Bankovní institut vysoká škola Praha Finanční obchody
Mezinárodní obchod a kapitálové trhy v procesu globalizace Bakalářská práce
Autor:
Vít Krištof Bankovní management
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Leopold Tanner MBA
Duben 2010
Prohlášení:
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně s pouţitím uvedené literatury a informačních zdrojů.
V Ústí nad Labem dne
Vít Krištof
Poděkování:
Rád bych touto cestou poděkoval vedoucímu Ing. Leopoldu Tannerovi MBA za cenné rady a konzultace, PhDr. Jaroslavu Svobodovi za pomoc při korektuře pravopisných chyb, mé přítelkyni a rodině za podporu při psaní této práce.
Anotace Mezinárodní obchod a kapitálové trhy dnes ovlivňují více, či méně ţivot kaţdého z nás. Současné trendy tlačící na stále větší globalizaci světa budou význam MO a KT v běţném ţivotě stále více prohlubovat. Z tohoto důvodu se bakalářská práce zaměřuje na přiblíţení základních principů fungování MO a KT a na popis jejich historického vývoje. Zároveň analyzuje současné dění v okolí MO a KT v souvislosti s krizí, poukazuje na konkrétní trendy, které budou určovat jejich budoucí vývoj, prezentuje mé názory, závěry a návrhy v této problematice. To vše se snaţí publikovat formou, která je srozumitelná pro většinu průměrně vzdělané populace.
Annotation Today´s international trade and capital markets do influence more or less the life of everybody of us. Contemporary trends pushing on growing world´s globalization will increasingly deepen the importance of both international trade and capital markets in common life. Due to this fact my thesis focus on approximation of guiding principles of functioning of both international trade and capital markets
and a description of its
historical backround. Objective thesis does simultaneously analyse
present course of
events round about both international trade and capital markets in context of crisis point at factual trends which will determine its future development and comes with my points of view, conclusions and proposals on this issue as well. All of this is presented in such a form which is undestandable to major persons with average educational backround.
Úvod
............................................................................................................................................ 6
1
Přiblížení a definice mezinárodního obchodu, kapitálových trhů a globalizace ......... 8
1.1
Mezinárodní obchod ........................................................................................................... 8
1.1.1
Ilustrativní příklady mezinárodního obchodu ..................................................................... 8
1.1.2
Platební bilance ................................................................................................................. 11
1.1.3
Ekonomické teorie mezinárodního obchodu .................................................................... 12
1.1.3.1
Merkantilismus ................................................................................................................. 12
1.1.3.2
Teorie absolutních komparativních výhod........................................................................ 12
1.1.3.3
Teorie relativních komparativních výhod ......................................................................... 12
1.1.3.4
Ohlin-Hecksher teorie ....................................................................................................... 13
1.1.3.5
Teorie J.M.Keynese .......................................................................................................... 13
1.1.4
Obecné faktory ovlivňující mezinárodní obchod .............................................................. 13
1.1.5
Mega triangl ...................................................................................................................... 13
1.2
Kapitálové trhy ................................................................................................................. 14
1.2.1
S čím vším se na kapitálových trzích obchoduje .............................................................. 16
1.2.2
Kde všude obchody probíhají ........................................................................................... 16
1.3
Globalizace ....................................................................................................................... 18
1.3.1
Globalizace a její výhody ................................................................................................. 18
1.3.2
Odvrácená strana............................................................................................................... 19
1.4
Krize ................................................................................................................................. 19
1.4.1
Co je to krize? ................................................................................................................... 19
2
Historický vývoj .............................................................................................................. 21
2.1
Mezinárodní obchod a kapitálové trhy na počátku naší společnosti ................................. 21
2.1.1
Mezinárodní obchod ......................................................................................................... 21
2.1.2
Kapitálové trhy ................................................................................................................. 21
2.2
Mezinárodní obchod a kapitálové trhy ve středověké společnosti ................................... 22
2.2.1
Mezinárodní obchod ve středověku .................................................................................. 23
2.2.2
Kapitálové trhy ve středověku .......................................................................................... 23
2.2.3
Templářský řád, první verze nadnárodní banky? .............................................................. 24
2.3
Mezinárodní obchod a kapitálové trhy v novověku .......................................................... 24
2.3.1
Mezinárodní obchod ......................................................................................................... 24
2.3.2
Kapitálové trhy ................................................................................................................. 25
2.4
Průmyslová revoluce a její vliv ........................................................................................ 25
2.4.1
Vliv na mezinárodní obchod ............................................................................................. 26
2.4.2
Vliv na rozvoj kapitálových trhů ...................................................................................... 26
2.5
Vliv velké hospodářské krize ............................................................................................ 27
2.5.1
Mezinárodní obchod po hospodářské krizi ....................................................................... 27
2.5.2
Kapitálové trhy po hospodářské krizi ............................................................................... 27
2.5.3
První chyba v globalizaci .................................................................................................. 28
2.6
Vývoj po druhé světové válce ........................................................................................... 28
2.6.1
Účel MMF ........................................................................................................................ 28
2.6.2
Světová banka ................................................................................................................... 29
2.6.3
Vliv na mezinárodní obchod ............................................................................................. 29
2.6.4
Vliv na kapitálové trhy ..................................................................................................... 29
2.7
Další důleţité organizace .................................................................................................. 30
2.8
Rozvoj informačních technologií a jejich vliv na globalizaci MO a KT .......................... 31
2.9
Krize v novodobých dějinách ........................................................................................... 32
2.9.1
Ropná krize 1973 .............................................................................................................. 33
2.9.2
Latinskoamerické krize ..................................................................................................... 33
2.9.3
Asijská krize ..................................................................................................................... 34
2.9.4
1987 .................................................................................................................................. 36
2.9.5
Technologická bublina dot-com ....................................................................................... 36
2.9.6
Od hypoteční krize po hospodářskou recesi ..................................................................... 37
3
Současná situace na kapitálových trzích a jejich budoucnost .................................... 41
3.1
Hledání viníků hospodářské krize..................................................................................... 41
3.1.1
Zjevní viníci finanční krize ............................................................................................... 42
3.1.1.1
Bankéři .............................................................................................................................. 42
3.1.1.2
Ratingové agentury ........................................................................................................... 42
3.1.1.3
Nedostatečná regulace ...................................................................................................... 42
3.1.2
Napravení kapitálových trhů ............................................................................................. 42
3.1.3
Pohled z jiného úhlu ......................................................................................................... 44
3.1.4
Skryté příčiny.................................................................................................................... 45
3.1.4.1
Zadluţení vyspělých ekonomik ........................................................................................ 45
3.1.4.2
Nesoulad regulací ............................................................................................................. 49
3.2
„Hledání svatého grálu, cesta do další krize“ ................................................................... 50
3.3
Co skutečně udělat ............................................................................................................ 51
3.3.1
Obecné vlastnosti nové regulace....................................................................................... 51
3.3.2
Zodpovědná rozpočtová politika ...................................................................................... 52
3.3.3
Finanční gramotnost ......................................................................................................... 52
4
Pokračování globalizace mezinárodního obchodu a jeho vyhlídky ............................ 54
4.1
Vliv globálních kapitálových trhů na globální mezinárodní obchod ................................ 54
4.2
Co ovlivní vývoj mezinárodního obchodu? ...................................................................... 55
4.2.1
Stárnutí euro-americké populace ...................................................................................... 55
4.2.2
Technologický vývoj ........................................................................................................ 56
4.3
„Asijský drak, Američtí vizionáři, stará dáma z Evropy a ČR“ ....................................... 57
4.3.1
„Asijský drak“ .................................................................................................................. 57
4.3.2
„Američtí vizionáři“ ......................................................................................................... 58
4.3.3
„Stará dáma z Evropy“ ..................................................................................................... 59
4.3.4
ČR ..................................................................................................................................... 60
4.4
Co je potřeba udělat .......................................................................................................... 61
4.4.1
USA .................................................................................................................................. 61
4.4.2
Asie ................................................................................................................................... 61
4.4.3
EU ..................................................................................................................................... 62
4.4.4
ČR ..................................................................................................................................... 62
4.5
Paradox sjednocování a zároveň polarizování světa ......................................................... 63
Závěr
.......................................................................................................................................... 64
Seznam použité literatury .............................................................................................................. 66 Seznam zkratek .............................................................................................................................. 70 Přílohy .......................................................................................................................................... 71
Úvod Mezinárodní obchod a kapitálové trhy jsou oblasti, které v rámci stále větší a významnější globalizace celého světa, získávají na významu. Kaţdým dnem stále výrazněji ovlivňují ţivoty lidí, ţijících v zemích, které se do procesu globalizace zapojily. Kroky našich vlád, učiněné v blízké budoucnosti, v rámci boje proti krizi a demografickému vývoji, mohou mít přímý a nemalý dopad na jejich fungování. Vzhledem k předpokladu, ţe většina laické veřejnosti vychází pouze z informací zveřejněných v hlavních televizních zprávách, ţe nezaznamenává všechny důleţité informace, ţe nemá základní znalosti z oboru, a tudíţ si nemůţe vytvořit ucelený pohled na danou problematiku, která se jí více či méně týká, jsem se rozhodl napsat tuto práci. Jejím cílem je objasnit základní princip fungování mezinárodního obchodu a kapitálových trhů, popsat jejich historický vývoj od dob antiky aţ po současnost. Zhodnotit současnou situaci a poukázat na dnes nejdůleţitější vlivy v této oblasti. Zhodnotit současné vyhlídky jednotlivých světových hráčů a prezentovat vlastní názory, závěry a domněnky. To vše formou, která má být pochopitelná a „stravitelná“ pro většinu běţné veřejnosti. V první kapitole vysvětluji obecné základy fungování mezinárodního obchodu a kapitálových trhů a přibliţuji zde i další, pro tuto práci důleţité pojmy. K vysvětlení pouţívám řadu jednoduchých příkladů, obrázků a diagramů, které mají čtenáři pomoci v pochopení významu těchto pojmů. Ve druhé kapitole se zabývám historickým vývojem od dob antiky aţ po současnost. Dále poukazuji na několik základních mezinárodních organizací přímo zasahujících do fungování mezinárodního obchodu i kapitálových trhů. Na závěr zde přibliţuji několik krizí z nedávné minulosti, které ovlivnily mezinárodní obchod a kapitálové trhy na lokální, nebo globální úrovni. Ve třetí kapitole se zaobírám současnou situací na kapitálových trzích. Poukazuji na lehkováţnost, s jakou byl jako viník ekonomické krize určen kolaps finančního sektoru, na protikrizová opatření, která se ve většině případů zaměřují pouze na rozšíření regulace a 6
dohledu nad kapitálovými trhy, na jednostrannost informací prezentovaných v médiích a na další minimálně obdobně závaţné příčiny ekonomické krize, o nichţ se jiţ veřejně příliš nediskutuje. Průběţně zde prezentuji vlastní myšlenky a názory na tuto problematiku. Na závěr popisuji obecné body, které by podle mne měla nová regulace splňovat, poukazuji na to, ţe by se mělo jednat pouze o jeden z pilířů protikrizové prevence a nastiňuji zde další dva moţné pilíře této prevence, které by společně mohly přispět k částečné dlouhodobé stabilizaci kapitálových trhů. Čtvrtou kapitolu zaměřuji na současné dění v oblasti mezinárodního obchodu. Poukazuji na činitele, které pravděpodobně výrazně ovlivní jejich budoucnost. Rozebírám zde situaci a vyhlídky tří významných hráčů globálního mezinárodního obchodu a také situaci a vyhlídky nás, České republiky. Pro jednotlivé hráče připravuji obecná řešení, která by jim měla pomoci v upevnění, či udrţení pozice na poli mezinárodního obchodu. Na závěr poukazuji na paradox současné polarizace a souběţného sjednocování světa coţ je důsledek stále globálnějšího mezinárodního obchodu.
7
1 Přiblížení a definice mezinárodního obchodu, kapitálových trhů a globalizace 1.1 Mezinárodní obchod Mezinárodní obchod spadá do ekonomického bloku mezinárodní ekonomika, jehoţ další částí jsou mezinárodní finance. Mezinárodní obchod je situace, při které spolu minimálně dva samostatné státy, nebo subjekty ţijící v těchto státech, směňují zboţí, sluţby, kapitál, technologie či pracovní sílu. Díky tomu mohou jednotlivé státy dováţet to, co v nich chybí (např. surovinové zdroje) a zároveň vyváţet to, čeho mají přebytek (např. určité druhy výrobků). Ve svém důsledku proto mezinárodní obchod způsobuje specializaci jednotlivých států na určitá odvětví činnosti, čímţ zároveň zvyšuje celkovou efektivitu spolupracujících ekonomik a v neposlední řadě umoţňuje výrobu vysoce komplikovaných statků a sluţeb.
1.1.1 Ilustrativní příklady mezinárodního obchodu 1. Dva státy, z nichž každý má lepší podmínky pro produkci určitého statku: Obrázek č. 1:příklad mezinárodního obchodu1 Sluneční království
Horské království
1t
5 jednotek obilí
1t
1 jednotek obilí
1t
1 jednotka masa
1t
5 jednotka masa
100t=100 masa nebo 500 obilí
100t=100 obilí nebo 500 masa
Specializace na obilí=500 jednotek obilí
Specializace na maso=500 jednotek masa
Směna obilí a masa v poměru 1:1 250 jednotek masa=250t 250 jednotek obilí=50t Celková hodnota 300t 1
250 jednotek masa=50t 250 jednotek obilí=250t Celková hodnota 300t
Zdroj jednotlivých obrázků: MS Office 2007, klipart
8
Představme si dvě království. Sluneční, ve kterém se daří pěstování obilí, a Horské, ve kterém jsou vhodné podmínky pro pěstování zvířat a následnou produkci masa. Pokud spolu nebudou obchodovat, můţe se ve Slunečním království za 100 jednotek práce t vyrobit maximálně 100 jednotek masa, nebo 500 jednotek obilí. V Horském království je situace obdobná, jen v opačném poměru. Jak ukazuje obrázek, pokud se spolu království dohodnou na směně, můţe se kaţdý z nich specializovat na potravinu, pro kterou má příhodné podmínky. V našem modelu se království dohodla na směnném poměru 1:1 a zároveň spolu směnila 50% svých produkcí, tedy 250 jednotek obilí za 250 jednotek masa. Při převodu na jednotky času vyplývá, ţe obě království mohou po uskutečnění směny spotřebovat produkci za 300t při reálném vynaloţení 100t. 2. Dva státy, z nichž jeden má výhodu ve všech odvětvích: Obrázek č. 2:příklad mezinárodního obchodu2 Staré království
Nové království
1t
5 jednotek obilí
1t
4 jednotky obilí
1t
3 jednotky ovoce
1t
2 jednotky ovoce
100t=500 obilí nebo 300 ovoce 1 ovoce=1,67 obilí Specializace na ovoce=300 jednotek ovoce
100t=400 obilí nebo 200 ovoce 1 ovoce=2 obilí Specializace na obilí=400 jednotek obilí
Směna ovoce a obilí v poměru 1,84 Staré království smění 100 jednotek ovoce 184 jednotek obilí=36,8t 200 jednotek ovoce=66,67t Celková hodnota=103,47t
216 jednotek obilí=54t 100 jednotek ovoce=50t Celková hodnota=104t
Představme si nyní, ţe se Sluneční království z prvního příkladu rozpadne na dvě části. Na Staré království, které je bohatší a za 100t můţe vypěstovat 500 jednotek obilí, nebo 300 jednotek ovoce a na Nové království, které je chudší, a které můţe za 100t vypěstovat pouze 400 jednotek obilí, nebo 200 jednotek ovoce. I v tomto případě, jak je vidět
2
Zdroj jednotlivých obrázků: MS Office 2007, klipart
9
v modelovém obrázku, mohou společnou směnou vydělat obě království a to díky rozdílným směnným poměrům. Zatím co obětování jedné jednotky ovoce ve Starém království přinese produkci 1.67 jednotek obilí, v Novém jsou to 2 jednotky obilí. Znamená to, ţe ve Starém království jsou schopni vyrábět ovoce relativně levněji, neţ v novém, a naopak v Novém království jsou schopni relativně levněji pěstovat obilí. Z obrázku je patrné, ţe pokud se rozhodnou na směně ovoce za obilí v poměru 1,84 (jakýkoli poměr od 1,67 po 2 je výhodný pro obě strany, 1,84 je pro obě strany výhodný přibliţně stejně), můţe se Staré království specializovat na pěstování ovoce a Nové na pěstování obilí. V konečném součtu, pokud obchodníci Starého království smění 100 jednotek ovoce, mohou ve Starém království spotřebovat za 100t produkty v hodnotě 103,47t a v Novém Království v hodnotě 104t. 3. Výroba komplikovaného statku: Obrázek č. 3:příklad mezinárodního obchodu3 Horské království
Vlastní Know How pro výrobu traktoru
Staré království
Nové království
Vlastní technologii zpracování železné rudy
Vlastní naleziště železné rudy
Nakonec si představme naše tři modelová království po zhruba 100 letech. Představme si, ţe v Horském království jakýsi badatel vynalezne traktor (nebo nějaký jiný zemědělský stroj), který můţe mnohonásobně zefektivnit výnosy ze zemědělské produkce. Na jeho výrobu je však potřeba ţelezná ruda, která se těţí v Novém království, a tu je dále potřeba zpracovat, coţ zase umí ve Starém království. Výroba komplikovaného a pokročilého 3
Zdroj jednotlivých obrázků: MS Office 2007, klipart
10
statku, jímţ je v našem případě traktor, si tak vyţaduje spolupráci všech tří království. Kdyţ by se do mezinárodního obchodu nezapojily, traktor by pravděpodobně nikdy nevznikl, nebo by byl velice drahý.
1.1.2 Platební bilance Veškeré
operace, které
spadají do oblasti
mezinárodního
obchodu,
se
zaznamenávají na účtech platební bilance. Ta se skládá ze tří samostatných účtů, z běţného, kapitálového a devizového. Na běţném účtu platební bilance se zachycují toky zboţí a sluţeb. Na kapitálovém účtu se zachycuje tok kapitálu ze země a do země. Na devizovém účtu se zobrazují devizové rezervy a toky deviz. Běţný a kapitálový účet se navzájem vyvaţují. To znamená, ţe se kladná hodnota na jednou z účtů projeví zápornou hodnotou ve stejné výši na účtu druhém za předpokladu, ţe se devizové rezervy vyjádřené devizovým účtem nezmění. Obrázek č. 4: Struktura platební bilance4
Platební bilance
4
Běţný účet
Kapitálový účet
Devizový účet
•Obchodní bilance •Bilance sluţeb •Bilance výnosů •Běţné převody
•Přímé investice •Portfoliové investice •Ostatní investice
•Devizové rezervy
Zdroj jednotlivých obrázků: MS Office 2007, klipart
11
1.1.3 Ekonomické teorie mezinárodního obchodu Vnímání mezinárodního obchodu se postupem času různě vyvíjelo a upravovalo na základě toho, jak lidé přistupovali k bohatství a konkurenci. Toto vnímání je reprezentováno jednotlivými teoriemi, které se státy snaţily v oblasti mezinárodního obchodu uplatňovat.
1.1.3.1 Merkantilismus Ekonomická teorie, která vznikla na v období 13. a 14. století a která se významně rozšířila s nástupem koloniálních impérií v 16. století. Merkantilistické smýšlení povaţovalo za základ bohatství mnoţství drahých kovů v daném státě, a proto se snaţily o maximální omezení dovozu a o maximalizaci vývozu. Toho dosahovali pomocí různých cel, kvót, kvantitativních restrikcí a přímých zásahů do ekonomiky.
1.1.3.2 Teorie absolutních komparativních výhod Jedná se o teorii, která vznikla v 18. století a jejím zakladatelem je Adam Smith, jeden z filosofů tzv. přirozených zákonů. Tato teorie se snaţí brát v úvahu náklady spojené s výrobou statků a sluţeb. Dochází k závěru, ţe mezi státy, které spolu budou provozovat mezinárodní obchod, nakonec zvítězí ten, který bude mít absolutní výhodu ve výrobních faktorech. Tato teorie je dnes jiţ sice překonána, ale je povaţována za základ moderních teorií mezinárodního obchodu.
1.1.3.3 Teorie relativních komparativních výhod Tvůrcem této převratné teorie je David Ricardo, následovník Adama Smitha. David Ricardo zde představil svou revoluční myšlenku, která upravovala předchozí teorii. Tvrdí, ţe i země bez absolutní komparativní výhody můţe významně profitovat v rámci mezinárodního obchodu. V podstatě to znamená, ţe pro zemi s absolutními výhodami je vhodnější specializovat se na odvětví, v němţ je nejefektivnější a ostatní státy se tak mohou specializovat na zbylá odvětví a v rámci mezinárodní směny nakonec všichni vydělají.
12
1.1.3.4 Ohlin-Hecksher teorie Je tzv. srovnávací teorie, zaměřená na výrobní prostředky. Můţe připravit mezinárodní směnu na základě zaměření se, na jednotlivé hodnoty výrobních faktorů a jejich následnou kvantifikaci. Zavádí tzv. koncept indexace, který umoţňuje porovnávat stupně finality výrobku a na základě toho určovat ceny v mezinárodním obchodu. Teorie tak objasňuje vztahy chudých a bohatých zemí, kde chudé země vyváţejí své nerostné suroviny, ty se zpracovávají ve vyspělých státech, které zvyšují přidanou hodnotu, a nakonec se část výrobků dováţí zpět do chudých zemí. Ty se tímto způsobem neustále více a více zadluţují.
1.1.3.5 Teorie J.M.Keynese Je nabídková teorie, která se začala prosazovat po velké hospodářské krizi a následné depresi ve 30. letech, kdy klasické teorie zaměřené na nabídkovou stranu přestávaly podávat uspokojivá vysvětlení. V rámci mezinárodního obchodu objasňuje vztah úspor a investic, od něhoţ se dále odvíjí multiplikační efekt, který se promítá do mezinárodního obchodu a v rámci platební bilance se projevuje na běţném a kapitálovém účtu. To v podstatě říká, ţe pokud bude mít země deficit na běţném účtu platební bilance, musí mít přebytek na účtu kapitálovém, a tím se vše účetně vyrovná.
1.1.4 Obecné faktory ovlivňující mezinárodní obchod -mikroekonomická situace v jednotlivých státech -trţní mechanizmus, tedy nabídka a poptávka -kvalita mezinárodních smluv a stupeň integrace vzájemně obchodujících zemí -situace na devizových trzích
1.1.5 Mega triangl V mezinárodním obchodu dnes existují tři nejvýznamnější hráči. Jedná se o ekonomiky USA, Japonska a Evropy. Ty společně tvoří tzv. mega triangl.
13
Obrázek č. 4:Mega triangl5
1.2 Kapitálové trhy Kapitálové trhy jsou součástí finančních trhů. Střetává se na nich nabídka a poptávka po střednědobém a dlouhodobém kapitálu. Obchoduje se zde s cennými papíry a jejich deriváty, které mají dobu splatnosti delší neţ jeden rok. Obrázek č. 5: Schéma finančního trhu6
5 6
Zdroj dat: Zahraniční obchod seminář 2009, Ing. Leopold Tanner MBA Zdroj dat: Finanční trhy seminář 2009, Ing. Leopold Tanner MBA
14
Vyspělý kapitálový trh je nedílnou součástí moderních trţních ekonomik. Bez něj by nastala situace, kde by jedna část obyvatel měla peníze „doma v peřiňáku“ a druhá část by nemohla realizovat své investiční záměry, protoţe by jí peníze zkrátka chyběly. Nemusíme ani hledět na investiční záměry firem. Bez fungujícího kapitálového trhu by neexistovaly např. ani klasické hypotéky, coţ by v podstatě znemoţnilo přístup k vlastnímu bydlení pro drtivou většinu dnešních obyvatel. Ačkoliv jsou kapitálové trhy nedílnou součástí našich ekonomik, nesmíme zapomenout na to, ţe jako většina věcí a mechanismů na světě mají i své stinné stránky. Dnešní situace a zkušenosti přímo vybízí ke klasické poučce s ohněm, a sice ţe: „oheň je dobrý sluha, ale špatný pán.“ V tomto kontextu můţeme říci, ţe kapitálové trhy jsou dobrým sluhou, ale špatným pánem. Trhy jiţ ze své podstaty jednou rostou a jindy zase klesají. Pokud však začnou klesat nebývale rychle (např. v důsledku spekulativní vlny, nebo náhlého krachu nějaké významné finanční společnosti), pak můţe nastat přelití negativních nálad i do celé ekonomiky, coţ můţe vyústit aţ ve výrazné hospodářské zpomalení. Obrázek č. 6:Schéma kapitálových trhů7
7
Zdroj dat: Finanční trhy seminář 2009, Ing. Leopold Tanner MBA
15
1.2.1 S čím vším se na kapitálových trzích obchoduje Střednědobý a dlouhodobý kapitál můţe mít řadu podob a obchoduje se pomocí celé škály instrumentů. Tyto instrumenty spadají do jedné ze dvou základních podob, a sice do dlouhodobých cenných papírů, nebo úvěrů. V případě úvěrových obchodů je situace vcelku jednoduchá. Spadají sem jakékoli úvěry s dobou splatnosti delší neţ jeden rok a je jedno, jestli se jedná o úvěr bankovní, či nebankovní. Také sem spadají různé spořicí účty a termínované vklady, které splní podmínku jednoroční splatnosti. V tom případě vlastně investor poskytuje úvěr např. bance, nebo jiné finanční instituci, a proto tyto obchody spadají také do kategorie úvěrů. Pokud se budeme bavit o cenných papírech, tak zde můţe být situace mírně sloţitější. Cenný papír je dokument, který vyjadřuje určitý nárok drţitele vůči emitentovi. Cenný papír můţe mít listinou formu (máme v ruce konkrétní dokument, který můţeme uschovat, kde uznáme za vhodné), nebo zaknihovanou formu (zde nemáme v ruce konkrétní dokument, ale maximálně doklad o záznamu daného obchodu). My si zde přiblíţíme pouze dva nejzákladnější druhy cenných papírů, a sice akcie a dluhopisy, a poté se zmíníme o dnes velice důleţitém instrumentu, a tím jsou tzv. deriváty. Akcie- je cenný papír kapitálového trhu, který propůjčuje jeho drţiteli vlastnické právo na poměrnou část dané firmy. Majitel akcie se tak můţe podílet na řízení společnosti, rozdělování jejího zisku a má také nárok na poměrnou část likvidačního zůstatku při zániku firmy. Dluhopisy (obligace)- jsou dluţnické cenné papíry kapitálového trhu, které vyjadřují dlouhodobou pohledávku majitele dluhopisu vůči jeho emitentovi. Majitel tak můţe ve sjednaném čase poţadovat splacení dluţné částky po emitentovi. Deriváty- jsou termínované obchodní operace vázáné na určité podkladové aktivum a jejich hodnota se odvozuje právě od hodnoty příslušného podkladového aktiva. Derivátové operace mohou být standardizované i nestandardizované.
1.2.2 Kde všude obchody probíhají Obecně
můţeme
říci,
ţe
obchody
probíhají
na
organizovaných,
nebo
neorganizovaných trzích. Dále pak můţeme ještě rozlišovat trhy primární a sekundární. 16
Organizovaný trh- se vyznačuje tím, ţe je zpravován a řízen třetí osobou a v této souvislosti hovoříme o trhu burzovním, nebo mimoburzovním. Organizovaný trh se řídí vlastními pravidly, která však musí být v souladu s platnou legislativou státu, ve kterém působí. Organizované trhy nejsou většinou přístupné široké veřejnosti, ale např. v případě burz na něm mohou obchodovat pouze jejich členové. Drobný investor se na ně dostane pouze prostřednictvím zprostředkovatele. Výkonnost burz je dnes povaţována za jakýsi barometr ekonomiky a v rámci globální ekonomiky jsou logicky bedlivě sledovány ty nevětší světové burzy, počínaje burzou v New Yorku. Tabulka č. 1:Porovnání největších světových burz podle trţní kapitalizace a kótovaných titulů za rok 20088 Burza cenných papírů
Tržní kapitalizace v milionech USD
Burza cenných papírů
Množství kotovaných titulů
NYSE Euronext (US)
9 208 934,1
TSX Group
3 841
Tokyo SE
3 115 803,7
BME Spanish Exchanges
3 576
NASDAQ OMX
2 396 344,3
London SE
3 096
NYSE Euronext (Europe)
2 101 745,9
NYSE Euronext (US)
3 011
London SE
1 868 153,0
NASDAQ OMX
2 952
Shanghai SE
1 425 354,0
Tokyo SE
2 390
Hong Kong Exchanges
1 328 768,5
Hong Kong Exchanges
1 261
Deutsche Börse
1 110 579,6
NYSE Euronext (Europe)
1 002
TSX Group
1 033 448,5
Shanghai SE
864
Deutsche Börse
832
BME Spanish Exchanges
948 352,3
Neorganizovaný trh- jinak také OTC(over-the-counter market, coţ v překladu znamená trh přes přepáţku) je trh, na kterém při realizaci obchodu vystupují pouze dva subjekty např. klient a banka, nebo klient a makléř. Tento trh je tedy volně přístupný celé veřejnosti, a tudíţ se na něm obchoduje s nemalou částí celkových prostředků umístěných na kapitálových trzích. Primární trh- zde dochází k tzv. prvnímu úpisu cenného papíru. Je to situace, kdy firma poprvé nabízí svůj cenný papír investorům. Jedná se tedy o novou emisi. Nová emise můţe mít formu veřejného úpisu (IPO), neveřejné emise, nebo tendru.
8
Zdroj dat: world-exchanges.org
17
Sekundární trh- na tomto trhu se obchoduje s jiţ upsanými cennými papíry. Investor, který zakoupil cenné papíry na primárním trhu, je zde můţe v případě potřeby prodat dalším investorům. Sekundární trh tedy poskytuje likviditu pro cenné papíry. Pokud si tedy investor koupí např. akcie v primárním úpisu a po čase zjistí, ţe potřebuje hotovost, nemusí se obracet na emitenta a ţádat zpětný odkup, ale můţe je prodat dalším investorům.
1.3 Globalizace „Globalizaci je možné považovat za proces, zvyšující vzájemnou závislost trhů a národních ekonomik, vyvolaný vysokou dynamikou obchodu se zbožím, kapitálem, službami a transferem technologií a know-how. V rámci tohoto procesu dochází ke sjednocování trhů, ale i politik a odstraňování hranic mezi jednotlivými státy. Tím se uvolňuje pohyb pracovní síly a kapitálu, což přináší další vzájemné provázání trhů, výroby, vlastnictví a řízení nadnárodních společností. Podle Světové banky (2000) …globalizací dochází k posunu organizace a integrace systému výroby, směny a spotřeby z národní na globální úroveň.“ 9
1.3.1 Globalizace a její výhody Globální můţeme do češtiny přeloţit jako celosvětový. Globalizaci proto chápeme jako proces, při kterém dochází k postupnému sbliţování lidí a národů na všech úrovních, tedy od ekonomiky a obchodu aţ po kulturu, a to v globálním, nebo-li celosvětovém měřítku. Globalizace by nebyla moţná bez radikálního sníţení vzdáleností, a to nám umoţnil a stále umoţňuje technologický pokrok v dopravě a informačních technologií. Samotný technologický rozvoj však pro globalizaci nepostačuje. Ruku v ruce se sníţením vzdáleností musí jít také politická a kulturní vyspělost států a národů. Bez politické a kulturní vyspělosti bychom se nebavili o procesu globalizace, ale maximálně o procesu internacionalizace, a ten nám reprezentuje pouze hospodářskou a ekonomickou spolupráci v celosvětovém měřítku. Globalizací nevzniká jen velký celosvětový trh, který pomáhá zvyšovat ţivotní úroveň lidstva jako celku, ale zároveň globální společnost, ve které se mísí kultura, náboţenství a způsob ţivota jednotlivých národních celků. Počátky takové společnosti
9
Mezinárodní kapitálové trhy: zdroj financování, Romana Nývltová, Mária Reţňáková, Grada 2007, str. 33
18
můţeme vidět hlavně ve velkých vyspělých městech, kde se střetávají a mísí jednotlivé kultury a náboţenství. „Proces propojování, prohlubování a rozšiřování mezinárodních ekonomických vztahů z pohledu jednotlivého národního hospodářství je internacionalizace.“10
1.3.2 Odvrácená strana Globalizace však nemá pouze pozitiva, ale také řadu negativ. Jedním z problémů můţe být stále větší vzájemná závislost jednotlivých ekonomik, kdy je v době ekonomické konjunktury vše pořádku, ale výrazné problémy v jedné z vůdčích ekonomik se mohou velice rychle přenést do ekonomiky globální, coţ můţe vyústit v globální krizi (kterou proţíváme právě v dnešních dnech). Další závaţný nedostatek pochází ze sociálně politické a náboţenské úrovně. Máme zde totiţ kulturu, která se snaţí rozšiřovat všude po světě a také kultury, které se snaţí udrţet si svůj styl ţivota beze změn a jakékoliv kulturní vměšování chápou jako hrozbu. To ve svém důsledku vyúsťuje v konflikty a nestabilitu v některých regionech. V tomto kontextu mluvíme hlavně o náboţenských problémech, kde na jedné straně vystupuje „naše kultura“, zaloţená na velké liberalizaci náboţenského smýšlení, a na straně druhé kultura, která „vlastní náboţenství staví nade vše“. Jak název mé práce napovídá, nebudu se zde dále hlouběji zabývat kulturními, sociálními a náboţenskými problémy globalizace, ale hlavně těmi ekonomickými.
1.4 Krize Krize sice není stěţejním tématem mé práce, avšak téma je to dnes velice aktuální a dále s ním budu do značné míry pracovat. Převáţně v kontextu s globální ekonomikou a kapitálovými trhy. Z toho důvodu je potřeba jiţ na začátek provést přiblíţení a definici tohoto fenoménu.
1.4.1 Co je to krize? Tak jako celá řada podobně významných slov, i krize má svůj původ v řečtině. Původně slovo znamená soud a v řeckém divadle se jím označovala ta část v příběhu, ve
10
Globalizace, Vladimír Jeníček, Vysoká škola ekonomická 2000, str. 11
19
které docházelo k závěrečné konfrontaci hlavních protikladných sil. V moderním pojetí je slovo krize spojováno převáţně s negativní skutečností. Pokud dojde v doposud dobře fungujícím mechanizmu k nějakým negativním skutečnostem, které začínají ohroţovat celkovou funkčnost daného mechanismu, hovoříme o krizi. V moderní společnosti dáváme krizím různá jména, která nám pomáhají určit jejich charakter a rozsah. Známe tak např. krize manţelské, krize rodinné, krize vládní, krize společenské, zemědělské krize, hospodářské krize, finanční krize, krize globální, krize lokálního rozsahu atd. V zásadě, podle závaţnosti rozlišujeme dva druhy krize, a sice zhoubnou a nezhoubnou. Zhoubná- krize je taková, která se dokáţe přelévat do jiných oblastí a v nich způsobovat následné další krize. V osobním ţivotě tak např. můţe být zhoubná krize v zaměstnání, kterou formou špatné nálady a podráţděnosti přeneseme domů na partnera a následně vyvoláme krizi manţelskou. Zhoubnou krizi v ekonomickém prostředí můţeme pozorovat dnes, kdy krize ve finančnictví vyvolala i krizi hospodářskou. Nezhoubná- krize je taková, která se nepřelije a nezpůsobí krizi v ţádné jiné oblasti. Ve své práci se samozřejmě zaměřím na krize z hospodářsko-ekonomického pohledu a z pohledu kapitálových trhů.
20
2 Historický vývoj 2.1 Mezinárodní obchod a kapitálové trhy na počátku naší společnosti 2.1.1 Mezinárodní obchod První počátky, nebo náznaky mezinárodního obchodu můţeme vidět jiţ u starověkých civilizací, hlavně v antickém středomoří. Je zajímavé, ţe jiţ před více neţ 3500 lety chápali naši předkové výhody oblastní specializace a směny. Můţeme např. začít u Řeckých městských států, ve kterých městské státy u moře převáţně rybařili a městské státy ve vnitrozemí se zase specializovali na pěstování plodin a chov hospodářských zvířat. Nejjednodušším způsobem, jak si mohli lidé ve středozemí pochutnat na rybě, byl obchod s přímořským městem. Ve vzájemném obchodě mezi jednotlivými městskými státy můţeme spatřit prazáklad mezinárodního obchodu. Další příklad mezinárodního obchodování v dobách antiky můţeme nalézt např. v námořním obchodu mezi Římskou říší a Kartágem či Egyptem. V tomto období se samozřejmě obchodovalo převáţně se zemědělskými komoditami, v menší míře s řemeslnými výrobky a v neposlední řadě s otroky. Také nesmíme opominout skutečnost, ţe se v těchto dobách poměrně hodně válčilo a jednotlivé státy se snaţili ovládnout zbytek známého světa. Z toho důvodu se střídala období hojného mezinárodního obchodu s obdobími vlády jedné říše nad celým tehdy známým světem. Proto nemůţeme mluvit o plnohodnotném mezinárodním obchodu, ale pouze o jakémsi prapůvodním základu.
2.1.2 Kapitálové trhy Naši předkové neznali pouze výhody mezinárodního obchodu, ale také začínaly objevovat klady peněţních a kapitálových trhů. Jiţ tehdy potřebovali prostředky na financování obchodních operací, řemeslné a zemědělské výroby a v neposlední řadě válečných taţení.
21
„Cenné papíry jsou helénského původu a objevily se již v době alexandrijské. Dlužník potvrzoval bankéři svůj závazek vystavením a podepsáním dlužního listu nebo stvrzenky. Na druhé straně bankéř vydával vkladateli písemné potvrzení o vkladu.“11 Tehdy sice nedosahovaly peněţní a kapitálové trhy takového významu a velikosti, jaké známe dnes z RTE nicméně pravděpodobně byly nedílnou součástí starověkých ekonomik a kaţdodenního ţivota tehdejších obyvatel.
2.2 Mezinárodní obchod a kapitálové trhy ve středověké společnosti Pohledem na historické události předznamenávající počátek středověku se dá snadno domyslet, ţe „mezinárodní obchod a kapitálové trhy“ neměly zrovna snadné období. Počátek středověku je datován na rok 476, kdy došlo k dobytí Západořímské říše germánskými kmeny v čele s vojevůdcem Odoakerem. Pád tehdejší vyspělé antické civilizace byl však započat mnohem dříve, a to v důsledku stěhování národů, které je datováno přibliţně do období 2. století, kdy barbarské kmeny podnikaly neustálé výpady proti hranicím Římské říše. Téměř po tři století byla tehdejší civilizace oslabována nájezdy barbarských kmenů, aţ se nakonec rozpadla a na jejím starém území začaly vznikat nové říše a království, které se postupem času vyvinuly v dnešní státní celky. Z výše popsaného vyplývá, ţe počátkem středověku prodělala evropská civilizace značný krok zpět téměř ve všech svých oblastech, ekonomickou stránku nevyjímaje. Na druhou stranu, faktický rozpad jediného vládce tehdejšího civilizovaného světa začal přinášet moţnosti pro obnovu mezinárodního obchodu. Jednotlivé, nově vzniklé státy spolu (krom válčení) mohly začít budovat nové mezinárodní vztahy, základy pro moderní mezinárodní obchod tak, jak jej známe dnes. V následujících staletích byl běţný ţivot podřizován vůli panovníků (feudálů) a církvi. Ekonomie tehdy neexistovala jako samostatná věda, ale pouze jako součást filosofie, která byla do značné míry ovlivněna církví. Tehdejší učení scholastika se snaţilo objasnit a přiblíţit pojem spravedlivá cena, u které zkoumalo základní prvky fungujícího trhu, avšak v kontextu se silným etickým a filosofickým rámcem. 11
Kolektivní investování, Václav Liška, Rudolf Lachkovič, Jana Nováková, Jana Zumrová, Serifa s.r.o. 1997, str. 12
22
2.2.1 Mezinárodní obchod ve středověku Jak je vidět, jednotlivé státy spolu obchodovaly, ale neměly ţádnou ucelenou teorii, která by jim objasňovala základní ekonomické vztahy v mezinárodním obchodu. Na přelomu 13. a 14. století začalo vznikat nové ekonomické myšlení zvané merkantilismus. Byla to odpověď na otázku panovníků, jak hromadit bohatství. Celá teorie vycházela z myšlenky, ţe bohatství státu je přímo úměrné mnoţství drahých kovů v daném státě. Tehdejší peníze měly podobu mincí raţených z drahých kovů. Pouţívalo se buďto zlato, nebo stříbro. Pokud v daném státě obíhaly mince z jednoho kovu, hovoříme o monometalismu, pokud obíhali zlaté i stříbrné mince současně, hovoříme o bimetalismu. Merkantilisté prakticky tvrdili, ţe čím více drahých kovů bude v panovníkově státě, tím více penězi stát disponuje, a tím je také bohatší. Pokud tedy chtěl panovník bohatnout, musel v rámci mezinárodního obchodu udrţovat kladnou platební bilanci. Proto, aby jednotlivé státy bohatly, a hromadily se v nich drahé kovy, začaly zavádět nejrůznější protekcionistická opatření, jako jsou např. cla a dovozní kvóty. Pokud merkantilistické smýšlení porovnáme s dnešní globalizací mezinárodního obchodu, vidíme, ţe ve středověku činili pravý opak toho, co děláme dnes. Dnešní vlády se na rozdíl od těch ve středověku snaţí překáţky v mezinárodním obchodu minimalizovat, nebo v ideálním případě úplně odstranit.
2.2.2 Kapitálové trhy ve středověku Kapitálové trhy se ve své podstatě v první polovině středověku příliš nevyvíjely. Jednotliví feudálové, obchodníci a církev si mezi sebou sice půjčovali, avšak většina populace byla odkázána na lichvářské úvěry dosahující enormních úroků. Kapitálové trhy tak ve středověku pravděpodobně nedosahovaly ani úrovně, jakou měli v antickém Řecku a Římě. Prakticky aţ mezi 12. a 14. stoletím začaly vznikat první finanční instituce, ze kterých se postupně vyvinuly dnešní banky. Jednalo se o zlatníky a směnárníky, kteří provozovali své činnosti na významných obchodních křiţovatkách, jako byly Benátky, Amsterdam, Janov atd. Zpočátku provozovali své obchody na lavicích pod širým nebem, později se však z důvodů bezpečnosti přesunuli do budov.
23
Původní okruh své činnosti postupně rozšiřovali o uschovávání peněz za příslušný poplatek. Postupem času začali zjišťovat, ţe je zbytečné svěřené peníze pouze uchovávat v bezpečí trezorů, ale ţe by mohli část svěřených peněz dále půjčovat. První přímí předchůdci dnešních bank tak začali pokládat základy modernímu bankovnictví a také moderním kapitálovým trhům.
2.2.3 Templářský řád, první verze nadnárodní banky? V souvislosti se středověkými kapitálovými trhy je třeba zmínit jednu zajímavost, a sice templářský řád. Templáři vznikli na začátku 11. století a v souvislosti s kříţovými výpravami získali obrovský majetek. Jejich ekonomická činnost spočívala mino jiné ve směně evropských peněz za peníze uţívané ve Svaté zemi, nebo v přepravě majetků z Evropy do Svaté země. Aby mohli uskutečňovat tyto aktivity, vyvinuli templáři propracovaný bankovní systém. Mohli jste si tak peníze uloţit např. ve Francii a na základě stvrzenky si je vyzvednout v Jeruzalémě. Tento systém byl postupně rozvinut i na evropském kontinentě. Templáři dále vyuţívali svého nahromaděného majetku k poskytování úvěrů a díky svým pokladnicím mohli zároveň peníze uschovávat. Z dnešního pohledu se můţe templářský řád jevit jako první mezinárodní banka v Evropě.
2.3 Mezinárodní obchod a kapitálové trhy v novověku Novověk je historicky datován na rok, kdy Kryštof Kolumbus objevil Ameriku, tedy do roku 1492. Jednotlivé evropské velmoci se snaţí kolonizovat Nový Svět a dováţejí řadu komodit, od drahých kovů aţ po nové druhy koření a potravin. Kapitalismus, který se začínal rodit jiţ ve středověku, začíná získávat na síle a postupem času stoupá tlak na transformaci zatím feudálně uskupených států.
2.3.1 Mezinárodní obchod Z pohledu mezinárodního obchodu zůstává situace více či méně obdobná. Stále se jedná o období merkantilismu, kdy jednotlivé státy prosazují protekcionistická opatření a tato situace se výrazně mění aţ příchodem průmyslové revoluce.
24
2.3.2 Kapitálové trhy Kapitálové trhy, respektive bankovnictví se začalo v novověku poměrně výrazným způsobem měnit a přizpůsobovat potřebám společnosti. Mince se začaly nahrazovat prvními papírovými penězi, původně státovkami a později bankovkami. Začínají vznikat první oficiální banky a v důsledku potřeb financování kolonizací a zámořských cest se rozvíjejí také obchodní společnosti. Na základě těchto skutečností dochází i k rozvoji novodobých kapitálových trhů. „V době před založením Bank of England byly bankovní obchody v rukou zlatníků, kteří poskytovali úvěry obchodníkům i králi. Koncem 17. století se ale nutnost vzniku národní banky stávala stále zřetelnější, a to zejména po vypuknutí války s Francií v roce 1688. Proto skotský obchodník William Paterson navrhl podmínky, za nichž byla založena Bank of England. Zakládací listinu podepsal král William III.“12
2.4 Průmyslová revoluce a její vliv V 18. století se na základě určitých společenských faktorů začíná spouštět průmyslová revoluce. Hlavními faktory byly technologický pokrok, uvolnění pracovní síly a v neposlední řadě růst kapitálu. Nové technologické objevy začínaly otevírat dveře dosud netušeným moţnostem hromadné výroby. V úplných začátcích to byl vynález parního stroje, který výrazným způsobem dokázal posunout efektivitu práce. Postupný nástup osvícenství a následné rušení nevolnictví umoţnily svobodný pohyb pracovních sil, coţ znamenalo otevření trhu s pracovní silou a moţnost dělníků cestovat za prací do oblastí, kde se otevíraly továrny. Růst bohatství ve společnosti a schopnost hromadění kapitálu poskytly moţnosti pro financování vzniku nových továren a společností. Ve stejném období se začínají objevovat nové, převratné teorie ekonomie a mezinárodního obchodu. Zároveň dochází k osamostatnění ekonomie od filosofie a vzniká tak samostatná vědní disciplína.
12
Bankovnictví, kolektiv autorů, skripta BIVŠ 2006, str. 8
25
„Vznik ekonomie jako samostatné společenské vědy je spojován s dílem Adama Smitha Pojednání o podstatě a původu bohatství národů z roku 1776.“ 13
2.4.1 Vliv na mezinárodní obchod Toto nové ekonomické smýšlení začalo přinášet výrazné změny do světové ekonomiky
a
mezinárodního
obchodu.
Postupně
se
začínaly
rušit
překáţky
v mezinárodním obchodu a první výrazné kroky v tomto směru prosazoval David Hume, člen tzv. filosofie přirozených zákonů. Mezinárodní obchod začínal díky průmyslové revoluci zaţívat skutečnou renesanci. Nové ekonomické teorie razící úplné zrušení protekcionistických opatření, růst průmyslové velkovýroby a vznik nových, na výrobu sloţitých statků, vedly k výrazné dynamizaci mezinárodního obchodu. Potřeba jednotlivých států dováţet to, co sami nebyly schopny vypěstovat, vytěţit či vyrobit a zároveň vyváţet to, co byly schopny efektivně vyrábět, rostla. To vedlo k prohloubení významu specializace a vzájemné závislosti a tento trend v podstatě pokračuje aţ do dnešních dnů.
2.4.2 Vliv na rozvoj kapitálových trhů Ruku v ruce s postupující industrializací a rozvojem kapitalismu získávala myšlenka financování na stále větším významu, coţ vytvářelo veliký tlak na rozvoj efektivních, moderních kapitálových trhů, finančnictví a bankovnictví. V rámci toho roste význam kapitálových trhů. Otevírají se nové burzy cenných papírů a ty stávající získávají na významu. Poté, co industrializace pokročila do větší části západního světa, docházelo k dosud nevídanému ekonomickému růstu, rozvoji mezinárodního obchodu a kapitálových trhů. Nově zrozené a uznávané ekonomické teorie prosazovaly maximální volnost trţního mechanismu, liberalizaci mezinárodního obchodu a kapitálových trhů. Hospodářství té doby se dá reprezentovat jednoduchým heslem, laissez faire (nechte nás být). Tyto ekonomické teorie a přístupy byly s menšími obměnami uţívány aţ do začátku 20. století, do období velké hospodářské krize ve 30. letech.
13
Sylabus modul: úvod do ekonomických teorií, Ing. Jaroslav Charvát MBA, Ústav práva a právní vědy 2007, str. 2-3
26
Pohledem na definici globalizace můţeme říci, ţe v tomto období začíná docházet ke zrodu globalizace, nebo chceme-li být přesní, ke zrodu internacionalizace, přímému předchůdci globalizace.
2.5 Vliv velké hospodářské krize Krach na newyorské burze 25. října 1929 odstartoval hospodářskou krizi, do té doby nevídaných rozměrů. Ekonomové nebyli schopni nastalou situaci uspokojivě objasnit, a tudíţ nebyli schopni poskytnout rady, které by pomohli v efektivním boji s krizí a následnou hospodářskou depresí. Jedním z významných projevů hospodářské krize byla rostoucí nezaměstnanost. Tu se státy snaţily omezit zavádění protekcionistických opatření v mezinárodním obchodě. Fakticky tak uzavíraly své trhy před vnější konkurencí a zároveň se snaţili, o větší prosazení na zahraničních trzích. Situace po propuknutí krize tak začínala připomínat návrat k merkantilismu, a to následnou hospodářskou depresi stále více prohlubovalo. Tuto hospodářskou situaci dokázal uspokojivě objasnit a dát tím i návod a směr k jejímu řešení aţ John Maynard Keynes. Můţeme však říci, ţe se svým objasněním přišel aţ příliš pozdě. V řadě zemí se díky neutěšené hospodářské situaci dostal k moci fašistický reţim a začalo významné zbrojení, které se vyvinulo aţ v největší válečný konflikt v dějinách, ve 2. světovou válku.
2.5.1 Mezinárodní obchod po hospodářské krizi Není těţké odhadnout, ţe pro mezinárodní obchod nebyla hospodářská deprese ničím přínosným a ţe v jeho oblasti došlo k výrazným krokům zpět.
2.5.2 Kapitálové trhy po hospodářské krizi Na druhou stranu, vliv na kapitálové trhy nebyl aţ tak jednoznačný. Ano, krizi prakticky odstartoval krach na kapitálovém trhu a veřejnost pravděpodobně ztratila na přechodnou dobu důvěru v trhy cenných papírů. Ale snahy vlád v budoucnu zamezit podobným velkým krachům vedly k zavedení řady nových pravidel a přístupů k jejich fungování. Bylo přijato značné mnoţství nové regulace, dohledu a pojištění, které mělo za úkol stabilizovat celý finanční sektor a pokud moţno vymýtit podobné krize.
27
2.5.3 První chyba v globalizaci Krize ve 30. letech poprvé naplno poukázala na stinnou stránku ekonomicky provázaného světa. Potíţe vůdčí světové ekonomiky se velice rychle rozšířili do celého světa, a to v době, kdy byl fenomén globalizace „v plenkách“.
2.6 Vývoj po druhé světové válce Jiţ ke konci druhé světové války, kdy spojenecká vojska věděla, ţe vítězství je pouhou otázkou času, začínaly jednotlivé mocnosti připravovat plány na stabilizaci a rozvoj světové ekonomiky, a tedy i mezinárodního obchodu a v neposlední řadě také kapitálových trhů. Cílem těchto plánovaných opatření byla obnova válkou zničených národních ekonomik a zároveň vytvoření takových mechanismů, které by dokázaly zabránit novým hospodářským krizím. V červenci 1944 se v americkém Bretton Woods sešli zástupci čtyřiceti čtyř států, aby vyřešili otázku stabilizace světové ekonomiky. Na základě tohoto jednání byly zaloţeny dvě nejvýznamnější globální instituce, a jsou to mezinárodní měnový fond a světová banka. Součástí dohod o zaloţení MMF byl také vznik nového zlatého standardu. V něm se jako hlavní měna pouţil americký dolar, kterému byla přiřazena pevná hodnota ve zlatě, a kurzy ostatních měn se od dolaru odvíjely. Hodnota jedné trojské unce zlata byla stanovena na 35 dolarů. Americká vláda dále garantovala, ţe bude přijímat dolary a na jejich základě vydávat zlato a naopak, za zlato vydávat dolary. Snahy o zotavení válkou zničených států vyústily ve vypracování tzv. marshallova plánu. Ten na jedné straně pomohl při obnově válkou zničených ekonomik a na stradě druhé pomohl upevnit pozici USA jako světové ekonomické velmoci.
2.6.1 Účel MMF Hlavními účely MMF jsou: -podpora mezinárodní měnové spolupráce -usnadnění rozvoje a vyrovnaného růstu mezinárodního obchodu -podporování kursové stability -vytvořit platební systém pro veřejné transakce členů -dočasně zpřístupnit zdroje fondu jeho členům -sniţovat nerovnováhu platební bilance členských států 28
2.6.2 Světová banka Světová banka se v současné době skládá z následujících organizací: -Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD) 1944 -Mezinárodní sdruţení pro rozvoj (IDA)1959 -Mezinárodní finanční korporace (IFC) 1956 -Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů (ICSID) 1966 -Mnohostranná agentura pro poskytování investičních záruk (MIGA) 1988 Účelem světové banky je podpora a rozvoj jednotlivých národních ekonomik, a to od rozvinutých trţních ekonomik aţ po ekonomiky států 3. a 4. světa. Zároveň tím podporuje rozvoj a globalizaci mezinárodního obchodu. Instituce IFC a MIGA rovněţ tak přispívají k rozvoji a globalizaci mezinárodního kapitálu a kapitálových trhů.
2.6.3 Vliv na mezinárodní obchod Vznikem MMF a SB daly západní státy najevo svou víru v pozitivní přínos mezinárodního obchodu. Došlo tak k určení směru, který povaţuje vyspělý mezinárodní obchod za základ růstu světové ekonomiky a ţivotní úrovně. Tento směr převládá aţ do dnešních dnů a přispívá ke všeobecnému nárůstu objemů a významu mezinárodního obchodu. Dochází tím k jeho stále větší a výraznější globalizaci.
2.6.4 Vliv na kapitálové trhy Ruku v ruce s globalizací mezinárodního obchodu jde i globalizace kapitálových trhů. Ačkoli byly po zkušenostech s hospodářskou krizí ve 30. letech poměrně výrazně regulovány ve většině zemí světa, docházelo k jejich stále většímu objemovému nárůstu a k jeho stále větší nadnárodní mobilitě. Kapitál se zkrátka snaţí přesunout do zemí, kde bude moci působit co nejefektivněji. Poválečné období je charakteristické zadluţováním Evropy při jejím válkou zničeném hospodářství, coţ výrazně pomohlo USA ve zvýšení náskoku a upevnění pozice největší světové ekonomiky.
29
2.7 Další důležité organizace Po vzniku MMF a SB se postupem času začínaly rodit další nadnárodní organizace, které měly prohloubit vzájemnou spolupráci jednotlivých států a v některých případech se dokonce začínaly rodit integrační myšlenky. OECD-Organisation for Economic Co-operation and Development-Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Organizace vznikla 14. prosince 1960 a zaloţilo ji 15 nejvyspělejších RTE. Postupným rozšiřováním se počet členů vyšplhal aţ na 30 a v roce 1995 se připojila i Česká republika. Portfolio činností OECD je poměrně široké. Nejvýznamnější je snaha o maximální ekonomický rozvoj, obchod a zaměstnanost. Dále pak koordinace hospodářských politik členských států a podpora pomoci rozvojovým zemím. GATT-(General Agreement on Tariffs and Trade)-Všeobecná dohoda o clech a obchodu. K jejímu zaloţení došlo v rámci poválečné snahy o obnovu hospodářství, konkrétně roku 1947 v Ţenevě a mezi její zakládající členy patřilo i Československo. Jednání v GATT probíhala v tzv. kolech. Nejvýznamnější je 8. kolo, tzv. Uruguayské, na jehoţ konci došlo ke vzniku WTO. Hlavním cílem GATT byl rozvoj mezinárodního obchodu, sniţování jeho překáţek a to na základě rušení cel, dotací a kvantitativních restrikcí. Jednoduchá zásada říkala, ţe omezení v mezinárodním obchodu nesmí být diskriminační. NAFTA-(North American Free Trade Agreement)-Severoamerická dohoda o volném obchodu. Oficiální vznik je datován na 1.1.1994. Jedná se o dohodu, usnadňující obchod mezi státy Severní Ameriky. NAFTA zahrnuje USA, Kanadu a Mexiko. Organizačně se jedná o první integrační stupeň, zónu volného obchodu. OPEC-(Organization of the Petroleum Exporting Countries)-Organizace zemí vyváţející ropu. K zaloţení OPECu došlo 14.9.1960 a dnes je jejími členy 12 zemí vyváţejících ropu. OPEC ovládá cca 75% světových ropných zásob a snaţí se o hospodářskou koordinaci vývozu jejích členů. Fakticky tím mohou ovlivňovat cenu ropy v celosvětovém měřítku a v podstatě se jedná o nadnárodní kartel.
30
EVROPSKÁ UNIE-vznikla postupným vývojem a hlubší integrací předchozích evropských uskupení. Dnes se jedná, snad kromě USA, o nejintegrovanější uskupení na světě. Vše začalo zaloţením Evropského společenství uhlí a oceli v roce 1952. Následovalo sdruţení EUROATOM a krátce poté 25. března 1957 bylo římskou smlouvou zaloţeno EHS, jehoţ cílem bylo dosaţení 3. integračního stupně. V roce 1967 se EHS mění v ES a z něj se přijetím maastrichtské smlouvy v roce 1991 stává EU. Následně v roce 1995 dochází ke vzniku „jednotné evropské měny“ eura. Obrázek č. 7:Integrační stupně14
2.8 Rozvoj informačních technologií a jejich vliv na globalizaci MO a KT Vynález moderních komunikačních technologií na počátku 70. let 20. století, jejich postupná aplikace a začlenění do výrobních procesů v rámci 80. let a jejich prudký nárůst a rozvoj od 90. let 20. století po současnost má výrazný vliv na globalizaci a rozvoj mezinárodního obchodu a ještě větší význam má v rámci globalizace kapitálových trhů. „Typický moderní americký zaměstnanec dnes sedí v kanceláři; od roku 1900 až do osmdesátých let zůstal vzhled firemní kanceláře i práce v ní - psaní na stroji, skříně s šanony, zprávy i schůze – v podstatě beze změny. Pak se během poměrně krátké doby 14
Zdroj dat Mezinárodní bankovnictví seminář 2008, Ing. Jiří Anděl CSc.
31
všechno změnilo. Dnes najdeme na každém pracovním stole počítač napojený na síť, email i internet, jsme svědky videokonferencí a velemostů.“15 Aplikování moderních technologií v RTE způsobilo výrazný růst celosvětové ekonomiky. Zároveň, s rostoucí náročností nově vznikajících statků a sluţeb, vycházejících z expanze komunikačních technologií roste tlak na specializaci jednotlivých ekonomik. Výše popsané postupně zvyšuje význam globálního mezinárodního obchodu. Zavedení nových komunikačních technologií způsobilo razantní zrychlení transferu informací. Tato skutečnost zapůsobila takřka blahodárně na rozvoj kapitálových trhů, a to jak v pozitivní, tak i negativní rovině. V rámci globalizovaných finančních a kapitálových trhů dnes není problém převádět peníze takřka v rámci celého světa během několika dnů. Rychlost, provázanost a finanční inţenýrství umoţňuje zapojení skutečně ohromného mnoţství volných finančních prostředků do kapitálových trhů. Díky tomu se dnes i ten nejmenší investor můţe podílet na výnosech z kapitálových trhů takřka v jakémkoli koutu světa. Obrovská liberalizace globálních kapitálových toků způsobuje vznik značného mnoţství nadnárodních společností a v určitých oblastech, jako je např. automobilový průmysl umoţňuje vznik globálních oligopolů. V neposlední řadě zvýšily moderní technologie význam mezinárodních spekulací na kapitálových, respektive na finančních trzích. Za největší spekulanty na kapitálových trzích jsou dnes povaţovány hedgeové fondy. Nárazy spekulativních vln na kapitálových trzích způsobují jejich nestabilitu a sniţují jejich schopnost efektivně alokovat kapitál. Spekulativní kapitál nemusí mít vţdy zhoubné účinky, avšak některé zdroje uvádějí, ţe aţ 98% pohybů na kapitálových trzích má spekulativní charakter, a to je skutečně alarmující číslo.
2.9 Krize v novodobých dějinách Globální mezinárodní obchod, kapitálové trhy a takřka celá světová ekonomika pomáhají zvyšovat ţivotní úroveň všech států, které se do procesu globalizace efektivně zapojí. Zároveň však nerovnoměrnost moţností jednotlivých zemí a extrémní mobilita globálních kapitálových trhů můţe způsobovat a způsobuje lokální i globální hospodářské krize. 15
Návrat ekonomické krize, Paul Krugman, Vyšehrad 2009, str. 26-27
32
„Mezinárodní ekonomické, ale i politické, kulturní a další vztahy, jež se v 90. letech realizují asi mezi 215 zeměmi světa, probíhají za velmi heterogenních podmínek. Světová ekonomika není homogenním celkem, ale ekonomickopolitickou polycentrickou soustavou složenou z různých relativně výrobně uzavřených a ekonomicky samostatných státních celků.“16
2.9.1 Ropná krize 1973 Poválečná obnova jednotlivých zemí trvající aţ do počátku 70. let vyústila ve vrcholící ekonomickou konjunkturu ve všech třech ekonomikách mega-trianglu. Největší ekonomiky světa tak potřebovaly značný přísun přírodních zdrojů a mezi nimi samozřejmě ropu. Konflikt mezi Izraelem a okolními arabskými zeměmi, nakonec způsobil omezení těţby a dodávek ropy ze strany OPEC, coţ razantně zvýšilo její cenu a přímo zasáhlo hospodářství všech RTE, čímţ odstartovalo hospodářský pokles. Krize však nebyla hluboká a byla zaţehnána přibliţně do období dvou let. Od této události však trpí běţný účet platební bilance USA dlouhodobými deficity.
2.9.2 Latinskoamerické krize V 80. a 90. letech 20. století byly státy Latinské Ameriky zasaţeny řadou krizí. Mezi zasaţené státy můţeme řadit hlavně Mexiko, Chile a Argentinu. První krize zasáhla Mexiko počátkem 80. let, konkrétně v roce 1982, a byla následována hlubokou recesí, která se přelila do celé oblasti. Recese zde přeţívala aţ do konce 80. let. K jejich konci se začala oblast Latinské Ameriky výrazně reformovat a upouštět od starých reţimů, podporujících uzavřenost a antiamerikanismus. Došlo k výraznému otevření vůči západnímu světu a vzoru. Byly tak uvolňovány překáţky v mezinárodním obchodě a došlo k výrazným privatizacím státních podniků, v Argentině došlo i k privatizaci ropné společnosti. Provedené reformy a otevření se světu zapůsobilo jako magnet na kapitálových trzích a do této oblasti opět začaly proudit zahraniční investice. Dokonce se objevovala hesla hovořící o „mexickém zázraku“. V roce 1994 vypukla v Mexiku a vlastně i celé Latinské Americe na základě špatně stanovených pevných směnných kurzů, následné devalvace a politických přehmatů tzv.
16
Světová ekonomika-základní nárys a nový vývoj, Eva cihelková a kolektiv, ETC 1997, str. 63
33
„tequilová krize“. Ta byla nakonec díky vydatné zahraniční pomoci, hlavně z USA relativně rychle zaţehnána a latinskoamerické země obnovily svou důvěru na trzích. „S odstupem času měla být tequilová krize vnímána jako zlověstné znamení, že dobrý rating může být na trzích pouze přechodným jevem a dnešní příznivý ohlas v médiích ještě nemusí chránit před zítřejší ztrátou důvěry.“17
2.9.3 Asijská krize Asijská krize zasáhla koncem 90. let oblast jihovýchodní Asie, kam můţeme řadit státy, jako Thajsko, Indonésie a Jiţní Koreu. Krizi odstartovala v roce 1997 devalvace thajské měny bathu. Předcházelo ji dlouhé období tzv. „asijského zázraku“, který se zrodil v 70. letech a na němţ se Thajsko podílelo aţ od 80. let. Do počátku 90. let byl rozvoj financován spíše z domácích úspor. „Za peníze zahraničních investorů se stavěly veliké továrny vyrábějící na export, ale menší podniky financovali místní podnikatelé ze svých vlastních půjček a nové kancelářské i obytné budovy se stavěly za peníze z bankovních vkladů thajských domácností.“18 Situace se však zlomila na počátku 90. let. Zahraniční investoři začínali získávat novou důvěru v rozvíjející se ekonomiky a nízké úrokové sazby v západním světě ještě více podpořily chuť investorů přesouvat své peníze na zajímavější trhy. Jihovýchodní Asie se s ročními růsty okolo 8 aţ 10 % jevila jako zajímavá příleţitost. Příliv zahraničního kapitálu zvyšoval tlak na posílení asijských měn, avšak vlády a centrální banky se snaţily uměle udrţet stabilitu stávajících směnných kurzů. Silnější domácí měna by totiţ znamenala sníţení konkurenceschopnosti exportovaného zboţí. Thajská centrální banka tak např. zaplavovala devizový trh bathy, které získávala emitováním dluhopisů a zároveň tak postupně navyšovala své devizové rezervy. Peníze do Thajska proudily všemi moţnými způsoby, od přímých investic, přes úvěry aţ po spekulativní investice. Postupem času nastala situace, kterou ilustruje následující citace: „Závratně vysoké investice spolu s prudce rostoucími výdaji čerstvě solventních spotřebitelů vedly ke zvýšení dovozů, a prudce se rozvíjející hospodářství zároveň 17 18
Návrat ekonomické krize, Paul Krugman, Vyšehrad 2009, str. 33 Návrat ekonomické krize, Paul Krugman, Vyšehrad 2009, str. 73
34
umožnilo, aby vzrostly platy, což se odrazilo ve snížení konkurenceschopnosti thajského exportu. Růst exportu se zastavil. Důsledkem byl obrovský deficit obchodní bilance. Namísto, aby podpořily domácí měnu a důvěryhodnost ekonomiky, začaly se půjčky v zahraniční měně používat pro financování dovozu zboží.“19 Deficity Thajska a Malajsie se postupem času začínaly šplhat aţ k hodnotám 8% HDP. Dalším poměrně významným neduhem byl morální hazard. Řada velkých finančních institucí byla napojena na vládní kruhy, které jim fakticky umoţnily investovat do rizikových investic bez rizika. Pokud byl majitelem takovéto firmy příbuzný nějakého vládního prominenta, mohli investovat do vysoce rizikových investic, které mohou vydělat jmění, nebo vše prodělat. V případě, ţe by firma skutečně zkrachovala, stačilo zajít za příbuzným působícím ve vysoké politice a vše zaplatil daňový poplatník. V toce 1996 začala thajská ekonomika zpomalovat. Příliv zahraničních peněz se zpomalil a situace se obracela. Značná část investorů postupně stahovala své peníze a tlak na posilování bathu se změnil na tlak na jeho oslabení. Centrální banka a vláda se snaţila stále drţet stabilní směnný kurz, převáţně z toho důvodu, ţe celá řada institucí a domácností měla úvěry poskytnuté v zahraničních měnách (podobně jako před nedávnem Bulharsko). Tím postupně sílil tlak na devalvaci měny, ke které na konec došlo a která v roce 1997 odstartovala tamní finanční krizi. Nastalé období ukázalo, ţe většina investorů bere oblast jihovýchodní Asie jako jeden region a pramálo je zajímají odlišnosti samostatných států. Devalvace bathu tak zlomila důvěru zahraničních investorů a ti začali stahovat své peníze z celého regionu. Krize se tak díky začínající panice šířila od Thajska aţ po zdravé ekonomiky, jako byly Indonésie, nebo Jiţní Korea. Asijská krize tak potvrdila to, ţe pokud nastane panika a investoři hromadně stahují svůj kapitál, snahy vlád tuto situaci zvrátit pomocí standardních protikrizových opatření jsou prakticky neúčinné. Velký potenciál mobility globálního kapitálu a jeho zápory v interakci s mladými ekonomikami odhaluje následující citace: „Byly snad asijské země v roce 1997 méně odolné vůči panice než, řekněme, o pět či o deset let dříve? Jistěže byly, ale ne kvůli klientelistickému kapitalismu, anebo dokonce
19
Návrat ekonomické krize, Paul Krugman, Vyšehrad 2009, str. 75
35
kvůli tomu, čemu se obvykle říká špatná vládní politika. Staly se zranitelnějšími, protože otevřely světu své finanční trhy, protože jako tržní ekonomiky fungovaly lépe, a ne hůř.“20 (Návrat ekonomické krize str. 89)
2.9.4 1987 Jednalo se o krátkodobý propad na kapitálových trzích, konkrétně vše začalo na NYSE, kde došlo k propadu téměř aţ o 23% a následně se rozlila negativní nálada i na ostatní akciové trhy. Hlavními příčinami byly nadhodnocené akcie, které jsou znázorněny výrazným pětiletým býčím trendem, počítačem řízené objednávky, a panika běţných investorů. Tato situace byla poměrně rychle vyřešena zásahy centrálních bank a ceny se následně vrátily na původní hodnoty.
2.9.5 Technologická bublina dot-com Dot-com je záleţitostí konce tisíciletí a jeho přelomu. Konkrétně se jedná o období mezi léty 1996-2001. V této době se začíná internet rozšiřovat jako významný masmediální prostředek a také jako obchodní místo s významným potenciálem. Ministerstvo obchodu USA vydalo v roce 1996 zprávu, ve které prognózovalo nárůst objemu obchodu prostřednictvím internetu aţ na hodnotu 300 miliard USD/rok, do roku 2002. Optimismus investorů v nové internetové a technologické společnosti nadhodnotil ceny akcií rekordním způsobem. Ukazatel trţní kapitalizace P/E, který měl do této chvíle rekordní hodnotu na úrovni 183 bodů, u těchto firem postupně rostl aţ k hodnotám mezi 1000 a 2000 bodů. Na počátku roku 2001 se trhy dostaly do bodu, kdy jiţ nikdo nebyl ochoten zaplatit vyšší hodnotu, a trhy začaly padat. Celou atmosféru okolo doc-com a v podstatě i okolo bublin vystihuje následující citace: „O bublině obecně nazývané dot-com ví dnes úplně každý. Snad nejlépe jí charakterizuje fenomén Pets.com, což byl, jak se ukázalo, pochybný podnik, jemuž se díky chytré reklamní kampani dostalo úžasného ohodnocení. Nešlo ale jen o dot-comy. V celé podnikatelské sféře pouštěly firmy do světa výmysly o tom, jak nové technologie všechno od základu změnily, jak už stará pravidla pro meze jejich zisků a růstu neplatí. Jak se později zjistilo, ve více než několika málo případech byly tyto optimistické báchorky výsledkem účetních 20
Návrat ekonomické krize, Paul Krugman, Vyšehrad 2009, str. 89
36
podvodů. Vtip byl ale v tom, že investoři, kteří měli před očima obrovské zisky prvních kupců akcií Microsoftu a dalších společností, které čerstvě vstoupily do světa informačních technologií, byli připraveni uvěřit, že téhož zázraku může dosáhnout i mnoho dalších firem. To vše pochopitelně násobilo falešná očekávání. Pro všechny ty budoucí Microsofty, které lidé ve svých představách viděli, ale nebyl v ekonomice prostor.“21
2.9.6 Od hypoteční krize po hospodářskou recesi V posledních několika letech, konkrétně od druhé poloviny roku 2007 zaţívají kapitálové trhy, mezinárodní obchod a v podstatě celá světová ekonomika krušné časy. Poprvé od velké hospodářské krize ve 30. letech jsme svědky prudkého poklesu ekonomiky, který není lokální, jako např. v případě latinskoamerické, nebo asijské krize, ale je globálního charakteru a více či méně zasahuje všechny státy světa. Zároveň jsme mohli pozorovat průběh dvou krizí, které můţeme vyhodnotit jako zhoubné. Kolaps na nemovitostním trhu, označovaný jako hypoteční krize, se ve velice krátkém čase přelil do celého finančního sektoru, ve kterém následně došlo ke krizi finanční a jako reakce na hypoteční a finanční krizi začala prudce klesat ekonomika. Prudké ochlazení ekonomiky se začalo nazývat jako hospodářská krize. Z výše popsaného se můţe zdát, ţe dnešní krize není v oblasti rámcového vysvětlení nic příliš sloţitého a do jisté míry je toto tvrzení pravdivé. Při hledání příčin dnešní situace se ale můţeme dostat poměrně hluboko do minulosti. Obrovská závislost celého světa na ekonomickém vývoji v USA je realita posledních několika set let. Od roku 1973, tj. od období ropné krize, se však začala tato závislost stále více prohlubovat. Je to dáno dlouhodobými deficity běţného účtu platební bilance USA. V praxi to znamená, ţe USA do své země po řadu let více dovezou, neţ vyvezou a s trochou nadsázky můţeme říci, ţe zbytek světa bohatl díky vývozu svých výrobků do Ameriky.
21
Návrat ekonomické krize, Paul Krugman, Vyšehrad 2009, str. 130
37
Graf č. 1: Vývoj BÚ platebních bilancí USA, EU, Japonska a ČR od roku 1980 v milionech ECU do 31.12.1999 a v milionech Eur do roku 200822
Hodnota BÚ platební bilance
Vývoj běžných účtu platebních bilancí 200000 100000 0 -100000
USA
-200000
Japonsko
-300000
EU -400000
ČR
-500000 -600000 -700000
Časová osa v letech Hluboký nesoulad mezi investicemi a úsporami u amerických domácností, kde poměr před krizí činil aţ 10:90 ve prospěch investic, připravil půdu pro vznik tzv. bublin23. Na kapitálových trzích, kde cenu určuje nabídka a poptávka, začínala výrazným způsobem růst poptávka, a to způsobilo tlak na růst cen akcií a dalších cenných papírů. Ochota většiny lidí více investovat neţ spořit a euforie v oblasti nových komunikačních technologií vyústila aţ v první bublinu, coţ byla výše popsaná dot.com krize. Alan Greenspan, guvernér americké centrální banky FEDu, sníţil úrokové sazby pravděpodobně z obavy, aby dot.com nezpůsobil výrazné zpomalení ekonomiky a zároveň, aby zpomalil propad na akciových trzích. Z dnešního pohledu to bylo udrţení ekonomického růstu, za cenu další bubliny, tentokrát hypoteční. Domácnosti se místo investování do akcií stále více rozhodovaly pro investování do vlastního bydlení financovaného hypotékou. Nízké úrokové sazby stlačily měsíční splátky hypoték a ty se tak zdály být velice výhodné a dostupné. Vše podtrhovala myšlenka, ţe 22 23
Zdroj dat http://epp.eurostat.ec.europa.eu Zdroj: Ing. TANNER Leopold MBA. Finanční trhy, 2009
38
ceny nemovitostí v čase rostou a ţe pokles jejich hodnoty, alespoň v oblastech s nedostatkem stavebních parcel, jako byla např. Florida, je prakticky vyloučen. Úrokové sazby zůstaly na nízké úrovni déle, neţ bylo zdrávo, a banky postupně začínaly půjčovat stále méně bonitním klientům, aţ je nakonec dostávaly i nízko příjmové domácnosti, pro něţ by byly za normálních podmínek nepřístupné. Hypotéky poskytované klientům s nízkou bonitou se nazývají subprime neboli nestandardní. Nesmíme zapomenout na jedno zásadní specifikum amerických hypoték a to, moţnost půjčit si na více neţ 100% ceny nemovitosti. To je z našeho pohledu, kdy si v ČR máme moţnost vzít hypotéku na cca maximálně 70% hodnoty nemovitosti, aţ neuvěřitelné. Jak je vidět, tak ekonomický růst byl zapříčiněn hlavně zadluţením velké části amerických domácností, které začaly stavět nové domy, coţ způsobilo sníţení nezaměstnanosti a následné rozhýbání ekonomiky. Vše fungovalo aţ do doby, kdy se úrokové sazby začaly opět zvedat a řada lidí přestávala být schopna své hypotéky splácet, banky zabavovaly domy, které se snaţily prodat, ale zjistily, ţe je o ně stále menší zájem. Převis nabídky nad poptávkou způsobil pokles ceny domů, banky se začaly dostávat do potíţí, a to je počátek projevů hypoteční krize. Důvod, proč se hypoteční krize byla schopna tak rychle přelít i na kapitálové trhy, byly tzv. sub prime hypotéky a jejich následná sekuritizace. Prvotní poskytovatel hypotéky tak v praxi mohl poskytnout úvěry i nebonitním klientům, následně z nich vytvořit balík a ten odprodat dalším investorům. Tento balík se poté tvářil jako investice se zajímavým potenciálem výnosu, která je zároveň kryta aktivy ve formě nemovitostí. Sektor amerického investičního bankovnictví, který můţeme jinak nazvat jako stínové bankovnictví, postupně tyto balíky nakupoval jak na vlastní účet, tak i na účet klientů. Je nutno dodat, ţe tyto balíky nebyly tvořeny pouze sub prime hypotékami, ale i hypotékami velice bonitních klientů, kteří dostávali nejvyšší moţné ohodnocení. Zdánlivě zajištěné investice s vysokým retingem se zdály jako dobré investiční příleţitosti a tak je začaly skupovat i ostatní finanční instituce po celém světě. Mnohdy to byli i velice konzervativní investoři od bank aţ po penzijní fondy. Hypoteční krize pak způsobila ztrátu hodnoty těchto investic a přivedla do potíţí řadu bank a dalších finančních institucí, coţ odstartovalo finanční krizi. „konec realitní bubliny sice v konečném úhrnu vymaže z účtů přibližně osm bilionů dolarů, ale z toho plných sedm půjde na vrub majitelů domů a pouze jeden budou činit ztráty investorů. Proč tedy šílet kvůli tomu jednomu bilionu? 39
Inu proto, že právě tento jeden bilion odstartoval kolaps stínového bankovního systému.“24 Důvod, proč hypoteční kolaps zasáhl tak tvrdě právě investiční bankovnictví v USA, je jeho minimální regulace, kterou podtrhuje následující citace: „Celá řada dlouhodobých rizikových a relativně nelikvidních aktiv financovaných z velmi krátkodobých pasiv vydala mnohé produkty i instituce celého tohoto paralelního finančního systému na milost klasickému útoku na banku, a to za situace, kdy zde neexistovala ochrana typu pojištění vkladů, jehož prostřednictvím se bankovní systém snaží eliminovat možná rizika.“25 Na finančních trzích došlo k pádu několika významných investičních bank, následovaly výprodeje na akciových trzích a ztráta důvěry na mezibankovním trhu, do významných potíţí se dostaly i některé státy jako Island, nebo Maďarsko. To vše otřáslo s důvěrou spotřebitelů, kteří v blízké budoucnosti neviděli jistotu, omezili svou spotřebu a způsobili ochlazení ekonomiky, coţ se projevilo jako hospodářská krize.
24 25
Návrat ekonomické krize, Paul Krugman, Vyšehrad 2009, str. 150 Návrat ekonomické krize, Paul Krugman, Vyšehrad 2009, str. 150
40
3 Současná situace na kapitálových trzích a jejich budoucnost V této kapitole nebudu rozebírat kapitálové trhy z pohledu různých indexů, tj. tématem není zhodnocení toho, na jaké hodnotě je dnes Dow Jones, jak se na tuto hodnotu dostal a nebudu zde predikovat, kde bude za jeden, dva, nebo pět let. Zhodnotím zde současnou situaci z pohledu, který můţe být u běţné veřejnosti formován na základě informací z masmédií a jaký vliv můţe mít připravovaná regulace. Průběţně zde budu prezentovat i svůj názor na tuto problematiku. Současné kapitálové trhy zaţívají krušné období, to chápe dnes snad kaţdý, kdo se alespoň okrajově zajímá o světové dění. Doba největších otřesů je jiţ pravděpodobně pouze nedávnou minulostí, i kdyţ se stále objevují výrazné potíţe lokálního charakteru. Ekonomické problémy Řecka a nejistota ohledně budoucnosti dalších zemí PIGSu mohou přinést nejistotu pro celou oblast EU. Dopad na kapitálové, respektive finanční trhy, můţe být převáţně v oblasti dluhopisů a měny. Úroková míra u řeckých dluhopisů byla jiţ na počátku roku 2010 na hodnotě 6,2 %. Nejistota v euro zónu a spekulace ohledně potíţí některých zemí přináší tlak na oslabení eura vůči ostatním světovým měnám. Osobně si však nemyslím, ţe by problémy Řecka, potaţmo euro zóny, přinesly na globální kapitálové trhy takovou nejistotu a kolaps, jaký přinesl např. pád Lehman Brothers a potíţe Merill Linch. Pravděpodobně vše zůstane na úrovni lokálního problému a pouze čas nám ukáţe, jaké další lokální krize nastanou a jaký budou mít vliv na zbytek globalizovaného světa.
3.1 Hledání viníků hospodářské krize Obdobně, jako je tomu u jakéhokoliv jiného problému fakticky ve všech odvětvích a oborech, i na poli globální ekonomiky se hledají příčiny a viníci současné krize a nepochybně, je to tak správné. Hospodářská krize vznikla na první pohled jako důsledek krize na kapitálových trzích, a proto se dnes hledají příčiny právě v tomto odvětví. Nalezení viníků kolapsu na kapitálových trzích bylo vcelku rychlé, jednoduché a jednoznačné, a souvisí s nejlépe popsatelnými příčinami krize. Hovořím nyní o vinících, kteří jsou prezentování v médiích a s nimiţ souvisí současná situace na kapitálových trzích.
41
3.1.1 Zjevní viníci finanční krize 3.1.1.1 Bankéři Bankéři jsou jednou ze skupin, o které se hovoří jako o lidech, kteří přímo způsobili kolaps finančního sektoru. Nejedná se pouze o vysoké manaţery investičních bank, ale i pojišťoven, jako je např. AIG, realitních makléřů a dalších pracovníků tohoto sektoru. Prakticky svým počínáním vytvořili podmínky pro kolaps kapitálových trhů, který je podrobněji popsán ve druhé kapitole. Většina masové veřejnosti, která přejímá informace převáţně z masmédií, si tak postupně mohla vţívat názor, ţe bankéři a finančníci jsou strůjci celé krize, všeho neštěstí z toho vyplývajícího a ţe je potřeba s tím něco udělat. Je pravda, ţe bankéři sami „přilévali olej do ohně.“ V počátcích finanční krize často zaznívaly i ze seriozních médií zprávy, ţe ředitel banky, který ji přivedl téměř k bankrotu, byl odvolán a odchází s tzv. „zlatým padákem“. To na řadu lidí z mého okolí nepůsobilo příliš příjemně a často uţívali výrazy, jako zloději a lumpové.
3.1.1.2 Ratingové agentury Ratingové agentury jsou obecně povaţovány za další viníky krize. Nemluví se o nich jako o jejích strůjcích, ale jako o institucích, které zkrátka a dobře nebyly schopny udělit správný rating. Nejlépe je tato skutečnost vidět v souvislosti s Islandem a jeho dluhopisy. Dluhopisy emitované státem s nejvyšším moţným ohodnocením AAA, lákaly řadu konzervativních investorů a během velice krátké doby, byly schopny ztratit obrovskou část své hodnoty.
3.1.1.3 Nedostatečná regulace je třetí věc, hojně probíraná v rámci kapitálových trhů a z velké části souvisí právě s výše popsaným selháním bankéřů a ratingových agentur. Nedostatečný dohled umoţnil bankéřům vytvořit podmínky pro následný kolaps kapitálových trhů. Takto působí řada zpráv z médií a do značné míry mají skutečně pravdu.
3.1.2 Napravení kapitálových trhů Současné dění v oblasti kapitálových trhů se nese v duchu napravení a potrestání výše popsaných viníků. Jednotlivé země přicházejí s novými návrhy regulací a dohledů 42
nad kapitálovým trhem. Snaţí se uklidnit běţnou veřejnost a přinést dlouhodobou stabilitu do tohoto sektoru. Záměr je to velice slibný, otázka však je, jestli se to snaţí provést tím nejlepším způsobem. V rámci EU se připravuje regulace na základě Larosiérovy zprávy a o hlavní slovo se hlásí Francouzi. Na základě tohoto plánu mají vzniknout čtyři nové orgány regulačního dohledu a v celkovém důsledku by mělo dojít k většímu sjednocení evropského dohledu a také k přesunu části pravomocí do rukou orgánů EU. V USA představil prezident sérii opatření a regulací, které mají omezit velikost a moţnosti bank, převáţně v oblasti investičního bankovnictví. Všeobecně se mluví i o regulaci odměn nejvýše postavených bankéřů a o provizích v oblasti zprostředkování finančních sluţeb, např. ve Velké Británii jiţ zavedli speciální daňovou sazbu pro odměny ředitelů bank. To, ţe stará pravidla nefungují úplně stoprocentně, je holý fakt a je potřeba je upravit a rozšířit. Nálada a kroky v oblasti kapitálových trhů mi však více, neţ racionální úvahu nad problematikou dohledu připomínají něco, co bych přirovnal ke „středověkému honu na čarodějnice.“ Tehdy se, při nějaké pohromě vybral viník (čarodějnice) a byl okamţitě upálen. Dnes byly jako viníci určeny banky a ratingové agentury a místo upalování jim naši vůdci káţí, co udělali špatně, co dělat neměly a co zanedbaly a nakonec jim říkají, co budou smět a nesmět v budoucnu, k čemuţ jim poslouţí nová přísnější regulace. Naši političtí vůdci tak udělali to, co dle mého umí nejlépe. V oblasti kapitálových trhů vytvořili iluzi, ţe bojují proti krizi. V rámci boje proti krizi se rozpoutal „hon na bankéře“ a nemohu se ubránit dojmu, ţe řada připravovaných regulačních opatření není nic jiného, neţ snaha vyuţít situace pro prosazení svých politických a ideologických cílů. Můj názor na tuto situaci potvrzuje svým výrokem v jednom z rozhovorů i viceguvernér ČNB pan Mojmír Hampl. „* V současné době připravovaná nová evropská architektura regulace a dohledu vznikala na základě tzv. Larosiérovy zprávy, kterou jste ve svých vyjádřeních několikrát kritizoval. Jaké jsou její klady i zápory? Podle mne převažují zápory. Zpráva byla analyticky strašně slaboučká, některá témata vůbec neotevřela – například roli makroekonomických nerovnováh v EU a příspěvek evropských fiskálních a měnových politik v předkrizových dobách k jejímu vzniku a rozsahu. Jiná témata jen drobně nakousla, jako třeba neuvěřitelný počet regulačních a 43
dohledových institucí v celé EU nebo fakt, že v EU prakticky neexistují rozumná pravidla pro sdílení nákladů v dobách krizí. S tímto slabým základem však nabídla velmi silné závěry – že hlavním problémem EU je nedostatek celoevropské integrace dohledu, regulace a řízení finanční stability. Autoři asi měli tuto odpověď připravenou dřív, než začali zprávu psát. Kladně jsem hodnotil nemnoho věcí, třeba diskusi k pojištění vkladů a ne úplně prvoplánový pohled na ratingové agentury.“26
3.1.3 Pohled z jiného úhlu Tvrzení, ţe se ratingové agentury a banky dopustily celé série hrubých pochybení, mi připadá, značně přehnané a zveličené. Ano, pravděpodobně zanedbaly řadu skutečností, ale opravdu v takovém rozsahu, jaký je dnes prezentován? Účelem ratingových agentur je objektivní zhodnocení bonity zkoumaného subjektu a na určité stupnici mu udělit příslušné hodnocení. V praxi to znamená, ţe pokud si koupím dluhopis emitenta s ohodnocením AAA, coţ je nejvyšší moţné, mám největší šanci na to, ţe emitent svým závazkům dostojí. Napříč celou společností a světovou ekonomikou se však rozšířila pověra o tom, ţe hodnocení AAA se rovná 100% jistotě a celý význam ratingu začal být přeceňován. Dnes se zodpovědným agenturám vyčítá fatální neschopnost udělit správný rating. Tím měly výrazně napomoci vzniku krize a na základě toho se nad nimi připravuje zesílení dohledu. V podstatě je jim vyčítáno, ţe nedokázaly to, co nedokázal ani nikdo jiný, a to nejen předpovědět krizi, coţ pravděpodobně dokázal jen málo kdo, ale i přesně odhadnout všechny její důsledky a na základě toho mněli pozměnit hodnocení. Banky v oblasti investičního bankovnictví dokázaly fungovat velice dobře, a to byla jedna z jejich chyb. Investiční banky byly schopny generovat nadprůměrné zisky pro sebe, i své klienty, coţ zapříčinilo růst jejich velikosti a významu. To, co je jim nejvíce vyčítáno, je jejich podcenění rizika a nepřipravenost pro nastalou situaci. Na druhou stranu i nejkonzervativněji řízená banka, která se snaţí maximálně zajistit vůči kaţdému riziku, můţe zkrachovat. Myslím si, ţe investiční bankovnictví a většina jejich produktů byla vţdy zaloţena na určité vyšší rizikovosti. A to se jim dnes vyčítá. Lidé, kteří přesouvali své peníze do této oblasti, zkrátka podceňovali základní investiční trojúhelník a hledali vysoký výnos bez rizika.
26
ČNB, rozhovor pro veřejnost s viceguvernérem ČNB Mojmírem Hamplem, http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2009/cl_09_091118a.html
44
Největší chyba, které se dle mého dopustily nejen banky, ale i celá světová ekonomika, je chyba, od které se vše odvíjí. Jedná se o podlehnutí iluzi, ţe jsme jiţ zcela vyřešili problém ekonomických poklesů. „Předsednický projev na výroční konferenci Americké ekonomické společnosti přednesl v roce2003 Rober Lucas, profesor chicagské univerzity a nositel Nobelovy ceny za ekonomii pro rok 1995. Vysvětlil, že makroekonomie jako vědní obor vznikla v reakci na Velkou hospodářskou krizi, a poté prohlásil, že na tomto poli je třeba postoupit dál: Z praktického hlediska byl už ústřední problém prevence deprese vyřešen. Ben Bernanke, přednesl hned následujícího roku pozoruhodně optimistický projev nazvaný „Velká zdrženlivost“, v němž podobně jako Lucas velmi fundovaně dovozoval, že moderní makroekonomická politika problém hospodářského cyklu již vyřešila- či přesněji řečeno, omezila jej do té míry, že se stal spíše podružností, než otázkou prvořadého významu.“ 27 Boj našich představitelů proti krizi bude významným způsobem ovlivňovat fungování kapitálových trhů. Podle mne je však významu nové regulace finančního sektoru přikládána nepřiměřená váha a pozornost. Neříkám, ţe není změna pravidel fungování finančního sektoru důleţitá, avšak na to, co můţeme pojmenovat jako „skryté příčiny ekonomické krize“ a co je dle mého daleko palčivější, se zapomíná.
3.1.4 Skryté příčiny Finanční a posléze hospodářská krize má i jiné, daleko závaţnější příčiny neţ ty zjevné, výše popsané, proti nimţ se bojuje. Má i skryté, které mají dlouhodobější charakter a co hůře, jejich řešení vyţaduje od našich představitelů více neţ pouhé vydávání příkazů a zákazů finančnímu sektoru.
3.1.4.1 Zadlužení vyspělých ekonomik Zadluţení dnes patří k hojně probíraným tématům, avšak není prezentováno jako jedna z moţných příčin krize, ale jako problém, který krize vypíchla do popředí. Následující zjednodušený příklad nám přiblíţí, jak mohlo dlouhodobé zadluţování zapůsobit jako jedna z příčin krize.
27
Návrat ekonomické krize, Paul Krugman, Vyšehrad 2009, str. 15
45
Obrázek č. 8:Model dlouhodobého zadluţování Starého království28 Model vývoje dluhu Starého království při konstantních podmínkách
Staré království
Počet let výdaje (J) příjmy (J)
Roční příjmy 100J Roční výdaje 103J Výsledný roční dluh 3J
Financování dluhu pomocí jednoletých dluhopisů s nulovým úrokem
Nové království 1J
Horské království 1J
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
100 103 103 103 103 103 103 103 103 103
100 100 100 100 100 100 100 100 100 100
dluh (J)
0 3 6 9 12 15 18 21 24 27
Obyvatelé Starého království 1J
Představme si, ţe se Staré království z příkladů, z první kapitoly začne dlouhodobě zadluţovat. Na zjednodušeném modelu vidíme situaci, kdy jsou výdaje dlouhodobě vyšší neţ příjmy a deficity jsou financovány z jednoletých bezúročných dluhopisů. V prvním roce disponuje Staré království vyrovnaným státním rozpočtem, coţ znamená, ţe příjmy se rovnají výdajům. Od druhého roku má však kaţdoroční výdaje 103 jednotek + v dalších letech splátku dluhu, ale jeho příjmy jsou stále pouze 100 jednotek. Při konstantním vývoji se tak zadluţení království vyšplhá za 9let na hodnotu 27 jednotek, coţ je 27% ročních příjmů. Tím je ekonomika Starého království 9let uměle udrţována na vyšší úrovni. Pokud následující rok dojdou investoři k názoru, ţe jiţ dále nebudou nakupovat dluhopisy Starého království, jeho ekonomika prudce oslabí. Příjmy budou stále na úrovni 100 jednotek, avšak bude potřeba splatit dluhy z minulých let, coţ je 27 jednotek. V konečném důsledku to znamená, ţe ekonomika dlouhodobě zvyklá na spotřebu na úrovni 103J, můţe skokově spotřebovat pouze 73J, coţ je výrazný impuls pro zpomalení
28
Zdroj jednotlivých obrázků: MS Office 2007, klipart
46
ekonomiky. Následný šok a panika pravděpodobně ochromí celkové hospodářství a v následujících letech nastane výrazný propad příjmů. Graf č. 2:Model vývoje ekonomiky Starého království při zadluţování a bez zadluţování
Vývoj ekonomiky Starého království
120
Výše státních výdajů
100
Vývoj ekonomiky při dlouhodobém zadlužování Vývoj ekonomiky bez zadlužování
80
60
40
20
0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
Počet let Jiná situaci by nastala, pokud by Staré království půjčené prostředky smysluplně investovalo a dokázalo tím výrazně zvýšit kaţdoroční příjmy. V tu chvíli bychom mohli hovořit o tzv. vyrůstání z dluhu, kdy je růst ekonomiky dlouhodobě vyšší, neţ růst zadluţování. Západní ekonomika se na základě dlouhodobého zadluţování a ţití si nad poměry dostala do situace Starého království v desátém roce. Reálná situace je samozřejmě daleko sloţitější neţ modelový příklad, avšak základní myšlenka je stejná. „Pokud se delší dobu ţije na dluh, postupem času se to musí někde projevit.“ Dlouhodobě rostoucí ekonomika ţivená na dluh se tak dostala do bodu, kdy jen čekala na dostatečně silný impuls, který by nepřirozený vývoj zkorigoval, a tím byla finanční krize. Řada podniků plánovala své investice na základě dlouhodobého růstu, nebo
47
v nejhorším případě mírného ochlazení a z toho důvodu máme dnes nadbytek výrobních kapacit, které nemají odbyt, a hovoříme mimo jiné o krizi nadvýroby. Graf č. 3:Vývoj státního dluhu RTE v poměru k HDP, vyjádřeno v procentech29
Vývoj zadlužení vybraných RTE v poměru k HDP 180.00% 160.00% 140.00%
1999
120.00%
2000 2001
100.00%
2002
80.00%
2003
60.00%
2004
40.00%
2005
20.00%
2006 2007 Czech Republic Denmark Finland France Germany Greece Hungary Iceland Ireland Italy Japan Korea Luxembourg Mexico Netherlands New Zealand Norway Poland Portugal Slovak Republic Spain Sweden Switzerland Turkey United Kingdom United States
0.00%
2008 2009
Další nešvar dlouhodobého zadluţování není tak docela jedna z příčin krize, ale s krizí a kapitálovými trhy úzce souvisí. Jedná se o to, ţe státy se snaţí uplatňovat teorii, kterou do moderní ekonomie přinesl pan Keynes, kterou však lité uplatňovali jiţ na počátku naší společnosti a která se dá volně vyloţit tak, ţe je v dobrých letech moudré vytvářet zásoby na léta horší. Většina naší společnosti však v dobrých letech nejen ţe nevytvářela zásoby, ale navíc se dlouhodobě zadluţovala. To nám všem výrazně ubírá moţnosti manévrovat v dnešních horších časech, a to od domácností, přes podniky aţ po stát jako celek. Nemohu se ubránit pocitu, ţe řada politiků ţila a moţná stále ţije v představě, ţe kapitálové trhy jsou „perpetum mobile“ a ţe s jejich pomocí mohou bez větších obtíţí financovat jakékoli 29
Zdroj dat http://stats.oecd.org/
48
státní dluhy. Zkreslenost této představy můţeme pozorovat např. u nových emisí řeckých dluhopisů.
3.1.4.2 Nesoulad regulací Druhou, skrytou příčinu můţeme dle mého nalézt v nerovnoměrném pouţívání regulací, a to od lokálního charakteru aţ po charakter globální. Je sice pravda, ţe v médiích občas zaslechneme zprávu, v níţ se hovoří o potřebě vytvořit jednotnější systém regulace, avšak na mne většina těchto zpráv působí, jak jsem jiţ výše popisoval, jako návrhy zaloţené převáţně na ideologistických představách neţ na racionálních myšlenkách. K bliţšímu pochopení této příčiny je potřeba vyuţít poznatků ze základů ekonomické teorie. V základech ekonomie se učíme o něčem, co se nazývá dokonalý trh. Je to prostředí, ve kterém fungují všechny poučky a grafy, všichni mají přístup k dostatku potřebných informací a rozhodují se racionálně. Jak jiţ z logiky věci vyplývá, je to imaginární prostředí, které neexistuje a ke kterému se můţeme maximálně přiblíţit. Reálný trh tak vytváří řadu dlouhodobě nerovnoměrných situací a zde nastupuje regulace. Regulační pravidla mají za úkol zmírňovat tyto trţní nedokonalosti a v řadě případů se jim to skutečně daří. Na druhou stranu jakýkoliv zásah ovlivňuje trh jako celek a nepřiměřený zásah můţe vyústit aţ v další, mnohdy závaţnější, nedokonalosti. Na současných kapitálových trzích můţeme pozorovat řadu takovýchto nedokonalostí, které jsou způsobeny právě nepřiměřenými zásahy do trhu a také jejich celkovým nesouladem. Jedním z těchto příkladů můţe být americký bankovní systém. Na jedné straně jsou zde klasické komerční banky, které podléhají přísné regulaci a dohledu, na straně druhé investiční banky, které sice nesmějí přijímat klasické bankovní vklady, ale zbytek regulačních opatření je pro ně výrazně mírnější. Jak nám ukázala nedávná minulost, tento systém fungoval do doby, neţ začaly investiční banky částí svých produktů konkurovat bankám komerčním. V období euforie v oblasti kapitálových trhů a iluzích o vyřešených ekonomických cyklech se zdálo investiční bankovnictví jako výhodnější a efektivnější. Všichni dnes víme, kam nás tyto mylné představy zavedly. Druhý příklad nesladěných regulací je z trochu jiné oblasti neţ výše popsaný. Souvisí s extrémním rozmachem globalizace celých finančních trhů, kdy se peníze mohou přesunout neuvěřitelnou rychlostí z jednoho konce světa na druhý, ale pravidla upravující globální kapitál na to nejsou připravena. Na globálních trzích tak můţe docházet k situacím, jako byl útok amerických hedgeových fondů na hongkongský akciový trh. 49
Existuje zde šance, ţe se fondy snaţily záměrně vyvolat útok na hongkongskou měnu a spojitost s nesourodostí regulací nám pomůţe objasnit následující citace: „Opravdu konspirovaly hedgeové fondy společně? Možné to je. Zatímco zřejmá dohoda zaměřená, řekněme na manipulaci akciemi Microsoftu by aktéry přivedla za mříže, srovnatelné spiknutí proti hongkongskému akciovému trhu (který v roce 1998 disponoval přibližně stejným objemem aktiv) mohlo díky mezerám v zákonech klidně projít.“30 Poslední příklad nesouladu regulací odkazuje na popis latinskoamerických a asijských krizí. Poukazuje na to, ţe i nesoulad regulací v oblasti kapitálového trhu a národního hospodářství můţe způsobit nemalé potíţe. V obou případech se vlády snaţily uměle udrţet výhodný směnný kurz pro své exportéry, coţ jim krátkodobě umoţnilo podpoření růstu HDP. Nepodnikaly však opatření, která by udrţela růst v rozumných mezích a částečně tak přispěly k přehřátí svých ekonomik. Postupem času musely přistoupit k devalvacím měn a v obou případech to byly podněty k odstartování tamních krizí.
3.2 „Hledání svatého grálu, cesta do další krize“ Dnešní snahy politiků v oblasti kapitálových trhů a v souvislosti s finanční krizí se dají formulovat přibliţně následující větou: „Zkrotíme kapitálové trhy, tím přineseme stabilitu, která nám umoţní dlouhodobý a stabilní ekonomický růst.“ Jinými slovy, usilují o vytvoření totoţné iluze, která zde panovala před krizí a ze všeho nejvíce mi připomínají „rytíře krále Artuše, snaţící se o nalezení mýtického svatého grálu.“ Současná globální světová ekonomika je natolik propojená, sloţitá a bohuţel také náchylná na řadu vlivů, ţe pouhá dlouhodobá stabilizace kapitálových trhů nemusí ani zdaleka znamenat dlouhodobý a stabilní ekonomický růst. Extrémně suché léto můţe způsobit výrazný růst cen potravin. Energetická krize, kterou jsme v nedávné době sami zaţili v podobě omezených dodávek plynu z Ruska, můţe způsobit kolaps průmyslu. To jsou pouze dvě rozbušky z mnoha, které mohou v budoucnu odstartovat další hospodářskou krizi. Nesmíme zapomínat ani na fakt, ţe pokud mají lidé v nějaké činnosti dlouhodobý pocit bezpečí a jistoty, začínají dříve nebo později vyhledávat způsoby, jak tuto činnost 30
Návrat ekonomické krize, Paul Krugman, Vyšehrad 2009, str. 114
50
udělat více zajímavou, efektivnější, a tím i rizikovější. V kontextu s „budoucími“ kapitálovými trhy to znamená, ţe pokud dostatek lidí opět uvěří v iluzi vymýcených cyklických výkyvů, budou mít pravděpodobně snahu přehlíţet a bagatelizovat riziko, obdobně, jako tomu bylo před nedávnou finanční krizí. To ve svém důsledku pravděpodobně přivede kapitálové trhy na pokraj dalšího kolapsu.
3.3 Co skutečně udělat Jak postupovat dále v oblasti kapitálových trhů je dnes výrazně diskutované téma. Ačkoli to tak, nemusí vypadat, myslím si, ţe se bez nové regulace lokálních i globálních kapitálových trhů neobejdeme. Bylo by velice nezodpovědné nepoučit se z našich chyb a ponechat stávající pravidla beze změn.
3.3.1 Obecné vlastnosti nové regulace Nová regulační opatření musí splňovat řadu obecných předpokladů, bez kterých pravděpodobně nebude dlouhodobě účinná. Rozumná a racionální- znamená, ţe před jejím přijetím je potřeba provést řadu analýz, studií a diskusí, které pomohou alespoň částečně nalézt optimální míru regulace. To však předpokládá přiřknutí větší váhy názorům nezávislých odborníků neţ názorům politiků. Komplexní- coţ znamená minimalizování nesouladů regulací na lokálních i globálních úrovních. Je potřeba minimalizovat mnoţství a závaţnost situací popsaných v kapitole Nesoulad regulací. Flexibilní- regulace a dohled orgánů bude pravděpodobně vţdy nejhůře splnitelnou vlastností. Je důleţité, aby byl kaţdý nově vzniklý produkt finančního sektoru přezkoumán, analyzován a rozumně zregulován dříve, neţ bude schopen způsobit nějaký problém. Obdobný postup by měl nastat i v případě vzniku nových inovativních společností v tomto odvětví. V neposlední řadě je však potřeba, aby přijatá regulační opatření, která se ukáţí jako nepotřebná, byla včas odstraněna, nebo přepracována. Jednoznačně pochopitelná a snadno kontrolovatelná- Je důleţité, aby nová regulace určovala přesná a konkrétní, snadno pochopitelná pravidla a aby umoţňovala co nejmenší 51
moţnost pro vlastní výklad. Zároveň je potřeba, aby byla patřičnými orgány snadno kontrolovatelná a vymahatelná. To se týká převáţně nadnárodních regulačních pravidel. Upřímně řečeno, nemyslím si, ţe by naši vůdci, kteří o tvorbě a přijetí nových regulačních pravidel rozhodují, byli schopni potřebné body dostatečně naplnit. Na kapitálových trzích tak můţeme očekávat krátkodobou stabilizaci, ale ne dlouhodobé, absolutní vymýcení výrazných trţních výkyvů. Proto je potřeba, aby byla nová regulační opatření pouze součástí komplexní protikrizové prevence. Jelikoţ dnes vše souvisí se vším, dovolím si navrhnout další dva body moţného preventivního protikrizového opatření, která sice na první pohled nesouvisí s kapitálovými trhy jako takovými, ale významným způsobem je mohou ovlivňovat. Jsou to důsledná zdravá rozpočtová politika států a zlepšení finanční gramotnosti většiny populace.
3.3.2 Zodpovědná rozpočtová politika Zodpovědná rozpočtová politika jednotlivých vlád by měla být jedním z dalších pilířů protikrizové prevence. To, jak dlouhodobé zadluţování mohlo ovlivnit kapitálové trhy a celkovou ekonomiku, jsem jiţ popsal. Dnes se blíţíme k bodu, kdy koncepce dlouhodobého a nekontrolovatelného zadluţování vyspělého světa pravděpodobně přestane účinkovat a bude třeba splácet dluhy. Základní předpoklad zdravé rozpočtové politiky je rozumný přístup k veřejným financím. Prohlášení řady zemí EU o sniţování schodku státních rozpočtů pod 3% HDP jsou nedostatečná a samotná myšlenka tříprocentní hranice uţívaná v EU je pro cyklické opatření. Místo dlouhodobého mírného zadluţování je potřeba, aby jednotlivé země udrţovaly v dobách prosperity alespoň vyrovnané rozpočty, coţ jim v dobách horších umoţní přijímat efektivnější podpůrná opatření pro stabilizaci ekonomiky. Případy ze současnosti i nedávné minulosti ukazují, jak lehká můţe být ztráta důvěry dnešních globalizovaných kapitálových trhů.
3.3.3 Finanční gramotnost Se stále globálnějšími kapitálovými trhy souvisí i další důleţitý pilíř celkové protikrizové prevence, a tím je finanční inteligence populace. Zatím co, se do našich škol podařilo začlenit výuku základních informačních technologií, bez kterých si jiţ většina lidí 52
nedokáţe představit plnohodnotný ţivot, základy finanční inteligence a gramotnost zůstávají téměř tabu. Pokud nebudou základy financí důleţitým předmětem v našem školství, budou naše další generace vystaveny na pospas ţralokům pohybujícím se v oblasti finančních a kapitálových trhů. Účelem není z kaţdého jednotlivce vychovat finančního experta. Důleţité je však, aby si mladí lidé po ukončení střední školy uvědomovali, co to znamená vzít si hypotéku na 70% svých příjmů, jaká rizika mohou potkat rodinu, kde oba rodiče pracují ve stejné firmě, a mnoho dalších důleţitých informací týkajících se rodinných financí. Na vysokých školách a universitách by mohla výuka finanční inteligence pokračovat. Nově vycházející vysokoškoláci by měli nejen odborné informace ze svého oboru, ale věděli by také, kterými způsoby mohou financovat a přivádět do praxe a k ţivotu své projekty a nápady. Při rozumně nastavené úrovni výuky finanční gramotnosti můţe dojít k tomu, ţe budou následující generace méně náchylné euforii a panice na kapitálových trzích, a to můţe dlouhodobě pomoci ke zvýšení jejich stability. Aby však byla případná výuka maximálně efektivní, je důleţité ji patřičně podporovat. Pokud bude výuka finanční inteligence brána jako jaký si vedlejší, nudný a nedůleţitý předmět, pravděpodobně se potřebný výsledek nedostaví.
53
4 Pokračování
globalizace
mezinárodního
obchodu a jeho vyhlídky Celá světová ekonomika je dnes zasaţena důsledky světové hospodářské krize. Mezinárodní obchod naštěstí nebyl zasaţen tak, jako při velké hospodářské krizi ve 30. letech. Občas se objevují zprávy o snahách zavést nějaká ochranářská opatření, převáţně v oblasti pracovních míst, avšak jejich četnost je relativně malá. Jednotlivé státy jiţ chápou, ţe přijímání ochranářských opatření je kontraproduktivní a naopak se v rámci oţivení národních ekonomik ve většině případů snaţí o podpoření exportu a vyhledání nových trhů. Vše nasvědčuje tomu, ţe globální mezinárodní obchod je na prahu nové éry. Jeho stále se prohlubující globalizace bude odhalovat nové moţnosti a zároveň bude klást značné nároky na jednotlivá národní hospodářství.
4.1 Vliv globálních kapitálových trhů na globální mezinárodní obchod Kapitálové trhy a mezinárodní obchod se více či méně vzájemně ovlivňovaly a doplňovaly jiţ od počátků naší civilizace. Dnešní mezinárodní obchod je kapitálovými trhy ovlivňován významněji, neţ kdykoliv v historii. Oblast kapitálových trhů s největší schopností přímo ovlivňovat strukturu globálního mezinárodního obchodu jsou přímé zahraniční investice. Pokroky v oblasti dopravy a stále vyšší náklady firem na pracovní sílu vytvářejí tlak na přesun výrobních podniků do oblastí s levnější pracovní silou. Globální kapitálové trhy a mezinárodní obchod ulehčují firmám přímé zahraniční investice, coţ v praxi znamená, úbytek určitých druhů pracovních pozic v nejvyspělejších státech světa a jejich přesun do států méně vyspělých. Například, řada podniků ze západní Evropy tak mohla přesunout část svých výrob do zemí s levnější pracovní silou, na čemţ jsme doposud vydělávali i my Česká republika. Mezinárodní obchod ovlivňují i spekulativní a portfoliové investice, ne však v takovém rozsahu jako přímé zahraniční investice. Přesuny finančních prostředků na kapitálových trzích mohou např. výrazně ovlivnit směnné kurzy měn, coţ má přímý dopad
54
na mezinárodní obchod. Tyto výkyvy mají většinou krátkodobý charakter, a proto nemají z dlouhodobého hlediska takovou váhu jako přímé zahraniční investice.
4.2 Co ovlivní vývoj mezinárodního obchodu? Strukturu a vývoj mezinárodního obchodu ovlivní mimo jiné dva základní jevy, které doprovázejí dnešní společnost a dobu.
4.2.1 Stárnutí euro-americké populace Demografický vývoj naší společnosti můţe v budoucnu velice výrazně ovlivnit strukturu mezinárodního obchodu. Podle nejnovějších analýz se v ČR dostáváme do éry dlouhodobého nárůstu lidí v důchodovém věku a poklesu lidí ve věku produktivním. Tato situace však není pouze záleţitostí ČR, ale celé euro-americké společnosti a řady dalších států. Např. Čína také řeší otázky demografického vývoje a stárnutí její populace. Stárnutí euro-americké společnosti bude mít za následek úbytek pracovních sil. Zaměstnavatelé tak budou stále hůře nacházet vhodnou pracovní sílu, a to povede k tlaku na zvyšování mezd. Následkem toho bude klesající konkurenceschopnost RTE. Podniky budou muset nastalou situaci řešit a to např. přesunem do oblastí s levnou a kvalifikovanou pracovní silou, nebo dovozem pracovní síly ze zahraničí. Přesuny podniků a pracovníků za hranice států je realitou jiţ dnešních globalizovaných kapitálových trhů a globalizovaného mezinárodního obchodu. V budoucnu tyto trendy pravděpodobně ještě zesílí a budou výrazněji ovlivňovat strukturu mezinárodního obchodu. Tabulka č. 2:Demografický vývoj Ameriky, Evropy a Asie31 Pracující populace (15-64 let) jako % celkového počtu obyvatel (v milionech) 2010 Evropa Severní Amerika Asie Japonsko Čína Indie
31
2020
2030
2040
Počet Procento Počet Procento Počet Procento Počet Procento 500 68,3 479 65,4 453 62,4 426 60,3 235 67,1 248 64,8 255 62,2 265 61,6 2796 67,1 3106 67,2 3318 67,5 3393 66,2 81 64,2 74 59,9 68 58,4 59 53,8 973 71,9 996 69,6 983 67,2 916 63 780 64,3 916 67 1021 68,8 1088 69,6
Zdroj dat: ING investiční reflexe 09 2009 a OSN 2009
55
Tabulka č. 3:Projekce demografického vývoje ČR32
Budoucí populační vývoj obyvatel ČR podle hlavních věkových skupin 0-14let 15-65let nad 65let Počet Procento Počet Procento Počet Procento 2010 1 400 028 13,6 7 286 202 70,9 1 596 812 15,5 2020 1 408 644 13,7 6 786 952 66 2 088 333 20,3 2030 1 274 155 12,6 6 520 205 64,5 2 308 073 22,8 2040 1 197 000 12,2 5 964 564 60,9 2 633 554 26,9 2050 1 173 004 12,4 5 309 251 56,3 2 956 079 31,3 Data v tabulkách nám ukazují, dlouhodobý úbytek obyvatel v produktivním věku ve všech RTE. Tabulka pro ČR zároveň poukazuje na nárůst počtu obyvatel ve věku důchodovém, coţ je z logiky věci realita i ostatních zemí EU, USA a Japonska. Podle těchto dat trpí dlouhodobým úbytkem populace v produktivním věku také Čína, avšak její vývoj není tak rychlý jako v případě RTE. V případě Číny je závaţná aţ situace v období roku 2040, kde dochází ke „skokovému“ úbytku populace v produktivním věku. Společně s nárůstem obyvatel v Indii však bude Asie jako celek z pohledu ceny pracovní síly velice zajímavým kontinentem.
4.2.2 Technologický vývoj Rychlost, s jakou se dnešní technologie vyvíjejí, je aţ zaráţející. Lidé, kteří si před rokem koupili nový vůz, telefon, počítač, nebo televizi, mají dnes zastaralé přístroje, které se v řadě případů ani neprodávají. Na vyhořelé jaderné palivo bylo před několika lety nahlíţeno jako na nebezpečný odpad. Dnes o něm vědci hovoří, jako o palivu pro budoucí jaderné elektrárny nové generace. Vývoj nového software můţe trvat aţ několik let, ale jeho ţivotnost je ve většině případů počítána na období 6-9 měsíců. Toto je jen několik příkladů rychlosti technologického vývoje. Pokud vezmeme v úvahu
i
vývoj
nových
inovativních
technologií
z oblastí
biotechnologií
a
nanotechnologií, pravděpodobně jen minimum lidí dnes pochybuje o tom, ţe technologický vývoj ovlivní skladbu a strukturu nejen mezinárodního obchodu, ale i celé světové ekonomiky.
32
Zdroj dat: ČSÚ
56
Státy, které budou schopny tyto technologie vyvinout a dále aplikovat do svého hospodářství, získají na poli mezinárodního obchodu výraznou výhodu. V budoucnu se tak můţe odvětví technologií, patentů a průmyslových vzorů stát daleko významnější oblastí mezinárodního obchodu, neţ je tomu dnes. Příklad, jak můţe technologický vývoj ovlivnit strukturu národního hospodářství a následně jeho postavení v mezinárodním obchodě, můţeme nalézt v oblasti dnešních sci-fi. Obdobně, jako Jules Verne pouţil ve svém díle moderní ponorku, pouţil autor díla Já robot myšlenku plně automatizované výrobní továrny. Pokud bychom byli schopni obdobnou továrnu vyrobit jiţ dnes, pravděpodobně by to byl výrazný zásah do jednotlivých národních hospodářství, na jehoţ konci by byla obrovská míra nezaměstnanosti. Z dlouhodobého hlediska by to však byl značný přínos pro světovou ekonomiku, obdobně jako tomu bylo při zavedení parního stroje do výroby. „Stroje vyrábějí stroje, jak perverzní.“33 „Představte si, že strávíte svou příští dovolenou někde nad zemským povrchem. Ve chvíli, kdy budou už všechny pláže úplně přelidněné a bude těžké najít nějaký klidný kout, budete možná už v roce 2017 trávit svou dovolenou v hotelu na oběžné dráze bez starostí o svou zahradu, o kterou se budou starat roboti, dělající všechno pro to, aby o vaše kaleidoskopické rostliny bylo dobře postaráno.“34
4.3 „Asijský drak, Američtí vizionáři, stará dáma z Evropy a ČR“ 4.3.1 „Asijský drak“ Asie, respektive Čína patří v mezinárodním obchodu mezi významné hráče. Na řadě výrobků, které si dnes můţeme koupit v obchodech, nalezneme štítek s nápisem: Made in China. Je to dáno extrémně levnou pracovní silou, která Číně a všeobecně většině asijským ekonomikám dává do rukou velice silnou komparativní výhodu. Zároveň je schopna shromaţďovat obrovské devizové rezervy a pomocí kapitálových trhů zvyšovat 33
Já robot, Alex Proyas, 20th Century Fox 2004 Komentář k futurologické analýze British Telecommunications zdroj: http://scienceworld.cz/technologie/prognoza-bt-kdy-se-umela-inteligence-stane-clenem-parlamentu-1533 34
57
závislost vyspělého západního světa na jejím národním hospodářství (viz zadluţení vyspělého světa) Čína a Indie mají dnes největší potenciál těţit z trendu, který ovlivňuje mezinárodní obchod, a to je přesun výroby do zemí s levnou pracovní silou. Je pravda, ţe stále existuje řada překáţek a otazníků, které mohou firmy odrazovat od přesunu výroby do této oblasti. V případě Číny jsou to mimo jiné ochrana lidských práv, ochrana vlastnických patentů, sloţitá politická jednání a diplomatické kličky mezi Čínou a západními státy. Pokud se však Číně podaří alespoň částečně odstranit řadu otazníků, které dnes mohou přesun výroby zpomalovat, pravděpodobně budeme muset v budoucnu upravit megatriangl popsaný v první kapitole ve prospěch právě Číny, respektive celé Asie.
4.3.2 „Američtí vizionáři“ USA je dnes i přes nedávnou minulost největší a nejvýznamnější ekonomikou na světě. Jako největší ekonomika na světě má však dlouhodobě záporný běţný účet platební bilance a ten je, jak jsme si ukázaly financován z kapitálového účtu, na nějţ plyne největší mnoţství prostředků z Číny. Zadluţení USA navíc v rámci řešení krize poměrně výrazně vzrostlo a je pravděpodobné, ţe se blíţí čas, kdy bude potřeba začít část dluhů splácet, nebo alespoň udrţovat vyrovnané státní rozpočty. To můţe výrazným způsobem ovlivnit skladbu mezinárodního obchodu a i celé světové ekonomiky, která byla do značné míry taţena poptávkou v Americe. Pokud by se globální mezinárodní obchod a světová ekonomika vyvíjely při zachování současného tempa technologického vývoje, je moţné, ţe by se Čína, potaţmo většina Asie, postupem času vypracovala aţ na největší světovou ekonomiku. V USA však ţije určitá vize vyjádřená v oblasti Vendure capitalu. Rizikový a rozvojový kapitál má v USA největší význam a tradici. Některé zdroje uvádějí, ţe v USA sídlí aţ 50 000 společností rizikového a rozvojového kapitálu. Do těchto společností jsou vkládány naděje v nastartování nového ekonomického růstu. Předpokládá se, ţe tyto společnosti zafinancují start řady nových podnikatelských záměrů a ty přinesou nové inovativní technologie a přístupy vyššího stupně. Tím by mohly USA nastartovat další, v pořadí jiţ čtvrtou vlnu průmyslové revoluce, která by ji na mezinárodním poli poskytla nezanedbatelnou výhodu a moţná by ji umoţnila hospodaření s přebytkovými rozpočty.
58
Tabulka č. 4:Výsledky ohodnocení jednotlivých oblastí na základě indexu VCPE-Ranking35
Oblast Severní Amerika Austrálie Západní Evropa Asie Střední Východ Východní Evropa Latinská Amerika Afrika
Výsledek hodnocení 09/10 96,9 76,4 67,5 53,5 45,9 41,9 34,9 33,2
„V USA v současné době sídlí přibližně 50 000 společností, zaměřujících se na Venture Capital v oblasti seed-corn a start-up. Tyto společnosti mohou v následujících několika letech zafinancovat až 500 000 inovativních podnikatelských záměrů.“36
4.3.3 „Stará dáma z Evropy“ Evropská unie v rámci boje proti hospodářské krizi a dalším palčivým problémům vytvořila strategii nazvanou jako „plán evropské hospodářské obnovy“. Ambice tohoto plánu je vytvoření trvalého ekonomického růstu, a to částečnou transformací celkové ekonomiky. Tento plán zároveň částečně řeší i otázky energetické závislosti, stárnutí obyvatelstva a v neposlední řadě připravuje půdu pro další, hlubší spolupráci zemí EU. V budoucnu by tak mělo být hospodářství EU méně závislé na ekonomickém vývoji v USA, na plynu proudícím z Ruska a mělo by být schopno zachovat ţivotní úroveň všech sociálních skupin. Dosáhnout toho chce vyhledáváním nových odbytišť pro exportéry, podporou spotřeby uvnitř EU, celkovým zefektivněním spolupráce členských států, investicemi do obnovitelných zdrojů energie a investicemi do vědy a výzkumu. Všechny tyto body mohou ovlivnit a při správné a zodpovědné realizaci i pravděpodobně také ovlivní globální mezinárodní obchod a světovou ekonomiku. EU však zatím dostatečně nezabojovala na odstranění jejího největšího nedostatku, a tím je byrokratický aparát. Všeobecně známý a kritizovaný byrokratický aparát spolu 35 36
Zdroj dat: http://vcpeindex.iese.us/ Ing. Leopold Tanner MBA, přednáška BIVŠ zahraniční obchod 2009
59
s výrazným názorovým nesouladem mezi členskými státy dnes velice omezují akceschopnost k prosazení výraznějších změn. Nepřeberné mnoţství různých norem navíc znesnadňuje podnikání, a to převáţně drobným a středním podnikům a zároveň si vyţaduje značné mnoţství nákladů spojených s jejich plněním a orientací v nich. To vše nakonec utváří obraz EU jako jakési „staré dámy,“ která se sice snaţí o zajímavě vypadající změny, ale její stav ji nedovoluje tyto změny provést, a tak vyčkává, aţ co udělají ostatní a doufá, ţe se k nim bude moci připojit. „Hlavní autor loňské zprávy o ERC Ives Meny označil Evropskou výzkumnou radu za „diamant na koruně ve výzkumné oblasti sponzorované EU“ a dodal, že po jistých úpravách, by tato instituce mohla sloužit jako „maják pro podobné orgány zřizované Unií“. Meny ale vyjádřil frustraci z „hloupých“ byrokratických pravidel, které jdou proti výzkumníkům. Většina zbytečných střetů s byrokracií je prý způsobena nedostatečnou důvěrou vůči vědcům. Pokud se nepodaří vyřešit problém přílišné byrokratické zátěže, pak bude snaha o vyrovnání sil Evropské výzkumné rady s Národní vědeckou nadací (NSF) z USA neúspěšná, tvrdí.“37 „Nadměrná unijní byrokracie často příliš nepřispívá zlepšování podnikatelského prostředí ani životu samotného občana. Evropští úředníci dokáží s obdivuhodnou rychlostí chrlit stále nové předpisy, které jsou mnohdy jen stěží srozumitelné pro odborníky, natož běžnou veřejnost. Stejnou horlivost prokazuje i česká strana, která se snaží implementovat veškeré evropské zákonodárství do toho českého.“38
4.3.4 ČR My, jako jedna z menších nových ekonomik EU, nemáme nejjednodušší postavení. Nelehkost našeho postavení navíc podtrhuje politická situace, kdy jiţ téměř rok máme apolitickou úřednickou vládu s omezenou pravomocí, a budoucí volby nám s největší pravděpodobností nenadělí silnou vládu ochotnou přijmout patřičné kroky pro realizaci dlouhodobé konkurenceschopnosti ČR v prostředí mezinárodního obchodu.
37
Zdroj: http://www.euractiv.cz/vzdelavani0/clanek/evropska-vyzkumna-rada-si-stezuje-na-unijnibyrokracii-007357 38 Zdroj: http://www.finance.cz/zpravy/finance/110973-byrokracie-v-eu-firmam-ani-obcanumneprospiva/?id_tovar_2841=3662&t=1268111030
60
Pokud se naši političtí vůdci nezačnou chovat zodpovědně a rozumně, můţeme skončit mezi zeměmi, které se zapojili do globalizace mezinárodního obchodu, kapitálových trhů a celého světa, ale nedokázali vyuţít nabízených moţností a nakonec zůstali poraţené. Demografické a ekonomické prognózy říkají, ţe se z nás v roce 2060 můţe zůstat: „stařecký národ před bankrotem, odkázaný na dobrosrdečnost EU.“
4.4 Co je potřeba udělat Pro USA, EU, Asii a v neposlední řadě i nás ČR, je důleţité správně zareagovat a vyuţít svých předností pro uplatnění ve stále globalizovanějším a propojenějším mezinárodním obchodě. Státy a společenství, které nebudou schopny svých předností efektivně vyuţít, pravděpodobně skončí jako globalizací poraţené celky.
4.4.1 USA Je důleţité, aby nově vznikající inovativní projekty financované prostřednictvím venture kapitálových společností, nebyly smeteny spekulativními vlnami na kapitálových trzích. Naopak, je potřeba, aby tyto nové technologie a přístupy byly co moţná nejrychleji a nejefektivněji začleněny do reálné ekonomiky. USA tím mohou na poli mezinárodního obchodu získat dvě zásadní výhody. Pokrokem v oblasti výroby mohou být významně sníţeny náklady na výrobu statků, coţ můţe přinést americké ekonomice konkurenceschopnost vůči státům s levnou pracovní silou. Postupem času mohou být vyvinuty vysoce komplikované a na technologie náročné výrobky, které bude obtíţné vyrábět jinde ve světě.
4.4.2 Asie Pro asijské ekonomiky, jako jsou Čína a Indie bude nejdůleţitější udrţení si levné a odborně kvalifikované pracovní síly v porovnání s Evropou a Severní Amerikou. Zároveň musí zlepšit podmínky pro přísun přímých investic. Čína musí investory přesvědčit, ţe je schopna respektovat autorská práva, průmyslové vzory a patenty a ţe přímé investice v Číně a celkově celé Asii jsou stejně bezpečné jako v západních ekonomikách.
61
4.4.3 EU Jak jsem jiţ výše popisoval, největším nedostatkem EU je její neakceschopnost pramenící z byrokratické zátěţe. Z toho důvodu by se měla EU snaţit o zjednodušení a zpřehlednění svých vyhlášek a směrnic. Dalším důleţitým bodem, který by se měl splnit, je dokončení jednotlivých integračních stupňů, konkrétně třetího a čtvrtého. Teprve poté bude moci EU zahájit skutečně efektivní plán evropské hospodářské obnovy, který bude řešit důleţitá témata (viz Stará dáma z Evropy).
4.4.4 ČR Pro nás, malou evropskou zemi orientovanou na export a závislou na přímých zahraničních investicích, je ze všeho nejdůleţitější vytvoření stabilního prostředí. Je ţivotně důleţité, aby z letošních parlamentních voleb vzešla silná vláda, schopná prosadit reformní kroky a stabilizovat naše podnikatelské prostředí. V neposlední řadě nesmíme opomenout nepříznivý demografický vývoj. V jeho důsledku pravděpodobně nebude moţné, abychom se za 20 let profilovali, jako „montovna Evropy s levnou a kvalifikovanou pracovní silou v oblasti výrobního průmyslu.“ Je proto potřeba, začít transformovat naši ekonomiku tak, aby nebyla vnímána jako tranzitní. Můţeme např. začít výrazněji podporovat drobné a střední podniky a zároveň částečně převzít systém rizikového a rozvojového kapitálu z USA a vyuţít tak schopností českého intelektu. S tím jde ruku v ruce podpora školství, vzdělanosti, finanční inteligence a gramotnosti. K tomu je však potřeba vytvořit kvalitní legislativní rámec a prostředí, které zabrání podvodům a klientelismu. Bez zodpovědné práce zákonodárců by v oblasti podpory rizikového a rozvojového kapitálu mohla nastat obdobná situace, jeţ nastala v 90. letech 20. století, konkrétně v období kupónové privatizace. Při špatném nastavení legislativy a dohledu by se tak mohla opakovat situace, kdy by několik jedinců vyuţilo nedokonalých zákonů a místo nové ekonomiky bychom zde měli pouze několik velkých vítězů, ale jakýkoli další přínos by byl nulový. Pokud by se nám, České republice, podařilo efektivně aplikovat výše popsané, mohli bychom být v budoucnu sice stále menší, avšak důleţitou ekonomikou minimálně v rámci EU. Z pohledu mezinárodního obchodu by mohlo dojít k oţivení slávy „českých zlatých ručiček a bystrých hlaviček“. 62
4.5 Paradox sjednocování a zároveň polarizování světa Globalizování mezinárodního obchodu, kapitálových trhů a celého světa můţe ve svém důsledku přinést sjednocení části světa, ale zároveň výrazné odloučení od jeho zbytku. Mohou se tak v daleké budoucnosti vyplnit vize o jednotné, globální vládě nad celou planetou, i vize o polarizaci světa, ve kterém bude několik velmocí disponovat vysoce pokročilými technologiemi a zbylé státy uvíznou ve fázi industrializace. Státy, které se dokáţí efektivně zapojit do globálního mezinárodního obchodu, se navzájem více či méně sbliţují v oblasti ţivotní úrovně. Nejvyspělejší státy si mohou udrţovat mírný růst HDP, zatím co méně vyspělé státy mívají většinou výraznější dynamiku. Dochází tak k tomu, ţe část států dokáţe udrţovat dlouhodobý mírný růst a druhá část států se k těm bohatším stále více přibliţuje. Na druhou stranu, státy, které se nedokáţí z nějakého důvodu zapojit do globalizačních procesů, budou odkázány k ţivotu v bídě a chudobě. V budoucnu tak pravděpodobně budeme svědky naplňování obou výše popsaných vizí, kdy se část světa, která vyuţije globalizace, ekonomicky, ale i kulturně sblíţí, a naopak ta část, která se do globalizace nezapojí, bude technologicky a ekonomicky zaostalá. Tím tak paradoxně dojde ke sbliţování světa na jedné straně a k jeho polarizaci na straně druhé.
63
Závěr Pohledem do minulosti zjistíme, ţe po relativně dlouhých obdobích růstu a stability, většinou přicházejí období větších či menších krizí, na jejichţ základě lidstvo přijímá změny a nová opatření. Dnes, v době doznívající ekonomické krize, stojíme na prahu právě takovéhoto období. Rozhodnutí našich vůdců, můţe mít oproti minulým dvěma dekádám daleko významnější dopady pro nás, i naše děti. Připravovaná protikrizová opatření pravděpodobně přinesou v relativně krátkém horizontu výrazné změny pro kapitálové trhy a společně s dalšími faktory přinesou ve středním horizontu výrazné změny i do mezinárodního obchodu. To můţe v blízké budoucnosti výrazně ovlivnit ţivoty celé řady rodin a jednotlivců, ţijících v dnešní společnosti. Z tohoto důvodu je potřeba, aby se běţná veřejnost dozvěděla o obecných základech fungování globální ekonomiky, o všech důleţitých příčinách dnešní krize a o moţných negativních důsledcích dnešních vládních kroků a globalizačních trendů. Má práce byla psána tak, aby mohl být tento nelehký úkol, alespoň z malé části splněn. Ve třetí kapitole jsem poukázal na důleţitou myšlenku nebezpečnosti jednostranného určení viníků dnešní krize. Zároveň i na to, jak nebezpečné by mohlo být omezení boje proti krizi pouze na novou regulaci kapitálových trhů a navrhl jsem základní obecné body protikrizové prevence. Součástí třetí kapitoly byla i řada průběţně prezentovaných osobních názorů na danou problematiku, které sice nemusí být z důvodů omezenosti informačních zdrojů stoprocentně přesné, avšak základní myšlenku této kapitoly vystihují. Budoucí vývoj kapitálových trhů bude výrazně ovlivňován nově připravovanými regulatorními pravidly, bohatnutím zemí s niţší ţivotní úrovní a dalším technologickým pokrokem, převáţně v oblasti IT. Ve čtvrté kapitole jsem poukázal na současné vývojové trendy mezinárodního obchodu, zhodnotil jsem vyhlídky jednotlivých vybraných států a navrhl pro ně rámcová, obecná řešení. Přesný vývoj mezinárodního obchodu budou ovlivňovat kroky jednotlivých velkých hráčů, jako jsou USA, EU a Asie, kteří se těmito kroky budou snaţit reagovat na současné ovlivňující trendy. V neposlední řadě nesmíme zapomínat na úzkou provázanost
64
s kapitálovými trhy, jejichţ nejistý vývoj můţe také zasáhnout do struktury mezinárodního obchodu. Není pochyb o tom, ţe se dnes a v následujících letech bude „lámat chléb“ pro nás a naše následující generace. Ať jiţ budou naši vůdci hledat „svatý grál“ v podobě vymýcených ekonomických poklesů, odkládat důleţitá a někdy i bolestná rozhodnutí, nebo se zaměří na hledání shody a rozumných, „ideálních“ cest, můţeme říci, ţe nás čekají v dobrém, nebo i špatném slova smyslu „velice zajímavé časy.“ Současný vývoj minimálně v oblasti přístupu ke kapitálovým trhům ve mně evokuje spíše vyhlídky na špatné časy.
65
Seznam použité literatury Tištěné monografie 1. CIHELKOVÁ Eva a kolektiv. SVĚTOVÁ EKONOMIKA-základní nárys a nový vývoj. ETC Publishing Praha, 1997. 257 s. ISBN 80-86006-48-4. 2. KRUGMAN Paul. Návrat ekonomické krize. Vyšehrad, 2009. 168 s. ISBN 978-807021-984-3. 3. Ing. NÝVLTOVÁ Romana, PhD. Doc. Ing. REŢŇÁKOVÁ Mária CSc. Mezinárodní obchod a kapitálové trhy-zdroj financování. Grada, 2007. 222 s. ISBN 978-80-247-1922-1.
4. Ing. PAVLÁT Vladislav CSc., a kolektiv. Kapitálové trhy. Professional Publishing, 2003. 296 s. ISBN 80-86419-33-9.
Skripta BIVŠ a další učebnice 5. PhDr. Ing. BABOUČEK Ivan CSc., a kolektiv. REGULACE ČINNOSTI BANK. Bankovní institut vysoká škola a.s., 2009. 318 s. ISBN 978-80-7265-144-3. 6. Prof. PhDr. ČORNEJ Petr DrSc., Doc. PhDr. ČORNEJOVÁ Ivana CSc., PaeDr. PARKAN František, PhDr. KUNDRYS Milan. Dějepis pro střední odborné školy. Pedagogické nakladatelství a.s., 2002. 238 s. ISBN 80-7235-194-X. 7. Doc. Ing. JENÍČEK Vladimír DrSc. Globalizace. Vysoká škole ekonomická, 2000. 65 s. ISBN 80-245-0039-6. 8. Kolektiv autorů. BANKOVNICTVÍ. Bankovní institut a.s., 2006. 280 s. ISBN 97880-7265-099-6. 9. Ing. LIŠKA Václav, Ing. LACHKOVIČ Rudolf, PhDr. NOVÁKOVÁ Jana, Ing. ZUMROVÁ Jana. Kolektivní investování, Bankovní institut a.s., 1997. 66
Webové stránky a internetové prezentace 10. http://antika.avonet.cz/ 11. www.cnb.cz 12. http://comtrade.un.org/db/ 13. http://czso.cz/ 14. http://data.un.org/ 15. http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home 16. www.euractiv.cz 17. www.euroekonom.cz 18. http://www.evca.eu/ 19. www.finance.cz 20. Ing. CHARVÁT Jaroslav. SYLABUS MODULU ÚVOD DO EKONOMICKÝCH TEORIÍ. Master of Business Administration (MBA) Commercial Law 2007. http://www.ustavprava.cz/files/MBA_CL_UES.pdf 21. www.mesec.cz 22. http://www.oecd.org/ 23. http://unstats.un.org/unsd/default.htm 24. http://vcpeindex.iese.us/
67
25. www.wikipedia.cz 26. http://world-exchanges.org/
Semináře a přednášky 27. Ing. ANDĚL Jiří CSc. Mezinárodní bankovnictví 2008. 28. Ing. HADRABOVÁ Vanda, Regulace činnosti bank 2009/2010. 29. PhDr. SEDLÁČEK Tomáš, Beseda na téma „Filozofické základy ekonomie, návraty ke kořenům.“ 2009. 30. Ing. TANNER Leopold MBA. Zahraniční obchod, 2009. 31. Ing. TANNER Leopold MBA. Finanční trhy, 2009. 32. Ing. VLČEK Vilém MBA. Kolektivní investování, 2009.
Audiovizuální díla a televizní pořady 33. Ekonomika ČT24. http://www.ceskatelevize.cz/program/10252838317.html?nzv=Ekonomika+%C8T2 4 34. Ekonomika+. http://www.ceskatelevize.cz/poradyaz/E.html 35. Hyde park. http://www.ceskatelevize.cz/program/10252839638.html?premiera=1 36. Interview ČT24. http://www.ceskatelevize.cz/program/10095426857.html?premiera=1
37. Máte slovo. http://www.ceskatelevize.cz/program/10266243609.html?nzv=M%E1te+slovo 38. PROYAS Alex. Já, robot. 20th Century Fox, 2004 68
39. Události, komentáře. http://www.ceskatelevize.cz/program/10252558109.html?nzv=Ud%E1losti%2C+k oment%E1%F8e
69
Seznam zkratek BÚ-Běţný účet BT-Britské telekomunikace (firma, jeţ vypracovala podrobnou analýzu budoucího technologického vývoje lidstva) EU-Evropská unie HDP-Hrubý domácí produkt KT-Kapitálové trhy MMF-Mezinárodní měnový fond MO-Mezinárodní obchod PB-Platební bilance PIGS-Portugalsko, Itálie, Řecko, Španělsko (skupina ekonomik EU mající horší stav veřejných financí) RTE-Rozvinutá trţní ekonomika SB-Světová banka USA- Spojené státy americké
70
Přílohy Příloha č. 1 Výběr bodů z futurologické analýzy BT
Technologická novinka/realizace Plná komunikace s počítačem prostřednictvím hlasu 2008-2012 Počítačové monitory zobrazující data v tiskové kvalitě 2008-2012 Někteří vaši přátelé budou uměle vytvoření, nebudete však schopni určit kteří 2008-2012 Vaši domácí miláčkové budou vybaveni zařízením pro sledování jejich polohy 2008-2012 Závislost na počítačových hrách se stane celonárodním problémem řady zemí 2008-2012 Do zubní pasty budou umístěny bakterie likvidující zubní plak 2008-2012 „Bohatá“ část světa bude těţce infikována nemocí pocházející z rozvojového světa 2008-2012 Vynalezení léku na cukrovku díky výzkumu kmenových buněk 2008-2012 Nejvíce vydělávající světová celebrita bude uměle vytvořená 2011-2015 Lékařské přístroje se samy pohybují krevním řečištěm s vlastním zdrojem energie 2011-2015 Pacienti v domácím léčení vyuţívají vzdálených konzultací v rámci telemedicíny 2011-2015 Syntetičtí učitelé vybavení umělou inteligencí budou mít lepší výsledky neţ lidé 2013-2017 Počítače samy píší software pro svůj provoz 2013-2017 Elektronická forma ţivota získá základní práva 2016-2020 Umělá inteligence se stane členem parlamentu 2016-2020 Válka vedená čistě mezi roboty 2016-2020 Osobní automobily plně řízené autopilotem 2016-2020 Virus zlikviduje polovinu elektronických domácích zvířátek po r. 2020 Přímé propojení počítače s lidským mozkem po r. 2020 V rozvinutých zemích bude více robotů neţ obyvatel po r. 2020 71
Roboti překonají svou inteligencí a fyzickými schopnostmi lidstvo po r. 2030 V domovech důchodců se bude masově vyuţívat virtuální realita po r. 2030 Pouţití asteroidu se změněnou dráhou jako zbraně po r. 2040 Těţba surovin na asteroidu po r. 2040 Soběstačná kolonie na Marsu po r. 2040 Tým humanoidních robotů porazí fotbalovou reprezentaci Anglie po r. 2050 Celá generace neznalá čtení, psaní a neschopná pracovat po r. 2050 Cestování nadsvětelnou rychlostí po r. 2100 Zdroj: http://scienceworld.cz/technologie/prognoza-bt-kdy-se-umela-inteligence-stane-clenem-parlamentu1533
72
