Ilustrátorské dílo Miloslava Jágra

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Filozofická fakulta Katedra dějin umění JITKA BOHUŇKOVÁ Obor: Dějiny výtvarných umění

Ilustrátorské dílo Miloslava Jágra

Bakalářská diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Prof. PhDr. Ladislav Daniel, Ph.D.

OLOMOUC 2012

Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně a uvedla jsem veškeré využité prameny a literaturu.

V Olomouci 6. 4. 2012

Jitka Bohuňková

2

Na tomto místě bych chtěla poděkovat především vedoucímu práce Prof. PhDr. Ladislavu Danielovi Ph.D. za odborné konzultace, panu Doc. PhDr. Vladimíru Suchánkovi, Ph.D. za odborné rady v oblasti filmu, paní Haně Trynerové, dceři Miloslava Jágra, za ochotu a nadšení spolupracovat a paní Stanislavě Zábrodské za kontakt na paní Trynerovou.

3

OBSAH 1. Úvod…………………………………………………………………………………………7 2. Bádání………………………………………………………………………………………8 3. Život………………………………………………………………………………………..11 3.1 Dětství a Studium……………………………………………………………………..11 3.2 Zaměstnání…………………………………………………………………………...12 3.3 Cesta k ilustraci……………………………………………………………………….14 3.4 Divadlo a film………………………………………………………………………...15 4. Vývoj moderní ilustrace podstatný pro tvorbu Miloslava Jágra……………...............17 5. Ilustrátorská činnost……………………………………………………………………...19 5.1 Jágrův výtvarný projev………………………………………………………………..19 5.2 Dětské knihy………………………………………………………………………….22 5.2.1. Špity, špity, bábo……………………………………………………………………….22 5.2.2. Pohádky z pekelce……………………………………………………………………...23 5.2.3 Podívánky………………………………………………………………………………...24 5.2.4 Krakonošova mísa……………………………………………………………………….26 5.2.5 Náš Krakonoš……………………………………………………………………….……27 5.2.6 Kočkám vstup zakázán………………………………………………………………….27 5.2.7 Dlouhý, Široký, Bystrozraký……………………………………………………………28 5.2.8 Návrat na planetu Mikymauz………………………………………………..…………28 5.2.9 Ezopovy bajky……………………………………………………………………………28 5.3 Autorské knihy……………………………………………………………………….29 4

5.3.1 Kluk s křídly……………………………………………………………………………..29 5.3.2 Pan Tužka a slečna Pastelka, o psu Gumovi nemluvě……………………………...30 5.3.3 Osmý trpaslík pana Háby………………………………………………………………30 5.3.4 Jak zrzci udělali tmu……………………………………………………………………31 5.4 Knihy pro dospělé…………………………………………………………………..…32 5.4.1 Humoresky……………………………………………………………………….……….30 5.4.2 Čisté radosti mého života……………………………………………………………….31 5.4.3 Jak se dělá chalupa……………………………………………………………………..33 6. Časopisy…………………………………………………………………………………...35 6.1 Mateřídouška……………………………………………………………………..35 6.2 Sluníčko..…………………………………………………………………………36 6.3 Čtenář………………………………………………………………………..…...36 6.4 Zlatý máj…………………………………………………………………………..37

7. Omalovánky……………………………………………………………………………….38 7.1 Z českých pohádek………………………………………………………………..…..38 7.2 Hledejte kolečka………………………………………………………………………38 8. Ceny a čestná uznání……………………………...………………………………………39 9. Výstavy…………………………………………………………………………………….40 9.1. Samostatné výstavy…………………………………………………………….….…40 9.2 Společné výstavy……………………...………………………………………………….41 10. Bibliografie………………………………………………………………………………42 11. Filmografie………………………………………………………………………………47 5

11.1 Režie………………………………………………………………………………...47 11.2 Autor námětu………………………………………………………………………..47 11.3 Scénárista…………………………………………………………………………....47 11.4 Filmový architekt…………………………………………………………………....48 11.5 Výtvarník…………………………………………………………………………....48 11.6 Umělecká spolupráce………………………………………………………………..49 12. Závěr……………………………………………………………………………………..50 13. Summary.………………………………………………………………………………..50 14. Poznámky……………………………………………………………………………..…51 15. Literatura a Prameny…………………………………………………………………..56 16. Seznam vyobrazení v příloze……………………………………………………………61 17. Seznam vyobrazení na CD……………………………………………………………...63 18. Obrazová příloha………………………………………………………………………..66

6

1. Úvod Miloslav Jágr je významnou osobností české ilustrace a animovaného filmu 20. století. Jeho tvorba zahrnuje ilustraci, především dětských knih, grafiku, keramiku, režii několika krátkých filmů, scénáře, uměleckou spolupráci v oblasti kresleného filmu, byl i divadelním výtvarníkem a důležitý odkaz zanechal i svou pedagogickou činností. Ve své práci jsem se zaměřila na ilustrátorské dílo tohoto umělce, především na dětské a autorské knihy. Pokusila jsem se postihnout jeho působení v časopisech Mateřídouška, Sluníčko, Čtenář a Zlatý máj. Jágrova aktivita ve filmu, divadle a na Vysoké škole uměleckoprůmyslové1 nebyla předmětem mého bádání, pro představu o všestrannosti umělce jsem tyto oblasti alespoň ve stručnosti shrnula.

7

2. Bádání Přestože Miloslav Jágr zanechal ve svém umění velký odkaz, nikdo se jeho dílu doposud příliš nevěnoval. Informace o jeho životě a díle nalezneme v katalozích výstav, časopisových článcích či encyklopediích. Nejvíce se jeho tvorbě věnoval František Holešovský, Blanka Stehlíková, Miroslav Kudrna, Antonín Langhamer nebo Stanislava Zábrodská, která je podle Jágrovy dcery Hany Trynerové nejzasvěcenější specialistkou na jeho tvorbu. Paní Zábrodská napsala několik článků na webu čítárny.cz. František Holešovský, teoretik literatury pro děti, klade důraz na didaktickou a estetickou funkci knih. Publikuje v časopise Zlatý máj, kde podrobně analyzoval některé knihy Miloslava Jágra. Ve své knize Glosy k vývoji české ilustrace pro děti2 nahlíží na úlohu a přínos výtvarných umělců (a jejich práce) z hlediska historie, literárních žánrů i druhů, řeší například i humornou složku ilustrací. Svá tvrzení opírá o četné příklady autorů a jejich děl. Ve spolupráci s Blankou Stehlíkovou, jednou z nejvýznamnějších badatelek v oblasti dětské ilustrace, napsal knihu Čeští ilustrátoři v současné knize pro děti a mládež.3 Přínosem této knihy je přehledný vývoj ilustrací pro děti doplněný medailonky ilustrátorů od B. Stehlíkové. Blanka Stehlíková se věnuje především ilustraci dětských knih. Její články nalezneme ve Zlatém máji, například Nové výtvarné tendence v knížkách pro malé děti4– článek k třicátému jubileu Albatrosu (SNDK), který popisuje posun ilustrace od usilování o přepis skutečnosti k nové etapě, využívající fantazijní prvky, pracující s náznakem. Cesty české ilustrace v knize pro děti a mládež5 je velice přehledná publikace o vývoji dětské ilustrace. Stehlíková se zde věnuje ilustracím od díla Jana Amose Komenského Orbis Pictus (1658) až do 80. let 20. století. Důležitým zdrojem informací jsou samozřejmě katalogy výstav. Hned několik katalogů k Jágrovým výstavám, napsal Antonín Langhamer. Všechny jsou působivě výtvarně řešené, 8

ale z informačního hlediska bych především vyzdvihla katalog Výbor z díla,6 kde v zadní části pan Langhamer sestavil chronologický přehled děl do roku 1989, řazených do jednotlivých oborů, v kterých Jágr působil. Katalog Miloslav Jágr Ilustrace7 je velice zajímavý z hlediska výtvarného řešení. Všechny informace shrnul v článku Ilustrátor, malíř a pedagog Miloslav Jágr.8 Zlatý máj neboli Kritická revue tvorby pro mládež se věnuje literatuře pro děti. Co se týče Jágrovy tvorby je tento časopis nejpřínosnější především recensemi knih. V časopise lze nalézt i několik rozhovorů, pozvánky na výstavy či zprávy o literárních oceněních. Články věnované dílu Jágra zde kromě již zmíněných autorů Františka Holešovského, Blanky Stehlíkové, publikovali například Igor Zhoř, Jaroslav Voráček, Irena Malá, Rudolf Matys, Milada Matějovicová, Arsen Pohribný či Miroslav Kudrna, který napsal velice obsáhlé recense, kde se podrobně věnuje i výtvarné stránce knihy. Miroslav Kudrna ve Zlatém máji recenzoval knihy Krakonošova mísa, Pan Tužka a slečna Pastelka, o psu Gumovi nemluvě a Osmý trpaslík pana Háby. Sám Miloslav Jágr se na některých číslech podílel výtvarně. 9 Bienále ilustrácií Bratislava se koná již od roku 1967, soustředí se na ilustrace knih pro děti a mládež. Bratislavské bienále má velmi významnou úlohu v historii umění, neboť právě zde byly položeny základy systému teorie ilustrace pro děti. Ve sbornících, které jsou dostupné v elektronické formě na internetu,10 nalezneme soupis projevů přednášených na sympoziích bienále k aktuálním otázkám v rámci problematiky dětské knihy.

Práce

Miloslava Jágra se objevily na těchto ročnících 1971, 1975, 1977, 1979, 1981, 1985. Dalším zdrojem v poznání Jágrova života a díla jsou také rozhovory v časopisech. V časopise Květy v rubrice Jak šel život vyšlo Vzpomínání malíře a ilustrátora, profesora Miloslava Jágra, rozdělené do pěti částí.11 V první části s názvem Kluk s křídly nás zavádí do svého dětství, v druhé Národní hrdina vzpomíná na svá studia na sklářské škole, divadelní 9

zkušenosti a na život za války, v třetí se vyjádřil k Inspiromatům a celkově k studentskému životu na VŠUP. Čtvrté vzpomínání Měsíc nad řekou Jizerou věnoval ilustrátorské a animační tvorbě. V posledním, pátém vzpomínání, pojmenovaném Kolo snů vypráví o besedách s dětmi a jeho inspiraci v umění. Velmi obsáhlý rozhovor vyšel v časopise Jizerská kóta 0428.12 Jágrovu působení ve filmu není příliš věnovaná pozornost. V knize Krátký film dětem13 se jeho jméno objevuje ve spojení se studenty, které odchoval. Jan Poš v knize Výtvarníci animovaného filmu v krátkém odstavci zhodnotil Jágrovo pedagogické působení a jeho přínos pro vývoj animovanému filmu. Recense na jednotlivé filmy, vzniklé za Jágrovi spolupráce, můžeme najít v časopise Filmový přehled. Nejpřínosnější článek týkající se filmové tvorby Jágra napsal Jan Poš v knize Animace a doba.14

10

3. Život 3.1 Dětství a studium Miloslav Jágr se narodil 8. června 1927 v Podmoklicích na Olešce. Otec se živil jako topič a matka pracovala v textilce. Dědeček byl přírodní léčitel a společně s babičkou pořádali spiritualistické seance. Babička na nich vytvářela kresby pod vlivem média. Na tyto kresby Miloslav Jágr často vzpomíná a přikládá jim velký vliv na jeho tvorbu. Dětství prožil jako jedináček v Řekách a do obecné i měšťanské školy chodil na Komenského náměstí v Semilech. Za války bydlel s rodiči v zájezdním hostinci u Kynčlů v Bořkově, kde se naučil karetním hrám a kouřit. Roku 1942 nastoupil na Sklářsko - obchodní školu v Železném Brodě, kde začínal u profesora Miloše Janků jako malíř skla. Malované sklo navrhoval i pro Pastrnkův železnobrodský ateliér, ale mnohem bližší mu byli vtipné skleněné figurky.15 Od roku 1943 začal hrát v ochotnickém divadle v Železném brodě a v divadelní činnosti pokračoval i po ukončení sklářské školy. Inspiraci čerpal od starších přátel a hlavně z časopisu Volné směry, vydávaný spolkem Mánes, v kterém nechyběli statě o umění, reprodukce uměleckých děl a poezie. Po uzavření školy byl v letech 1944-1945 totálně nasazen do vojenského skladu Luftwafe, roku 1945 se přestěhoval s rodiči do Jablonce nad Nisou a školu absolvoval roku 1946. Nejbližší mu byla kresba, malba a grafika, proto se přihlásil do ateliéru užité grafiky prof. Josefa Nováka na VŠUP, kam byl přijat až napodruhé. Ateliér byl zpočátku zaměřený na sklo, později na dekorativní malbu a dospěl až k loutkám. Zde studoval v letech 1947-1952. Na studium si přivydělával malováním skla, kreslil návrhy pro skleněné figurky a odbrušoval reliéfy z desetikilových váz z olovnatého skla. Roku 1952 absolvoval školu diplomovou práci loutkovým filmem Vincek sklář. Oponentem mu byl Jiří Trnka. V letech 1952-1955 byl aspirantem pro obor loutkového filmu. 16 11

3.2 Zaměstnání V letech 1955 - 1958 žil v Jablonci nad Nisou, věnoval se propagační grafice a propagačním filmům, a však zanedlouho se s manželkou Hanou přestěhovali za prací do Prahy. Zde byl Jágr zapsán především jako tvůrce Inspiromatů, což byly jakési výtvarné karnevaly plné improvizace, satiry a recese, konané na několika místech v Praze, například v Lucerně nebo Radiopaláci, vždy 19. března. ,,Inspiromatů bylo celkem jedenáct, deset jsem řediteloval. Později už ne jako student školy, ale jako najatý žoldnéř. Dnes bych řekl, že to byl samoobslužný, organizovaný celovečerní superhappening, který neměl obdoby. Profesoři jako Svolinský, Muzika, Novák, Smetana, Strnadel, dávali o masopustu čtrnáct dní volna, kdy se s chutí chodilo do ateliéru a intenzivně se připravoval karneval. Vybrané umělce chodily zvát super vybrané dívky…V roce 1969 byl Inspiromat poslední.“17 V Praze bydleli Jágrovi nejdříve na Libeňské poště, po čtyřech stěhování se usadili na Letné v Dobrovské ulici. Od roku 1957 ilustruje knihy pro nakladatelství Albatros, Mladé letá, Růže, ČS. spisovatel, Lidové nakladatelství atd., spolupracuje s divadlem, filmem, televizí, dětskými časopisy, nakladatelstvím dětské knihy, ÚV ČSM a s časopisy pro děti a mládež. Od roku 1960 působí jako odborný asistent ateliéru kresleného filmu prof. JUDr. Adolfa Hoffmeistera na VŠUP, kde vede speciální oddělení filmové a televizní grafiky. Roku 1970 byl pověřen spoluvedením ateliéru filmové a televizní grafiky na VŠUP, od roku 1979 tento ateliér vede sám. Jeho ateliér se stal velice úspěšným, jako pedagog odváděl výbornou práci, ale z politických důvodů nebyl v 70. a 80. letech jmenován profesorem ani docentem, přestože o docenturu třikrát žádal. Až v roce 1990 se stává profesorem filmové a televizní grafiky na VŠUP v Praze. Byl profesorem přísným, do svého ateliéru si vybíral jen opravdové talenty, když se pod jeho vedení dostal protekční žák, po čase sám rád Jágrův ateliér opustil.

18

Od svých studentů získal přezdívku

Mnata. Důraz kladl především na věcnou správnost věcí. Jágrův žák Jiří Barta, který se stal 12

roku 1992 Jágrovým nástupcem ve vedení ateliéru filmové a televizní grafiky, se ke svému profesorovi vyjádřil takto:,,Měl velkou vizuální paměť a tu naši kresbu korigoval tím způsobem, že vždycky přesně věděl, kde jsou jaké chyby, věděl, jak se třeba zavazuje tahle bota, jak vypadá tenhle podpatek, jak jiný – a prostě na těchto detailech, které se někdy zdají nepodstatné, jsme se hodně naučili, protože i stylizovaná kresba, i naivní kresba musí mít vždycky určitou pravdu, určitou poučenost z reality.“19 Dalšími významnými žáky byli například Pavel Koutský, Nina Čampulková či Michaela Pavlátová. Pomáhal rozvíjet individuální nadání svých žáků a zajistil jejich praktickou realizaci již během studií. Absolventské filmy vznikali v koprodukci školy se studii animovaných filmů, což umožnilo studentům poznání profesionálního prostředí a filmová studia se tak seznámila s novou výtvarnou generací, specializovanou na animaci, což je považováno za jeden z největších přínosů pro vývoj animovaného filmu sedmdesátých a osmdesátých let.20 Díky pedagogické činnosti byl Jágr stále v centru dění, ale vzhledem k jeho zápalu mu nezbývalo mnoho času na tvůrčí práci a nemohl přijímat účast na rozsáhlejších projektech nebo dlouhodobých úkolech. Co se týče knih, které rád Jágr četl, vyzdvihoval Hrabala, Dahla, Poláčka a Medvídka Pú. V dětství měl oblíbenou knihu Borek, postrach Pokřikova, kterou si vybral podle poutavé obálky. Později měl v oblibě Jiráska, například F. L. věk a U nás, Raisovy Zapadlé vlastence nebo Staškova Ševce Matouše. Tyto tři autory měl v oblibě mimo jiné proto, že se jejich příběhy odehrávají v Jágrově rodném kraji. 21 Poslední tvůrčí prací byl zřejmě grafický návrh obálky publikace a vytvoření emblému pro sjezd rodáků a přátel Semil v létě roku 1997. 22 Zemřel 23. srpna 1997 v Praze.

13

3.3 Cesta k ilustraci K ilustraci se pan Jágr dostal náhodou po ukončení školy. ,, Jeden z mých spolužáků dělal výtvarného redaktora v tehdejším Albatrosu a nakladatelství tehdy připravovalo novou knížku autorky Marie Kubátové o hračkách. Vzpomněl si, že já nejenom pocházím z kopců spisovatelčina kraje, ale že jsem se právě na hračky a loutky specializoval. Napsal mi – a tak se ze mne stal ilustrátor.“23 Ilustrace od Miloslava Jágra vycházejí již od roku 1957 v časopise Mateřídouška, od roku 1958 v časopise Čtenář.24 V roce 1958 získal 1. cenu za návrhy upomínkových skleněných figurek a grafické řešení expozic lázeňství a loutek pro čs. pavilon na EXPO 58. Roku 1959 ilustruje první knihu pro SNDK s názvem Pohádky pro rozcáplíky Marie Kubátové, téhož roku je autorem plakátu a výtvarníkem Podkrkonošských slavností písní a tanců v Železném Brodě. O rok později vyhrál konkurzem významnou knížku Špity Špity bábo (1960), ke které vybíral lidové říkadla Karel Černý, Miloslav Jágr je seřadil a ilustroval. Velice zajímavým počinem byli Podívánky (1981), které vytvořil společně s Františkem Nepilem a získali za ně čestné uznání Ministerstva kultury ČSR. Ilustroval také knihy Václava Čtvrtka, Karla Jaromíra Erbena, Eduarda Petišky a mnoho dalších. Celkem se podílel na 150 knihách.25 Jágr vytvořil i několik autorských knih. První vychází roku 1975 Svět naruby, dále napsal a ilustroval například Mám já domek malovaný (1980), Pan Tužka a slečna Pastelka, o psu Gumovi nemluvě (1983), Všude dobře, doma nejlépe (1983), nebo Osmý trpaslík Pana Háby (1984). Jágrova poslední autorská kniha vyšla až po jeho smrti pod názvem Veverek Koudelka a jiná slohová cvičení (2007). Jeho kresby se objevili i několikrát na Bienále ilustracií Bratislava, například se zde prezentoval v roce 1971 pěti ilustracemi ke knížce Bohuslava Březovského Nepovídej pohádky (1970) a pěti ilustracemi ke knížce Špalíček českých pohádek (1969-1970). Za svou jedinečnou ilustrační tvorbu byl oceněn plaketou na Bienále ilustrací Bratislava v roce 1981, Stříbrným orlem ve francouzské Nice – obojí za obrazový doprovod pohádky Václava Čtvrtka Jak ševci zvedli 14

vojnu pro červenou sukni. Roku 1992 získal také ocenění Zlatá stuha v oblasti dětské beletrie za autorskou knihu Jak zrzci udělali tmu (1992). Na poli grafiky se věnuje návrhům plakátů, přebalů gramofonových desek, také upravuje časopisy Čtenář a Zlatý máj.26 3.4 Divadlo a film V letech 1962 až 1968 upravoval výtvarně divadelní programy Realistického divadla v Praze. Spolupracoval s Československou televizí na televizních inscenacích, např. Ivanka a Márinka; Ježčí kůže; Princezna Paradie aj. V sedmdesátých letech se podílel jako jevištní výtvarník na čtyřech inscenacích Hudebního divadla v Karlíně a spolupracoval s režiséry F. Paulem a M. Zavřelem. Vytvářel výtvarnou podobu pro Pojizerské slavnosti. Co se filmu týče, jeho prvním počinem byl loutkový Vincek sklář, diplomová práce. Miloslav Jágr režíroval celkem 6 filmů, mezi nejvýznamnější patří jeho autorský Osmý trpaslík pana Háby. Během svého působení na VŠUP se podílel na mnoha pracích svých studentů jako scénárista. Jeho filmy vznikali ve studiu Bratři v triku (Osmý trpaslík pana Háby, 1980), ve studiu Jiřího Trnky (Projekt, s J. Bartou, 1981) a na VŠUP (Ptakopták, 1977, Óda na vypínač,1979, Cirkus Animo, 1981, Slavné výročí, 1985).27 Americký režisér Gene Deitch si Jágra zvolil jako výtvarníka pro film Hloupá žába, za který dostali roku 1972 v USA Červenou stuhu za nejlepší animovaný film roku. Pro Pragofilm realizuje několik agitek (České sklo, Barvy a laky, Koncert pro pět, Romance v rukavicích atd.)28 Osmý trpaslík pana Háby je krátký kreslený film na motivy stejnojmenné knížky.29 Film Projekt byl původně Jágrův námět, který upravil a realizoval Jiří Barta. Film začíná pohledem na pracovní stůl projektanta. Postupně se na papíře objevuje stavební projekt panelového domu. Návrhářova ruka postupně vybaví dům nábytkem. Každá buňka představuje různý model bydlení. Do paneláku se stěhují všelijací lidé, a tak se v projektu vyskytuje vedle supermoderní domácnosti byt hudebníka, byt sběratele starožitností, selská jizba...až postupně 15

zabydlí návrhář celý dům. Nakonec návrhář nakreslí vnější podobu domu. Následně z projektu mizí originalita a všude převažuje jednolitá šeď stejných bytových buněk.

30

Kouříte? patří do filmů vytvořených spoluprací VŠUP a Studia Jiřího Trnky. Námět pochází

od Miloslava Jágra. Film má za úkol varovat před škodlivostí kouření, je rozdělený do šesti částí, každá patří jinému autorovi, což se odráží v rozdílných formách.31 Michaela Pavlatová za Jágrovi spolupráce natočila animovaný film Křížovka. Nahlíží do soukromí manželů středního věku, kdy manželčino svádění pomůže manželovi vyluštit tajenku křížovky.32 Slavné výročí je poctou k stému výročí VŠUP a zachycuje proměnu školy na pozadí vývoje výtvarného umění. Miloslav Jágr pro tento krátký animovaný film napsal námět, scénář a režii, výtvarně s ním spolupracovali posluchači vyšších ročníků školy.33 O Cirkusu Animo v jednom rozhovorů řekl: ,,Psal se rok 1977, zrovna šedesáté výročí Velké říjnové revoluce. Na Letnou přijel sovětský cirkus Armenie. Obsahová náplň jako na dlani. Studenti kreslili po celý měsíc v cirkuse. Klauzura: cirkusová čísla, pak jejich animace a nakonec animovaný film. Výsledek se jmenoval Cirkus Animo, ale to už nebylo v pozornosti bystrých oček.“

34

16

4. Vývoj české ilustrace Miloslav Jágr je následovník Mikuláše Aleše, Josefa Lady a Antonína Strnadela. Od všech předešlých umělců se liší hlavně dětským pohledem na svět. Dokáže se dokonale vcítit do malého diváka - vše co je pro dospělé samozřejmé, je pro dítě fascinující, což ostatně vystihuje i kniha Podívanky. Obdivoval například Karla Svolinského pro jeho osobité a zároveň věcně správné sdělení, dále vyzdvihoval umělce jako byl Adolf Kašpar, Josef Lada, Jiří Trnka, Antonín Strnadel, Josef Čapek, Jan Zrzavý, František Tichý, Kamil Lhoták, Eva Bednářová, Jiří Kalousek, Zdeněk Burian.35 Na úvod je důležité seznámit se s vývojem české ilustrace. Její počátky sahají až k dílu Jana Amose Komenského, ale soustřeďme se jen na vývoj moderní ilustrace podstatný pro tvorbu Miloslava Jágra. V našem prostředí jsou za zakládající osobnosti moderní ilustrace považováni Jiří Trnka (1912– 1969) a Josef Lada (1887 –1957). Trnka representuje polohu lyrickou, Lada je spíše epikem. Jiří Trnka proslul především v oboru loutkového filmu, je však i důležitým ilustrátorem. Jeho ilustrace mají zvláštní snovou atmosféru, vnitřně nezávislou na literární předloze, převažují v nich poetické prvky nad dějovými. Naproti tomu Josef Lada dějové prvky vyzdvihává, zdroj inspirace nachází ve skutečnosti okořeněné humorem. Velice věrně zpodobňuje typy lidí české vesnice, inspiraci hledá ve vlastním dětství. Prvek humoru spočívá v přenášení pohádkových motivů do reálného světa, městského prostředí do vesnice, lidských vlastností na zvířata apod. Humor tedy nemá za úkol zesměšňovat, ale pouze budit veselí. Ladova jednoduchá, výrazná kresba, plná humoru je Jágrovi velmi blízká. Miloslav Jágr využívá ve svém výtvarném projevu výraznou konturu, kterou přebírá od Josefa Lady. Další důležitou osobností byl Karel Svolinský (1896 - 1986). Jeho ilustrace doprovázejí klasické i moderní pohádky. U klasických textů klade důraz na děj, u moderních je doprovod spíše lyričtější. Antonín Strnadel (1910-1975) se inspiruje, podobně 17

jako Svolinský, v lidovém výtvarném umění svého rodného kraje. Stejně tak činí Jágr. Oba umělci

vystihují atmosféru kraje, ale lidovou tradici každý uchopil jiným způsobem.

Miloslav Jágr vychází ze stylizace a barevnosti, kdežto Strnadel oceňuje představový svět a obraznost. Po roce 1945 se zájem o dětskou knihu zvyšuje, především o její výchovné poslání. Téhož roku vzniklo nakladatelství Mladá fronta a v roce 1949 Státní nakladatelství dětské knihy (SNDK), později přejmenované na Albatros. V poválečných letech sledujeme dvě generační vrstvy, které se navzájem ovlivňují. První jsou autoři tvořící již před válkou, druzí tvořící až po válce. Mladí ilustrátoři požadují více fantazie pro dětského čtenáře, pro sebe více svobody a nezávislosti na textu. Texty si vybírají podle zaměření své volné tvorby a tak se ilustrace začínají výrazně diferencovat podle výtvarného názoru ilustrátorů, kteří se začali specializovat na jednotlivé autory a literární žánry. V ilustracích se objevují podobné prostředky jako ve volné tvorbě – kresba, grafika, koláž i kombinované techniky. Do dětské knihy se také dostávají vlivy z propagační grafiky a kresleného filmu. V době, kdy světové výtvarné scéně vládne pop art, se u nás rýsuje nový styl, nazývaný Česká groteska, která měla odrážet grotesknost ,,normalizační" doby. Po srpnu 1968 se kreslený humor může stát některým autorům nebezpečný. Jediné odvětví, kde je úsměvná forma akceptována, jsou dětské knihy. Právě v nich mohli mladí kreslíři najít uplatnění. V sedmdesátých letech je pro vývoj české ilustrace důležitý kreslený film. Po smrti Jiřího Trnky, který upřednostňoval loutkový film, se do popředí dostává kreslený film, v němž se mohli uplatnit tvůrci kresleného humoru. Zásadní zlom nastal v roce 1965 uvedením Večerníčku Československou televizí. Děti si přáli mít své televizní hrdiny doma a tak se filmové příběhy převáděli do knih, což platilo i naopak. 36

18

5. Ilustrátorská činnost 5.1 Jágrův výtvarný projev Miloslav Jágr patří mezi ilustrátory poválečného období, typické humoristickou akcentací. Oproti realistickému výtvarnému přepisu skutečnosti válečného období se začala uplatňovat abstrakce i realistický detail, který nabyl platnosti symbolů, zdůrazňovaly se rysy expresivní, obrazový celek byl laděn lyricky nebo humorně.37 Jágrův výtvarný projev svou jednoduchostí a čitelností připomíná dětskou kresbu, ale pokaždé má přesný výraz, charakteristiku a nepostradatelnou expresívní zkratku. Ilustrace jsou velmi obsáhlé, s množstvím překrývajících se figur a věcí, přesto vždy zůstávají čitelné.38 Své postavičky pojímá jako kresebné a plošné siluety, mající infantilní zjednodušení, nadsázku, ale přesto věcnou správnost. Velice lpěl na detailech, které mají vycházet z reality i ve stylizované kresbě. Například pečlivě sledoval způsob šněrování tkaniček, zapínání knoflíků nebo zachycení kšand na kalhotách apod. Hlavním výrazovým prostředkem je rozechvělá černá kontura, která se postupem času čím dál více ,,tříští“. V kresbách Jágr záměrně porušuje některé zákony perspektivy, aby odlišil hlavní hrdiny od jiných postav a hlavní děje od těch vedlejších. Figury jsou v poměru ke krajině výrazně větší. Jágr se zřejmě inspiroval v dětských kresbách, kde velikost určuje důležitost zobrazovaného. Jágr si velmi oblíbil techniku akvarelu, pomocí které dosáhl příjemných pastelových barev. Jeho kresby prošly velkým vývojem, především co se týče humoru a chápání textu. Od polohy obecnější, doprovodné, k humoru, který v organické jednotě s obsahem knížky její text rozvíjí a doplňuje, a tak kresba začíná hrát relativně samostatnou funkci.39 Tento vývoj by se dal rozdělit na dvě hlavní etapy. První etapu zastupují ilustrace vzniklé od padesátých do sedmdesátých let. Jsou charakteristické klasickou až líbivou kresbou a barevností, vyhovující svým pojetím požadavkům nakladatelství i autorům. Patří sem například knihy Špity, špity, bábo a dětské 19

leporelo Zasadil dědek řepu, mladší dílo Nepovídej pohádky, Špalíček českých pohádek a Nový špalíček českých pohádek, Plný pytel pohádek, Náš Krakonoš, Polní žínka Evelínka či Jak ševci zvedli vojnu pro červenou sukni. Druhé období začíná na konci sedmdesátých let a trvá po zbytek Jágrova života. Jeho kresebný rukopis se začíná uvolňovat, také více experimentuje, což mu umožňují hlavně autorské knihy osmdesátých let – Kluk s křídly, Osmý trpaslík pana Háby, Pan Tužka a slečna Pastelka, o psu Gumovi nemluvě a Jak zrzci udělali tmu. Kromě těchto vlastních knížek sem patří Pohádky děda Vševěda, Pohádky lesního pacholíčka a Nefňukej, veverko. Z devadesátých let bych jmenovala Pohádky z pekelce nebo Ezopovy bajky. Jágr se zaměřuje i na předsádky, pokud mu to nakladatelství povolí. Předsádky mu dává prostor vyjádřit věci, jaké se v ilustracích těžko vyjadřují. Vzorové je v tomto ohledu dílo Václava Čtvrtka Jak ševci zvedli vojnu pro červenou sukni, kdy předsádku zdobí několik desítek párů bot, které odkazují na povolání hlavního hrdiny Kuby. 40 Kresebnost a dějovost i množství epizodních scén sbližuje Jágra s okruhem ilustrátorů grafiků sedmdesátých let, významných renesancí kresebných a grafických postupů a bohatou dějovostí svých ilustrací. Posun k epice neznamenal u nich pouhý důraz na text, ale jak je zřejmé již z příkladu Miloslava Jágra, rozvinutí textu pohádky o nové epizody nebo vznik samostatných obrazových příloh, kde ilustrátor zobrazil vše, na co spisovatel neměl místo.41 Velký vliv na jeho pojetí ilustrací měly zkušenosti z filmu a divadla. Napodobuje otevřenou jevištní scénu, která mu sjednocuje rozdílné děje. Vytváří kompozice, kde se kolem hlavního motivu odehrává několik vedlejších epizodních dějů, jejichž význam například odlišuje různou velikostí postav. V jeho kresbách se prolíná několik dějů paralelních, minulých i současných, zobrazuje co se děje v exteriéru i interiéru. Ve výjevech kombinuje figury s krajinou a zobrazuje je v různých zorných úhlech. Využívá projekce z podhledu, kde vzdálené je situováno na horní části stránky, odkud se čtou příběhy k dolnímu konci 20

kresby.42,,Při ilustrování pohádek se snažím kresby něčím ozvláštnit, aby tvořili svůj vnitřní příběh, dokonce aby skrývali v sobě několik příběhů, několik rovin – jako román. Pro dětského čtenáře je také vrstvení plánů ilustrací dobrodružným hledáním.“ 43 Inspiraci hledá ve vlastním dětství a vzpomínkách na rodný kraj a tak můžeme v jeho díle najít postavy venkovanů z Podkrkonoší a Pojizeří. Krajinu svého dětství vnáší především do pohádek Čtvrtkových a Sirovátkových, nesměřuje však ke krajinnému portrétu jako Lada. Příběhy se odehrávají v kopcovité krajině, která otvírala stále nové pohledy do údolí, do vesnic i městeček, do chalup i dvorků, řemeslnických dílen a nabádala malíře k celým řetězcům příběhů, v nichž vystupují vedle pohádkových bytostí obyčejní řemeslníci, hajní či vojáci.44 Čerpá také z lidové pohádky a ozvuky lidových představ promítá do pohádky umělé.45 Při tvoření knih pro děti je zapotřebí znalost dětské psychiky, schopnost proniknout do jejich cítění i vnímání a umět tuto zkušenost výtvarně zobrazit. Jágr tyto zkušenosti sbírá při rozprávění s dětmi a snaží se pochopit jejich vnitřní svět. Dává si velice záležet na srozumitelnosti zobrazených předmětů, neboť je přesvědčen, že dítě prvně poznává svět skrze knihu. V Pražský rozhovorech toto tvrzení demonstruje takto: ,,Městské dítě například vidí krávu nejdříve v knížce a až potom ji vidí živou, skutečnou. Záleží tedy na výtvarníkovi, jak ji nakreslí. Dětská duše je nepopsaná, je přístupná všem novým podmětům, mozek není zatížený předsudky a konvencemi.“46 Pro lepší a hlubší pochopení dětské duše využívá i vlastní vzpomínky a pocity z dětství. Jeho kresby nejsou pouhým doprovodem, ale jsou součástí příběhu, povyšují knihu na umělecké dílo samo o sobě. Jágrovi ilustrace tvoří vlastně identitu knížek, bez nich by nebyli tím, čím jsou. Osobitým způsobem ve svém díle spojuje lidový humor s lidovým vyjádřením poetičnosti. K pochopení tvůrčího procesu nám dopomohou Jágrova slova: ,,Každá knížka je pro mne maturita. Text pokaždé vyžaduje něco docela jiného. To hlavní je najít klíč. Hledání 21

nápadu je vždycky nejnapínavější a najít nápad na celkovou koncepci je poloviční výhra. Teprve pak, když se podaří, může být kresba dobrým partnerem literatuře. Ilustrátor se musí do textu zamilovat, jinak to nejde, vždyť s ním tráví někdy půl roku života i déle. Pomocí obrázků a někdy i textu chci dětem vyprávět o domově, o vztazích mezi lidmi, o vztazích mezi člověkem a přírodou, o vztahu člověka k domovu. Pohádka, to je cosi, v čem je zachován odkaz domova a národa, a já si myslím, že dnešní výtvarník ji má převyprávět tak, jako by vznikala právě v tom roce, který se zrovna píše, z pohledu a výtvarných zkušeností současného člověka.“47 Miloslav Jágr přistupuje ke každému literárnímu dílu jiným způsobem. Odlišný přístup vyžadují knihy pro dospělé, pro děti i třeba texty klasiků. Tématu podřizuje i volbu techniky ilustrací. 5.2 Knihy pro děti: ,,Jsem šťastný, že mi knížky pro děti dávají prostor k vymýšlení, že mohu vést dialog s textem, někdy se s ním třeba i rozejít. Rád kreslím to, co není napsáno. Pokaždé se těším, až knížka, na které jsem pracoval, vyjde. A když udělá radost, zvláště pak dětem, tak si pomyslím, že být ilustrátorem je dobré.“48 Miloslav Jágr 5.2.1. Špity, špity, bábo napsal Karel Černý Kniha lidových humorných pořekadel, která se stala první velkou knihou Miloslava Jágra a zařadila ho mezi ilustrátory dětských knih, konkrétně do šuplíku venkovských obrázků a folklóru. Vyhrál ji konkurzem v Státním nakladatelství dětské knihy (SNDK). Redaktor Karel Černý vybral lidová říkadla. Jágr si je mohl libovolně řadit. Postavil proti sobě dvojstránku nebeskou a čertovskou. Nakonec nakladatelství vypustilo říkadlo Všichni svatí tancovali, zastupující stránku nebeskou, a nahradili je obyčejné říkanky. 49 22

5.2.2. Pohádky z pekelce napsal František Nepil Pohádky z pekelce byla první kniha, kterou Miloslav Jágr ilustroval pro Františka Nepila. Jedná se o sbírku pohádek, kterou Nepil napsal pro svou dceru Helenku. V roce 1967 Jágr pohádky doplnil černobílými kresbami tištěné na barevném podkladu. Toto dílo měl natolik rád, že se v roce 1996 rozhodl pohádky ilustrovat podruhé. Tentokrát knihu obdařit kolorovanými ilustracemi s důrazem na výraznou obrysovou linii. Pohádky jsou v obou vydání řazeny stejně. I ilustrace jsou si do jisté míry podobné, přesto najdeme rozdíly nejen po barevné stránce, ale i ve způsobu kresby. Kresby v mladší knize vykazují větší míru infantilního zjednodušení a stylizace. Například v pohádce O brejlovci v druhém vydání nezobrazuje tohoto hada s brýlemi na zádech, nýbrž přímo na očích, O hadovce smrduté nemají oči jen houby, ale i šnek a červ. V druhém vydání v ilustracích častěji mění úhel pohledu, pohyb postav působí přirozeněji a kresby mají expresivnější formu. Kompozice jsou celkově bohatší. Miloslav Jágr a František Nepil měli k sobě velmi blízko. Jejich přátelství popisuje Jágr v doslovu k druhému vydání Nepilových Pohádek z pekelce. ,,Pohádky z pekelce je první knížka pohádek pro děti, kterou František Nepil napsal. Vznikla v roce 1967 a vydalo ji malé jihočeské nakladatelství jménem Růže. Zásluhu na tom měl Boris Jachim, který nás tenkrát oba pozval do redakce v Českých Budějovicích. Jeli jsme vlakem, cesta tam je dlouhá, ale František mi ji tak pěkně zkrátil, že jsem si pomyslel, co je to za človíčka, který mi tak pěkně vypráví, až je škoda vystupovat. Když jsme jeli zpátky, byli jsme už kamarádi. Tak jsem kamarádovi k jeho povedeným pohádkám nakreslil černobílé ilustrace. Protože Pohádky z Pekelce jsou pořád pěkné, mám zato, že si zaslouží, aby je opět spatřilo oko čtenáře, ale už 23

s barevnými obrázky. Je dobře rozeznatelné, komu František Nepil stranil. Neměl rád darebák, lenochy a tupce, dával přednost legraci, rád si hrál se slovy i s příběhem.“50 Jejich spolupráce u Pohádek z pekelce neskončila. František Nepil zahájil několik Jágrových výstav, napsal úvodní slovo do katalogu Jágrovy Novopacké výstavy, otextoval první Jágrovu knihu Podívánky. Na oplátku mu Miloslav Jágr ilustroval knihy Jak se dělá chalupa, Polní žínka Evelínka, Naschválníčci, Střevíce z lýčí a Kněžnin prsten. 5.2.3 Podívánky napsal František Nepil Na vznik této oceňované knihy Jágr vzpomínal takto: ,,Podívánky vznikali úplně naopak, než jak je zvykem. Na počátku byl Jan Pacovský, který vymyslel pro děti naučný text o tom, jak něco vzniká, pak… a podobně. Měl jsem to ilustrovat, ale moc se mi nechtělo. Pokusil jsem se udělat něco podobného po svém – nahrubo jsem na osmačtyřicet stránek nakreslil obrázky z dětství až do doby, kdy jde dítě do školy.“51 Chtěl zachytit celý koloběh života i přírody jako harmonického celku. Obrázky jsou doplněné poetickými texty od Františka Nepila. V kresbách Jágr záměrně porušuje některé zákony perspektivy, aby odlišil hlavního hrdinu od jiných postav. Koncepce knihy klade stejný důraz na vizuální stránku jako na stránku textovou. Obrázky nejsou pouhou paralelou samostatného textu, ale jsou bez něj nemyslitelné – a naopak. Základním kamenem Podívánek je interakce mezi textem a obrázky:52 Vztahy jednosměrné – text odkazuje přímo na obrázek (,,Já jsem ten s tím šaškem..“), obousměrné – text a obrázky se vzájemně doplňují a rozvíjejí, např. retrospektivy nebo komentáře dokáže lépe popsat text, kdežto obrázky lépe vystihnou atmosféru a prostorové vztahy. Někdy autoři záměrně vytváří mezi oběma složkami neshody, aby dovedli čtenáře k aktivitě.53 ,,Na jedné kresbě je podzim, 24

na poli stojí čert a vykopává brambory. Nepil napsal: Na pravé stránce vidíme čerta – a ne abyste se ho děti bály, ten je na brambory!“ Jenže čert je nalevo. Začaly nám chodit dopisy, že v knize je chyba. Z toho jsem usoudil, že někdy je třeba čtenáře nebo diváka, možná i záměrně ,,nachytat“. On najde chybu, je nadšen a reaguje!“

54

Snaží se vést vnímatele ke

koncentraci, k plnému zaujetí a pozornosti, k větší vnímavosti, k domýšlení a promýšlení vztahů a souvislostí mezi obrázkem a textem (,, Kdyby vás vzala vlaštovka do zobáčku“) nebo i mezi dvěma obrázky či mezi celými dvojstranami, aby vedly k zaujímání vlastního stanoviska, k uvědomování si vlastních životních situací a postojů.55 I přes úspornost a stručnost textu se autorům podařilo vytvořit jakousi encyklopedii čtyřletého dítěte, které postupně poznává svět kolem sebe - od vlastní osobnosti, vztahů v rodině až k prvním kontaktům se společností a druhými lidmi. Hlavní hrdina Podívánek, je sympatický, nepojmenovaný zrzavý kluk. V obrázcích je vždy hlavním těžištěm, nejčastěji bývá exponován z anfasu. Je to právě ten hrdina, s nímž se čtenář ztotožní. Právě postava tohoto malého kluka vnáší do Podívánek – a to jak do textu, tak do obrázků – humor. Ve svém vyprávění nám chlapecký hrdina odkrývá celý svůj život. Děje se tak po celý rok, kdy nás seznamuje s venkovem i městem, s dědečkem a babičkou, s oblíbenými činnostmi i s proměnami ročních období. Zároveň definuje celý rod s početným příbuzenstvem i lidi z okolí s různými profesemi. Vše se odehrává na pozadí hustě zalidněných ulic, náměstí, návsí a dvorků, polí a lučin se zvířaty… Avšak to, co Jágr sděluje svými barevnými, obrazovými dvoustranami předčí všechny psané informace. Podívánky jsou dosud nejkomplexnější pojetí světa vnímaného i vysněného.56 Podívánky, i Kluk s křídly, dvě knížky, které vyšly s minimálním odstupem v Albatrosu a pod nimiž je podepsán Miloslav Jágr, jsou něčím výjimečným. Liší se především tím, že vedou čtenáře aktivně, což je v době, kdy je od diváka a čtenáře vyžadována především 25

konzumentská poslušnost, kdy se děti učí spíše pasivní spokojenosti, příjemná změna a kniha dostává až jakousi podobu výzvy manifestu.57 Kniha dostala ocenění Čestné uznání Nejkrásnější knihy 1981. 5.2.4 Krakonošova mísa napsal Antonín Pochop Krakonošovu mísu pojal Antonín Pochop jako soubor pohádek a pověstí z horního Podkrkonoší. Jágr pro obrazový doprovod knihy zvolil kombinaci techniky perokresby a akvarelu. Pro inspiraci se často obrací do rodného Podkrkonoší, kde probouzí své dětské vzpomínky a ty oživuje ve svých kresbách. Právě osobní vztah a zážitky budují přesvědčivost knihy. V knize se prolíná (pod rouškou humorného ladění) sen se skutečností. V duchovním podhoubí tak vzniká moderní mýtus domova otců, nutí čtenáře k zamyšlení nad osudem základních mravních hodnot. V obrazech vyniká Jágr mistrovským podáním děje, komponovaných k Pochopovým textům, pro něho příznačným stylem i bujnou výpravností obrazového celku, v němž si ponechává každičký detail svou právoplatnou moc nad samotným sdělením lidového sběratele. Miloslav Jágr i touto útlou knížkou potvrzuje, že u nás patří k autorům provokujícím k myšlení a estetickému zážitku v pravém slova smyslu. Je znám právě tím, že svým doprovodným obrazem nedá hned jednoznačnou odpověď, na kterou čtenář čeká se svými otázkami. I u něho platí beze zbytku, že sebepoznání je jedinou možnou cestou k pravdě o člověku. Nikdy se totiž nenechá připravit o výsadu smět prožít hluboký vztah k literární látce jako malíř, který chce být k lidem poctivý a otevřený.58

26

5.2.5 Náš Krakonoš napsal Josef Spilka Stejně jako v knize Krakonošova mísa odráží Jágr svůj vztah k rodnému Podkrkonoší. Jágrův pohled na Krakonošův kraj je však ještě v něčem zvláštní – nejen že se snaží postihnout místo svého dětství, ale snaží se ho zprostředkovat dětskýma očima – s veškerou dětskou fantazií a nadšením. V zobrazení samotného Krakonoše navazuje na jeho lidové pojetí vousatého lesáka a zároveň se pro něj stává personifikací všeho v kraji – lesů, kopců, rostlin apod. Například v obraze k pohádce O mastičkáři vidí jeho tvář v mracích nebo i samotná kresba na přebalu knihy napovídá, že Krakonoš není obyčejná fantaskní postava, ale má jakýsi vyšší, pro daný kraj zásadní význam. Vedle těchto kreseb sledujeme v knize ještě druhý ilustrační proud: detaily rostlin, předmětů, pohádkových postav, lidových artefaktů, které začínají či zakončují stránky a cyklus středně velkých ilustrací ohraničujících knihu. Na předsádkách nás uvádí do krajiny, v pětici středních úvodních a závěrečných obrázků zdůrazňuje prvky života a činnosti: postava ponocného, lidové figurky Krakonoše, hodiny s kukačkou a květině-houbě z Krakonošovy zahrady. 59 5.2.6 Kočkám vstup zakázán napsala Ljuba Štíplová Kniha je velice bohatá žánrově i vizuálně. Její tvář vytvořil Jágr vtipným výtvarným doprovodem.

Ljuba Štíplová kombinuje pohádky, říkadla, hádanky i čtení obrázků ve

verších. Knihu uceluje rámcový příběh o myšce, která se zatoulala do knížky.

Velmi

zajímavá je i jazyková stránka - autorka využívá zvukomalebnosti slov ve vnitřních rýmech a slovních hříčkách.60

27

5.2.7 Dlouhý, Široký, Bystrozraký napsal Karel Jaromír Erben K textům klasiků přistupoval Miloslav Jágr jiným způsobem, než u nově vznikajících knih pro děti. Tuto Erbenovu pohádku ilustroval například Antonín Strnadel a u takto významných knih je mnohem těžší najít nové invenční řešení. Inspiračně vychází Jágr z nové generace čtenářů, která se od Erbenovi doby změnila, přesto jí mají jeho texty stále co nabídnout a proto je zapotřebí najít nový způsob výtvarného zpracování oslovující současného čtenáře.61 5.2.8 Návrat na planetu Mikymauz napsal Oto Hofman Povídky s ústředním tématem osamělosti dítěte v uspěchaném světě dospělých, kteří nemají pro dětské problémy pochopení. Dítě tak hledá východisko ve fantasii. Vzhledem k povaze knížky nesáhl Miloslav Jágr po bohatém, veselém doprovodu, nýbrž jeho celostránkové ilustrace zdobí jen začátky kapitol, motiv vychází ze samotného názvu následující kapitoly. 5.2.9 Ezopovy bajky napsal Pavel Šrut Pavel Šrut se společně s Miloslavem Jágrem pustil do tématu povídek od řeckého otroka Ezopa, které byly již několikrát zpracovány. Přesto se jim podařilo vytvořit moderní, vtipnou adaptaci této staré látky a převyprávět ji poutavým způsobem dětským čtenářům. U nás jedno z nejlepších zpracování pochází z roku 1931 od Josefa Lady, který knihu napsal i ilustroval. Dále vyšly Ezopovy bajky roku 1957 s ilustracemi Václava Holara, text přebásnil Jiří Kolář.

28

Roku 1975 bajky přeložil Rudolf Kuthan a jako doprovod byli použity dřevoryty Zdeňka Mézla. 5.3 Autorské knihy Těžištěm autorských knih Miloslava Jágra je vždy obraz. Text má jakousi doplňující úlohu, nastiňuje hlavní příběh, který autor rozehrává v ilustracích. 5.3.1 Kluk s Křídly Miloslav Jágr zde velmi dobře vyrovnává poměr textu a ilustrace. Knížka má výrazné autobiografické prvky, je v ní mnoho humoru a nechybí ani hlubší životní filosofie. Příběh Jágr skládá z řady epizod, které prožívá sám kluk s křídly, oživuje je popisem krajiny nahlíženou z ptačí perspektivy za svého letu nad městečky a vesnicemi od Krkonoš po Český ráj. Kluk s křídly žije na ostrově Výstrčka obtékané řekou Jizerou, kde své dětství prožil Jágr. Sám Jágr tvrdí, že nemá rodného města, ale má rodnou řeku: ,, K mému dětství patří Jizera. Pořád víc a víc se mi po ní stýská. Tím je znásobena moje a věřím, že i její radost ze shledání. Namočím prst, olíznu, napiju se. Co já jsem se už Jizery napil, někdy pro žízeň, ale nejčastěji, když jsem se topil. Jak já jsem se často topil, snad každé prázdniny a mnohokrát. Ne a ne se naučit plavat, ač jsem se snažil a nevzdával. Měl jsem mnoho trenérů, poznal jsem všechny osvědčené metody a pil jsem a pil. V průměru dvakrát za prázdniny jsem byl kříšen jako lehký utopenec. Teď již plavu. Co já jsem vypil Jizery. Proto snad, i s jistotou je tak silně a hluboce ve mně.“63 Tatínek kluka s křídly je topičem, stejně jako Jágrův otec. Pohádkový hrdina také navštěvuje stejnou školu v Semilech, kam ho musí přes řeku Jizeru převážet strýc Karel. Když v zimě řeka zamrzne, nemůže se do školy dostat a tak si krátí chvíle modelováním sněhuláků. Sto třetí sněhulák, vysoký trpaslík, na něj promluví a chce splnit klukovi přání. Jeho jediné přání jsou křídla, aby mohl do školy létat. Často létá nad 29

krajinou a pak kreslí, co viděl. Stejně tak činil i Miloslav Jágr, i když mu scházela křídla. O svém rodném kraji říká: ,,Semily mají krásné okolí. Cesta přes Příkrý do Vysokého nad Jizerou nemá v Čechách obdoby. Z té výšky je vidět Kozákov i údolí Jizery pod Kotlem. Zem je tu jiná než třeba v blízkém Jablonci. Pěstují tu obilí, jsou tu usedlíci i rekreanti a tradice. Antal Stašek tu napsal svůj největší román o ševci Matoušovi. Ta místa musíte prokráčet a pak mi dáte za pravdu.“ 64 Kniha byla dokonce přeložena do Japonštiny. 5.3.2 Pan Tužka a slečna Pastelka, o psu Gumovi nemluvě Kniha pojednává o lásce dvou odlišných lidí - pana Tužky a slečny Pastelky. Pan Tužka žije se svým psem Gumem ve městě Tužkově, kde je všechno přesně narýsované a šedivé. Slečna Pastelka žije v Pastelkově, má ráda barvy, duhu, motýly, květiny a oblé věci. Přestože jsou oba z jiného města, mají rádi rozdílné věci, najdou ve svých protikladech zalíbení a díky kompromisům najdou cestu k harmonii. Jágr zkracuje text a příběh zasazuje do obrazu, čímž zesiluje roli výtvarného vypravěče. Jako ve všech svých knížkách klade důraz na humor a lidské ,,dobráctví“. Ve stylu kresby se velmi blíží dětskému projevu. Dává si záležet i na rytmizaci dekorativních prvků.65 5.3.3 Osmý trpaslík pana Háby Skutečný pan Hába bydlel na Olešce, stejně jako Jágrova rodina. Vycpával drobné zvířectvo a pak je stavěl do jakýchsi divadelních maket.66 V knize bydlí pan Hába osm vlakových stanic za Prahou, v domku se zahrádkou. Už sama vnější scenérie světa venkova – starý dřevěný plot u malého domku na okraji lesa, branka s topoly, lípa přeplněná ptačími budkami, nařezaná polena dříví, jezírko s kapradím a mechy – vytváří pohádkovou atmosféru

30

plnou harmonie člověka a přírody, do které přinese pan Hába sádrového trpaslíka z Matějské pouti. Trpaslíka postaví k jezírku. Jednou zrána, při májovém deštíku, trpaslíka oživila duha. Trpaslík si ostříhal vousy, až vypadal jako malý kluk. A tak začal chodit do školy, protože vzdělaných trpaslíků není nikdy dost. Po škole se vydal s dětmi k řece, kde se málem utopil. Poté, co ho kamarádi vylovili, stekla z něho všechna barva a pan Hába ho musel natřít. Dlouhou chvíli si krátil příběhem o Sněhurce, ale její spánek ho tolik rozplakal, že si barvu opět poškodil. I když se pan Hába zlobil, natřel mu tváře znovu a odpoledne šli společně na představení cirkusu Humberto. Kouzelník si trpaslíka vybral za spolupracovníka a v hypnóze z něj udělal opět nehybného sádrového trpaslíka. Pan Hába trpaslíka postavil zpátky k jezírku, aby mohl opět hledět do dálky. Pojetí celé knihy je obrazové, texty tvoří rámec příběhu a slouží spíše dospělým čtenářům. Tuší, akvarelem a barevnými křídami činí dílo střídavé lineatury perokresby s plochou rozmývané barvy nebo šrafurou v tužkách dílem vizuálně nesmírně přitažlivým, předsádka je autorem volena jako plocha, kterou zjara pokryla rozkvetlá louka. V celistvě pojednané knize slovem a ilustracemi prokázal Miloslav Jágr dovednost spojení literárního jazyka s představivostí dítěte, jíž podal v detailu i výtvarné kompozici důkaz vysoce náročné umělecké formy pro záměr zpřítomnění osudů české pohádky. Aniž z ní opakoval jen minulost – jakoby dávno zažitou generacemi.67 Kniha byla oceněna v soutěži Nejkrásnější knihy roku 1984. 5.3.4 Jak zrzci udělali tmu Kniha Jak zrzci udělali tmu je z Jágrových autorských knih na text nejbohatší, ovšem obrazová část má zde také významnou roli. Jágr vypráví velmi humorný příběh plný zvratů a vtipných slovních hříček. Hlavní hrdinové jsou čtyři ryšaví loupežníci, antropomorfizovaný 31

měsíc, obyvatelé Smutné vsi pod Černým kopcem a holčička Boženka. Unavený Měsíc se usadí v chalupě Lumpárně na Černém kopci, kde chce nabrat nové síly. V chalupě však bydlí loupežníci Zrzoun, Zrzek, Rez a Matylda. Když zjistí, kdo v chaloupce přebývá, vymyslí lest, jak se Měsíce zbavit, aby v noci byla úplná tma a loupežníci tak mohli snáze krást. Měsíce nalákají do vykopané jámy a zahrabou ho listím. Hned první noc ve tmě zabloudí a vykradou si vlastní chalupu. Začnou svého činu litovat a napíšou anonymní dopis do vesnice. Než dopis odnesou, objeví měsíc holčička Boženka. Loupežníci se nakonec ke všem činům přiznají, nakradené věci vrátí, pomohou obyvatelům Smutné vsi vyleštit Měsíc a vrátit ho zpět na oblohu. 68 Jak už tomu u Jágrových ilustrací bývá, do obrazu se dostává komičnost a tím autor umocňuje humorný příběh. Ať už je to Měsíc v chaloupce, který má lidské tělo, loupežník Matylda, převlečený za slepce, záměrně připomínající vlka v pohádce O červené Karkulce, nebo loupežníci zamazaní od tuše, kterou vypili, aby po sobě zahladili stopy. Kombinuje ilustrace na půlstranu, stranu i dvojstranu, často děj odehrávající se v noci umisťuje na černé pozadí, kde vyniká bílé písmo. Předsádku pojímá jako vesnici zahalenou do tmy. V roce 1992 dostala kniha ocenění Zlatá stuha za literaturu pro děti a mládež. 5.4 Knihy pro dospělé: Jágrovo vypravěčství plné humoru se také odrazilo v knihách pro dospělé. Ke každému autorovi hledá nové výrazové prostředky, avšak všem dílům této oblasti je společná černobílá lineární kresba.

32

5.4.1 Humoresky napsal Anton Pavlovič Čechov Objevným počinem v Jágrově vývoji se stal cyklus šestnácti kompozicích k Čechovým Humoreskám, časově spadajících do období Sirovátkově knize Plný pytel pohádek. U ilustrátora zaměřeného převážně na dětské knihy znamená právě přirozený exkurs do mimodětské oblasti přeryv v tvůrčím procesu i příležitost k vyjádření nového uměleckého výrazů. Čechovské kompozice působí jako herecké etudy, střídají se v nich rytmy nálad, výrazů, charakterů. Jágr nadlehčuje melancholický stesk, utvrzuje ztajenou úsměvnost situací a posouvá ji do sféry naděje. 69 5.4.2 Čisté radosti mého života napsal Jan Šmíd Příběh odehrávající se na americkém jihozápadě, vypráví o cestách obchodníka s textiliemi Nata Jessela a jeho přátelství s lvicí Eileen. Pro Jana Šmida ilustroval Návrat čistých radostí, Kulka od pánaboha a Údolí nejčistších radostí. 5.4.3 Jak se dělá chalupa napsal František Nepil Nepil humorně popisuje, co všechno za strasti zažijete, když si chcete pořídit chalupu. Stylově jsou ilustrace podobné obrazovému doprovodu Pohádek z pekelce z roku 1967. Jágr používá černou lineární kresbou doplněnou zelenou barvou tisku.

33

O přátelství mezi Jágrem a Nepilem jsme mluvili již u Pohádek z pekelce. V Nepilově literatuře pro dospělé Jágr kresebně obohatil knihy Dobrou a ještě lepší neděli a Střevíce z lýčí. Většina postav v Jágrových kresbách jsou portréty Františka Nepila.

34

6. Časopisy 6.1 Mateřídouška Mateřídouška, zaměřená na děti od 7 do 12 let, vychází nepřetržitě od prosince 1945.70 Miloslav Jágr její malé čtenáře těší svými ilustracemi od roku 1957. Na rozdíl od časopisu Čtenář, kde jsou černobílé lineární kresby, jsou jeho ilustrace v Mateřídoušce bohatě kolorované, což nepochybně souvisí s adresáty periodik. Obrazový doprovod se podobá pracím v dětských knížkách. Z počátku text jen doprovází, ale postupem času se jeho přístup mění – psaný příběh dále kresebně rozvíjí, kompozice jsou bohatší, živější, rukopis se pomalu rozvolňuje. Styl kresby přizpůsobuje autorovi nebo tématu, námět vychází z textu. V Mateřídoušce doprovodil například Jiřího Havla, Pavla Šruta, Jiřího Žáčka, Zbyňka Malinského, Josefa Bruknera, Aloise Mikulku, Františka Nepila a mnoho dalších. S mnoha jmenovanými spisovateli spolupracoval i na knižních publikacích.71 U starších Mateřídoušek převažuje tendence, že celé číslo ilustruje jeden ilustrátor. Jágr ilustroval 1962 č. 6, 1965 č.5, 1966 č. 1, 1967 č. 4. Později se na časopise podílí více ilustrátorů. Miloslav Jágr také ilustroval některé pravidelné rubriky. 1975 – 1976 Dva dědečkové z Dlouhé míle, pocházející z pera Hany Doskočilové. 1976 -1978 vytváří doprovod k příběhům Františka Nepila Polní žínka Evelínka, kterou společně vydali roku 1979 knižně. 1983-1986 ilustruje Verše z celého světa, což jsou básně zahraničních autorů přeložené do češtiny. 1989-1990 s Františkem Nepilem provádí děti po českých a slovenských krajích v rubrice Dobrý den domove, kde nás seznamují s pověstmi, přírodou, městy, řekami a kuriozitami dané oblasti. Sám v letech 19831984 píše Slohové cvičení, kde se stylizuje do malého kluka a s dětským pohledem na svět pojednává o přírodě, počasí, škole, prázdninách i svém rodném kraji.

35

6.2 Sluníčko Časopis Sluníčko zdobí veselými obrázky od roku 1970.72 Doprovází mnohé básně a povídky nejrůznějších autorů, také se podílí na tvorbě stálejších rubrik, jako jsou například Domalovánky. V ročníku VI (1970-1971) ilustruje lidové písně pod názvem Zpívání jen tak. Do obrazu tak převedl písně Já do lesa nepojedu, Žežuličko, kde jsi byla nebo Veselé vánoční hody. Zajímavá je také Jágrova obrazová rubrika Dívej se a povídej v ročníku X (1976-1977). Jak už sám název napovídá, Jágr se snaží vést děti aktivně, aby hledaly detaily, dokázaly si je spojit v celek a uměly tak pochopit vztahy mezi věcmi. Malé diváky seznamuje s obyvateli zeměkoule, vesmírem, profesemi nebo naší vlastí. 1985-1986 Napsal Jiří Kahoun povídání o samotném malíři Jágrovi, jak se prochází svým rodným krajem a hledá zde inspiraci i vzpomínky na doby, kdy býval malým klukem. Celý příběh ilustroval sám Jágr. Najdeme zde dva autoportréty v kopcovité krajině plné života. Mezi postavami můžeme rozpoznat i některé Jágrovi knižní hrdiny, jako třeba Stázinku, kluka s křídly nebo osm trpaslíků pana Háby. 6.3 Čtenář Časopis Čtenář je určen především pracovníkům knihoven. Jágr od roku 1958 do 1997 vytváří grafickou úpravu všech čísel časopisu, do kterého přispívá i drobnými kresbami. Jeho ilustrace nijak text nerozvíjejí, mají převážně dekorativní charakter. V mnoha variacích obměňuje několik motivů – květiny, ptáky, slunce, knihy a různě stylizované šipky. Ovšem vedle této dominující dekorativní linie se občas objeví ilustrace epické i s trochou výtvarného humoru. V šedesátých letech často experimentuje s grafickými technikami, využívá i různého výrazu kresby, v sedmdesátých a osmdesátých letech převažují lineární kresby, po roce 1989 se do Jágrova projevu vrací experiment i humor. Po výtvarné stránce jsou nejlépe zvládnuté obálky. Pro každé číslo volí jinou barvu tisku, na přední stranu obálky prosazuje díla světových umělců. Na druhou stranu obálky v několika číslech přispěl svými fotografiemi,73 36

v letech 1988-1991 se zde fotografiemi prezentuje Jágrova dcera Hana Trynerová. Jágr u všech čísel vytváří ilustrace na zadní stranu obálky, kde výtvarně komentuje básně různých autorů, až do roku 1994, kdy básně ze zadní strany mizí a je zde umístěn seznam novinek nakladatelství Academia. 6.4 Zlatý máj Zlatý máj je časopis věnovaný literatuře pro děti a mládež, který vycházel od října 1956.74 Cílem Zlatého máje bylo docenění významu literatury určené dětem a mládeži, snaha o její kritické zhodnocení a literárněhistorické i literárněteoretické zařazení. Velká část časopisu je věnovaná novinkám v oblasti dětských knih. Miloslav Jágr svými ilustracemi přispívá v nepravidelných intervalech od roku 1962. Jeho kresby zdobí titulní stranu ve všech číslech z let 1981, 1985, 1989, dále na obálce 1980 č. 7, 1983 č. 9. Motiv titulní strany volí většinou podle zaměření čísla. V kresbách na titulní i zadní straně obálky roku 1981 Jágr odvypráví příběh malého kluka během jednoho roku, kdy nám jednotlivé detaily navozují atmosféru daného měsíce, podobně jako v Podívánkách. V roce 1985 v motivech vychází ze samotných číslic. Znaky různě obměňuje na základě vnějších i vnitřních podobností, vychází z tvaru čísla, čtyřku přeměnil na zobák ptáka, u pětky z bříška vytváří obličej. Tvarovou transformaci dokonale vystihuje přeměna římského znaku pro číslo čtyři do arabského. K cifrám pojí i nejrůznější asociace. Například trojku representují tři mušketýři, u pátého čísla do kresby zakomponoval skupinu chlapců, nad kterými je nápis ,,Bylo nás pět“.

37

7. Omalovánky 7.1 Z českých pohádek Omalovánky Z českých pohádek jsou charakteristické zřetelnou výraznou kresbou, která navazuje

na

loutkové

divadlo

pro

děti.

Podobné

pojetí

omalovánek

využívá

např. Vojtěch Cinybulk – Čert a Káča, Jan Brychta – Kocour v botách. Jágrův humorný tón dosahuje největší intenzity tím, jak se za ním v pozadí objevuje jako jeho organická součást vypjatá vážnost dějového obsahu a příští dětské výtvarné činnosti. 75 7.2 Hledejte kolečka Drobný svazek říkadel doprovázené kresbami, jejichž konturované repliky si mohou děti vybarvit. Jak už napovídá název omalovánek, dávají autoři dětem za úkol najít a počítat kolečka. Igor Zhoř tuto knížečku ve své recenzi ve Zlatém máji zařadil mezi omalovánky, které jsou dobré jen jako prostředek k rozvoji dětské výtvarné pasivity. Zároveň se zamýšlí, jestli někdo očekává vyšší úroveň omalovánek, které většinou po použití končí v koši.

76

Miloslav Jágr nahlížel na omalovánky Hledej kolečka, i pozdější Hledej čtverečky, jako na snahu nakladatelství vytvářet u dětí cit pro moderní výtvarný projev. Byl toho názoru, že dítě má daleko větší fantazii než dospělí a proto chápe i abstraktnější výtvarný projev.77

38

9. Ceny a čestné uznání 1953 1. cena za návrh tisku pro ÚLUV (Ústředí lidové umělecké výroby) 1954 1. cena za návrhy skleněných figurek pro Železnobrodské sklo 1958 1. cena za návrhy upomínkových skleněných figurek a návrh grafického řešení expozic lázeňství a loutek pro čs. pavilon na EXPO 58 v Bruselu 1978 Čestné uznání Ministerstva kultury ČSR a Výroční cena nakladatelství Albatros - O. Sirovátka: Plný pytel pohádek, 1978 1979 Čestné uznání v soutěži Nejkrásnější kniha roku – A. P. Čechov, Humoresky 1980 Čestné uznání v soutěži Nejkrásnější kniha roku 1981 Plaketa Bienále ilustrací Bratislava a Stříbrný orel v Nice - V. Čtvrtek: Jak ševci zvedli vojnu pro červenou sukni, 1979, čestné uznání v soutěži Nejkrásnější kniha roku 1982 Čestné uznání za režii animovaného filmu Cirkus Animo na XX. mezinárodním festivalu filmů pro děti v Gijonu, čestné uznání v soutěži Nejkrásnější kniha roku 1983 Čestné uznání v soutěži Nejkrásnější kniha roku 1984 Čestné uznání v soutěži Nejkrásnější kniha roku – Osmý trpaslík pana Háby 1985 Čestné uznání v soutěži Nejkrásnější kniha roku 1987 Výroční cena SČVU (svaz českých výtvarných umělců) a ČFVU (Český fond výtvarných umělců) za rok 1986 1996 Výroční cena nakladatelství Albatros za celoživotní tvorbu

39

9. Výstavy: 9.1. Samostatné výstavy: 1961 Semily, Muzeum dělnického hnutí Jablonec nad Nisou, Muzeum skla a bižuterie 1975 Vysoké nad Jizerou, vlastivědné muzeum 1976 Praha, Malá galerie ČS 1977 Praha, galerie Albatros a Dům čs. dětí a mládeže na Pražském hradě Sobotka, Šolcův dům 1978 Chomutov, Okresní knihovna Rychnov nad kněžnou, Orlická galerie 1979 Liberec, Oblastní galerie 1980 Praha, Malá galerie 1981 Nová Paka, Suchardův dům 1982 Český Dub, Podještědské muzeum Karolíny Světlé 1982 Praha, Galerie Albatros 1983 Blansko, Dům kultury 1983 Náchod, Okresní knihovna 1985 Semily, Muzeum 1987 Blansko, Dům kultury 1987 Boskovice, Městská knihovna 1988 Malá Skála 1989 Liberec, Oblastní galerie 1992 Praha, Galerie Uranie 1993 DK Příbram, Ilustrace knih Františka Nepila 2003 Muzeum a Pojizerská galerie Semily – výstava děl z 80. a 90. let 40

2010-2011 Písek, Sladovna 9.2 Společné výstavy: 1971 Bienále ilustrácií Bratislava, dále zde vystavoval 1975, 1977, 1979, 1981, 1985, 1972 Bologna, dále zde vystavoval 1975, 1977 1975 Barcelona, dále zde vystavoval 1984 1975 Peking 1976 Výstava prací pedagogů Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze 1979 Nice 1982 Brno, dále 1984 1981 Nejhezčí dětem, přehlídka knižních ilustrací nakladatelství Albatros za rok 1981 -vystavené ilustrace: Fr. Nepil/Podívánky; Fr. Nepil / Naschválníčci 1982 Obrázky ze Sluníčka -vystavené ilustrace: Pták Ohnivák, 14. roč.; Les /K. Kučera, E. Opravilová/, 12. roč. ; O veverce obchodnici /J. Pavlovič/ 11. roč. 1984 Mnichov 1985 Bratislava 2011 Současná ilustrační tvorba, 9. ročník, Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě, konaná 4.10 – 25.11. 2011

41

10. Bibliografie Marie Kubátová, Pohádky pro rozcáplíky, SNDK, Praha 1959 Knihy na palubu III, SNDK, Praha 1960 Karel Černý, Špity, špity, bábo, SNDK, Praha 1960 Jaroslava Blažková, Tóno, ja a mravce, Mladé letá, Bratislava 1961 František Bartoš, O veliké řepě, SNDK, Praha 1961 Klára Jarunková, Můj tajný zápisník, SNDK, Praha 1961 Antoine-Chrysostome Quatremere de Quincy, Poslední drak, SNDK, Praha 1962 Jerzy Broszkiewisz, Veľká, väščia a najväščia, Mladé letá, Bratislava 1962 Věra Adlová, Honička nad Prahou, SNDK, Praha 1962 Karel Šiktanc, Pohádky chudé na řádky, SNDK, Praha 1962 Jaromír Erben Karel, Dlouhý, Široký, Bystrozraký, SNDK, Praha 1963 Maria Konopnicka, O modrém zlatu, SNDK, Praha 1963 Prodaná nevěsta 1, 2, SNDK, Praha 1963 Otfried Preussler, Malá čarodějnice, SNDK, Praha 1964 Miloslav Jágr, Z českých pohádek, SNDK, Praha 1964 František Hrubín, Vítek hádá dobře, SNDK, Praha 1965 Karel Šiktanc, Kapela pana Anděla, SNDK, Praha 1965 František Nechvátal, Říkadla – Pro nejmenší, SNDK, Praha 1966 František Nepil, Pohádky z pekelce, Nakladatelství Růže, České Budějovice, 1967 Vincent Šikula, Trampoty s helikónem, SNDK, Praha 1967 Nils-Olof Franzén, Veledetektiv Agaton Sax, SNDK, Praha 1968 42

Jaroslava Blažková, Ostrov kapitána Hašašara, Mladé letá, Bratislava 1969 Karel Poláček, Metempsychóza, čili stěhování duší, Československý spisovatel, Praha 1969 Josef Věromír Pleva, Budulínek a ještě dvě pohádky navíc, Albatros, Praha 1969 Bohuslav Březovský, Nepovídej pohádky, Svoboda, Praha 1970 Václav Čtvrtek, Jak šel Česílko Andulce pro bačkůrky, Albatros, Praha 1970 Miloslav Jágr – Hana Prošková, Hledejte kolečka, Albatros, Praha 1970 Karel Jaromír Erben, Pták Ohnivák a liška Ryška, Albatros, Praha 1970 Miloslav Jágr – Hana Prošková, Hledejte čtverečky, Albatros, Praha 1971 Otakar Chaloupka, Špalíček českých pohádek, Lidové nakladatelství, Praha 1971 Otakar Chaloupka, Nový špalíček českých pohádek, Lidové nakladatelství, Praha 1971 Ljuba Štíplová, Kočkám vstup zakázán, Albatros, Praha 1972 František Kábele, Škola řeči, Albatros, Praha 1972 Jan Noha, Panáčkoval zajíc v zelí, Albatros, Praha 1972 Erich Kästner, Matýsek z krabičky od zápalek, Albatros, Praha 1972 Miloslav Jágr, Olga Pražáková, Zvířátka a Petrovští, Albatros, Praha 1972 Karel May, V zemi draka, Albatros, Praha 1972 Pete a Charles Seeger, The Foolish Frog, Macmillan, 1973 Josef Spilka, Náš Krakonoš, Lidové nakladatelství, Praha 1973 Miloslav Jágr, Markéta Zinnerová, Dlouhý, Široký a Bystrozraký (omalovánky), Albatros, Praha 1974 Eduard Petiška, Už si čtu pohádky, Albatros, Praha 1974 Eduard Petiška, Birlibán, Albatros, Praha 1975 Věra Adlová, Pohádky pro Kačenku, Alvatros, Praha 1975 43

Miloslav Jágr, Svět naruby, Albatros, Praha 1975 Karel Sýs, Malovánky pro vtipálky (omalovánky), Albatros, Praha 1976 Věra Provazníková, Jak šlo vejce na houby, Albatros, Praha 1976 Miloslav Jágr – Olga Štruncová, Když jsem já sloužil, Albatros, Praha 1976 Jana Knitlová, Talent na Julii, Československý spisovatel, Praha 1978 Oldřich Sirovátka, Plný pytel pohádek, Albatros, Praha 1978 Marie Kubátová, O heřmánkové víle a čarodějnickém učedníku, Albatros, Praha 1978 Anton Pavlovič Čechov, Humoresky, Lidové nakladatelství, Praha 1979 Václav Čtvrtek, Jak ševci zvedli vojnu pro červenou sukni, Albatros, Praha 1979 František Nepil, Polní žínka Evelínka, Albatros, Praha 1979 Marie Kubátová, Matka z kopce, Československý spisovatel, Praha 1980 Miloslav Jágr, Kluk s křídly, Albatros, Praha 1980 Miloslav Jágr, Mám já domek malovaný, Albatros, Praha 1980 Jiří Žáček, Ahoj, moře, Středočeské nakladatelství a knihkupectví, Praha 1980 Padesát pohádek východočeských autorů, Kruh, Hradec Králové 1981 Miloslav Jágr – František Nepil, Podívánky, Albatros, Praha 1981 František Nepil, Naschválníčci, Albatros, Praha 1981 Hermína: Franková, Vendula aneb Francouzština pro pokročilé, Albatros, Praha 1981 František Nepil, Střevíce z lýčí, Práce, Praha 1982 Dagmar Hilarová, Věřte, nevěřte, Albatros, Praha 1982 Jiří Žáček, 365x dobrý den, Albatros, Praha 1982 Zbyněk Malinský, Vánoční pohádky, Albatros, Praha 1983 44

Miloslav Jágr, Pan Tužka a slečna Pastelka, o psu Gumovi nemluvě, Albatros, Praha 1983 Miloslav Jágr, Všude dobře, doma nejlépe, Albatros, Praha 1983 Jiří Kahoun, Pískací kornoutek, Albatros, Praha 1984 Miloslav Jágr, Osmý trpaslík pana Háby, Albatros, Praha 1984 Pochop Antonín, Krakonošova mísa a jiné pohádky a pověsti z horního Pojizeří, Kruh, Hradec Králové 1984 Karel Jaromír Erben, Pohádky děda Vševěda, Albatros, Praha 1985 Jan Brzechwa, Ptačí klepy, Albatros, Praha 1986 Jana Marhounová, Miluji, tedy jsem, Albatros, Praha 1986 Miroslav Florian, Letokruh, Albatros, Praha 1986 Miloslav Jágr, Čert a Káča, Albatros, Praha 1986 Eva Vančurová, Úvahy o dětech a lidech v rodině, SPN, Praha 1987 Jiří Marek, Pohádkové vyprávěnky o knoflíkářích a jiné čeládce, Albatros, Praha 1987 Růžena Hamanová, Chumelí se, sněží, Albatros, Praha 1987 Ota Hofman, Dorián, Albatros, Praha 1987 Marie Kubátová, Pohádky lesního Pacholíčka, Albatros, Praha 1988 Jana Marhounová, Od osamocení k nové rodině, SPN, Praha 1988 Jan Šmíd, Čisté radosti mého života, Československý spisovatel, Praha 1988 Věra Plívová-Šimková, Nefňukej veverko, Albatros, Praha 1989 Ota Hofman, Návrat na planetu Mikymauz, Československý spisovatel, Praha 1989 Jan Šmíd, Návrat čistých radostí, Československý spisovatel, Praha 1989 Miloslav Jágr, Kam běží Péťa?, Albatros, Praha 1989 Miloslav Jágr, Čí je Péťa?, Albatros, Praha 1989 45

Vladimír Levi Lvovič, Problematické dítě aneb umění být druhým, Lidové noviny, Praha 1990 František Nepil, Kněžnin prsten, Středočeské nakladatelství a knihkupectví, Praha 1990 Ota Pavel, Zlatí úhoři, Československý spisovatel, Praha 1991 Elfriede Mairingerová, Zhubneme za 12 týdnů, Merkur, Praha 1992 Miloslav Jágr, Jak zrzci udělali tmu, Albatros, Praha 1992 /Zlatá stuha/ Karel Hvížďala, Fialoví ježci, Albatros, Praha 1992 František Nepil, Dobrou a ještě lepší neděli, Radioservis, Praha 1992 Jan Šmíd, Údolí nejčistších radostí, Šulc a spol., Praha 1993 Susan Fountain, Místo na slunci, Arkadia, Praha 1994 Jan Šmíd, Malá Matty, Šulc a spol., Praha 1996 Pavel Šrut, Ezopovy bajky, Albatros, Praha 1998 Jiří Kahoun, Ustrašená strašidla, Albatros, Praha 1999 Miloslav Jágr, Veverek Koudelka a jiná slohová cvičení, Knižní klub, Praha 2007

46

11. Filmografie: 11.1 Režie Osmý trpaslík pana Háby, režie, námět, scénář a výtvarník: Miloslav Jágr, 1980 Pokusníček, režie: Arna Juračková, Miloslav Jágr, 1977 Ptákopták, režie, námět: Miloslav Jágr, 1977 Strašidlo ve škole, režie: Miloslav Jágr, Luboš Grunt, 1977 Slavné výročí, režie, námět, scénář: Miloslav Jágr, 1985 11.2 Autor námětu Křížovka, režie, scénář, výtvarnice, animace: Michaela Pavlatová, 1989 Projekt, režie: Jiří Barta, 1981 Buben, režie: Kamila Klugová, 1977 Ptákopták, režie, námět, scénář: Miloslav Jágr, 1977 Kouříte?, režie, scénář, výtvarníci: Miloslav Jágr, Emilie Zanková(Kavárna), Luděk Bárta(Souboj), Klára Jirásková (Útěk), Barbara Šalamounová (Maminka), Michal Beneš (Plášť) Michal Čepek (Věnec), 1989 11.3 Scénárista Buben, režie: Kamila Klugová, 1977 Pokusníček, režie: Arna Juračková, Miloslav Jágr, 1977 Ptákopták, režie, námět, scénář: Miloslav Jágr, 1977 Strašidlo ve škole, režie: Miloslav Jágr, Luboš Grunt, 1977 Zahradník a jeho pán, režie: Assen Münning, 1977 Na věčnou památku, režie: Dagmar Doubková, 1975

47

11.4 Filmový architekt O hruškách ušatkách a jablíčku parohátku, režie: Libuše Koutná, 1979 Ivanka a Marijka, režie: Libuše Koutná, 1979 11.5 Výtvarník Hloupá žába/ The Foolish Frog, režie: Gene Deitch, 1971 11.6 Umělecká spolupráce Houslový koncert, režie, námět, scénář,animace: Pavel Koutský, 1981 Trojforum, režie: Pavel Koutský, 1981 Zahradník a jeho pán, režie: Assen Münning, 1977

48

12. Závěr Ve své bakalářské práci jsem se pokusila o souhrn dosavadního bádání o ilustrátorském díle Miloslava Jágra. Vycházela jsem především z rozhovorů, recenzí a katalogů výstav, jejichž přínos hodnotím na začátku své práce v kapitole Bádání. V kapitole Život se soustředím na důležité body, které nějakým způsobem ovlivnily Jágrovu tvorbu. Postupuji od dětství v Semilech, přes sklářko-průmyslovou školu ke studiu a následném působením na VŠUP. Dále shrnuji Jágrovu cestu k ilustraci, práci v oblasti filmu a divadle. Před samotnou ilustrátorskou tvorbou Miloslava Jágra se věnuji vývoji ilustrací dětských knih, respektive pouze umělcům, kteří ovlivnili Jágrovu práci. Následně rozebírám Jágrův výtvarný projev, ilustrování knih dětských, autorských a pro dospělé. Tvorba v časopisech nebyla nikdy zpracována, proto jsem se pokusila o její zmapování v těch periodikách, do kterých Jágr přispíval nejvíce. Krátce zmiňuji omalovánky, vzešlé z dílny Miloslava Jágra. Ke konci své práce jsem se pokusila o chronologické řazení cen, výstav, knih a filmů. Jágrovo působení je tak rozsáhlé, že jej není možné v rozsahu bakalářské práce kompletně zpracovat. V budoucnu bych se Jágrovu dílu chtěla věnovat nadále, především doposud neprobádané keramice a skleněným figurkám. Hlubší poznání si zaslouží i ilustrátorské dílo v mimodětské literatuře. Filmové tvorbě schází hlubší umělecké ohodnocení, velkou kapitolou do budoucna je přínos Jágrovy pedagogické práce a vliv jeho tvorby na mladší generace umělců.

49

13. Summary In my bachelor thesis I am giving detailed characterization of the illustration work by Miloslav Jágr, who was an important personality of Czech illustration and of animated films of the 20th century. Miloslav Jágr was born on June 8, 1927 in Semily. He died on August 23, 1997 in Prague. We can divide the structure of the text into three main parts – Live, Illustration work and Film work. In chapter Life I focus on important points, which in some way influenced the creation of Jágr. He lived in Semily, studied glass school and later the Academy of Arts, Architecture and Design in Prague, where he later was teaching. I also summarize the Jágr´s way, how to illustrate and to work in film and theater. Before the formation illustrating Miloslav Jágr, one chapter is devoted to Czech artists, who influenced the work of Jágr. I analyze Jágr´s artistic style in illustrating children's books, author´s books and books for adults. For example he collaborated with František Nepil on Pohádky z pekelce, Podívánky, Dobrou a ještě lepší neděli a Střevíce z lýčí. He created himself many original author´s books – Kluk s Křídly, Pan Tužka a slečna Pastelka, o psu Gumovi nemluvě, Osmý trpaslík pana Háby and Jak zrzci udělali tmu. His illustrations in magazines have never been reviewed. Hence I

tried to map out his work in magazines Mateřídouška, Sluníčko, Čtenář and Zlatý máj.

50

14. Poznámky 1

dále jen VŠUP

2

František Holešovský, Glosy k vývoji české ilustrace pro děti, Albatros, Praha 1982

3

František Holešovský, Čeští ilustrátoři v současné knize pro děti a mládež, Albatros, Praha

1989, str.129-132 4

Blanka Stehlíková, Nové výtvarné tendence v knížkách pro malé děti, Zlatý máj 1980, č. 2,

str.86-92 5

Blanka Stehlíková, Cesty české ilustrace v knize pro děti a mládež, Albatros, Praha 1984

6

Antonín Langhamer, Miloslav Jágr, Výbor z díla (kat. výst.), Oblastní galerie Liberec 1989

7

Antonín Langhamer, Miloslav Jágr Ilustrace (kat. výst., nestránkováno), Oblastní galerie

Liberec 1979 8

Antonín Langhamer, Ilustrátor, malíř a pedagog Miloslav Jágr (kat. výst.), Z Českého ráje a

Podkrkonoší: vlastivědný sborník. 16, Semily, 2003, str. 276-284 9

Zlatý máj 1962, č.8-9, str. 414; 1964/3, str. 128; 1965, č.1, str.7, 17, 21, 22, 31, 41, 42; 1966,

č.9, str.531; 1973, č.1, str. 53; 1973, č.3, str.1; 1979, č.1, str. 33; 1980, č.7, 1.str.ob.; 1981, č. 1-10, 1. a 4. str. ob.; 1985, č. 1-10, 1.str.ob.; 1989, č. 1-10, 1.str.ob; 10

www.bibiana.sk

11

Pavlína Blahotová, Vzpomínání malíře a ilustrátora, profesora Miloslava Jágra (1-5),

vyhledáno 5. 3. 2012

Květy, 1993, č. 22-27 12

Jan Strnad, Miloslav Jágr ilustrátor, Jizerská kóta 0428, 1996, č. 4, str. 22-31 51

13

Edgar Dutka, Krátký film dětem, České muzeum výtvarných umění, Praha, 1998

14

Jan Poš, Miloslav Jágr, výtvarník-filmař-pedagog, in: Stanislav Ulver (ed.) Animace a

doba, Sdružení přátel odb. film. tisku, Praha 2004, str. 281-284 15

Antonín Langhamer, Ilustrátor, malíř a pedagog Miloslav Jágr, Z Českého ráje a

Podkrkonoší: vlastivědný sborník. 16, Semily,2003, str. 276-284 16

Viz Jan Strnad (pozn. 12) str. 26

17

Ibidem, str. 30

18

Viz A. Langhamer (pozn.15), str. 279

19

Marta Šímová, Dvě výročí Miloslav Jágra, Synchron VI, 2007, č. 3, str. 24

20

Jan Poš, Výtvarníci animovaného filmu, Praha 1990

21

Viz Jan Strnad (pozn. 12), str. 23

22

Viz Marta Šímová (pozn. 19), str. 25

23


24

BSt [Blanka Stehlíková], heslo Jágr, in: Anděla Horová (ed.) Nová encyklopedie českého

výtvarného umění, Dodatky , Academia, Praha 2000, str.318 25

Viz Antonín Langhamer (pozn.15) str. 277

26

Ibidem, str.280-284

27

Filmový přehled, 1997, č.10, str. 47

28

Viz Jan Poš (pozn. 14), str. 281 52

29

Osmý trpaslík pana Háby, Filmový přehled, 1981, č. 8, str. 41

30

Marta Šímová (viz pozn.19) str. 24 Projekt. Filmový přehled, 1982, č. 3, s. 41 – 42.

31

Kouříte?, Filmový přehled, 1990, č. 3, str. 39

32

Křížovka, Filmový přehled, 1989, č. 9, str. 39

33

Slavné výročí, Filmový přehled, 1986, č. 1, str. 42

34

Viz Antonín Langhamer (pozn.15), str. 279

35

Jarka Votýpková, Naše téma – ilustrátoři a ilustrace knih pro děti, Zlatý máj, 1993, č. 4-5,

str. 167 – 168 36

Blanka Stehlíková, Příběh české ilustrované dětské knihy 1900-2000, Písek, Sladovna, 2010

37

Viz Blanka Stehlíková (pozn. 5), str. 44

38

Viz Anděla Horová (pozn. 24), str. 318

39


40

Ibidem, str. 278

41

Viz Blanka Stehlíková (pozn. 5), str. 125-126

42

Viz František Holešovský (pozn. 3), str. 21

43

Ľuboš Jurík, Svet detskej fantázie, Miloslav Jágr, Pražské rozhovory, Slovenský spisovateľ,

Bratislava 1988, str. 74 44

Viz Blanka Stehlíková (viz pozn. 5), str. 125 53

45

Viz František Holešovský (viz. pozn. 3), str. 129

46

Viz Ľuboš Jurík (pozn. 43), str. 72

47


48

Viz Antonín Langhamer (pozn. 7)

49

Viz Pavlína Blahotová (pozn. 11), č. 24, str. 29

50

František Nepil, Pohádky z pekelce, SEDISTRA, Lipník nad Bečvou 1996

51

Viz Pavlína Blahotová (viz pozn. 11), č. 25, str. 29

52

Jan Provazník, Podívánky, Zlatý máj 1982, č. 8, str. 486

53

Ibidem

54

Viz Pavlína Blahotová (pozn. 11), č. 25, str. 29

55

Viz Jan Provazník (pozn. 52), str. 486

56

Miroslav Kudrna, Z nejkrásnějších knih 1981, Zlatý máj 1982, č.10, str.599

57

Ibidem

58

Miroslav Kudrna, recenze Krakonošova mísa, Zlatý máj 1985, č.1, str.58-59

59

František Holešovský, O jágrově krakonoši, Zlatý máj, 1974, č. 5, str.304-305

60

Milada Matějovicová, Ljuba Štíplová /Kočkám vstup zakázán, Zlatý máj 1973, č. 1, str.53

61

Viz Ľuboš Jurík (pozn. 43), str. 74

62

Bienále ilustrácií Bratislava 1971, Slovenská národná galéria v Bratislave, Bratislava 1971

54

63


64

Ibidem, str. 25

65

Miroslav Kudrna, Co zavinila růžová nálada aneb Jágrova cesta za dětmi, Zlatý máj, 1983,

č.9, str. 543-45 66


67

Miroslav Kudrna, Duha takhle brzy po ránu, to tu ještě nebylo, Zlatý má,j 1985, č. 6, str.357

68

Jana Turková, Autorská pohádka v současné české literatuře pro děti (Diplomová práce),

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2011 Irena Malá, Jak zrzci udělali tmu, Zlatý máj, 1992, č. 6, str. 372-373 69

Viz František Holešovský (pozn. 3), str. 130

70

www.mf.cz/produkty/materidouska/

71

Žáček: Ahoj, moře, 365x dobrý den, Šrut: Ezopovy bajky, Malinský: Vánoční pohádky,


Nepil : Podívánky, Naschválníčci, Střevíce z lýčí, Polní žínka Evelínka, Kněžnin prsten, Dobrou a ještě lepší neděli 72

73

www.mf.cz/produkty/slunicko/


fotografie publikoval v číslech 1978, č. 5; 1983, č. 4; 1984, č. 12

74

www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=241

75

František Holešovský, Omalovánek právě do tuctu, Zlatý máj, str. 404-406

76

Igor Zhoř, Miloslav Jágr - Hana Prošková/Hledejte kolečka, Zlatý máj, 1971, č. 6, str. 388

77


Karel Hvížďala, Miloslav Jágr, Zlatý máj, 1974, č. 6, str. 414 55

15. Literatura a prameny Miloslav Bařina, Miloslav Jágr, ilustrace (kat. výstav.), Podkrkonošské muzeum v Nové Pace, 1981 Pavlína Blahotová, Vzpomínání malíře a ilustrátora , profesora Miloslava Jágra (1-5), Květy, 1993, č. 22-27 Martina Burýšková, Výtvarní umělci – autoři knížek pro děti po roce 1989 až do současnosti (Diplomová práce), Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2011 Československý biografický slovník, Academia, Praha 1992 , str. 263 Edgar Dutka, Krátký film dětem, České muzeum výtvarných umění, Praha, 1998 Gabriel Filcík, Současná česká ilustrační tvorba (kat. výst.), Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě, Havlíčkův Brod 2001 Filmový přehled, 1997/ č. 10, str.47 František Holešovský, Čeští ilustrátoři v současné knize pro děti a mládež, Albatros, Praha 1989, str.129-132 František Holešovský, Glosy k vývoji české ilustrace pro děti, Albatros, Praha 1982 František Holešovský, Dětský smích a humor v ilustraci II, Zlatý máj, 1970, č. 6, str. 402 František Holešovský, Omalovánek právě do tuctu, Zlatý máj, 1965, č. 8-9, 404-406 František Holešovský, O jágrově krakonoši, Zlatý máj, 1974, č. 5, str. 304-305 František Holešovský, K obrazu hrdiny v ilustraci dětské knihy, in: Bienále ilustracií Bratislava ´75, Slovenská národná galéria, Bratislava 1975, str. 37 František Holešovský, Kulihrášek a ti druzí, Zlatý máj, 1971, č. 7, str. 478-479 Radka Hrubá, Proměny časopisu Mateřídouška v letech 1952 a 2007 (diplomová práce), Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2009 Karel Hvížďala, Miloslav Jágr, Zlatý máj, 1974, č. 6, str. 411-414 Miloslav Jágr, Ptáme se před XVII. kongresem IBBY Proč ilustrujete knížky pro děti?, Zlatý máj, 1979, č. 1, str.33 56

Ľuboš Jurík, Svet detskej fantázie, Miloslav Jágr, Pražské rozhovory, Slovenský spisovateľ, Bratislava 1988, str. 71-77 Kouříte?, Filmový přehled, 1990, č. 3, str. 39 Křížovka, Filmový přehled, 1989, č. 9, str. 39 Miroslav Kudrna, Z nejkrásnějších knih 1981, Zlatý máj, 1982, č.10, str.599 Miroslav Kudrna, recenze Krakonošova mísa, Zlatý máj, 1985, č.1, str.58-59 Miroslav Kudrna, Duha takhle brzy po ránu, to tu ještě nebylo, Zlatý máj, 1985, č. 6, str.355357 Miroslav Kudrna, Co zavinila růžová nálada aneb Jágrova cesta za dětmi, Zlatý máj, 1983, č. 9, str. 543-45 Miroslav Kudrna, Čeští ilustrátoři ocenění na Bienále ilustrací Bratislava 1969/1983 (kat. výst.), Státní knihovna ČSR, Praha 1983 Antonín Langhamer, Miloslav Jágr Ilustrace (kat. výst.), Oblastní galerie Liberec, Liberec 1979 Antonín Langhamer, Miloslav Jágr Ilustrace (kat. výst.), Podještědské muzeum Karolíny Světlé v Českém dubě, Český dub 1982 Antonín Langhamer, Soudobí ilustrátoři klasické literatury (kat. výst.), Oblastní galerie Liberec, Liberec 1987 Antonín Langhamer, Miloslav Jágr, Výbor z díla (kat. výst.), Oblastní galerie Liberec, Liberec 1989 Antonín Langhamer, Ilustrátor, malíř a pedagog Miloslav Jágr, Z Českého ráje a Podkrkonoší: vlastivědný sborník. 16, Semily 2003, str. 276-284 Věra Laštovková, Moderní pohádka v tvorbě českých ilustrátorů (kat. výst.), Oblastní galerie Liberec, Liberec 1986 Irena Malá, Jak zrzci udělali tmu, Zlatý máj, 1992, č. 6, str. 372-373 57

Malá československá encyklopedie, svazek 3, Academia, Praha 1986, str. 142 Mánesova síň, Nejhezčí dětem(kat.výstv.) , Městský dům kultury v Karviné, Karviná 1982 Milada Matějovicová, Ljuba Štíplová /Kočkám vstup zakázán, Zlatý máj, 1973, č. 1, str.53 Mladá fronta, Obrázky ze Sluníčka (kat. výst.), Mladá fronta, Praha 1982 Rudolf Matys, Březovského pohádkový čtyřlístek, Zlatý máj, 1970, č. 10, str. 657 Osmý trpaslík pana Háby, Filmový přehled, 1981, č. 8, str. 41 Arsen Pohribný, Jágra zpívati viděti, Zlatý máj, 1965, č.1, str. 43 Projekt. Filmový přehled, 1982, č. 3, s. 41 – 42. Jan Poš, Výtvarníci animovaného filmu, Praha 1990 Jan Poš, Miloslav Jágr, výtvarník-filmař-pedagog, in: Stanislav Ulver(ed.) Animace a doba, Sdružení přátel odb. film. tisku, Praha 2004, str. 281-284 Jan Simota, Výstava prací pedagogů Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze (kat. výst.), VŠUP, Praha 1976 Slavné výročí, Filmový přehled, 1986, č. 1, str. 42 Blanka Stehlíková, Cesty české ilustrace v knize pro děti a mládež, Praha Albatros, 1984 Blanka Stehlíková, Příběh české ilustrované dětské knihy 1900-2000, Sladovna, Písek 2010 Blanka Stehlíková, Čeští a Slovenští ilustrátoři knih pro malé děti, Albatros, Praha 1980 Blanka Stehlíková, Čeští ilustrátoři pohádek, Obelisk, Praha 1970 Blanka Stehlíková, Nové výtvarné tendence v knížkách pro malé děti, Zlatý máj, 1980, č.2, str.86-92 BSt [Blanka Stehlíková], heslo Jágr, in: Anděla Horová (ed.) Nová encyklopedie českého výtvarného umění, Dodatky , Academia, Praha 2000, str.318

58

Sborník Bienále ilustrácií Bratislava ´71, Slovenská národná galéria v Bratislave, Bratislava, 1971 Jan Strnad, Miloslav Jágr ilustrátor, Jizerská kóta 0428, 1996/4, str. 22-31 Marta Šímová, Dvě výročí Miloslav Jágra, Synchron, 2007, roč.6/č. 3, str. 23-25 Igor Švec, Súčasná československá ilustrácia detskej knihy BIBIANA, Bratislava 1989 Viktor Ureš, Pavel Koutský - profil tvůrce a rozbor díla (Bakalářská práce), Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Zlín 2009 Jana Turková, Autorská pohádka v současné české literatuře pro děti (Diplomová práce), Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, České Budějovice 2011 Jaroslav Voráček, Aktuální náměty dominují, Zlatý máj, 1981, č. 10, str. 260 Jarka Votýpková, Naše téma – ilustrátoři a ilustrace knih pro děti, Zlatý máj, 1993, č. 4-5, str. 167 – 168 Vladimír Voznička, Rozhovor o četbě a čtenářství s Miloslava Jágrem, Čtenář, 1982, č. 12, str. 414-417 Igor Zhoř, Miloslav Jágr - Hana Prošková/Hledejte kolečka, Zlatý máj, 1971, č. 6, str. 388 Zlatý máj, Mohlo by Vás zajímat, str. 94 Zlatý máj, 2x z Náchoda, str. 509 Zlatý máj, Výstava v galerii Albatros, 1983/2, str. 114 Internet www.citarny.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=279:vynikajici-ilustratormiloslav-jagr--vzpominky-na-dobreho-lovka&catid=93:osobnosti-profily&Itemid=4143 vyhledáno 5.4.2012 http://www.citarny.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=2831:miloslav-jagrmistr-evropske-dtske-ilustrace-ve-sladovn&catid=93:osobnosti-profily&Itemid=4143 vyhledáno 5.4.2012 59

www.theses.cz/

vyhledáno 22.2.2012

www.fdb.cz/lidi/32205-miloslav-jagr.html


www.bibiana.sk


www.databazeknih.cz/knihy/dva-dedecci-z-dlouhe-mile-42540


www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=241

vyhledáno 5.4.2012

www.mf.cz/produkty/materidouska/


www.mf.cz/produkty/slunicko/


60

16. Seznam vyobrazení v příloze 1. Marie Kubátová, Pohádky pro rozcáplíky, ilustroval Miloslav Jágr, SNDK, Praha 1959, Reprofoto: Jitka Bohuňková 2. Otakar Chaloupka, Špalíček českých pohádek, ilustroval Miloslav Jágr, Lidové nakladatelství, Praha 1971, Reprofoto: Jitka Bohuňková 3. Karel Černý, Špity, Špity, bábo , ilustroval Miloslav Jágr, SNDK, Praha 1960, Reprofoto: Jitka Bohuňková 4. František Nepil, Pohádky z pekelce, ilustroval Miloslav Jágr, Nakladatelství Růže, České Budějovice 1967, Reprofoto: Jitka Bohuňková 5. František Nepil, Pohádky z pekelce, ilustroval Miloslav Jágr, Sedistra, Praha 1996, Reprofoto: Jitka Bohuňková 6. František Nepil, Polní žínka Evelínka, ilustroval Miloslav Jágr, Albatros, Praha 1979, Reprofoto: Jitka Bohuňková 7. František Nepil, Podívánky, ilustroval Miloslav Jágr, Albatros, Praha 1981, Reprofoto: Jitka Bohuňková 8. František Nepil, Podívánky , ilustroval Miloslav Jágr, Albatros, Praha 1981, Reprofoto: Jitka Bohuňková 9. Antonín Pochop, Krakonošova mísa, ilustroval Miloslav Jágr, Kruh, Hradec Králové 1984, Reprofoto: Jitka Bohuňková 10. Josef Spilka, Náš Krakonoš, ilustroval Miloslav Jágr, Lidové nakladatelství, Praha 1973, Reprofoto: Jitka Bohuňková 11. Karel Jaromír Erben, Dlouhý, Široký, Bystrozraký, ilustroval Miloslav Jágr, SNDK, Praha 1963, Reprofoto: Jitka Bohuňková 12. Pavel Šrut, Ezopovy bajky, ilustroval Miloslav Jágr, Albatros, Praha 1998, Reprofoto: Jitka Bohuňková 13. Oto Hofman, Návrat na planetu Mikymauz, ilustroval Miloslav Jágr, Československý spisovatel, Praha 1989, Reprofoto: Jitka Bohuňková 14. Miloslav Jágr, Kluk s křídly, Albatros, ilustroval Miloslav Jágr, Praha 1980, Reprofoto: Jitka Bohuňková 15. Miloslav Jágr, Jak zrzci udělali tmu, ilustroval Miloslav Jágr, Albatros, Praha 1992, Reprofoto: Jitka Bohuňková

61

16. Jan Šmíd, Čisté radosti mého života, ilustroval Miloslav Jágr, Československý spisovatel, Praha 1988, Reprofoto: Jitka Bohuňková 17. František Nepil, Dobrou a ještě lepší neděli, Miloslav Jágr, Radioservis, Praha 1992, Reprofoto: Jitka Bohuňková 18. František Nepil, Jak se dělá chalupa, ilustroval Miloslav Jágr, Nakladatelství České Budějovice 1968, Reprofoto: Jitka Bohuňková 19. Miloslav Jágr, Mateřídouška, 1976, č. 6, 1. str. ob., Reprofoto: Jitka Bohuňková 20. Jiří Kahoun, Radostná studánka, ilustroval Miloslav Jágr, Sluníčko, 1985, č. 1, Reprofoto: Jitka Bohuňková 21. Miloslav Jágr, Zlatý máj, 1981, č. 7, 1. str. ob., Reprofoto: Jitka Bohuňková 22. Miloslav Jágr, Čtenář, 1977, č. 8-9, Reprofoto: Jitka Bohuňková 23. Miloslav Jágr, Čtenář, 1990, č. 7, Reprofoto: Jitka Bohuňková 24. Miloslav Jágr, Čtenář, 1967, č. 12, Reprofoto: Jitka Bohuňková

62

17. Seznam vyobrazení na CD 1. Marie Kubátová, Pohádky pro rozcáplíky, ilustroval Miloslav Jágr, SNDK, Praha 1959, Reprofoto: Jitka Bohuňková

2. Karel Černý, Špity, špity, bábo, ilustroval Miloslav Jágr, SNDK, Praha 1960, Reprofoto: Jitka Bohuňková 3. František Nepil, Pohádky z pekelce, ilustroval Miloslav Jágr, Nakladatelství Růže, České Budějovice 1967, Reprofoto: Jitka Bohuňková

4. František Nepil, Pohádky z pekelce, Miloslav Jágr, Sedistra, Praha 1996, Reprofoto: Jitka Bohuňková 5. František Nepil, Pohádky z pekelce, Miloslav Jágr, Sedistra, Praha 1996, Reprofoto: Jitka Bohuňková 6. František Nepil, Pohádky z pekelce, ilustroval Miloslav Jágr, Nakladatelství Růže, České Budějovice 1967, Reprofoto: Jitka Bohuňková 7. František Nepil, Pohádky z pekelce, ilustroval Miloslav Jágr, Nakladatelství Růže, České Budějovice 1967, Reprofoto: Jitka Bohuňková 8. Pavel Šrut, Ezopovy bajky, ilustroval Miloslav Jágr, Albatros, Praha 1998, Reprofoto: Jitka Bohuňková 9. František Nepil, Naschválníčci, ilustroval Miloslav Jágr, Albatros, Praha 1981, Reprofoto: Jitka Bohuňková 10. František Nepil, Naschválníčci, ilustroval Miloslav Jágr, Albatros, Praha 1981, Reprofoto: Jitka Bohuňková 11. Antonín Pochop, Krakonošova mísa, ilustroval Miloslav Jágr, Kruh, Hradec Králové 1984, Reprofoto: Jitka Bohuňková 12. Josef Spilka, Náš Krakonoš, ilustroval Miloslav Jágr, Lidové nakladatelství, Praha 1973, Reprofoto: Jitka Bohuňková 13. Karel Jaromír Erben, Dlouhý, Široký, Bystrozraký, ilustroval Miloslav Jágr, SNDK, Praha 1963, Reprofoto: Jitka Bohuňková 14. Eduard Petiška, Birlibán, ilustroval Miloslav Jágr, Albatros, Praha 1975, Reprofoto: Jitka Bohuňková 15. Václav Čtvrtek, Jak ševci zvedli vojnu pro červenou sukni, ilustroval Miloslav Jágr, Albatros, Praha 1979, Reprofoto: Jitka Bohuňková 16. Miloslav Jágr, Jak zrzci udělali tmu, Albatros, Praha 1992, Reprofoto: Jitka Bohuňková 63

17. Miloslav Jágr, Osmý trpaslík pana Háby, ilustroval Miloslav Jágr, Albatros, Praha 1984, Reprofoto: Jitka Bohuňková 18. Miloslav Jágr, Osmý trpaslík pana Háby, ilustroval Miloslav Jágr, Albatros, Praha 1984, Reprofoto: Jitka Bohuňková 19. Miloslav Jágr, Osmý trpaslík pana Háby, ilustroval Miloslav Jágr, Albatros, Praha 1984, Reprofoto: Jitka Bohuňková 20. František Nepil, Podívánky, ilustroval Miloslav Jágr, Albatros, Praha 1981, Reprofoto: Jitka Bohuňková 21. Oldřich Sirovátka, Plný pytel pohádek, ilustroval Miloslav Jágr, Albatros, Praha 1978, Reprofoto: Jitka Bohuňková 22. František Nepil, Polní žínka Evelínka, ilustroval Miloslav Jágr, Albatros, Praha 1979, Reprofoto: Jitka Bohuňková 23. František Nepil, Polní žínka Evelínka, ilustroval Miloslav Jágr, Albatros, Praha 1979, Reprofoto: Jitka Bohuňková 24. Otakar Chaloupka, Špalíček českých pohádek, ilustroval Miloslav Jágr, Lidové nakladatelství, Praha 1971, Reprofoto: Jitka Bohuňková 25. Jan Šmíd, Návrat čistých radostí, Československý spisovatel, ilustroval Miloslav Jágr, Praha 1989, Reprofoto: Jitka Bohuňková 26. Jan Šmíd, Návrat čistých radostí, ilustroval Miloslav Jágr, Československý spisovatel, Praha 1989, Reprofoto: Jitka Bohuňková 27. František Nepil, Střevíce z lýčí, ilustroval Miloslav Jágr, Práce, Praha 1982, Reprofoto: Jitka Bohuňková 28. František Nepil, Střevíce z lýčí, ilustroval Miloslav Jágr, Práce, Praha 1982, Reprofoto: Jitka Bohuňková 29. František Nepil, Jak se dělá chalupa, ilustroval Miloslav Jágr, Nakladatelství České Budějovice 1968, Reprofoto: Jitka Bohuňková 30. Karel Poláček, Metempsychóza, čili stěhování duší, ilustroval Miloslav Jágr, Československý spisovatel, 1969, Reprofoto: Jitka Bohuňková 31. Jana Marhounová, Miluji, tedy jsem, ilustroval Miloslav Jágr, Albatros, Praha 1986, Reprofoto: Jitka Bohuňková 32. Vladimír Levi Lvovič, Problematické dítě aneb umění být druhým, ilustroval Miloslav Jágr, Lidové noviny, 1990, Reprofoto: Jitka Bohuňková

64

33. Vladimír Levi Lvovič, Problematické dítě aneb umění být druhým, ilustroval Miloslav Jágr, Lidové noviny, 1990, Reprofoto: Jitka Bohuňková 34. Miloslav Jágr, Mateřídouška, 1976, č. 5, Reprofoto: Jitka Bohuňková 35. Miloslav Jágr, Zlatý máj, 1981, č. 7, Reprofoto: Jitka Bohuňková 36. Miloslav Jágr, Zlatý máj, 1981, č. 5, Reprofoto: Jitka Bohuňková 37. Miloslav Jágr, Zlatý máj, 1985, č. 2, Reprofoto: Jitka Bohuňková 38. Miloslav Jágr, Zlatý máj, 1985, č. 5, Reprofoto: Jitka Bohuňková 39. Miloslav Jágr, Čtenář, 1966, č. 4, Reprofoto: Jitka Bohuňková 40. Miloslav Jágr, Čtenář, 1968, č. 4, Reprofoto: Jitka Bohuňková 41. Miloslav Jágr, Čtenář, 1968, č. 4, Reprofoto: Jitka Bohuňková 42. Miloslav Jágr, Čtenář, 1972, č. 6, Reprofoto: Jitka Bohuňková 43. Miloslav Jágr, Čtenář, 1978, č. 5, Reprofoto: Jitka Bohuňková 44. Miloslav Jágr, Čtenář, 1991, č. 1, Reprofoto: Jitka Bohuňková

65

18. Obrazová příloha

1. Marie Kubátová, Pohádky pro rozcáplíky, ilustroval Miloslav Jágr, SNDK, Praha 1959. Reprofoto: Jitka Bohuňková

2. Otakar Chaloupka, Špalíček českých pohádek, ilustroval Miloslav Jágr, Lidové nakladatelství, Praha 1971, Reprofoto: Jitka Bohuňková 66

3. Karel Černý, Špity, Špity, bábo, ilustroval Miloslav Jágr, SNDK, Praha 1960, Reprofoto: Jitka Bohuňková

4. František Nepil, Pohádky z pekelce, ilustroval Miloslav Jágr, Nakladatelství Růže, České Budějovice 1967, Reprofoto: Jitka Bohuňková

67

5. František Nepil, Pohádky z pekelce, Miloslav Jágr, Sedistra, Praha, 1996, Reprofoto: Jitka Bohuňková

6. František Nepil, Polní žínka Evelínka, ilustroval Miloslav Jágr, Albatros, Praha 1979, Reprofoto: Jitka Bohuňková

68

7. František Nepil, Podívánky, ilustroval Miloslav Jágr, Albatros, Praha 1981, Reprofoto: Jitka Bohuňková

8. František Nepil, Podívánky , ilustroval Miloslav Jágr, Albatros, 1981, Reprofoto: Jitka Bohuňková 69

9. Antonín Pochop, Krakonošova mísa, Miloslav Jágr, Kruh, Hradec Králové 1984, Reprofoto: Jitka Bohuňková

70

10. Josef Spilka, Náš Krakonoš, Miloslav Jágr, Lidové nakladatelství, Praha 1973, Reprofoto: Jitka Bohuňková

71

11. Karel Jaromír Erben, Dlouhý, Široký, Bystrozraký, ilustroval Miloslav Jágr, SNDK, Praha 1963, Reprofoto: Jitka Bohuňková

72

12. Pavel Šrut, Ezopovy bajky, ilustroval Miloslav Jágr, Albatros, Praha 1998, Reprofoto: Jitka Bohuňková

73

13. Oto Hofman, Návrat na planetu Mikymauz, ilustroval Miloslav Jágr, Československý spisovatel, Praha 1989, Reprofoto: Jitka Bohuňková 74

14. Miloslav Jágr, Kluk s křídly, Albatros, Praha 1980, Reprofoto: Jitka Bohuňková

15. Miloslav Jágr, Jak zrzci udělali tmu, Albatros, Praha 1992, Reprofoto: Jitka Bohuňková

75

16. Jan Šmíd, Čisté radosti mého života, ilustroval Miloslav Jágr, Československý spisovatel, Praha 1988, Reprofoto: Jitka Bohuňková

17. František Nepil, Dobrou a ještě lepší neděli, ilustroval Miloslav Jágr, Radioservis 1992, Reprofoto: Jitka Bohuňková 76

18. František Nepil, Jak se dělá chalupa, ilustroval Miloslav Jágr, Nakladatelství České Budějovice 1968, Reprofoto: Jitka Bohuňková

19. Miloslav Jágr, Mateřídouška, 1976, č. 6, 1. str. ob. 77

20. Jiří Kahoun, Radostná studánka, ilustroval Miloslav Jágr, Sluníčko, 1985, č. 1, Reprofoto: Jitka Bohuňková

78

21. Miloslav Jágr, Zlatý máj, 1981, č. 7, 1. str. ob., Reprofoto: Jitka Bohuňková

22. Miloslav Jágr, Čtenář, 1977, č. 8-9, Reprofoto: Jitka Bohuňková

79

23. Miloslav Jágr, Čtenář, 1990, č. 7, Reprofoto: Jitka Bohuňková

24. Miloslav Jágr, Čtenář, 1967, č. 12, Reprofoto: Jitka Bohuňková 80

Anotace Jméno a příjmení:

Jitka Bohuňková

Katedra:

Dějin umění

Vedoucí práce:

Prof. PhDr. Ladislav Daniel, Ph.D.

Rok obhajoby:

2012

Název práce: Ilustrátorské dílo Miloslava Jágra Název v angličtině: Illustration work by Miloslav Jágr Anotace práce:

Úkolem bakalářské práce je zpracovat ilustrátorské dílo Miloslava Jágra, významného českého ilustrátora a vysokoškolského pedagoga. Ve své práci jsem se zaměřila na ilustrátorské dílo tohoto umělce, především na dětské a autorské knihy. Pokusila jsem se postihnout jeho působení v časopisech Mateřídouška, Sluníčko, Čtenář a Zlatý máj.

Klíčová slova:

Miloslav Jágr, VŠUP, ilustrace, animovaný film

Anotace v angličtině:

In my bachelor thesis I am giving detailed characterization of the Illustration work by Miloslav Jagr a Czech illustrator and a university professor. In my work I focused on Illustration work of this artist, especially in children's and author´s books. I tried to map his work in magazines Mateřídouška, Sluníčko, Čtenář and Zlatý máj.

Klíčová slova v angličtině:

Miloslav Jágr, the Academy of Arts, Architecture and Designe in Prague, illustration, animated

Přílohy vázané v práci:

Obrazová příloha (14 stran)

Rozsah práce:

80 stran

Jazyk práce:

Český

81

82

Ilustrátorské dílo Miloslava Jágra

Recommend Documents