Migrační potenciál obyvatelstva České republiky

Důsledky vstupu ČR do EU na vztahy s Rakouskem se zaměřením na zaměstnanost, trh práce a migraci Analytická část – svazek 1b

Migrační potenciál obyvatelstva České republiky Výsledky empirického šetření

Řešitelé:

PhDr. Jana Vavrečková Ing. Drahomíra Fischlová PhDr. Zdeněk Janata Mgr. Ludvík Michalička

- prosinec 2000 -

OBSAH 1. Úvodní poznámka

1

1.část 2. Použitá metodologie

3

3. Potenciální migrace v České republice

4

3.1 Trvalá (dlouhodobá) migrace

4

3.2 Dočasná pracovní migrace

7

4. Charakteristika potenciálních migrantů

17

4.1 Demografická charakteristika (pohlaví, věk)

18

4.2 Vzdělání a jazykové znalosti

19

4.3 Ekonomická aktivita

22

4.4 Charakteristika domácností

22

4.5 Typ a velikost obce

26

4.6 Příjem

27

5. Analýza pracovní migrace a její základní souvislosti

30

5.1 Pracovní migrace podle charakteru pobytu a cílové země

30

5.2 Charakter migračního pobytu ve vztahu k pohlaví a věku

33

5.3 Plánovaná doba odchodu ve vztahu k předpokládané délce a charakteru zahraničního pobytu

34

5.4 Pracovní migrace a znalost jazyka

36

5.5 Cílová země a důvody pro její volbu

38

5.6 Výše příjmů a úmysl migrovat

42

5.7 Nezaměstnanost obyvatel a úmysl migrovat

44

5.8 Základní determinanty pracovní migrace

45

6. Plošné rozložení migračního potenciálu v ČR (migrační mapy)

47

7. Shrnutí a závěry 1. části práce

60

2. část 8. Zkušenosti s prací v zahraničí a bariéry pracovní migrace

65

8.1 Dosavadní zkušenosti respondentů s prací v zahraničí

65

8.2 Plošné rozložení respondentů s pracovními zkušeností v zahraničí

69

8.3 Důvody preferencí pracovního uplatnění ve vlastní zemi

75

9. Srovnání empirického šetření v ČR a v pohraničních okresech sousedících s Rakouskem

79

9.1 Migrační potenciál v ČR a v pohraničí

79

9.2 Srovnání struktury migračních záměrů

81

9.3 Sociodemografické srovnání potenciálních migrantů

84

9.4 Bariéry pracovní migrace v ČR a česko – rakouském pohraničí

85

9.5 Realizovaná pracovní migrace a zkušenosti s ní

87

9.6 Postoje k otevření hranic po pádu totalitního režimu v ČR a v pohraničí

89

10. Shrnutí a závěry 2. části práce

90

Přílohy Příloha 1 Dotazník pro terénní šetření Příloha 2 Charakteristiky zkoumaného souboru Příloha 3 Tabulková část

1. Úvodní poznámka Ještě v nedávné minulosti bylo u nás normální a jedině myslitelné hledat si zaměstnání blízko domova, resp. ve vlastní zemi. Po pádu „železné opony“ to však již

zdaleka tak samozřejmé není. V čase, kdy se svět „globalizuje“, vzdálenosti

moderními dopravními prostředky zkracují, by sídelní a pracovní mobilita omezená na vlastní zemi byla sotva něčím přirozeným. Poznat cizí zemi, získat zkušenosti ve světě, je ostatně přirozenou tendencí člověka – zvláště v mladém věku. K vyplnění této přirozené zvídavosti po poznání cizích zemí docházelo i v minulosti a to jak v českých zemích, tak v jiných částech světa.

Větší rozsah pohybu českého obyvatelstva do zahraničí byl zaznamenán

zpravidla v souvislosti s materiální bídou (viz. např. vystěhování českých občanů do zámoří), v pozdějších dobách pak z politických důvodů. Exodus

těchto typů je

snad v současné době v našich podmínkách již

natrvalo minulostí. Přesto však existují větší či menší obavy z masového vystěhování obyvatel střední a východní Evropy do ekonomicky vyspělých zemí. Jak známo původcem těchto obav je plán postupného rozšiřování členství v EU a deklarovaný volný pohyb pracovních sil. Pouze do Rakouska je v této souvislosti odhadován počet přistěhovalců z východní a

střední Evropy v hodnotách statisíců až několika

milionů lidí. Tyto odhady však nesplňují požadavky seriózního sociálního výzkumu. Ačkoliv je výkonnost české ekonomiky nižší než výkonnost ekonomik členských států EU, nelze a priori usuzovat, že v procesu rozšiřování dojde k masovému exodu občanů ČR do těchto zemí. Příkladem může být situace v samotné EU. I v jejím rámci existují značné mezistátní a meziregionální rozdíly (HDP, míra nezaměstnanosti aj.), přičemž nedochází k masivním pohybům pracovních sil z méně vyspělých zemí EU do rozvinutějších. Z 376 mil. občanů EU se do jiné země zatím přesunulo 1,5% jejich celkového počtu1. OECD ve své zprávě z roku 1999 označuje za jednu z podstatných brzd růstu v EU nízkou mobilitu pracovních sil.

1

Euroland ztrácí tempo, Mezinárodní politika, 1999, č.4

1

V této souvislosti byl zadán českým Ministerstvem zahraničních věcí grantový projekt „Důsledky vstupu ČR na vztahy s Rakouskem se zaměřením na zaměstnanost, trh práce a migraci“ jehož nedílnou součástí se stalo terénní šetření migračního potenciálu na území České republiky. Rozsah výběrového vzorku a hloubka šetření nemá v tomto ohledu v podmínkách ČR dosud obdoby. Předložená studie je koncipována do dvou relativně samostatných částí: První část práce je orientována na zjištění názorů a postojů obyvatelstva k potenciální migraci z republiky do zahraničí – jedná se tedy o pohled zaměřený spíše do budoucnosti respondentů. Zjišťovány jsou především motivy hypotetického odchodu, volba cílové země a její důvody, předpokládaná doba odchodu a délka pobytu,

pravděpodobnost

migračního

úmyslu,

sociodemografické

a

jiné

charakteristiky potenciálních migrantů, vč. vzájemných korelačních vazeb. Obsah zjišťovaných charakteristik lze stručně shrnout do tezí - KDO, KAM, PROČ, KDY, JAK DLOUHO, S KÝM. Druhou část práce tvoří migrační zkušenost dotázaných (dosavadní pracovní zkušenosti v cizině), bariéry pracovní migrace, resp. důvody preference života a práce v České republice. Významnou součástí je porovnání výsledků terénního šetření migračních úmyslů obyvatel v ČR a česko-rakouského příhraničí. Pro vyšší přehlednost obsahují obě části vlastní shrnutí poznatků a závěry. Součástí celé studie je přílohová tabulková část.

2

2. Použitá metodologie V rámci řešení grantového projektu „Důsledky vstupu ČR do EU na vztahy s Rakouskem se zaměřením na zaměstnanost trh práce a migraci“ bylo realizováno široce založené terénní šetření zaměřené na postoje obyvatelstva k pracovní migraci z České republiky do zahraničí. Šetření se uskutečnilo v září roku 2000 ve spolupráci s Českým statistickým úřadem. Prostřednictvím zpravodajů statistiky rodinných účtů byly navštíveny všechny

domácnosti vedoucí deník

rodinných

účtů

s ekonomicky aktivním

přednostou. Samotné šetření zahrnovalo všechny členy těchto domácností ve věku do 18 do 60 let. Základní soubor tak tvořilo 4 770 dotázaných reprezentující obyvatelstvo České republiky v daném věkovém rozmezí. Jeho reprezentativnost je zaručena již využitím souboru ČSÚ a jeho celoplošným rozložením na území České republiky.

Do šetření bylo zahrnuto všech 77 existujících okresů a probíhalo

s využitím metody FACE to FACE přímo v domácnostech respondentů. Uvedený způsob zaručoval (oproti anketním šetřením obdobného rozsahu) maximální návratnost dotazníků (v našem případě 99%) a předpokládáme, že i vyšší serióznost při vyplňování údajů. Shromážděné odpovědi byly propojeny s údaji statistiky rodinných účtů převzatých z databáze ČSÚ. Použitý dotazník je rozdělen do několika základních, tématických částí zjišťujících: A)

Základní postoj k životu a práci v cizině

B)

Trvalý (dlouhodobý) odchod z České republiky

C)

Dočasný pobyt a práci v zahraničí

D)

Důvody preference života a práce v České republice

E)

Dosavadní

migrační

zkušenosti

(resp.

zkušenosti

s prací

v cizině) V porovnání s dotazníkem použitým při terénním šetření česko-rakouského pohraničí je komplexnější (rozsáhlejší), nicméně dovoluje porovnání výsledků základním problémových okruhů. 3

1. část

3. Potenciální migrace v ČR 3.1 Trvalá (dlouhodobá) migrace Úvodem dotazníkového šetření byl u respondentů zjišťován základní postoj k životu a práci v cizině dvěma otázkami: „Uvažujete o tom, žít a/nebo pracovat (dlouhodobě nebo krátkodobě) v zahraničí?“ Na tuto otázku odpovědělo kladně 681 dotázaných, to je 14,3% z celkového počtu 4770 dotázaných. Na otázku, zdali chtějí odejít krátkodobě či dlouhodobě (minimálně na 10 let), zvolilo odpověď „dlouhodobě“ celkem 74 osob, což je 1,6% z celého výběru 4770 osob. Graf 1. Podíl osob uvažujících o krátkodobé a dlouhodobé migraci

doč a s n á m ig ra c e trva lá m ig ra c e o s ta tn í

Podsoubor osob, které chtějí dlouhodobě odejít, byl pak podroben dalším otázkám: 3.1.1 Hlavní důvody pro dlouhodobou migraci „Uveďte hlavní důvody, které Vás vedou k úmyslu trvale (dlouhodobě) emigrovat z České republiky“(možno zaškrtnout více odpovědí) Četnosti získaných odpovědí jsou obsaženy v následující tabulce:

4

Tabulka 1. Hlavní důvody k dlouhodobé migraci Počet kladných odpovědí Ztratil(a) jsem zaměstnání (práci) a předpokládám, že v zahraničí nové zaměstnání získám. V zahraničí si více vydělám (budu lépe finančně zabezpečen(a), snadněji si zajistím „dobrou existenci“). Mám zde nedobré osobní nebo rodinné vztahy. V zahraničí mám příbuzné, známé. Mám jiný důvod pro dlouhodobý pobyt. V ČR je nejistá politická situace. V ČR je (a bude dlouhodobě) nejistá hospodářská situace. V ČR se cítím dlouhodobě diskriminován, protože patřím k menšině etnické. V ČR se cítím dlouhodobě diskriminován, protože patřím k menšině náboženské. V ČR se cítím dlouhodobě diskriminován, protože patřím k menšině jiné.

6 38 1 3 11 18 42 0 1 2

Mezi důvody dlouhodobé emigrace převládá výhled na dobré finanční zabezpečení, tento důvod je patrně skryt i za projevenou obavou z dlouhodobě špatné hospodářské situace v ČR. Tyto dva důvody, doplněné obavami z nejisté politické situace, tvoří 80% všech odpovědí, přičemž bylo možno v odpovědi označit více možností. Neexistenci obav z etnické diskriminace lze vysvětlit tím, že zpravodajský soubor domácností rodinných účtů, z něhož respondenti pocházejí, není zcela jistě z etnického hlediska reprezentativní. 3.1.2 Volba cílové země „Pokud byste se rozhodl(a) trvale (dlouhodobě) opustit republiku, v které zemi byste chtěl(a) žít nejraději?“ (zaškrtněte jen jednu zemi) Četnosti získaných odpovědí jsou obsaženy v následující tabulce:

5

Tabulka 2. Cílová země abs. 11 3 4 10 9 15 9 13 74

Německo Rakousko Velká Británie Francie jiná země EU USA či Kanada jiná země světa zatím nevím celkem

% 14,86 4,05 5,41 13,51 12,16 20,74 12,16 17,57 100,00

Ze všech 74 respondentů, kteří projevili úmysl dlouhodobě emigrovat, dokázalo jen 61 osob udat cílovou zemi své předpokládané emigrace. Převládá úmysl odejít do severní Ameriky či do Německa. 3.1.3 Doba odchodu z ČR „Lze přesněji určit dobu, kdy chcete svůj odchod z ČR uskutečnit?“ (zaškrtněte jen jednu z odpovědí) Četnosti získaných odpovědí jsou obsaženy v následující tabulce: Tabulka 3. Předpokládaná doba odchodu z ČR abs. 1 6 12 44 1 2 66

co nejdříve do dvou let odejdu po přijetí do EU zatím nevím všechny formality mám vyřízené podnikám kroky k vycestování celkem

% 1,52 9,09 18,18 66,67 1,52 3,03 100,00

Na tuto otázku odpovědělo 66 respondentů a dvě třetiny z nich zatím nevědí ani přibližně, kdy chtějí odejít. Jeden dotazovaný má vyřízené všechny formality a další dva podnikají kroky k vycestování. Spolu s kvalitou odpovědí na otázku o cílové zemi dlouhodobé emigrace lze usuzovat na to, že se respondenti na emigraci nijak nepřipravují a že jejich úmysl trvale emigrovat není pevný.

6

3.2 Dočasná pracovní migrace 3.2.1 Míra potenciální pracovní migrace Dočasná pracovní migrace zahrnuje 607 dotázaných, což představuje 12,7% z celkového výběrového vzorku 4770 osob a téměř 90% (89,1) ze skupiny potenciálních migrantů (respondentů s kladným postojem k odchodu za prací do zahraničí). Při průzkumu migračních úmyslů je třeba zohlednit existující diskrepanci mezi deklarovaným přáním a jejich skutečným chováním. Prakticky to znamená, že ne každý, kdo na jednoduchou otázku „Uvažujete o životě a práci v zahraničí“ odpoví ANO, svůj záměr opravdu zrealizuje. Proto jsme ve shodě se zahraničními prameny zavedli i do našeho šetření kontrolní otázky. Filtrem k nalezení míry pravděpodobnosti a skutečnosti migračního úmyslu se stala klíčovou otázka: „Učinil jste již konkrétní kroky pro realizaci Vašich záměrů pracovat dočasně v zahraničí?“ Nabídnuto bylo šest variant odpovědí: − ne, není to aktuální − zatím ne, ale chystám se k tomu − ano, obstaral(a) jsem si informace o možnostech zaměstnání − ano, zažádal(a) jsem si o povolení k pobytu a o pracovní povolení − ano, postaral(a) jsem se o bydlení − ano, mám již příslib pracovního místa Struktura odpovědí je následující: charakteristika ne, není to aktuální zatím ne, ale chystám se k tomu ano, obstaral(a) jsem si informace o možnostech zaměstnání ano, zažádal jsem si o povolení k pobytu a pracovní povolení ano, postaral(a) jsem se o bydlení ano, mám již příslib pracovního místa

7

abs. 360 185 51 2 2 16

% 59,3 30,5 8,4 0,3 0,3 2,8

Z výsledků je zřejmé, že více než polovina (téměř 60%) těch, kteří uvažují o odchodu do zahraničí pro svůj záměr dosud nic konkrétního neudělala. Tyto osoby pokládáme za jakýsi teoretický migrační směr. Druhá nejfrekventovanější skupina (30% potenciálních migrantů) sice dosud rovněž nic neučinila, ale některý z uvedených kroků chce v dohledné době zrealizovat, spolu se skupinou občanů, která se alespoň informovala o možnostech zaměstnání v cílové zemi, vytváří migraci pravděpodobnou. Pravděpodobná pracovní migrace tvoří 5,4% z celkového počtu dotázaných a 42,2% ze skupiny dočasných potenciálních migrantů. Reálný migrační potenciál je charakterizován jedinci, kteří si již zažádali o povolení k pobytu, pracovní povolení, postarali se o bydlení nebo získali příslib konkrétního pracovního místa, činí méně než půl procenta (0,42%) ze vzorku všech dotázaných a 3,4% ze skupiny dočasných potenciálních migrantů. Vyjádřeno v absolutních číslech ze 607 dotázaných občanů deklarujících pozitivní postoj k životu a práci v cizině reprezentuje skutečná migrace pouze 20 osob. Zjištěné hodnoty jsou u všech typů pracovní migrace podstatně nižší než výsledky průzkumu migračního potenciálu, který byl v České republice realizován Gallupovým institutem v roce 1996 (viz. níže uvedená tabulka)•. Typy migračního potenciálu v % ČR v roce 1996+ ČR v roce 2000*

všeobecná migr. 20,1 12,7

pravděpodobná migr. 11,8 5,4x)

reálná migr. 2,13 0,42

+ průzkum byl proveden v červnu a v červenci 1996 v rámci výzkumu migračního potenciálu všech čtyřech vyšegradských států na vzorku 1000 obyvatel z ČR ve věku od 14 výše. * průzkum proběhl v září a říjnu 2000 na území ČR na vzorku 4770 osob. x)

zahrnuje i migraci hypotetickou, tj. rozsah odpovědí v druhé variantě.

Analýzy v dalším textu se vztahují z důvodů četnosti sledovaných skupin k nejpočetnější skupině všeobecných potenciálních migrantů (607 dotázaných osob).

•

Podrobněji viz. Migrační potenciál východní Evropy, Fassmann H., Hintermann, CH, Vídeň 1997

8

3.2.2. Důvody dočasného pobytu a práce v zahraničí Stěžejním předmětem našeho zájmu bylo zjištění důvodů, proč občané České republiky odcházejí do zahraničí, jinými slovy co vede naše lidi k tomu, aby opustili svoji zem a hledali dočasný pobyt a práci v cizině. Otázka směřuje k identifikaci migračních motivů a posouzení jejich závažnosti těmi, kteří pobyt v zahraničí třeba jen teoreticky zvažují. Dotázaní se vyjadřovali k šesti předloženým charakteristikám a jejich význam hodnotili měřítkem subjektivně pociťované důležitosti. Hodnotící škála měla pět stupňů: motiv velmi důležitý, důležitý, méně důležitý, zcela nedůležitý, nevím, netýká se mě. Varianty odpovědi tvořily následující charakteristiky: − ztratil(a) jsem v ČR zaměstnání, dočasný pobyt v cizině pokládám za východisko k získání zaměstnání − v zahraničí dosáhnu vyššího příjmu, než je můj příjem v ČR − jsem (budu) do zahraničí vyslán(a) firmou, institucí, která má sídlo v ČR − studuji (budu studovat) v zahraničí (na škole, v kurzu apod.) − chci se zdokonalit v cizím jazyce a získat další znalosti a zkušenosti, které využiji po návratu do ČR − mám pro dočasný pobyt v zahraničí jiné důvody Pozn. Varianta odpověď - Jiné důvody - nebyla pojata jako otevřená otázka, ale jako stupeň důležitosti subjektivně vnímaných okolností.

Po sumarizaci kladných postojů získáváme toto pořadí důležitosti migračních motivů. Pro informaci uvádíme celkové rozložení frekvencí:

1. vyšší příjem 2. zdokonalení v jazyce a získání zkušeností 3. studium v zahraničí 4. ztráta v zaměstnání 5. jiné (blíže neurčené) důvody 6. vyslání do zahraničí firmou

9

pozitivní hodnocení 79,9

negativní hodnocení 11,4

netýká se

76,0 21,1 17,8 17,5 17,0

13,9 16,8 17,1 20,0 14,3

10,1 62,0 65,1 62,5 68,7

8,7

Výsledky zřetelně ukazují, že přední příčky motivační hierarchie zaujímají dva hlavní důvody: − vyšší příjem v zahraničí, než činí současně dosahovaný příjem v ČR − zdokonalení v jazyce a získání zkušeností. Vyšší příjem považuje za důležitý a velmi důležitý motiv vycestování naprostá většina potenciálních migrantů (80%) a jen o něco méně dotázaných (76%) preferuje zdokonalení cizího jazyka a v zahraničí získané zkušenosti. Ostatní migrační motivy zaujímají v hodnotícím žebříčku zřetelný odstup, za důležité a velmi důležité jsou pokládány zpravidla v méně než v pětině případů. Zhruba každý pátý občan z potenciálních migrantů by rád v zahraničí studoval. Zatímco studium v zahraničí má zásadní význam, zhruba pro zmíněných 20% dotázaných s úmyslem vycestovat v celkovém vzorku 4770 respondentů nedosahuje tento důvod ani tří procent (2,66%). Pro převážnou většinu osob není při případné migraci do zahraničí důležitá ztráta zaměstnání v ČR (82%). Nezaměstnanost se netýká 65% potenciálních migrantů a dalších 17% ji označilo jako motiv nepodstatný. Přibližně stejný význam má v pořadí důležitosti migračních motivů vyslání pracovníka do zahraničí firmou se sídlem v ČR a jiné blíže neurčené důvody. O vyslání do zahraničí iniciované firmou uvažuje 17% dotázaných s kladným postojem k migraci; ve výběrovém vzorku celé České republiky to znamená zhruba 2% respondentů. Je tedy zřejmé, že jak studijní pobyty, tak služební a pracovní pobyty netvoří hlavní motivy odchodu do zahraničí a prioritní jsou jen pro minoritní skupinu potenciálních migrantů, zatímco vyšší výdělek a získání jazykových a profesních zkušeností jsou dominantním motivem většiny z nich.

10

3.2.3. Volba cílové země a důvody této volby Neméně závažným zjištěním je fakt, kam chtějí naši občané odejít, tj. jakou zemi v rámci svých migračních tendencí preferují a proč. Odpověď na první otázku je zřejmá z údajů o volbě cílové země. Dotázaným byly nabídnuty evropské země, zaoceánské země a jiné země světa vč. volby varianty pro dosud nerozhodnuté. Otázka se vztahuje pouze na typy pracovní migrace a respondenti mohli volit pouze jednu cílovou zemi. Cílová země potenciálních migrantů Německo Rakousko Anglie Francie jiná země EU USA, Kanada jiná země světa zatím nevím celkem

abs. 152 29 74 19 42 80 45 166 607

% 25,4 4,8 12,4 3,2 7,0 13,4 7,5 26,3 100

Na první pohled je zřejmé, že více než čtvrtina potenciálních migrantů si svůj případný migrační záměr zatím neujasnila – tj. zatím neví, do jaké země odejít. Více než polovina (52,8%) dotázaných s úmyslem migrovat do zahraničí míří do Evropy, přičemž nejpreferovanější zemí je Německo, které se stává pro občany České republiky nejžádanější zemí. Pracovní pobyt mimo země EU volí zhruba pětina dotázaných, přičemž převážná z nich preferuje Spojené státy nebo Kanadu. Další z předních míst zaujímá Anglie – počet adeptů dalších možností prudce klesá. V Rakousku by chtělo pracovat necelých pět procent (4,8%) dotázaných s kladným postojem k migraci. Ve výběrovém vzorku 4770 respondentů z České republiky to představuje méně než 1% oslovených obyvatel (0,63%) v absolutním vyjádření 29 osob. V rámci našeho průzkumu má Rakousko, třebaže se jedná o sousední stát, druhou nejnižší frekvenci potenciálních migrantů, vyšší podíl dotázaných (7%) preferuje jiné, blíže neurčené země Evropy. I zde jsou zjištěné

11

výsledky odlišné od uveřejněných údajů z roku 1996, kde migrační potenciál z České republiky do Rakouska činil 22,6%. Otázkou zůstává nakolik byl nízký zájem našich občanů o Rakousko ovlivněn celkovou atmosférou poněkud napjatých českorakouských vztahů a nálada vyvolaná problémy s opakovanou blokádou českorakouských hranic (dotazníkový průzkum se datuje právě do tohoto období). Jak už bylo řečeno, zajímalo nás nejen kam chtějí potenciální migranti odejít, ale zejména proč se rozhodli pro tu či onu konkrétní zem. K zjištění těchto subjektivně pociťovaných důvodů byly respondentům předloženy následující kategorie odpovědí: − jde o zemi geograficky blízkou − v této zemi žijí rodinní příslušníci, příp. jiní příbuzní − v této zemi žijí přátelé a známí − v této zemi je dobrá situace na pracovním trhu − v této zemi jsou dobré výdělky − jedná se o klidnou, jistou a politicky stabilní zemi − jiné důvody – jako volná otázka na percepci jiných, subjektivně pociťovaných závažných motivů Obdobně jako v pohraničních regionech i zde byla potvrzena byla závažnost ekonomických stimulů – dominantním motivem výběru země je možnost dobrých výdělků. S nepříliš velkým odstupem byl preferován motiv geografické blízkosti zvolené země a její politická stabilita. Geografická blízkost sice zaujímá druhou nejzávažnější příčku motivační hierarchie, nicméně se zdá, že její význam co do počtu potenciálních migrantů je uplatněn především ve vztahu k Německu. S přibývající vzdáleností ztrácí motiv geografické blízkosti samozřejmě na důležitosti. Stabilní politická situace v cílové zemi se umístila jako třetí v pořadí důležitosti; o významu tohoto motivu je přesvědčena téměř čtvrtina osob s úmyslem vycestovat. Ve srovnání s rokem 1996 klesl však jejich počet na polovinu. Tento jev se zdá být pochopitelný, neboť demokracie, lidská práva, svoboda tisku, slova apod. sehrály svoji nejzávažnější roli po pádu komunistického režimu a postupem doby se stávají samozřejmou součástí každodenního života, jejich význam není řadovými obyvateli již tak intenzivně prožíván.

12

Na rozdíl od citovaného průzkumu v roce 1996 je nízká míra závažnosti přisuzována motivu v zemi žijícím rodinným příslušníkům a příbuzným, což může souviset s tím, že pobyt v zahraničí je pouze dočasný a nemá charakter trvalé migrace ve smyslu rodinného vysídlování z původní vlasti. Nízká míra preference je připisována i situaci na pracovním trhu a v zemi žijícím přátelům a známým. Hodnocení uspořádalo motivy výběru cílové země do následujícího pořadí přisuzované závažnosti:

%

1. v této zemi jsou dobré výdělky

30,5

2. jde o zemi geograficky blízkou

24,5

3. jedná se o klidnou, jistou a politicky stabilní zemi

23,7

4. v této zemi žijí přátelé a známí

12,7

5. v této zemi je dobrá situace na pracovním trhu

12,5

6. jiné důvody

11,4

7. v této zemi žijí rodinní příslušníci, příp. jiní příbuzní

6,3

Jiné důvody byly pojaty jako otevřená otázka. Nejčastěji zde uváděný motiv je zdokonalení jazykových znalostí. Spíše již v ojedinělých případech jsou zaznamenány další subjektivně významné důvody. Jedná se např. o získanou zkušenost z pobytu v cílové zemi, poznání odlišné a vzdálené kultury, služební důvody a s tím související skutečnosti. Dále byly preferovány tyto skutečnosti: jiný styl života, otevřená tolerantní společnost, ochota pomoci sociálně slabším, zajímavá mentalita národa, příjemné klima, pobyt u moře, pohodová země, zájem o tamní zvyky a obyčeje. Ostatní důvody se ve své podstatě kryly s charakteristikami uzavřené otázky.

13

3.2.4. Délka a charakter pracovní migrace Většina osob uvažujících o práci v zahraničí by volila pobyt do jednoho roku, nebo od jednoho roku do dvou let, nejpreferovanější se stala pracovní migrace v délce od jednoho do dvou let – téměř 40% potenciálních migrantů. Za podstatné pokládáme, že pracovní pobyty v zahraničí delší než dva roky jsou zajímavé pro výrazně méně zainteresovaných osob, zhruba pro každého desátého z nich. Významným poznatkem je zjištění počtu osob s přáním dojíždět za prací přes hranice z domova. Pendlování za prací je rozšířený typ pracovní migrace v příhraničních regionech, ale na území celé České republiky je zastoupeno necelými 14% z potenciálně migrujících. Ve vzorku všech respondentů (4770 osob) tvoří pendleři necelá 2% (1,95%) dotázaných. To nepochybně souvisí s tím, že vzdáleností od státních hranic podíl pendlerů prudce klesá. Délka a charakter pracovní migrace pracovní migrace denní (týdenní) dojížďku za prací z domova pobyt do jednoho roku pobyt zhruba 1 – 2 roky pobyt delší než 2 roky celkem

abs. 83 223 237 58 607

% 13,8 36,7 39,0 9,6 100

3.2.5. Plánovaná doba odchodu Průzkumem bylo zjištěno, že převažující část potenciálně migrujících, a to více než polovina (55%) nemá svůj migrační záměr dostatečně vyjasněn a konkretizován do faktických časových relací (obdobná situace jako u volby cílové země). Zhruba 15% těchto osob deklaruje odchod do jednoho roku, přičemž 5% do šesti měsíců.

14

Zhruba 30% osob s kladným postojem k pracovní migraci spekuluje o odchodu do zahraničí v delším časovém horizontu - za jeden až dva roky nebo po vstupu České republiky do Evropské unie. Na základě subjektivních vyjádření bylo zjištěno, že volný pohyb pracovních sil jako jeden z důsledků přijetí České republiky do EU, by podnítil k dočasné pracovní migraci 13% osob ze skupiny potenciálních migrantů, což představuje necelé 2% (1,6%) z celkového souboru dotázaných. Doba odchodu pracovat do zahraničí Kdy byste chtěl(a) odejit do zahraničí? do šesti měsíců do jednoho roku za 1 – 2 roky po vstupu ČR do EU zatím nevím celkem

abs. 28 65 102 78 334 607

% 4,6 10,8 16,9 12,9 54,8 100

Další otázky směřují k nárokům a očekáváním, jež jsou s pobytem v zahraničí spojeny. Pokud se jedná o pobídkovou pracovní migraci vyvolanou zájmem občanů, nikoliv zájmem cílové země, pak občan uvažující o práci v zahraničí obvykle zvažuje možnosti tamního trhu práce a možnosti vlastního uplatnění na něm. V zahraničí prodává hodnotu své pracovní síly - schopnosti, vědomosti, dovednosti a v neposlední řadě úroveň jazykové výbavy. Pro rozhodování jsou příznačné očekávané (požadované) příjmy i ochota přijmout mnohdy podřadné pracovní místo ve vztahu ke kvalifikaci a profesnímu postavení v domovské zemi. Analýza výše očekávaného příjmu a kalkulace s jeho dostatečností je předmětem sociometrických modelů tohoto projektu. Na tomto místě možno zmínit nejčastěji uváděnou představu v zahraničí požadovaného (očekávaného) příjmu jeho výše činí 30 tis.Kč - průměrný v zahraničí požadovaný příjem představuje částka 37 200 Kč ovšem rozptyl požadovaného příjmu je obrovský od 10 – 120tis.Kč. Třetina respondentů nebyla schopna (ochotna) otázku zodpovědět.

15

Následující otázka se váže k ochotě dotázaných přijmout v cizině zaměstnání pod úrovní dosažené kvalifikace. Odpovědi tvořily tyto možnosti (vyhodnocení odpovědí je v %): − ANO

24,5

− NE

14,2

− možná, podle situace

51,6

− nevím, neumím posoudit

9,7

Výsledky dokládají, že čtvrtina z 607 občanů uvažujících o práci v cizině je ochotna přijmout zaměstnání pod úrovní své kvalifikace, 14% z nich by takovou práci nepřijalo. Více než polovina těchto osob práci pod úrovní vlastní kvalifikaci sice nevylučuje, jejich rozhodnutí by však záleželo na konkrétní situaci a nabízených možnostech. Zbylá část dotázaných s pozitivním postojem k pracovní migraci (necelých 10%) neví, jak by se zachovala.

16

4. Charakteristika dočasných potenciálních migrantů Obecná východiska, metody výzkumu Ve vyspělých evropských zemích, stejně i v zámoří, se již několik desetiletí sledují různé aspekty migrace. Zjišťují se nejen její příčiny, ale sledují se i její ekonomické a sociální dopady. V České republice neměli lidé do roku 1989 možnost svobodně cestovat a pracovat v zahraničí. Neexistuje tedy dostatečný počet studií, které by se problematikou migrace zabývaly. Výzkumy zahraničních expertů o migračním potenciálu ČR, které jsou k dispozici, berou v úvahu pouze úzce ohraničené okruhy proměnných a nepracují s rozsáhlými soubory. Studie VÚPSV s téměř 5000 respondenty tak představuje jedinečný zdroj poznatků o této problematice. Cílem této kapitoly je popsat pomocí vybraných základních charakteristik soubor osob, které z nejrůznějších důvodů uvažují, nebo se již rozhodly, odcestovat do zahraničí a po určité době se chtějí vrátit zpět do ČR (nejsou tedy zahrnuti ti, kteří uvažují o migraci trvalé). Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o významnou skupinu potenciálních migrantů, snažili jsme se ji popsat pomocí řady detailních charakteristik. Mezi základní patřily demografické a kvalifikační, které byly doplněny o sociální skupinu, profesní charakteristiku, charakteristiku domácnosti a typ a velikost obce, ze kterých se potenciální migranti rekrutují. Vyhodnocení tohoto výzkumu je provedeno pomocí grafů a tabulek, které umožňují zpřehlednění zjištěných výsledků. Data pro uskutečňovaný výzkum byla získána dotazníkovým šetřením 4770 respondentů z celé ČR. Toto šetření se realizovalo ve spolupráci s ČSÚ v domácnostech, které vedou rodinné účty. Získané odpovědi byly propojeny s údaji ze statistiky rodinných účtů, kde jsou podrobně sledovány příjmy a výdaje domácností, vybavení domácnosti předměty dlouhodobé spotřeby, složení domácnosti a jiné. Vyhodnocení získaných dat se provádělo pomocí programu pro zpracování rozsáhlých statistických dat – SPSS.

17

4.1

Demografická charakteristika (pohlaví, věk)

4.1.1 Pohlaví Z výsledků šetření migračního potenciálu na území ČR vyplývá, že 56% potenciálních migrantů tvoří muži, ženy jsou zastoupeny 44% (viz tab. 1). tab. 1 Pohlaví potenciálních migrantů

pohlaví

počet 340 267 607

muži ženy celkem

% 56,0 44,0 100,0

graf 1 Pohlaví potenciálních migrantů

ženy

muži

Při šetření migračního potenciálu v česko - rakouském pohraničí tvořily ženy téměř polovinu (49,1%) všech dotázaných. Přestože výsledky z celé ČR vykazují nižší zastoupení žen, lze říci, že v obou zkoumaných souborech tvoří podstatnou část potenciálních migrantů. Jedná se zjm. o studenky SŠ nebo VŠ, které vyjíždí do zahraničí s cílem naučit se jazyk a získat zkušenosti (např. au-pair). 4.1.2 Věk Věk je významným faktorem, který ovlivňuje ochotu obyvatel migrovat. Výsledky výzkumu potvrzují předpoklad, že pracovat v zahraničí zvažují zjm. osoby mladší. Naprostou většinu potenciálních migrantů tvoří osoby do 40 let (81,6%), přičemž nejsilnější je věková skupina do 24 let, která je zastoupena 46%. Věková skupina 25 – 29 let zahrnuje 12,4% dotázaných. Druhou nejpočetnější skupinou jsou osoby mezi 30 – 39 lety, které jsou ve zkoumaném souboru zastoupeny 23,2%.

18

Snížená tendence migrovat je potom patrná u osob nad 40 let (13,8%) a zanedbatelná u věkové skupiny nad 50 let, kde představuje 4,6% (viz tab. 2). tab. 2 Věk potenciálních migrantů

věk

počet 279 75 141 84 28 607

do 24 let 25 – 29 let 30 – 39 let 40 – 49 let 50 a více let celkem

% 46,0 12,4 23,2 13,8 4,6 100,0

graf 2 Věk potenciálních migrantů 50 a více let 40 - 49 let

do 24 let

30 - 39 let

25 - 29 let

Jak výsledky šetření z celé ČR, tak z česko – rakouského pohraničí (do 40 let 83,6%, mladí lidé do 24 let 43,2%, osoby nad 50 let 3,2%) shodně potvrzují negativní závislost věku a ochoty migrovat (s vzrůstajícím věkem klesá zájem dočasně migrovat do zahraničí). 4.2

Vzdělání a jazykové znalosti

4.2.1 Vzdělání Vzdělanostní úroveň respondentů, kteří uvažují o dočasné práci či životě v zahraničí je relativně vysoká - více než 55% dotazovaných má středoškolské (45,0%) nebo vysokoškolské (10,5%) vzdělání. Vyučeno v oboru je 35,4% potenciálních migrantů, střední školu bez maturity (tzv. nižší středoškolské vzdělání) má 3,8% dotázaných, nejnižší úroveň vzdělání, tj. základní má pouhých 5,3% dotázaných (viz tab. 3).

19

tab. 3 Vzdělání potenciálních migrantů

vzdělání základní vyučen střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské celkem

počet 32 215 23 273 64 607

% 5,3 35,4 3,8 45,0 10,5 100,0

graf 3 Vzdělání potenciálních migrantů

vysokoškolské

základní

vyučen

střední s maturitou

střední bez maturity

Oproti údajům z šetření v česko-rakouském příhraničí lze pozorovat výrazný pokles ochoty migrovat u osob se základním vzděláním, a to o 4,7 procentních bodů. Pokles je patrný také u osob s vysokoškolským vzděláním o 7,9 p.b. Ve srovnání s údaji z česko-rakouského pohraničí došlo však k

nárůstu potenciální migrace

v kategorii středoškoláků – 8,0 p.b. a osob vyučených o 8,4 p.b., což znamenalo největší změnu ze všech vzdělanostních skupin. Jak vyplývá z výsledků obou šetření, zájem pracovat v zahraničí mají především vzdělaní lidé. Určitý pokles vysokoškoláků v souboru celé ČR oproti pohraničí lze odůvodnit tím, že mnozí nemají možnost uplatnit se v zahraničí ve své profesi (lékaři, právníci, pracovníci ozbrojených sil apod.). 4.2.2 Jazykové znalosti Jazyková gramotnost patří mezi základní předpoklady pro uplatnění se na zahraničním trhu práce a může být jedním z faktorů, které ovlivňují volbu cílové země. V použitém dotazníku měli respondenti možnost ohodnotit svoji znalost

20

jazyků1 podle škály od 1 do 5 (1 – perfektní znalost jazyka, 2 – mluvím a píši dobře, 3 – obtížně se domlouvám, 4 – umím jen jednotlivá slova, 5 – neovládám vůbec). Z výsledků vyplynulo, že respondenti nejlépe ovládají anglický jazyk. Perfektní znalost uvedlo 5,4%, mluví a píše dobře 27,3% respondentů (celkem 32,7%). Následuje německý jazyk, kde perfektní znalost uvádí 2,3% a domluví se bez problémů 20,9% respondentů (celkem 23,2%). Na třetím místě figuruje ruský jazyk, jehož perfektní znalost uvádí 1,4% a mluví a píše dobře 14,6% respondentů. Znalost francouzštiny a dalších jazyků je malá. Francouzštinu neovládá vůbec 84,0% a jiný jazyk neovládá 70,7% respondentů (viz tab. 4). tab. 4 Jazykové znalosti potenciálních migrantů

stupeň znalosti perfektní znalost mluvím a píši dobře obtížně se domlouvám umím jen jednotlivá slova neumím vůbec celkem

angličtina % 5,4 27,3 27,1 17,1 23,1 100,0

němčina % 2,3 20,9 33,4 25,3 18,2 100,0

francouzština % 0,4 2,2 5,2 8,2 84,0 100,0

ruština % 1,4 14,6 31,3 22,9 29,8 100,0

ostatní % 1,4 5,4 9,9 12,6 70,7 100,0

graf 4 Jazykové znalosti potenciálních migrantů

francouzština ostatní ruština němčina angličtina 0% perfektní znalost

1

20% mluvím a píši dobře

40% obtížně se domlouvám

60%

80% umím jednotlivá slova

100% neumím vůbec

Respondenty hodnocená vlastní znalost jazyků je do určité míry subjektivní, což může ovlivnit i

relevantnost výsledků.

21

4.3

Ekonomická aktivita Z hlediska ekonomické aktivity je z celkového počtu 607 dotazovaných, kteří

by chtěli žít nebo pracovat v zahraničí 71,3% zaměstnaných. Druhou nejpočetnější skupinu představují studenti, kteří jsou v souboru zastoupeni 14,5%. Ostatní ekonomicky neaktivní osoby (tj. ti, kteří nejsou zapojeni do pracovního procesu – mateřská dovolená, invalidní důchodce) představují 10%. Nejméně početnou skupinu tvoří osoby nezaměstnané – 4,2% (viz tab. 5). tab. 5 Ekonomická aktivita potenciálních migrantů

ekonomická aktivita zaměstnaný nezaměstnaný student ostatní ekonomicky neaktivní (invalidní důchodce, mateřská dovolená) celkem

počet 433 25 88 61 607

% 71,3 4,2 14,5 10,0 100,0

graf 5 Ekonomická aktivita potenciálních migrantů ost. ek. neaktivní student

nezaměstnaný zaměstnaný

4.4

Charakteristika domácností V rámci výzkumu migračního potenciálu ČR byly zjišťovány i základní

charakteristiky domácností a typ a velikost obce, ze kterých se rekrutují potenciální migranti. Mezi základní charakteristiky domácností byl zahrnut: počet osob v domácnosti, druh domácnosti a druh bytu. 4.4.1 počet osob v domácnosti Osoby s úmyslem migrovat za prací za hranice republiky pocházejí většinou ze čtyřčlenných rodin (44,8%), což znamená „klasickou“ rodinu, ve které jsou manželé s dvěma dětmi. Vzhledem ke skutečnosti, že v ČR zatím dostatečně pružně 22

nefunguje trh s byty, lze předpokládat, že většina studentů, kteří byli v souboru potenciálních migrantů zastoupeni 14,5%, pochází právě z tohoto typu rodiny. Nepříznivá situace v oblasti bydlení se odráží i v tom, že i většině zaměstnaných mladých lidí neumožňuje vést samostatný život a je stále nucena bydlet v jedné domácnosti s rodiči (viz tab. 6 ). Následují tříčlenné (24,0%) a dvoučlenné domácnosti (15,7%), které nejsou zastoupeny již tak výrazně. Z jednočlenných domácností pochází 6,4% potenciálních migrantů a z pěti- a vícečlenných 9,1%. tab. 6 počet osob v domácnosti potenciálních migrantů

domácnost jednočlenná dvoučlenná tříčlenná čtyřčlenná pětičlenná a více celkem

počet 39 95 146 272 55 607

% 6,4 15,7 24,0 44,8 9,1 100,0

graf 6 počet osob v domácnosti potenciálních migrantů pěti- a vícečlenná

jenočlenná dvoučlenná

čtyřčlenná

tříčlenná

4.4.2 Druh domácnosti Pro potřeby výzkumu našeho výzkumu byly domácnosti rozděleny do šesti tříd: •

úplná čistá rodina s dětmi, která představuje rodinu s dětmi, s níž nežijí

další příbuzní, úplná čistá rodina bez dětí, která zahrnuje manžela a manželku nebo druha a družku,

23

•

smíšená rodina, která zahrnuje bezdětnou rodinu, kde je další člen

domácnosti (tchyně, dědeček, vnuk aj.), rodinu s dětmi s dalším členem domácnosti a neúplnou rodinu, kde je jen jeden rodič s dalším členem, •

čistá neúplná rodina s dětmi - v domácnosti je pouze jeden rodič,

představuje samostatnou kategorii pro některá svá specifika, •

nerodinná domácnost - tzn. domácnost, která netvoří rodinu, tj. dvě

sestry, babička s vnukem aj. •

domácnost jednotlivce – představuje domácnost muže nebo ženy ve

vlastním bytě nebo podnájmu. tab. 7 Druh domácnosti potenciálních migrantů

druh domácnosti úplná čistá rod. s dětmi úplná čistá rod. bez dětí úplná smíš. rodina bez dětí jednotlivec čistá neúplná rodina s dětmi nerodinná domácnost celkem

počet 355 61 91 39 46 15 607

% 58,5 10,0 15,0 6,4 7,6 2,5 100,0

graf 7 Druh domácnosti potenciálních migrantů neúplná rod. s dětmi

nerodinná dom.

jednotlivec smíš. rod. bez dětí čistá rod. s dětmi. čistá rod. bez dětí

Jak ukazuje tab. 7 a graf 7, více než polovina dotázaných (58,5%) ochotných dočasně migrovat pochází z čistých rodin s dětmi, což opět souvisí se skutečností, že mladí lidé, kteří jsou především ochotni vycestovat do zahraničí, žijí v jedné domácnosti se svými rodiči. Úplná čistá rodina bez dětí je zastoupena pouze 10%, což představuje rozdíl oproti výsledkům z česko – rakouského pohraničí, kde více

24

než tři pětiny souboru tvořily bezdětné rodiny. Děti, které žijí ve společné domácnosti s rodiči často nemají odpovědnost za majetek a dočasným odchodem nemusí řešit problém s bytem, s platbou nájemného aj. Rodiče tedy někdy působí jako existenční pojistka. Mezi nejnižší hodnoty (6,4%) též patří domácnosti jednotlivce - např. ovdovělí manželé, kde ochota k migraci je poměrně malá. Nízké hodnoty též vykazuje čistá neúplná rodina (7,6%), kde péče o dítě, které není ekonomicky aktivní, se stává jednou z hlavních překážek migrace. 4.4.3 Druh bytu Nevyhovující bytová situace se může stát důvodem pro odchod do zahraničí s cílem získat peníze na koupi bytu, což přestavuje v podmínkách ČR značné finanční zatížení. U druhu bytu potenciálních migrantů nejsou vykazovány výrazné rozdíly. Nejvíce potenciálních migrantů žije ve vlastních domech – 29,8%. Následují osoby žijící v nájemních – 29,2% a družstevních bytech – 24,5%. tab. 8 Druh bytu potenciálních migrantů

druh bytu

počet 177 149 62 181 38 607

nájemní družstevní osobní vlastnictví vlastní dům jiné (služební byt, u příbuzných) celkem

% 29,2 24,5 10,2 29,8 6,3 100,0

graf 8 Druh bytu potenciálních migrantů

jiné nájemní vlastní dům

osobní vlastnictví

družstevní

25

4.5

Typ a velikost obce

4.5.1 Typ obce Největší počet potenciálních migrantů pochází z městských obcí - 57,5%. Krajská města jsou zastoupena 21,1%. Z venkovských obcí pochází 21,1% dotázaných (viz tab. 9 a graf 9). tab. 9 Typ obce potenciálních migrantů

typ obce krajské město městská obec venkovská obec celkem

počet 130 349 128 607

% 21,4 57,5 21,1 100,0

graf 9 Typ obce potenciálních migrantů

krajské město

městská obec venkovská obec

4.5.2 Velikost obce Z dat, která byla k dispozici, je možné určit i velikost obce respondentů. Jak vyplývá z tab. 9, největší počet respondentů (51,4%) pochází z obcí, které mají 1tis. až 50 tis. obyvatel. Z měst o více než 50 tis. obyvatelích pochází 39,6% respondentů. Z malých vesnic do tis. obyvatel je 9% respondentů.

26

tab. 10 Velikost obce potenciálních migrantů

velikost obce do 499 obyv. 500 - 999 obyv. 1000 - 49999 obyv 50000 – 99999 obyv. 100 000 a více obyv. Celkem

počet 11 44 312 117 123 607

% 1,8 7,2 51,4 19,3 20,3 100,0

graf 10 Velikost obce potenciálních migrantů 500 - 999 ob.

100 000 a více ob.

50000 - 99999 ob.

4.6

1000 - 49999 ob.

Příjem2 Jedním z nejdůležitějších migračních motivů může být výše současného

příjmu potenciálního migranta a představa očekávaného příjmu, kterého chce dosáhnout v zahraničí. Využitím dat ze statistiky rodinných účtů lze vyhodnotit percentilové rozložení příjmů včetně dalších statistik (průměr, maximum, minimum ), kterých v současné době respondenti dosahují. Čistým příjmem zde rozumíme příjem, od něhož jsou odečteny daně z příjmů, povinné pojištění, vybrané úspory a půjčky (metodika statistiky rodinných účtů).

2

Data o příjmech byla získána ze statistiky rodinných účtů, kterou každoročně realizuje ČSÚ.

Domácnosti v tomto souboru vedou zpravodajský deník, do kterého zapisují veškeré příjmy a výdaje. Nevýhodou této statistiky je, že pro vyplňování zpravodajských deníků se nedaří přesvědčit příjmově silné domácnosti či domácnosti, jejichž členové jsou pracovně vytíženi.

27

tab. 11 Průměrný měsíční příjem v souboru dočasných migrantů a základním souboru

dočasná migrace

základní soubor

průměr

7279

průměr

7615

minimum

1870

minimum

1870

maximum

38508

maximum

227533

percentil

Kč

10

4106

20

4647

30

percentil

10

4066

20

4794

5375

30

5450

40

5941

40

6073

50

6511

50

6756

60

7232

60

7537

70

8253

70

8603

80

9529

80

9634

90

11439

90

11459

Kč

graf 11 Průměrný čistý příjem v souboru dočasných migrantů a základním souboru

14000 12000

Kč

10000 8000 6000 4000 2000 0 10

20

30

40

50

60

70

80

Percentiles

zá kla d níso ub o r

28

d o č asní migranti

90

Jak vyplývá z výše uvedených tabulek a grafu, existuje určitý rozdíl mezi příjmy v souboru dočasných migrantů a v základním souboru - tj. souboru všech testovaných; příjmy osob uvažujících o migraci do zahraničí jsou nižší (medián v základním souboru je 6756 Kč, v souboru dočasných migrantů 6510 Kč), ale tento rozdíl je málo výrazný (viz graf 11). Dosažení vyššího příjmu je nejdůležitějším migračním motivem, tento důvod deklaruje jako velmi důležitý a důležitý 80% dočasných migrantů. Ze zjištěných dat vyplývá, že rozhodnutí respondenta pracovat v zahraničí neovlivňuje tolik výše současného příjmu jako spíše výše příjmu, kterého v zahraničí může dosáhnout.

29

5. Analýza pracovní migrace a její základní souvislosti 5.1. Pracovní migrace podle charakteru pobytu a cílové země Migrační potenciál (osoby s úmyslem migrovat do ciziny za prací) dělíme na dvě základní struktury 1) občany s úmyslem trvalého pobytu (74 osob z 4770 dotázaných v teritoriu ČR) 2) občany s úmyslem dočasného pobytu - (607 osob z 4770 dotázaných). Z empirických dat výběrového šetření jednoznačně vyplývá, že převážná většina osob, pokud zvažuje odchod do zahraničí, volí migraci dočasnou (viz. tab. 1). tab.1 Volba cílové země volba cílové země Německo Rakousko Anglie Jiná země EU USA, Kanada Jiná země světa nerozhodnutí migr. celkem

všeobecný migrační potenciál trvalý pobyt dočasný pobyt abs. % abs. % 11 3 4 19 15 9 13 74

14,9 4,1 5,4 25,7 20,3 12,2 17,6 100

152 29 74 61 80 45 166 607

25,0 4,8 12,2 10,1 13,2 7,4 27,4 100

celkem abs.

%

163 32 78 80 95 54 179 681

23,9 4,7 11,5 11,8 14,0 7,9 26,3 100

Při zkoumání vztahu mezi charakterem migračního pobytu a volbou cílové země bylo zjištěno, že pro potenciální migranty s úmyslem dočasného pobytu v cizině je nejžádanější zemí sousední Německo; občané uvažující o eventuálním trvalém vystěhování preferují jiné blíže neurčené země Evropy, dále Spojené státy a Kanadu. Omezujícím faktorem těchto zjištění je skutečnost, že četnost sledovaných skupin je velmi nízká, zejména u osob s úmyslem trvalého vystěhování. To samozřejmě výrazně snižuje vypovídající schopnost uvedených závěrů, které je proto třeba vnímat jen jako určité naznačení tendenčních směrů. Z tabulky je dále zřejmé, že v obou skupinách je zastoupen relativně vysoký podíl občanů, kteří zatím nejsou o volbě migrační země rozhodnuti, nicméně u adeptů dočasného pobytu vystupuje faktor nerozhodnosti výrazněji. Můžeme se

30

domnívat, že příčinou toho je fakt, že zmíněná skupina zahrnuje přes polovinu osob, které se sice staví k možnostem pracovní migrace pozitivně, ale zůstávají bez jakýchkoliv konkrétních činů k jejich realizaci. Pracovní migrace v tomto případě figuruje ve formě jakéhosi „snového přání“. Konkrétně do Rakouska by podle našich dat směřovalo v obou skupinách méně než 5% potenciálně migrujících, což prezentuje z nabídnutých možností nejnižší frekvenci. Dělením dočasného pobytu podle míry naplnění migračních tendencí se dostáváme k migraci pravděpodobné a relativně skutečné. Jak již bylo v kapitole 1 uvedeno, reálná migrace zahrnuje občany, kteří svůj záměr pracovat v zahraničí fakticky zrealizují, pokud se nepřihodí nenadálá jiná událost, která by jim v realizaci zabránila - v cizině mají již příslib pracovního místa, obstarali si v zahraničí bydlení, nebo zažádali o formální náležitosti legálního vycestování. Pravděpodobnost migračního pobytu je charakterizována těmi, kteří si v rámci svého cíle obstarali informace o migrační zemi, zejména o možnostech uplatnění se na jejím trhu práce a jedinci, kteří zatím ještě nic konkrétního neučinili, nicméně se k tomu, podle vlastního vyjádření, v dohledné době chystají. Rozdíly mezi těmito skupinami osob z hlediska volby cílové země jsou patrné z níže uvedené tabulky.

31

tab.2 Migrační pravděpodobnost dočasných potenciálních migrantů podle cílové země volba cílové země

Německo Rakousko Anglie jiná země EU USA, Kanada jiná země světa nerozhodnutí celkem

celkem

všeobecná dočasná migrace pravděpodobná skutečná migrace migrace abs. % abs. %

abs.

71 8 29 23 41 15 41 228

152 29 74 61 80 45 166 607

31,1 3,5 12,7 10,1 18,0 6,6 18,0 100

2 2 4 6 1 1 3 19

10,5 10,5 21,1 31,6 5,3 6,3 15,8 100

% 25,4 4,8 12,4 10,2 13,4 7,5 26,3 100

Bohužel i zde je problémem věrohodné interpretace nízká četnost sledovaných skupin. To platí především v případě reálné migrace, neboť občanů, jež své migrační přání dotáhli do konkrétních realizačních kroků ve smyslu získání pracovního povolení nebo povolení k pobytu, je v celorepublikovém vzorku 4770 dotázaných velmi málo. Zjištěné tendence naznačují, podobně jako u trvalého pobytu v cizině, převahu reálné migrace do jiné (blíže neurčené) země EU a vyšší počty migrantů směřujících do Anglie než do sousedních zemí Německa a Rakouska. Zástupci tzv. pravděpodobné migrace volí v nejvyšším zastoupení Německo, na druhém místě pak Ameriku a Kanadu. Jiným klíčem k třídění je skutečnost, zda dotázaní předpokládají při práci v zahraničí i tamní pobyt, nebo zda kalkulují s možností denního (příp. týdenního) pendlováním za prací. Poměr mezi pobytovou a „dojížďkovou“ migrací ilustruje tabulka č.3. tab.3 Rozdělení potenciální pracovní migrace (pendlování a dočasného pobytu) do sousedních zemích EU všeobecná dočasná migrace dojížďka (pendlování) dočasný pobyt celkem

Rakousko

Německo

abs.

%

abs.

%

10 19 29

34,5 65,5 100

47 105 152

30,9 69,1 100

Data informují o tom, že poměr mezi dojížďkovou a pobytovou pracovní migrací je zhruba 1:2 ve prospěch migrace pobytové. Do Rakouska by podle

32

vlastního vyjádření pendlovalo více než třetina potenciálních pracovních migrantů, u Německa je vyšší podíl představitelů pobytové migrace.

5.2. Charakter migračního pobytu ve vztahu k pohlaví a věku tab.4 (řádková%) Charakter pobytu charakter pobytu pohlaví potenc. migrantů muž žena trvalý pobyt dočasný pobyt z toho: pravděpodobná migrace reálná migr. celkem abs.+

věková struktura potenc. migrantů

celkem abs.*

do 24

25 -29

30 - 39

40 - 49

50 +

58,1 56,0

41,9 44,0

35,1 46,0

9,5 12,4

35,1 23,2

17,6 13,8

2,7 4,6

74 607

58,0

42,0

47,6

13,4

19,9

13,4

5,6

231

63,2 340

36,8 267

31,6 279

5,3 75

31,6 141

31,6 84

28

19 681

* celkem absolutně řádkově + celkem absolutně sloupcově

O pobytu v zahraničí uvažují více muži, jejich vyšší podíl byl zaznamenán u trvalého vystěhování a výrazně vyšší zastoupení mužů je především u migrace reálné. Ve věkové struktuře dočasně migrujících dominují mladí do 24 let. U osob s úmyslem trvalého pobytu v zahraničí je věkové rozložení vyrovnanější; nejvyšší zastoupení je evidováno, jak mezi nejmladší věkovou skupinou, tak mezi představiteli tzv. mladší střední generace (od 30 do 39 let). Analýza podle dosaženého vzdělání informuje o relativně rovnoměrném zastoupení vzdělanostních stupňů u jednotlivých migračních pobytů. Nejvyšší frekvence je zaznamenána u osob s maturitou, nejnižší u absolventů základního vzdělání. Při srovnání jednotlivých migračních typů z hlediska vzdělání potenciálních migrantů stojí za zmínku vyšší podíl vysokoškoláků u osob s úmyslem trvalého ochodu z republiky (viz. tab.č.5). Pokud by se tato tendence potvrdila na vícepočetném souboru mohl by postupně nabývat na důležitosti odliv odborníků a specialistů (odliv mozků) z naší republiky. V souvislosti s věkovou strukturou trvalých migrantů, kde kromě mladých je ve stejném poměru zastoupena i mladší střední generace, se zdá, že o možnosti případného vystěhování z vlasti, uvažují především lidé vzdělaní, s profesními zkušenostmi v oboru. 33

tab. 5 Charakter migračního pobytu ve vztahu k vzdělání potenciálních migrantů (řádková %) charakter pobytu

stupeň dosaženého vzdělání základní vzdělání

vyučen

střední bez maturity

střední s maturitou

vysoká škola

4,1 5,3

36,5 35,4

4,1 3,8

40,5 46,5

14,9 9,1

5,6

35,2

4,8

45,2

9,2

14

88

12

113

23

trvalý pobyt dočasný pobyt z toho: pravděpodobná a skutečná m. celkem abs.

5.3. Plánovaná doba odchodu ve vztahu k předpokládané délce a charakteru zahraničního pobytu Problematiku pracovní migrace možno sledovat z různých aspektů a pohledů. Jedním z podstatným přístupů je zjistit migrační tendence z hlediska časové struktury – tzn. zodpovědět otázku KDY a JAK DLOUHO. Otázka JAK DLOUHO je v našem dotazníku koncipována tak, že zjišťuje nejen délku migračního pobytu, ale i jeho charakter (typ) – pracovní migraci pobytovou a dojížďkovou (přeshraniční pendlování za prací). Analýza je provedena na datech všeobecné dočasné migrace. Níže uvedená tabulka dokumentuje korelační vztah mezi plánovanou dobou odchodu do ciziny a charakterem a délkou zamyšleného zahraničního pobytu. tab.6 (řádková %) Doba odchodu doba odchodu

charakter a délka pobytu pendlování

do 6 měsíců do 1 roku za 1 až 2 roky po vstupu do EU zatím nevím celkem

7 6 8 11 51 83

25,0 9,2 7,8 14,3 15,6 100

do 1 roku 12 20 34 22 134 223

42,9 30,8 33,3 28,6 41,1 100

1 – 2 roky 9 29 47 35 115 237

32,1 44,6 46,1 45,5 35,3 100

celkem delší než 2 r. 10 13 9 26 58

15,4 12,7 11,7 8,0 100

4,6 10,8 16,9 12,9 54,8 607

Z prvotního třídění empirických dat již víme, že více než polovina dotázaných s kladným postojem k migraci (55%) zatím neví, kdy by případně odešla do ciziny pracovat. Zbývající část potenciálních migrantů se dělí do tří konkrétních časových 34

relací a období vstupu ČR do EU. To představuje zatím tajemné datum, a to nejen pro dotázané respondenty, na druhé straně právě toto období by mohlo znamenat, z hlediska možnosti našich občanů volně pracovat v zahraničí, výrazný zlom. Podle našich dat však počítá s touto variantou pouze zhruba každý osmý dotázaný (13%), většina osob s kladným postojem k migraci předpokládá odchod ze země do jednoho nebo dvou let. Za zmínku stojí, že z těch, kteří uvažují o práci v cizině v průběhu příštích šesti měsíců, tvoří čtvrtinu pendleři – osoby s přeshraničním dojížděním a pobytem v ČR – celkově však představuje tato skupina jen velmi nízký podíl (necelých 5%). S prodloužením časového horizontu zamýšleného odchodu klesá podíl možných pendlerů pod hranici deseti procent. Výjimkou je období po přijetí republiky do

Evropského

společenství,

i

tehdy

nedosahuje

plánované

pendlerství

významnějších rozměrů. U dotázaných s uváděnou dobou odchodu za hranice delší než půl roku převažují středně dlouhodobé pobyty od jednoho do dvou let. Při sledování případné pobytové a dojížďkové migrace ve vztahu k plánované době odchodu (viz. tabulka č.7) vystupuje v obou případech zřetelně do popředí vysoký podíl těch osob, které svůj časový plán odchodu ze země dosud nemají ujasněn, na otázku KDY odpovídají nevím (u pobytové pracovní migrace více než polovina, u případných pendlerů více než 60%). tab.7 Plánovaná doba odchodu a druh pracovní migrace plánovaná doba odchodu

dočasný pobyt abs. %

do 6 měsíců do 1 roku za 1 až 2 roky po vstupu ČR do EU nevím celkem

28 65 102 78 334 607

4,6 10,7 16,8 12,9 55,0 100

35

pendlování abs.

%

7 6 8 11 51 83

8,4 7,2 9,6 13,3 61,4 100

5.4. Pracovní migrace a znalost jazyka Stojí nad veškerou pochybnost, že základní determinantou úspěšné pracovní migrace je znalost cizího jazyka – resp. znalost jazyka zvolené cílové země. Bez solidní znalosti jazyka je silně omezen, takřka vyloučen jakýkoliv sociální kontakt migrující osoby s okolním světem, a tím i výrazně snížena integrace na místní trh práce. Jazyková bariéra ve své podstatě brání sociální komunikaci a snižuje téměř na minimum šanci vykonávat v zahraničí kvalifikovanější, odbornější činnost. I přes případné zprostředkování výkonu pomocné, nekvalifikované práce a bydlení v cizí zemi vede neznalost jazyka zákonitě k naprosté izolaci jedince v tamní společnosti a k totální závislosti na vlastní etnické komunitě, je-li vůbec v místě přítomna. Sociální postavení cizince bez znalosti cizího jazyka je dostatečně známo z běžné turistiky, nás však zajímalo, nakolik jsou si těchto skutečností vědomi ti, kteří se myšlenkou odejít pracovat do zahraničí vážně nebo méně vážně zabývají. Pracovní hypotéza je vyjádřena otázkou − je vyšší pravděpodobnost pracovní migrace vykazována lidmi s dobrými jazykovými znalostmi? − je cílová země volena s ohledem na znalost místního jazyka ? − jaká je míra závislosti těchto jevů? Z prvotní analýzy empirických dat vyplynulo, že mezi potenciálními migranty v České republice jsou nejvíce ovládanými jazyky na prvním místě angličtina (perfektní a dobrou znalost uvedla třetina dotázaných), na druhém místě němčina (zhruba čtvrtina dotázaných). Významně nižší je podíl dotázaných s výbornou a dobrou znalostí ruštiny (16%). Naopak nejméně ovládaným jazykem mezi potenciálními migranty je francouzština, kterou vůbec neovládá 84% a její výbornou a dobrou znalost deklaruje méně než 5% z nich. Bylo potvrzeno, že znalost cizích jazyků významně souvisí s věkem respondentů a stupněm dosaženého vzdělání. Významná je i souvislost s politickoideovou preferencí volby jazyka a systémem výuky na příslušném typu vzdělávacích zařízení (učilišti, střední, vysoké škole). Jmenované skutečnosti možno demonstrovat

36

na znalostech ruštiny u souboru osob s negativním postojem k migraci a souborem potenciálních migrantů, s převahou osob do 24 let. Při dalším třídění nás zajímal rozdíl ve znalostech nejrozšířenějších západních jazyků – angličtiny a němčiny u skupiny osob pomýšlejících pracovat v cizině a osob, které tuto možnost vylučují. Byla plně potvrzena závislost mezi úmyslem migrovat a znalostí cizího jazyka. Osoby s úmyslem migrovat vykazují obecně vyšší úroveň znalosti cizího jazyka než ty, které do zahraničí migrovat nechtějí. Nejmarkantnější rozdíl pozorujeme ve znalostech anglického jazyka. Zatímco občané s pozitivním postojem k migraci vykazují výbornou a dobrou znalost angličtiny v plné třetině případů, u občanů s preferencí pracovního uplatnění doma deklaruje shodný stupeň znalosti méně než každý desátý, přičemž více než polovina z nich (57%) anglicky neumí vůbec (u potenciálních migrantů tvoří podíl osob bez znalosti angličtiny méně než čtvrtinu). tab.8 Znalost jazyka znalost jazyka 1. angličtina znalost výborná na dobrá střední znalost neznalost 2. němčina znalost výborná na dobrá střední znalost neznalost 3. francouzština znalost výborná na dobrá střední znalost neznalost 4. ruština znalost výborná na dobrá střední znalost neznalost

občané s pozitivním postojem k migraci

občané s negativním postojem k migraci

33,0 43,8 23,2

7,0 35,8 57,2

23,6 58,4 18,0

7,8 56,8 35,4

2,7 13,4 83,9

0,7 6,9 92,4

16,7 53,8 29,6

19,2 68,2 12,6

Rozdíl mezi srovnávanými soubory je patrný rovněž u němčiny, třebaže již není tak výrazný. Žádné problémy s tímto jazykem by podle vlastního vyjádření neměla téměř čtvrtina osob s kladným postojem k migraci, ale jen 8% deklarovaných „nemigrantů“.

37

Obecně platí tato tendence i pro francouzštinu, třebaže dobrá znalost tohoto jazyka je v naší populaci velmi nízká (necelé 3% osob s úmyslem migrovat). Opačný trend lze pozorovat pouze u ruštiny. Průzkumem byla potvrzena signifikantní vazba mezi znalostí příslušného jazyka a volbou cílové migrační země. Níže uvedená tabulka dokládá, že drtivá většina s deklarovanými znalostmi němčiny míří do německy mluvících zemí a naopak. Např. 91% těch, kteří chtějí pracovat v Německu deklaruje výbornou, dobrou a střední znalost

němčiny, u potenciálních pracovních migrantů do Rakouska

představují podíl 85%. Z těch osob, které udávají za svůj migrační cíl Anglii, jich podle vlastního hodnocení mluví anglicky (výborně, dobře a středně dobře) 96% a neznalost angličtiny udává pouhé 4% z nich. V této souvislosti je zajímavé, že osoby s udávanou migrací do zámoří vykazují naproti tomu neznalost angličtiny v téměř pětině případů. U osob zabývajících se úmyslem pracovat v zahraničí je však patrná vysoká znalost obou níže uvedených světových jazyků. tab. 9 Potenciální migrační cíle podle jazykových znalostí angličtiny a němčiny řádková % Vybraná cílová země Německo Rakousko Anglie jiná země EU USA, Kanada jiná země světa celkem znalost jazyka

výborná a dobrá‫٭‬ 13,8 23,1 66,2 25,1 33,3 38,6 32,7

Stupeň jazykových znal ostí angličtina němčina střední neznalost+ výborná a střední znalost‫ڤ‬ dobrá znalost 47,8 38,4 35,8 55,4 38,5 38,5 40,7 44,4 29,6 4,2 22,1 61,8 38,6 26,3 22,4 58,6 17,4 19,2 14,9 59,5 47,4 19,2 14,9 59,5 44,2 23,1 23,1 58,7

neznalost 8,8 14,8 16,2 19,0 12,7 25,7 18,2

‫ ٭‬zahrnuje charakteristiku: mluvím perfektně, mluvím dobře ‫ ڤ‬zahrnuje charakteristiku: obtížně se domluvím, ovládám pouze částečně + zahrnuje charakteristiku: neovládám vůbec

5.5. Cílová země a důvody pro její volbu Nejvíce vyhledávanou zemí potenciální dočasné pracovní migrace je pro naše občany: -

Německo (152 osob z 607 potenciálních dočasných migrantů)

-

Spojené státy a Kanada (80 osob)

-

Anglie (74 osob)

38

Obecně nejpreferovanějším motivem pro volbu cílové země je možnost dobrých výdělků, geografická blízkost, jistota a politická stabilita zvolené země. Co však dosud neznáme, jsou konkrétní motivy pro výběr konkrétní země. Položme si tedy otázku – které z vytypovaných důvodů jsou podstatné (a v jaké míře) pro volbu pracovního pobytu v Německu, Anglii, Rakousku, event. jiné evropské zemi, příp. zemi zámořské? Následující informace zahrnují: a) pořadí důležitosti motivů pro výběr tří nejžádanějších migračních zemí b) pořadí důležitostí motivů pro výběr cílové země Rakouska c) tabulku vyjadřující vztah mezi volbou konkrétní země a hodnocenými motivy výběru ad a)

- Motivační hierarchie pro výběr Německa•

1. geografická blízkost země

59,9

2. možnost dobrých výdělků

54,6

3. klidná, jistá, politicky stabilní země

17,8

4. v zemi žijící přátelé a známí

15,1

5. dobrá situace na trhu práce

13,2

6. v zemi žijící rodinní příslušníci a příbuzní

9,2

7. jiné důvody - Migrační hierarchie pro výběr Spojených států a Kanady 1. možnost dobrých výdělků

47,5

2. v zemi žijící přátelé a známí

31,3

3. klidná, jistá, politicky stabilní země

28,8

4. dobrá situace na pracovním trhu

25,0

5. jiné důvody

11,3

6. v zemi žijící rodinní příslušníci a příbuzní

7,5

pozn. motiv geografické blízkosti zde pochopitelně chybí

•

Hodnoceny jsou jednotlivé motivy, procentní skóre kladných odpovědí.

39

- Migrační hierarchie pro výběr Anglie 1. klidná, jistá, politicky stabilní země

43,2

2. jiné důvody

25,9

3. geografická blízkost

25,7

4. možnost dobrých výdělků

17,6

5. v zemi žijící přátelé a známí

17,1

6. dobrá situace na pracovním trhu

13,5

7. v zemi žijící rodinní příslušníci a známí

6,8

V obecném třídění důvodů volby cílové země jednoznačně převažuje motiv dobrých výdělků, co však je zajímavé je fakt, že s ohledem na konkrétní migrační cíl se pořadí motivů mění. Možnost dobrých výdělků zpravidla stále zaujímá vysokou preferenci, ale např. u Anglie se možnost dobrých výdělků umisťuje v hierarchii sedmi posuzovaných motivů až na čtvrtém místě. Odlišně je hodnocena i situace na pracovním trhu, stabilita země a jiné motivy. Do Německa se jezdí především pro jeho geografickou blízkost a dobré výdělky. Rovněž Amerika a Kanada přitahuje naše občany možností dobrých výdělků, na druhé příčce důležitosti však figuruje existence zde žijících přátel a známých a relativně vysoko je hodnocena politická stabilita země a dobrá situace na pracovním trhu. Anglie - třetí nejvyhledávanější země potenciálních dočasných migrantů – láká zejména svoji stabilitou a jistotou. Druhé místo v žebříčku hodnocených motivů pro odchod do této země připadá jiným důvodům. To nepochybně souvisí se skutečností, že zdokonalení jazyka není v dotazníku uvedeno jako samostatný důvod a skrývá se právě pod variantu – jiné důvody. Právě tento motiv má při pobytu v Anglii, jak známo, zpravidla klíčový význam (viz. rozšířené výjezdy českých děvčat au-pair za účelem zdokonalení angličtiny jako v současné době nejžádanějšího světového jazyka).

40

Pokud se Rakouska týče, je věrohodnost údajů opět ovlivněna nízkou četností dotázaných, kteří si Rakousko ze cíl svého pracovního pobytu vybrali (z 607 potenciálních migrantů jen 29 osob). Důvody pro jeho volbu demonstruje následující graf.

70 60 geografická blízkost 50

klidná, jistá stabilní země možnost dobrých výdělků

40

jiné důvody přátelé a známí

30

dobrá situace na prac. trhu rodinní příslušníci

20 10 1

0

Jak lze u sousedního státu předpokládat, vrchol motivační hierarchie do Rakouska tvoří motiv geografické blízkosti, kladně jej hodnotilo 70% dotázaných. Další uvedené důvody následují s výrazným odstupem. Na rozdíl od zahraničních výzkumů je v našem šetření obecně nízké skóre důležitosti přisuzováno motivu v zemi žijících rodinných příslušníků a příbuzných. Nejen u Rakouska, ale u všech posuzovaných zemí stojí na jednom z posledních míst, což svědčí o tom, že pracovní migrace našich občanů nepředstavuje cílené vystěhování ze země s následným spoléháním na pomoc rodinných příslušníků, popřípadě spojování v zahraničí žijících rodin, jak tomu dříve v časech politické nesvobody snad bývalo. Skepticky je, s výjimkou Spojených států a jiných států Evropy, hodnocen i motiv dobré situace na pracovním trhu, což odráží reálné očekávání pracovních možností našich občanů v zahraničí.

41

tab. Motivy pro volbu země název státu 1 59,9 69,0 25,7 18,0 -

Německo Rakousko Anglie jiná země EU USA, Kanada jiná země světa

motivy pro volbu konkrétní cílové země 2 3 4 5 6 9,2 15,1 13,2 54,6 17,8 3,4 6,9 6,3 31,0 34,5 6,8 17,6 13,5 17,6 43,2 11,5 14,8 24,6 31,1 50,8 15,8 31,3 25,0 47,5 28,8 11,1 10,1 13,3 31,1 46,7

7 6,6 13,8 25,9 19,7 11,3 17,8

Legenda: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

jde o zemi geograficky blízkou v této zemi žijí rodinní příslušníci, příp. jiní příbuzní v této zemi žijí přátelé a známí v této zemi je dobrá situace na pracovním trhu v této zemi jsou dobré výdělky jedná se o klidnou, jistou a politicky stabilní zemi jiné důvody – jako volná otázka na percepci jiných, subjektivně pociťovaných závažných motivů Poznámka: součet podílů nedává 100%, neboť respondenti měli možnost zaškrtnout více možností, (někteří naopak všechny varianty nehodnotili).

Migrační motivy volby konkrétní země byly podrobeny i korelační analýze ve vztahu k pohlaví, věku a vzdělání, v tomto směru však nebyly nalezeny žádné významnější vazby.

5.6. Výše příjmů a úmysl migrovat Pokud bychom vycházeli z teorie migračních modelů, chápajících migraci obyvatelstva bývalého postkomunistického bloku výhradně jako ekonomickou záležitost, pak by musely rozhodnutí odejít

pracovat do zahraničí významně

ovlivňovat příjmové rozdíly občanů. To znamená, že vyšší výskyt potenciálních migrantů za prací by

byl koncentrován v nízkopříjmových pásem příjmového

rozložení a naopak. Zda tuto hypotézu zjištěná data potvrzují nám ozřejmí následující údaje.•

•

Metodologicky jsme postupovali tak, že příjem domácností dotázaných byl přepočítán na příjem na hlavu, neboť dosavadní výsledky hovoří výhradně ve prospěch migrace individuální, nikoliv rodinné. Takto upravenou příjmovou škálu celého souboru 4770 dotázaných jsme rozdělili na jednotlivá decilová pásma, čímž bylo dosaženo rovnoměrného rozvrstvení příjmové úrovně celého souboru.

42

tab. 11Výše příjmu a úmysl migrovat do zahraničí (řádková%) charakteristika decilové rozložení příjmová škály+ 1 870 – 4 066,-Kč 4 067 – 4 794 4 795 – 5 450 5 451 – 6 073 6 074 – 6 756 6 757 – 7 537 7 538 – 8 603 8 604 – 9 634 9 635 – 11459 11 460 – 227 533

uvažujete o tom žít nebo pracovat v zahraničí? ANO NE abs. % abs. % 66 13,8 441 86,2 81 17,1 394 82,9 79 16,5 399 83,5 74 15,5 404 84,5 74 15,5 404 84,5 60 12,6 416 87,4 78 16,3 402 83,8 60 12,6 416 87,4 66 13,9 409 86,1 70 14,6 408 85,4

+ příjem na hlavu v domácnostech dotázaného z celkového souboru 4 770 respondentů

Jak je z uvedených dat zřejmé, přímá vazba mezi úmyslem migrovat a výší příjmů dotázaného nebyla prokázána -

ve nízkopříjmových skupinách nebyly

zaznamenány výrazně vyšší frekvence občanů s úmyslem migrovat a naopak. Dotázaní v prvním decilu příjmového rozložení jsou podílem potenciálních migrantů dokonce pod průměrem celého souboru (podíl v celkovém souboru činní 15%, v prvním decilu příjmové škály pouze 13,8%). Znamená to, že naši nejchudší občané nepomýšlejí na to, hledat si práci v cizině nestanou hlavním zdrojem potenciálních migrantů

a ani v budoucnu se zřejmě odcházejících z republiky.

Důvodů proto může být hned několik. Jednak nejchudší obyvatelé nemají dostatek finančních prostředků na hrazení nákladů s migrací spojených, jednak dostatek informací o možnostech práce v zahraničí a v neposlední řadě i kvalifikaci a potřebné jazykové znalosti. K zvýšení migračního potenciálu nad průměr souboru dochází v druhém a třetím decilu příjmové škály, pak již následuje zastoupení značně nevyrovnané. Rozdělíme-li příjmy dotázaných do tří hlavních skupin, demonstrující nízké, průměrné a vysoké příjmy, dostáváme následující výsledky: výše příjmů

podíl potenciálních migrantů

nízké příjmy (1. kvintil)

14,9

střední příjmy (3. kvintil)

14,0

vysoké příjmy (5. kvintil)

14,3 43

Zastoupení dotázaných, uvažujících o práci v zahraničí, je sice vyšší v pásmech nízkých příjmů, ale rozdíl mezi středními a vysokými příjmy je zanedbatelný a kolísá v rozmezí 1%.

5.7. Nezaměstnanost obyvatel a úmysl migrovat S úrovní příjmů významně souvisí ekonomická aktivita, neboť nejčastější příčinou propadu obyvatel do chudoby u nízkopříjmových skupin obyvatel je vlastní nezaměstnanost nebo nezaměstnanost některého člena domácnosti. Naše další otázka tedy zní: do jaké míry je úmysl migrovat za prací do ciziny ovlivněn nezaměstnaností respondentů? V České

republice

se

v posledním

roce

podařilo

stabilizovat

míru

nezaměstnanosti, která nikdy nedosáhla dvojciferných, hodnot a co je důležité, přes mírné a obvyklé sezónní výkyvy nevykazuje další růst. V době konání průzkumu (v září 2000) činila míra nezaměstnanosti v ČR 8,8%. Nicméně mezi jednotlivými regiony existují dosud značné rozdíly a zejména dlouhodobá nezaměstnanost je stále vážný problém. V době konání průzkumu nezaměstnanost vyšší než 12% vykazovalo 13 okresů, přičemž jak známo, nejvíce jsou postiženy západní Čechy a severní Morava. V celkovém výběrovém vzorku 4770 dotázaných bylo bez zaměstnání 112 respondentů, což představuje 2,3% - z tohoto hlediska tedy nelze soubor považovat za dostatečně reprezentativní. Nicméně určité tendence mezi nezaměstnaností a úmyslem migrovat lze i zde doložit. Podíl nezaměstnaných ve skupině potenciálních migrantů činí 4,1%, což znamená, že obdobně jako příjmy, i nezaměstnanost není pro rozhodnutí odejít do zahraničí rozhodující proměnná.

44

Zcela

jiné

hodnoty

však

dostáváme,

zeptáme-li

se

přímo

skupiny

nezaměstnaných v souboru všech respondentů. úmysl migrovat ANO

NE

nezaměstnané osoby

25,0

75,0

zaměstnané osoby

12,8

87,2

Ve srovnání s těmi, kteří mají práci, a to v zaměstnaneckém poměru nebo jako osoby samostatně výdělečně činné, se nezaměstnaní staví k pracovní migraci do zahraničí vstřícněji. Otázkou však zůstává, nakolik jsou schopni svůj záměr (přání)

zrealizovat.

Vztah

nezaměstnanosti

a

pracovní

migrace

konkrétně

dokumentují migrační mapy formou plošného rozložení migračního potenciálu na území České republiky (viz. kap 8). 5.8. Základní determinanty pracovní migrace V závěru této kapitoly uvádíme ty proměnné, které mají pro úmysl migrovat do zahraničí za prací zásadní význam. Pro určení míry jejich vlivu je srovnáván soubor osob s pozitivním a negativním postojem k pracovní migraci do zahraničí. Jedná se o následující skutečnosti: 1. věk dotázaného 2. rodinný stav dotázaného 3. sociální příslušnost 4. vzdělání 5. jazykové znalosti úmysl migrovat v % ANO

NE

do 24 let

45,0

55,0

24 – 29 let

15,8

84,2

30 – 39 let

13,0

87,0

40 – 49 let

8,4

91,6

50 a více

2,9

97,1

1. věkové skupiny

45

úmysl migrovat v % ANO

NE

33,3

66,7

9,4

90,6

student

55,5

44,5

ostatní ek. neaktivní

13,4

86,6

základní

17,6

82,4

vyučen

16,1

83,9

úplné střední

21,0

79,0

vyšší odborné

30,0

70,0

bakalářské

41,2

58,8

vysokoškolské

12,4

87,6

2. rodinný stav svobodný (rozvedený) ženatý, vdaná 3. sociální příslušnost•

4. vzdělání

5. jazykové znalosti (sloupcové hodnocení) - angličtina znalost jazyka

76,8

42,8

neznalost

23,2

57,2

znalost jazyka•

82,0

64,6

neznalost

18,0

35,4

- němčina

• •

kategorie zaměstnaný, nezaměstnaný, viz. předešlý text zahrnuje výbornou, dobrou a střední znalost

46

6. Plošné rozložení migračního potenciálu v ČR (migrační mapy) Rozložení migračního potenciálu v České republice bylo zkoumáno ze tří úrovní: okresů (NUTS 4) 1, krajů (NUTS 3), sdružených krajů (NUTS 2), při využití metodiky podílu potenciálních migrantů z dotázaných občanů příslušného okresu (kraje, oblasti) – viz vzorec 1. Kromě migračních map (rozložení migračního potenciálu) byly vytvořeny mapy zachycující jednak míru nezaměstnanosti za kraje a sdružené kraje a jednak průměrný čistý měsíční příjem na obyvatele v Kč za jednotlivé okresy. Takto koncipovaná metodika umožňuje zjistit, zda migrace je podmíněna mírou nezaměstnanosti nebo horší ekonomickou prosperitou okresu. V rámci ČR kolísá migrační potenciál v jednotlivých okresech mezi 0 – 31,6%, přičemž průměr za celou ČR činí cca 14,3%. Pro větší názornost a přehlednost získaných výsledků byly okresy ČR v mapě č.1 rozděleny do pěti pravidelných intervalů podle velikosti migračního potenciálu; okresy s nejvyšší hodnotou jsou na mapě znázorněny nejtmavší barvou.

1

Klasifikace NUTS byla zavedena EUROSTATEM pro potřeby klasifikování územních jednotek. Tato metodika slouží k monitorování ekonomické a sociální situace v regionech, realizaci a hodnocení regionální politiky. Od 1. ledna 2000 se územní členění ČR zásadně změnilo; ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., bylo zřízeno 14 krajů - vyšších územně samosprávných celků (VÚSC) – NUTS 3. Tyto kraje jsou však v porovnání s průměrem EU menší, proto aby byla možná komparace s regiony EU, byly tyto kraje sjednoceny do větších oblastí – sdružených krajů, tzv. NUTS 2. Úroveň NUTS 2 má v podmínkách ČR ryze statistický charakter.

47

Migrační potenciál v okresech ČR Migrační potenciál % Dìèín

25,2 18,9 12,6 6,3 0

Liberec

Jablonec n. N. Èeská Lípa

Ústí n. L. Teplice Most

Semily

Trutnov

až až až až až

31,6 25,2 18,9 12,6 6,3

(6) (12) (28) (18) (13)

Litomìøice Ml. Boleslav

Chomutov

Mìlník

Jièín

Náchod

Louny SokolovKarlovy Vary

Kladno

Nymburk

Hradec Králové

Jeseník

Rychnov n. Kn.

Rakovník Praha

Cheb Beroun

Plzeò - sever Tachov

Pardubice

Kolín

Ústí n. Orlicí

Pha-východ Pha- západ

Rokycany Plzeò - mìsto Pøíbram

Kutná Hora Benešov

Bruntál Opava

Chrudim

Karviná Ostrava

Svitavy Olomouc

Havlíèkùv Brod

Nový Jièín Frýdek - Místek

Plzeò - jih

Žïár n. Sázavou

Domažlice Písek Klatovy

Šumperk

Pelhøimov Tábor

Vsetín Brno-mìsto

Tøebíè Jindøichùv Hradec È. Budìjovice

Èeský Krumlov

Pøerov

Jihlava

Strakonice

Prachatice

Prostìjov Blansko

Vyškov

Kromìøíž

Zlín

Brno-venkov Uherské Hradištì Znojmo

Hodonín Bøeclav

Jak vyplývá z mapy č.1 (Migrační potenciál v okresech ČR), v rámci ČR existuje šest okresů s vyšším migračním potenciálem (rozmezí 25,2 – 31,6%), které se však nekoncentrují do jedné oblasti, ale jsou alokovány po celém území ČR (každý z okresů patří do jiného kraje). Mezi tyto okresy se řadí: Sokolov (26,7%), Děčín (28,4%), Prachatice (26,3%), Hodonín (31,6%), Svitavy (28,9%) a Přerov (25,6%). Okresy Sokolov a Děčín sousedí se SRN, Prachatice a Hodonín sousedí s Rakouskem, zbylé okresy jsou vnitrozemské. Nejvyšší počet okresů – 28 (ze 77) se nachází v intervalu 12,6 –18,9%. Do intervalu 0 – 6,3%, tedy s nejnižším migračním potenciálem, spadá 13 českých okresů, přičemž v okrese Rychnov nad Kněžnou ani jeden z respondentů nedeklaroval zájem o migraci do zahraničí. V česko – rakouském pohraničí z osmi okresů sousedících s Rakouskem pouze dva vykazují vyšší migrační potenciál - Prachatice (Budějovický kraj) a Hodonín (Brněnský kraj). U ostatních okresů v této oblasti se migrační potenciál pohybuje v rozmezí 0 – 18,9%. Pokud zkoumáme budoucí migraci na úrovni NUTS 3 (vyšších územních samosprávných celků), nejvyšší migrační potenciál vykazují Karlovarský (18,9%) a Pardubický kraj (19,35%), přičemž pouze Karlovarský kraj je kraj hraniční. Budějovický a Brněnský kraj, kraje sousedící s Rakouskem, vykazují migrační potenciál na úrovni 11,54% a 16,04%. Budějovický kraj zaujímá druhé místo v rámci ČR s nejnižším migračním potenciálem, za krajem Královehradeckým (viz tab. 1 a mapa č. 2 Migrační potenciál NUTS 3). Z hlediska krajské úrovně je zajímavý vysoký migrační potenciál u krajů Pardubického, Olomouckého a Ostravského, které patří mezi kraje vnitrozemské, relativně vzdálené jak od rakouských, tak německých hranic. Naopak překvapující je výše migračního potenciálu v kraji Plzeňském a Budějovickém, které patří mezi kraje hraniční (viz mapa č. 2 Migrační potenciál v NUTS 3).

49

tab. 1 Migrační potenciál v krajích ČR

NUTS 3 - Kraj Pardubický Karlovarský Olomoucký Ústecký Praha Ostravský Brněnský Liberecký Jihlavský Středočeský Zlínský Plzeňský Budějovický Královehradecký

testovaní 248 127 292 375 537 571 480 201 317 533 251 262 312 264

migrační potenciál (%) 19,35 18,90 18,49 17,07 16,76 16,64 16,04 14,43 12,62 12,38 12,35 11,83 11,54 9,85

Při výpočtu migračního potenciálu uvedeného v tabulkách jsme postupovali podle následujícího vzorce: Vzorec 1 Výpočet migračního potenciálu

Migrační potenciál =

migranti × 100 (%) testovaní

50

Migrační potenciál NUTS 3 (VÚSC) Liberecký Ústecký Královehradecký Karlovarský 2H=D= Ústí nad Orlicí

Pardubický

Ostravský

Støedoèeský Plzeòský

Olomoucký Jihlavský Zlínský Budìjovický Brnìnský

Odlišná situace je v česko – německé příhraniční oblasti, kde jak Karlovarský (18,9%), tak Ústecký (17,07%) kraj patří mezi kraje s vyšším migračním potenciálem. Tato situace je ještě více výrazná na úrovni sdružených krajů NUTS 2, kde právě Karlovarský a Ústecký tvoří jednu oblast - Severozápad (viz tab. 2 a mapa č.3 Migrační potenciál NUTS 2).

Kraj Plzeňský, který vedle Ústeckého a Karlovarského také sousedí se SRN, je třetím krajem s nejnižším migračním potenciálem (11,83%). Ten spolu s krajem Budějovickým (migr. potenciál – 11,54%, tj. 2. nejnižší hodnota v rámci ČR) vytváří oblast Jihozápad – oblast s nejnižším migračním potenciálem na úrovni NUTS 2 (téměř 3 p.b. pod průměrem ČR). tab. 2 Migrační potenciál v oblastech ČR - NUTS 2

NUTS 2 - Oblast Severozápad Praha Ostravsko Střední Morava Jihovýchod Severovýchod Střední Čechy Jihozápad

testovaní

migrační potenciál (%)

502 537 571 543 797 713 533 574

17,53 16,76 16,64 15,65 14,68 14,45 12,38 11,67

52

Migrační potenciál NUTS 2 (sdružené kraje) Migr. potenciál % 17,53 16,76 16,64 15,65 14,68 14,45 12,38 11,67

Severozápad Severovýchod 2H=D=

Ostravsko

Støední Èechy

Støední Morava Jihozápad

Jihovýchod

(10) (1) (6) (9) (13) (12) (12) (14)

Teorie distančních modelů, podle nichž je pro úmysl migrovat jedním z podstatných faktorů vzdálenost mezi bydlištěm migranta a jeho cílovou zemí, se potvrzuje spíše v rámci česko – německého příhraničí. Naopak vysoký migrační potenciál vykazují též okresy, které patří mezi nejvzdálenější jak od německých, tak rakouských hranic - kraj Pardubický (19,35%) a kraj Olomoucký (18,49%). Realizovaný výzkum spíše potvrzuje hypotézu, že budoucí migrace z ČR je pravděpodobnější v okresech s vyšší mírou nezaměstnanosti a naopak. Míra nezaměstnanosti za jednotlivé kraje je zachycena v tab. 3 a mapě č.4. tab. 3 Míra nezaměstnanosti (3.Q. 2000) a migrační potenciál v krajích ČR

Kraj - NUTS 3 Ústecký Ostravský Olomoucký Pardubický Karlovarský Zlínský Brněnský Středočeský Jihlavský Plzeňský Královehradecký Budějovický Liberecký Praha

Kraje

Ústecký,

míra nezaměstnanosti (%)3.Q.2000 15,6 14,6 12,9 8,4 8,3 8,3 7,8 6,9 6,5 6,2 5,8 5,5 5,1 4,1

Ostravský,

Olomoucký –

migrační potenciál (%) 17,07 16,64 18,49 19,35 18,90 12,35 16,04 12,38 12,62 11,83 9,85 11,54 14,43 16,76

kraje

s jednou

z nejvyšších

nezaměstnaností v ČR patří obecně mezi kraje s nadprůměrným migračním potenciálem (viz tab. 3). Zatímco nezaměstnanost dotázaných není jedním ze stěžejních důvodů potenciální migrace, zdá se, že nezaměstnanost v regionu místě bydliště jím může být.

54

Míra nezaměstnanosti v NUTS 3

Míra nezam. % 14,6 až 15,6 (13) 12,9 až 14,6 (5) 8,4 až 12,9 (4) 8,3 až 8,4 (7) 7,8 až 8,3 (7) 6,9 až 7,8 (12) 6,5 až 6,9 (5) 6,2 až 6,5 (7) 5,8 až 6,2 (5) 4,1 až 5,8 (12)

Liberecký Ústecký Královehradecký Karlovarský 2H=D=

Pardubický Ostravský

Støedoèeský

Olomoucký

Plzeòský Jihlavský

Zlínský Budìjovický

Brnìnský

Tuto skutečnost dokumentují např. data za Budějovický kraj, kde migrační potenciál je na úrovni 11,54% (průměr ČR 14,8%) a míra nezaměstnanosti se pohybovala v září 2000 (realizace výzkumu) okolo 5,5%, tedy přibližně 3 p.b. pod celorepublikovým průměrem (viz mapa č. 4 Míra nezaměstnanosti NUTS 3). Můžeme však říci, že ochota jedince migrovat nesouvisí s jeho skutečnou ekonomickou aktivitou, ale spíše s celkovou situací v regionu a možnostech jeho rozvoje, které zde má. Specifické postavení zaujímá hlavní město Praha2, která vykazuje nízkou míru nezaměstnanosti (4,1%) a vyšší migrační potenciál (16,7%). To lze vysvětlit jejím ojedinělým postavením, které v rámci celé ČR zaujímá – středisko vědy a kultury, sídlo většiny zahraničních podniků a institucí (viz zastoupení studentů mezi potenciálními migranty). Oblasti NUTS 2 Severozápad Jihozápad Střední Čechy Praha Severovýchod Jihovýchod Střední Morava Ostravsko

míra nezaměstnanosti (%) 3.Q.2000 13,5 5,8 6,9 4,1 6,5 7,4 10,7 14,6

migrační potenciál (%) 17,53 11,67 12,38 16,76 14,45 14,68 15,65 16,64

graf 1 Vývoj míry nezaměstnanosti a migračního potenciálu v NUTS 2 18 16 14 12 10 8 6

míra nezaměstnanosti

2

migrační potenciál

Podrobněji se diferenciací krajů ČR a jejich ekonomickou výkonností zabývá Svazek IV.

56

Ostravsko

Střední Morava

Jihovýchod

Severovýchod

Severozápad

Jihozápad

Střední čechy

Praha

4

Míra nezaměstnanosti NUTS 2

Severovýchod

Severozápad 2H=D=

Støední Èechy

Ostravsko Nový Jičín

Støední Morava Jihozápad

Jihovýchod

Čistý měsíční příjem v okresech ČR Čistý měsíční příjem Kč Děčín Teplice

Most Chomutov

Karlovy Vary Sokolov

Cheb

Semily Litoměřice

Louny

Praha Praha - východ Beroun Praha - západ

Plzeò - mìsto

Kolín Kutná Hora

Benešov

Pøíbram

Jeseník

Pardubice

Ústí nad Orlicí

Bruntál

Šumperk

Opava

Chrudim

Ostrava Karviná

Svitavy

Havlíčkův Brod

Nový Jičín

Olomouc

Frýdek - Místek

Plzeň - jih

Žďár nad Sázavou

Domažlice Písek

až 13 290 (13) až 8 110 (16) až 7 520 (16) až 6 990 (16) až 6 570 (16)

Náchod

Hradec Králové Rychnov naKn.

Nymburk

Rokycany

Klatovy

Trutnov

Mladá Boleslav Jičín Mìlník

Kladno

Plzeò - sever

8 110 7 520 6 990 6 570 5 630

Jablonec nad Nisou

Èeská Lípa

Rakovník

Tachov

Liberec

Tábor

Pelhřimov

Blansko

Jihlava

Přerov

Vsetín Kroměříž

Strakonice Třebíč Jindřichův Hradec Èeské Budìjovice Prachatice

Český Krumlov

Prostìjov

Znojmo

Brno Vyškov Brno - venkov

Bøeclav

Zlín

Uherské Hradiště Hodonín

Průměrné čisté měsíční příjmy na obyvatele (viz mapa Čistý měsíční příjem v okresech ČR), jejichž data jsme měli k dispozici, neukazují jednoznačnou souvislost mezi jejich výší a výší migračního potenciálu. U nízkopříjmových skupin nebyly zaznamenány vyšší frekvence občanů ochotných migrovat. Prostřednictvím této kapitoly jsme se snažili zachytit regionální rozložení migračního potenciálu v ČR. V této souvislosti je třeba připomenout, že jsme pracovali se souborem respondentů, kteří uvažují či někdy uvažovali o možnosti žít či pracovat v zahraničí, aniž zde byly zkoumány další kroky, které tyto osoby pro uskutečnění svého záměru podnikly – vše je pouze ve formě úvah. Je pravděpodobné, že většina těchto úmyslů zůstane ve formě úvah i nadále. Je přirozené, že když se občanům ČR otevřely možnosti práce v zahraničí, určitě se mnoho lidí nad touto možností zamyslelo. Ale cesta od pouhých úvah či snů ke konkrétním činům je někdy velmi dlouhá a může se stát jemným sítem. Sumarizace základních poznatků této kapitoly: !

Ze základního souboru 4770 respondentů 681 (14,3%) osob připustilo možnost, že uvažují nebo uvažovaly o práci v zahraničí.

!

Šest okresů s nejvyšším migračním potenciálem není alokováno do jedné oblasti (např. příhraniční), ale jsou rozloženy po celé ČR.

!

Na úrovni NUTS 3 – vyšší migrační potenciál vykazovaly 3 kraje (Pardubický, Ostravský, Olomoucký), které nejsou hraniční.

!

Platnost distančních modelů se potvrdila spíše v rámci česko –německého příhraničí než česko – rakouského.

!

Oblast Severozápad sousedící se SRN byla oblastí s nejvyšším migračním potenciálem.

!

Při porovnání míry nezaměstnanosti a migračního potenciálu v jednotlivých krajích se spíše potvrzuje skutečnost, že vyšší migrační potenciál je pravděpodobnější v krajích s vyšší mírou nezaměstnanosti (viz kraj Ostravský a Olomoucký), avšak tato teze neplatí obecně (viz vyšší migrační potenciál v Pardubickém a Karlovarském kraji).

!

Z hlediska čistého příjmu na obyvatele nebyla zjištěna souvislost mezi jeho výší a výší migračního potenciálu.

59

7. Shrnutí a závěry k 1. části práce Empirické šetření v rámci území celé České republiky dokládá, že potenciální pracovní migrace nedosahuje takových rozměrů (nemá takový rozsah a charakter), které by vážně ohrozily pracovní trh sousedních i jiných států Evropského společenství. Průzkumem bylo zjištěno, že drtivá většina našich občanů (88%) na život a práci v cizině nepomýšlí a hledá své uplatnění v České republice. Ze vzorku 4770 oslovených osob vyjádřilo všeobecný zájem žít a pracovat v zahraničí necelých 15% (14,3), což vyjádřeno v absolutních číslech představuje 681 dotázaných. Z těchto osob tzv.“potenciálních migrantů“ se stejně početná většina (87,8) vyslovila pro zahraniční pobyt dočasný s návratem do původní vlasti. Trvalou migraci, nebo dlouhodobý pobyt s trváním delším než deset let, by podle našich zjištění upřednostnilo pouze 1,6 % dotázaných z celkového vzorku a zhruba desetina potenciálních migrantů, přičemž dvě třetiny těchto dotázaných nemá ani přibližnou představu o předpokládané době odchodu. Hlavním důvodem trvalé migrace je obava z nejisté hospodářské situace v České republice a výhled na dobré finanční zabezpečení. Občané kalkulující s možností trvalé emigrace z ČR preferují za cíl svého působení zámořské státy – Ameriku a Kanadu, z Evropy pak Německo. Přání žít trvale v Rakousku vyjádřily ze 4770 dotázaných pouze tři osoby. K trvalé emigraci z ČR po jejím přijetí za člena EU se vyslovilo 12 osob, což prezentuje méně než půl procenta ze vzorku dotázaných a necelou pětinu z případných trvalých migrantů. Z výše uvedených údajů vyvozujeme, že v současné době není deklarovaný úmysl trvale emigrovat z vlasti u většiny adeptů pevný, ani náležitě promyšlený; vystupuje spíše ve formě jakéhosi „snového přání“. Naprostá většina osob s kladným postojem k migraci chce v zahraničí žít a pracovat dočasně. Představují tzv. všeobecný migrační potenciál, který v rámci České republiky činí 12,7% z celkového vzorku dotázaných. Pokud však tuto všeobecnou migraci charakterizovanou pouze kladnou odpovědí na otázku „Chcete žít a pracovat v cizině – ano, ne“ podrobíme filtrujícímu dotazu o konkrétních krocích vedoucích k realizaci vysloveného záměru (přání), pak 60

se počet této skupiny zredukuje o 60% (59,3). Zbývající část představuje tzv. migraci pravděpodobnou - úmysl dočasně odejít z ČR může být s určitou mírou, větší či menší pravděpodobnosti, zrealizován. Rozsah pravděpodobné migrace činí 5,4% z celkového počtu dotázaných, zahrnuje i ty respondenty, kteří podnikli pouze to, že si sehnali informace o cílové zemi (resp. o možnostech uplatnění na jejím pracovním trhu) nebo se k tomuto kroku zatím pouze chystají. Další selekcí dostáváme míru tzv. migrace reálné. Ta zahrnuje ty jedince, kteří si již obstarali formální náležitosti výjezdu (pracovní povolení, nebo povolení k pobytu), získali v cizině příslib pracovního místa, nebo bydlení. Jedná se o osoby, které svůj úmysl, odhlédneme-li od nepředložených okolností, fakticky zrealizují. Míra reálné migrace činí 3% z počtu potenciálních migrantů a je nižší než půl procenta z počtu všech dotázaných (20 osob z 4770 respondentů). Zjištěné hodnoty jsou u všech typů migračního potenciálu (všeobecného, pravděpodobného i reálného) nižší, než publikované údaje zahraničních empirických výzkumů pracovní migrace v ČR a než zjištěné údaje v příhraničních regionech. Nejpreferovanějším

motivem

dočasného

zahraničního

pobytu

jsou

ekonomické důvody (možnost vyšších výdělků), dále zdokonalení cizího jazyka a v zahraničí získané zkušenosti. Studijní ani služební pracovní pobyty nejsou hlavním motivem odchodu do zahraničí a to platí i v případě ztráty zaměstnání a nedostatečnosti příjmů. Úmysl migrovat často vystupuje ve formě nekonkrétních úvah, neboť více než čtvrtina potenciálních migrantů nebyla schopna odpovědět, kam a kdy by chtěla ze země odejít. Většina rozhodnutých kalkuluje s možností odchodu do jednoho až dvou let a délka žádaného zahraničního pobytu je obdobná. Delší pobyt v cizině (tj. delší než dva roky) preferuje pouze desetina z nich. Nejžádanější zemí dočasné pracovní migrace je na prvním místě Německo, dále Amerika a Kanada, na třetím místě figuruje Anglie. Hlavním důvodem pro volbu konkrétní země jsou opět převážně ekonomické stimuly, u zámořských států je vyzdvižen význam v zemi žijících přátel a známých, u výjezdu do Anglie dominuje zdokonalení angličtiny. U sousedních států byl vysoce hodnocen význam motivu geografické blízkosti. Na rozdíl od zahraničních průzkumů migračního potenciálu nebyla potvrzena závažnost motivu v zemi žijících rodinných příslušníků a jiných příbuzných. U všech posuzovaných zemí stojí až na jednom z posledních míst migrační motivační hierarchie, což je nepřímý důsledek toho, že pracovní migrace 61

našich občanů nemá charakter cíleného vystěhování ze země s následným spojováním v zemi žijících českých rodin. U občanů zvažujících práci v zahraničí jednoznačně převažuje skupina upřednostňující pobytový charakter. Na území ČR je pendlerství v souboru potenciálních migrantů zastoupeno necelými 14%, z toho dvě třetiny pendlerů směřují do Německa. Ve vzorku všech dotázaných představují pendleři necelá dvě procenta. Plně se tím potvrdil předpoklad záporné korelační závislosti mezi rozsahem pendlerství a přibývající vzdáleností od státních hranic. Pracovní migrace je podmíněna především věkem, dále vzděláním a jazykovými znalostmi, v neposlední řadě závazky, které vyplývají z rodinných

a

jiných vazeb ve vztahu k domovskému prostředí. Věková determinace migračního úmyslu vyplývá nejen z charakteristik potenciálních migrantů (viz. kapitola 4), ale i z průřezové analýzy jednotlivých kategorií v rámci celého souboru. Z dotázaných respondentů ve věku do 24 let uvažuje o zahraničním pracovním pobytu téměř polovina (45%), s narůstajícím věkem

ovšem sklon k migraci prudce klesá (u

respondentů 50 let a výše pouze necelé 3%). O dočasné práci v zahraničí uvažují ve vysoké míře

studenti (tuto možnost zvažuje více než polovina všech studujících

základního souboru), přičemž nejvyšší zájem byl zaznamenán mezi středoškoláky, resp. absolventy vyššího středoškolského a bakalářského studia. Ochota jedince migrovat nesouvisí s jeho skutečnou ekonomickou aktivitou, ale spíše s celkovou situací v regionu a možnostech jeho rozvoje. Bylo zjištěno, že nezaměstnanost není jedním ze stěžejních důvodů potenciální migrace, ovšem nezaměstnanost v rámci místa bydliště jím může být. Rozhodnutí migranta neovlivňuje tolik výše současného příjmu, jako spíše výše příjmu, kterého může v zahraničí dosáhnout. Z hlediska rozložení migračního potenciálu lze konstatovat: Okresy (6) s nejvyšším migračním potenciálem (25,2 –31,6%) nejsou alokovány do jedné oblasti, ale jsou rozloženy po celém území ČR. Více než jedna třetina okresů se nacházela v intervalu 12,6 –18,9%. Ostravský, Olomoucký a Pardubický kraj, ačkoliv jsou kraje vnitrozemské, patřily mezi kraje s vyšším migračním potenciálem. Platnost distančních modelů (podle nichž je pro úmysl migrovat jedním z podstatných faktorů vzdálenost mezi bydlištěm a jeho cílovou zemí), se potvrzuje 62

spíše v rámci česko–německého pohraničí. Na úrovni NUTS 2 vykazovala nejvyšší migrační potenciál oblast Severozápad (17,5%), která

sousedí se SRN. Kraje

s nejvyšší mírou nezaměstnanosti (Ústecký – ten je zároveň i krajem hraničním, Ostravský, Olomoucký) patří mezi kraje s jedním z nejvyšších migračních potenciálů. Rozhodnutí migrovat však neovlivňuje konkrétní ekonomická aktivita jedince, ale spíše situace v regionu, ve kterém dotyčný jedinec žije. Mezi výší dosahovaných příjmů a výší migračního potenciálu se neprojevila souvislost. Ze zjištěných poznatků plošného rozložení migračního potenciálu v ČR je možno vyvodit následující závěry: 1. Významný migrační proud je tvořen mladými, vzdělanými lidmi s jazykovými předpoklady, jejichž základním migračním motivem je vydělat si peníze, zdokonalit se v cizím jazyku, něco nového se naučit a poznat. Často volí tuto formu jako překlenutí období nástupu na vysokou školu, k získání nových zkušeností a jsou ochotni přijmout jakoukoliv práci. Souhrnně lze tento typ migrace nazvat „odchodem na zkušenou“. Po uplynutí jednoho až dvou let se obvykle vracejí zpět, kde díky perfektní znalosti jazyka nalézají lepší uplatnění a tím i vyšší výdělkové možnosti na domácím trhu práce. Zmíněný typ migrace, který je v EU obvyklý a využívaný, rozhodně nepřestavuje riziko hromadného exodu českých občanů do ekonomicky vyspělejších zemí. 2. Druhý směr je zastoupen pendlerstvím, neboli migrací dojížďkovou, která je založena na denním (týdenním) návratu do místa pobytu v mateřské zemi. Pendlery reprezentují osoby všech věkových kategorií s nejrůznější úrovní vzdělání, a profesními zkušenostmi. V podstatě reagují na poptávku po levných pracovních silách. Výhodnost pendlerství v pohraničních lokalitách (výdělek v kursovním přepočtu západní měny, spotřeba v korunách) ztrácí, vzhledem k dopravě, ubytování, nepohodlí a nákladům s tím spojených, svůj význam pro většinu obyvatel vnitrozemských regionů. V celkovém rozsahu migračního potenciálu představují pendleři sice nízký podíl, nicméně s existencí této skupiny je nadále třeba reálně počítat. 3. Třetí, zatím nejméně definovanou skupinu migračního potenciálu, tvoří a budou tvořit ti občané, u nichž rozdíl mezi pravděpodobně dosaženým reálným příjmem v zahraničí v porovnání s reálným příjmem v mateřské zemi je (bude) natolik 63

motivační, že původně zamýšlená dočasná migrace může přerůst v migraci trvalou. Vzhledem k tomu, že jde zpravidla o fundované odborníky, reagující na výzvu výběrové země, jsou z hlediska budoucího vývoje oprávněné obavy z odchodu kvalifikovaných specialistů z ČR do zahraničí.

64

2. část

8. Zkušenosti s prací v zahraničí a bariéry pracovní migrace 8.1 Dosavadní zkušenosti dotázaných s prací v zahraničí Zatímco předcházející text je koncipován ve formě migračních úmyslů a záměrů směrem do budoucnosti dotázaného, tato část studie je naopak orientována do jejich minulosti, tj. na zjištění konkrétních zkušeností s prací v zahraničí, neboť jak známo, celá řada českých občanů od otevření hranic již v cizině pracovala. Výzkum v tomto smyslu zjišťoval: -

osobní zkušenost s prací v zahraničí od roku 1990 do roku 2000

-

zemi a typ pracovního pobytu

-

změny rozsahu pracovních pobytů v zahraničí v průběhu sledovaného období

-

převažující typ v zahraničí vykonávané práce

-

hodnocení výše výdělku za práci v zahraničí (ve srovnání s domácí úrovní).

8.1.1 Rozsah dosavadní zkušenosti s prací v zahraničí Je pochopitelné, že řada aktivnějších občanů využila v průběhu uplynulých let možnosti pracovat legálně v zahraničí, a to zvláště tam, kde pro blízkost hranic byla tato možnost snadněji realizovatelná. Tomuto migračnímu pohybu se ovšem v průběhu let stavěly do cesty zvýšenou měrou překážky, jakými nepochybně jsou regulační omezení pracovních povolení i zpřísněné celní kontroly v sousedních zemích s cílem eliminovat počet tzv. „černých pendlerů“. Brzdící účinek lze připisovat i určitému zevšednění toho, co v prvních letech bylo atraktivní již samotnou svojí novostí. Otázka v našem celorepublikovém průzkumu týkající se rozsahu dosavadních zkušeností s prací v zahraničí, přinesla výsledky, které vedou spíše ke střízlivému pohledu. Osobní zkušenost s prací v zahraničí získalo pouze 5,10% dotázaných. Přeneseno do absolutních čísel to znamená, že ze vzorku 4770 testovaných osob pracovalo v cizině, podle vlastního vyjádření, 243 respondentů. Přitom šlo o celkový výsledek, bez omezení na některé země.

65

O rozdílech mezi rozsahem uskutečněného pracovního uplatnění v různých zemích vypovídají výsledky následující otázky. Země a typ pracovního pobytu v průběhu devadesátých let (respondenti měli možnost zaškrtnout více možností) země

četnosti

SRN celkem z toho: trvalejší, delší pobyt pendlování

abs. 174

rel. 3,6

134 40

2,8 0,8

79 51 28

1,7 1,1 0,6

Velká Británie celkem

9

0,2

Francie celkem

12

0,3

jiné země EU celkem

27

0,6

USA a Kanada celkem

6

0,1

jiné země světa celkem

35

0,7

Rakousko celkem z toho: trvalejší, delší pobyt pendlování

Třebaže se jedná o období trvající zhruba deset let, vidíme, že podíl občanů, kteří osobně vyzkoušeli tu či onu formu pracovního uplatnění v zahraničí, není rozhodně nijak vysoký. Nejvyšších hodnot dosahují sousední země, především Německo. Překvapující

je

i

nízký

počet

deklarovaných

pendlerů.

Na

základě

kvalitativních průzkumů pohraničí, předpokládáme vyšší hodnoty. Ochota vypovídat je zřejmě ovlivněna mírou legality pracovního pobytu.

66

8.1.2 Rozložení zahraniční pracovní činnosti v průběhu devadesátých let K postižení celkových tendencí rozsahu pracovní migrace do zahraničí jsme rozdělili sledované desetiletí na 3 období. Výsledky jsou evidentní z níže uvedených dat. Pracovní činnost v zahraničí období

četnosti abs. 102 93 82

1990 – 1993 1994 – 1996 1997 – 2000

rel. 2,1 1,9 1,7

Jistě by bylo logické očekávat, že po prvním – „průzkumném“ – období bude pracovní migrace do zahraničí stoupat. Výsledky však potvrzují spíše její postupný pokles. Platí to i pro

poslední období (1997-2000), kdy zaznamenaná četnost

pracovních migrantů klesla, i když jde o delší časový úsek než předchozí. Nelze přehlížet, že nemalý podíl pracovní aktivity českých občanů v zahraničí neměl oficiální či legální charakter, do jaké míry se na tomto trendu podílela omezující opatření v cílových zemích a jak velkou roli hrálo (či hraje) určité snižování atraktivnosti pracovních pobytů lze

jen spekulovat. Zdá se však být nesporným

faktem, že nemálo těch, kteří by měli dobré předpoklady k pracovní migraci

do

zahraničí dává již přednost pracovní kariéře v některém domácím podniku, popř. vlastnímu soukromému podnikání. Za určitý doklad může sloužit poměrně malý ohlas na nedávnou německou nabídku přijmout větší počet programátorů. Zbývající dvě otázky týkající se minulé pracovní činnosti respondentů v zahraničí upřesňují charakter samotné práce a výdělek. Určité obavy, že jde v tomto případě o informace, které řada respondentů nebude chtít uvádět se nepotvrdily. Zaznamenaná data jsou zřejmě dostatečně adekvátní realitě. 8.1.3 Charakter pracovní činnosti vykonávané v zahraničí Struktura uplatnění českých pracovníků v zahraničí z hlediska charakteru práce byla v uplynulém desetiletí následující:

67

četnosti abs.

rel.

- jednoduchá bez zaučení

64

27,2

- se zaučením

46

19,6

- odborná,vyžadující vyučení v oboru

73

31,1

4

1,7

- vysoce kvalifikovaná činnost

27

11,5

- kvalifikovaná i nekvalifikovaná, podle potřeby

21

8,9

celkem

235

100,0

- nižší řídící činnost

Je zřejmé, že čeští občané v zahraničí -

pokud se k

pracovní migraci

odhodlali, považovali ji za dostatečně výhodnou nebo jim zkrátka byla vůbec umožněna – nalézají uplatnění na různě odborně náročných pracovních místech. Nicméně ty elementární pracovní činnosti, které je možno vykonávat bez zaučení, nebo s pouhým zaučením, představuje více než poloviční podíl.

8.1.4 Výše příjmu v zahraničí V této části měli respondenti zodpovědět otázku: „Jakou úroveň měl příjem v zahraničí při přepočtu na Kč ve srovnání s příjmem, kterého byste dosáhl v ČR?“ Z otázky je zřejmé, že jde o citlivou záležitost a získané údaje je třeba posuzovat s tímto vědomím. Navíc určitá část pracovní aktivity v zahraničí nemusela mít vždy legální charakter,

čímž se motivy k otevřenému a upřímnému sdělení

zjišťovaných charakteristik mohly dále snižovat. Výsledky hovoří o následující paletě zastoupených variant: výše příjmu v zahraničí ve srovnání s příjmem doma:

četnosti

- dvojnásobek

abs. 52

relat. 21,9

- dva až 3x vyšší

78

32,9

- 3 až 5x vyšší

48

20,3

- více než 5x vyšší

34

14,3

- neumím posoudit

25

10,5

celkem

237

100,0

68

Nejčastěji uváděný příjem se pohyboval okolo trojnásobku běžné výše příjmu doma. Tato „standardní“ výše se zdá být sama o sobě dostatečně motivující migračním motivem odchodu za prací do zahraničí. Je však třeba neztrácet ze zřetele náklady různého druhu, i různé zábrany nemateriálního typu, které uvedený výdělek do značné míry relativizují. 8.2 Plošné rozložení respondentů s pracovními zkušenostmi v zahraničí Metodologicky je zvolen přístup shodný s kapitolou 6 – přehled regionálních rozdílů na úrovni okresů, krajů, oblastí vyjádřených ve formě map – tak, aby bylo možné provést komparaci mezi „snem (potenciální migrací) a skutečností (konkrétní pracovní zkušenosti)“. Získané výsledky za jednotlivé okresy byly zaneseny do mapy ČR a rozděleny do pěti shodných intervalů – mapa str. 76. Jak je patrné z tohoto obrázku, většina ze 77 okresů ČR je zanesena bílou či světle šedivou barvou, což ukazuje na poměrně malé zastoupení těch, kteří využili možnosti pracovat v zahraničí. Ve 21 okresech ČR se tato hodnota pohybuje v rozmezí 0 – 3,5%, ve 31 okresech v rozmezí 3,5 – 7%. Pouze ve třech okresech – Děčíně (sousedící se SRN), Plzni – sever (vnitrozemský) a Domažlicích (sousedící s Rakouskem) uváděli respondenti větší zkušenosti s prací v zahraničí - 14 a více procent (maximum – 17,7% Plzeň – sever).

69

Zkušenosti s prací v zahraničí od roku 1989 v okresech ČR Zkušenosti s prací v zahr. % Liberec

Dìèín Teplice

Ústí n. L.

14 10,5 7 3,5 0

Jablonec n. Ni. Česká Lípa Semily

Trutnov

Most Litoměřice

Chomutov

až 17,7 (3) až 14 (3) až 10,5 (13) až 7 (32) až 3,5 (26)

Jičín

Ml. Boleslav

Náchod Louny Sokolov

Mělník Kladno

Karlovy Vary

Cheb

Hr. Králové

Nymburk

Rakovník

Pardubice

Praha

Bruntál

Kolín Pha- ýchod Pha- ápad

Beroun

Plzeò - sever

Jeseník

Rychnov n.Kn.

Ústí n. Orlicí

Šumperk Opava

Chrudim

Kutná Hora

Rokycany

Tachov

Plzeň - jih

Benešov

Příbram

Karviná Ostrava

Svitavy Havlíčkův Brod

Olomouc

Nový Jičín Frýdek - Místek

Plzeò - jih Domažlice

Žďár n Sáz. Písek

Tábor

Pelhřimov

Prostějov Blansko

Vsetín

Jihlava

Klatovy Brno-město

Strakonice

Vyškov

Kroměříž

Třebíč

Uh. Hradiště

Č. Budějovice Hodonín

Znojmo Břeclav Český Krumlov

Zlín

Brno-venkov

Jindřichův Hradec Prachatice

Přerov

Jak je patrné z předchozího obrázku, vyšší procentní hodnoty vykazují spíše okresy hraniční či v blízkém sousedství hranic - tj. Tachov, Domažlice, Prachatice, J. Hradec, Jihlava, Uherské Hradiště, menší zjm. okresy v oblasti Středních Čech. Tento trend je ještě výraznější na vyšší úrovni NUTS 3 (krajů) – viz mapa str.78. Ve všech českých krajích sousedící se SRN a Rakouskem – kraj Ústecký, Karlovarský, Plzeňský, Budějovický, Jihlavský (blízkost hranic) bylo zaznamenáno vyšší procento respondentů, kteří v průběhu zkoumaných deseti let pracovali v zahraničí. Na území Moravy je situace odlišná. Brněnský kraj, přes svoji blízkost Rakouské republice je krajem s podprůměrným procentem respondentů, kteří mají zkušenosti s prací v zahraničí (4,38%, průměr za ČR – 5,1% viz následující tabulka). To může být způsobeno silnější vazbou obyvatel k domovu, pevnějšími rodinnými svazky apod.

Tab. 1. Zkušenosti s prací v zahraničí od roku 1989 v krajích NUTS 3 - Kraj Plzeňský Ústecký Jihlavský Zlínský Budějovický Karlovarský Olomoucký Liberecký Praha Královehradecký Brněnský Ostravský Pardubický Středočeský

Zkušenosti s prací v zahraničí (%) 9,23 6,67 6,65 6,40 6,09 5,51 5,48 4,98 4,84 4,55 4,38 3,86 3,63 2,81

71

Zkušenosti s prací v zahraničí od roku 1989 - NUTS 3 Zkušenosti v zahr. % 11 ,4 8,8 6,2 3,6 1

Liberecký Ústecký

až 14 (19) až 11 ,4 (14) až 8,8 (9) až 6,2 (13) až 3,6 (22)

Královehradecký Karlovarský Praha

Pardubický Støedoèeský

Ostravský Olomoucký

Plzeòský Jihlavský

Zlínský Budìjovický

Brnìnský

Obdobný trend je patrný i na úrovni NUTS 2 – oblastí, jak je možné vidět z Tab. 2 a mapy na straně 74.

Tab. 2 Zkušenosti s prací v zahraničí od roku 1989 v oblastech NUTS 2 - Oblast Jihozápad Severozápad Střední Morava Jihovýchod Praha Severovýchod Ostravsko Střední Čechy

Zkušenosti s prací v zahraničí (%) 7,52 6,37 5,90 5,28 4,84 4,35 3,86 2,81

Dle zjištěných výsledků nejvíce zahraničních pracovních zkušeností uváděli respondenti v krajích, které sousedí s některým ze západních států, tj SRN nebo Rakouskem. Jedná se tedy zjm. o oblast Jihozápad a Severovýchod. U oblastí vzdálenějších od hranic - Střední Čechy, Severovýchod, Ostravsko byly zjištěny hodnoty podstatně nižší. Výjimečným krajem v oblasti Jihovýchod je kraj Brněnský, který i přes své sousedství s Rakouskem, patřil mezi jeden z krajů, kde lidé měli nejmenší zkušenosti s životem a prací v zahraničí.

73

Zkušenosti s prací v zahraničí od roku 1989 - NUTS 2 Prac. zkušenosti v zahr. % 7,52 6,37 5,9 5,28 4,84 4,35 3,86 2,81

Severovýchod

(14) (10) (9) (12) (1) (13) (6) (12)

Severovýchod Praha

Ostravsko Støední Èechy

Støední Morava Jihozápad

Jihovýchod

8.3 Důvody preferencí pracovního uplatnění ve vlastní zemi Z dosavadního šetření víme, že o krátkodobém či dlouhodobém pracovním pobytu v zahraničí uvažuje necelých 15% testovaného obyvatelstva ve věku od 18 do 60 let. Zbývající část, tj. naprostá většina občanů (85%), s pracovním uplatněním v zahraničí nepočítá a ke svému postoji má samozřejmě řadu důvodů. Váha těchto důvodů je ovšem různá. V další části reprezentativního průzkumu respondenti hodnotili závažnost deseti nejčastěji se vyskytujících důvodů, a to na čtyřstupňové škále od 1 (velmi důležité) po 4 (zcela nedůležité). Výsledky, které uvádíme s absolutními i relativními četnostmi, umožňují učinit si celkem plastickou představu o vlivu jednotlivých demotivujících faktorů pracovní migrace do zahraničí. Hodnocení závažnosti

deseti konkrétních, vytypovaných důvodů, vedoucích

k rozhodnutí žít a pracovat v ČR - Jsem tady doma, tady to znám míra závažnosti velmi důležité důležité méně důležité zcela nedůležité

abs. 2112 1424 386 69

četnosti relat. 52,7 35,5 9,6 1,7

- Rodinné zázemí, přátelé, známí velmi důležité důležité méně důležité zcela nedůležité

2787 1062 154 19

69,0 26,3 3,8 0,5

- Vlastním rodinný domek, zahradu, jiný majetek velmi důležité důležité méně důležité zcela nedůležité

1274 1006 766 320

75

31,8 25,1 19,1 8,0

- Mám zde dobré pracovní místo velmi důležité důležité méně důležité zcela nedůležité

818 1375 1000 353

četnosti 20,5 34,4 25,0 8,8

1043 923 837 522

26,2 23,2 21,0 13,1

- Nemám v zahraničí žádné kontakty velmi důležité důležité méně důležité zcela nedůležité

- Obtížné vyřizování nezbytných formalit (pracovní povolení, povolení k pobytu) velmi důležité důležité méně důležité zcela nedůležité

484 714 1136 804

12,2 18,0 28,6 20,2

974 1050 934 352

24,6 26,5 23,6 8,9

- Neumím žádný cizí jazyk velmi důležité důležité méně důležité zcela nedůležité

- Příliš vysoké náklady spojené s životem a prací v zahraničí velmi důležité důležité méně důležité zcela nedůležité

3680 914 1179 485

9,6 23,0 29,7 12,2

- Práce v zahraničí mě neláká, nevím, co bych si tam počal velmi důležité důležité méně důležité zcela nedůležité

657 911 869 554

76

16,6 23,1 22,0 14,0

- Vážné osobní (rodinné) důvody velmi důležité důležité méně důležité zcela nedůležité

766 770 481 395

četnosti 19,3 19,4 12,2 10,0

284 348 357 319

7,5 9,2 7,5 8,4

- Jiné důvody velmi důležité důležité méně důležité zcela nedůležité

Pořadí důvodů preference pracovního uplatnění doma (v ČR)

1. rodinné zázemí, přátelé, známí 2. jsem tady doma, tady to znám 3. vlastním zde rodinný domek, zahradu, jiný majetek 4. mám zde dobré pracovní místo 5. neumím žádný cizí jazyk 6. nemám v zahraničí žádné kontakty 7. práce v zahraničí mě neláká, nevím, co bych si tam Počal 8. závažné osobní (rodinné) důvody 9. příliš vysoké náklady spojené s prací v zahraničí 10. obtížné vyřizování nezbytných formalit jiné důvody

součet odpovědí „důležité“ a „velmi důležité“ (v %) 95,4 88,2 56,9 54,9 51,1 49,4 39,7 38,8 32,6 30,1 13,7

„Překážkám“ pracovní migrace do zahraničí jasně dominuje faktor „rodinné zázemí, přátelé, známí“, za kterým jen s malým odstupem následuje „jsem tady doma, tady to znám“ – jde v podstatě o vyjádření téže příčiny jinými slovy, resp. jen o mírně posunutou charakteristiku. Podstatné je, že obě formulace vyjadřují silnou sociálně psychologickou vazbu českých občanů na to, co v širším smyslu vyjadřuje pojem „domov“. Jde nejen o vztah k rodině, příbuzným, přátelům a známým, ale i ke krajině, kulturním hodnotám, tradicím atp. Důraz na domov a sociabilitu (ačkoliv rozvoj občanské společnosti má daleko k žádoucí podobě), je výraznou charakteristikou českého života. Tento rys se projevuje i trvalostí některých forem „spolkového života“ (např. myslivecké či

77

hasičské spolky aj.), ale i tendencí k méně snadno navazovaným, zato hlubším přátelským vazbám, než tomu bývá v mnoha ekonomicky vyspělejších západních zemích. Zmíněný „citový aspekt“ brzdící migraci všeho druhu byl v minulých desetiletích posilován i byrokratickými překážkami, např. omezenou možností získat byt v jiném místě, kde jsou lepší možnosti pracovního uplatnění. Problematika bydlení hraje v pracovní mobilitě obyvatel ČR svoji blokující roli i v současné době. Další dva důvody v pořadí – již zřetelně méně akcentované – jsou spíše pragmatické povahy, jde o vlastnění rodinného domku a dobré pracovní místo. Jako důležité je uvedla téměř polovina dotázaných a v obou případech hraje významnou roli věk. Další důvody je možno zařadit spíše mezi překážky, demotivující ty, kteří by jinak možná potenciální zájem o práci v zahraničí měli. Pro nemalou část dotázaných je to neznalost cizího jazyka a neexistence osobních kontaktů v zahraničí. Lze ovšem předpokládat, že vývoj zejména jazykové gramotnosti je a bude v budoucnu ještě příznivější – ovšem vzhledem k výrazné orientaci na angličtinu se to do zájmu o pracovní migraci do německy mluvících zemí nemusí adekvátním způsobem promítnout. Relativně již slabší význam pro tlumení migračních tendencí má charakteristika vyjadřující určitou neprůbojnost, tj. práce v zahraničí mě neláká, nevím, co bych si tam počal - jde zřejmě opět o vyjádření určitého aspektu výše popsané fixace na domovské prostředí. Zbývající překážky spočívají spíše v určitých „technických“ okolnostech pracovního uplatnění v zahraničí – ať jde o osobní (rodinné) důvody, vysoké náklady spojené s životem a prací v zahraničí, obtížné vyřizování potřebných formalit či blíže nespecifikované jiné důvody. Podíl těch, kteří je uvedli jako důležité (velmi důležité) se (kromě „jiných důvodů“) pohybuje okolo jedné třetiny dotázaných.

78

9. Srovnání empirického šetření v ČR a v pohraničních okresech sousedících s Rakouskem V rámci empirických šetření budoucí migrace občanů České republiky do zahraničí byly provedeny dva základní druhy terénních průzkumů: 1. sklon k migraci za prací v souhrnu celé populace 2. migrační záměry u obyvatel česko-rakouského příhraničí (viz. svazek 2 grantového projektu). Oba průzkumy proběhly zhruba ve stejném časovém období, tj. v polovině roku 2000 (příhraničí v červnu 2000, průzkum v populaci na přelomu září a října). Reprezentativní vzorek průzkumu migračního potenciálu u obyvatel ČR tvořilo 4 770 dotázaných, v rámci okresů sousedících s Rakouskem 1197 respondentů. Dotazníky měly svá specifika. U základních problémových okruhů lze provést bezprostřední porovnání výsledků, jinde se uplatňuje spíše konfrontace informačního obsahu. Porovnání

dat obou šetření můžeme tematicky rozvrhnout do následujících

okruhů: − migrační potenciál v ČR a v pohraničí − struktury migračních záměrů − sociodemografické srovnání potenciálních migrantů − bariéry pracovní migrace v ČR a v pohraničí − realizovaná pracovní migrace a zkušenosti s ní − postoje k otevření hranic po pádu totalitního režimu v ČR a v pohraničí

9.1 Migrační potenciál v ČR a v pohraničí Pro srovnání migračního potenciálu byl základní výběrový soubor všech dotázaných, a to jak v rakouském příhraničí, tak v celé ČR rozdělen do těchto podsouborů: Všeobecná migrace je soubor osob, které uvažují o dočasné migraci za prací či studiem.

79

Pravděpodobná migrace je soubor osob, které již podnikly konkrétní kroky k dočasné migraci - soubor pravděpodobné migrace je podsouborem základního souboru všeobecné migrace. Reálná migrace je podsouborem souboru pravděpodobná migrace a je tvořen těmi osobami, které již vyvinuly vážné úsilí k dočasnému odchodu ze země (požádaly o pracovní povolení nebo již mají příslib pracovního místa, event. příslib bydlení v cizině). Rozsah migračního potenciálu, dle výše uvedeného dělení je uveden v následující tabulce: Tabulka 1 Migrační potenciál v ČR a v pohraničí celý soubor ČR pohraničí podíl rel. četností

abs. 4770 1197

rel. 100 100 1

všeobecná migrace abs. rel. 607 12,7 220 18,4 1,45

pravděpodobná migrace abs. rel. 256 5,4 123 10,3

reálná migrace abs. rel. 20 0,4 15 1,3

1,9

3,25

Porovnání jednoznačně prokazuje silnější zastoupení osob, chystajících se k migraci, z příhraničního pásma. Tyto osoby také pro svůj záměr vyvíjejí vyšší úsilí a cílevědomě jej realizují, což se zřetelně odráží v rozsahu jednotlivých typů migračního procesu. Je evidentní, že jejich uplatnění na zahraničním trhu, zvláště sousedících zemí je snadnější než v jiných místech republiky, neboť nemalý podíl tohoto migračního pohybu tvoří tzv. pendlování za prací, které je z příhraničních okresů mnohem operativnější. Potenciální migranti z obou terénních šetření svůj odchod do ciziny však odkládají, zhruba polovina potenciálních migrantů obou terénních průzkumů zatím neví, kdy do ciziny odejde. Zbylá část má o době svého odchodu jasnější představy, přičemž respondenti z příhraničí předpokládají, že odejdou dříve (viz. tab. č.2).

80

Tabulka 2 Předpokládaná doba odchodu v ČR a v pohraničí ČR do 6 měsíců do 1 roku za 1 až 2 roky po vstupu ČR do EU zatím nevím celkem

abs 28 65 102 78 334 607

pohraničí rel 4,61 10,71 16,8 12,85 55,02 100

abs 35 39 27 12 107 220

rel. 15,91 17,73 12,27 5,45 48,64 100

9.2 Srovnání struktury migračních záměrů Porovnat můžeme v tomto ohledu následující jevy: − motivy pracovní migrace − preference cílové země − preference typu pracovního pobytu − ochota přijmout práci pod úrovní kvalifikace − představa o výši příjmu v zahraničí 9.2.1 Motivy pracovní migrace Otázky v tomto případě nebyly v obou šetřeních zcela totožné, což umožňuje pouze nepřímé obsahové srovnání. V podstatném je u obou souborů shoda: hlavní motivací pracovní migrace do zahraničí je předpokládaná možnost vyššího výdělku, ale významnou roli hraje v obou případech i zájem něco nového poznat, získat zkušenosti, v něčem se zdokonalit. Relativní shoda migračních motivů u respondentů obou souborů nepřekvapuje, vezmeme-li v úvahu zjištěné obdobné charakteristiky potenciálních migrantů na území republiky a česko-rakouského pohraničí (viz dále). 9.2.2 Preference cílové země preferovaná země - Německo - Rakousko - Velká Britanie - Francie - jiná země EU - USA, Kanada - jiná země světa

příhraničí 33,2 23,6 11,8 2,3 4,6 15,5 9,1

81

celá ČR 25,4 4,8 12,4 3,2 7,0 13,4 7,5

Do rozdílu mezi orientací na cílovou zemi mezi obyvateli pohraničí a celou populací ČR se nepochybně promítá geografická blízkost zvolené země. Ta se výrazně projevuje především ve vztahu k sousednímu Rakousku. Zatímco v rámci celé České republiky uvažuje o Rakousku jako o cíli svých migračních záměrů necelých 5 % (4,8) dotázaných s kladným postojem k migraci, v příhraničních lokalitách bezprostředně s Rakouskem sousedících se jedná o téměř čtvrtinu (23,6%) těchto respondentů – rozdíl jistě výmluvný. V celé populaci je preference Rakouska jen o málo vyšší než např. i jazykově problematičtější Francie a podstatně menší než mnohem vzdálenější Velké Británie. Srovnání tak potvrzuje, že zvláště v případě Rakouska se potenciální pracovní migrace v závažnější míře týká v podstatě jen příhraničního pásu, představujícího malou část území ČR.

9.2.3. Preferovaný typ pracovního pobytu (jde specificky o pracovní migraci do Rakouska a SRN) typ pobytu - denní (týdenní) dojížďka za prací z domova (popř. z místa ubytování v ČR) - pobyt do jednoho roku - pobyt zhruba jeden až dva roky - dlouhodobější (event. trvalý) pobyt

příhraničí

celá ČR

30,0 33,0 24,0 13,0

13,8 36,7 39,0 9,6

Jak lze očekávat, v příhraničních oblastech je podstatně více než v celé ČR preferován pracovní pobyt s dojížděním tzv. pendlování za prací přes hranice z místa svého bydliště. V pohraničí tuto formu volí téměř třetina dotázaných s úmyslem pracovat v zahraničí (30%), naproti tomu v celé populaci dotázaných potenciálních migrantů by ji preferovala méně než polovina tohoto počtu (13,8%). Spatřujeme v tom opět nepřímý důkaz toho, že rozsah pendlerství se výrazně snižuje s přibývající vzdáleností od státních hranic.

82

9.2.4 Předpokládaná doba odchodu za prací do zahraničí časový předpoklad - do šesti měsíců - do jednoho roku - do jednoho až dvou let - po vstupu ČR do EU - zatím nevím

příhraničí 16,0 18,0 12,0 6,0 48,0

celá ČR 4,6 10,8 16,9 12,9 54,8

Záměr migrovat za prací do ciziny je v příhraničí zřetelně aktuálnější, i když podíl vágních představ „zatím nevím“ je i zde velmi vysoký. Zřetelný rozdíl je zejména v připravenosti potenciálních migrantů v pohraničí a v ČR odejít do ciziny do během šesti měsíců. Jestliže za vážně míněné reálné záměry budeme považovat ty, kde doba zamýšleného

uskutečnění

nepřekračuje

horizont

dvou

let,

pak

v případě

příhraničních okresů bude celkový podíl činit 46%, v celé ČR pak 32,3%.

9.2.5 Ochota přijmout nekvalifikovanou práci Postoje obou souborů je možno porovnat jen přibližně: varianty odpovědí nebyly v obou případech zcela totožné. práci pod úrovní mé kvalifikace bych - přijal - nepřijal - možná přijal, podle situace - nevím, neumím posoudit

příhraničí 61,0 39,0

celá ČR 24,5 14,2 51,6 9,7

I když varianty volených odpovědí nebyly zcela totožně postaveny, z rozdílu je patrné, že míra ochoty přijmout nekvalifikovanou práci je vyšší v pohraničí. Možná i proto, že zájemci z příhraničních okresů dobře vědí o nízké šanci získat v cizině odbornější práci. Respondenti v příhraničí ovšem neměli, na rozdíl od celostátního šetření, možnost „zadních vrátek“ v podobě varianty „podle situace“ nebo „nevím“.

83

9.2.6 Nároky na výši příjmu a práci v zahraničí příjem by měl být - dvojnásobný - 2 – 3x vyšší - 3 – 5x vyšší - více než 5x vyšší - nevím

příhraničí 14,0 30,0 16,0 6,0 34,0

celá ČR 5,8 27,9 38,6 12,3 15,4

Jestliže jsme u minulé otázky mohli – vzhledem k odlišnosti předložených variant – spíše jen dovozovat větší reálnost v očekávání podmínek zahraničního trhu práce u respondentů z příhraničních okresů, v tomto případě je jejich větší skromnost jednoznačněji prokázaná.

9.3. Sociodemografické srovnání potenciálních migrantů Srovnání souboru potenciálních migrantů v pohraničí a v ČR z hlediska pohlaví, věku, vzdělání a ekonomické aktivity

ukazuje shody či diference obou

souborů v naznačeném strukturním smyslu. Základní sociodemografické znaky a ekonomická aktivita: relativní četnosti příhraničí celá ČR 50,9 56,0 49,1 44,0

muži ženy věk do 24 let 25-29 30-39 40-49 50 a více

43,2 22,7 17,3 13,2 3,2

84

46,0 12,4 23,2 13,8 4,6

vzdělání základní vyučen střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské ekonomická aktivita zaměstnaní (včetně podnikajících) studující nezaměstnaní ostatní ekonomicky neaktivní

14,1 21,0 6,7 45,5 12,7

5,3 35,4 3,8 46,0 9,1

50,8 33,6 12,3 15,5

71,3 14,5 4,1 10,0

Srovnání dokládá, že mezi složením obou souborů potenciálních migrantů za prací nejsou diametrální sociodemografické rozdíly. Výraznější odchylku představuje vysoký podíl „migračně orientovaných“ vysokoškoláků z příhraničních okresů, což platí i pro kategorii 25 až 29 let. Je zřejmé, že pro tyto občany – vzhledem k blízkosti hranic – je vyšší výdělek, získání zkušeností a zdokonalení se ve znalosti jazyka relativně větším lákadlem než pro tytéž kategorie v rámci celé ČR. Překvapující je vyšší podíl vyučených potenciálních migrantů v rámci celé republiky, neboť je známo, že právě občané příhraničních okresů s výučním listem získávají v sousední cizině pracovní uplatnění nejsnadněji. O migraci v příhraničí naopak více uvažují lidé se základním vzděláním, a to pravděpodobně pro větší možnost účasti na sezónních pracích. Obdobná situace je u nezaměstnaných v pohraničí, pro které je pracovní uplatnění formou pendlování přes hranice zřejmě rovněž lákavější, než pro zástupce této kategorie v rámci celé ČR.

9.4 Bariéry pracovní migrace v ČR a v česko-rakouském pohraničí V obou dotazníkových šetřeních měli respondenti, kteří neprojevili úmysl žít a pracovat v zahraničí, možnost explicitního vyjádření závažnosti důvodů, které je k tomuto postoji vedou. Tím byl určen jakýsi hodnotový žebříček, preference života a práce v České republice, který má pro obecné posuzování předpokladů pracovní migrace nepřehlédnutelný význam. Toto pořadí vychází z reflexe jak faktických překážek představovaných nedostatkem pracovních možností v cílových zemích či jejich regulací úřady, tak z toho, co představuje pozitivní „kotvu“ domácího prostředí.

85

Srovnání výsledků obou souborů je opět možné pouze s jistou přibližností, vzhledem k tomu, že v příhraničí byla paleta volených variant redukovanější obsahovou podstatou se však nerozcházejí. Důvody rozhodnutí nemigrovat za prací do zahraničí: příhraničí 86,5

- rodinné zázemí, přátelé, známí - jsem tady doma, tady to znám - vlastním zde rodinný domek, zahradu, jiný majetek - mám zde dobré pracovní místo - neumím žádný cizí jazyk - práce v zahraničí mě neláká, nevím, co bych si tam počal - závažné osobní (rodinné) důvody - příliš vysoké náklady spojené s prací v zahraničí - obtížné vyřizování nezbytných formalit - jiné důvody

69,2 44,2

celá ČR 95,4 88,2 56,9 54,9 51,1 39,7 38,8

44,7 38,5

32,6 30,1 13,7

Dimenze srovnatelných faktorů ani jejich pořadí se prakticky u obou souborů neliší. Ostatně nelze předpokládat, že by mentalita obyvatel příhraničních okresů byla podstatně jiná, než v ostatních částech republiky - vazba na domov a vše, co s ním souvisí, je zřejmě dosti podobná. Pokud je ovšem možno za prací přes hranice dojíždět a neodloučit se tak dlouhodoběji od rodiny a domova (což je možné prakticky jen do určité vzdálenosti od hranic), pak podíl těch, kteří jsou schopni či ochotni překonat překážky promítnuté do konstatovaného hodnotového žebříčku, zřetelně vzroste.

9.5 Realizovaná pracovní migrace a zkušenosti s ní Při analýze potenciální pracovní migrace z ČR je nesporně významné zjištění o realizované pracovní migraci v zahraničí, které má charakter „tvrdých dat. Do vývoje migračních tendencí může v budoucích letech zasáhnout řada vlivů a okolností, ale desetileté období migrační praxe hovoří samo za sebe. V obou uskutečněných terénních šetřeních bylo shodně zjišťováno, zda respondent již v minulých letech v zahraničí pracoval, v které zemi, typ 86

pracovního pobytu a charakter jím vykonávané práce. Výsledky potvrzují značný rozdíl mezi česko-rakouským příhraničím a celou ČR , zejména v těch případech, kdy geografická blízkost k cílové zemi sehrává významnou roli. 9.5.1 Dosavadní osobní zkušenost s prací v zahraničí příhraničí celá ČR (rel. četnosti) 14,0 5,1 země pracovního uplatnění Rakousko - pendlování - stálý pobyt SRN - pendlování - stálý pobyt Velká Británie Francie jiná země EU USA, Kanada jiná země světa

5,1 1,6 2,7 2,2 0,8 0,3 0,3 0,3 0,8

0,6 1,1 0,8 2,8 0,2 0,3 0,6 0,1 0,7

Fenomén blízkosti hranic je srovnáním obou souborů výrazně prokázán. Osobní zkušenost s prací v zahraničí má v příhraničních okresech téměř třikrát větší podíl občanů než je celostátní průměr. Ještě

výrazněji je tato okolnost

potvrzena u pendlování za prací do Rakouska či SRN. V případě Rakouska, s kterým všechny zkoumané příhraniční okresy sousedí, je podíl pendlerů dokonce téměř 9 x vyšší než v souboru za celou ČR. U SRN, která je pro většinu obyvatel sledovaných okresů již nevýhodně vzdálená, je analogický rozdíl

pochopitelně podstatně menší – mírně přesahuje

trojnásobek celostátní úrovně. Rozdíly ve frekvenci pracovních pobytů v jiných zemích jsou malé, někdy statisticky neprůkazné. Vliv

vzdálenosti od domovské země zde pochopitelně

prakticky odpadá. Nutno však konstatovat, že celkově zjištěný rozsah pracovní migrace – jak za celou ČR, tak příhraniční okresy – je vzhledem k tomu, že zahrnuje celé desetileté období, velmi malý. Zřejmě podstatně nižší než je odhadováno na základě pouhých dojmů nebo odhadů založených na potenciálním zájmu některé věkové skupiny či jiných dílčích konstatováních.

87

9.5.2. Charakter pracovního uplatnění typ uplatněné pracovní činnosti - jednoduchá bez zaučení - se zaučením - odborná, vyžadující vyučení v oboru - nižší řídící činnost - vysoce kvalifikovaná činnost - kvalifikovaná i nekvalifikovaná činnost podle potřeby

příhraničí

celá ČR

34,4 14,0 29,0 3,2 7,5

27,2 19,6 31,1 1,7 11,5

11,8

8,9

V charakteru pracovního uplatnění v zahraničí není mezi příhraničím a celou ČR podstatnější rozdíl. V poněkud vyšším podílu jednoduché práce bez zaučení v případě

příhraničních

okresů

je

možno

spatřovat

častější

uplatnění

při

jednodušších sezónních pracích v zemědělství apod. – ani zde však rozdíl není výrazný. Nekvalifikovaná práce, o kterou je ve vyspělých zemích často malý zájem ze strany vlastního obyvatelstva, představuje takřka poloviční podíl pracovní činnosti pro naše občany. Nezanedbatelná míra, v jaké se čeští občané – ať z příhraničí nebo jiných částí ČR – dokáží uplatnit i na odborně náročnějších místech, vypovídá sice o jejich schopnostech, celkově

však jde o relativně malé podíly celkového rozsahu

zkušeností s pracovní migrací do zahraničí za sledované období.

9.6 Postoje k otevření hranic po pádu totalitního režimu v ČR a v pohraničí Téměř shodným způsobem byly v obou šetřeních zjišťovány postoje k důsledkům otevření hranic po pádu totalitního režimu v tehdejším Československu. Respondenti uváděli svůj názor na to, zda došlo k určitým jevům (rozhodně ano nebo spíše ano, rozhodně ne nebo spíše ne). Relativní podíly kladně formulovaných odpovědí dávají pořadí jednotlivých jevů podle míry, v jaké se dotázaným zhruba po deseti letech od otevření hranic jeví:

88

přínosné důsledky:

podíl souhlasných odpovědí

- možnost pracovat v Rakousku (SRN)

příhraničí 78,0

celá ČR 78,6

- příliv rakouských (německých) zákazníků

72,0

83,9

- zlepšení celkového vzhledu obcí v příhraničí

53,0

nezjišťováno

- přírůstek rakouských (německých) investic a širší nabídka pracovních míst

53,0

66,3

- vznik nových neformálních vztahů mezi občany sousedních zemí

51,0

57,4

- vznik společných ekologických, dopravních a jiných projektů

48,0

84,3

- založení nových tradic, vznik nových kulturních a společenských aktivit

40,0

nezjišťováno

- nárůst kriminality

66,0

84,3

- levný výkup zboží sousedními turisty

65,0

81,3

- zvýšené národnostní napětí a zhoršená atmosféra

14,0

22,5

negativní důsledky:

Je jistě logické, že zjišťované efekty - kladné i negativní - by měly být v příhraničních okresech potvrzovány věrohodněji, neboť občané s nimi mají více bezprostřednějších zkušeností. Srovnání ukazuje, že se relativně obdobným pořadím významu uvedených výroků příhraniční soubor od souboru celé ČR příliš neliší. Překvapuje však, že některé fenomény jsou uznávány v rámci celé ČR výrazněji, např. příliv zákazníků z Rakouska, příliv investic, vznik společných ekologických a jiných projektů. Toto se vyskytuje i u jevů negativních – kriminalita, výkup zboží, národnostní napětí. Je zřejmé, že názory za celou ČR jsou vytvářeny spíše zprostředkovaně přes média, kdežto bezprostřední hodnocení obyvatel je zřejmě realističtější.

89

10.

Shrnutí a závěry 2. části práce Hlavním důvodem preference pracovního uplatnění ve vlastní zemi před

migrací za prací do zahraničí spočívá v sociálně psychologických příčinách – silné vazbě na rodinu, na domov, krajinu. Zdá se, že právě tyto faktory u výrazné většiny občanů „přebíjejí“ hypotetické lákadlo výrazně vyššího výdělku. Uplatňuje se zde však i řada jiných důvodů, jakými je neznalost cizího jazyka, obtíže při vyřizování formalit, regulace pracovních možností cizinců v cílových zemích apod. Těmto okolnostem odpovídá i zjištění, že po celé desetiletí od otevření hranic získalo zkušenosti s prací v zahraničí jen zhruba 5% našich občanů (ponejvíce v SRN). Celkový migrační trend za sledované období posledních deseti let vykazuje sestupnou tendenci. Na tom se nesporně podílela jak určitá ztráta iluzí (co dříve bylo sotva představitelné, časem zákonitě zevšednělo), tak byrokratická usnesení pro zaměstnávání cizinců. Mnoho aktivních lidí nalezlo zajímavé možnosti pracovního uplatnění v ČR. Většina osob se zkušeností s prací v zahraničí vykonávala jednoduché, nekvalifikované práce v mnohých případech pod úrovní své kvalifikace. Lze soudit, že ani tato okolnost z dlouhodobého hlediska nepřispěje ke zvýšení zájmu o práci v cizině. Porovnání výsledků šetření souboru populace ČR a souboru příhraničních okresů s Rakouskem potvrzuje, že v příhraničních oblastech úroveň potenciální pracovní migrace převyšuje podle očekávání celostátní míru (18,4x 12,7). Potenciální migranti z obou šetření svůj odchod odkládají, o čemž svědčí, že zhruba polovina z nich zatím neví kdy do ciziny odejde. Rozdíly se projevují ve vztahu k volbě cílové země, a to především ve vztahu k Rakousku. V rámci ČR uvažuje o Rakousku jako cíli svých migračních snah 5% potenciálně migrujících, zatímco v příhraničních lokalitách hraničících s Rakouskem se jedná téměř o 24%. Výmluvný rozdíl je dán nepochybně geografickou blízkostí země a možností pendlování přes hranice, neboť v souladu s tím bylo zjištěno, že v příhraničních okresech je zřetelně více preferována forma umožňující dojíždění za prací – pendlerství .

90

V příhraničních okresech je i téměř třikrát vyšší dosavadní osobní zkušenost s prací v zahraničí než je tomu v ČR jako celku. Menší rozdíl je v charakteru pracovního uplatnění – v obou případech výrazně převažují jednoduché činnosti, buď zcela nekvalifikované nebo vyžadující pouhé zaučení. Převažující motivace k pracovnímu uplatnění v zahraničí je v obou šetřeních obdobná: vyšší výdělek a získání zkušeností či zdokonalení se v jazyce. Jedná se nepochybně vesměs o faktory vedoucí přímo, či ve svých důsledcích ke zvýšení ekonomické úrovně vlastní země a ke snížení rozdílu, který zatím mezi vyspělejšími zeměmi a domácí úrovní v řadě charakteristik existuje. Vysvětlení poměrně nízké potenciální pracovní migrace občanů ČR do ciziny je možno do značné míry spatřovat v projevované silné vazbě na rodinné zázemí, domov a jeho sociální a kulturní souvislosti. Tyto vazby s věkem nepochybně zesilují, což nepřímo potvrzuje závěry první části práce o nejvýraznějším sklonu k pracovní migraci mezi mladými lidmi jako vyjádření přirozené touhy po poznání, které je pro mladý věk charakteristické.

91

Přílohy

Příloha 1 Dotazník pro terénní šetření I. Postoje a názory na migraci našich občanů z ČR A. Základní postoj k životu a práci v cizině 1. Uvažujete o tom žít a/nebo pracovat (dlouhodobě nebo krátkodobě) v zahraničí? 1 ano 2 ne; život a práce v zahraničí pro mne nepřicházejí v úvahu, chci trvale žít a pracovat v České republice (pokračujte otázkou 15)

2. Pokud ano, chtěl(a) byste v zahraničí žít a pracovat 1 trvale (dlouhodobě, minimálně deset let), tj. emigrovat z České republiky (pokračujte otázkou 3) 2 dočasně, tj. po určitou kratší dobu a vracet se nebo po určité době se vrátit zpět do České republiky (pokračujte otázkou 6)

B. Trvalý (dlouhodobý) odchod z České republiky 3. Uveďte hlavní důvody, které Vás vedou k úmyslu trvale (dlouhodobě) emigrovat z České republiky. (možno zaškrtnout více odpovědí) 1 Ztratil(a) jsem zaměstnání (práci) a předpokládám, že v zahraničí nové zaměstnání získám. 2 V zahraničí si více vydělám (budu lépe finančně zabezpečen(a), snadněji si zajistím „dobrou existenci“) 3 Pro odchod z ČR mám osobní důvody, a to 3.1 mám zde nedobré rodinné nebo osobní vztahy 3.2 v zahraničí mám příbuzné, známé, chci se tam oženit, vdát 3.3 jiné, jaké…………………………………………………………………………………….……. 4 V ČR je nejistá politická situace. 5 V ČR je (a bude dlouhodobě) špatná hospodářská situace. 6 V ČR se cítím diskriminován(a), protože patřím k menšině 6.1 etnické 6.2 náboženské 6.3 jiné, jaké……………………………………………………………….…………..………….…… 7 Chci žít v zemi s jinou (civilizační, kulturní, náboženskou) orientací, než jaká existuje v ČR.

4. Pokud byste se rozhodl(a) trvale (dlouhodobě) opustit republiku, v které zemi byste chtěl(a) žít nejraději? (zaškrtněte jen jednu zemi) 1 2 3 4 5 6 7 8

v Německu v Rakousku v Anglii ve Francii v jiné zemi EU v USA (Kanadě) v jiné zemi světa zatím nevím

5. Lze přesněji určit dobu, kdy chcete svůj odchod z ČR uskutečnit? (zaškrtněte jen jednu z odpovědí) 1 odejdu co nejdříve 1.1 mám již všechny potřebné dokumenty a formality vyřízené 1.2 podnikám potřebné kroky, abych mohl(a) vycestovat 2 odejdu zhruba do dvou let 3 odejdu po přijetí České republiky do Evropské unie, až bude umožněn volný pohyb osob a pracovních sil do všech států EU (tj. bez povolení k pobytu a pracovního povolení) 4 zatím nevím, kdy budu zamýšlený odchod z ČR realizovat Pokračujte otázkou 16

C. Dočasný pobyt a práce v zahraničí 6. Ohodnoťte, jak závažné jsou důvody pro Váš úmysl dočasně žít a pracovat v zahraničí. (Zaškrtněte u každého důvodu jeho závažnost podle škály: 1 – velmi důležité; 2 – důležité; 3 – méně důležité; 4 – zcela nedůležité; 5 – nevím, netýká se mě.) 1 ztratil(a) jsem v ČR zaměstnání, dočasný pobyt v cizině pokládám za východisko k získání zaměstnání……………………………….…. 2 v zahraničí dosáhnu vyššího příjmu, než je můj příjem v ČR……………………………………………………………………….….. 3 jsem (budu do zahraničí vyslán(a) firmou, institucí, která má sídlo v ČR…………………………………………….……………..……. 4 studuji (budu studovat) v zahraničí (na škole, v kurzu apod.)………………….…………………………………………..………….………. 5 chci se zdokonalit v cizím jazyce a získat další znalosti a zkušenosti, které využiji po návratu do ČR………….………….. 6 mám pro dočasný život v zahraničí jiné důvody………………………… 7. Ve kterém státě máte zájem být dočasně zaměstnán(a) (pracovat)? (zaškrtněte jednu zemi) 1 2 3 4 5 6 7 8

v Německu v Rakousku v Anglii ve Francii v jiné zemi EU v USA (Kanadě) v jiné zemi světa zatím nevím

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1 1

2 2

3 3

4 4

5 5

8. Proč jste se rozhodl(a) pro dočasné zaměstnání právě v této zemi? (možno zaškrtnout více odpovědí – nerozhodnutí respondenti nevyplňují) 1 2 3 4 5 6 7

jde o zemi geograficky blízkou v této zemi žijí rodinní příslušníci, příp. jiní příbuzní v této zemi žijí přátelé, známí v této zemi je dobrá situace na pracovním trhu v této zemi jsou dobré výdělky jedná se o klidnou, jistou a politicky stabilní zemi jiné důvody, jaké…………………………………….………………….………………………………

9. Jaký typ pracovního pobytu byste upřednostňoval(a)? 1 2 3 4

denní (týdenní) dojížďku za prací z domovského regionu (pendlování) pobyt do jednoho roku chtěl(a) bych tam pracovat zhruba 1 až 2 roky chtěl(a) bych tam pracovat déle než 2 roky

10. Učinil(a) jste již konkrétní kroky pro realizaci Vašich záměrů pracovat dočasně v zahraničí? (v případě kladné odpovědi možno zaškrtnout více variant) 1 2 3 4 5 6

ne, není to aktuální zatím ne, ale chystám se k tomu ano, obstaral(a) jsem si informace o možnostech zaměstnání ano, zažádal(a) jsem si o povolení k pobytu a o pracovní povolení ano, postaral(a) jsem se o bydlení ano, mám již příslib pracovního místa

11. Kdy byste chtěl(a) odejít pracovat do ciziny? 1 2 3 4 5

během příštích 6 měsíců během 1 roku za 1 až 2 roky po vstupu ČR do EU zatím nevím

12. Přijal(a) byste zaměstnání, které je pod úrovní Vaší kvalifikace? 1 2 3 4

ano ne možná, podle situace nevím, neumím posoudit

Prosíme odpovězte alespoň na jednu z otázek 13 a 14. 13. Jaký čistý měsíční příjem byste, při přepočtu na Kč, považoval(a) v zahraničí za dostatečný, aby se Vám dočasné zaměstnání v cizině vyplatilo? 1 …………………….. Kč 2 neumím odhadnout

14. Jaký čistý měsíční příjem v zahraničí, při přepočtu na Kč, byste považoval(a), v porovnání s Vaším současným příjmem v ČR, za dostatečný? 1 2 3 4 5

stačil by zhruba do dvojnásobku mezi dvoj až trojnásobkem mezi troj až pětinásobkem více než pětinásobný nevím, neumím posoudit

D. Zájem o život a práci v ČR 15. Ohodnoťte závažnost důvodů, pro které jste rozhodnut(a) žít a pracovat v České republice (a tedy ani v budoucnu emigrovat nebo krátkodobě žít a pracovat v zahraničí). (Zaškrtněte u každého důvodu jeho závažnost podle škály: 1 – velmi důležité, 2 – důležité, 3 – méně důležité, 4 – zcela nedůležité, 5 – nevím, netýká se mě). 1 2 3 4 5 6

jsem tady doma, tady to znám………………………………..…………..… mám zde rodinné zázemí, přátele, známé……………………………..…. vlastním zde rodinný domek, zahradu, jiný majetek……………………... mám zde dobré pracovní místo……………………………….………..….. nemám v zahraničí žádné kontakty……………………………………..…. obtížné řízení při vyřizování nezbytných formalit (pracovní povolení,povolení k pobytu)…………………………………….. 7 neumím žádný jazyk………………………………………….……………… 8 náklady spojené s životem a prací v zahraničí jsou příliš vysoké……………………………………………………..…………... 9 práce v zahraničí mě neláká, nevím, co bych si tam počal (a)…………………………………………………..………….. 10 odjet pracovat do zahraničí nemohu z vážných osobních (rodinných) důvodů…………………………..…………..…….. 11 mám jiné důvody……..………………………………………………..…... Pokračujte otázkou 16

E. Zkušenosti s prací v zahraničí 16. Získal(a) jste od roku 1990 konkrétní zkušenosti s prací v zahraničí? 1 ano 2 ne (pokračujte otázkou 22)

1 1 1 1 1

2 2 2 2 2

3 3 3 3 3

4 4 4 4 4

5 5 5 5 5

1 1

2 2

3 3

4 4

5 5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1 1

2 2

3 3

4 4

5 5

17. Pokud ano, v které zemi jste pracoval(a)? (zaškrtněte všechny možnosti, které přicházejí v úvahu) 1 v Německu 1.1 stálý pobyt 1.2 dojíždění (pendlování) 2 v Rakousku 2.1 stálý pobyt 2.2 dojíždění (pendlování) 3 v Anglii 4 ve Francii 5 v jiné zemi EU 6 v USA (Kanadě) 7 v jiné zemi světa

18. Jak dlouho (v součtu všech pobytů) jste od roku 1990 v zahraničí pracoval(a)? 1 2 3 4

maximálně 3 měsíce 4 až 12 měsíců 1 až 2 roky déle než 2 roky

19. Ve kterém období jste od roku 1990 v zahraničí pracoval(a)? (zaškrtněte všechna příslušná období) 1 1990 až 1993 2 1994 až 1996 3 1997 až 2000 20. Jakou práci jste v zahraničí vykonával(a)? (zaškrtněte jen jednu odpověď) 1 jednoduchou činnost bez zaučení 2 činnost se zaučením 3 odbornou činnost vyžadující vyučení v oboru 4 nižší řídící činnost (mistr, předák) 5 vysoce kvalifikovanou specializovanou činnost 6 někdy činnost kvalifikovanou, někdy nekvalifikovanou, podle potřeby 21. Jakou úroveň měl příjem v zahraničí při přepočtu na Kč ve srovnání s příjmem, kterého byste dosáhl v ČR? 1 zhruba dvojnásobku 2 byl zhruba dva až třikrát vyšší 3 byl zhruba tři až pětkrát vyšší 4 byl více než pětinásobný 5 nevím, neumím posoudit Pokračujte otázkou 22

F. Doplňující otázky 22. Jaké jsou Vaše jazykové znalosti? (Zaškrtněte, prosím, své jazykové znalosti podle škály 1 – perfektní znalost; 2 – mluvím a píši dobře; 3 – obtížně se domlouvám (jednotlivé věty); 4 – umím jen jednotlivá slova; 5 – neumím vůbec). 1 2 3 4 5

anglicky………………………………………………..……………………… německy………………………………………………….…………………… francouzsky……………………………………………….……………….…. rusky………………………………………………………….……………….. ostatní……………………………………………………..…..….……………

1 1 1 1 1

2 2 2 2 2

3 3 3 3 3

4 4 4 4 4

5 5 5 5 5

23. Co přineslo, podle vašeho názoru, otevření hranic našemu pohraničí? (Zaškrtněte, prosím,uvedené výroky podle škály: 1 – ano, velmi, 2 – částečně ano, 3 – spíše ne, 4 – vůbec ne, 5 – nevím, neumím posoudit). 1 přírůstek německých – rakouských investic a širší nabídku pracovních míst.. 2 příliv německých – rakouských zákazníků....................................................... 3 levný výkup zboží sousedními turisty............................................................... 4 levný výkup nemovitostí a pozemků Němci, Rakušany................................... 5 možnost pracovat v sousedním Německu, Rakousku..................................... 6 společné ekologické, dopravní a jiné projekty................................................. 7 nárůst kriminality (prostituce a jiných negativ)................................................. 8 vznik neformálních vztahů mezi občany v příhraničních regionech................. 9 zvýšené národnostní napětí a zhoršenou atmosféru v příhraničních obcích...

1 1 1 1 1 1 1 1 1

2 2 2 2 2 2 2 2 2

3 3 3 3 3 3 3 3 3

4 4 4 4 4 4 4 4 4

5 5 5 5 5 5 5 5 5

Příloha 2 Charakteristiky zkoumaného souboru Pohlaví muži ženy

49 % 51 %

Věk 18 až 24 let 25 až 39 let 40 až 59 let 60 a více let

15 % 39 % 45 % 1%

Vzdělání základní a nedokončené základní vyučený (á) středoškolské bez maturity středoškolské s maturitou vysokoškolské

4% 32 % 4% 50 % 10 %

Stav ženatý, vdaná svobodný (á), rozvedený (á), vdovec,vdova

78 % 22 %

Ekonomická aktivita zaměstnaný (á) podnikatel, živnostník nezaměstnaný (á) studující ostatní ekonomicky neaktivní

72 % 11 % 3% 4% 10 %

Příloha 3 Tabulková část Tabulka 1. Migrační motivy potenciálních migrantů podle základních demografických struktur v %

1. pohlaví muž žena 2. věk do 24 let 25-29 30-39 40-49 50 + 3. vzdělání základní vyučen střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské

vyšší příjem

zdokonalení v jazyce, zkušenosti

studium v zahraničí

ztráta zaměstnání

jiné důvody

vyslání firmou

58,3 41,7

52,1 48,0

47,5 52,5

49,5 50,5

52,0 48,0

55,1 44,9

43,6 13,2 23,6 15,1 4,5

53,8 11,9 20,3 10,4 3,6

73,3 8,3 9,2 6,7 2,5

47,6 7,8 18,4 20,4 5,8

54,1 8,2 20,4 15,3 2,0

39,8 15,3 25,5 13,3 6,1

5,5 38,3 3,6

5,9 28,2 3,8

7,5 30,0 5,0

7,8 37,9 4,9

6,1 24,5 4,1

8,2 28,6 5,1

45,5

52,0

49,2

43,7

51,0

43,9

7,0

10,1

8,3

5,8

14,3

14,3

Poznámka: V tabulce jsou uvedeny podíly těch, kteří označili uvedený motiv jako důležitý nebo velmi důležitý.

Tabulka 2. Typ a velikost obce ve vztahu k pracovní migraci charakteristika 1. typ obce krajská města městské obce venkovské obce celkem 2. velikost obce obce do 499 obyvatel obce od 500 do 4 999 obce od 5 000 do 49 999 obce od 50 000 do 99 999 obce nad 100 000 obyvatel celkem

občané s pozitivním vztahem k migraci abs. %

občané s negativním vztahem k migraci abs. %

148 407 153 708

20,9 57,5 17,7 100

870 1895 1297 4062

21,4 46,7 31,9 100

13 161 259 131 144 708

1,8 22,7 36,7 18,5 20,3 100

338 1077 1253 654 740 4062

7,4 26,0 31,7 16,5 18,4 100

Tabulka 3. Motivy pro volbu cílové země ve vztahu k vybranému státu motivy volby země 1* 2* 3* 4* 5* 6* 7*

Německo Rakousko 61,5 36,8 30,3 26,7 47,2 18,8 16,1

13,5 2,6 2,6 2,7 5,1 6,9 6,5

cílová zem pracovní migrace Anglie jiná země USA, EU Kanada 12,8 7,4 13,2 18,4 15,8 17,1 11,8 32,9 13,3 20,0 26,7 7,4 10,8 21,6 22,2 21,6 16,0 30,6 19,4 14,5

jiná země světa 4,8 13,2 5,3 10,7 8,0 14,6 12,9

Legenda: 1. jde o zemi geograficky blízkou 2. v této zemi žijí rodinní příslušníci, příp. jiní příbuzní 3. v této zemi žijí přátelé a známí 4. v této zemi je dobrá situace na pracovním trhu 5. v této zemi jsou dobré výdělky 6. jedná se o klidnou, jistou a politicky stabilní zemi 7. jiné důvody – jako volná otázka na percepci jiných, subjektivně pociťovaných závažných motivů Poznámka: součet podílů nedává 100%, neboť respondenti měli možnost zaškrtnout více možností

Tabulka 4. Potenciální migrační cíle podle jazykových znalostí čtyř světových řečí v % vybraná cílová země Německo Rakousko Anglie jiná země EU USA, Kanada jiná země světa

němčina ano* ne+ 35,8 8,8 40,7 14,8 22,1 16,2 22,4 19,0 14,9 25,7 20,9 18,6

angličtina ano ne 13,8 38,4 23,1 38,5 66,2 4,2 35,1 26,3 33,3 19,2 38,6 13,9

* zahrnuje charakteristiku: mluvím perfektně, mluvím dobře + zahrnuje charakteristiku: neovládám vůbec

francouzština ano ne 91,0 95,7 3,1 70,8 13,2 67,9 83,3 4,8 85,7

ruština ano ne 12,6 32,2 19,2 19,2 22,4 34,3 16,4 21,8 14,7 30,7 24,4 31,7

Tabulka 5. Výše příjmu na hlavu domácností a charakter potenciální pracovní migrace charakteristika decilové rozložení příjmové škály* 1 870 – 4 066,-Kč 4 067 – 4 794 4 795 – 5 450 5 451 – 6 073 6 074 – 6 756 6 757 – 7 537 7 538 – 8 603 8 604 – 9 634 9 635 – 11459 11 460 – 227 533 •

charakter dočasné potenciální migrace migrace trvalá migrace dočasná abs. % abs. % 7 9,5 58 9,6 9 12,2 73 12,0 9 12,2 63 10,4 5 6,8 63 10,4 7 9,5 66 10,9 8 10,8 54 8,9 8 10,8 54 8,9 6 8,1 50 8,2 6 8,1 58 9,6 9 12,2 58 9,6

decily základního souboru všech respondentů

Tabulka 6. Úroveň aspirace v možnostech uplatnění na zahraničním trhu práce a základní demografické faktory potenciálních migrantů v % charakteristika potenciál. migrantů

přijal(a)

1. pohlaví muž žena 2. věk do 24 let 25 - 29 30 - 39 40 - 49 50 + 3. vzdělání základní vyučen střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské

přijmutí práce pod úrovní kvalifikace nepřijal(a) možná, podle nevím, neumím okolností posoudit

47,9 52,1

64,7 35,3

58,31 41,7

46,6 53,4

42,5 9,6 28,8 13,7 5,5

34,1 10,6 23,5 18,8 12,9

49,4 14,0 19,8 14,6 2,3

51,7 12,1 29,3 3,4 3,7

6,8 28,8 4,8 50,7 8,9

4,7 38,8 3,5 35,3 17,6

3,9 38,8 3,2 46,8 7,5

8,6 31,0 5,2 50,0 5,2

Tabulka 7. Zkušenosti s prací v zahraničí a úmysl potenciální migrace zkušenosti s prací v zahraničí ANO NE

úmysl pracovat v zahraničí ANO abs. 129 579

NE % 53,1 12,8

abs. 114 3948

% 46,9 87,2

Tabulka 8. Charakter potenciální pracovní migrace ve vztahu ke zkušenostem s prací v zahraničí charakter pot. pracovní migrace trvalá migr. dočasná migr. z toho pobyt pendlování

zkušenosti s prací v zahraničí ANO

NE

abs. 18 111

% 23,1 17,6

abs. 60 519

% 76,9 82,4

83 28

56,1 5,8

65 454

43,9 94,2

Tabulka 9. Způsob bydlení a zkušenosti s prací v zahraničí způsob bydlení

občané se zkušeností s prací v zahraničí abs. % nájemní byt 64 26,3 družstevní byt 57 23,5 byt v osobním vlast. 27 11,1 vlastní RD 80 32,9 jinde (služební byt, u příbuzných, v pronájmu aj.) 15 6,2 celkem 243 100

ostatní abs. 1129 1024 432 1646 296 4527

% 24,9 22,6 9,5 36,4 6,5 100