Mgr. Miloslava Rulíková

Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav informa ních studií a knihovnictví

Mgr. Miloslava Rulíková

Elektronické obchodování s tradi ními tišt nými, zvukovými a zvukov -obrazovými dokumenty

Rigorózní práce

Praha 2005

Vedoucí rigorózní práce: Oponent rigorózní práce: Datum obhajoby:

PhDr. Richard Papík, Ph.D.

HODNOCENÍ:

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem rigorózní práci zpracovala samostatn a že jsem uvedla všechny použité informa ní zdroje. V Praze, dne 14. prosince 2005

………………………….. podpis

Identifika ní záznam RULÍKOVÁ, Miloslava. Elektronické obchodování s tradi ními tišt nými, zvukovými a zvukov -obrazovými dokumenty. Praha : Univerzita Karlova. Filozofická fakulta. Ústav informa ních studií a knihovnictví, 2005. 155 s., volná p íl. Vedoucí rigorózní práce PhDr. Richard Papík, Ph.D. Abstrakt Knihovny a informa ní st ediska se v sou asné dob setkávají s možností nákupu dokument prost ednictvím elektronických obchod a jejich nabídek (p edevším) v rámci sít Internet. Rigorózní práce je dopln nou podobou diplomové práce a je zam ena na obecné principy fungování elektronického obchodu, dále se specializací na prodej a nákup tradi ních dokument

(tišt ných, zvukových a zvukov -

obrazových) prost ednictvím online nabídky na Internetu. Je vylou ena oblast ebusinessu s dokumenty ve form pouze elektronické. Práce se v nuje také právním vztah m, které v oblasti elektronického podnikání vznikají, právním úpravám elektronického obchodu, zp sob m placení na Internetu, druh m elektronického podnikání a vymezení základních pojm v této oblasti. V záv ru práce jsou uvedeny výsledky vyhodnocení dotazníku z let 2002 a 2005, který byl zaslán mezi knihovny eské republiky a knihovny spolkové zem Sársko, na téma: Vyžívání Internetu p i nákupech dokument do knihovních fond . Cílem práce je poskytnout charakteristiku (nejen) internetového obchodování, nastínit d vody pro uplatn ní tohoto druhu podnikání a výhody s ním spojené, jakož i danou problematiku zasadit do oblasti knihoven a jiných informa ních pracoviš , pro které se m že zmín ný druh obchodu stát hlavním akvizi ním prost edkem p i získávání dokument . Klí ová slova elektronický obchod, elektronické podnikání, internetový obchod, elektronická komerce, e-commerce, platby na Internetu, právní úprava elektronického obchodu, právní aspekty Internetu, tradi ní obchodní transakce, elektronické obchodní transakce, EDI, elektronický trh, druhy elektronického podnikání, B2C, B2B, internetový knihkupec, internetové knihkupectví, internetový nakladatel, internetové nakladatelství,

knihovny,

dokument, tišt ný dokument

akvizice,

zvukový

dokument,

zvukov -obrazový

OBSAH 1.

ÚVOD.......................................................................................................... 14

2.

AUTORSKO-PRÁVNÍ ASPEKTY INTERNETU ................................. 17

3

2.1. 2.1.1.

Právní vztahy vznikající v oblasti elektronického obchodu ............. 17 Zákon o elektronickém podpisu...................................................... 20

2.2. 2.2.1. 2.2.2.

Smlouvy uzavírané v oblasti elektronického obchodu ..................... 22 Uzavírání smluv a elektronický obchod......................................... 22 Práva a povinnosti smluvních stran ............................................... 23

2.3. 2.3.1. 2.3.2. 2.3.3. 2.3.4. 2.3.5.

Zp soby placení na Internetu ........................................................... 25 Transakce na Internetu ................................................................... 25 Požadavky na platební systémy ...................................................... 28 Typy elektronických plateb............................................................. 29 Právní režim elektronických (digitálních) pen z .......................... 35 Platební systémy - shrnutí ............................................................... 36

2.4.

Záv r................................................................................................... 37 ELEKTRONICKÝ OBCHOD NA INTERNETU .................................. 39

3.1. Vymezení elektronického obchodu ................................................... 39 3.1.1. Charakteristika elektronického obchodu, uvedení do problému..... 39 3.1.2. Model elektronického obchodu a jeho architektura ..................... 41 3.1.3. Základní funkce a procesy internetového obchodu ...................... 45 3.1.4. Tradi ní versus elektronické obchodní transakce (elektronický versus tradi ní obchod) .................................................................................. 47 3.1.5. Záv r - shrnutí.................................................................................. 51 3.2. 3.2.1. 3.2.2. 3.2.3.

Druhy elektronického podnikání ...................................................... 53 Online obchodování B2C................................................................. 53 Online obchodování B2B ................................................................. 55 Online obchodování C2C................................................................. 59

3.3. Elektronický trh a EDI v eské republice ........................................ 61 3.3.1. Elektronická vým na dat – vysv tlení pojmu................................ 61 3.3.2. Charakteristika elektronického trhu.............................................. 62 3.3.3. EDI a elektronický obchod.............................................................. 63 3.3.4. EDI a knihovny................................................................................. 65 3.3.5. Realizace – ukázka fungování elektronického trhu na konkrétním p íklad ....................................................................................... 68 3.3.6. Záv r - shrnutí.................................................................................. 70 3.4. 3.4.1. 3.4.2. 3.4.3.

Strategie v elektronické komerci ....................................................... 72 Rozvoj firemní strategie pomocí Internetu.................................... 73 Firemní hodnoty ............................................................................... 74 Záv r – shrnutí ................................................................................. 75

3.5. 3.5.1.

Budoucnost elektronického obchodu................................................ 76 Informa ní technologie .................................................................... 77

3.5.2. 3.5.3. 3.5.4. 4

Instituce............................................................................................. 80 Informa ní spole nost v informa ní ekonomice............................ 81 Záv r – shrnutí ................................................................................. 84

E-BUSINESS A TRADI NÍ DOKUMENT ............................................ 85 4.1.

Dokument jako informa ní zdroj ...................................................... 85

4.2.

Typologie tradi ních dokument ...................................................... 87

4.3.

Model tradi ního (p ímého i zásilkového) nákupu dokument ....... 90

4.4.

Model (zásilkového) nákupu dokument po Internetu .................... 93

4.5.

Principy fungování elektronických obchod s tradi ními dokumenty 94

4.6.

Záv r – shrnutí................................................................................... 98

5.

INTERNET, E-BUSINESS A INFORMA NÍ CENTRA...................... 99 5.1. Uplatn ní Internetu v prost edí knihoven a ostatních informa ních pracoviš + výhody a nevýhody............................................................................ 99 5.2. 5.2.1. 5.2.2.

Internetová knihkupectví a knihovny ............................................. 102 Typy internetových knihkupectví................................................. 102 Internetová versus kamenná knihkupectví.................................. 103

5.3.

Elektronické obchody s knihami, kazetami a CD ( R).................. 106

5.4. Internetové knihkupectví Kosmas – nejoblíben jší eské internetové knihkupectví........................................................................................................ 108 5.4.1. Postup nákupu................................................................................ 108 5.4.2. Možné zp soby placení .................................................................. 110 5.4.3. Možné zp soby doru ení ............................................................... 111 5.4.4. Záv r – shrnutí ............................................................................... 111 6. NÁKUPY TRADI NÍCH TIŠT NÝCH A ZVUKOV OBRAZOVÝCH DOKUMENT PO INTERNETU : Výzkum provedený mezi knihovnami eské republiky a N mecké spolkové republiky ........................... 113

7.

6.1. 6.1.1. 6.1.2. 6.1.3.

eská republika ............................................................................... 113 Zkoumaný vzorek .......................................................................... 113 Vyhodnocení dotazník – za rok 2002 a rok 2005 ...................... 114 Záv re né hodnocení ..................................................................... 125

6.2. 6.2.1. 6.2.2. 6.2.3.

Spolková republika N mecko : Saarland ....................................... 127 Zkoumaný vzorek .......................................................................... 127 Vyhodnocení dotazníku – za rok 2002 ......................................... 130 Záv re né hodnocení ..................................................................... 135

6.3.

Srovnání ........................................................................................... 137 ZÁV R...................................................................................................... 141

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.................................................................. 146

SEZNAM OBRÁZK ........................................................................................... 153 SEZNAM P ÍLOH................................................................................................ 154

P EDMLUVA Rigorózní

práce

„Elektronické

obchodování

s tradi ními

tišt nými,

zvukovými a zvukov -obrazovými dokumenty“ vychází ze stejnojmenné práce diplomové, která byla Komisí diplomantce uznána k p edložení jako práce rigorózní. P edkládaná rigorózní práce je však náležit upravena z hlediska aktualizace o nové poznatky v rámci stávajícího textu a rovn ž dopln na o nové kapitoly. Byly p idány ásti pojednávající o problematice informa ní ekonomiky a aktuální situaci využití internetových knihkupectví p i akvizi ní

innosti knihoven – provedeno nové

dotazníkové šet ení. P edkládaná práce je tedy rozší ena o nov provedený pr zkum mezi knihovníky na téma využívání internetových obchod , resp. knihkupectví za ú elem nákupu tradi ních dokument

(knih,

asopis , CD, DVD apod.) do

knihovních fond . St žejním tématem p edkládané rigorózní práce jsou p edevším nákupy dokument prost ednictvím sít Internet, tak jak je provád jí knihovny do svých fond v rámci své akvizi ní innosti. Zp soby akvizi ní innosti, možnosti nákupu do fond , flexibilita knihkupc , nakladatel

i distributor , rovn ž i osv ta

knihovník o nových zp sobech získávání dokument je pro m tématem nejen velice zajímavým, ale také d ležitým, aktuálním a podn tným. Jednou ze základních funkcí knihoven je zp ístup ování fond

rovným

zp sobem všem uživatel m. Knihovna bez fondu by sice mohla sloužit alespo jako referen ní st edisko odkazující na jiné instituce ( i hledající informace z databází), ve kterých by uživatel mohl hledaný dokument nalézt, ale postrádala by jednu ze svých nejpodstatn jších funkcí. Totiž poskytovat informace na míst a zap j ovat pot ebné dokumenty p ímo. Aby toto knihovna byla schopna plnit, pot ebuje mít kvalitní fond. Jinými slovy knihovna je st ediskem p ímo dostupných dokument a m la by se snažit o co nejkvalitn jší fond odpovídající jejímu zam ení. Její d ležitou inností je práv

innost akvizi ní, tedy i zp soby, kterými je tato innosti

provád na. Domnívám se, že zp soby a možnosti získávání (nákupy) dokument jsou stále aktuálním tématem. Knihovny se mají p izp sobovat a využívat nové zp soby nákup , které sou asná situace nabízí. Zp sob nakupování se za posledních n kolik

let zm nil a m nit bude, proto si myslím, že zmapovat míru využívání nových zp sob a možností nákupních proces knihovnami je tématem, které stojí za zpracování. V pr b hu zpracování a op tovné revize diplomové práce na práci rigorózní došlo k ur itým zm nám. Celý text prošel podrobnou aktualizací a p ípadným dopln ním i úpravou daného tématu. Kapitola 2 „Právní aspekty elektronického obchodování“ byla upravena dle aktuálních právních norem a v p íslušným pasážích také, dle domluvy s vedoucím rigorózní práce PhDr. Richardem Papíkem, Ph.D., pokrácena. Domnívám se, že n které ásti této kapitoly byly rozepisovány p íliš podrobn a k pochopení právní problematiky ve vztahu k elektronickému obchodování bylo na míst ur ité zkrácení popisovaných pasáží. Kapitola tak doznala ur itého zkrácení oproti p vodnímu textu a to také s ohledem na aktuální zn ní dané tématiky. V kapitole 3 „Elektronický obchod na Internetu“ došlo ke slou ení dvou p vodn samostatných podkapitol a sice ásti pojednávající o elektrické vým n dat (EDI) a

ásti popisující problematiku elektronického trhu. Slou ení zmín ných

podkapitol bylo logickým vyúst ním za p edpokladu dosažení cíle p ehlednosti a snadné orientace v rigorózní práci. Další podkapitola týkající se jednotlivých druh elektronického obchodování byla p edsunuta p ed výše zmín nou slou enou ást o EDI a elektronickém trhu. V rámci p edkládané rigorózní práce bylo zpracováno nové dotazníkové šet ení mezi knihovnami

R na téma využití Internetu p i akvizi ní

innosti.

Výsledky byly porovnány se shodným šet ením z roku 2002, které bylo obsahem p vodní diplomové práce, a vyhodnoceny. Vyhodnocením byly získány aktuální informace o situaci knihovnických za ízení, pokud jde o nákupy dokument prost ednictvím sít Internet. Takto zpracované a vyhodnocené výsledky jsou prezentovány v kapitole 6. Kapitola ukazuje rovn ž na výsledky pr zkumu provedeného v roce 2002 mezi knihovnami spolkové zem Sársko. Výsledky let 2002 mezi eskými a sárskými

knihovnami p edstavují základ pro záv re né srovnání mezi t mito zkoumanými vzorky. Nov

získané výsledky ( íjen 2005) mezi knihovnami

R jsou potom

porovnány s výsledky z roku 2002. Jednotlivé kapitoly byly uspo ádány tak, aby na sebe logicky navazovaly a tená dostával informace, po jejichž p e tení snadno pochopí informace následující. Kapitoly jsou uspo ádány také podle hlediska: od obecného ke konkrétnímu (k odbornému). Tedy nejd íve informace o obecných principech elektronického obchodování a všech jeho aspektech, poté informace o elektronickém obchodování s tradi ními tišt nými, zvukovými a zvukov -obrazovými dokumenty, a nakonec o p ístupu knihoven a jejich využívání ( i nevyužívání) tohoto novodobého zp sobu nakupování dokument do jejich fond . Tomu odpovídá i obsahové zam ení jednotlivých kapitol: úvodní kapitola si klade za cíl p edstavit problematiku elektronického obchodu, jeho východiska apod. Kapitola 2. se zabývá základní

problematikou práva ve vztahu

k elektronickému obchodování. V rámci této kapitoly jsou pojednány právní vztahy vznikající v oblasti elektronického obchodu, možné zp soby placení v rámci sít Internet a právní režim, který je p i tomto zp sobu placení uplat ován. Kapitola je ukon ena záv re ným zamyšlením nad sou asnou judikaturou v oblasti e-business, p edevším internetového prost edí, a nad Internetem jako p íležitostí pro b žné obchodní vztahy knihoven a internetových knihkupectví. Kapitola 3. s názvem „Elektronický obchod na Internetu“ p edstavuje základní terminologii, která se v oblasti elektronického podnikání vyskytuje. Dále uvádí rozdíly mezi tradi ní a elektronickou obchodní transakcí, p edstavuje systém elektronické vým ny dat (EDI), charakterizuje elektronické trhy a vymezuje druhy elektronického podnikání. Záv r kapitoly pat í budoucímu vývoji elektronického obchodu. Ve 4. kapitole se lze do íst o definicích dokumentu a jeho typologii. Tato ást rigorózní práce se specializuje také na modely nákupu dokument jak tradi ní, tak elektronickou cestou, a na principy fungování elektronických (v tšinou internetových) obchod s tradi ními dokumenty.

Kapitola 5. ukazuje jednak uplatn ní e-businessu v prost edí knihoven a jednak vymezuje vztahy mezi knihovnami a internetovými knihkupectvími (a specifikuje výhody a nevýhody nákupu v t chto knihkupectvích). Záv rem kapitoly je prezentace konkrétního internetového knihkupectví KOSMAS.CZ. Kapitola 6. knihovnami

potom prezentuje výsledky výzkumu provedeného mezi

R a Sárska na téma „Využití Internetu p i akvizi ní

innosti

knihoven“, jak bylo již zmín no výše. St žejním tématem rigorózní práce jsou nákupy dokument prost ednictvím Internetu se zam ením na nákupy provád né knihovnami. Rigorózní práce si klade za cíl podat ucelenou informaci o elektronickém obchodu a jeho aspektech. Sem pat í seznámení

se

základní

problematikou

práva

ve

vztahu

k elektronickému

obchodování, se základními pojmy vyskytujícími se v rámci elektronického obchodování, druhy elektronického obchodování apod. Dalším cílem, který si rigorózní práce klade, je vysv tlení princip

fungování elektronických obchod

s tradi ními dokumenty prost ednictvím komparace model tradi ního (p ímého i zásilkového) a elektronického zp sobu nákupu dokument . Dále jde o uplatn ní ebusinessu v prost edí knihoven apod. Je možno u init záv r, že základním cílem práce je seznámit tená e se vztahem knihoven k elektronickému obchodu (zejména k obchodu internetovému) jako možnému zp sobu nákupu dokument do knihovních fond a zmapovat situaci, která v tomto sm ru v sou asné dob existuje. P i zpracovávání tématu rigorózní práce jsem používala jednak dostupné informa ní zdroje, jako jsou odborné lánky – a už internetové nebo tradi ní – knihy, údaje ze server jednotlivých internetových knihkupectví nebo nakladatelství atd. Použity byly také informace získané (v tšinou e-mailovou) komunikací s odborníky a data z dotazník zasílaných knihovnám. V tšinu zdroj týkajících se elektronického obchodování nebyl problém získat. Potíže nastaly až p i získávání informací, které se zabývají knihovnami a jejich vztahem k elektronickému obchodu. Zde již musela

asto nastoupit práv

elektronická, telefonická nebo osobní

komunikace s knihovníky nebo odborníky na tuto oblast. Nesnáze se objevily také u terminologie, která je uplat ována v rámci sv ta elektronického obchodování. Zatímco v tšina autor

vnímala shodn

pojmy

„elektronický obchod“ a „elektronická komerce“, jiná skupina autor tyto pojmy vymezovala zvláš . Dále bylo pot eba sjednotit, co zahrnuje již zmín ný pojem „elektronický obchod“ oproti „obchodu internetovému“. Z celé situace je z ejmé, že sv t elektronického podnikání, a trvá už n kolik let, není stále terminologicky sjednocen. Po d kladném p ezkoumání všech skute ností a pojm se mi p ece jen poda ilo z dostupných informací a jejich ov ování terminologii (alespo pracovn ) sjednotit. Celkový rozsah rigorózní práce iní 155 stran, p ílohy p ipojené na konec rigorózní práce mají 10 stran. P ílohy jsou v textu vždy odkázány spolu s íslem p ílohy a jejím názvem.

Informa ní zdroje jsou citovány v souladu s normou ISO 690 a ISO 690-2. Citování v textu je pomocí prvního údaje záznamu a data vydání. Jde o b žnou metodu citování ve v deckých a odborných publikacích tak, jak ji doporu uje norma ISO 690, asto používanou také v odborných textech. Pro funk ní rozlišení od kulatých závorek (kterých je jinak standardn

používáno k dopln ní n jaké

informace stojící p ed závorkou) jsou v rigorózní práci kulaté závorky nahrazeny závorkami hranatými. Bibliografické odkazy v záv re ném seznamu jsou uspo ádány abecedn

podle prvního údaje (záhlaví) a na druhé úrovni podle roku vydání.

Výjimku zde tvo í citované zákony, kde rok bývá p ímo sou ástí názvu zákona. Není proto již opakovan uvád n v tzv. druhé úrovni. Na t etí úrovni se mohou uplatnit malá písmena, a to v p ípad , že dva a více dokument

mají stejný první údaj

(záhlaví) i rok.

Pod kování Za podn tné i kritické p ipomínky a také za as, který byl mé práci v nován d kuji PhDr. Richardu Papíkovi, Ph.D. Dále d kuji všem knihovnicím a knihovník m za jejich iniciativu a vst ícnost, s jakou se zú astnili mého pr zkumu. Za gramatickou korekturu textu d kuji své matce, Miloslav Rulíkové a své sest e Mgr. Sylvii Harvánkové.

Za

právní

konzultace

pat í

dík

JUDr.

Lukášovi

Vá ovi.

1. ÚVOD Je eský knižní obchod a jeho zákazníci zralí na využívání nových technologií? Díky stále se rozši ujícímu po tu p ipojených uživatel a široké nabídce možných p ipojení, stoupají také po ty internetových obchod a jejich zákazník . Prodej knih na Internetu je perspektivní záležitostí a lze p edpokládat, že po et zákazník nakupujících zboží prost ednictvím Internetu, se bude i nadále zvyšovat. V sou asné dob se v prodeji knih po internetu ukazuje jako vhodný zp sob kombinace klasických (kamenných) a elektronických knihkupectví. Zákazníci ješt stále oce ují atmosféru tradi ního knihkupectví, kde mají možnost si knihu „osahat“, prolistovat apod. To je také d vod, pro n která internetová knihkupectví (jmenujme nap . nejznám jší Amazon.com) budují sít kamenných obchod . Na druhé stran jsou knihy a asopisy nejprodávan jším zbožím nakupovaným prost ednictvím sít Internet. Podle rádiové stanice Radiožurnálu (po ad z 10.2. 2003) bylo k tomuto datu v eské republice evidováno 2 mil. uživatel Internetu. Sou asná statistika (zdroj IA) udává 2,5 milionu tuzemských uživatel internetu, což p edstavuje 20 % nár st oproti roku 2003. Podle pr zkumu agentury GfK Praha z roku 2004 (výzkum v pr b hu 12 m síc ) využilo Internet k nákupu zhruba 1,5 milionu jeho eských uživatel , což je více než polovina z celkového po tu uživatel internetu. Zkušenosti s on-line nákupem podle stejného pr zkumu má dokonce 66 procent uživatel . Je však nutné brát v úvahu po et „náhodných“ nakupujících, který je velmi prom nlivý a po et pravidelných internetových zákazník , kte í za pomoci elektronických obchod nakupují zboží pravideln . P estože je sortiment zboží nabízeného na Internetu pom rn bohatý a navíc se stále objevují nové obchody a nové druhy zboží, seznam zboží, o které je nejv tší zájem, z stává již pom rn dlouho nem nný. Nejv tší zájem byl totiž podle pr zkumu GfK o knihy a asopisy (objednalo si je 35% respondent ), které v žeb í cích nejprodávan jšího zboží dominují již n kolik let. Na druhém míst se umístilo oble ení, obuv a módní dopl ky (21% objednávek) a na t etím výpo etní technika (20% objednávek). Zbylých 24% si rozd luje ostatní sortiment internetu jako nap .: auta a p íslušenství, náhradní díly, cestování (mapy, pr vodce), prost edky pro domácnost a zahradu, elektrospot ebi e, drogerie, kosmetika apod. Zajímavým výsledkem výzkumu je také v k nakupujících - více n ž 56 % internetových zákazník je mladších 29 let. Jedno zjišt ní pr zkumu je však pro internetové obchodníky mírn negativní prost ednictvím Internetu totiž ast ji nakupují muži než ženy. P i nákupech v "kamenných obchodech" je p itom situace zcela opa ná. To, že nejprodávan jším zbožím jsou práv knihy a asopisy, ukazuje nejen na zájem b žných uživatel Internetu, jednotlivc o knižní dokumenty. P í inou zvýšeného prodeje knih a ostatních druh dokument , jakými jsou nap . CD i CD-ROMy, jsou nákupy knihoven a jiných informa ních institucí, které za aly používat Internet jako prost edek k nákup m dokument do svých fond . Knihovny a ostatní instituce získaly p ístup k Internetu a za aly objevovat (a využívat) jeho výhody. Zjistily, že nákup po Internetu je rychlejší, asto i levn jší a hlavn mén namáhavý (zboží až do domu i kancelá e). Aby mohli knihovníci,

Strana 14 (celkem 164)

ale i jiní zákazníci, užívat možností elektronického obchodování bez obav, musí se nejd íve seznámit s n kterými jeho zvláštnostmi. P edevším je nutno si uv domit, že elektronické obchodování nemusí být v žádném p ípad uskute n no pouze prost ednictvím sít Internet. Elektronické obchodování p edstavuje takovou realizaci obchodních proces , která je uskute n na zcela nebo jen z ásti prost ednictvím elektronických komunika ních prost edk . Elektronický obchod využívá vedle Internetu rovn ž sítí s p idanou hodnotou (Value Added Network - VAN), telefonních sítí (pevné telefonní sít a mobilní telefonní sít ), ve ejných datových sítí, vysílání digitální televize, rádiových i satelitních spojení. Faktem ovšem z stává, že práv Internet je nejvyužívan jším kanálem pro uskute ování obchodování elektronickou cestou. Tomuto zp sobu obchodování se íká „internetové obchodování“, tedy to, co je uskute ováno práv prost ednictvím sít Internet. Oblast elektronického obchodování se nej ast ji rozd luje na elektronický obchod Business to Business (ozna ovaný jako B2B), oblast zahrnující transakce mezi firmami, elektronický obchod Business to Consumer (B2C), oblast prodeje koncovým spot ebitel m a mén známý typ elektronického obchodu - C2B, oblast prodeje spot ebitel podnikatelským subjekt m. Tento typ d lení elektronického obchodování lze nazvat rozd lením podle vzájemn komunikujících subjekt . Dalšími druhy, které sem lze za adit, jsou obchodování mezi podnikatelským subjektem a státní organizací (Business to Government –B2G), dále obchod ve vztahu ke státní správ (Business to Administration - B2A) i zam stnanc m (Business to Employee - B2E) a nad rámec elektronického podnikání mezi kone nými spot ebiteli (Consumer to Consumer – C2C). On-line obchodování s sebou p ináší mnoho výhod. Mezi ty nejvýznamn jší pat í možnost snížení cen plynoucí ze snížení náklad na uvedení produktu na trh a z odstran ní ásti náklad na provoz obchodní jednotky (energie, udržování, mzdy obsluhujícího personálu atd.). Na druhé stran internetový obchod poskytuje výhody i zákazníkovi - v p ípad zájmu jsou to okamžité vy erpávající informace. U produkt , jejichž obsahem je informace (software, zvukové nahrávky, video, asopisy, knihy aj. tiskoviny), lze zákazníkovi poskytnout vzorky obsahu. Za poskytnuté zboží a služby je možno platit pomocí elektronických platebních instrument . asto uvád nou p edností internetového obchodu je také nep etržitá otvírací doba internetového obchodu (24 hodin denn 7 dní v týdnu). Využití Internetu má však i své nevýhody. T mi jsou p edevším anonymita prodeje, bezpe nostní úskalí Internetu a nízká úrove infrastruktury Internetu v R. Z hlediska perspektivy tedy Internet p edstavuje zcela novou dimenzi obchodování. Elektronické obchodování m ní zp sob vedení obchodu, obvyklý charakter a standardní struktury obchodních transakcí. Co se týká vztahu Internet, internetové obchodování a knihovny, jde o vazbu, která se stále prohlubuje a nabývá na významu. Knihkupci a nakladatelé prezentující se na Internetu pochopili význam knihovnické klientely a nabízejí knihovnám (ale i školám) výhodné slevy a zp soby úhrady svého zboží. Knihovny naopak pochopily, že nemohou z stat v pozadí a musí se stále


p izp sobovat zm nám, které p inášejí novodobé informa ní technologie a s nimi související zp soby nákup dokument . Pokud cht jí být prosp šné svým uživatel m, musí tyto zm ny respektovat, p izp sobit se jim a um t je správn využívat. Existují 3 možné zp soby, jak m že knihovník - akvizitér - koupit požadovaný dokument do fondu. Tím prvním je jednoduché napsání objednávky prost ednictvím e-mailu. Druhý zp sob p edstavuje vytvo ení objednávkového elektronického formulá e a ten t etí nákup p es internetové knihkupectví. V tomto p ípad jde o nejpropracovan jší formu prodeje knih p es Internet (návšt vník WWW stránek internetového knihkupectví m že vyhledávat dokumenty podle r zných kritérií, vybrané tituly vkládat do „nákupního košíku“, objednat a zaplatit zvoleným zp sobem). Internetová knihkupectví p edstavují alternativu ke knihkupectvím kamenným, a tím i k souvisejícímu tradi nímu zp sobu provád ní akvizi ní innosti. Internetová knihkupectví se d lí podle 3 základních pohled : za 1. jednak podle zp sobu provozování (záleží na tom, jestli je knihkupectví provozováno v ist elektronické form nebo jako dopln k ke kamennému knihkupectví), za 2. podle provozovatele (m že jím být nakladatelství, knihkupectví, distributorská firma - knižní velkoobchod, nebo specializovaná firma) a za 3. podle zam ení knihkupectví (to m že nabízet produkci z ur itého oboru i jen ur itého typu nakladatelství apod.) Lze p edpokládat, že stále více knihoven bude nakupovat literaturu (a jiné druhy dokument ) nejen tradi ními cestami, ale také prost ednictvím Internetu (p ípadn jinak). Tradi ní zp sob nákupu však bude stále významnou alternativou k nákupu elektronickému a knihovníci budou jist využívat obou zp sob podle toho, který je v dané situaci výhodn jší. Novinkou, která by mohla ohrozit (nebo také posílit) pozici knihoven, je projekt na elektronické vyhledávání v knihách a rovn ž p ístupu k plným text m p edstavený letos spole ností Google. Jedná se o službu ozna ovanou jako Google Print (v sou asné dob fungující jako beta verze), která se s ohledem na autorská práva v oblasti zp ístupn ní plných text dokument zam uje pouze na voln dostupné publikace (nyní je dostupných cca 10 000 knih). Na projektu participují také 4 americké univerzitní knihovny (Harvard University, University of Michigan, Oxford University a Stanford University). Cílem projektu je tak spolupracovat s nakladateli i knihovnami na vytvo ení celosv tového virtuálním katalogu, který tená e nasm ruje nap . do konkrétní knihovny i knihkupectví, kde si danou knihu m že opat it. Lze vyvodit, že vznik tohoto katalogu ve spolupráci s knihovnami m že mít pozitivní d sledky pro oblast knihoven a jejich fond , které se dostanou do pov domí širšímu po tu uživatel a to p edevším díky internetu.


2.

AUTORSKO-PRÁVNÍ ASPEKTY INTERNETU

2.1. Právní vztahy vznikající v oblasti elektronického obchodu V této kapitole se pokusím vymezit n které specifické problémy pro oblast elektronického obchodu. V oblasti elektronického obchodu vznikají právní vztahy nej ast ji ze smluv jako dvoustranných i vícestranných právních úkon . Právní vztahy vznikající v oblasti elektronického obchodu se ídí právním ádem stejn tak jako jiné právní vztahy. P ípadné specifikace tzv. elektronického obchodu nejsou ani tak specifiky právními, jako spíše v cnými. Specifické problémy spojené s oblastí „obchodu po (nejen) Internetu“ je možno vcelku uspokojiv vy ešit s použitím stávající právní úpravy. Podívejme se tedy na specifika právní úpravy elektronického obchodu. ím se právní úprava elektronického obchodu odlišuje od jiných obchodn -právních vztah . Z hlediska popisovaného tématu je podstatná identifikace subjektu právního úkonu, protože také v oblasti elektronického obchodu mohou do právních vztah vstupovat pouze subjekty práva, a proto si je zapot ebí vždy vyjasnit, s kým elektronicky obchodují. Pro oblast elektronického obchodu platí, že právní úkony se zde iní typicky v i nep ítomným osobám, a proto se ve zvýšené mí e klade d raz na zjišt ní totožnosti subjektu právního úkonu. Vedle používání elektronických podpis (viz dále) se asto používají rámcová ujednání mezi poskytovatelem a uživatelem o identifikaci uživatele pomocí r zných uživatelských jmen a hesel. Množství problém vznikajících v oblasti elektronického obchodu lze odstranit za pomocí standardních právních postup bez vytvá ení nových speciálních zákonných úprav vytvo ených práv a jenom pro tuto oblast. Z hlediska elektronického úkonu je zvláš d ležitá srozumitelnost respektive nesrozumitelnost právního úkonu. V oblasti elektronického obchodu nebo také obecn p i komunikaci s využitím výpo etní techniky lze uvažovat o srozumitelnosti ve vztahu k používání r zných technických standard . Z ejm bude nutné vycházet z toho, že v soukromoprávní oblasti nem že jeden subjekt práva vnucovat jím používaný technický standard jinému subjektu. P ípadná nemožnost vzájemné komunikace pak povede k nutnosti komunikovat „klasickým zp sobem“ nebo v bec ne. Z hlediska obchodování je zvláš d ležitá oblast projevu v le. V oblasti elektronického obchodu je t eba vymezit, kdy se jedná o prohlášení mezi p ítomnými osobami a kdy mezi nep ítomnými osobami. Pod ozna ením osob jako p ítomných nebo nep ítomných nelze vycházet pouze z gramatického smyslu slova a dovozovat, že se jedná o nutnost sou asné fyzické p ítomnosti osob na tomtéž míst ; z hlediska povahy v ci je spíše nutné vymezovat podle použitého komunika ního prost edku. Na osoby je t eba hled t jako na p ítomné, pokud spolu vedou komunikaci bez asového zdržení v reálném ase; tak tomu bude p i jednání osobn tvá í v tvá , ale i p i použití telefonu, techniky umož ující videokonference nebo internetové služby chat. Naproti tomu se o projev v le v i nep ítomné osob bude jednat tehdy, pokud bude použit dopis, telegraf, fax i email, tedy prost edky, u kterých nelze vycházet z toho, že adresát se s obsahem sd lení seznámí v okamžiku, kdy mu dojde. Strana 17 (celkem 164)

Projev v le dojde adresátu tehdy, jakmile se ocitne ve sfé e jeho dispozice. To znamená, že adresát nabyl konkrétní možnost seznámit se s obsahem projevu v le [Jehli ka a Švestka, 1977]. Otázkou z stává, kde za íná sféra dispozice adresáta právního úkonu. U poštovních zásilek se bude zpravidla jednat o poštovní schránku. V p ípad e-mailu je možné argumentovat pro dv varianty. Pokud budeme za rozhodující považovat hledisko dispozice a za dispozici považovat až tu situaci, kdy m že adresát vylou it každou neoprávn nou osobu za zásahu do e-mailu, pak e-mail dojde adresátovi až v okamžiku, když je obsažen v pam ti jeho po íta e. Frimmel [2002] se domnívá, že je t eba vycházet spíše ze sféry dispozice uživatele, kdy e-mail dojde v okamžiku, kdy uživatel má možnost se seznámit s jeho obsahem, už když je nap íklad uložen na poštovním serveru. Ob anské právo vychází ze zásady bezformálnosti projevu, což znamená, že právní úkon lze provést v jakékoliv form , pokud není zvláštní forma stanovena právním p edpisem [Fiala, 1993]. Z hlediska knihoven, bude však požadavek n jakého písemného dokladu nutností. V praxi si lze jen obtížn p edstavit dodávku knih i jiných dokument bez objednávky a bez písemného potvrzení kupní ceny. Písemná forma je podle § 40 dost. 4 bo . zák. zachována, je-li právní úkon u in n telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prost edky, jež umož ují zachycení obsahu právního úkonu a ur ení osoby, která právní úkon u inila. Podle citovaného ustanovení se tedy bude pohlížet jako na u in né písemnou formou na úkony u in né takovými elektronickými prost edky, jež umož ují zachycení obsahá právního úkonu a ur ení osoby, která právní úkon u inila [Frimmel, 2002]. Je nutné, abychom si zde vyjasnili, co je vlastn „elektronický prost edek“. Sem lze za adit nap . telefax; diskutabilní otázka je, zda písemnou formu spl uje i e-mail. Podle Martina Frimmela [2002] e-mail spl uje požadavky ob anského zákoníku na písemnou formu právního úkonu, a to i bez použití techniky tzv. elektronického podpisu (o n m podrobn ji viz kapitola 2.1.1). Podle § 40 odst. 2 OZ je písemný právní úkon platný, je-li podepsán jednající osobou; iní-li právní úkon více osob, nemusí být jejich podpisy na téže listin , ledaže právní p edpis stanoví jinak. Podpis m že být nahrazen mechanickými prost edky v p ípadech, kdy je to obvyklé. Je-li právní úkon u in n elektronickými prost edky, m že být podepsán elektronicky podle zvláštních p edpis . Nyní se pokusím o porovnání e-mailu a telegramu. Telegram požadavky písemné formy podle § 40 odst. 4 OZ nepochybn spl uje. V obou p ípadech – emailu i telegramu – obdrží adresát právního úkonu posloupnost znak zakon enou zpravidla uvedením jména i jinou identifikací osoby, která právní úkon u inila. U telegramu je však rozdíl v tom, že osoba, která telegram podává, m že být pozd ji identifikována a má doklad o odeslání telegramu. U odeslaného emailu pozd jší identifikace možná není (anebo je velice obtížná) a také doklad o odeslání emailu bude (oproti telegramu) jen velice pochybný.


P i porovnání e-mailu s telefaxem, u kterého rovn ž není jeho písemná forma zpochyb ována, lze konstatovat více spole ných znak než rozdíl . U telefaxu ovšem p i zaslání listiny obsahující právní úkon telefaxem se vlastn jedná o vytvo ení kopie originálu listiny, která z stává u osoby, která právní úkon u inila, což ovšem není na újmu požadavku písemné formy, která podmi uje pouze platnost právního úkonu, nikoliv však jeho dokazatelnost. To, že p i sou asném stavu techniky jsou b žné faxové p ístroje, p i jejichž použití lze provád t p enos nap . faksimile podpisu pod listinou s textem, aniž by kdy existovala originální listina obsahující text právního úkonu v etn podpisu neznamená, že se nejedná o elektronický prost edek umož ující splnit požadavky § 40 odst. 4 OZ, tedy zachytit obsah právního úkonu a ur it osobu, která ho u inila. Zejména p i využívání faxmodem umož ujících odesílat i p ijímat faxovou zprávu p ímo pomocí po íta e se rozdíl mezi telefaxem a emailem stírá a redukuje se prakticky pouze na to, jestli je p íjemce odesílané zprávy ozna en telefonním íslem nebo e-mailovou adresou. S ohledem na sou asné technické možnosti není možné využít jako odlišovací kritérium ani to, zda p enos dat probíhá pouze prost ednictvím telefonních linek v reálném ase (klasický fax) nebo prost ednictvím jiných datových sítí, zejména internetu. Protiargumentem k tezi o zachování písemné formy v p ípad e-mailu by mohl být zdánlivý a v dnešní dob ovšem už p ekonaný rozdíl spo ívající v tom, že telegraf, dálnopis i telefax umož ují seznámit se s obsahem právního úkonu, který je v nich zachycen, bez pomoci dalších technických za ízení. V p ípad emailu to ovšem možné není a ke zjišt ní jeho obsahu je nutné použít technické za ízení, konkrétn po íta . Je nutné upozornit na to, že tak jako telegraf, dálnopis a telefax je možné i obsah e-mailu vytisknout na papír. U po íta ových výtisk se jedná o bezprost edn smysly vnímatelné, hmotné konkretizace (reprodukce) elektronicky uložených soubor , ímž se rozdíl mezi uvedenými elektronickými prost edky stírá. Podle Martina Frimmela [2002, s. 32] m žeme na právní úkony u in né prost ednictvím e-mailu pohlížet jako na právní úkony u in né písemnou formou. Op t zde ovšem zopakuji zn ní § 40 odst. 4 ob anského zákoníku, který zní: písemná forma je zachována, je-li právní úkon u in n telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prost edky, jež umož ují zachycení obsahu právního úkonu a ur ení osoby, která právní úkon u inila. Podle mého názoru se Martin Frimmel mýlí, protože e-mail sice umož uje zachycení obsahu právního úkonu, avšak neumož uje p esné ur ení osoby, která právní úkon u inila. Takže i zde musím s M. Frimmelem nesouhlasit.


2.1.1.

Zákon o elektronickém podpisu

Je-li právní úkon u in n elektronickými prost edky, m že být podepsán elektronicky podle zvláštních p edpis . Tímto zvláštním p edpisem je zákon . 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve zn ní pozd jších ustanovení. Zákon upravuje používání elektronického podpisu, poskytování souvisejících služeb, kontrolu povinností stanovených tímto zákonem a sankce za porušení povinností stanovených tímto zákonem. Zákon zavádí pojem právn pr kazného, zaru eného elektronického podpisu a definuje práva a povinnosti provozovatele certifika ních služeb (certifika ní autority), která podléhá Ú adu pro ochranu osobních údaj , který vydává akreditace pro certifika ní innost. Podle § 2 písm. a) zákona . 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu se elektronickým podpisem rozumí údaje v elektronické podob , které jsou p ipojené k datové zpráv nebo jsou s ní logicky spojené a které umož ují ov ení totožnosti podepsané osoby ve vztahu k datové zpráv . Datovou zprávou se rozumí podle § 2 písm. c) zákona elektronická data, která lze p enášet prost edky pro elektronickou komunikaci a uchovávat na záznamových médiích, používaných p i zpracování a p enosu dat elektronickou formou. Podepisující osobou se rozumí podle § 2 písm. d) zákona fyzická osoba, která má prost edek pro vytvo ení podpisu a jedná jménem svým nebo v zastoupení jiné fyzické nebo právnické osoby. Zaru ený elektronický podpis je potom podle zákona elektronický podpis, který je jednozna n spojen s podepisující osobou, který umož uje identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zpráv , který byl vytvo en a p ipojen k datové zpráv pomocí prost edk , které podepisující osoba m že udržet pod svou kontrolou a který je k datové zpráv , ke které se vztahuje, p ipojen takovým zp sobem, že je možno zjistit jakoukoliv následnou zm nu dat1. Ve srovnání s funkcemi klasického vlastnoru ního podpisu však „oby ejný“ elektronický podpis nevy erpá pln všechna o ekávání, která je možné na n j klást. Elektronický podpis p edstavuje pouze indicii o tom, že prohlášení lze možná p i adit ur ité osob [Wanke]. Naproti tomu elektronický dokument se zákonem uznaným elektronickým podpisem vykazuje podle shodného názoru expert podstatn vyšší odolnost proti pad lání než klasický písemný dokument vázaný na papír.

1

Tzv. zaru eným elektronickým podpisem se podle § 2 písm. b) zákona o elektronickém podpisu rozumí elektronický podpis, který spl uje následující požadavky: 1. je jednozna n spojen s podepisující osobou, 2. umož uje identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zpráv , 3. byl vytvo en a p ipojen k datové zpráv pomocí prost edk , které podepisující osoba m že udržet pod svou výhradní kontrolou, 4. je k datové zpráv , ke které se vztahuje, p ipojen takovým zp sobem, že je možno zjistit jakoukoliv následnou zm nu dat. Uvedené požadavky sta í k tomu, aby byl napln n požadavek písemné formy právního úkonu.


Použití zaru eného elektronického podpisu založeného na kvalifikovaném certifikátu a vytvo eného pomocí prost edku pro bezpe né vytvá ení podpisu umož uje podle § 3 odst. 2 zákona ov it, že datovou zprávu podepsala osoba uvedená na tomto kvalifikovaném certifikátu. Použití zaru eného elektronického podpisu podle § 4 zákona zaru uje, že dojde-li k porušení obsahu datové zprávy od okamžiku, kdy byla podepsána, toto porušení bude možno zjistit. Princip tzv. elektronického podpisu Elektronické podpisy jsou technické postupy, s jejichž pomocí je možné zjistit, že podepsaná elektronická zpráva pochází od ur ité osoby a b hem p epravy dat k p íjemci nebyla zm n na. V sou asné dob se využívají metody asymetrického šifrování. V takovém p ípad existují dva rozdílné, navzájem komplementární „klí e“, p i emž data zašifrovaná jedním z nich je možné dešifrovat pouze druhým a naopak a sou asn platí, že ze znalosti jednoho z klí nelze dovodit druhý klí a naopak. Uživatel elektronického podpisu zve ejní jeden z klí – tzv. ve ejný klí , public key a druhý z klí – tzv. privátní klí , privat key naopak zachová v tajnosti. Druhy elektronického podpisu Zákon o elektronickém podpisu rozlišuje mezi elektronickým podpisem a zaru eným elektronickým podpisem, p i emž požadavek písemné formy je spln n již v p ípad použití „prostého“ elektronického podpisu. Další rozlišení spo ívá v tom, zda a na jakém certifikátu je elektronický podpis založen, zejména, zda je certifikát vydán op t „prostým“ poskytovatelem certifika ních služeb nebo akreditovaným poskytovatelem certifika ních služeb. Nabízí se otázka, jak je to v oblasti elektronického podpisu a knihoven. Podle dostupných zdroj (dotazy na konkrétní knihovny a jejich praktickou zkušenost s používáním elektronického podpisu p i své práci), jsem zjistila, že v rámci knihoven R se elektronický podpis zatím neužívá. Podle Daniely Tka íkové z Úst ední knihovny VŠB-TU Ostrava není „elektronický podpis žádná složitá záležitost“ a D. Tka íková nevidí „d vod, pro by se nemohl použít už dnes“. Sama ovšem také potvrzuje, že se zatím v rámci knihovnické praxe nepoužívá [Tka íková, 2003]. Lze ale p edpokládat, že pokud nedojde k n jaké celosv tové katastrof a informa ní technologie se i nadále budou vyvíjet a ší it, je jen otázkou asu, kdy se za ne elektronický podpis užívat i v prost edí eských knihoven.


2.2. Smlouvy uzavírané v oblasti elektronického obchodu

2.2.1.

Uzavírání smluv a elektronický obchod

Pro pot eby osv tlení právních aspekt v oblasti uzavírání smluv v rámci e-business není nutné, z hlediska zam ení této rigorózní práce, rozebírat jednotlivé aspekty tohoto procesu jako jsou návrhy na uzav ení smlouvy, obsah návrhu a jeho p ijetí a kone n i uzav ení smlouvy. Zam ím se p ímo na uzavírání smluv v oblasti elektronického obchodu. Sem pat í otázky možností webových stránek coby návrhu na uzav ení smlouvy apod. Elektronická smlouva je smlouva uzavíraná prost ednictvím po íta ové sít , její smluvní strany nejsou ve fyzickém kontaktu, uzavírání smluv probíhá vým nou datových zpráv a funkci dokladu plní datové zprávy [Vu ka, 2000]. Kontrakty uzavírané elektronicky (telegraf, fax), smlouvy uzavírané bez vlastnoru ního podpisu i obchod se strojem (prodejní automaty) nejsou ni ím neobvyklým. Nový je však rozsah elektronických transakcí (jejich hodnota, etnost, rychlost, rozsáhlost), který dává t mto transakcím zcela nový ekonomický význam, který vyžaduje adekvátní právní zabezpe ení2. Pro úvahy o právních vztazích vznikajících p i elektronickém obchodu je nezbytné ur it, kdy která strana podala návrh na uzav ení smlouvy a s jakým obsahem. B žn se vychází z toho, že zákazník si „objednává“ zboží a služby nabízené na webových stránkách poskytovatele s tím, že se strany ídí obchodními podmínkami poskytovatele a vycházejí z toho, že byla uzav ena smlouva s obsahem vyplývajícím z obchodních podmínek poskytovatele uvedených na jeho webových stránkách. Z právního pohledu však taková praxe nemá oporu v platných právních p edpisech. U smluv, u kterých není nutná písemná forma (hlavn smlouvy kupní na movité v ci), je možné, aby byl obsah návrhu na uzav ení smlouvy obsažen nejen na jediné webové stránce, ale i v dalších souvisejících souborech. K p ijetí návrhu potom sta í souhlas osoby, které byl návrh navržen. Sou asn s tím se otvírá prostor pro diskusi o tom, jakým zp sobem se m že uživatel seznámit s obsahem návrhu na uzav ení smlouvy. Pokud se bude jednat o spot ebitele, použijí se ustanovení o informa ních povinnostech dodavatele u spot ebitelských smluv. Bude t eba trvat na požadavcích itelnosti, p ehlednosti a p im eného rozsahu s ohledem na význam smlouvy. V p ípad sporu o obsah návrhu však bude z ejm na poskytovateli, aby prokázal obsah svého návrhu na uzav ení smlouvy, a zda tento došel k adresátovi. Zde je vhodné využít možnosti interaktivy použitého média, nap . umožn ním p ístupu až poté, co zákazník kliknutím na ikonu na webové stránce potvrdí, že jsou mu známy „obchodní podmínky“, tedy z právního 2

Stále ješt probíhá diskuse, zda-li je pro závazkové právo v oblasti elektronického obchodu pot ebná zvláštní zákonná úprava. Evropská unie však již n kolik let p ipravuje direktivu, která by v tomto smyslu harmonizovala legislativu lenských stát (Directive on certain legal aspects of electronic commerce in the internal market). Mezinárodní úpravu t chto vztah p ipravují také významné sv tové organizace nap íklad OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj) nebo UNCITRAL (Konference Spojených národ o mezinárodním obchodním právu).


pohledu obecná ást obsahu smlouvy, které je poskytovatel ochoten uzav ít [Frimmel, 2002]. Jak je všeobecn známo, aby smlouva m la náležité právní ú inky, musí být (krom jiného) p edevším známo kdy, kde a jak byla uzav ena. Hlavní argumentem proti pohledu na www stránku jako na návrh na uzav ení smlouvy je, že podle § 43 odst. 1 OZ je podstatnou náležitostí návrhu na uzav ení smlouvy to, že je ur en jedné nebo více ur itým osobám. Tento požadavek však webové stránky zpravidla nespl ují, protože poskytovatel se jimi obrací na neur itý okruh osob. Jedná se tedy o výzvu na podávání návrh na uzav ení smlouvy. Výjimku budou tvo it p ípady, kdy se v obchodn -právních vztazích bude jednat o ve ejný návrh na uzav ení smlouvy podle § 276 a násl. obchodního zákoníku (dále také ObZ), a dále p ípady, kdy budou n jakým zp sobem ur eny osoby, kterým je návrh na uzav ení smlouvy ur en. Možné je nap . vymezení pro registrované zákazníky nebo používání personalizovaných webových stránek; tento ú el by mohla splnit i p ístupová ochrana pomocí hesla. 2.2.2.

Práva a povinnosti smluvních stran

Práva a povinnosti smluvních stran tvo í obsah smlouvy. Obsah smlouvy ur uje p edevším návrh smlouvy. U n kterých typ smluv je zákonem p edepsáno, které náležitosti musí smlouva obsahovat, jinak nevznikne. Do obsahu smlouvy lze p evzít i obsah smlouvy o p edb žné smlouv apod. Vedle toho lze uvažovat i o dalším pramenu obsahu smlouvy sui generes, který je možné pozorovat na rozhraní mezi obchodními podmínkami, smlouvou a p edsmluvním jednáním. Jedná se o tzv. odpov dnost za prospekty, kdy soudy zpravidla v zájmu spot ebitele vykládají práva a povinnosti tak, že za sou ást smlouvy považují i další prohlášení i p ísliby obsažené v reklamních materiálech a prospektech bez ohledu na to, že nejsou obsažená ve smlouv . Vedle práv a povinností smluvních stran vyplývajících ze smluveného obsahu smlouvy mají smluvní strany další práva a povinnosti, které stanoví p íslušné právní p edpisy. V tšinou se jedná o ustanovení ve ejnoprávního charakteru. Tak nap . pro obchodní závazkové vztahy platí, že dohoda o ur ité ásti smlouvy m že být nahrazena dohodou stran o zp sobu umož ujícím dodate né ur ení obsahu závazku, jestliže tento zp sob nezáleží jen na v li jedné strany. Má-li být chyb jící ást smlouvy ur ena soudem nebo ur itou osobou, vyžaduje se, aby dohoda m la písemnou formu. Zahrnujeme sem také dohodu o dodate ném uzav ení nepodstatné ásti smlouvy. Dohodnutá ást smlouvy nenabude ú innosti, dokud není dohodnut nebo stanoven chyb jící obsah smlouvy (§ 292 odst. 4 a 5 ObZ), ledaže strany se dohodly, že sjednaná ást smlouvy má z stat v platnosti. Jak vyplývá z již uvedeného, obchodní zákoník umož uje uzav ít dohodu stran, že uzav ená smlouva bude dopln na ješt o úpravu ur itých otázek, jestliže chyb jící obsah smlouvy má podle dohody být ur en soudem nebo jinou osobou ur enou stranami v p ípad , kdy by nedošlo k jeho sjednání stranami. Závazek doplnit chyb jící obsah smlouvy m že p evzít jedna nebo ob strany. Obsah smlouvy se podle § 292 odst. 1 obchodního zákoníku ur í podle ú elu z ejm


sledovaného uzav ením budoucí smlouvy, p i emž se p ihlédne k okolnostem, za nichž byla sjednána smlouva o uzav ení budoucí smlouvy, jakož i k zásad poctivého obchodního styku. ást obsahu smlouvy lze podle § 273 odst. 1 ObZ ur it také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu p iložené. Obchodní podmínky jsou nep ímým smluvním ujednáním, které se stane sou ástí smlouvy v okamžiku, kdy s tím ob strany projeví souhlas. I když souhlas nemusí být písemný, musí být výslovný, aby byl napln n požadavek ur itosti projevu v le.


Zp soby placení na Internetu

2.3.

2.3.1. Transakce na Internetu

Zp soby placení, které je možné používat v oblasti elektronického obchodu, lze rozd lit podle r zných kritérií. Jedním z kritérií je hledisko, od koho obdrží v itel pen žité pln ní (p ímo od dlužníka i jeho jménem, anebo jestli místo toho obdrží pen žité pln ní ur ené ke spln ní závazku dlužníka od t etí osoby jednající vlastním jménem), dále kdy a jak dojde ke spln ní závazku dlužníka k pen žitému pln ní. Z hlediska inností dlužníka p i pln ní pen žitého závazku budu vycházet z pracovního ozna ení „p ímé placení“ a „nep ímé placení“. p ímé placení – takové zp soby placení, kdy v itel obdrží platbu od dlužníka nebo od osoby jednající jeho jménem (banka, držitel poštovní licence); jedná se o platby v hotovosti, vyplacení poštovní zásilky zaslané na dobírku, platbu z bankovního ú tu na základ p evodního p íkazu bez ohledu na to, jakým zp sobem dlužník dává pokyny bance k provedení platby, proto sem pat í i tzv. homebanking, internetbanking, GSM-banking ad. nep ímé placení – ty zp soby placení, kde dlužník neplní v iteli sv j závazek p ímo tím, že by v itel obdržel od dlužníka i jeho jménem pen žité pln ní, ale prost ednictvím jiného platebního prost edku (r zné druhy kreditních a debetních karet nebo tzv. elektronické peníze3) Další možností jak rozd lit zp soby placení je analogie mezi platbou b žnou p i tradi ních nákupech a platbou používanou p i nákupech elektronickou cestou. V každodenním život se za zboží a služby platí množstvím r zných zp sob . Kosiur [1998] uvádí, že individuální spot ebitel jednající s obchodníkem, m že platit: 1. 2. 3. 4.

hotovostí šekem kreditní kartou debetní kartou

Firmy mohou mezi sebou provád t transakce elektronicky, ale obvykle p itom používají soukromé sít . S rostoucí komercionalizací na Internetu a rostoucí popularizací webu hledají spot ebitelé a firmy nové zp soby obchodování na Internetu.

3

Elektronické peníze se obecn definují jako hodnotová jednotka uložená elektronicky na médiu, kterou je možné obecn užívat k platbám jiným subjekt m, které nejsou emitentem. Transakce nemusí probíhat prost ednictvím bankovních ú t , ale hodnotové jednotky fungují na pam ovém médiu jako p edplacený prost edek na majitele. M žeme tedy vyvodit, že pojem „elektronické peníze“ není vymezen médiem na n mž jsou hodnotové jednotky uloženy. Je sem možné zahrnout jak hodnotové jednotky uložené na disku po íta e, tak i na r zných kartách, pokud spl ují požadavek zaplacení p edem.


V této kapitole uvedu krom elektronických verzí standardních platebních metod (hotovost, šeky a kreditní karty) také systém elektronické vým ny dat (EDI) – protože se již n jakou dobu používá pro manipulaci s platbami na sítích jiných než je Internet - a v záv ru se pokusím objasnit systém právního režimu elektronických pen z. Mnoho z procedur pro manipulaci s platbami po Internetu je podobných t m, které se b žn užívají u pokladen tradi ních obchod . Hlavní rozdíl je v tom, že vše se koná po Internetu, s použitím zákazníkova osobního po íta e a webového serveru firmy (viz obr. Obrázek 1). Spot ebitel používá webový prohlíže pro vystavení objednávky a poskytnutí informací o zp sobu platby, což m že být kreditní karta, digital cash (digitální hotovost) nebo elektronický šek4. Software na serveru firmy pak musí zpracovat tuto transakci: ov í objednávku a získá autorizaci pro transfer fond od banky nebo vydavatele kreditních karet. Obvykle je tento poslední krok provád n p es gateway5, který komunikuje s bankou bu pomocí Internetu nebo soukromé sít banky, podobn jako jsou pokladny v prodejn .

4

Webový server m že obsahovat objednávkové formulá e, které spot ebitel vyplní ve svém webovém prohlíže i. Tato data jsou p enesena z prohlíže e zpátky na server, který je posléze zpracovává, tj. nej ast ji uloží do databáze. 5 Dv sít , které používají r zné protokoly, mohou být propojeny pomocí tzv. gateway. Gateway nep enáší pouze data mezi dv ma sít mi, ale rovn ž konvertuje data do formátu protokolov kompatibilního.


Obrázek 1 PLATEBNÍ PROST EDKY NA INTERNETU

Spot ebitel

Obchodník nebo komer ní server

P ijímající banka

gateway

webový prohlíže kreditní karty šekovatelné ú ty digitální hotovost doklady o koupi bezpe nosti

ízení transakcí zabezpe ení vy izování reklamací vyú tování

konverze protokol (SSL,soukromé sít ) autorizace zabezpe ení rozhraní pro finan ní transakce bankovní sít

Další obchodní innosti sklad, ú etnictví, realizace, marketing m sí ní výpisy a další komunikace mezi bankou a spot ebitelem vydávající banka

ZDROJ: Kosiur, David. Elektronická komerce. s. 29.

V oblasti pen žních transakcí mezi firmami má své místo elektronická vým na dat (Electronic Data Interchange – EDI) a elektronický transfer pen z (Electronic Funds Transfer – EFT). Firmy si také mohou objednat zboží od dodavatel použitím online katalog , což je stále populárn jší metoda inzerce výrobk na Internetu. Nebo mohou vystavovat objednávky p es EDI, a to bu na tzv. sítích s p idanou hodnotou (Value Added Network – VAN) nebo na Internetu. Jiné firmy mohou použít firemní kreditní kartu na Internetu. Pokud jsou náklady na implementaci a údržbu elektronických systém nízké, mohou jak malé firmy, tak i velké korporace využít výhod t chto systém . Toto je jedna z výhod Internetu, který používá paušální platby za p ístup k n mu. P edcházející systémy Strana 27 (celkem 164)

pro elektronickou komerci používající VAN byly velmi nákladné, tudíž p edevším pro malé firmy nedostupné. Použití Internetu ale snižuje náklady, a tím dovoluje malým firmám ziskov používat elektronickou komerci pro obchodní transakce. Postupn ale nastává odklon od paušálních poplatk . Tyto ceny jsou však stale nižší než u sítí VAN.

2.3.2. Požadavky na platební systémy

P i použití elektronických platebních systém by m ly platit stejné požadavky jako na systémy tradi ní6. Kosiur [1998] uvádí, že sice lze vytvo it tzv. digital signature (digitální7 podpis), ale zatím stále neexistuje jednotná infrastruktura, která by poskytovala tuto tzv. “elektronickou ob anku” zákazníka obchodník m, aby si tak mohli ov it jeho totožnost (je to stejné jako když obchodník nem že p e íst idi ský pr kaz nebo pas, protože je napsán v cizím jazyce). V cyberspace je pot eba použít šifrování pro zaru ení d v rnosti, autenticity a soukromí. Jak jsou jednotlivé požadavky na platební systémy spln ny nebo nespln ny je závislé na tom, co je zašifrováno a komu je povoleno dešifrování. Nap íklad zašifrování všech informací, které pošle webový prohlíže uživatele na webový server dodavatele v pr b hu uskute n ní koup , zajiš uje d v rnost transakce, ale není zaru ena autenticita, pokud dodavatel m že dešifrovat všechny informace v transakci8. Pokud dodavatel smí dešifrovat pouze informace o objednávce a musí p edat zašifrované informace o zp sobu platby (šekovatelný ú et nebo íslo karty) finan nímu zú tovacímu centru pro ov ení, je i mén pravd podobný výskyt podvodu. Aby bylo zabrán no podvod m, jsou 6

Požadavky na tradi ní transak ní systémy zahrnují: d v rnost – tzn. nap . že íslo kreditní karty, které zákazník poskytne obchodníkovi bude prozrazeno pouze t m, kte í mají právo je znát, jako je nap . banka integritu – tzn. že ani nákupní suma ani zakoupené zboží nebudou nepat i n zm n ny autenti nost – tzn. záruku, že ten druhý je skute n ten, za koho se vydává autorizaci – ta umož uje obchodníkovi ur it, zda kupující má peníze na zaplacení nákupu (zda nap . bankovní ú et pokryje ástku na šeku) záruky – že obchodník je kompetentní a hodný d v ry (toto m že mít formu obchodního povolení, doporu ení od jiných zákazník , novin nebo dokonce dluhopisu s ru itelem pro zvlášt komplikované transakce) soukromí prodeje (platby hotovostí mohou poskytnout soukromí, protože nevytvá ejí papírový záznam pojící kupujícího se zakoupeným výrobkem; v okamžiku, kdy je nákup hotovostí dokon en, obchodník nemá záznam o identit kupujícího, aby ho mohl p i adit ke konkrétní položce; ú tenka je pouze potvrzením, že kupující n co nakoupil v prodejn a zaplatil hotovostí)

7

Pojem „digitální podpis“ je používán hlavn v USA, v evropských zemích se prosazuje spíše termín „elektronický podpis“ Obecn lze íci, že v tšina autor nerozlišuje mezi pojmy „digitální“ nebo „elektronický“ podpis. Ji í Peterka ze serveru ISDN k tomu uvádí: „Jedním ze zajímavých paradox sou asnosti je to, jak se v r zných ástech ozna uje možnost podepsat "nepapírový" dokument "nepapírovou" cestou: zatímco v USA to nazývají digitálním podpisem, v Evrop je prosazován termín elektronický podpis.“ [Peterka, 2000].

8

Soukromí není úpln zaru eno, jelikož kdokoli m že zjistit, že probíhají transakce mezi prodejcem a kupujícím. I to m že být d ležitou obchodní informací.


zapot ebí mechanismy, které ov í dodavatele a kupujícího a zaru í integritu dodavatele. Takové mechanismy zahrnují použití digitálních podpis pro elektronickou korespondenci a digitální certifikáty pro potvrzení totožnosti firmy. Tyto mechanismy se rovn ž stale více používají na ostatních sítích, jako jsou EDI a bankovní sít , protože mají v sob zabudovánu podporu flexibilních a do asných vztah , které jsou velmi frekventované na sou asném, rychle se m nícím trhu. 2.3.3. Typy elektronických plateb

Mezi elektronické platby nebo také Electronic Payments i E-Payments se adí bankovní p evody realizované prost ednictvím kanál p ímého bankovnictví, platby elektronickými platebními instrumenty a platby prost ednictvím internetových platebních systém (Fazole9, Monetka10 a další). „Jednou z prvních využívaných forem elektronických plateb byl v prost edí obchodních firem vedle nejr zn jších proprietárních aplikací, dnes ozna ovaných jako Home Banking, elektronický platební styk (Electronic Founds Transfer EFT) založený na technologii elektronické vým ny dat (EDI)“ [FROULÍK, 2002]. Pro ovládání bankovních ú t na dálku realizované prost ednictvím se postupn vžil termín „p ímé elektronických komunika ních kanál bankovnictví“. To p edstavuje v dnešních podmínkách hlasová telefonická služba (Tele Banking), Home Banking, obsluha bankovních ú t prost ednictvím webového rozhraní (Internet Banking), prost ednictvím SMS zpráv v GSM síti (GSM Banking) a obsluha bankovních ú t prost ednictvím mobilního internetu (WAP Banking). 9

Fazole je platební systém, který funguje na principu získávání tzv. „fazolí“ (na rozdíl od Monetky, která funguje p ímo v korunách). Návšt vou ur itých WWW stránek, registrací r zných internetových služeb, vypln ním anket, pr zkumu nebo nákupem p es Internet získává uživatel, registrovaný v systému Fazole, ur itý po et bod , resp. fazolí, které m že použít jako platidlo (platící samoz ejm pouze tam, kde je systém „fazolí“ akceptován). Fazole lze také získat ve form kupónu, který se dá zase pozd ji na „fazole“ sm nit.

10

Monetka.cz je tzv. internetová pen ženka – prost edek, který umož uje velmi snadno, s minimálním rizikem a zcela bez poplatk hradit ástky za nákupy zboží a služeb dostupných na eském Internetu. Jde o mikroplatební systém, fungující p ímo v korunách. Díky nulovým poplatk m umož uje Monetka, na rozdíl od b žných bank, ú tovat velmi nízké platby od n kolika halé až po tisíce. Monetka je ur ena hlavn k platbám na Internetu, transakce probíhají on-line, bez ekání jako u bankovních p evod . Služba byla technicky zprovozn na na za átku roku 2002, po átkem kv tna, kdy bylo k používání tohoto nástroje p ipraveno už zhruba t icet internetových obchod . Systém spl uje t i bezkonkuren ní p ednosti: a) je v reálných eských korunách (na rozdíl od platebního systému Fazole) b) je i pro obchodníka zcela zdarma, c) její používání je mimo ádn snadné a rychlé. Internetový obchodník, který chce služeb Monetky využívat, si musí samoz ejm tento platební systém nejd íve implementovat. Výhodou pen ženky Monetka.cz na stran prodejce je velice snadná implementace; lze si zvolit n kolik zp sob , od nejnáro n jšího (nap . provázání s firemním ekonomickým systémem) až po tzv. Monetka Shop, kdy je implementace služby v cí n kolika minut. Další p edností je používání skute né, platné m ny – eské koruny. Pro zajímavost lze uvést, že podle Computer Press se v internetovém obchod Vltava.cz, provozovaném dce inou spole ností InternetShops, platby Monetkou podílí již zhruba na 2% všech nákup .


Elektronické platby m žeme rozd lit na ty, které jsou provád ny v reálném ase (on-line), nap íklad n které internetové platební systémy, a na ty, u nichž tak tomu dosud není (off-line), což p edstavuje v tšinu v sou asné dob používaných platebních metod. P i použití on-line elektronických plateb je transakce provedena ihned a jak plátce tak inkasní strana, jsou o jejím provedení okamžit informováni. Metody, které byly vyvinuty pro provád ní plateb na Internetu, jsou v podstat elektronickou verzí tradi ních platebních systém tj. hotovost, šeky a kreditní karty. Podstatný rozdíl mezi elektronickými a tradi ními platebními systémy je v tom, že u elektronických platebních systém je vše digitální a je navrženo pro elektronickou manipulaci. Jak uvádí kniha [Kosiur, 1998]: “vše okolo plateb je virtualizováno do et zce bit ”. Nyní uvedu základní p ehled typ elektronických verzí tradi ních platebních systém . 1. Kreditní karty V transakcích s kreditními kartami deklaruje spot ebitel svoji schopnost platit tím, že poskytne obchodníkovi íslo kreditní karty. Obchodník si nechá kartu ov it bankou a potvrdí koupi vystavením ú tenky, kterou musí zákazník podepsat. Obchodník pozd ji použije ú tenku pro pen žní vyrovnání s bankou. V dalším cyklu tohoto procesu zákazník obdrží výpis z banky se záznamem o provedené transakci. Stejný scéná platí i p i nákupu kreditní kartou po Internetu. Avšak na Internetu je zapot ebí p idat další kroky pro zabezpe ení transakce a autenticity prodávajícího a kupujícího. Online manipulace s kreditními kartami m že být provád na dv ma zp soby: 1. zasílání nezašifrovaných ísel kreditní karty po Internetu 2. zašifrování detail kreditní karty p ed odesláním Obrázek 2 ONLINE MANIPULACE S KREDITNÍMI KARTAMI POMOCÍ HTML FORMULÁ E

webový prohlíže klienta

HTML formulá vypln ný formulá

HTTP server

zpracování formulá e

CGI skript

Extrakce dat

databáze objednávek

ZDROJ: Kosiur, David. Elektronická komerce. s. 33. Strana 30 (celkem 164)

banka

Odesílání požadavk na autorizaci

Šifrované transakce s kreditními kartami se dále d lí podle toho, co je zašifrováno. Pokud je celý p enos mezi obchodníkem a kupujícím zašifrovaný, pak obchodníkovi sta í dešifrovat pouze údaje z objednávky, aby ji mohl zpracovat. Informace o kreditní kart pro autorizaci nákupu m že dešifrovat tzv. d v ryhodná t etí strana. Obchodník tedy v tomto p ípad kreditní karty žádným zp sobem nezpracovává. Spot ebitel m že sám vložit íslo své kreditní karty do objednávkového formulá e a pak tento formulá odeslat obchodníkovi. Zde si je však t eba uv domit, že data nejsou nijak šifrovaná, tzn. že pro tento typ transakcí není žádná záruka. Kdokoli m že monitorovat provoz na síti a transakci zachytit. Pro ochranu p ed monitorováním ze stranu r zných “špeh ” lze použít servery a prohlíže e, které podporují protokol SSL (Secure Sockets Layer). Tyto servery však nezaru í, že data nebudou zneužita obchodníkem, který m že použít íslo kreditní karty nap . pro neautorizované nákupy. Kosiur [c1998] uvádí, že v této oblasti je vhodné použít systémy CyberCash11, Verifone nebo First Virtual. Ty používají pro webový prohlíže tzv. helper aplikaci nazývanou “elektronická pen ženka” a posílají zašifrované íslo kreditní karty p es obchodníka na sv j vlastní server/processor, kde dochází k autentizaci a schválení prodejní transakce12. Systém zákazníkovi vydává Virtual PIN, který zákazník používá namísto ísla své kreditní karty. Jakmile obdrží informace o prodeji od obchodníka, systém konvertuje Virtual PIN na íslo kreditní karty a provede tím zú tování nákupu13.

11

Firma CyberCash prosadila elektronické pen ženky, gateways pro platby a p íbuzné technologie pro vývojá e webových server a prohlíže . 12 Systém firmy Verifone používá pro p enos informací do nabývající banky protokol SET. CyberCash používá pro zpracování kreditních karet vlastní software, který se použije p ed finan ním vyrovnáním s bankou. 13 First Virtual používá pro získání souhlasu zákazníka s provedeným nákupem elektronickou poštu. Poté vydá autorizaci obchodníkovi.


Obrázek 3 POROVNÁNÍ T CHTO DVOU METOD zákazník

obchodník

7. OK

Šifrovací software

1. zašifrované íslo kreditní karty a digitální podpis

2. Pass

8. informace o nákupu

3. ov ení autenticity a krytí kreditní karty

5. autorizace

6. OK

4. ov ení

Zpracování t etí stranou (CyberCash, Verifone)

Zpracování kreditní karty

ZDROJ: Kosiur, David. Elektronická komerce. s. 35. 2. Elektronické šeky Elektronické šeky se používají k p ímým platbám na Webu. Funkci elektronického šeku vysv tlím op t nejd íve na fungování šeku papírového. Papírový šek je p íkaz pro banku spot ebitele, aby p evedla pen žní ástku z jeho ú tu na ú et n koho jiného. Tento p íkaz se neposílá p ímo bance, nýbrž zamýšlenému p íjemci pen z, který musí p edložit šek bance, aby obdržel své peníze. Poté co dojde k transferu pen z, zrušený šek se pošle zp t jeho odesílateli jako doklad o zaplacení. Elektronický šek má stejné vlastnosti jako papírový šek. Funguje jako zpráva pro banku odesílatele, aby p evedla peníze. Podobn jako je tomu u papírového šeku, p íjemce obdrží elektronický šek, který pak p edloží bance k úhrad . Elektronický šek m že být lepší než papírový šek díky jednomu významnému aspektu. Odesílatel šeku se m že sám ochránit proti podvodu tím, že zakóduje íslo svého ú tu pomocí ve ejného klí e, ímž neprozradí íslo svého


ú tu obchodníkovi. Podobn jako u protokolu SET14 se mohou i zde použít digitální certifikáty pro identifikaci plátce, banky plátce a bankovního ú tu. Elektronické šeky mohou být doru ovány bu p ímým p enosem po síti nebo elektronickou poštou. V každém p ípad existující bankovní kanály mohou zpracovat tyto platby p es své vlastní sít , což vede k vhodné integraci stávající bankovní infrastruktury a Internetu. Elektronický šek používá pro podepisování a p evod digitální podpisy. 3. Digitální hotovost Digitální ekvivalent hotovosti vyvolal spoustu otázek ohledn zachování soukromí. Digitální hotovost (digital cash, e-cash) je jedním ze systém na Internetu a je patrn nejvhodn jším systémem pro provád ní komer ních transakcí s malými ástkami pen z. V systému digitální hotovosti není ob živem nic víc než et zec ísel. Banka m že vydat tyto et zce ísel a debetovat n í ú et rovnající se hodnot vydaného ob živa (známek). Banka potvrzuje platnost každé známky vlastním digitálním razítkem p ed tím, než je známka p enesena na osobní po íta p íjemce. P i útrat pen z sta í p enést odpovídající ástku známek na obchodníka, který je poté sm ní v bance. Aby bylo zajišt no, že každá známka je použita pouze jednou, banka vede záznamy sériového ísla každé známky, jakmile je známkou placeno. Pokud banka zjistí, že sériové íslo známky je již v databázi, znamená to, že se n kdo snaží utratit známku více než jednou. Banka ihned informuje obchodníka, že známka je bezcenná. Vzhledem k tomu, že digitální hotovost nemusí být rozd lena na hodnoty odpovídající skute ným hodnotám mincím nebo právním p edpis m, m že být použita v menších hodnotách, které jsou užite né pro transakce v elektronickém sv t . Jak ve skute ném, tak i v elektronickém sv t jsou obvykle transakce omezeny na n jakou minimální ástku, která zajiš uje, že transak ní poplatky ú tované bankami a zú tovacími centry nep evýší marži obchodníka z uskute n ného prodeje. Malé hodnoty digitálních známek používané pro takové platby se nazývají microcash (mikrohotovost). Transakce v reálném ase s nízkými náklady použitím mikrohotovosti se nazývají mikrotransakce. Díky nízkým cenám elektronických transakcí si mohou obchodníci ú tovat za použití malého množství informací, aniž by museli platit prohibitivní transak ní poplatky a mít tak menší zisk. Mikrohotovost m že být použita za výrobky a služby jako nap . sd lení ceny akcie, obrázek nebo zvukový klip nebo kapitola z elektronické knihy. Mikrohotovost nás tím p ivádí k rychlé sm n malých ástek ob živa za ást informace nebo asu. Alternativou manipulace s mikrohotovstí p i každé transakci je akumulace poplatk u každého kupujícího, dokud se fakturovaná ástka neblíží ástce obvyklé pro ostatní komer ní transakce. Pak m že obchodník vyžadovat platbu platební kartou a nemusí se obávat, že bankovní poplatky na zpracování transakcí s kreditními kartami p evýší hodnotu jednotlivé transakce.

14

Protokol SET vytvo ila ve spolupráci s bankami a vývojá i firma Visa Master-Card.


Problémem, který se musí v této oblasti ešit, je zabezpe ení. A vyvstávají zde tyto otázky: Je skute n t eba zabezpe ení pro každou známku kolující mezi prodávajícím a kupujícím? Nebo jsou ástky na známkách tak malé, že nikomu nestojí za to rozšifrovat ochranný systém? Domnívám se, že zavedení vysoce výkonných šifrovacích metod by s sebou p ineslo vyšší režijní náklady na systém a jeho zpomalení k naprosté nepoužitelnosti. 4. EDI

EDI neboli elektronická vým na dat se objevuje již v 60. letech, avšak v té dob byla používána hlavn velkými korporacemi a jejich dodavateli. EDI slouží pro vzájemnou spolupráci na soukromých sítích Value Added Network (VAN). Tyto sít VAN nabízejí spolehlivost a zabezpe ení, což je zatím stále ješt velmi obtížné zajistit v p ípad Internetu. Použití systému EDI vypadá zhruba takto: Poskytovatel služeb EDI spravuje sí VAN, kde každý obchodní partner má svou poštovní schránku. Poskytovatel ukládá a posléze doru uje zprávy mezi partnery. Každá firma, která chce použít EDI, se musí dohodnout na obsahu formulá , se kterými bude provád t obchodní komunikaci se svými partnery. Tyto formulá e jsou p enášeny pomocí e-mailu nebo VAN. Poté musí každý ú astník (firma) spustit na svém po íta i EDI software, který p eloží data do formátu, jenž používá firma ve vlastních databázích. Obrázek 4 POUŽITÍ SYSTÉMU EDI VAN

Obchodní aplikace

Standardní EDI zprávy

Standardní EDI zprávy

Obchodní aplikace

ZDROJ: Kosiur, David. Elektronická komerce. s. 43. EDI na sítích není vhodná pro rychle se m nící partnerství mezi firmami. Uzavíraní dohod a ukon ování partnerství lze realizovat jen velmi pomalu a nákladn . Proto poskytovatelé služeb EDI nyní nabízejí p ístup k Internetu propojený s EDI, ímž uleh ují firmám nároky na provoz hardware a software. Díky flexibilním implementacím EDI, jako jsou nap íklad formulá e vypl ované p ímo ve webovém prohlíže i, se m že stát EDI výhodné i pro malé a st ední podniky. D íve byla nevýhodou EDI dlouhá p edb žná vyjednávání o definici transakcí, které by vyhovovaly ob ma obchodním partner m. To EDI inilo nevyhovující pro krátkodobá obchodní spojenectví, která jsou v dnešním sv t tak astá. Krom toho, každý obchodní sektor si definoval svoje vlastní formulá e pro EDI, a pak bylo velmi obtížné propojit jednotlivé sektory. Proto vznikla nová sada – OpenEDI - usnad ující návrh a provád ní transakcí EDI na Internetu.


Systém EDI umí více než pouhé provád ní plateb. Jeho pomocí m že firma provád t automatizované zpracovávání objednávek, skladovou evidenci nebo p epravu. Jedna z variant EDI, nazývaná Finan ní EDI nebo též FEDI, je ur ena pro provád ní plateb a je tudíž paralelou platebních systém popsaných v této kapitole. Rozdíl je hlavn v tom, že tento druh platebního systému se používá výhradn pro transakce provád né mezi firmami navzájem.

Obrázek 5 POROVNÁNÍ SLUŽEB EDI NABÍZENÉ POSKYTOVATELI INTERNETU A VAN Vlastnost Ukládání a doru ování obsahu poštovních zásilek Zabezpe ené prost edí Spolehlivý výkon Zodpov dnost poskytovatele Zákaznická podpora Interaktivní p ístup P ístup k elektronickým informacím

Poskytovatel Internetu Ano

Vallue-Added Network Ano

Ne Ne Omezené

Ano Ano Ano

Omezené Ano ano

Ano P íplatek Omezené (+p íplatek)

ZDROJ: KOSIUR, David. Elektronická komerce : principy a praxe. s. 46.

2.3.4. Právní režim elektronických (digitálních) pen z

„Elektronické peníze je možné považovat za platební i spíše legitima ní prost edek osv d ující pohledávku uživatele za emitentem ve výši nominální hodnoty platebního prost edku“. [Frimmel, 2002]. Z jiného pohledu také m žeme íci, že se elektronické peníze s ohledem na abstraktní platební povinnost emitenta v i osob , která elektronické peníze „p edloží“, siln blíží dlužnímu úpisu na majitele. Ovšem uznává se, že istý p ístup k elektronickým pen z m jako cennému papíru a tedy orientovaný v cn -právn rovn ž není zcela namíst [Escher]. Podle tohoto p ístupu je sice adresátem prohlášení emitenta nejprve uživatel, ale platební povinnost má však existovat v i tomu, kdo jako první ádn p edloží digitální peníze, aniž by musel dokazovat materiální oprávn ní, tedy ú inný p evod „digitalizovaného práva“. Uživatel autorizuje obchodníka k p ijetí pen z p enosem dat. Zvláštnosti však vznikají z toho, že pro emitenta není možné rozlišit mezi originálními a kopírovanými daty, takže pro n j nebude rozhodující p edložení originálu „cenného papíru“, ale princip priority s asov prvním p edložením dat. Z toho vyplývají i úvahy o pojmu „cenná data“ jako analogii cenného papíru. Strana 35 (celkem 164)

V právním ádu R není pojem elektronických pen z nijak upraven. V této souvislosti je nutné zd raznit, že i p es ozna ení elektronické „peníze“ se nejedná o jakýsi druh zákonných pen z ve smyslu § 16 odst. 1 zák. . 6/1993 Sb., o eské národní bance, ve zn ní pozd jších p edpis . Proto není vydávání elektronických pen z na rozdíl od pen z zákonných vyhrazeno eské národní bance. Stejn tak není možné uvažovat o povinnosti p ijímat elektronické peníze a o by i jen analogické aplikaci vyhlášky . 37/1994 Sb., kterou se stanoví postup p i p íjmu pen z, nakládání s nimi a p i poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky i mince. Další související otázkou je, jestli vydávání elektronických pen z je p ijímání vklad od ve ejnosti. Podle § 2 zákona . 21/1992 Sb., o bankách, nesmí nikdo bez povolení p sobit jako banka, p ijímat vklady od ve ejnosti, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Bankami se podle § 1 odst. 1 zák. o bankách rozum jí právnické osoby se sídlem v eské republice založené jako akciová spole nost, které p ijímají vklady od ve ejnosti a poskytují úv ry, a které k výkonu uvedených inností mají povolení p sobit jako banka. Podle § 1 odst. 2 zákona se pro ú ely tohoto zákona vkladem rozumí sv ené pen žní prost edky, které p edstavují závazek v i vkladateli na jejich výplatu. Vedle toho z § 3 vyplývá, že zákon o bankách rozlišuje vedle p ijímání vklad od ve ejnosti i další innosti, jako zejména vydávání platebních prost edk podle § 3 písm. d) zákona, p i emž banka je oprávn na tuto innost vykonávat, pokud z povolení p sobit jako banka nevyplývá n co jiného. Požadavek na povolení p sobit jako banka se týká pouze p ijímání vklad od ve ejnosti. P i platební neschopnosti emitenta elektronických pen z se nepoužijí ustanovení § 41a a násl. zákona o bankách a pojišt ní vklad ani tehdy, pokud by emitentem elektronických pen z byla banka. S ohledem na to, že k vydávání elektronických pen z není nutné mít povolení p sobit jako banka ve smyslu § 4 a násl. zákona o bankách, nemá eská národní banka možnosti ovliv ovat hospoda ení emitenta elektronických pen z tak, jak jí p ísluší v i bankám. Je možné uvažovat o tom, zda vydáváním elektronických pen z nem že dojít k napln ní skutkové podstaty trestného inu ohrožování ob hu tuzemských pen z podle § 144 trest. Zák. který sankcionuje toho, kdo neoprávn n vyrobí nebo vydá náhražky tuzemských pen z, nebo takové náhražky neoprávn n dává do ob hu. Podle M. Frimmela [2002] to možné není, protože sice lze pohlížet na elektronické peníze jako na náhražku tuzemských pen z nicmén nelze ozna it za neoprávn né vydání náhražky tuzemských pen z stav, kdy tato innost není zakázána, arg. l. 2 odst. 3 Listiny. Pokud bude innost emitenta pokryta oprávn ním k podnikatelské innosti, podobná úvaha se stává bezp edm tnou.

2.3.5. Platební systémy - shrnutí

R zné obchodní oblasti v internetovém obchodování (nap . klasický zásilkový obchod nebo nabídky digitálního zboží a služeb) vyžadují r zné platební postupy. Teprve tento vztah k praxi dovoluje p iblížení se k otázce


skute né pot eby elektronických platebních prost edk na Internetu, která se místy m že ukázat i jako pouze zdánlivá pot eba. Firma tedy musí za ít používat správný platební systém a integrovat ho se stávajícími systémy: skladovou evidencí, ú etnictvím apod. Firmy, zapojené do procesu prodeje zboží elektronickou cestou, mohou v oblasti plateb zvolit n kterou z t chto t í cest: použít webový server a pomocí softwarových nástroj si vybudovat vlastní systém, koupit hotový systém nebo p enechat takový projekt poskytovateli služeb elektronické komerce. Použití Internetu pro oblast elektronického obchodu znamená vy ešení mnoha problém zahrnujících komunika ní a transak ní zabezpe ení, identifikaci prodávajícího a kupujícího, mechanismy pro posílání a zpracování objednávek a napojení všech t chto inností na existující komer ní systémy. Standardy pro vzájemnou spolupráci platebních mechanism se stále zpracovávají, takže se firmy musí rozhodnout bu následovat v dce raného trhu nebo podporovat více než jeden platební systém.

2.4.

Záv r

V oblasti právní úpravy elektronického obchodu existuje ješt množství nesrovnalostí, které se postupem asu, díky stále ast jšímu užívání v praxi, poda í odbourat. K odstran ní výkladových nejasností v oblasti elektronickému obchodu ur it p isp je vyšší množství soudních spor v této oblasti a s tím spojená judikatura. Dalším aspektem, který bude mít vliv na zpr hledn ní právního rámce pro elektronický obchod, bude také implementace sm rnice 2000/31/ES do právního ádu eské republiky. P itom je však zapot ebí mít stále na pam ti, že Internet jako vzorový p íklad decentralizované struktury by m l být regulován jen v té mí e, jaká je nutná k zachování minimálních požadavk právního státu. Aplikace právních norem na Internet jako takový je problematická. Z definice Internetu vyplývá, že jde o celosv tovou po íta ovou sí , která p esahuje územní hranice národních jurisdikcí. M žeme tedy odvodit, že jakýkoliv legislativní zásah, pop . snaha o regulaci m že usp t pouze v tom rozsahu, v jakém je státní moc schopna donucení, tedy zpravidla pouze v rámci územních hranic p íslušného státu. Z stává tedy otázka, zda je možné ozna it Internet jako nejbližší velkou obchodní p íležitost, ne-li dokonce za átek nového tržního ádu! Internet má potenciál trvale zm nit hospodá ství. Všechna hospodá ská odv tví tím ovšem nebudou dot ena stejn a ani nedojde ke zm nám ze dne na den. Sv t internetových knihkupectví má velkou šanci se na tomto „novodobém tržním ádu“ velmi dob e prosadit. Také oblast knihoven nem že z stat na tomto poli v pozadí, ale práv naopak. Ve ejné knihovny, jejichž roli vidíme již dnes více v pozici moderních informa ních st edisek, by m ly jít také na tomto poli p íkladem a jako jedny z prvních si osvojit elektronický obchod jako ten


nejb žn jší prost edek pro získávání knih a dalšího nezbytného inventá e pro jejich innost. Jen d sledným uplat ováním moderních informa ních technologií mohou ve ejné knihovny obhájit svou nezastupitelnou roli, která jim ve spole nosti náleží. Záv rem lze íci, že Internet se m ní „k obrazu spole nosti“. To také znamená, že zde m že docházet k bezpráví; a musí tedy vzniknout systém, který by tomuto bezpráví zabránil. Znalost a existence norem v oblasti tzv. informa ní spole nosti a zejm. elektronického obchodu by se m la stát b žnou sou ástí znalostí (práv a povinností) nás všech.


3

ELEKTRONICKÝ OBCHOD NA INTERNETU

3.1.

Vymezení elektronického obchodu

3.1.1. Charakteristika elektronického obchodu, uvedení do problému

Pro správné vymezení pojmu elektronický obchod je vhodné nejprve definovat obchod samotný. Ten p edstavuje innosti zahrnující nebo naopak utvá ející nákup a prodej zboží, služeb, informací, energie, cenných papír , pop ípad dalších. Elektronický obchod nebo také elektronická komerce, electronic commerce nebo pouze e-commerce, znamená zajišt ní obchodních aktivit podniku prost ednictvím nejr zn jších informa ních technologií [Slípka, 2000]. Jiná definice íká, že elektronický obchod m žeme chápat jako vým nu informací po elektronickém médiu za ú elem uzav ení obchodu nebo k jeho podpo e [T tek, 1999]. Frejtichová uvádí, že elektronický obchod je jakákoliv forma obchodování která je provád na elektronicky, tj. prost ednictvím telekomunika ních sítí [Frejtichová, 1999]. Elektronickým obchodem lze pak podle Radka Froulíka [2002] velmi obecn nazvat takovou realizaci obchodních proces , která je uskute n na zcela nebo jen z ásti prost ednictvím elektronických15 komunika ních prost edk . V dnešní dob zejména prost ednictvím Internetu. Froulík [2002] dále uvádí: „P esto se však pojem elektronický obchod nerovná pojmu internetový obchod, jak se asto chybn uvádí. Elektronický obchod využívá vedle Internetu rovn ž sítí s p idanou hodnotou (Value Added Network - VAN), telefonních sítí (pevné telefonní sít a mobilních telefonních sítí), vysílání digitální televize, pop ípad dalších.“ Internetový obchod je proto podmnožinou obchodu elektronického. N kte í auto i rozlišují mezi pojmy e-business (elektronické podnikání) a e-komerce (nebo také elektronická komerce). Podle Petra Palána ze serveru e-komerce.cz je pojem e-commerce podmnožinou pojmu e-business. E-komerce znamená transakci (obchod), zatímco e-business znamená informaci. „Pod pojmem e-komerce se ve v tšin p ípad rozumí p edevším prodej i poskytování služeb skrze internet16…Na druhé stran e-business je pojem ádov širší, zahrnuje nejen prodej a poskytování služeb p es internet a procesy s tím spojené, ale znamená transformaci všech proces uvnit , ale také vn firmy, s využitím moderních technologií na bázi internetu i webu. Tento pojem v sob zahrnuje skute nou transformaci firemních aktivit a profitování z využití moderních technologií17.“ [Palán, 2001]. Každý proces, který firma uskute ní, obsahuje 15

Za ízení obsahující tranzistory, k emíkové ipy i elektronky, jejichž innost ídí elektrický proud, jež jimi prochází. Módní p ívlastek elektronický, respektive p edpona e, u v tšiny pojm postupn vymizí v souladu s tím, jak se jimi ozna ované vlastnosti specifické pro jejich doposud malou ást stanou p irozenými a samoz ejmými. 16 Jde tedy o transak ní rozhraní na Internetu, www stránky obchodníka, jimiž zákazník m i uživatel m umož uje nákup knih, objednání automobilu i download softwaru. Nap . Amazon je typickým p íkladem e-commerce firmy – umož uje nákup knih a další na toto navazující procesy. 17 Naopak nap . IBM sice prodává své produkty skrze Internet (to je e-commerce), ale další interní procesy této firmy prošly/procházejí transformací (nap . výzkum a vývoj, projektové ízení aj.) a


ur itou ást informace nebo celou informaci. Všechny procesy získávají p idanou hodnotu ze situace, kdy informace jsou p esn jší, detailn jší a rychleji se dostanou k lidem, kte í je pot ebují a um jí s nimi pracovat. Mohu tedy shrnout, že pod pojmem e-business se skrývá využití moderních technologií pro zefektivn ní všech firemních proces , interních i externích. Palánovo tvrzení z ásti potvrzují i slova Pavla Froulíka [2002], který uvádí: „Elektronický obchod-Electronic Commerce (E-Commerce) je sou ástí širší oblasti elektronického podnikání - Electronic Business (E-Business), jež p edstavuje využití elektronických komunika ních prost edk ve všech aspektech podnikatelské innosti“ Po d kladném studiu pojm lze íci, že Froulík sice ztotož uje (na rozdíl od Palána, který tento ekvivalent neuvádí) pojem „elektronický obchod“ s „elektronickou komercí“, ale oba tyto pojmy pod azuje (stejn jako Palán „elektronickou komerci“) zast ešujícímu pojmu e-business (což p edstavuje sféru elektronického podnikání jako celku), v emž se oba auto i shodují. Froulík ješt navíc odlišuje „internetový obchod“ od „elektronického obchodu“ a Palán uvádí, že elektronická komerce je obchodování po Internetu, ímž ji adí na stejnou úrove jako obchod internetový (na rozdíl od elektronického, který umož uje obchodování i po jiných sítích než Internet, nap . VAN). Dalo by se tedy shrnout, že v tšina autor ztotož uje pojmy „elektronický obchod“ s „elektronickou komercí“ (e-commerce, electronic commerce). Oba pojmy jsou sou ástí širší oblasti „elektronického podnikání“ (e-business, electronic business). Pokud bychom cht li rozlišovat mezi jednotlivými pojmy, dá se odvodit, že internetový obchod je pod azen elektronickému obchodu, který je zase podmnožinou elektronického podnikání (e-business). Názorn ji to ukazuje obrázek íslo šest. Obrázek 6 SCHÉMA VZTAHU MEZI POJMY ELEKTRONICKÉ PODNIKÁNÍ, ELEKTRONICKÝ OBCHOD A INTERNETOVÝ OBCHOD18

využívají moderní technologie ke zvýšení produktivity firmy a efektivity vykonávaných inností (to je e-business). 18 Jde o prost edí podnikatelské sféry (tj. B2B, B2C, B2G), tzn. vyjma C2C. Podrobn ji viz kapitola 3.4.


ZDROJ: Froulík, Radek. Elektronický obchod – význam, základní pojmy a vybrané souvislosti. V rámci své rigorózní práce budu rozebírat p edevším oblast elektronického obchodu, zejména oblast obchodu po síti Internet, tedy internetového obchodu, ale pojednána zde bude také problematika elektronického podnikání (e-business) jako celku. V publikaci Elektronická komerce [Kosiur, 1998] se uvádí: „P vodn elektronická komerce spo ívala v transakcích mezi velkými korporacemi, bankami a ostatními finan ními institucemi.“19 Použití Internetu jakožto zp sobu jak p enést elektronické obchodování k individuálnímu spot ebiteli vedlo ke zm n pohledu na v c. Zájem se postupn p enesl na elektronické obchodování týkající se spot ebitele. Také malé firmy zjistily, že mohou provád t své obchody on-line – práv tak, jako jejich v tší konkurenti. Firmy všech velikostí mají možnost využívat výhod Internetu ke snížení náklad : bu náhradou stávajících sítí Internetem nebo použitím Internetu jako dalšího komunika ního média, i p evedením svých obchodních dat do digitální formy. Elektronický obchod neznamená jen nákup i prodej zboží a služeb p es Internet, má mnohem více aspekt . Týká se ízení nákupních a prodejních transakcí, následných pen žních transfer p es po íta ové sít , zahrnuje prodej a koupi nových komodit jako jsou nap . elektronické informace. Práv spole né p sobení (synergie) v používání digitálních informací, po íta ové firemní praxe a Internetu je podhoubím pro elektronické obchodování.

3.1.2.

Model elektronického obchodu a jeho architektura

19

Pojem „elektronická komerce“ nech je zde chápán jako synonymum k pojmu „elektronický obchod“.


Obchod provád ný prost ednictvím Internetu lze znázornit takto: Obrázek 7 I. KLASICKÁ VARIANTA (ZÁSILKOVÝ PRODEJ)20

ZÁKAZNÍK (KUPUJÍCÍ)


ZÁKAZNÍK (KUPUJÍCÍ) ZÁKAZNÍK (KUPUJÍCÍ)


nabídka

objednávka

PRODÁVAJÍCÍ

PRODÁVAJÍCÍ

ú et, faktura

PRODÁVAJÍCÍ

platba

PRODÁVAJÍCÍ

dodávka

PRODÁVAJÍCÍ

ZDROJ: RULÍKOVÁ, Miloslava. Elektronické obchodování na Internetu. s. 23.

Obrázek 8 II. PLNOHODNOTNÁ VARIANTA (PRODEJ I PLATBA PO INTERNETU)


ZÁKAZNÍK (KUPUJÍCÍ) ZÁKAZNÍK (KUPUJÍCÍ)

nabídka

PRODÁVAJÍCÍ

objednávka + platba dodávka + ú et, faktura

20

PRODÁVAJÍCÍ PRODÁVAJÍCÍ

Zásilkový prodej je velmi astý zp sob prodeje knih (p edevším pro knihovny a školy) po Internetu. V p ípad prodeje knih i jiných dokument knihovnám i školským za ízení, je však postup pon kud jiný – objednavatel zboží tj. knihy nejd íve obdrží a teprve potom je p íslušným (dohodnutým) zp sobem zaplatí. Jde bu o platbu na dobírku, kde je zásilka poslána nap . prost ednictvím eské pošty objednavateli (kupující knihovn ), který zásilku na míst a v hotovosti zaplatí. Nebo jde o platbu na fakturu, kdy je zásilka také doru ena objednavateli a ten jí zaplatí p íkazem k úhrad ze svého ú tu na ú et dodavatele.


ZDROJ: RULÍKOVÁ, Miloslava. Elektronické obchodování na Internetu. s. 23.

Obrázek 9 III. BEZPE NÁ VARIANTA (SET) T ETÍ STRANA (AUTORIZA NÍ CENTRUM, BANKA) platba, p íkaz + výpis z ú tu

ZÁKAZNÍK (KUPUJÍCÍ) PRODÁVAJÍCÍ

ú et + inkaso (úhrada)

nabídka + ú et + dodávka

ZDROJ: RULÍKOVÁ, Miloslava. Elektronické obchodování na Internetu. s. 23 24. P i skute n plnohodnotném internetovém (varianta II.) obchodování vzniká n kolik problém : • ov ení totožnosti obou stran • skute né provedení úhrady • doru ení úhrady skute nému prodávajícímu • dodání zboží (služby) skute nému kupujícímu Jde p itom jak o faktickou stránku v ci (existence pen žních a zbožních tok ), tak i o právní stránku v ci (platnosti elektronicky provád ných obchodních a bankovních operací z hlediska platného právního ádu, da ové aspekty, záruky apod.). Prvním p edpokladem úsp šného a bezpe ného obchodování je ov ení totožnosti obou stran, tj. prodávajícího a kupujícího. Jde o autentizaci (viz podrobn ji kapitola 2.3.2. Požadavky na platební systémy) obou stran, neboli aby prodávající v d l (s dostate nou jistotou) kdo je kupujícím, resp. zda disponuje prost edky k úhrad , a naopak kupující musí v d t, kdo mu zboží opravdu prodává a zda zboží skute n existuje. Prokázání totožnosti prodávajícího se na Internetu provádí obvykle zvolením jeho webové stránky, kde se objeví ur itá nabídka, a je na kupujícím, zda ji bude dále akceptovat. Prodávající nepot ebuje p íliš pátrat po skute né totožnosti kupujícího, pokud si v klidu po ká, až k n mu dorazí platba a pak zboží pošle na adresu uvedenou kupujícím. M že zde vzniknout problém, že za kupujícího se vydává n kdo jiný než kdo zaplatil (manipulace se záznamy odesílanými prodávajícímu). Zajímavou otázkou v tomto p ípad je, kdo nese riziko: kupující


nebo prodávající? Ob anský zákoník v ásti Zvláštní ustanovení o prodeji zboží v obchod , a to ust. §614 odst. 3 íká: „P i zásilkovém prodeji p echází vlastnictví na kupujícího p evzetím v ci kupujícím na míst dodání jím ur eném.“ V p ípad bankovního styku p es Internet je vzájemný vztah složit jší. Banka pot ebuje v d t, že klient je skute n klient, a klient se z d vodu bezpe nosti neobejde bez potvrzení, že banka je opravdu banka. Ve všech p ípadech je d ležitá otázka, zda n kdo nem že zprávy p enášené mezi ob ma obchodními partnery odposlouchávat, ni it, ale p edevším modifikovat. Nyní se zam ím na architekturu internetového obchodu. Internetový (virtuální) obchod je podle Hladkého speciální aplikace provozovaná na stran serveru, ke které uživatel (kupující) p istupuje prost ednictvím WWW prohlíže e (browseru). Na základ tohoto principu se virtuální obchod rozd luje na ást klientskou a ást serverovou [Hladký, 1998]. 1. Klientská strana internetového obchodu je z pohledu kupujícího adou WWW stránek, kterými prochází stejným zp sobem jako na klasickém neobchodním webovém serveru. Kupující ukládá vybrané zboží do virtuálního nákupního košíku, který m že být realizován jak na stran serveru, tak na stran klienta. V rámci nákupního košíku m že kupující p idávat a odebírat zboží, m nit jeho strukturu, realizovat kontrolní sou ty atp. Je-li zákazník hotov s výb rem zboží, vybere si z nabídky internetového obchodu zp sob zaplacení a doru ení zboží. Zákazníkovi je p edložen ú et v etn dan , poštovného, dopravy, slev atp. Pokud zákazník s ú tem souhlasí, je bu p ímo vyzván k zaplacení nebo je mu oznámeno p edpokládané doru ení zboží (nap íklad p i nákupu na dobírku). 2. Serverová (neuživatelská) strana virtuálního obchodu je nepom rn složit jší. Její základ tvo í webserver, který zajiš uje komunikaci s prohlíže em uživatele. Webserver m že zajiš ovat také n které bezpe nostní funkce, nap íklad kryptování p enášených dat (pomocí protokol HTTPS21 nebo SSL22), autorizaci nebo autentifikaci. Standardním protokolem pro komunikaci serveru s klientem je protokol HTTP (Hypertext Transfer Protocol)23.

21

HTTPS – tedy HTTP data p enášená pomocí Secure (bezpe ného) protokolu. Tento protokol vypadá uvnit úpln stejn jako p vodní HTTP, jen p ed odesláním jsou data zašifrována a elektronicky podepsána. 22 SSL je šifrovací a podpisový protokol, který se dnes asto používá. Protokol SSL zajiš uje soukromí a spolehlivost pro komunikující aplikace, chrání data p ed odposloucháváním, zfalšováním a pad láním. Princip (a hlavní p ínosy) protokolu SSL ukazuje obrázek v P íloze íslo 2: Pozice protokolu SSL v TPC/IP modelu [ODVÁRKA]. 23 HTTP jako protokol používaný pro p enášení prakticky všeho, co b žný uživatel zahrnuje do pojmu "WWW", je poplatný dob svého vzniku. Má podobné vlastnosti jako mnoho dalších používaných protokol vzniklých v d ív jší dob - komunikace mezi uživatelem a serverem probíhá v otev ené form .


3.1.3. Základní funkce a procesy internetového obchodu Základní funkcí aplikace p edstavující internetový obchod je vytvá ení HTML stránek, které tvo í virtuální obchod. Toto zabezpe uje neustálou kontinuitu mezi tím, co je nabízeno v regálech virtuálního obchodu a tím, co je k dispozici na sklad obchodníka. Dalšími d ležitými funkcemi internetového obchodu jsou evidence zákazník , správa nákupních košík , výpo ty ástek a realizace zaplacení. Procesy internetového obchodu jsou následující: existuje cca 5 základních obchodních proces , jež jsou sou ástí elektronické komerce: sdílení informací, objednávání, platby, spln ní objednávek, služby a podpora [Kosiur, 1998]. P ehledn je ukazujeObrázek 10. Obrázek 10 PROCESY ELEKTRONICKÉHO OBCHODU

Prodávající Poskytnutí Informací

Zákazník Telefon, fax

Identifikace pot eby Sdílení informací

Webový site Diskusní skupiny

FIREMNÍ DATABÁZE

Hledání zákazníka

Hledání zdroje

Sí ová spole enství

Objednání Ohodnocení

Poskytnutí informací Vy ízení objednávky

Webový site

EDI

Webový site, telefon,fax,e-mail

Podpora

Platba Nákup

Použití, údržba

e-mailové konference



Vy ízení objednávky Služby a podpora

Obrázek 11 SHROMAŽ OVÁNÍ INFORMACÍ OD ZÁKAZNÍK Webový site Webové stránky Databáze zákazník Webové formulá e (p ehledy) Databáze p ehled e-mailové p ehledy Zdroj: KOSIUR, David. Elektronická komerce : principy a praxe. s. 10. Objednávání Pro zákazníky by m lo být vystavení elektronické objednávky na zboží nebo služby ur ité firmy rutinní záležitostí. Elektronické formulá e (objednávky) jsou v tšinou obdobou tradi ních papírových objednávkových formulá , takže práce s nimi je pouze kopírování tradi ní objednávkové innosti. Pro takovéto ešení byly navrženy aplikace klient/server. Další možností je p ijímání objednávek pomocí elektronické pošty. Platba

Zde nastíním pouze úvod k možnostem plateb po Internetu; podrobn ji byla tato problematika pojednána v kap. 0 Zp soby placení na Internetu. Existuje široká škála platebních mechanism . Platby po Internetu jsou také nejrychleji se m nící a nejmén jasnou ástí elektronické komerce. Spot ebitelé mohou používat kreditní karty, elektronické šeky, digitální hotovost (digital cash). N které firmy používají EDI. Podniky experimentují s širokou škálou elektronických platebních systém na Internetu. Mnohé z nich jsou elektronickými ekvivalenty systému, který používáme každodenn , jako nap íklad kreditní karty, šeky a debetní karty. Dalším zp sobem platby je již zmín ná digitální hotovost tedy snaha elektronicky zastupovat „tvrdou“ m nu v pen žence. Krom všech zmín ných metod elektronických plateb po Internetu, jsou zde stále tradi ní platební metody používané každý den, jako nap . telefonické poskytnutí ísla kreditní karty nebo faxování objednávky s íslem kreditní karty. Tyto metody budou však pomalu (ale jist ) nahrazovány jejich elektronickou verzí, proto zde nebudou dále detailn ji rozebrány.


Vy ízení objednávky Je z ejmé, že ekonomika je závislá na každodenním transferu obrovských kvant informací. To je pr vodní jev doby, která je nazývána digitální nebo také informa ní. Mnoho firem se zabývá práv analyzováním nebo p enášením informací - tzv. obchodování typu soft goods, tj. informace - (také n které druhy specializovaných knihoven). K p enosu t chto „informa ních produkt “ ke klient m lze použít Internet. P i obchodování s fyzickým zbožím - tzv. obchodování typu hard goods, tj. hmotný produkt - lze použít EDI k informování p epravc zboží firmy, které je pot eba transformovat. Internet potom umožní použít e-mail ke komunikaci s dodavateli a distributory v záležitosti momentálního stavu dodávky. Služby a podpora Vztah mezi firmou a zákazníkem nekon í okamžikem prodeje. Prodej m že (a nemusí!) být za átkem dlouhého a plodného vztahu. Zákazník m že pot ebovat n jaký druh pomoci s výrobkem nebo službou a firma m že mít zájem o spolupráci se zákazníkem, aby zlepšila svoje výrobky a služby, které tak bude moci lépe nabídnout ostatním zákazník m v budoucnosti. Údaje, jako jsou technická data, vlastnosti a zp soby použití výrobku, FAQ (Frequently Asked Questions), poskytují odpov di na nej ast ji kladené dotazy, update software a opravy chyb jsou jenom n které z ady informací, které m že firma zákazník m prost ednictvím Internetu zp ístupnit. Tyto systémy by nem ly být statické tzn. m ly by nechat zákazníky spolurozhodovat o tom, jaké informace budou poskytovat. 3.1.4. Tradi ní versus elektronické obchodní transakce (elektronický versus tradi ní obchod)

Tradi ní obchodování Tradi ní komerci nelze definovat jako pouhé nakupování a prodávání výrobk . Aspekty, které tradi ní komerce nebo také tradi ní obchodování zahrnuje, lze shrnout asi takto: firmy uspokojují pot eby trhu, ímž si pro sebe generují p íjmy. Zákazníci musí nejprve rozpoznat pot ebu n eho, a produktu, služby i informace. P ed skute nou koupí hledají informace o daném produktu nebo služb , místo kde požadované zboží prodávají a porovnávají varianty které nalezli (ceny, služby, pov st atd.). Prodejní cyklus nekon í dodáním produktu. Dalším krokem m že být podpora zákazníkovi, ze které plyne ob ma stranám užitek: zákazník má to, co pot ebuje a dodavatelé se dozvídají více o pot ebách trhu. Banky a finan ní instituce zatím provád jí transfer pen žních prost edk mezi prodávajícím a kupujícím. Oblast tradi ního obchodování je, jak je vid t, zna n rozsáhlá. Jde o množství r zných proces a úloh. A oblast elektronického obchodování potom nelze chápat pouze jako provád ní obchodních transakcí po elektronických sítích namísto papíru, telefonu, letadel a jiných prost edk pro p esun produkt a informací.


Elektronické obchodování Elektronické obchodování je postaveno na výhodách a struktu e tradi ní komerce, s p idáním flexibility, kterou poskytují elektronické sít (viz

Obrázek 12). Je to systém, který neobsahuje pouze ty transakce, jež jsou centrem nákupu a prodeje zboží a služeb sloužící k p ímé tvorb p íjm , ale také ty transakce, které podporují produkci p íjm (zahrnuje úlohy, které podporují nákup a prodej zboží a služeb, a integraci mezi t mito úlohami). P íkladem m že být tvorba poptávky pro dané zboží a služby, podpora prodeje a služby zákazník m (viz Obrázek 13). Elektronické obchodování m že usnadnit spolupráci mezi odd leními ve firm , zlepšit vztahy se zákazníky a odstranit omezení z titulu místa a asu. Nap íklad po íta ové systémy na Internetu mohou poskytovat podporu zákazník m 24 hodin denn , 7 dní v týdnu, objednávky na výrobky i služby se mohou p ijímat kdekoli a kdykoli. Elektronický obchod tak umož uje nové formy podnikání, stejn jako nové zp soby jak podnikat.

Obrázek 12 KOMPONENTY ELEKTRONICKÉHO OBCHODOVÁNÍ24

Vláda Obchodníci Výrobci Dodavatelé Spot ebitelé

Firemní Internet Komer ní

Marketing Prodej Platba Vy ízení objednávky Podpora

ZDROJ: KOSIUR, David. Elektronická komerce : principy a praxe. s.4.

24

Elektronickou komerci potom tvo í pr nik t chto t í základních komponent , tedy institucí, sítí a proces .


Obrázek 13 CYKLUS ELEKTRONICKÉ KOMERCE

P ístup Zákazníci

Pokra ování prodeje

Online inzerce

Online objednávky

Standardní objednávky Distribuce Elektronická podpora

ZDROJ: KOSIUR, David. Elektronická komerce : principy a praxe. s.4. Elektronický versus tradi ní obchod - porovnání Uvedu p íklad klasické obchodní transakce na následujícím p íkladu: knihovna zamýšlí v rámci své akvizi ní innosti nakoupit v tší množství (nap . 20) knih spole ensko-v dního charakteru. Jak by tato transakce mohla vypadat? Pracovník akvizice provede výb r publikací z katalogu knižních novinek a rozhodne se pro získání 20 vybraných titul . P edpokládejme, že knihovna nemá jedno prioritní knihkupectví, takže pracovník akvizice musí projít n kolik aktuálních katalog konkrétních knihkupectví i nakladatelství, než najde to nebo ta, kde se rozhodne provést nákup (zde má zase vliv n kolik faktor jako jsou slevy, pov st firmy, vzdálenost, dostupnost aj.). Jakmile jsou vybrána knihkupectví, pracovník m že vystavit objednávku a bu ji odfaxovat, nebo poslat poštou. Jakmile je objednávka p ijata, dodavatel – knihkupec ov uje prodejní historii objednávající firmy, kontroluje zásoby na sklad a zjiš uje, kdy p epravce


m že knihy vyzvednout a dodat je na odpovídající místo25. Poté, co si prodejce ov í, že zboží m že být doru eno v požadovaném ase, vytvo í objednávku pro p epravce, oznámí skladu výdej knih a vystaví fakturu na knihy. Faktura je poslána, knihy dodány a knihovna zaplatí ú et za dodané dokumenty. Jak by totéž bylo provedeno použitím elektronické komerce? Pracovník akvizice si prohlédne internetovou nabídku nakladatele i knihkupce a vybere si knihy podle svých pot eb (po et, druh, obor…) a podle dat v online katalogu. Poté akvizi ní pracovník použije nap . elektronickou poštu a pošle digitální požadavek (pravd podobn p ipojí webové stránky vybraného zboží = katalog) neboli elektronickou objednávku. Když dodavatel objednávku obdrží, po íta ový program m že automaticky vložit objednávku do databáze nevy ízených objednávek, zkontrolovat zásoby na sklad a ozna it položku k dodání. Tento stejný program m že pak elektronicky podat p epravní objednávku odpovídajícímu skladu a vystavit fakturu. Jakmile jsou knihy p ijaty, odd lení evidence závazk instruuje banku pomocí e-mailu, aby mu zaplatila odpovídající pen žní prost edky za dodané zboží. Nebo m že prob hnout jiný zp sob platby: nap . platba na fakturu, složenkou, poštovní poukázkou. Nyní budou oba zp soby transakcí – elektronická i tradi ní – porovnány na následujícím obrázku ( viz

Obrázek 14).

Obrázek 14 TRADI NÍ (SLUŽEB)

A

ELEKTRONICKÉ

ZP SOBY

NÁKUPU

KROK PRODEJNÍHO CYKLU

TRADI NÍ KOMERCE (využito více médií)

Získání informací o produktu

asopisy, letáky, online katalogy tišt né formulá e, dopisy

vyžádání p edm tu schválení objednávky ov ení katalogu, cen Ov ení dostupnosti produktu a potvrzení ceny Generování objednávky Poslání objednávky (kupující); p íjem objednávky (dodavatel) Kontrola zásob na sklad Rozvrhnutí dodávky Generování faktury P íjem zboží Potvrzení ú tenky

PRODUKT

ELEKTRONICKÁ KOMERCE (využito jedno médium) webové stránky e-mail, el. objednávka

katalogy Telefon, fax

Online katalogy

Tišt ný formulá Fax, pošta

e-mail, webové stránky e-mail, EDI

Tišt ný formulá , fax, telefon Online databáze, webové stránky Tišt ný formulá e-mail, online databáze Tišt ný formulá Online databáze P epravce Tišt ný formulá e-mail

25

V p ípad , že si knihy chce vyzvednout knihovna sama, toto samoz ejm odpadá. Knihovník, pokud nakupuje dokumenty p ímo, má spíše tendenci si knihu „osahat“. Platba tedy potom následuje nap . v hotovosti (u malého po tu kus ).


Poslání faktury (dodavatel); p íjem faktury (kupující) Rozvržení platby Poslání platby (kupující); p íjem platby (dodavatel)

Pošta

e-mail, EDI

Tišt ný formulá Pošta

EDI, online databáze EDI, EFT

ZDROJ: KOSIUR, David. Elektronická komerce : principy a praxe. s. 6-7. P i porovnání tradi ního a elektronického zp sobu nákupu je možno vid t, že mnoho krok je stejných, ale zp sob, jímž jsou informace získávány a p enášeny v pr b hu cyklu, je rozdílný. P i tradi ní metod nákupu je pot eba mnohem více médií a také delší as pro zpracování objednávky.V p ípad elektronického nákupu je pouze zapot ebí n kolika r zných aplikací pro p enos a zpracování dat p i objednávkovém procesu. Proces nákupu by se ješt zefektivnil, kdyby bylo možné získat všechny pot ebné informace a uskute nit transakci b hem chvilky, a to vše s použitím jednoho média. A zde by práv svou roli mohlo a m lo sehrát stále se rozvíjející elektronické obchodování a jeho možnosti. Samoz ejm , že ur ité zboží p es Internet doru it nelze (a svou roli zde tedy dále budou mít tradi ní kamenné obchody i pošta prost ednictvím které bude vybrané zboží – t eba z webu – doru eno), nicmén n které druhy zboží (nap . e-knihy) i služby lze pro elektronický p enos upravit lépe.

3.1.5.

Záv r - shrnutí

Srovnání tradi ního a elektronického obchodování na p íklad dodávky knih pro knihovnu bylo dosti zjednodušené. Elektronický obchod nejenže zjednodušuje dodávku informací a zboží, ale m že také zm nit vztahy mezi nimi. A práv zde se objevují nové p íležitosti. K n kterým p íležitostem elektronického obchodu pat í nap .: 1. pro firmu: zrychlení výroby, zefektivn ní proces , sdílení informací, tvorba nových informa ních produkt 2. pro spot ebitele: zlepšení informovanosti trhu, vytvo ení nových prodejních kanál , marketing na míru, výzkum trh 3. pro obchodní partnery: ízení dodavatelského et zce, snížení výdaj na p enosy, vytvo ení dynamických virtuálních organizací Obchodníci mohou elektronicky informovat potencionální zákazníky o zboží, které je zvlášt zajímají. N které firmy fungují jako zprost edkovatelé informací neboli broke i, sledují speciální trhy, oznamují klient m výhodné Strana 51 (celkem 164)

koup , zm nu podmínek trhu, t žko získatelné produkty nebo pravideln hledají speciální výrobky podle p ání zákazníka. Elektronický obchod m že nabídnout firm jak krátkodobý, tak i dlouhodobý prosp ch. Otevírá nové trhy a umož uje získání nových zákazník , ale také usnad uje a urychluje uzavírání obchod se stávajícími zákazníky. Více informací v digitální podob znamená mén „papírování“ a také možnost více se zam it na pot eby zákazníka.


3.2. Druhy elektronického podnikání Elektronický obchod lze rozd lit podle n kolika hledisek. Tím základním a výrazn p evažujícím je rozd lení podle charakteru vzájemn komunikujících subjekt . Z tohoto hlediska definujeme elektronický obchod v oblasti vztah mezi podnikatelskými subjekty (Business to Business - B2B), mezi podnikatelským subjektem a kone ným spot ebitelem (Business to Consumer - B2C), nikoliv tedy mezi podnikatelským subjektem a zákazníkem (Business to Customer), jak se asto chybn uvádí. Dále mezi podnikatelským subjektem a státní organizací (Business to Government - B2G26) a nad rámec elektronického podnikání mezi kone nými spot ebiteli (Consumer to Consumer – C2C). Elektronické podnikání, jak již jsem uvedla na za átku úvodní kapitoly, p edstavuje využití elektronických komunika ních prost edk ve všech aspektech podnikatelské innosti tzn. rovn ž ve vztahu ke státní správ (Business to Administration - B2A), i zam stnanc m (Business to Employee - B2E). Podrobn ji se zam ím p edevším na problematiku obchodování typu B2C, B2B a C2C. 3.2.1.

Online obchodování B2C

Zatímco o elektronickém obchod v oblasti B2B lze hovo it v souvislosti s používáním elektronické vým ny dat - EDI (blíže viz kap. 3.3) již od 70. let 20. století, o oblasti B2C se za alo hovo it až v pr b hu 2. poloviny 90. let v souvislosti s možnostmi, které p inesl vznik a rychlé rozší ení Internetu. Jak jsem již zmínila, tento zp sob obchodování není v sou asné dob tím nej ast jším zp sobem obchodování v rámci Internetu. P esto má sv j významný podíl. Tento druh elektronického podnikání mohou nap íklad využívat b žní tená i, kte í prost ednictvím Internetu nakupují stále více knih, asopis (ale i audio nahrávek, CD-ROM ). B2C nebo-li Business to Consumer (lze p eložit jako „obchod k p ímému spot ebiteli“) p edstavuje jeden ze základních druh elektronického obchodování. Jde o prodej zboží i služeb drobným (b žným) spot ebitel m. Spot ební trh se skládá ze všech jednotlivc a domácností, které nakupují nebo vyžadují zboží a služby pro osobní spot ebu. Oblast B2C lze popsat na 4-úrov ovém modelu zralosti elektronického obchodování B2C. Obchodování B2C rozlišuje ty i základní úrovn : 1. základní úrove broadcast p edstavuje zp ístupn ní základních informací prost ednictvím n kterého z elektronických komunika ních kanál (typicky Internetu v podob internetových stránek) pro kone né spot ebitele 2. druhá úrove interact rozši uje základní úrove o možnost interaktivní komunikaci se zákazníky a 26

Oblast B2G je v p evážné v tšin aspekt analogická, s ohledem na specifika obchodování se státními organizacemi, oblasti B2B.


3. t etí úrove transact o možnost realizace obchodních transakcí (objednat si zboží nebo službu prost ednictvím Internetu) 4. poslední úrove integrate spo ívá v integraci celého ešení s ostatními informa ními systémy obchodníka a jeho zapojení se do virtuální obchodní sít [Froulík, 2000] Krom ty základních úrovní B2C lze tento typ obchodování rozd lit podle druh . Nejvýznamn jší druhy elektronického obchodování jsou: Elektronický obchod (e-shop) je nejb žn jší formou realizace elektronického obchodování a jedná se o p ímou analogii k obchodu „kamennému“. Elektronický obchodní d m (e-mall) sdružuje r znou formou soustavu ady obchod nap . pod spole nou zavedenou zna kou, spole nou reklamou. Míra integrace jednotlivých obchod do spole ného obchodního domu m že být velmi r zná. Pro jednotlivou firmu ú ast v elektronickém obchodním dom p edpokládá p edevším úsporu náklad , asu a práce spojené s budováním a provozem vlastního elektronického obchodu a p ínos lepšího prodeje v rámci už zavedeného a navšt vovaného obchodu. Pro zákazníka znamená tento typ obchodního domu bohatší nabídku zboží na jednom míst a lepší doprovodné služby. Elektronická burza (e-procurement) je nabídkou a zprost edkováním zboží a služeb. M že být dopln na o navazující služby, nap . o interaktivní vyjednávání nebo zajišt ní všech operací spojených s uzav ením smlouvy. Elektronická aukce je obdobou mechanismu tradi ní dražby. Forma prezentace draženého zboží m že být r zná. Informa ní broker je zvláštním druhem zprost edkovatele, specializovaného na vyhledávání a sestavování specifických soubor informací. M že sledovat specifické trhy, vyhledávat unikátní výrobky… Zam ím se p edevším na první dv uvedené formy elektronického obchodu. Tyto formy prodeje zboží i poskytování služeb na dálku, prost ednictvím po íta e se stávají pro zákazníka novou, moderní alternativou nákupu. Naskýtá se mu možnost volby, zda realizovat své nákupy v „kamenném“ obchod , nebo zvolit nákup on-line využitím Internetu. Maloobchod zahrnuje veškeré aktivity spojené s prodejem zboží nebo služeb p ímo kone ným spot ebitelem pro jejich osobní, neobchodní použití. Maloobchod lze charakterizovat jako oblast neustálých zm n. Stále se p izp sobuje m nícím se pot ebám a p áním zákazník . Zárove se jedná o siln konkuren ní prost edí. Zm ny, ke kterým na trhu dochází (a na internetovém trhu jsou vzhledem k jeho povaze tyto zm ny rychlejší a výrazn jší), umož ují snadný vstup nové konkurence do maloobchodního prodeje.


Maloobchod prod lal ve druhé polovin 20. století bou livý rozvoj. Malé obchody zam ené na individuální pot eby zákazník postupn vyst ídaly supermarkety a hypermarkety. Sériovost a rozvoj infrastruktury si vynutily, že zákazník jezdí za nákupy do velkých nákupních center na okrajích m st. Extenzivní rozvoj nabídky však pomalu kon í27. Elektronický obchod dokáže obchodník m nabídnout minimalizaci náklad p ísným ízením tok zboží a sou asn tolik pot ebné uspokojení individuálních požadavk zákazníka. Obchodník, který bude znát pot eby, záliby i spot ební zvyklosti svých zákazník , pom že zákazníkovi prost ednictvím virtuálního asistenta (softwarového agenta) snadno a rychle vybrat 150 z desetitisíc nabízených položek. On-line obchodování tak umožní zákazník m ušet it stále se opakující dojížd ní a as strávený nakupováním. Elektronický obchod p ináší možnost efektivního využití praxe pohyblivých cen (dynamic pricing). V prost edí elektronického obchodování, kde obchodník disponuje velkým množstvím údaj o chování a preferencích zákazníka, dostává praxe pohyblivých cen zcela nový rozm r. On-line obchodníci mohou zákazník m poskytnout pohotový p ístup k informacím o výrobcích a službách, umožnit jejich snadný výb r a získání, a nakonec ú tovat ceny, které zohlední nejen hodnotu zboží, ale také zpracování transakcí. 3.2.2.

Online obchodování B2B

Elektronický obchod v oblasti B2B p edstavuje podle objemu transakcí rozhodující ást elektronického obchodu28. Zatímco elektronický obchod v oblasti B2C tvo í pouhý zlomek celkového objemu obchodu, v oblasti B2B je již jeho podíl velmi výrazný. Tomáš Mack z firmy Tailor Nelson Sofres Factum (firma se zabývá výzkumy trhu v oblasti uplatn ní Internetu v podnikové sfé e) tvrdí že: „V d sledku možností a následného efektivního využívání r zných novinek z oblasti IT, Internetu a telekomunikací, dochází k výrazným zm nám nejen v komunikaci mezi firmami, ale i ve strategiích spole nosti“ a dodává: “stoupá snaha firem aktivn využívat Internet ve svém businessu a angažovanost velkých firem v R v oblasti B2B na Internetu…Hlavní p ekážky, které dnes nejvíce brání rozvoji Internetu v této sfé e, jsou: ned v ra, nedostate ná bezpe nost, nezájem zákazník /partner .“ [Mack , 2002, s. 6]. Oproti tomu Jaroslav Winter [Winter, 2002, s. 7] na základ výzkum mezi firmami jihomoravského a jiho eského regionu uvádí, že nejv tší p ekážkou rychlejšího rozvoje elektronického 27

Udává se, že ve Spojených státech je na trhu více než milion druh zboží, v hypermarketech najdeme zpravidla okolo 40.000 položek, p i emž b žný zákazník nakupuje stále dokola p ibližn 150 položek. Roste po et druh zboží, dodavatel , smluv, velikost prodejen i konkurent .

28

Jde o obchod s materiálem, polotovary a investi ní statky. Tento trh pojímá všechny, kte í nakupují zboží a služby za ú elem výroby dalšího zboží a služeb, které pak prodávají, pronajímají, nebo dále dodávají. Pohyb a ceny zboží se v prost edí elektronických tržiš ídí principy známými z klasického velkoobchodu. Vztah mezi firmami obchodujícími v rámci tržišt je založen na dodržování stanovených pravidel, spolupráci a vzájemné d v e.


obchodování mezi firmami je „nízká úrove znalostí o Internetu a informa ních technologiích nebo nedostate ná znalost p ínosu elektronického obchodu. Teprve na dalších místech skon ily malá bezpe nost transakcí a dat, nedostate ný právní rámec, technologická nevybavenost firem i jiné p í iny“. Firmy také poci ují nedostatek informací a znalostí, které se týkají elektronického obchodování, íká Vojt ch Kos ze spole nosti TELE229. Pro v tšinu eských firem jsou nap . elektronická tržišt tak ka neznámou záležitostí (o problematice elektronických tržiš podrobn ji viz kapitola 3.3), a koliv obchodování na elektronických tržištích, která samoz ejm pat í do obchodování typy B2B, m že p inést jeho ú astník m nezanedbatelné výhody. Na stran kupujícího je to dosažení nižší nákupní ceny a na stran prodávajících získání nových zákazník a v tšího obratu [Winter, 2002]. Na B2B v prost edí Internetu se dá pohlížet z n kolika sm r . Podle Richarda Papíka [2002, s. 9] se na B2B dá z pohledu praxe informa ní profese pohlížet p edevším z hlediska zkoumání informací: • které v procesech obchodního modelu B2B komunikují a mohou být p edm tem speciálních a typových analýz • které se dají zjiš ovat o B2B procesech, o subjektech tohoto modelu obchodování a rovn ž o prost edí tržiš v etn elektronických za ú elem získání informací o konkurenci (metody tzv. competitive inteligence) • které jsou v procesech B2B p edm tem obchodu (nap . služby informa ních agentur, databázových center, digitálních knihoven, poradenských firem nebo elektronických tržiš , která nabízejí svým ú astník m – len m p ístupy k informacím od producent jako jsou Reuters, Dow Jones apod.; všechny pot ebné informace v jednom elektronickém a obchodním prostoru jsou jedním z cíl elektronických tržiš ) Pokud se firma rozhodne rozvíjet B2B vztahy, musí si nejd íve vyjasnit rozsah možností uplatn ní Internetu v rámci firmy a to: • • • •

zhodnotit stav uplatn ní Internetu ve firm (sou asný stav, vztah managementu a zam stnanc k jeho rozvoji) zhodnotit úrove vlastního firemního webu zhodnotit úrove web hlavní konkurence zhodnotit situaci na trhu z hlediska pohledu na firmu – s Internetem i bez Internetu (zjišt ní názor zákazník a potencionálních zákazník )

[Mack , 2002, s. 6] Wijas [Wijas, 2000] íká, že významným rysem obchodování B2B je v tší d raz na logistiku a zajišt ní samotného obchodu, oproti d razu na získání zákazníka jako je tomu v p ípad obchod ur ených koncovým zákazník m (B2C). 29

Jde o telekomunika ní spole nost, která vstoupila na eský trh v roce 2001 s nabídkou bezdrátového p ipojení k Internetu. Orientuje se p edevším na firemní klientelu, ale díky nízké cenové úrovni p ipojení ji využívají také n které domácnosti.


Elektronický obchod v oblasti B2B je z p evážné ásti realizován pomocí systém využívajících technologie elektronické vým ny dat (Electronic Data Interchange - EDI) nebo moderního standardu XML (Extensible Markup Language) a on-line obchodování na Internetu v podob internetových tržiš 30. Obchodní procesy realizované pomocí systém EDI nebo XML probíhají z velké v tšiny automatizovan na úrovni aplikací. Obchodník tak bez nutnosti znalosti použitých technologií dále pracuje v prost edí svého ekonomického informa ního systému s tím, že nap íklad vystavenou objednávku netiskne a neodesílá poštou, ale místo toho pouze zvolí funkci „Odeslat objednávku“. V n kterých p ípadech, nap íklad v prost edí malých firem, jejichž systém není na tuto formu komunikace p ipraven, používá obchodník webového rozhraní svých obchodních partner nebo specializovaného operátora. V pokro ilých p ípadech, nap íklad p i využití systému ízení zásob dodavatelem (Vendor Managed Inventory - VMI), jsou obchodníkem pro dané zboží pouze nastavena základní pravidla (nap íklad minimální skladová zásoba). O vše ostatní se již postará dodavatel spole n se systémem ízení zásob [FROULÍK, 2002]. Mnohem menšího využití se doposud do kala B2B internetová tržišt (p íklad takového internetového B2B tržišt viz firma Doc. Inc. v kapitole 3.3.5). Práv s jejich rozvojem se za al velmi asto používat termín elektronické zásobování - Electronic Procurement (E-Procurement)31. Tento termín lze, ve smyslu použité definice elektronického obchodu, vysv tlit jako takovou realizaci zásobovacích proces (identifikaci a výb ru dodavatel , výb r, objednání a dodání konkrétních produkt , pop ípad dalších proces ), která je uskute n na zcela nebo i jen z ásti prost ednictvím elektronických komunika ních prost edk [FROULÍK, 2002]. Internet umož uje komplexní interakce mezi firmami, rychlejší reakci na d ní na trhu, snižování stavu zásob a náklad na transakce. Nákupy realizované prost ednictvím Internetu snižují nejen cenu obchodních transakcí od objednávky až po zaplacení, ale také náklady vynaložené na interakci s dodavateli. B2B tržišt mohou být bu vertikálního nebo horizontálního charakteru. Vertikální B2B tržišt se specializují na ur itá odv tví (chemický, farmaceutický, hutní aj. pr mysl). Tato tržišt zakládají zpravidla vedoucí dodavatelé a 30

Forrester Research uvádí, že z odhadovaného objemu B2B transakcí bylo více jak 14 % realizováno pomocí elektronických tržiš . V roce 2004 by m la jenom ve Spojených státech hodnota t chto transakcí dosáhnout 1,4 bilionu dolar , což bude p edstavovat 53 % celého trhu v oblasti B2B [Froulík, 2001]. Celkový objem B2B obchod by se m l v roce 2004 vyšplhat podle Bilav íka [Bilav ík, 2000] na 3 - 7 bilion dolar . Pricewaterhouse Coopers odhaduje hodnotu stejného trhu v Evrop na necelý bilion euro.

31

Cílem elektronického zásobování (e-procurement) je také cenov výhodný nákup. Mezi nástroje na snížení provozních náklad adí Knoblochová nabídkové internetové stránky, katalogová ešení a integra ní software dodavatelského et zce [Knoblochová, 2001]. Nabídkové internetové stránky obsahují pouze nabídku jednoho výrobce nebo jedné služby oproti katalogovému ešení, které poskytuje pracovník m obchodních odd lení p ístup k produkt m r zných dodavatel . Krom t íd ní a klasifikování nabízených produkt lze zadávat také p ímé objednávky. Tyto katalogy umož ují snížit procesní výdaje, které dosahují nap íklad u nákupu kancelá ských pot eb 40 % celkových náklad , o 50 až 70 %.


odb ratelé s cílem provozovat virtuální komoditní burzu uzp sobenou zvyklostem v daném segmentu. Horizontální B2B tržišt se orientují nap íklad na oblast zásobování surovinami, kancelá skými pot ebami, logistiku (nap íklad dopravní služby), finance atp. P edpokládá se postupný vznik tzv. metatrh , v rámci nichž se propojí r zná vertikální i horizontální tržišt do jednoho konglomerátu. V rámci elektronického obchodu B2B se postupn ustálily 3 základní obchodní modely: 1. model seller centric se používá nap íklad ve vztahu velkoobchodu v i maloobchodník m pop . dealer m, 2. model buyer centric, který bývá ozna ován také jako e-procurement (elektronický nákup pro vlastní pot ebu) je modelem opa ným 3. e-marketplace je jejich kombinací, která funguje na podobných principech jako trh nebo burza (viz P íloha . 3). V oblasti obchodování typu B2B se postupn vytvo ily nejr zn jší mýty. Lori Enson uvádí 8 mýt o B2B, které podle jeho názoru ovliv ují myšlení lidí kooperujících ve vztazích B2B. Podle Lori Ensona je již bezesporu jisté, že budoucnost e-commerce leží nikoliv v oblasti B2C, nýbrž práv v oblasti B2B. Na záv r tedy t chto 8 mýt , které se o B2B postupn vytvo ily, tak, jak je uvádí Lori Epson. První z nich je, že obchodování B2B znamená hlavn zisk. Význam B2B ovšem nespo ívá p edevším v tom, jak velký obrat je možno dosáhnout prost ednictvím online obchod , ale spíše v utvá ení nových obchodních kontakt a z toho plynoucích nových možností. K úsp šnému implementování B2B strategie je zejména d ležitá dynamická spolupráce mezi dodavateli a odb rateli. To znamená, že ob strany by m ly být maximáln vst ícné ve sdílení informací, a to nejenom mezi sebou, ale i sm rem k ostatním potenciálním partner m. Úsp šná B2B strategie musí proniknout do všech ástí firmy. Druhým je omyl, že B2B = B2C. Jak by se na první pohled zdálo, není mezi B2B a B2C velký rozdíl. Toto však rozhodn není pravda. Zatímco B2C funguje na principu first-come, first-serve, je B2B zam eno p edevším na proces vyjednávání. To umož uje prodejci se p izp sobovat aktuální poptávce a pružn na ní reagovat. Zna né problémy m že p sobit i to, že na rozdíl od B2C, kdy prodejce okamžit inkasuje za prodané zboží, jsou u B2B obchod uspokojovány poptávky d íve než jsou placeny. To v závislosti na objemu prodej m že zna n ovlivnit Cash Flow firmy a tím jí dostat do finan ních problém . Jedním z významných B2C prodejc , jenž se snaží p ejít i na B2B trhy, je internetové knihkupectví Amazon.com. T etí mýtus tvrdí: B2B je pro každého. Toto je mýtus spojený se snahou mnoha spole ností stát se sou ástí e-businessu, aniž by d kladn analyzovaly, zda je jejich subjekt podnikání pro B2B v bec vhodný.


Obchodování B2B není rozhodn snadné. Opak tvrdí mýtus íslo ty i. Ukázalo se, že d ív jší domn nky o snadnosti zavedení B2B tržiš do odb ratelského a dodavatelského et zce firem byly mylné32. Mýtus íslo p t íká: Hlavní je technologie. Jak ale uvádí Lori Enson hlavním problémem v implementaci B2B není vlastní technologie, ale p edevším p esv d it nové uživatele o výhodnosti a správnosti užití B2B. Není pravda, že vedoucí roli v oblasti B2B hrají ISMs neboli IndustrySponsored Marketplaces = mýtus íslo šest. Elektronická tržišt pr myslových gigant tvo í totiž stále pouze malé procento objemu celkových B2B transakcí. Hlavním problémem t chto tržiš je absence vzájemného sdílení informací publikovaných na e-tržištích. Konkuren ní spole nosti váhají ve zve ej ování specifických detail o svých výrobcích, které vytvá ejí konkuren ní výhodu oproti jejich rival m. Mnoho firem si dnes stále ješt myslí, že automatizací podnikových tok se vy eší vše (mýtus sedm). Vyskytnou-li se tedy n jaké potíže, je jako první vyzdvihován nedostatek automatizace a nutnost zavedení nových informa ních technologií. Je-li podnikový výrobní systém nevýkonný, samotné zavedení obchodování online problémy nevy eší. Navíc nelze automatizovat vše. Vždy musí existovat osoba schopna flexibilních a adekvátních rozhodnutí. Mýtus íslo osm potom tvrdí: B2B je v krizi. Lori Enson však tvrdí:“ Navzdory mnoha omyl m a p ešlap m má podle p edních analytik B2B stále velkou budoucnost.“ 3.2.3.

Online obchodování C2C

Tento typ obchodování p edstavuje prodej (p evážn zánovních) výrobk spot ebitelem jinému spot ebiteli, nej ast ji formou aukce a inzerce. Jde o obchodování „kone ného spot ebitele“ v i jinému „kone nému spot ebiteli“, tedy Consumer to Consumer. Oblast elektronického obchodu ve vztahu mezi kone nými spot ebiteli p edstavuje ve své v tšin internetová tržišt , na nichž se st etávají nabídky a poptávky kone ných spot ebitel , zpravidla zboží tzv. z druhé ruky33. Tento typ 32

Jedním z p íklad m že být elektronické tržišt Covisint, které bylo založeno nejvýznamn jšími americkými automobilkami ( General Motors, Daimler Chrysler a Ford ) v únoru 2000. P vodním p edpokladem zakladatelských firem bylo, že by tržišt m lo být pln v provozu do 30 dn a objem ro ních prodej byl odhadován na 750 mld USD. Tržišt však po více jak jednom roce provozu nebylo pln funk ní.

33

D ležitá je otázka, jak provád t na Internetu transakce (tj. nákup a prodej) mezi jednotlivci co nejbezpe n ji. Usenet je nejv tší sí , kde probíhají internetové obchody mezi jednotlivci. Je oblíbeným místem, kde mohou jednotlivci nakupovat a prodávat své v ci. Usenet není samoz ejm jediné místo na Internetu, na kterém prodávají a nakupují jednotlivci. Tím, že je World Wide Web stále více populární, inzeráty na webových stránkách se objevují stále více. Jsou vytvá eny tak, aby umožnily uživatel m inzeráty jednoduše uve ej ovat i odpovídat na n . Usenet však zatím stále z stává nejv tším a nejoblíben jším místem, na kterém se obchoduje mezi soukromými osobami.


obchodování nebudu dále podrobn ji rozebírat, nebo není z hlediska knihoven ( i knihkupc ) a jejich obchodních aktivit d ležitý.


3.3. 3.3.1.

Elektronický trh a EDI v eské republice Elektronická vým na dat – vysv tlení pojmu

Jak jsem již zmínila, v sou asné dob zcela p evládá business-to-business, neboli elektronický obchod mezi výrobcem a distributorem, mezi distributorem a prodejcem. A práv v oblasti business-to-business se rozvíjí ada obchodních strategií, které vyžadují elektronickou vým nu dat nebo-li EDI. Tato kapitola je zde za azena z n kolika d vod . Vztah internetový knihkupec – knihovna je vztahem mezi dv ma podnikatelskými subjekty. Knihovna není subjektem, který by byl primárn spojován s obchodn -podnikatelskými svazky, p estože i ona funguje v komer ním prost edí. Knihovny provád jí, stejn jako jiné podnikatelské subjekty, nákupy svého zboží (které sice dále neprodávají, ale zp ístup ují za úplatu – nap . placené tená ské pr kazy, kopírování kapitol z knih…), využívají komer ních služeb nakladatel , distributor apod. Stejn tak vztah mezi internetovým nakladatelem a knihkupcem pat í do typu obchodování B2B, tedy obchodování mezi dv ma podnikatelskými subjekty. V obou z uvedených p ípad se m že práv systém EDI uplatnit a také uplat uje. Elektronická vým na dat (EDI – Electronic Data Interchange) je elektronická vým na standardních strukturovaných doklad mezi dv ma nezávislými subjekty. V systémech EDI spolu p ímo komunikují po íta ové aplikace nebo informa ní systémy obchodních partner a mohou si tak automatizovan nebo s minimem lidských zásah p edávat obchodní doklady, jako jsou faktury a objednávky, dvacet ty i hodin denn .

Obrázek 15 KOMUNIKACE MEZI DV MA POUŽÍVAJÍCÍCH SYSTÉM EDI

OBCHODNÍMI

PARTNERY

objednávka

avízo

faktura

platba

clearing



Hlavním cílem t chto systém je postupné nahrazování papírových doklad elektronickými, které mají ve výsledku stejnou právní váhu jako doklady klasické, jsou však daleko bezpe n jší a jejich p edávání je efektivn jší a levn jší, což p ináší pot ebné úspory náklad . Technologii EDI využívají desítky tisíc významných spole ností po celém sv t ke každodenní vým n elektronických doklad se svými obchodními partnery, bankovními institucemi, státní správou, celními orgány a dalšími subjekty obchodu. D vody, pro tomu tak je, jsou nasnad : EDI šet í peníze tím, že zefektiv uje procesy p edávání doklad a odstra uje chybovost p i ru ním vstupu dat. EDI šet í as tím, že odbourává ru ní vypl ování doklad , jejich kompletaci a opakované vyhledávání v archivech EDI šet í dlouhodobé náklady tím, že umož uje snížení po tu zam stnanc , kte í se zabývají firemní administrativou, a výrazn omezuje náklady na poštovné, papír, tisk a evidenci doklad EDI zaru uje vysokou operativnost tím, že zajiš uje doru ení doklad adresátovi v nejkratším možném ase. Adresát pak m že zpracovat odpov podstatn d íve než b žnými prost edky a op t v EDI odeslat odpov . Ob h doklad lze zkrátit z týdne na hodiny, maximáln jeden den. EDI snižuje riziko chyb tím, že odstra uje p episování doklad a vylu uje tak vznik b žných chyb, jako jsou p eklepy, p ehlédnutí, chyb jící údaje apod. EDI podporuje konkurenceschopnost tím, že umož uje rozumn jší využití potenciálu lidí, snižuje provozní náklady, zvyšuje pružnost práce a pohotovost EDI vytvá í peníze tím, že upev uje vztahy mezi obchodními partnery a napomáhá ke zvyšování objem obchodních transakcí 3.3.2.

Charakteristika elektronického trhu

Elektronické trhy tzv. e-marketplace (podle Jozefa Mikáta se jim íká, také internetové trhy nebo elektronické burzy) jsou zp soby obchodování známé jako business-to-business (B2B) tržišt nebo B2B vým na (ozna ují se také jako Hub, e-Hub, Industry-sponsored marketplace (ISM)34, e-market atd.). „Jde o virtuální komunity, které využívají Internet k vytvo ení výrazn efektivn jšího dodavatelského et zce – od dodavatele základních surovin - p es dodavatele polotovar - až po dodavatele finálních výrobk . V tšina B2B trh se zabývá zkvalitn ním, urychlením a zlevn ním nákupu. Není to ale podmínkou, protože tyto trhy a jejich nástroje se dají využít i nap . pro spole né plánování výroby, ízení odbytu, spole ný zákaznický servis apod.“ [Mikát, 2001]. Tržišt jsou obchody existující hlavn ke slu ování produkt nabízených adou r zných dodavatel , asto jsou p itom zam eny na ur ité pr myslové odv tví nebo velký kupující podnik. Dodavatel publikuje svoje katalogy produkt na tržišti, ale potom odpovídá za prezentaci t chto dat kupujícím samotné tržišt . 34

Industry-sponsored marketplaces jsou elektronická tržišt , na jejichž fungování se dohodnou velcí p edstavitelé pr myslových odv tvích.


Je-li implementováno vzdálené nakupování, m že si kupující b hem své nákupní relace p ímo prohlížet webový server dodavatele, ale nakonec se vrátí do nákupní aplikace tržišt a pokra uje v nákupu dalších produkt nebo p ípadn zaplatí. Pokud jsou produkty dodavatele nakoupeny na tržišti, dostane dodavatel elektronickou objednávku nákupu a spustí mechanismus vy ízení objednávky. 3.3.3.

EDI a elektronický obchod

V sou asné dob jsou hlavním motorem rozvoje elektronického obchodu internetové nástroje, jako jsou reklamní stránky www, on-line katalogy, elektronická pošta nebo virtuální obchody. EDI však stále z stává jedním ze základních kamen pro elektronický obchod Business-to-Business. Web, on-line katalog, virtuální obchod jsou užite né, pokud jsou budovány systémy, jejichž uživatelé se p ipojují na spole ný server a objednávky i jiná data zadávají ru n . EDI oproti tomu slouží v p ípadech, kdy se jedná o rovnocenné partnery, kte í komunikují pomocí automatických systém , tedy všude tam, kde komunikuje aplikace s aplikací, informa ní systém s informa ním systémem. EDI je tedy základem pro vytvo ení infrastruktury výrobc a prodejc 35. Práv to je hlavní pot ebou dnešního rozvoje obchodu v eské republice [Kosiur, 1998]. EDI je technologickým základem ady obchodních strategií. V eské republice se zavádí ada moderních obchodních technik a postup , které jsou závislé na elektronické vým n informací. Takové systémy vyžadují plnou automatizaci a nemohou být postaveny na poloautomatických systémech typu Web nebo virtuální obchod. Jak jsem již zmínila v definici EDI (Electronic Data Interchange), je tato technologie ur ena p edevším jako nástroj pro vým nu dat mezi dv ma systémy. Pomocí EDI lze propojit dv nezávislé aplikace obchodních partner – je možné propojit aplikaci dodavatele a distributora a tím dosáhnout mnohem vyšší kvality ízení distribu ního et zce. EDI je automatizovatelné na obou stranách et zce (u webového systému vždy existuje na jedné stran zákazník, který musí celou obchodní transakci zpracovat manuáln ) a používá se vždy tam, kde se jedná o pravidelné vým ny velkého množství položek. Aby elektronické doklady mohly nahradit písemné doklady, musí být jednozna n identifikovatelný p vod dokladu, neboli osoba, která doklad vytvo ila; obecn se ov ení p vodu nazývá autentizace (u písemných doklad ji zaru uje podpis). Dále je nutné zaru it, aby obsah elektronického dokladu nemohl být zm n n po jeho vytvo ení; obecn se nezm nitelnost obsahu dokladu nazývá integrita (u písemných doklad ji zaru uje jejich fyzická forma). Elektronické doklady je možné autentizovat a zaru it jejich integritu pomocí speciálních metod založených na kryptografii. Nejspolehliv jší a nejrozší en jší metodou autentizace a zajišt ní integrity elektronických doklad je

35

Pomocí EDI lze vytvá et interorganiza ní systémy nezávislých subjekt .


tzv. elektronický podpis – metoda založená na asymetrických kryptografických algoritmech (neboli kryptografických algoritmech s ve ejným klí em). EDI zaujímá v oblasti elektronického obchodu nezastupitelné místo práv proto, že umož uje vystavování, posílání a archivování elektronických doklad – standardních strukturovaných zpráv, jako jsou faktury, bankovní výpisy aj. Jejich strukturovaný popis je základní podmínkou pro pr kaznost dokladu a uznání z hlediska legislativn právního. Virtuální obchodní domy mohou poskytnout zjednodušené ú tenky, ale tam, kde bude nutné vydat standardní doklad, bude využíváno EDI. Spojení EDI s Internetem Systémy založené na EDI lze také bez obtíží slu ovat s webovými systémy a využít tak výhod obou technologií. Uvedu na p íklad : máme velkého distributora potraviná ského a spot ebního zboží. Ten má sv j informa ní systém – založený na EDI - napojen na informa ní systémy výrobc (dodavatel ). EDI pracuje pln automaticky, zboží je objednáváno na základ systému sledování minimálních skladových zásob. Jednou za as se však naskytne pot eba objednat „speciální zboží“ (nap . kap i na Vánoce). Pochopiteln nemá smysl, aby si dodavatel kapr instaloval pro jednu dodávku zboží celý systém EDI. Na druhou stranu distributor je zvyklý na pln automatizovaný provoz a všechny své vstupy a výstupy by cht l provád t p es EDI. V takovém p ípad m že použít tzv. EDI-WWW formulá e. EDI-WEB formulá je nástroj, který umož uje napojení webového prohlíže e na EDI server. Koncový uživatel pracuje pouze s webovým prohlíže em. Pomocí n j vyplní b žný formulá na webu a odešle jej na EDI server (resp. na jeho webový modul), tam je formulá p eveden do standardní zprávy EDI, která již m že být zpracována b žným zp sobem. EDI-WEB formulá e tak umož ují spojit výhody pln automatizovaného systému EDI s levným a jednoduchým p ístupem p es web. Podobný systém m že velký distributor použít i pro komunikaci s malým dodavatelem úzce specializovaného zboží, které se objednává jen v malých dávkách i jednou za as. Webové prohlíže e nemohou nahradit EDI systémy, ale mohou rozší it jejich možnosti, snížit náklady na po ízení systému pro malé dodavatele, a tím celý systém zefektivnit. Systémy „web to EDI“ umožní velkým firmám zachovat koncepci plné automatizace a p itom nabídnout ešení menším dodavatel m i odb ratel m. Použití Internetu coby p enosové vrstvy však p ináší dva základní problémy: bezpe nost p enosu a propustnost (spolehlivost) sít . 1. bezpe nost Internet jako otev ená sí je p ístupná prakticky každému, což p ináší zvýšené nároky na zabezpe ení p enášených dat (na rozdíl od nap . privátních sítích VAN). Zabezpe ení p enášených dat musí být založeno na kryptografii, která poskytuje spolehlivou ochranu. Pro EDI jsou definovány standardy, které popisují implementaci kryptografických služeb36. Díky využití této 36

Standardy EDI definují zabezpe ení na aplika ní úrovni zcela nezávisle na použitém zp sobu komunikace, jsou tedy vhodné i pro Internet a zajistí dostate né zabezpe ení pro tuto sí .


bezpe nosti nevyžaduje p enos zpráv EDI po Internetu dodate né zabezpe ení (je ale možné je využít pro zvýšení ochrany)37. Krom zabezpe ení samotných p enášených dat je nutné také zajistit ochranu uživatele p ed neoprávn ným p ístupem a manipulací s jeho výpo etním systémem. Pro tento ú el existují b žn dostupné technologie tzv. firewalls. Každý uživatel, který používá Internet pro obchodní ú ely, by m l mít implementován firewall, která umož uje zavést p ísnou kontrolu p ístupu k výpo etnímu systému uživatele. Koncepce firewall je také podporována architekturou systém EDI, které obsahují mechanismy pro p esné ízení p ístupu podle parametr definovaných pro obchodní partnery.

2. spolehlivost a propustnost Internet jako sí bez jasn definovaného správce má prakticky nižší spolehlivost než privátní systémy. Existuje ešení v podob mechanism EDI: zprávy jsou odesílány a eká se na jejich potvrzení; pokud potvrzení nep ijde do ur ité doby, odesílá se zpráva znovu. Zpráva se považuje za odeslanou až ve chvíli, kdy je p ijato potvrzení. Potvrzení m že být zabezpe eno pomocí kryptografických služeb, takže odesílatel má jistotu, že zpráva byla p ijata ur eným obchodním partnerem. 3.3.4.

EDI a knihovny

A koli v tšina knihoven není primárn angažována v komer ních aktivitách, funguje v komer ním prost edí. Knihovny kupují knihy a jiné typy dokument od r zných dodavatel (nakladatel , distributor , knihkupc ), užívají služeb r zných komer ních DDS (document delivery services) a uskute ují i n které komer ní obchody (poplatky za kopírku, meziknihovní výp j ky, placené rešerše). To znamená, že knihovny využívají a zpracovávají platby, objednávky, faktury a dodávky hlášení stejn jako kterýkoliv jiný obchodní subjekt [TALLIM, 1993]. EDI a knihovny je spojení, které je skute né a reálné. Podle dostupných informací sice EDI zatím není využíváno eskými knihovnami, ale v zahrani í se v dané oblasti elektronická vým na dat využívá. EDI je dnes také sou ástí knihovních systém modulu „akvizice“ nebo „správa seriál “, nap íklad OLIB 7, ALEPH 500, VTLS Virtua (podporuje EDIFACT), Innovative's Millennium a dalších. Z toho lze vyvodit, že knihovny (v zahrani í) mají nástroje pro elektronickou vým nu dat s internetovými knihkupci i nakladateli [TKA ÍKOVÁ, 2003]. 37

V p ípad , že se uživatel p ipojuje k Internetu v jednom míst , m že použít filtraci, proxy a firewall. Pokud bude p istupovat na servery vnit ní sít z r zných míst, pak je nutné zvolit firewall. V p ípad , že uživatelé budou p istupovat do Internetu pouze z vnit ní sít , je možné uvažovat o filtraci a o proxi. Je také vhodné zvážit, zda-li pro bezpe nost nesta í filtrace na routerech. Jednalo by se o nejlacin jší ešení.


Použití EDI aplikací v prost edí knihoven není žádnou novinkou poslední doby. Spojení knihoven a EDI, respektive využívání EDI v rámci knihovnické práce, je záležitost stará již 12 let. O tom sv d í zpráva na stránkách IFLY Electronic Data Interchange : an Overview of EDI Standards for Libraries z roku 1993, kde se pojednávají témata jako knihovní aplikace pro EDI, EDI partne i pro knihovny apod. Akvizice knižních dokument (materiál ), úst ední funkce knihovny, je oblast knihovnických operací, kde m že být EDI aplikováno nejlépe. EDI transakce mohou být aplikovány také do knihovních funkcí jako jsou meziknihovní výp j ky/dodávka dokument (document delivery) a nákupy dokument . Mnoho skupin a organizací zamýšlí implementaci EDI práv pro zpracování zpráv v oblasti akvizice. Implementace EDI pomáhá (nejen) knihovnám: v redukci manuální práce a „papírování“ ast jší zasílání zboží a doru ování objednaných položek využití informací o cenách dokument , prosp šné hlavn u seriál více efektivní fakturování a platební postupy (klí ová data jsou dostupná) redukce pohledávek díky efektivní komunikaci, platí hlavn u seriál [TALLIM, 1993] Zatímco pro nákup knih a seriál byl d ležitý rozvoj standardizovaných formát nezbytných pro podporu EDI transakcí, samotná implementace EDI systém je, podle zprávy IFLY, pomalejší než se o ekávalo. Existuje n kolik bariér, které brání v rychlé implementaci EDI do knihoven [TALLIM, 1993]: nestejnorodá uživatelská komunita (Knihovníci se kontaktují se zájmov odlišnými skupinami jako jsou nakladatelé, velkoobchodníci, prodejci knihovních systém apod. a to p sobí adu problém .) akvizice je n kdy mén prioritní než jiné oblasti knihovních operací (Akvizice je asto brána jako administrativní záležitost, která má menší prioritu než nap . cirkula ní i referen ní služby. Tato situace je ale dnes zlepšována p evád ním knihovnických postup do automatické podoby. Je up ednost ován automatický proces akvizice.) organiza ní výzva pro knihovníky (Implementace a užití systému EDI pro akvizi ní ú ely vyžaduje znalost nových proces , u ení nových dovedností.) nedostatek vzd lání (je hlavní bariérou v p ípad zavád ní automatizovaného knihovnického systému založeného na bázi EDI) spoléhání se na externí vývojá e softwaru (Mnoho knihoven nemá vlastní experty na další rozvoj knihovního softwaru a jsou závislé na prodejcích


knihovních systém . Vývojá i t chto systém nejsou však asto ochotní investovat do „nejistých“ – finan n nenávratných – obchod .) p idání EDI kvalifikací do existujících systém (Jde o bariéru ryze technického charakteru. Integrované knihovnické systémy mají v tšinou jednotnou databázi, která zahrnuje všechny operace, integrovat data EDI do existující databáze, m že být složitým procesem.) Další možností, kde by se mohlo EDI uplatnit, je oblast meziknihovních výp j ek a služeb dodávek dokument (dokument delivery). Zpráva EDI [TALLIM, 1993] dále zmi uje tzv. „jiné transakce“, kde se EDI v knihovnách m že uplat ovat. Pat í sem p edevším transakce uplat ované p i nákupech dokument . Knihovnické operace zahrnují komunikaci s externími systémy obsahujícími vy izování fakturace a platební aktivity. Knihovna tedy obdrží faktury a obdržené faktury mohou být okamžit proplaceny. asto ale knihovny platby vlastn neprovád jí. Je uplatn n systém centrálního financování (stejn jako nap . u univerzit) a knihovna je tím asto v roli dlužníka v pozicích: ú tárna, kupující a plátce. Jelikož funkce platby probíhají asynchronn , je d vod pro aplikaci EDI p i platbách (nákupu), která by transakce sjednotila a zjednodušila. Toto byl vý et možností knihoven, kde m že být EDI využito. Nyní se zam ím na EDI partnery pro knihovny. Existuje pojem „book and serials industry“ - dá se p eložit jako „knižní a asopisecký pr mysl“ nebo také „nakladatelsko-vydavatelský pr mysl“. V rámci tohoto typu pr myslu p sobí subjekty knižního a asopiseckého trhu. Pat í sem nakladatelé, distributo i knih a seriál , prodejci knih, seriál a jiných dokument knihovnám. Ti, kdo pat í do tohoto druhu pr myslu tvo í pracovní skupiny a vyvíjejí EDI standardy. V sou asné dob existují EDI standardy pro Evropu a Severní Ameriku. Adaptace a implementace EDI znamená podporu nákupních operací. Proces získání materiál vyžaduje spolupráci knihoven s ostatními leny „knižního a asopiseckého pr myslu“. Knihovny nutn musí spolupracovat se skupinami, které rozvíjejí EDI standardy, aby si pojistily, že tyto standardy se budou shodovat se jejich požadavky a jejich pot ebami. Lze íci, že elektronický obchod v eské republice se rozvíjí a bude rozvíjet velice rychle. Distribu ní firmy, výrobci, banky... se zabývají o systémy elektronického obchodu a jsou na n p ipraveni. Internet bude pat it (a pat í) k d ležitým technologiím p i stavb systém elektronického obchodu. EDI má svou nezastupitelnou úlohu p i vystavování, posílání a archivaci elektronických doklad . EDI je základem technologií vým ny zpráv mezi dv ma nezávislými subjekty. Internet jako technologie otev ené sít umož uje podstatn zlevnit a zefektivnit elektronickou vým nu dat p i zachování pot ebné bezpe nosti. EDI a internetové technologie umož ují budovat provázaný a integrovaný elektronický obchod, jehož cílem je technologické ešení p izp sobené požadavk m zákazníka tak, aby pln vyhov lo jeho obchodní praxi. Strana 67 (celkem 164)

3.3.5.

Realizace – ukázka fungování elektronického trhu na konkrétním p íklad

V rámci této kapitoly jsem se rozhodla uvést vše na p íklad fiktivní firmy (nazv me ji Doc.Inc), která za ala podnikat s cílem vytvo ení elektronického trhu v oblasti knižních novinek a podporovat vzájemnou elektronickou komunikaci mezi nakladatelem a knihkupcem, nakladatelem a kupujícím, knihkupcem a kupujícím38. Firma Doc.Inc vytvo ila Webový site, který pak úsp šn p sobí jako zprost edkovatel na specifickém trhu (knižním segmentu) mezi prodávajícími a kupujícími. Dále rozvíjí své aktivity od zasílání materiál oby ejnou poštou k využívání Internetu a World Wide Webu. Dá se íci, že vytvo ení online trhu má za následek odklon od tišt ných nabídek sm rem k elektronickým nabídkám. Firma Doc.Inc zapo ala svoji innost jako novinová služba, která distribuovala zprávy ze sv ta knižních novinek svým p edplatitel m (knihovnám, potažmo knihkupc m, jednotlivc m). Firma vytvo ila také produkt, nazveme jej „zlaté stránky“, který zasílala na disket . Zlaté stránky p edstavovaly seznam vydaných publikací, zvukov -obrazových dokument aj. jednotlivým knihkupc m a knihovnám (distribuce dle obor , region ). Druhým krokem v rozvoji firmy byla nabídka elektronického p ístupu ke zprávám o knižních aj. novinkách knihkupc m a knihovnám. Dále budu rozebírat aktivity fiktivní firmy Doc.Inc, abych se pokusila na konkrétním p ípad demonstrovat, jak by mohl fungovat elektronický trh v oblasti knižního segmentu. 1. P edstava: P echod od tišt ných materiál k službám on line 2. Realizace – vývoj Webového site Firma Doc.Inc se rozhodla nabídnout svým zákazník m více míst p ipojení tzv. points-of-presence39 pro volání své BBS, tedy bulletin board service. P echod k Webu p inesl firm tyto hlavní výhody40: webový prohlíže slouží jako základna pro získávání informací o titulech možnost nákupu p es toto elektronické tržišt základna uživatel se m že snadno rozši ovat a využívat výhod dynamického r stu Internetu poplatky od nakladatel (knihkupc ) za spoluú ast na Webu – online spole enství firmy Doc.Inc se skládá z kupujících len , což jsou

38

Inspirací pro m byla skute ná firma Industry Net, která je nyní sou ástí firmy Nets Inc., založená v roce 1990 s cílem vytvo it pr myslový elektronický trh. Ta zapo ala svou innost jako novinová služba, která distribuovala všem p edplatitel m zprávy ze sv ta pr myslu a informace o výrob v tišt né form . Postupn p ešla k vytvo ení elektronického trhu, tedy specializované služby, která usnad ovala výrobc m a jejich dodavatel m hledání pot ebných výrobk a služeb a která obsahovala zprávy vztahující se k oblasti pr myslu. Webový site firmy tedy p sobí jako zprost edkovatel mezi prodávajícími a kupujícími v oblasti pr myslu.

39

Tzv. Point-of-presence je lokální p ípojné místo k národní nebo mezinárodní komunika ní síti Jde zde o obecné výhody pro jakoukoliv firmu, která p ejde od tišt ných materiál ke službám on-line, tedy k prezentacích na webu. To platí i k výhodám pro zákazníky – platí obecn pro jakoukoli jinou firmu.

40


knihovny, jednotlivci, korporace, podniky, a prodávajících klient , jako jsou nap . nakladatelé, vydavatelé, knihkupci, distributo i usnadnit kupujícím nalezení vhodného prodejce tj. knih... vydávat zprávy o novinkách, recenze být i „kanálem“ pro objednávkovou službu a pen žní transfery Výhody pro zákazníka (kupujícího) využití vyhledávací centrály prezentace nejnov jších titul umožní nákup aktuální literatury + nalezení odpovídající informace (tedy publikace, kazety apod.) Podstatu zdroj p íjmu firmy Doc.Inc tvo í tato struktura. Na rozdíl od mnoha server vytvo ených v po átcích existence Webu, nebyla Firma Doc.Inc navržena jako seznam odkaz (tzv. uniform resource locators neboli URL) na jiné servery ostatních firem. Místo toho se rozhodla hostit Webové stránky spolupracujících firem a u init si z toho zdroj svých p íjm . Z Firmy Doc.Inc se tak vytvo il elektronický trh a stal se centralizovaným místem pro vyhledávání nakladatel a knihkupc (p íp. distributor ). Tím, že firma Doc.Inc nabízela úzce specializovanou službu a usnad ovala kupujícím hledání pot ebných výrobk (knih, zvukov -obrazových dokument , zvukových dokument ) a služeb, mohla ospravedlnit ú tování poplatk za spoluú ast na svém Webu. Kupující se mohou zaregistrovat a používat Web (nazv me ho t eba Book.net) zdarma; hlavním zdrojem p íjm jsou platby za hošt ní Webových stránek prodávajících. A nabízí se jednoduchá rovnice - ím více nakladatel , vydavatel a knihkupc je na Webovém site zve ejn no, tím více je tento site lákav jší a užite n jší pro zákazníky. A ím více potencionálních zákazník navšt vuje tento site, tím je snadn jší p esv d it více firem, aby se p ipojily k Webu Book.net. Kupující lenové a prodávající klienti Online spole enství Book.net se skládá z kupujících len , což mohou být akvizi ní specialisté velkých korporací, knihoven, podnik , a prodávajících klient , jako jsou nap . nakladatelé, vydavatelé, distributo i, knihkupci a jiní poskytovatelé služeb. Firma Doc.Inc se v této oblasti soust edí na tyto kroky: usnadn ní kupujícím len m nalezení prodávajících klient , vydávání periodického bulletinu se zprávami vztahujícími se k oblasti knižních novinek. Firma Doc.Inc se také stala novým kanálem pro objednávkové transakce mezi prodávajícími a kupujícími (objednávková služba, pen žní transfery). Databázový p ístup k informacím Firma Doc.Inc. se rozhodla ukládat informace o výrobcích do databáze Oracle a používat pro Webové stránky „šablony“, pomocí kterých se p enášejí


informace z databáze do Webu41. Šablony ur ují, jak jsou informace prezentovány zákazníkovi, který používá Webový prohlíže . Uložení dat v databázi dovoluje použití stejných dat v jiných Webových stránkách a pro jiné ú ely, jako je nap íklad tvorba tišt ných a CD ROM katalog . Uložení dat v databázi rovn ž usnad uje firm aktualizaci dat. Pokud by byly nap . údaje o výrobku (knihách) vkládány do Webových stránek použitím HTML, každá stránka obsahující tento výrobek by musela být zm n na manuáln . P i použití databázového p ístupu posta í upravit údaje o výrobku pouze v databázi. Od této chvíle je potom Webová stránka generována s aktualizovanými údaji o výrobku. T i úrovn Webových služeb Uvedu p íklad služeb, které by fiktivní firma Doc.Inc jako p edstavitel elektronického tržišt mohla svým prodávajícím klient m nabízet: Služba, nazv me ji, Business Center Profile by firmám poskytovala nejjednodušší zp sob participace na Doc.Inc. Tato služba by umož ovala kupujícím nalézt prodávajícího pomocí vyhledávání podle jména firmy, typu média, podle služby, nebo v p ípad distributor podle zastupovaného výrobce. Služba LogoLink by dovolovala uživatel m služby Business Center Profile p ipojit odkaz ze své stránky na Doc.Inc p ímo na vlastní firemní Webový server. Kombinovaná služba by potom dovolovala prodávajícím z ízení Business Center Profile s online katalogem výrobk . Zákazník m že využít vyhledávací centrálu Doc.Inc pro nalezení nap . oborov zam ených nakladatel i vydavatel , a také nalézt prodejce a distributory prodávající dané médium dle geografického umíst ní. Usnadn ní nalezení odpovídajících informací rychlou cestou je možné i díky prezentaci nejnov jších titul na trhu na hlavní stránce. 3.3.6.

Záv r - shrnutí

Pokud chce elektronický trh ur itého segmentu prosperovat a fungovat, musí nabízet komplexní služby. Zmín ná firma Doc. Inc tedy nebude jen místem, kde kupující najde svého prodávajícího a prodávající ( i výrobce) svého kupujícího. M la by být také místem, které ob ma stranám umožní zpracovávat komer ní transakce jako jsou platby za zboží p ímo ze situ tohoto „elektronického rozcestníku“. Doc. Inc ( i jiná firma sloužící jako zprost edkovatel transakcí broker) se pro tyto ú ely musí spojit s bankou, aby spole n nabízely provád ní plateb online pro své zákazníky. Platební systém nabídne firmám samoz ejm více variant provád ní plateb, zahrnující kreditní karty, nákupní karty, automatický clearing (ACH) a 41

Firma Doc.Inc.zjistila, že vzít papírový katalog a konvertovat ho do Webové podoby použitím HTML (HyperText Markup Language) jí neumožní snadnou rutinní údržbu informací a že neumožní zákazník m snadné možnosti hledání.


elektronickou vým nu dat (EDI). Pro zjednodušení použití r zných druh plateb se musí po ítat s ur itými standardy (nap . EDI pro vým nu objednávek a faktur), které by umožnily integraci s existujícími evidencemi závazk a pohledávek ve firmách. Další možností je také vytvo ení tzv. elektronického nákupního ú tu, což je kreditní prost edek navržený pro poskytování informací firmám o nákupních procesech (banka poskytuje tradi ní pen žní služby, jako nap íklad výpisy z ú tu a vydávání šek ). Firma coby zprost edkovatel transakcí se také musí starat o zabezpe ení svých systém a informací zákazník (nap . tím, že použije digitální certifikáty pro autentizaci prodávajících a kupujících a pro zjišt ní p vodu transakcí). Záv rem lze shrnout, že v eské republice existuje celá ada projekt elektronického obchodu využívajících EDI. Jsou to nap . projekty v oblasti distribuce spot ebního zboží a bankovnictví. Mezi nejvýznamn jší uživatele systém EDI v rámci eské republiky pat í firmy jako jsou Procter&Gamble, MAKRO R, EURONOVA, okoládovny, Plus-Discount, Rossmann, Lybar apod. D ležitou sou ástí obchodního et zce jsou i banky. V eské republice používají EDI pro styk s klienty SOB, Komer ní banka a další... Jak je to ale v oblasti knihovnictví? V eské republice prozatím nejsou knihovnami využívány EDI standardy. Mezinárodní formáty UN/EDIFACT jsou v zahrani í podporovány adou skupin z oblasti „knižního a asopiseckého pr myslu“. V Evrop funguje ada systém založených na EDI (s využitím formátu UN/EDIFACT). Jde nap . o systém BEDIS (Anglie), který byl založen v b eznu 1991 ve spolupráci s Britskou knihovnou (British Library), knihovnickou asociací (Library Association), Asociací nakladatel (Publishers Association) a Asociací prodejc knih (Booksellers Association). Jeho posláním je usnadnit získávání dokument a komunikaci informací s knižním pr myslem a být odpov dným za rozvoj a podporu (propagaci) standard na sd lování bibliografických informací. Dále je to nap . nizozemská skupina s názvem ICEDIS (The International Committee for EDI for Serials). Jde o skupinu v deckých a technických nakladatel pracujících na mezinárodním rozvoji, osvojení a propagaci používání EDI v rámci mezinárodního „pr myslu seriál “ (serials industry). Tato pracovní skupina vyvinula EDI systém stejného jména, ICEDIS, zam ení na nákupy seriál . V Severní Americe existují systémy jako je BISAC (zam ený na knihy, USA), CBISAC (zam ený na knihy, Kanada) nebo SISAC pro knihy a seriály zárove (USA).


3.4. Strategie v elektronické komerci „Vstup Tomáš Mack otázkou asu, ást ú astník na trhu.“

elektronického obchodování do strategií firem je z ejmý“, tvrdí [2002, s. 6] z firmy Tailor Nelson Sofres Factum, a „je pouze jak rychle se v jednotlivých odv tvích poda í propojit podstatnou trhu, kte í budou moci vzájemnou synergií výrazn zm nit pom ry

Každá strategie pro integraci e-businessu do podnikání by se m la zam it na informace. A to nejenom na sb r a rozši ování informací, ale také jejich použití v marketingu a použití informace jako produktu. Firmy na tradi ních trzích, nap íklad výrobní trhy, mohou snadno používat informací pro zlepšení interních proces a zejména pro zlepšení proces jednání se zákazníkem. Richard Papík ve svém p ísp vku do asopisu Marketing & komunikace píše: „Naprostá v tšina podnikatelských subjekt si je dnes v doma významu relevantních informací pro úsp šné obstání na trhu. Ale jen n kte í um jí informa ní znalostní dovednosti zahrnout do systémové informa ní strategie42.“ [Papík, 2002, s. 9]. Existují dva extrémy z hlediska investic do „informa ní strategie“: 1. investuje se málo – asto nic – do informa ního zabezpe ení výzkumných a rozvojových aktivit (schopnost „n co vymyslet„) nebo do zabezpe ení obchodních inností (schopnost „úsp šn prodávat“), 2. investuje se nesmysln „mnoho“, aniž se realizuje zp tná vazba, zda získané informace skute n p isp ly ke konkuren ní výhod , anebo je bylo možné v bec k n emu zužitkovat. Jak je v bec možné získávat pot ebné informace? Je t eba si uv domit adu aspekt , které se k informacím, informa ním proces m a ú el m vztahují. Informa ní zdroje m žeme rozd lit na: • •

nepublikované a nezve ejn né publikované a ve ejn dostupné

Je omyl si myslet, že první typ informací, tedy ty nepublikované a nezve ej ované, jsou jedinými kvalitními zdroji43. „Šikovnými analýzami a syntézami ve ejn dostupných zdroj m žeme dojít k d ležitým i strategickým informacím.“, míní Richard Papík [2002, s. 10]. K t mto informacím mohou pat it informace o konkurenci, trhu, jeho trendech, sm rech apod. Obecn lze získávání informací o konkurenci ozna it pojmem competitive intelligence nebo také market intelligence.

42

Cílem systémové informa ní strategie není po íta ové vybavení a po íta ová gramotnost, to je jen díl í p edpoklad.

43

Jedním z d vod , pro nepodce ovat ve ejn dostupné, publikované informace, je fakt, že ve ejn dostupných informací je podle odhad 95%, v tzv. šedé zón (tedy zón polopublikovaných informací) jsou to asi 4% a jen 1% pat í mezi informace tajné.


3.4.1.

Rozvoj firemní strategie pomocí Internetu

Elektronická komerce je více než jen uzav ení obchodu a transfer pen z. Udržování kontakt se stávajícími zákazníky a hledání nových, potencionálních zákazník je velmi d ležité. Poskytování podpory zákazníkovi po uskute n ní prodeje je nemén d ležité. Každý z t chto proces závisí na informacích a mnoho z t chto informací m že být získáno a zpracováno použitím Internetu. Firemní strategie v oblasti Internetu a e-businessu se opírá o t i základní pilí e: znalost a p ipravenost vlastní firmy, znalost a p ipravenost trhu, znalost a p ipravenost konkurence. Dalšími kroky k úsp šnému napln ní firemní Internet strategie jsou propagace (tedy webová prezentace), transakce (propojení internetových technologií a stávajících informa ních systém ) a integrace (tedy on-line propojení se všemi, kdo ovliv ují podnikatelský úsp ch firmy). Úsp šná firemní Internet strategie je postavena na m ení výnos , tedy podstatné není kolik iniciace a realizace projektu stojí, ale zda – a jak rychle – se investované prost edky vrátí. Obchod na Internetu bude pokra ovat podle toho, jak se budou vyvíjet nové technologie (viz kapitola 3.5.1). Zdá se, že tento vývoj se bude zrychlovat. Internet p inesl t i nové pohledy na trh t chto informa ních technologií. Za prvé, podpo il použití otev ených standard dostupných pro kohokoli, kdo je cht l implementovat. Za druhé, Internet je nejrozsáhlejší sí p ístupná na celém sv t a možná, že dostupná nejširším spektrem typ po íta . Za t etí, Internet se stává obvyklou základnou pro p edstavování výrobk a technologií na v tším trhu. Sledování inovací na Internetu se m že jevit asov velmi náro né, ale ne více než sledování technologií informa ních systém . Velmi dobrou cestou, jak sledovat informa ní technologie na Internetu a reagovat na pozorované zm ny, je sledování innosti standardiza ních orgán . Flexibilní organizace Nezvratným faktem je, že Internet se rychle (dynamicky) m ní. Firma, která chce usp t na internetovém trhu se samoz ejm nem že a ani nemusí m nit tak rychle, jako se m ní Internet. Ani to neznamená, že se firma musí neustále m nit. Standardní firemní postup p i analýze navrhovaných zm n a zjišt ní jejich p ínos – dlouhodobých nebo krátkodobých – platí na zm ny vztahující se k informa ním technologiím, stejn jako na zm ny zp sobené zm nami podmínek na trhu. Chce-li být firma flexibilní a p ipravená na zm ny, musí být p ipravená na budoucí p íležitosti nabízené Internetem a elektronickým trhem. Klí ovým je sdílení informací uvnit firmy. Tradi ní organiza ní struktury v mnoha firmách kladou d raz na informace a zejména na jejich kontrolu. To je v protikladu se sdílením informací. Firmy, které zjednoduší organiza ní strukturu, mohou lépe provád t vým nu informací. Poznání zákazníka vyžaduje volný tok informací uvnit a vn organizace. Vytvá í se nové uspo ádání vazeb mezi kupujícím a prodávajícím. Vazby jsou orientovány více na zákazníka než na výrobek.


3.4.2.

Firemní hodnoty

Existuje mnoho míst v jakémkoli obchodním procesu, kde lze p idat hodnotu. Zm na firmy je velmi d ležitá pro prosp ch dané firmy z výhod elektronické komerce. Zm na m že spo ívat v n em jednoduchém, jako nap íklad v urychlení n jakého procesu, jeho p evedením z manuální do elektronické podoby. Koncepce virtuálního hodnotového et zce však vyžaduje více – obvykle transformaci firmy nebo její p edefinování. Obrázek 16 ZM NY FIRMY VE PROSP CH ELEKTRONICKÉ KOMERCE Zlepšení organizace Propagace výrobk Nové prodejní kanály P ímé úspory Podpora zákazníkovi Zna ková image

Transformace organizace Vztahy se zákazníkem Poznání organizace Sdílení informací

Zm na definice organizace Nové výrobky Nové obchodní modely

ZDROJ: KOSIUR, David. Elektronická komerce : principy a praxe. s. 183. Použití elektronické komerce P i mnoha obchodních innostech m že pomoci elektronická komerce. Nap . p i propagaci produktu lze lépe prezentovat výrobek p idáním multimédií a tím i poskytnutím detailn jšího popisu výrobku na webových stránkách. Základní pou kou marketingu je cílení informací podle profilu spot ebitele nebo jiných demografických nebo sociologických rys . Z Internetu lze u init nový prodejní kanál propojením on line katalog s objednávkovými formulá i anebo použít Internetu jako p enosového média pro vystavování objednávek dodavatel m. Použití Internetu jako komunika ního média m že snížit p ímé náklady na podnikání. Umíst ní elektronických katalog on line místo jejich tišt ní a odesílání, šet í as pot ebný pro získání informací o produktu zákazník m a distributor m. Získávání informací o zákaznících a jejich pot ebách má p ímý vliv na firemní postupy, protože ovliv uje návrh produktu a plánování, a tím p ináší tržní prosp ch. Dá se íci, že Internet zlepšuje firemní image. Kniha Elektronická komerce uvádí [Kosiur, 1998], že zákazníci považují firmu za progresivní, pokud nabízí své výrobky a služby pomocí Internetu.


Obrázek 17 POUŽITÍ PROFILU ZÁKAZNÍKA

Služby zákazníkovi Prodejce, zp soby prohlížení, online spole enství

Služby zákazníkovi

Nové výrobky

Služby zákazníkovi

ZDROJ: KOSIUR, David. Elektronická komerce : principy a praxe. s. 184. Elektronická komerce na Internetu dovoluje transformovat firmy z tzv. hodnotového et zce na tzv. virtuální hodnotový et zec. Nap íklad vztahy se zákazníky se mohou zm nit z asynchronní komunikace na dvoustrannou interaktivní komunikaci – web a elektronická pošta slouží k vým n informací a názor mezi zákazníky a zam stnanci firmy (firma tak m že nasbírat údaje o preferencích zákazník , názorech na + a – fungování firemního webu a použít tyto informace k p izp sobení nabídek a služeb). Významným faktorem m že být i sbírání dat získaných z toho, jaké výrobky zákazníci vyhledávají. To lze potom využít k vylepšení nabídek a k plánování nových výrobk a služeb, které budou lépe spl ovat pot eby zákazník . Našlo by se jist i více p íklad toho, jak m že firma získávat informace z chování zákazníka na svém webu a využít pak tyto informace k jeho zdokonalování, stejn tak k p izp sobení svých služeb i výrobk . 3.4.3.

Záv r – shrnutí

Internet není statické prost edí. Internet zp sobil rychlejší tempo zm n v softwarovém sv t než kdy d íve. S rozši ováním možností rostou i o ekávání zákazník a konkuren ní prost edí se m ní. Firmy, provád jící elektronickou komerci na Internetu, musejí být rovn ž p ipraveny na zm nu technologií a zm ny na trzích. Internet je tedy nové interaktivní komunika ní médium, m l by být tedy použit pro obousm rnou interaktivní komunikaci se zákazníkem. Jedním z p íklad interaktivity obchodu na Webu je propojení Internetu a multimédií. V mnoha p ípadech nabízejí firemní servery pouze statická data o výrobcích, což již neuspokojuje pot eby zákazník . Zákazníci cht jí mít možnost prohlédnout si parametry výrobk a aplika ní návody, poslechnout ukázku z CD apod. V systémech, která toto umož ují, jsou data prezentována dynamicky a jsou p izp sobena pot ebám nebo preferencím uživatel .


Zatímco interaktivita napomáhá r stu elektronické komerce, zpracování transakcí je v tomto d ležit jší. Provázání informací vym ovaných se zákazníky a prezentovanými na Webu s firemními databázovými systémy a použití platebních systém jako nap . EDI dále integruje, zefektiv uje a urychluje toto zpracování. S rozvojem kooperací mezi firmami na Internetu se bude i prudce rozvíjet sdílení obchodních proces a informací. Tyto formy spolupráce nemusejí být dlouhodobé, naopak je z etelný posun ke krátkodobých kooperacím, které lépe vyhovují pot ebám dynamického trhu. 3.5. Budoucnost elektronického obchodu V této kapitole bych se zam ila na vývojové tendence, které mohou mít vliv na elektronické obchodování. Elektronické obchodování na Internetu je stále ve svém raném stádiu vývoje. N které technologie, na kterých je elektronický obchod založen, jsou stále experimentální nebo alespo nejsou dostupné v rozsahu vyžadovaném Internetem. Pokrok v oblasti elektronického obchodu bude ovlivn n všemi zainteresovanými stranami – firmy, instituce atd. (viz obr. 19) a jisté je, že situace se bude postupn zlepšovat.

Obrázek 18 CO (KDO) OVLIV UJE ELEKTRONICKÝ OBCHOD

Banky, finan ní instituce

Poskytovatelé Internetu

Poskytovatelé EDI (VAN, Internet)

Elektronický obchod

Standardiza ní orgány, pr myslová konsorcia

Vládní na ízení

Dodavatelé internetových produkt

ZDROJ: KOSIUR, David. Elektronická komerce : principy a praxe. s. 199. Vliv na budoucnost elektronického obchodu mají níže uvedené aspekty.


3.5.1.

Informa ní technologie

E-business zahrnuje mnoho r zných aspekt komunikací a sítí. Na elektronický obchod bude mít vliv celá ada informa ních technologií. Zde se zam ím na oblast pravd podobného vývoje u nejd ležit jších informa ních technologií. Internet versus soukromé sít Zatím byl Internet schopen splnit požadavky svých uživatel . Ale již v roce 1996 zazn la otázka, zda se Internet m že dále rozši ovat a zdali bude schopen splnit požadavky týkající se spolehlivosti komunikace. Podívejme se na oblast Spojených stát . Poskytovatelé Internetu za ali nabízet svoje vlastní sít , které „k ižují“ Spojené Státy nezávisle na hlavní Internetové páte i (backbone). Tyto sít jsou zacílené na firmy. Mohou být použity pro urychlení provozu pro firmy s minimálním vlivem na provoz pro spot ebitele. Tyto soukromé komer ní sít usnad ují firmám zformování virtuálních soukromých sítí (virtual private networks – VPN) s rozší eným zabezpe ením. Firmy tak mohou nahradit stávající soukromé firemní sít , používající pronajaté linky. Použití t chto komer ních sítí m že být mén nákladné než použití sítí s pronajatými linkami. Soukromé sít navíc nabízejí další výhodu: poskytují p ipojení na Internet a umož ují komunikaci s obchodními partnery a zákazníky bez pot eby speciálních prost edk . Jelikož je Internet sí sítí, má své siln jší i slabší lánky. D ležité je vybrat si nejlepšího poskytovatele Internetu. A to takového, který garantuje kvalitu služeb a p enosu, dobrou technickou podporu a je p ístupný z mnoha míst ve stát nebo dokonce na sv t . Na rozdíl od soukromých sítí, provoz na Internetu zajiš uje více subjekt , takže garance služeb od poskytovatele Internetu nem že obsáhnout celý Internet. P i výb ru vhodného poskytovatele Internetu, výborn poslouží tzv. rating (hodnocení) poskytovatel Internetu spole n se zárukami od poskytovatel Internetu. Zabezpe ení Existuje mnoho možností zabezpe ení komunikací na Internetu. Zatím však neexistuje jedno dominantní ešení z široké palety možností a návrh . ást problému na trhu se zabezpe ením spo ívá ve stanovení toho, na jaké úrovni po íta a sítí se mají aplikovat zabezpe ovací opat ení. V sou asnosti jsou k dispozici ešení na aplika ní vrstv (nap . zabezpe ovací protokoly pro elektronickou poštu a Web), na sesssion úrovni (nap . SSL) a na nižších úrovních v síti (nap . zabezpe ení p enos IP paket na Internetu). ím víc se bude objevovat stále více aplikací pro elektronický obchod používající šifrování, tím více budou uživatelé Internetu muset elit r zným digitálním certifikát m v r zných formátech, a to minimáln do té doby, než se zavede jednotný standard.


Infrastruktura A koli se infrastruktura na Internetu vyvíjela více než dvacet let, z stala zcela decentralizovaná. V n kolika minulých desetiletích banky a instituce nabízející kreditní karty vytvo ily národní a globální elektronickou infrastrukturu pro elektronický transfer pen z a autorizaci kreditních karet. Tato infrastruktura funguje na soukromých sítích. Je nepravd podobné, že se v nejbližší dob p esune na Internet. Avšak tytéž organizace z izují tzv. gateways mezi Internetem a vlastními sít mi, aby usnadnily p ipojení ke svým systém m. Tyto finan ní instituce se snaží získat nové zákazníky tím, že nabízejí nové služby po Internetu coby novém médiu a snaží se tak rozší it své aktivity. Také ( to obzvláš ) digitální hotovost trpí problémy infrastruktury, jelikož každá banka vydává svoje známky, které nejsou kompatibilní se systémy jiných bank. Starosti s cizími m nami p i cest do zahrani í jsou sice zna né, ale starosti spojené s vým nou digitální hotovosti mezi bankami ve stejné zemi (v závislosti na tom, kterou banku zákazník používá a u kterého obchodníka nakupuje) se mohou stát nesnesitelné. Nekompatibilita systém digitální hotovosti z stane ješt n jakou dobu problémem ve spot ebitelské elektronické skupin . EDI je standardizovaný zp sob p enosu finan ních informací mezi obchodními partnery, který si dojednávají obchodní partne i mezi sebou d íve, než u iní první transakci (samoz ejm , že as pot ebný pro nastavení EDI transakcí je jedním z d vod pro se EDI minimáln používá). Další problémy vyvstávají p i vydávání pár ve ejných klí . Uživatel je nejproblemati t jším místem p i zabezpe ení soukromého klí e v páru klí . Pokud vlastník soukromého klí e tento klí ztratí nebo mu ho n kdo ukradne nebo je klí prozrazen díky uživatelov nedbalosti, musí být možné takový klí odvolat (revokovat). Infrastruktura pro rutinní zpracování t chto úloh musí být teprve vyvinuta. A existují další nezodpov zené otázky, nap íklad, zdali m že navrhnutá hierarchie certifika ních autorit zpracovávat miliony digitálních certifikát a pár klí v p ípad , že se e-business stane b žnou sou ástí života všech lidí. Online katalogy Je velmi pravd podobné, že online katalogy se stanou nedílnou sou ástí elektronické komerce pro pr myslovou a spot ebitelskou komerci. Za n jaký as budou dynamicky generované, p izp sobené katalogy a vyhledávání dat z firemních databází samoz ejmými standardy. Množství r zných dodavatel nabízí r zné zp soby tvorby a údržby online katalog . Ale samotné katalogy nejsou standardizované. A p itom je z ejmé, že by katalogy, kde by zákazník mohl shromáždit informace o p íbuzných výrobcích z r zných katalog a pak porovnat tyto výrobky, byly velmi užite né. To by bylo možné pouze tehdy, pokud by informace byly ur itým zp sobem standardizovány. Zprost edkovatelé by mohli nabízet vytvá ení zakázkových katalog , a to pravideln nebo podle pot eby. Tato standardizace by umožnila použití


softwarových agent 44, kte í by procházeli r zné katalogy, shromaž ovali informace o výrobcích a pak prezentovali výsledky, nap íklad doporu ení ke koupi. EDI

Prvními aplikacemi elektronické komerce, používající sít , byly EDI aplikace (podrobn ji viz kapitola 3.3). Mnoho velkých firem implementovalo EDI a nyní jej rutinn používají pro usnadn ní komunikace se svými dodavateli a zpracování finan ních transakcí. Internet nabízí levnou alternativu pro p enos EDI dat k tzv. sítím s p idanou hodnotou (Value-Added Network – VAN). EDI po Internetu jej ihned nezatraktivní pro malé firmy, jelikož tyto firmy musejí integrovat EDI data s vlastními interními systémy, ale pom že dalšímu p ijetí EDI v budoucnu. Elektronická pošta Pro rozvoj elektronického obchodování m že mít stejný význam jako World Wide Web i elektronická pošta neboli e-mail. Nap íklad VAN sít s EDI rutinn používají elektronickou poštu pro p enos EDI dat mezi partnery. V minulosti nebyly firmy ochotné používat pro elektronický obchodní styk elektronickou poštu založenou na Internetu, jelikož postrádala pot ebné zabezpe ení adresá ové služby a ostatní možnosti, které firmy obvykle vyžadují. To se však s p íchodem nových protokol zm nilo. Nap íklad S/MIME je ad hoc standardem pro zabezpe ení zpráv elektronické pošty na Internetu, skládající se z více ástí, jako jsou nap íklad EDI dokumenty. Softwaroví agenti Tzv. software agent je z technologií, kterou doprovázel obrovský „humbuk“, a která postupovala rychle dop edu. Jedná se o „sebeu ící se“ programy, kterým mohou uživatelé zadat, aby za n provád ly ur ité innosti. Byla navržena celá ada použití pro softwarové agenty. Bezprost edn nejzajímav jšími typy agent pro elektronickou komerci jsou takoví, kte í vyhledávají informace o výrobcích a dohadují prodej p edm tu. Softwarový agent hledá nejlepší cenu (nap . vybraných CD, knih). Podobní agenti mohou být zkonstruováni pro navšt vování etných online katalog , získávání informací o vybraných výrobcích a prezentaci t chto výsledk uživateli v osobním katalogu.

44

Jde o „sebeu ící se“program, který provádí ur ité innosti za uživatele.


Obrázek 19 FUNKCE SOFTWAROVÉHO AGENTA Katalog výrobce

Softwarový agent

dotazy

výsledky Kupující


3.5.2. Instituce Informa ní technologie samy o sob nemohou vy ešit všechny problémy. To, jak bude elektronický obchod (potažmo elektronická komerce) skute n fungovat záleží krom vývoje nových technologií stejnou m rou na tom, co budou d lat ú ady a finan ní instituce. Centra d v ry D v ra mezi prodávajícím a kupujícím je d ležitým prvkem všech finan ních transakcí, navíc je velmi obtížné ji vybudovat v prost edí elektronického obchodování. Když firmy vzájemn mezi sebou provád jí elektronický obchod, jejich vzájemná pov st m že být zkontrolována a ov ena nezávisle na Internetu. Elektronické transakce mezi firmami jsou rozší ením stávajících transakcí a dohod a mají v sob prvky d v ry, které jsou založeny na p edcházejících dohodách a transakcích v reálném sv t . D v ru mezi firmami a spot ebiteli na Internetu je velmi t žké vybudovat. Jak m že lov k poznat potencionálního obchodního partnera na Internetu pouze podle vzhledu WWW nebo vým ny elektronické pošty? P i p íležitostech, kdy Internet slouží jako jediné spojení dvou obchodních stran, a kde transakce je abstraktní, by m la být posílena d v ra mezi stranami. Digitální certifikáty a digitální podpisy mohou t mto požadavk m vyhov t. Další možností je použití d v ryhodné neutrální, t etí strany pro certifikaci obchodník na Internetu. P es použití digitálních certifikát bude pro obchodníky na Internetu velmi t žké získat d v ru, kterou u spot ebitel požívají banky a tradi ní finan ní instituce (obavy


z nechrán ného bankovního styku vyslovily i knihovny v pr zkumu viz kapitola 6.1.2. eská republika – vyhodnocení dotazník ). Cyber-zprost edkovatelé V budoucnu bude fungovat více cyber-zprost edkovatel a nových typ zprost edkovatel provozujících elektronickou komerci (e-business) online. Elektronické obchodování bude pot ebovat nové prost edníky, a to p edevším díky tomu, že informa ní prostor je složitý a nestrukturovaný. Uvedu p íklad v prost edí Webu. I p es použití vyhledávacích centrál jako nap . Yahoo, Lycos, InfoSeek aj. m že být vyhledávání informací obtížné. A navíc Web stále roste neuv itelným tempem, což asem celou situaci ješt zhorší (p esycení informacemi tzv. infoglut). „ as je vždy na prvním míst , takže pokud n kdo m že provést hledání za vás, nebo alespo ást takové úlohy bude ur it vítán – a to je práv funkce zprost edkovatele“ uvádí Kosiur [1998]. Nalezení správné, relevantní a pot ebné informace je zde tedy na prvním míst . Dále zde hraje svou roli as pot ebný k vyhledání. M žeme tedy íci, že zprost edkovatel, který tuto „vyhledávací“ úlohu p evezme, bude vítaným prost edníkem. Cyber-zprost edkovatelé budou existovat i v p ítomnosti softwarových agent . Nabízí se otázka, zda softwarový agent, schopný sestavit katalog nakupujícímu na míru, m že eliminovat pot ebu zprost edkovatele. Je však velmi pravd podobné, že zprost edkovatelé (viz fiktivní firma Doc.Inc) budou sloužit jako zdroj pro softwarové agenty. Zprost edkovatelé mohou však použít své vlastní agenty pro své speciální ú ely. V každém p ípad oba, jak zprost edkovatelé, tak softwaroví agenti, budou existovat spole n .

3.5.3. Informa ní spole nost v informa ní ekonomice V souvislosti se zavedením a rozší ením elektronického obchodování se m ní také pohled na oblast, které íkáme informa ní spole nost. Informa ní spole nost je termín používaný v souvislosti se zavád ním nových, p edevším informa ních a komunika ních technologií (po íta , Internetu atd.) do nejr zn jších oblastí každodenního života. Termín "informa ní spole nost" má zd raznit fakt, že vedle technických otázek zde musí být ešeny i nesmírn d ležité otázky z oblasti etiky, morálky, politiky, práva apod., obecn celé široké spektrum možných dopad na lidskou spole nost. S nástupem informa ní spole nosti je jednozna n spojen vznik i tzv. “nové ekonomiky“, jíž m žeme ozna it nov se vytvá ející strukturu ekonomiky založenou na znalostech, která vznikla p edevším pod vlivem transforma ního ú inku výše zmín ných moderních informa ních a komunika ních technologií a procesu globalizace. Vývoj internetového podnikání provázel nejd íve obrovský boom (1999 – 2001), posléze zmírn ní situace až k dnešnímu p edpokládanému postupnému rozvoji. A koli je možno íci, že v letech 2003 a 2004 chytilo internetové podnikání „druhý dech“. Rozvoj ICT a Internetu p ináší mnohé výzvy k rozší ení interpretace i p ehodnocení aplikace ekonomických princip na toto odv tví, jež mohou vyplývat nap . ze specifik informa ního (digitálního) zboží i z výrazn zvýšené role sí ových propojení a tedy sí ových efekt v tomto sektoru. Strana 81 (celkem 164)

Obrázek 20 Základní prvky informa ní spole nosti a nové ekonomie

ZDROJ: SÚ Po íta e, Internet a na n navazující další moderní technologie a procesy jako je elektronické obchodování, rozší ení, zp sob a míra jejich využívání, stejn jako znalosti a dovednosti s nimi související, p edstavují jeden ze základních element , které by m ly umožnit eské republice stát se sou ástí moderního sv ta jako konkurenceschopná, dynamická a po íta ov vzd laná spole nost. Na druhou stranu, rozdíly v možnosti p ístupu p edevším jednotlivc , ale i firem k moderním informa ním a komunika ním technologiím, jako je Internet, mobilní telefon a další technologie vytvá í tzv “digital divide – digitální rozd lení“ mezi t mi, kte í mohou profitovat z možností poskytovaných t mito technologiemi a t mi bez této možnosti. Rozdíly v možnosti p ístupu a využívání nových informa ních technologií mohou zp sobit nový druh sociálních rozdíl a prohloubit dosavadní, založené na vzd lání, pohlaví, v ku, rodinném zázemí, finan ní situaci atd. Stejn jako mezi jednotlivci, tak i v podnikatelské sfé e mohou vzniknout obdobné rozdíly mezi firmami v d sledku jejich sektorové, velikostní a regionální struktury. P ístup k informa ním a komunika ním zdroj m, který tyto technologie umož ují, je ím dál více považován za klí ový faktor ekonomického a sociálního rozvoje. Vliv nových komunika ních technologií a proces , jejich využívání v jednotlivých oblastech eské spole nosti na eskou ekonomiku a spole nost je zajímavou oblastí pro výzkum. Ukazuje na výsledky státní informa ní politiky a je d ležitý mj. také z d vodu srovnávání s ostatními státy EU eský statistický ú ad provádí pravidelná statistická šet ení, sou asn s lenskými státy EU,


mapujících tuto oblast. Koncem roku 2003 bylo provedeno šet ení u domácností a jednotlivc , v letech 2002 a 2003 v podnikatelském sektoru a od po átku letošního roku, tj. roku 2005, pak pr zkum webových stánek v oblasti ve ejné správy, kulturních, vzd lávacích a zdravotnických za ízení, které p inesly množství zajímavých údaj . Sledovány jsou údaje za širokou škálu obor , vzorek vykazuje znaky reprezentativnosti, a je po provedených dopo tech, je podrobn len n podle pohlaví, v ku, vzd lání, regionálního len ní “domácností“, odv tvové a velikostní struktury “podnik “ apod. Sou asn SÚ provedl i mezinárodní srovnání se zem mi Evropské unie, které ukazuje na postavení R v rámci t chto zkoumaných evropských zemí. Zajímavé a podstatné záv ry týkající se problematiky, která je p edm tem této rigorózní práce, dokládám na p iložených grafech eského statistického ú adu. Jedná se o náhled na % podíl zkoumaného po tu osob ve r zných v kových skupinách dle pohlaví a jejich využívání elektronického nákupu zboží prost ednictvím Internetu. Obrázek 21 Procento jednotlivc , kte í nakoupili na internetu v posledních 12 m sících, podle pohlaví a v ku

Pozn.: šet ení za rok 2003 a 2004 prob hlo ve 4. tvrtletí daného roku, za rok 2005 v 1. tvrtletí 2005 ZDROJ: Šet ení o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci v roce 2003, 2004 a 2005, SÚ Z pr zkumu jednozna n vyplývá, že v ková skupina 25 – 44 využívá nákupu zboží prost ednictvím Internetu v nejv tším rozsahu ve srovnání s dalšími v kovými kategoriemi. Mezi lidmi s v kem 45+ zájem o internetové obchodování klesá a v k 65+ vykazuje nulovou zkušenost s elektronickou komercí. Z hlediska pohlaví m žeme íci, že muži vykazují tém dvojnásobný zájem o nákupy prost ednictvím sít Internet než ženy. Zajímavým a o ekávaným byl také pr zkum zam ený na nej ast ji kupované zboží, p íp. služby po Internetu. V roce 2005 se tedy nejvíce prodávalo elektronické vybavení (PC technika - hardware apod.), následují knihy, asopisy s významných 29% podílem a pokra uje oble ení, kultura, služby v oblasti cestovního ruchu, nákup filmové a hudební produkce a kone n po íta ový software. Strana 83 (celkem 164)

Obrázek 22 Nej ast ji nakupované zboží a služby p es internet v posledních 12 m sících (údaje za rok 2005)

Pozn.: šet ení prob hlo v 1. tvrtletí 2005 ZDROJ: Šet ení o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci v roce 2005, SÚ

3.5.4. Záv r – shrnutí Záv r z pr zkum , které jsem provedla, je následující. Díky nákup m domácích po íta a dalších za ízení podporujících Web bude pokra ovat rozvoj spot ebitelských trh . Podobn se rozvojem nových technologií bude zv tšovat i propustnost sítí. P ijetí elektronické komerce spot ebiteli se zlepší, pokud nebude pot eba použít osobní po íta a zejména, pokud se elektronická komerce rozší í na nepo íta ová za ízení, napojená na smart cards. Krátkodobá partnerství a asociace dodavatel povedou na pr myslovém trhu k pot eb rychleji dodávat zboží a provád t finan ní transakce. EDI bude mít na Internetu své místo díky instalované základn a hlavn díky d ív jší integraci EDI s firemními innostmi. Avšak ostatní systémy budou stejn d ležité. Firemní nákupní karty a další elektronické platební systémy budou nepochybn integrovány s obchodními innostmi, bu p ímo nebo pomocí zprost edkovatele.


4

E-BUSINESS A TRADI NÍ DOKUMENT

4.1. Dokument jako informa ní zdroj Co je vlastn dokument? Jak ho definovat? P i pokusu o definici dokumentu je nutné nejd íve za adit pojem „dokument“ do ur ité kategorie. Dokument je bezpochyby informa ním pramenem. Informa ní pramen je potom dle terminologického slovníku pro informa ní prameny [HLAVATÁ, 1979] definován jako „prost edek spole enské komunikace tvo ený nosi em informací a množinou na n m (v n m) fixovaných nebo p enášených dat i informací.“ Pramenem (nebo také primárním dokumentem) rozumíme (dle téhož slovníku) dokument, který je východiskem pro další intelektuální práci. Kone n dokument je „informa ní pramen tvo ený nosi em informací v podob hmotného p edm tu a množinou dat i informací na n m (v n m) fixovaných a formáln i obsahov uspo ádaných.“ [HLAVATÁ, 1979]. Jiná definice uvádí: „dokument je prost edek komunikace tvo ený množinou materiáln fixovaných a uspo ádaných dat nebo informací, ur ený pro jejich p enos v prostoru a ase“. Nebo jde o „soubor materializovaných (zaznamenaných) informací, které jsou formáln -logickým celkem a které mohou být v procesu dokumentace považovány za ucelenou jednotku bez ohledu na fyzickou formu a vlastnosti“. [VODI KOVÁ, 1965]. Zákon . 257/2001 Sb. ze dne 29. ervna 2001 o knihovnách a podmínkách provozování ve ejných knihovnických a informa ních služeb (knihovní zákon) definuje knihovní dokument jako informa ní pramen evidovaný jako samostatnou jednotku knihovního fondu knihovny. Dále zde vysv tlím pojem publikace, primární a sekundární dokument. Publikace (publication) je dokument obvykle vydávaný ve v tším po tu výtisk a ur ený pro všeobecné rozši ování. Primární dokument (primary document) je dokument obsahující informaci, která je v zásad p vodního charakteru. Sekundární dokument (secondary document) je dokument odvozený od primárních dokument nebo popisující tyto dokumenty. Nyní se, z podstaty své rigorózní práce, zam ím na specifikaci resp. definování knih, monografií, p íru ek, adresá , u ebnic, zvukových a zvukov obrazových dokument . Kniha je dokument mající více než 48 stran a tvo ící bibliografickou jednotku. Monografická publikace je monografie obsahující text a/nebo vyobrazení itelné pouhým okem bu to úplná v jednom svazku nebo zamýšlená k dokon ení ve stanoveném po tu svazk .


P íru ka (reference work) je dokument umož ující rychlý p ístup k informaci nebo zdroj m informace k danému p edm tu. U ebnice (textbook) je didaktický dokument podávající základní poznatky z oblasti um ní, v dy nebo techniky. A kone n adresá (directory) je p íru ka obsahující informace v abecedním, chronologickém nebo systematickém uspo ádání, ur ené pro identifikaci nebo lokalizaci osob, organizací, míst nebo p edm t . Po vysv tlení základních pojm z oblasti tradi ních tišt ných dokument p ejdeme na dokumenty audiální nebo-li zvukové a zvukov -obrazové nebo-li ty, co p enášejí zvuk i obraz zárove . Zvukový dokument je podle Terminologického slovníku [HLAVATÁ, 1979] dokument obsahující fonetický záznam informace a ur ený k její zvukové reprodukci. Rozlišují se r zné druhy zvukového záznamu, jimž odpovídají r zné nosi e: drážkový záznam (gramofonová deska), elektromagnetický záznam (magnetofonový pásek, magnetická stopa na zvukovém filmu, aj.), optický záznam (stopa nebo stopy na filmovém pásku), záznam pomocí laseru (DVD, CD). Zvukov -obrazový dokument je dokument, na n mž je zaznamenán sou asn zvuk a obraz a který je ur en k vnímání pomocí zvláštního technického za ízení. P íkladem dokument tohoto typu jsou diafilmy se zvukovým doprovodem, odborné v deckotechnické filmy, videodisky a videokazety [HLAVATÁ, 1979]. Z moderních technologií sem pat í nap . filmová DVD nebo CD.


4.2. Typologie tradi ních dokument Mám-li mluvit o typologii dokumentu, musím nejd íve vyjít z výše uvedených definic informa ního pramene a dokumentu. Existuje množství r zných len ní a typologií dokumentu. K lepšímu pochopení uvedu jednotlivá možná len ní toho, co rozumíme pod pojmem „dokument“. Není cílem zahrnout všechny typologie, uvedu zde tedy dv hlavní typologie – základní len ní dle AAACR2 a dle SN ISO 5127-2 – a dále n které další vybrané typologie. 1.

len ní dle AACR2

Jde o len ní základní podle DRUHU dokument na: tišt né texty rukopisy, hudebniny, zvukové dokumenty, videozáznamy, filmy, grafika, kartografické dokumenty, po íta ové soubory, mikrodokumenty, objekty, Braillovo písmo. Toto len ní má tu výhodu, že d lí dokumenty do kategorií, jejichž použití vyžaduje ur ité specifické vybavení nebo znalosti. Absence vybavení a/nebo znalostí m že být limitujícím faktorem pro využití n které z kategorií (mikrodokumenty, videozáznamy, multimediální dokumenty, Braillovo písmo, po íta ové soubory, zvukové dokumenty). Všechny tyto druhy dokument mohou být samoz ejm p edm tem elektronického obchodování a knihovny je tedy mohou prost ednictvím Internetu získávat do svých fond . 2.

len ní dle SN ISO 5127-2

rozd luje dokumenty na tradi ní, obrazové, archivní, zvukov -obrazové.


3.

len ní dle r zných hledisek

Pro úplnost p idávám len ní dle ostatních hledisek. A) podle typu nosi e: grafický – písemný nebo obrazový (podle technologie tvorby: tišt né, rukopisné, elektronické) zvukový zvukov -obrazové po íta ový B) podle stupn zve ejn ní: zve ejn ný nezve ejn ný C) podle p vodnosti obsahu: p vodní sumarizující odvozený D) podle ur ení: masový speciální E) podle stupn zpracování: primární sekundární terciální F) podle periodicity periodický neperiodický45

45

Sem pat í kniha nad 48 s., monografická publikace, brožura do 48 s., rukopis, prvotisk (p ed r. 1500), sborník (soubor dokument k zasedání), sborník z konference, tabulky, obrazový dokument, mapa, plán.


Jiný (další) typ len ní rozd luje dokumenty na: A) písemné dokumenty: 1) 2) 3) 4)

knižní publikace – monografie, sborníky, u ebnice, p íru ky periodika a nepravá periodika – odborné asopisy, ro enky speciální textové dokumenty – normy, patenty nepublikované dokumenty – výzkumné zprávy, disertace, diplomové práce

B) obrazové dokumenty: 1) 2) 3) 4) 5)

diagramy a schémata mapy a plány technické výkresy fotografické dokumenty kinematografické dokumenty

C) zvukov -obrazové46 a po íta ové47 dokumenty: sou asn zp ístup ují zvuk i obraz - prost edky skupinové komunikace k jejich percepci nutná technika (technické, finan ní, personální problémy) Existují další možnosti len ní. Rigorózní práce se zam uje na dokumenty textové (tišt né), zvukové (audiokazety, audioCD) a zvukov obrazové. Nesoust edí se na elektronické typy t chto dokument 48.

46

AV dokumenty: a) pravé audiovizd. – diafony (ozvu ený diaobrázek, tj. diapozitiv nebo diafilm) b) videofonní záznamy – videokazety 47

po íta ové dokumenty: a) pam ová média: optické disky CD ROM (laserová opt. pam ) b) multimédia: integrace obrazové, textové i zvukové formy prezentace informací na bázi digitalizace c) hypermédia: spojení r zné po íta ové techniky s r znými typy technických za ízení pro zvukov obrazové prezentaci informací 48

Tam, kde je využito elektronických prost edk jen k vlastní konstrukci díla, ale nikoli k jeho ší ení a p ijímání uživatelem, se nejedná o elektronickou publikaci (nap . tišt né knihy).


4.3. Model tradi ního (p ímého i zásilkového) nákupu dokument Obecné zásady nákupu produkt i služeb „tradi ní cestou“ jsem již popsala v kapitole 3.1.4. V této ásti se zam ím p ímo na nákupy dokument tak, jak je knihovny tradi n provád ly a mnohé stále provádí. Pat í sem jak p ímý nákup (tedy p ípad, kdy si zákazník své zboží zaplatí a vyzvedne p ímo u obchodníka), tak i zásilkový prodej (tedy p ípad, kdy si zákazník zboží objedná a vyzvedne nap . na dobírku) ale bez použití metod elektronické komerce. Celý postup bude lépe vysv tlen pomocí p íkladu, tedy p íkladu klasické obchodní transakce p i nákupu knih. P i tradi ním – tedy p ímém - nákupu knih, kazet a ostatních zvukových i zvukov -obrazových dokument postupuje akvizi ní pracovník knihovny zhruba tímto zp sobem. Ve svém oborov i místn dostupném knihkupectví si v první fázi své akvizi ní práce vybere dle akvizi ního plánu a rozpo tu ur ité tituly a po ty dokument – knih, kazet, CD...podle toho, na jaký druh dokument se daná knihovna specializuje. Knihkupectví m že také knihovn zasílat pravideln své nabídkové katalogy, ze kterých si akvizitér vybírá a posléze vybrané dokumenty na míst i koupí. Pracovník akvizice provede tedy výb r publikací z katalogu knižních novinek a rozhodne se pro získání nap . 20 vybraných titul . P edpokládejme, že knihovna nemá jedno prioritní knihkupectví, takže pracovník akvizice musí projít n kolik aktuálních katalog konkrétních knihkupectví ( i p ímo konkrétní knihkupectví), než najde to, kde se rozhodne provést nákup (zde má vliv n kolik faktor , jako jsou slevy, pov st knihkupce, vzdálenost, dostupnost aj.). Jakmile jsou vybrány tituly knih, pracovník m že vystavit objednávku a bu ji odfaxovat, nebo poslat poštou (telefonní objednávky nejsou akceptovány, jelikož papírový záznam je nedílnou sou ástí objednávkového procesu). Druhou (a také astou) možností je, že si knihovník do místn dostupného knihkupectví dojde a knihy si sám okamžit vyzvedne (toto se d je samoz ejm u menšího po tu odebíraných knih a malých typech knihoven). V p ípad zasílání objednávky a posílání dokument na dobírku, vypadá situace dále následujícím zp sobem. Dodavatel p ijme objednávku, zkontroluje zásoby na sklad a zjiš uje, kdy p epravce m že knihy vyzvednout a dodat je na odpovídající místo (v p ípad , že si knihy chce vyzvednout knihovna sama, toto samoz ejm odpadá). Poté, co si prodejce ov í, že zboží m že být doru eno v požadovaném ase, vytvo í objednávku pro p epravce, oznámí skladu výdej knih a vystaví fakturu na knihy. Faktura je poslána, knihy dodány a knihovna zaplatí ú et za dodané dokumenty. Celý postup zjednodušen znázor uje následující graf.


Obrázek 23 PROCES P ÍMÉHO NÁKUPU KNIH ZÁKAZNÍK (knihovník, knihkupec)

ZÁKAZNÍK (knihovník, knihkupec) ZÁKAZNÍK (knihovník) (knihkupec) ZÁKAZNÍK (knihovník) (knihkupec) ZÁKAZNÍK (knihovník) (knihkupec)

Nabídka (katolog)

Výb r titul , po ty

Ú et, faktura

platba

Dodávka knih

PRODÁVAJÍCÍ

PRODÁVAJÍCÍ

PRODÁVAJÍCÍ

PRODÁVAJÍCÍ

PRODÁVAJÍCÍ

Poslední ukazatel znázor ující dodávku knih odpadá p i vyzvednutí a platb dokument p ímo u knihkupce. Je-li kupujícím knihovna, je postup platby asto pon kud pozm n n. Knihovn totiž p ijde zásilka resp. balík knih spole n s fakturou, tedy íslem ú tu dodavatele zboží a datem, do kdy má knihovna ástku uhradit. To znamená, že knihovna má knihy ješt p ed zaplacením a má možnost si je zkontrolovat (pro p ípadnou reklamaci ihned) p i adit knihám p ír stkové íslo a teprve potom celou transakci uhradit. Knihovna m že v n kterých p ípadech nakupovat literaturu p ímo u nakladatele. Knihovna ovšem obvykle neodebírá vysoký po et výtisk , proto není pro nakladatele nijak významným zákazníkem (n kte í nakladatelé se tomuto obchodnímu styku dokonce brání). V p ípad nákupu u nakladatele, knihovny v tšinou nezískávají žádné slevy (nebo jen nepatrné). V n kterých p ípadech je však nákup u nakladatele tou poslední možností, jak získat daný dokument do fondu. Existují i p ípady výhodného nákupu u nakladatele [Celbová, 2000, s. 58-59]: 1. vícesvazková díla rozsáhlá díla vydávaná na pokra ování s ur itým asovým odstupem (v tšinou jde o díla encyklopedická); nakladatel pot ebuje mít jistotu ur itého množství


odebraných výtisk p edem; proto p ijímá p ímé objednávky na jednotlivé svazky, poskytuje slevu na zakoupení všech svazk , záruku na stálou cenu bez ohledu na inflaci a podobn 2. knihy se specializovanou tematikou „nakladatelé, kte í se zabývají vydáváním úzce zam ených titul , nemají pro své produkty rozsáhlý po et odb ratel z ad knihkupc a knižních distributor “ [Celbová, 2000, s. 58]; i zde tedy mají knihovny dobrou p íležitost odkoupení požadovaného díla p ímo od nakladatele. 3. knihy vydané malým nakladatelstvím malá nakladatelství nemají p íliš širokou distribuci a jejich knihy nejsou b žn k dostání v knihkupectvích. Knihovna má tedy jedinou p íležitost, jak získat danou knihu, a to koupit ji p ímo u daného nakladatele 4. nové vydání, obsahová zastaralost nakladatel p ichází na trh s novým vydáním publikace, ale výtisky p vodního vydání má stále ve svém skladu + má na sklad obsahov zastaralé dokumenty; nabízí výrazné cenové slevy, kterých knihovna m že využít, pokud tuto literaturu pot ebuje 5. fyzicky poškozené i vadné výtisky jde o vadné výtisky vznikající p i výrob výtisk v tiskárn i nap . p i p evozu nákladu z tiskárny do skladu nakladatelství apod.; tyto výtisky jsou obsahov správné (špatn se azené a svázané listy, špatn provedená o ízka aj.), pro b žný prodej však nevhodné; možnosti prodat výtisky se slevou p ímo cílovému zákazníkovi – nap . knihovn


4.4. Model (zásilkového) nákupu dokument po Internetu Nyní se pokusím celý postup p i nákupech dokument p evést do elektronického prost edí; tedy jak by vypadal nákup dokument prost ednictvím internetového knihkupectví. Pracovník akvizice si prohlédne internetovou nabídku nakladatele i knihkupce a vybere si knihy podle svých pot eb (po et, druh, obor…) a podle dat v online katalogu. Zboží (knihy, kazety aj. druhy dokument ) vloží do svého nákupního koše. Poté akvizitér pošle digitální požadavek (pravd podobn p ipojí webové stránky vybraného zboží = katalog) neboli elektronickou objednávku na adresu knihkupce nebo nakladatele (zboží m že objednat nap . také pomocí emailu). Dodavatel resp. jeho po íta ový program obdrží objednávku na dokumenty, vloží ji do databáze nevy ízených objednávek, zkontroluje zásoby na sklad a ozna í položky k dodání. Tento stejný program m že pak elektronicky podat p epravní objednávku odpovídajícímu skladu a vystavit fakturu. Jakmile jsou knihy p ijaty, odd lení evidence závazk instruuje banku pomocí e-mailu, aby mu zaplatila odpovídající pen žní prost edky za dodané zboží49. Obrázek 24 PROCES NÁKUPU KNIH PO INTERNETU

ZÁKAZNÍK (knihovník, knihkupec)

ZÁKAZNÍK (knihovník, knihkupec) ZÁKAZNÍK (knihovník, Knihkupec)

nabídka (online katalog)

objednávka + platba

dodávka + ú et, faktura

PRODÁVAJÍCÍ (e-knihkupec)

PRODÁVAJÍCÍ (e-knihkupec) PRODÁVAJÍCÍ (e-knihkupec)

I zde m že být, v p ípad knihovny jako zákazníka, postup platby a dodávky dokument obrácen. Knihovn nejd íve dojde balík knih a teprve potom provede platbu nap . p íkazem k úhrad v bance. 49

Podrobný postup p i nákupu knih a jiných druh dokument prost ednictvím internetového knihkupectví, tak jak skute n probíhá v praxi, je ukázán na p íklad fungován internetového knihkupectví KOSMAS v kapitole 5.4.


4.5. Principy fungování dokumenty

elektronických

obchod

s tradi ními

V této ásti se pokusím vysv tlit hlavní principy fungování elektronických obchod s tradi ními dokumenty, tedy internetových knihkupectví. Internetová knihkupectví pat í do kategorie, kterou m žeme souhrnn nazvat knižní trh. Knižní trh zahrnuje nakladatelství, knižního distributora (velkoobchod) a knihkupce. Tyto subjekty knižního trhu se na Internetu prezentují pomocí svých webových stránek. Iva Celbová [2001a] ve svém lánku Knižní trh a Internet uvádí: „Od webových stránek nakladatel , knižních distributor a knihkupc je již jen kr ek k jejich obchodní innosti v prost edí Internetu - k elektronickému obchodování s knihami, tj. elektronickým (internetovým) knihkupectvím. Zde jsou zákazníkovi nabízeny klasické tišt né knihy (a další dokumenty), ale již také první knihy elektronické, které na svou zlatou éru teprve ekají.“ Internetový knihkupec nabídku svých knih a ostatních druh dokument tedy uve ej uje prost ednictvím svých webových stránek. Ty jsou v tomto p ípad jakousi elektronickou variantou edi ních plán . Knihkupec, a internetový, m že také nadále vydávat sv j „papírový“ nabídkový katalog. N které knihovny Internet teprve zavád jí nebo svou akvizi ní innost provád jí stále tradi ním zp sobem. Internetový knihkupec by tak zbyte n p išel o ást své významné klientely. Webové stránky subjekt knižního trhu (nakladatel, knižní distributor, knihkupec) se ídí stejnými pravidly jako webové stránky jiných komer ních subjekt , tedy propagací firmy, propagací výrobk a služeb a elektronickým prodejem produkt nebo služeb firmy. Propagace knižního subjektu Na webových stránkách subjekt knižního trhu lze pod tímto ozna ením nalézt p edevším údaje informující o firm . Dozvíme se zde o historii, adrese, o zam ení knižního subjektu – typy vydávaných nebo nabízených publikací, o výhradních distributorech (v p ípad www stránek nakladatelství), zastupovaných nakladatel (v p ípad www stránek knižní distribuce), nabízených slevách p íp. i o jiných informacích. Údaje se samoz ejm p ípad od p ípadu více i mén liší. Propagace knih, p ípadn jiných druh dokument Zde se jedná p edevším o poskytnutí vy erpávající informace na jednotlivé tituly. Celbová [2001d] rozd luje informace o vydávaných i nabízených knihách do t chto sekcí: edi ní plán, knižní novinky, recenze, skladovaná/nabízená produkce, ukázky z knih apod. Elektronický prodej knih Jak už jsem uvedla v p edchozí ásti své rigorózní práce (p edevším v kapitole 3), Internet je, krom jiného, hojn využívaný prost edek k tzv. elektronické komerci nebo také elektronickému obchodování. Po Internetu se tedy Strana 94 (celkem 164)

samoz ejm mohou nabízet a prodávat i knihy, kazety, audiokazety p ípadn i jiné druhy dokument . V p ípad prodeje knižního sortimentu, rozeznáváme t i formy prodeje: 1) objednávka e-mailem Je nejjednodušší zp sob nákupu dokument . Provozovatel resp. knihkupec i nakladatel uvádí na své webové stránce e-mail, na který m že knihovna zaslat svou objednávku (v R tento zp sob nabízí nap . nakladatelství Libri). 2) objednávkový elektronický formulá Provozovatel resp. knihkupec i vydavatel vystavuje v rámci svých WWW stránek elektronický formulá , do kterého knihovna vyplní své údaje (název, adresa, I O...) a dále si vybere z nabídky/seznamu tituly, které si chce objednat. Stisknutím tla ítka pro odeslání formulá e se vypln né údaje odešlou na e-mail provozovatele (p es takovýto formulá si lze objednat knížky nap íklad na WWW stránkách nakladatelství Leda). 3) internetové knihkupectví Jedná se o nejpropracovan jší formu prodeje knih p es Internet. Provozovatel v rámci WWW stránek spravuje databázi záznam nabízených knižních titul , ve které m že návšt vník vyhledávat dle r zných kritérií, zobrazit si údaje o titulech, z ídit si vlastní zákaznické konto (p ístupné na heslo), vybrané tituly "vkládat do nákupního košíku", objednat a následn zaplatit zvoleným zp sobem. Tento obecný model je dopln n o adu dalších služeb, které usnad ují zákazníkovi výb r a podn cují prodej. Internetová knihkupectví jsou tedy nejpropracovan jší formou prodeje knih prost ednictvím webových stránek ur itého subjektu knižního trhu. T mi jednoduššími formami je potom objednání titul klasickým e-mailem a objednání požadovaných titul p es elektronický formulá na webu. Nákup v internetovém knihkupectví Nákup v internetovém knihkupectví probíhá obdobným zp sobem jako v klasickém knihkupectví. Zde uvedu n kolik základních krok , kterým musí knihovník p i nákupu dokument projít [Celbová, 2000, s. 68]: 1. seznámení s obchodními podmínkami a zp sobem fungování knihkupectví 2. vyhledávání titul jednoduché vyhledávání (jeden dotazový ádek) pokro ilé vyhledávání (formulá – více polí) vyhledávání ve všech typech dokument / všech oborech prohledávání v rámci jednoho typu dokumentu/jednoho oboru


3. prostudování dostupných informací o vyhledaném titulu 4. umíst ní vybraných titul do virtuálního nákupního košíku a založení zákaznického konta (pokud ho ješt nemá) 5. výb r zp sobu platby a dodání, kontrola osobních/adresných údaj , potvrzení objednávky Ne všechna internetová knihkupectví poskytují tento servis, tedy ne u všech musí knihovník projít t mito kroky. U menších nakladatel a knihkupc nalezne zákazník pouze formulá , do kterého vyplní údaje o žádaných titulech z nabídky a údaje o sob a odešle jej do e-mailové schránky z izovatele knihkupectví. Tato forma elektronického nákupu je jakýmsi mezistupn m mezi objednávkou zaslanou elektronickou poštou a mezi internetovým knihkupectvím, které požaduje kroky, jež byly zmín ny výše. Zp soby platby za objednané tituly a jejich doru ení Internetová knihkupectví nabízejí r zné zp soby platby a doru ení dokument . V tšina internetových knihkupectví nabízí více zp sob platby i více zp sob vyzvednutí/doru ení dokument . B žná je platba prost ednictvím poštovní poukázky nebo složenky. Knihovna pak objednané tituly získá jako zásilku na dobírku. asté jsou i platby bankovním p evodem i platební kartou. Platba hotovostí je možná p i osobním odb ru publikací (tzn. knihovna v podstat využije internetové knihkupectví pouze jako informa ní online katalog a celá transakce probíhá tradi ním neelektronickým zp sobem. Mén astou je potom možnost platby na fakturu, což by jist v tšina knihoven ocenila. Zde podávám kompletní p ehled možných zp sob plateb, se kterými se m žeme u eských internetových knihkupectví setkat: Platby: • platba poštovní poukázkou – platba na dobírku (zásilka na dobírku) • online platba u banky • bankovní p evod • složenka • hotovostní platba p i osobním odb ru • platba platební kartou nebo OK karta, YES karta • T-Mobile GSM Banking • platba p es elektronickou pen ženku • platba na fakturu V oblasti doru ení dokument již samoz ejm tak široká škála není. V podstat jsou možné dva zp soby získání dokument prost ednictvím internetového knihkupectví (p i emž korespondují s možnostmi knihkupectví kamenných). Prvním zp sobem je, že knihy jsou doru eny jako zásilka na dobírku nebo balík. Balík m že být potom doru en prost ednictvím r zných služeb – eské pošty, kurýrní služby atd.


Druhý zp sob je ješt jednodušší, a sice – knihovník si knihy vyzvedne osobn . Odpadají tak náklady na poštovné. Zde bych cht la upozornit, že v p ípad tzv. elektronických knih by samoz ejm „odb r“ publikací vypadal úpln jinak. Stru ný p ehled zp sob doru ení literatury50 Doru ení: zásilka na dobírku nebo balík (pomocí eské pošty, p epravní služby Autopost, kurýrní služby, expresní balíkové služby DPD, Expresní distribu ní služby EDIS) objednané tituly si osobn vyzvednout

Konkrétní popis plateb a zp sob doru ení u konkrétních eských internetových knihkupectví viz kapitola 5.3.


4.6. Záv r – shrnutí Webové stránky subjekt knižního trhu mohou být zdrojem velkého množství informací. B žný návšt vník stránek - tená , zákazník - nejspíš využije pouze n které z t chto informací. Pokud však tyto WWW stránky sledujeme pohledem knihovníka, navíc knihovníka-akvizitéra, zjistíme, že jde o alternativní informa ní zdroj k tišt ným edi ním plán m nakladatelství, katalog m knihkupectví a distribu ních firem, ale také k firemním adresá m. V další fázi pak o alternativu k již zavedeným klasickým zp sob m akvizice nových (ale i starších) knih a dalších nosi . Aby však webové stránky byly pro akvizitéry skute n hodnotnou alternativou, m ly by obsahovat dostate né množství bibliografických údaj o nabízených titulech. Nákup tradi ních dokument (knih, kazet, zvukových a zvukov obrazových dokument ) po Internetu není již pro knihovny zase tak novou záležitostí. Nejvíce knihoven R (dle zjišt ných údaj z výzkumu provedeného mezi eskými knihovnami koncem roku 2002 a dále nov v roce 2005) využívá Internet pro svou akvizi ní innost od roku 200051. Prvním datem, ke kterému eské knihovny akvizici prost ednictvím Internetu uskute ují, je rok 1996 Knihovnické instituce mají tedy s nákupem tradi ních dokument pom rn bohaté zkušenosti. Provád jí pravidelné i nepravidelné nákupy a dopl ují tak své knihovní fondy. Doba, kdy budou knihovny nakupovat touto cestou veškerou literaturu, však ješt zdaleka nep išla. Nejd íve je nutné odbourat všechny fiktivní i opravdové obavy z elektronického zp sobu obchodování, posílit d v ru mezi obchodníkem a zákazníkem a v neposlední ad také docílit zp ístupn ní Internetu všem knihovnám v republice.

51

Celkem 45% knihoven ú astnících se výzkumu provedeného mezi knihovnami eské republiky koncem roku 2002 a celkem 30% knihoven z pr zkumu v roce 2005.


5.

INTERNET, E-BUSINESS A INFORMA NÍ CENTRA 5.1.

Uplatn ní Internetu v prost edí knihoven a ostatních informa ních pracoviš + výhody a nevýhody

Uplatn ní elektronického obchodu v prost edí knihoven a informa ních pracoviš za íná být stále více významn jším faktorem v innosti t chto institucí. A to nejen v innosti akvizi ní. Knihovny používají Internet ke vzájemné komunikaci mezi sebou; vznikají r zná knihovnická fóra a diskusní skupiny; na Internetu v prost edí World Wide Web se objevují i informace o r zných konferencích na knihovnická a informa ní témata. Objevují se také nabídky kurz pro knihovníky a seminá e po ádané v tšinou zast ešujícími institucemi52. Mnoho knihoven má také na Internetu vystaven sv j OPAC katalog (u nás nap . Národní knihovna v Praze - systém Aleph, Státní technická knihovna v Praze - systém Aleph, Knihovna VUT Praha - systém Anežka, Masarykova univerzita Brno - systém TinLib, Moravská zemská knihovna Brno - systém Aleph a další) a umož uje tak (nejen svým) tená m uskute n ní online výp j ky, prodloužení výp j ky p íp. i jiných služeb. Internet má nespornou komunika ní roli, ale m že být (a také je) významným prost edkem pro akvizi ní a informa ní ú ely knihovnických za ízení. Ludmila Slezáková z Univerzity Palackého v Olomouci k tomu ve svém p ísp vku Internet a knihovny píše: “Knihovníky p irozen nejvíce zajímají informace knihovnického charakteru, to znamená, jak se napojit na katalogy knihoven, které jsou v síti voln p ístupné - OPAC (Online Public Access Catalogs), jak získat n které plné texty asopiseckých lánk , knih, edi ní plány nakladatelství, jak se pohybovat v placených databázích apod.“ Knihovníci také mohou díky službám Internetu vyhledávat v zahrani ních katalozích knihoven. Op t zde budu citovat L. Slezákovou: “ V Internetu jsou stovky knihoven celého sv ta, které zp ístup ují své fondy prost ednictvím OPACu všem uživatel m. Nejrychleji se na n lze napojit službou telnet, která umožní p ímou komunikaci se vzdáleným po íta em. Sta í znát adresu ur itého databázového zdroje.“ [SLEZÁKOVÁ, 2001]. Knihovny tedy mohou Internetu použít nejen pro nákupy svých dokument , ale mohou vyhledávat ur ité publikace i provád t rešeršní innost v zahrani ních knihovnách. Knihovny se také pomalu stávají i centrem zájmu nejr zn jších podnikatelských aktivit. To ukazují komer n vznikající informa ní „rozcestníky“ (zakládané firmami, ale i samotnými knihovnami, kterým tak m že vzniknout významný zdroj p íjm , v tšinou z uve ej ování reklam na t chto server) pro knihovny a pro (i potencionální) uživatele knihoven. Ty odkazují nap . na ut íd né seznamy jednotlivých typ knihoven (tradi ních kamenných 52

Již každoro n po ádají knihovny seminá na téma: Knihovny sou asnosti (poprvé v roce 1992, naposledy 13-15. zá í 2005).


i elektronických - digitálních) a nejr zn jší „zajímavé“ stránky, které mohou být užite né jak pro knihovny a jejich knihovníky, tak pro jejich uživatele. Jedním z p íklad takového rozcestníku m že být nap . server startpage.cz, který v kategorii knihovny53 odkazuje na asociaci knihoven, stránky o MVS, stránky jednotlivých knihoven typov set íd ných atd. Zajímavým odkazem je i server knihovna.cz54, který provozuje M stská knihovna v Prost jov . Zde se knihovník dozví nap . kontakty na www stránky všech knihoven R (samoz ejm t ch, které www stránky mají). Je zde také zajímavá stránka nazvaná „Knihovna pro knihovny“, kde je možné vyhledávat knihy v rámci R díky služb MVS, vyhledávat knihovny R; dále jsou zde odkazy na souborné katalogy v R, knihovnické vzd lání, knihovny v médiích apod. Tento „informa ní rozcestník“ odkazuje na nejr zn jší další významné servery, užite né pro akvizi ní pracovníky, editele knihoven, pracovníky katalogizace, stejn jako pro uživatele, kte í cht jí rychle a pohodln získat sv j informa ní zdroj. Internet je bezpochyby vynikajícím zdrojem informací jak pro knihovny, tak pro jejich uživatele. D ležité je um t jeho služeb a možností správn využívat. Užití Internetu p ináší i nevýhody. Zden k Jonák [1998] ve svém p ísp vku do elektronického asopisu Ikaros píše: „Internet se na jedné stran jeví klasické knihovn jako pomocník, ale na druhé stran také jako vážný konkurent, který m že narušit úlohu knihovny jako prost edníka pro uskute ování základního lidského práva na rovný p ístup k informacím, na jejich svobodnou vým nu, na získávání v domostí a svobodné utvá ení názor …“. Knihovny jsou sou ástí informa ní infrastruktury, slouží k zajiš ování informací pro výzkum, vývoj a vzd lávání a podílejí se prost ednictvím svých fond na zp ístup ování lidského poznání. „Fondy jednotlivých knihoven vytvá ejí postupný koordinovaný, integrovaný a posléze komplexní integrovaný celek“ [JONÁK, 1998]. Knihovna by m la informace nejen zp ístup ovat, protože to už se b žn d je pomocí Internetu, ale m la by k informacím p idávat tzv. informa ní hodnotu nap . tím, že díky znalostem adresných pot eb uživatele bude nabízet již „filtrované“ tedy uspo ádané informace. Na sv tové po íta ové síti Internet je dostupná ada elektronických zdroj , nabízí se tedy otázka, zda knihovny mohou i v této dob plnit svou informa ní a zprost edkovatelskou funkci. „Knihovny jako zprost edkovatelé informací mohou (a mají) obavy i z konkurence rostoucí sít v oblasti školství. Školství již ze své podstaty musí vybavit své absolventy znalostmi a dovednostmi souvisejícími s využíváním moderních informa ních technologií a Internetu. Studenti základních, st edních a vysokých škol tak mohou zp sobit jistý odliv návšt vník knihoven. Zejména využívá-li knihovna ve spojení s Internetem následující skrytou taktiku: Internet je v knihovn asto p ístupný zdarma, ovšem pouze registrovaným tená m“ [JONÁK, 1998]. K tomuto bych p idala zkušenosti ze svého studijního pobytu v n meckém Saarbrückenu. Univerzita, knihovny a speciální „internetové místnosti“ zde nabízejí zdarma p ístup k Internetu. Internet a orientace v n m se stává samoz ejmostí a nijak nezp sobuje nap . sníženou návšt vnost v knihovnách. Potencionální tená si jde do knihovny prohlédnout internetové zdroje, a když 53 54

Dostupné z http://knihovny.startpage.cz/ Dostupné z http://www.knihovna.cz/


nenajde, co pot ebuje (nebo toho najde málo), obrátí svou pozornost na tradi ní dokumenty dostupné tam, kde se práv nachází, tedy v knihovn . Knihovna m že Internet využívat i k prezentaci své instituce širokým vrstvám „online uživatel “. Má-li být knihovna užívající Internet dostupná všem skupinám obyvatel, m la by se na Internetu prezentovat tak, aby dokázala uspokojit požadavky generace, která si na n j dosud zcela nezvykla, tak i generace, která považuje Internet a práci s ním za samoz ejmost. Prezentace knihovny na Internetu m že mít r zné formy: 1. kopie tradi ní knihovny p evedená do elektronického prost edí (stránka na Internetu je tvo ena zp sobem, který je uživatel m knihoven blízký) 2. knihovny se spojí do sítí, ímž se zvýší rozsah dostupných fond a rozší í jejich ú innost 3. spojení informa ních zdroj a služeb knihoven a Internetu (využívání konferencí a dalších možností Internetu) Knihovny musí dbát na své zviditeln ní prost ednictvím Internetu je dobrým p íkladem.

a

jejich

prezentace

Provedla jsem zde vý et vícemén pozitivních aspekt Internetu. Internet však m že, podle Zde ka Jonáka [1998], rozd lit spole nost na informa n bohaté a informa n chudé. Domnívám se ale, že toto není p ípad eské republiky ani Evropy jako celku. V této ásti sv ta se p ístup na Internet postupn zlev uje a je p edpoklad, že bude se zlev ovat i nadále. Existuje tu prostor pro zdravou konkurenci v oblasti zp ístup ování této služby.


5.2.

Internetová knihkupectví a knihovny

“Podstatou internetového knihkupectví je prodat zákazníkovi nabízené tituly (a už knihy, CD-ROM i hudební nosi e). Záleží samoz ejm na možnostech a akvizi ní politice té které knihovny (zde máme na mysli eské knihovny), avšak výše slev poskytovaných internetovými knihkupectvími nejsou pro adu knihoven zajímavé” [Celbová, 2001b]. Akvizi ní pracovník, který je v p ímém kontaktu s nakladatelem, knihkupcem i distributorem, m že totiž získat slevy vyšší. S jistotou lze však íci, že internetová knihkupectví jsou pro knihovny zdrojem informací o titulech dostupných na knižním trhu (viz výzkum provedený mezi knihovnami v kapitole 6) a zdrojem bibliografických informací. Pro knihovnu je také d ležitý fakt, že n která internetová knihkupectví mají ve své nabídce i starší tituly (vydané i p ed n kolika lety) nebo garantují sehnat pro zákazníka požadovaný titul, který v nabídce chybí.

5.2.1.

Typy internetových knihkupectví

Internetová knihkupectví p edstavují novou alternativu ke knihkupectvím kamenným a s tím i souvisejícímu tradi nímu zp sobu akvizice. Internetová knihkupectví se d lí v rámci t chto t í základních pohled [CELBOVÁ, 2000, s. 60]: 1. zp sob provozování V tomto ohledu jde o to, zda je internetové knihkupectví provozováno v ist elektronické form (Amazon) nebo jako dopln k ke kamennému knihkupectví, nakladatelství, distribuci (Knihservis, Portál) 2. provozovatel Provozovatelem internetového knihkupectví m že být: • nakladatelství • knihkupectví • distributorská firma (knižní velkoobchod) • specializovaná firma První t i subjekty provozují internetové knihkupectví obvykle jako „dopln k“ ke kamennému obchodu. Specializovaná firma v tšinou zajiš uje provoz výhradn elektronického (internetového) knihkupectví, které je všeobecn zam eno a není vázáno na konkrétní nakladatelství nebo oborov . 3. zam ení Internetová knihkupectví se mohou odlišovat také oborov (z jakých obor literaturu nabízejí) nebo mohou nabízet knižní produkci jen ur itého množství a typu nakladatelství. První typ internetového knihkupectví potom asto odráží nap . zam ení nakladatele provozujícího toto knihkupectví. Druhý je typickým i p íkladem elektronického knihkupectví provozovaného distribu ní specializovanou firmou. Strana 102 (celkem 164)

Velká internetová knihkupectví jsou v tšinou zam ena všeobecn . Zákazník tak m že uspokojit na jednom míst poptávku po knihách r zných obor i nakladatelství. 5.2.2.

Internetová versus kamenná knihkupectví

V této ásti se zam ím na základní rozdíly mezi internetovými a kamennými knihkupectvími. Pojem „internetové knihkupectví“ již podle svého názvu pat í do kategorie internetového obchodování, tedy obchodování prost ednictvím sít Internet55. Internetové knihkupectví je soubor webových stránek, kde provozovatel spravuje databázi záznam knižních titul , umož uje návšt vníkovi/zákazníkovi z ídit si zde vlastní konto (p ístupné p es uživatelské jméno a heslo), vyhledávat v databázi záznam , vybrané tituly "vkládat do nákupního košíku", objednat tituly a následn zaplatit objednávku zvoleným zp sobem. Základním rozdílem je samoz ejm nabídka knih a služeb; celkov zp sob komunikace, tedy prost ednictvím Internetu. Tyto rozdíly jsem však už dostate n rozebrala v p edchozích kapitolách. Ostatní znaky, kterými se internetové knihkupectví liší od klasického knihkupectví, jsou zhruba tyto [CELBOVÁ, 2000]: Výhody internetových knihkupectví (na rozdíl od kamenných): •

v tší množství slev na všechny nabízené tituly (specialitou jsou pak asov omezené "ak ní" slevy) a celkov nižší cena Knihy (ale i kazety, CD i CD-ROMy, DVD) nabízené v internetovém knihkupectví se vyzna ují nižší cenou, než tou za kterou jsou b žn dostupné v klasickém kamenném obchod . Internetová knihkupectví poskytují adu slev na aktuální i starší tituly. Je t eba zd raznit, že i p es nižší cenu publikace, se její nákup nemusí vyplatit resp. nevyplácí se nákup pouze jednoho titulu. P ipo tením poštovného, p íp. balného cena dokumentu zna n vzroste. Výhodné tedy je nakoupit najednou více titul . Tím mnohdy odpadne placení nejen balného, ale i poštovného (n která knihkupectví poštovné neú tují p i odb ru zboží nad ur itou ástku).

•

zvýrazn né nabídky knižních novinek (zde však zákazník v tšinou nepozná, zda jde o skute né novinky na knižním trhu nebo "pouze" novinky v daném internetovém knihkupectví)

•

možnosti vícehlediskového vyhledávání nabízených titul B žná je možnost vyhledávání žádaných titul dle nejr zn jších kritérií

55

Na rozdíl od „elektronických knihkupectvích“, která umož ují podnikání i mimo sí Internet.


za použití bu složitého i jednoduchého vyhledávání. Oproti klasickému „ azení knih na regálu“ v klasickém knihkupectví, toto p edstavuje zna nou výhodu. Zákazník internetového obchodu má navíc možnost získat ucelené informace o titulu nap . ješt p ed jeho uvedením na trh (tzv. avízo) i zp tn po jeho rozprodání. Existuje možnost doobjednávky titulu (titul ), které jsou již v klasickém knihkupectví rozprodány i objednávka starších titul . •

publikování recenzí, tená ských anket a hodnocení

•

možnost (hromadného) nákupu na jednom míst (z jednoho místa) Obrovskou p edností nákupu po Internetu je skute nost, že zákazník m že nakupovat od stolu své kancelá e vše, co pot ebuje. Internetová knihkupectví všeobecného zam ení (provozovaná jsou v tšinou specializovanými firmami, jak bylo již zmín no) umožní navíc nákup dokument r zného druhu (knihy, CD, kazety, CD-ROMy) i zam ení v rámci jednoho knihkupectví tj. na jednom míst .

•

možnost vytvo it si vlastní profil zákazníka (a zasíláním informací dle profilu na e-mailovou adresu zákazníka) a další výhody a služby

Nevýhody internetových knihkupectví (na rozdíl od kamenných): •

absence fyzického kontaktu s nabízenými tituly (ale také s prodava i, ostatními zákazníky, prost edím obchodu) Jak jsem se p esv d ila už v rámci svého pr zkumu mezi knihovnami, je absence fyzického kontaktu s knihou ( i kazetou, CD-ROMem …) velkým handicapem elektronických knihkupectví. Nejde zde samoz ejm pouze o elektronická knihkupectví, ale o jakýkoliv druh elektronického podnikání (krom prodeje digitálního zboží), jehož nejv tším záporem je nemožnost si dané zboží „naživo“ prohlédnout, osahat, vyzkoušet. Elektronické obchody se samoz ejm snaží tuto nevýhodu zmír ovat; v p ípad elektronických knihkupectví jde o uvád ní vy erpávajících informací o nabízených knihách, kazetách, CD i jiných druh dokument , možnosti poslechu hudbu (uživatel musí disponovat pot ebnou technikou), uvád ním obrázk , fotografií, nejr zn jších ukázek apod.….

•

pravd podobnost nesolidnosti prodávajícího Tato možnost existuje samoz ejm v p ípad jakéhokoli, tedy i klasického, obchodního styku. V p ípad e-businessu se strach zdá opodstatn lý, ale jak lze pochopit z kapitol 2 Právní aspekty elektronického obchodování i 3 Elektronický obchod na Internetu, není tento strach nijak oprávn ný. „Elektronického obchodníka“ i uživatele svazují stejné právní závazky jako toho, kdo obchoduje tradi ním zp sobem. Zákazník má možnost výb ru obchodníka, proto záleží jen na n m, komu d v ovat bude a komu nikoliv. Strana 104 (celkem 164)

•

komplikovan jší reklamace I tento aspekt uvedly knihovny ( i spíše knihovnice) do „nevýhod elektronického obchodování“. V p ípad zásilek ze zahrani í jsou p ípadné reklamace jist komplikovan jší než p i zásilkách z domova. Obecn platí, že reklamace po Internetu se vy izují obtížn ji, než reklamace zboží zakoupeného v tradi ním, tedy kamenném obchod . Domnívám se však, že je jen otázkou asu, kdy bude toto zm n no.


5.3. Elektronické obchody s knihami, kazetami a CD ( R) Mezi elektronické obchody s knihami, kazetami, CD pat í jak internetoví knihkupci, tak i nakladatelství i vydavatelství, která také mohou provozovat internetové obchody. Zde lze ale nalézt pouze tituly vydané daným nakladatelstvím. Nejedná se tedy o internetová knihkupectví v pravém slova smyslu, protože v klasickém knihkupectví m žeme zakoupit tituly z produkce více nakladatelství. Nejvýznamn jší eská internetová knihkupectví v sou asné dob jsou Knihy.cz, Kosmas, Studovna, Vltava a Knihservis. Není cílem zde vyjmenovat všechna eská internetová knihkupectví. Jde jen o stru ný p ehled. Z nakladatelstvích jmenujme také ty nejvýznamn jší: Grada Publishing, Knižní klub, Fraus. V p ípad Knihservisu je zboží dodáno zákazníkovi poštou p ípadn jiným dohodnutým p epravce nebo si ho lze v p edem dohodnutém termínu, vyzvednout osobn . Zboží je placeno p i p evzetí poštovní dobírkou, p ípadn bankovním p evodem (platba p edem) nebo v p ípad organizací, fakturou p evodem na ú et. Zp sob platby lze rovn ž individuáln dohodnout. Zboží je expedováno na adresu ur enou zákazníkem co nejd íve, obvykle však do t í dn . Knihkupectví Knihy.cz nabízí v sou asné dob více než 12.000 titul , které jsou expedovány b hem t ech až p ti dn . Zboží je dodáváno více zp soby a to obchodním balíkem - rozvážka v pracovní dobu do druhého dne; p epravní službou PPL a Ravi expres - rozvážka v pracovní dobu do druhého dne. Zákazník má dále možnost vybrat si nadstandardní služby: ve erní (s p íplatkem 444,- k dopravnému) i víkendové doru ení (s p íplatkem 666,- K k dopravnému) nebo zvolit osobní odb r. Platební podmínky zahrnují platbu v hotovosti p i osobním odb ru, dobírka (platí se p epravci nebo pošt p i p edání zboží), p evodem ostatní banky (b žným p íkazem k úhrad u libovolné banky), platba kartou Visa, Mastercard (dodávka eká na potvrzení platby kartou), p evodem – banka (dodávka eká na potvrzení o p evodu z eBanky), p evodem pomocí GSM Banking. Veškeré zboží je dodáváno s da ovým dokladem a dodacím listem. Kosmas.cz nabízí v sou asné dob šest r zných zp sob platby: online platba u eBanky, T-Mobile GSM Banking, bankovní p evod, zásilka na dobírku, platební karta, platba na fakturu (pouze pro knihovny a školy). Zásilka je zákazníkovi doru ena prost ednictvím eské pošty (jako oby ejný nebo pilný balík) nebo kurýrní služby. Lze využít také osobního odb ru. V p ípad knihkupectví Studovna.cz je zásilka zákazníkovi zaslána obchodním balíkem prost ednictvím eské pošty spolu se složenkou na dobírku. Zákazník poté uhradí fakturovanou ástku p iloženou složenkou nebo p evodním p íkazem (v etn plateb p es eBanku a T-Mobile GSM Banking). V p ípad , že zákazník ástku nezaplatí, nebude moci uskute nit další objednávku. Zásilku je také možné vyzvednout si osobn v pražském i brn nském knihkupectví nakladatelství Portál. Knihovnám je poskytována po registraci možnost nákupu knih z nakladatelství Portál s 15% slevou.


V p ípad Vltavy.cz si zákazník m že nechat dokumenty doru it expresní balíkovou službou RAVI, eskou poštou (v obou p ípadech lze zásilku zaplatit p edem nebo na dobírku) nebo m že využít možnost osobního odb ru. Zp soby platby jsou zde následující: bankovní p evod, platba u eBanky, platba pomocí TMobile GSM Banking, platební karta, karta Aura, platba formou úv ru, platba prost ednictvím služby Monetka (internetová pen ženka), p evodem Smart bod (ve spolupráci se spole ností Shell), platba na fakturu.


5.4. Internetové knihkupectví internetové knihkupectví

Kosmas

–

nejoblíben jší

eské

V p edešlé ásti jsem uvedla zkrácený seznam internetových knihkupectví a zp sob plateb, jejich výhody a nevýhody. V této ásti jsem pokusila o detailní a co nejaktuáln jší rozbor možností nákup dokument (plateb atd.) v rámci konkrétního internetového knihkupectví KOSMAS. Toto knihkupectví bylo vyhodnoceno jako nejúsp šn jší v rámci mého pr zkumu mezi eskými knihovnami (viz kapitola 6), které m ly uvést internetová knihkupectví, jenž p i svých nákupech nejrad ji používají. Nejd íve krátký úvod do historie vzniku a základní údaje o tomto internetovém obchod . Internetový obchod Kosmas.cz zahájil provoz 17.5. 1999. Jeho provozovatelem je knižní velkoobchod Kosmas s.r.o.56. Obchod nabízí p es 10.000 knih od více než 450 nakladatel . Od ervence 2000 se nabídka rozrostla také o hudební a multimediální tituly. Nabídka titul je pom rn dost aktuální a to díky bezprost ední vazb na nakladatele a vydavatele (každý týden se v ní objeví 20-50 nov vydaných titul v rámci sekce „novinky“. Profil knižní nabídky je zam en p edevším na prózu a poezii, historii, filosofii, psychologii a další humanitní obory, náboženství a duchovní nauky, alternativní medicínu, esoterickou literaturu a um ní. Je zde také nabídka literárních a kulturních asopis . Hudební odd lení je v nováno p edevším rockové a alternativní scén . V oblasti multimédií jde p edevším o nau né, jazykové a d tské tituly. KOSMAS s.r.o. je knižní velkoobchod, Internet “zatím” není hlavním prodejním kanálem. Z toho vyplývá, že všechny nabízené tituly má skladem. Jan Vávra z knihkupectví Kosmas.cz uvádí: “Samoz ejm ob as dojde k oné výjimce potvrzující pravidlo, ale v tom p ípad máme k dispozici n kolik vlastních knihkupectví, kam lze v p ípad pot eby sáhnout. V tom je naše síla a velká výhoda oproti konkurenci, která funguje pouze jako zprost edkovatel, který m že mít problémy s expedicí“ [Bursíková].

5.4.1.

Postup nákupu

Postup nákupu je obdobný jako u kteréhokoli jiného internetového knihkupectví: zákazník (v našem p ípad jím bude knihovna) vloží do „nákupního košíku“ požadované množství titul . V p ípad Kosmasu je možno nakoupit jak knižní (klasická kniha, CD-ROM), tak i hudební produkci (kazety, CD). CDROMy p edstavují nabídku multimediálních titul , která je zam ena p edevším na nau né, jazykové a d tské tituly. Nabídka hudebních titul je v sou asné dob zam ena, jak bylo již e eno, p evážn na eskou rockovou a nezávislou scénu a bude se rozši ovat o zahrani ní interprety a další žánry. Nabídka knižních titul je zam ena p edevším na beletrii, odbornou literaturu, duchovní nauky, um ní a 56

Internetové knihkupectví Kosmas pat í tedy v rámci typ internetových knihkupectví z hlediska „zp sobu provozování“ do kategorie „dopl ku ke kamennému knižnímu velkoobchodu“ , jejím „provozovatelem“ je knižní velkoobchod a jeho „zam ení“ je vícemén všeobecné.


kulturní periodika a další. V rámci knižní nabídky je možné si objednat i literaturu periodickou. Každý titul u sebe má polí ko „p idat do košíku“ a „info“. „Info“ zahrnují v tšinou údaje jako je cena daného titulu, dodací lh ta (tzv. expedice) a anotace titulu. U CD-ROM

jsou zde navíc

informace o požadavcích na opera ní

systém a minimální konfiguraci; dále také informace o délce nahrávky, zemi p vodu nahrávky a seznam skladeb. U knih potom velikost formátu, ISBN, údaje o nakladateli, roku vydání a jazyku.

Pokud se knihovník rozhodne pro ur itý titul, který chce pro svou knihovnu získat, musí provést p emíst ní tohoto titulu do nákupního košíku. To se d je klepnutím na odkaz nebo tla ítko „p idat do košíku“ i „do košíku“, které lze nalézt u každého zboží (pokud je práv na sklad ). Po klepnutí na tyto odkazy se zboží automaticky p idá do košíku v po tu kus 1. Titul se tak ocitne v košíku, kde lze p ípadn ješt „zm nit množství“ titul , které chce knihovna objednat a zárove lze titul z košíku kdykoliv „vyjmout“. Chce-li knihovna objednat více kus jednoho titulu, p esune se na stránku s košíkem a v kolonce množství uvede požadovaný po et (lze i u více titul najednou). Aby se tato zm na uplatnila, musí ješt stisknout tla ítko „p epo ítat“. Pokud chce knihovník naopak n jaké zboží z košíku odstranit, platí stejný postup jako p i zm n množství (viz výše), pouze jako množství se napíše 0 (lze i u více titul najednou) a stiskne se tla ítko „p epo ítat“. Rozhodne-li se zákazník pro vyprázdn ní celého košíku, stiskne pouze tla ítko „vysypat“. Celkovou ástku k úhrad v etn poštovného se zákazník dozví p edem, d íve než danou objednávku potvrdí. Košík slouží, stejn jako ve všech normálních obchodech ke shromaž ování vybraného zboží (lze do n ho tedy vložit více než jen jeden titul). Nejprve jej zákazník postupn napl uje, po skon ení nákupu s ním p ejde k dokon ení objednávky a za zboží v košíku zaplatí. Z košíku m že zjistit následující údaje o titulech, které zde jsou: • • • • • •

titul- název zboží v košíku množství - po et objednávaného množství cena 1/ks - cena za jeden kus celkem - cena za jeden titul (cena za titul x po et kus ) expedice - maximální doba, do kdy tento titul bude zákazníkovi odeslán (nikoliv doba, kdy bude titul dodán, ta záleží na rychlosti pošty) celková cena - celková cena za zboží. Toto však nemusí být výsledná cena objednávky! Tu se zákazník dozví teprve u pokladny, po zvolení zp sobu platby a doru ení a p ipo tení eventuálních poplatk za poštovné a balné nebo dobírku.


Jakmile se zákazník rozhodne nákup ukon it, p ejde p ímo s „nákupním košíkem“ k pokladn , kde se již vyžaduje, aby byl zákazník v rámci knihkupectví ádn registrován. V této chvíli je stále možnost nákup zrušit. Teprve poté, když u pokladny zákazník objednávku skute n potvrdí, je jeho nákup zaregistrován a bude doru en na jím uvedenou adresu. Knihovna, která nemá právní subjektivitu (má potom v tšinou formu organiza ní složky dané obce nebo m sta, které je jejím z izovatelem a provozovatelem)57 zadá v tomto p ípad p i registraci adresu m stského ú adu a I O m sta, na které budou vystavovány faktury. Adresa knihovny, na kterou má být objednané zboží zasláno, se pak uvede do adresy doru ení p i dokon ování konkrétní objednávky. Provozovatel obchodu Kosmas si v tomto p ípad vyhrazuje právo odmítnout vy ízení objednávky na fakturu, pokud bude mít podez ení, že údaje zadané zákazníkem jsou pochybné. Informace o odmítnutí zašle obchod na e-mailovou adresu zákazníka. 5.4.2.

Možné zp soby placení

1. eBanka On-line platba pro klienty eBanky (d íve Expandia banky). Po ukon ení objednávky zákazník m že okamžit p ejít k potvrzení p evodu daného finan ního obnosu na ú et knihkupectví KOSMAS. 2. T-Mobile GSM Banking Zboží zákazník zaplatí p evodem z ú tu zákazníka prost ednictvím služby T-Mobile GSM Banking. 3. Bankovní p evod Cenu objednávky je možné také uhradit klasickým p evodem ze svého ú tu na ú et knihkupectví. P i p evodu platby ze zahrani í hradí všechny transak ní poplatky zákazník. 4. Dobírka Cenu dobírky zákazník zaplatí až p i p evzetí zboží na pošt nebo od kurýrní služby. P i tomto zp sobu platby KOSMAS ú tuje k cen objednávky poplatek za zaslání na dobírku ve výši 27 K . 5. Platební kartou Jsou p ijímány platební karty Visa a Eurocard/MasterCard. Po dokon ení objednávky se vygeneruje formulá , který si zákazník vytiskne, vyplní íslo karty a další údaje pot ebné k této platb , vlastnoru n podepíše a zašle faxem. íslo karty tedy zákazník p es Internet nezasílá a lze tak p edejít obavám z nechrán ného bankovního styku zasíláním t chto citlivých údaj p es Internet. 57

Naopak knihovny s právní subjektivitou mají nej ast ji právní formu p ísp vkové organizace, což jim umož uje v tší nezávislost v jejich rozhodování.


6. Platba na fakturu Tento zp sob platby je ur en pouze pro knihovny a školy. Objednané zboží bude zasláno spolu s fakturou k zaplacení. Další objednávka na fakturu bude vy ízena až po uhrazení p edcházející objednávky. Jako faktura ní adresa je zde uvedena adresa zákazníka v jeho registra ních údajích (+ I O, p ípadn DI ). Adresu doru ení, pokud se liší od faktura ní adresy, musí knihovna i škola zvláš uvést p i dokon ování dané objednávky.

5.4.3. Možné zp soby doru ení A. eská republika 1. Oby ejný balík standardní balíková zásilka eské pošty - doru ení do 3 dn od expedice ú tují si 34 K bez ohledu na hmotnost zásilky 2. Pilný balík zrychlená balíková zásilka eské pošty - doru ení do 2 dn od expedice – ú tují si 44 K bez ohledu na hmotnost zásilky 3. Kurýrní služba doru ení zásilky až „do domu“ v dohodnutý as do 2 dn od expedice ú tují si 65 K bez ohledu na hmotnost zásilky

B. Zahrani í Zásilky do zahrani í jsou realizovány prost ednictvím eské pošty. Zákazníci si mohou vybrat mezi zásilkou po zemi, letecky nebo EMS (ne u všech destinací jsou však k dispozici všechny t i možnosti). Výpo et poštovného, které je zákazník m p eú továváno, Kosmas provádí podle sazebníku eské pošty na základ celkové hmotnosti zásilky, zvolené destinace (státu) a zp sobu dopravy. Zákazník tedy platí pouze skute nou cenu dopravy.

5.4.4.

Záv r – shrnutí

Internetové knihkupectví Kosmas bylo knihovnami vyhodnoceno v pr zkumu 2002/2003 ale také v roce 2005 jako nejlepší. P ísluší zde otázka: Pro ? Jednak pro aktuálnost nabízených titul , pro pom rn vysoké slevy, pro neú tování balného, možnost platby na fakturu i neú tování poštovného pro zboží nad 2000 K . Mezi standardní, a op t nelze íci že nevýhodné, obchodní podmínky pat í rabat p i platb na fakturu (pro stálé zákazníky): 25% rabat p i platb v hotovosti: + 1% rabat p i osobním odb ru zboží Strana 111 (celkem 164)

a platb v hotovosti: 28%. Je zde možnost domluvit si i individuální podmínky p i vysokém odb ru zboží. K dalšímu faktu, díky kterému se toto knihkupectví stalo nejoblíben jším, pat í i skute nost záruky bezpe nosti p enosu dat resp. bezpe ného nákupu. P enos všech údaj souvisejících s objednávkou (jméno, adresa, p ihlašovací jméno, heslo, atd.) je šifrován protokolem SSL, a tudíž je chrán n proti „odposlouchávání“ b hem cesty mezi zákazníkem a obchodem (bezpe nostní certifikát od firmy THAWTE). P i platb kartou zákazník nezasílá íslo karty prost ednictvím Internetu. Tím se eliminuje možnost „odposlechu“ tohoto citlivého údaje. Pro tento zp sob platby je po dokon ení objednávky vygenerován formulá , který si zákazník vytiskne, doplní do n j íslo karty a další p íslušné informace, vlastnoru n jej podepíše a zašle faxem. ísla platebních karet zákazník obchod neeviduje v žádné databázi. K zesílení pocitu bezpe nosti p i provád ných nákupech pat í i skute nost, že Kosmas.cz se stal držitelem certifikátu „Bezpe ný nákup“, který ud luje Asociace pro elektronickou komerci (APEK)58 a pln ní kritérií, na která je držení tohoto certifikátu vázáno, je Asociací pravideln prov ováno. Knihovny mají tedy, dle výše uvedeného, možnost získat knihy v internetovém prost edí knihkupectví Kosmas s 10% až 50% slevou; p i odb ru zboží nad 2000 K neplatí poštovné (ani balné); mohou použít nejr zn jší zp soby platby – od platby p es ú et po platbu na dobírku i fakturu. Platba na fakturu je možná pouze pro školy i knihovny, jak již jsem uvedla výše, a z hlediska ú etního bude pro knihovny jist výhodná.

58

Ob anské sdružení "Asociace pro elektronickou komerci", zkrácen APEK, sídlí v Brn a vyvíjí svoji innost na území celé eské republiky. Asociace spolupracuje se subjekty obdobného zam ení v eské republice i v zahrani í. Podle platných stanov asociace APEK je cílem její innosti vytvá et podmínky pro rozvoj elektronické komerce v R a tím p isp t k maximálnímu rozvoji tohoto oboru a to p edevším • poskytováním informací o všech aspektech elektronické komerce odborné i širší ve ejnosti, zejména udržováním internetových stránek na adrese http://www.apek.cz • popularizací oboru elektronické komerce po ádáním seminá , p ednášek a jiných populariza ních akcí týkajících se oboru • integrováním všech subjekt p sobících v elektronické komerci a komunikace mezi nimi zastupování svých len a hájení jejich zájm ve vztazích s t etími subjekty, zejména státní správou • pomocí p i zlepšování a standardizaci služeb poskytovaných t mito subjekty • vytvá ením a prosazováním profesního etického kodexu • aktivní ú astí p i vytvá ení a prosazování právních p edpis upravujících poskytování elektronické komerce • aktivní spoluprací s médii všech typ • spoluprací se spole nostmi obdobného zam ení v eské republice i v zahrani í • ú astí se na p íprav zm n právních p edpis týkajících se elektronické komerce


6. NÁKUPY TRADI NÍCH TIŠT NÝCH A ZVUKOV OBRAZOVÝCH DOKUMENT PO INTERNETU : Výzkum provedený mezi knihovnami eské republiky a N mecké spolkové republiky 6.1. 6.1.1.

eská republika Zkoumaný vzorek

Záv re nou ástí mé rigorózní práce je prezentace výsledk pr zkumu na téma „Užití elektronického obchodu v praxi“ provedený mezi knihovnami eské republiky. První dotazníkové šet ení probíhalo na p elomu let 2002/2003 a byl vyhodnoceno v rámci mé diplomové práce publikované v roce 2003. Rigorózní práce potom p edstavuje výsledky práce diplomové a rovn ž p ináší aktuální záv ry z nov zkoumaného vzorku knihoven v 2. pol. roku 2005. Z výše uvedeného vyplývá, že šet ení bylo provedeno s dvouletým odstupem. Jak se tedy zm nil p ístup knihoven k využívání internetových knihkupectví p i nákupech literatury do svých fond ? Pro ov ení fungování elektronického obchodu v praxi resp. nákupu tradi ních dokument (a už knih, kazet aj. dokument ) po Internetu, jsem se tedy rozhodla oslovit knihovnickou ve ejnost, konkrétn knihovnickou konferenci, která již adu let funguje mezi knihovnami eské republiky vlastnícími p ístup k Internetu. Pro tyto ú ely jsem sestavila dotazník s 8 jednoduchými otázkami sm ujícími ke zjišt ní stavu v oblasti využívání Internetu p i akvizi ní innosti knihoven. První vlna dotazník byla mezi knihovny elektronicky rozeslána v m síci íjnu 2002 a v pr b hu dvou až t í m síc postupn docházely vypln né dotazníky až ke kone ného po tu 39. Druhá vlna dotazník byla mezi knihovny rozeslána p esn od 3 roky pozd ji, tedy v pr b hu íjna 2005 a výsledkem bylo 22 vypln ných dotazník . Dotazník se zam il p edevším na zjišt ní faktu, do jaké míry a zda v bec eské knihovny Internet p i nákupu dokument využívají, emu dávají p ednost p i volb toho i onoho internetového knihkupectví a jaké shledávají výhody a nevýhody p i nákupu dokument elektronickou cestou. P íloha íslo 5 ukazuje zn ní a podobu dotazníku ve form , v jaké byl zasílán knihovnám. Pr zkumu v roce 2002 se ú astnilo celkem 39 knihoven ze všech 13 kraj eské republiky a hl. m. Praha. Pr zkumu v roce 2005 se ú astnilo 22 knihoven z 10 kraj R a hl. m. Prahy. Zkoumaný vzorek knihoven nebyl p edem nijak omezen. Pr zkumu se mohly zú astnit všechny typy knihoven, s libovolnou velikostí fondu, knihovny všech zam ení a specializací; nebylo dáno územní omezení ani p edem omezení „využívání i nevyužívání“ Internetu p i akvizi ní innosti. Využití i nevyužití Internetu bylo vyhodnocena v souvislosti s následujícími ukazateli. Bylo porovnáváno využití Internetu p i nákupu literatury a jiných dokument a:


1. 2. 3. 4.

typ knihovny kraj, kde se daná knihovna nachází velikost fondu knihovny m sí ní p ír stek

a dále: Typov byly knihovny roz len ny do t chto kategorií: místní, m stská, okresní, krajská, odborná, univerzitní, v decká a technická. Kategorie „odborná knihovna“ potom zahrnuje všechny knihovny s odbornou specializací a zárove neplnící funkci knihovny okresní, m stské, univerzitní atd. Dále byla zkoumána: prost ednictvím 1. pravidelnost (nepravidelnost) nákupu dokument Internetu 2. rok po átku využití Internetu p i akvizi ní innosti knihovny 3. preferovaná internetová knihkupectví 4. kritéria pro preference toho i onoho knihkupectví 5. výhody a nevýhody nákupu dokument p es Internet a dále: Pravidelné nákupy dokument prost ednictvím Internetu byly rozd leny podle toho, zda knihovna touto cestou nakupuje pravideln všechny druhy dokument , které b žn získává do svého fondu nebo zda pravideln nakupuje pouze vybrané druhy dokument . Pokud knihovna provádí prost ednictví Internetu pouze nákup nepravidelný, up esnila potom, zda je tento nákup ojedin lý nebo astý. Dalším zajímavým ukazatelem bylo zjišt ní data, od kdy za ala daná knihovna Internet p i svých akvizi ních innostech využívat. Zde knihovny dopl ovaly pouze datum po átku využívání Internetu. Cílová skupina m la také vypsat, která internetová knihkupectví p i svých nákupech nej ast ji využívá a pro , tedy zvolit pat i né pozitivní kritérium i preferenci výb ru ur itého knihkupectví. V t chto bodech nemusely knihovny zvolit pouze jedinou možnost, ale mohly jich „zaškrtnout“ i vypsat více. Záv rem dotazníku knihovny uvád ly jednotlivé výhody a nevýhody elektronického obchodu s knihami.

6.1.2.

Vyhodnocení dotazník – za rok 2002 a rok 2005

Dle typu knihoven Typ knihovny

místní m stská

Po et dotázaných knihoven 2002 3 7

2005 4 7

P ístup a užití Internetu ANO 2002 2005 3 3 7 7


P ístup a užití Internetu NE 2002 2005 0 1 0 0

okresní odborná krajská v decká univerzitní technická Celkem dle let CELKEM

3 9 3 5 7 2 39

3 2 3 2 1 22 61

3 7 2 5 5 2 34

3 2 3 2 1 21 55

0 2 1 0 2 0 5

Z tabulky v roce 2002 m žeme vid t následující: U místních knihoven, ú astnících se pr zkumu, m žeme vid t 100% využití Internetu p i jejich akvizi ní innosti. Stejn si vedou i knihovny m stské, okresní, v decké a technické. 78% ú ast na elektronickém obchod m žeme vysledovat u knihoven odborných. Univerzitní knihovny skon ily s 71% ú astí na elektronickém obchod ; krajské potom s ú astí 66%. Rok 2005 se vyzna uje tém 100% (jediná sledovaná knihovna nevlastní p ístup k Internetu, nicmén jeho prost ednictvím nakupuje a to díky domácímu internetovému p ipojení knihovnice) ú astí sledovaných knihoven na elektronickém obchodování – zastoupeny jsou v menším po tu, nicmén všech požadovaných typ (p irozen krom okresních, které byly zrušeny). Dá se tedy vyvodit, že zájem o využívání internetového obchodování stále stoupá a stává se b žnou sou ástí knihovnické akvizice. Dle kraj Kraj

Jiho eský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Praha Plze ský St edo eský Ústecký Vyso ina Zlínský Celkem dle let CELKEM

Po et dotázaných knihoven 2002 3 1 1 3 1 3 2 0 13 4 2 4 1 1 39

2005 2 1 1 2 0 1 1 1 6 1 1 0 1 4 22 61

P ístup a užití Internetu ANO 2002 2005 3 2 1 0 1 1 3 2 1 0 3 1 2 1 0 1 11 6 3 1 2 1 3 0 0 1 1 4 34 21 55


P ístup a užití Internetu NE 2002 2005 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 1 0 0 0 1 0 1 0 0 0 5 1 6

6

0 0 0 0 0 1

Pr zkumu z let 2002 a 2005 se ú astnilo všech 13 kraj eské republiky a hl. m. Praha. Pr zkum z roku 2002 zahrnul všechny kraje krom Pardubického a jejich po adí v oblasti využívání i nevyužívání Internetu je následující: Praha má 84% ú ast na nákupu dokument prost ednictvím internetových knihkupectví ; kraj Ústecký a Plze ský nakupuje literaturu prost ednictvím Internetu ze 75%; Kraj Vyso ina získal v tomto pr zkumu pozici se 100% neú astí resp. nákupu dokument pouze prost ednictvím tradi ních, tedy kamenných knihkupectví. Ostatní kraje naopak využívají i internetových knihkupectví a sice ze 100%. V pr zkumu z roku 2005 není zachycen pouze kraj Liberecký a Ústecký. Nejv tší zastoupení lze oproti tomu spat it u knihoven v kraji Zlínském a hl. m. Praze; tyto oblasti vykazují 100% pokrytí využití Internetu p i nákupu literatury. Také všechny ostatní zastoupené kraje, krom Jihomoravského, vlastní institucionální p ístup k síti Internet. Lze íci, že všechny kraje, v etn Jihomoravského (viz nákup literatury p es Internet díky domácímu p ipojení místní knihovnice), nakupují zdroje do svých fond také prost ednictvím internetových knihkupectví. Dle velikosti fondu knihoven Velikost fondu

1.000 – 10.000 10.000 – 50.000 50.000 – 100.000 100.000 – 300.000 300.000 – 500.000 500.000 – 1.000.000 1.000.000 – 2.000.000 2.000.00 – 3.000.000 Celkem dle let CELKEM

Užití Internetu ANO 2002 2005 7 1 8 5 3 1 8 9 1 0 4 1 2 4 1 0 34 21 55

P ístup a užití Internetu NE 2002 2005 2 1 1 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 1 6

CELKEM 2002 9 9 3 10 1 4 2 1 39

61

2005 2 5 1 9 0 1 4 0 22

Podle získaných výsledk z roku 2002 m žeme íci, že všechny knihovny s fondy o objemu nad 300.000 svazk , využívají k nákupu literatury elektronické prost edí Internetu. Stejn tak je tomu i u knihoven s objemem dokument mezi 50 – 100.000. Naopak informa ní instituce s fondem malým tj. 1.000-10.000 dokument využívají internetových knihkupectvích pouze ze 77% a knihovny s fondem mezi 10.000-50.000 z 88%. Knihovny s velikostí fondu mezi 100.000300.000 mají také 88% úsp šnost v oblasti využití Internetu v nákupu dokument do svých fond . Nejvíce zú astn ných knihoven má velikost fondu v rozmezí 100 tis. až 300 tis. jednotek – tvo í 43% všech v roce 2005 sledovaných knihoven – a všechny používají k nákup m pot ebných dokument Internet. Druhou nejpo etn jší skupinu tvo í instituce s fondem 10 tis. až 50 tis. a t etí potom velké knihovny s fondem od 1 mil. do 2 mil. – ob skupiny používají p i své akvizi ní Strana 116 (celkem 164)

innosti služeb internetových knihkupectví. St edn velké knihovny s rozsahem fondu 50 tis. až 100 tis. a velké knihovny s rozsahem 0,5 až 1 mil. svazk jsou zastoupeny po 1 v každé kategorii a rovn ž nakupují dostupné zdroje prost ednictvím sít Internet. V rozmezí 1 tis. až 10 tis. jsou zastoupeny 2 instituce, z nichž 1 nevlastní p ístup k Internetu (ale prost ednictvím Internetu p esto nakupuje, proto je zahrnuta v dalším hodnocení). Knihovny, které Internet p i akvizi ní innosti neužívají, dále dotazník již nevypl ovaly. Z celkového po tu 61 ú astnících se knihoven jich pouze 5 neužívá žádným zp sobem (nákup i jen zjiš ování údaj o literatu e) Internet p i své akvizi ní innosti. Vyjád eno v % - jedná se o 8% knihoven. A celých 92% tj. 56 knihoven, Internet p i nákupu dokument využívá. Pokud bychom brali v potaz pouze knihovny zkoumané v letošním roce, dojdeme k výsledku 100% využití Internetu p i nakupování do knihovních fond . Jedna knihovna (místní úrovn ) uvedla sice, že nemá p ístup k Internetu, nicmén literaturu do svého fondu prost ednictvím Internetu nakupuje. Obrázek 25 CELKOVÉ VYUŽITÍ A NEVYUŽITÍ INTERNETU P I NÁKUPECH DOKUMENT ESKÝMI KNIHOVNAMI ZA OBA ZKOUMANÉ ROKY Využití Internetu p i nákupu dokument knihovnami R porovnání 56 60 40 využití internetu 20 0

5

1

využití internetu

56

nevyužití internetu

5

ROK 2002 40

25 využití Internetu

20 10 0

ROK 2005

34

30

5


nevyužití Internetu

22

20

využití Internetu

15 10 5 0


nevyužití Internetu 0

Z grafu lze vyvodit, ze Internet je eskými knihovnami hojn využíván a v budoucnu se jeho užití bude ješt zvyšovat. Dle pravidelnosti nákupu dokument prost ednictvím Internetu PRAVIDELN n které druhy dokument 2002 2005 13 8 CELKEM

NEPRAVIDELN ojedin le ast ji 2002 2005 2002 2005 13 6 8 8 CELKEM 35

všechny druhy dokument 2002 2005 0 0 21

Následují pouze hodnoty knihoven, jež mohly na otázku použití Internetu p i nákupu dokument odpov d t: ANO. Jedná se tedy o celkem 56 institucí, z roku 2002 se jedná o 87 % knihoven, z roku 2005 o 100% zú astn ných st edisek. Z tabulky m žeme vy íst, že v tšina zú astn ných knihoven využívá p i svých nákupech služeb internetových knihkupectví pravideln a to k nákupu n kterých druh dokument . Dle výsledk žádné z uvedených za ízení nenakupuje v elektronickém prost edí veškeré druhy dokument . V roce 2002 nejvíce knihoven nakupovalo nepravideln a navíc ojedin le. Stejn po etnou skupinu tvo í knihovny využívající Internet sice pravideln , ale pouze na nákupy n kterých druh dokument . Pom rn b žné je nepravidelné užití elektronického obchodu k nákup m charakterizovaným jako asté. Specifickým p íkladem, který je tu t eba zmínit, jsou Státní technická knihovna v Praze a Severo eská v decká knihovna v Ústí nad Labem, které sice dokumenty prost ednictvím Internetu nenakupují, ale které je prost ednictvím internetových knihkupectví a jejich katalog vyhledávají. Státní technická knihovna v Praze tímto zp sobem b žn vyhledá 70% titul , které potom nakupuje b žnou cestou, tedy p es kamenná knihkupectví. Severo eská v decká knihovna v Ústí nad Labem takto vyhledá zhruba 20% knih, resp. dochází k prov ování titul (a jejich údaj ) na webu jednotlivých nakladatelství. I v tomto p ípad se jedná o využití elektronického trhu, i když zatím ješt ne o jeho komplexní použití. Rok 2005 znamená p evažující nákupy nepravidelného charakteru a tato skupina p edstavuje 64% - srovnáno s údaji v roce 2005, z ehož 43% nakupuje nepravideln – ojedin le a 57% nepravideln – ast ji. Druhou skupinu tvo í knihovny nakupuje pravideln a to n které druhy dokument , p esn je to 36%. Dle m sí ního p ír stku knihovny m sí ní p ír stek

20-30 31-50 51-100

po et knihoven 2002 3 4 4

2005 3 2 2

m sí n nakoupeno dokument p es Internet 2002 2005 7 22 17 3 13 72


m sí n nakoupeno p es Internet v procentech 2002 2005 23 18 34 2 13 36

101-150 151-200 201-300 301-400 401-500 501-600 601-799 800-900 1000-1500 1501-1650 1651 - 2000 Celkem dle let CELKEM

4 3 3 1 2 1 0 1 + 1 neví 1 + 1 neví 3 0 32

1 0 1 1 1 5 2 1 1 20

26 25 86 20 10 120 90 20 620 0 1054

30 13 100 115 1088 380 ? 95 1918

17 12,5 29 5 2 20

20 5 27 25 26

10 1,3 38

18 ? -

Do této tabulky nebyla zahrnuta Státní technická knihovna ani Severo eská v decká knihovna, jelikož u nich nejde o nákup literatury po Internetu, ale pouze o vyhledávání ur itého po tu dokument prost ednictvím Internetu. Internet zde slouží jako informa ní zdroj nikoli jako zdroj nákupní viz p edchozí. Využití Internetu p i nákupu literatury a ostatních druh dokument je patrné p edevším u knihoven s menším m sí ním p ír stkem (tedy i menším fondem). A to konkrétn s p ír stkem mezi 31-50 dokumenty viz tabulka. Dá se íci, že i ostatní knihovny s menšími m sí ními p ír stky (od 20 do 300 dokument ) nakupují dle zjišt ných údaj po Internetu více literatury než knihovny s p ír stkem od 301 dokument výše. Výjimkou jsou informa ní instituce s m sí ním p ír stkem nad 1500 dokument . Ty zaznamenaly až 36% podíl nákupu dokument prost ednictvím internetových služeb. Oproti tomu knihovny s p ír stkem až o 500 titul nižším, nakupují dle pr zkumu po Internetu pouze 1,3% dokument ! Do tabulky nebyla zahrnuta Knihovna Bed icha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti, jelikož ji nelze za adit do skupiny dle m sí ního p ír stku – velikost jejího p ír stku je charakterizována jako „r zná“. Knihovna nakupuje prost ednictvím Internetu 100% svých AV dokument . Do hodnocení dále nebyla zahrnuta Knihovna m sta Mladá Boleslav s m sí ním p ír stkem 700 svazk a to z d vodu uvedení pouze slovního ohodnocení % výše m sí ního nákupu p es Internet. Tato instituce uvedla, že prost ednictvím internetových knihkupectví m sí n nakupuje „nepravideln “. Nejv tší po et knihoven je v kategorii s m sí ním p ír stkem 601-799; zde m žeme vid t 25% podíl nákup prost ednictvím Internetu. Další po etnou skupinou jsou knihovny s malým p ír stkem a sice 20 – 30 dokument m sí n ; u nich lze spat ovat 15% podíl internetových nákup . Knihovny s m sí ním p ír stkem 31 až 50 dokument , 51 až 100 dokument a 1000 – 1500 dokument vykazují 10% podílem internetových nákup . Zbylé skupiny v zastoupení jedné knihovny udávají v roce 2005 5 % podíl akvizi ní innosti prost ednictvím internetu.


5 -

Letopo et pro za átek využívání Internetu pro akvizi ní innost knihovny letopo et 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

po et knihoven 2002 2005 0 1 3 1 5 1 4 1 15 6 6 2 1 3 0 3 0 2

Z výzkumu provedeného v roce 2002 vyplývá, že absolutn nejúsp šn jším rokem pro používání Internetu k akvizi ní innostem knihovny je rok 2000. V tomto roce za alo Internet používat 45% knihoven ú astnících se mého pr zkumu. Následují podstatn mén úsp šné roky: 2001, 1998, 1999,1997 a 2002. Rozhodla jsem se zjistit, pro byl nejúsp šn jším rokem práv rok 2000 a znovu oslovila knihovny resp. knihovnice/knihovníky, kte í tento údaj uvedli. Podle mých p edpoklad v tšina knihoven (7) práv v tomto roce získala p ipojení na Internet, proto také za ala s akvizicí provád nou i p es www stránky internetových knihkupc i nakladatel . Tento d vod byl uveden v tší ástí knihoven, které se pro rok 2000 vyslovily. Nebyl to ale d vod jediný. Další ást knihoven (3) uvedla, že d vodem byla lepší nabídka internetových knihkupc , jednotlivých nakladatel a distributor knih na Internetu, která se v roce 2000 rozší ila, zkvalitnila a za ala odpovídat akvizi ním pot ebám knihoven. Dále se v tomto roce za aly objevovat59 firmy specializované na distribuci CD-ROM , jejichž nabídky byly k vid ní pouze na Internetu. Mezi další d vody, které knihovny vedly k zapsání roku 2000 pat ilo: • více prost edk na nákup knižního fondu. Knihovna p edtím nakupovala pouze od knižních distributor , kte í poskytují až 30% slevy (u internetových knihkupc tak výrazná sleva není) • knihovna v tomto roce knihovna za ala zp ístup ovat sv j fond a také za ala s akvizicí knih, tedy i nákupem p es Internet • po íta s Internetem byl dostupný pro všechna odd lení knihovny, tedy i pro odd lení akvizi ní a nákup p es Internet mohl za ít (nepat í k alternativ první, nebo tam se jedná o po átek p ístupu k Internetu obecn pro celou knihovnu, v tomto p ípad ho knihovna již m la, ale pouze na jednom PC, který byl navíc ur en pro pot eby tená ) N které z knihovnic p ipojily své úvahy k otázce pro práv rok 2000. Jedním z nich byla domn nka, že v roce 2000 vzrostla d v ra v internetové knihkupce. Objevilo se také konstatování, že rok 2000 byl rokem, kdy bylo na 59

možná d íve, ale nev d lo se o nich


Internet p ipojeno nejv tší množství menších knihoven mimo Prahu s malým po tem zam stnanc . Z výzkumu provád ného v roce 2005 vychází, stejn jako z výzkumu v roce 2000, jako nejúsp šn jší rok po átku využití Internetu k akvizi ním, p ípadn jiným, innostem knihovny rok 2000. Domnívám se, že tento ukazatel je pom rn zajímavý a sv d í o výše uvedených d vodech volby práv tohoto roku. Výsledek ukazuje na 30% pom r uvedených knihoven pro volbu tohoto roku. Do hodnocení nebyla zahrnuta Obecní knihovna Jina ovice, jenž nevlastní p ístup k Internetu a Úst ední knihovna FSV a FA v Praze, která datum užití Internetu pro akvizi ní innost knihovny neuvedla. Další roky následují v tomto po adí: 2002 a 2003 (pro každý rok t i knihovny), 2004 a 2001 (pro každý rok dv knihovny) a léta 1996 až 1999 (po jedné knihovn ). Nejnavšt vovan jší (nejoblíben jší) internetové knihkupectví i nakladatelství KNIHKUPECTVÍ (NAKLADATELSTVÍ) VYUŽITELNOST KNIHOVNAMI (po et) 2002 2005 Kosmas (www.kosmas.cz) 15 14 Vltava (www.vltava.cz) 10 8 Nejmenovaná vydavatelství,nakladatelství 8 12 Knihservis (www.knihservis.cz) 6 3 Amazon (www.amazon.com) 5 2 Karolinum (http://cupress.cuni.cz) 4 0 Studovna (www.studovna.cz) 4 1 Grada (www.grada.cz) 3 2 eský normaliza ní institut (www.cni.cz) 2 0 Jan Kanzelsberger (www.kanzelsberger.cz) 2 2 Portal (www.portal.cz) 2 3 Starman (www.starman.net) 2 0 Patro (www.patro.cz) 0 2 Albatros (www.albatros.cz) 1 3 Luxor (www.neoluxor.cz) 0 2 Vsechnyknihy.cz (www.vsechnyknihy.cz) 1 2 Levné knihy (www.levneknihy.cz) 1 1 Triton (www.triton-books.cz) 1 1 Z analýzy roku 2002 i 2005 vyplývá, že absolutn nejoblíben jším internetovým knihkupectvím u eských knihoven je knihkupectví KOSMAS a toto prvenství si udrželo i s t íletým odstupem. Rok 2002 dále vykazuje tyto výsledky: druhé místo pat í VLTAV , za ní následuje KNIHSERVIS. Dále je to Amazon, Karolinum spole n se Studovnou. Grada získala 3 hlasy a po dvou hlasech získaly knihkupectví Portál, Starman, eský normaliza ní institut a nakladatelství Jan Kanzelsberger. Knihovny také p i svých nákupech asto užívají p ímo služeb nejr zn jších nakladatel a vydavatel . Ne všechny byly bohužel jmenovány ; je jim proto vyhrazeno polí ko


„nejmenovaná“ s 8 hlasy. Uvedeny jsou rovn ž ta knihkupectví, která získala v roce 2002 i 2005 shodn po jednom hlasu. Seznam ostatních knihovnami v roce 2002 jmenovaných internetových knihkupectví i nakladatelství, která získala jeden hlas p ikládám: Po jednom hlasu – sledovaný rok 2002: Academia (www.academia.cz) Linde (www.linde.cz) amazon.com.uk Management Press (www.mgmtpress.cz) Amos (www.amoseditio.cz) MED-Servis (www.med-servis.cz) Barnes&Noble MOBA (www.mobaknihy.cz) (www.barnesandnoble.com) Blackwell’s (www.blackwell.com) Sursum (www.sursum.cz) Buchhandel (www.buchhandel.de) Mujweb (www.mujweb.cz/www/CADPRES) Geodézie S (www.geodezie.cz) Indies (www.indiesrec.cz) NHBS (www.nhbs.com) Intes (www.intes.cz) Oxford University Press (www.oup.co.uk) I.Železný (www.iz.cz) Pachner (www.pachner.cz) i90 (www.i90.com) Prana (www.prana.cz/knihy) knihy.cpress.cz Prospero (www.divadlo.cz/prospero) Knihy.cz (www.knihy.cz) PWN (www.pwn.pl) Knihy Trávní ek (www.czknihy.cz) Slovenská kniha (www.slovenskeknihy.cz) Konsorcium (www.suweco.cz) Springer (www.springer.de) Knižní klub (www.knizniweb.cz) Suweco (www.suweco.cz) Libri (www.libri.cz) UNI (http://tuni.vslib.cz/inzert/skripta) Nejnavšt vovan jším knihkupectvím v roce 2005 je již výše zmín ný Kosmas (www.kosmas.cz). Knihkupectví poskytuje pro knihovny adu slev, umož uje platbu na fakturu, má p ehledn zpracovanou nabídku titul . Toto a další výhody jsou d vodem, pro s odstupem 3 let si stále drží mezi knihovnami své prvenství. Hojn užívaným e-obchodem s knihami a ostatními druhy dokument je také Vltava. Následují pr m rn využívané služby knihovních obchod jako je Knihservis, Amazon, Portal i nakladatelství jako nap . Albatros. Nakladatelství p edstavují rovn ž pom rn po etnou skupiny – jejich využití je p edevším individuální dle typu knihovny (po jednom hlasu) a proto jsem uvedeny ve skupin „nejmenovaná nakladatelství“. Knihkupectví, která získala jeden hlas od sledovaných knihoven p ikládám v tabulce: Po jednom hlasu – sledovaný rok 2005: ASPI (www.aspi.cz) Bohemian Ventures (www.venturesbooks.com) ERA (www.erag.cz) JAGAMedia (www.jagamedia.cz) Jasminka.cz

PEMIC (www.pemic.cz) Sagit (www.sagit.cz) Slovart (www.slovart.cz) Knižní web (www.knizniweb.cz) Slovenskeknihy.cz


Megabooks (www.megabooks.cz)

Student centrum (www.studentcentrum.cz)

V této ásti dotazníku jmenovaly knihovny samy jednotlivé výhody i nevýhody, které shledávají na elektronickém obchodování, konkrétn nákupu literatury a jiných druh dokument p es Internet. Výsledky jsou velmi zajímavé. Výhody a nevýhody nákupu p es Internet VÝHODA PO ET OHLAS 2002 2005 nižší cena, slevy 19 13 úspora asu 18 11 velký výb r (nákup i jinak 11 9 nedostupné knihy, starší nabídky) p ehlednost,orientace 10 3 v nabídce,komplexnost rychlost vy ízení objednávky 10 9 (i dodávky) rychlost nabídky novinek 4 6 (aktuálnost titul ) odpadá cestovné a cestování 4 2 dobré vyhledávání 4 1 „knihy až do kancelá e“ 3 2 vyobrazení obálky, anotace + 3 1 recenze uživatelská vlídnost (otev ený 2 1 ú et, uživ.stránky,historie obchod.styku) pohodlné sledování novinek 2 minimalizace 1 administrativních úkon platba kreditní kartou 1 nákup na fakturu 1 stahování záznam do el. 1 katalogu P ístup 24 hod. denn + 0 3 p ístup „z kancelá e“ dobrý bibliografický aparát 1 0


NEVÝHODA nemožnost knihu si „osahat“ (poslech ukázky) dlouhé dodací lh ty navýšení ceny o poštovné p íp. balné zp sob úhrady – na dobírku (obtížn lze fakturovat) neúplnost záznam , nedostate né anotace,info o titulu obtížn jší p íp. reklamace malé slevy,nepravidelnost slev obavy z nechrán ného bankovního styku dlouhé hledání komplikované vypl ování objednávek (musí vyplnit 2x) omezený druh využitelných platebních karet nízká aktuálnost a ší e nabízených titul obavy z neserióznosti knihkupc nep esn vy ízená objednávka u vydavatel -nabídka jen vlastní produkce nemožnost remitendy

PO ET OHLAS 2002 2005 12 13 7 6

3 3

6

1

5

4

3 3 2

1 1

2 2

1 3

1

-

1

3

1

1

1 1

-

1

-

Ve sledovaném roce 2002 i roce 2005 považuje v tšina knihovník za hlavní výhodu nákup p es Internet nižší cenu, r zné slevy a úsporu asu (mj. odpadají i náklady za cestovné). Dalším významným faktorem je velký výb r titul a p ehlednost a dobrá orientace v nabídce titul , celková komplexnost (tedy možnost otev eného ú tu, op tovné shlédnutí historie obchodního styku apod.). Významná je také rychlost vy ízení objednávky a dodávka dokument „až na st l“. Oproti tomu vystupují „navíc“ náklady za poštovné (v tšina knihkupc umož uje pouze platbu na dobírku), dlouhé dodací lh ty i nep esn vy ízená objednávka. Nejvíce zmi ovaná nevýhoda sv d í ješt stále o nezvyku nákupu „jen prost ednictvím výb ru zboží z obrazovky“, a sice o nemožnosti si knihu „osahat“ i si poslechnout ukázku. Co se týká poslechu ukázky, jde o záležitost spíše technického rázu. V p ípad „osahání si knihy“ jde pravd podobn o bariéru p edevším psychologického charakteru, která bude, p edpokládám, d íve i pozd ji (v souladu s postupem b žného použití internetového nakupování) p irozen odstran na. Faktem ovšem z stává, že tuto nevýhodu internetového nakupování uvedlo ve sledovaném roce 2005 v pom ru ješt více knihoven než uplynulém roce 2002.


Zajímavý byl rovn ž fakt, že n které knihovny kolonku „nevýhody internetového nákupu“ v roce 2002 nevyplnily v bec. Rok 2005 je, podle mého názoru, objektivním hodnocením internetového nakupování uživatel , kte í si uv domují pozitivní i negativní stránky obchodování p es Internet. S jednotlivými problémy a nevýhodami se knihovníci snaží bojovat. Nap . p i objednávání knih prost ednictvím Internetu a tedy nevýhodou navýšení finan ních náklad placením poštovného, objednávají v tší množství titul a jsou s knihkupcem domluveny na vlastní odvoz zboží. N která knihkupectví (viz Kosmas) poskytují nap íklad poštovné zdarma p i objednání zboží nad ur itou ástku; jinde je zase zdarma balné.

6.1.3.

Záv re né hodnocení

Zde zd razním zajímavé informace, které se p i vyhodnocování dotazníku vyskytly, porovnám výsledky ze sledovaných rok 2002 a 2005 a zmíním odlišnosti. V roce 2002 bylo p ekvapivé zjišt ní, že menší knihovny s fondem kolem 200.000 využívají služeb Internetu pravideln . Oproti tomu knihovny v tšího charakteru používají Internet v tšinou nepravideln (nap . Krajská knihovna Karlovy Vary s fondem p es 400 tisíc používá Internet nákup m literatury pouze nepravideln , spíš ojedin le). Tato stanovisko se potvrdilo také v roce 2005, kdy nejv tší využití Internetu p edstavovaly knihovny s m sí ním p ír stkem cca 100 až 500 svazk Co se týká výhod a nevýhod elektronického obchodování, je t eba íci, že výhody e-businessu nacházejí všechny knihovny (n které knihovny zkoumané v roce 2002, potažmo jejich knihovníci, dokonce nevyplnily kolonku nevýhody v bec - nap . Národní technické muzeum v Praze, Úst ední knihovna VŠCHT Praha). Pozitivní bylo zjišt ní, že knihovny si uv domují výhody a nevýhody užití elektronického obchodu a dovedou se p izp sobit tak, aby z výhod vyt žily maximum a nevýhody pokud možno eliminovaly. Lze uvést na p íklad : jednou z nevýhod elektronického nákupu dokument je platba poštovného. Knihovna se rozhodla pro osobní odb r publikací, ímž platbu poštovného v podstat zrušila (viz p íklad V decké knihovny v Kladn ). Dalším p íkladem mohou být poskytované množstevní slevy p i odb ru v tšího množství knih (i r zných titul ). Knihovna s objednávkou po ká a najednou objedná v tší množství dokument (p ípadn se mohou oborov p íbuzné knihovny domluvit a objednat literaturu spole n ). Nap . knihkupectví Kosmas (z výsledk pr zkumu víme, že jde o nejoblíben jší internetové knihkupectví zú astn ných knihoven) poskytuje p i nákupu nad 2000 K poštovné zdarma, pokud si tedy knihovna po ká a objedná rovnou v tší po et titul cenou p esahující tuto ástku, vyhne se tak placení poštovného a ješt získá slevy na knihy, které toto knihkupectví b žn nabízí. Balné toto knihkupectví neú tuje v bec.


Zajímavým p íkladem jsou instituce, které sice používají služeb Internetu, ale internetová knihkupectví používají pouze jako elektronický katalog pro výb r titul a pro p ehled, avšak nákupy se uskute ují cestou tradi ních kamenných knihkupectví. To je p íklad v roce 2002 zkoumané Státní technické knihovny v Praze a Státní v decké knihovny v Ústí nad Labem, které byly do výsledk také za azeny (krom výsledk o m sí ním p ír stku) a jejich internetové aktivity zohledn ny, avšak zde p ísluší poznámka o pravém stavu v cí. Také instituce v pr zkumu v roce 2005 používají Internet jako pomocníka p i vyhledávání informací o nových knihách (p edevším zahrani ních) viz nap . Ústav zem d lských a potraviná ských informací - Zem d lská a potraviná ská knihovna. P esto však všechny knihovny v tomto pr zkumu využívají služeb Internetu také k nákupu literatury. Zajímavá je také oblast objednávání dokument . N které knihovny využívají k objednání titul p edevším e-mail než Internet jako takový. To je p íklad Moravskoslezské knihovny a jist i nemálo dalších. Co se týká názor v oblasti toho, co by internetová knihkupectví (a obecn internetový obchod) m la mít, lze výsledky shrnout asi takto: 1. 2. 3. 4.

p edevším dobrou a p ehlednou nabídku titul bohatou nabídku slev pro knihovny jednoduché vypln ní objednávky výhodnou cenu u poštovného a balného

Po zhodnocení výsledk výzkumu z roku 2002 a 2005 lze íci, že návyky eských knihoven se p íliš nezm nily. Využití Internetu p i akvizi ní, p ípadn jiné, innosti se však stává ím dál ast jším jevem a podle zkoumaného vzorku knihoven lze íci, že zatímco rok 2002 vykazoval jisté procento (8% z celkového zkoumaného vzorku) knihoven, které služby elektronických obchod nevyužívaly, rok 2005 potvrdil 100% ú ast knihoven v elektronické komerci. Vyhodnocení dotazník a stanovení konkrétních „fakt “ by bylo zna n obtížné, ale – podle mého názoru – také zavád jící. Nebyl zde zkoumán p edem ur ený vzorek a výzkumu se neú astnili jednotliví zástupci konkrétních typ knihoven + konkrétní po etní vzorek. Proto se tyto výsledky nedají zobecnit, a to bych zde cht la zvlášt zd raznit. Uvedené výsledky se týkají pouze zú astn ných knihoven, nem žou být proto brány jako všeobecné pravidlo. Co však všeobecn ukázat mohou, je ochota a iniciativa eských knihoven, které se zú astnily.


6.2.

Spolková republika N mecko : Saarland

6.2.1.

Zkoumaný vzorek

V rámci mého studijního pobytu v roce 2002 na Universität des Saarlandes v n meckém Saarbrückenu jsem m la možnost pokusit se o podobný pr zkum mezi knihovnami z jedné ze spolkových zemí. Pr zkum byl konkrétn proveden ve spolkové zemi Sársko (Saarland60), kde se tato univerzita nachází. Osloveno bylo celkem 21 knihoven, které se v této spolkové zemi nalézají a zárove mají p ístup k celosv tové síti Internet. Jediným kritériem uplatn ným v rámci oslovených knihoven tedy bylo pouze územní omezení a samoz ejm možnost elektronické komunikace (stejn jako u knihoven eských). Pr zkumu se mohly ú astnit (a také ú astnily) knihovny všech velikostí, druh , a už Internet k akvizi ní innosti používají i nikoliv. Byly osloveny knihovny m stské, krajské, odborné i univerzitní i vysokoškolské. Kompletní seznam oslovených knihoven dokládá obrázek íslo 24, který knihovny d lí na ty, co mají sídlo p ímo v hlavním m st Sárska, tedy Saarbrückenu, a ty ostatní. Sársko má na svém území celkem 28 knihoven. Z t chto 28 knihoven bylo osloveno 21 knihoven a to t ch, které mají p ístup k Internetu a bylo s nimi tudíž možné navázat spojení prost ednictvím elektronické komunikace. Procento p ístupu k Internetu obecn (v rámci sárských knihoven) je tedy pom rn vysoké61. Aktivn se do pr zkumu zapojilo 8 knihoven. Otázky zasílané n meckým knihovnám se shodují s otázkami zasílanými knihovnám eským. Sárské knihovny m ly tedy odpov d t na 8 jednoduchých otázek (stejn jako knihovny eské). Pro distribuci t chto dotazník byla použita stejná cesta jako pro distribuci dotazník mezi eskými knihovnami – tedy p íloha e-mailu. Zn ní dotazníku, tak jak byl zasílán n meckým knihovnám, dokládá p íloha íslo 6. V oblasti výzkumu jde p edevším o zjišt ní akvizi ní innosti spojené s Internetem v rámci zkoumaného vzorku knihoven, který p edstavuje standardní ukázku n mecké knihovnické sféry. Cílem je zjistit rozsáhlost využití Internetu

60

Sársko je nejmenší spolkovou republikou s hlavním m stem Saarbrücken (rozloha iní 2 570 km2 ; po et obyvatel zem 1,1 mil). Má prom nlivou historii s francouzskými ko eny. Leží na hranicích Francie a N mecka, pat ilo Francii i dnešním n meckým zemím, podle toho, kdo vít zil v bitvách. Po první sv tové válce muselo být Sársko podle Versaillské smlouvy odtrženo od tehdejší N mecké íše. Roku 1935 odsouhlasili obyvatelé 90% hlas politické sjednocení s N meckem. Po druhé sv tové válce pat ilo Sársko Francii, ale jeho obyvatelé se roku 1955 v ob anských volbách rozhodli pro p íslušnost k N mecku. Roku 1957 se Sársko stalo spolkovou zemí NSR a od té doby je nejmenší n meckou spolkovou zemí. Sárskem protéká eka Sára (Saar), i hlavní m sto Sárska Saarbrücken je podle ní pojmenováno. Sársko je pr myslov velmi vysp lá spolková zem s hustým osídlením. Hlavní m sto Saarbrücken je se svými 187 000 obyvateli nejv tším m stem Sárska a pr myslovým i kulturním centrem malé spolkové zem . 61

75% sárských knihoven vlastní p ístup k Internetu.


p i nákupu literatury mezi n meckými knihovnami a kone n také porovnat ob strany ve zkoumaném roce 2002, tedy knihovny R a SRN.

Obrázek 26 OSLOVENÉ KNIHOVNY SÁRSKA Oslovené knihovny Sárska Saarland Saarbrücken 1. Stadtbibliothek Merzig 2. Stadtbibliothek Saarbrücken 3. Stadtbibliothek Wadern 4. Stadtbibliothek Dudweiler 5. St.Wendel + StadtUnd 6. Saarländische UniversitätsKreisbibliothek St.Wendel und LandesBibliothek 7. Stadtbibliothek Lebach 8. Statistisches Landesamt Saarland – Bibliothek 9. Stadtbücherei Ottweiler 10. Saarländischer Rundfunk – Bibliothek 11. Gemeindebücherei Illingen 12. Saarland Museum – Bibliothek 13. Stadtbücherei/Mediothek 14. Bibliothek der Hochschule für Neunkirchen Technik und Wirtschaft des Saarlandes 15. Stadtbibliothek Saarlouis 16. Frauenbibliothek und Dokumantationszentrum Frauenforschung 17. Gemeindebücherei Quierschied 18. Stadtbücherei Homburg + Medizinische Abteilung, Homburg 19. Stadtbücherei Völklingen 20. Stadtbücherei Sulzbach 21. Stadtbücherei St.Ingbert

K osloveným knihovnám a celkovému p ehledu knihoven Sárska uvádím pro p edstavu mapu Sárska s vyzna enými knihovnami.


Obrázek 27 SÁRSKÉ KNIHOVNY NA MAP

Nyní krátce k jednotlivým bod m vyhodnocování dotazník . Využití i nevyužití Internetu v rámci akvizi ní innosti knihoven bylo vyhodnoceno v souvislosti s následujícími ukazateli: 1. typ knihovny 2. m sto, ve kterém se daná knihovna nachází 3. velikost fondu knihovny 4. m sí ní p ír stek a dále: Typov byly knihovny roz len ny do t chto kategorií: Stadtbibliothek (m stská knihovna), Fachbibliothek (odborná knihovna), Hochschulbibliothek (vysokoškolská knihovna), Bezirksbibliothek (krajská knihovna), Universitätsbibliothek (univerzitní knihovna). Krom uvedení m sta, ve kterém se daná knihovna v rámci Sárska nachází (u eských dotazník šlo o uvedení kraje – zkoumaný vzorek byl v rámci celé eské republiky), jsou ostatní ukazatele shodné s ukazateli dotazník eských. Jsou jimi „pravidelné“ i „nepravidelné“ nákupy dokument ; zjiš ování data, od kdy za ala daná knihovna Internet p i svých akvizi ních innostech využívat; vypsání pozitivních kritérií i preferencí pro výb r toho i onoho internetového knihkupectví i vypsání výhod a nevýhod elektronického obchodu.


6.2.2.

Vyhodnocení dotazníku – za rok 2002

Dle typu knihoven Typ knihovny Stadtbibliothek Fachbibliothek Hochschulbibliothek Bezirksbibliothek Universitätsbibliothek CELKEM

Po et dotázaných knihoven 4 1 1 1 1 8

Užití Internetu ANO 2 0 1 0 0 3

Užití Internetu NE 2 1 0 1 1 5

Zkoumaný vzorek nebyl tak rozsáhlý jako v p ípad knihoven eských, proto lze vyhodnocování dotazník provést konkrétn p esným jmenováním knihovny (tam, kde je to ú elné a jde pouze o jednu v dané skupin ). 100% ú ast m žeme vid t u vysokoškolských knihoven (resp. knihovny a sice: Bibliothek der Hochschule für Technik und Wirtschaft des Saarlandes se sídlem v Saarbrückenu). U knihoven m stských vidíme 50% využití Internetu p i nákupu literatury. U ostatních druh knihoven jde potom 0% využití Internetu v p ípad akvizi ní innosti. V tomto p ípad jde o knihovny odborné, krajské a univerzitní, každá je zde zastoupena pouze v po tu 1. Dle m sta M sto Merzig Saarlouis Saarbrücken Völklingen Duweiler St. Wendel CELKEM

Po et dotázaných knihoven 1 1 3 1 1 1 8

Užití Internetu ANO 1 0 1 0 0 1 3

Užití Internetu NE 0 1 2 1 1 0 5

Tato ást dotazníku je oproti ásti pon kud odlišná. Zatímco v rámci R byly zastoupeny knihovny celé republiky, zde jde o vzorek jedné spolkové republiky. Vzhledem k pom rn malému okruhu zú astn ných (ale i oslovených) knihoven, je p idána tato tabulka, která ukazuje územní zastoupení knihoven podle m sta, kde se daná knihovna (dané knihovny) nachází. Hlavní m sto Sárska, tedy Saarbrücken, zahrnuje celkem t i knihovny, z nichž pouze jedna využívá p i nákupu dokument služeb Internetu. P evedeno na procenta, jde o 33% ú ast. U ostatních m st Sárska jde vždy o jednu knihovnu v daném m st . Knihovna v Merzigu a St. Wendelu Internet p i nákupech používá, jde tedy v tomto v p ípad o 100% ú ast. Naopak knihovny ve m stech Saarlouis, Völklingen a Duweiler ukázaly 100% neú ast na využití internetových služeb p i svých akvizi ních innostech. Strana 130 (celkem 164)

Dle velikosti fondu knihoven Velikost fondu

Užití Internetu ANO 10.000 – 50.000 1 50.000 – 100.000 0 1.000.000 – 2.000.000 0 CELKEM 1+2

Užití Internetu NE 3 1 1 5

CELKEM 4 1 1 8

Vyhodnocení této ásti bylo problematické. Dv knihovny ze t ech, které používají p i nákupech Internet nedokázaly sd lit velikost svého fondu (Bibliothek der Hochschule für Technik und Wirtschaft v Saarbrückenu a Stadtund Kreisbibliothek v St. Wendelu), výsledky tedy nebudou nijak p esné. Z dostupných údaj lze íci následující: knihovny s fondem 10.000 – 50.000 využívají internetových knihkupectví p i svých akvizi ních innostech ze 25%; knihovny s fondy jiných velikostí vykazují 0% využití Internetu p i svých nákupech62. Knihovny, které Internet p i akvizi ní innosti neužívají, dále ve vypl ování dotazníku již nepokra ovaly. Z celkového po tu 8 ú astnících se knihoven jich 5 neužívá Internet p i nákupech literatury ( i alespo p i zjiš ování údaj o titulech, cenách atd.). Vyjád eno v procentech - jedná se o 62,5 % knihoven, což je pom rn vysoké íslo. Musím ale zd raznit, že jde jen o zlomek a celková situace m že vypadat pon kud jinak. Využití (nevyužití) Internetu v rámci akvizi ní innosti zú astn ných knihoven n meckého Sárska ukazuje následující graf.

62

P i skute nosti, že 2 knihovny, jenž Internet p i nákupech dokument do svých fond užívají, neudaly velikost svých fond . Tím chybí cenné údaje v této ásti hodnocení.


Obrázek 28 VYUŽITÍ A NEVYUŽITÍ INTERNETU P I NÁKUPECH DOKUMENT SÁRSKÝMI KNIHOVNAMI - POROVNÁNÍ Využití Internetu p i nákupu dokument knihovnami Sárska - porovnání 5 5 3

4 3

využití internetu

2


1 0

1

využití internetu

3


5

Dle pravidelnosti nákupu dokument prost ednictvím Internetu PRAVIDELN n které druhy všechny druhy dokument dokument 1 0 CELKEM 1

NEPRAVIDELN ojedin le ast ji 1 1 CELKEM 2

Zde se dostávám do té ásti dotazníku, kterou vypl ovaly pouze ty knihovny, jenž využívají Internetu a jeho služeb p i svých nákupech. Pouze jediná ze zú astn ných knihoven provádí pravidelný nákup literatury; ostatní tj. dv nakupují p es Internet nepravideln , bu ojedin le nebo ast ji.

Dle m sí ního p ír stku knihovny m sí ní p ír stek 100 250-300 300

m sí n nakoupeno dokument p es Internet 5 75 150

m sí n nakoupeno p es Internet v procentech 5 25 43

V rámci zkoumaného vzorku t í knihoven dopadlo hodnocení následovn : knihovna s nejv tším m sí ním p ír stkem, tj. 300 dokument ( z toho 250 knih a Strana 132 (celkem 164)

50 zvukov -obrazových dokument ) má nejv tší procento p i m sí ních nákupech literatury p es Internet. P es Internet m sí n nakoupí konkrétn 100 knih a 50 zvukov -obrazových dokument , tedy p esn 40% knih a 100% svých zvukov obrazových dokument . Knihovna s p ír stkem až o 50 jednotek nižším má 25% podíl na nákupu své literatury prost ednictvím internetových knihkupc i nakladatel . Knihovna uvedla, že její m sí ní p ír stek zahrnuje 85% knih, 5% kazet, 10% zvukov obrazových dokument . Z toho po Internetu nakupuje pouze 25% knih. Zde si m žeme všimnout rozdílu mezi t mito dv ma knihovnami. Zatímco první nakupovala jak zvukov -obrazové dokumenty, tak knihy, p i emž zvukov obrazové dokumenty nakupovala pouze a jedin pomocí Internetu, druhá knihovna nakupuje po Internetu jen knižní tituly a ostatní druhy dokument , v etn zvukov -obrazových, získává tradi ní cestou. Knihovna s p ír stkem nejnižším, tedy 100 dokument m sí n , nakoupí pomocí služeb Internetu „pouhých“ 5 % dokument . Letopo et pro za átek využívání Internetu pro akvizi ní innost knihovny letopo et 1994 1999 2000

po et knihoven 1 1 1

Ani v této ásti dotazníku nemohu n který ukazatel zvýraznit. Rokem za átku používání Internetu je u každé ze zú astn ných knihoven jiný letopo et. Jde o tyto t i letopo ty: 1994, 1999, 2000. Nejnavšt vovan jší (nejoblíben jší) knihkupectví i nakladatelství KNIHKUPECTVÍ (NAKLADATELSTVÍ) amazon.de abebooks.de Beuth-Verlag Buchkatalog.de e-bay.de ekz.de jpc.de Lehmanns Fachbuchhandlung ZVAB.de

VYUŽITELNOST KNIHOVNAMI (po et) 2 1 1 1 1 1 1 1 1

V této ásti dotazníku získalo pouze internetové knihkupectví Amazon více než jeden hlas. Ostatní knihkupectví nebo nakladatelství mají po jednom hlasu. N mecké knihovny v tšinou využívají služeb svých regionálních knihkupc , podporují tak domácí trh63. Po konzultaci s m stskou knihovnou 63

Mnoho knihkupc poskytuje slevy svého zboží tj. knih a jiných dokument v rámci svého regionu.


v Merzigu mohu uvést, že nákup u domácích knihkupc je u knihoven (hlavn menšího charakteru) opravdu obvyklý. Knihovny proto v tšinou p íliš nevyužívají služeb zahrani ních internetových knihkupc , ale objednají si literaturu nap . prost ednictvím Buchkatalogu, což je centrální katalog dostupný na Internetu. Zde knihu objednají, ale vyzvednou a koupí u místního knihkupce. Ne všechna uvedená knihkupectví jsou klasickými internetovými knihkupectvími. Zde p edkládám jejich stru ný popis. 1. ekz.de - p edstavuje služby pro knihovny, kompletní servis pro knihovny, od možnosti objednání speciálního knihovního nábytku po objednání a dovoz literatury 2. e-bay.de - nabízí nejen nabídku titul knih, kazet a jiných dokument , ale p edstavuje online nabídky pro jiné (s literaturou nesouvisející) ú ely 3. jpc.de - klasické internetové knihkupectví nabízející knižní produkty, hudební produkty na r zných médiích 4. abebooks.de, Lehmanns Fachbuchhandlung, amazon.de - klasická internetová knihkupectví 5. ZVAB.de – centrální katalog starých knih

Výhody a nevýhody nákupu p es Internet VÝHODA

PO ET OHLAS nižší cena u zahrani ní 1 literatury nebo domácích knihkupc úspora asu 1 pohodlný zp sob 1 rychlost 1

NEVÝHODA

PO ET OHLAS nep esn vy ízená 1 objednávka krátká platební 1 lh ta žádné poradenství 1 jak pracovat s Internetem malé slevy,cena 1

Mezi výhody internetového nakupování pat í podle n meckých knihoven jednak nižší cena u zahrani ní literatury a p i nákupu u domácích knihkupc , dále asová úspora, rychlé a pohodlné vy ízení objednávky a dodávky dokument . Jako nevýhoda byla uvedena možnost nep esn vy ízené objednávky (s tím souvisí i obava z problemati nosti p íp. reklamací), krátká platební lh ta (to je otázka jednotlivých knihkupectví a jejich platebních požadavk a dodacích lh t), malé slevy a nevýhodná cena. Knihovníci si také st žují na nep ehlednost WWW stránek a nedostate né nápov dy a pr vodce nákupem. Tato poznámka však m že také pramenit z osobní neznalosti práce s Internetem daného knihovníka a to je otázka nápravy spíše na stran samotného knihovníka ( i jeho knihovny a nedostate ného Strana 134 (celkem 164)

proškolování zam stnanc ) než internetového knihkupce. Je zde t eba také uvést, že se objevila i knihovna (již zmín ná M stská knihovna v Merzigu), která žádné nevýhody elektronického nákupu neuvedla.

6.2.3.

Záv re né hodnocení

Vzorek n meckých knihoven, které se ú astnily pr zkumu, byl pom rn malý. Z 8 knihoven jenom t i využívaly služeb e-businessu p i nákupu literatury. Tyto t i knihovny mohou jen t žko tvo it objektivní srovnání s 34 knihovnami eskými zkoumanými rovn ž v roce 2002. Porovnání mezi knihovnami resp. využívání e-businessu knihovnami eskými a n meckými v roce 2002 bude provedeno v záv re né kapitole 6.3. Srovnání. Nejvíce n meckých knihoven ú astnících se pr zkumu pat í do kategorie knihoven m stských. Zaznamenala jsem 50% ú ast na výzkumu jen v rámci tohoto typu knihoven. Také m ly pom rn vysoký stav v oblasti použití Internetu p i nákupu tradi ních dokument do svých fond . Tento pom r tvo il rovn ž 50% v rámci tohoto typu knihoven (tedy 2 knihovny m stského typu Internet užívají, dv nikoli) a 67% v rámci všech knihoven. Dá se íci, že m stské knihovny stojí v pop edí ve využívání Internetu p i nákupu svých zdroj . Za nimi následují knihovny vysokoškolské. Ostatní typy knihoven nakupují do svých fond pouze p es tradi ní kamenná knihkupectví a nevyužívají nikterak služeb jejich internetových koleg . Dalším zajímavým záv rem je skute nost, že pouze knihovna s fondem mezi 10 až 50 tisíci dokumenty využívá služeb internetových knihkupectví. Knihovny všech ostatních velikostí Internetu p i akvizici v bec nevyužívají. Z tohoto plyne jasný záv r: pouze m stské knihovny s fondem 10-50.000 dokument využívají Internet. P i vyhodnocování dotazník bylo rovn ž zjišt no, že v tšina sárských knihoven pokud nakupuje literaturu po Internetu, iní tak nepravideln . Nákup po Internetu není tedy nijak astý ani obvyklý. V oblasti preference internetových knihkupectví byla sárskými knihovnami nejvíce cen na nabídka titul a uživatelská vlídnost www stránky knihkupce. Ani jedna z knihoven neuvedla preferenci elektronického knihkupectví podle toho, jaké slevy knihovnám nabízejí. Oproti tomuto stojí „výhody nákupu p es Internet“, kde byly zmín ny práv nižší ceny u zahrani ní literatury nebo p i nákupu u domácích knihkupectví a u „nevýhod“ malé slevy. Dá se tedy shrnout, že knihovny si svá oblíbená knihkupectví podle ceny titul nevybírají (nepreferují), ale p ece jen p ikládají cenám jednotlivých titul význam. To se projevuje nákupem u domácích knihkupc , kde jsou ceny pro místní knihovny výrazn nižší. Stanovení n jakých konkrétních záv r , které by se vztahovaly na oblast n meckého knihovnictví, vzhledem k pom rn malému po tu zú astn ných knihoven, nelze. Tento výzkum lze zobecnit pouze na knihovny Sárska a to ješt


konkrétn ji pouze na ty, které se pr zkumu ú astnily a dotazníky vyplnily. Výsledky tedy m žu shrnout takto: 21 z 28 sárských knihoven má p ístup k Internetu. Tj. p esn 75%, tedy nadpolovi ní v tšina. Z osmi knihoven, jenž se mého výzkumu ú astnily, využívají Internet p i nákupu literatury 3 knihovny, tj. 37,5%. Dá se tedy shrnout, že sárské knihovny mají pom rn dobrý p ístup k Internetu, ovšem v rámci knihovnické práce, mezi níž akvizi ní innost bezpochyby pat í, ješt nedošlo k jeho plnému využití.


6.3.

Srovnání

V této ásti kapitoly provedu srovnání zjišt ných fakt v dotazníkovém šet ení z roku 2002 mezi eskými a n meckými knihovnami. Zapojení výsledk zkoumání z letošního roku, tj. 2005, nepokládám za vhodné, nebo by vzhledem k aktuáln zjišt ným údaj m nebyly porovnatelné s výsledky stejné asové úrovn . V rámci porovnání jsou ur eny jednotlivé body, které byly ve vyhodnocování v rámci knihoven eské republiky a knihoven Sárska stanoveny. U každé jednotlivé ásti následuje záv re né srovnání. 1. Užití Internetu a typ knihovny eská republika zaznamenala 100% využití Internetu v rámci akvizice u knihoven místních, m stských, okresních, v deckých a technických. Nadpolovi ní v tšinu zaznamenaly i knihovny odborné (78%), univerzitní (fakultní, 71%), krajské (66%). Tedy všechny knihovny mají více než 50% podíl na využití Internetu. Oproti tomu u spolkové republiky Sársko byla 100% ú ast zaznamenána pouze u knihoven vysokoškolských; m stské knihovny mají 50% ú ast. Ostatní knihovny Internet p i akvizi ní innosti nevyužívají v bec. Univerzitní i vysokoškolská sféra knihoven má v tší zájem v nákupu literatury prost ednictvím internetových knihkupc v n meckém Sársku. Ostatní typy knihoven potom v souladu se zjišt nými fakty za eskou republikou z stávají zna n pozadu. 2. Užití Internetu a oblast Uspo ádání knihoven v R dle kraj (ú astnily se knihovny 13 kraj R). 100% ú ast svých knihoven a jejich akvizi ní politice uplat ované v oblasti elektronického obchodu získalo 10 ze 13 kraj , tedy op t nadpolovi ní v tšina. Zbylé t i mají v tomto ohledu více jak 66% úsp šnost. Pouze 1 kraj získal pozici se 100% neú astí resp. nakupuje dokumenty pouze prost ednictvím tradi ních „kamenných“ knihkupectví. U n meckého souseda je situace jiná – pouze knihovny dvou m st (uspo ádání dle m st, zkoumána byla jen jedna oblast republiky) mají 100% ú ast na nákupu prost ednictvím Internetu. V obou p ípadech jde však pouze o jednu knihovnu v daném m st . Ostatní m sta resp. jejich knihovny mají menší než polovi ní ( ve 3 p ípadech dokonce žádnou) ú ast Internetu p i nákupech do svých fond . Co se týká porovnání mezi knihovnami R a Sárska, mají knihovny v rámci kraj R pom rn široké zastoupení v užití Internetu. Oproti tomu u knihoven n meckého Sárska jde, dle výsledk pr zkumu, pouze o okrajovou záležitost.


3. Užití Internetu a velikost fondu V této ásti vyhodnocování dotazníku došlo k ur ité shod mezi zkoumanými vzorky knihoven eských a n meckých. Knihovny s fondem 1050.000 dokumenty využívají, jak v eské republice tak i v n mecké republice Sársko, Internet p i svých nákupech. U sárských knihoven je to jediný p ípad, kdy knihovna (dle velikosti fondu) Internet užívá. U eských knihoven sem pat í i knihovny s fondy o objemu nad 300.000 svazk . 4. Pravidelnost nákupu V tšina eských knihoven, tedy t ch které nákup po Internetu uskute ují, nakupuje do svých fond nepravideln . Stejn je to i u knihoven n meckých. Lze tedy shrnout, že eské i n mecké knihovny, které uskute ují nákup dokument po Internetu, tak iní v tšinou nepravideln . U knihoven eských je to navíc ojedin lý proces. Knihovny n mecké – sárské mají v rámci nepravidelného nákupu vyvážený po et odpov dí na nákupy ojedin lé a asté. 5. M sí ní p ír stek Zde se výsledky u obou sledovaných vzork zna n liší. Zatímco v eské republice je patrné využití Internetu p i nákupech literatury a ostatních druh dokument p edevším u knihoven s menším m sí ním p ír stkem (30-50), u sárských knihoven je tomu naopak: knihovny s m sí ním p ír stkem okolo 300 dokument mají nejv tší procento p i nákupech literatury p es Internet. ím se snižuje m sí ní p ír stek, tím se snižují i procenta p i nákupech prost ednictvím Internetu. U knihoven eských mají naopak knihovny s p ír stkem od 300 dokument výše nižší procenta nákup po Internetu. 6. Za átek využívání Internetu V rámci eských knihoven byl nejúsp šn jším rokem rok 2000, kdy za alo mít p ístup k Internetu 15 z 34 knihoven. Následovaly roky 2001,1998, 1999, 1997 a 2002. U knihoven n meckých dominovaly na stejné úrovni t i roky: 1994, 1999 a 2000. Lze tedy shrnout, že pro po átek využití Internetu se shodn jeví nejúsp šn jšími, jak pro knihovny eské tak i n mecké, roky 2000 a 1999. V letech 1999 a 2000 nejvíce eských i n meckých knihoven získalo p ístup ke sv tové síti Internet. 7. Nejnavšt vovan jší knihkupectví Zde je porovnání složité. eské knihovny nakupují u eských internetových knihkupc , sárské zase u svých regionálních. Existují potom samoz ejm celosv tová internetová knihkupectví, jakými jsou nap . Amazon.


Amazon byl jediným pojítkem mezi nejoblíben jšími Práv (nejnavšt vovan jšími) internetovými knihkupectvími obou stát . 8. Preference knihkupectví eské knihovny preferují internetová knihkupectví podle nabídky titul , dále podle slev, které jim poskytují a v poslední ad podle uživatelské vlídnosti www stránky knihkupce. Oproti tomu sárské knihovny preferují knihkupectví podle nabídky titul a podle uživatelské vlídnosti www stránky knihkupce. Slevy, které jim knihkupec poskytne nehrají pro knihovny velkou roli – knihovny nep id lily tomuto bodu ani jeden hlas. Knihovny obou stát se shodly na d ležitosti nabídky titul , které jim jejich knihkupectví je schopno poskytnout. Další preference se ale liší. Zatímco pro eské knihovny nehraje uživatelská vlídnost www stránky velkou roli, n mecké knihovny p i adily tomuto bodu stejný po et hlas jako poli „nabídka titul “. 9. Výhody a nevýhody nákupu p es Internet Zkoumané eské knihovny považují za nejv tší výhody nákupu dokument prost ednictvím Internetu nižší ceny nabízených titul , úsporu asu a velký výb r. Zkoumané sárské knihovny mají v podstat stejné názory na tuto problematiku. Za nejv tší výhody považují rovn ž nižší ceny nabízených titul , úsporu asu a pohodlný, rychlý zp sob nákupu dokument touto cestou. Mezi hlavní nevýhody nákup p es Internet pat í podle eských knihoven „nemožnost si knihu osahat“, dlouhé dodací lh ty a navýšení ceny o poštovné p íp. balné. Sárské knihovny mezi nevýhody uvedly problém nep esn vy ízené objednávky, krátkých platebních lh t i malé slevy. U eských knihoven byl problém nep esn vy ízené objednávky umíst n až na 14. míst ; krátké platební lh ty nebyly zmín ny v bec a problematiky malých slev zaujímala v rámci všech zmín ných „nevýhod“ nákupu po Internetu místo sedmé. eské i sárské knihovny považují za hlavní výhodu nákupu po Internetu nižší ceny a as, který díky tomuto zp sobu nákupu uspo í. V oblasti nevýhod se názory už více i mén liší. Na záv r uvádím srovnávací grafy, které zobrazují využití Internetu p i akvizi ních innostech knihoven. Jde tedy o grafy, které ukazují kolik zú astn ných knihoven Internet p i nákupech dokument v bec kdy použije a kolik ho p i získávání literatury (a jiných dokument ) ani nevyužije.


Obrázek 29 SROVNÁVACÍ – KNIHOVNY R A SÁRSKA

eská republika

nevyužití Internetu; 13%

využití Internetu; 87%

spolková republika Sársko

využití Internetu; 38% nevyužití Internetu; 62%


7.

ZÁV R

Rigorózní práce splnila sv j cíl popsat problematiku elektronického obchodu se všemi jeho aspekty a rovn ž zd raznila vztah knihoven k elektronickému obchodu jako možnému zp sobu nákupu dokument do knihovních fond . Úvodní kapitola [1] si kladla za cíl uvést pomocí vysv tlení základních pojm a informací do problematiky elektronického obchodování a dále nastínit vztah elektronický obchod – knihkupec (nakladatel, distributor) – knihovna, o kterém se podrobn ji pojednává v dalších kapitolách (p edevším v kapitolách 4 až 6). Druhá kapitola [2] m la za cíl seznámit se základní problematikou práva ve vztahu k elektronickému obchodování. V rámci této kapitoly byly pojednány právní vztahy vznikající v oblasti elektronického obchodu; dále problematika smluv, které mohou být v rámci e-businessu uzavírány. Do této ásti rigorózní práce byly za len ny také možné zp soby placení v rámci sít Internet a právní režim, který je p i tomto zp sobu placení uplat ován. Kapitola byla ukon ena záv re ným zamyšlením nad sou asnou judikaturou v oblasti e-business, p edevším internetového prost edí, a nad Internetem jako p íležitostí pro b žné obchodní vztahy knihoven a internetových knihkupectví. Ve t etí kapitole [3] jsem se na 46 stranách pokusila pom rn podrobn popsat problematiku zejména elektronického obchodu na Internetu, takzvaného internetového obchodu. Informace uvedené v této kapitole (a také kapitole p edchozí) jsou východiskem pro st žejní ást práce, kterou tvo í kapitoly 4, 5 a 6. Mou snahou bylo doplnit obecné informace týkající se (nejen) internetového obchodování o vazbu na knihovny. Kapitolu jsem uvedla charakteristikou pojm , které se k elektronickému obchodu vztahují. Šlo o pojmy jako je internetový obchod, elektronická komerce (nebo také e-commerce), elektronický obchod a kone n elektronické podnikání (nebo také e-business), který je celé skupin uvedených pojm nad azen. Zde byla zjišt na zna ná nejednotnost autor , kte í byli v této souvislosti citováni a proveden pokus o logické (alespo pracovní) sjednocení pojm . Dále došlo k p edstavení modelu elektronického obchodu a jeho funkcí. Klí ové je srovnání tradi ní a elektronické obchodní transakce na p íkladu nákupu knih do knihovního fondu fiktivní knihovny, na kterém jsem se pokusila danou problematiku vysv tlit. Kapitola pokra uje vymezením druh elektronického podnikání. Podrobn ji seznamuji p edevším s obchodováním B2C (tedy „obchod k p ímému spot ebiteli“) a B2B (tedy „obchod mezi dv ma podnikatelskými subjekty“). Okrajov se potom zmi uji o obchodování typu C2C (tedy „obchod zákazníka s jiným zákazníkem“). Následuje popis elektronického trhu a elektronické vým ny dat s ohledem na území eské republiky. Po vysv tlení a charakteristice systému EDI je Strana 141 (celkem 164)

rozebrán vztah EDI a Internetu a v neposlední ad i EDI a knihoven. V této ásti jsem se opírala o co nejaktuáln jší informace v dané problematice zasv cených odborník . Je t eba íci, že mnoho informací o této problematice se mi získat nepoda ilo – knihovny R EDI zatím neužívají. Zahrani ními knihovnami je sice EDI využíváno, ale ne nijak rozsáhle. Problematika elektronického trhu, tzv. e-marketspace – jeden z druh obchodování typu B2B – je také popisována v rámci kapitoly. Domnívám se, že tato ást je cenná práv vysv tlením fungování elektronických trh na p íklad jednoho konkrétního elektronického trhu z oblasti uvád ní knižních novinek s cílem podpory vzájemné komunikace mezi nakladatelem a knihkupcem, nakladatelem a kupujícím, knihkupcem a kupujícím. Jedná se sice o fiktivní firmu, ale proces realizace a fungování tohoto subjektu je uplatnitelný obecn a dává tak možnost p edstavit si reálné fungování elektronických trh . Strategie v elektronické komerci je název další ásti t etí kapitoly. Zam uji se zde na obecné principy uplat ování strategií v rámci elektronického obchodu. Je zde zmín n rozvoj (podnikatelského subjektu) pomocí sít Internet. Dále zd raz uji hodnoty, které musí firma propagovat, pokud chce být úsp šným rivalem na trhu a problémy, kterým musí elit v elektronickém prost edí podnikající firma (narozdíl od t ch, co podnikají v tradi ním prost edí). Poslední ást kapitoly je zam ena na budoucnost elektronického obchodu. Zde bylo mou snahou popsat, co všechno se m že podílet (a také podílí) na rozvoji elektronického obchodu. Kapitola tvrtá [4] „E-business a tradi ní dokument“ již nebyla kapitolou úvodní i teoreticko-informa ní. Tvo í jakýsi p ed l mezi obecnými poznatky (údaji) o elektronickém obchod a specializací se na odbornou ást rigorózní práce, tj. nákupy dokument prost ednictvím Internetu. Byla zde snaha o konkrétní pohled na procesy nákupu dokument , a už knih, kazet, CD-ROM nebo jiných druh dokument . Kapitola za íná definicemi dokument a jejich typologií a pokra uje modelem tradi ního jak p ímého, tak i zásilkového a „elektronického“ nákupu dokument . Postupy nákupu dokument b žnou tradi ní cestou i prost ednictvím Internetu jsem konzultovala s knihovnicemi. Jsou zde také zmín ny p ípady výhodného nákupu nakladatele (oproti nákupu u knihkupce).St žejní ást této kapitoly tvo í informace o principech fungování elektronických obchod s tradi ními dokumenty, kde je popsán obecný postup p i nákupu v internetovém knihkupectví, možné zp soby plateb atd. Pátá kapitola [5] si kladla za cíl najít propojení mezi sférou e-businessu, Internetu a knihoven. Práv informa ní st ediska a jejich akvizi ní odd lení mají velký zájem na možnosti p ístupu na Internet jako informa ního a akvizi ního zdroje. Zam ila jsem se tedy p edevším na oblast Internetu jako možného i vhodného zdroje získávání pot ebné literatury a bibliografických informací, dále na internetová knihkupectví a jejich kamenné prot jšky. Cílem bylo vyty it výhody a nevýhody nákupu jak v tradi ním, tak v internetovém knihkupectví, a to ást tvo il výb r z p ti p edevším vzhledem ke knihovnám. Další nejvýznamn jších internetových knihkupectví p sobících v rámci eské republiky


a popis zp sob plateb a doru ení, které svým zákazník m nabízejí. Kone n poslední ástí byl detailní rozbor internetového knihkupectví Kosmas, které bylo vyhodnoceno v rámci mých pr zkum mezi eskými knihovnami (viz kapitola 6) jako „nejoblíben jší“. Je zde p esný popis nákupu s vysv tlením jednotlivých krok , kterými musí zákazník projít, než dané zboží získá (a další kroky). Práv na rozboru konkrétního (fungujícího, prosperujícího) internetového knihkupectví jsem cht la ukázat postup nákupu elektronickou cestou, zp soby placení a doru ení, ceny, výhody i nevýhody, které nákup v internetovém knihkupectví p ináší. pr zkumu Záv re nou kapitolou [6] je vyhodnocení dotazník provedeného mezi knihovnami eské republiky a knihovnami spolkové zem Sársko v roce 2002 a mezi eskými knihovnami v roce 2005. Tyto výsledky tvo í podstatnou ást práce, jelikož demonstrují využití nákupu dokument prost ednictvím Internetu v praxi. V první ásti je uveden rozbor pr zkumu mezi knihovnami eské republiky ze sledovaných let 2002 i 2005, v druhé potom mezi knihovnami sárskými z roku 2002. Na konci každé ásti je shrnutí resp. záv re né výsledky a záv ry. U záv re ného hodnocení eských knihoven je sou ástí srovnání využití Internetu v pr b hu uplynulých t í let. Porovnané výsledky mají svou hodnotu – ukazují užití Internetu p i akvizi ní innosti podle druhu knihoven, velikosti jejich fond , umíst ní apod. a zkoumají, které mají využití Internetu maximální a které zase minimální. V záv ru kapitoly jsem se pokusila o porovnání zkoumaných vzork v roce 2002, tedy knihoven eských a knihoven sárských. Porovnání nebylo snadné ani nemohlo být porovnáním v pravém slova smyslu. Vzorek eských a n meckých knihoven se totiž lišil jak do po tu zú astn ných knihoven, tak do územního rozsahu. Zatímco v rámci vzorku eských knihoven byly osloveny knihovny všech region , kraj , oblastí, z knihoven n meckých dostaly byly respondovány jen ty sárské. Domnívám se, že vzhledem k výše uvedenému nemá záv re né srovnání tak velkou vypovídajícího hodnotu, jelikož nebyly porovnávány dva ekvivalentní vzorky. Na druhou stranu lze íci, že i toto porovnání má sv j význam. Bez ohledu na po et knihoven a jejich územní uspo ádání výsledky u hodnocených identifikátor p esn ukazují využití i nevyužití Internetu p i akvizi ní innosti. Jako p íklad uvedu (hned první) identifikátor „typ knihovny“. Je zde sice po etní rozdíl, ale je zde také vid t jaké typy knihoven u nás Internet p i nákupech používají a jaké nikoliv a tyto skute nosti jsou porovnány se stejnými typy knihoven, ovšem už na území sousedního N mecka. Další (v kapitole poslední) snad nejvýznamn jší skute ností je celkové porovnání užití a nevyužití Internetu p i akvizi ní innosti knihoven eské republiky a knihoven spolkové zem Sársko. Zde výsledky jasn ukazují, že zatímco u knihoven R je v tší ást „z kolá e“ grafu práv využití Internetu (87%), u knihoven sárských je tomu p esn opa n (38%). St žejním tématem rigorózní práce byly nákupy dokument prost ednictvím Internetu se zam ením na nákupy provád né knihovnami. Mou snahou bylo p iblížit tam, kde je to vhodné a smysluplné, teoretické poznatky aplikací konkrétního p ípadu. Cílem bylo pochopit danou skute nost propojením teorie s praxí.


Domnívám se, že rigorózní práce splnila stanovený cíl, a sice zmapovat situaci mezi knihovnami v oblasti zp sob nákupu literatury a jiných dokument . V práci jsou p edloženy zcela konkrétní výsledky vzešlé z pr zkumu provedeného mezi knihovnami na toto téma. I tyto údaje by mohly p isp t k pochopení a vysv tlení sou asné situace vztahu mezi knihovnami a internetovými knihkupci a nakladateli. Jaký je tedy záv r? Na základ informací uvedených v rigorózní práci se dá íci, že knihovny jako jedny z prvních brzy pochopily význam Internetu v sou asné spole nosti. Od prvotního uchopení Internetu jako prost edku sloužícího p edevším tená m ( asto byl v knihovnách pouze jeden PC s p ístupem k Internetu a ten byl p ístupný uživatel m knihovny – pracovníci knihovny pak nem ly p íliš možnost se s Internetem blíže seznámit), se postupn za aly u it služeb Internetu využívat sami pracovníci knihoven (po et PC s p ipojením k Internetu výrazn stoupl a stal se pro knihovníky každodenním spole níkem). Po seznámení se s Internetem, jeho možnostmi a službami, které nabízí, se za aly objevovat první prezentace knihoven na tomto médiu. Dnes už je b žné, že knihovny vystavují sv j online katalog, kde si m že jejich uživatel knihu ( i jiné médium) najít, rezervovat i prodloužit výp j ku apod. Šanci mají i potencionální uživatelé, kte í si mohou projít online katalogy více knihoven a navštívit potom tu, která se jejich tená ským zájm m nejvíce p ibližuje. Stala se ale také jiná významná událost. Také knihkupci a nakladatelé (jakož i knižní distributo i) za aly chápat Internet, stejn jako ostatní podnikatelské subjekty, jako prost edek k nabízení a prodeje svých výrobk i služeb. Z papírové prezentace svých nabídkových katalog knižních novinek ( i jiných druh dokument ) p ešly na prezentaci ve form elektronické, anebo za aly paraleln s ob ma druhy prezentací svého zboží. Existovala tedy oboustranná p ipravenost ze strany knihkupc (nakladatel ) a knihoven uskute ovat prodej a nákup dokument prost ednictvím Internetu. Knihovny za aly být motivovány množstvím slev, které internetová (na rozdíl od kamenných) knihkupectví nabízejí, dále také jednoduchostí nákupu a jeho rychlostí. Lákavá byla také možnost získání staršího titulu, který p es kamenná knihkupectví získat v podstat nelze. Objevovaly se (a objevují se) obavy z potíží p i reklamaci zakoupených dokument nebo z bezpe nosti platby. Tyto obavy jsou však postupn rozptylovány dokonalejšími technologiemi (zabezpe ení p i pen žních transakcích apod.) a obecn vzr stající d v rou v elektronické obchodování. To se totiž stále více stává b žným zp sobem získávání požadovaných produkt i služeb. Na druhou stranu se i internetoví knihkupci a nakladatelé mají možnost prezentovat v neomezeném rozsahu. Není již d ležité, kde se nachází knihovna, která chce nakoupit, i knihkupec, který chce prodat. Prost ednictvím sít Internet si knihovník tituly vyhledá, vybere, zaplatí (pokud se nejedná o platbu na dobírku i fakturu, kde je platba uskute n na až po p edání zboží) a knihkupec i nakladatel je prost ednictvím eské pošty i jiné služby pošle na zákazníkem p edem ur ené místo.


Práce potvrdila hypotézu, že knihovny se s Internetem a tím, co p ináší, vypo ádaly pom rn dob e. Neberou Internet jako nep ítele (i když takové obavy zde také byly), nýbrž jako spole níka. A to spole níka p i získávání informací o titulech, p i nákupu dokument , p i komunikaci s uživateli a ostatními knihovnami. Nabídku internetových knihkupc a nakladatel byly schopny využít a vyt žit z ní pro sebe pozitiva, která p inášejí nákupy provád né práv tímto zp sobem. Knihovny a informa ní instituce by m ly i do budoucna užívat služeb internetových knihkupc také proto, že by jako „pokrokové instituce“ m ly jít p íkladem v oblasti užití nových informa ních technologií. Zamyšlení zde jist p ísluší i nad p ípadnou další prací, která by se mohla tímto sm rem ubírat. Myslím, že téma propojující sv t knihoven jako osv tových a pokrokových za ízeních se sv tem obchodním, zahrnujícím knihkupce, nakladatele a distributory, je tématem d ležitým a aktuálním. Knihovny by nem ly být vnímány pouze jako subjekt pasivní, ekající, ale jako progresivní partner, a to i samými knihovníky. Knihovny budou také muset reagovat na zvyšující se konkurenci v oblasti nakladatelských a vydavatelských trh (nap . viz. koncept elektronické knihy - ebook - a formy jeho ší ení).


SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BAUR, Jürgen. 1997. Identifizierung und Authentifizierung : digitale Signaturen. In Seminar „Internet und andere Kommunikationsnetze - ein rechtsfreier Raum?“ [online]. Thema Identifizierung und Authentifizierung : Digitale Signaturen im Wintersemester 1996/97 bei Prof. Dr. Fritjof Haft, Prof. Helmut Ketz und Rass Manfred Gerblinger. Tübingen, Eberhard-Karls-Universitat Tübingen, Juristiche Fakultat, 28. Januar 1997 [cit. 20. zá í 2002]. Konstruiert für: MS Internet Explorer 6.x 1024*768 Punkte, Soundkarte. Dostupné na WWW: http://www.jura.uni-tuebingen.de/~s-aj1/rinfosem/stext.html BILAV ÍK, P. 2001. B2B portál. E-biz. 2001, ro . 2, . 2, s. 3. ISSN 1213-063X. BURSÍKOVÁ, Radka. 2000. KOSMAS.CZ – „Hezké knihy všude tam, kde dosáhnete na internet”. In E-komerce : váš business na Internetu. Sekce Události [online]. 15. b ezna 2000 [cit. 7. ledna 2003]. Dostupné na WWW: http://www.ekomerce.cz/ec/ec.nsf/0/252C62F999115DCCC12568A2003D2D1D CELBOVÁ, Iva. 2000. Role knižních nakladatelství v akvizi ní innosti knihoven v eské republice. Praha, 2000. 78 s., volná p íl. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informa ních studií a knihovnictví 2000. CELBOVÁ, Iva. 2001a. Knižní trh a Internet - seznamte se s novým sloupkem Ikara. Ikaros [online]. 2001, . 08 [cit. 10. íjna 2002]. Dostupné na WWW: . ISSN 1212-5075. CELBOVÁ, Iva. 2001b. Internetová knihkupectví. Ikaros [online]. 2001, . 12 [cit. 8. íjna 2002]. Dostupné na WWW: . ISSN 1212-5075. CELBOVÁ, Iva. 2001c. Bibliografické údaje na webových stránkách domácích subjekt knižního trhu. Ikaros [online]. 2001, . 10 [cit. 3. listopadu 2002]. http://www.ikaros.cz/Clanek.asp?ID=200208375>. ISSN 1212-5075. CELBOVÁ, Iva. 2001d. Webové stránky jako forma prezentace subjekt knižního trhu. Ikaros [online]. 2001, . 09 [cit. 8. zá í. 2002]. Dostupné na WWW: . ISSN 1212-5075. DOSTÁLEK, Libor; KABELOVÁ, Alena. 1996. Modelové typy p ipojení [online]. In info.pvt.net. c1996 [cit. 25. b ezna. 2003]. Dostupné na WWW: . DIMITROWA, A. 2002. Geschäfte im Netz [online]. Bonn, HumboldtUniversität zu Berlin, Juristische Fakultat, c 2.09.2002 [cit. 10. íjna 2002]. Strana 146 (celkem 164)

Dostupné na WWW: . Elektronický obchod na vzestupu. 2002. In APEK : Asociace pro elektronickou komerci [online]. 2. ervence 2002 [cit. 5. b ezna 2003]. Dostupné na WWW: . ENSON, Lori. 2000. 8 mýt o B2B. Informa ní systém tržiš B2B [online]. Praha, eské vysoké u ení technické v Praze, 2000. Pracovní tým pod vedením Doc. Ing. Václava Dolanského [cit. 7. listopadu 2002]. Dostupné na WWW: . ESCHER, Markus. 1997. Bankrechtsfragen des elektronischen Geldes im Internet [online]. München, Gassner Stockmann & Kollegen, 21.6. 1997 [cit. 4. února. 2003]. Dostupné na WWW: . FIALA, Josef a kol. 2001. Ob anské právo. 2.rozš. vyd. Ostrava : Sagit, 2001. 512 s. ISBN 80-7208-237-X FREJTICHOVÁ, Jarmila. 1999. Máte krásné elektronické písmo …Computerworld : týdeník pro IT profesionály. Praha. 1999, ro . 10, . 41, s. 11. ISSN 1210-9924. FRIMMEL, Martin. 2002. Elektronický obchod : právní úprava. 1. vyd. Praha : Prospektrum, 2002. 321 s. ISBN 80-7175-114-6. FROULÍK, Radek. 2001. Zavád ní elektronického obchodování v obchodní organizaci. eské Bud jovice, 2001, 143 s. volná p íl. Diplomová práce. Jiho eská univerzita v eských Bud jovicích, Zem d lská fakulta, Katedra obchodu: ú etnictví a finan ní ízení podniku 2001. Dostupné také na WWW : . FROULÍK, Radek. 2002. Elektronický obchod – význam, základní pojmy a vybrané souvislosti [online]. eské Bud jovice, 2002, 3 s. Dokument ve formátu PDF, 3 strany, 108 kB. Jiho eská univerzita v eských Bud jovicích, Zem d lská fakulta, Katedra obchodu: ú etnictví a finan ní ízení podniku 2002 [cit. 4. února. 2003]. Dostupné na WWW: . FROULÍK, Radek. 2003. RE: EDI a knihovny [elektronická pošta]. Message to: Miloslava Rulíková. 29. b ezna 2003 8:01 [cit. 29. b ezna 2003]. Osobní komunikace. HELSINKI, Zuzana. 2003. RE: EDI and libraries [elektronická pošta]. Message to: Miloslava Rulíková. 22. b ezna 2003 11:30 [cit. 22. b ezna 2003]. Osobní komunikace. HLADKÝ, Roman. 1998. Nástroje pro on-line obchodování na Internetu. Systémová integrace. 1998, ro . 5, . 2, s. 20 – 37. ISSN 1210-9479.


HUITEMA, Christian. 1996. A b h stvo il Internet. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1996. 175 s. ISBN 80-204-0576-3. HLAVATÁ, Eva. 1979. Informa ní prameny. Terminologický slovník. Praha, ÚVTEI, 1979. 391 s. Hospodá ská komora eské republiky. FITPRO - Komise pro racionalizaci procedur v mezinárodním obchod (Facilitation of International Trade Procedures) [online]. [cit. 11. února. 2003]. Dostupné na WWW: http://www.hkcr.cz/fitpro/index.html>. HR ZA, Pavel. 2002a. Amazon v bec poprvé v zisku. In E-komerce.cz : váš business na Internetu. Sekce Události [online] 24.ledna 2002 [cit. 8. íjna 2002]. Dostupné z WWW: < http://www.ekomerce.cz/ec/ec.nsf/0/9CA4886E460920CBC1256B4A00329AB2> HR ZA, Pavel. 2002b. Amazonu se da í nad o ekávání dob e. In E-komerce.cz : váš business na Internetu. Sekce Události [online]. 26.dubna 2002 [cit. 8. íjna 2002]. Dostupné na WWW: < http://www.ekomerce.cz/ec/ec.nsf/0/E940A3C1830F25F2C1256BA60048CF00>. Chcete otev ený podnik budovat krok za krokem? 2002. asopis o personalistice, práci a mzd [online]. Praha : Elanor, kv ten 2002 [cit. 26. února 2003]. Dostupné na WWW: . Internet pro všechny. 2005. In Marketingové noviny. [online]. Praha, 12.5. 2005 [cit. 21. íjna 2005]. Dostupné na WWW: . Internetová pen ženka Monetka.cz p ekro ila v transakcích milión K . 2002. Marketingové noviny [online]. 24.5. 2002 [cit. 26. února. 2003]. Dostupné na WWW: . ISSN 1213-9211. JEHLI KA, Old ich; ŠVESTKA, Ji í; ŠKÁROVÁ, Marta. 2002. Ob anský zákoník. 7. vyd. Praha : C. H. Beck, 2002, 1153 s. 23 cm + 1 brožura + text zákona (126 s.)


JONÁK, Zden k. 1998. Knihovny a Internet : (zamyšlení ú astníka 6. ro níku konference Knihovny a sou asnost ’98 v Se i). Ikaros [online]. 1998, . 09 [cit. 12. prosince 2002]. Dostupné na WWW: . ISSN 1212-5075. KNOBLOCHOVÁ, Claudia; ENGELHARDT, Peter; FA UN, Martin. 2001. Etržišt m ní výrazn tvá byznysu. Computerworld : týdeník pro IT profesionály. Praha. 2001, ro . 12, . 2, s. 13-14. ISSN 1210-9924. KOSIUR, David. 1998. Elektronická komerce : principy a praxe. P el. Ivo Rozehnal. 1. vyd. Praha: Computer Press, c1998. 267 s. P el. z: Understanding Electronic Commerce. ISBN 80-7226-097-9. KYNCL, Miroslav. 2003. RE: EDI a knihovny [elektronická pošta]. Message to: Miloslava Rulíková. 13. února 2003 11:38 [cit. 18. února 2003]. Osobní komunikace. LACEK, Josef. 1999. Platební systémy na Internetu. Virtuální informa ní park [online]. 27.10.1999 [cit. 4. íjna 2001]. Dostupné na WWW: < http://www.park.cz/vypis.asp?kod_cl=66&jazyk=C>. ISSN 1212-1347. LOEBL, Zbyn k. 1999. Právní aspekty zavád ní elektronických knihovních služeb. In Seminá o elektronických službách typu document delivery pro pracovníky ve ejn p ístupných knihoven. Praha : Státní technická knihovna, 1999, s. 80-82. ISBN 80-901287-6-9. LOEBL, Zbyn k. 1998. Vybrané právní otázky elektronického obchodu v eské republice. Evropské a mezinárodní právo. 1998, ro . 7, . 7. s. 12 – 14. ISSN 1210-3977 MACK , Tomáš. 2001. Rozvoj e-B2B vztah . Marketing & komunikace. 2001, ro . 12, . 3, s. 6. ISSN 1211-5622. MAGRLOVÁ, Kate ina. 2003. RE: dotaz_akvizice [elektronická pošta]. Message to: Miloslava Rulíková. 17. února 2003 12:48 [cit. 17. února 2003]. Osobní komunikace. MATES, P. 1994. Osobní údaje a ochrana osobnosti. Obchodní právo. 1994, . 5, s. 11. ISSN 1210-8278. Microsoft Corporation. 2001. ešení spole nosti Microsoft pro podporu dodavatel [online]. Verze 1.0, íjen 2001. Formát souboru: PDF/ Adobe Acrobat [cit. 15. ledna 2003]. Dostupné na WWW: . MIKÁT, Jozef. 2001. Trendy v e-business. In S&T. Novinky [online]. 23.5. 2001. Bratislava [cit. 11. února 2003].


Dostupné na WWW: . Ministerstvo informatiky eské republiky. 2005. Výzkum informa ní gramotnosti: 27 % ech informa n gramotných [online]. 28.8. 2005. Praha [cit. 21. íjna 2005]. Dostupné na WWW: http://www.micr.cz/scripts/detail.php?id=2578 O ko, P. 2005a. N kolik p íb h z informa ní ekonomiky se zvláštním ohledem na informa ní v du jakož i knihov du. In Knihovny sou asnosti 2005. Sborník z konference 13.-15.9.2005 v Se i. Brno: Sdružení knihoven R, 2005. s. 97-109. ISBN 80-86249-33. O ko, Petr. 2005b. Rok 2000 a k ižovatky informa ní ekonomiky. Ikaros [online]. 2005, . 10 [cit. 2005-10-01]. Dostupný na World Wide Web: . ISSN 1212-5075. ODVÁRKA, Petr. 2002. SSL protokol – princip a p ínosy. In Sv t sítí : o po íta ových sítích nejen pro administrátory a specialisty [online]. 25. dubna 2002 [cit. 26. února 2003]. Dostupné na WWW: . OECD estimates, based on national sources; STAN and National Accounts databases. 2003. “V da, technologie a pr mysl v zemích OECD : výsledková tabulka 2003“ (OECD Science, Technology and Industry: Scoreboard June 2003). [online]. erven 2002 [cit. 29. íjna 2005]. PALÁN, Petr. 2001. Vaše firma v nové ekonomice – ást 1. Pojmy se m ní v dojmy (aneb e-business vs. e-commerce) In E-komerce.cz : váš business na Internetu. Sekce Marketing & Média [online]. Verze 1. leden 2001 [cit. 4. února 2003]. Dostupné na WWW: PAPÍK, Richard. 2001. Spole nost orientovaná na znalosti a digitální ekonomiku. Ikaros [online]. 2001, . 1 [cit. 12. íjna 2002]. Dostupné na WWW: . ISSN 12125075. PAPÍK, Richard. 2002. e-B2B z pohledu informa ní a znalostní profese. Marketing & komunikace. 2001, ro . 12, . 3, s. 9 - 11. ISSN 1211-5622. PETERKA, Ji í. 2000. Elektronický, nebo digitální podpis? ISDN server [online]. Duben 2000 [cit. 10. prosince 2002]. Vyšlo také v m sí níku IT-NET, s. 31. Dostupné na WWW: . ISSN 1213077X. POJER, Petr. 2001. „e-B2B“ (zpráva o seminá i). Marketing & komunikace. 2001, ro . 12, . 3, s. 4 - 5. ISSN 1211-5622.


RULÍKOVÁ, Miloslava. 2001. Elektronické obchodování na Internetu : studijn rozborová práce. Praha: Ústav informa ních studií a knihovnictví. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2001. 42 s. SAKOWSKI, Klaus. 1996. Vertragsschluss im Internet : rechtliche Aspekte. In Juristische Beiträge Internetrecht [online]. Heidenheim, © 1996 – 2003 [cit. 12. prosince 2002]. Dostupné na WWW: . SCHWARZ, Josef. 1999. Nedokumentové informa ní prameny nebo informa ní objekty? Pokus o opožd nou diskusi. Ikaros [online]. 1999, . 9 [cit. 2. února 2001]. Dostupné na WWW: . ISSN 1212-5075. SLEZÁKOVÁ, Ludmila. 2001. Internet a knihovny [online]. V decká knihovna v Olomouci. 25. íjna 2001 17:52 [cit. 5. ledna 2001]. Dostupné na WWW: . SLÍPKA, B.; FROULÍK, R. 2000. Zásobování ízené dodavatelem – prvek elektronického obchodování v Jednot SD eské Bud jovice. In Agroregion 2000. Sv. 3. eské Bud jovice, 2000, s. 41-42. SMEJKAL, Vladimír. 1999. Internet @ §§§. 1. vyd. Praha: Grada, 1999. 166 s. Rejst ík. ISBN 80-7169-765-6. ŠTENGLOVÁ, I.; PLÍVA, S.; TOMSA, M. Obchodní zákoník : komentá . 6. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001, 1081 s.. TALLIM, Paula; ZEEMAN, Johan C. 1995. Electronic Data Interchange : an Overview of EDI Standards for Libraries (1993). In International Federation of Library Associations and Institutions IFLA [online]. c1995-2000, Last Revision April 27, 1995 [cit. 10. ledna 2003]. Dostupné na WWW: . T TEK, M. 1999. EDM versus E-commerce. Systém. 1999, . 5, s. 5. TKA ÍKOVÁ, Daniela. 2003. RE: elektronický obchod [elektronická pošta]. Message to: Miloslava Rulíková. 9. února 2003 12:04 [cit. 11. února 2003]. Osobní komunikace TKA ÍKOVÁ, Daniela. 1997. „Just-in-case“ versus „just-in time“ aneb Vy ešily to peníze. Ikaros [online]. 1997, . 7 [cit. 1. února 2003]. Dostupné na WWW: . ISSN 1212-5075. VÁVRA, Jan. 2003. RE: I Like Q obchod [elektronická pošta]. Message to: Miloslava Rulíková. 4. b ezna 2003 16:32 [cit. 4. b ezna 2003]. Osobní komunikace


VLASÁK, Rudolf. 1996. Internet, knihovny a postmoderní sv t. In Infomedia 96 : 2. konference informa ních profesionál [online]. Praha, 1996 [cit.12. prosince 2002]. Dostupné na WWW: http://www.inforum.cz/infomedia96/prispevk.htm>. VODI KOVÁ, Hana; CEJPEK, Ji í. 1965. Terminologický slovník knihovnický a bibliografický. Praha : SPN, 1965. 119 s. VU KA, J.; LOEBL, Z. 2000. Právo elektronických smluv. Business World. 2000, ro . 3, . 10, s. 5 – 8. ISSN 1213-1709. WANKE, O. 2002. Vertäge im Internet. In Webjus. E-commerce [online]. c 19992002. Poslední aktualizace listopad 2002 [cit. 4. b ezna 2003]. Dostupné na WWW: . WIJAS, D. 2000. Co je to e-marketplace. E-biz. 2000, ro . 1, . 1, s. 3-4. ISSN 1213-063X. WINTER, Jaroslav. Neznalost je nejv tší p ekážkou elektronického obchodu. Marketing & komunikace. 2001, ro . 12, . 3, s. 7 - 8. ISSN 1211-5622. Zákon . 257/2001 Sb. ze dne 29. ervna 2001, o knihovnách a podmínkách provozování ve ejných knihovnických a informa ních služeb (knihovní zákon). In Sbírka zákon . Praha, 2001, ástka 98, s. 5683 – 5705. ZÁKON . 227/2000 Sb. ze dne 29. ervna 2000, o elektronickém podpisu a o zm n n kterých dalších zákon (zákon o elektronickém podpisu). In Sbírka zákon . Praha, 2000, ástka 68, s. 3290 – 3297. ZÁKON . 226/2002 Sb. ze dne 9. kv tna 2002, kterým se m ní zákon . 141/1961 Sb., o trestním ízení soudním (trestní ád), ve zn ní pozd jších p edpis , zákon . 99/1963 Sb., ob anský soudní ád, ve zn ní pozd jších p edpis , zákon . 337/1992 Sb., o správ daní a poplatk , ve zn ní pozd jších p edpis , zákon . 71/1967 Sb., o správním ízení (správní ád), ve zn ní pozd jších p edpis , a zákon . 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o zm n n kterých dalších zákon (zákon o elektronickém podpisu). In Sbírka zákon . Praha, 2002, ástka 87, s. 5034 – 5041.


SEZNAM OBRÁZK Obrázek 1 .............................................................................................................. 27 Obrázek 2 .............................................................................................................. 30 Obrázek 3 .............................................................................................................. 32 Obrázek 4 .............................................................................................................. 34 Obrázek 5 .............................................................................................................. 35 Obrázek 6 .............................................................................................................. 40 Obrázek 7 .............................................................................................................. 42 Obrázek 8 .............................................................................................................. 42 Obrázek 9 .............................................................................................................. 43 Obrázek 10 ............................................................................................................ 45 Obrázek 11 ............................................................................................................ 46 Obrázek 12 ............................................................................................................ 48 Obrázek 13 ............................................................................................................ 49 Obrázek 14 ............................................................................................................ 50 Obrázek 15 ............................................................................................................ 61 Obrázek 16 ............................................................................................................ 74 Obrázek 17 ............................................................................................................ 75 Obrázek 18 ............................................................................................................ 76 Obrázek 19 ............................................................................................................ 80 Obrázek 20 ............................................................................................................ 82 Obrázek 21 ............................................................................................................ 83 Obrázek 22 ............................................................................................................ 84 Obrázek 23 ............................................................................................................ 91 Obrázek 24 ............................................................................................................ 93 Obrázek 25 .......................................................................................................... 117 Obrázek 26 .......................................................................................................... 128 Obrázek 27 .......................................................................................................... 129 Obrázek 28 .......................................................................................................... 132 Obrázek 29 .......................................................................................................... 140


SEZNAM P ÍLOH P íloha íslo 1 SEZNAM D LEŽITÝCH EVROPSKÝCH SM RNIC Z HLEDISKA EBUSINESS P íloha íslo 2 POZICE (A HLAVNÍ P ÍNOSY) PROTOKOLU SSL V TPC/IP MODELU P íloha íslo 3 3 ZÁKLADNÍ OBCHODNÍ MODELY B2B P íloha íslo 4 VYUŽÍVÁNÍ INTERNETU V EVROP A PO ÍTA OVÁ GRAMOTNOST V ESKÉ REPUBLICE P íloha íslo 5 DOTAZNÍK NA TÉMA: VYUŽÍVÁNÍ INTERNETU P I NÁKUPU DOKUMENT DO KNIHOVEN P íloha íslo 6 FRAGEBOGEN ZUM THEMA: DIE AUSNUTZUNG DES INTERNETS BEI DEN DOKUMENTENEINKÄUFEN IN DEN BIBLIOTHEKEN


P ÍLOHA . 1 SEZNAM D LEŽITÝCH EVROPSKÝCH SM RNIC Z HLEDISKA EBUSINESS

sm rnice Popis 84/450/EHS Sm rnice Rady ze dne 10.9. 1984 o klamavé a srovnávací reklam , ve zn ní sm rnice 97/55/ES. Na internetu pod: http://transpatent.com/archiv/465eu/eu84450.html Sm rnice evropského parlamentu a Rady ze dne 20.5. 1997 o ochran 97/7/ES spot ebitele v p ípad smluv uzav ených na dálku. Na internetu pod: http://europa.eu.int/eur-lex/de/lif/dat/1997/de_397L0007.html Sm rnice evropského parlamentu a Rady ze dne 15.12. 1997 o 97/66/ES zpracování osobních údaj a ochran soukromí v odv tví telekomunikací. Na internetu pod: http://europa.eu.int/ISPO/legal/de/datenschutz/protection.html Sm rnice evropského parlamentu a Rady ze dne 13.12. 1999 o 99/93/ES rámcových podmínkách Spole enství pro elektronické podpisy. Na internetu pod: http://europa.eu.int/eurlex/de/lif/dat/1999/de_399L0093.html 2000/12/ES Sm rnice evropského parlamentu a Rady ze dne 20.3. 2000 o zahájení a výkonu innosti úv rových ústav . Na internetu pod: http://europa.eu.int/eur-lex/de/lif/dat/2000/de_300L0012.html 2000/28/ES Sm rnice evropského parlamentu a Rady ze dne 18.9.2000 o zm n sm rnice 2000/12/ES o zahájení a výkonu innosti úv rových ústav . Na internetu pod: http://europa.eu.int/eurlex/de/lif/dat/2000/de_300L0028.html 2000/31/ES Sm rnice evropského parlamentu a Rady ze dne 8.6. 2000 o n kterých právních aspektech služeb informa ní spole nosti, zejména elektronického obchodu na vnit ním trhu. Na internetu pod: http://europa.eu.int/eur-lex/de/lif/dat/2000/de_300L0031.html 2000/46/ES Sm rnice evropského parlamentu a Rady ze dne 18.9. 2000 o zahájení, výkonu a dohledu nad inností emitent elektronických pen z. Na internetu pod: http://europa.eu.int/eurlex/de/lif/dat/2000/de_300L0046.html 2001/29/ES Sm rnice evropského parlamentu a Rady ze dne 22.5. 2001 k harmonizaci ur itých aspekt autorského práva a p íbuzných ochranných práv v informa ní spole nosti. Na internetu pod: http://europa.eu.int/eur-lex/de/lif/dat/2001/de_301L0029.html

ZDROJ: FRIMMEL, Martin. Elektronický obchod : právní úprava. s. 290.

P ÍLOHA . 2 POZICE ( A HLAVNÍ P ÍNOSY) PROTOKOLU SSL V TPC/IP MODELU

SSL je protokol d lený na vrstvy. Dv z nich jsou hlavní: • SSL Handshake Protocol • SSL Record Protocol SSL Record Protocol je zodpov dný za enkapsulaci (zabalení) dat protokol vyšší vrstvy (nap . HTTP, Telnet, FTP..., ale i ostatní ásti protokolu SSL). SSL Handshake Protocol je zodpov dný za vytvo ení bezpe né komunikace mezi klientem a serverem. To je dáno na základ ov ení a odsouhlasení šifrovacího algoritmu a klí . Hlavní p ínosy SSL • bezpe nost šifrování - primárním p ínosem protokolu SSL je ustavení bezpe ného spojení mezi dv ma komunikujícími uzly. Poté co jsou inicia ním algoritmem vym n ny bezpe né klí e, je používáno symetrické šifrování. • spolehlivost - p enos zprávy obsahuje kontrolu integrity dat prost ednictvím entity nazývané MAC (Message Authentication Code). • interoperabilita - r zné aplikace r zných programátor by m ly být schopny úsp šné vým ny parametr bez znalosti kódu aplikace druhé strany. • rozši itelnost - struktura SSL umož uje implementaci nových metod šifrování a vým ny ve ejných klí . • relativní efektivita - šifrovací operace jsou dost náro né na vytížení procesoru; SSL se snaží tuto zát ž kompenzovat p ídavnými funkcemi jako je nap . komprimace dat nebo kešování spojení (umožní omezení po tu spojení iniciovaných vždy od za átku).

ZDROJ: ODVÁRKA, Petr. SSL protokol – princip a p ínosy. Sv t sítí : O po íta ových sítích nejen pro administrátory a specialisty [online].

P ÍLOHA . 3 3 ZÁKLADNÍ OBCHODNÍ MODELY B2B

Obrázek . 1 Model seller centric, VO znamená velkoobchod, MO maloobchod

Obrázek . 2 Model buyer centric, DO znamená dodavatel

Obrázek . 3 Model e-marketplace, DO znamená dodavatel, MO maloobchod

ZDROJ: FROULÍK, Radek. Elektronický obchod [online].

P ÍLOHA . 4 VYUŽÍVÁNÍ INTERNETU V EVROP A PO ÍTA OVÁ GRAMOTNOST V ESKÉ REPUBLICE Z informací skupiny GfK, která pravideln monitoruje využívání internetu v Evrop a USA vyplynuly výsledky srovnání v nár stu využívání internetu v Evrop zve ejn né dne 12.5. 2005. Nejv tší nár st využívání internetu zaznamenalo v Evrop Portugalsko, Velká Británie, Nizozemí a Polsko. V letošním roce evropskému online žeb í ku stále kralují severské zem v ele se Švédskem (76 %). Na úrovni severských stát se pohybuje Nizozemí, které od lo ského roku zaznamenalo v užívání internetu významný r st (pro rok 2005 je to 72 %). V západní Evrop se p es 60 % uživatel internetu p ehoupla Velká Británie a Švýcarsko zvýšilo sv j podíl na 67 % internetových uživatel v populaci. Rekord v nár stu internetové populace je p isuzován Portugalsku, které si polepšilo v meziro ním srovnání o 10 % (pro rok 2005 je to 34 %). Ze zemí, které v lo ském roce p istoupily k Evropské unii, zaznamenaly nejv tší nár st internetové populace Polsko a Estonsko. Estonsko se procentem internetové populace blíží západní Evrop , internet využívá již p es polovinu jeho obyvatel. Pro náš st edoevropský region se ísla využívání internetu pohybují kolem t etiny populace ( R 36 %, Slovensko 33 %, Polsko 31 %).

Výsledky výzkum internetových populací v Evrop shromáždila spole nost FESSEL-GfK Austria v dubnu roku 2005. Zdrojem informací jsou p evážn data skupiny GfK z jednotlivých zemí Evropy. M ení probíhalo v každé zemi jinou metodou dotazování (CATI, F2F, PAPI) a cílovou populací byli lidé od 11-16 do 64-79 let. Minimální po et dotazovaných byl 1 000 respondent , maximální po et 18 893 (v Nizozemí). V R bylo dotazováno 7 500 respondent (zdroj: Media Projekt-Internet Monitor, GfK Praha a Median, pro SKMO). ZDROJ: Marketingové noviny. Internet v Evrop . [online].

V období únor- ervenec 2005 probíhal projekt výzkumu informa ní gramotnosti realizovaný Ministerstvem informatiky a spole ností STEM/MARK a to na zcela ojedin lém vzorku více než 16 000 respondent , který p inesl následující zjišt ní - 27 % ech informa n gramotných. Hlavním cílem pr zkumu bylo vymezit pojem informa ní gramotnost, zjistit její reálný stav, resp. úrove využívání informa ních a komunika ních technologií v eské republice. Z výzkumu, který nastavil základní úrove informa ní gramotnosti pom rn vysoko, vyplývá, že informa n gramotný je ten, kdo je: •

schopen vyhledat a všestrann zpracovat informace za použití obvyklého po íta ového vybavení

•

schopen orientovat se v r zných oblastech práce s po íta em a efektivn ho používat (oblast HW, terminologie, textový editor, tabulkový editor, grafika, internet a e-mail)

Nejd ležit jší výsledky •

tvrtina populace ve v ku 18–60 let je informa n gramotných (27 %).

•

Podíl informa n gramotných mezi populací starší 60ti let jsou 2 %, mezi generací 15-17 let je tento podíl 55 %.

•

T etina u itel základních a st edních škol (33 %) je informa n gramotná (tedy dv t etiny ne).

•

Úplných po íta ových profesionál orientujících se v oblasti po íta špi kové úrovni je necelé 1 % v populaci.

•

Nejnižší informa ní gramotnosti dosahují zástupci nekvalifikovaných d lnických profesí (4 %).

•

T i tvrtiny z t ch, kte í dnes deklarují schopnost práce s po íta em, získávaly své znalosti metodou pokus-omyl (73 %).

•

Dv t etiny respondent využívávají po íta ke svému sebevzd lávání (63 %), polovina ke hraní her (46 %), t etina k nakupování (31 %).

•

Dv ma p tinám respondent , kte í nevlastní po íta , chybí jeho smysluplné využití (39 %), v generaci nad 60 let tento podíl dosahuje 47 %.

•

Užívání internetu je nej ast ji spojováno s vyhledáváním informací na internetu, rozpoznáním internetové adresy a napsáním jednoduchého emailu.

na

ZDROJ: Ministerstvo informatiky eské republiky. Výzkum informa ní gramotnosti: 27 % ech informa n gramotných [online].

P ÍLOHA . 5 DOTAZNÍK NA TÉMA: VYUŽÍVÁNÍ KNIHOVEN

INTERNETU

P I

NÁKUPU

DOKUMENT

DO

(tento dotazník je ur en pro všechny typy a velikosti knihoven i jiných informa ních pracoviš ; vypl te i když zatím nemáte zkušenosti s použitím Internetu v rámci vaší akvizi ní innosti knihovny)

Údaje o vaší knihovn Název knihovny Sídlo (ulice, m sto) Kraj Zam ení, specializace vaší knihovny Velikost fondu Osoba vypl ující dotazník Kontaktní e-mail správné odpov di laskav takto podtrhn te •

Použila n kdy vaše knihovna Internet p i nákupu dokument (rozum jte: knih, kazet a jiných audiovizuálních dokument )?

• •

ANO NE

(pokud jste podtrhli NE, dále, prosím, nepokra ujte (Vaše p ípadné poznámky napište laskav na konec dotazníku). D kuji za spolupráci!) •

1. 2. 3. 4.

Jak asto užíváte Internetu jako prost edku p i nákupu dokument ? nepravideln , spíše ojedin le nepravideln , spíše ast ji pravideln , pouze n které dokumenty i druhy dokument pravideln , touto cestou nakupujeme veškeré dokumenty

•

Jaký je m sí ní p ír stek vaší knihovny? z toho(dopl te): a) knih: b) kazet: c) jiných AV dokument :

•

Kolik dokument nakoupíte m sí n prost ednictvím Internetu?

z toho(dopl te): a) knih: b) kazet: c) jiných AV dokument : (lze vyjád it i v %) •

Od kterého data užíváte Internet pro akvizi ní innost knihovny?

•

Jaká internetová knihkupectví navšt vujete p i nákupu dokument ? vyjmenujte:

Podle jakých kritérií preferujete to i ono knihkupectví? (lze vybrat tzn. podtrhnou, i více možností) podle nabídky titul ; uživatelská vlídnost www stránky knihkupectví pro m nehraje velkou roli zajímají nás slevy poskytované knihovnám p i nákupu dokument uživatelská vlídnost a podpora, p íjemná komunikace se systémem, snadnost vypln ní objednávky apod. •

• • •

•

Jaké spat ujete výhody a nevýhody nákupu dokument prost ednictvím Internetu oproti tradi ním zp sob m získávání dokument ? (nap .: cena, asová náro nost, možnost výb ru z titul atd.) Vypište: VÝHODY

NEVÝHODY

D kuji za spolupráci a vypln ní tohoto dotazníku. Dotazník laskav odešlete na email: [email protected]. Miloslava Rulíková Údaje budou použity jako podp rný materiál na mou diplomovou práci s tématem „Elektronické obchodování s knihami, kazetami a jinými audiovizuálními dokumenty“.

P ÍLOHA . 6 FRAGEBOGEN ZUM THEMA: DIE AUSNUTZUNG DES INTERNETS DOKUMENTENEINKÄUFEN IN DEN BIBLIOTHEKEN

BEI

DEN

(dieses Farageboden ist für alle Typen und Größen der Bibliotheken oder anderer Auskunftsstellen bestimmt; füllen Sie bitte auch auf, wenn Sie noch keine Erfahrungen mit dem Internetseinsatz im Rahmen Ihrer Einkaufstätigkeit haben) Daten über Ihre Bibliothek

Name Ihrer Bibliothek Sitz (Straße, Stadt) Gebiet Tip, Spezializierung Ihrer Bibliothek Fondgröße Person, die das Fr. ausgefüllt hat Kontakt E-mail unterstreichen Sie bitte entsprechende Antworten 1. Benutzen Sie irgendwann in Ihrer Bibliothek bei dem Ankauf der Dokumenten (Bücher, Audiokassetten oder anderer audiovisuellen Dokumenten) das Internet? JA NEIN (wenn Sie „NEIN“ unterstrichen haben, setzen Sie bitte nicht mehr fort. Danke für Ihre Mitarbeit!) 2. Wie oft benutzen Sie Dokumenteneinkäufen?

das

Internet

als

Mittel

bei

unregelmäßig, ehe vereinzelt unregelmäßig, ehe öfter regelmäßig, für bestimmte Dokumenten oder Dokumentssorten regelmäßig, wir kaufen alle Dokumenten mittels Internet ein 3. Wie groß ist die Monatsdokumentszunahme in Ihrer Bibliothek?

davon (füllen Sie aus): a) Bücher: b) Kassetten: c) andere audiovisuelleDokumenten:

den

4. Wieviel Dokumenten kaufen Sie monatlich mittels Internets ein? davon (füllen Sie aus): a) Bücher: b) Kassetten: c) andere audiovisuelleDokumenten: (es ist möglich auch in den Prozenten auszudrücken) 5. Seit wann benutzen Sie bei dem Ankauf der Dokumenten das Internet?

6. Welcher Internetsbuchhandel besuchen Sie bei dem Ankauf der Dokumenten? Schreiben Sie aus: 7. Nach welchem Kriterium bevorzugen Sie dieser oder jener Internetsbuchhandel? (es ist möglich auch mehrere Möglichkeiten auszuwählen, daß heißt unterstreichen) nach dem Buchtitelsangebot; Anwendersschnittstelle der WWW Seite ist nicht wichtig für mich wir interessieren uns für Preisermäßigungen für Bibliotheken Anwendersschnittstelle der WWW Seite, angenehme Kommunikation mit dem System, Bedienungsfreundlichkeit, Leichtigkeit mit der Ausfüllung des Bestellscheins u.s.w. 8. Welche Vorteile und Nachteile erblicken Sie bei Dokumenteneinkäufen mittels Internets gegenüber konventionellen Dokumenteinkäufen? (zB.: Preis, Zeitaufwand u.s.w.)

den den

Füllen Sie aus: VORTEILE

NACHTEILE

Danke für Ihre Mitarbeit und für die Ausfühlung dieses Fragebogen. Das Fragebogen senden Sie gütig an meiner E-mail Adresse: [email protected].

EVIDENCE VÝP J EK

Prohlášení: Dávám svolení k p j ování této rigorózní práce. Uživatel potvrzuje svým podpisem, že bude tuto práci ádn citovat v seznamu použité literatury. V Praze, dne 14. prosince 2005. Miloslava Rulíková

Jméno

Katedra / Pracovišt

Datum

Podpis

Mgr. Miloslava Rulíková

Recommend Documents