MĚŠICKÝ ZPRAVODAJ
Únor 2007 1
Sněženka Dej, dítě, ouško k srdci matky země a poslouchej, jak oddychuje jemně! Proč, dědo, pláče sníh, když slunce líbá stráně a dívá se do hlubin ledových? To země otvírá štědré dlaně a sype vůkol bystřin smích. Já ze slziček sněhových jsem zrozena a z peřinky se dívám až k nebi do světa. Radostně jaru zpívám a srdečko mně bíle rozkvétá.
Z rukopisné sbírky „Hovory s květinami“ František Unger
2
SLOVO REDAKCE ČTENÁŘŮM Editorial Vážení čtenáři, milí spoluobčané, když se ohlédneme do minulého roku 2006, tak musíme konstatovat ,byť trochu s nadsázkou, že k nám, tvůrcům Zpravodaje, příliš přívětivý nebyl. Letní vedra, červnové volby, z nichž jsme se ještě zcela nevzpamatovali, kolem voleb obecních taky bylo jisté pnutí - a k tomu ještě čtvrtletní výpadek čtvrtiny redakčního týmu, to vše k pracovní pohodě nepřispělo. Vše jsme však překonali, udýchali a pravidelnost vydávání jsme udrželi. Číslo Zpravodaje, které držíte v ruce, je prvním, v novém, už 4. ročníku. Začalo vznikat na jaře v lednu, pokračovali jsme v mrazech a záplavě sněhu, pak nás navštívil strejda Kyrill, ani ten přípravy nezhatil, teď je jaro v únoru a jak to bude dál, kdo ví. Ale náš Zpravodaj vyjde, i kdyby trakaře padaly. Ale milí čtenáři, nepropadejte skepsi z rozmarů letošní nezvyklé zimy. Ono to tak bývalo i dřív, kdy o nějakém globálním oteplování a jevu Niňo neměli lidé ani tušení. A to opravdu už dávno, stačí se začíst do pamětí líbeznického faráře Paroubka (zdůrazňuji - faráře !), který prožil takové klimatické hrůzy, o kterých se nám ani nezdá - ptáci mrzli v letu a prapředek Kyrilla odnášel stodoly. Raději se podívejme, co jsme vám ke čtení nachystali dnes. Nepřijdete o obvyklé rubriky, jako jsou „Toulky minulostí“, „Výlet“ a další. Dnešním číslem také uzavíráme vzpomínání profesora Oskara Andryska, který nás na pokračování a s úsměvnou nadsázkou provázel historií počátků budování nemocnice v Měšicích. Obohacení obsahu spočívá také v ohlédnutí a rekapitulaci obecních záležitostí v roce 2006, s vizí nového Zastupitelstva do budoucna, najdete i „Řádky pro zdraví“, aktuální demografické údaje a různé další informace. Od 1. ledna 2007 má naše obec vlastní Obecní policii. I o tom se dočtete a pár řádky vás osloví i naše paní policistka, která se teď bude starat o klid a pořádek v obci. Na závěr nám dovolte malé postesknutí - máme málo přispěvatelů. Tak nám pište víc a nezapomeňte se podepsat. Chápeme, že pod určitá sdělení se pisatel obává podepsat. Ale každý, kdo si nepřeje zveřejnit své jméno a požádá nás o to, může zůstat v anonymitě. Jako redakční rada slibujeme na svou čest, že vaše jméno ven neunikne. Jen nám prosím nepište své soukromé osobní stížnosti, třeba na neukázněného souseda - my nejsme místo, kde by se to vyřešilo. Taky nemůžeme zveřejňovat různé neověřené údaje. To bychom se vystavili nebezpečí žaloby. Jinak se ale nebojte napsat cokoli, nejraději ale to, co může zajímat víc lidí a obohatí to obsah listu. Víc už se nám do úvodníku nevejde, tak přejeme příjemné počtení se zimou za okny, a hezké dny blížícího se jara. Vaše redakce
3
Slovo starosty Vážení spoluobčané, v minulých letech jsem se setkával s otázkou, proč obec hromadí peníze na účtu a raději je neproinvestuje v každém roce při akcích, kterými uspokojí požadavky svých občanů. Vysvětloval jsem, že obec musí našetřit na velké investiční celky, které nemůže zaplatit z peněz, které má k použití v běžném roce. V tomto roce se obec rozhodla použít část takto našetřených peněz na nákup pozemku pro hřiště MŠ, nákup pozemku na komunikaci pro zklidnění dopravy v ulici Zahradní u bytových domů č.p. 259 - 266 a hlavně na realizaci akce “Měšice - intenzifikace ČOV“. Jde o výstavbu nové, totožné se stávající a k ní zrcadlově umístěné ČOV. Pro obě ČOV bude postaven kalolis, který usnadní a zlevní likvidaci kalů. Jen tato akce představuje investici 9.267.173,- Kč. Použitím našetřených financí se stává rozpočet obce schodkovým. Schodkové hospodaření v našem případě neznamená žádné zadlužování, je to pouze sáhnutí do kasičky obce. Těm, kterým je uvedená problematika jasná se omlouvám za zbytečné vysvětlování. Zdravím všechny. Petr Lanc
OBEC V ROCE 2006 Přehled činnosti Zastupitelstva obce za minulý rok Loňské působení zastupitelstva je třeba rozdělit na dvě etapy - do obecních voleb, a po volbách, kdy už pracovalo v nové sestavě (viz Zpravodaj 6/2006). Činnost tohoto „nového“ zastupitelstva zhodnotíme až příště, nechejme jim oněch sto dnů hájení, a podívejme se na výsledky toho „starého“. V roce 2006 proběhlo celkem 21 jednání Zastupitelstva obce, z toho 16 před komunálními volbami (stejné složení zastupitelstva jako v roce 2005), a zbylých 5 zasedání po volbách, už v novém složení, jak bylo prezentováno v posledním, prosincovém čísle Zpravodaje. V roce 2006 ZO provedlo výběr firmy na rekonstrukci chodníků v ulici Hlavní a na vybudování nového úseku dešťové kanalizace tamtéž. Obě tyto akce úspěšně proběhly, chodníky v ulici Hlavní byly dokončeny v provedení z betonové zámkové dlažby. Při této akci vyšla radnice mimořádně vstříc majitelům nemovitostí v ulici, protože kromě vydláždění nadstandardně širokých vjezdů bylo vyřešeno i odvedení srážkových vod z domovních okapů pod zemí do dešťové kanalizace, a to z domů na jedné straně ulice, kde je dotyčná stoka vedena. Rovněž do této dešťové kanalizace bylo vybudováno odvedení srážkových vod ze silničních příkopů směrem od Hovorčovic. V květnu byly slavnostním způsobem zakončena oprava zámeckých věžních hodin. Byla dokončena 1. etapa obnovy oplocení zámeckého parku. Další investiční akcí bylo zahájení intenzifikace neboli zvýšení kapacity čistírny odpadních vod, na což obec obdržela dotaci. 4
Byla uzavřena nájemní smlouva s Rybářským spolkem o užívání Velkého rybníka, jehož je obec majitelem. Z usnesení nového Zastupitelstva, které vzešlo z podzimních komunálních voleb, uvádíme jako jedno z nejdůležitějších, přijetí obecní vyhlášky o zřízení Obecní policie a z toho vyplývající vypovězení smlouvy s Obecní policií Líbeznice. Jak obec v minulém roce hospodařila v roce 2006 a jaký bude rozpočet na rok 2007, budeme vědět, až bude schváleno závěrečné vyúčtování a definitivní rozpočet. Do uzávěrky tohoto čísla jsme tyto informace neměli, ale v době kdy tyto řádky budete číst, je velice pravděpodobné, že vše již bude známo a zveřejněno na úřední desce a na Internetových stránkách obce: http://www. mesice. org, kde najdou zájemci podrobnější informace i zápisy ze zasedání zastupitelstva, a také všechna starší čísla Měšického zpravodaje. Redakce se k tomuto tématu vrátí v příštím vydání Zpravodaje. Uvedli jsme zde ve stručnosti jen nejdůležitější údaje o výstupech z činnosti Zastupitelstva obce a Obecního úřadu. -red-
Dlouhodobé záměry rozvoje obce Po ohlédnutí za uplynulým rokem 2006 si Vás dovolujeme informovat i o strategii rozvoje obce Měšice, které Obecní zastupitelstvo schválilo na svém zasedání dne 17.1.2007. Název záměru předpokládané náklady - intenzifikace ČOV včetně stavby kalolisu 9,3 mil. Kč - stavba MŠ – včetně navýšení kapacity ze 40 na 80 míst 18,- mil. Kč - rekonstrukce zámeckého parku Měšice 9,- mil. Kč - nájemní byty pro příjmově vymezené osoby 15,- mil. Kč - kulturní a společenské centrum pro občany 25,- mil. Kč - dům služeb, náhrada stávajícího provizorního 10,- mil. Kč - rekonstrukce komunikací a veřejných prostranství 56,- mil. Kč - rekonstrukce zámku Měšice – střecha 120,- mil. Kč - rekonstrukce celého areálu zámku Měšice 150,- mil. Kč - obnova alejí a zeleně v k. ú. Měšice 5,- mil. Kč - obnova a revitalizace rybníků a potoků v k. ú. Měšice 10,- mil. Kč - zklidnění dopravy, obchvat centra obce 100,- mil. Kč - vybudování místního popisného informačního systému 2,- mil. Kč Jak je na první pohled patrno z uvedených předpokládaných nákladů, není možné za jedno volební období všechny tyto záměry zvládnout. Máme zde ale nastíněný směr, který si nové zastupitelstvo vytklo, a pro který ve svém volebním období udělá vše, co bude v jeho silách. V současné době se již podařilo získat dotaci 5 mil. Kč na intenzifikaci čistírny odpadních vod (ČOV). Je připravena studie nové MŠ (na místě bývalé hasičské zbrojnice), studie nájemních bytů pro sociálně slabé (v objektu bývalého statku čp. 15), je připraven projekt na stavbu chodníku v ulici Školská atd. Na všechny tyto akce se bude žádat o dotace. Na jejich případném získání závisí rychlost s jakou se akce realizují. V dnešní době, kdy získat jakékoliv peníze je velice složité, tak je nutné být vždy připraven, a proto je dobře, že obec strategii rozvoje na další období má vypracovanou. Jiří Bejlek, místostarosta 5
Informace – vodní zákon Nové povinnosti majitelů studní K 1. lednu 2008 vstupují v platnost nové předpisy podle vodního zákona č. 254/2001 Sb., a jeho novely 20/2004 Sb. Protože kolem této záležitosti vznikl rozruch a mnozí majitelé studní nemají jasno, co mají udělat, aby neplatili pokutu (úplně jasno nemají ani příslušné úřady), pokusíme se stručně shrnout, co tedy mají majitelé studní za povinnosti: 1. Majitel studny (nepodnikatel) musí k ní mít stavební a kol. rozhodnutí a povolení k odběru vody. Netýká se to: a) studní vybudovaných před rokem 1955 b) studní, které se nevyužívají c) těch studní, z nichž se voda nečerpá technickým zařízením (čerpadlem). 2. Majitelé studní postavených po roce 1955 a) Mají-li stavební a kolaudační rozhodnutí a povolení k odběru pitné vody pro domácnost, nemusejí dělat nic. b) Mají-li povolení k odběru užitkové vody, musí si je do 31.7.2007 obnovit. To se týká zejména podnikatelů, kteří odebírají vodu k jinému účelu, než je zásobování domácností pitnou a užitkovou vodou. 3. Majitelé studní, kteří nemají stavební a kolaudační rozhodnutí ani povolení k odběru vody, si je musí do 1. ledna 2008 obstarat. 4. Majitelé studní, kteří mají povolení vydané po 1.1.2002, nemusejí dělat nic. Takže, když si to shrneme: Nic si nemusí obstarávat ten: - kdo má studnu zkolaudovanou před r.1955 (majitel by měl být schopen stáří studny nějakým způsobem dokázat), - kdo má studnu postavenou po roce 1955 a má k ní povolení k odběru pitné vody, - kdo má studnu s povoleními vydanými po 1.1.2002, - kdo neodebírá vodu (nečerpá) technickým zařízením (čerpadlem). Všichni ostatní si příslušná povolení musí obstarat na pověřeném obecním úřadě (nebo na úřadě obce s rozšířenou působností). V případě prodloužení povolení do 31.7.2007, ostatní povolení kdykoliv do konce roku 2007. Toto je stručné základní seznámení se situací. O všech dalších změnách a podrobnostech vás bude Obecní úřad včas informovat. Obecní úřad Měšice 6
Výpis z matriky a evidence obyvatel Měšic za rok 2006 Počet přihlášených obyvatel v Měšicích k 31.12.2006 Počet obyvatel přihlášených k trv. pobytu v roce 2006 Počet obyvatel odhlášených z trv. pobytu v roce 2006 Počet sňatků na OÚ v Měšicích Počet narozených dětí v roce 2006 6 děvčat Nela Rambousková Andrea Zajícová Adéla Dunděrová Terezie Nešporová Hana Razáková Karolína Durchanová
nar. nar. nar. nar. nar. nar.
1 225 70 27 4 15
9 chlapců Viktor Hauzírek Vítek Vrabec Tomáš Kotěra Šimon Dočekal Marek Mušínský Ondřej Brýl Dominik Kopecký Kryštof Turek Patrik Třešňák
10.01.2006 30.06.2006 30.08.2006 30.10.2006 08.12.2006 12.12.2006
nar. nar. nar. nar. nar. nar. nar. nar. nar.
24.01.2006 08.03.2006 23.03.2006 25.04.2006 02.06.2006 22.07.2006 24.08.2006 14.09.2006 15.12.2006
Blahopřejeme dětem i rodičům. 5
Počet zemřelých občanů v roce 2006 Ing. Libuše Havlíčková Jaroslav Poštolka Luděk Dudek Irena Honzátková Róza Stojková
roč. 1926 roč. 1929 roč. 1932 roč. 1965 roč. 1929
zemř. zemř. zemř. zemř. zemř.
12.03.2006 08.06.2006 05.08.2006 13.11.2006 15.12.2006
Čest jejich památce. Počet zkolaudovaných domů v obci k 31.12.2006 ..................... 415 Jana Literová, matrikářka
ŘÁDKY PRO ZDRAVÍ Je-li kvůli nějakému problému třeba svolávat velké množství schůzí, stanou se schůze důležitějšími než problém sám. (Hendricksonův zákon) Slovo má ten, kdo překřičí ostatní. (Swipplovo pravidlo pořadí) Můžete stokrát dokázat nepravdivost lživého výroku, stejně se vždy najdou lidé, kteří mu uvěří. (Zákon lži) Usmívejte se, zítra bude hůř. Proti blbcům není ochrany. Jsou příliš vynalézaví. (Murphyho zákony) 7
ŘÁDKY PRO ZDRAVÍ Pozor na klíšťata V této rubrice, kterou po čase znovu zařazujeme, si nechceme hrát na odborný medicínský časopis. Spíš se chceme s čtenáři podělit o některé neblahé poznatky, ověřené doslova na vlastní kůži. Že klíště může člověka nakazit encefalitidou nebo boreliózou a jak tyto nemoci léčit je celkem všeobecně známo, o tom se šířit nebudeme. Už méně je v povědomí lidí, že tyto dvě nebezpečné a zákeřné choroby může šířit i jiný bodavý hmyz. A naopak - klíště může člověka nakazit i jinými chorobami. Bylo tomu tak i v mém případě a tuto zkušenost jsem zaplatil třemi měsíci hospitalizace a málem také vlastním životem. Od klíštěte jsem obdržel flegmonu, což je hnisavý zánět tkáně způsobený streptokoky, jehož důsledkem je pak sepse celého organismu. U flegmóny je až padesátiprocentní úmrtnost. Tomu nejhoršímu jsem sice ušel, ale s následky budu zápolit ještě hodně dlouho - však mě můžete v této době vidět, jak se po ulici šourám s holí. Co tedy poradit, abyste nedopadli tak jako já a mnoho dalších lidí. V prvé řadě je potřeba co nejdříve zjistit přítomnost přichyceného klíštěte na těle. Po návratu z míst v přírodě, kde je výskyt klíšťat pravděpodobný (a po letošní mírné zimě jich asi bude všude hojnost), je potřeba se pečlivě prohlédnout, a s pomocí druhé osoby i na místech, kam si nevidíte. Klíště rádo vyhledává místa citlivá a choulostivá. Nezapomeňte, že klíšťata domů donáší i domácí zvířata. Takže i na to pozor. Co tedy dělat, když si na těle objevíme přichycené klíště? Co nejrychleji, ale co nejopatrněji klíště odstranit. Dělá se to vhodným nástrojem (plochá pinzeta, elektrikářský krokodýlek aj.) tak, že za velmi mírného tahu klíštětem opatrně vikláme, až se samo pustí. Lze ho i opatrně vytáčet. Ale nesmíme ho nikdy přetrhnout! Hlavička by zůstala v kůži a to pak je zdroj zánětu, a zákrok lékaře je nezbytný. Když se vám tedy povede klíště podaří úspěšně vytáhnout, zlikvidujeme ho spláchnutím do odpadu, ne tedy zmáčknutím mezi prsty. Ranku po kousnutí ihned desinfikujeme (jódem, septonexem a pod.) a sledujeme ji! Pokud se to místo začne chovat podezřele (rudnout, bělat, otékat), neváhejme ani chvíli a utíkejme k lékaři. Chybu ale neuděláme, když lékaře s oznámením, že jsme měli klíště, navštívíme, i když se zdánlivě nic neděje. Je také možnost prevence v podobě očkování, to ale funguje „jen“ proti encefalitidě, zánětu mozku. Borelióza včas zjištěná se dá léčit antibiotiky. Pokud odstraňujete klíště psovi nebo kočce, postupujte stejně opatrně a na klíště nesahejte prsty. Já jsem výše uvedené postupy zanedbal, liknavě jsem podcenil příznaky (otok, bolest, zarudnutí, horečka), tak bylo zle - vezli mě na infekční, JIP, ARO, a naposledy jsem si poležel na oddělení následné péče, protože jsem kromě jiných radostí nemohl chodit. A to mohu být velice rád, že jsem neztratil paměť - mnoho nechybělo. Buďte velmi opatrní - nejen na hmyz, protože pobyt ve zdravotnických zařízeních k příjemným stránkám života rozhodně nepatří. 8
Na závěr mi dovolte malou doušku, která je čistě mým soukromým poznáním, o kterém nechci nikoho přesvědčovat, přesto si ji nemohu odpustit. Výše uvedené léčení jsem absolvoval od srpna do listopadu na infekčním oddělení nemocnice v Praze na Bulovce, poté na oddělení následné péče a léčby bolesti. Byl jsem tedy v nemocnici s nedobrou pověstí a dost často kritizované. Třeba jsem měl štěstí, ale musím konstatovat, že na JIP a ARO infekčního oddělení mi zachránili život a na následné péči mě postavili na nohy a vrátili do života. To vše s poskytnutím maximální odborné péče a za vzorného chování a lidského přístupu lékařů a sester k mé osobě. Nechci se dotknout nikoho, kdo má třeba jiné zkušenosti. Já ale musím na tomto místě vyjádřit dík všem těm vzácným lidem, s kterými jsem se tam setkal. A vám, milí čtenáři přeji, abyste si moje poznatky nemuseli nikdy ověřovat. Přeji vám hodně zdraví a štěstí. Vladimír Novák
POZVÁNKA NA VÝLET Zámek CTĚNICE, II. Proč je v titulku Ctěnice II? O návštěvě zámku Ctěnice jsme totiž už jednou psali, tak abychom to odlišili. V tomto příspěvku nabízíme alternativní verzi výletu s pěší vycházkou a některé další zajímavosti týkající se zámku. Nabízenou cestu dobře znají účastníci jednoho z ročníků „Vejšlapu“,tradičního turistického pochodu. Pokud budete chtít tento výlet absolvovat, samozřejmě to odložte až na jarní měsíce - květen, červen, kdy také už bude zámek otevřen, a vyberte si slunný den. My s nabídkou přicházíme v předstihu, abychom v dalších číslech měli místo pro jiné tipy na výlety. Dnes vám navrhujeme lehkou, příjemnou a pohodlnou pěší procházku, vhodnou stejně tak i pro cyklisty. Jde se po neznačených i značených cestách dobře schůdných, bez převýšení, pokud jdeme po silnici, tak jen s malým provozem aut. Než vyrazíme, tak čtyři dobré rady: 1) auto nechejte doma, 2) nikam nespěchejte, nic vám neuteče, 3) pokud trochu zabloudíte, nepropadejte zmatku - v rovné přehledné krajině vždycky za chvíli narazíte na nějakou silnici nebo lidské sídlo, 4) výlet je vhodný i pro děti. Vhodným výchozím bodem pro nás jsou Třeboradice, kam se během pár minut dopravíme z Měšic autobusem linky 351. Hned po výstupu z autobusu si všimněte kostela Nanebevzetí Panny Marie, původem gotického ze 14. století a barokně přestavěného v 18. století. Sousedí s ním i barokní zděná zvonice ze 17.století. Třeboradice jsou i jinak zajímavé místo se starobylou tradicí - nedaleko byla dnes už zaniklá ves Tryskovice s tvrzí, v Třeboradicích snad vyrůstala i sv. Ludmila a pocházel odtud rod skladatele Antonína Dvořáka. My se zde ale nezdržíme, pokračujeme, už pěšky, ve směru jízdy na křižovatce vpravo a po pár desítkách metrů odbočíme vlevo do ulice jménem Svěceného. Tato cesta nás dovede do obce Miškovice, kde odbočíme vpravo na hlavní silnici a z ní pak před bytovými domy odbočíme vlevo směrem k zahrádkářské osadě. Tam u transformátoru cesta zabočí vpravo a 9
dovede nás na silnici vedoucí z Čakovic do Přezletic. Po ní jdeme vlevo ve směru na Přezletice a záhy už po pravé straně přes pole uvidíme obrysy ctěnického parku a dvora. Odbočíme na polní cestu vpravo a po ní dojdeme k zadní straně zámeckého areálu. Jdeme dál přímo až ke vstupu do zámeckého dvora. Zámek Ctěnice, cíl naší cesty, byl původně gotickou tvrzí, později přestavěnou na renesanční zámeček a ten byl v 2. polovině 18. století upraven pozdně barokně. V areálu jsou hospodářské budovy (barokní stodoly a sýpka). Ve 20. století v péči lidu areál pustnul a záhy zde zbyly téměř jen ruiny. O zdařilou obnovu se zasloužilo město Praha a nyní zde najdete velmi příjemné prostředí. Budete-li mít štěstí, stihnete počátek prohlídky zámku, kde je instalována expozice dějin dynastie Habsburků, kterýžto rod nám po stovky let úspěšně vládnul. V samostatných místnostech v přízemí si můžete prohlédnout výstavku z dějin obce Vinoř. Prohlídka není dlouhá a jistě vás neunaví, ale zcela zvláštní zážitek vás teprve čeká v protější hale. Tam je umístěna zcela unikátní výstava cestovních kočárů - „Kočárovna“. Po prohlídce je možno se občerstvit ve zdejší restauraci na nádvoří v historickém prostředí a pak si nezapomeňte prohlédnout hezky upravený zámecký park. Zpět domů se budeme vracet jinou cestou. Vrátíme se zpět k zadní straně parku ke konci cesty, po které jsme přišli, ale zde odbočíme vpravo na cestu kolem parku. Posléze narazíme na žluté značení a po něm půjdeme do obce Přezletice. Kdo by si chtěl prohlédnout obec, může se vrátit do centra, kde je také restaurace. Jinak nás žlutá značka povede ulicí mezi vilkami k severu, která vyústí na hlavní silnici. V tomto místě, zvaném Kocanda, se můžeme rozhodnout pro delší nebo kratší pokračování cesty. Zvolíme-li kratší možnost, tak pokračujeme po silnici se žlutou značkou do obce Veleň. Pokud máme chuť si cestu ještě prodloužit a zpestřit, můžeme navštívit lokalitu s poetickým názvem Zlatý kopec. Žádný skutečný kopec nečekejte, je to jen mírná vyvýšenina, ale je pozoruhodná archeologickým nalezištěm, které se na vrcholu nachází. Chcete-li tam dojít, pak musíte u rozcestníku Kocanda opustit žlutou značku vpravo a kolem jakéhosi průmyslového objektu po chvíli zabočit vlevo na širokou cestu do polí. Asi po kilometru dojdete na návrší, kde po levé ruce je malý lom s oním nalezištěm. Údajně zde byl nalezen nejstarší pozůstatek člověka v Evropě. On to tedy byl vlastně jen zub, nebo přesněji jen kousek zubu, takže kdo ví... Ale nicméně toto naleziště je velice známé a hodnotné. Bývala tam i informační tabule, je to zčásti oploceno a řídce porostlé stromy. Odtud pokračujeme dál v přímém směru a cesta nás dovede na silnici z obce Brázdim, kde jdeme vlevo a přijdeme též do obce Veleň, jako v kratší variantě. Ve Veleni se můžeme před poslední etapou cesty občerstvit v restauraci, a pak z hlavní ulice odbočíme u zvoničky ulicí, která přejde v asfaltovou polní cestu ve směru Měšice. Z ní jsou odbočky vlevo do Hovorčovic a vpravo do Sluh. Naše cesta se mění v travnatou a to už před sebou vidíme okraj zámeckého parku Měšice. Celou trasu můžeme samozřejmě absolvovat i v opačném směru (z Měšic polní cestou do Veleně atd. a skončit v Třeboradicích). V tom případě vám čekání na autobus do Měšic zpříjemní návštěva místní restaurace. Celková délka cesty (bez jízdy autobusem) je zhruba 12 - 13 km. Pramen:Turistický průvodce Okolí Prahy Vladimír Novák 10
Ctěnický zámek
TOULKY MĚŠICKOU MINULOSTÍ - díl XV. Úvod: Jsme ve třicátých letech minulého století a nadějný obraz rozvoj mladé demokratické republiky byl poznamenán prvním velkým šrámem. Hospodářská krize začala v roce 1930 a vyvrcholila v roce 1933. Průmyslová výroba výrazně poklesla a silně stoupla nezaměstnanost, což neblaze poznamenalo život i některých našich obyvatel. Jinak se na životě dosud výhradně zemědělské obce krize asi zásadně neprojevila. Chudá obec s ročním rozpočtem několika desítek tisíc korun toho nemohla moc ztratit. To nejhorší ale teprve mělo přijít o pár let později - na obzoru se rodil světový konflikt. To si ale necháme do příštích dílů. Popisovaná doba má ještě jednu významnou charakteristiku. Ještě totiž mezi námi žijí její pamětníci. Není už jich mnoho a byli tehdy teprve dětmi. A my, co jsme se tehdy teprve narodili, jsme už měli možnost se dozvědět od svých rodičů, prarodičů, strýců... dozvědět, jak se tehdy žilo. Kdybychom ovšem o to stáli, kdyby na to byl čas, kdyby.... Jenže proud času žádné „kdyby“ nezná a mnoho vzpomínek je tak nenávratně ztraceno. Jsme v letech 1930 a následujících a podíváme se, čím tehdy obec žila. Část patnáctá: První polovina 30. let 20. století I v roce 1930 mohli lidé v obci oslavovat v obvyklých termínech: 7. 3. (80 let TGM), 5. 7. (M. J. Hus) a 28. 10. (výročí vzniku ČSR). K významnější události pro život lidí ovšem došlo 25. července, kdy byla předána do užívání elektrorozvodná síť v obci. Tehdy dodávala obci proud elektrárna Dražice, které také obec za odběr platila. Investice s elektrifikací spojené financovalo zdejší elektrizační družstvo. 11
Dne 2. prosince toho roku bylo povedeno sčítání lidu. To podstatné, tedy výsledky, jsme se v dobových záznamech nedozvěděli, budeme po tom pátrat. Zato víme, že byli odvedeni k vojenské službě 4 branci. Proběhlo také, a to 10. května, přídělové řízení na parcely v Malé Bažantnici. I v tomto roce se dál stavělo. Vyrostlo 8 domů (čísla popisná 135 - 142). A jak se urodilo a co to stálo? Úroda se uvádí jako „střední“. Může nás zajímat údaj o klimatických poměrech, protože ještě v lednu nebyl sníh, sněžit začalo až v půli března. Teplé měsíce: leden, duben, květen, v červnu vedro, bouře a déšť, léto deštivé a chladné. Přidáme jen pár vybraných údajů o výnosech: (vždy v q na 1 ha): pšenice 26, řepa 387, seno 46, zelená píce 133. K tomu pár cen (v Kč za 100 kg): pšenice 130, seno 50, sláma 30, brambory 20. Víme taky, co stála kráva jateční: 5 - 7 Kč za kilo živé váhy. V příštím roce (1931) se začalo (10. března) s kácením části „Malé Bažantnice“ na pozemku určeném ke stavbě obytných domů. (Z dnešního pohledu to bylo velmi neuvážené rozhodnutí, jako bychom zde měli nadbytek lesů a nedostatek jiných míst k výstavbě - pozn. autora). Však se také objevil protest - vyšetřoval ho dne 21. 3. komisař lesního úřadu. Protest evidentně neuspěl, kácelo se dál Další komise prošetřovala kácení dne 22. 4., byla ze zemského úřadu. A tím protestujícím byl pan Jaroslav Kovařík. Že si zachoval zdravý rozum, budiž mu za to dík. Tato neblahá akce si při kácení vyžádala i jeden lidský život a jedno těžké zranění. Z dalších škod jen jeden malý údaj: Na parcele 111/3 byla poražena limba /topol/ o výšce 35 m, průměru 240 cm a 640 cm v obvodu. Bylo z něj 66 m3 dřeva (!). Poučíme se z toho? Když už jsme u těch škod, tak ještě jedna vyšla najevo: obec poslala okresnímu úřadu své mapy a plány, úřad je nevrátil a už se nenašly. Ejhle, končí doba zavedeného pořádku a pečlivosti úřadů z dob monarchie a začíná bujet český šlendrián.... Ale pojďme k radostnějším událostem. Dne 29. října byla zřízena státní telefonní ústředna v domě č. 54 (pošta), dosavadní soukromá Nosticova v jeho domě byla zrušena. Ani v tomto roce nepřišli občané o své oslavy - 5. června a 28. října. Dne 28. listopadu proběhly obecní volby. Výsledky si tentokrát vypíšeme se jmény: Starosta A. Kouřimský, náměstek F. Křehnáč. Obecní rada: V. Procházka, J. Šára, F. Podhradský. Zastupitelstvo: J. Havel, R. Žumpa, K. Krča, V. Kašpar, F. Krátký, J. Janoušek, A. Novotný, J. Koubek, V. Pytlík. Ani v tomto roce se nepřestalo stavět v nové čtvrti. Vyrostlo celkem 6 domů, a to čp. 143 148. Na vojnu bylo odvedeno 5 branců. Tento rok je důležitý i pro vzhled obce. V roce 1929 vymrzlo stromořadí kaštanů (jírovce) na hlavních ulicích. Ty byly nyní vykáceny a dřevo prodáno ve dražbě. A teď cituji povzdech letopisce: „S těmito stromy, které za květu šířily vůni a hudbu milionů včel, zmizela poezie a krása našich hlavních ulic.....“ Hospodářské výsledky roku nebudeme zmiňovat, protože se nelišily od těch loňských. Snad jen, že srážky byly nepatrné, zima bez sněhu - tolik k počasí. Jako významnou událost i nad rámec obce musíme uvést úmrtí hraběte Ervina Felixe Maria Nostice, narozeného v roce 1863. Byl majitelem zdejšího panství, ke kterému patřily 12
Pakoměřice (s pivovarem a cihelnou), Líbeznice, Mratín, Sluhy a Hovorčovice. Tento říšský hrabě byl posledním předsedou bývalé sněmovny mocnářství rakousko-uherského. Zemřel ve věku 68 let v Jindřichovicích - toto panství mu také patřilo. Protože byl u zdejších obyvatel mimořádně oblíben, byl 5. listopadu z obce vypraven autobus na jeho pohřeb do Jindřichovic v západních Čechách. Tato výprava však nedopadla dobře. Autobus se převrátil do příkopu u obce Libkovice na karlovarské silnici před Lubencem. Nehoda se naštěstí obešla bez větších zranění a lidé se v pořádku vrátili vlakem do Měšic. Poslední dva kamínky do mozaiky života na naší vesnici v třicátém prvním roce jsou každý z jiné krabičky. Byl zaveden limit na výměru osetou řepou cukrovou (tehdy se říkalo kontingent), nad tuto výměru cukrovary od rolníků řepu nepřijaly. A ještě příspěvek zdravotnický - v březnu zahájil v čp. 73 zubolékařskou praxi pan F. Hoberlandt. A pokračujme dále, do roku 1932. Už delší dobu nacházíme v zápisech z jednání obecního zastupitelstva požadavek na založení školy (obecné) v obci. Škola zde žádná nebyla a bralo se to a právem, jako nedostatek. V dubnu t. r. tuto ideu opět připomněl spolek Kollár ve svém pamětním spise, se kterým seznámil občany na veřejné schůzi 13. dubna „U Klejzarů“. Spolek žádá zastupitelstvo obce, aby mělo na zřeteli vybudování vlastní obecné školy. Obec rostla, bylo zde 84 školních dětí, které docházely do školy v Líbeznících (tehdy tam byla také jen obecná škola, čili 5 ročníků). Nezapomeňme ovšem na tehdejší podmínky – žádný autobus, děti musely za každého počasí pěšky po prašné, případně bahnité silnici. Přitom v Líbeznicích byl nedostatek učebních prostor - učilo se i v místnostech statků nebo hostince. Bylo tedy navrženo, aby obec zakoupila pro ten účel budovu čp. 54 (Hlavní ulice, tehdy pošta). Zastupitelstvo věc na zřetel vzalo. Ve dnech 11. a 18. prosince proběhly veřejné schůze, kde občané stavbu nové školy žádali. Na první z nich mimo jiné řečnil tehdejší ředitel líbeznické školy Vacek, který výstavbu školy v Měšicích zpochybňoval s tím, že stavba nebude povolena pro malou vzdálenost obou obcí (2 km). Zastupitelstvo i starosta slíbili, že ve věci budou jednat. Co sjednali, se časem možná ještě dozvíme, ale my, protože umíme cestovat v čase, už teď můžeme napsat, co lidé tehdy nevěděli, že totiž žádná škola nebude, leda až teprve o 14 let později - po válce. Dne 19. června vznikl v obci další spolek. Byla založena Vlastenecko - dobročinná obec čsl. Baráčníků. Rychtářem se stal F. Křehnáč, syndikem A. Novotný a pantatínkem J. Jetel st. Z provedených veřejných prací (investic) v obci stojí za zmínku úprava můstku přes Makovku v Malé Bažantnici (nepraví se kterého). Dne 25. prosince vysázela obec na hlavní ulici ořešáky a to celkem 40 stromů. Obec Baráčníků oslavovala, Dále byl 7. května upraven chodník Malou Bažantnicí k nádraží. ale až o řadu let později (1962). Jako pozoruhodnost ještě uveďme, že v tom roce byla Měl by někdo starší snímky? uskutečněna komisionální pochůzka za účelem záměru stavby 2. koleje trati Praha - Všetaty. (Víme, že ke stavbě druhé koleje nikdy nedošlo a také už nikdy nedojde, vzhledem k současnému stavu (2007) železniční dopravy na trati - pozn. autora). 13
I v tomto roce proběhly obvyklé oslavy - 7. března TGM, 5. července M. J. Hus a 28. října výročí samostatného státu. K tomu ještě uspořádala 29. června Církev československá bohoslužby pro své zdejší příslušníky u památníku padlých. Proběhlo také úspěšné okrskové cvičení sokolské za velké účasti, a den byl krásný, cvičení zdařilé a nálada jásavá (!). Ke kulturnímu a společenskému životu jistě přispěl svými akcemi i spolek Kollár, ale chybí záznamy. Nesmíme zapomenout, že se opět stavělo. Vyrostly tři domy (čp. 149 - 151). Do služby armádě odešli 3 branci a navždy nás v tom roce opustilo sedm spoluobčanů. Jen okrajově zmiňme, že v tom roce byl zrušen cukrovar v Mratíně. Rok završíme konstatováním hospodářských poměrů (zemědělských, jako vždy). Záznamy praví, že byly nepříznivé a ovlivnilo to výnosy takto (q/1 ha): Pšenice 22, řepa 458, seno 75. Ceny (v Kč za 100 kg): pšenice 160, brambory 18. Jateční kráva 4,50 Kč za 1 kg živé váhy. A ještě přidám jako zajímavost nabídku p. Nostice obci. Nabídl kaštanovou alej a cestu (dnešní ulice V Aleji) za 8 elektrických světel, která je povinen ve staré obci udržovat, nebo aby je obec s cestou koupila. Obecní zastupitelstvo nabídku odmítlo dne 7. září. Tuto cestu i se stromořadím koupil starosta obce A. Kouřimský za 4 000 Kč, čímž se cesta stala soukromou. Na závěr ještě přehled finančního hospodaření obce v popisovaném období: V roce 1930 hospodařila obec s příjmem 46 509 Kč a přebytkem 279 Kč, v roce 1931 měla příjem 34 877 Kč a přebytek 752 Kč a v roce 1932 měla příjem 67 412 Kč a přebytek 294 Kč. Vydáním se ve všech případech rozumí rozdíl mezi příjmem a přebytkem. Nyní už můžeme pokročit do roku 1933, ale jen malým nahlédnutím. Tento rok začal opět neslavně - kácením stromů ve II. části Malé Bažantnice. Kácení prováděl A. Kouřimský, který tuto část koupil od Nosticů za 15 000 Kč S kácením skončil 14. ledna. I. část nechal kácet pan Nostic jako majitel ve vlastní režii. Pro objasnění situace musíme uvést, že se to nejednalo o zrovna malou plochu lesa. Byla to celá délka dnešní ulice „Nová“ a šířka od ulice až k potoku Makovka (zčásti v jeho záplavovém Kácení Malé bažantnice území). V tomto roce 1933 se stala ještě celá řada událostí, nebo chcete-li příběhů (dějiny, to jsou příběhy), ale nechejme si je na příště, sem už se nevejdou. V dalším pokračování Toulek se projdeme léty 1933 - 1935 a završíme tím první polovinu 30. let 20. století. Pokračování příště Vladimír Novák 14
Naše nemocnice Měšice - IX. část – část závěrečná Oskar Andrysek S ohledem na rostoucí oblibu soudních procesů v naší zemi se autor rozhodl u některých osob, vystupujících v tomto vzpomínání, uvést na místě jejich plného jména jen iniciálu. To není žalovatelné. I když čtenář, jen bazálně orientovaný v popisovaném dění, si může domyslet o koho se jedná. Podat v takovém případě žalobu by znamenalo, že se potrefený k jednání popisované osoby hlásí a tím přiznává a tudíž není co žalovat. Omluva! V srpnovém čísle Zpravodaje došlo neúmyslně a přičiněním dalších osob ke ztotožnění fiktivní MUDr. K. se skutečnou bývalou ředitelkou pobočky VZP Praha východ. Té patří má omluva a prohlášení, že uvedené „víceciferné všimné“ a „diskrétní pozornost“ nejsou konkrétní skutečnosti, ale nadsazené fikce, jimiž autor chtěl ve zkratce připomenout ovzduší a problémy popřevratového budování zdravotnických pracovišť se všemi dobovými nemocemi, které ho provázely. V žádném případě nešlo o skutečnou ředitelku VZP MUDr. Marii Kafkovou. Autor si uvědomil možnost misinterpretace, ale jeho žádost o změnu MUDr. K. na MUDr. Strakovou již přišla v období dovolených do redakce pozdě, když už byla sazba srpnového čísla Zpravodaje v chodu. MUDr. Oskar Andrysek Mozek Říká se tomu centrální nervový systém, jinak dle Švejka „disciplina musí bejt, jinak byste lezli po stromech jako vopice“. Neboli je určité vedení, úřad a centrum řízení tohoto malého kolosu. Každý si to řízení představuje jinak. Paní ředitelka měla stále otevřeno, neoslyšela ani jednoho pacienta, ti to dobře věděli a táhli se za ní a ona chudák než poznala, že to je někdy chudák s mozkem ve výslužbě, ztratila s ním (většinou s ní) hodně času i nervů. Pan primář, neboli já, zase propadl informační technologii, celé baroko zadrátoval, nastavěl počítače a nepočítal s tím, že se občas zaseknou, nepíšou nebo mají vytaženou šňůru ze zásuvky a odmítají bez elektřiny pracovat. Tak na jedné straně rozesílá po síti informace, které se moc nečtou (naši zaměstnanci celkem slušně zvládli karetní hry, ale ty síťové informace jen když je na nich nějaký drb, nebo třeba jednou tam dáme toto veledílo). Tak má aspoň postaráno o práci a běhá stroj od stroje a nahazuje, programuje a někdy z toho je při svém stáří trochu jelen zpátečník (to jsou ti staří odstřeloví jeleni, kterým už ubývají výsady na paroží, neboli jdou zpátky). Do řídícího centra se dostávají další lidé, vesměs sídlící v přízemí, jako byla matka ptáčnice, jménem také ptačím, starající se o naše ptactvo a účetnictví. Juj, jak dovedla být, jak bych to slušně řekl – neodbytná, proč tohle a za kolik a kde to je. Jenže je to třeba a navíc představovala dobrodince našich psů, ptáků a vůbec zvířat, která nezatěžuje žádnými fakturami. Mezi řídící personál se neplánovitě přiřadily dvě recepční, oděné v elegantní uniformované kostýmy. Co ta dvě střídající se děvčata vyřídí, zachrání a pomohou, jsme do zavedení této instituce neměli ani tuchy. A je moc dobře, že ten aparát s námi pomáhají udržovat v pohybu. 15
Pozice dvou dalších činitelek, sociální a pokladní je celkem jasná, fungují až na zlobící tiskárnu bezproblémově. Hůře je na tom paní vrchní. Myslím, že tatínek musel být generál, místo maršálské hole má zatím jen telefon-ručku a ten se žhaví celý den. Má co vyřizovat, přísliby hospitalizace, provoz sester, zásobování léky a mnoho dalšího. Nohy Asi to bude doprava po špitále a okolí. Naším prvním autem byl náklaďák – vlastně dvanáctsettroska, jak říká pan Kudr, valníku S1223. Po pravdě on byl můj, já ho koupil na sebe a hrdě si zpíval Měl v ramenou… a řídil svůj náklaďák. Moc jsem s tím nenajezdil, auto pak sloužilo pod vedením profesionála pro špitál, až jsme ho na nemocnici převedli. Před půl rokem posloužil jako zdroj železa pro naše hutě, věk se nedá zapřít, ale neviděl jsem stroj, který by svou cenu tolikanásobně zaplatil svou pomocí. Nemocnice si vylízala i firemní osobák – červenou Fabii, která objíždí vše a už nemusíme vozit vyúčtování na VZP náklaďákem, ale trochu na úrovni. Inu cesta nahoru je pomalá a pracná, ale jde to. Nervový systém Počítačová síť, Internet, Intranet, to jsou nervová pojítka dneška, jenže, aby byla, mělo to a muselo to mít předehru. Jako elektronický fanda jsem se snažil o tuto oblast zajímat, ale běžela kupředu rychleji, než jsem stačil postupně chápat. Kdeže jsou ty doby, kdy jsem zvládnul T 602 a o jiném editoru nechtěl slyšet, natož o nějakém Wordu nebo Windowsech. Ještě pamatuji laptop, strašně starý a vešel se do něj DOS a tento slavný editor a na něm byla spáchána koncepce naší nemocnice. Pak mi ho ukradli v Černošicích, dobře jim tak, bylo to neprodejné, jedině snad za 20 let jako starožitnost. První doopravdický počítač nám prodal pan RNDr. Babický a ten měl rychlost přepínací 8 a 33 MHz. To aby to nebylo na některé programy moc rychlé. Ten sloužil ve sv. Alžbětě a na něm jsem se učil. Když mě Ing. Miller říkal, že ve Škodovce zakázali jiný textový editor než Word, nevěřil jsem, považoval je za poplatné módním výstřelkům. Inu časem jsem to pochopil, naučil se a dal jim za pravdu. Na mém počítačovém vzdělání se podílelo mnoho lidí. První pan Vrťátko, pak Ing. N., který dnes sedí jako ředitel na ministerstvu a utajuje osobní data, pak přichází RNDr. C., zvláštní přírodovědec, ale o počítačích toho věděl dost. Dělal nám dokonce nějakou dobu účetnictví a na něm se ověřilo staré přísloví, Ševče drž se svého kopyta. Je fakt, že o divokých zvířatech uměl vyprávět mnoho, z účetnictví jsme se po něm vzpamatovávali několik měsíců. Věci začínaly mít zcela jiný obraz, když na naše oddělení ulehla paní magistra Procházková z penzijňáku na Smíchově. Byla to odbornice právě na sítě a informační techniku. Její přítel Ing. Křesák z téhož ústavu taky řídil jejich rozsáhlou síť. Fakt je, oba byli opravdoví machři. Mgr. Procházková pojala úmysl zařídit u nás počítačovou síť, jakmile poznala, že mne tato tematika drží. Její vážná nemoc způsobila, že na ní zůstala jen památka a idea dát do Měšic počítače. Po jejím odchodu ze světové pavučiny www se odkazu ujal Ing Křesák spolu se svými přáteli a najednou bylo v nemocnici deset počítačů s monitory. Nebylo to nic extra, důchoďák to vyřadil, ale pro nás to bylo dost dobré. Byly to malé stroje s procesorem 486/25 MHz, ale nikdo nevěřil, že když jsme jim rozšířili paměť na 16 až 32 MB, pracovaly docela slušnou rychlostí s WIN 95. 16
Koupil jsem si knížečku o síti doma, abych aspoň mohl přihazovat odborné termíny při diskusích odborníků, které Ing Křesák vodil. Nejprve jsem jako chronický spořič se rozhodl pro BNC koaxiální síť, dokonce zesíťoval asi 8 počítačů v laboratoři v mylné naději podporované instruktorkou PCS systému paní Ing. Citavou. Ti nám totiž prodali tzv. nemocniční systém. Moc jsem o tom nevěděl a byl nadšen. Časem pod vlivem dalších fachmanů, jako Ing. Fic, jsem poznal, že omyly ve výběru patří k obrazu pokroku v této disciplíně a v současnosti stojíme před definitivním rozhodnutím systém vyměnit za lepší. To jsem ale daleko předběhl. Síť může být pět kanceláří vedle sebe, pak stačí spojení koaxiály, ale v barokním zámku se třemi podlažími, ve kterých všech jsou počítače, to nejde. Navíc, za Nostitzových dob se dělaly zdi okolo metru a mne jímala hrůza, jak tu síť zrealizujeme. Naši sponzorující elektrikáři pana Koudely to ale dokázali a dnes máme rychlou síť spojující zhruba 14 až 16 pracovišť nemocnice. Samozřejmě, občas to zlobí, aspoň mohu dokazovat, že ještě něco poopravím, síť je ale napojena na úžasně rychlý internet, který pro blaho svých občanů zřídila obec Měšice, nemocnice má i své webové stránky, e-mailové adresy a vše co do této moderní doby patří. Asi bychom se již těžko vraceli ke psacím strojům a průklepovým papírům. Konec jedné etapy Tahle historie by se dala psát na pokračování, dokud pisateli nevypadne pero z rukou nebo on celý nevypadne z nemocnice. Blíží se ale doba, kdy je vhodné toto vyprávění přerušit a jeho případné pokračování bude čekat na autora, který zvedne po mně odložené péro. V letech 2002 až 2004 se nemocnice utěšeně rozvíjela, pacienti se u nás cítili vesměs tak dobře, že byl mnohdy problém je přesvědčit, že už opravdu mohou jít domů. Vzpomínám na jednu nemocnou, která se u nás učila chodit po kovové endoprotéze zlomené kyčle. Chodila už velmi hezky, propouštěcí zpráva byla připravena, leč na poslední chvíli upadla a zlomenina druhé kyčle. Po operaci a týdnu na ortopedii se k nám vrátila a vypadala spíše spokojeně, než utrápeně. Když se výuka chůze díky předchozím zkušenostem velmi dařila, posmutněla, když jsem ji ujistil, že na další endoprotézu nemá patřičnou třetí končetinu. Odešla spokojená a doufám, že nás nebude dlouho potřebovat. V nemocnici byla v prvém patře obnovena kaple ve dvouoknovém zbytku kaple bývalé. Slouží jako místnost pro klinické porady a schůze a o svátcích tu už několikrát byla pro nemocné i sousedy z obce a personál sloužena mše a přátelé duchovní k nám docházejí na přání nemocných a kaple je jejich základnou. Jenže … v nemocnici pracují jen lidi a ti nejsou jen dokonalí a někdy se jejich jednání a postoje zvrtnou, většinou tam, kde by to člověk nečekal. Takovým je případ Adolfa VII. našeho správce, který byl přejmenován na Adolfa Posledního. Aniž bych zacházel do detailů, zhoršoval se s ním kontakt a dohovor, až došlo k prvnímu návrhu na ukončení pracovního poměru. Jeho obrana byla skutečně královská. V nemocnici založil odborovou organizaci, on byl jediným, nám známým členem a dle jeho informací i zvoleným předsedou. Nikdy jsme dosud nepotřebovali odbory, nezisková organizace obrací pozitiva vždy ve prospěch zaměstnanců.
17
Představte si najednou právníky a komise, které vás přesvědčují o tom, že odboráři zastupují zájmy všech zaměstnanců, i když na posledním shromáždění zaměstnanců ti v tajném hlasování s tím nesouhlasí. Inu nějaká vedoucí síla dělnické třídy u nás ještě dlouho nebude zapomenuta. Nejpovedenější je, že nikdo neví, kolik měly ty odbory členů, je to prý utajené, aby nebyli diskriminováni. Adolf Poslední dostal výpověď pro nevhodné chování vůči spoluzaměstnancům. Současně jsme zjistili, že jako organizace v pronajaté budově nemáme mít správce. Tak bylo toto místo zrušeno a titul Poslední se stal oprávněný. Historie zdaleka nekončí, milý Adolf za pomocí odborových právníků rozjel soudní řízení, které se táhne a je otázkou zda a jak skončí. Paní ředitelku to vše hodně trápilo. Její nemoc se na jaře 2005 začala zhoršovat a v dubnu musela do nemocnice. Prvého května nás opustila navždy. I když poslední rozloučení ve velké síni strašnického krematoria za účasti většiny zaměstnanců, bylo dojemné, všichni jsme věděli, že prvá etapa vývoje nemocnice skončila a začíná nová. Sešla se valná hromada občanského sdružení CIOP a za pokračovatele a nového ředitele zvolila MUDr. Zdeňka Kovaříka, člověka, který v nemocnici již déle pracuje, zná její klady i bolesti, ale hlavně je schopný manažer se stylem řízení, který je dnes předpokladem pro to, aby takový malý podnik v krutém tržním prostředí měl šanci na přežití. Tak nezbývá pisateli, než aby před ukončením této skoro devítileté historie novému řediteli popřál zdar v jeho konání, aby naše nemocnice přežila a dále mohla sloužit těm nejpotřebnějším. Jistě se pak po několika letech najde někdo, kdo bude ve vyprávění o osudech měšické nemocnice a zámku po mě pokračovat. Z materiálu prof. Oskara Andryska redakčně bez úprav zpracoval Jiří Bejlek A vzpomínání je konec!
Den zdraví Zvu každého, komu záleží na jeho zdraví na „Den zdraví“, který již několik let pravidelně pořádá územní organizace Svazu diabetiků v Neratovicích. Letošní „Den“ se koná 29. března od 9 oo do 14 oo hodin na poliklinice Kojetická ul. v ordinaci MUDr. Březiny v 1. patře. Bude vám zkontrolován krevní tlak, hladina cukru a cholesterolu. Kontrola je bezplatná, vezměte sebou průkazku pojišťovny. Pečovat o své zdraví je povinností každého člověka a prevence je důležitou součástí péče. Věřím, že tentokrát budou mezi návštěvníky i naši občané. Ladislava Nováková
Nová Obecní policie v Měšicích Jak jste si jistě všimli, byla v Měšicích zřízena naše vlastní obecní policie. Zatím máme jednoho strážníka, vlastně strážnici, paní Ludmilu Žemberyovou. Dosud u nás působila obecní policie z Líbeznic. S jejím fungováním jsme nebyli spokojeni, a proto jsme smlouvu ke konci roku vypověděli a nyní uvidíme.. 18
Mnoho našich občanů po vlastní policii volalo a doufají, že bude v ulicích obce daleko více a častěji vidět. Jejím úkolem bude hlavně v obci zajistit pořádek, ochránit naše děti a náš majetek. V žádném případě zde nebude proto, aby slušné lidi postihovala, ale aby se na ní mohli všichni obrátit o pomoc a radu. Tato naše policie bude působit na katastru naší obce a na katastru obce Mratín, se kterým máme pro tento případ uzavřenu veřejnoprávní smlouvu. Zřízení a provoz OP je velice finančně náročné, a proto ta spolupráce s Mratínem. Dělíme se s ním v poměru 5 hodin denně na našem katastru a 3 hodiny na katastru obce Mratín. V tomto poměru se podílíme i na financování provozu. Velitelem Obecní policie Měšice je ze zákona o obecní policii, starosta. Pokud bude mít někdo nějaký dotaz nebo stížnost na práci OP obracejte se proto na něj. Znovu opakujeme Obecní policie byla zřízena pro Vás a ne proti Vám! Budete-li mít problém, který je v kompetenci strážníka můžete se kdykoliv na paní Žemberyovou obrátit a požádat ji o pomoc nebo radu anebo ji zavolat na telefonní číslo: 723 737 027. V následujícím článku se paní Žemberyová sama představí. Jiří Bejlek, místostarosta
Slovo prvního strážníka naší Obecní policie Vážení občané, dovolte mi abych Vás touto cestou srdečně pozdravila a seznámila Vás především s činností, kterou vykonávám a budu vykonávat ve Vaší obci. Jmenuji se Ludmila Žemberyová a jsem prvním strážníkem Obecní policie Měšice, která byla zřízena od 1.1.2007 a začala působit od 15.1.2007. Mnozí z Vás mě určitě znají z líbeznické hlídky obecní policie, která u Vás vykonávala službu na základě Veřejnoprávní smlouvy. Dnes máte svou vlastní obecní policii a zda je to dobře nebo není?, to v tomto okamžiku nemůže říct nikdo z nás. Je příliš brzy. Já osobně za sebe říkám, že k porušování zákonů, k přestupkům a k trestné činnosti v obci dochází, docházelo a docházet bude, protože nikdo si nemůže dovolit mít v každé ulici jednoho strážníka a to nejlépe 24 hodin denně.To je prostě nemožné!, ale je možné míru a rozsah těchto činností snížit a v některých případech dokonce dosáhnout maximálního poklesu. O to se budu já i další strážník, či strážníci, kteří časem třeba přibudou, snažit. Musím ještě podotknout, že je nutné kvalitní vybavení hlídky obecní policie nejen ohledně zvýšení pravomocí od 1.1. a dále od 1.7. 2006, ale také kvůli bezpečnosti strážníků při úkonech a zákrocích. Jeden příklad za všechny: například na základě kvalitní fotodokumentace nebo kvalitního videozáznamu obsahujícího soudem požadovaných prvků a dat, lze usvědčit podezřelého pachatele z přestupku, trestného činu, nebo jiného deliktu a použít tento důkazní materiál u soudu anebo v opačném případě vyvrátit tímto kvalitním důkazním materiálem podezření. Občané Měšic postupně začínají vnímat přítomnost obecní policie a mimo jiné se také ptají: „na co se budete nejvíce zaměřovat?, dáte mi pokutu když si dám pivo a pak pojedu domů na kole?, uděláte něco s těma řidičema?, můžu parkovat na trávě před svým domem, když to mám v osobním vlastnictví?, můžu Vás zavolat, když mě bude v noci rušit hluk od sousedů?“..... apod. 19
Odpovídám jasně a stručně, že se soustředím na všechno, ale dodávám, že mým úkolem a cílem není a nikdy nebylo „prudit lidi a sekat za každou cenu pokuty“, ale zachovat v obci klid a pořádek, působit jako prevence a přispívat k ochraně osob a jejich majetku. Každý z Vás si musí být vědom nejen svých práv, ale i svých povinností a já jsem tady mimo jiné proto, abych Vás v případě porušení zákonem určených povinností upozornila na to, čeho se dopouštíte a vyzvala Vás k nápravě. To dělám právě teď, protože až na vyjímky dostali občané Měšic po zjištění porušování zákonů či vyhlášek od obecní policie domluvu. V opakovaném případě bude následovat další možná sankce, bloková pokuta. Ale nebojte, nebude to tak hrozné , o tom svědčí i fakt, že od 1. 2. 2007 bylo uděleno již několik tisíc korun za různé přestupky proti veřejnému pořádku a za přestupky proti plynulosti a bezpečnosti silničního provozu a pouze ve dvou případech byla udělena bloková pokuta občanům Vaší (naší) obce. Po dohodě s redakční radou jsem se rozhodla, že v každém dalším vydání Vašeho Zpravodaje, najdete rubriku „Obecní policie“, kde budete mimo jiné postupně seznamováni s úkoly, oprávněními povinnostmi strážníků OP, stanovené zákonem o obecní policii, výklady pojmů úzce souvisejícími činností s povinnostmi, které Vám občanům ukládají zákony ČR a vyhlášky Obce Měšice. Do budoucna bych ráda navázala na činnost ze svého posledního působiště, která taktéž úzce souvisí s prací obecní policie, tj. preventivními programy pro mládež. Nepůjde vždy jen o besedy a přednášky, ale pro Vaši představu uvedu pár příkladů z Líbeznic: dětské diskotéky s vědomostními soutěžemi v jízdě zručnosti na kole + dopravní test apod. Dále bych ráda v budoucnu navázala také na kulturní činnost z Líbeznic, která byla pro starší občany a nesla význačný název „Odpolední Čaje“ (diskotéka pro starší a pokročilé), ale jak se říká u nás v Čechách: „nejdřív práce a potom zábava“ . Lída Žemberyová
Ze sportu a kultury
Vítání jara V naší obci se ujal hezký zvyk – rozsvícený vánoční strom. Napadlo mě, zda by se nemělo vítat i jaro, na které se všichni těšíme. Navrhuji proto, aby každý, kdo bude mít zájem, ještě před Velikonocemi ozdobil velikonoční vajíčka a donesl je nejpozději do 16. března na Obecní úřad. První jarní den a následné svátky jara oslavíme hezky ozdobenou břízkou postavenou před Obecním úřadem. Věřím, že i veselá břízka se brzy stane tradicí. Za spolupráci při přípravě ozdob děkuje Drahoslava Myšáková 20
Pro členy rybářského klubu: Každou první sobotu v měsíci se konají brigády Na Velkém rybníku. To znamená, že začínáme již v sobotu 3. 3. 2007 od 8 oo hod. Vezměte sebou sekerky, hrábě a krumpáče, budou se čistit břehy od náletů. Zve výbor klubu
Dětský maškarní karneval 17. 2. 2007 Po dlouhé zimní přestávce proběhla v sobotu 17.2. další bezvadná akce pro děti. Dětský karneval masek. Neuskutečnil se poprvé, ale v letošním roce se díky větší propagaci sešlo velké množství dětských postaviček převlečených za princezny, čarodějnice, piráty a mnoho dalších pohádkových stvoření. Přišly v doprovodu rodičů a tak byla restaurace U Václava plná k prasknutí. Modely byly vskutku originální a je vidět, že přece jen se někteří rodiče dětem věnují a nenechávají je jenom vysedávat u televize a počítačů. To se jim potom vrátilo v tom, že se děti výborně pobavily a pochlubily se navzájem, jak to komu sluší. Rodiče si vše natáčeli na kamery a fotili na fotoaparáty a tak budou mít jednou ti prckové hezkou památku na své dětství. Dík za to patří i manželům Hluchým, kteří provozují restauraci a vše připravili, Obecnímu úřadu, který finančně přispěl a ostatním pomocníkům, kteří pomáhali při samotné akci. Díky všem Jiří Bejlek
Vítězné masky
Policie ČR, Obvodní oddělení Odolena Voda, žádá občany starší 18. let, s maturitním vysvědčením, kteří by měli zájem o službu v jejích řadách, aby se přihlásili osobně na výše uvedeném oddělení nebo na tel. čísle 974 881 700. 21
22
23
Vydává Obec Měšice - registrační číslo MK ČR E 14565. Měšický zpravodaj - Únor 2007. Ročník 4, číslo 1. Vychází v nákladu 550 výtisků. Řídí redakční rada ve složení: Jiří Bejlek, Vladimír Novák, Anna Raková a Ladislava Nováková. Grafická úprava a tisk: Tiskárna Tigras s.r.o., Klíčany Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat názory redakční rady. Náměty, dotazy a příspěvky je možné předat v označené obálce na Obecní úřad nebo vložit do schránky před vchodem do obchodu v budově TESKO. Toto číslo vyšlo 28. února 2007, příští číslo vyjde v dubnu 2007. Distribuováno zdarma. 24
