Milé děti, vážení rodiče a prarodiče ! Zas je rok za námi a nás čekají vytoužené prázdniny. Na rozloučenou si každá třída pro vás připravila malé ohlédnutí za školním rokem. Prožili jsme spolu mnoho pěkných chvil, zasportovali jsme si na Vaškově běhu, při Cestě proti času, Šplhounovi, v turnajích ve vybíjené i atletickém trojboji. Zúčastnili jsme se recitační soutěže, několika výtvarných soutěží. Nechyběly návštěvy divadelních představení a mnoha dalších akcí. Užili jsme si i na školních výletech. Teď jen rozdat vysvědčení a HURÁ NA PRÁZDNINY !
Prvňáčci už umí číst, psát i trochu počítat Děti z prvních tříd se za necelý rok naučily pěkně číst, čitelně psát a počítat do 20. Máme z nich radost!
Ve třídě jsme se učili psát dopis… Paní učitelka nám říkala, jak má správný dopis vypadat a co všechno by měl obsahovat. Dostali jsme dobrovolný úkol na jarní prázdniny – napsat paní učitelce. Slíbila, že těm, kteří jí napíší, odpoví. Psali jsme skoro všichni (15 dětí), jen 3 nemocné se neozvaly. Paní Bachtíková slib splnila a všem odepsala. Měla s odpovídáním plno práce, protože každému z nás psala něco jiného.
Co psali druháčci paní učitelce? Někteří oslavovali s dobrotami narozeniny a byli na Sněžce (Jiřik). Ondra napsal dlouhatánský dopis také o slavení a návštěvě kamarádů ze třídy, dál popsal den po dni. Prožil toho moc. Narozeniny slavili i někteří rodiče. Oslavu tatínka v Semilech i návštěvu Moravy sdělil krásně Matýsek. Barunčin dopis byl bez jediné chybičky. Navštívila s Mikuláškem a Štěpou v Praze muzeum peněz. Kluci si odskočili i zalyžovat do Itálie. Moc se jim tam líbilo, ale psali, že se už těší do školy. V našem
hlavním městě byla i Anička, ta poslala nejen psaní, ale i krásný pohled Karlova mostu. Pražský hrad si prošla také Adélka a pak navštívila příbuzné. U bratrance v Praze v Hafíkově byl i Maty! Prázdniny s lyžováním ve Francii si užil Péťa a zážitky vyprávěl ještě i ve škole. Hodně dětí trávilo prázdniny doma (Dominik byl celé dny s kamarády a sestrou venku) nebo na výletech v okolí. Ivetka měla dokonce tři výlety a zajímavé je, že se třída skoro sešla v Liberci v ZOO – byla to zvláštní náhoda. Moc si užili prázdniny i
Máťa a Táda. Oba je popsali téměř stejně, protože jsou bráchové. Nejdřív byli pár dní tak jako spousta jiných dětí u babičky a dědy (tam bylo plno dobrot a zábavy) a pak s rodiči výletovali na Sněžce a v ZOO. Štěpik prožil velmi pestrý týden. Oslavoval s kamarády, navštívil babičky, byl v ZOO, sportoval a běhal po lese.
Letos se jarní prázdniny hodně vydařily. Bylo krásné počasí a děti načerpaly síly na další práci ve škole. V červnu nás čeká vysvědčení a velké prázdniny. Za dva měsíce se zase sejdeme ve škole.
V dopisování jsme pokračovali. Při jedné hodině slohu jsme se domluvili, že napíšeme našemu panu řediteli. Hodně jsme se snažili a snad na nic nezapomněli. Vážený pane řediteli, pozdravujeme Vás z 2.A. Děkujeme za vymalování chodeb. Jsou krásně barevné a všem se moc líbí. Jsme rádi, že se barvy v jednotlivých patrech mění. Rohožky s logem školy ve vestibulu je na čištění bot škoda! Všimli jsme si, že dospělí chodí jen po stranách. Krásný je i nový nábytek ve třídách. Na židličkách se nám pohodlně sedí. Kdyby škola získala opravdu hodně peněz, líbily by se nám další počítače a pro každého žáka tablet. Na chodbě by mohl být automat na pití a dobroty. Protože to ale není zdravé, tak raději ne. Moc bychom si ještě přáli nějaké další vybavení do tělocvičny – nové míče, lepší hrazdu, posilovací stroje, …. Školní zahradu máme hezkou. Pěkné by byly další prolejzačky, umělá běžecká dráha a doskočiště. Protože naše třída je až ve třetím patře, byl by pro nás skvělý výtah. To bychom ale neměli skoro žádný pohyb. Ve třídě se nám líbí, ale ještě bychom potřebovali nové umyvadlo, raději dvě, hezčí hodiny a k židličkám červené lavice, pro každého žáka svoji vlastní. Mějte se hezky! Žáci 2.A V Semilech 21. května 2014.
Děti ze 2.B dostaly netradiční úkol: představit si, jaké by to bylo, přenést se na chvíli do své oblíbené pohádky. Setkat se s pohádkovými bytostmi, nebo se jimi dokonce na chviličku stát. Přečtěte si, jak svůj úkol zvládly: Pavlík Matura: Líbí se mi pohádka Maxipes Fík. Rád bych se dostal do této pohádky, protože mám rád psy. Chtěl bych prožívat stejná dobrodružství jako Fík. Ondra Vorel: Pohádky o Bořku Staviteli mám rád už od malička. Líbí se mi, že Bořek pořád něco vymýšlí, staví a u toho mu pomáhají kamarádi stroje – traktor, bagr, míchačka. Chtěl bych být jako on. Hynek Dvořák: Chtěl bych být Malým Princem, protože cestuje z planety na planetu a zažívá spoustu různých dobrodružství. Linda Jirásková: Chtěla bych jít do Springfieldu a být členem rodiny Simpsonových. Chtěla bych být
Lízou, protože se dobře učí a hraje na saxofon. Eliška Krausová: Já bych chtěla být v pohádce Čtyřlístek, protože je tam dobrodružství a legrace. Za kamarády bych měla Fifinku, Pinďu, Bobíka a Myšpulína. Navštívila bych jejich domeček v Třeskoprskách. To by bylo fajn! Tadeáš Buryanec: Chtěl bych být Krtečkem, protože měl plno kamarádů, např. myšku, zajíce, ježka a sovu. Ze lnu si vyrobil krásné modré kalhotky s kapsami. V kapsách nosil různé užitečné věci jako provázek, zrcátko a zavírací špendlík. Krteček prožíval různá dobrodružství. Lucka Klémová: Já bych se chtěla podívat do Krkonošských pohádek. Na chvilku bych chtěla být Anče. Je veselá a má na všechno odpověď. Dále se mi líbí, že je to na vesnici a že to jsou veselé pohádky a ty já mám ráda! Tomáš Lux: Přál bych si dostat se alespoň na chvilku do příběhu o Harry Potterovi. Chtěl bych se seznámit s Harrym, Ronem, Hermionou, s ředitelem školy čar a kouzel Brumbálem a s Hagridem. Líbilo by se mi zažít s nimi nějaké dobrodružství, zalítat si na koštěti a zahrát si hru Fanfrpál a taky kouzelnické šachy. Nechtěl bych se potkat s Voldemortem. Hlavně bych si přál naučit se od Harryho nějaká kouzla a pak je vyzkoušet i v našem normálním nepohádkovém světě. L. V.
OBRÁZKY Z NAŠICH VÝLETŮS dětmi ze 2.B si každé pondělí vyprávíme zážitky z víkendu. Děti často navštíví nějaké zajímavé místo, které stojí za to nakreslit. Eliška Krausová navštívila Trosky. Hynek Dvořák nám vyprávěl o Ralsku a Tomáš Lux si s celou rodinou vyšlápl ke zřícenině hradu Kumburk. L.V.
Pan horák jede na výlet a běží, aby stihl ještě vlak a za ním běží celá rodina : manželka, babička, dědeček, druhý dědeček, sestra, švagr, malá Evička, Honzík a čtyři děti od bratra. Do cesty mu skočí policajt a zařve: „Stát, váš občanský průkaz !“ „A proč ? Já přeci nic neudělal .“ „Ne ?“ zahuláká policajt, „tak proč vás honí tolik lidí ?“
PLAVÁNÍ Milá babičko, napíšu ti, jaký den mám nejraději. Mám moc rád pondělí. Učíme se jen tři hodiny a pak jdeme na dobrý oběd. Na autobus chvíli čekáme, ale stojí to za to.
se dívala na pohádky. Druhý den k nám přijela návštěva. Na Silvestra jsme si připili a mohla jsem být vzhůru do dvanácti hodin. Michaela Hrubá 3.A
Jezdí s námi paní učitelky. Cestou si pouštíme písničky. Tam přijdeme do haly a z haly jdeme do šatny. Zujeme si boty, oblékneme si plavky a pak si je zase do sprchy svlékneme. Jdeme k bazénu a čekáme na plavčici. Nejdříve se rozplaveme a pak nám plavčice hodí velké desky, se kterými si můžeme hrát. Asi za hodinu je přestávka, svlékneme se a osprchujeme se. Pak zase čekáme na plavčici. Nejraději mám prsa. Plavčice nás zavolá z vody a řekne k dnešnímu plavání nazdar a my zdar. Jdeme do šaten a oblékneme se. Cestou domů si zase pouštíme písničky. Petr Kousal 3.A
MŮJ DOMÁCÍ MAZLÍČEK Můj mazlíček se jmenuje Kesinka. Jsou ji tři měsíce a je celá černá. Venku má svoji boudičku. Je to ještě malé štěně. Máme ji asi jeden měsíc, je mé sestry, která je ještě moc malá. Jsou stejně staří. Kesinka si stále hraje, je to prostě malé, černé, chlupaté štěně. Někdy mi Kesinka připomíná medvěda. Kristýna Dolenská 3.A
SPORTOVNÍ DOPOLEDNE Ve středu 13.11.2013 jsme šli sportovat do haly. Museli jsme sestavit deset dětí do družstva. Náš kapitán byl Pepa. Museli jsme si vzít s sebou pití, svačinu a sportovní věci. Ze školy jsme vyšli v 8:20. Ještě tam s námi byli děti z Řek. Šatnu jsme měli poslední. První soutěž byla slalom s míčem, druhá vedení florbalového míčku, třetí překážková dráha a čtvrtá soutěž byla hod do dálky. Byli jsme třikrát čtvrtí a jednou třetí. Bonbonů jsme se stejně dočkali. Anna Skrbková 3.A JAK JSEM PROŽILA VÁNOCE Nejvíce jsem se těšila na Štědrý den. Odpoledne jsem šla s taťkou, babičkou a dědou na hřbitov. V šest hodin jsme večeřeli. Měli jsme rybu s bramborovým salátem. Pak zazvonil zvoneček a šli jsme se podívat na dárky. V dalších dnech jsem
ČARODĚJNICE Na čarodějnice jsme byli doma. Byl jsem tam s mamkou , taťkou a Luckou. Udělali jsme hodně velký oheň a dlouho jsme opékali špekáčky a k tomu rohlík. Lucka se převlékla za čarodějnici a lítala po celé zahradě. Moc se mi to líbilo, protože jsem tam dal listy, které prskaly. Filip Novotný 3.A
MŮJ DOMÁCÍ MAZLÍČEK Můj mazlíček se jmenuje Anča. Je to kočička, která má černou, hnědou a bílou barvu. Narodila se, když jsem šel do školy. Táta jí postavil bednu, kde si hrála s bráškama. Já jsem jí udělal klubíčko z novin a přivázal ho k bedýnce. Krmil jsem ji mlíčkem, konzervami pro malé kočky. Spinká u taťky v dílně na prknech. Za tři roky jsem ji koupil asi tři obojky. Mého mazlíčka mám moc rád. Jan Zumr 3.A MŮJ DOMÁCÍ MAZLÍČEK Můj mazlíček je kocour. Jmenuje se Mikeš. Má rád kuře, šunku, salámy. Máme ho už pět let, ale jinak mu je 6 let. Neustále má hlad. K večeři dostává maso pro psy, jinak dojídá zbytky od oběda. Pořád se chce nechat hladit. Má černé a hnědé pruhy. Spí všude po domě. Sice má nemocné oko, ale přece jenom vidí dobře. Je to náš mazlíček. Jindřich Mlejnek 3.A
Naše oblíbené hračky V tuto chvíli je má nejoblíbenější hračka figurka predátora. Je vyrobená z gumy a plastu, má spoustu pohyblivých částí těla. Na sobě má červené brnění a červenou masku, která zakrývá tvář. Tento predátor je hodný a při hraní chrání vojáčky před zlými vetřelci. Má spoustu zbraní – např. plazmovou zbraň na rameni a vysouvací čepele na rukou. Hraní s touto figurkou mě moc baví. (Honzík Tomáš) Setkali jsme se spolu na Štědrý den. Vykoukl na mne z balíčku. Měl jsem z něho velikou radost! Je to Furby, zvířátko vysoké 25 cm. Má tvar koule, vyrobený je z modrého měkkého plyše. Na spodní části jeho těla jsou přišité nohy z modré látky a na hlavičce špičatá ouška z modré gumy. Pod oušky na mě mrkají dvě modré oči. Jedná se o elektronické zvířátko, dávají se do něho baterky. Já mám baterie nabíjecí, tak šetřím přírodu. Furby na mě mluví svou vlastní řečí, umí i zpívat. Pokud ale na něho zapomenu, nebo nemám čas, dokáže se rozzlobit. To ho hned začnu chovat a raději ho uspím.
Jsem moc rád, že ho mám, je to můj nejlepší plyšový
kamarád. (Adam Zoubek) Moje oblíbená hračka je medvědí holčička Julča. Tělo má ušité ze světle hnědého plyše a je vycpané vatou. Julča měří asi 30 cm. Má čtyři delší tlapky, kulatou hlavu, na které jsou přišité malé uši, korálkové oči a malý černý čumáček. Julča je podle mne ta nejhezčí medvědí holčička na světě. Mám ji moc ráda. (Alenka Bémová) Moje nejoblíbenější hračka je plyšový medvěd. Dostal jsem ho jako dárek k svátku. Není moc veliký, měří asi 40 cm. Má světle hnědou barvu, jeho oči jsou z černohnědého skla. Většinou ho používám na odhánění zlých nočních můr. Spí se mnou v posteli, ráno ho přikrývám, než jdu do školy. Beru si ho na dovolené, tábory a výlety. Tohoto medvídka mám moc rád. (Ríša Mlejnek) Já mám nejraději velké legové auto. Je na ovládání a umí jezdit v terénu. Trvalo mi dlouho, než jsem ho postavil, protože má tři dlouhé plánky. Ve volném čase s ním jezdím venku. Dostal jsem ho k svátku. Mám spoustu jiných legových aut, ale tohle se mi líbí ze všech nejvíc. Nikdy bych ho za žádné jiné nevyměnil! (Ondra Fries)
Ozdravný pobyt v Itálii 16. května jsme někteří jeli se školou do Itálie. Cesta trvala vždy celý den. Po příjezdu jsme si odnesli všechna zavazadla do svých bungalovů, které měly čtyři pokoje: kuchyň, ložnici, malý pokoj se dvěma postelemi a koupelnu. Byly zde s námi také dvě moravské kuchařky. K obědu nám vždy uvařily bohužel jen polévku, ale večer nám to vynahradily větším jídlem. Každý den jsme šli k moři na písčitou pláž. Také jsme chodili na výlety a nakupovat. Učitelé pro nás organizovali různé soutěže. Večer jsme hráli na parkovišti vybíjenou. Jediné, co nám vadilo, byli komáři, kteří nás štípali. Jinak se mi tam moc líbilo! (Anička Valentová)
Divadlo Bozkov Ve čtvrtek 3. dubna jsme šli do školy jen s batůžky, s sebou jsme měli mít jen svačinu a penál. Ráno jsme se učili pouze první hodinu. Potom jsme všichni z Komeňáku odjeli autobusy do Bozkova na divadelní představení. Divadlo hrály jenom děti, žádní dospělí. Dva mladíci se v pohádce hádali, kdo může být šťastnější, jestli boháč nebo poctivec. Vystupovalo zde hodně nadpřirozených bytostí: čerti, čarodějnice, víla a kouzelná babička. Nakonec poctivý mladík uzdravil princeznu. K tomu mu dopomohla studánková víla. Během představení byla jedna přestávka, kdy jsme se mohli pozdravit s kamarády z jiných škol nebo si koupit občerstvení. Do Semil jsme se vrátili před polednem. Chvíli jsme se ve třídě ještě učili a pak šli na oběd. Výlet se mi líbil také proto, že jsem se viděla se svými kamarádkami z Bozkova. (Terezka Krausová) Začátkem dubna se naše škola vydala do Bozkova. Dovezly nás tam tři autobusy. V sále jsme se pěkně usadili a čekali, až divadlo začne. A bylo to tady! Na pódiu se střídali čerti, víla, kouzelná babička a další pohádkové bytosti. Když hezké představení skončilo, hodně jsme zatleskali. Pak jsme se oblékli a venku už na nás čekal autobus, který nás odvezl zpátky do Semil. Divadlo se mi líbilo a doufám, že nás příští rok zase pozvou! (Adam Zoubek )
David Maynard je náš spolužák. Přišel do naší třídy v lednu minulého roku. Předtím chodil do školy v Turecku. Hned se s ním kluci i holky ze 4. A skamarádili. Bohužel se před Vánoci musel s rodinou odstěhovat. Často na něho vzpomínáme a moc se těšíme na jeho příjezd do Čech. Píšeme si s ním alespoň po internetu. David nám z daleké ciziny napsal, jak se mu v nové zemi vede. Přečtěte si to, stojí to za to !!!!!!!!!!!!!!!!!! Po Vánocích jsme se přestěhovali ze Semil do Bangkoku. Bylo to kvůli taťkově práci. Je Angličan a v Čechách neměl práci. Bylo to docela těžký přejit ze školy v Čechách do Bangkoku. Tady je skoro všechno jiné. Třeba že ve škole každý den chodíme o přestávkách ven. Máme školní svačiny. A je tady strašné horko, tak velké, ze bez větráku nebo klimatizace by jsme asi umřeli horkem. Do školy jezdím školním autobusem, v mém minibuse je 6 děti, ale vešlo by se jich 9. Autobus mě vyzvedává v 7:47, vstávám v 7 a do školy přijíždím asi v 8:30. Škola začíná v 9. V naší škole nezvoní, prostě za námi přijde ven pan učitel a řekne nám, že máme jit do třídy. Ve třídě je nás 14. Trosku míň než v Čechách. Učíme se: matiku, angličtinu, dějepis, praconí činnosti (ale jmenuje se to design technologies ;-), zeměpis, výtvarku, základy vědy (teď se třeba učíme o vesmíru), francouzštinu a thajštinu. Thajština mi nejde, jsem strašné hodně pozadu. Na těláku se učíme baseball, plaváni, fotbal a různě cvičíme. To mě ale nebaví, učitel není moc dobry. Chybí mi vybika ;-) Školní obědy nejsou moc dobrý, tak si je nosím z domova. Do školy chodím v uniformě. To je bilá košile se znakem školy a modré šortky. Boty můžeme mít jaké chceme, já nosím sportovní. Třikrát v týdnu mám po škole kroužky. já chodím na fotbal, šachy a vědecké pokusy. Všechno mě hodně baví. To pak jedu pozdějším autobusem. Škola nám normálně končí ve 14:40. Bangkok je obrovské město. Má 10 000 000 obyvatel. To je jako celé Česko. Všude na ulicích jsou různé stánky, kde se prodává jídlo, oblečeni, elektronika (nekvalitní kopie) a spoustu dalších věci. Na ulicích je pořád spousta aut a je zácpa. Autobusem jsem jednou jel domů 2 hodiny, to bylo peklo (normálně jezdím tak hoďku). Taky tu jezdí hodně motorek. Kromě aut a motorek tu je spousta taxíků. Jsou levné a dobré. Je jich tolik, ze jsme maximálně cekali 5 minut. Proste taxík jede a my si na něj mávneme. Taky tu mají mototaxi. Jsou levný, ale jezdi jen na malou vzdálenost. To je motorka, co funguje jako taxík. V Bangkoku ještě mají metro a nadzemní dráhu, to je jakoby vlak nad silnicí (Sky train). Libí se mi tady to, že tu mají hodně atrakcí, třeba: bruslení, plaváni, velké parky, kina, lezecká stěna, bodybording. To děláme o víkendech. Taky každou sobotu hraju fotbalovou ligu. Ta už teď skončila, skončili jsme druhý. Taky chodíme v sobotu lézt na stěnu. to je paráda :-) Přechod sem nakonec nebyl tak těžký, protože už jsem zažil, jak se učí na anglické škole. Ve třídě mě přivítali hezky a brzy jsem si našel dobré kamarády. Kluci u mě ve třídě jsou ze Španělska, Anglie, Thajska, Německa, Pákistánu. Moc se na Vás všechny těším, na poslední týden školy v Semilech. A taky na české prázdniny :-) Ahoj
David
Ve čtvrté třídě jsme četli knížku od Eduarda Štorcha – Lovci mamutů. Příběh se odehrává v Pravěku, hlavní hrdina Kopčem, je kluk v našem věku, ale na rozdíl od nás musí čelit mnohým nebezpečenstvím a zažívá mnohá dobrodružství. Zkusili jsme si představit, jaké by to bylo, kdybychom se ocitli v pravěké tlupě :
Nový potůček Začalo období sucha. Tráva žloutla a zvěř se stahovala za vodou hlouběji do lesa. Naše tlupa měla zásoby masa, ale voda v našem potůčku kvapem vysychala. Náčelník rozhodl, že půjde vyhledat nový pramen a já, Žabka, jsem se nabídla, že půjdu s ním. Náčelník rozkázal, že v jeho nepřítomnosti velí Huňáč. Vzali jsme si maso a vydali se na cestu. Chodili jsme dlouho po lese, ale voda nikde. Začalo se stmívat, a tak jsme se na noc utábořili pod skálou. Náčelník rozdělal oheň, aby nás chránil před divokou zvěří. Brzy ráno jsme se vydali na cestu zpět do tábora. Obešli jsme skálu, pod kterou jsme nocovali, a překvapením zůstali stát. Ze skály tekl velký pramen vody. Běželi jsme do tábora a náčelník řekl, že se naše tlupa v období sucha přestěhuje pod skálu, kde je vody dostatek. ( Leonka Kovářová) třídy na spaní ve škole s paní učitelkou Bchtíkovou. Pátá třída Ve třetí třídě nás začala učit paní učitelka Už příští rok budu chodit do páté třídy. Těším se na Doležalová a ráda vzpomínám na lekce plavání ni hodně, protože si v jídelně můžeme vybrat jedno v Jilemnici, kde jsem se toho spoustu naučila. ze tří jídel. Taky nám brzo začnou zajímavé Čtvrtou třídu jsem ještě neukončila, a tak nemohu předměty jako je fyzika a chemie. Ale hlavně ještě uvést, na co budu nejraději vzpomínat. Za ty budeme mít víc hodin výuky počítačů čtyři roky byly asi tím nejlepším každé prázdniny. A na co budu vzpomínat ? Nejvíce na paní učitelky, Špatné zážitky jsem určitě také zažila, ale už si na na kamarády z nižších tříd a na Davida. ně ani nevzpomínám, protože jsem je vždy hned Ještě se mi vybavuje jedna příhoda ze 2. A. Šli jsme raději zapomněla. do Dřevěnky. Oblékli jsme se a obuli. Když už jsme Budoucím prvňáčkům bych ráda popřála, aby měli byli skoro na místě, tu si paní učitelka všimla, že také tak dobrou partu a hodnou paní učitelku, jako mám jednu botu a jednu bačkoru. máme ve třídě my. Kryštof Klodner Terezka Podzimková
Co se mi líbilo na Komeňáku …. Určitě se mi líbila družina a když škola pořádala vánoční trhy nebo jiné akce. Návštěvy Dřevěnky, exkurze u policie ČR a divadla. Našel jsem si tam i dobré kamarády. Mými oblíbenými předměty byly a jsou tělocvik, matika, informatika, čtení a výtvarka. Do páté třídy již budu chodit do budovy gymnázia. Těším se na více druhů obědů a větší porce jídla. Při tělocviku budeme rozdělení na kluky a holky – konečně ! Budu vzpomínat na hodné paní učitelky i družinářky. Filip Částek
Pátá třída Příští rok budu chodit do páté třídy, ale moc se na to netěším, protože už nebudeme chodit do stejné školy jako dosud a učivo již bude složitější. První čtyři roky jsem chodila do školy na Komenského náměstí, kde jsem zažila spoustu pěkných i pár nehezkých chvil. Z první třídy ráda vzpomínám na Vaškův běh, který jsem tenkrát vyhrála a z druhé
My děti máme rádi příběhy, a když jsou strašidelné tak o to víc ! Psali jsme o školních strašidlech a tady je jeden z příběhů:
Školní strašidlo Jednou, když jsem šla po školní chodbě ve druhém patře, zdálo se mi, že slyším nějaké kroky. Na chvíli jsem se zastavila a zaposlouchala se. Slyšela jsem nějaké podivné zahoukání nebo spíš zažbluňkání. Nejdřív jsem se lekla a chtěla jsem utéct, ale pak se za rohem objevila moje nejlepší kamarádka Lea. Obě jsme se lekly, ale potom jsme byly rády, že se vidíme. Lea totiž slyšela stejné zvuky. Vydaly jsme se do přízemí a tam byl ……. Úúúúúúááááááááá………..Náš pan ředitel tam byl oběšený na švihadle. POMÓC, POMÓC ! křičely jsme dvojhlasně. Vyběhly jsme na náměstí na Komeňáku, ale jindy rušné náměstí a teď nikde nikdo. Vrátily jsme se zpátky do školy a tam se znenadání zjevil duch. Nejdřív jsme si myslely, že se nám to zdá, ale pak jsme si vzpomněly, že nám paní učitelka říkala, že minulý týden zemřel bývalý pan školník. Duch měl jeho roztrhané lacláče a kostkovanou košili. Něco na něm bylo divného . byl průhledný ! Promluvil na nás a vysvětlil nám, že ten oběšený je prapradědeček ředitele a že prý se trápil tím, že ho vyhodili ze školy. Už jsme se tolik nebály, protože jsme věděly, že nám nic neudělá. Najednou duch luskl prsty a my seděly v lavici v naší třídě. Nevěděly jsme jak, ale už jsme to neřešily, protože se právě odcházelo do divadla. Přesto si někdy s Leou vzpomeneme, co jsme v prostorách školy viděly. Anička Novotná Čtvrťáci už příští rok budou chodit jinam a místo nich zasednou do lavic noví prvňáčci.
Přání prvňáčkům Prvňáčkům přeji samé krásné známky a žádné trápení, hodné paní učitelky a také trochu legrace. Sára Pěničková Vítejte ve škole, ať se vám ve škole líbí a máte hodně kamarádů. Naučíte se číst, psát a počítat. Určitě vás zaujme tělocvik nebo čtení knížek. Filip Částek Anička Novotná přeje, aby měli hodné paní učitelky a nedostávali moc domácích úkolů. Také aby měli hodně kamarádů a co nejdelší přestávky ! Kryštof Klodner Uč se pěkně číst a psát, Malovat a počítat. Obědy ať ti chutnají, O hodině si kresli jen potají ! Prvňáček Ema Brillová Jde prvňáček do školy, nese v tašce úkoly. Nese tašku plnou knih, ale neví, co je v nich. Neboj, neboj, milé dítě, pan učitel naučí tě, Naučí tě písmenka, ať potěšíš tatínka, Přineseš pak jedničku a potěšíš babičku. Naše škola Komeňáček připraví nás na začátek. Naučí nás mnoho věcí a ve čtvrtý nám to končí. V pátý jdeme na Olbrachta, Čeká na nás nová parta. Valérie Rysová IV.B
Zamčená ve třídě Stalo se to v první třídě. Začalo to tím, že si žáci sklízeli po hodině, měli jít na oběd. Já si také sklízela učení a uklízela kolem lavice. Paní učitelka se zrovna bavila s maminkou jedné spolužačky. Nevšimla si, že si ještě sklízím věci a omylem mě ve třídě zamkla. Nepanikařila jsem, protože tu paní učitelka nechala kabelku. Tušila jsem, že se pro ni vrátí. Co se dělo mimo třídu? Paní družinářka si všimla, že nejsem v družině. Spolu s paní učitelkou začaly po mě pátrat. Koukaly se i do mé skříňky, jestli tam mám věci. Zjistily, že je tam mám, a že budu asi někde ve škole. Ještě před tím zavolaly mamce, že mě nemohou najít. Nakonec mě našly ve třídě. A na závěr něco pozitivního Dostala jsem oběd jako pro čvrťáka. Natálie Lenická, IV.B
Jaká je naše škola na Komeňáku Škola na Komenského náměstí má své výhody: je velká, hezká šatna, hezky vybavené chodby, velká tělocvična, velké třídy, dobré vybavení na TV, paní učitelky jsou hodné a něco naučí, za školou je zahrada, hraje si tam družina A i B dohromady, najde se tam hodně kamarádů. S klukama máme partu už od první třídy, tvoří ji: já Jirka řehák, Filip Simek, Jakub Lacina, Lukáš Matal, Matěj Vodrážka, Denis Horáček a Pavel Hynek. Oběda jsou moc dobré, někdy až výborné. Pan školník s radostí každému pomůže. Ale mě už příští rok neuvidíš prvňáčku, já už budu v páté třídě v jiné škole. Jirka Řehák IV.B Na základní škole na Komeňáku se mi líbí nejvíc. Jsou tu nejlepší paní učitelky. Proto se mi nahoru do školy nechce. Znám tam jen jednu paní učitelku. Bude se mi po nich moc stýskat. Bylo to vážně super a určitě ještě bude. Zažili jsme spoustu skvělých zážitků. Viktorka Pravdová IV.B Školní výlet Náš školní výlet začal srazem na vlakovém nádraží. Sešli jsme se všichni a odjeli směr Sedmihorky. Když jsme tam dorazili, šli jsme k rybníku Bažantníku. Tam začínala naučná přírodovědná stezka. Po ní s námi šel mladý průvodce, který nám vypravoval o okolní přírodě a různých zajímavostech. Protáhli jsme se myší dírou a stezku zakončili v lázních Sedmihorky. Po krátkém odpočinku jsme pokračovali lesní cestou k Valdštejnu. Pod jeho hradbami jsme pojedli a popili. Výlet dále pokračoval na rozhlednu Hlavatici, ze které byl pěkný výhled do oklní krajiny. To už se ale naše cesta chýlila ke konci a asi po jedné hodině jsme došli do Turnova. Tam jsme nasedli na vlak a ojeli domů. Výlet byl pěkný, ale mohlo být lepší počasí. Matěj Vodrážka IV.B
Ve čtvrté třídě jsme četli knížku Český Honza. Líbila se nám natolik, že jsme ještě v hodině Vv malovali ilustraci k některé z pohádek o Honzovi.
Krásné prázdniny, spoustu sluníčka a plnou náruč úžasného dobrodružství Vám přejí všichni z Komeňáku !
