Implementace Politiky druhotných surovin ČR Mgr. Miloslava Tomiková, Odbor ekologie

Implementace Politiky druhotných surovin ČR

Implementace Politiky druhotných surovin ČR Mgr. Miloslava Tomiková, Odbor ekologie Úvod k dokumentu Politika druhotných surovin ČR Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR („MPO“) zpracováním aktualizace Surovinové politiky ČR reaguje na hospodářský vývoj v Evropě i ve světě, na změny na světovém trhu nerostných surovin a zejména na zveřejnění evropské surovinové strategie Raw Materials Initiative. Z tohoto podnětu je do Surovinové politiky ČR nově zařazena samostatná část věnovaná druhotným zdrojům, kterými jsou materiálově a energeticky využitelné druhotné suroviny. Dokument je tak členěn na dvě základní části: I. II.

Politika nerostných surovin ČR základní vize „Přednostní využívání domácích nerostných zdrojů“ Politika druhotných surovin ČR základní vize „Přeměna odpadů na zdroje“.

Politika druhotných surovin je historicky prvním dokumentem ČR, který vytváří strategický rámec pro efektivní využívání druhotných surovin. Svým obsahem se věnuje 10 komoditám (zdrojům) druhotných surovin, kterými jsou:  Kovy  Papír  Plasty  Sklo  Stavební a demoliční hmoty  Vedlejší energetické produkty  Vozidla s ukončenou životností  Odpadní elektrická a elektronická zařízení  Pneumatiky  Baterie a akumulátory. Výběr komodit je založen na jejich významnosti jako technologického vstupu do výroby, hmotnostní produkci, potřebě a potenciálu využití v ČR, významnosti exportu atd. Stěžejní částí dokumentu je analýza potenciálu druhotných surovin materiálově využitelných, na základě které byly stanoveny strategické cíle a opatření k jejich plnění (viz tabulka). Cíl 1

Zvyšovat soběstačnost České republiky v surovinových zdrojích substitucí primárních zdrojů druhotnými surovinami.

Opatření 1.1

1.2 1.3

Připravit Akční plán na podporu zvyšování soběstačnosti České republiky v surovinových zdrojích substitucí primárních zdrojů druhotnými surovinami v případech, kdy to je technicky možné a ekonomicky rentabilní. Zahrnout technologie pro zpracování a využívání druhotných surovin mezi obory podporované investičními pobídkami. Iniciovat v orgánech EU (např. DG Environment, DG Enterprise, DG Trade) řešení problematiky nežádoucího vývozu druhotných surovin (zejména kovů) ze zemí EU. 1


1.4 1.5 1.6

Cíl 2

Podporovat zavádění dobrovolných dohod mezi státní správou a podnikatelskou sférou za účelem dobrovolného vytváření systémů zpětného odběru výrobků. Analyzovat aplikaci principů oběhového hospodářství a životního cyklu výrobků v právním a podnikatelském prostředí ČR a EU. Definovat a začlenit pojem „druhotná surovina“ do právního řádu ČR. Iniciovat tento postup na úrovni EU.

Podporovat inovace zabezpečující získávání druhotných surovin v kvalitě vhodné pro další využití v průmyslu.

Opatření 2.1

Cíl 3

Podporovat inovace a transfer vědy a výzkumu do oblasti zpracování a využívání druhotných surovin v rámci programů MPO.

Podporovat využívání druhotných surovin jako nástroje pro snižování energetické a materiálové náročnosti průmyslové výroby za současné eliminace negativních dopadů na životní prostředí a zdraví lidí.

Opatření 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7

Cíl 4

Analyzovat podnikatelské prostředí v oblasti sběru a výkupu druhotných surovin z důvodů zprůhlednění trhu s druhotnými surovinami, snížení environmentálních rizik a plnění požadavků předpisů Evropské unie. Podporovat na úrovni státní správy možnosti stanovení kvót pro využívání druhotných surovin pro stavební projekty financované ze státních prostředků. Navrhnout využití ekonomických nástrojů pro zajištění rozvoje a plynulého hospodaření na trhu druhotných surovin. Vytvořit podmínky pro vyšší využívání druhotných surovin např. formou podpory komoditních trhů apod. Zpracovat návrh pro postupné zvyšování využívání TAP a dalších paliv vyrobených z druhotných zdrojů s cílem úspory primárních energetických surovin. Vyhlásit výzvy na podporu projektů EVO v rámci Operačního programu životní prostředí (OPŽP). Nastavit odpovídající výše podpory elektřiny z druhotných zdrojů na podporu projektů EVO.

Iniciovat podporu vzdělávání pro zajištění kvalifikovaných pracovníků v oboru druhotných surovin jako podporu konkurenceschopnosti ČR.

Opatření 4.1 4.2

Cíl 5

Ověřit Pilotním projektem navržený systém vzdělávání pro oblast recyklace a využívání druhotných surovin pro vybrané stupně vzdělávání. Rozšířit oblast vzdělávání a kvalifikací v oboru zpracování a využívání druhotných surovin.

Aktualizovat rozsah statistického zjišťování pro zpracování materiálových účtů, které umožní zpracovávat hmotnostní bilance druhotných surovin v hospodářství ČR.

Opatření 5.1

Modifikovat systém statistického zjišťování a navrhnout efektivní systém kontroly statistických dat. 2


Příprava implementace Politiky druhotných surovin ČR Cíl 1 Podrobné rozpracování opatření uvedených v Politice druhotných surovin ČR bude předmětem Akčního plánu na podporu zvyšování soběstačnosti ČR v surovinových zdrojích substitucí primárních zdrojů druhotnými surovinami, jehož zpracování bude zahájeno v tomto roce. Obsahem budou zejména konkrétní úkoly, prostřednictvím kterých se zajistí naplnění stanovených opatření a cílů. Postupná realizace Politiky druhotných surovin ČR nastartuje rámcový přístup k efektivnímu využívání druhotných surovin, tolik potřebné pro zajištění surovinové základny státu. MPO spolupracuje s MŽP na přípravě legislativního řešení zpětného odběru výrobků s cílem zajištění vhodných podmínek pro podnikatelskou sféru pro efektivní využívání materiálů získaných separací jednotlivých složek zpětně odebraných výrobků. Cíl 2 MPO připravuje nový Operační program Podnikání, inovace, konkurenceschopnost - pro využívání prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. Prioritní osa 3 reaguje na tematický cíl 4 „Podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích“. V rámci této prioritní osy se navrhuje podporovat výzkum v oblasti vyššího využívání druhotných surovin a způsobu jejich získávání s cílem snížení spotřeby primárních surovin. Cíl 3 Pracovní skupina pro druhotné suroviny1 doporučila zavedení minimálních povinných kvót na využívání druhotných surovin u staveb dopravní infrastruktury financovaných či spolufinancovaných z veřejných finančních zdrojů. Tyto minimální povinné kvóty by zpočátku měly být nastaveny na úrovni cca 4 % ze všech objemových materiálových toků na stavbě. Zároveň navrhla do Akčního plánu úkol, kterým je zpracování katalogu jednotlivých typů staveb včetně určení minimálního procenta použití druhotných surovin. Podstatou návrhu je nastavení určitých povinných procentních kvót druhotných surovin ze všech materiálových toků na stavbě. V současné době jsou až na výjimky při výstavbě používány materiály z primárních zdrojů. Návrh je zaměřen na stavby financované z veřejných zdrojů, vzhledem k tomu, že stát může regulovat pouze tam, kde má vázány finanční prostředky. Lze uvést příklady využívání druhotných surovin ve stavebnictví ze zahraničí např. v Německu mají federální vyhlášku, která obsahuje technické požadavky a podmínky využívání recyklovaných materiálů v technických stavbách (silnicích apod.). Bylo navrženo zpracovat metodiku, která bude přijata formou usnesení vlády, podobně jako existující usnesení vlády č. 465/2010 k Pravidlům uplatňování environmentálních požadavků při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy, které upravuje tzv. zelené nakupování a jehož nositelem je MŽP. Následně by byl požadavek na využívání

Jedná se o poradní orgán ustavený při Radě vlády pro energetickou a surovinovou strategii ČR, jejíž vedení a činnost zajišťuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. 1

3


druhotných surovin včleněn do zadávacích podmínek k veřejným zakázkám Ministerstva dopravy. Metodika má deklarovat, že použití druhotných surovin nezpůsobí zdražování veřejných zakázek, ale naopak jejich zlevnění a zřetelně vysvětlit, že se nejedná o odpad, ale o materiál, který musí splňovat kvalitativní požadavky vstupní suroviny. Odvolávat se lze i na Technické podmínky č. 210 Užití recyklovaných stavebních demoličních materiálů do pozemních komunikací (Schváleno Ministerstvem dopravy – OSI č. j. 1118/10-910-IPK/1 ze dne 15.12.2010 s účinností od 1.1.2011), které prezentují kladný přístup Ministerstva dopravy k tomuto tématu. Zároveň bylo doporučeno uplatňovat požadavek na využívání druhotných surovin při stavbách také v rámci procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Zpracovatel stanoviska EIA by měl na základě vzniklé metodiky lépe zhodnotit vliv stavby na životní prostředí. Již dnes je do stanovisek EIA obecně zahrnut požadavek na využití šetrných materiálů a pro životní prostředí šetrných postupů při realizaci záměru. Při procesu EIA není ve většině případů ještě k dispozici podrobná projektová dokumentace, proto i představa o použitých materiálech je velmi obecná. Jedním z možných aplikovatelných nástrojů je právě metodické doporučení.

Cíl 4 Potřeba specializovaného vzdělávání pracovníků, kteří zabezpečují procesy recyklace (úpravu a zpracování odpadů na druhotné suroviny), byla potvrzena již v roce 2010 zařazením příslušných jednotek práce a profesních kvalifikací do Národní soustavy povolání a Národní soustavy kvalifikací. Byla provedena analýza praktických potřeb specializovaných vzdělávacích aktivit pro pracovníky v recyklačních procesech. Ta ukázala, že standardní vzdělávací procesy (učňovské a střední školství) poskytnou příslušné pracovníky nejdříve v horizontu 2015 - 2016. Přitom tyto specialisty potřebuje řada podniků již dnes. V říjnu 2012 schválila Sektorová rada pro chemii následující pracovní pozice:  Dělník pro recyklaci (Kvalifikační úroveň Národní soustavy povolání 2)  Technik pro recyklaci (Kvalifikační úroveň Národní soustavy povolání 4)  Pracovník pro recyklaci (Kvalifikační úroveň Národní soustavy povolání 3) V roce 2012 zadalo MPO zakázku za účelem urychlení dostupnosti kvalifikovaných specialistů pro recyklaci. Výstupem této zakázky je návrh rekvalifikačního kurzu pro typovou pozici/ profesní kvalifikaci „Pracovník pro recyklaci“, který zpracovalo Sdružení výkupců a zpracovatelů druhotných surovin. Pro rekvalifikační kurz byl navržen strukturovaný učební plán, učební osnovy a učební texty. Navrhovaný učební plán obsahuje celkové počty vyučovacích hodin a stanovenou dobu odborné praxe. Praktické vyučování bude mít jednak formu cvičení v odborné učebně a také formu odborné praxe. Ta bude realizována přímo ve stanoveném provozním zařízení (podniku, se kterým bude praktická výuka dohodnuta). Náplň rekvalifikačního kurzu pro typovou pozici/profesní kvalifikaci „Pracovník pro recyklaci“ je prvním reálným podkladem pro zahájení pilotního projektu specializovaného vzdělávání v oblasti získávání a využívání druhotných surovin v ČR. MPO zveřejnilo na svých internetových stránkách informaci o výše uvedeném rekvalifikačním kurzu a připravených učebních textech, které jsou zájemcům bez úhrady k dispozici. MPO na 4


základě elektronické žádosti zasílá zájemcům pro jejich potřeby CD s učebními texty. Zájem o poskytnutí učebních textů je značný, zejména z řad konzultačních firem, zpracovatelských firem, firem poskytujících služby, veřejné správy (KÚ a magistráty), středních a vysokých škol i z řad občanů. Učební plán pro teoretickou i praktickou výuku Učební plán byl sestaven na základě: o koncepčních záměrů specifikovaných ve výchozím dokumentu, kterým je „Návrh pilotního projektu na zefektivnění a zkvalitnění procesu získávání druhotných surovin prostřednictvím specializovaného vzdělávání vybraných profesí“ (MPO, 2011) o zjištění praktických potřeb trhu pracovních dovedností v dané oblasti, o harmonizačních operací s projekty pozic pro recyklaci druhotných surovin, zařazených v systémech NSP/NSK2, o průzkumu rozsahů rekvalifikačních kurzů v příbuzných profesních oblastech, o odborného odhadu optimálních odborných a časových parametrů projektovaného pilotního rekvalifikačního kurzu. Navrhovaný učební plán obsahuje výčet všech vyučovacích modulů, celkové počty vyučovacích hodin za dobu vzdělávání a odborné praxe. Vyučovací moduly jsou povinné. Praktické vyučování má formu cvičení v odborné učebně a odborné praxe v provozním zařízení. Vyučovací moduly jsou rozděleny do bloků A, B, C (teorie) a D (odborná praxe). Vyučovací moduly

Celkový počet vyučovacích hodin

A. Technická příprava Základy nauky o vybraných materiálech Materiálové toky kovů, plastů, skla, papíru Měření vybraných vlastností materiálů Bezpečnost práce (patří i do „B“) Celkem „A“ B. Právní a interní předpisy a normy k získávání druhotných surovin Přehled požadavků zákona o odpadech a prováděcích právních předpisů na původce a zpracovatele odpadů Normy a interní předpisy pro nakládání s odpady a druhotnými surovinami Vedení dokumentace a evidence Požadavky na dopravu a přepravu Celkem „B“ C. Technologie recyklace Principy a funkce recyklačních zařízení Technologie získávání druhotných surovin Ochrana a monitorování životního prostředí Celkem „C“ D. Odborná praxe

Celkem počet hodin teoretické a praktické výuky 2

4 4 6 4 18 4 6 6 2 18 10 18 4 32 40

108

Národní soustava povolání / Národní soustava kvalifikací 5


Cíl 5 Český statistický úřad zahájil v roce 2011 pilotní statistické zjišťování produkce druhotných surovin a od roku 2013 i zjišťování spotřeby druhotných surovin. Pro účely statistického zjišťování byl metodicky vymezen pojem „druhotná surovina“ takto: a) vedlejší produkty; b) upravené odpady, které přestaly být odpady poté, co splnily podmínky a kritéria pokud jsou stanovena; c) materiály získané ze zpětného odběru výrobků a dalších výrobků využitelné pro další zpracování; d) nespotřebované vstupní suroviny a materiály předávané k novému využití. Na základě získaných zkušeností z prvního sběru dat je zřejmá potřeba provedení určitých opatření, zejména:  zakotvit pojem druhotná surovina do národní legislativy (tak jak tomu bylo v prvním zákoně o odpadech vydaného v roce 1991);  vydat kritéria pro jednoznačné určení, kdy odpad byl již zpracován do stavu, kdy jej lze považovat za druhotnou surovinu (např. certifikací takového materiálu);  upravit prováděcí předpisy k příslušným zákonům v tomto smyslu;  doplnit do metodické příručky (k vyplňování statistického výkazu) příklady druhotných surovin zejména s ohledem na evropskou legislativu, která stanovila kritéria „odpad/neodpad“ pro železný, ocelový a hliníkový šrot, sklo a měď. Statistická data o druhotných surovinách jsou nezbytná pro sledování materiálových toků za účelem možnosti nastavení vhodných podmínek v programech podpory v oblasti zpracování a využívání druhotných surovin zejména pro malé a střední podniky. Uvedená data jsou též potřebná pro argumentaci k případné úpravě příslušných právních předpisů. Závěr Ke zvýšení motivace zpracování a využívání druhotných surovin navrhuje Svaz průmyslu druhotných surovin vyhlášení celostátní soutěže o nejlepší výrobek z druhotných surovin a to pro různé kategorie a komodity a též soutěž o nejefektivnější technologii/proces získávání druhotných surovin. Návrh se bude v nejbližší době projednávat na MPO. Druhotné suroviny jsou v České republice pojmem, který pro určité skupiny podnikatelů představuje předmět jejich podnikatelských aktivit. Postupně se dostává do podvědomí i široké veřejnosti. Plněním výše uvedených cílů a opatření, která budou podrobně rozpracována do konkrétních úkolů v Akčním plánu, se nastartuje rámcový přístup k efektivnímu využívání druhotných surovin, tolik potřebné pro zajištění surovinové základny státu. Zároveň se rozvoj tohoto segmentu podnikání pozitivně promítne i do sociální oblasti ve vytvoření nových pracovních míst. Zpracováním a využíváním druhotných surovin dochází ke snižování materiálové a energetické náročnosti a tím je tato činnost příznivá životnímu prostředí. Všechny uvedené atributy dokladují význam druhotných surovin a tím i opodstatněnost a důležitost zpracování strategického dokumentu pro tuto oblast a jeho postupné naplňování. 6


7

Implementace Politiky druhotných surovin ČR Mgr. Miloslava Tomiková, Odbor ekologie

Recommend Documents