Mezinárodní přehled stavu a reforem nemocenského pojištění v členských státech Evropské unie (EU-15)

Mezinárodní přehled stavu a reforem nemocenského pojištění v členských státech Evropské unie (EU-15) Aktualizace výzkumné zprávy z prosince roku 2002

Iva Chvátalová

VÚPSV Praha 2005

Obsah Úvod

3

1. Změny peněžitých dávek v nemoci, mateřství, otcovství a při ošetřování člena rodiny v členských státech Evropské unie (EU-15)

4 13

2. Přílohová část I.

Příloha - Tabulky peněžitých dávek v nemoci a mateřství v členských státech Evropské unie (EU-15) v roce 2004 1. Nemocenské zaměstnanců v členských státech EU 2. Peněžitá dávka v mateřství u zaměstnanců v členských státech EU 3. Podnikatelé a nemocenské 4. Podnikatelé a peněžitá dávka v mateřství

II.

Příloha - Tabulky peněžitých dávek v nemoci a mateřství v členských státech Evropské unie (EU-15) v roce 2005 1. Nemocenské zaměstnanců v členských státech EU 2. Peněžitá dávka v mateřství u zaměstnanců v členských státech EU

Seznam použité literatury a dalších pramenů

44

Seznam zkratek, označení a institucí

46

2

Úvod Předkládaná výzkumná práce se zabývá aktualizací úpravy dávek v nemoci, mateřství, otcovství a při ošetřování člena rodiny, a to v původních členských státech Evropské unie před rozšířením v roce 2003. Navazuje na výzkumnou zprávu z roku 2002. Pozornost je zaměřena na změny v podmínkách nároku na dávky, karenční a podpůrčí dobu, výši platby a další podrobnosti týkající se dávkové agendy u zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných. Dále na postavení zaměstnavatelů ve sledované oblasti, jakož i hlavní probíhající a připravované změny v nemocenském pojištění v letech 2003 a 2004 (část 1. „Změny peněžitých dávek v nemoci, mateřství, otcovství a při ošetřování člena rodiny v členských státech Evropské unie EU-15“). U vybraných zemí, např. Velké Británie a Lucemburska jsou v rámci části první zahrnuty i připravované změny, které byly projednávány až v průběhu roku 2005, popř. výhledy na další období. Uvedené státy zaslaly na požádání velmi aktuální podklady. Podrobný stav úpravy dávek ve sledované oblasti dle údajů z roku 2004 je obsažen v přílohové části. Změny a doplnění byly zapracovány do tabulkových přehledů a zvýrazněny tučným písmem (příloha I: „tabulky peněžitých dávek v nemoci a mateřství v členských státech Evropské unie (EU-15) v roce 2004“). Na podzim roku 2005 vyšlo další vydání hlavního přehledu informací o sociálním zabezpečení v Evropské unii - „Mutual Information System on Social Protection“ (MISSOC). Změny obsažené v tomto přehledu zachycují stav k 1. 1. 2005 a jsou zahrnuty v části první a také zapracovány a zvýrazněny v přílohové části (příloha II: „tabulky peněžitých dávek v nemoci a mateřství v členských státech Evropské unie (EU-15) v roce 2005“). Při zpracování výzkumného úkolu jsem vycházela především z materiálů Evropské unie, Mezinárodní asociace sociálního zabezpečení, nakladatelství W. Mercer a webových stránek příslušných ministerstev a dalších sociálních institucí. Také jsem pracovala s odbornými publikacemi a zprávami, které mi byly na vyžádání zaslány z příslušných ministerstev v zahraničí. Na uvedené instituce jsem se obracela zejména v případě, že údaje nebyly dostatečně podrobné nebo nebyly uvedeny vůbec. Podklady jsem ke dni odevzdání závěrečné zprávy obdržela z Belgie, Dánska, Finska, Irska, Lucemburska, Nizozemska, Španělska, Švédska a Velké Británie. Významnou pomoc při zpracování výzkumného úkolu poskytly belgické instituce sociálního zabezpečení, které jsem navštívila po předchozí dohodě v průběhu mé služební cesty do Bruselu v červenci 2005. Seznam veškeré použité literatury a dalších pramenů je přiložen k závěrečné zprávě. Seznam institucí, které mi podaly informace a přiložily odborné podklady, jsou uvedeny v seznamu zkratek, označení a institucí. K hlavním výzkumným metodám patřila zejména metoda analytická a komparativní. Po prostudování všech shromážděných zdrojů jsem přistoupila k rozboru právní úpravy jednotlivých států ve sledované oblasti, k probíhajícím a plánovaným změnám a poté ke vzájemnému srovnávání údajů z roku 2002 a nově získaných podkladů. Po komplexním zhodnocení veškerých materiálů jsem přistoupila ke zpracování závěrečné zprávy.

3

1. Změny peněžitých dávek v nemoci, mateřství, otcovství a při ošetřování nemocného člena rodiny Souhrnné informace V letech 2003 až 2005 se změny v členských státech Evropské unie soustředily ve sledovaných oblastech především na následující opatření: -

-

opatření proti zneužívání nemocenských dávek, mimo jiné zaměřená na účinnější kontrolu, zpřísňování kritérií pro pobírání dávek a na úpravu výše nemocenské tak, aby osoby byly motivovány pracovat; přijímání opatření k prevenci nemocnosti, zkracování délky pracovní neschopnosti, rychlejší návrat do zaměstnání např. umožněním částečného výkonu zaměstnání aj.; snahou je také nastavit parametry dávek v nemoci tak, aby bylo pro zaměstnance výhodnější pracovat; změny v oblasti financování (úpravy výše pojistného apod.); zvyšování úlohy zaměstnavatelů v oblasti nemocenských dávek (např. Švédsko, Lucembursko, Nizozemsko); prodlužování, popř. zavedení otcovské dovolené (např. Velká Británie, Finsko, Belgie) s cílem zapojit otce do péče o narozené dítě a přitom je finančně zabezpečit; méně častým jevem je změna délky mateřské dovolené a tím i podpůrčí doby u příslušné dávky (prodloužení ve Velké Británii, zkrácení v Řecku).

Informace o jednotlivých členských státech Evropské unie Belgie V roce 2003 byly formou královských rozhodnutí přijaty změny, které se, kromě jiného, dotkly dávky v mateřství u podnikatelek a též spolupracujících manželek, otcovské dovolené, postavení umělců. Podnikatelky a spolupracující manželky mají nárok na placenou mateřskou dovolenou v délce 6 týdnů (prodloužení podpůrčí doby), v případě vícedětného porodu 7 týdnů. Otcovská dovolená byla prodloužena ze tří dní na 10 dní. Z toho 3 dny platí zaměstnavatel ve výši 100 % mzdy, poté náleží nemocenská dávka ve výši 82 %. Otcové mohou čerpat volno jednorázově nebo po částech, a to v průběhu prvních 30 dní po narození dítěte. Umělci si mohou zvolit status podnikatele, pokud prokáží, že jejich ekonomické podmínky neodpovídají postavení zaměstnance. 1 Změny z přelomu roku 2003 a roku 2004. Byla zavedena minimální denní výše nemocenského od 7. měsíce trvání pracovní neschopnosti (dosud platila jen pro případ invalidity). 2 Dále bylo upraveno pobírání částečného nemocenského. Pokud to je v souladu se zdravotním stavem zaměstnance, nastoupí zaměstnanec do práce na částečný výkon práce. Pobírá tedy mzdu a současně snížené nemocenské.

1 2

MISSOC - info 1/2004 MISSOC - info 1/2004 4

Od 1.1. 2005 se změnila podpůrčí doba mateřské dovolené zaměstnankyň, nikoli však celková délka (ta zůstává 15 týdnů). Pouze došlo ke zkrácení délky před porodem ze 7 týdnů na 6 týdnů a k prodloužení po porodu z 8 týdnů na 9 týdnů. Dánsko Dánská vláda vytvořila v prosinci 2003 akční plán pod názvem „Opatření ke snížení absence z důvodu nemoci“. 3 Důvodem přijetí akčního plánu byla zvyšující se absence z důvodu nemoci. Ta sice není tak vysoká, jako v řadě jiných států, ale přesto vláda považovala za nutné zabývat se jí. Dlouhodobá pracovní neschopnost představuje nebezpečí pro vyloučení z trhu práce, rostou veřejné výdaje, jakož i náklady zaměstnavatelů. Hlavní myšlenky akčního plánu: Subjekty působící ve sledované oblasti (zejm. příslušné úřady a zaměstnavatelé) mají být podporovány, aby působily k prevenci nemocnosti a napomáhaly k návratu osob dlouhodobě práceneschopných do práce. Modernizace právní úpravy nemocenského pojištění. Zákon o nemocenském pojištění z roku 1990 byl již několikrát novelizován a úprava se stala díky zavedeným změnám nepřehlednou. Proto je třeba zabývat se přijetím nové moderní právní úpravy. Modernizace administrativy aj. (digitalizace). Dosavadní systém posílání písemných formulářů apod. zatěžuje jak podniky, tak úřady a je drahý. Proto byl vytvořen portál, přes který bude možné zasílat vše digitálně. Současně bude na uvedeném portálu poskytována i řada služeb včetně statistických údajů, informací o nejvhodnějších postupech, prezentace, analýzy apod. Má být zaveden nový registr nemocenských dávek. Nový způsob statistických údajů ohledně nemoci. Dosud nebyl k dispozici dostatek statistických údajů včetně těch, které se týkají jednotlivých pracovišť. Přitom znalost situace podložená relevantními statistikami by mohla vést ke zlepšování informovanosti o stavu ve sledované oblasti a napomáhat k potřebným změnám, což se týká úřadů i podniků. Podniky budou moci lépe porovnat své postavení s obdobnými subjekty. Tím se zvýší jejich motivace realizovat opatření vedoucí ke snížení nemocnosti. Opatření zaměřená na snížení nemocnosti musí být spjata s pracovním prostředím. Zaměstnavatelé by měli důsledně hodnotit pracovní prostředí, vypracovávat opatření ke snížení nemocnosti a posuzovat jejich efektivnost. Koordinace všech zainteresovaných subjektů. Dle materiálu je nutné zavést větší spolupráci mezi úřady, zaměstnavateli, zdravotnickými zařízeními atd. Také se jeví jako vhodné uzavírat smlouvy mezi místními úřady, které působí v oblasti nemocenských dávek, a zaměstnavateli. Spolupráce obou aktérů může napomoci ke snižování nemocnosti. Na základě smlouvy by zaměstnavatelé na sebe převzali jak závazky (např. absolvování kurzů zaměřených ke snížení pracovní neschopnosti), tak by získali i některé výhody (poskytování informací a pomoci ze strany úřadu). Částečný výkon práce. Ve zmíněném materiálu byl vysloven názor, že lidé se vrací z pracovní neschopnosti do práce obvykle po delší době také proto, že se čeká, až budou zcela zdraví. Uvažuje se o zavedení částečného výkonu práce, pokud je to v souladu se zdravotním stavem. Zaměstnanec bude pracovat omezený počet hodin a současně pobírat nemocenskou dávku v nižší sazbě. V této souvislosti se navrhuje příprava nového lékařského potvrzení („a new medical certificate“), které bude cílenější a umožní, mimo jiné, posoudit zařazení do práce. 4 3 4

Measures to reduce sickness absence. The Government´s Action Plan. [Denmark]: The Government, 2003. Measures to reduce sickness absence. The Government´s Action Plan. [Denmark]: The Government, 2003. 5

Karenční doba. Uvažuje se o zavedení karenční doby v trvání 1 dne. Tím by se mělo zabránit neodůvodněným krátkodobým pracovním neschopnostem (kterými si v některých případech zaměstnanci řeší jiné problémy, než je nemoc). 5 Další informace ke změnám v Dánsku. Peněžitá dávka v mateřství náleží dle aktuálních údajů po dobu 18 týdnů, z toho 4 před porodem a 14 po porodu. 6 Placená otcovská dovolená je nyní 2 týdny, které je nutno čerpat do 14 týdnů po narození dítěte. 7 Finsko Reforma financování nemocenského pojištění má být ve Finsku realizována k 1.1.2006. 8 Hlavním cílem je finanční udržitelnost systému cestou posílení pojistných principů. Pozornost se soustřeďuje na průhlednost financování (na průhlednější definování finanční odpovědnosti zúčastněných stran) a na posílení vazeb mezi příjmy a výdaji. Systém financování nemocenského pojištění je rozdělen na dvě části: 1. příjmové sociální pojištění (Earnings Security Insurance) a 2. pojištění nemocenských dávek (Sickness Benefits Insurance). Jedná se o oddělení financování peněžitých dávek od „věcných“ dávek s cílem zprůhlednit finanční toky. Sub 1) Příjmové sociální pojištění bude zahrnovat peněžité dávky vázané na práci (výdělečnou činnost), tj. nemocenské, dávky v mateřství, otcovství, rodičovství aj. Bude z něj také např. financována částečná náhrada nákladů zaměstnavatele v souvislosti s mateřskou dovolenou. Příjmové sociální pojištění bude financováno z příspěvků (pojistného) placených zaměstnavateli, zaměstnanci, osobami samostatně výdělečně činnými i zemědělci a odvozováno z příjmů v takové výši, aby pokrývalo výdaje. Poměr je plánován tak, že z příspěvků zaměstnavatele bude pokryto 73 % výdajů a z příspěvků zaměstnanců (a též OSVČ a zemědělců) 27 % výdajů. Pokud se v důsledku zvyšování výdajů budou v budoucnu zvyšovat příspěvky, pak shodně u zaměstnavatelů i zaměstnanců. Sub 2) Pojištění nemocenských dávek se dotkne pokrytí nákladů ambulantní péče (náklady na dopravu a lékárnictví - „pharmaceuticals“), lékařských poplatků a vyšetření v rámci soukromé péče a též specifických dávek pro speciální skupiny osob (např. pro zemědělce) a dávky ve vztahu k cizině poskytované v souladu s Nařízením 1408/71 o aplikaci systémů sociálního zabezpečení na zaměstnance, osoby samostatně výdělečně činné a členy jejich rodin pohybující se v rámci Společenství. Pojištění nemocenských dávek bude financováno pojistným placeným pojištěnými osobami a státem v poměru 50:50. Na uvedené pojištění zaměstnavatel nebude přispívat. 5

MISSOC - info 1/2004. Pozn.: Dosud patří Dánsko k několika málo zemím EU-15, které nemají karenční dobu. Dle MISSOC 2002 náležela dávka po dobu 28 týdnů, z toho 4 před porodem a 24 po porodu. Dle MISSOC 2004 a 2005 je poskytována po dobu 18 týdnů. Po uplynutí 14 týdnů po porodu může otec nebo matka pečovat o dítě po dobu dalších 52 placených týdnů (s ohledem na délku a podmínky lze předpokládat, že se jedná o rodičovskou dávku). 7 Dle MISSOC 2004 a 2005 již otcové nemají nárok na další 2 týdny dovolené po ukončení mateřské dovolené (dle úpravy v roce 2001, 2002 měli otcové nárok na otcovskou dovolenou 2 týdny během 24 týdnů po porodu a dále 2 týdny po uplynutí 24 týdnů po porodu). Pokud jde o 52 týdnů placené rodičovské dovolené, viz předchozí poznámka pod čarou. 8 MISSOC - info 1/2005 6

6

Zvýšení pojistného bude kompenzováno, např. pro pojištěné osoby snížením daní („by reducing the tax scales“). 9 Schválené změny: Ve Finsku došlo ke zvýšení minimální denní dávky pobírané během mateřské a otcovské dovolené. Dále byla prodloužena otcovská dovolená z 10 na 18 dní (a ve stanovených případech může otec čerpat dalších 1-12 dní dovolené). Adoptivní otcové mají obdobná práva jako otcové biologičtí. 10 Částečně se změnilo i postavení zaměstnavatele. Zaměstnavatelé platí v době nemoci 100 % mzdy, pokud je osoba zaměstnána u daného zaměstnavatele alespoň jeden měsíc. V ostatních případech je platba 50 %. Původně se jednalo pouze o 50 % mzdy (jestliže kolektivní smlouva nestanovila částku vyšší). Délka výplaty byla prodloužena ze 7 dní na 9 dní. 11 Francie V roce 2003 nastaly změny ve financování sociálního zabezpečení. Kromě jiného se snížily příspěvky na sociální zabezpečení placené zaměstnavatelem v případě zaměstnanců s nízkými platy s cílem podpořit zaměstnanost lidí s nízkou kvalifikací. Zjednodušilo se vyřizování formulářů v oblasti sociálního zabezpečení, byly upraveny finanční vztahy mezi státem a sociálními institucemi aj. 12 Podpůrčí doba u nemocenského pro osoby samostatně výdělečně činné byla prodloužena z 90 dní na 360 dní. 13 V roce 2004 byl schválen komplex opatření v oblasti nemocenského (zdravotního) pojištění, která nabyla převážně účinnosti k 1.1.2005. Směřují zejména do oblasti zdravotní péče. Jejich cílem je, mimo jiné, navrátit finanční rovnováhu systému do roku 2007. Týkají se praktických lékařů, posílení kontrol u nemocných osob, zavedení osobních zdravotních souborů apod. 14 Kontroly osob, které ze zdravotních důvodů nepracují, jsou posíleny, aby se zabránilo zneužívání nemocenských dávek a omezil se nárůst výdajů na dávky. Nemocným osobám, které odmítnou podrobit se kontrole, bude pozastavena výplata nemocenské dávky. Za porušení stanovených povinnosti hrozí uložení peněžité sankce. Zvýšené kontrole podléhají i lékaři, kteří vystavují potvrzení o pracovní neschopnosti.15 Do roku 2006 má být zaveden souhrn opatření k prevenci pracovních úrazů a dalších rizik na pracovišti s cílem snížit pracovní neschopnost. 16

9

MISSOC - info 1/2005 MISSOC - info 1/2004 11 MISSOC - info 1/2004 12 MISSOC - info 1/2004 13 MISSOC 2004 a 2005 14 www.ameli.fr. 15 MISSOC - info 1/2004 16 MISSOC - info 1/2004 10

7

Itálie

Opatření se soustřeďují převážně na důchodové pojištění (starobní důchody). 17

Irsko Dávka v mateřství se zvýšila ze 70 % na 75 %, jinak nebyly ve sledované oblasti uváděny podstatné změny. I nadále platí, že zaměstnavatelé nemají povinnost platit v době nemoci svých zaměstnanců mzdu nebo nemocenské. Podílet se mohou pouze dobrovolně; postup se tak u jednotlivých zaměstnavatelů liší. 18 Hlavní pozornost se soustřeďuje na rodiny s dětmi, zejména je zdůrazňována potřeba sladit rodinný a pracovní život prostřednictvím opatření týkajících se daní, sociálního zabezpečení, pracovních aspektů a politiky zaměstnanosti. 19 Lucembursko Změny v Lucembursku jsou směrovány na souhrn opatření, která obnoví finanční rovnováhu systému nemocenského pojištění a zamezí jeho zneužívání. Opatření byla projednávána a schválena v roce 2004 a 2005 (v přehledech o aktuálním stavu nemocenského pojištění k 1.1.2005 se dosud neprojevila). Opatření jsou zejména tato: Nemocenské je vypláceno po dobu 52 týdnů v nově zakotveném období 104 týdnů. 20 Lékař bude povinen posuzovat zdravotní stav práceneschopného ve stanovených pravidelných obdobích trvání nemoci. Všichni pojištěnci jsou povinni nahlásit pracovní neschopnost nemocenskému fondu pouze pomocí formulářů vystavených lékařem dle dohody uzavřené mezi Unií nemocenských fondů s lékaři. 21 Zaměstnancům je stanovena povinnost předložit podrobnou lékařskou zprávu na konci desátého týdne pracovní neschopnosti (v průběhu stanoveného období). Pokud zaměstnanec zprávu nepředloží, je výplata dávky zastavena. 22 Zaměstnavatelé musí pravidelně každý měsíc hlásit dobu trvání pracovní neschopnosti svých zaměstnanců. Pokud zaměstnavatelé povinnost nesplní nebo ji splní opožděně, může jim být uložena sankce. Právní předpisy dále určují, jakým způsobem bude zaměstnavatelům uhrazena platba v době nemoci. 23 Má být posílena administrativní spolupráce mezi odpovědnými institucemi. Původně byla též navrhována standardizace systému peněžitých náhrad v případě nemoci pro všechny zaměstnance v soukromém sektoru a zaměstnavatelé měli mít povinnost platit mzdu pouze po dobu 6 týdnů namísto dnešních 4 měsíců (ze zaslaných údajů však vyplývá, že tato úprava schválena nebyla). 24 Dále bylo navrhováno, aby osoby, které jsou zaměstnány jen „dočasně“ („temporary workers“), pobíraly nemocenské maximálně po dobu, která odpovídá délce jejich pojištění. Smyslem je zabránit uzavírání krátkodobých zaměstnání s úmyslem vstoupit do systému a

17

MISSOC - info 1/2004 Dopis z Irska. 19 MISSOC - info 1/2004. 20 MISSOC - info 1/2004 21 Dopis z Lucemburska 22 Dopis z Lucemburska 23 tamtéž 24 MISSOC - info 1/2004, údaje z tabulek MISSOC 2005 (stav k 1.1.2005) a dopis zaslaný z Lucemburska. Dle platné právní úpravy zaměstnavatelé i nadále vyplácí mzdu jen nemanuálním zaměstnancům v soukromém sektoru, a to v měsíci vzniku pracovní neschopnosti a poté další 3 měsíce. 18

8

poté předstírat nemoc, zůstat doma a pobírat dávku po celou podpůrčí dobu, tj. 52 týdnů. 25 Uvedená opatření však rovněž nebyla schválena. 26 Ve vztahu k osobám samostatně výdělečně činným byla v prosinci 2004 schválena čekací doba 6 měsíců, jejímž uplynutím je podmíněn nárok na nemocenské. 27 Německo Německo přistoupilo k rozsáhlejší reformě sociálního systému. Vypracovalo návrh reformní agendy, která obsahuje řadu opatření v oblasti pojištění zdravotního, důchodového, v nezaměstnanosti a pojištění dlouhodobé péče. Reorganizováno má být financování peněžitých dávek v nemoci. Výše pojistného zaměstnavatelů a zaměstnanců má zůstat beze změny, ale navrhuje se rozšíření okruhu subjektů, které platí pojistné. Důraz je kladen na zvýšení osobní odpovědnosti občanů ve zdravotním pojištění. 28 Nizozemsko S účinnosti od roku 2004 byla prodloužena podpůrčí doba platby mzdy zaměstnavatelem (i nemocenského placeného pojistnou institucí) z 52 týdnů na 104 týdnů. Jedná se o pokračování reformních opatření z předchozích let, která mají motivovat zaměstnavatele, aby podporovali návrat zaměstnanců do pracovního procesu. I nyní platí, že výše platby je 70 % předchozího výdělku a že stát neprovádí refundaci vynaložených prostředků. Zaměstnavatelé se mohou soukromě pojistit, jedná se však o jejich dobrovolné rozhodnutí. Portugalsko V Portugalsku byl přijat rámcový zákon o sociálním zabezpečení s účinností od ledna 2003. Změny se dotkly především doplňkových systémů a důchodových dávek. 29 Další změny se týkaly podpory v nezaměstnanosti, přídavků na dítě a minimálního příjmu. 30 Změnila se také výše nemocenského. Dle údajů z roku 2002 31 dávka náležela ve výši 65 % po dobu 365 dní a 70 % v případě, že nemoc trvala déle než 365 dní. Aktuální výše dávky je následující: 55 % při trvání pracovní neschopnosti do 30 dní, 60 % při délce pracovní neschopnosti od 31. do 90. dne, 70 % při délce pracovní neschopnosti od 91. do 365. dne. 75 % náleží v případě, že nemoc trvá déle než 365 dní. 32 Zvýhodněná úprava pro nemocné tuberkulózou 33 a minimální výše dávky zůstávají zachovány beze změny. Rakousko Změny se soustřeďují především na důchodové pojištění, pojištění v nezaměstnanosti a přídavky na děti. 34

25

MISSOC - info 1/2004 Dopis z Lucemburska 27 Tamtéž, příslušná novela nabyla účinnosti 1.5.2005 28 Reform of the social system: www.bmgs.bund.de, www.tatsachan-uber-deutschland.de, www.deutschesocialversicherung.de 29 MISSOC - info 2/2003 30 MISSOC - info 1/2004 31 MISSOC 2002 32 MISSOC 2004 a 2005 33 80 % nebo 100 % (jsou-li na nemocném závislí alespoň 2 členové rodiny nebo v případě hospitalizace) 34 MISSOC - info 1/2004 26

9

Řecko V Řecku pokračuje radikální reforma sociálního systému. Proces dobrovolné integrace pojišťovacích fondů pro zaměstnance do IKA (jednotného fondu pro zaměstnance) má být ukončen v roce 2008. Je též vytvářen jednotný institucionální rámec pro rozvoj soukromých profesních pojišťovacích fondů. 35 Pokud jde o peněžité dávky, došlo ke zkrácení podpůrčí doby u dávky v mateřství ze 126 dní (63 dní před porodem a 63 dní po porodu) na 119 dní (56 před porodem a 63 po porodu). 36 Španělsko Změny byly orientovány, mimo jiné, na financování sociálního zabezpečení, modernizaci správy sociálního zabezpečení zaváděním nových informačních technologií, dále na boj proti podvodům a zneužívání dávek, na zjednodušení a integraci speciálních systémů. Hlavní změny se však týkají důchodového pojištění. 37 Pokud jde o postavení zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných, je vyvíjena snaha přiblížit postavení obou kategorií. Například u osob samostatně výdělečně činných byla zkrácena karenční doba u nemocenského ze 14 dní na 3 dny. 38 Švédsko Ve Švédsku byly přijaty změny s cílem celkově snížit absenci z důvodu pracovní neschopnosti do roku 2008 o polovinu v porovnání s rokem 2002 a umožnit lidem vrátit se co nejdříve do práce, tedy zkrátit dlouhodobé absence v práci. Úpravy byly zaměřeny na zlepšení pracovních podmínek, na větší využití „částečného volna“ v době nemoci („part-time sick leave). Změnilo se i postavení zaměstnavatele v nemocenském pojištění. Od 1. 1. 2005 působí nová pojistná instituce, která spravuje systém - „Swedish Social Insurance Agency“. Pokud jde o postavení zaměstnavatelů, bylo v roce 2004 přistoupeno k prodloužení délky, po kterou jsou zaměstnavatelé povinni platit v době nemoci mzdu, a to ze 14 dní na 21 dní. Sociální instituce vyplácela nemocenské namísto od 15. dne až od 22. dne, současně došlo ke snížení nemocenského z 80 % na 77, 6 %. Od roku 2005 se Švédsko rozhodlo vrátit k předchozí právní úpravě, ale současně ji doplnit o opatření, která by více motivovala zaměstnavatele ke snižování absence z důvodu pracovní neschopnosti, a to zejména zlepšováním péče o pracovní prostředí. Od 1. 1. 2005 platí zaměstnavatelé v době pracovní neschopnosti mzdu po dobu 14 dní (výše platby zůstává na 80 % mzdy). Nemocenské bylo opět zvýšeno ze 77,6 % na 80 % předchozího příjmu. Sociální instituce hradí nemocenské od 15. dne. Kromě toho byla zavedena spoluúčast zaměstnavatelů na financování nákladů na nemocenské zaměstnanců, které platí sociální instituce. Jedná se o 15 % nákladů na nemocenské po celou dobu, kdy sociální instituce vyplácí nemocenské v plné výši. Výše uvedené bylo kompenzováno snížením pojistného (o 0,24 %, takže výše pojistného pro zaměstnavatele byla stanovena na 32,46 %). Opatření je považováno z hlediska nákladů za neutrální v globálním měřítku. Předpokládá se, že u zaměstnavatelů s pracovišti s vysokým výskytem nemocnosti se bude platit více než dosud, zatímco u zaměstnavatelů s malým výskytem nemocnosti se náklady sníží. Zaměstnavatelé 15 % nehradí, pokud se zaměstnanec vrátí do práce na částečný úvazek nebo pokud začne pobírat tzv. rehabilitační dávku („rehabilitation compensation“). Na výše popsané kroky navazuje zavedení setkání zástupců nové pojistné instituce „Swedish Social Insurance Agency“, lékaře, který vystavil potvrzení o pracovní neschopnosti, 35

MISSOC - info 1/2004 MISSOC 2004 a 2005 37 MISSOC - info 1/2004 38 MISSOC - info 1/2004, 2004 Guide to Labour & Social Affairs. [Spain]: Ministerio de Trabajo, Madrid, 2004. 36

10

zaměstnavatele, popř. i zástupce úřadu práce, zástupce odborů a dalších dotčených subjektů s práce neschopným zaměstnancem („a case review meeting“). Smyslem setkání je posoudit, zda je zaměstnanec schopen vrátit se do práce na plnou pracovní dobu nebo jen na zkrácený úvazek. Pokud je zaměstnanec schopen zapojit se do práce, diskutují se i nezbytná související opatření. 39 Další změny. Podpůrčí doba u dávky při ošetřování člena rodiny byla prodloužena ze 60 dní na 120 dní. 40 Velká Británie Velká Británie se v oblasti peněžitých nemocenských dávek zaměřuje jak na dávky v nemoci, tak na dávky v mateřství a otcovství. Pokud jde o dávky v nemoci, částečně se změnily podmínky nároku na „Statutory Sick Pay“ u zaměstnanců. Bylo zrušeno pravidlo, podle něhož zaměstnanci s pracovní smlouvou na dobu kratší než 3 měsíce nemají na „Statutory Sick Pay“ nárok. 41 Podpůrčí doba u dávky v mateřství byla prodloužena z dosavadních 18 týdnů na 26 týdnů. Výše uvedené se týká jak „Statutory Maternity Pay“, tak „Maternity Allowance“. 42 Kromě toho byla uzákoněna tzv. další mateřská dovolená v délce 26 týdnů. Na ni vzniká nárok, pokud byla zaměstnankyně nepřetržitě zaměstnána u téhož zaměstnavatele alespoň 26 týdnů na počátku 14. týdne před očekávaným termínem porodu. Tato další dovolená není placená, zaměstnavatel však může přistoupit k platbě dobrovolně na základě ujednání v pracovní smlouvě. Byla zavedena nová dávka, která náleží otcům v souvislosti s péčí o narozené dítě. Otcovská dovolená spojená s platbou, tzv. „Statutory Paternity Pay“, náleží 1-2 týdny. Na dávku vzniká nárok, pokud byl zaměstnanec nepřetržitě zaměstnán u téhož zaměstnavatele nejméně 26 týdnů do 15. týdne před očekávaným narozením dítěte. Po dobu dovolené vyplácí zaměstnavatel svému zaměstnanci „Statutory Paternity Pay“ v paušální výši nebo ve výši 90 % průměrného příjmu, pokud je průměrný příjem nižší než paušální částka. 43 Adoptivní matka či otec mají nově také nárok na dovolenou a příslušné dávky v mateřství a otcovství - „Adoption Leave“ a „Statutory Adoption Pay“ a „Paternity Leave“ a „Statutory Paternity Pay“. 44 Výše dávek je paušální nebo 90 % průměrného příjmu, pokud je průměrný příjem nižší než paušální částka. 45 Zmíněné platby se realizují rovněž prostřednictvím zaměstnavatele. Došlo též ke zvýšení všech peněžitých částek stanovených v paušální výši. V říjnu 2005 byl předán do parlamentu návrh na prodloužení otcovské dovolené, obou mateřských dovolených a odpovídající prodloužení podpůrčích dob u příslušných dávek. Otcovská dovolená má být 26 týdnů, prodloužení mateřské dovolené a dávek v mateřství u „Statutory Maternity Pay“ a „Maternity Allowance“ 39 týdnů (s plánovanou účinností od dubna 2007). V budoucnu se dokonce počítá s prodloužením podpůrčí doby na 52 týdnů. Rovněž mají být upraveny podmínky pro vznik nároku na tzv. další mateřskou dovolenou. Všechny ženy, které splní podmínky nároku na mateřskou dovolenou, budou mít automaticky nárok i na tzv. „další“ mateřskou dovolenou. 46 39

Dopis z Ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí Švédska a též Incentives for reduced sickness absence. [Sweden]: Ministry of Health and Social Affairs, 2004. 40 MISSOC 2004 a 2005 41 MISSOC - info 2/2003 42 MISSOC 2004 a MISSOC 2005 43 MISSOC - info 1/2004, MISSOC 2004, MISSOC 2005 44 Dopis z Velké Británie 45 ISSA 2004 46 Dopis z Velké Británie 11

2. Přílohová část

1. Nemocenské zaměstnanců v členských státech EU 2004 1a podmínky nároku na nemocenské ("N") stát Belgie

Dánsko

Finsko

potvrzení o pracovní neschopnosti

jiná potvrzení nebo oznámení

podpůrčí doba u nemocenského poznámky k čekací době

základní délka

poznámky k podpůrčí době

karenční doba

prodloužení/ zkrácení

další požadavky

čekací doba

ano, předat lékaři pojist. 1) do 2 dní (resp. 14. fondu do 2 dnů nebo 28. dne) nutno informovat příslušný fond o přerušení práce v důsledku nemoci 2) potvrzení o úhradě minimální výše pojistného

zákaz souběžného pobírání dávek z jiného systému, přerušení výkonu práce (s ohledem na snížení výdělkové schopnosti alespoň o 66 %) aj., potvrzení o platbě minimál. příspěvku

výkon práce spojen s pojištěním v délce 120 dní během 6 měsíců, pozn. jsou stanoveny výjimky (kratší čekací doba nebo žádná např. pro absolventy škol)

1) Při platbě zaměstnavatelem zaměstnanec musí předat potvrzení zaměstnavateli od lékaře 4. dne nemoci, od 2. dne musí zaměstnanec nahlásit sám 2) Při platbě příslušným místním úřadem potvrzení nutno předat do 1 týdne, počítáno od 2. dne PN nebo od ukončení platby zaměstnavatelem ano - od 9. dne PN

ano - povinnost 2. den písemně informovat zaměstnavatele o nemoci

možnost pracovat v době nemoci na kratší úvazek s nárokem na snížené nemocenské - na základě lékařského potvrzení

sub 2) 120 hodin x práce v posledních 13 týdnech před PN

52 týdnů v období 18 měsíců

x

prodloužení 0 např. při pracovním úrazu, zkrácení na 13 týdnů platí pro důchodce

x

věk vyšší než 16 let a nižší než 64 let

ne

300 dní v období 2 let

s výjimkou nedělí

pokud podpůrčí doba uplyne, lze znovu N pobírat, jestliže v mezidobí byla osoba práce schopná alespoň jeden rok

14

specifika pro 1 rok zaměstnance na kratší úvazek a sezónní zaměstnance

x

neuvedeno

délka 1 den

poznámky 0 ve stanovených případech (těhotenství, infekční nemoci, v případě nezaměstnanosti

x

po dobu min. 9 dní během 21 dní před PN aj.) x

den vzniku PN x a dalších 9 dní bez nedělí, tj. 10 dní

1. Nemocenské zaměstnanců v členských státech EU 2004 2a podmínky nároku na nemocenské ("N") stát



další požadavky


čekací doba placení pojistného ve stanovené minimální výši po stanovenou dobu

základní délka

Francie

ano - uvádí se též předpokládaná délka PN

x

ne

Irsko

ano (od 1. dne)

x

ne

Itálie

ano

x

ne

výše zaplaceného pojistného se liší po dobu prvních 6 měsíců a po 6 měsících, v obou případech lze dávku nárokovat též na základě počtu odpracovaných hodin zaplacení alespoň 39 stanovené období je týdenních příspěvků uvedeno ve více (pojistného) ve variantách stanoveném období, příp. 52 příspěvků od prvního nástupu do zaměstnání, příp. 26 příspěvků v každém ze dvou let předcházejících PN ne x

Lucembursko

ano (vyžaduje se od 2. dne PN)

x

ne

ne

x

max. 52 týdnů

Německo

ano (od 4. dne)

x

ne

ne

x

78 týdnů v období 3 let


12 měsíců x (360 dní) v průběhu 3 let


karenční doba délka

až 36 měsíců při 3 dny chronické nemoci

52 týdnů (pokud bylo placeno pojistné po dobu 52 260 týdnů) nebo bez limitu

bez limitu, x pokud bylo pojistné placeno v požadovaném počtu (260 x), nejdéle však do věku 66 let

max. 180 dní v průběhu roku

při onemocnění při onemocnění 3 dny TB speciální TB speciální pravidla pravidla: bez limitu v průběhu léčení TB, dále nárok pobírat 2 roky příspěvek po návratu ze sanatoria atd. x výplata končí 0 dříve, vznikne-li nárok na invalidní důchod x x 0

3 dny

poznámky x

x

0 - při TB

x

platí při PN a nemoci z povolání, při hospitalizaci a při nároku na platbu zaměstnavatelem

15




další požadavky

čekací doba


základní délka


karenční doba


délka

poznámky

x

104 týdnů

x

může být prodloužena až na 156 týdnů

0

karenční dobu mohou stanovit kolektivní smlouvy

x

1.095 dní nebo bez limitu

bez limitu při TB

neuvedeno

3 dny

0 při TB, hospitalizaci aj.

x

Pozn.: nutno ne umožnit příslušnému orgánu kontrolu pacienta doma aj. ne 6 měsíců pojištění ("affiliation") se stanoveným platem ("registered remuneration"), včetně 20 dní stanoveného platu v období 4 měsíců před PN ne ne

x

52 týdnů

x

až na 78 týdnů

3 dny

x

ne

diferenciace čekacích dob má vliv na podpůrčí dobu takto: sub 1) 182 dní sub 2) 360 dní sub 3) 720 dní

182, 360 nebo 720 dní

dle počtu dní x zaměstnání spojených s platbou pojistného, viz poznámky k čekací době

pokud zaměstnanec neoznámí zaměstnavateli pracovní neschopnost ve stanoveném termínu (1 týden), náleží nemocenské až ode dne oznámení x

Nizozemsko

ano

ano - do 24 hod. nutno informovat o nemoci příslušný zdravotní orgán

Portugalsko

ano (zaslat sociálnímu úřadu během 5 dní po vydání potvrzení)

x

Rakousko

ano (potvrzení od lékaře od 4. dne PN)

Řecko

ano (od 1. dne)

dny práce spojené s placením příspěvků 1) 100 dní práce v předchozím roce nebo jinak stanoveném období 2) 300 dní práce v období 2 let nebo jinak stanoveném období 3) 1.500 dní pojištění v období 5 let

16

3 dny

1. Nemocenské zaměstnanců v členských státech EU 2004 4a podmínky nároku na nemocenské ("N")

podpůrčí doba u nemocenského


Španělsko

ano (nutno vystavit od 4. dne nemoci a do 5 dnů zaslat FA)

lékařské potvrzení se předkládá ve stanovených termínech i v průběhu trvání PN

zaměstnanec je placení pojistného čekací doba není účasten sociálního 180 dní v posledních stanovena např. při zabezpečení a v 5 letech před PN pracovních úrazech něm registrován

12 měsíců

x

Švédsko

ano (od 8. dne PN)

ano - už od 1. dne PN nutno informovat zaměstnavatele, respekt. příslušný místní úřad sociálního pojištění o nemoci

formálně není stanoveno

v případě dlouho trvající PN může dojít k přiznání invalidního důchodu

Velká Británie

ano

oznámení PN zaměstnavateli

1) osoba musí být pojištěna a registrována u příslušného místního orgánu sociálního pojištění, 2) min. věk 16 let 3) příjem vyšší než stanovený limit dosažení min. příjmového limitu; věk vyšší než 16 let a nižší než důchodový

52 týdnů

Česká republika

ano

nutno oznámit zaměstnavateli

365 dní

další požadavky

ano

17

čekací doba

ne

poznámky k čekací době

x

Při platbě příslušným x sociálním subjektem - řádné zaplacení pojistného za stanovené období; povinnost platit pojistné se nevyžaduje u osob do 10 let popř. 25 let jde-li o studující ne x

základní délka



stát

karenční doba


délka

poznámky

až o 6 měsíců, lze-li předpokládat návrat zaměstnance do práce, popř. o 18 měs. ve stanovených případech x

3 dny

specifika při pracovních úrazech a nemocích z povolání u zam.

1 den

x

x

neuvedeno

3 dny

x

x

ano, na základě rozhodnutí příslušného orgánu lze prodloužit max. o rok (není nárok)

ne

1. - 3. den výrazně nižší N (25 %)

1. Nemocenské zaměstnanců v členských státech EU 2004 1b postavení zaměstnavatele v nemocenském pojištění (ve vazbě na nemoc zaměstnance) stát Belgie

Dánsko

Finsko

Francie

Irsko

platí plat/mzdu ano, při splnění stanovených podmínek 1) dělníkům, 2) nemanuálním zaměstnancům ("white collar employees") pokud tak stanoví kolektivní smlouva

doba platby sub 1) a sub 2) 1 měsíc

dle kolektivní smlouvy

výše platby (1) 7 dní 100 %, 8.-14. den 60 % a doplňkový příplatek, celkem 85,88 %, od 15. dne doplňkový příplatek (2) 100 % celý měsíc 1) buď doplatek do výše mzdy nebo 2) platba plné mzdy

ano, povinnost vyplývá z pracovního práva, úpravu obsahují též kolektivní smlouvy

minimálně 9 dní, delší dobu mohou stanovit kolektivní smlouvy (1-2 měs.)

100 %, pokud

platí rozdíl (nebo jeho část) mezi mzdou a dávkou v nemoci dle kolektivních smluv nebo národních profesních dohod ne

dle kolektivních smluv nebo dle dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem


x

x

osoba pracovala u zaměstnavatele min. 1 měsíc, jinak 50 % (event. vyšší, dle kolektivních smluv)

18

refundace, úlevy

platí nemocenské

poznámky

doba platby

výše platby

refundace, úlevy

ne

ne

x

x

x

sub 2) 100 % plat 30 dní jen, je-li poměr na dobu neurčitou nebo delší než 3 měs.

ano - u sub 2) sociální instituce vyplácí přímo zaměstnavateli nemocenské

ano

2 týdny

viz výše nemocenského

ano - ve stanovených případech vyplácí sociální instituce zaměstnavateli nemocenské

ano zaměstnavatel dostává od sociálního úřadu nemocenské, je-li nemocenské vyšší než mzda, rozdíl obdrží zaměstnanec ne

ne

x

x

x

sub 1) 74 hodin práce v posledních 8 týdnech před PN (výjimky pro osoby připravující se na výkon povolání, nezaměstnané a osoby s tzv. flexibilní prací x

ne

x

x

x

x

x

ne

x

x

x

zaměstnavatelé se mohou podílet; není však stanoveno jako povinnost

1. Nemocenské zaměstnanců v členských státech EU 2004 2b postavení zaměstnavatele v nemocenském pojištění (ve vazbě na nemoc zaměstnance) stát

platí plat/mzdu

doba platby

výše platby

refundace, úlevy

platí nemocenské

poznámky

doba platby

výše platby

refundace, úlevy

Itálie

mzda

max. 180 dní v kalendářním roce

100 %

ne

ne

x

x

x

Lucembursko

měsíc vzniku PN a následující 3 měsíce

100 %

podmínky stanoví právní předpisy

ne

x

x

x

Německo

ano, ale jen pro nemanuální zaměstnance v soukromém sektoru ano

100 %

neuvedeno

ne

x

x

x

Nizozemsko

ano (povinně)

povinně 6 týdnů, pro dělníky i nemanuální zaměstnance 104 týdnů popř. 156 týdnů

povinně 70 %, kolektivní smlouvy mohou stanovit až do 100 % (stanoveno denní max.)

x

x

x

Portugalsko Rakousko

ne ano

x 1) zpravidla 6 - 12 týdnů v závislosti na délce zaměstnání 2) další 4 týdny v nižší částce

x 1) 100 % mzdy 2) 50 % mzdy

ano, ale jen pokud ne zaměstnavatel uzavřel dobrovolné soukromé pojištění pro tento případ a jen v jeho rámci x ne neuvedeno ne

x x

x x

x x

Řecko

ano

pokud osoba pracuje pro daného zaměstnavatele déle než 1 rok, po dobu 1 měsíce; pokud méně než 1 rok, po dobu 2 týdnů; platba však není povinná (zdroj MISSOC)

rozdíl mezi N a mzdou

neuvedeno

x

x

x

19

ne

další možnosti stanoví kolektivní smlouvy x

kolektivní smlouvy mohou stanovit platbu mzdy i po delší dobu x

x Pozn. k sub 1) při nemoci z povolání a prac. úrazu je nárok na mzdu 8 týdnů, bez ohledu na délku zaměstnání x

1. Nemocenské zaměstnanců v členských státech EU 2004 3b postavení zaměstnavatele v nemocenském pojištění (ve vazbě na nemoc zaměstnance) stát

platí plat/mzdu

Španělsko Švédsko

ne ano

Velká Británie

Statutory Sick Pay, ale jen pro zaměstnance splňující stanovené příjmové podmínky

Česká republika

ne

doba platby

výše platby

2. - 21. den platí

x mzdu 28 týdnů (od 4. dne nemoci)

x

poznámky

refundace, úlevy

platí nemocenské

x 80 % stanoveného příjmu

x neuvedeno

ano ne

od 4. do 15. dne x

60 % x

není uvedeno x

x x

paušál

ano - z pojistného, ale jen při splnění stanovených podmínek, jestliže SSP překročí nejméně o 13 % výši pojistného v daném měsíci, refunduje se rozdíl mezi oběma platbami x

X

X

X

X

zaměstnavatelé mohou platit vyšší částky

ano, tzv. velké organizace

po celou podpůrčí dobu

viz výše nemocenského

ano, odpočet od pojistného

x

x

20

doba platby

výše platby

refundace, úlevy

2. Peněžitá dávka v mateřství u zaměstnanců v členských státech EU 2004 1a peněžitá dávka v mateřství - podmínky nároku stát

dávka


čekací doba

podpůrčí doba u dávky v mateřství další podmínky

před porodem

po porodu

celková základní délka

možnost prodloužení

Belgie

indemnité de maternité/ moederschapsuitkering Pozn: postavení otců viz "Podpůrčí doba"

placení pojistného 6 měsíců

x

ne

7 týdnů (1 týden 8 týdnů (a navíc 15 týdnů před porodem je část dovolené povinný) nevyčerpané před porodem lze čerpat po porodu)

před porodem - o 2 týdny, mají-li se narodit dvojčata nebo více dětí

Dánsko

dagpenge ved fodsel

odpracování alespoň 120 hod v předchozích 13 týdnech

jsou stanoveny náhradní doby, např. doba pobírání dávek v nezaměstnanosti, obdobně jako u nemocenského

neuvedeno

4 týdny

14 týdnů

18 týdnů

x

Finsko

"aitiysraha", "isyysraha", "vanhempeinraha" Pozn: postavení otců viz "Podpůrčí doba"

bydliště na území Finska alespoň 180 dní bezprostředně před porodem

totéž platí pro neuvedeno otcovskou dávku i rodičovskou dávku

30 až 50 dní

75 až 55 dní

105 dní (s výjimkou nedělí a svátků)

x

Francie

"Indemnités journaliéres de maternité et de paternité" Pozn.: postavení otců viz "Podpůrčí doba"

účast na pojištění alespoň 10 měsíců před očekávaným porodem

x

dávka náleží při přerušení výdělečné činnosti, též odkaz na podmínky nároku na N

21

6 týdnů, 8 týdnů při rizikovém těhotenství nebo narození 3. dítěte, 12 týdnů při narození dvojčat, 24 týdnů při narození trojčat a více dětí

16 týdnů 10 týdnů, 18 týdnů při narození 3. dítěte, 22 týdnů při narození dvojčat či více dětí

o 2 týdny až o 20 týdnů, viz předchozí text

poznámky Postavení otce: při úmrtí matky lze část dovolené změnit na otcovskou, kromě toho existuje otcovská dávka 10 dní - 3 dny plat, 7 dnů 82% otcovský příspěvek Postavení otce: otec má nárok na dávku po 2 týdny v průběhu prvních 14 týdnů po porodu (po 14. týdnu mají rodiče možnost do 9. narozenin dítěte vybrat dalších 52 týdnů i po částech); speciální pravidla platí při adopci dávka náleží s výjimkou nedělí Postavení otce: otec má nárok na otcovskou dovolenou 18 dní a je spojena s výplatou otcovské dávky Postavení otce: otec má nárok na otcovskou dovolenou: 1) 11 dní (18 dní při vícedětném porodu) během 4 měsíců po porodu 2) v případě úmrtí matky


dávka

Irsko

název neuveden

Itálie

"Indemnitá di maternitá" Pozn.: postavení otců viz "Podpůrčí doba"

Lucembursko


čekací doba


před porodem

zaplacení pojistného v počtu 39, a to v období 12 měsíců před prvním dnem mateřské dovolené nebo od začátku výdělečné činnosti a dále zaplacení 39 x pojistné v předchozím daňovém roce před rokem výplaty dávky v mateřství ne

náhradně jsou uvedeny i další možnosti

neuvedeno

min. 4 týdny

x

zákaz souběžného pobírání mzdy

"Prestations en espéces de maternité"

6 měsíců pojištění v roce, který předchází porodu

Německo

"Mutterschaftsgeld"

účast na pojištění u příslušné pojistné instituce

nejsou-li splněny podmínky, náleží jen příspěvek v mateřství "allocation de maternité") není-li žena pojištěna, obdrží dávku od státu v limitované výši

Nizozemsko

název neuveden

ne

Portugalsko

"Subsídio de maternidade" Pozn.: postavení otců viz "Podpůrčí doba"

po porodu

18 týdnů


poznámky

x

4 týdny před porodem a 4 týdny po porodu jsou povinné

1 nebo 2 měsíce 4 nebo 3 měsíce 5 měsíců (tj. cca (tj. cca 4 nebo (tj. cca 16 nebo 21 týdnů) 8 týdnů) 12 týdnů)

(Pozn.: lze si zvolit pobírání dávky 6 měsíců po porodu - MISSOC)


8 týdnů

8 týdnů

16 týdnů

neuvedeno

6 týdnů

8 týdnů

14 týdnů

x

neuvedeno

6 až 4 týdny před porodem

10 až 12 týdnů po porodu

16 týdnů

6 měsíců pojištění x ("membership") se stanoveným platem ("registered salary")

neuvedeno

30 dní

90 dní (povinně 120 dní (cca 17 6 týdnů matkou) týdnů)

o 4 týdny při předčasném porodu, při narození dvojčat nebo pro kojící matky po porodu - o 4 týdny při předčasném porodu nebo porodu více dětí prodloužení, narodí-li se dítě po stanoveném termínu např. o 30 dní na každé další dítě při porodu dvojčat nebo více dětí

Postavení otce: otec může čerpat dávku, jen pokud a) matka o dávku nepožádá nebo b) otec sám pečuje o dítě x

22

min. 4 týdny


x

x

Postavení otce: otcovská dovolená 5 dní s nárokem na otcovskou dávku; nutno čerpat do měs. po porodu


dávka


čekací doba

Rakousko

"Wochengeld"

ne

Řecko

"Epidoma kuoqorias loceias"

200 dní práce x spojené s placením pojistného v průběhu posledních 2 let placení x příspěvků alespoň 180 dní v posledních 5 letech před porodem

Španělsko

"Prestatión por maternidad" Pozn.: postavení otců viz "Podpůrčí doba"

Švédsko

1) "havandeskaapspenning", tj peněžitá dávka v těhotenství 2) "foraldrapenning", tj. rodičovská peněžitá dávka, která je po stanovenou dobu placena ve vyšší částce, splní-li žadatelé podmínky, Pozn.: postavení otců viz též "Podpůrčí doba"

x


před porodem

23


zákaz souběž. platby mzdy

8 týdnů

8 týdnů

16 týdnů

neuvedeno

56 dní (tj. 8

63 dní (tj. 9 týdnů)

119 dní (tj. 17

min. 6 týdnů

týdnů)

sub 1) není x stanovena sub 2) doba pojištění rodiče alespoň 240 dní před porodem, chce-li dávku vyšší než v minimální garantované částce

po porodu

v době pobírání dávky v mateřství nesmí vykonávat práci

dle volby zaměstnankyně

neuvedeno

50 dní (tj. cca 7 480 dní matka týdnů) v období nebo otec (tj. posledních 60 68,5 týdne) dní před porodem


poznámky

o 4 týdny při předčasném porodu, porodu více dětí nebo císařském řezu x

x

16 týdnů

při narození více dětí + 2 týdny na každé dítě

nelze sledovat souhrnně

x

v případě nemoci po 16. týdnu náleží matce nemocenská dávka Postavení otce: a) rodiče (pokud jsou oba zaměstnaní) se mohou dohodnout, že po uplynutí 6 týdnů po porodu může čerpat dovolenou po zbývající délku a brát dávku - otec (otcovská dovolená), matka nastoupí do práce, b) při úmrtí matky má otec nárok na mateřskou dovolenou Postavení otce: rodiče se mohou dohodnout, kdo bude čerpat dovolenou a dávku, ale min. 60 dní musí brát každý; otec má také nárok na dávku v souvislosti s narozením dítěte, a to 10 dní

x

týdnů)


dávka

podpůrčí doba u dávky v mateřství

čekací doba


další podmínky

sub 2) musí být splněna během 66 týdnů před týdnem očekávaného porodu

sub 2) dosažení požadovanéh o příjmu

žena může zvolit nejdříve 11 týdnů před týdnem očekávaného porodu

zbývající doba

26 týdnů

ano

6-8 týdnů

22-20 týdnů

28 týdnů

Velká Británie

1) "Statutory Maternity Pay" placené zaměstnavatelem 2) Maternity Allowance placené příslušným sociálním úřadem, pokud nejsou splněny podmínky pro sub 1) Pozn.: postavení otců viz "Podpůrčí doba"

sub 2) zaměstnání po dobu alespoň 26 týdnů ve stanoveném období

Česká republika

Peněžitá pomoc v mateřství Pozn.: postavení otců viz "Podpůrčí doba"

270 dní pojištění existence náhradních dob

24

před porodem

po porodu


možnost prodloužení Jedná se o tzv. další mateřskou dovolenou, která náleží, pokud zaměstnanec pracuje pro téhož zaměstnavatele alespoň 26 týdnů, počínaje 14. týdnem před týdnem porodu; zaměstnavatelé nemají povinnost platby, ale platit mohou na 37 týdnů (ženy osamělé a při vícedětném porodu)

poznámky Postavení otce: otcovská dovolená 2 týdny s nárokem na "SPP"; výše - paušál nebo 90 % průměr. příjmu, je-li nižší než paušál

Postavení otce: pokud je žena vážně nemocná a nemůže o dítě pečovat nebo pokud matka zemře, může o dávku požádat otec

2. Peněžitá dávka v mateřství u zaměstnanců v členských státech EU 2004 1b výše dávky v mateřství stát

zaměstnanci

Belgie

82 % po dobu 30 dní, 75 % (nebo 60 %) od 31. dne

Dánsko

odvozeno z hodinové mzdy a dle počtu odpracovaných hodin

Finsko

postavení zaměstnavatele

poznámky

zaměstnavatel platí dávku

zaměstnavatel platí mzdu

stanoveno od 31. dne

ne

ne

stanoveno pevnou částkou na týden nebo hodinu

ne

70 % do urč. hranice příjmu; je-li x příjem vyšší, zvyšuje se dávka o stanovená % obdobně jako u "N" 100 % (čistého platu) x

stanoveno minimum - paušál na den

ne

ano, dle kolektivních smluv, v tom případě zaměstnavatel dostává dávku v mateřství místo zaměstnance ano, pokud tak stanoví kolektivní smlouva

ano - denní paušál, též minimum - denní paušál

ne

Irsko

70 % průměrného týdenního příjmu v daňovém roce

ano - maximum i minimum na týden

ne

Itálie

neuvedeno

z podkladů nelze jednoznačně vyvodit, zda se jedná o mzdu nebo sociální dávku

Lucembursko Německo

80 % po dobu nárokového poskytování dávky; 30 % po zbývající dobu (viz poznámka u Možnost prodloužení) 100% 100%

při výpočtu se zvyšuje "N" o příplatky na děti a jiné závislé osoby a tato výše se porovnává s výší dávky v mateřství x

x x

neuvedeno ano - paušál na den

ne ne

Nizozemsko

100%

x

ne

Portugalsko

100 % (průměrné denní mzdy)

ne

ne

Rakousko

100 % (průměrný čistý příjem)

není

ne

ano, ale jen v případě, že zaměstnanec vydělává méně, než je stanovený limit

Řecko

uvedeno pouze max. a min. dle počtu závislých osob (MISSOC)

týká se též otcovské dávky, rodičovské dávky a některých dalších dávka se vypočítává z příjmu za posledních 13 týdnů (nebo 3 měsíců), pro osoby dobrovolně pojištěné a s nižším příjmem paušál zvýšení na závislé osoby

stanoven pevný max. limit denní mzdy neuvedeno maximum, ale 50% minimum minimální mzdy

doplatek do 100 % mzdy (MERCER) ; zaplacená částka je refundována odpočtem z pojistného (MISSOC) ne ano, rozdíl mezi sociální dávkou a čistou mzdou ne

stanoveno paušálem na den s přihlédnutím k počtu závislých osob (MISSOC)

ne

ne

Francie

speciální podmínky pro nezaměstnané a zdravotně postižené x

max

25

ano, pokud tak stanoví kolektivní smlouva, kromě toho platí rozdíl mezi sociální dávkou a mzdou ne


zaměstnanci

Španělsko

100 %

Švédsko

1) 80 % - dávka v těhotenství, garantovaná výše dána pevnou částkou na den 2) rodičovská dávka: 80 % po dobu 390 dní, dalších 90 dní v minimální garantované výši 2) mateřský příspěvek paušálem po celou dobu, ale jsou-li příjmy nižší než stanovené minimum, náleží jen 90 % průměrného týdenního příjmu

Velká Británie

Česká republika

69 %


poznámky

max



základem pro výpočet je denní zdanitelná mzda v měsíci, který předchází ukončení práce; navíc zvláštní dávka při vícečetném porodu x

neuvedeno

ne

ne

stanoveno max. i min.

ne

ne

x

prvních 6 týdnů není stanoveno

viz "SMP"

x

ano

sub 1) Podmínky: nepřetržité zaměstnání u dané FA po dobu alespoň 26 týdnů ve stanoveném období; (čekací doba musí být splněna 15. týden před týdnem porodu) a dosažení požadovaného příjmu; výše "SMP"- 90 % po 6 týdnů, zbývající dobu paušál nebo 90 % průměrného týdenního příjmu, je-li tato částka nižší než paušál ano, tzv. velké organizace

26

ne

3. Podnikatelé a nemocenské v členských státech EU 2004 1a podmínky nároku na nemocenské ("N") stát

nárok na "N" ano/ne

poznámky

čekací doba OSVČ

podpůrčí doba u nemocenského Délka

poznámky


poznámky

Belgie

ano

x

6 měsíců

max. 11 měsíců

Dánsko

ano

x

52 týdnů

Finsko

ano

nárok na dávku je založen na podmínce bydliště ve Finsku

výkon výdělečné činnosti alespoň 6 měsíců v průběhu 12 měsíců, které předcházejí měsíci, ve kterém vznikla PN; při dobrovolném pojištění pro OSVČ a spolupracující osobu min. 6 měs. (výjimky) ne

Francie

ano

s výjimkou osob podnikajících v zemědělství

neuvedeno

max. 360 dní během tří let

Irsko Itálie Lucembursko

ne ne ano

x x x

x x v prosinci 04 schváleno 6 měsíců

x x x x odkaz na obecný x systém

x x x x měsíc vzniku PN x a následující 3 měsíce

Německo

ano

neuvedeno

Nizozemsko Portugalsko

ne ano

s výjimkou osob podnikajících v zemědělství x OSVČ pojištěni pouze na základě dobrovolného přihlášení

odkaz na úpravu pro zaměstnance x 365 dní

odkaz na úpravu pro zaměstnance x 30 dní

x 6 měsíců (jako u zaměstnanců)

27

tj. shodné se zaměstnanci

1 měsíc

x

2 týdny

možnost dobrovolného pojištění po dobu, kdy nemocenské nenáleží, a to zpravidla od 3. dne PN

300 dní v období odkaz na obecný den vzniku PN + specifika pro 2 let systém 9 dalších dní bez OSVČ v nedělí a svátků zemědělství x

odkaz na úpravu pro zaměstnance x x

3 dny při hospitalizaci, jinak 7 dní

x

výše nemocenského OSVČ nemocenské v paušální výši, závisí na rodinné situaci neuvedeno

založeno na shodném principu jako u ostatních oprávněných osob 1/720 průměr roč. příjmu z podnikání v průběhu posledních 3 let x x neuvedeno

x

odkaz na úpravu pro zaměstnance

x 0 při TB, hospitalizaci aj.

x odkaz na obecné schéma

poznámky jsou-li závislé osoby, je vyšší x

x

nárok na N mají jen některé kategorie OSVČ x x dávky vypočteny na základě předchozího příjmu, z něhož se hradilo pojistné x x x

3. Podnikatelé a nemocenské v členských státech EU 2004 2a podmínky nároku na nemocenské ("N") stát

nárok na "N" ano/ne

Rakousko

ano

Řecko

ne

Španělsko

ano

Švédsko

ano

Velká Británie

Česká republika

podpůrčí doba u nemocenského

čekací doba OSVČ

poznámky

délka

karenční doba

poznámky

délka

poznámky

s výjimkou osob podnikajících v zemědělství jsou stanoveny výjimky (např. při pracovních úrazech) dobrovolná účast na pojištění pro případ nemoci x

6 měsíců

26 týdnů

x

3dny

x

x

x

x

x

x

doba pojištění - 180 dní

12 měsíců s možností prodloužení neuvedeno

x

3 dny

x

3 nebo 30 dní

ano

"Incapacity Benefit"

zejm. zaplacení pojistného ve stanoveném období

neuvedeno

obdobné jako u zaměstnanců

ano

pojištění je dobrovolné

3 měsíce (existuje výjimka z čekací doby)

jako u zaměstnanců

x

ne

28

výše nemocenského OSVČ

poznámky

80 % měsíčního vyměřovacího základu : 30 x

x

x

60 % 4. - 20. den; 75 % od 21. dne

x

odkaz na obecné schéma

x

3 dny

OSVČ mohou délku karenční doby zvolit x

paušálně

ne

x

% jako u zaměstnanců

obdobné jako u zaměstnanců, kteří nemají nárok na " SSP" x

x

4. Podnikatelé a peněžitá dávka v mateřství v členských státech EU 2004 1a nárok na dávku v mateřství stát

ano/ne

výše dávky v mateřství

poznámky

OSVČ

poznámky

podpůrčí doba u dávky v mateřství celková délka

poznámky

Belgie

ano

x

paušálně

x

6 týdnů

Dánsko

ano ano

platí stejná maxima jako u zaměstnanců x

Francie

ano

odvozeno z příjmů z podnikání výše dávky je stejná jako u ostatních oprávněných osob paušálně

18 týdnů

Finsko

i pro spolupracující manželky dávka náleží za stejných podmínek jako u ostatních oprávněných osob x

specifika pro manažerky nezemědělského sektoru

16 týdnů

Irsko

ano

0,7

odkaz na obecný systém

18 týdnů

Itálie Lucembursko Německo

ano ano ano

podmínka platba 52 příspěvků ve stanoveném období x x nárok nemají osoby podnikající v zemědělství

0,8 1 1

x x u živnostníků a obdob. kategorií je výše jako u zaměstnanců

5 měsíců 16 týdnů 14 týdnů

Nizozemsko

ano

i pro spolupracující manželky

100 % minimální mzdy

16 týdnů

Portugalsko

ano

1

120 dní

x

Rakousko

ano

povinné pojištění pro případ mateřství x

popř. nižší částka, pokud příjem z podnikání nedosahuje ani minimální mzdy x

x x odkaz na úpravu pro zaměstnance; specifika platí pro svobodná povolání x

paušálně

x

16 týdnů

Řecko

ano

x

x

neuvedeno

Španělsko

ano

povinné pojištění

pro zemědělce paušálně, pro ostatní podnikatele výše neuvedena 1

prodloužení o 4 týdny ve stanovených případech x

x

16 týdnů

29

105 dní

dávka se platí až po porodu, 6 týdnů, 7 týdnů v případě vícedětného porodu, spolupracující manželky mají také nárok na dávku pro OSVČ jako pro zaměstnance s výjimkou nedělí a svátků otec má nárok na dávku po dobu 11 dní nebo 18 dní, narodí-li se dvojčata či více dětí; specifika pro manažerky nezemědělského sektoru x

18 týdnů při vícedětném porodu

4. Podnikatelé a peněžitá dávka v mateřství v členských státech EU 2004 2a nárok na dávku v mateřství stát

ano/ne

Švédsko

ano

Velká Británie

ano

Česká republika

ano

poznámky

výše dávky v mateřství OSVČ

dávka náleží za stejných odkaz na obecné schéma podmínek jako u ostatních oprávněných osob aspoň 26 týdnů podnikání paušálně v období 66 týdnů před porodem a dosažení příjmového limitu pojištění je dobrovolné % jako u zaměstnanců

30

poznámky

podpůrčí doba u dávky v mateřství celková délka

poznámky

x

odkaz na obecné schéma

x

mateřský příspěvek ve stejné výši jako u zaměstnanců, kteří nemají nárok na "SMP" x

26 týdnů při splnění stanovených podmínek

x

jako u zaměstnanců

x




Belgie

ano, předat lékaři pojist. 1) do 2 dní (resp. fondu do 2 dnů 14. nebo 28 . dne) nutno informovat příslušný fond o přerušení práce v důsledku nemoci 2) potvrzení o úhradě minimální výše pojistného

Dánsko

1) při platbě zaměstnavatelem zaměstnanec musí předat potvrzení zaměstnavateli od lékaře 4. dne nemoci, od 2. dne musí zaměstnanec nahlásit sám 2) Při platbě příslušným místním úřadem potvrzení nutno předat do 1 týdne, počítáno od 2. dne PN nebo od ukončení platby zaměstnavatelem ano - od 9. dne PN

Finsko

ano - povinnost 2. den písemně informovat zaměstnavatele o nemoci

x


základní délka


karenční doba


další požadavky

čekací doba

zákaz souběžného pobírání dávek z jiného systému, přerušení výkonu práce (s ohledem na snížení výdělkové schopnosti alespoň o 66 %) aj., potvrzení o platbě minimál. příspěvku možnost pracovat v době nemoci na kratší úvazek s nárokem na snížené nemocenské - na základě lékařského potvrzení

výkon práce spojen s pojištěním v délce 120 dní během 6 měsíců, pozn. jsou stanoveny výjimky (kratší čekací doba nebo žádná např. pro absolventy škol)

specifika pro zaměstnance na kratší úvazek a sezónní zaměstnance

1 rok

x

neuvedeno

1 den

0 ve stanovených případech (těhotenství, infekční nemoci, v případě nezaměstnanosti po dobu min. 9 dní během 21 dní před PN aj.)

sub 2) 120 hodin práce v posledních 13 týdnech před PN

x

52 týdnů v období 18 měsíců

x

prodloužení např. při pracovním úrazu, zkrácení na 13 týdnů platí pro důchodce

0

x

věk vyšší než 16 let a nižší než 64 let

ne

x

300 dní v s výjimkou období 2 let nedělí

pokud podpůrčí doba uplyne, lze znovu N pobírat, jestliže v mezidobí byla osoba práce schopná alespoň jeden rok

den vzniku x PN a dalších 9 dní bez nedělí, tj. 10 dní

31

délka

poznámky




další požadavky

čekací doba

podpůrčí doba u nemocenského poznámky k podpůrčí době


základní délka 12 měsíců (360 dní) v průběhu 3 let

x

52 týdnů (pokud bylo placeno pojistné po dobu 52 260 týdnů) nebo bez limitu

bez limitu, x pokud bylo pojistné placeno v požadovaném počtu (260 x), nejdéle však do věku 66 let

max. 180 dní v průběhu roku

při onemocnění TB speciální pravidla

x

Francie

ano - uvádí se též předpokládaná délka PN

x

ne

placení pojistného ve stanovené minimální výši po stanovenou dobu

Irsko

ano (od 1. dne)

x

ne

Itálie

ano

x

ne

výše zaplaceného pojistného se liší po dobu prvních 6 měsíců a po 6 měsících, v obou případech lze dávku nárokovat též na základě počtu odpracovaných hodin zaplacení alespoň 39 stanovené období je týdenních příspěvků uvedeno ve více (pojistného) ve variantách stanoveném období, příp. 52 příspěvků od prvního nástupu do zaměstnání, příp. 26 příspěvků v každém ze dvou let předcházejících PN ne x

Lucembursko

ano (vyžaduje se od 2. dne PN)

x

ne

ne

x

max. 52 týdnů

Německo

ano (od 4. dne)

x

ne

ne

x

78 týdnů v x období 3 let

32



až 36 měsíců při 3 dny chronické nemoci

3 dny

při onemocnění 3 dny TB speciální pravidla: bez limitu v průběhu léčení TB, dále nárok pobírat 2 roky příspěvek po návratu ze sanatoria atd. výplata končí 0 dříve, vznikne-li nárok na invalidní důchod x 0

poznámky x

x

0 - při TB

x

platí při PN a nemoci z povolání, při hospitalizaci a při nároku na platbu zaměstnavatelem




další požadavky

Nizozemsko

ano

ano - do 24 hod. nutno informovat o nemoci příslušný zdravotní orgán

Portugalsko

ano (zaslat sociálnímu úřadu během 5 dní po vydání potvrzení)

x

Pozn.: nutno umožnit příslušnému orgánu kontrolu pacienta doma aj. ne

Rakousko

ano (potvrzení od lékaře od 4. dne PN)

x

ne

Řecko

ano (od 1. dne)

x

ne

Španělsko

ano (nutno vystavit od 4. dne nemoci a do 5 dnů zaslat FA)


čekací doba ne

základní délka


x

104 týdnů

x

6 měsíců pojištění x ("affiliation") se stanoveným platem ("registered remuneration"), včetně 20 dní stanoveného platu v období 4 měsíců před PN ne x

1.095 dní nebo bez limitu

52 týdnů

dny práce spojené s placením příspěvků 1) 100 dní práce v předchozím roce nebo jinak stanoveném období 2) 300 dní práce v období 2 let nebo jinak stanoveném období 3) 1.500 dní pojištění v období 5 let lékařské potvrzení zaměstnanec je placení pojistného 180 se předkládá ve účasten sociálního dní v posledních 5 stanovených zabezpečení a v letech před PN termínech i v něm registrován průběhu trvání PN

prodloužení/ zkrácení může být prodloužena až na 156 týdnů

poznámky karenční dobu mohou stanovit kolektivní smlouvy

bez limitu při neuvedeno TB

3 dny

0 při TB, hospitalizaci aj.

x

3 dny

pokud zaměstnanec neoznámí zaměstnavateli pracovní neschopnost ve stanoveném termínu (1 týden), náleží nemocenské až ode dne oznámení x

až na 78 týdnů

dle počtu dní x zaměstnání spojených s platbou pojistného, viz poznámky k čekací době

čekací doba není stanovena např. při pracovních úrazech

x

3 dny

až o 6 měsíců, 3 dny lze-li předpokládat

návrat zaměstnance do

práce, popř. o 18 měs. ve stanovených

případech

33

délka 0

diferenciace 182, 360 čekacích dob má nebo 720 vliv na podpůrčí dní dobu takto: sub 1) 182 dní sub 2) 360 dní sub 3) 720 dní

12 měsíců

karenční doba

specifika při pracovních úrazech a nemocích z povolání u zam.




Švédsko

ano (od 8. dne PN)

ano - už od 1. dne PN nutno informovat zaměstnavatele, respekt. příslušný místní úřad sociálního pojištění o nemoci

Velká Británie

ano

oznámení PN zaměstnavateli

Česká republika

ano

nutno oznámit zaměstnavateli

další požadavky 1) osoba musí být pojištěna a registrována u příslušného místního orgánu sociálního pojištění, (2) min. věk 16 let) 3) příjem vyšší než stanovený limit dosažení min. příjmového limitu; věk vyšší než 16 let a nižší než důchodový

ano

34

čekací doba ne

podpůrčí doba u nemocenského poznámky k čekací době x

při platbě příslušným x sociálním subjektem - řádné zaplacení pojistného za stanovené období; povinnost platit pojistné se nevyžaduje u osob do 10 let popř. 25 let jde-li o studující ne x

základní délka


karenční doba


délka

poznámky

formálně není stanoveno

v případě x dlouho trvající PN může dojít k přiznání invalidního důchodu

1 den

x

52 týdnů

x

neuvedeno

3 dny

x

365 dní

x

ano, na základě ne rozhodnutí příslušného orgánu lze prodloužit max. o rok (není nárok)

1. - 3. den výrazně nižší N (25 %)

1. Nemocenské zaměstnanců v členských státech EU 2005 1b výše nemocenského stát Belgie

Dánsko

Finsko

zaměstnanci

poznámky

po skončení 60 % např. má-li výplaty dávek zaměstnanec zaměstnavatelem závislé osoby 55 % nebo 60 %

výše N závisí na hodinové mzdě a na počtu hodin práce v týdnu

postavení zaměstnavatele v nemocenském pojištění (ve vazbě na nemoc zaměstnance) max./min. vyměřovací základ nebo nemocenské

rodiče s těžce nemocnými dětmi do 14 let mají nárok na dávku jako v případě vlastní nemoci; částečné dávky v případě částečné PN

platí plat/mzdu

doba platby

refundace, úlevy

výše platby

maximum stanoveno pevnou částkou na den

ano, při splnění stanovených podmínek - 1) dělníkům, 2) nemanuálním zaměstnancům ("white collar employees")

sub 1) a sub (1) 7 dní 100 %, ne 8.-14. den 60 % a 2) 1měsíc

maximum stanovené na týden nebo hodinu pevnou částkou

pokud tak stanoví kolektivní smlouva

dle kolektivní 1) buď doplatek smlouvy do výše mzdy nebo 2) platba plné mzdy

platí nemocenské ne

doba platby x

x

x

2 týdny

viz výše ano - ve nemocenskéh stanovených o případech vyplácí sociální instituce

doplňkový příplatek, celkem 85,88 %, od 15. dne doplňkový příplatek (2) 100 % celý měsíc

ano - u sub 2) ano sociální instituce vyplácí přímo zaměstnavateli nemocenské

zaměstnavateli

denní N závisí na ročních příjmech,

max. není stanoveno, min. představuje je uvedeno kombinaci pevnou částkou paušálních částek s na den procentními sazbami

ano, povinnost vyplývá z pracovního práva, úpravu obsahují též kolektivní smlouvy

minimálně 9 dní, delší dobu mohou stanovit kolektivní smlouvy (1-2 měs.)

Francie

50 %; od 7. měsíce 51,49 %

při péči o alespoň 3 děti: od 31. dne 66,66 % a od 7. měsíce 68,66 %

platí rozdíl (nebo jeho část) mezi mzdou a dávkou v nemoci dle kolektivních smluv nebo národních profesních dohod



Irsko

paušální výše (stanovena na týden)

rodinné příplatky x k N na děti a jiné závislé osoby

ne

x

x

stanoveno maximum, minimum (ve stanovených případech)

35

u zaměstnavatele

min. 1 měsíc, jinak 50 % (event. vyšší, dle kolektivních smluv)

sub 2) 100% plat 30 dní jen, je-li poměr na dobu neurčitou nebo delší než 3 měs. sub 1) 74 hodin práce v posledních 8 týdnech před PN (výjimky pro osoby připravující se na výkon povolání, nezaměstnané a osoby s tzv. flexibilní prací

ne

x

x

nemocenské x

x

ne

ne

x

x

x

x

x

ne

x

x

x

zaměstnavatelé se mohou podílet; není však stanoveno jako povinnost

ano 100 %, pokud osoba pracovala zaměstnavatel

kombinace více postupů (viz poznámky)

poznámky

refundace, úlevy

výše platby

dostává od sociálního úřadu nemocenské, je-li nemocenské vyšší než mzda, rozdíl obdrží zaměstnanec

1. Nemocenské zaměstnanců v členských státech EU 2005 2b výše nemocenského stát

zaměstnanci

poznámky


platí plat/mzdu

doba platby

výše platby

refundace, úlevy

platí nemocenské

doba platby

poznámky

refundace, úlevy

výše platby

Itálie

mzda

max. 180 dní 100% v kalendářním roce

ne

ne

x

x

x

další možnosti stanoví kolektivní smlouvy

měsíc vzniku 100% PN a následující 3 měsíce

podmínky stanoví právní předpisy

ne

x

x

x

x

Německo

70 % (hrubého příjmu)

x

max. 90 % čistého příjmu

ano, ale jen pro nemanuální zaměstnance v soukromém sektoru ano

povinně 6 týdnů, pro dělníky i nemanuální

100%

neuvedeno

ne

x

x

x

kolektivní smlouvy mohou stanovit platbu mzdy i po delší dobu

Nizozemsko

70%

jen pro osoby nesplňující podmínky pro výplatu mzdy v době nemoci

stanoven pevný ano (povinně) max. limit denní mzdy

104 týdnů popř. 156 týdnů

povinně 70 %, kolektivní smlouvy mohou stanovit až do 100 % (stanoveno denní max.)

ano, ale jen pokud

ne

x

x

x

x

neuvedeno ne maximum, ale minimum: 30 % min. mzdy nebo průměrný příjem pro výpočet nemocenského, je-li nižší

x

x

uzavřel dobrovolné soukromé pojištění pro tento případ a jen v jeho rámci x ne

x

x

x

x

50 %; od 21. dne při hospitalizaci neuvedeno 66,66 % se N snižuje na 2/5, nežije-li oprávněná osoba se závislou osobou, další specifika při TB Lucembursko 100% x neuvedeno

zaměstnance

zaměstnavatelem

Portugalsko

55, 60, 70 nebo 75 % dle doby pobírání dávky (čím déle, tím více)

při TB - 80 % nebo 100 % ( při alespoň 2 závislých osobách v rodině)

36

zaměstnavatel

1. Nemocenské zaměstnanců v členských státech EU 2005 3b výše nemocenského stát Rakousko

Řecko

zaměstnanci

poznámky

50 %; od 43. dne 60 % ; (v době 4 týdnů, kdy zaměstnavatel platí 50 % mzdy, dostává zaměstnanec poloviční "N")

pro osoby s nižšími než stanovenými příjmy je pojištění dobrovolné a výše dávky je stanovena paušálem výše závisí na zvýšení na zařazení do závislé osoby pojistné třídy; (max. na 4 prvních 15 dní je osoby) N nižší

Španělsko

od 4. do 20. dne 60%, od 21. dne 75%

Švédsko

80,0%

75 % při pracovních úrazech a nemocích z povolání sociální úřad platí dávky až od 15. dne PN


platí plat/mzdu

doba platby

refundace, úlevy

výše platby

platí nemocenské

doba platby

poznámky

refundace, úlevy

výše platby

stanoven max. pevný limit za měsíc

ano

1) zpravidla 6 1) 100 % mzdy - 12 týdnů v 2) 50 % mzdy závislosti na délce zaměstnání 2) další 4 týdny v nižší částce

neuvedeno

ne

x

x

x

Pozn. k sub 1) při nemoci z povolání a prac. úrazu je nárok na mzdu 8 týdnů, bez ohledu na délku zaměstnání

maximum stanoveno, liší se dle délky pobírání N

ano

neuvedeno

ne

x

x

x

x

max. příjem stanoven s přihlédnutím k zařazení do mzdových tříd je stanoveno maximum

ne

pokud osoba rozdíl mezi N a pracuje pro mzdou daného zaměstnavate le déle než 1 rok, po dobu 1 měsíce; pokud méně než 1 rok, po dobu 2 týdnů; platba však není povinná (zdroj MISSOC) x x

x

ano

od 4. do 60% 15. dne

neuvedeno

od 1.1.05 mají x zaměstnavatelé též povinnost podílet se na

ano

2. - 14. den platí mzdu

80 % stanoveného příjmu

financování 15 % nákladů na N

37

x

není uvedeno x

ano, snížením pojistného

x

1. Nemocenské zaměstnanců v členských státech EU 2005 4b výše nemocenského stát

zaměstnanci


poznámky

Velká Británie

stanoveno paušální sazbou ve dvojí výši, nižší do 28. týdne

příplatky ve x stanovených případech (osoba pečující o dítě apod.)

Česká republika

1.-3. dne 25 %; od 4. dne 69 %

x

platí plat/mzdu Statutory Sick Pay, ale jen pro zaměstnance splňující stanovené příjmové podmínky

ano, max. denní ne vyměřovací základ

38

doba platby

výše platby

28 týdnů (od paušál 4. dne nemoci)

x

x

refundace, úlevy

platí nemocenské

ano - z x pojistného, ale jen při splnění stanovených podmínek, jestliže SSP překročí nejméně o 13% výši pojistného v daném měsíci, refunduje se rozdíl mezi oběma platbami x ano, tzv. velké organizace

doba platby x

x

poznámky

refundace, úlevy

výše platby x

zaměstnavatelé mohou platit vyšší částky

po celou viz výše ano, odpočet x podpůrčí nemocenského od pojistného dobu

2. Peněžitá dávka v mateřství u zaměstnanců v členských státech EU 2005 1a peněžitá dávka v mateřství - podmínky nároku stát Belgie

Dánsko

Finsko

Francie

Irsko

dávka


čekací doba

indemnité de placení pojistného 6 maternité/ měsíců moederschapsuitkeri ng Pozn.: postavení otců viz "Podpůrčí doba" dagpenge ved fodsel odpracování alespoň 120 hod v předchozích 13 týdnech

x

"aitiysraha", "isyysraha", "vanhempeinraha" Pozn.: postavení otců viz "Podpůrčí doba" "Indemnités journaliéres de maternité et de paternité" Pozn.: postavení otců viz "Podpůrčí doba"

bydliště na území Finska alespoň 180 dní bezprostředně před porodem

název neuveden

podpůrčí doba u dávky v mateřství další podmínky ne

před porodem

po porodu

6 týdnů (1 týden 9 týdnů (a navíc


před porodem - o 2 týdny, mají-li se narodit dvojčata nebo více dětí

Postavení otce: při úmrtí matky lze část dovolené změnit na otcovskou, kromě toho existuje otcovská dávka 10 dní - 3 dny plat, 7 dnů 82 % otcovský příspěvek Postavení otce: otec má nárok na dávku po 2 týdny v průběhu prvních 14 týdnů po porodu (po 14. týdnu mají rodiče možnost do 9. narozenin dítěte vybrat dalších 52 týdnů i po částech); speciální pravidla platí při adopci dávka náleží s výjimkou nedělí Postavení otce: otec má nárok na otcovskou dovolenou 18 dní a je spojena s výplatou otcovské dávky Postavení otce: otec má nárok na otcovskou dovolenou: 1) 11 dní (18 dní při vícedětném porodu) během 4 měsíců po porodu 2) v případě úmrtí matky

4 týdny

14 týdnů

18 týdnů

x

totéž platí pro neuvedeno otcovskou dávku i rodičovskou dávku

30 až 50 dní

75 až 55 dní

105 dní (s výjimkou nedělí a svátků)

x

účast na pojištění alespoň 10 měsíců před očekávaným porodem

x

dávka náleží při přerušení výdělečné činnosti, též odkaz na podmínky nároku na N

6 týdnů, 8 týdnů při rizikovém těhotenství nebo narození 3. dítěte, 12 týdnů při narození dvojčat, 24 týdnů při narození trojčat a více dětí

10 týdnů, 16 týdnů 18 týdnů při narození 3. dítěte, 22 týdnů při narození dvojčat či více dětí

o 2 týdny až o 20 týdnů, viz předchozí text

zaplacení pojistného

náhradně jsou

neuvedeno

min. 4 týdny

min. 4 týdny

x

v počtu 39, a to v uvedeny i další období 12 měsíců možnosti před prvním dnem mateřské dovolené nebo od začátku výdělečné činnosti a dále zaplacení 39 x pojistné v předchozím daňovém roce před rokem výplaty dávky v mateřství

39

neuvedeno

poznámky

15 týdnů

před porodem je část dovolené povinný) nevyčerpané před porodem lze čerpat po porodu) jsou stanoveny náhradní doby, např. doba pobírání dávek v nezaměstnanosti, obdobně jako u nemocenského


18 týdnů

4 týdny před porodem a 4 týdny po porodu jsou povinné


dávka


čekací doba

Itálie

"Indemnitá di ne maternitá" Pozn: postavení otců viz "Podpůrčí doba"

Lucembursko

"Prestations en espéces de maternité"

Německo

další podmínky

před porodem

po porodu



poznámky


1 nebo 2 4 nebo 3 měsíce (tj. cca měsíce (tj. cca 4 nebo 8 týdnů) 16 nebo 12 týdnů)

5 měsíců (tj. cca 21 týdnů)

(Pozn.: lze si zvolit pobírání dávky 6 měsíců po porodu - MISSOC)

6 měsíců pojištění v nejsou-li splněny roce, který předchází podmínky, náleží jen příspěvek v porodu


8 týdnů

8 týdnů

16 týdnů

o 4 týdny při předčasném porodu, při narození dvojčat nebo pro kojící matky

"Mutterschaftsgeld"

účast na pojištění u příslušné pojistné instituce

není-li žena pojištěna, obdrží dávku od státu v limitované výši

neuvedeno

6 týdnů

8 týdnů

14 týdnů

po porodu - o 4 x týdny při předčasném porodu nebo porodu více dětí

Nizozemsko

název neuveden

ne

x

neuvedeno

6 až 4 týdny před porodem

10 až 12 týdnů po porodu

16 týdnů

Portugalsko

"Subsídio de maternidade" Pozn: postavení otců viz "Podpůrčí doba" "Wochengeld"

6 měsíců pojištění ("membership") se stanoveným platem ("registered salary") ne

x

neuvedeno

30 dní

90 dní (povinně 120 dní (cca 17 6 týdnů matkou) týdnů)

prodloužení, narodí-li se dítě po stanoveném termínu např. o 30 dní na každé další dítě při porodu dvojčat nebo více dětí

x

zákaz souběž. platby mzdy

8 týdnů

8 týdnů

16 týdnů

o 4 týdny při předčasném porodu, porodu více dětí nebo císařském řezu

neuvedeno




x

x

v době pobírání dávky v mateřství nesmí vykonávat práci

dle volby zaměstnankyně

min. 6 týdnů

16 týdnů

při narození více dětí + 2 týdny na každé dítě

v případě nemoci po 16. týdnu náleží matce nemocenská dávka Postavení otce: a) rodiče (pokud jsou oba zaměstnaní) se mohou dohodnout, že po uplynutí 6 týdnů po porodu může čerpat dovolenou po zbývající délku a brát dávku - otec (otcovská dovolená), matka nastoupí do práce, b) při úmrtí matky má otec nárok na mateřskou dovolenou

Rakousko

Řecko

Španělsko

x

podpůrčí doba u dávky v mateřství

mateřství ("allocation de maternité")

"Epidoma kuoqorias - 200 dní práce x loceias" spojené s placením pojistného v průběhu posledních 2 let "Prestatión por placení příspěvků x maternidad" Pozn.: alespoň 180 dní v postavení otců viz posledních 5 letech "Podpůrčí doba" před porodem

40

Postavení otce: otec může čerpat dávku, jen pokud a) matka o dávku nepožádá nebo b) otec sám pečuje o dítě x

x

Postavení otce: otcovská dovolená 5 dní s nárokem na otcovskou dávku; nutno čerpat do měs. po porodu x

2. Peněžitá dávka v mateřství u zaměstnanců v členských státech EU 2005 3a peněžitá dávka v mateřství - podmínky nároku stát Švédsko

Velká Británie

Česká republika

dávka 1) "havandeskaapspenning", tj. peněžitá dávka v těhotenství 2) "foraldrapenning", tj. rodičovská peněžitá dávka, která je po stanovenou dobu placena ve vyšší částce, splní-li žadatelé podmínky, Pozn.: postavení otců viz též "Podpůrčí doba" 1) "Statutory Maternity Pay" ("SMP") placené zaměstnavatelem 2) Maternity Allowance placené příslušným sociálním úřadem, pokud nejsou splněny podmínky pro sub 1) Pozn.: postavení otců viz "Podpůrčí doba"

Peněžitá pomoc v mateřství Pozn.: postavení otců viz "Podpůrčí doba"


čekací doba


před porodem

po porodu



poznámky

sub1) není x stanovena sub 2) doba pojištění rodiče alespoň 240 dní před porodem, chce-li dávku vyšší než v minimální garantované částce;

neuvedeno

50 dní (tj. cca 7 480 dní matka týdnů) v období nebo otec (tj. posledních 60 68,5 týdne) dní před porodem

nelze sledovat souhrnně

x

Postavení otce: rodiče se mohou dohodnout, kdo bude čerpat dovolenou a dávku, ale min. 60 dní musí brát každý; otec má také nárok na dávku v souvislosti s narozením dítěte, a to 10 dní

sub 2) zaměstnání po dobu alespoň 26 týdnů ve stanoveném období

sub 2) musí být splněna během 66 týdnů před týdnem očekávaného porodu

sub 2): dosažení požadovanéh o příjmu

žena může zvolit nejdříve 11 týdnů před týdnem očekávaného porodu

zbývající doba

26 týdnů

Postavení otce: otcovská dovolená 2 týdny s nárokem na "SPP"; výše - paušál nebo 90 % průměr. příjmu, je-li nižší než paušál

270 dní pojištění

existence ano náhradních dob

6-8 týdnů

22-20 týdnů

28 týdnů

Jedná se o tzv. další mateřskou dovolenou, která náleží, pokud zaměstnanec pracuje pro téhož zaměstnavatele alespoň 26 týdnů, počínaje 14. týdnem před týdnem porodu; zaměstnavatelé nemají povinnost platby, ale platit mohou na 37 týdnů (ženy osamělé a při vícedětném porodu)

41

Postavení otce: pokud je žena vážně nemocná a nemůže o dítě pečovat nebo pokud matka zemře, může o dávku požádat otec


zaměstnanci

poznámky

Belgie

82 % po dobu 30 dní, 75 % (nebo 60 %) od 31. dne

Dánsko

odvozeno z hodinové mzdy a dle počtu odpracovaných hodin

Finsko

Francie

70 % do urč. hranice příjmu; je-li x příjem vyšší, zvyšuje se dávka o stanovená % obdobně jako u "N" 100 % (čistého platu) x

Irsko

75 % průměrného týdenního příjmu v daňovém roce

Itálie


speciální podmínky pro nezaměstnané a zdravotně postižené x

max



stanoveno od 31. dne

ne

ne

stanoveno pevnou částkou na týden nebo hodinu

ne

stanoveno minimum - paušál na den

ne

ano, dle kolektivních smluv, v tom případě zaměstnavatel dostává dávku v mateřství místo zaměstnance ano, pokud tak stanoví kolektivní smlouva

ano - denní paušál, též minimum - denní paušál

ne

při výpočtu se zvyšuje "N" o příplatky na děti a jiné závislé osoby a tato výše se porovnává s výší dávky v mateřství x

ano - maximum i minimum na týden

ne

neuvedeno

z podkladů nelze jednoznačně vyvodit, zda se jedná o mzdu nebo sociální dávku

x x

neuvedeno ano - paušál na den

ne ne

stanoven pevný max. limit denní mzdy neuvedeno maximum, ale 50 % minimum minimální mzdy

ne

doplatek do 100 % mzdy (MERCER) ; zaplacená částka je refundována odpočtem z pojistného (MISSOC) ne ano, rozdíl mezi sociální dávkou a čistou mzdou ne

ne

ne

není

ne

ano, ale jen v případě, že zaměstnanec vydělává méně, než je stanovený limit

stanoveno paušálem na den s přihlédnutím k počtu závislých osob (MISSOC)

ne

ne

Lucembursko Německo

80 % po dobu nárokového poskytování dávky; 30 % po zbývající dobu (viz poznámka u Možnost prodloužení) 100 % 100 %

Nizozemsko

100 %

x

Portugalsko

100 % (průměrné denní mzdy)

Rakousko

100 % (průměrný čistý příjem)

Řecko

uvedeno pouze max. a min. dle počtu závislých osob (MISSOC)

týká se též otcovské dávky, rodičovské dávky a některých dalších dávka se vypočítává z příjmu za posledních 13 týdnů (nebo 3 měsíců), pro osoby dobrovolně pojištěné a s nižším příjmem paušál zvýšení na závislé osoby

42

ano, pokud tak stanoví kolektivní smlouva, kromě toho platí rozdíl mezi sociální dávkou a mzdou ne


zaměstnanci

Španělsko

100 %

Švédsko

1) 80 % - dávka v těhotenství, garantovaná výše dána pevnou částkou na den 2) rodičovská dávka: 80 % po dobu 390 dní, dalších 90 dní v minimální garantované výši 2) mateřský příspěvek paušálem po celou dobu, ale jsou-li příjmy nižší než stanovené minimum, náleží jen 90 % průměrného týdenního příjmu

Velká Británie

Česká republika

69 %


poznámky

max



základem pro výpočet je denní zdanitelná mzda v měsíci, který předchází ukončení práce; navíc zvláštní dávka při vícečetném porodu x

neuvedeno

ne

ne

stanoveno max. i min.

ne

ne

x

prvních 6 týdnů není stanoveno

x

ano

sub 1) Podmínky: nepřetržité viz "SMP" zaměstnání u dané FA po dobu alespoň 26 týdnů ve stanoveném období; (čekací doba musí být splněna 15. týden před týdnem porodu) a dosažení požadovaného příjmu; výše "SMP"- 90 % po 6 týdnů, zbývající dobu paušál nebo 90 % průměrného týdenního příjmu, je-li tato částka nižší než paušál ano, tzv. velké organizace ne

43

Seznam použité literatury a dalších pramenů 1. EUROPEAN COMMISSION. MISSOC - Social protection in the Member States of the European Union, of the European Economic Area and in Switzerland. Luxembourg: Office for Publications of the European Communities, 2002. 2. EUROPEAN COMMISSION. MISSOC - Social protection in the Member States of the European Union, of the European Economic Area and in Switzerland - Situation on 1 May 2004. Luxembourg: Office for Publications of the European Communities, 2005. 3. EUROPEAN COMMISSION. MISSOC - Social protection in the Member States of the European Union, of the European Economic Area and in Switzerland - Situation on 1 January 2005. Luxembourg: Office for Publications of the European Communities, 2005. 4. Everything you have always wanted to know about social security. [Belgium]: Federal Public Service Social Security, 2004. 5. Incentives for reduced sicness absence. [Sweden]: Ministry of Health and Social Affairs, 2004. 6. KELA. The social Insurence Institution of Finland: a Guide to Benefits. [Finland]: Kela, 2004. 7. KESSLER, Francis. 2002: Many ways of remodelling social protection. In MISSOC - info 2/2003. 8. KESSLER, Francis. 2003: Between restructuration ratonalisation and solidarity. In MISSOC - info 1/2004. 9. Measures to reduce sickness absence: The Goverment’s Action Plan. [Denmark]: The Government, 2003. 10. MISSOC - info 1/2003. 11. MISSOC - info 2/2003. 12. MISSOC - info 1/2004. 13. News from Finland. In MISSOC - news. [Finland]: Ministry of Social Affairs and Health, 2005. 14. Social Insurance in Sweden. [Sweden]: Ministry of Health and Social Affairs, 2005. 15. Social Policy in the Netherlands. [Netherlands]: Ministry of Social Affairs and Employment. Hague, 2002. 16. Social Security Programs Throughout the World. Europe, US SSA - ISSA, 2002. 17. Social Security Programs Throughout the World. Europe, US SSA - ISSA, 2004. 18. Social Security in Luxembourg. [Luxembourg]: Ministry of Social Security, 2004. 19. Worldwide Benefit & Employment Guidelines 2001/2002: Western Europe. Geneva: William Mercer Companies LLC, 2001. 20. Worldwide Benefit & Employment Guidelines 2003/2004: Western Europe. Geneva: William Mercer Companies LLC, 2003.

44 44

21. Your Social Security Rights When Moving Within the European Union. Luxembourg: European Commission, 2005. 22. 2001 Guide to Labour & Social Affairs. [Spain]: Ministerio de Trabajo, Madrid, 2001. 23. 2004 Guide to Labour & Social Affairs. [Spain]: Ministerio de Trabajo, Madrid, 2004. 24. Dopisy zaslané z příslušných ministerstev a sociálních institucí v členských státech EU Belgie, Dánska, Finska, Irska, Lucemburska, Nizozemska, Španělska, Švédska a Velké Británie. 25. Materiály ze služební cesty do Belgie. 26. Internetové stránky příslušných ministerstev a dalších institucí.

45

Seznam zkratek a označení EU

Evropská unie

"IKA"

Institute for Social Insurance

ISSA

Mezinárodní asociace sociálního zabezpečení

MISSOC

Mutual Information System on Social Protection

MISSOC 2002

EUROPEAN COMMISSION. MISSOC - Social protection in the Member States of the European Union, of the European Economic Area and in Switzerland. Luxembourg: Office for Publications of the European Communities, 2002.

MISSOC 2004

EuropeAN Commission. MISSOC - Social protection in the Member States of the European Union, of the European Economic Area and in Switzerland - Situation on 1 May 2004. Luxembourg: Office for Publications of the European Communities, 2005.

MISSOC 2005

EUROPEAN COMMISSION. MISSOC - Social protection in the Member States of the European Union, of the European Economic Area and in Switzerland - Situation on 1 January 2005. Luxembourg: Office for Publications of the European Communities, 2005.

MERCER

William Mercer Companies LLC

"FA"

zaměstnavatel

"N"

nemocenské

OSVČ

osoba samostatně výdělečně činná

"PN"

pracovní neschopnost

"SMP"

Statutory Maternity Pay

"SSP"

Statutory Sick Pay

"SPP"

Statutory Paternity Pay

"SAP"

Statutory Adoption Pay

neuvedeno

údaj chybí, lze předpokládat, že existuje, není však dostupný

x

údaj se nevyplňuje (zejména s ohledem na předchozí informace)

46

Seznam institucí Evropské unie a členských států Evropské unie, které poskytly informace a podklady 1. Belgie

Federal Public Service for Social Security National Institute for Sickness and Invalidity Insurance

2. Dánsko

Ministry of Employment

3. EU

European Commission

4. Finsko

Ministry of Social Affairs and Health Social Insurance Institution

5. Irsko

Department of Social and Family Affairs

6. Lucembursko

Ministry for Social Security

7. Nizozemsko

Ministry of Social Affairs and Employment

8. Španělsko

Ministry of Labour and Social Affairs

9. Švédsko

Ministry of Health and Social Affairs

10. Velká Británie

Department for Work and Pensions

47

Mezinárodní přehled stavu a reforem nemocenského pojištění v členských státech Evropské unie (EU-15)

Recommend Documents