Miloš Toman. Jak ušetřit na pracovních oděvech. průvodce diskontním přístupem

Miloš Toman

Jak ušetřit na pracovních oděvech průvodce diskontním přístupem

Co vám přinese tato příručka Situaci v servisu pracovních oděvů můžeme přirovnat k letecké dopravě. Někteří zaměstnavatelé chtějí mít to nejlepší a pořídí si první třídu bez ohledu na peníze. Jiným jde především o to, aby splnili nezbytné požadavky a službu pořídili co nejlevněji. Jako když využijete služeb nízkonákladových leteckých společností. Rady v této e-knize jsou určeny druhé skupině, která nechce platit zbytečně a od služby požaduje jen to, co je nutné. Servisu pracovních oděvů a všemu, co je s ním spojené, se věnuji už dvacet let. Dokonce jsem tento termín, který se dnes běžně používá, sám vymyslel. Někdy kolem roku 1996 jsem ho začal používat, abych se odlišil od zahraničních společností, které tehdy přicházely na náš trh s pronájmem pracovních oděvů. Od té doby se situace podstatně změnila. Zatímco do krize sice ceny hrály svoji roli, ale nebyly tím nejdůležitějším, dnes je tomu jinak. Zaměstnavatelé by rádi ušetřili a tlačí proto na co nejnižší nabídku. Problém je v tom, že není možné služby v podobě, jak se dlouhou dobu poskytovaly, najednou chtít o třetinu i více levnější. Proto také vznikl koncept diskontního pronájmu pracovních oděvů. Jestliže znovu použiji přirovnání k letecké dopravě, pak ten, kdo chce letět levně, musí se něčeho vzdát. Třeba promítání filmů a bohatého občerstvení. V případě servisu pracovních oděvů se zbaví například pestrých montérek s množstvím speciálních kapsiček a nápisem přes celá záda. Zato dostane dobrou cenu, podstatně nižší, než by byla u původní služby. V této e-knize najdete řadu doporučení, jak ušetřit peníze, které se netýkají jen pronájmu pracovních oděvů, ale i jejich pořizování a 1

samostatné údržby. To ale nic nemění na mém přesvědčení, že dobře postavený pronájem může být levnější a výhodnější, než samostatné služby. Situace každé firmy je samozřejmě specifická a proto zde najdete spíše obecné postupy, než návod, jak najít konkrétní úspory právě u vás. Ale můžete k tomu využít nabídky bezplatné konzultace, kterou najdete v závěru této příručky. Miloš Toman

© MITO, RENTAL SERVICE s.r.o., 2014 2

Co na to legislativa: přidělování pracovních oděvů Na první pohled to vypadá jednoduše: podle ustanovení zákoníku práce je zaměstnavatel povinen v případech, kdy jde o prostředí, kde oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení, znečištění nebo plní ochrannou funkci, poskytovat zaměstnanci jako osobní ochranné pracovní prostředky také pracovní oděv nebo obuv. Zákoník ani jiný předpis však neupřesňuje, co je to mimořádné opotřebení nebo znečištění. Výklad i aplikace se pak samozřejmě liší. V praxi se lze setkat jak s umírněným přístupem, tak s krajnostmi. Od přesvědčení, že poskytování pracovních oděvů a obuvi je socialistický přežitek (autentický výrok: "Nevšiml jste si, že už tu máme kapitalismus?") po přidělování nových montérek rok co rok, bez ohledu na to, že ty loňské jsou plně funkční. Rozhodování zaměstnavatelů v těchto nejasných případech se pak samozřejmě řídí jejich zájmy, zejména ekonomickými. Přesto neškodí podívat se na "nejpravděpodobnější" výklad tohoto ustanovení a jeho aplikaci v praxi. Použijeme-li k tomuto účelu obyčejný selský rozum, pak si nelze nepovšimnout, že všechny systémy přidělování ve všech podnicích mají jedno společné: Pracovní oděvy nikdy nedostávají administrativní pracovníci. Proč? Má se za to, že charakter jejich práce jim v 99% umožňuje provádět ji v občanském oděvu. Po většině manuálních pracovníků však dost dobře nemůžeme chtít, aby bez jakéhokoliv převlékání odcházeli ze zaměstnání v tom, v čem pracovali. Logický výklad tedy je, že nadměrné znečištění nebo opotřebení je takové, které neumožňuje pracovat v občanském oděvu. Jak již bylo řečeno, zaměstnavatelé, kteří se takovému pojetí z ekonomických důvodů brání, samozřejmě s podobným vysvětlením spokojeni 3

nebudou. Zvláště když se pak s poskytováním oděvů a obuvi váže i povinnost o ně pečovat. Na druhé straně může pomoci zaměstnavatelů, kteří je poskytovat chtějí, ale obávají se třeba reakcí ze strany finančních úřadů. Proto je také třeba mít vše "papírově" doloženo. Buď dohodou s odbory, nebo firemní směrnicí, která definuje nároky a rozsah poskytovaných OOPP. Podívejme se však ještě na periodicitu přidělování pracovních oděvů. Z dřívějška je často přejímán zvyk dávat je pracovníkům jednou ročně. K tomu se váže i posuzování oděvu podléhajících mimořádnému opotřebení nebo znečištění jako oděvů, jejichž životnost nepřesahuje rok. Je však třeba upozornit, že z ekonomického hlediska se může jednat o plýtvání, ale také o bezpečnostní riziko. Často se totiž stává, že zaměstnanci používají staré oděvy (které jim klidně vydrží dva i tři roky) a nové si schovávají, nebo je odnášejí domů. Ne všichni pracovníci BOZP pak například vědí, že některé typy tzv. mofosů, zejména levnějších, lze pouze chemicky čistit, a to nejvýše desetkrát. Pak se nehořlavá složka vytratí a ze svářečských oděvů se stávají běžné hořlavé obleky. Pokud má pracovník nové mofosy uloženy skříňce do zásoby a používá staré, může snadno dojít k závažnému pracovnímu úrazu. Mělo by tedy platit, že nový oděv se vydává za opotřebený a to tehdy, když ten je na hranici funkčnosti (ale mohou být i další kritéria, jako je například vzhled, poškození atd.). Nemělo by tedy docházet k tomu, že zaměstnanec dostane nový oděv, ačkoliv ten předchozí měl sotva třikrát na sobě.

4

Mnozí zaměstnavatelé však hromadění použitých montérek tolerují, protože jejich větší množství usnadňuje "svépomocnou" údržbu. Pracovník pak může oděv odnést domů na vyprání, aniž by hrozilo, že se nebude mít do čeho převléct. Ovšem s výše popsanými bezpečnostními riziky. Z pohledu organizačního i bezpečnostního je tedy v mnoha případech výhodným řešení pronájem pracovních oděvů, který řeší nejen "spravedlivou" obměnu opotřebovaných oděvů, ale třeba i třeba výše popsanou problematiku sledování životnosti ochranných vlastností oděvu. A ačkoliv obecně panuje domněnka, že se jedná o službu nákladnou, v mnoha případech je opak pravdou, jak si ukážeme. Tipy na úsporu:   

Pokud pracovní oděvy poskytujete, nevydávejte je paušálně, ale výměnou za obnošený oděv. Zajímejte se o pronájem pracovních oděvů, který může být ekonomicky výhodnější. V případě pronájmu chtějte systém, kdy jsou obměňovány automaticky, ne k určitému datu.

5

Co na to legislativa: údržba pracovních oděvů V zákoníku práce najdeme ustanovení, podle něhož nesmí zaměstnavatel nahrazovat poskytování osobních ochranných pracovních prostředků finančním plněním. Jak je to však v případě údržby pracovních oděvů, jsou-li poskytovány jako OOPP? I tady panuje mnoho nejasností. A těžko posoudit, jestli občas nejde o záměrnou nechápavost, protože údržba samozřejmě něco stojí. V praxi je běžné, že zaměstnavatel sice poskytuje pracovní oděvy (a de facto je tím zařazuje do kategorie osobních ochranných pracovních prostředků), ale jejich údržbu nijak nezajišťuje. To je ovšem přístup problematický. Buď totiž o osobní ochranné pracovní prostředky jde a pak je - co se týče údržby - porušován zákon, nebo se o OOPP nejedná a pak je problematické uznání výdajů na oděvy jako daňově uznatelného nákladu (netýká se ovšem "jednotného pracovního oblečení"). Problematické je i paušální plnění nebo přidělování pracích prostředků. Jednak proto, že v případě paušálu je třeba mít jeho výši doloženou kalkulací (například cenou služeb v místní čistírně), ale i z toho důvodu, že není žádným způsobem zaručeno, že oděv bude správně udržován. Jeden příklad už jsem uvedl: některé druhy mofosů se nesmí prát, protože tím ztratí nehořlavé vlastnosti. Jestliže tedy pracovník doma kalhoty vypere, může dojít k pracovnímu úrazu a zaměstnavatel bude jen obtížně prokazovat, že splnil všechny své povinnosti. Vedle oblasti BOZP jsou zde však ještě další aspekty. Největším rizikem je vynášení pracovních oděvů z podniku za účelem jejich údržby. Dochází tak ke ztrátám, krádežím a poškozením, které zaměstnavatel nedokáže dostatečně kontrolovat a nezbývá mu, než poskytnout nový oděv. Amatérské opravy (třeba "zašívání" drátem 6

nebo páskou na koberce) nebo vůbec žádné také značně zkracují životnost oděvu. Praní je zejména mechanický proces a každá neopravená trhlina v textilu se při příštím vyprání zvětší až trojnásobně. Je tu však i riziko ekologické. Bezpečnostní pracovníci některých firem neberou v potaz, že látky nebezpečné pro životní prostředí, které se v provozu používají, obvykle znečišťují i pracovní oblečení zaměstnanců. Odpady z těchto chemikálií se sice v podniku likvidují podle předpisů, ale současně zůstává bez povšimnutí, že kontaminované oděvy si pracovníci odnášejí domů a nebezpečné látky tak ohrožují jejich domácnosti a dostávají se do komunálních odpadních vod. A nemusí jít jen o zvláště rizikové prostředky. Běžné je například znečištění oleji a dalšími ropnými látkami či těžkými kovy. To všechno se při praní oděvů v domácnosti dostává tam, kde by to být v žádném případě nemělo být. Nakonec ještě zkušenost z praxe, podle níž nemusejí být hlavním problémem jen rizika. V mnoha podnicích dospěli ke změně přístupu po zjištění, že pracovníci sice dostávají prací prášek nebo peníze na údržbu oděvů, ale chodí ve špinavých a rozedraných montérkách. Což nejen nevypadá dobře, ale - a to je zajímavé - má i vliv na pracovní morálku. Často je tedy lepším řešením zvolit odbornou dodavatelskou údržbu pracovních oděvů. Na jedné straně to firmu asi stojí o něco více, na druhé straně dodavatel přebírá většinu popsaných rizik na sebe. Nejlépe se to pak samozřejmě projeví v případě pronájmu pracovních oděvů.

7

Tipy na úsporu:   

Profesionální praní vám ve většině případů prodlouží životnost oděvů. Neopravované nebo amatérsky opravované oděvy mají životnost kratší a musíte je častěji měnit. Vynášením oděvů z firmy dochází k jejich zcizování nebo používání mimo zaměstnání. I tím se zkracuje jejich životnost.

8

Jak to chodí ve firmách Zaměstnavatelé (firmy) mají k pracovním oděvům – tam kde je poskytují – prakticky trojí přístup. Buď zaměstnancům dávají oděvy, ale ostatní, tedy praní a opravy, nechávají na nich. Nebo přidělují oděvy a zajišťují jejich údržbu v prádelně. Třetím přístupem je pak pronájem pracovních oděvů. Podívejme se teď na tyto tři možnosti ekonomickým pohledem. V případě, že si údržbu obstarávají sami zaměstnanci, jsou přímé náklady samozřejmě nejnižší. Ale úspora může být ve skutečnosti nižší, nebo dokonce žádná. Působí zde totiž další faktory V první řadě může neodborné praní způsobit poškození oděvu. Pracovník pak má nárok na přidělení dalšího. Může jít o jednoduché sražení, ale také o ztrátu ochranných vlastností (odstranění nehořlavé úpravy, oslepení reflexních prvků, oloupání vodovzdorné vrstvy apod.). Podobné je to i s neodbornými opravami, prováděnými podomácku, případně vůbec neprováděnými. Za druhé může opět dojít k tomu, že oděv ztratí svoji ochrannou funkci. Například roztržený svářečský oblek, pod který se může dostat jiskra nebo okuje. Špatná oprava také může znehodnotit antistatický oděv. A za třetí je tu ještě dříve popsané riziko, se kterým je možno se běžně setkat, totiž zcizování oděvů. Jejich tolerované nebo podporované vynášení z firmy za účelem domácího praní vede některé zaměstnance k tomu, aby užívali staré oděvy a nové si nechávali na domácí použití. Často je možno vidět, jak lidé pracují na zahrádce v montérkách s firemním nápisem. Zaměstnavatel tak přichází o peníze. 9

Tipy na úsporu:   

Při domácím praní může dojít k poškození ochranných vlastností nebo prvků, takže musíte poskytnout nový oděv. Zanedbáním oprav může vzniknout pracovní úraz, který budete muset odškodnit. Vynášením z firmy se oděvy mohou ztrácet.

I když údržbu zajišťuje dodavatel (prádelna), existují zde také ekonomická a bezpečnostní rizika. Na prvním místě je třeba upozornit, že prádelna většinou nenese odpovědnost za poškození oděvu, pokud nemá k dispozici údaje o doporučeném způsobu praní, nebo jsou tyto údaje nepravdivé. Jestliže například oděv nemá známý štítek se symboly, vypere ho v běžném režimu, což je obvykle praní na 60°C za použití běžných pracích prostředků, a sušení v bubnové sušičce při běžně používaných teplotách. Některé oděvy zase mají „alibistické“ označení, podle kterého se smí prát jen na 30°C, sušení v bubnové sušičce je zakázáno a stejně tak chemické čištění. Při takových parametrech se těžko odstraní silnější znečištění. Stejně tak prádelna není automaticky povinna hlídat životnost některých oděvů. Jestliže například některé typy nehořlavých úprav vydrží maximálně 10 praní, pak je jistě důležité vědět, kolikrát byly vyprány. A neručí ani za jejich odborné opravy, pokud jste si to konkrétně nesjednali. Takže se může stát, že záplata na nehořlavém oděvu bude hořet, antistatický oděv nesvede správně statickou elektřinu a kyselinovzdorný oblek nezabrání kyselině proniknout na kůži.

10

A problém může být také se životností oděvů. Pro prádelnu je samozřejmě nejdůležitější, aby oděvy byly viditelně čisté. Při větším znečištění to ovšem znamená, že je třeba zvolit silnější prostředky a postupy, které zase mohou urychlit opotřebení oděvů. Nezřídka se setkávám s otázkou zákazníků, jestli jsme schopni životnost garantovat. Musím odpovědět záporně, protože neznáme ani skutečné vlastnosti materiálu, ani vlastnosti ušpinění. Musela by se udělat dlouhodobá prací zkouška, což by prakticky zabralo období požadované životnosti, tedy například rok. A to jsou zde ještě další faktory, jako chování pracovníků atd. Tento problém odstraňuje pronájem, kde se automaticky (podle dohodnutých kritérií) mění opotřebované oděvy za nové. Je tedy na pronajímateli, aby si živostnost správně spočítal nebo odhadl, protože jde o jeho náklady. Někteří zaměstnavatelé se také snaží ušetřit tím, že po dodavateli požadují pouze praní, bez jakýchkoliv oprav. To je také krátkozraké. Jednak může být poškozený oděv (například roztržený, s utrženými knoflíky, nefunkčním zipem) bezpečnostním rizikem, jednak neošetřené poškození urychluje zkázu oděvu. Praní je mechanický, fyzikální a chemický proces, který oděv značně zatěžuje. Každá neopravená trhlina se při dalším vyprání násobně zvětší a po třech, čtyřech cyklech může dojít k úplnému zničení. A důležité je také najít tu správnou hranici, kdy už je lépe oděv vyměnit za nový. Prodlužování životnosti se totiž prodraží, protože vyžaduje čím dál tím více oprav. Ztenčená látka praská i při běžných pohybech pracovníka a opravy jsou náročnější a nákladnější.

11

Tipy na úsporu:  Ověřte si, že vaše oděvy je možno běžně udržovat (prát, sušit, případně chemicky čistit). Jinak může dodavatel požadovat vyšší cenu.  Životnost některých speciálních oděvů není neomezená a může dojít k úrazu, za který ponesete odpovědnost. I finanční.  Prodlužováním životnosti rostou náklady na opravy, takže se vám místo úspory zvýší náklady.

Pokud zvolíte pronájem pracovních oděvů, můžete také ušetřit, ale i prodělat. Na první pohled se zdá, že jde o službu dražší. Samozřejmě, pokud jen pracovníky vybavíte oděvem a údržbu necháte na nich, bude každý jiný způsob nákladnější. Ale třeba ve srovnání s předchozí formou, kdy údržbu vašich oděvů zajišťuje prádelna, tomu tak být nemusí. V úvahu je totiž zapotřebí brát i vedlejší náklady. Například nemusíte oděvy nakupovat, skladovat a vydávat, čímž ušetříte pracovní čas. Odpovědnost dodavatele za kvalitu a životnost oděvů, jak jsem se o tom před chvílí zmínil, také mohou přinést úspory. A nezanedbatelné nejsou ani peníze, které byste jinak měli „umrtvené“ v zásobách oděvů, uložených skladem. Na druhé straně je samozřejmě důležité, jakou cenu pronájmu pracovních oděvů si sjednáte. Rezervy mohou být jak na straně dodavatele, tak i u vás. Později si ukážeme některé praktické „triky“, jak cenu snížit.

12

Tipy na úsporu:   

Započítejte si do vašich ekonomických úvah nejen přímé náklady, ale také ty vedlejší. Z vašich požadavků na pronájem vyškrtněte zbytečnosti (viz další kapitoly). Požadujte od dodavatele návrhy, jak snížit cenu služby.

13

Jak si vybrat správné pracovní oděvy Při současné bohaté nabídce pracovních oděvů pro všechny možné profese a použití by se mohlo zdát, že výběr vhodného oblečení je tím nejmenším problémem. Katalogy a weby nabízejí desítky, ba stovky typů. Když však dojde na realizaci, zjistíte, že je třeba přistoupit na množství kompromisů. Většinou ne kvůli tomu, že by si pronajímatelé chtěli ulehčit práci (i když ani to se nedá vyloučit), ale protože v reálné praxi ne vše, co nabízejí katalogy, vyhoví a obstojí. Prvním úskalím je materiál oděvů. U běžných provedení se používá buď 100% bavlna, nebo směs s polyesterem. Kupodivu se názory, kolik procent syntetického materiálu by látka měla obsahovat, podstatně liší. Někde požadují jen bavlněné oděvy, protože dobře sají pot, jinde je zase ze stejného důvodu nechtějí. Jeden zaměstnavatel dává přednost pohodlí (bavlna), jiný vzhledu (větší podíl polyesteru). A má do toho také samozřejmě co mluvit prádelna, protože bavlněné oděvy se mohou prát při vyšších teplotách. Doporučené (povolené) způsoby údržby jsou vůbec důležité. Z katalogu si sice vyberete krásné oděvy, ale na štítku zjistíme, že se mohou prát při 30 °C, nesmí se chemicky čistit a sušit v sušičce. Což je možná vhodné pro tričko, ve kterém přijdete do práce, ale ne pro pracovní oděv. Ten totiž z definice zákoníku práce totiž "podléhá nadměrnému ušpinění" a to při nízkých teplotách neodstraníte. Někdy navíc pomůže jen chemické čištění. Ukazuje se tedy, že vybírat podle katalogu je poněkud ošemetné. Symboly k ošetřování tam obvykle nenajdete. A v dobré víře, že pracovní oděv musí jít také odpovídajícím způsobem udržovat, nakupíte zboží, které vás vzápětí zklame. Doporučuji, abyste se před nákupem fyzicky s oděvem seznámili, prohlédli symboly (nebo si

14

nechali vysvětlit, co znamenají) a odmítli vše, co byste museli opatrně prát doma v umyvadle a věšet na balkon. Ani s barvami to není jednoduché. Výrobci tkanin sice poskytují katalogy se širokou škálou barev, takže zákazníci si vybírají podle svých pocitů nebo třeba barvy loga, jenže není barva jako barva. Některé se vyrábějí běžně, jiné odstíny na zakázku a pak jde o stovky metrů. Máte-li deset zaměstnanců a chcete je obléct do speciálního odstínu, co udělá dodavatel s tím zbytkem materiálu? Můžete sice říci, že vás to nemusí zajímat, ale nikdo si nemůže dovolit podnikat se ztrátou. Nedivte se pak, že vás odmítne. Zrádné jsou také kombinace barev. Vypadají efektně, ale pokud jsou materiály vybarveny halabala (což dnes není žádná výjimka, protože většina se dováží z Asie podle jediného kritéria - nejnižší ceny), můžete si být skoro jisti, že barvy do sebe zapustí a vznikne nevábný šedý hábit. Zvláště pokud výrobce doporučuje praní "na třicet". Možná to teď působí dojmem, že vás nabádám, abyste zapomněli na všechna odlišení a podřídili se uniformitě klasických modrých montérek (nebo bílých kalhot pro kuchaře). V některých případech je to opravdu nejlepší řešení, zvláště pokud požadujete nízkou cenu. Ale není to nutné. Důležité je konzultovat vaše požadavky od samého počátku s (potenciálním) dodavatelem jak oděvů, tak případně údržby. Často se bohužel vypisují výběrová řízení narychlo a na nějaké upřesnění oděvu není čas. Nebo se zaměstnavatel domnívá, že jako zákazník má právo si vybrat, co chce. To všechno se ovšem nakonec obrátí proti vám a vašim zájmům. Je tedy lépe věnovat přípravě více času a pak ho ušetřit (v podobě reklamací) v průběhu pronájmu.

15

Tipy na úsporu:   

Seznamte se s oděvy fyzicky, ne jen na obrázku v katalogu nebo na webu. Požaduje co nejvíce informací. Nevybírejte oděvy jen podle vzhledu, ale také podle toho, jak se budou udržovat. Nekupujte oděvy, které budou vyžadovat zvláštní údržbu (například praní na 30°C, zákaz sušení v bubnové sušičce), za kterou byste zaplatili více.

16

Testujte Nedávno jsme zkušebně vyprali jedno dvojbarevné tričko, které si náš zákazník vybral k pronájmu. Dopadlo špatně. Barvy zapustily, z oranžové se stala hnědá. Pohled na štítek vysvětluje, proč. Tričko je totiž povoleno prát jen při 30 stupních Celsia. Kdyby bylo určeno k občasnému nošení, kdy se příliš neušpiníte, dejme tomu. Ale jako pracovní oděv? Nejde samozřejmě o žádný módní textil někde z e-shopu. Zákazník si tričko vybral z katalogu dodavatele pracovních oděvů. A teď je zklamaný, že pěkné barevné kontrastní provedení je pryč. Můžeme samozřejmě oděv prát přesně podle návodu, tedy na třicet stupňů. Otázkou je, kolik špíny takto odstraníme. Něco jiného jsou televizní reklamy na prací prášky a něco jiného realita. Barvy sice (jak dlouho?) zůstanou na svém místě, ale pokryjí je neodstranitelné skvrny. Dalším problémem, který můžete ze štítku vyčíst, vyznáte-li se v symbolech, je zákaz sušení v bubnové sušičce. Ovšem představa, že v profesionální prádelně natahujete šňůry a nakupujete kolíčky, abyste trička vysušili podle požadavku dodavatele, je absurdní. Pokud tedy chcete předejít takovým situacím, kdy nakoupíte desítky nebo dokonce stovky oděvů a pak zjistíte, že se nedají bez poškození vyprat, udělejte prací zkoušku. Pokud máte svého dodavatele – prádelnu, požádejte ho o otestování vzorku. Jestliže si zaměstnanci perou oděvy doma (a už jsem vysvětlil, proč to nedoporučuji), požádejte někoho z nich, aby za běžných podmínek oděvy vypral. Už předem se ale můžete vyhnout nepříjemnostem, když vyloučíte oděvy, které se nemohou prát na minimálně 60°C. Pokud vám pere prádelna, pak ani oděvy se zákazem sušení v bubnové sušičce nejsou

17

vhodné. A v případě silného ušpinění nebo znečištění nebezpečnými látkami se hodí i možnost chemického čištění. Tipy na úsporu:   

Než oděvy zakoupíte, nechte si je otestovat v prádelně, jak na srážení, tak na změnu barvy. Dejte přednost snadné údržbě před efektním vzhledem. Preferujte jednobarevné oděvy.

18

Měřte V poptávkách na pronájem pracovních oděvů bývá často také požadavek na přeměření pracovníků. I kdyby však nebyl, je vhodné je provést, přestože to někdy naráží na organizační problémy. Lépe řečeno, je dobré oděvy přímo vyzkoušet, a to u každého pracovníka. Samotné měření rozměrů postavy nemusí být směrodatné. Ušetříte si tím mnoho problémů při zahájení pronájmu. Prvním důvodem pro tento postup je skutečnost, že každý výrobce oděvů má svůj střih a tomu odpovídající velikosti. Velikost 54 vám může být v jednom případě malá a od jiného dodavatele zase velká. Proto pouhé přeměření rozměrů nepomůže, stejně tak ani nahlášení "staré" velikosti. Důsledkem takového postupu jsou pak hromadné výměny oděvů po prvním použití, což je komplikované pro obě strany. Druhým důvodem je různá srážlivost materiálu. Pokud používáte bavlněné oděvy, je třeba mít na paměti, že dnes jsou používány dovozové kepry z různých zdrojů a jejich kvalita se výrazně liší. Na první pohled to ovšem nepoznáte. Proto by se bavlněné oděvy měly zkoušet už vyprané a tedy vysrážené. Riziko zmenšení může ovšem hrozit i u směsových materiálů, zvláště pokud mají větší podíl bavlny. Výrobci se jistí pokyny, že oděvy lze prát jen do 60 stupňů a zakazují je sušit v bubnových sušičkách. To je ovšem pro profesionální praní nemyslitelné. Proto je i v tomto případě nutné nespoléhat se na původní rozměry, ale oděvy vyzkoušet a použít k tomu již vyprané (vysrážené) vzorky. Provést prací test je výhodné i v případě, že oděvy pouze nakupujete a chcete si je nechat dodavatelsky prát.

19

Tipy na úsporu:   

Vždy raději nechte pracovníky, ať si nejdříve oděvy vyzkouší. Předejdete tím hromadným výměnám. U bavlněných oděvů počítejte s tím, že se mohou srazit. Nechte si udělat prací zkoušku. Bavlněné oděvy zkoušejte až po vysrážení.

20

Je ekonomické oddělit pronájem oděvů od praní? V poslední době se objevují požadavky některých zaměstnavatelů na oddělení samotného pronájmu pracovních oděvů od jejich údržby tedy praní, oprav a dalších služeb. Panuje představa, že takto by se daly ušetřit nemalé peníze, vždyť ne každý pracovník si dává pravidelně svůj oděv prát. Mezi poskytovateli pronájmu však toto řešení nevzbuzuje příliš kladnou odezvu. Je to jen proto, že nechtějí přijít o snadný výdělek, jak se někteří zákazníci domnívají? Nahlédněme nejdříve do zákulisí této služby. Pronájem pracovních oděvů není "vynálezem" dodavatelů montérek, jak by se mohlo zdát. Postaraly se o něj prádelny, které tím rozšířily své služby, ale také vytvořily pevnější vazby mezi dodavatelem a odběratelem. Proto je také pochopitelné, že poskytovatelé pronájmu vydělávají na údržbě, nikoliv na samotném zapůjčení oděvu. V zájmu dodavatelů tedy je, aby bylo praní a další služby s ním spojené poskytováno komplexně. Je to však také v zájmu zákazníků? Na první pohled se zdá, že nikoliv. Vždyť jim tento přístup zvyšuje náklady a je, zdá se, výhodný jen pro dodavatele. Položme si však otázku: je skutečně v zájmu zaměstnavatele, aby pracovníci nevyužívali údržbu oděvů? Ponechme stranou situace, kdy je zaměstnanec dlouhodobě nemocný nebo na dovolené a zaměřme se na běžný provoz. V první řadě existují firmy a celé obory (například potravinářství), kde je pravidelné převlékání do čistých oděvů dáno předpisy, normami a hygienickými požadavky. Šetřit zde na praní znamená riskovat sankce nebo "průšvihy". V těchto případech je oddělování služeb od pronájmu oděvů bezpředmětné, zaměstnavatel by měl naopak tlačit na pracovníky, aby využití bylo téměř stoprocentní.

21

V jiných oborech, kde požadavky na čistotu nejsou tak striktní, je požadavek na snížení objemu využívání služby přijatelnější. Je však otázkou, čeho zaměstnavatel dosáhne. Jestliže trvá na tom, aby se pronájem oděvů účtoval zvlášť, musí počítat s celkovým zvýšením ceny. Zatímco v případě komplexního pronájmu se zisk počítá z paušální částky, nyní si na sebe musí vydělat jak oděvy (tedy zákazník platí navýšení podobně, jako když si pořídí automobil na leasing), tak údržba. A protože snížení objemu oděvů předávaných k praní znamená mimo jiné menší vytížení dopravy, i zde cena zákonitě vzroste. I tak může zákazník na tomto systému samozřejmě vydělat. Zvláště když - v zájmu dalších úspor - nechá nebo přiměje zaměstnance, aby si oděvy prali doma. V takovém případě ovšem dodavatel těžko může ručit za to, že jím poskytované pracovní oděvy budou mít nadále smluvenou životnost a vlastnosti, ale také ochranné parametry (například speciální oděvy jako antistatické, nehořlavé apod.). Mnozí poskytovatelé mají tuto podmínku zcela logicky ve smlouvě. Podívejme se tedy, čeho zákazník tímto způsobem dosáhl: Pronájem je prakticky rozbit, zmenšil se na jakousi dodávku oděvů na splátky, kdy už nemůže fungovat ani automatické obměna obnošených oděvů za nové, ani jakékoliv záruky. Životnost se pravděpodobně sníží neprofesionální údržbou a zejména domácími opravami. Za těchto podmínek je ovšem lepší vrátit se k jednoduchému nákupu pracovních oděvů, nikoliv tyto služby požadovat po firmě poskytující pronájem pracovních oděvů, což musí vyjít dráž. Kdy má tedy toto oddělení smysl? Snad v případech, kdy je frekvence převlékání nastavena vysoko (2x, 3x i vícekrát týdně) a ne každý se tak často ušpiní. Tato situace je ovšem typická spíše pro provozy, kde je výměna oděvů dána předpisy, takže ji stejně nelze měnit. Může se použít také ve firmách, kde pracovníci mají nepravidelné směny a 22

nerovnoměrně rozloženou pracovní dobu. Tam by ovšem měl zaměstnavatel na druhé straně použít vhodné nástroje, aby dosáhl odpovídajícího převlékání. V ostatních případech je zase třeba si uvědomit, že i když se oděv neušpiní zvenku, za týden obvykle (a určitě za 14 dní) nasákne potem. Prodlužovat jeho převlékání jen podle vzhledu je tedy nehygienické. A pokud má zaměstnavatel přesto pocit, že by některým pracovníkům stačil třeba třítýdenní nebo měsíční interval, je lépe to nastavit do systému pronájmu, než nechat na úvaze zaměstnanců. Než tedy vytvářet systém závislý na subjektivním přístupu každého zaměstnance, v němž může (a pravděpodobně bude) docházet k postupnému poklesu úrovně hygieny i vzhledu pracovníků, je lépe usilovat o pružný systém, v němž jsou pracovníci zařazeni do jednotlivých kategorií podle četnosti převlékání, a který se může v krátkých intervalech měnit. Pak je možno zohlednit i delší nepřítomnost jednotlivců na pracovišti. Hlavně však zachová standardní úroveň čistoty, vzhledu a bezpečnosti oděvů. Z hlediska zákazníka je tedy lepší využít možnosti, které se naskýtají i při paušální ceně. Například každý zaměstnanec má cca tři týdny dovolené. K tomu můžeme připočítat i delší nemoci. Při převlékání dejme tomu třikrát týdně už to může být zajímavá úspora na výsledné měsíční částce. Tipy na úsporu:   

Požadujte po dodavateli, aby vám neúčtoval údržbu oděvů tam, kde jsou zaměstnanci na dovolené nebo nemocní (obvykle při více jak týdenní nepřítomnosti). Pokud mají vaši lidé rozdílné potřeby intervalu převlékání, nechte si pronájem nastavit podle toho, ne jednotně na jeden interval. Využívejte pronájmů sezónních oděvů jen v určitém období. 23

Pronájem: není cena jako cena Pokud dostanete nabídku pronájmu pracovních oděvů, zabýváte se asi především její celkovou cenou. O cenu oděvů, které jsou součástí pronájmu, se zákazníci většinou nezajímají. Při výběru nového dodavatele srovnávají částky za službu a z čeho všeho se výsledná cena skládá, to nepovažují za důležité. Může se však stát, že vás tato nepozornost přijde draho a změna dodavatele vám významně navýší náklady. Je proto důležité zajímat se i v těchto případech, jaká je pořizovací cena oděvů. Je běžným standardem, zvláště u kontraktů uzavíraných na 2 - 3 roky, že ve smlouvě se nachází ustanovení o odkupu oděvů. Zákazník se jím zavazuje, že v případě ukončení smlouvy převezme a zaplatí všechny zbylé oděvy, a to za jejich zůstatkovou hodnotu. Je to výhrada zcela legitimní, protože za tak krátkou dobu se oděvy nestačí amortizovat a pro dodavatele by tedy jinak bylo provozování služby neefektivní. Součástí ceny je pak odpisová tabulka, podle níž se se konečná cena podle stáří oděvu - počítá. Zákazníci ovšem spoléhají na to, že nový poskytovatel od nich oděvy zase koupí a bude s nimi ve službě pokračovat. Má to však háček: Někteří dodavatelé počítají při kalkulaci s nižší cenou, než jakou potom uvedou v odpisové tabulce. Tím dosáhnou konkurenceschopnosti ve výběrovém řízení. Zato druhá cena, uvedená jako pořizovací, může být navýšena i o 30% až 50%. Nabídnete-li takto předražené oděvy novému dodavateli, může se zdráhat je převzít, protože má cenu postavenou na levnějších vstupech. Pokud nakonec nikoho z potenciálních poskytovatelů nepřesvědčíte, zbydou vám neupotřebitelné zásoby třeba i za milion korun.

24

Je tu totiž ještě jedno úskalí. Dodavatel většinou drží základní zásobu oděvů skladem, aby mohl rychle vybavit nově příchozí pracovníky. Zvláště pokud se jedná o specifické oděvy, je takový postup nezbytností. K tomu se přidávají oděvy po zaměstnancích, kteří ukončili pracovní poměr. Obvykle jsou používány jako náhrada už obnošeného šatstva. Protože však smlouvy většinou neřeší, kolik nových oděvů má být připraveno, může se stát, že sotva začnete přemýšlet o výměně dodavatele, ten navýší zásoby, aby vám je pak výhodně prodal. Tipy na úsporu:   

Po účastnících výběrového řízení požadujte nejen celkové částky za pronájem, ale také pořizovací ceny oděvů a srovnávejte oba parametry. Průměrné ceny můžete také zjistit na internetu. Dělejte roční inventury skladovaných použitých oděvů a máte-li pochybnosti, porovnejte je se seznamem pracovníků, kteří ukončili pracovní poměr. Dejte si také do smlouvy maximální počet nových oděvů, které po ukončení vztahu odkoupíte. Navýší-li dodavatel skladové zásoby nad tento limit, je to jeho riziko, nikoliv vaše. Dobrou smlouvou se tak můžete vyhnout zbytečným nákladům. Ale především dávejte přednost dodavatelům, kteří jsou ochotni vám vyjít vstříc i nad rámec podepsaných smluv.

25

Neplaťte zbytečně Situaci v servisu pracovních oděvů jsem přirovnal k letecké dopravě. Někteří zaměstnavatelé chtějí mít to nejlepší a pořídí si první třídu bez ohledu na peníze. Jiným jde především o to, aby splnili nezbytné požadavky a službu pořídili co nejlevněji. V této kapitole tedy najdete několik rad pro ty, kdo vyžadují nízké náklady. Dozvíte se, jak ušetřit poměrně významné částky a přitom nepřijít o nic důležitého, tedy jak mít pěkné, funkční a čisté pracovní oděvy za co nejnižší, diskontní cenu. Základem úsporného řešení je nízkonákladový pronájem pracovních oděvů. Už jsme si řekli, že v některých případech může být ekonomicky výhodnější než si montérky kupovat a nechat prát. Dobrých cen se dosahuje praktickým přístupem k některým zavedeným požadavkům. V první řadě je to sjednocení barvy. Mnozí zaměstnavatelé totiž trvají na barevném odlišení středisek, v praxi ho však nijak nevyužijí. Argumentují sice snazším přehledem o pohybu pracovníků, ale ve skutečnosti nemají zavedený žádný organizační systém, který by tohoto přehledu využíval. Je to jen o mlhavý pocit, že by mohlo jít o užitečné opatření. Zkušenosti totiž ukázaly, že. Ve skutečnosti jde o zbytečný náklad. Určitě se toho dá dosáhnout i jinak a levněji. Pokud ale na nějakém odlišení trváte, může se řešit například našitým různobarevným obdélníkem na rukávu nebo podkladu loga. Možné je také odlišení tričky různých barev. Ta jsou podstatně levnější než montérková souprava, takže vás na nákladech nezatíží. Tam, kde se nosí čepice, mohou roli barevného odlišení převzít ony.

26

Podobně se dá ušetřit i na střihu a vzhledovém provedení oděvů. Pokud se vaši pracovníci pohybují na veřejnosti, nebo po vašich provozech často provázíte návštěvy zákazníků, jsou lepší a reprezentativnější oděvy na místě. Ale zaměstnavatelé často vyžadují takové montérky i v případech, kdy zaměstnance nikdo zvnějšku neuvidí. Také v těchto případech by samozřejmě mělo jít o oděv funkční a vzhledný, stačí však standardní provedení. Jeho cena dosahuje i poloviny oděvu nadstandardního. Stejné je to i s označením. Dávat firemní logo nebo jméno firmy přes celá záda blůzy tam, kde pracovník nevyjde ze závodu, je zbytečné. Stejně tak je postradatelným luxusem dávat logo na tričko nebo lacl kalhot, pokud zaměstnanci pracují v blůze. V základním servisu tedy může být například jen malé nažehlené firemní logo nad náprsní kapsou blůzy nebo pláště. Další možností, jak uspořit náklady, je prodloužení intervalu převlékání. U kalhot a zejména triček nedoporučujeme z hygienických důvodů více jak týdenní periodu, zejména kvůli potu. Pokud však pracovníci používají blůzy jen občas, může se u nich nastavit čtrnáctidenní interval. Pak (při týdenním rozvozu) stačí, abyste si pronajali dvě blůzy místo tří. Ušetřit také můžete v případech, kdy blůzy běžně používáte jen v chladnější části roku. Při sezónním pronájmu se plná cena účtuje jen v tomto období, mimo něj zaplatíte pouze za ty kusy, které projdou prádelnou. Důležitou položku nákladů tvoří i samoobslužné skříňky. Jsou samozřejmě pohodlné a zaručují komfortní službu, ale pokud chcete ušetřit, můžete se možná obejít i bez nich. Důležité je, abyste měli někoho, kdo bude při dosavadní práci (třeba ve výdejně nářadí) sbírat špinavé oděvy a vydávat čisté. Možné je i částečné řešení, vhodné 27

zvlášť při nedostatku místa, kdy se používají jen skříňky na sběr špinavých oděvů, kdežto čisté vydává váš pracovník. Tip na úsporu:   

Pokud nejsou pracovníci na očích veřejnosti, zvolte jednoduché a jednobarevné oděvy bez velkých nápisů. Nastavte intervaly převlékání pro každý druh oděvu zvlášť. Zvažte, jestli se neobejdete bez samoobslužných skříněk.

28

A co speciální oděvy? Oděvy se speciálními ochrannými vlastnostmi „ošidit“ nemůžete. Dá se tedy v této oblasti něco ušetřit? Určitě ano. Podívejme se na některé nejběžnější příklady.

Nehořlavé oděvy U speciálních oděvů se používají zejména ty s nehořlavou úpravou. Ceny se mohou podstatně lišit a tak se může zdát, že nejlépe ušetříte, když si pořídíte nejlevnější. To ale většinou není pravda. Nehořlavé oděvy je třeba posuzovat podle životnosti. Nehořlavá úprava u levnějších provedení má obvykle nízkou trvanlivost, cca 10 vyprání. Pokud se pracovníci převlékají týdně, měly by se oděvy prakticky po třech měsících vyměnit. Oděvy s trvalou nehořlavou úpravou jsou sice dražší, ale funkční po celou dobu životnosti, což bývá obvykle 10 až 12 měsíců. Přitom jejich cena není čtyřnásobkem ceny levnějších provedení.

Ochrana proti chemikáliím Jestliže zaměstnanci pracují s chemikáliemi, které poškozují oděvy, existuje několik možností, jak tomu zabránit:    

pokud jsou ve styku s těmito látkami po většinu pracovní doby, je výhodnější pořídit jim speciální oděv pro krátkodobé práce je možno přes oděv navléct jednorázový ochranný oblek mohou se použít i jen ochranné návleky a rukávníky je možné pracovníkovi přidělit běžný oděv a speciální oděv, které si převléká podle potřeby 29

Antistatické oděvy U antistatických oděvů je vhodnější použít ty, které mají v materiálu podíl umělého vlákna (polyesteru). Tím se oproti bavlněným zvyšuje životnost. Pouze u triček a tílek je kvůli komfortu vhodnější bavlna. Životnost se také zvyšuje profesionální údržbou. Tipy na úsporu:   

Dejte přednost oděvům s vyšší životnosti. Poměr ceny a životnosti je u nich většinou lepší než u laciných oděvů. Zaveďte používání ochranných doplňků, které šetří dražší oděvy. Zajistěte si profesionální údržbu oděvů.

30

Bezplatné konzultace Pokud chcete najít možnosti úspor pro oblast pracovních oděvů přímo v konkrétních podmínkách vaší firmy, dohodněte si bezplatnou konzultaci. Z pohledu dvacetileté praxe a zkušeností se servisem pracovních oděvů ve firmách všech velikostí a zaměření vám mohu pomoci hledat a najít, kde možná vydáváte více, než je nutné. Váš požadavek pište prosím na [email protected]

31

Výhodný pronájem pracovních oděvů B PRAKTIK Pronájem B PRAKTIK je odpovědí na požadavky, které jsem popsal v této knize. Nabízí plnohodnotnou službu, ale upravenou tak, aby se eliminovaly zbytečné náklady. Program pronájmu pracovních oděvů B PRAKTIK je výhodný pro všechny zaměstnavatele, kteří mají standardní nároky na vzhled a provedení pracovních oděvů. Tímto způsobem je možno snížit celkové náklady na pracovní oděvy. V programu B PRAKTIK dostanete v ceně, za kterou některé prádelny nabízejí pouhé praní pracovních oděvů, komplexní pronájem oděvů včetně poskytnutí samoobslužných skříněk pro jejich výměnu. Program B PRAKTIK zahrnuje standardně pronájem následujících oděvů:      

kalhoty do pasu kalhoty s laclem bunda montérková do pasu blůza montérková plášť pracovní tričko (krátký rukáv)

Na ostatní oděvy je možno připravit samostatnou kalkulaci.

Popis oděvů: Kalhoty do pasu Kalhoty do pasu klasického střihu, 2 x kapsa šikmá, 1 x kapsa zadní, 1 x metrová kapsa, poutka na opasek, zapínání zip + 1 knoflík Materiál: 35% bavlna, 65% polyester, gramáž 245g/m2 32

Barva (viz barevná škála na webu) Kalhoty s laclem Kalhoty s laclem klasického střihu, 1 x kapsa zadní, 1 x metrová kapsa, 1 x kapsa na laclu, zapínání zip a knoflíky. Materiál: 35% bavlna, 65% polyester, gramáž 245g/m2 Barva (viz barevná škála) Bunda montérková do pasu Bunda montérková do pasu klasického střihu, zapínání na zip, 2 x kapsa šikmá, 2 x kapsa náprsní rukávy do manžety. Včetně malého nažehleného loga Materiál: 35% bavlna, 65% polyester, gramáž 245g/m2 Barva (viz barevná škála na webu) Blůza montérková Blůza montérková prodloužená klasického střihu, zapínání na knoflíky, 2 x kapsa šikmá, 2 x kapsa náprsní, rukávy rovné ukončení. Včetně malého nažehleného loga Materiál: 35% bavlna, 65% polyester, gramáž 245g/m2 Barva (viz barevná škála na webu) Plášť pracovní Plášť pracovní dlouhý klasického střihu, 2 x kapsa + 1 náprsní, zapínání na knoflíky. Včetně malého nažehleného loga Materiál: 35% bavlna, 65% polyester, gramáž 245g/m2 Barva (viz barevná škála na webu) Triko Triko s krátkým nebo dlouhým rukávem, výstřih tvaru "V" nebo "U". Materiál: 100%, gramáž 160g/m2 33

Barva (viz barevná škála na webu)

Příklad ceny: Váš pracovník je vybaven těmito oděvy: 3x kalhoty do pasu 3x blůza montérková s vyšívaným logem 3x tričko s krátkým rukávem   

Pracovníci mají k dispozici odpovídající počet skříněk pro vhazování špinavých oděvů a výdej čistých. Převlékání probíhá jednou týdně, rozvoz je také jednou týdně. Nejedná se o mimořádně náročné pracovní prostředí s vysokým nebo těžko odstranitelným ušpiněním. Pracovníci jsou vybaveni oděvy jedné barvy, maximálně dvou barev.

Cena za pronájem pracovních oděvů pro jednoho pracovníka je pak týdně: 31,90 Kč + DPH Další informace o programu B PRAKTIK najdete zde.

34

MITO, RENTAL SERVICE s.r.o. Profesionální servis pracovních oděvů a prádla. Sídlištní 818 756 54 Zubří www.mitospo.cz [email protected]

35