Mgr. Renáta Sedláková, Ph.D.
[email protected] Centrum kulturálních, mediálních a komunikačních studií Filozofická fakulta Univerzity Palackého
postavení Romů ve společnosti,
teorie mediální konstrukce reality
xenofobní postoje české populace
média vytvářejí svět, ve kterém žijeme - svět zobrazovaný médii supluje pro příjemce faktickou realitu
generalizující stereotypy
realitou je to, co bylo v médiích
„máme mnohem víc zkušeností se světem mediovaným, zprostředkovaným, než se skutečností samou“ [DeFleur, BallováRokeachová 1996: 266]
„Televizní zprávy se staly informačním zdrojem, o kterém mnoho lidí říká, že na něj spoléhají, jestliže chtějí zjistit, co se děje ve světě.“ [Lewis, 2001: 130]
Událost kontra zpráva „Zpráva je to, co z ní lidé od novin udělají,“ [Gieber 1964 ]
média „strukturují realitu“ způsobem, který je často určován jejich vlastními potřebami a zájmy Stereotyp: „…stabilní prvky vědomí, psychické a sociální mechanismy regulující vnímání, hodnocení určitých jevů či osob, ovlivňující naše názory, postoje a jednání, jež se jich dotýká“ [Velký sociologický slovník 1996: 1229]
W. Lippmann: Public Opinion (1922): projekce hodnot naší společnosti na okolní svět. R. Dyer (1993): proces uspořádávání; zkratkovitost; odkazování ke světu; vyjadřování našich hodnot a věr.
generalizace
opakování, normální a přirozené -> ideologie
1/ menšiny jsou menšinami i v tisku (prezentovány okrajově); 2/ informování o menšinách je spojováno s problémy nebo s ohrožováním dominantní kultury; 3/ menšiny jsou popisovány z pohledu majoritní populace; 4/ témata relevantní pro každodenní život etnických skupin jsou diskutována zřídka; 5/ prezentace rasismu vůči těmto skupinám je podreprezentována.
1/ dramatizace příspěvků na úkor podrobnosti informací 2/ odlišná prezentace mluvčích z menšiny a většiny 3/ informování v nadpoloviční většině případů v souvislosti s negativními událostmi 4/ novináři nekomentují rasistické výroky 5/ nadužívání označení Rom, romský 6/ používány stereotypní ilustrační záběry nesouvisející s prezentovanou událostí 7/ zdůrazňování jinakosti romského etnika
nerozlišuje mezi subetniky Romů žijícícmi v ČR chybí podrobnější informace o charakteristických rysech etnika, (důraz na rodinu a její soudržnost, odlišný žebříček hodnot, rysy demografického a rodinného chování, informace o nižším průměrném věku, rizicích opakované a dlouhodobé nezaměstnanosti), o působení Romů v politické sféře, občanské společnosti, o fungování romských neziskových organizací nebo zájmových sdružení. neinformuje o každodenních problémech příslušníků romské menšiny ani o obtížích, které jim přináší soužití s českou majoritou.
„Nejefektivnějším způsobem překonávání stereotypů je poznání toho, čeho se stereotyp týká.“ [Václavík 1999: 27]
Odlišní Druzí - JINAKOST Theun Van Dijk [2000] nový rasismus: zdůrazňuje kulturní odlišnost (původ, mentalitu nadužívání označení Rom, romský); na latentní rovině sdělení. Zpravodajská sdělení jako konfrontační ideologické příběhy o Nás a o Nich správné, bílé špatném černém majoritní populaci asociálním etniku
dotázaní Romové ve zprávách vystupují zpravidla jako obyčejní aktéři (náhodní dotázaní), ne jako odborníci. Většina zpráv cituje jako informační zdroje osoby z majoritní populace. (citováni v 67 % zpráv; ze 346 osob jen 141 Romů) Romové dostávají možnost komentovat události, jichž se zúčastnili, nikoli záležitosti týkající se celé společnosti.
vystupování Romů na kameru je zpravidla méně formální, než u prezentovaných osob z majority
odlišná práce žurnalistů s výpověďmi Romů absence střihu, výběr „nestandarního“ emotivního projevu – pro pobavení/infoteinment?
zdůrazňování jinakosti
novináři nekomentují rasistické výroky
příspěvky, ve kterých se obrazová a verbální složka rozchází, zobrazené neodpovídá komentáři a obraz posouvá význam sdělení. „V komentáři není jediné rasistické slůvko, zato vyznění je jednoznačné“ [Blažek 1998: 270], protože obraz komunikuje odlišné významy.
Vízová povinnost pro cesty do Kanady pro ČR odvysílané ČT1 7. 4. 2000.
Ilustrační materiály
Blažek: „určité nonverbální klišé šíří polopravdy nebo vysloveně asociální sdělení: při natáčení bezdomovců nebo Romů pozorujeme, že kamera bez zábran těká po zešeřelých zákoutích (protože hledá a bez obtíží nachází nepořádek),“ [1998: 270].
HYPOTÉZA: Média kopírují postoj většinové české populace, nesdělují nic výrazně odlišného od názorů, které dokládají výzkumy veřejného mínění. Vysílají to, co očekávají, že jejich příjemci chtějí slyšet; to, co odhadují, že si myslí; to, co v použitých citacích vyjadřují příslušníci majoritní populace, za které se schovávají.
Děkuji za pozornost! Zpravodajství zpravidla jako součást dominantní interpretace předkládá postoje, názory a hodnocení převažující v dané cílové skupině, uvádí Burton a Jirák [2003]. In: Vztahy Romů a obyvatel v Karlových Varech. Nova: 17. 1. 2000.
