Migrační sklony pracovníků a studentů v oblasti IT

Riziko odlivu kvalifikovaných odborníků z ČR do zahraničí Program Moderní společnost a její proměny T5-5 Výzkum v roce 2006 svazek II.

Migrační sklony pracovníků a studentů v oblasti IT Terénní šetření

Martin Lukeš Jana Vavrečková

VÚPSV Praha 2006

Obsah A) POSTOJE IT PRACOVNÍKŮ K ZAHRANIČNÍ PRACOVNÍ MIGRACI ................. 4 1. Úvod ....................................................................................................................................... 4 2. Metodika šetření..................................................................................................................... 5 2.1 Bližší údaje o výběrovém vzorku..................................................................................... 6 2.1.1 Profesní charakter dotazovaných IT pracovníků ...................................................... 6 2.1.2 Sociodemografické a ekonomické charakteristiky dotazovaných IT pracovníků...... 6 3. Výsledky šetření..................................................................................................................... 8 3.1 Zahraniční zkušenosti, jazyková vybavenost a mezinárodní spolupráce ......................... 8 3.1.1 Předchozí studijní či pracovní zkušenosti v zahraničí .............................................. 8 3.1.2 Jazykové znalosti ....................................................................................................... 8 3.1.3 Pracovní kontakty s kolegy v zahraničí..................................................................... 9 3.2 Postoje IT pracovníků k pracovní migraci do zahraničí a související skutečnosti........... 9 3.2.1 Migrační potenciál IT pracovníků v ČR.................................................................... 9 3.2.2 Míra reálnosti (pravděpodobnosti) migračního úmyslu ......................................... 10 3.2.3 Délka pracovní migrace .......................................................................................... 12 3.2.4 Termín odchodu do zahraničí ................................................................................. 13 3.2.5 Cílové země zahraniční migrace IT pracovníků působících v ČR .......................... 13 3.2.6 Důvody pro výběr cílové země ................................................................................ 14 3.3 Faktory ovlivňující migrační rozhodování, migrační motivy IT pracovníků................. 15 3.3.1 Faktory migračního rozhodování a jejich důležitost............................................... 15 3.3.2 Motivy IT pracovníků pro práci v zahraničí ........................................................... 15 3.3.3 Bariéry zahraniční migrace IT pracovníků............................................................. 19 4. Sociodemografické, profesní a jiné charakteristiky IT pracovníků pomýšlejících na práci v zahraničí ................................................................................................................................ 22 4.1 Sociodemografické charakteristiky ................................................................................ 22 4.2 Odborný a profesní charakter potenciálně migrujících IT pracovníků .......................... 22 4.3 Charakteristiky zaměstnavatele...................................................................................... 23 B) POSTOJE STUDENTŮ IT K ZAHRANIČNÍ PRACOVNÍ MIGRACI ..................... 24 1. Úvod ................................................................................................................................... 24 2. Metodika šetření................................................................................................................. 25 2.1 Bližší údaje o výběrovém vzorku................................................................................... 25 2.1.1 Charakteristiky spojené se studiem IT .................................................................... 25 2.1.2 Sociodemografické a ekonomické charakteristiky dotazovaných studentů IT ........ 26 3. Výsledky šetření................................................................................................................... 28 3.1 Zahraniční zkušenosti, jazyková vybavenost a mezinárodní spolupráce ....................... 28 3.1.1 Předchozí studijní či pracovní zkušenosti v zahraničí ............................................ 28 3.1.2 Jazykové znalosti ..................................................................................................... 28 3.1.3 Pracovní kontakty s kolegy v zahraničí................................................................... 29 3.2 Současné zaměstnání studentů IT .................................................................................. 29 3.3 Postoje studentů IT k pracovní migraci do zahraničí a související skutečnosti ............. 30 3.3.1 Migrační potenciál studentů IT oborů v ČR............................................................ 30 3.3.2 Míra reálnosti (pravděpodobnosti) migračního úmyslu ......................................... 30 3.3.3 Délka pracovní migrace .......................................................................................... 31 3.3.4 Cílové země zahraniční migrace našich IT studentů............................................... 32 3.3.5 Důvody pro výběr cílové země ................................................................................ 32 3.4 Faktory ovlivňující migrační rozhodování, migrační motivy studentů IT ..................... 33 3.4.1 Faktory migračního rozhodování a jejich důležitost............................................... 33

2

3.4.2 Motivy studentů IT pro práci v zahraničí................................................................ 34 3.4.3 Bariéry zahraniční migrace studentů IT ................................................................. 37 4. Sociodemografické, profesní a jiné charakteristiky studentů IT pomýšlejících na práci v zahraničí ................................................................................................................................ 40 4.1 Sociodemografické charakteristiky ................................................................................ 40 4.2 Odborný a profesní charakter potenciálně migrujících studentů IT............................... 40 4.3 Charakteristiky studia..................................................................................................... 41

3

A) POSTOJE MIGRACI

IT

PRACOVNÍKŮ

K

ZAHRANIČNÍ

PRACOVNÍ

1. Úvod V roce 2006 byl ve VÚPSV ve spolupráci s Vysokou školou ekonomickou v Praze realizován průzkum studentů a pracovníků působících v oboru informačních technologií v České republice. Tento výzkum byl součástí širšího výzkumu zaměřeného na riziko „brain drain“ z ČR. Pracovníci a studenti v oboru IT byli spolu s lékaři vytipováni jako skupiny, u kterých je relativně dobrá možnost profesního uplatnění v cizině, a tudíž je potencionální riziko jejich odchodu za prací do zahraničí vysoké. Cílem průzkumu bylo zjištění jejich postojů a připravenosti k možné pracovní migraci do zahraničí. Dotazníkové šetření migrační připravenosti českých IT pracovníků (o studentech IT bude podrobně pojednáno v části C) navazovalo na dva poznatkové zdroje: 1. na rozsáhlé kvantitativní průzkumy migračního potenciálu České republiky, realizované v letech 2000 - 2005 v souvislosti se vstupem ČR do EU a široce diskutovaným právem volného pohybu osob a pracovníků v prostoru zemí EU, 2. na kvalitativní průzkum sondáže postojů k zahraniční pracovní migraci českých IT pracovníků realizovaný v roce 2006 s vybranými experty z oboru informačních a komunikačních technologií. Šetření zaměřené na pracovníky IT sledovalo několik hlavních cílů:* 1) Zjistit, jak velká část IT pracovníků uvažuje o tom, že opustí ČR a bude pracovat alespoň na nějakou dobu ve svém oboru v zahraničí. 2) Určit, do jaké míry je odchod budoucích IT pracovníků reálný, tj. zda ti, kteří o migraci uvažují, se na odchod do zahraničí cíleně připravují; pokud ano, jaké kroky již v tomto směru učinili či hodlají učinit. 3) Zjistit, jaké jsou příčiny zamýšlené migrace, tj. pochopit motivaci těch, kteří o odchodu za prací do ciziny reálně uvažují. 4) Určit, které země jsou nejčastějším cílem migrace a proč. 5) Identifikovat faktory, které subjektivně působí proti migraci IT pracovníků do zahraničí a migraci tak brání. 6) Popsat, jak se od sebe liší skupina IT pracovníků uvažujících o migraci a těch, kteří o migraci neuvažují.

*

Tabulky a grafy vycházejí z terénního šetření. 4

2. Metodika šetření Dotazníkový průzkum zahraniční pracovní migrace IT pracovníků proběhl v měsících březen - říjen 2006. Předmětem se stali IT pracovníci v širokém spektru specializací (od programátorů, přes SW architekty až po IT obchodníky) z různých typů organizací (od IT firem, přes IT oddělení podniků a vysokých škol) s regionálním zastoupením v celé České republice, nicméně s výraznou převahou Prahy (83%). Dotazování probíhalo formou vyplnění elektronického dotazníku umístěného na internetu na adrese http://vupsv.periskop.cz. Informace o výzkumu (s žádostí o vyplnění dotazníku) byla uveřejněna na www.cssi.cz, byly osloveny kontakty řešitelů v IT firmách a IT odděleních různých organizací, absolventi katedry informačních technologií VŠE, o spolupráci, tzn. předání svým eventuálním kolegům v práci, byli požádáni i studenti IT oborů z různých vysokých škol (viz část C). Celkem byly dotazníky vyplněny 276 respondenty. Podle údajů Českého statistického úřadu (Výběrové šetření pracovních sil, 2005)1 pracovalo v ČR v roce 2005 necelých 80 000 počítačových odborníků. Největší koncentrace byla v Praze, kde jich pracovalo přes dvacet tisíc, následoval Jihomoravský kraj s více než deseti tisíci IT pracovníky, poměrně hodně jich pracovalo i ve Středočeském kraji. Celkem 45% IT pracovníků mělo ukončené VŠ vzdělání. Výběrový vzorek si nečiní nároky na reprezentativnost; jedná se výlučně o sondáž postojů k zahraniční pracovní migraci u specifické, migračně rizikové skupiny vysoce kvalifikovaných odborníků. Jednalo se o anonymní dotazník, který obsahoval celkem tři bloky položek. Blok „A“ zjišťoval údaje týkající se profesních charakteristik, tj. na jaké pozici respondenti pracují, v jaké firmě, zda mají zkušenost s pobytem v zahraničí a pokud ano, o jaký typ pobytu šlo, zda spolupracují s kolegy ze zahraničí a jaké jsou jejich jazykové znalosti. Blok „C“ se týkal sociodemografických a dalších charakteristik IT pracovníků. Blok „B“ byl věnován podstatě zkoumaného problému, tj. názorům, postojům a předpokladům respondentů k zahraniční pracovní migraci.

1

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/pocitacovi_odbornici [16.11.2006] 5

2.1 Bližší údaje o výběrovém vzorku 2.1.1 Profesní charakter dotazovaných IT pracovníků Respondenti byli nejčastěji zaměstnáni jako developeři či programátoři (24% z dotázaných). Dalšími častými pozicemi byly Project manager / IT manager (17%), systémový administrátor (11%), IT konzultant (11%) a analytik (10%). Další pozice již byly méně časté, přesný přehled je uveden v tabulce 1. T a b u l k a 1 Název pozice současného zaměstnání v IT (N=276) četnost developer/ programátor project manager/ IT manager (systémový) administrátor/ specialista IT konzultant analytik jiné SW architekt Technical / Sales Support Specialist IT ředitel/ CIO obchodní ředitel (IT) tester obchodní zástupce/ prodejce (IT) Account Manager/ Sales Manager (IT) Web designer KAM/ Senior Sales Manager (IT)

relativní četnost (v %) 67 46 29 29 28 20 14 14 11 7 4 2 2 2 1

24,3 16,7 10,5 10,5 10,1 7,2 5,1 5,1 4,0 2,5 1,4 0,7 0,7 0,7 0,4

Dotazovaní působili nejvíce ve firmách, které vyvíjejí vlastní SW (30%) a u systémových integrátorů (19%). Pracovali ale také pro firmy mimo obor IT (18%) a dále pro prodejce SW (11%), telekomunikační firmy (11%) a další typy firem z IT oboru (11%). Nadpoloviční většina respondentů pracovala pro firmy ryze české (55%). Naopak 34% působila v české pobočce zahraniční firmy. Zbývajících 11% bylo zaměstnáno v české firmě se zahraniční účastí. Nejčastěji se jednalo o velké firmy nad 250 zaměstnanců (36%), dále o firmy střední s 50-249 zaměstnanci (26%), malé firmy od 10 do 49 zaměstnanců (20%) a mikrofirmy (14%). Pouze 5% pracovalo mimo komerční sektor v organizacích nestátních, příspěvkových či rozpočtových. Respondenti v oboru IT pracovali nejčastěji 6 - 10 let (42%), 1 - 5 let (33%), event. 11 - 15 let (15%). Šest procent v IT pracovalo více než 15 let a naopak 4% méně než 1 rok. Dotazovaní v jiném než IT oboru pracovat spíše nechtějí. Devatenáct procent uvedlo, že určitě není ochotno pracovat v jiném než IT oboru, 42% k tomu spíše není ochotno. Naopak 27% by spíše a 12% určitě bylo ochotno pracovní nabídku z jiného oboru přijmout. 2.1.2 Sociodemografické a ekonomické charakteristiky dotazovaných IT pracovníků Průměrný věk respondentů dosáhl 29,90 roku (SD=5,87, medián 29 let). Nejmladšímu pracovníkovi bylo 21 a nejstaršímu 58 let. Devadesát pět procent z dotazovaných byli muži, 5% ženy. Pokud jde o národnost, 96% bylo české národnosti, 2% slovenské a 2% jiné. Respondenti byli nejčastěji svobodní se stálým partnerem (38%) nebo ženatí/vdané (37%). Svobodných bez stálého partnera bylo 23%, 3% bylo rozvedených. Nejčastěji respondenti neměli žádné dítě (75%), 9% mělo jedno dítě, 14% mělo dvě děti a 3% tři či více dětí.

6

T a b u l k a 2 Průměrný hrubý měsíční příjem za poslední rok včetně bonusů (N=267) četnost 20 000 či méně Kč 20 001 – 30 000 Kč 30 001 – 40 000 Kč 40 001 – 50 000 Kč 50 001 – 70 000 Kč 70 001 – 100 000 Kč více než 100.000 Kč

relativní četnost (v %) 19 58 58 47 49 23 13

7,1 21,7 21,7 17,6 18,4 8,6 4,9

Respondenti nejčastěji uváděli, že jejich současný hrubý měsíční příjem (včetně bonusů) je 20 až 40 tisíc Kč (43%). Poměrně velká část uváděla příjem mezi 40 a 70 tisíci (36% - podrobnější údaje viz tabulka 2). Dotazovaní očekávali, že pokud zůstanou v ČR, jejich finanční situace se nejspíše v následujících dvou letech trochu zlepší (56%), nezmění (21%) či se podstatně zlepší (17%). V případě odchodu do ciziny by nejčastěji očekávali, že se jejich finanční situace podstatně zlepší (47%) či se trochu zlepší (26%). Celkem 70% respondentů mělo ukončené vysokoškolské vzdělání (59% magisterského, 8% bakalářského a 4% doktorského stupně). Vyšší odborné vzdělání měla 2% respondentů a středoškolské s maturitou 27%. Pokud jde o vystudovanou vysokou školu, nejčastěji jí byla VŠE (54%), jiné pražské VŠ (24%) a vysoké školy z Brna (6%). Celkem 13 respondentů vystudovalo dvě vysoké školy.

7

3. Výsledky šetření 3.1 Zahraniční zkušenosti, jazyková vybavenost a mezinárodní spolupráce 3.1.1 Předchozí studijní či pracovní zkušenosti v zahraničí Celkem 78 respondentů (28% z celkového počtu dotázaných) uvedlo, že má nějakou studijní či pracovní zkušenost ze zahraničí. Touto zkušeností byla nejčastěji krátkodobá stáž v rámci mezinárodní firmy, ve které respondent působí či působil (15% ze všech respondentů), odborné mimofiremní studium v zahraničí (10%), stálý pracovní poměr v oboru u jiné firmy (8%), jazykové mimofiremní studium (7%) či studentský pracovní pobyt (6%). Méně často to byl stálý pracovní poměr v rámci mezinárodní firmy, v jejíž české pobočce působil (4%), řádná pracovní smlouva mimo obor (3%) nebo jiné pracovní či studijní zkušenosti (viz graf 1). Nejčastějším místem získávání zahraničních zkušeností byly Spojené státy, Velká Británie, Německo a další země Evropské unie. USA byly nejčastější u studentských pracovních pobytů či odborného studia, Velká Británie u jazykových pobytů, Německo u práce v oboru pro jiné firmy a státy EU jako celek u krátkodobých stáží. G r a f 1 Předchozí studijní a pracovní zkušenosti v zahraničí (N=276)

Relativní četnost (v %)

20

15 15

10 10

8 7

6

5

5 4 2

Řádná pracovní smlouva mimo obor

Stálý poměr v oboru u firmy, v níž v ČR působil

Jiné

Krátkodobá práce (studentské pobyty)

Jazykové studium (mimofiremní)

Stálý poměr v oboru u firmy, v níž v ČR nepůsobil

Odborné studium (mimofiremní)

Krátkodobá stáž v rámci mezinárodní firmy

0

U krátkodobých stáží byla délka pobytu nejčastěji 1 nebo 3 měsíce, u odborného studia 6 měsíců, u stálého pracovního poměru ve firmě v oboru 2 roky, u jazykového studia 1 měsíc a u studentských pobytů 3 nebo 4 měsíce. 3.1.2 Jazykové znalosti Ve vztahu k uplatnění se na zahraničním trhu práce hraje mimořádnou úlohu znalost světových jazyků. Z těchto důvodů zjišťoval dotazník jazykovou vybavenost IT pracovníků. Konkrétně pracovníci hodnotili svou znalost pěti základních světových jazyků (angličtina, němčina, francouzština, ruština, španělština - prostřednictvím čtyřstupňové škály - plynná znalost, aktivní znalost, pasivní znalost, neumím používat). Znalosti cizích jazyků prokázaly jasné vedoucí postavení anglického jazyka celých 45% uvedlo, že umí angličtinu plynně a dalších 46% aktivně (více viz tabulka 3). S 8

velkým odstupem na druhém místě byla znalost němčiny - tam jen 4% dotazovaných uvedla, že ji umí plynně, 10% potom aktivně a 65% pasivně. S dalším velkým odstupem se potom umístily ruština, francouzština a španělština. Jiné jazyky byly minoritní (zanedbávali jsme vzhledem k podobnosti slovenštinu) - nějaký jiný jazyk uvedlo pouze 31 respondentů, z toho polštinu 11 a italštinu 8 pracovníků. T a b u l k a 3 Subjektivní hodnocení znalosti cizích jazyků (N=276) anglický jazyk německý jazyk ruský jazyk francouzský jazyk španělský jazyk

plynná znalost 45,3 3,6 1,1 1,4 0,7

aktivní znalost 45,7 9,8 9,1 1,1 1,8

pasivní znalost 9,1 65,2 29,7 10,5 8,3

neumím používat 0,0 21,4 60,1 87,0 89,1

3.1.3 Pracovní kontakty s kolegy v zahraničí Celkem 159 IT pracovníků (58% ze všech dotázaných) uvedlo, že má pracovní kontakty s kolegy z jiných zemí. Tyto kontakty jsou nejčastěji s kolegy z Německa (15%), Velké Británie (12%), USA nebo Kanady (10%) a z dalších evropských zemí (Slovensko, Nizozemsko, Rakousko, Francie, Irsko, Belgie), event. Indie (3%). Celkem bylo uvedeno 400 kontaktů z různých zemí, tzn. na jednoho pracovníka, který uvedl, že kontakty na kolegy do zahraničí má, připadají dvě až tři země. Z výsledků je vidět, že nadpoloviční většina všech dotázaných má v současnosti pracovní kontakt s kolegy v zahraničí, což je vysoké procento, které svědčí o mezinárodním působení jejich zaměstnavatelů a výrazném projevu globalizace v IT oboru. 3.2 Postoje IT pracovníků k pracovní migraci do zahraničí a související skutečnosti 3.2.1 Migrační potenciál IT pracovníků v ČR Migrační potenciál IT pracovníků v ČR zjišťuje stěžejní otázka celého šetření: „Pomýšlíte na to odejít pracovat do zahraničí?“ Podíl pozitivních odpovědí je poměrně vysoký. Na práci v zahraničí pomýšlí téměř každý druhý dotázaný IT pracovník (118 z dotázaných pracovníků, přesně 43%). Podívejme se nyní na tento výsledek podrobněji. Existují statisticky významné rozdíly (p<0.005) mezi pracovníky, pokud jde o zahraniční účast ve firmě, ve které pracují. Nejvíce o práci v zahraničí uvažují pracovníci působící v českých pobočkách mezinárodních firem. Stejně tak o práci v zahraničí uvažují nejvíce pracovníci velkých firem, naopak nejméně pracovníci z nekomerčních organizací. I zde jsou rozdíly statisticky významné (p<0.01). Další statisticky významné rozdíly jsou mezi těmi, kteří již mají zahraniční studijní či pracovní zkušenost, a těmi, kteří ji nemají. Pracovníci, kteří byli studovat či pracovat v zahraničí, o migraci uvažují významně více (p<0.01). O odjezdu do zahraničí také více uvažují ti, kteří v současné práci mají kontakt s kolegy ze zahraničí (p<0.005), v porovnání s těmi, kteří kontakt se zahraničními kolegy nemají. Zásadní rozdíl (p<0.001) panuje také mezi pracovníky s různou úrovní znalosti angličtiny. Pracovníci s lepší angličtinou o působení v zahraničí uvažují více. Poslední statisticky významný rozdíl se odvíjí od počtu dětí. Pracovníci s menším počtem dětí uvažují o práci v zahraničí významně více (p<0.05). Naopak žádné statisticky významné rozdíly nejsou u pohlaví, současného příjmu, rodinného / partnerského stavu, věku, nejvyššího ukončeného vzdělání či doby, po kterou pracují v IT.

9

3.2.2 Míra reálnosti (pravděpodobnosti) migračního úmyslu Při zahraniční migraci odborníků je důležité, do jaké míry je záměr odejít pracovat do zahraničí reálný. Míra reálnosti (pravděpodobnosti) migračního úmyslu IT pracovníků byla v dotazníku zjišťována kontrolní otázkou: „Učinil/-a jste již konkrétní kroky pro realizaci Vašich záměrů?“ Smyslem otázky bylo zjistit, zda se v případě deklarované zahraniční migrace jedná pouze o teoretický, zatím ničím nepodložený záměr či seriózně zvažovanou životní perspektivu. T a b u l k a 4 Učinil/-a jste již konkrétní kroky pro realizaci Vašich záměrů? (N=118)

ne, není to aktuální zatím ne, ale chystám se k tomu ano, již jsem učinil konkrétní kroky celkem

četnost 47 40 31 118

relativní četnost (v % z uvažujících o migraci) 39,8 33,9 26,3 100,0

relativní četnost (v % ze všech dotázaných) 17,0 14,5 11,2

Výsledky selektují migračně orientované IT pracovníky na tři významné skupiny. U 40% z těch, kteří řekli, že o práci v zahraničí uvažují, není migrace aktuální, neboť neučinili a ani aktuálně nechystají žádné konkrétní kroky. Je možné konstatovat, že tato skupina představuje jedince, pro které zatím zůstává práce v zahraničí v rovině vágních, teoretických úvah. Dalších 34% uvedlo, že kroky neučinilo, ale chystá se k tomu. Zástupci této kategorie bývají označováni jako migranti hypoteticko-pravděpodobní. Jde o migraci, která za určitých subjektivních a objektivních předpokladů může, ale i nemusí být v budoucnu realizována. Nakonec 26% již některé kroky učinilo - tam je migrace nejpravděpodobnější. Tito nejpravděpodobnější migranti tvoří 11% ze všech IT pracovníků, kteří vyplnili dotazník. V tomto případě lze předpokládat, že tito pracovníci v dohledné době s větší či menší pravděpodobností Českou republiku opustí. Skupinu jako celek lze dále diferencovat s ohledem na vykonané konkrétní kroky, které byly (nebyly) v souvislosti se zahraniční migrací podniknuty. Následující graf demonstruje frekvence kladných odpovědí.2

2

Respondenti mohli zaškrtnout více variant (s ohledem na reálnost životní situace), proto absolutní hodnoty přesahují počty IT pracovníků, kteří již pro zahraniční migraci realizační kroky vykonali. 10

G r a f 2 Konkrétní kroky pracovní migrace (N=276)

Hledání zaměstnání pomocí internetu Obstarání informací o možnostech zaměstnání Vyhledání pomoci u příbuzných, kolegů, známých Oslovení potenciálního zaměstnavatele Jiné Hledání zaměstnání prostřednictvím specializované agentury Podání žádosti o nezbytné formality k výjezdu 0

2

4

6

8

10

relativní četnost (v % ze všech dotázaných)

Těmito konkrétními kroky nejčastěji bylo hledání zaměstnání pomocí internetu (8% ze všech dotázaných, 20% ze všech, kteří o práci v zahraničí uvažují), obstarání informací o možnostech zaměstnání (8% ze všech dotázaných) a vyhledání pomoci u příbuzných a známých (6%). Čtyři procenta oslovila potenciálního zaměstnavatele a dvě procenta hledají zaměstnání prostřednictvím specializované agentury. Tři pracovníci (1%) již podali žádosti o nezbytné formality k výjezdu, resp. získali již vízum. Čím konkrétnější jsou zmiňované aktivity, tím nižší je počet IT pracovníků, který je realizoval. Strmou redukci migračního potenciálu z hlediska míry reálnosti dokumentují i následující údaje. Ptali jsme se na výsledky již učiněných kroků. 6 pracovníků již získalo příslib pracovního místa v zahraničí, 2 mají podepsanou pracovní smlouvu a 4 již zařízené bydlení v zahraničí (u dvou z těchto pracovníků jsou již dva konkrétní výsledky najednou). Celkem 10 IT pracovníků (tedy 4% ze všech respondentů) již je tedy prakticky jednou nohou v zahraničí. Závěr dotazníku tvořila kontrolní otázka o migračních záměrech IT pracovníků, tentokrát formulována nikoliv jako hypotetická úvaha, ale rozhodování o konkrétní, reálné životní situaci. Šlo o to, jak by se zachovali, kdyby jim byla nabídnuta v následujících měsících atraktivní práce v zahraničí. Výsledky jsou shrnuty v tabulce 5. T a b u l k a 5 Přijetí atraktivní pracovní nabídky v zahraničí uvažující o migraci (N=116) relativní četnost (v %) rozhodně přijal spíše přijal spíše nepřijal rozhodně nepřijal

neuvažující o migraci (N=158) relativní četnost (v %) 19,0 63,8 14,7 2,6

3,2 19,6 64,6 12,7

Podle předpokladů by IT pracovníci, kteří uvažují o práci v cizině, atraktivní pracovní nabídku v drtivé většině rozhodně či spíše přijali (83 %). I v této skupině však 11

existuje více než desetina z nich, kteří se k nabízené možnosti staví zdrženlivě až záporně. Téměř dvě třetiny z této skupiny navíc nejsou pevně rozhodnuty a nabídku by přijaly „spíše“. Máme zde tedy opět důkaz poměrně značného počtu tzv. „teoretických migrantů“. Kontrolní otázka potvrzuje, že reálný migrační potenciál je výrazně nižší než migrační potenciál celkový. Na druhé straně existují IT pracovníci, kteří podle dotazníkového zjištění sice o práci v zahraničí neuvažují, nicméně v případě atraktivní nabídky by tuto možnost v zhruba v 23% případů spíše či rozhodně přijali. V dalším textu budeme zjišťované další parametry zahraniční migrace. Údaje se vztahují k celkovému migračnímu potenciálu, bez naznačených redukcí. 3.2.3 Délka pracovní migrace Dále jsme zjišťovali uvažovanou délku pracovní migrace. Toto zjištění je velmi důležité pro možnou otázku "odlivu mozků". Pokud se totiž jedná o úvahy o krátkodobé pracovní migraci, nejde o jev tak nebezpečný, neboť naši pracovníci se poté mohou vrátit do ČR s nově nabytým know-how. Naopak úvahy o migraci dlouhodobé či dokonce trvalé mohou znamenat reálný únik know-how do ciziny bez získání relevantní náhrady. Jsme si samozřejmě vědomi možného rozdílu mezi úvahami a poté realitou ovlivněnou průběhem skutečného pobytu v zahraničí. Nejčastěji respondenti uváděli, že plánují zůstat v zahraničí 1-2 roky (40% z těch, co o odjezdu uvažují, 17% ze všech respondentů). O práci v zahraničí na dobu 2-5 let uvažuje 21% z těch, co o odchodu přemýšlejí. Devatenáct procent respondentů zatím neví, jak dlouho by chtěli v cizině zůstat. Celkem 9% uvedlo, že pokud to bude možné, chtěli by v zahraničí zůstat natrvalo. Podrobné údaje jsou uvedeny v tabulce 6. T a b u l k a 6 Uvažovaná délka pracovní migrace (N=119) relativní četnost (v % z uvažujících o migraci)

četnost méně než 1 rok 1 - 2 roky 2 - 5 let déle než 5 let, ale ne natrvalo bude-li to možné, tak natrvalo zatím nevím

9 48 25 3 11 23

7,6 40,3 21,0 2,5 9,2 19,3

relativní četnost (v % ze všech dotázaných) 3,3 17,4 9,1 1,1 4,0 8,3

Nejpreferovanější deklarovanou délkou zahraniční pracovní migrace našich IT pracovníků v zahraničí je časové období od jednoho do dvou let (40% z těch, co o migraci uvažují) a období od dvou do pěti let (21 %). Zásadní je zjištění, že trvalou migraci deklarují 4 % ze všech dotázaných IT pracovníků. Toto číslo je varovné, neboť dosahuje více než dvojnásobný podíl než průzkumy potenciální zahraniční migrace u celkové české populace. Při podrobnějším třídění shledáváme, že 64 % deklarovaných trvalých migrantů (7 osob) již podniklo pro realizaci migrace některé konkrétní kroky, zbývajících 36% se na konkrétní kroky chystá. Nutné je však zohlednit, že počty respondentů jsou při těchto třídících analýzách již velmi nízké. Za zmínku snad stojí poměrně značný podíl potenciálních migrantů zatím nerozhodnutých (19 %). Jedná se o okruh osob, které zatím buď nemají svůj migrační úmysl konkretizován nebo počítají s tím, že délku svého pobytu přizpůsobí konkrétním zahraničním podmínkám.

12

3.2.4 Termín odchodu do zahraničí Termín zamýšleného odchodu z ČR je důležitým indikátorem vážnosti rozhodnutí odejít pracovat mimo mateřskou zem. Všeobecně platí, že čím vzdálenější je udávaný termín, tím větší bude hypotetičnost či mlhavost migračního záměru a naopak - s brzkým termínem jsou zpravidla spjaty i konkrétní realizační kroky. U odborníků s ambicí zastávat v zahraničí kvalifikované pracovní místo lze hypoteticky předpokládat, že seriózní úvaha reálného odchodu zahrnuje období přibližně do jednoho roku. Ptali jsme se proto potenciálních migrantů, v jakém časovém horizontu se chystají do zahraničí odejít. Výsledky jsou prezentovány v tabulce 7. T a b u l k a 7 Časový horizont odchodu (N=115) četnost během následujících 6 měsíců v období od půl do 1 roku za 1 - 2 roky později zatím nevím

relativní četnost (v %) 4 14 48 18 31

3,5 12,2 41,7 15,7 27,0

Během příštích dvanácti měsíců plánuje odejít do zahraničí necelá šestina (15,7 %) o migraci uvažujících IT pracovníků. Více jak polovina (57 %) migračně kladně orientovaných IT pracovníků předpokládá práci v zahraničí buď v časovém horizontu jednoho až dvou let nebo později. O mlhavosti a neurčitosti migračního záměru svědčí procento zatím nerozhodnutých (27 %). 3.2.5 Cílové země zahraniční migrace IT pracovníků působících v ČR Dále nás zajímalo, do jaké země je potenciální pracovní migrace nejčetnější. Respondenti byli požádáni, aby uvedli tři země, do kterých mají nejvýraznější úmysly odejít (součet tedy nedává 100%, nicméně ukazuje na preferenci zemí). Výsledek je prezentován v grafu 3. Z hlediska nefrekventovanějšího migračního cíle zaujímají jasnou prioritu anglicky mluvící země. Na prvních místech jsou s odstupem Velká Británie (63%) a Irsko (58%) následované USA/Kanadou (37%) a Austrálií/Novým Zélandem (36%). Velká Británie a Irsko jsou zřejmě oblíbeným cílem českých odborníků i díky bezproblémovému přístupu českých občanů na své trhy práce. S výrazným odstupem se pak umístily další státy Evropské unie. Nejčastěji bylo označeno Německo (12%), dále Rakousko, Švédsko, Nizozemsko a Španělsko. Jiné státy sehrávají méně významnou roli.

13

70

63

60

58

50 37 36

40

7

6

6

5

4

4

3

3

3

3

3

3

2

2

Španělsko

Japonsko

SAE

Švýcarsko

Norsko

Francie

Island

Indie

Rusko

Jiný stát Evropy

Asijský stát

Německo

Jiný stát EU

Austrálie, Nový Zéland

USA, Kanada

0

8

Nizozemsko

12

10

Švédsko

14

Rakousko

20

Jiný stát světa

30

Irsko

_

Velká Británie

relativní četnost (v % z potenciálních migrantů)

G r a f 3 Cílové země potenciální pracovní migrace

3.2.6 Důvody pro výběr cílové země Důvody pro výběr cílové země byly zjišťovány otázkou: „Z jakých důvodů jste si výše uvedené země vybral/-a?“ Výsledky jsou prezentovány na grafu 4. G r a f 4 Důvody pro výběr dané cílové země

Mám příležitost pracovat ve svém oboru

73

Možnost vysokého výdělku / lepší životní standard

73 71

Znám tamní jazyk

71

Možnost rozvíjet cizí jazyk 66

Lepší podmínky pro práci 43

Odměňování iniciativity jedince 39

Už jsem tam byl a znám tamníi podmínky 34

Mám tam příbuzné a přátele 24

Je blízko ČR 0

10

20

30

40

50

60

70

relativní četnost (% z potenciálních migrantů)

V hierarchii důvodů pro výběr konkrétních zemí se jako velmi důležité jeví hned 5 hlavních důvodů. Na prvním místě je možnost pracovat ve svém oboru (73%) a možnost vysokého výdělku, a tím zajištění vyššího životního standardu (též 73%). Na třetím a čtvrtém místě jsou důvody spojené s jazykem. Pro 71% potenciálních migrantů je důvodem, že znají 14

80

tamní jazyk a pro stejné množství, že ho mohou dále rozvíjet. Dvě třetiny uvedly též lepší podmínky pro práci. Zbývající důvody je již možné považovat za méně důležité. Jako předposlední byl uveden důvod příbuzných a známých v dané zemi (nedůležitý pro 66% respondentů). Tím je verifikován poznatek získaný z průzkumu migračních postojů celkové české populace příbuzní a přátelé nehrají při výběru cílové migrační země významnou roli a vytváření českých minorit v zahraničí je tudíž velmi vzácným jevem. Jako zcela a jednoznačně nejméně důležitý motiv byla uvedena blízkost země k České republice (nedůležitý pro 76% potenciálních migrantů). 3.3 Faktory ovlivňující migrační rozhodování, migrační motivy IT pracovníků 3.3.1 Faktory migračního rozhodování a jejich důležitost Zahraniční pracovní migrace jak prostých občanů, tak vysoce kvalifikovaných odborníků je výsledkem celé řady vzájemně se ovlivňujících okolností. Jsou objektivního i subjektivního charakteru a váží se zpravidla k domácímu i zahraničnímu trhu práce, politické situaci v zemi, k rodinným, zdravotním vazbám atd. Jedná se o subjektivní rozhodování o výhodnosti či nevýhodnosti této životní perspektivy u konkrétního jedince. V rozhodovacím procesu hrají významnou úlohu faktory jako možnost odjet do zahraničí s partnerem, příp. rodinou, pracovní uplatnění manželky/a v cizině, jistota zaměstnání atd. V realizovaném šetření bylo respondentům předloženo deset různých variant vč. možnosti volné odpovědi, které migračně orientovaní IT pracovníci hodnotili prostřednictvím klasické čtyřstupňové hodnotící škály (velmi důležité, spíše důležité, spíše nedůležité, zcela nedůležité). Výsledky jsou prezentovány v grafu 5. Za nejdůležitější respondenti považují před odjezdem podepsanou pracovní smlouvu (velmi důležité pro 42% z potenciálních migrantů, spíše důležité pro 35%), dále přesné a podrobné informace o zemi, kam hodlají odjet (velmi důležité pro 27% a spíše důležité pro 51% potenciálních migrantů) a možnost odjet s rodinou či partnerem. Jako důležité a přibližně vyrovnané vnímají i sympatie vůči dané zemi a jejím obyvatelům, možnost navštěvovat několikrát ročně členy rodiny v ČR, politickou situaci v dané zemi a možnost sehnání zaměstnání i pro partnera. Jako spíše důležité jsou vnímány lepší vyhlídky pro děti a jediným nepodstatným faktorem jsou přátelé či kolegové v dané zemi, kteří by mohli poskytnout podporu v začátcích. To v zásadě potvrzuje, že čeští IT pracovníci v cizině pomoc od krajanů neočekávají a spoléhají výhradně sami na sebe. Jiné důvody byly uvedeny jen zřídka a v zásadě souvisí s motivy zahraniční migrace (viz následující otázka). 3.3.2 Motivy IT pracovníků pro práci v zahraničí Mimo výše uvedené externí faktory souvisejících s prací v zahraničí jsme se tázali i na interní motivy k práci v cizině. Ty byly zjišťovány totožně jako u předcházející otázky, bylo posuzováno jedenáct předložených variant včetně možných odpovědí na volnou otázku. Výsledky jsou zobrazeny v grafu 6. Nejdůležitějšími motivy na přibližně stejné úrovni bylo vyšší finanční ohodnocení (velmi důležité pro 55% z těch, co o práci v cizině uvažují), získání mezinárodního rozhledu a kontaktů (51%) a zlepšení cizího jazyka (52%). S odstupem, nicméně stále jako důležité pak byly vnímány větší možnosti odborného rozvoje, větší možnosti kariérového růstu po návratu do ČR a možnost naučit se pracovat se špičkovými produkty. Poměrně vyhraněné byly odpovědi u položky "nechci u nás platit zbytečně vysoké daně", kdy 35% vnímalo toto jako velmi důležitý motiv, naopak pro poměrně velkou část respondentů to nebylo důležité. Celkově byl tento motiv spíše důležitý, stejně jako motiv vyšší možnosti kariérového růstu v zahraničí. Naopak jako spíše nedůležité byly vnímány motivy

15

profesionálnějších pracovních vztahů a práce pro firmu s větší mezinárodní prestiží (oba pro více než 40% respondentů spíše nedůležité). Jiné motivy zahraniční migrace vyjádřené volnou odpovědí se vztahují převážně k nespokojenosti se situací na politické scéně v roce 2006 a přílišnou levicovou orientaci v ČR (celkem 6 respondentů).

16

G r a f 5 Důležitost faktorů pro odjezd do zahraničí na déle než 1 rok

Před odjezdem podepsaná pracovní smlouva

42 27

Přesné a podrobné informace o dané zemi

Možnost navštěvovat členy rodiny v ČR Politická situace v dané zemi

38

23

Lepší výhlídky pro děti Příbuzní či kolegové v dané zemi, kteří mohou pomoci 5 0%

20

6

47

22

8

27

39

23

17

14

29

17

48

Velmi důležité Spíše důležité

10

21

35

20%

11

27

42

22

3

42

25

19

4

19

31

25

I manželka sežene práci/uplatnění

19

51

Možnost odjet s rodinou / partnerem Sympatie chované vůči dané zemi a jejím obyvatelům

35

40%

Spíše nedůležité

26 60%

Zcela nedůležité

80%

100%

G r a f 6 Motivy pro práci v zahraničí

Vyšší finanční ohodnocení

32

55

10

3

Získat mezinárodní rozhled a kontakty

51

38

8

4

Zlepšit cizí jazyk

52

34

12

3

Vyšší možnost odborného rozvoje v oblast činnosti Vyšší možnost kariérového růstu po návratu zpět do ČR

Pracovat se špičkovými produkty a technologiemi Nechci u nás platit zbytečně vysoké daně V zahraničí je vyšší možnost kariérového růstu Profesionálnější pracovní vztahy Pracovat ve firmě s větší mezinárodní prestiží 0%

20%

14

42

31

13

11

42

31

16

8

34

43

15

15

28

22

35

40%

5

25

40

30

10

11

47

32

3

17

43

37

60%

80%

relativní četnost (v % z potenciálních migrantů) Velmi důležité Spíše důležité

18

Spíše nedůležité

Zcela nedůležité

100%

3.3.3 Bariéry zahraniční migrace IT pracovníků Poslední otázkou, na kterou jsme se tázali všech respondentů bez ohledu na to, jestli plánují či neplánují pracovat v zahraničí, bylo, jaké faktory jim v odjezdu do zahraničí brání. Faktory bránící odjet do zahraničí byly uvedeny ve formě deseti variant a každá z nich byla posuzována podle míry vnímané závažnosti, a to prostřednictvím hodnotící škály zásadně, do určité míry, velmi málo, vůbec ne. Kromě toho byla obdobně jako v předešlých případech respondentům ponechána možnost individuálního vyjádření postojů k uvedené otázce. U žádného z faktorů nepřevažovala odpověď "zásadně brání" (více viz graf 7). Jako nejvýznamnější faktory, které do určité míry práci v zahraničí brání, bylo identifikováno dobré pracovní uplatnění v ČR (27% zásadně, 50% do určité míry) a odloučení od rodiny (30% zásadně, 40% do určité míry). Další faktory brání už jen částečně nebo spíše málo a jsou jimi osamělost a nedostatek sociálních kontaktů, nesouhlas partnera a administrativní problémy spojené s prací v zahraničí a vysoké náklady spojené s prací v zahraničí. Jiné faktory už brání jen velmi málo nebo vůbec ne - jsou jimi obavy z jazykových problémů, to, že by pracovníci museli zřejmě přijmout horší místo, neznalost tamního prostředí, riziko, že propásnou výhodné příležitosti ve vlastní zemi a jako nejméně bránící faktor bylo to, že si na práci v zahraničí netroufají (pouze u 14% do určité míry). Při analýze migračních bariér je třeba zvážit, že jednotlivé faktory se vzájemně prolínají a mají zpravidla komplementární charakter. Přesto je možné konstatovat, že v paletě uváděných příčin preference práce v ČR dominují pouze dva základní motivy - dobré pracovní uplatnění doma a odloučenost od rodiny. Spokojenost s profesním životem má pro zahraniční migraci odborníků obecně zásadní význam, silný vztah IT pracovníků k rodině a domovu vůbec je shodný s migrační bariérou celé české populace. Na druhou stranu se ukazuje, že u IT pracovníků neplatí, že by znalost jazyka byla problémem. Naopak relativně velký význam je přisuzován psychologickým pocitům, jako je očekávaná osamělost a nedostatek sociálních kontaktů v zahraničí, stejně jako nesouhlasu partnera. Z individuálních vyjádření se nejčastěji objevovaly osobní důvody související se splácením hypotéky a úvěrů na bydlení, problematičtější výchovou menších dětí a vyjádření, že by se muselo jednat o opravdu lukrativní nabídku, aby se vzhledem ke slušné situaci u nás vyplatilo odejít do zahraničí.

19

G r a f 7 Faktory bránící odjezdu do zahraničí (N=270)

27

Mám dobré pracovní uplatnění v ČR

50

30

Odloučení od rodiny

40

Osamělost a nedostatek sociálních kontaktů

15

31

Nesouhlas partnera

16

29

Administrativní problémy spojené s prací v zahraničí 5

Obavy z jazykových problémů

4

Na práci v zahraničí si netroufám 2

0%

28 42

43

29

34

22

5

Riziko, že propásnu příležitosti doma

34

29

26

Nejsem tam doma, neznám to tam 2

13

38

25

37

28

15

48

32

12

48

32 20%

55 40% 60% relativní četnost (v %)

Zásadně

20

4

24

20

23

Vysoké náklady spojené s pobytem v zahraničí2

17 29

28

6

Zřejmě bych musel přijmout horší pracovní místo

19

Do určité míry

Velmi málo

80%

Vůbec ne

100%

V souvislosti s faktory, které brání odchodu do zahraničí, nás také zajímalo, zda v těchto faktorech existují významné rozdíly mezi skupinou potenciálních migrantů a těch jedinců, kteří o práci v zahraničí neuvažují. Zjistili jsme, že u čtyřech bránících faktorů jsou rozdíly mezi těmito dvěma skupinami statisticky významné. Konkrétně se jednalo o následující faktory: - odloučení od rodiny; pro potenciální migranty je odloučení od rodiny významně méně důležitým faktorem než pro ostatní pracovníky (F = 13.5, N = 269, df = 1, p = .000) - obavy z jazykových problémů; pro potenciální migranty jsou obavy z jazykových problémů významně méně důležitým faktorem než pro ostatní pracovníky (F = 9.6, N = 262, df = 1, p = .002) - dobré pracovní uplatnění v ČR; potenciální migranti vnímají dobré pracovní uplatnění v ČR jako významně méně důležitý faktor než ostatní pracovníci (F = 26.0, N = 262, df = 1, p = .000) - vysoké náklady spojené s prací v zahraničí; naopak v této položce potenciální migranti vnímají vysoké náklady spojené s prací v zahraničí jako významně více důležitý faktor než ostatní pracovníci (F = 9.7, N = 258, df = 1, p = .002). Jak tyto rozdíly interpretovat? Lze říci, že pro jedince, kteří o migraci neuvažují, jsou v porovnání s potenciálními migranty významnějšími bariérami odloučení od rodiny, dobré pracovní uplatnění v ČR a obavy z jazykových problémů. Naopak pro potenciální migranty, u nichž je představa práce v zahraničí subjektivně reálnější, se v porovnání významnějším faktorem stávají vyšší náklady spojené s prací v zahraničí - tedy důvod pragmatický, jehož důležitost možná roste v souvislosti s přibližujícími se rozhodnutími spojenými s migrací.

21

4. Sociodemografické, profesní a jiné charakteristiky IT pracovníků pomýšlejících na práci v zahraničí Na předchozí porovnání skupiny potenciálních migrantů a ostatních jedinců přímo navazuje tato kapitola věnovaná sociodemografickým, profesním a jiným charakteristikám IT pracovníků, kteří pomýšlejí na práci v zahraničí.

4.1 Sociodemografické charakteristiky Pracovníci s menším počtem dětí uvažují o práci v zahraničí významně více (p<0.05), jak ukazuje tabulka 8. T a b u l k a 8 Zamýšlejí odjet pracovat do ciziny - sociodemografické charakteristiky N

relativní četnost (v %)

počet dětí 0 1 2 3 věková skupina 18-24 let 25-34 let 35-44 let 45 a více let

204 25 38 7

47,5 32,0 26,3 14,3

24 210 30 9

62,5 42,9 33,3 0,0

Naopak žádné statisticky významné rozdíly nejsou u pohlaví, současného příjmu, rodinného / partnerského stavu, u nejvyššího ukončeného vzdělání ani u věku, proto je v tabulce neuvádíme. Nicméně když respondenty rozčleníme do věkových skupin 18-24 let, 2534 let, 35-44 let, 45-54 let a 55-64 let, objeví se statisticky významné rozdíly (p<0.05), které jsou opět vyjádřeny v tabulce 8. Z tabulky je patrné, že s rostoucím věkem u IT pracovníků migrační tendence výrazně klesají. Při charakteristice potenciálních migrantů ale nelze zapomínat, že výběrový vzorek dotázaných IT pracovníků byl relativně malý, samotný výběr nebyl reprezentativní a jeho struktura mohla sociodemografické znaky migračního potenciálu IT pracovníků determinovat. 4.2 Odborný a profesní charakter potenciálně migrujících IT pracovníků Další statisticky významné rozdíly jsou mezi těmi, kteří již mají zahraniční studijní či pracovní zkušenost, a těmi, kteří ji nemají. Pracovníci, kteří byli studovat či pracovat v zahraničí o migraci uvažují významně více (p<0.01). O odjezdu do zahraničí také více uvažují ti, kteří v současné práci mají kontakt s kolegy ze zahraničí (p<0.005), v porovnání s těmi, kteří kontakt se zahraničními kolegy nemají. Zásadní rozdíl (p<0.001) panuje také mezi pracovníky s různou úrovní znalosti angličtiny. Pracovníci s lepší angličtinou o působení v zahraničí uvažují více. Všechny tyto rozdíly jsou zachyceny v tabulce 9. Naopak žádné statisticky významné rozdíly nejsou u doby, po kterou pracují v IT, proto je ani v tabulce neuvádíme.

22

T a b u l k a 9 Zamýšlejí odjet pracovat do ciziny - profesní charakteristiky N studovali či pracovali v zahraničí ano ne pracovní kontakty ano ne znalost angličtiny plynná znalost jazyka aktivní znalost jazyka pasivní znalost jazyka

relativní četnost (v %)

78 198

55,1 37,9

159 117

50,3 32,5

125 126 25

52,8 40,5 4,0

4.3 Charakteristiky zaměstnavatele Existují statisticky významné rozdíly (p<0.005) mezi pracovníky, pokud jde o zahraniční účast ve firmě, ve které pracují. Nejvíce o práci v zahraničí uvažují pracovníci působící v českých pobočkách mezinárodních firem. Stejně tak o práci v zahraničí uvažují nejvíce pracovníci velkých firem, naopak nejméně pracovníci z nekomerčních organizací. I zde jsou rozdíly statisticky významné (p<0.01). Forma zahraniční účasti a velikost firmy přitom spolu výrazně korelují. T a b u l k a 10 Zamýšlejí odjet pracovat do ciziny - Charakteristiky zaměstnavatele N zahraniční účast v podniku pobočka zahraniční organizace v ČR ryze česká organizace česká organizace se zahraniční účastí velikost společnosti velká firma (250 či více zaměstnanců) střední firma (50 - 249 zaměstnanců) malá firma (10 - 49 zaměstnanců) mikrofirma (do 10 zaměstnanců) příspěvková, rozpočtová či nezisková organizace

23

relativní četnost (v %)

92 150 31

57,6 36,7 32,3

99 72 54 38 10

56,6 40,3 29,6 34,2 20,0

B) POSTOJE STUDENTŮ IT K ZAHRANIČNÍ PRACOVNÍ MIGRACI 1. Úvod Výzkum migračních tendencí studentů IT je součástí širšího výzkumu zaměřeného na riziko „brain drain“ z ČR. Pracovníci a studenti v oboru IT byli spolu s lékaři vytipováni jako skupiny, u kterých je relativně dobrá možnost profesního uplatnění v cizině, a tudíž je potencionální riziko jejich odchodu za prací do zahraničí vysoké. V roce 2006 byl ve VÚPSV ve spolupráci s Vysokou školou ekonomickou v Praze realizován průzkum studentů a pracovníků působících v oboru informačních technologií v České republice. Tento výzkum byl součástí širšího výzkumu zaměřeného na riziko „brain drain“ z ČR. Pracovníci a studenti v oboru IT byli spolu s lékaři vytipováni jako skupiny, u kterých je relativně dobrá možnost profesního uplatnění v cizině, a tudíž je potencionální riziko jejich odchodu za prací do zahraničí vysoké. Cílem průzkumu bylo zjištění jejich postojů a připravenosti k možné pracovní migraci do zahraničí. Šetření zaměřené na studenty IT sledovalo několik hlavních cílů: 1) Zjistit, jak velká část současných studentů čtvrtých a vyšších ročníků IT oborů uvažuje o tom, že po ukončení studia opustí ČR a bude pracovat ve svém oboru v zahraničí. 2) Určit, do jaké míry je odchod budoucích IT pracovníků reálný, tj. zda ti studenti, kteří o migraci uvažují, se na odchod do zahraničí cíleně připravují; pokud ano, jaké kroky již v tomto směru učinili či hodlají učinit. 3) Zjistit, jaké jsou příčiny zamýšlené migrace, tj. pochopit motivaci těch studentů, kteří o odchodu za prací do ciziny reálně uvažují. 4) Určit, které země jsou nejčastějším cílem migrace a proč. 5) Identifikovat faktory, které subjektivně působí proti riziku migrace budoucích IT pracovníků do zahraničí a migraci tak brání. 6) Popsat, jak se od sebe liší skupina studentů IT uvažujících o migraci a těch, kteří o migraci neuvažují.

24

2. Metodika šetření Metodou sběru dat bylo dotazníkové šetření, ve kterém byl použit dotazník k tomuto účelu speciálně vytvořen. Byl připraven a pilotně ověřen na 20 respondentech (studentech z VŠE v Praze) v průběhu roku 2005. Na základě zkušeností z pilotáže byla provedena korekce některých položek a byla připravena konečná podoba dotazníku. Vlastní šetření probíhalo paralelně na výše uvedených vysokých školách v průběhu zimního semestru akademického roku 2006/2007. Data byla sbírána vždy buď na začátku nebo na konci přednášek. Vyplnění dotazníku trvalo cca 15 -20 min. Vyplněné dotazníky byly hromadně vráceny řešiteli. Jednalo se o anonymní dotazník, který obsahoval celkem čtyři bloky položek. Blok „A“ zjišťoval údaje týkající se okolností studia, tj. jaký obor, kde, jak dlouho a s jakými studijními výsledky respondenti studují, včetně respondentovi zkušenosti s pobytem v zahraničí. Blok „B“ se týkal profesního charakteru - pracovních zkušeností, kontaktů s kolegy ze zahraničí, jakož i jazykových znalostí. Blok „D“ byl věnován sociodemografickým a dalším charakteristikám studentů. Blok „C“ se týkal podstaty zkoumaného problému, tj. názorů, postojů a předpokladů respondentů k zahraniční pracovní migraci. 2.1 Bližší údaje o výběrovém vzorku 2.1.1 Charakteristiky spojené se studiem IT Dotazovaní studenti IT studovali na 5 různých vysokých školách v ČR, konkrétně na Masarykově univerzitě v Brně, Fakulta informatiky, na Západočeské univerzitě v Plzni, Fakulta aplikovaných věd a v Praze na Univerzitě Karlově, Matematicko-fyzikální fakulta, na Českém vysokém učení technickém, Fakulta elektrotechnická a na Vysoké škole ekonomické, Fakulta informatiky a statistiky. Dotazováni byli studenti čtvrtých až šestých ročníků denního studia uvedených škol. Snahou bylo dotazovat se vždy studentů v rámci povinných předmětů (s co největší návštěvností), které vylučují možný předvýběr ze strany studentů. Celkem bylo dotazováno 483 studentů. Z toho 48 bylo z MU v Brně, 56 ze ZČU v Plzni, zbytek byl z pražských vysokých škol (90 z MFF UK, 97 z VŠE a 189 z FEL ČVÚT), viz tabulka 1. T a b u l k a 1 Fakulta vysoké školy (N=481) VŠE FIS FEL ČVÚT MFF UK ZČU MU FI

četnost 97 189 90 56 49

relativní četnost (v %) 20,2 39,3 18,7 11,6 10,2

Podle údajů Českého statistického úřadu3 absolvovalo některý z IT oborů v roce 2005 méně než 2000 absolventů. Z toho lze usuzovat na počet studentů magisterského studia IT oborů na všech VŠ v ČR na přibližně 4 500 – 5 000. Náš výběrový vzorek tedy zahrnuje přibližně 10% základního souboru. Dotazovaní studenti nejčastěji studovali obor výpočetní technika, informatika, informační technologie, softwarové inženýrství, informační management, SW systémy a další obory (více viz tabulka 2). 3

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/studenti_a_absolventi_oboru_informatika_a_vypocetni_technika [16.11.2006] 25

T a b u l k a 2 Hlavní studovaný obor (N=483) výpočetní technika informatika informační technologie SW inženýrství informační management SW systémy aplikovaná informatika počítačové sítě a internet jiné

četnost 124 55 54 44 40 36 26 19 85

relativní četnost (v %) 25,7 11,4 11,2 9,1 8,3 7,5 5,4 3,9 17,6

Celkem 5,6% z dotazovaných studentů mělo již ukončené vysokoškolské vzdělání na jiné VŠ. Pouze 1,2% studentů studovalo souběžně jinou VŠ. Studentů jsme se dotazovali na obtížnost studia, nadpoloviční většina (58%) odpověděla, že studuje bez větších problémů, 22% že mívá problémy, ale dostuduje a 20% dokonce uvedlo, že studuje s vyznamenáním či prospěchovým stipendiem. Pouze 1% studentů má při studiu takové obtíže, že se domnívá, že nedostuduje. Nejvíce studentů (52%) uvedlo, že jim do konce studia zbývají 1-2 roky, dalších 34% uvedlo, že 2-3 roky a nakonec 14% uvedlo, že jim do konce studia zbývá méně než 1 rok. 2.1.2 Sociodemografické a ekonomické charakteristiky dotazovaných studentů IT Průměrný věk studentů dosáhl 23,23 roku (SD=1,48, medián 23 let). Nejmladšímu studentovi bylo 20 a nejstaršímu 32 let. Devadesát procent z dotazovaných byli muži, 10% ženy. Pokud jde o národnost, 92% bylo české národnosti, 7% slovenské a 1% jiné. Studenti byli nejčastěji svobodní (97%), v polovině případů se stálým a v polovině případů bez stálého partnera. Pouze 3% bylo ženatých či vdaných. Studenti nejčastěji uváděli, že jejich současný měsíční čistý příjem je 10 tisíc či méně Kč (v 66%, podrobnější údaje viz tabulka 3). T a b u l k a 3 Měsíční příjem v posledních 12 měsících (N=471) 10 000 či méně Kč 10 001 – 15 000 Kč 15 001 – 20 000 Kč 20 001 – 30 000 Kč 30 001 – 50 000 Kč více než 50 000 Kč

četnost 310 68 42 25 10 16

relativní četnost (v %) 65,8 14,4 8,9 5,3 2,1 3,4

Po skončení studia nejčastěji očekávali, že jejich příjem bude ve výši 20 - 30 tis. Kč (v 44%) nebo ve výši 30 - 50 tis. Kč (37%). Pouze 11% očekávalo hrubý měsíční příjem vyšší než 50 tis. Kč a jen 8% naopak očekávalo příjem nižší než 20 000 Kč (více viz tabulka 4).

26

T a b u l k a 4 Očekávaný příjem po skončení studia (N=478) 20.000 či méně Kč 20 001 – 30 000 Kč 30 001 – 50 000 více než 50 000 Kč

četnost 37 209 179 53

relativní četnost (v %) 7,7 43,7 37,4 11,1

Studentů jsme se dále ptali, zda chtějí po skončení studia dále pracovat v IT oboru. Podle očekávání naprostá většina svůj obor vnímá jako perspektivní a chce v něm i nadále působit (více viz Tabulka 5). T a b u l k a 5 Mají zájem po ukončení studia pracovat v oboru IT (N=478) určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne

četnost 325 136 17 0

relativní četnost (v %) 68,0 28,5 3,6 0,0

27

3. Výsledky šetření 3.1 Zahraniční zkušenosti, jazyková vybavenost a mezinárodní spolupráce 3.1.1 Předchozí studijní či pracovní zkušenosti v zahraničí Zkušenosti s pobytem v zahraničí lze považovat za významný faktor, který ovlivňuje rozhodování o migraci či realizaci migrace samotné. Z výběrového vzorku celkem 72 studentů (15%) uvedlo, že má nějakou studijní či pracovní zkušenost ze zahraničí. Touto zkušeností bylo nejčastěji (6%) studium na nějaké jiné VŠ v zahraničí (nejčastěji v Německu, USA či jiné zemi EU) nebo studentský pracovní pobyt (6%, nejčastěji v USA). Řidčeji studenti uváděli jazykové studium, studium SŠ, stáž v rámci firmy, kde pracují, či stáž v rámci vzdělávacích programů a různé jiné alternativy (více viz graf 1), např. au pair, spolupráce na projektech apod. G r a f 1 Předchozí studium či práce v zahraničí (N=483)

7

6,4

6,4

6 5 4

3,3

3 1,9

2

1,2 0,8

1

Stáž ve firmě rámci vzdělávacích programů

Studium SŠ

Studium jazyků

Jiné

Studentský pracovní pobyt

Studium VŠ

0

0,4

Stáž v rámci firmy

relativní četnost (v %)

_

U studia VŠ byla střední hodnota délky studia 6 měsíců, u studia SŠ 1 rok, u jazykových pobytů 4 měsíce, stejně jako u studentských pracovních pobytů, u krátkodobých stáží potom 1 měsíc. 3.1.2 Jazykové znalosti Ve vztahu k uplatnění se na zahraničním trhu práce hraje mimořádnou úlohu znalost světových jazyků. Z těchto důvodů zjišťoval dotazník jazykovou vybavenost studentů IT. Konkrétně studenti hodnotili svou znalost pěti základních světových jazyků (angličtina, němčina, francouzština, ruština, španělština - prostřednictvím čtyřstupňové škály - plynná znalost, aktivní znalost, pasivní znalost, neumím používat. Znalosti cizích jazyků prokázali jasně vedoucí postavení anglického jazyka celých 34% uvedlo, že umí angličtinu plynně a 58% aktivně. S velkým odstupem na druhém místě byla znalost němčiny - tam jen 3% studentů uvedlo, že ji umí plynně, 20% potom aktivně a 49% pasivně. S dalším velkým odstupem se potom umístily francouzština, ruština a 28

španělština. Jiné jazyky byly naprosto minoritní (zanedbávali jsme vzhledem k podobnosti slovenštinu) - uvedlo je vždy méně než 10 studentů. T a b u l k a 6 Subjektivní hodnocení znalosti cizích jazyků (N=478) rRelativní četnost (%) anglický jazyk německý jazyk ruský jazyk francouzský jazyk španělský jazyk

plynná znalost 34,1 3,1 0,4 0,6 0,0

aktivní znalost 58,2 20,5 2,5 1,9 2,5

pasivní znalost neumím používat 7,3 0,4 49,4 27,0 11,3 85,8 9,8 87,7 10,5 87,0

3.1.3 Pracovní kontakty s kolegy v zahraničí Celkem 62 studentů (24% z pracujících a 13% ze všech studentů celkem) uvedlo, že má pracovní kontakty s kolegy z jiných zemí. Více než tři čtvrtiny z pracujících studentů tedy žádné zahraniční pracovní kontakty nemají. Tyto kontakty jsou nejčastěji s kolegy z USA (nebo Kanady) - 10% z pracujících studentů, Německa (7%) či Velké Británie (5%). Relativně často spolupracují s kolegy z jiných zemí EU (celkem 8%). Někteří studenti spolupracují s kolegy z řady jiných zemí zároveň. 3.2 Současné zaměstnání studentů IT Nadpoloviční většina studentů (55%) uvedla, že v současné době pracuje v oblasti IT. Nejčastější formou pracovního úvazku byla práce na částečný úvazek nebo dohodu o pracovní činnosti (45% z pracujících, 25% ze všech studentů), následované dohodou o provedení práce (33% z pracujících, 18% ze všech studentů), prací na živnostenský list (17% z pracujících, 10% ze všech studentů) a prací na plný úvazek (9% z pracujících, 5% ze všech studentů). Jednoznačně nejčastěji jsou studenti zaměstnáni jako developeři či programátoři (52% z pracujících), s odstupem se potom věnují web designu (10%) a systémové administraci (9%). Přesný přehled je uveden v tabulce 7. T a b u l k a 7 Pozice v současném zaměstnání v IT (N=265) developer/ programátor Web designer (systémový) administrátor/ specialista jiné technical / Sales Support Specialist analytik IT konzultant project manager/ IT manager tester SW architekt IT ředitel/ CIO obchodní ředitel (IT)

četnost 137 27 25 17 12 11 10 8 7 6 4 1

relativní četnost (v %) 51,7 10,2 9,4 6,4 4,5 4,2 3,8 3,0 2,6 2,3 1,5 0,4

Studenti v oboru IT pracují nejčastěji 1 - 3 roky (44% z pracujících), event. méně než 1 rok (26%). Osmnáct procent v IT pracuje již 3-5 let a 12% dokonce více než 5 let.

29

3.3 Postoje studentů IT k pracovní migraci do zahraničí a související skutečnosti 3.3.1 Migrační potenciál studentů IT oborů v ČR Migrační potenciál IT studentů v ČR zjišťuje stěžejní otázka celého šetření: „Pomýšlíte na to odejít pracovat do zahraničí?“ Podíl pozitivních odpovědí je poměrně vysoký. Na práci v zahraničí po ukončení studia pomýšlí více než polovina dotázaných studentů IT (278 z dotázaných studentů, přesně 58%). Jedná se tedy o značný migrační potenciál. Podívejme se nyní na tento výsledek podrobněji. Existují statisticky významné rozdíly mezi studenty z jednotlivých vysokých škol, pokud jde o plánovanou migraci (p<0.01). Studenti MFF UK uvažují o práci v zahraničí významně více než studenti VŠE, FEL ČVUT a FAV ZČU. Studenti MU Brno o ní uvažují významně více než studenti FEL ČVUT. Další statisticky významné rozdíly jsou mezi těmi, kteří již mají zahraniční studijní či pracovní zkušenost, a těmi, kteří ji nemají. Studenti, kteří byli studovat či pracovat v zahraničí o migraci uvažují významně více (p<0.001). O odjezdu do zahraničí také více uvažují ti, kteří v současné práci při škole mají kontakt s kolegy ze zahraničí (p<0.005), v porovnání s těmi, kteří pracují, ale kontakt se zahraničními kolegy nemají i v porovnání s těmi, kteří při škole nepracují. Významný rozdíl (p<0.001) panuje také mezi těmi, kteří očekávají, že budou mít po skončení studia vysoký příjem, a těmi, kdo očekávají příjem nižší. Platí, že čím větší je očekávaný příjem po skončení studia, tím větší je tendence odejít pracovat do zahraničí. Studenti, kteří očekávají příjem nad 30 000 Kč, se významně liší od těch, kteří očekávají příjem nižší. Naopak žádné statisticky významné rozdíly nejsou u pohlaví, současného příjmu, toho, zda studenti v současnosti pracují či nepracují, obtížnosti studia, počtu let do konce studia nebo rodinného / partnerského stavu. 3.3.2 Míra reálnosti (pravděpodobnosti) migračního úmyslu Při zahraniční migraci odborníků je důležité, do jaké míry je záměr odejít pracovat do zahraničí reálný. Míra reálnosti (pravděpodobnosti) migračního úmyslu IT studentů byla v dotazníku zjišťována kontrolní otázkou: „Učinil/-a jste již konkrétní kroky pro realizaci Vašich záměrů?“ Smyslem otázky bylo zjistit, zda se v případě deklarované zahraniční migrace jedná pouze o teoretický, zatím ničím nepodložený záměr či seriózně zvažovanou životní perspektivu. Byť je jasné, že časový horizont potenciální migrace úzce souvisí s ukončením vysokoškolského studia, je možné předpokládat, že studenti zvažující migraci reálněji, již realizovali i při studiu některé kroky k migraci směřující. Přesnější pohled na to, nakolik je plánovaná migrace reálná, nabízí specifikace kroků, které již byli ve vztahu k migraci učiněny. Výsledky selektují migračně orientované IT studenty na tři významné skupiny. Plných 49% studentů z těch, kteří řekli, že o práci v zahraničí uvažují, neučinilo žádné konkrétní kroky. Tato skupina představuje jedince, pro které zatím zůstává práce v zahraničí v rovině vágních, teoretických úvah. Dalších 35% uvedlo, že kroky neučinilo, ale chystá se k tomu. Zástupci této kategorie bývají označováni jako migranti hypoteticko-pravděpodobní. Jde o migraci, která za určitých subjektivních a objektivních předpokladů může, ale i nemusí být v budoucnu realizována. Nakonec 16% již některé kroky učinilo - tam je migrace nejpravděpodobnější (viz Tabulka 8). Tito jedinci tvoří 9% ze všech studentů, kteří vyplnili dotazník. V tomto případě lze předpokládat, že tito studenti v dohledné době s větší či menší pravděpodobností Českou republiku opustí. Skupinu jako celek lze dále diferencovat s ohledem na vykonané konkrétní kroky, které byly (nebyly) v souvislosti se zahraniční migrací podniknuty.

30

T a b u l k a 8 Učinil/-a jste již konkrétní kroky pro realizaci Vašich záměrů? (N=267) relativní četnost (v % z relativní četnost (v % ze uvažujících o migraci) všech dotázaných) 49,4 27,3 34,8 19,3 15,7 8,7 100,0 -

četnost 132 93 42 267

ne, není to aktuální zatím ne, ale chystám se k tomu ano, již jsem učinil konkrétní kroky celkem

Těmito konkrétními kroky nejčastěji bylo hledání zaměstnání pomocí internetu (12% ze všech, kteří o práci v zahraničí uvažují), obstarání informací o možnostech zaměstnání (11%) a vyhledání pomoci u příbuzných a známých (6%). Čtyři procenta oslovila potenciálního zaměstnavatele a jedno procento hledá zaměstnání prostřednictvím specializované agentury. Tři studenti (1%) již podali žádosti o nezbytné formality k výjezdu, jeden student obdržel konkrétní nabídku práce pro firmu. Čím konkrétnější jsou zmiňované aktivity, tím nižší je počet IT studentů, který je realizoval. Vzhledem k zatím neukončenému studiu není překvapivé, že počet studentů, co realizovali některé konkrétní kroky, je relativně nízký v porovnání s celkovým počtem studentů, kteří o práci v zahraničí uvažují. S tím souvisí i časový horizont možného odjezdu - pouhé 2% ze všech studentů uvažují o odjezdu během následujícího roku, 14% o odjezdu za 1-2 roky a 29% o odjezdu za 2-5 let. Zbytek zatím neví (9%), resp. o práci v zahraničí neuvažuje (již zmiňovaných 45%). V dalším textu budeme zjišťované další parametry zahraniční migrace. Údaje se vztahují k celkovému migračnímu potenciálu, bez naznačených redukcí. 3.3.3 Délka pracovní migrace Dále jsme zjišťovali uvažovanou délku pracovní migrace. Toto zjištění je velmi důležité pro možnou otázku "odlivu mozků". Pokud se totiž jedná o úvahy o krátkodobé pracovní migraci, nejde o jev tak nebezpečný, neboť naši pracovníci se poté mohou vrátit do ČR s nově nabytým know-how. Naopak úvahami o migraci dlouhodobé či dokonce trvalé mohou znamenat reálný únik know-how do ciziny bez získání relevantní náhrady. Jsme si samozřejmě vědomi možného rozdílu mezi úvahy a poté realitou ovlivněnou průběhem skutečného pobytu v zahraničí. T a b u l k a 9 Uvažovaná délka pracovní migrace (N=278)

méně než 1 rok 1 - 2 roky 2 - 5 let déle než 5 let, ale ne natrvalo bude-li to možné, tak natrvalo zatím nevím

četnost 30 84 41 11 28 84

relativní četnost (v % z uvažujících o migraci) 10,8 30,2 14,7 4,0 10,1 30,2

relativní četnost (v % ze všech dotázaných) 6,2 17,4 8,5 2,3 5,8 17,4

Studenti nejčastěji uváděli, že plánují v zahraničí zůstat 1-2 roky (17% ze všech studentů). Stejný počet (17%) zatím neví, jak dlouhou by chtěl v cizině zůstat. Dalších 9% plánuje zůstat tam 2-5 let. Celkem 6% ze všech dotázaných uvedlo, že pokud to bude možné, chtěli by v zahraničí zůstat natrvalo. Podrobné údaje jsou v tabulce 9. Nejpreferovanější deklarovanou délkou zahraniční pracovní migrace našich IT studentů v zahraničí je časové období od jednoho do dvou let (30 % z těch, co o migraci 31

uvažují). Zásadní je zjištění, že trvalou migraci deklaruje 6 % ze všech dotázaných studentů IT. Toto číslo je varovné, neboť dosahuje přibližně trojnásobný podíl než průzkumy potenciální zahraniční migrace u celkové české populace. Při podrobnějším třídění shledáváme, že 32 % deklarovaných trvalých migrantů (9 osob) již podniklo pro realizaci migrace některé konkrétní kroky, dalších 25 % se na konkrétní kroky chystá. Tento poměr je vyšší než u "návratových migrantů". Nutné je však zohlednit, že počty respondentů jsou při těchto třídících analýzách již velmi nízké. 3.3.4 Cílové země zahraniční migrace našich IT studentů Dále nás zajímalo, do jaké země je potenciální pracovní migrace nejčetnější. Studenti byli požádáni, aby uvedli tři země, do kterých mají nejvýraznější úmysly odejít (součet tedy nedává 100%, nicméně ukazuje na preferenci zemí). Výsledek je prezentován v grafu 2. Z hlediska nefrekventovanějšího migračního cíle zaujímají jasnou prioritu anglicky mluvící země. Preferovanými zeměmi jsou především Velká Británie (uvedlo ji 66% ze studentů, kteří o migraci uvažují). S určitým odstupem ji následují USA/Kanada (50%) následované Irskem (32%) a Austrálií/Novým Zélandem (31%). Stejný počet studentů uvedl ještě Německo. Další státy, zejména z Evropské unie, byly pak již uváděny s výrazným odstupem.

70

66

60 50

50 40

32

30

31

31 20 4

1 Jiný stát světa

7

Asijský stát

7

Jiný stát Evropy

Jiný stát EU

Austrálie a/nebo NZ

Německo

Irsko

USA a/nebo Kanada

0

Francie

8

10

Rakousko

20

Velká Británie

relativní četnost (v % z potenciálních migrantů)

G r a f 2 Cílové země potenciální pracovní migrace

3.3.5 Důvody pro výběr cílové země Důvody pro výběr cílové země byly zjišťovány otázkou: „Z jakých důvodů jste si výše uvedené země vybral/-a?“ Výsledky jsou prezentovány na grafu 3.

32

G r a f 3 Důvody pro výběr země k migraci (N=268)

Znám tamní jazyk

89

Možnost vysokého výdělku / lepší životní standard

87 82

Možnost rozvíjet cizí jazyk Mám příležitost pracovat ve svém oboru

77

Lepší podmínky pro práci

72

Odměňování iniciativity jedince

53

Je blízko ČR

30

Už jsem tam byl a znám tamníi podmínky

30

Mám tam příbuzné a přátele

25 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

relativní četnost (v % z potenciálních migrantů)

V hierarchii důvodů pro výběr konkrétních zemí se jako velmi důležité jeví hned 5 hlavních důvodů. Na prvním místě je znalost tamního jazyka, kterou uvedlo 89% z potenciálních migrantů, následovaná možností vysokého výdělku, a tím zajištění vyššího životního standardu (87%). Na třetím místě je rozvoj cizího jazyka (82%) a příležitost pracovat ve svém oboru (77%). Více než dvě třetiny uvedly též lepší podmínky pro práci. Zbývající důvody je již možné považovat za méně důležité. Za nedůležité motivy byla uvedena blízkost země k České republice a vlastní zkušenost s návštěvou dané země (oba důvody nedůležité pro 70% potenciálních migrantů). Jako úplně poslední byl uveden důvod příbuzných a známých v dané zemi (nedůležitý pro 75% respondentů). Tím je opět potvrzen poznatek získaný z průzkumu migračních postojů celkové české populace - příbuzní a přátelé nehrají při výběru cílové migrační země významnou roli a vytváření českých minorit v zahraničí je jen velmi vzácné. 3.4 Faktory ovlivňující migrační rozhodování, migrační motivy studentů IT 3.4.1 Faktory migračního rozhodování a jejich důležitost Zahraniční pracovní migrace jak prostých občanů, tak vysoce kvalifikovaných odborníků je výsledkem celé řady vzájemně se ovlivňujících okolností. Jsou objektivního i subjektivního charakteru a váží se zpravidla k domácímu i zahraničnímu trhu práce, politické situaci v zemi, k rodinným, zdravotním vazbám atd. Jedná se o subjektivní rozhodování o výhodnosti či nevýhodnosti této životní perspektivy u konkrétního jedince. V rozhodovacím procesu hrají významnou úlohu faktory jako možnost odjet do zahraničí s partnerem, příp. rodinou, pracovní uplatnění partnerky/a v cizině, jistota zaměstnání atd. V realizovaném šetření bylo respondentům předloženo osm různých faktorů vč. možnosti volné odpovědi, které migračně orientovaní studenti IT hodnotili prostřednictvím klasické čtyřstupňové hodnotící škály (velmi důležité, spíše důležité, spíše nedůležité, zcela nedůležité). Výsledky jsou prezentovány v grafu 4. 33

Za nejdůležitější studenti IT považují přesné a podrobné informace o zemi, kam hodlají odjet (pro 31% potenciálních migrantů z řad studentů velmi důležité, pro 52% spíše důležité), sympatie vůči dané zemi a jejím obyvatelům (důležité celkem pro 74%) a před odjezdem podepsanou pracovní smlouvu (důležité pro 69%). Spíše důležité než nedůležité jsou i politická situace v dané zemi, možnost navštěvovat několikrát ročně členy rodiny v ČR a možnost odjet s partnerem či rodinou. Jediný spíše nedůležitý faktor jsou přátelé či kolegové v dané zemi, kteří by mohli poskytnout podporu v začátcích. To opět potvrzuje, že čeští IT pracovníci v cizině pomoc od krajanů neočekávají a spoléhají výhradně sami na sebe. Jiné důvody byly uvedeny jen zřídka. 3.4.2 Motivy studentů IT pro práci v zahraničí Mimo tyto externí faktory související s prací v zahraničí jsme se tázali i na interní motivy k práci v cizině. Ty byly zjišťovány totožně jako u předcházející otázky, bylo posuzováno dvanáct předložených variant včetně možných odpovědí na volnou otázku. Výsledky jsou zobrazeny v grafu 5. Nejdůležitějším motivem byly zlepšení cizího jazyka (velmi důležité pro 63% z těch, co o práci v cizině uvažují) a vyšší finanční ohodnocení (58%). Velmi důležité bylo i získání mezinárodního rozhledu a kontaktů (55%). Spíše důležité pak byly větší možnosti kariérového růstu po návratu do ČR, větší možnosti odborného rozvoje, možnost naučit se pracovat se špičkovými produkty, otrkat se, vnímaná větší možnost kariérového růstu v zahraničí a práce ve firmě s větší mezinárodní prestiží. Neutrálně byl vnímán motiv profesionálnějších pracovních vztahů, jako spíše nedůležitý byl vnímán motiv jít někam, kde jsou nižší daně. Jiné motivy byly zmíněny jen výjimečně.

34

G r a f 4 Důležitost faktorů pro odjezd do zahraničí (N=270)

Přesné a podrobné informace o dané zemi

31

Sympatie vůči dané zemi a jejím obyvatelům

29

52 45

26

Před odjezdem podepsaná pracovní smlouva Možnost odjet s rodinou / partnerem

23

Možnost navštěvovat členy rodiny v ČR

23

Politická situace v dané zemi

23 7

Příbuzní či kolegové v dané zemi, kteří mohou pomoci

19

43 27 42 45

20%

60%

7 19

28

7

24

9

39 40%

26 80%

relativní četnost (v % z potenciálních migrantů) Velmi důležité

Spíše důležité

35

Spíše nedůležité

3 6

23

31

28

0%

15

Zcela nedůležité

100%

G r a f 5 Motivy pro práci v zahraničí (N=279)

63

Zlepšit cizí jazyk

58

Vyšší finanční ohodnocení

55

Získat mezinárodní rozhled a kontakty Vyšší možnost kariérového růstu po návratu zpět do ČR

42

Vyšší možnost odborného rozvoje v dané oblasti činnosti

40

Naučit se pracovat se špičkovými produkty a technologiemi

33

39

27

0%

18 17

41 19

Profesionálnější pracovní vztahy 11

37

11 5

24

4 6

32 38

40%

2

24

30

42 20%

10 2 11 4

44

23 12

41

40 39

Nechci u nás platit zbytečně vysoké daně

37

44

33

Pracovat ve firmě s větší mezinárodní prestiží

7 2

33

"Otrkat se", osamostatnit se

V zahraničí je vyšší možnost kariérového růstu

28

60%

10 80%

100%

relativní četnost (v % z potenciálních migrantů) Velmi důležité

Spíše důležité

36

Spíše nedůležité

Zcela nedůležité

3.4.3 Bariéry zahraniční migrace studentů IT Poslední otázkou, na kterou jsme se tázali všech studentů bez ohledu na to, jestli plánují či neplánují pracovat v zahraničí, bylo, jaké faktory jim v odjezdu do zahraničí brání. Faktory bránící odjet do zahraničí byly uvedeny ve formě jedenácti variant a každá z nich byla posuzována podle míry vnímané závažnosti, a to prostřednictvím hodnotící škály - zásadně, do určité míry, velmi málo, vůbec ne. Kromě toho byla obdobně jako v předešlých případech navíc respondentům ponechána možnost individuálního vyjádření postojů k uvedené otázce. U žádného z faktorů nepřevažovala odpověď "zásadně brání" (více viz graf 6). Jako nejvýznamnější faktory, které do určité míry práci v zahraničí brání, bylo identifikováno odloučení od rodiny (zásadní pro 8% studentů, do určité míry bránící pro 44%). Jako další faktory, které už brání jen částečně nebo spíše málo, byly vysoké náklady spojené s prací v zahraničí (10% zásadní, 36% do určité míry) a osamělost a nedostatek sociálních kontaktů. Na dalších místech byly obavy z jazykových problémů, nesouhlas partnera a to, že mají respondenti dobré pracovní uplatnění v ČR. Naopak faktory, které brání jen velmi málo, byly administrativní problémy, to, že by museli zřejmě přijmout horší místo, neznalost tamního prostředí, obava z práce v zahraničí a jako nejméně důležité bylo vnímáno riziko, že propásnou výhodné příležitosti ve vlastní zemi. Při analýze migračních bariér je třeba zvážit, že jednotlivé faktory se vzájemně prolínají a mají zpravidla komplementární charakter. Přesto je možné konstatovat, že nejdůležitějším bránícím faktorem je odloučení od rodiny spojené přece jen ještě s nižším věkem studentů. Silný vztah IT studentů k rodině a domovu vůbec je shodný s migrační bariérou celé české populace. Na druhou stranu se ukazuje, že u studentů IT neplatí, že by znalost jazyka byla nějakým výraznějším problémem. Z individuálních vyjádření se nejčastěji objevovaly takové důvody, že mají ČR rádi, mají tu kamarády, věnují se jiným aktivitám či jsou prostě jenom líní.

37

G r a f 6 Faktory bránící odjezdu do zahraničí (N=476)

13

Nesouhlas partnera

29

23

35

23

35

Mám dobré pracovní uplatnění v ČR

10

32

Vysoké náklady spojené s pobytem v zahraničí

10

36

Obavy z jazykových problémů

9

Osamělost a nedostatek sociálních kontaktů

9

Odloučení od rodiny

8

Administrativní problémy spojené s prací v zahraničí

7

18

36 29

30

32

25

30

36

18

30

44

30

36

27

42

34

Na práci v zahraničí si netroufám 4

21

Zřejmě bych musel přijmout horší pracovní místo 4

23

Riziko, že propásnu výhodné příležitosti ve vlastní zemi 3

21

33

43

Nejsem tam doma, neznám to tam 3

21

35

41

0%

35

39

20%

40%

60%

80%

100%

relativní četnost (v %) Zásadně

38

Do určité míry

Velmi málo

Vůbec ne

V souvislosti s faktory, které brání odchodu do zahraničí, nás také zajímalo, zda v těchto faktorech existují významné rozdíly mezi skupinou potenciálních migrantů a ostatních studentů, kteří o práci v zahraničí neuvažují. Zjistili jsme, že hned u osmi z jedenácti bránících faktorů jsou rozdíly mezi těmito dvěma skupinami statisticky významné. V šesti faktorech byl "bránící aspekt" pro potenciální migranty méně významný. Konkrétně se jednalo o následující faktory: - odloučení od rodiny; pro potenciální migranty je odloučení od rodiny významně méně důležitým faktorem, než pro ostatní studenty (F = 18.8, N = 473, df = 1, p = .000), obavy z jazykových problémů (F = 13.7, N = 474, df = 1, p = .000), na práci v zahraničí si netroufám (F = 18.2, N = 472, df = 1, p = .000), nejsem tam doma, neznám to tam (F = 23.9, N=472, df = 1, p = .000), osamělost a nedostatek sociálních kontaktů (F = 17.5, N = 470, df = 1, p = .000) a vnímané riziko, že propásnou příležitosti v ČR (F = 4.2, N = 470, df = 1, p = .041). Naopak dva faktory jsou vnímány jako více bránící ve skupině potenciálních migrantů v porovnání se skupinou ostatních studentů. Jedná se o vysoké náklady spojené s prací v zahraničí, které jsou potenciálními migranty vnímány jako důležitější (F = 10.0, N = 470, df = 1, p = .002) a o obavu, že by museli přijmout horší pracovní místo (F = 5,4, N = 470, df = 1, p = .021). Jak tyto rozdíly interpretovat? Lze říci, že pro jedince, kteří o migraci neuvažují, jsou v porovnání s potenciálními migranty významnějšími bariérami odloučení od rodiny, obavy z jazykových problémů, nižší sebedůvěra, obava z neznalosti tamního prostředí, osamělosti a nedostatku sociálních kontaktů a částečně ještě obava z propásnutí vhodné příležitosti doma v ČR. Naopak pro potenciální migranty, u nichž je představa práce v zahraničí subjektivně reálnější, se v porovnání významnějším faktorem stávají vyšší náklady spojené s prací v zahraničí a obava, že by museli přijmout horší pracovní místo - tedy důvody v zásadě pragmatické, jejichž důležitost možná roste v souvislosti s přibližujícími se rozhodnutími spojenými s migrací.

39

4. Sociodemografické, profesní a jiné charakteristiky studentů IT pomýšlejících na práci v zahraničí Na předchozí porovnání skupiny potenciálních migrantů a ostatních studentů přímo navazuje tato kapitola věnovaná sociodemografickým, profesním a jiným charakteristikám studentů IT, kteří pomýšlejí na práci v zahraničí. 4.1 Sociodemografické charakteristiky V sociodemografických charakteristikách nejsou mezi potenciálními migranty a ostatními studenty žádné statisticky významné rozdíly. Rozdíly tedy nejsou mezi pohlavími, podle současného příjmu nebo rodinného / partnerského stavu. Vzhledem k věkové blízkosti studentů nebylo smysluplné vytvářet věkové skupiny a ty mezi sebou porovnávat. 4.2 Odborný a profesní charakter potenciálně migrujících studentů IT Další statisticky významné rozdíly jsou mezi těmi, kteří již mají zahraniční studijní či pracovní zkušenost, a těmi, kteří ji nemají. Studenti, kteří byli studovat či pracovat v zahraničí o migraci uvažují významně více (p<0.001). O odjezdu do zahraničí také více uvažují ti, kteří v současné práci při škole mají kontakt s kolegy ze zahraničí (p<0.005), v porovnání s těmi, kteří pracují, ale kontakt se zahraničními kolegy nemají i v porovnání s těmi, kteří při škole nepracují. Významný rozdíl (p<0.001) panuje také mezi těmi, kteří očekávají, že budou mít po skončení studia vysoký příjem, a těmi, kdo očekávají příjem nižší. Platí, že čím větší je očekávaný příjem po skončení studia, tím větší je tendence odejít pracovat do zahraničí. Studenti, kteří očekávají příjem nad 30 000 Kč se významně liší od těch, kteří očekávají příjem nižší. Zásadní rozdíl (p<0.001) panuje také mezi studenty s různou úrovní znalosti angličtiny. Studenti s lepší angličtinou o působení v zahraničí uvažují více. Všechny tyto rozdíly jsou zachyceny v tabulce 10. Naopak žádné statisticky významné rozdíly nejsou v tom, zda studenti v současnosti pracují či nepracují. T a b u l k a 10 Zamýšlejí odjet pracovat do ciziny - profesní charakteristiky N studovali či pracovali v zahraničí ano ne pracovní kontakty pracující - ano pracující - ne nepracující očekávaný příjem 20 000 či méně Kč 20 001-30 000 Kč 30 001-50 000 Kč více než 50 000 Kč znalost angličtiny plynná znalost jazyka aktivní znalost jazyka pasivní znalost jazyka neumím používat

relativní četnost (v %)

72 408

88,9 52,5

62 201 217

77,4 56,7 53,5

37 209 178 53

37,8 49,3 67,4 77,4

163 278 35 2

74,2 52,3 28,6 0 40

4.3 Charakteristiky studia Existují statisticky významné rozdíly mezi studenty z jednotlivých vysokých škol, pokud jde o plánovanou migraci (p<0.01). Studenti MFF UK uvažují o práci v zahraničí významně více než studenti VŠE, FEL ČVUT a FAV ZČU. Studenti MU Brno o ní uvažují významně více než studenti FEL ČVUT. Rozdíly nejsou v závislosti na obtížnosti studia ani na počtu let do konce studia. Popis rozdílů je uveden v Tabulce 11. T a b u l k a 11 Zamýšlejí odjet pracovat do ciziny - charakteristiky studia N vysoká škola a fakulta VŠE FIS FEL ČVÚT MFF UK ZČU FAV MU FI

relativní četnost (v %)

97 188 90 55 48

55,7 52,1 72,2 50,9 68,8

41