mezi konsolidaãními a hydrofobizaãními pfiípravky pro kamenosochafiské památky dosud nebylo naru eno, 9 pfiestoïe byly a jsou nadále zkou eny

Konzervaãní materiály aplikované na kamenosochafiská díla bûhem historie restaurování. Studium vlivu historick˘ch a moderních konzervaãních prostfiedkÛ na vlastnosti kamene Ivana MAXOVÁ Z archivních pramenÛ je známo, Ïe kamenoso-

mezi konsolidaãními a hydrofobizaãními pfiípravky

NEJEDL¯: Povrchové úpravy historick˘ch kamenosochafi-

chafiská díla b˘vala ihned nebo krátce po svém

pro kamenosochafiské památky dosud nebylo na-

sk˘ch dûl umístûn˘ch v exteriéru, in: Zprávy památkové

vzniku natírána rÛzn˘mi chemick˘mi pfiípravky

ru‰eno, pfiestoÏe byly a jsou nadále zkou‰eny

péãe 59, 1999, ã. 4, s. 109–113; Pavel ZAHRADNÍK: Jo-

plnícími ochrannou ãi dekoraãní funkci (viz napfií-

dal‰í prÛmyslovû vyrábûné látky. Za v‰echny je

sef Max a oprava soch na Karlovû mostû v letech

klad spisy Vitruviovy a Pliniovy z 1. století n. l.).

moÏné jmenovat napfiíklad fluorované akr yláty,

1853–1856, in: Zprávy památkové péãe 58, 1998, ã. 6,

RovnûÏ opravné zásahy na tûchto dílech provedené, pokud byly zapotfiebí, se neobe‰ly bez impreg-

9

které byly testovány pfiedev‰ím v Itálii.

10

Souãasnost v‰ak zároveÀ restituovala nûkteré

naãních hmot. Ty mûly obvykle za úkol kámen chránit pfied ‰kodliv˘mi vlivy okolního prostfiedí.

s. 157–164. 6 A. CHRIST: Der Einsatz von Wasserglas in der Konservierung von Wandmalerei, in: Zeitschrift für Kunsttech-

1

nologie und Konservierung, 1994, ã. 8, s. 25–27;

Pfiitom se star‰í vrstvy nátûrÛ zfiídkakdy zcela od-

■ Poznámky

Th. LEHMKUHL: Injectionfähige Hinter füllmassen auf

straÀovaly. PfiestoÏe je‰tû na poãátku 20. století

1 Konzervací rozumíme doãasnou povrchovou ochranu

der Basis kolloidaler Kieselsäurendispersion zur Fixie-

pravidla restaurování kamenosochafisk˘ch dûl ve-

pfiedmûtu pfied neÏádoucími vlivy okolního prostfiedí. Im-

rung dünner Schuppen und Schalen an verwitterten Ste-

lela star‰í povrchové úpravy odstranit aÏ na origi-

pregnace je z chemického hlediska napou‰tûní tuh˘ch

inobjecten, in: Arbeitsblätter, 1994, ã. 2, s. 319–322.

2

nální hmotu, kámen, dodnes se pomûrnû ãasto

látek látkami tekut˘mi za úãelem zlep‰ení jejich pfiiroze-

7 H. HAUENSCHILD: Kesslerischen Fluate, Berlín 1895;

setkáváme s pÛvodními neboli laicky fieãeno star˘-

n˘ch vlastností. Pro úãely této práce lze oba termíny po-

A. KIESLINGER: Zerstörungen an Steinbauten Franz Deu-

mi vrstvami ochrann˘ch ãi dekorativních nátûrÛ na

vaÏovat za zástupné a budou tak také v následujícím tex-

ticke, VídeÀ 1932; H. REUL: Die Verfestigung vom Natur-

tu uÏívány.

stein, historischem Putz und Mörtel mit wässriger Lithiusilikatlösung, in: Artbeitsblätter, 1993, ã. 2, s. 278–281.

3

jejich povr‰ích.

Ochrana kamenosochafisk˘ch dûl pfied povûtr-

2 Vratislav NEJEDL¯: Obr ysy situace v restaurování ka-

ností nebo exhalacemi byla a stále je prvofiad˘m

menosochafisk˘ch dûl v ãesk˘ch zemích – historick˘ v˘voj;

8 E. DE CASTRO: Etudes sur l’efficacité et la durabilité

úkolem památkové péãe, respektive restaurování.

souãasn˘ stav, Kollegium Marienthall, 2000, xerokopie

de deux traitements appliqués a un calcaire, in: Procee-

Technologie pouÏívání konzervaãních prostfiedkÛ

pfiedná‰ky.

dings of the International Symposium on the Conservati-

k tomuto úãelu urãen˘ch i samotné materiály byly

3 Ivana MAXOVÁ, Vratislav NEJEDL¯, Milo‰ SUCHOMEL,

on of Stone, Bologna 1981, xerokopie ãlánku; Rolf

poplatné dobû, jejich charakter a zpÛsob aplikace

Pavel ZAHRADNÍK: Mariánské, trojiãní a dal‰í svûtecké

SNETHLAGE: Steinkonservierung mit einem Beitrag von

se bûhem historie mûnily. Nejprve byly voleny

sloupy a pilífie v okrese Svitavy, SÚPP, Praha 1997; titíÏ:

Harmelore Marschner. Forschungsprogram des Zentrals-

snadno dostupné pfiírodní suroviny, jako napfiíklad

Mariánské, trojiãní a dal‰í svûtecké sloupy a pilífie v okre-

labor für Denkmalpflege 1979–1983, Mnichov 1984,

4

Nátû-

se Ústí nad Orlicí, SÚPP, Praha 1998; Ivana MAXOVÁ,

s. 147–167.

ry b˘valy téÏ ãasto pigmentované. Na povrch ka-

oleje (fermeÏ), vosky (vãelí), vápno, Ïivice.

Vratislav NEJEDL¯, Pavel ZAHRADNÍK: Mariánské, trojiãní

9 Jadwiga W. LUKASZEWICZ: The Efficiency of the Appli-

mene byly aplikovány nejãastûji proto, aby zv˘‰ily

a dal‰í svûtecké sloupy a pilífie v okrese Rychnov nad

cation of Tetraetoxysilane in the Conservation of Stone

KnûÏnou, SÚPP, Praha 1999; titíÏ: Mariánské, trojiãní

Monuments, in: Proceedings of 10th International Con-

5

a umocnily vizuální pÛsobivost umûleckého díla.

S rozvojem chemického prÛmyslu se zaãaly

a dal‰í svûtecké sloupy a pilífie v okrese Hradec Králové,

gress on Deterioration and Conservation of Stone, Stock-

v restaurátorské praxi objevovat syntetické hmoty

SÚPP, Praha 2000; titíÏ: Mariánské, trojiãní a dal‰í svû-

holm 2004, s. 479–486; E. DE WITTE: Synthetic Polymers

nejprve anorganického a pozdûji organického cha-

tecké sloupy a pilífie v okrese Náchod, SÚPP, Praha

– Lecture Notes ICCROM – ASC – 9, 1996, xerokopie

rakteru. Zhruba v polovinû 19. století se tû‰ily

2002; titíÏ: Mariánské, trojiãní a dal‰í svûtecké sloupy

uãebního textu; Jifií RATHOUSK¯: Konzervaãní prostfiedky

znaãné popularitû prostfiedky na bázi alkalick˘ch

a pilífie v okrese Pardubice a Chrudim, SÚPP, V˘chodo-

pro kámen i jiné stavební materiály, in: Zprávy památko-

kfiemiãitanÛ, tzv. vodní skla, a to sodná a drasel-

ãeské muzeum v Pardubicích, Pardubice 2003; Katefiina

vé péãe 54, 1994, ã. 6, pfiíloha; Laurenzi TABASSO: Pro-

ná. Na pfielomu 19. a 20. století byly vyvinuty fluo-

ADAMCOVÁ, Vratislav NEJEDL¯, Zuzana SLÍÎKOVÁ, Pavel

ducts and Method for Conservation of Stone: Problems

rované kfiemiãitany, tzv. fluáty. Kamenosochafiská

ZAHRADNÍK: Mariánské, trojiãní a dal‰í svûtecké sloupy

and Trends, in: Proceedings of 10th International Con-

díla byla opatfiována nátûry na bázi fluátÛ pfiede-

6

a pilífie v Karlovarském kraji, NPÚ, Praha 2004.

gress on Deterioration and Conservation of Stone, Stock-

v‰ím lithn˘ch, sodn˘ch anebo zineãnat˘ch. Tyto

4 Miloslav LIPOVSK¯: Príspevok k otázke pouÏívania kon-

holm 2004, s. 269–282.

látky byly pouÏívány velmi dlouho (v na‰ich zemích

zervaãn˘ch ãinidiel na kameÀ v minulosti, in: Renovatio,

10 M. AGLIETTO: A New Class of Fluorinated Acrylic Poly-

zhruba do 40. let 20. století) a k jejich vystfiídání

1991, ã. 10, s. 59–61; J. MARTÍN-GILL a kol.: Ancient

mers: Protective Materials for Stone, 1993, xerokopie

do‰lo v podstatû aÏ v 60. letech 20. století. Pfiední

pastes for stone protection against environmental

ãlánku (ICOM – CC, s. 553–558); C. BOTTEGHI a kol.: Po-

místo mezi renovaãními hmotami tehdy zaujaly

agents, in: Studies in Conservation 44, 1997, ã. 2,

lyfluoroalkylmethacrylates as material for the protection

syntetické organické materiály, vodné disperze ak-

s. 58–62.

of stone, in: Science and Technology for Cultural Herita-

r ylátov˘ch a vinylacetátov˘ch polymerÛ a kopoly-

5 Jifií KA·E: Bar va v architektufie a sochafiství. Zdroje

ge, 1992, s. 111–122; Vasco FASSINA: Evaluation of

merÛ. V 80. letech 20. století následnû pfii‰ly na

a umûlecké prostfiedky, in: Sborník pfiedná‰ek ze semi-

Multifunctional Fluoropolymers ad hoc Designated for

trh hmoty na bázi esterÛ kyseliny kfiemiãité, tzv.

náfie STOP – Barevné úpravy kamene památkov˘ch ob-

Stone Protection of Monuments, in: Proceedings of 10th

organokfiemiãitany. Jejich privilegované postavení

jektÛ, 14. 4. 2005, STOP, 2005, s. 16–20; Vratislav

International Congress on Deterioration and Conservation

7

8

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 1 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | I v a n a M A X O VÁ / K o n z e r v a ã n í m a t e r i á l y a p l i k o v a n é n a k a m e n o s o c h a fi s k á d í l a b û h e m h i s t o r i e r e s t a u r o v á n í . Studium vlivu historick˘ch a moderních konzer vaãních prostfiedkÛ na vlastnosti kamene

33

historické ochranné hmoty, napfiíklad vápennou

rodovûdn˘ch prÛzkumÛ provádûn˘ch pro potfieby

ã. 1, s. 55–60; C. PRICE a kol.: A further appraisal of the

vodu (oblíbenou zejména v ¤ecku), a jiné noveli-

památkové péãe jsou studovány vlivy moderních

„lime technique“ for limestone consolidation, using a ra-

zovala, tfieba prostfiedky na bázi voskÛ vyrábû-

konzervaãních prostfiedkÛ na vlastnosti hornin.

n˘ch dnes hlavnû z ropn˘ch látek – vosky mikro-

Jak ale pÛsobily a pÛsobí historické ochranné

ã. 4, s. 178–186; Petr SIEGEL: Restoration of the Valtice

materiály na fyzikálnû-mechanické vlastnosti ka-

Colonnade, in: Proceedings of the International Confe-

krystalické nebo polyethylenové. V

minulosti,

prakticky

11

od

15

dioactive tracer, in: Studies in Conservation 33, 1987,

prvopoãátkÛ

mene, je zji‰Èováno pouze v˘jimeãnû, témûfi v˘-

rence Lux and Lapis 2002 – Architectural and Sculptural

kamenosochafiské tvorby zhruba do konce 19. sto-

hradnû jen pro nûkterou aktuální restaurátorsky

Stone in Cultural Landscape, The Karolinum Press, Pra-

letí, byly ochranné, pfiípadnû opravné nátûry naná-

v˘znamnou akci. Autorka pfiedloÏené práce se

ha 2004, s. 135–145; D. SINGLETON: The lime methods

‰eny na povrch kamene bez v˘bûru, vlastnû bez

proto pokou‰í vyplnit tuto mezeru v oboru zkou-

as used in Wells Cathedral, Summer School, nedat., xe-

ohledu na to, o jak˘ typ kamene se jednalo. Vût‰i-

mání historick˘ch konzervaãních prostfiedkÛ

rokopie ãlánku; Th. SKOULIKIDIS a kol.: Amelioration of

nou byly pouÏívány hmoty v dané dobû dostupné,

a snaÏí se odpovûdût na v˘‰e uvedenou otázku –

the properties of hydrated lime for the consolidation of

oblíbené a pro pfiíslu‰nou dobu také v podstatû je-

tedy jak nûkteré historické hmoty ovlivnily pfiiroze-

the surface or/and the mass of building materials of mo-

dineãné. Rozhodování mezi rozliãn˘mi chemick˘mi

né vlastnosti kamene dnes jiÏ památkovû chránû-

numents or new building or statues and ornaments,

materiály, vedené snahou umûlecké dílo o‰etfiit

n˘ch umûleck˘ch dûl.

in: Proceedings of 8th International Congress on Deterio-

takov˘m prostfiedkem, kter ˘ by vyhovoval dané-

ration and Conservation of Stone, Möller Druck and Ver-

mu kameni a památka tak byla zachována co nej-

Zkou‰ené materiály

lag, Berlin 1996, s. 1599–1606.

déle, pfiineslo aÏ 20. století. Z dne‰ního úhlu po-

K prÛzkumu byly zvoleny tfii druhy hornin ãasto

12 Vratislav NEJEDL¯: Dokumentaãní karty k svûteck˘m

hledu je dÛleÏité, z jakého druhu horniny je

se vyskytujících na na‰ich památkách – opuka,

sloupÛm a pilífiÛm v okrese HavlíãkÛv Brod, Jihlava, Pel-

kamenosochafiské dílo zhotoveno. Jsou brány

pískovec a vápenec.

hfiimov, Tfiebíã, Îìár nad Sázavou – umûleckohistorická

v potaz fyzikálnû-mechanické vlastnosti restauro-

Opuka, tzv. zlatá (index O) byla vytûÏena z lomu

ãást, 2004–2005, nepublikovan˘ strojopis; Václav RYBA-

vaného materiálu – kamene (jeho porozita, nasá-

v Pfiední Kopaninû. Jedná se o jílovo-karbonátov˘

¤ÍK: Stavební a sochafiské opuky ãeské kfiídy, in: Geolo-

kavost a dal‰í), jeho petrologické, respektive mi-

sediment kfiídového stáfií obsahující organogenní

gick˘ prÛzkum, 1993, ã. 3, s. 72–76; Václav RYBA¤ÍK:

neralogické sloÏení. Neménû dÛleÏité je také

pfiímûs (jehlice hub – spongií, schránky dírkovcÛ

U‰lechtilé stavební a sochafiské kameny âeské republiky,

kvalifikované zhodnocení stupnû po‰kození horni-

– foraminifer). Vykazuje Ïlutou aÏ krémovû Ïluta-

Nadace SP·KS, Hofiice v Podkrkono‰í 1994, s. 15–173;

ny. Nejvhodnûj‰í konzervaãní pfiípravek je tedy vo-

vou barvu. Mineralogicky je sloÏena z kfiemene,

Jifií ·RÁMEK: Je‰tû jednou k praÏsk˘m opukám, jejich

len aÏ na základû dÛkladného pfiírodovûdného

kalcitu, jílov˘ch minerálÛ, opálu a chalcedonu

identifikaci a moÏnosti zji‰tûní jejich provenience,

prÛzkumu kamenosochafiského díla, kter˘ vlast-

(obr. 1).

nosti kamene exaktnû stanoví.

16

in: Zprávy památkové péãe 57, 1997, ã. 1, s. 24–28.

Pískovec, tzv. bohánûck˘ (index P) je pískov-

13 Martin ELBEL: âestn˘ sloup Nejsvûtûj‰í Trojice v Olo-

Pfiírodovûdná ‰etfiení, provádûná na památ-

cem Hofiického hfibetu, tûÏen˘m v lomu BoháÀka.

mouci. Prameny, literatura, ikonografie, 1997, xerokopie

kách v na‰ich zemích, doloÏila, Ïe vût‰ina sochafi-

Je to cenomansk˘ jemnozrnn˘, kfiemenn˘ písko-

ãlánku; I. MAXOVÁ, V. NEJEDL¯, P. ZAHRADNÍK, cit.

sk˘ch a architektonicky v˘znamn˘ch historick˘ch

vec svûtle ‰edobílé aÏ okrové barvy. Hlavním mi-

v pozn. 3.

dûl byla zhotovena z rÛzn˘ch druhÛ pískovcÛ

nerálem je kfiemen (více neÏ 90 %). Mezerní hmo-

14 Archiv protokolÛ analytického oddûlení technologické

a opuk. Na Moravû pak pfievládaly Ïuly a vápence,

ta, tmel, je tvofiena jílov˘mi minerály – kaolinitem,

laboratofie NPÚ – ÚP, 1984–2005; Ivana MAXOVÁ: Barev-

pfiedev‰ím organodettritick˘, tzv. mu‰lov˘ vápe-

illitem (obr. 2).

17

nost svûteck˘ch sloupÛ ve v˘chodních âechách, in: Sbor-

nec a kr ystalick˘ vápenec, tzv. mramor. Horniny

Traver tin byl dovezen z nûkterého z chorvat-

ník pfiedná‰ek ze semináfie STOP – Barevné úpravy ka-

pro kamenosochafiskou práci byly vybírány jednak

sk˘ch lomÛ. V testu zastupoval jiÏ dfiíve zmiÀovan˘

mene památkov˘ch objektÛ, 14. 4. 2005, STOP, 2005,

podle místa, na kterém mûly b˘t prezentovány

mu‰lov˘ vápenec (index V), kter˘ k nám byl dová-

s. 30–36.

(pfiiãemÏ rozhodující roli sehrálo geologické podlo-

Ïen z rakousk˘ch Alp zejména v období renesance

15 Karol BAYER, Miloslav LIPTOVSK¯: Odskú‰anie moÏ-

Ïí daného území), jednak podle dobov˘ch pfied-

a baroka. Jde o jemnozrnn˘, hrubû pórovit˘ kámen

nosti konzervácie opuky z lokality Pfiibylov, in: Renovatio,

stav o vhodnosti kamenného materiálu. Napfiíklad

organodettritické struktur y. Vykazuje bûlo‰edou

1991, ã. 10, s. 64–69; Zuzana MRÁZKOVÁ: Studium ge-

opuky byly u nás mezi sochafii oblíbeny v období

aÏ krémovou barvu. Je tvofien klastick˘mi zrny

lÛ smûsí Paraloidu B 72 s estery kyseliny kfiemiãité (Po-

románském a v prÛbûhu gotiky (tedy v prÛbûhu

(úlomky kalcitu), schránkami mûkk˘‰Û a foramini-

rosil Z, ZV, Lukofob ME), nepublikovaná v˘zkumná zpráva

11. století aÏ zhruba do poãátku 15. století), pís-

StRA, 1993; Jifií ·RÁMEK, Helena KRÁLOVÁ: Ochranná

kovce pak v období pozdní gotiky, bûhem rene-

schopnost nûkter˘ch materiálÛ pouÏívan˘ch ke konzerva-

sance a v baroku (tedy zhruba od poloviny 15. sto-

ci kamene proti pÛsobení kysliãníku sifiiãitého, in: Sbor-

letí do konce 18. století). V renesanci a baroku

■ Poznámky

ník restaurátorsk˘ch prací, StRA, Praha 1983.

byl na jiÏní Moravû a v jiÏních âechách ãasto pou-

of Stone, Stockholm, 2004, s. 503–510; F. PIACENTI:

16 Václav âTYROK¯ a kol.: LoÏiska nerudních surovin

The protection of stone to the athmospheric agents –

âSR, Univerzita Karlova, Praha 1983, s. 290–314; Bohu-

Doklady o tom, Ïe v historii byla kamenoso-

new trends, in: Conservation, Preservation and Restora-

slav HEJTMAN: Petrografie, SNTL, Praha 1977,

chafiská díla skuteãnû povrchovû chránûna rÛzn˘-

tion: Tradition, Trends and Techniques, Birla Archaeologi-

s. 152–165; Jifií ·RÁMEK: Porozita opuk, in: Vûstník âes-

mi organick˘mi i anorganick˘mi materiály, lze najít

cal and Cultural Research Institute, Hyderabad 1995,

kého geologického ústavu 67, 1992, ã. 4, s. 259–276.

s. 197–204.

17 V. âTYROK¯ a kol., cit. v pozn. 16, s. 408–458;

zujícími údaje historick˘ch pramenÛ jsou v˘sledky

11 W. HARTLINGER: Polyethylenwachs für Knollenkalk,

V. RYBA¤ÍK, cit. v pozn. 12, s. 84–88; Jifií ZELINGER

laboratorních anal˘z vzorkÛ odebran˘ch z povrchÛ

in: Restauro, 1996, ã. 3, s. 156; B. ISIK-YÜRÜKSOY,

a kol.: Chemie v práci restaurátora a konzervátora, Aca-

celé fiady exteriérov˘ch i interiérov˘ch kamenoso-

O. GÜVEN: The preservation of Denizli Limestone by in si-

demia, Praha 1987, s. 35–37, 50–55, 194–241.

Ïíván mu‰lov˘ vápenec.

v archivních listinách.

12

13

Pozitivními dÛkazy potvr-

chafisk˘ch památek âech a Moravy.

34

14

V rámci pfií-

tu Polymerization, in: Studies on Conservation 42, 1997,


1

2

3

Tab. 1. Seznam pouÏit˘ch konzervaãních látek index

komerãní název materiálu

v˘robce

chemické sloÏení úãinné látky

nosné médium

koncentrace úãinné látky [%hmot.]

LO VV

LNùN¯ OLEJ CALCIUM HYDROXID

Umton Dûãín CZ C. A. F. Kahl–baum, Chemische Fabrik SRN

lnûn˘ olej Ca(OH)2

– voda

100 *

VS F AD

TOSIL ESCO FLUAT SOKRAT 2804

Silchem, spol. s r. o. CZ Schomburg SRN CHZ Sokolov CZ

K2SiO3 MgSiF6 kopolymer styren/ 2-ethyl-hexylakrylát

voda voda voda

20,3 SiO2 8,5 K2O 50 10

OK

IFEST OH

Imesta Praha CZ

ethylester kyseliny kfiemiãité

methylethyl-keton

75

* Rozpustnost Ca(OH)2 ve vodû pfii 25 °C je maximálnû 0,16 g látky ve 100 g vody.

fer, zrny kfiemene a akcesorick˘mi minerály, napfií18

kamene a jeho modul pruÏnosti v tahu za ohybu 22

■ Poznámky

(metodika ÚTAM AV âR).

18 Lubomír KOPECK¯: Petrologick˘ prÛzkum kamene,

– Vliv konzervaãní látky na paropropustnost ka-

2005, nepublikovan˘ strojopis.

prostfiedky ãeské i zahraniãní provenience, a to

mene (metodika âSN 73 2580. 1981).

19 M. ELBEL, cit. v pozn. 13; H. HAUENSCHILD, cit.

historick˘mi i soudob˘mi (tab. 1). K tomu byla

– Vliv konzervaãní látky na nasákavost kamene

v pozn. 7; A. KIESLINGER, cit. v pozn. 7; I. MAXOVÁ,

pouÏita zku‰ební tûlíska normovan˘ch rozmûrÛ.

(metodika âSN 72 1155. 1983).

V. NEJEDL¯, P. ZAHRADNÍK, cit. v pozn. 3.

Pfied aplikací konzervaãních látek byla zku‰ební

– Vliv konzer vaãní látky na mrazuvzdornost ka-

20 CHZ SOKOLOV, spol. s r. o.: SOKRAT 2804 – technic-

tûlíska standardnû kondicionována.

mene (metodika âSN 72 1156. 1983, makrofo-

k˘ list; firma IMESTA, a. s.: IFEST OH – technick˘ list.

tografická dokumentace).

21 R. KUMAR, S. G. GINELL: A new technique for deter-

– Vizuální zmûna kamene po ukonãení testu mra-

mining the depth of penetration of consolidants into li-

zuvzdornosti (makrofotografická dokumentace).

mestone using iodine vapour, in: Journal of the American

3x za sebou, teplou vápennou vodou 10x za se-

– Vliv konzer vaãní látky na odolnost kamene

Institute for Conservation 36, 1997, ã. 2, s. 143–150.

bou, vodním sklem a fluátem 2x za sebou. O‰et-

kr ystalizujícím solím (metodika DIN 52111,

22 Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie

fiení vzorkÛ hornin soudob˘mi syntetick˘mi

ASTM C-88).

vûd âeské republiky v Praze.

materiály se fiídilo doporuãeními v˘robcÛ uveden˘-

– Vizuální zmûna kamene po ukonãení testu

klad sericitem (obr. 3).

Kámen byl natírán organick˘mi i anorganick˘mi

Postup naná‰ení historick˘ch konzervaãních látek na vzorky kamene byl pfiejat z archivních pramenÛ.

19

Kámen byl natírán hork˘m lnûn˘m olejem

mi v technick˘ch listech dan˘ch prostfiedkÛ.

20

odolnosti krystalizujícím solím (makrofotografická dokumentace).

Testované vlastnosti kamene

– Vliv konzervaãní látky na odolnost kamene tep-

Obr. 1. Zlatá opuka: zvût‰eno 44x. (Foto Ivana Maxová,

Po uplynutí tfiiceti dnÛ po o‰etfiení hornin byla

lotní námaze (teplotní námaha simulována opa-

2005)

u zku‰ebních tûlísek mûfiena:

kovan˘m vystavením zku‰ebních tûlísek zmûnám

Obr. 2. Bohánûck˘ pískovec: zvût‰eno 44x. (Foto Ivana

– Hloubka penetrace konzervaãní látky do kame-

teploty ze 110 °C na 0 °C).

Maxová, 2005)

ne (imerze vnitfiní strany fiezu zku‰ebního tûlíska

– Vizuální zmûna kamene po ukonãení testu

Obr. 3. Mu‰lov˘ vápenec: zvût‰eno 44x. (Foto Ivana Ma-

do vody nebo koncentrované kyseliny chlorovodí-

odolnosti teplotní námaze (makrofotografická do-

xová, 2005)

kumentace).

Tab. 1. Seznam pouÏit˘ch konzervaãních látek.

kové nebo jeho vystavení parám jódu).

21

– Vizuální zmûna kamene po o‰etfiení (makrofotografická dokumentace).

V˘sledky prÛzkumu jsou prezentovány níÏe.

– Zmûna morfologie povrchu kamene po o‰etfiení

Uvedené matematické hodnoty jsou vÏdy aritme-

(SEM anal˘za – mikrofotografická dokumentace).

tick˘m prÛmûrem z pûti namûfien˘ch hodnot.

– Vliv konzer vaãní látky na pevnost kamene

V nûkter˘ch testech jsou o‰etfiené vzorky hornin

v tlaku (metodika âSN 72 1163. 1983), pevnost

srovnávány s neo‰etfien˘mi (index RE).


35

4

5

6

7

8

9

Tab. 2. Hloubka penetrace konzervaãní látky do kamene – H [mm] index vzorku O

P

V

LO VS VV F AD OK LO VS VV F AD OK LO VS VV F AD OK

HVODA [mm]

HHCl [mm]

HI [mm]

H [mm]

1,0 – 2,0 – – – – – 13,0 – 20,0 – – – 2,0 – 4,0 2,0 – 7,0 20,0 – – – – –

1,5 – 3,0 – – – – – 14,0 – 20,0 – – – – – – – – – – –

1,0 – 2,0 0 – – 0 0,5 – 1,0 14,0 – 17,0 4,0 – 8,0 – – 2,0 – 4,0 0,5 – 11,0 20,0 4,0 – 6,0 – – 1,0 – 2,0 2,0 – 4,0

1,8 0 (?) – – 0 (?) 0,8 (?) 16,4 6,0 (?) – – 3,0 5,2 20,0 5,0 (?) – – 1,5 (?) 3,0 (?)

Obr. 7. Zmûna morfologie povrchu opuky po o‰etfiení konzervaãními prostfiedky: zvût‰eno 1200x. (Foto Rudolf ·lesinger, 1999) Obr. 8. Zmûna morfologie povrchu pískovce po o‰etfiení konzervaãními prostfiedky: zvût‰eno 240x. (Foto Rudolf ·lesinger, 1999) Obr. 9. Zmûna morfologie povrchu vápence po o‰etfiení konzervaãními prostfiedky: zvût‰eno 240x (Foto Rudolf ·lesinger, 1999). Tab. 2. Hloubka penetrace konzervaãní látky do kamene – H [mm]. Poznámky k tab. 2 HVODA Hloubka penetrace stanovená imerzí vnitfiní strany

V˘sledky mûfiení

Zmûna morfologie povrchu hornin je dokumen-

fiezu tûlíska ve vodû (uvedena vÏdy minimální a maximální

Nejlépe pronikal do kamene lnûn˘ olej, a to

tována na snímcích z elektronového mikroskopu

zmûfiená hloubka prÛniku látky do kamene).

v pfiípadû v‰ech tfií typÛ hornin; hmotnost pro-

(obr. 7–9). Charakter povrchu opuky v˘znamnû

HHCl Hloubka penetrace stanovená imerzí vnitfiní strany

stfiedku absorbovaného kamenem byla nejvy‰‰í,

ovlivnily nátûry vodním sklem a akrylátovou disper-

fiezu tûlíska v koncentrované kyselinû chlorovodíkové

rovnûÏ tak hloubka jeho prÛniku. Av‰ak horniny po

zí (vznik hladk˘ch leskl˘ch ploch). Stejnû tak obû

(uvedena vÏdy minimální a maximální zmûfiená hloubka

natfiení v˘raznû zmûnily svÛj vzhled, získaly na-

jmenované hmoty a lnûn˘ olej zmûnily mor fologii

prÛniku látky do kamene).

Ïloutlou aÏ nahnûdlou barvu (obr. 4–6). Pokud

povrchu pískovce. V‰echny testované prostfiedky

HI Hloubka penetrace stanovená po vystavení vnitfiní

srovnáme jednotlivé druhy kamene, byla opuka

vyjma vápenné vody vytvofiily na povrchu vápence

strany fiezu tûlíska parám jódu (uvedena vÏdy minimální

tím, kter ˘ se impregnoval nejhÛfie – konzervaãní

vizuálnû dobfie rozpoznatelné lesklé plochy.

a maximální zmûfiená hloubka prÛniku látky do kamene).

prostfiedky se adsorbovaly pouze na jejím povrchu

H PrÛmûrná hloubka penetrace konzervaãní látky do ka-

(tab. 2).

mene stanovená na základû v‰ech tfií v˘‰e zmínûn˘ch

Hloubku penetrace fluátu a vápenné vody neby-

zpÛsobÛ mûfiení.

lo moÏné stanovit Ïádnou z pouÏit˘ch tfií metod.

Obr. 4. Vizuální zmûna opuky po o‰etfiení konzervaãními

– Hloubku penetrace nelze pouÏitou metodou stanovit.

Obecnû lze fiíci, Ïe nejprÛkaznûj‰í metodou urãení

prostfiedky. (Foto Jan Lebeda, 1999)

0 Konzervaãní látka nepronikla do hloubky kamene, ad-

hloubky prÛniku byla metoda adsorpce par jódu na

Obr. 5. Vizuální zmûna pískovce po o‰etfiení konzervaãní-

sorbovala se pouze na jeho povrchu.

povrch kamene, a to v pfiípadû v‰ech tfií druhÛ hor-

mi prostfiedky. (Foto Jan Lebeda, 1999)

(?) PrÛmûrná hloubka penetrace konzervaãní látky do ka-

nin o‰etfien˘ch lnûn˘m olejem, vodním sklem, ak-

Obr. 6. Vizuální zmûna vápence po o‰etfiení konzervaãní-

mene byla stanovena na základû pouze jednoho zpÛsobu

rylátovou disperzí a organokfiemiãitanem (tab. 2).

mi prostfiedky. (Foto Jan Lebeda, 1999)

mûfiení.

36


Mûfiení pevnosti v tlaku je v pfiípadû hornin usa-

ky fiíci, Ïe pokud se tato hodnota zvy‰uje, znamená

u vzorkÛ vápence impregnovan˘ch lnûn˘m olejem

zeného pÛvodu pomûrnû v˘znamnû ovlivnûno nû-

to, Ïe se sniÏuje schopnost materiálu roztahovat

a organokfiemiãitanem (graf 5).

kolika faktory. Pfiedev‰ím je to smûr, ve kterém je

se ãi stlaãovat pfii zatíÏení.

Nasákavost opuky vodou se sníÏila po aplikaci

vlastní mûfiení provádûno, tedy zda probíhá kol-

Z namûfien˘ch hodnot je patrné, Ïe pevnost v tahu

lnûného oleje, akrylátové disperze a organokfie-

mo, nebo paralelnû ke stratigrafii vrstev horniny.

za ohybu opuky zvy‰uje lnûn˘ olej (o 23 %) a její mo-

miãitanu. Naopak se zv˘‰ila po o‰etfiení vápen-

V rámci této práce byly vzorky kamene osazeny

dul pruÏnosti se sniÏuje po impregnaci v‰emi sledo-

nou vodou (o 16 %). Nátûr vápennou vodou také

tak, aby destrukãní síla pÛsobila ve smûru sedi-

van˘mi prostfiedky. V pfiípadû pískovce zvy‰ují jeho

zpÛsobil zv˘‰ení nasákavosti pískovce (o 14 %).

mentaãních vrstev. Dal‰ím faktorem je struktura

pevnost v tahu za ohybu v‰echny konzervaãní pro-

Oproti tomu lnûn˘ olej chránil tento kámen nejlé-

a textura jednotliv˘ch sedimentaãních vrstev, kte-

stfiedky, nejvíce opût lnûn˘ olej (o 124 %), vodní sklo

pe proti prÛniku vody. Vápenec absorboval ménû

rá mÛÏe b˘t v kaÏdé z nich velmi odli‰ná.

(o 112 %) a organokfiemiãitan (o 94 %). Modul pruÏ-

vody po o‰etfiení témûfi v‰emi zkouman˘mi pro-

Obecnû lze fiíci, Ïe v‰echny zkoumané konzer-

nosti kamene se zv˘‰il po jeho impregnaci lnûn˘m

stfiedky kromû vodního skla (graf 6).

vaãní prostfiedky zvy‰ovaly anebo nemûnily pev-

olejem a fluátem (2x) a také vodním sklem a orga-

nost kamene v tlaku. Nejvy‰‰í nárÛst pevnosti

nokfiemiãitanem (3x). O‰etfiení vápence konzervaã-

(o 48 %) byl v pfiípadû opuky namûfien u vzorku na-

ními prostfiedky se na v˘sledcích jeho ohybov˘ch

■ Poznámky

tfieného vápennou vodou, v pfiípadû pískovce

zkou‰ek neprojevilo tak v˘raznû jako u pfiedchozích

23 Vlhkost vzorkÛ kamene byla v rovnováze s okolním

u vzorku natfieného lnûn˘m olejem (o 60 %) a v pfií-

dvou typÛ kamene. Nejvy‰‰í nárÛst pevnosti v tahu

prostfiedím laboratofie (teplota kolem 25 °C, RH kolem

padû vápence u vzorku natfieného akrylátovou dis-

za ohybu (o 19 %) byl zaznamenán u vzorku impreg-

40 %). Testovány byly vzorky o nominálních rozmûrech

perzí (o 88 %). Nejmen‰í vliv na sledovanou vlast-

novaného lnûn˘m olejem (graf 3, 4).

50 x 50 x 300 mm.

nost pískovce a vápence mûla vápenná voda

Testované nátûry negativnû ovlivnily propustnost kamene pro vodní páry. Lnûn˘ olej a vápenná voda

Graf 1. Hmotnost konzervaãní látky v kameni –

Ohybové zkou‰ky jsou velmi citlivé na stav a kva-

nejv˘znamnûji sniÏovaly (zhruba o 64 %) paropro-

m [kg/m2].

litu materiálu na povrchu vzorku, zejména v oblasti,

pustnost pískovce, nejménû ji ovlivnil organokfiemi-

Graf 2. Pevnost kamene v tlaku – RC [MPa].

která je pfii zkou‰ce namáhána tahem. V porovnání

ãitan. V pfiípadû o‰etfiené opuky byly namûfieny

Graf 3. Pevnost kamene v tahu za ohybu – Rf [MPa].

s tlakov˘mi zkou‰kami se impregnace kamene

hodnoty odchylující se od hodnot paropropustnosti

Graf 4. Modul pruÏnosti kamene v tahu za ohybu –

konzervaãními prostfiedky na jejich v˘sledcích pro-

neo‰etfiené opuky jen málo. Vápenec byl horninou,

E [MPa].

jevuje v˘raznûji. Jsou ovlivnûny také vlhkostí vzorku

u které byla sledovaná vlastnost nátûrem konzer-

a v pfiípadû opuky akrylátová disperze (graf 2).

23

a v neposlední fiadû i jeho velikostí.

Co se modu-

vaãními látkami ovlivnûna nejv˘raznûji. Vût‰í po-

lu pruÏnosti kamene v tahu za ohybu t˘ãe, lze laic-

kles paropropustnosti (více neÏ 2,5x) byl zji‰tûn


37

10

11

12

13

14

15

16

17

18

Obr. 10. Opuka po 20 cyklech mrazového namáhání.

Obr. 15. Vápenec po 20 cyklech namáhání krystalizující-

(Foto Jan Lebeda, 1999)

mi solemi. (Foto Jan Lebeda, 1999)

Obr. 11. Pískovec po 20 cyklech mrazového namáhání.

Obr. 16. Opuka po 20 cyklech teplotního namáhání. (Fo-


to Jan Lebeda, 1999)

Obr. 12. Vápenec po 20 cyklech mrazového namáhání.

Obr. 17. Pískovec po 20 cyklech teplotního namáhání.



Obr. 13. Opuka po 20 cyklech namáhání krystalizujícími

Obr. 18. Vápenec po 20 cyklech teplotního namáhání.

solemi. (Foto Jan Lebeda, 1999)


Obr. 14. Pískovec po 20 cyklech namáhání krystalizující-

Graf 5. Koeficient difuzního odporu kamene – µ [θ].

mi solemi. (Foto Jan Lebeda, 1999)

Graf 6. Nasákavost kamene – NV48 [%hmot.].

θ

38


V‰echna opuková tûlíska kromû tûch, která by-

po jejich impregnaci v‰emi testovan˘mi prostfied-

la impregnována fluátem nebo organokfiemiãita-

ky. V pfiípadû pískovce byla tato zmûna nejvíce

nem, se rozpadla nejpozdûji do 12. cyklu mraÏení

patrná u vzorkÛ natfien˘ch vodním sklem. Vizuál-

a následného tání vodou nasáklého kamene

nû se postupná nûkolikanásobná kr ystalizace

(obr. 10). Lze tedy konstatovat, Ïe pouze tyto dva

solí v povrchové vrstvû kamene projevila pouze

materiály mûly pozitivní vliv na odolnost opuky vÛãi

jak˘msi „zplo‰tûním“ ostfie fiezan˘ch hran a rohÛ

mrazu. Vzorky pískovce a vápence dokonãily

tûlísek. Pouze vzorky natfiené lnûn˘m olejem vy-

20 cyklÛ testu bez vût‰ích vizuálních po‰kození

kazovaly na konci testu tmavû hnûdou aÏ ‰edou

(obr. 11 a 12). Odolnost pískovce se zlep‰ila po je-

barvu (graf 8, obr. 14). V pfiípadû vápence do‰lo

ho o‰etfiení v‰emi testovan˘mi prostfiedky kromû

ke zlep‰ení jeho odolnosti kr ystalizujícím solím

akrylátové disperze. Mrazuvzdornost vápence byla

po impregnaci lnûn˘m olejem. Estetické zmûny

ovlivnûna jeho impregnací konzervaãními hmotami

vzorkÛ tohoto kamene nebyly zpozorovány (graf 9,

jen nev˘znamnû, pouze v pfiípadû organokfiemiãita-

obr. 15).

nu do‰lo k jejímu mírnému sníÏení (tab. 3).

Tab. 3. Koeficient mrazuvzdornosti kamene po 20 zmrazovacích cyklech – KMq20 [θ]. Poznámky k tab. 3: 1 Vzorek se rozpadl bûhem 11. cyklu testu. 2 Vzorek se rozpadl bûhem 7. cyklu testu. 3 Vzorek se rozpadl bûhem 10. cyklu testu. 4 Vzorek se rozpadl bûhem 11. cyklu testu. 5 Vzorek se rozpadl bûhem 12. cyk-

Nûkolikanásobné stfiídání vysok˘ch a nízk˘ch

Vzorky neo‰etfiené opuky a opuky o‰etfiené

teplot se projevilo u v‰ech typÛ kamene sníÏením

lnûn˘m olejem nedokonãily v‰ech 20 cyklÛ testu

hmotnosti vzorkÛ. Oproti neo‰etfien˘m vzorkÛm

hydratace a následné krystalizace solí v kameni.

opuky vykazovaly nejvût‰í pokles odolnosti tep-

Ostatní prostfiedky mûly na sledovanou vlastnost

lotní námaze vzorky kamene o‰etfiené lnûn˘m

kamene pozitivní vliv (graf 7, tab. 4). Po dokon-

olejem a akrylátovou disperzí. V pfiípadû pískov-

ãení testu byly na povrchu opuky viditelné bílé v˘-

ce tomu tak bylo se vzorky impregnovan˘mi v‰e-

kvûty solí (efflorescence). V pfiípadû tûlísek o‰et-

mi sledovan˘mi prostfiedky kromû akr ylátové

fien˘ch akr ylátovou disperzí do‰lo k vylouÏení

disperze a v pfiípadû vápence rovnûÏ v‰emi testo-

a popraskání polymeru a tím k degradaci tenké

van˘mi prostfiedky vyjma vápenné vody a fluátu

povrchové vrstvy kamene (obr. 13). Odolnost pís-

(tab. 5). Vliv teplotních zmûn na vzhled hornin byl

kovce a vápence krystalizujícím solím se zlep‰ila

zanedbateln˘ (obr. 16–18).

Tab. 3. Koeficient mrazuvzdornosti kamene po 20 zmrazovacích cyklech – KMq20 [θ] index vzorku O P V RE –1 1,011 1,002 LO –2 1,010 1,002 VS –3 1,009 1,001 4 VV – 1,005 1,001 F 1,004 1,005 1,001 AD –5 1,015 1,002 OK 1,023 1,005 1,005

lu testu.

Tab. 4. Relativní hmotnostní zmûny kamene po 20 cyklech namáhání krystalizujícími solemi – MRS20 [%hmot.]. Poznámky k tab. 4: 1 Vzorek se rozpadl bûhem 11. cyklu testu. 2 Vzorek se rozpadl bûhem 16. cyklu testu.

Tab. 5. Relativní hmotnostní zmûny kamene po 20 cyklech teplotního namáhání – MRT20 [%hmot.]. Graf 7. Relativní hmotnostní zmûny opuky bûhem testu odolnosti kamene krystalizujícím solím – MRSN [%hmot.]. Graf 8. Relativní hmotnostní zmûny pískovce bûhem testu odolnosti kamene krystalizujícím solím – MRSN [%hmot.]. Graf 9. Relativní hmotnostní zmûny vápence bûhem testu odolnosti kamene krystalizujícím solím – M

RSN

[%hmot.].

Tab. 4. Relativní hmotnostní zmûny kamene po 20 cyklech namáhání krystalizujícími solemi – MRS20 [%hmot.] index vzorku O P V RE –1 2,71 0,31 LO –2 1,33 0 VS 6,70 0,71 0,02 VV 0,73 1,95 0,25 F 5,95 2,04 0,22 AD 7,39 1,81 0,25 OK 5,85 2,54 0,05 Tab. 5. Relativní hmotnostní zmûny kamene po 20 cyklech teplotního namáhání – MRT20 [%hmot.] index vzorku O P RE - 0,20 - 0,08 LO - 0,22 - 0,84 VS - 0,12 - 0,19 VV - 0,17 - 0,09 F - 0,18 - 0,12 AD - 0,21 - 0,04 OK - 0,18 - 0,16

V - 0,05 - 0,08 - 0,06 - 0,04 - 0,03 1,36 - 0,06


39

Tab. 6. Souhrn v˘sledkÛ mûfiení index vzorku

O

P

V

m [kg/m2]

H [mm]

vis zmûna

RC [MPa]

RC’ [%]

Rf [MPa]

Rf’ [%]

E [Mpa]

9,03

µ θ] [θ

µ’ [%]

NV48 [%hmot.]

NV48’ [%]

KMq20 θ] [θ

MRT20 [%hmot.]

RE

-

-

-

51,44

24239

17,34

-

-

-0,20

LO

0,195

1,8

++

64,31

25

11,08

23

20654

19,13

10

10,56

-3

-

-

-0,22

VS

0,078

0

++

66,13

28

8,37

-7

16554

18,61

7

12,41

14

-

6,70

-0,12

VV

0,039

-

+

76,19

48

8,69

-4

20065

17,46

1

12,63

16

-

0,73

-0,17

F

0,051

-

-

62,81

22

6,57

-27

16562

18,47

7

11,53

6

1,004

5,95

-0,18

AD

0,045

0

+

53,81

5

7,66

-15

15886

18,19

5

9,03

-17

-

7,39

-0,21

OK

0,087

0,8

-

68,56

33

9,85

9

19899

17,87

3

9,33

-15

RE

-

-

-

25,81

5239

12,87

LO

0,706

16,4

++

41,44

60

3,86

124

9922

21,13

64

6,70

VS

0,398

6,0

+

40,38

56

3,64

112

16445

13,39

4

7,10

1,72

10,88

MRS20 [%hmot.]

1,023

5,85

-0,18

1,011

2,71

-0,08

-23

1,010

1,33

-0,84

-59

1,009

0,71

-0,19

8,68

VV

0,100

-

+

26,44

2

2,41

40

5758

21,09

64

10,01

15

1,005

1,95

-0,09

F

0,142

-

-

31,44

22

2,66

55

10165

15,04

17

8,73

0

1,005

2,04

-0,12

AD

0,036

3,0

-

29,94

16

2,62

52

6034

15,86

23

8,31

-5

1,015

1,81

-0,04

OK

0,275

5,2

+

36,06

40

3,34

94

15400

13,14

2

6,93

-21

1,005

2,54

-0,16

1,002

0,31

-0,05

153

0,47

-74

1,002

0

-0,08

RE

-

-

-

25,25

34914

39,15

LO

0,207

20,0

++

33,13

31

8,93

7,52 19

37673

99,08

1,87

VS

0,050

5,0

+

31,81

26

6,95

-8

30306

39,37

1

2,09

11

1,001

0,02

-0,06

VV

0,002

-

-

29,56

17

8,22

9

38237

73,56

88

1,81

-5

1,001

0,25

-0,04 -0,03

F

0,014

-

-

37,31

48

7,55

0

43601

78,52

101

1,15

-37

1,001

0,22

AD

0,002

1,5

+

47,44

88

8,29

10

36191

53,35

36

1,23

-37

1,002

0,25

1,36

OK

0,066

3,0

-

38,31

52

5,92

-21

30331

104,78

168

0,33

-84

1,005

0,05

-0,06

Závûr Úkolem prezentovaného laboratorního prÛzkumu bylo exaktnû stanovit vliv vybran˘ch konzervaãních

Tab. 6. Souhrn v˘sledkÛ mûfiení.

látek na nûkteré fyzikálnû-mechanické vlastnosti rÛzn˘ch druhÛ hornin. K tomuto úãelu byly vybrány opuka, pískovec a vápenec, tedy horniny v na‰ich zemích nejãastûji pouÏívané ke kamenosochafiské

Seznam pouÏit˘ch symbolÛ

práci. Kámen byl impregnován konzervaãními prostfiedky pfiírodního i syntetického pÛvodu, které byly

E [MPa] modul pruÏnosti kamene

v minulosti anebo jsou v dne‰ní dobû pouÏívány k o‰etfiování kamenosochafisk˘ch památek, tedy lnû-

H [mm] hloubka penetrace konzervaãní látky do kamene

n˘m olejem, vápennou vodou, vodním sklem, fluátem, akrylátovou disperzí a organokfiemiãitanem. Po

KMq20 [θ] koeficient mrazuvzdornosti kamene po 20 zmrazovacích

aplikaci uveden˘ch chemick˘ch materiálÛ na kámen byla zji‰Èována efektivita impregnace, vliv pfiíprav-

cyklech

kÛ na pevnost, paropropustnost, nasákavost a mrazuvzdornost hornin, jejich odolnost krystalizujícím

m [kg/m2] hmotnost konzervaãní látky v kameni

solím a teplotní námaze.

MRSN [%hmot.] relativní hmotnostní zmûny kamene bûhem testu

Experimentálnû bylo zji‰tûno, Ïe nejen historicky star‰í, ale také moderní chemické impregnaãní pro-

odolnosti kamene krystalizujícím solím

stfiedky mohou negativnû pÛsobit na nûkteré z fyzikálnû-mechanick˘ch charakteristik urãitého typu ka-

MRS20 [%hmot.] relativní hmotnostní zmûny kamene po 20 cyklech

mene. V˘sledky prÛzkumu neprokázaly jednoznaãnû kladn˘ ani jednoznaãnû záporn˘ vliv nûkteré z testo-

namáhání krystalizujícími solemi

van˘ch konzervaãních hmot na v‰echny sledované vlastnosti urãitého typu kamene, ale mohou b˘t

MRT20 [%hmot.] relativní hmotnostní zmûny kamene po 20 cyklech

jedním z podkladÛ, na jejichÏ základû je volena konzervaãní látka pro urãit˘ typ horniny s ohledem na

teplotního namáhání

konkrétní podmínky, poÏadavky a cíle konzervace.

NV48 [%hmot.] nasákavost kamene

PrÛzkum historick˘ch a moderních konzervaãních prostfiedkÛ pro kamenosochafiská díla byl souãás-

NV48’ [%] procentuální vyjádfiení poklesu/vzrÛstu nasákavosti ka-

tí grantového úkolu GA âR ã. 103/97/S051 Historické konstrukce a materiály pfii opakovaném namá-

mene po impregnaci

hání. Autorka dûkuje doc. Ing. Milo‰i Drdáckému, DrSc., koordinátorovi celého projektu, a Ing. Ivanû

Rc [MPa] pevnost kamene v tlaku

Kopecké, hlavní fie‰itelce úkolu v rámci NPÚ – ÚP, za svolení k publikování dílãích v˘sledkÛ prÛzkumu

Rc’ [%] procentuální vyjádfiení vzrÛstu pevnosti v tlaku kamene po

a pomoc s jejich prezentací.

impregnaci Rf [MPa] pevnost kamene v tahu za ohybu Rf’ [%] procentuální vyjádfiení vzrÛstu/poklesu pevnosti v tahu za ohybu kamene po impregnaci µ [θ] koeficient difuzního odporu kamene µ’ [%] procentuální vyjádfiení vzrÛstu koeficientu difuzního odporu kamene po impregnaci

40


mezi konsolidaãními a hydrofobizaãními pfiípravky pro kamenosochafiské památky dosud nebylo naru eno, 9 pfiestoïe byly a jsou nadále zkou eny

Recommend Documents