„Informační vzdělávání ve veřejných knihovnách“ 21.-22. 2009 dubna v Hradci Králové Pracovní vodítko pro písemně zpracovanou a ústně prezentovanou nabídku. „Informacím důvěřuj, ale prověřuj“
A) FORMÁLNÍ ÚDAJE Autorka/autorky programu: Email: (Případně kým bude program realizován)
Mgr. Bohdana Křepinská
[email protected] Městská knihovna Hodonín http://www.knihovna-hod.cz
Název programu:
Zámek Milotice
Stručná anotace programu: (téma)
Kde bude realizován:
Informační lekce pro žáky 2. stupně základní školy. Metoda interakce žáků s informačními zdroji. Samostatné využívání informačních pramenů různého typu. Vyhledávání a zpracování informací na zadané téma. Porovnání výstupů a ověření věrohodnosti nalezených informací. Městská knihovna Hodonín – dětské oddělení
Komu je určen:
7. – 9. třída ZŠ
45 - 60 minut Časová dotace: Využité mezioborové vztahy nebo průřezová témata: (např. Český jazyk, dějepis,...mediální výchova, multikulturní výchova,...) Čtenářské dovednosti
Klíčové kompetence (životní dovednosti) Přílohy: (texty, případně odkazy na webové stránky, obrázky apod., zašlete prosím také mailem ve word.dokumentu nebo naskenované v rozlišení 300 dpi nebo tiff) B) PRŮBĚH PROGRAMU 1. Jakou aktivitu využiji pro EVOKACI:
Informační vzdělávání (primární a sekundární informační zdroje, klasické a elektronické zdroje), zeměpis.
Porozumění textu. Práce s naučnou literaturou. Analýza informací. Práce s rejstříky a obsahy. Schopnost vyhledat a zpracovat informace z dostupných zdrojů a jejich praktické využití. http://www.zamekmilotice.cz/ http://jizdnirady.idnes.cz/autobusy/spojeni/ http://www.travelguide.cz/cz/turistika/zamky/zamek-milotice http://www.hrady.cz/index.php?OID=1450 http://cs.wikipedia.org/wiki/Milotice www.mapy.cz
Seznámení: Vytvoříme si cedulky se jménem a představíme se navzájem Evokace: Brainstorming
1
Nastínění tématu: „Budeme vyhledávat informace o milotickém zámku“. Žáci sami povídají, co už o zámku vědí. 1
2
K metodě brainstorming více v: Steelová, Jeannie L. a kol. Co je kritické myšlení. Příručka I. 1997. str.20-27.
Navážeme otázkou: „Kde by hledali informace o zámku, pokud by ho chtěli například navštívit. Jak by na zámek cestovali.“ Další otázku již zaměříme na informační zdroje obecněji: „Odkud k nám proudí informace. Kde hledají informace, zprávy, a vůbec cokoli, když se sami chtějí něco dozvědět a něco si zjistit.“ Žáci jmenují nahlas, knihovník zapisuje na tabuli všechny návrhy. (Nemluvíme příliš odborně, protože žáci často pojem informační zdroj slyší poprvé, i když nám to přijde jako samozřejmost. Snažíme se klást srozumitelné otázky a pojem informace a informační zdroj vysvětlit až později při zadávání dalšího konkrétního úkolu.) Čas asi 10 minut, nebo dokud nevyčerpáme možnosti. Položíme otázku na důvěryhodnost informačních zdrojů: „Kterým zdrojům informací věříte nejvíce a kterým byste vůbec nevěřili?“ Držíme se zapsaných návrhů a ty označujeme. Červeně zdroje nedůvěryhodné, a zeleně ty, kterým by se dalo věřit.(Žáci jmenují, a knihovník nebo dobrovolník z řad žáků označuje). 2. Co využiji v druhé fázi: UVĚDOMĚNÍ SI VÝZNAMU NOVÝCH INFORMACÍ:
Rozdělíme třídu na skupiny (máme připraveno 6 - 7 verzí zadání).
3
Každá skupina dostane jeden pracovní list s otázkami.(viz příloha č.1) Otázky jsou stejné pro všechny skupiny, liší se však informační zdroj, se kterým bude konkrétní skupina pracovat. Nyní také vysvětlíme pojem informační zdroj a vyjmenujeme ty, se kterými se bude pracovat. (katalogy, knihovní fond, elektronická média - audiovizuální nosiče, internet) Název informačního zdroje je uveden na pracovním listu. Žáci si svůj 4 zadaný pramen nejdříve vyhledají v elektronickém katalogu, poté jej získají od knihovníka nebo ve volném výběru v daném oddělení knihovny a následně vypracují otázky.
1. a 2. Skupina vyhledává zadané informace na internetu. Mohou použít libovolné stránky, musí však využít nejméně tří webových stránek a zapsat jejich adresu. 3., 4.a 5. Skupina vyhledává informace v naučné literatuře z dětského oddělení, z dospělého a z čítárny. Názvy konkrétních titulů mají žáci na pracovním listu. Autora a signaturu si již dohledávají sami.
2
Téma bylo vybráno s ohledem na to, že zámek žáci znají a navštěvují. Jelikož předpokládáme, že již třída absolvovala první informační lekci s exkurzí po knihovně, nebudeme vysvětlovat možnosti jednotlivých oddělení a práci s elektronickým katalogem. 4 Požádáme o spolupráci knihovníky z ostatních oddělení knihovny, zajistíme dostatečný počet počítačových stanic s elektronickým katalogem a internetem, také požádáme o asistenci, kdyby potřebovali žáci pomoci při používání katalogu. 3
6. a 7. Skupina vyhledává informace na CD-ROMech. Názvy multimediálních encyklopedií mají žáci zadané na pracovním listu, umístění ve fondu však zjišťují sami.
Časové rozpětí asi 20 minut. 3. Jakým způsobem proběhne REFLEXE:
Nyní svoláme skupinky z knihovny zpět do jedné místnosti. Požádáme, aby si sedli vedle sebe po skupinkách a připravili se prezentovat své odpovědi. Na tabuli máme připravené otázky z pracovního listu s dostatečně velkými kolonkami na odpovědi, neboť získané informace se budou lišit, nebo budou různě obsáhlé. Zástupce ze skupinky čte odpovědi a knihovník zapisuje. Pokračuje další skupina, až se všechny vystřídají. Zapisujeme ty odpovědi, které ještě nebyly řečené, byly jiné atd., abychom neopakovali totéž. Nyní máme prostor pro výzvu, aby si žáci všimli, 1. Že ne všichni našli odpovědi na všechny otázky. 2. Že všechny odpovědi nejsou totožné. 3. Některé odpovědi, že jsou velmi stručné a jiné obsáhlé atd. Proto jednotlivé skupinky dostanou ještě prostor, aby ostatním nahlas sdělily, které informace jim scházely pro vypracování listu s otázkami v tom jejich konkrétním informačním zdroji. Např. zazněly odpovědi: „Na tom CD-romu o zámcích byl jenom černobílý obrázek, tak jsme nemohli zjistit barvu fasády zámku.“ „Nejdřív jsme našli, že původní tvrz pocházela z před roku 1306. Ale pak jsme našli, že první písemná zmínka je z roku 1340, tak já nevím…)“
4. Zpětná vazba:
Nakonec vyzveme skupinky, aby si vybrali jednu spřátelenou a s tou si sedli a doplnili navzájem chybějící odpovědi, vše si porovnali a případně opravili. Zde se také, pokud máme dostatek času, můžeme vrátit na úplný začátek a připojit úvahy nad tím, ve kterém z uvedených zdrojů bychom hledali nejdůvěryhodnější informace o zámcích. Nakonec vyhledáme na internetu sobotní dopravní spojení (vlak, autobus) do Milotic z místa svého bydliště.
Příloha č. 1 pracovní list s otázkami:
1. Před tím, než byl zámek Milotice postaven, stál na jeho místě jiný objekt. Jaký? Objekt: Z doby: 2. V jakém historickém architektonickém slohu (stylu) je zámek vystavěn? – Myslí se jeho současná podoba. Sloh: Čím se tento sloh vyznačuje: 3. Jakou barvu má fasáda zámku? Barva: 4. Jak se jmenoval šlechtický rod, který zámek vlastnil (po bitvě na Bílé hoře) nejdéle a zasloužil se o jeho přestavbu? Název rodu: 5. Ve kterém roce byl zámek zabaven posledním majitelům státem a proč? Rok: Proč: 6. Čím je zajímavé okolí zámku? Zajímavosti:
Informační zdroje – návrhy žáků: Knihovna Knihy Časopisy Noviny Televize Rádia Jízdní řády Internet Plakáty Letáky Drbny u kostela Bulvární noviny Rodiče Učitelé CD Školní rozhlas
