10.10.2014
Kombinované studium 1. cv.
Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU
Nabídka (supply) S
Nabídka - rozlišujeme mezi:
Nabídka představuje objem zboží, které jsou výrobci
individuální nabídkou – nabídka jednoho výrobce
ochotni na trh dodat při určité ceně.
dílčí nabídkou – nabídka jediného druhu výrobku od různých
Čím je cena určitého zboží nebo služby na trhu vyšší, tím více výrobců přichází na trh a chce prodat své zboží, nabídka roste.
výrobců agregátní (celkovou) nabídkou – suma všech uvažovaných resp. zamýšlených prodejů, se kterými výrobci přicházejí na trh(bude předmětem studia v Makroekonomii)
Je-li cena zboží nízká, výrobci nemají zájem prodávat své zboží, nabídka klesá.
Křivka nabídky
Zákon rostoucí nabídky Růst ceny vyvolává růst nabídky, pokles ceny vyvolává pokles nabídky. Růst ceny zvyšuje zájem ze strany výrobců. Zvýšení cen také umožní nakoupit více výrobních faktorů, a tím rozšířit výrobu. Dále vlivem zákona klesajících výnosů následuje, že vyšší objem produkce budou výrobci schopni vyrobit jen za cenu vyšších nákladů na jednotku produkce, musí tedy stoupnout i ceny.
1
10.10.2014
Faktory ovlivňující nabídku:
Posuny po křivce nabídky
cena, náklady výroby a obchodu (dražší suroviny a energie, zvyšování nominálních mezd, nebo naopak snižování nákladů zaváděním nových technologií zvyšující produktivitu práce atd.) změna vnějších podmínek podnikání (organizace trhu, počasí pro zemědělce, daně, apod.) změny kapitálové výnosnosti kapitál směřuje do podnikání s vyšší rentabilitou
Interpretace grafu posunu po křivce nabídky
Posun křivky nabídky
Posun po křivce - změna nabízeného množství vlivem změny ceny (uvedený případ cenový růst)
Interpretace grafu posunu křivky nabídky Posun křivky - změna nabídky vyvolaná jinými než cenovými vlivy (například v uvedeném grafu zvýšení rozsahu výroby)
Poptávka Individuální poptávka - poptávka jediného kupujícího nebo poptávka po produkci jediného výrobce Dílčí (tržní) poptávka - poptávka po jednom výrobku. Agregátní poptávka - souhrn všech zamýšlených koupí na trhu. Celková poptávka je objem výrobků, které si chtějí kupující pořídit a cenami, za které jsou ochotni tyto výrobky koupit. (bude předmětem Makroekonomie)
2
10.10.2014
Křivka poptávky
Křivka poptávky - charakteristika Poptávková křivka znázorňuje počet jednotek určitého statku, který je v určitý čas poptáván v závislosti na výši ceny daného statku; při kreslení křivek poptávky je obvyklé znázorňovat změny v ceně (která je nezávisle proměnnou) na vertikální ose grafu změny množství (závisle proměnná) na horizontální ose. Pokles ceny vede zpravidla k růstu poptávaného množství: z PA na PB povede k nárůstu poptávaného množství z QA na QB.
Zákon klesající poptávky
Posun křivky poptávky
Křivka poptávky je klesající. Když cena vzroste, poptávka klesne. Když cena klesne, poptávka vzroste. Nízká cena zpřístupňuje zboží i těm, kteří dříve nakupovali méně a je významným psychologických faktorem, který působí na zvýšení poptávky.
Interpretace grafu Posun křivky poptávky vpravo (na d1) by znamenal, že při dané ceně je poptáváno více určité komodity, zatímco posun vlevo (na d2) by znamenal opak. Takový posun vpravo může mít řadu příčin.
Změna poptávky – posun křivky Příjem – důchod spotřebitele, sezónnost, počasí a proměny módy - změna některé z těchto proměnných = posun křivky poptávky doprava nebo doleva: Např. změna nominálního důchodu - při konstantních cenách růst důchodu vyvolá zpravidla růst poptávky, pokles důchodu pokles poptávky
3
10.10.2014
Interpretace grafu
Posun po křivce poptávky Pokles ceny
Pokles ceny z PA na PB povede k nárůstu
Růst ceny
poptávaného množství z QA na QB.
Tržní rovnováha
Tržní rovnováha - graficky
Tržní rovnováha nastává při té ceně a při tom množství, kdy jsou síly nabídky a poptávky vyrovnané. Při této ceně a množství se objem, který kupující chtějí kupovat, přesně rovná objemu, který prodávající chtějí prodávat.
Slovní interpretace grafu
Příklady ke cvičení 1. Jsme na trhu bytů, popsán grafem (na ose x počet bytů, na ose
Q jako kvantita a P jako cena jednotlivého
zboží,
navýšení
poptávky navýšilo současně i cenu
y výše nájemného). Zakreslit: a)
Možnosti topení snižují množství vhodných bytů
b)
Větší vzdálenost pracovišť nájemníků
c)
Dojde ke zvýšení příjmů bydlících
4
10.10.2014
Řešení a)
Slovní interpretace a)
S
E
b)
posun nabídky doleva – snížení nabídky zvýší cenu (tj. nájemné) a sníží množství bytů
c)
b)
posun poptávky doleva – snížení poptávky vede ke snížení ceny i množství bytů
D
c)
posun poptávky doprava – zvýšení vede ke zvýšení ceny i počtu
Příklady 2.
Řešení
Realitní kancelář zjistila, že poptávka po bytech je dána
Dáno:
funkcí:
QD = 100 000 – 5P
QD = 100 000 – 5P (P ……. cena nájmu)
QS = 50 000 + 5P
Odhaduje se , že nabídka bytů je dána funkcí:
PE = ? ----------------------------
QS = 50 000 + 5P
Podmínka : QD = QS
Úkol: Jaká bude úroveň rovnovážného měsíčního nájemného PE?
Řešení : dosadit, tj. 100 000 – 5P = 50 000 + 5P
PE = 5000
Příklady 3. Určete rovnovážnou cenu a množství na trhu, když je dáno: Poptávka : PD = 20 – QD Nabídka :
QS = 2PS -10
Řešení Podmínka : QD = QS → QD = 20 - PD
20 - PD = 2P – 10
PD, QE = ?
30 = 3P
PE = 10 → QE = 10
5
10.10.2014
Příklad 4. Je dána rovnice:
Řešení QD = QS
QD = a - bP Qs = f + gP
a– bP = f + gP
Vypočtěte rovnice tak, aby pomocí písmen a, b, f, g byla
a – f = gP + bP
určena rovnovážná cena komodity.
a – f = P(g + b)
PE = (a – f)/(g + b)
Chování spotřebitele Rozhodování spotřebitele je tedy volba takového spotřebního koše, který přináší maximální užitek. Jednotlivé spotřební situace porovnává spotřebitel z hlediska preferencí. Preference analyzujeme s použití zjednodušujících předpokladů – axiomy: axióm úplnosti srovnání – předpokládá, že každé dva koše mohou být srovnávány z hlediska preference (A
B, A=B). axióm tranzitivity – předpokládá, že pro každé tři koše platí že, je-li A více než B a B více než C je také A více než C, tedy: (A>B) ˄ (B>C) → (A>C) axióm nenasycenosti – větší množství statku je vždy preferováno před množstvím menším.
Mezní užitek (MU) – marginal utility - odvodíme jej z TU - vyjadřuje, o kolik vzroste TU, když se zvýší spotřeba o jednu jednotku = => sklon křivky TU - závisí na: významu a intenzitě potřeby dostupnosti statku - důležitá vlastnost MU je formulovaná v zákonu klesajícího MU – MU s růstem Q má tendenci klesat => nejvyšší přírůstek uspokojení potřeb přinese první spotřebovaná jednotka
Celkový užitek = celkové uspokojení potřeb, které závisí na: 1. množství spotřebovávaných statků 2. kvalitě spotřebovávaných statků 3. subjektivní vztahu člověka k danému statku - zpravidla platí, že celkový užitek roste s růstem spotřebovávaného Q, ale zpravidla jen do určitého bodu (bod nasycení)
Lze užitek měřit? KARDINALISTÉ tvrdí, že lze přímo měřit a to v peněžních jednotkách ORDINALISTÉ tvrdí, že měřit nelze, lze pouze porovnávat
6
10.10.2014
Kardinalistická verze teorie užitku Považuje užitek za přímo měřitelný, za kardinální veličinu. Známe tyto konkrétné hodnoty užitku: Celkový užitek ( Total Utility, TU) – vyjadřuje celkové uspokojení potřeb při spotřebě daného množství statku. Mezní užitek (Marginal Utility, MU) – vyjadřuje změnu celkového užitku vyvolanou změnou spotřebovávaného množství o jednotku
KARDINAL Optimum spotřebitele spotřebitel chce maximalizovat TU: Při nákupu 1 statku - optimální Q nakoupí, když bude platit, že: MU = P Při nákupu více statků (jaká je optimální kombinace?) - optimální kombinace je taková, při níž spotřebitel v rámci svého rozpočtového omezení a při daných P nemůže svůj TU zvýšit tím, že ztrátu jednoho nahradí větším Q jiného => podmínkou optima je rovnost MU ve vztahu k jejich P: MUx/Px = MUy/Py
Indiferenční křivky IC - IC má konvexní tvar = grafické vyjádření působení zákona klesajícího MU co se stane, nahrazujeme-li např. Y statkem X - s ↑statku X ↓jeho MU a naopak ↑ MU statku Y; pokud je statek X vzácný, je spotřebitel ochoten se vzdát většího Q statku Y, aby získal jednotku statku X => zákon substituce – podle něj platí, že zboží, které je vzácnější má větší relativ. hodnotu substituce
Ordinalistická verze teorie užitku K této teorii se většinou přiklání současné ekonomická teorie, podle níž není užitek přímo měřitelný. Spotřebitel je schopen říci, kterou spotřební situaci preferuje, ale ne, jak velký je její užitek. Dále je možno určit, zda celkový užitek s růstem množství spotřebovávaného statku roste a mezní užitek je tedy kladný, či zda celkový užitek klesá a mezní užitek je záporný.
ORDINAL - k odvození poptávky využíváme indiferenční analýzu – vycházíme z toho, že spotřebitel volí mezi různými kombinacemi spotřebovávaných statků a je schopen porovnat užitek těchto kombinací (tvoří tzv. preferenční stupnici) – základní je tzv. indiferenční soubor = soubor kombinací, které přináší stejný užitek a žádný prvek není preferován => znázornění pomocí indiferenční křivky (IC) - všechny kombinace statků, které přináší stejně velký TU bez ohledu na rozpočtové omezení - klesající – když ↑ QX ↓QY a naopak - pro každou dvojici zboží lze sestavit celou řadu indiferen. souborů – soubor IC=indif. mapa - křivky se od sebe liší TU - čím výše je položená, tím větší je množství obou statků, tím větší je TU
Mezní míra substituce MRS – mezní míra substituce = poměr, kde nahrazujeme statek Y statkem X, aniž se mění TU – je dána obráceným poměrem jejich MU MRS = MUx/MUy
7
10.10.2014
Linie rozpočtu (BL) (BL) = vyjadřuje všechny kombinace statků vzhledem k příjmu bez ohledu na užitek
Optimum spotřebitele = kdy spotřebitel svůj důchod optimálně rozvrhne na nákup dvou statků = ve spojení I mapy a BL (stává se její tečnou)=> bod optima (E) - s daným důchodem jsme dosáhli uspokojení potřeb, a zároveň jsme kombinovali oba statky - v bodě, kde se dotýkají => musí se rovnat jejich sklony, platí tedy:
∆x/∆y = Px/Py a odtud plyne: Mux/Px = Muy/Py
8
