AKTUALIZACE
2016
VEŘEJNÝ ZÁVAZEK
Vypracoval/a: Mgr. M. Hanzlíček / Mgr. K. Voříšková
VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Veřejný závazek je základním dokumentem, který je určený pro stávající uživatele, potenciální zájemce o poskytované služby, rodinným příslušníkům, zaměstnancům a dalším fyzickým a právnickým osobám. Slouží k jednodušší orientaci v poskytovaných službách a odvíjí se od něj veškeré vnitřní předpisy organizace a standardy kvality sociálních služeb. INFORMACE O POSKYTOVATELI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Typ organizace: Nestátní nezisková organizace SNN v ČR, Spolek neslyšících Plzeň - pobočný spolek, vedený u Městského soudu v Praze oddíl L, vložka 50016. Zřizovatel: Svaz neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR, z. s. (dále jen "SNN v ČR"). Registrace sociálních služeb: 9. 8. 2007 u KÚPK Vedení organizace: předseda: Mgr. Miroslav Hanzlíček místopředsedkyně: Miroslava Volejníková Číslo účtu: 0722131379/0800 Kontakty: sídlo organizace: Tylova 405/14, Plzeň 301 00 IČO: 70950431 web: www.snplzen.cz /
[email protected] Mgr. M. Hanzlíček – předseda/sociální pracovník/tlumočník ZJ: 776 038 463/ 731 147 645,
[email protected] Mgr. K. Voříšková – sociální pracovnice/tlumočnice ZJ: 602 616 785,
[email protected] POSLÁNÍ ORGANIZACE Posláním organizace SNN v ČR, Spolek neslyšících Plzeň je podporovat samostatnost osob se sluchovým postižením. Pomáhat jim zapojovat se do slyšící společnosti a poskytovat sociální služby dle zákona 108/2006 Sb. CÍL ORGANIZACE Cíl organizace a jednotlivých služeb je stanoven předsedou organizace a členy výboru. Cílem organizace je poskytovat služby, jejímž prostřednictvím lze zabránit sociálnímu vyloučení sluchově postižených a hledat optimální řešení osobní situace, ve které se nachází uživatel služeb. POSKYTOVANÉ SLUŽBY Základní sociální poradenství poskytuje osobám potřebné informace přispívající k řešení jejich nepříznivé sociální situace. Sociální poradenství je základní činností při poskytování všech druhů sociálních služeb, poskytovatelé sociálních služeb jsou povinni tuto činnost zajistit.
2
Organizace v rámci zákona č. 108/2006 Sb. poskytuje služby: Odborné sociální poradenství (§37) - sociální poradenství Tlumočnické služby (§56) - služba sociální prevence Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením (§66) - služba sociální prevence.
CÍLOVÁ SKUPINA A VĚKOVÁ STRUKTURA Osoby se sluchovým postižením o neslyšící o nedoslýchaví o ohluchlí o uživatelé kochleárních implantátů o osoby trpící ušním šelestem o osoby s lehčí formou kombinovaného postižení Senioři Osoby s kombinovaným postižením bez omezení věku
KOMU SLUŽBY NEPOSKYTUJEME osobám pod vlivem alkoholu, nebo jiných návykových látek, agresivním osobám, nepřizpůsobivým osobám
FORMA ÚHRADY – CENA ZDARMA
typ služby
odborné poradenství
sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením
PROVOZNÍ DOBA ORGANIZACE den ambulantní Po 8-16:00 Út 8-12:00 St 8-12:00 Čt 8-15:00 Pá 8-13:00 Út 12-16:00 St 12-18:00 Čt 12-18:00 Pá 10-14:00
7-11:00 (2. pátek v měsíci)
(1. 3., 4. pátek v měsíci)
So Po Út St Čt Pá tlumočnické služby
terénní
--------* 6:30-8:00* * 6:30-8:00* *
8-12:00 (1. sobotu v měsíci) 6:30-8:00** ** 6:30-8:00** ** 6:30-8:00**
* služba je poskytována v ** je poskytována v době/čase, který si obě/čase, který si klient individuálně domluví s tlumočníkem ZJ a to za využití moderních technologií (whatsapp, facebook, Skype, Ovoo atd.) a to včetně sobot, nedělí a svátků
klient určí, včetně sobot, nedělí a svátků po domluvě s tlumočníkem ZJ. Ve zvlášť závažných případech je terénní služba poskytována i nočních hodinách (odvoz RZS, trestný čin, nehody atd.)
3
ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY Dle formy poskytování: ambulantní – v sídle organizace v provozní době terénní – po předchozí domluvě s klientem mimo organizaci tzv. v terénu Dle kontaktu s uživateli: osobní – v organizaci, která je registrováno podle zákona telefonické – buď mluveným slovem nebo pomocí SMS zpráv prostřednictvím faxu, prostřednictvím On-line služeb (E-mail Whatsapp, Skype, ICQ, OVO atd.) – velmi potřebné pro neslyšící, kteří nemohou telefonovat a proto je počítač pro neslyšící nesdílnou součástí komunikace. Dle počtu uživatelů služeb: individuální, (řešení konkrétní situace jednotlivce – pomoc při sepisování žádosti, rady kam se obrátit v případě potřeby, tlumočení u lékaře, na úřadě (překlad z mluvené řeči do ZJ a naopak) apod.) Skupinové (např. přednáška, beseda, kulturní akce, sportovní akce apod.) Uživatelé musí být seznámeni se všemi podmínkami poskytování služby a sami se rozhodnou, zda jich využijí. Služba je evidována v záznamových listech.
ZÁSADY POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Jedná se o zásady, na kterých je založeno poskytování sociálních služeb v organizaci. Patří sem: Odbornost - v rámci vzdělávání pracovníků v přímé péči trvale získávat dovednosti a přijímat nové přístupy Bezplatnost Zásada důstojnost, a zachování lidských práv, práv uživatelů Individuální přístup ke každému uživateli Ochrana uživatele před předsudky, negativním hodnocením, diskriminací a pře jakýmikoliv formami zneužívání. respektování volby uživatele služeb, případně i odmítnutí služby snaha pracovníka vyjít uživateli služeb maximálně vstříc respektování samostatnosti a nezávislosti uživatele služeb efektivnost poskytnuté služby transparentnost služby srozumitelnost nabídky jednání a chování pracovníka odpovídá Etickému kodexu a standardům kvality sociálních služeb PRICIPY POSKYTOVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Principy: Poskytování všech potřebných informací a jejich předání v komunikačním kódu uživatele služeb. Respektování kultury Neslyšících. Sociální začlenění uživatelů služeb. Podpora samostatnosti a nezávislosti. Dodržování práv uživatelů služeb - mlčenlivost, diskrétnost, dodržování etických kodexů atd.
4
Nestrannost - nezaujaté, rovné a objektivní jednání s uživateli služeb, předcházení střetu zájmů. Individuální přístup k uživatelům služeb. Zaměření na celek - zohlednění celkové situace uživatele služeb ve všech souvislostech. Flexibilita - respektování volby uživatele služeb, pružné přizpůsobení se jeho potřebám. Spolupráce s dalšími institucemi a organizacemi. Bezplatnost služeb.
PRAVIDLA PRO OCHRANU PŘED PŘEDSUKY Na uživatele sociálních služeb někdy veřejnost pohlíží s určitým despektem. Cílem je chránit uživatele před těmito předsudky a vytvářet podmínky, aby tyto předsudky nemohly vznikat. Pravidly pro ochranu osob před předsudky se podrobněji zabývá vnitřní směrnice Ochrana zájemců/klientů před předsudky a negativním hodnocením. JEDINEČNOST SLUŽBY Služby jsou poskytovány na základě specifických potřeb každého z uživatelů individuálně. Při komunikaci s osobami se sluchovým postižením je využívána orální komunikace, která umožňuje odezírání. V případě neslyšících je hlavním komunikačním prostředkem znakový jazyk, ale vždy záleží na uživateli, jaký způsob si vybere. Službu klientů poskytují pracovníci s letitou praxí v oblasti práce se sluchově postiženými
POSTUP PŘI VLASTNÍ REALIZACI SLUŽBY Probíhá následovně: přivítání a seznámení se s klientem služby a jeho problémem - kontakt může být osobní, telefonický, SMS, písemný (dopis, e-mail), přes internet (OOVOO, SKYPE, ICQ apod.) uživatelům je při osobním jednání nabídnuta možnost uzavření smlouvy o poskytování vybraných sociálních služeb (odborné sociální poradenství, sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením nebo tlumočnické služby), je vysvětleno, že smlouva je na ochranu jak klienta, tak i pracovníka. V žádném případě není klientovy smlouva vnucována. Smlouva může být jak písemná, tak i ústní, dále klient může být veden jako anonymní (anonymní klient většinou bývá ten, který o službu žádá pouze nárazově nebo má bydliště mimo Plzeňský kraj apod.) pokud klient má zájem o sepsání písemné smlouvy, je tak učiněno (smlouva obsahuje: Smlouvu o poskytování sociální služby, závazek mlčenlivosti pracovníka a souhlas klienta se zpracováním osobních údajů) pokud klient má zájem o ústní smlouvu, provede se o tomto záznam – smlouva je ústní u anonymního klienta se provede pouze záznam – anonymní klient s klientem lze sestavit a sepsán také individuální plán na konkrétní řešení problému klienta, tohoto plánu však klienta nelze také nutit, je sestaven na základě svobodné vůle nebo požadavku klienta, plán je klientovi nabídnut konzultace s klientem, vyhodnocení situace, nabídka alternativních možností, které mohou napomoci při řešení situace, rozhodnutí uživatele o výběru služby z nabízených sociálních služeb, pokud jde o službu, která není v nabídce, pak se zprostředkuje kontakt s jiným poskytovatelem (zařízením např. specializovaná audioprotetická firma, Centrum pro zdravotně postižené aj.), úřadem či fyzickou osobou) ověření zda potencionální uživatel služby rozuměl či pochopil možné řešení, po jeho
5
samostatném rozhodnutí o výběru služby se pak poskytne požadovaná služba za použití vhodných komunikačních prostředků (znakový jazyk, odezírání, písemná forma, piktogramy, indukční smyčka se zesilovačem) dohoda o vybrané službě – vzhledem ke komunikačním a informačním bariérám uživatele služby její opakované poskytnutí nebo široké vysvětlování (pomalu, názorně, podrobně a trpělivě), průběžné ověřování, zda uživatel rozuměl informacím či instruktáži je samozřejmostí, rozloučení s uživatelem služby, o průběhu služby se nesepisuje žádná písemná smlouva ani podrobný zápis, po ukončení služby je proveden záznam o poskytnuté službě, druhu a délce poskytnuté služby do evidence služeb. ZÁKLADNÍ ČINNOSTI SNN v ČR, Spolek neslyšících Plzeň poskytuje sociální služby v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a zahrnuje následující činnosti: výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, sociální poradenství, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
6
Odborné sociální poradenství (§37) Je poskytováno se zaměřením na potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin osob v poradnách pro osoby se zdravotním postižením. Součástí odborného poradenství je i půjčování kompenzačních pomůcek. Registrace: 9. 8. 2007 Krajský úřad Plzeňského kraje Číslo registrace: 7539529 Personální zajištění: Mgr. Kristýna Voříšková, Mgr. M. Hanzlíček Kontakt:
[email protected] / 602 616 785 / 377 237 527 Poslání služby: Spolek neslyšících Plzeň poskytuje služby uživatelům, kteří nejsou schopni svou situaci řešit sami. Cílem poskytovaných služeb je zabránit sociálnímu vyloučení SP, hledat optimální řešení osobní situace, ve které se nachází uživatel služeb, předávat uživateli služeb vhodnou komunikační formou (odezírání, znakový jazyk, psaný text, totální komunikace) informace o jeho právech a možnostech vzdělávání, zaměstnávání. Cílová skupina: – osoby se sluchovým postižením, – osoby s kombinovaným postižením, – senioři. Komu službu neposkytujeme: – osobám pod vlivem alkoholu, nebo jiných návykových látek, – agresivním osobám, – nepřizpůsobivým osobám. Věková struktura cílové skupiny: – bez omezení věku Cena: - bezplatná (zdarma) Forma: ambulantní o počet intervencí 1100 o okamžitá kapacita 1 Provozní doba: Po: 8-16,00 Út: 8-12,00 St: 8-12,00 Čt: 8-15,00 Pá: 8-13,00
7
Popis realizace poskytované služby: Služby jsou poskytovány ambulantně nebo terénně na základě specifických potřeb každého z uživatelů individuálně, pružně se přizpůsobí těmto potřebám. Při poskytování služeb jsou samozřejmě dodržována práva (ochrana osobní svobody, soukromí, ochrana osobních údajů atd.) uživatelů a respektována volba uživatelů o způsobu využívání služeb. Poradenství je poskytováno takovým způsobem komunikace, který umožňuje plné pochopení předkládaných informací. Při komunikaci s osobami se sluchovým postižením je využívána orální komunikace, která umožňuje odezírání, totální komunikace nebo prostřednictvím znakového jazyka, pokud to je volba uživatele služby. V případě prelingválně neslyšících je hlavním komunikačním prostředkem znakový jazyk. Principy poskytování služeb jsou vyjádřeny v etickém kodexu pracovníka v sociálních službách. Cílová skupina osob se sluchovým postižením je velmi heterogenní (různorodá) – od osob nedoslýchavých, neslyšících, ohluchlých, osob s tinnitem až po nositele kochleárních implantátů, popřípadě osob s kombinovanými vadami, z nichž jedno je sluchové postižení), proto je nutné mít ohled na jejich odlišné specifické požadavky na komunikaci a sociální služby, které se řeší individuálně a skupinově. a) základní sociální poradenství – zde jsou poskytovány sluchově postiženým osobám potřebné relevantní informace přispívající k řešení jejich sociální situace prostřednictvím nabídky sociálních služeb a možností jejich výběru tj. informace o návazných a alternativních sociálních službách a jiných formách pomoci, - podrobný rozsah úkonů stanovuje vyhláška 505/2008 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách §3 b) odborné sociální poradenství – zde je poskytováno se zaměřením na konkrétní potřeby jednotlivých uživatelů se sluchovým postižením, především jde o informace o vhodných kompenzačních a rehabilitačních pomůckách, pomoc při telefonickém a osobním zprostředkování dalších vhodných kontaktů ve spolupráci s odborníky, drobné opravy a používání kompenzačních pomůcek, pomoc při sepisování žádostí na orgány státní správy a samosprávy aj. instituce, důležité je i vyslechnutí uživatele (často je to forma psychoperapie) a hledání nejlepšího řešení osobní situace, ve které se uživatel nachází. • zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, • zprostředkování navazujících služeb, • pomoc při uplatňování práv,oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, • pomoc při vyřizování běžných záležitostí. podrobný rozsah úkonů stanovuje vyhláška 505/2008 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách §4
8
Tlumočnické služby (§56) Jsou terénní, popřípadě ambulantní služby poskytované osobám s poruchami komunikace způsobenými především smyslovým postižením, které zamezuje běžné komunikaci s okolím bez pomoci jiné fyzické osoby. Služba zahrnuje tyto základní činnosti: zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: tlumočení pomocí znakového jazyka pro sluchově postižené, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů, pomoc při vyřizování běžných záležitostí. Registrace: 9. 8. 2007 u Krajského úřadu Plzeňského kraje Číslo registrace: 2096353 Personální zajištění: Mgr. Miroslav Hanzlíček – tlumočník ZJ, Mgr. K. Voříšková Kontakt:
[email protected] /
[email protected] Poslání: Spolek neslyšících Plzeň poskytuje služby uživatelům, kteří jsou ohroženi komunikační bariérou. Cíl: Předání jasných a srozumitelných informací v komunikačním kódu osob se sluchovým postižením a tím snižování komunikační a informační bariéry. Zprostředkování kultury neslyšících slyšící společnosti a současně zprostředkování kultury slyšící společnosti neslyšícím. Podpora zapojení osob se sluchovým postižením do společnosti slyšících a neslyšících a tím snížení míry jejich sociálního vyloučení Cílová skupina: – osoby se sluchovým postižením Do cílové skupiny spadají osoby používající jako komunikační prostředek: znakový jazyk znakovanou češtinu mluvenou formu českého jazyka (artikulace) psanou formu českého jazyka odezírání prstovou abecedu V případě používání jiného komunikačního kódu, který pracovníci – tlumočníci neovládají, jsou zájemci o službu odkázáni na jiné návazné sociální služby. Komu služby neposkytujeme: – osobám pod vlivem alkoholu, nebo jiných návykových látek, – agresivním osobám, – nepřizpůsobivým osobám.
9
Věková struktura cílové skupiny: – bez omezení věku Cena: - bezplatná (zdarma) Forma: ambulantní o kapacita klientů 30 o okamžitá kapacita 1 terénní o kapacita klientů 150 o okamžitá kapacita 1 Provozní doba: Ambulantní: ÚT: 6:30-8:00 ČT: 6:30-8:00 v ostatní dny je služba poskytována v obě/čase, který si klient individuálně domluví s tlumočníkem ZJ a to za využití moderních technologií (whatsapp, facebook, Skype, Ovoo atd.) a to včetně sobot, nedělí a svátků
Terénní: PO: 6:30-8:00 ST: 6:30-8:00 PÁ: 6:30-8:00
v ostatní dny je služba poskytována v době/čase, který si klient určí, včetně sobot, nedělí a svátků po domluvě s tlumočníkem ZJ. Ve zvlášť závažných případech je terénní služba poskytována i nočních hodinách (odvoz RZS, trestný čin, nehody atd.)
Popis realizace poskytované služby: Tlumočnická služba je poskytována podle zákona č. 108/2006 Sb., § 56, který vymezuje tlumočnickou službu jako terénní, poskytovanou osobám s poruchami komunikace způsobenou především smyslovým postižením, které zamezuje běžné komunikaci s okolím bez pomoci jiné fyzické osoby. Služba obsahuje dvě základní činnosti: zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Tlumočnická služba dále vychází ze zákona č. 384/2008 Sb. o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, který definuje pojem český znakový jazyk a komunikační systémy vycházející z českého jazyka. Služba si klade za cíl pomáhat osobám se sluchovým postižením překonávat komunikační bariéru ve světě slyšících. Služba je poskytována na základě domluvy mezi klientem a tlumočníkem. Objednávka služeb probíhá buď formou SMS, e-mail, nebo osobním kontaktem. Po tlumočení klient podepíše tlumočníkovi Potvrzení o tlumočení, jako doklad o vykonané práci. Tlumočník / administrativní pracovník vede evidenci klientů. S klienty je možno dle jejich přání sepsat písemnou nebo ústní smlouvu. Klient také podepisuje souhlas se zpracováním osobních údajů. Tlumočník je povinen se přizpůsobit komunikačnímu systému, který využívá klient. Tlumočník je vázán kodexem tlumočníka ZJ a kodexem sociálního pracovníka.
10
1) Při osobní návštěvě osloví uživatel služby tlumočníka. Tlumočník z rozhovoru vedeného ve znakovém jazyce nebo za pomocí artikulace zjistí potřebu/y sluchově postiženého člověka a poté vyhodnotí situaci. 2) Sluchově postižená osoba může tlumočníka kontaktovat písemně (např. faxovou zprávou, krátkou textovou zprávou nebo elektronickou poštou). Tlumočník je osloven sluchově postiženou osobou (nebo jinou osobou požadující tlumočnický výkon), která oznámí, že potřebuje poskytnout sociální poradenství či službu. Uživatel služby může také žádat zprostředkování kontaktu s jinou osobou. To znamená, že pokud je tlumočník takto osloven, snaží se vyhovět dle svých možností a kompetencí. 3) Poskytnutí služby při osobní návštěvě sluchově postiženého je na základě ústní dohody. Zájem o službu vyplývá tedy z toho, že o její poskytnutí zažádala sama sluchově postižená nebo jiná osoba. 4) O průběhu služby se nepořizuje žádný zápis ani nevyplňuje žádná smlouva. Eviduje se pouze návštěva uživatele služby a druh poskytnuté služby či služeb. Služba je všem sluchově postiženým poskytována bezplatně. 5) Při poskytování služby tlumočník dbá, aby byla zajištěna diskrétnost v místnosti, kde služba probíhá. Je to především z důvodu ochrany soukromí uživatele služby, ale také proto, že sluchově postižený člověk se v klidném prostředí lépe soustředí a není rozptylován. Dbá i na zachování mlčenlivosti o skutečnostech, které se dozvěděl v souvislost s výkonem tlumočnické služby. Principy poskytování služeb jsou vyjádřeny v etickém kodexu tlumočníků znakového jazyka. 6) Tlumočnické služby jsou poskytovány a zprostředkovávány uživatelům služeb jako základní nástroj pro poskytování dalších služeb (např. sociální poradenství a sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením) a vytváření zakázky, kterou uživatel služby na místě služby uzavírá právě mluvenou/znakovanou podobou. 7) Tlumočnická služba se provádí dle dohody s uživatelem služby v běžném kalendářním týdnu od Po – Pá. Ve výjimečných případech a po vzájemné domluvě je tlumočnická služba zajišťována i ve dnech pracovního klidu (So – Ne). podrobný rozsah úkonů stanovuje vyhláška 505/2008 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách §21
11
Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením (§66) Sociálně aktivizační služby jsou ambulantní, popřípadě terénní služby poskytované osobám v důchodovém věku nebo osobám se zdravotním postižením ohroženým sociálním vyloučením. Služby obsahuje tyto činnosti: zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí Registrace: 9. 8. 2007 Krajský úřad Plzeňského kraje Číslo registrace: 5641396 Personální zajištění: Mgr. Kristýna Voříšková Kontakt:
[email protected] / 602 616 785 / 377 237 527 Poslání: Spolek neslyšících Plzeň pomáhá vytvářet příležitosti uživatelům služby, kteří jsou ohroženi sociálním vyloučením, k zapojení do sociálního a kulturního života. Cílová skupina: – osoby s kombinovaným postižením, – osoby se sluchovým postižením, – senioři Komu služby neposkytujeme: – osobám pod vlivem alkoholu, nebo jiných návykových látek, – agresivním osobám, – nepřizpůsobivým osobám. Věková struktura cílové skupiny: – bez omezení věku Cena: - bezplatná (zdarma) Forma: ambulantní o počet klientů 139 o počet kontaktů 9200 o okamžitá 40 terénní o kapacita 30 o okamžitá 30 Provozní doba: provozní doba ambulantní: o Út: 12-16,00 o St: 12-18,00
12
o Čt: 12-18,00 o Pá: 10-14,00 (1., 2., 4. pátek v měsíci) provozní doba terénní: 1. sobota v měsíci 8-12,00, 3. pátek v měsíci 7-11,00
Popis realizace poskytované služby: V rámci Sociálně aktivizačních služeb jsou aktivizační služby poskytovány v prostředí potřebného kontaktu sluchově postižených se společností. Cílovou skupinou jsou sluchově postižení občané, u kterých v důsledku sluchového postižení dochází ke snížení soběstačnosti v uspokojování základních sociálních, psychických a zdravotních potřeb, a to následkem sociálního vyloučení. Aktivity: – přednášky, – semináře, – zájezdy, – sportovní akce, – kulturní akce, – zdravý životní styl, – vzdělávací kurzy (práce na PC). Jedná se o následující aktivity – přednášky, klub žen a seniorů, soutěžní vědomostní kvízy aj. Klub dětí, kroužek pantomimy, pravidelné cvičení jógy. Šipky a různé stolní společenské hry. Dále je vyčleněna místnost jako dílnička pro pracovní rehabilitaci, kde si svépomocí členové upravují potřebné věci pro spolek. Pro společenské akce lze kromě sálu využít v létě i malý dvorek k posezení, který si klienti sami vyčistili a upravili vysázením květinami. Sál, salonek i ostatní prostory jsou plně využívány i o sobotách, kdy se pořádají různé soutěže – regionální a republikové. Na tyto akce se sjíždějí sluchově postižení občané i z jiných měst (Praha, Klatovy, Č.Budějovice, Liberec,Louny, Most,Brno, Hradec Králové apod. ). Tyto společenské akce jsou velmi navštěvované a mají již svou dlouholetou tradici. Pro sluchově postižené klienty pořádáme každoročně rehabilitační pobyt, turistické výlety. Tlumočnické služby a artikulační služby jsou nezbytně nutné při zajišťování hromadných akcí (jako jsou přednášky a semináře atd.) Dále pak na akcích, kde je předem hlášena účast slyšící osoby. - podrobný rozsah úkonů stanovuje vyhláška 505/2008 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách §31
13
Tento veřejný závazek nabývá účinnosti dne …………………….. Aktualizace a úprava provedena dne........................ V Plzni dne................................................
Mgr. Miroslav H A N Z L Í Č E K předseda organizace
14
příloha č. 1
KODEX Spolku neslyšících Plzeň Na tento kodex organizace navazuje dále kodex sociálního pracovníka a kodex tlumočníka znakového jazyka. Zaměstnanec sdružení je při výkonu svého zaměstnání povinen: 1. Ve vztahu ke klientům: - respektovat důstojnost každého klienta a jeho právo na soukromí, - dodržovat deklaraci práv klienta, která je součástí tohoto kodexu, - nesdělovat jakékoliv adresné informace o klientech bez jejich souhlasu třetím osobám mimo okruh sdružení, s výjimkou orgánů státní správy při výkonu jejich činnosti, - informace, které klient zaměstnanci sdělil s prosbou o mlčenlivost, nesmí zaměstnanec sdělit třetí osobě. Výjimku tvoří informace, jejichž zamlčení by bylo trestným činem, nebo by bylo pro klienta nevýhodné, případně by se jednalo o informace, že klient jednal v rozporu s platnými vnitřními předpisy sdružení či výslovným nařízením odpovědného zaměstnance sdružení. V těchto případech je zaměstnanec povinen neprodleně informovat předsedu - zaměstnanec musí respektovat vyznání klientů a zdržet se vůči klientům všech aktivit, které by mohly být vnímány jako manipulace 2. Ve vztahu k ostatním zaměstnancům: - respektovat obecně platné normy společenského chování, - případné vzájemné spory řešit zainteresováním pro obě strany důvěryhodného kolegy, ve vážnějších případech se obrátit na předsedu organizace, 3. Ve vztahu k organizaci: - respektovat pokyny předsedy / ředitele - přidělenou práci vykonávat profesionálně, racionálně, bez zbytečného prodlení, - účastnit se pracovních porad na úrovni, která přísluší vykonávané pracovní pozici - účastnit se vzdělávacích programů, které označil přímý nadřízený jako závazné. - soustavně a iniciativně prohlubovat svoji profesní kvalifikaci, - dbát o dobré jméno organizace a přizpůsobit tomu i své osobní vystupování. - zdržet se nepravdivého a nečestného jednání a vyjadřování, - v případě nesouhlasu s předsedou, nebo má-li k tomu zaměstnanec jiné důvody, obrátí se s žádostí o přezkoumání písemně prostřednictvím výboru organizace. 4. Ve vztahu k třetím osobám a subjektům: - nezveřejňovat interní informace, týkající se vzájemných vztahů uvnitř organizace, - při poskytování informací nepřekračovat rámec, určený konkrétní pracovní pozicí. Pro informace nad tento rámec odkázat tazatele na předsedu organizace, - respektovat hodnoty, na nichž je činnost střediska založena a nevystupovat proti nim. Toto ustanovení nezakládá povinnost se s těmito hodnotami vnitřně ztotožňovat. Spolek neslyšících Plzeň stanovuje tento závazný předpis, který určuje minimální etický standard pracovníka / zaměstnance organizace a ustanovuje základní práva příjemce služeb. Každý pracovník / zaměstnanec je povinen dodržovat výše uvedený standard bez ohledu na svá přesvědčení. Jeho přestoupení je hodnoceno jako porušení pracovní kázně.
15
příloha č. 2
ETICKÝ KODEX tlumočníka znakového jazyka Etický kodex České komory tlumočníků znakového jazyka určuje základní povinnosti a práva tlumočníka znakového jazyka při výkonu a v souvislosti s výkonem tlumočnické profese. Etický kodex tlumočníka znakového jazyka je vytvořen za účelem naplnění práva Neslyšících na plnohodnotnou komunikaci. Česká komora tlumočníků znakového jazyka stanovila tyto základní principy etického chování k ochraně tlumočníků znakového jazyka a jejich klientů, slyšících i neslyšících:
Profesionální tlumočník je osoba, která za úplatu převádí jednoznačně smysl sdělení z výchozího jazyka do jazyka cílového. Je mostem mezi slyšícím a neslyšícím účastníkem komunikace a jejich dvěma odlišnými jazyky a kulturami. Sám nic nevysvětluje, nepřidává ani neubírá. Tlumočí věrně způsob vyjádření, nemění význam ani obsah sdělení. Tlumočník se nesnaží být aktivním účastníkem komunikace.
Tlumočník následuje způsob komunikace preferovaný neslyšícím klientem.
Tlumočník přijímá zásadně jen takové závazky, které odpovídají jeho schopnostem, kvalifikaci a přípravě. Nese plnou zodpovědnost za kvalitu své práce. Pokud tlumočník zjistí, že komunikace s daným neslyšícím klientem je nad jeho možnosti a schopnosti, tlumočení odmítne.
Tlumočník přizpůsobuje své chování a oděv přiměřeně situaci, v jejímž rámci tlumočí.
Tlumočník je vázán mlčenlivostí, která se týká všeho, co se dozví během tlumočení neveřejných jednání.
Tlumočník neodmítne klienta pro jeho národnost, rasu, náboženské vyznání, politickou příslušnost, sociální postavení, sexuální orientaci, věk, rozumovou úroveň a pověst.
Tlumočník má právo odmítnout výkon své profese z důvodu pro něj špatných pracovních podmínek, nebo v případě, že by nedokázal být neutrální vůči tlumočenému sdělení, a poškodil tak klienta, svou osobu nebo profesi.
Tlumočník sleduje vývoj své profese a její náplně u nás i ve světě, učí se znát kulturu Neslyšících, doplňuje své vědomosti týkající se problematiky sluchově postižených a cíleně zvyšuje svou profesionální úroveň.
Tlumočník ctí svou profesi, usiluje o spolupráci s ostatními tlumočníky při prosazování a obhajobě společných profesionálních zájmů.
Česká komora tlumočníků znakového jazyka a její členové se vzájemně respektují.
Tlumočník zná etický kodex a dodržuje ho.
Jeho přestoupení je hodnoceno jako porušení pracovní kázně.
16
příloha č. 3
ETICKÝ KODEX sociálních pracovníků ČR 1. Etické zásady 1.1. Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv u skupin a jednotlivců tak, jak jsou vyjádřeny v dokumentech relevantních pro praxi sociálního pracovníka, a to především ve Všeobecné deklaraci lidských práv, Chartě lidských práv Spojených národů a v Úmluvě o právech dítěte a dalších mezinárodních deklaracích a úmluvách. Dále se řídí Ústavou, Listinou základních práv a svobod a dalšími zákony tohoto státu, které se od těchto dokumentů odvíjejí. 1.2. Sociální pracovník respektuje jedinečnost každého člověka bez ohledu na jeho původ, etnickou příslušnost, rasu či barvu pleti, mateřský jazyk, věk, pohlaví, rodinný stav, zdravotní stav, sexuální orientaci, ekonomickou situaci, náboženské a politické přesvědčení a bez ohledu na to, jak se podílí na životě celé společnosti. 1.3. Sociální pracovník respektuje právo každého jedince na seberealizaci v takové míře, aby současně nedocházelo k omezení stejného práva druhých osob. 1.4. Sociální pracovník pomáhá jednotlivcům, skupinám, komunitám a sdružení občanů svými znalostmi, dovednostmi a zkušenostmi při jejich rozvoji a při řešení konfliktů jednotlivců se společností a jejich následků. 1.5. Sociální pracovník dává přednost profesionální odpovědnosti před svými soukromými zájmy. Služby poskytuje na nejvyšší odborné úrovni. 2. Pravidla etického chování sociálního pracovníka 2.1. Ve vztahu ke klientovi 2.1.1. Sociální pracovník podporuje své klienty k vědomí vlastní odpovědnosti. 2.1.2. Sociální pracovník jedná tak, aby chránil důstojnost a lidská práva svých klientů. 2.1.3. Sociální pracovník pomáhá se stejným úsilím a bez jakékoliv formy diskriminace všem klientům. Sociální pracovník jedná s každým člověkem jako s celostní bytostí. Zajímá se o celého člověka v rámci rodiny, komunity a společenského a přirozeného prostředí a usiluje o rozpoznání všech aspektů života člověka. Sociální pracovník se zaměřuje na silné stránky jednotlivců, skupin a komunit a tak podporuje jejich zmocnění. 2.1.4. Chrání klientovo právo na soukromí a důvěrnost jeho sdělení. Data a informace požaduje s ohledem na potřebnost při zajištění služeb, které mají být klientovi poskytnuty a informuje ho o jejich potřebnosti a použití. Žádnou informaci o klientovi neposkytne bez jeho souhlasu. Výjimkou jsou osoby, které nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu (zejména nezletilé děti) nebo tehdy, kdy jsou ohroženy další osoby. V případech, kde je to v souladu s platnými právními předpisy, umožňuje účastníkům řízení nahlížet do spisů, které se řízení týkají. 2.1.5. Sociální pracovník podporuje klienty při využívání všech služeb a dávek sociálního zabezpečení, na které mají nárok, a to nejen od instituce, ve které jsou zaměstnáni, ale i ostatních příslušných zdrojů. Poučí klienty o povinnostech, které vyplývají z takto poskytnutých služeb a dávek. Podporuje klienta při řešení problémů týkajících se dalších sfér jeho života. 2.1.6. Sociální pracovník podporuje klienty při hledání možností jejich zapojení do procesu řešení jejich problémů. 2.1.7. Sociální pracovník je si vědom svých odborných a profesních omezení. Pokud s klientem nemůže sám pracovat, předá mu informace o dalších formách pomoci.
17
Sociální pracovník jedná s osobami, které používají jejich služby (klienty) s účastí, empatií a péčí. 2.2. Ve vztahu ke svému zaměstnavateli 2.2.1. Sociální pracovník odpovědně plní své povinnosti vyplývající ze závazku ke svému zaměstnavateli. 2.2.2. V zaměstnavatelské organizaci spolupůsobí při vytváření takových podmínek, které umožní sociálním pracovníkům v ní zaměstnaným přijmout a uplatňovat závazky vyplývající z tohoto kodexu. 2.2.3. Snaží se ovlivňovat sociální politiku, pracovní postupy a jejich praktické uplatňování ve své zaměstnavatelské organizaci s ohledem na co nejvyšší úroveň služeb poskytovaných klientům. 2.3. Ve vztahu ke kolegům 2.3.1. Sociální pracovník respektuje znalosti a zkušenosti svých kolegů a ostatních odborných pracovníků. Vyhledává a rozšiřuje spolupráci s nimi a tím zvyšuje kvalitu poskytovaných sociálních služeb. 2.3.2. Respektuje rozdíly v názorech a praktické činnosti kolegů a ostatních odborných a dobrovolných pracovníků. Kritické připomínky k nim vyjadřuje na vhodném místě vhodným způsobem. 2.3.3. Sociální pracovník iniciuje a zapojuje se do diskusí týkajících se etiky se svými kolegy a zaměstnavateli a je zodpovědný za to, že jeho rozhodnutí budou eticky podložená. 2.4. Ve vztahu ke svému povolání a odbornosti 2.4.1. Sociální pracovník dbá na udržení a zvyšování prestiže svého povolání. 2.4.2. Neustále se snaží o udržení a zvýšení odborné úrovně sociální práce a uplatňování nových přístupů a metod. 2.4.3. Působí na to, aby odbornou sociální práci prováděl vždy kvalifikovaný pracovník s odpovídajícím vzděláním. 2.4.4. Je zodpovědný za své soustavné celoživotní vzdělávání a výcvik, což je základ pro udržení stanovené úrovně odborné práce a schopnosti řešit etické problémy. 2.4.5. Pro svůj odborný růst využívá znalosti a dovednosti svých kolegů a jiných odborníků, naopak své znalosti a dovednosti rozšiřuje v celé oblasti sociální práce. 2.4.6. Sociální pracovník spolupracuje se školami sociální práce, aby podpořil studenty sociální práce při získávání kvalitního praktického výcviku a aktuální praktické znalosti. 2.5. Ve vztahu ke společnosti 2.5.1. Sociální pracovník má právo i povinnost upozorňovat širokou veřejnost a příslušné orgány na případy porušování zákonů a oprávněných zájmů občanů. 2.5.2. Zasazuje se o zlepšení sociálních podmínek a zvyšování sociální spravedlnosti tím, že podněcuje změny v zákonech, v politice státu i v politice mezinárodní. 2.5.3. Upozorňuje na možnost spravedlivějšího rozdílení společenských zdrojů a potřebu zajistit přístup k těmto zdrojům těm, kteří to potřebují. 2.5.4. Působí na rozšíření možností a příležitostí ke zlepšení kvality života pro všechny osoby, a to se zvláštním zřetelem ke znevýhodněným a postiženým jedincům a skupinám. 2.5.5. Sociální pracovník působí na zlepšení podmínek, které zvyšují vážnost a úctu ke kulturám, které vytvořilo lidstvo. 2.5.6. Sociální pracovník požaduje uznání toho, že je zodpovědný za své jednání vůči osobám, se kterými pracuje, vůči kolegům, zaměstnavatelům, profesní organizaci a vzhledem k zákonným ustanovením, a že tyto odpovědnosti mohou být ve vzájemném konfliktu.
18
Etické problémové okruhy: Tyto problémové okruhy by měly být rozpracovány v rozšířeném kodexu, který by byl zaměřen na specifika sociální práce v různých oblastech. Sociální práce s jednotlivcem, rodinami, skupinami, komunitami a organizacemi vytváří pro sociálního pracovníka situace, ve kterých musí nejen eticky hodnotit, vybírat možnosti, ale i eticky rozhodovat. Sociální pracovník eticky uvažuje při sociálním šetření, sběru informací, jednáních a při své profesionální činnosti o použití metod sociální práce, o sociálně technických opatřeních a administrativně správních postupech z hlediska účelu, účinnosti a důsledků na klientův život. A. Základní etické problémy jsou: kdy vstupovat či zasahovat do života občana a jeho rodiny, skupiny či obce (např. z hlediska prevence či sociální terapie společensky nežádoucí situace), kterým sociálním případům dát přednost a věnovat čas na dlouhodobé sociálně výchovné působení, kolik pomoci a péče poskytnout, aby stimulovaly klienta ke změně postojů a k odpovědnému jednání a nevedly k jejich zneužití, kdy přestat se sociální terapií a poskytováním služeb a dávek sociální pomoci B. Další problémové okruhy: které se občas vyskytují a vyžadují etické hodnocení a rozhodování vyplývají z následujících situací, kdy loajalita sociálního pracovníka s klientem se dostane do střetu zájmů při konfliktu zájmu samotného sociálního pracovníka se zájmem klienta, při konfliktu klienta a jiného občana, při konfliktu mezi institucí či organizací a skupinou klientů, při konfliktu zájmu klientů a ostatní společností, při konfliktu mezi zaměstnavatelem a jeho sociálními pracovníky. C. Sociální pracovník má ve své náplni roli pracovníka: který klientům pomáhá a současně má klienty kontrolovat. Vztahy mezi těmito protichůdnými aspekty sociální práce vyžadují, aby si sociální pracovníci vyjasnili etické důsledky kontrolní role, a do jaké míry je tato role přijatelná z hlediska základních hodnot sociální práce.
Postupy při řešení etických problémů: 1. Závažné etické problémy budou probírány a řešeny ve skupinách pracovníků v rámci Společnosti sociálních pracovníků ČR (dále jen Společnost). Sociální pracovník má mít možnost:diskutovat, zvažovat a analyzovat tyto problémy ve spolupráci s kolegy a dalšími odborníky, event. i za účasti stran, kterých se týkají. 2. Společnost může doplnit a přizpůsobit etické zásady pro ty oblasti terénní sociální práce, kde jsou etické problémy komplikované a závažné. 3. Na základě tohoto kodexu je úkolem Společnosti pomáhat jednotlivým sociálním pracovníkům analyzovat a pomáhat řešit jednotlivé problémy. Etický kodex byl schválen plénem Společnosti sociálních pracovníků 19. 5. 2006 a nabývá účinnosti od 20. 5. 2006. Jeho přestoupení je hodnoceno jako porušení pracovní kázně.
19
příloha č. 4
ROZDÍLY V PRÁCI sociálního pracovníka a tlumočníka ZJ Tlumočnickou službu poskytují pracovníci, tj. tlumočníci příslušných komunikačních kódů a sociální pracovníci. Sociální pracovník i tlumočník spolu vzájemně spolupracují, tlumočník zajišťuje bezproblémový průběh komunikace a sociální pracovník se podílí na řešení problému uživatele služby. Je možný i souběh obou forem – sociální pracovník je zároveň tlumočníkem ZJ. Práce sociálního pracovníka/nice: pomoc při řešení tíživé sociální situace klientů (hledání zaměstnání, řešení finanční tísně apod.) poskytování základního sociálního poradenství (předání kontaktu na jiné instituce, organizace apod. Např. pracoviště ORL, právnickou, psychologickou poradnu atd.) předání potřebných informací klientům (vyhledání informací na internetu, vytištění dokumentů, vyřízení telefonátů apod.) pomoc při vyplňování a podávání žádostí a formulářů (např. sepsání odvolání, sestavení životopisu, vyplnění žádosti o příspěvek na péči, na bydlení atd.) podpora klientů v jejich samostatnosti a vlastním rozhodování pomoc klientům při vyjadřování jejich přání a potřeb, stanovování osobních cílů pomoc klientům při orientaci v jejich okolí Práce tlumočníka/nice ZJ : tlumočení komunikace mezi klientem a slyšící osobou terénně (na úřadě, u lékaře, v bance apod.) tlumočení komunikace mezi klientem a sociálním pracovníkem nebo pracovníkem v sociálních službách, který neovládá komunikaci komunikačním kódem klienta při ambulantní formě překládání z psané formy českého jazyka do komunikačního kódu klienta a naopak (dokumenty, dopisy, sms zprávy, novinové články apod.) tlumočení z kultury slyšících do kultury neslyšících a naopak
20
příloha č. 5
TLUMOČNICKÉ SLUŽBY a komunikace
Poskytování TS musí vést k sociálnímu začlenění. TS musí vycházet z individuálně určených potřeb a osobní cílů jednotlivců nebo skupin klientů. Smyslem TS poskytovaných je naplnit cíle uživatele služby. Plánování a hodnocení průběhu poskytování TS je nutné provádět za účastí klientů služby a s ohledem na jejich možnosti. Na přípravě případného plánu TS se podílí tlumočník společně s klientem se sluchovým postižením svými podněty. TS by měly podporovat kontakty a vztahy uživatelů s jejich přirozeným sociálním prostředím. Způsob individuálního plánování musí odpovídat charakteru poskytované služby, IP je sestavován na základě žádosti klienta Poskytování TS probíhá v provozní době nebo po domluvě i mimo provozní dobu, formou ambulantních nebo terénních služeb Při objednávání služby klientem (např. domluva termínu a času, v terénu či na pracovišti) je respektováno pořadí objednání. V akutních a výjimečných případech a se souhlasem již objednaného klienta se změnou termínu či času, lze pořadí objednání měnit. Dodržování práv uživatelů TS a respektování volby klientů služby Individualizace podpory – TS jsou poskytovány na základě individuálních možnosti uživatelů. TS jsou poskytovány takovým způsobem komunikace, který umožňuje plné pochopení předkládaných informací. Zaměření na celek – při řešení dílčích problémů klienta je zohledněna jeho celková situace a dochází ke spolupráci s ostatními organizacemi (pečovatelská služba, jiné sociální služby, úřady, práce, lékaři, rodina ad.) Flexibilita – poskytované TS se přizpůsobuje potřebám klientů (na základě finančních a dalších možností poskytovatele) Nestrannost při poskytování TS Nezávislost klienta TS Bezplatnost TS dle zákona o soc. službách Dodržování Etického kodexu sociálních pracovníků a tlumočníků.
21
příloha č. 6
POKYNY PRO KOMUNIKACI se sluchově postiženým uživatelem služeb
Upřednostňujte používání kompenzačních pomůcek. Kompenzační pomůcky využívají zbytků sluchu a vlastního potenciálu uživatele.
Uživatelé kochleárního implantátu jsou bez funkční kompenzační pomůcky neslyšící. Komunikace má stejná pravidla jako u sluchově postižených uživatelů.
Vždy stůjte na světle a čelem ke sluchově postiženému. Nechoďte při mluvení a nedělejte nečekané pohyby hlavou. Při mluvení nepohybujte rukama před obličejem. Uživatele služby s jednostranným zatížením sluchové funkce posaďte, oslovujte ze strany s nižší sluchovou ztrátou.
Pro rozhovory je nutné klidné místo bez hluku a vedlejších vlivů. Je vhodnější posadit sluchově postiženého zády ke stěně. Vzrušený hovor, konverzace ve skupině znesnadňuje odezírání. Optimální vzdáleností je 1 – 4 metry.
Upozorněte na začátek hovoru – výrazným oslovením nedoslýchavých, zamáváním ruky v zorném poli neslyšícího. Pokud jde o skupinu neslyšících zhasnutím a rozsvícením v místnosti (konec přestávky apod.). Dotýkání je povoleno – na rukou, předloktí, paži a rameni i u neznámých osob (neklepejte neslyšícím na hlavu a krk). Nereaguje-li neslyšící na Váš dotykový signál, je to z jeho strany vědomé odmítnutí rozhovoru.
Neslyšící neznají vykání – ve znakovém jazyce se vykání nepoužívá, tykání není přestupkem proti etiketě – neberte ho osobně jako nezdvořilost nebo nevhodnou familiárnost.
Nekřičte – když křičíte, měníte i způsob své výslovnosti a to zhoršuje schopnost dobrého odezírání.
Pokud chcete odpověď – neztrácejte oční kontakt se sluchově postiženou osobou (neslyšící nebudou odpovídat, pokud se na ně nebudete dívat).
Mluvte přiměřeně rychle. Nesnažte se nepřirozeně artikulovat, ale mluvte srozumitelně. Sdělení doplňte přirozenými gesty (jemná rtěnka u žen zvýrazní artikulační pohyby rtů – ženy mají vyšší hlas, a proto jim nedoslýchaví rozumějí hůře, plnovous znesnadňuje odezírání). Nemluvte se žvýkačkou nebo dokonce s cigaretou v ústech. Sluneční brýle také znesnadňují odezírání.
Frázujte slova – skupiny slov vzájemně souvisejících jsou vodítkem pro rozpoznání smyslu sdělení. Po vyslovení skupiny slov se krátce odmlčte. Nesnažte se slabikovat.
Orientační reflexy, které jsou u slyšících spojeny se sluchem, jsou u neslyšících vázány na zrak – přepínají tedy zrakovou pozornost na všechny vjemy z okolí. Tím se snižuje pozornost při sledování pohybů úst při odezírání. Používejte méně květnatou mluvu a mluvte jasně. Nepoužívejte slovní vatu – ubírá energii sluchově postiženým na odezírání důležitých vět. Při odezírání je možné udržet pozornost bez přestávky nejvýše půl hodiny.
Pokud člověk nerozumí, neopakujte slovo pořád dokola, ale zkuste věci vyjádřit několika různými způsoby.
22
Dalším důležitým prvkem je neverbální chování. Je řízeno reflexy a nelze ho obelhat jako pomocí slov - je spolehlivější zárukou pravdivosti. Nepřetvařujte se!
Dopředu naznačte téma, o kterém chcete hovořit – zvýšíte tím počet dobře porozuměných slov a oprostíte se ztráty porozumění významu prvních vět (pokud dotyčný bude znát téma, nemusí ho zjišťovat). Změnu předmětu hovoru oznamte předem. Zkušenost s modelovými situacemi také usnadňuje porozumění (pokud známe prostředí, situaci, lidi – můžeme odhadovat, co se bude dít a co kdo řekne a obraz odezíraného slova a slova v mozku se nám spojuje rychleji). Ale to neznamená, že nemůže dojít k omylům.
Pomocí vhodných otázek se přesvědčte, zda Vám uživatel se sluchovou vadou dobře rozuměl (je těžké přiznat, že nerozumím) – nechte si zopakovat, co rozuměl – neptejte se, zda rozuměl (jednodušší je blufovat a přikývnout, že rozumím).
Je mnoho slov, která v odezírání vypadají stejně (oběd – objet, mít – mýt, být – bít, dub – dup, hruška, tužka, hučka) – používejte tedy známá slovní spojení. Slova klíčová a vícevýznamová můžete napsat na papírek nebo je možné vytvořit kartičky se slovy nebo obrázky ve formě piktogramů. Ideálním prostředkem ke komunikaci je (u neslyšících a ohluchlých) zvládnutí základních znaků českého znakového jazyka či znakované češtiny, pomocných artikulačních znaků u osob, které zvládají dobře odezírat (nedochází k záměně souhlásek a samohlásek) nebo prstové abecedy.
Neznámá slova nelze odezírat – pokud přicházíte s novými pojmy – musíte je nejprve vysvětlit a pak mohou být zařazena do odezírané mluvy. Jazyková bariéra je horší než samotná ztráta sluchu.
Pokud je nutné něco vyřídit za sluchově postiženého, vždy vysvětlete jakou věc a proč ji vyřizujete za něj.
Nejdůležitější je, vcítit se do situace sluchově postižených.
23
příloha č. 7
DESATERA KOMUNIKACE Desatero komunikace s osobami se sluchovým postižením -
-
-
před rozhovorem s člověkem se sluchovým postižením navážeme zrakový kontakt (zrakový kontakt udržujeme po celou dobu rozhovoru, pokud se na nás dotyčný nedívá, můžeme mu poklepat jemně na rameno a tím na sebe upozornit), zeptáme se sluchově postiženého, zda chce mluvit, odezírat, psát, používat znakový jazyk (pokud jej ovládáme), při odezírání – sdělíme téma hovoru (odezírání je psychicky i fyzicky náročné, jedinec musí vědět, v jakém tematickém okruhu se budeme pohybovat), o mluvíme čelem ke sluchově postiženému, o máme dobře osvětlenou tvář, o nepohybujeme hlavou, o nezakrýváme si ústa, o zřetelná výslovnost, o zdůrazňujeme klíčová slova, o mluvíme pomalu, řádně artikulujeme, o užíváme jednoduchá slova – ne cizí, o v případě neporozumění opakujeme, o vzdálenost pro odezírání 0,5 – 4 m při komunikaci se sluchově postiženým (nedoslýchavým) nekřičíme, nezvyšujeme hlas, zajistíme vhodné podmínky bez nadbytečného hluku, pokud má s sebou sluchově postižený tlumočníka, tak i tak hovoříme s pacientem! ne s tlumočníkem, Desatero pro komunikaci s neslyšícím člověkem za přítomnosti tlumočníka
-
-
neslyšící člověk má při komunikaci se slyšícími (lékaři, zdravotníky) právo na tlumočníka, pokud o to požádá, tlumočení může probíhat formami uvedenými v zákoně 384/2008 o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, rozhovor vedeme přímo s neslyšícím, udržujeme zrakový kontakt s touto osobou, nikoliv s tlumočníkem, nutné je nemít za sebou zdroj světla (okno, slunce…), nemluvíme s tlumočníkem s tím, že ten to později neslyšícímu pacientovi vysvětlí. Rozhovor je veden s neslyšícím člověkem, ten má právo na veškeré informace a to proto, aby se v případě potřeby mohl zeptat, tlumočník musí být vždy vedle slyšící osoby, jejíž řeč tlumočí, během rozhovoru neodbíháme, vzdálíme-li se od tlumočníka, neslyšící člověk se obrací za námi a uniká mu tak část tlumočených informací, mluvíme svým obvyklým tempem, na konci rozhovoru se neslyšícího zeptáme, zda ještě něco potřebuje upřesnit, i když se s neslyšícím dorozumíváme prostřednictvím tlumočníka, dejte mu s sebou také písemné sdělení o jeho zdravotním stavu (o užívání léků – čitelně psané) a o důležitých doporučeních
24
Nejčastější chyby při komunikaci se sluchově postiženými -
-
při komunikaci se sluchově postiženým, bez tlumočníka, odbíháme a děláme jiné věci (např. díváme se do počítače, máme skloněnou hlavu a mluvíme – tím znemožňujeme postiženému, aby správně odezíral), zakrýváme si ústa, stojíme před oknem, máme puštěné rádio – což opět ztěžuje odezírání, nedodržujeme oční kontakt, křičíme, neartikulujeme, používáme cizí slova. Jak získat pozornost neslyšícího
-
Dotknout se jeho ramena Zamávat rukou v zorném poli upozorňované osoby Zaklepat na stůl nebo zadupat, aby neslyšící osoba pocítila chvění
25
AKTUALIZACE
2016
© SNN V ČR, SPOLEK NESLYŠÍCÍCH PLZEŇ