METODY HODNOCENÍ PODNIKOVÝCH INVESTIC

Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Ekonomika a management

METODY HODNOCENÍ PODNIKOVÝCH INVESTIC Valuation Methods of Corporate Investments Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. Antonín Stehlík, CSc.

Autor: Jaroslav Hanák Brno, 2011

1

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Katedra podnikového hospodářství Akademický rok 2008/2009

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro:

HANÁK Jaroslav

Obor:

Management

Název tématu:

METODY HODNOCENÍ PODNIKOVÝCH INVESTIC Valuation methods of corporate investments

Zásady pro vypracování Problémová oblast: Investiční management, hodnocení a řízení podnikové investiční činnosti a investičních projektů. Cíl práce: Analyzovat, popsat a porovnat jednotlivé metody hodnocení podnikových investic (statické, dynamické, popř. opční) a navrhnout užití jednotlivých metod v konkrétních případech. Postup práce: V první části práce autor analyzuje jednotlivé metody hodnocení podnikových investic, vzájemně je porovná a určí, pro které reálné situace jsou jednotlivé metody vhodné. V druhé (praktické části) autor využije získané poznatky z předchozí části a aplikuje je na konkrétní příklad z praxe. Může opět porovnat jednotlivé metody a jejich vhodnost užití na daném reálném případu. Autor navrhne řešení přinášející zlepšení v předem stanovených ekonomických parametrech. Použité metody: Autor by měl využít těchto základních metod: popis, srovnávání, analýza a syntéza, indukce a dedukce, modelování.

2

Rozsah grafických prací:

(Předpoklad cca 10 tabulek a grafů)

Rozsah práce bez příloh:

35 – 40 stran

Seznam odborné literatury: BREALEY, RICHARD A. - MYERS, STEWART C. Teorie a praxe firemních financí: Principles of corporate finance Praha: Computer Press, 2000. xix, 1064. ISBN 807226-189-4. KISLINGEROVA, Eva. Manažerské finance. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007. xl, 745 s. ISBN 9788071799030. SCHOLLEOVÁ, Hana. Hodnota flexibility :reálné opce. Praha: C.H. Beck, 2007. xv, 171 s. ISBN 9788071797357. VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přeprac. vyd. Praha: Ekopress, 2006. 465 s. ISBN 8086929019. WÖHE, GÜNTER. Úvod do podnikového hospodářství.. 1. čes. vyd. Praha: C.H. Beck, 1995. XX, 748 s. ISBN 80-7179-014-1.

Vedoucí bakalářské práce:

doc. Ing. Antonín Stehlík, CSc.

Datum zadání bakalářské práce:

21. 4. 2011

Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

……………………………………

…………………………………………

vedoucí katedry

děkan

V Brně dne 21. 4. 2011

3

Jméno a příjmení autora:

Jaroslav Hanák

Název bakalářské práce:

Metody hodnocení podnikových investic

Název v angličtině:

Valuation Methods of Corporate Investments

Katedra:

Podnikového hospodářství

Vedoucí diplomové práce:

doc. Ing. Antonín Stehlík, CSc.

Rok obhajoby:

2011

Anotace Předmětem bakalářské práce „Metody hodnocení podnikových investic“ je na základě statických a dynamických metod hodnocení podnikových investic porovnat varianty financování konkrétní investice do výrobního zařízení a rekonstrukce budovy ve společnosti JAHA s.r.o. a vybrat tu variantu, která je pro společnost nejvhodnější. Teoretická část práce je zaměřena na popis, analýzu a porovnání jednotlivých metod hodnocení, které jsou následně využity při srovnávání v části praktické.

Klíčová slova Investice, metody hodnocení, parametry metod hodnocení, zdroje financování

Annotation The subject of thesis "Methods for evaluation of business investment" is based on static and dynamic methods of assessment of business investment to compare the options for financing specific investments in production facilities and renovation of buildings at JAHA Ltd. and choose the option that is best for the company. The theoretical part is focused on description, analysis and comparison of evaluation methods, which are subsequently used for comparison in the practical part.

Keywords Investments, evaluation methods, parameters of evaluation methods, sources of financing

4

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Metody hodnocení podnikových investic vypracoval samostatně pod vedením doc. Ing. Antonína Stehlíka, CSc. a v seznamu literatury uvedl všechny literární a odborné zdroje v souladu s právními předpisy a vnitřními předpisy Masarykovy univerzity Ekonomicko-správní fakulty.

V Brně dne 21.6.2011 …………………………………… vlastnoruční podpis autora

5

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval doc. Ing. Antonínu Stehlíkovi, CSc. za cenné připomínky, náměty a rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.

6

OBSAH ÚVOD A CÍLE PRÁCE .................................................................................................................9 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................................11 1 Definice investic ........................................................................................................................11 1.1 KLASIFIKACE INVESTIC V PODNIKU ........................................................................................................... 11 2 Základní charakteristiky dlouhodobých rozhod. úloh vyžadujících vklady .....................................13 3 Kritéria pro posuzování investice................................................................................................15 4 Metody hodnocení efektivnosti investic .......................................................................................16 4.1 METODY STATICKÉ .................................................................................................................................... 17 4.1.1 Celkový příjem z investice..............................................................................................17 4.1.2 Čistý celkový příjem .....................................................................................................18 4.1.3 Průměrné roční cash flow ..............................................................................................18 4.1.4 Průměrná roční návratnost ............................................................................................18 4.1.5 Průměrná doba návratnosti ...........................................................................................18 4.1.6 Doba návratnosti investice.............................................................................................19 4.1.7 Účetní průměrná rentabilita ...........................................................................................19 4.1.8 Průměrné roční náklady ................................................................................................20 4.1.9 Metoda diskontovaných (odúročených) nákladů .................................................................20 4.2 METODY DYNAMICKÉ ................................................................................................................................ 21 4.2.1 Čistá současná hodnota ................................................................................................21 4.2.2 Vnitřní výnosové procento ............................................................................................22 4.2.3 Index ziskovosti ...........................................................................................................23 4.2.4 Diskontovaná doba návratnosti ......................................................................................23 4.3 METODA REÁLNÝCH OPCÍ .......................................................................................................................... 24 5

Parametry potřebné pro výpočet jednotlivých metod .................................................................26 5.1 DOBA ŽIVOTNOSTI....................................................................................................................................... 26 5.2 KAPITÁLOVÉ VÝDAJE .................................................................................................................................. 26 5.3 CASH FLOW Z INVESTICE ............................................................................................................................. 27 5.3.1 Zisk po zdanění............................................................................................................28 5.3.2 Roční odpisy ...............................................................................................................28 5.3.3 Změny čistého pracovního kapitálu..................................................................................28 5.3.4 Příjmy z prodeje dlouh. hmotného majetku na konci životnosti ..............................................28 5.4 PODNIKOVÁ DISKONTNÍ MÍRA ..................................................................................................................... 29

6

Zdroje financování ................................................................................................................30

PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................................32 7

Charakteristika společnosti ....................................................................................................32 7.1 PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR ............................................................................................................................. 33

8

Hodnocení investice vybranými metodami................................................................................34 8.1 STRUKTURA KAPITÁLOVÝCH VÝDAJŮ ......................................................................................................... 34 8.2 ODHAD PENĚŽNÍCH TOKŮ Z INVESTICE ...................................................................................................... 35 8.3 POŘÍZENÍ INVESTICE PROSTŘEDNICTVÍM ÚVĚRU ........................................................................................ 36 8.3.1 Celkový příjem z investice..............................................................................................36 8.3.2 Čistý celkový příjem .....................................................................................................37 8.3.3 Průměrné roční cash flow .............................................................................................37

7

8.3.4 Průměrná roční návratnost ............................................................................................ 37 8.3.5 Průměrná doba návratnosti ........................................................................................... 38 8.3.6 Doba návratnosti ......................................................................................................... 38 8.3.7 Účetní průměrná rentabilita ........................................................................................... 39 8.3.8 Průměrné roční náklady ................................................................................................ 39 8.3.9 Metoda diskontovaných nákladů ..................................................................................... 40 8.3.10 Čistá současná hodnota ............................................................................................... 40 8.3.11 Vnitřní výnosové procento............................................................................................ 40 8.3.12 Index ziskovosti .......................................................................................................... 41 8.3.13 Diskontovaná doba návratnosti ..................................................................................... 41 8.3.14 Metoda reálných opcí ................................................................................................. 42 8.4. POŘÍZENÍ INVESTICE PROSTŘEDNICTVÍM PRONÁJMU ................................................................................... 42 8.4.1 Celkový příjem z investice ............................................................................................. 43 8.4.2 Čistý celkový příjem ..................................................................................................... 43 8.4.3 Průměrné roční cash flow .............................................................................................. 43 8.4.4 Průměrná roční návratnost ............................................................................................ 44 8.4.5 Průměrná doba návratnosti ........................................................................................... 44 8.4.6 Doba návratnosti ......................................................................................................... 44 8.4.7 Účetní průměrná rentabilita ........................................................................................... 45 8.4.8 Průměrné roční náklady ................................................................................................ 45 8.4.9 Metoda diskontovaných nákladů ..................................................................................... 46 8.4.10 Čistá současná hodnota ............................................................................................... 46 8.4.11 Vnitřní výnosové procento............................................................................................ 46 8.4.12 Index ziskovosti.......................................................................................................... 47 8.4.13 Diskontovaná doba návratnosti ..................................................................................... 47 8.4.14 Metoda reálných opcí ................................................................................................. 48 8.5 POŘÍZENÍ INVESTICE VLASTNÍMI PROSTŘEDKY ............................................................................................ 48 SHRNUTÍ .................................................................................................................................. 49 ZÁVĚR ...................................................................................................................................... 51 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ................................................................................................ 53 SEZNAM TABULEK .................................................................................................................. 54 SEZNAM GRAFŮ ...................................................................................................................... 54

8

ÚVOD A CÍLE PRÁCE V současné tržní ekonomice patří mezi jedno z nejdůležitějších rozhodnutí to, které souvisí s pořízením investice, jelikož toto rozhodnutí může ovlivnit další směr a stabilitu společnosti do budoucna, protože většina rozhodnutí o investici jsou tak rozsáhlá, že jsou z větší části nevratná a prostředky v investici vázané jsou takového rozsahu, že přijetí nevhodné investice může zvrátit prosperitu celé společnosti. Především malé společnosti nemají k dispozici potřebné specialisty a řeší pořízení investic bez využití metodického hodnocení výhodnosti a efektivnosti investičních projektů jen na základě vlastního uvážení, což v případě větších investičních projektů může mít až likvidační rozměr. Při rozhodování o případných investicích je třeba postupovat promyšleně, jelikož se pracuje s očekávanými hodnotami a je třeba brát v úvahu riziko a časový faktor. Základním nástrojem je investiční plán vycházející ze strategického podnikatelského plánu, který pouze rámcově řeší otázku, do čeho investovat nebo co investovat. Konkretizací investičního plánu jsou pak jednotlivé investiční projekty, které jsou k dispozici. Samotné rozhodování spočívá ve výběru přípustných projektů a rozhodnutí o jejich realizaci. Na základě výše uvedených argumentů důležitosti hodnocení podnikových investic jsem si pro svoji práci zvolil téma „Metody hodnocení podnikových investic“, ve kterém si mohu rozšířit své teoretické znalosti dané problematiky a současně uplatnit svoje získané praktické zkušenosti s pořizováním investic, které jsem nabyl v souvislosti s vedením vlastní společnosti. V teoretické části bakalářské práce formuluji na základě odborné literatury význam pojmu investice a klasifikuji investice v podniku a to především z pohledu účetnictví a z hlediska přínosu, který mají pro další rozvoj podniku. Dále definuji základní charakteristiky dlouhodobých rozhodovacích úloh vyžadujících vklady a podrobněji se zaměřuji na kritéria pro posuzování investice – výnosnost, rizikovost a dobu splacení. V nejdůležitější části této práce analyzuji metody hodnocení efektivnosti investic a to metody statické (celkový příjem z investice, čistý celkový příjem, průměrné roční cash flow, průměrná roční návratnost, průměrná doba návratnosti,doba návratnosti, účetní průměrná rentabilita, průměrné roční náklady, a metoda odúročených nákladů) a následně metody dynamické (čistá současná hodnota, vnitřní výnosové procento, index ziskovosti a diskontovaná doba návratnosti) a také zmiňuji i metodu reálných opcí. Následně se zabývám parametry potřebnými pro výpočet jednotlivých metod a to především dobou životnosti, kapitálovými výdaji, cash

9

flow z investice a podnikovou diskontní mírou. Poslední část teoretické práce je zaměřená na zdroje financování investičních projektů. Praktická část práce je věnována použití získaných znalostí ze zpracování teoretické části bakalářské práce a to na konkrétním příkladě pořízení výrobní investice rozhodnout, s využitím statických a dynamických metod hodnocení podnikových investic, který způsob financování dané investice bude nejvýhodnější. Aplikace těchto metod je provedena prostřednictvím mé vlastní společnosti JAHA Hanák s.r.o. Cílem mé práce je definovat pojem investice a provést jejich klasifikaci, popsat základní charakteristiky dlouhodobých rozhodovacích úloh vyžadujících vklady, určit kritéria pro posuzování investic, analyzovat statické a dynamické metody hodnocení efektivnosti investic a metodu reálných opcí, určit parametry potřebné pro výpočet jednotlivých metod a rozebrat zdroje financování investičních projektů. Úkolem v praktické části je na základě metod hodnocení efektivnosti investic porovnat varianty financování dané investice a vybrat tu, která nejlépe vyhovuje podmínkám dané společnosti. Záměrem práce je tedy rozhodnout, zda pořízení dané investice do vlastnictví společnosti prostřednictvím úvěru je výhodnější, než pronajmutí výrobního zařízení a rekonstrukce prostor vlastními finančními prostředky. Výzkumnou otázkou je, že při vysokých pořizovacích nákladech investice je pro společnost výhodnější si uvedený majetek pronajmout a rekonstrukci provézt ve vlastní režii než financovat danou investici prostřednictvím úvěru. Pro splnění cílů bakalářské práce využiji vědecké metody analýzu, popis a srovnávání, dále metody statické a dynamické a v neposlední řádě budu čerpat z vlastních zkušeností, které jsem získal při pořizování investic do vlastní společnosti. Tato práce svým obsahem může být prospěšnou pomůckou osobám, které plánují investiční projekt a mají v úmyslu využít úvěrového financování či pronájem výrobního zařízení, nebo také osobám, které se chtějí blíže seznámit s metodami hodnocení efektivnosti investic.

10

TEORETICKÁ ČÁST 1 Definice investic V odborné literatuře existuje řada dosti podobných definic týkajících se investic, se kterými jsem se při svém studiu literatury setkal. Nyní se podíváme na některé z nich. Investice jsou statky, které nejsou určeny k bezprostřední spotřebě, ale k výrobě dalších statků (spotřebních i výrobních) v budoucnu. Z hlediska finančního je lze charakterizovat jako jednorázově vynaložené zdroje, které budou přinášet peněžní příjmy během delšího budoucího období. Jde tedy rovněž o odložení spotřeby za účelem získání budoucích užitků, za účelem rozmnožení majetku a bohatství vůbec. 1 Je to suma kapitálových výdajů, vynaložených na získání konkrétního druhu aktiv. Investování je proces, který může mít různé časové trvání: investice je finanční operace, kterou se získává majetek v různém časovém období.2

1.1 Klasifikace investic v podniku Z pohledu účetnictví lze investice klasifikovat podle druhu majetku, který je nově pořízen, na investice 3: hmotné, jde o výstavbu nových budov, staveb, dopravních cest, o nákup pozemků, strojů, výrobního zařízení, dopravních prostředků potřebných k další výrobě, s dobou použitelnosti delší jak 1 rok. V účetnictví jsou vedeny jako dlouhodobý hmotný majetek. nehmotné, jako je nákup know-how, licencí, softwaru, autorských práv, výdaje na výzkumné a podobné činnosti, zřizovací výdaje, s dobou použitelnosti delší jak 1 rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektování principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku, finanční, jako je nákup dlouhodobých cenných papírů, vklady do investičních a jiných společností, dlouhodobé půjčky, nákup nemovitostí s cílem obchodovat s nimi a získat

1

SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. Praha : Grada, 1996. s. 274-275. ISBN 80-7169-211-5. VLACHYNSKÝ, K. a kol. Co by měl vědět podnikatel o financích.Bratislava: FITR, 1993. s. 57. 3 SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada, 2008. s. 106. ISBN 978-80247-2424-9. 2

11

úroky, dividendy nebo zisk. V účetnictví jsou vedeny jako dlouhodobý finanční majetek. Z pohledu přínosu, který mají pro následující rozvoj společnosti je možné investice rozdělit na4: regulatorní, které musí být realizovány, aby společnost mohla dále působit na stávajících trzích se stávajícími produkty. Takové investice jsou chápány jen jako vynaložení peněz, ačkoli ve skutečnosti lze jejich užitek vyčíslit přes ztráty, které by společnost měla, kdyby tyto investice provedeny nebyly. Regulatorní investice je většinou nutné provádět při vzniku nového zákona, předpisu nebo normy související např. s bezpečností práce, ochranou životního prostředí, obnovovací, kdy je původní zařízení nahrazováno novým, které je alespoň tak dobré, aby bylo schopné stejné produkce ve stejném objemu jako zařízení předcházející. Jde o investice potřebné k dlouhodobé stabilitě společnosti, rozvojové, které se specializují na pořizování jiných zařízení nad rámec nutné obnovy, jejich úkolem je zajistit další růst společnosti.

4

SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada, 2008. s. 106-107. ISBN 97880-247-2424-9.

12

2

Základní

charakteristiky

dlouhodobých

rozhod.

úloh

vyžadujících vklady Dlouhodobé rozhodovací úlohy mají některé velmi důležité charakteristiky5: a) Jejich řešení je založeno na posuzování vzájemných vztahů zejména následujících veličin: investiční (kapitálové) výdaje - na pořízení dlouhodobého majetku, přínosů (efektů), které budou investice poskytovat postupně po jejím pořízení (uvedení do provozu), efekt na konci trvání investice (např. výnos z prodeje cenného papíru), dodatečné investiční výdaje – během „života investice“ (např. náklady na generální opravy nebo na obnovu), – na konci investice (např. výdaje na úpravu pozemků po skončení povrchové těžby). b) Výdajové, příjmové charakteristiky se mohou pouze odhadovat. c) Uskutečněné rozhodnutí nelze vrátit. d) S investičními projekty jsou spojena relativně velká rizika, a to: věcného charakteru (např. provozní parametry stroje jsou horší, než se předpokládalo), časového charakteru (např. rychlé zastarávání stroje), mikroekonomického charakteru (např. realizace projektu přináší menší zisk, než se předpokládalo, což stěžuje splácení úvěru), makroekonomického charakteru (např. inflace nebo recese a s ní spojený pokles zájmu o produkty, které uvádíme na trh). e) Investiční rozhodování vyžaduje obvykle velké částky vkladů, které není možno vždy zajistit z vlastních zdrojů, proto investiční rozhodování je úzce spojeno s rozhodováním o způsobu financování. f)

Při investičním rozhodování je důležité do jakých majetkových položek se kapitál investuje: do dlouhodobého hmotného majetku, do dlouhodobého nehmotného majetku, do finančních investic ve formě podílové účasti v jiném podniku, do cenných papírů se záměrem delšího držení nebo,

5

KRÁL, B. a kol. Nákladové a manažerské účetnictví. Praha: Prospektrum, 1997. s. 339-341. ISBN 80- 7175060-3.

13

do jiných typů investic. V případě dlouhodobého hmotného majetku je potřeba rozlišovat investice na několik kategorií: např. obnovovací a rozvojové, investice určené pro výrobky na zavedené nebo dosud neznámé trhy apod. Tyto kategorie investic mohou mít svá specifika v metodice hodnocení a zejména pak v míře rizika, která ovlivňuje mimo jiné i výše použité diskontní sazby. g) Při investičním rozhodování je třeba rozlišovat minimálně dvě krajní výchozí situace: předem je vymezen jasný cíl popř. funkce, kterou má investice plnit a hledá se jen nejefektivnější řešení mezi variantami, které se vzájemně vylučují, součástí tohoto rozhodnutí je i stanovení potřeby investovaného kapitálu, ,je k dispozici určitá omezená částka kapitálu a hledá se nejvhodnější způsob jeho vložení do dílčích investic, aby se získalo co nejvyšší zhodnocení investovaného kapitálu.

14

3 Kritéria pro posuzování investice Rozhodujícími kritérii pro posuzování investic jsou:6 výnosnost (rentabilita), vztah mezi výnosy (cash flow), které investice za dobu své existence přinese a náklady, které jejich pořízení a provoz stojí, rizikovost, tj. jaké je nebezpečí, že nebude dosaženo očekávaných výnosů, doba splácení (tzv. stupeň likvidity investice), tj. doba (rychlost) přeměny investice zpět do peněžní podoby. Ideální investice je taková, která má vysokou výnosnost, je bez rizika a co nejdříve se zaplatí.

6

SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. Praha : Grada, 1996. s. 282. ISBN 80-7169-211-5.

15

4 Metody hodnocení efektivnosti investic K hodnocení efektivnosti investičních projektů a jejich výběru máme k dispozici několik kritérií, které se od sebe liší někdy velice zásadně a někdy jen o různé technické postupy. Cílem některých je snížení nákladů, jiných zvýšení výroby nebo zisku. Proto za obecný efekt investic budu považovat právě cash flow (peněžní příjem). 7 Metody hodnocení investic se obvykle dělí na dvě skupiny8: metody statické, které nepřihlížejí k působení faktoru času, používají se u méně významných projektů, u projektů s krátkou dobou životnosti a v případech, kdy diskontní faktor je nízký, metody dynamické, které přihlížejí k působení faktoru času a jejichž základem je aktualizace (diskontování) všech vstupních dat vstupujících do výpočtu, vhodné jsou při projektech, kde se počítá s delší dobou pořízení investice, a zejména s delší dobou ekonomické životnosti, což je případ většiny reálných investic. Vliv faktoru času Faktor času působí, že současné výdaje (příjmy) hodnotíme výše než výdaje (příjmy) uskutečněné za rok nebo za několik let. Tudíž projekty, které budou přinášet přínosy po delší dobu jejich ekonomické užitečnosti, by měly být hodnoceny nikoli na základě nominálních budoucích hodnot, ale na bázi jejich dnešních hodnot. Z tohoto je zřejmé, že faktor času se váže k peněžním tokovým veličinám, nikoli k akruálním veličinám.9 Čisté peněžní toky se mohou počítat dvojím způsobem10: přímý způsob, který se zakládá na výpočtu rozdílu mezi peněžními příjmy a peněžními výdaji spojenými s provozem (držením) příslušného majetku, nepřímý způsob, vychází ze snahy vymezit složky, které představují (obsahují) čisté peněžní toky. Výstupem investičního procesu jsou z dlouhodobého hlediska dvě složky:  čistý zisk (zisk po odečtení daně z příjmů),  odpisy, které jsou sice nákladem, ale nejsou výdajem.

7

SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. Praha : Grada. 1996. s. 291-292. ISBN 80-7169-211-5. SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. Praha : Grada, 1996. s. 292. ISBN 80-7169-211-5. 9 KRÁL, B. a kol. Nákladové a manažerské účetnictví. Praha: Prospektrum, 1997. s. 344. ISBN 80- 7175-060-3. 10 KRÁL, B. a kol. Nákladové a manažerské účetnictví. Praha: Prospektrum, 1997. s. 344. ISBN 80- 7175-060-3. 8

16

4.1 Metody statické Pro racionální vyhodnocení investic pouze na základě informací o nich existuje řada jednoduchých technik. V případě, kdy používáme jen informace o peněžních tocích souvisejících s investováním a následným provozem nějakého zařízení, pak hovoříme o metodách statických. Ty se zaměřují na sledování cash flow z investice a různým způsobem je poměřují s počátečními výdaji. Neberou v potaz riziko a časový průběh jen omezeně, ale i tak jsou dobré pro rychlé a snadné vyhodnocení a zejména pro vyloučení nevýhodných investic.11 Mezi metody, které nepřihlížejí k faktoru času patří: celkový příjem z investice, čistý celkový příjem, průměrné roční cash flow, průměrná roční návratnost, průměrná doba návratnosti, doba návratnosti, účetní (průměrná) rentabilita (ÚRI), průměrné roční náklady, metoda odúročených (diskontovaných) nákladů. Nyní se na tyto metody podrobněji podívám. 4.1.1 Celkový příjem z investice Celkový příjem z investice se spočítá jako součet všech peněžních toků, tj.12: n

CP

CF 1

CF 2

...

CF n

CF i i 1

Kde: CFi - cash flow v roce i

11

SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada, 2008. s. 111. ISBN 978-80247-2424-9. 12 SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada, 2008. s. 111. ISBN 978-80247-2424-9.

17

4.1.2 Čistý celkový příjem Čistý celkový příjem z investice je celkový příjem upravený o počáteční výdaj13: n

NCP

CP

IN

IN

CF i i 1

Kde:

IN - počáteční investovaný výdaj, CP- celkový čistý příjem.

4.1.3 Průměrné roční cash flow Průměrné roční cash flow plynoucí z investice se spočte následujícím způsobem14: CP

Ø CF

Kde:

n

CP - celkový příjem, n - počet let životnosti investice.

4.1.4 Průměrná roční návratnost Průměrná roční návratnost tj. kolik procent investované částky se ročně průměrně vrátí15: Ør

Ø CF IN

Kde: Ø CF , IN je viz výše. 4.1.5 Průměrná doba návratnosti Průměrnou dobu návratnosti můžeme vyjádřit následujícím způsobem16: Ø doba

Kde:

1 Ør

Ø r určíme z předchozí metody.

(Jinak je možné průměrnou dobu návratnosti také spočítat přímo jako investiční výdaj dělený průměrným ročním cash flow = IN/ Ø CF) 13

SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada, 2008. s. 111. ISBN 978-80247-2424-9. 14 SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada, 2008. s. 111. ISBN 978-80247-2424-9. 15 SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada, 2008. s. 111-112. ISBN 97880-247-2424-9. 16 SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada, 2008. s.112. ISBN 978-80247-2424-9.

18

4.1.6 Doba návratnosti investice Toto kritérium vyjadřuje počet let, během nichž přínosy vyjádřené peněžními toky uhradí investiční výdaje. Musí být splněna podmínka, že životnost dlouhodobého majetku je alespoň tak dlouhá jako návratnost investice. Jsou-li roční přínosy stálé, lze dobu návratnosti zjistit níže uvedeným způsobem17: DN = I/průměrné roční CF Nejsou-li roční přínosy pravidelné, musí se výpočet udělat postupně.

Proti použití tohoto kritéria jsou tyto argumenty18: hodnocení se provádí pouze na základě přínosů, které poskytuje projekt do doby, kdy se investiční výdaj vrátí ve formě příjmů odpovídajících přínosům, nepřihlíží se zde tedy ke všem přínosům, propočet nebere v úvahu vliv působení času, to může vést i k výběru projektu, jehož čistá současná hodnota je negativní, což by bylo normálně důvodem nepřijetí projektu. 4.1.7 Účetní průměrná rentabilita Účetní rentabilita investic vyjadřuje vztah19: ÚRI = průměrný roční zisk/průměrná roční hodnota dlouhodobého majetku v zůstatkové ceně

U tohoto ukazatele se tedy nevychází z peněžních toků, nýbrž za přínos se považuje průměrný roční zisk. Jindy se vychází z hodnot za celou životnost projektu. Ukazatel vychází proto z tzv. akruálního principu vymezení nákladů a výnosů, jelikož nebere zřetel na investiční výdaje, ale na průměrnou zůstatkovou cenu majetku.

17

KRÁL, B. a kol. Nákladové a manažerské účetnictví. Praha: Prospektrum, 1997. s. 350. ISBN 80- 7175-060-3. KRÁL, B. a kol. Nákladové a manažerské účetnictví. Praha: Prospektrum, 1997. s. 350-351. ISBN 80- 7175060-3. 19 KRÁL, B. a kol. Nákladové a manažerské účetnictví. Praha: Prospektrum, 1997. s. 351. ISBN 80- 7175-060-3. 18

19

4.1.8 Průměrné roční náklady V určitých, spíše výjimečných situacích lze užít i nákladová kritéria hodnocení efektivnosti investic. Vypočítávají se průměrné roční náklady jednotlivých technických variant a za nejefektivnější se považuje varianta s nejnižšími náklady20. PN = O + i x I + NP Kde: O – průměrné roční odpisy, i – průměrný roční úrok, NP – průměrné roční provozní náklady bez odpisů, I – investiční výdaj. Výpočet dovoluje určit pouze průměrné náklady variant, popř. úspory z realizace určité varianty ve vztahu k jiné variantě. 4.1.9 Metoda diskontovaných (odúročených) nákladů Metoda diskontovaných nákladů se od předchozí metody liší tím, že nevychází z průměrných veličin, ale diskont vyžaduje odúročení nákladů během celé životnosti projektu. Za předpokladu investičního výdaje v roce nula, je základní tvar výpočtu velmi jednoduchý:21

ON

Kde:

I

NP

d

I – investiční výdaj, NP – diskontované provozní náklady vzniklé od uvedení projektu do provozu.

V této základní formě se investiční výdaje tedy nediskontují a diskont se omezuje na provozní náklady, které neobsahují odpisy, nebere se zřetel ani na finanční náklady (úroky), protože na tento aspekt se nepřímo bere zřetel pomocí diskontu.

20 21

KRÁL, B. a kol. Nákladové a manažerské účetnictví. Praha: Prospektrum, 1997. s. 352. ISBN 80- 7175-060-3. KRÁL, B. a kol. Nákladové a manažerské účetnictví. Praha: Prospektrum, 1997. s. 353. ISBN 80- 7175-060-3.

20

Velmi často se přitom předpokládají stálé roční provozní náklady. Potom má výpočet následující tvar22:

N

ON

I

NP

1

i

-n

n 1

4.2 Metody dynamické Metody dynamické berou v úvahu nejen výnosy investic, ale také jejich rozložení v čase a riziko, které je zahrnuto do metod přepočtem budoucích cash flow na současnou hodnotu (tzv. diskontováním). Jako diskontní míru je vhodné použít podnikovou diskontní míru, která odráží podnikové riziko prostřednictvím požadovaného výnosu. 23 Mezi metody, které přihlížejí k faktoru času patří24: čistá současná hodnota (NPV - Net Present Value), vnitřní výnosové procento (IRR –Internal Rate of Return), index ziskovosti (PI – Profitability Index), diskontovaná doba návratnosti (PP-Payback Period). 4.2.1 Čistá současná hodnota Čistá současná hodnota je absolutní, a to rozdílově koncipovaný ukazatel. Zjednodušeně je to rozdíl mezi současnou hodnotou přínosů a současnou hodnotou investičních výdajů. Dále budu předpokládat, že investiční výdaj je jednorázový, uskutečněný v roce 0. Kladné toky jsou peněžní příjmy (inflows), jak z provozní činnosti, tak i z prodeje investice při skončení jejího užívání. Záporné toky (outflows) jsou investiční výdaje, včetně případných výdajů při ukončení činnosti. Podmínkou přijetí projektu je kladná čistá současná hodnota25:

NPV

IN

CF 1 (1

WACC)

CF 2 (1

WACC)

2

...

22

n

CF n (1

WACC)

n

IN i 1

CF i (1

WACC)

i

KRÁL, B. a kol. Nákladové a manažerské účetnictví. Praha: Prospektrum, 1997. s. 353. ISBN 80- 7175-060-3. SCHOLLEOVÁ, H. Investiční controlling. Jak hodnotit investiční záměry a řídit podnikové investice. Praha: Grada, 2009. s. 60. ISBN 978-80-247-2952-7. 24 SCHOLLEOVÁ, H. Investiční controlling. Jak hodnotit investiční záměry a řídit podnikové investice. Praha: Grada, 2009. s. 60. ISBN 978-80-247-2952-7. 25 KRÁL, B. a kol. Nákladové a manažerské účetnictví. Praha: Prospektrum, 1997. s. 345. ISBN 80- 7175-060-3. 23

21

Kde:

IN - počáteční investiční výdaj CFi - cash flow v roce i n - počet let WACC - vážené náklady na kapitál NPV udává, kolik peněz nad částku, která je investována dostane podnik navíc

Je-li v diskontní míře zahrnuta i riziková prémie, pak investici můžeme přijmout i přes její riziko. V případě, že je čistá současná hodnota rovna nule, bylo docíleno právě požadované výnosnosti (požadovaného zúročení) investovaných peněz. Je-li čistá současná hodnota záporná, investici musíme odmítnout.26 Toto hodnocení se uplatňuje zejména při delším trvání projektu. Proto se obvykle zjednodušuje výpočet tím, že se neuvádí odhad prodejní ceny na konci doby životnosti, jelikož by to mohlo být u finančních investic nereálné. V případě, kdy vybíráme mezi dvěma projekty, dáme přednost tomu projektu, který má vyšší čistou současnou hodnotu. 4.2.2

Vnitřní výnosové procento

Vnitřní výnosové procento (vnitřní míra výnosu) vychází ze stejných zásad vyjádření faktoru času jako čistá současná hodnota. Nejde ovšem o absolutní ukazatel, ale o ukazatel úrokové míry (procenta), pomocí které je třeba diskontovat přínosy projektu, aby se jejich současná hodnota rovnala investičním (kapitálovým) výdajům27.

n

IN i 1

CFi (1

IRR)

i

0

Pokud budeme vybírat mezi dvěma a více variantami investování, pak s pohledu vnitřního výnosového procenta, je výhodnější ta varianta s vyšším IRR. Metoda vnitřního výnosového procenta není univerzálně použitelná. Lze ji použít pouze v případě tzv. konvenčních peněžních toků tzn. tam, kde na začátku investičního procesu probíhá jeden nebo více záporných peněžních toků a ostatní už jsou kladné. V těchto tocích jsou i obsaženy prvotní kapitálové výdaje. Za podmínky nekonvenčních toků, kdy uvedené toky protínají pomyslnou nulu vícekrát, je tedy více vnitřních výnosových měr a tato metoda

26

SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. Praha : Grada, 1996. s. 296. ISBN 80-7169-211-5. KRÁL, B. a kol. Nákladové a manažerské účetnictví. Praha: Prospektrum, 1997. s. 347. ISBN 80-7175-060-3.

27

22

není nadále vhodná. A dále v případech, kdy za dobu životnosti nedojde ani jednou ke změně znaménka, vnitřní výnosové procento vůbec neexistuje. 28 4.2.3 Index ziskovosti Na výše uvedenou metodu čisté současné hodnoty navazuje metoda indexu ziskovosti29 (Profitability Index - PI), který z ní přímo vychází. Je to relativní ukazatel, který lze vyjádřit následujícím vztahem: n

PI

i 1

CF i (1

WACC) IN

i

PV IN

Index ziskovosti je poměr diskontovaných peněžních toků z investice a kapitálových výdajů. Jestliže se rozhodneme na základě tohoto indexu ziskovosti o uskutečnění nebo neuskutečnění daného investičního projektu, učiníme tak v souladu s metodou čisté současné hodnoty: PI>1 je ekvivalentní s NPV>0, PI=1 s NPV=0, PI<1 s NPV<0. Prostřednictvím PI můžeme srovnávat i více investičních variant, kdy relativně výhodnější bude ten projekt, který má nejvyšší index ziskovosti. 4.2.4 Diskontovaná doba návratnosti Doba návratnosti je období (dáno počtem let), za které tok cash flow přinese hodnotu, která se rovná počátečním kapitálovým výdajům na investici. Výpočet je srovnatelný jako při použití statické metody, ale postupně načítaná cash flow budou v současných hodnotách, tedy diskontovaná30. Výsledkem použití této metody je rozhodnutí firmy, že přijme právě takový projekt, jehož hotovostní toky uhradí kapitálové výdaje na něj, a to do období, které si firma určí. Nejdéle však do konce doby životnosti projektu. Za lepší je považována ta investice, která uhradí své výdaje spojené s investicí hotovostními toky co nejdříve a samozřejmě v době životnosti.

28

SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada, 2008. s.120. ISBN 978-80247-2424-9. 29 SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada, 2008. s. 121. ISBN 978-80247-2424-9. 30 SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada, 2008. s. 122 -123. ISBN 978-80-247-2424-9.

23

Mezi nedostatky metody doby návratnosti patří, že: zanedbává toky, které investice přinese po splacení, je zde subjektivita při určování doby návratnosti, která nebere v úvahu to, že investiční projekty, jejichž efektivnost bude měřena touto návratností, mohou mít různou životnost. Je potom jasné, že v případě příliš krátkého období, budou z výběru vyloučeny dobré projekty (přinášející vyšší NPV) z důvodu toho, že byly navrhovány jako dlouhodobé. Z těchto důvodů lze tuto metodu použít pouze pro projekty, které jsou navrženy se stejným časovým horizontem, přičemž je vhodné ji použít k hodnocení: u projektů, kde je krátká životnost, u projektů, kde je vysoké riziko, nebo jako doplňkové kritérium hodnocení.

4.3 Metoda reálných opcí Přes všechny výhody dynamických metod se na základě empirického průzkumu ukázalo, že se řada manažerů rozhodla pro realizaci investic se zápornou hodnotou NPV a to z toho důvodu, že NPV nezahrnuje jeden důležitý aspekt rozhodovacího procesu a tím je dodatečná možnost rozhodování, kterou disponuje společnost i v průběhu realizace projektu. Možnost měnit již přijatá rozhodnutí můžeme vnímat jako právo (nikoliv však povinnost) udělat v budoucnu za cenu výdaje dodatečných prostředků změnu, která může být zdrojem dodatečných finančních toků. Je-li s investicí spojeno podobné právo, můžeme jeho hodnoty spočítat pomocí analogie se stanovením hodnoty finančních opcí a následně na jeho základě zvětšit klasicky spočítanou NPV. Pro rozšířenou NPV* potom platí31: NPV* = NPV + hodnota připojené opce

31

SCHOLLEOVÁ, H. Investiční controlling. Jak hodnotit investiční záměry a řídit podnikové investice. Praha: Grada, 2009. s. 105. ISBN 978-80-247-2952-7.

24

Základní klasifikace reálných opcí dělí opce do tří skupin32: opce učení, jsou taková práva, která umožňují odsunout rozhodnutí v závislosti na pozdějších poznatcích o skutečném vývoji některých rizikových faktorů, jejich charakteristickým znakem je vyčkávání do doby, kdy bude k dispozici více informací a teprve následně dojde k realizaci, nabízejí se k využití v předinvestiční fázi, patří mezi ně zejména opce vyčkávání s realizací projektu nebo opce rozfázování projektu do více částí, opce růstové, které se nabízejí využít v průběhu investiční a provozní fáze, hodnota investice je v podstatě určená tvorbou budoucích úspěšných investičních možností, na které je možné navázat, patří mezi ně zejména inovační opce, což znamená tvorbu nových produktů či opce růstu tj. pronikání na nové trhy nebo obsazování starých ve větší míře, opce jištění, umožňují v případě nepříznivého vývoje na trhu operativně reagovat a redukovat možné záporné výkyvy platebních toků, patří mezi ně zejména opce záměny, která nejčastěji dovoluje podle vývoje situace měnit vstupy produkce, opce přerušení umožňující podle sezónních nebo cyklických výkyvů hospodářství dočasně projekty uzavřít s minimálními náklady či opce ukončení projektu, kdy je neúspěšný projekt opuštěn dříve, než ztráta z něj neúměrně naroste.

32

SCHOLLEOVÁ, H. Investiční controlling. Jak hodnotit investiční záměry a řídit podnikové investice. Praha: Grada, 2009. s. 106. ISBN 978-80-247-2952-7.

25

5 Parametry potřebné pro výpočet jednotlivých metod K výpočtům ukazatelů jednotlivých statických či dynamických metod hodnocení podnikových investic je potřebné mít k dispozici následující parametry33: dobu životnosti, kapitálové výdaje, peněžní toky (cash flow) z investice, diskontní faktor.

5.1 Doba životnosti Doba životnosti daného investičního projektu je stanovena každou společností individuálně. Zejména u malých a středních společností se z důvodu zjednodušení účetnictví někdy doba životnosti shoduje s daňovou životností, pro kterou je tato délka pevně stanovena v návaznosti na odpisovou skupinu, do které předmět daně z příjmů patří.

5.2 Kapitálové výdaje „V nejširším slova smyslu můžeme kapitálové výdaje charakterizovat jako veškeré peněžní výdaje většího rozsahu, u nichž se očekává jejich přeměna na budoucí peněžní příjmy během delšího časového období.“34 V kapitálových výdajích na dlouhodobý hmotný majetek jsou obsaženy: výdaje na jeho pořízení, výdaje spojené s trvalým přírůstkem čistého pracovního kapitálu vyvolané touto investicí. Mezi výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného majetku patří především: příprava a zajištění výstavby, realizace samotné stavby, koupě stroje či jiného zařízení, výzkum a vývoj přímo související s pořízením investice,

33

VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přepracované vydání. Praha : Ekopress, 2006. s. 62. ISBN 80-86929-01-9. 34 VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přepracované vydání. Praha : Ekopress, 2006. s. 62. ISBN 80-86929-01-9.

26

nutnost výchovy a zapracování nových pracovníků potřebných k chodu pořizovaného projektu, clo a kurzové rozdíly spojené s pořízením investice ze zahraničí, a v neposlední řadě výdaje spojené s nemožností alternativního využití prodeje pozemku, který byl použit ke stavbě a firma tím přišla o příjmy z jeho prodeje. Výdaje spojené s pořízení dlouhodobého hmotného majetku mohou být sníženy o příjmy z prodeje nahrazovaného dlouhodobého hmotného majetku či sníženy nebo zvýšeny o daňové efekty spojené s tímto prodejem. Výdaje na trvalý přírůstek čistého pracovního kapitálu: Obstarání nového dlouhodobého hmotného majetku často vyvolává zvýšení oběžných aktiv mezi které patří zásoby či pohledávky a je také doprovázen růstem krátkodobých pasiv. Přírůstek čistého pracovního kapitálu bude tedy rozdíl mezi přírůstkem oběžného majetku a přírůstkem upravených krátkodobých pasiv.35

5.3 Cash flow z investice Od korektního odhadu ročního cash flow z investice se odvíjí věrohodnost všech metod hodnocení. Nicméně díky délce životnosti projektu, která může být v případě staveb i několik desítek let, je velmi náročné určit dílčí roční hotovostní toky vázané k investici. A předpoklad cash flow bude vždy jen odhadování v nějaké predikované ideální situaci. Těžko ovšem můžou zahrnovat různé nepředvídatelné vlivy, které mohou v budoucnu nastat. Do výpočtu cash flow by měly být zahrnovány následující položky, které se vztahují k jednomu roku: zisk po zdanění, roční odpisy, změny čistého pracovního kapitálu, příjem z prodeje dlouhodobého hmotného majetku na konci jeho životnosti.

35

VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přepracované vydání. Praha : Ekopress, 2006. s. 63. ISBN 80-86929-01-9.

27

5.3.1 Zisk po zdanění Zisk po zdanění vychází z přírůstku tržeb a očekávané změny provozních nákladů v důsledku realizace investice. Dle stanoviska většiny finančních teoretiků nemají být očekávané peněžní toky z projektu snižovány o úrokové platby spojené s financováním projektu. To znamená, že do provozních nákladů nemají být zahrnovány placené úroky z úvěru popřípadě jiných forem cizího kapitálu v souvislosti s projektem. Důvodem pro tento názor je i diskontování peněžních toků z investice, jelikož v určené diskontní míře jsou tyto úroky zahrnuty. Placené úroky ovšem snižují zisk pro výpočet daňové povinnosti, z toho důvodu se musí nejdříve do výpočtu příslušného cash flow zahrnout a poté o ně cash flow opět zvýšit. 5.3.2 Roční odpisy Roční odpisy reprezentují náklady společnosti ale nejsou to peněžní výdaje. Z pohledu nákladů tedy snižují zisk před zdaněním, a tedy obdobně jako výše uvedené placené úroky sníží výslednou daň. Protože nejsou skutečnými peněžními výdaji, je nutné je pro účely cash flow znovu přičíst. 5.3.3 Změny čistého pracovního kapitálu Změna čistého pracovního kapitálu nepatří pouze ke kapitálovým výdajům, protože se změna nemusí uskutečnit pouze jednorázově na začátku projektu, ale i během celé jeho životnosti. 5.3.4 Příjmy z prodeje dlouh. hmotného majetku na konci životnosti Příjem se dá vyčíslit následujícím způsobem:

PDHM

Kde:

(Tc

Zc) (1

t),

PDHM - příjem z prodeje dlouhodobého hmotného majetku, Tc - tržní cena prodaného majetku, Zc - cena zůstatková a t - daňová sazba.

28

5.4 Podniková diskontní míra Určená diskontní podniková míra působí na hodnotu investičního projektu. Lze ji vystihnout pomocí průměrných nákladů kapitálu (Weighted Average Cost of Capital – WACC): WACC

Kde:

rd (1

t)

D C

re

E C

,

rd - náklady na cizí kapitál (tzn. úrok), t - sazba daně z příjmu právnických osob, D objem cizího kapitálu, C - celkový dlouhodobě investovaný kapitál, re - náklady na vlastní kapitál, E - objem použitého vlastního kapitálu.

Podniková

diskontní

míra

vyjadřuje

minimální

požadované

zhodnocení

úměrné

36

podstoupenému riziku.

36

SCHOLLEOVÁ, H. Investiční controlling. Jak hodnotit investiční záměry a řídit podnikové investice. Praha: Grada, 2009. s. 37. ISBN 978-80-247-2952-7.

29

6 Zdroje financování Zdroje financování projektu lze třídit podle více hledisek, z nichž nejvýznamnějším patří místo, odkud se tyto zdroje získávají a vlastnictví těchto zdrojů. Podle místa se rozlišují interní a externí zdroje financování tj. interní a externí kapitál.37 Interní zdroje financování přicházejí v úvahu, jestliže projekt realizuje již existující firma. Tyto zdroje představují výsledky vlastní podnikatelské činnosti firmy a tvoří je především: zisk po zdanění, který podnik vytvořil v minulosti a nevyplatil jej v podobě dividend a podílu na zisku, přičemž nerozdělený zisk tvoří především zdroj pro investice rozvojové, odpisy a přírůstky rezerv, které představují nákladové položky, jež však nejsou výdaji, přičemž základním interním zdrojem zejména pro obnovovací investice jsou odpisy, odprodej některých složek dlouhodobého majetku, který se málo využívá resp. přináší malé výnosy, snížení oběžných aktiv tj. především zásob a pohledávek. Pro realizaci projektů nově vznikající firmami lze použít pouze externí zdroje. Mezi tyto základní zdroje patří38: původní vklady vlastníků a jejich zvyšování, dlouhodobé bankovní resp. dodavatelské úvěry, dluhopisy (obligace), krátkodobé bankovní úvěry, sloužící k financování části oběžných aktiv projektu, účasti, které představují vklady dalších subjektů, subvence a dary, poskytované ze státního rozpočtu, ze specializovaných fondů, rizikový kapitál. Druhé hledisko člení zdroje financování na vlastní kapitál (vlastní zdroje) a cizí kapitál (cizí zdroje). Vlastní kapitál činí veškeré interní zdroje financování a některé z externích zdrojů financování. Podstatné je, že není potřeba splácet a představuje bezpečný zdroj financování investičních projektů. Naproti tomu u cizího kapitálu je potřeba hradit jeho náklady a jednak

37

FOTR, J., SOUČEK, I. Investiční rozhodování a řízení projektu. Jak připravovat, financovat a hodnotit projekty, řídit jejich riziko a vytvářet portfolio projektů. Praha: Grada, 2010. s. 45–46. ISBN 978-80-247-2424-9. 38 FOTR, J., SOUČEK, I. Investiční rozhodování a řízení projektu. Jak připravovat, financovat a hodnotit projekty, řídit jejich riziko a vytvářet portfolio projektů. Praha: Grada, 2010. s. 46. ISBN 978-80-247-2424-9.

30

tento kapitál splatit. Proto představuje tento kapitál značně rizikovější způsob financování investičních projektů.39

39

F OTR, J., SOUČEK, I. Investiční rozhodování a řízení projektu. Jak připravovat, financovat a hodnotit projekty, řídit jejich riziko a vytvářet portfolio projektů. Praha: Grada, 2010. s. 46.ISBN 978-80-247-2424-9.

31

PRAKTICKÁ ČÁST 7 Charakteristika společnosti Společnost JAHA Hanák s.r.o. (dále je „společnost“) byla založena zakládající listinou jako společnost s ručením omezeným dne 22.listopadu 2004 a vznikla 10. února 2005 zápisem do obchodního rejstříku. Předmětem podnikání je řeznictví a uzenářství, hostinská činnost a pěstitelská pálenice40. K 1.1.2010 došlo ve společnosti JAHA Hanák s.r.o. k reorganizaci a k převodu vlastnických práv. Sídlo společnosti je ve městě Moravská Třebová s počtem obyvatel do cca 10 500. Společnost má základní kapitál ve výši 200 000 Kč, který je plně splacen. Zaměstnává celkem 14 zaměstnanců a je plátce daně z přidané hodnoty. Zaměření společnosti je na široký sortiment masné produkce. Nabízí výrobky od párků (např. debrecínské, libové, jemné), klobás (např. zbojnické, maďarské, dunajské) až po zabíjačkové produkty (např. tlačenka, jaternice, kroupová jelítka). Co se týče současných odběratelů, tak je jejich struktura tvořena z poloviny aktivními zákazníky. Obrat společnosti tvoří z jedné třetiny dodávky na fakturaci a ze dvou třetin hotovostní příjem. Konkurenci má společnost ve třech obchodních domech a ve dvou soukromých řeznictvích. Společnost má ale konkurenční výhody v tom, že její prodejna je umístěna ve středu města a k tomu na pěší zóně. A především její hlavní výhoda je v tom, že se jedná o rodinnou firmu, která se vyznačuje velkou pružností řízení, hladkou komunikací, odhodláním k většímu výkonu a houževnatostí. Nákup a distribuci zajišťují dva pracovníci, výrobnu obsluhují tři pracovníky a o uspokojování potřeb zákazníků na prodejně se starají další dva zaměstnanci. Výkyvy v odbytu v rámci roku jsou zanedbatelné, na společnost pouze dolehla krize minulého roku, která se projevila snížením jejích dodávek, jinak je finanční situace společnosti stabilní.

40

Obchodní rejstřík a sbírka listin. [online].[cit. 2011-05-10]. Dostupné na: < http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares_es.html.cz/>.

32

7.1 Podnikatelský záměr Jelikož se společnost specializuje na výrobu, distribuci masa, masných a uzenářských výrobků, které je hlavním předmětem podnikání a chce být na svém trhu konkurenceschopná, tak se rozhodla investovat do koupě nového zařízení, jelikož současné zařízení je buď ve fázi dosluhující a to vlivem jeho stáří a opotřebení a nebo svou kapacitou či výkonem již nepostačuje současné poptávce. Vedení společnosti předpokládá, že touto investicí dojde ke zkvalitnění výrobků, k dosáhnutí nižších nákladů na jednotku produkce, tím pádem se zvýší zájem o její výrobky (stoupnou dodávky ke stávajícím zákazníkům) a dojde ke zvýšení tržeb. Po provedené investici společnost plánuje provést reklamní kampaň v regionálním tisku a na jejímž základě získat nové zákazníky. S koupí zařízení je spojena i rekonstrukce výrobních a prodejních prostor. V současné době má společnost k dispozici udírnu - stáří 10 let, narážku uzenin - stáří 13 let, kutr - stáří 15 let, míchačku a řezačku masa - stáří 5 let, nastřihovačku masa - stáří 15 let a masírovací zařízení - stáří 15 let. Protože vedení společnosti nemá dostatek vlastních finančních prostředků na celkovou investici, tak se rozhoduje, zda použije k rekonstrukci a nákupu daného výrobního zařízení bankovní úvěr nebo zda pořídí si tento majetek prostřednictvím pronájmu a rekonstrukci prostor provede ve vlastní režii. Cena pronájmu výrobního zařízení je v roční výši 306 000 Kč.

33

8 Hodnocení investice vybranými metodami Jelikož se jedná o malou rodinou společnost, nepoužívají se k hodnocení investic žádné metody hodnocení. Eventuálně se spíše intuitivně porovnávají náklady, návratnost a ziskovost. V našem případě budu investice hodnotit všemi metodami statickými a dynamickými, které jsem uvedl v teoretické části práce. Zvolené období, po které bude daná investice hodnocena je 8 roků, což je totožné s dobou, po kterou společnost bude splácet úvěr či dobou pronájmu daného výrobního zařízení.

8.1 Struktura kapitálových výdajů Struktura pořizované investice je uvedena v následující tabulce. V cenách výrobního zařízení je zahrnuta i montáž dodávaných položek. Tabulka č. 1 Struktura pořizované investice Pořizovaná investice Pořizovací cena v Kč Řezačka masa W 130-U5 unger 5 80 000 Automatická udírna BASTRAMAT B 850 UF se samostatně 650 000 stojícím vyvíječem kouře Plnička HTS 150 375 000 Nastřihovací zařízení PI – 17 100 000 Míchačka masa RM 90 145 000 Masírovací zařízení IP 150 180 000 Kutr Seydelmann 60 315 000 Rekonstrukce prostor 750 000 CELKEM 2 595 000 Pramen:vlastní

Společnost bude nahrazovat veškeré zařízení, které má nyní k dispozici ve výrobně a odhaduje, že by stávající zařízení mohla ještě zpeněžit v částce 250 tis. Kč, což je hodnota o málo vyšší než je hodnota šrotu. Z výše uvedeného vyplývá, že hodnota kapitálových výdajů v případě pořízení celé investice prostřednictvím úvěru je ve výši 2 345 000 Kč a v případě pronájmu výrobního zařízení je ve výši 750 000 Kč.

34

8.2

Odhad peněžních toků z investice

Po zvážení všech dostupných informací, které jsou k uvedené investici známy, jsem sestavil cash flow z investice. V odhadu peněžních toků je zohledněna inflace ve výši 2%, jejíž výše je pro rok 2011 a 2012 očekávaná ČNB41, v dalších letech budu předpokládat stejnou výši. Úroková míra investičního úvěru byla sjednána jako fixní po celou dobu splatnosti úvěru a činí 8,5%. Sazba daně z příjmů právnických osob je pro letošní rok stanovena na 19%, proto i v dalších let budu očekávat tuto výši. V souvislosti se stanovením peněžních toků je počítáno s nárůstem cen energií a to elektřiny a plynu v roce 2011 a 2012 o 7,2 %, a to na základě energetické politiky státu, který předpokládá vývoj ceny elektřiny a plynu v letech 2011 a 201242 a v dalších letech je zvýšena cena o předpokládanou inflaci. Je počítáno s růstem ceny vody v jednotlivých letech o 1 %43 . Při predikci příjmů a výdajů jsem vycházel z údajů roku 2010, kdy jsem příjmy a výdaje upravil o předpokládané zvýšení dané inflací či zdražováním energií a z důvodu, aby nedošlo k nadhodnocení příjmů, jsem nezohlednil předpokládaný nárůst příjmů, který společnost očekává vlivem reklamy či zlepšením její konkurenceschopnosti. Nákup masa je prováděn prostřednictvím jatek v měsíční hodnotě 680 000 Kč. Další suroviny (obaly na tlačenky a prejty, střeva na klobásy a jemné párky, koření apod.) nutné pro výrobu masa, masných a uzenářských výrobků jsou ve výši 275 000 Kč. Marže hotových výrobků je stanovena ve výši 30%. Měsíční náklady na plyn, prostřednictvím kterého se daný objekt vytápí odpovídají částce 11 800 Kč, voda se platí čtvrtletně ve výši 7 400 Kč a elektrická energie ve výši 14 000 Kč měsíčně. Při hodnocení investice není bráno v úvahu zvýšení pracovního kapitálu, protože v případě řeznictví zpravidla probíhá zásobování tzv. just in time. Společnost je schopna na poptávku reagovat velmi pružně, může dojít k okamžitému navýšení výroby a k nejkratšímu termínu dodání odběrateli. Společnost disponuje minimální výší zásob. Do přímých nákladů je započítána i likvidace odpadů, která je pouze v případě, že kosti, které vzniknou bouráním vepřových půlek se neprodají. Měsíčně se likviduje zhruba 300 kg hmoty v hodnotě 2 400 Kč. Náklady na servis výrobního zařízení jsou poměrně 41

Česká národní banka. [online].[cit. 2011-05-10]. Dostup. na:. 42 Technické zařízení budov. [online].[cit. 2011-05-10]. Dostupné na:< http://energie.tzb-info.cz/energetickapolitika/6880-energeticka-politika-statu-a-vyvoj-cen-elektriny-a-plynu-v-letech-2011-a-2012 >. 43 Vodárenství. [online].[cit. 2011-05-10]. Dostupné na:< http://www.vodarenstvi.com/okres-moravskatrebova/vodne--stocne.php >.

35

vysoké, způsobené především cenou práce. Společnost předpokládá, že u nových zařízeních to bude po dobu tří let záležitostí prodejce a dojde ke smluvnímu ošetření při koupi zařízení na úvěr. V případě pronájmu budou tyto náklady již zahrnuty v ceně za pronájem zařízení. Mzdy a ostatní mzdové náklady jsou fixní ve výši 105 000 Kč měsíčně. Předpokládá se jejich navýšení v jednotlivých letech o inflaci. Je rovněž kalkulováno s paušální náhradou za vedení řeznictví po stránce BOZP, které sice provádí majitel společnosti, který ale musel být důkladně proškolen i s vypracovanou dokumentací.

8.3

Pořízení investice prostřednictvím úvěru

Nejprve si spočítám cash flow z investice v případě pořízení výrobního zařízení prostřednictvím úvěru. Tento výpočet nám specifikuje následující tabulka č.2. Tabulka č. 2 Cash flow při pořízení investice na úvěr (v tisících Kč) Rok 1. IN = -2345000 2. Tržby 3. Přímé náklady 4. Tržby - přímé náklady 5. Odpisy Dluh v jednotlivých 6. letech 7. Úroky 8,5% EBT tržby - přímé náklady-odpisy - úroky 8. z dluhu 9. daň z příjmu (19%) 10. EAT 11. Odpisy Pravidelná splátka 12. dluhu 13. CASH FLOW Pramen: vlastní

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

11 185 11 409 11 637 11 869 12 107 12 349 12 596 12 848 -10 280 -10 503 -10 712 -10 926 -11 145 -11 367 -11 594 -11 826 905 906 924 943 962 982 1 002 1 022 -213 -436 -436 -436 -436 -26 -26 -26 2 052 -199

1 759 -174

1 466 -150

1 173 -125

880 -100

587 -75

293 -50

0 -25

493 94 399 213

296 56 240 436

338 64 274 436

382 73 309 436

426 81 345 436

881 167 713 26

926 176 750 26

971 185 787 26

-293 319

-293 383

-293 417

-293 452

-293 488

-293 446

-293 483

-293 520

8.3.1 Celkový příjem z investice Celkový příjem z pořízení výrobního zařízení je brán jako součet všech peněžních toků za jednotlivé roky. CP = 319 + 383 + 417 + 452 + 488 + 446 + 483 + 520 CP = 3 508 tis. Kč

36

Investice do výrobního zařízení by přinesla příjem ve výši 3 508 tis. Kč. Pro společnost je výhodnější ta investice, která přinese maximální hodnotu. Projekt lze přijmout, jelikož CP >IN. 8.3.2 Čistý celkový příjem V tomto případě upravím celkový příjem o počáteční výdaje s tímto příjmem spojené. NCP = CP – 2 345 NCP = 1 163 Kč Je patrné, že investice i přes její počáteční výdaje přinese celkové příjmy ve výši 1 163 tis. Kč. Pro společnost je žádoucí maximální hodnota tohoto ukazatele. Projekt lze přijmout, jelikož NCP > 0. 8.3.3 Průměrné roční cash flow Celkový příjem z investice podělím počtem let životnosti investice.

Ø CF

Ø CF

3 508 8

439 tis. Kč

Průměrné roční cash flow je v případě této varianty ve výši 439 tis. Kč. Čím vyšší hodnota tohoto ukazatele, tím preferenční projekt. Projekt lze přijmout, jelikož Ø CF 

IN n

.

8.3.4 Průměrná roční návratnost Z daného ukazatele zjistím, kolik procent investované částky se ročně průměrně vrátí. Ør Ør

439 2 345

0,187

Ročně se vrátí průměrně 18,7% investované částky. Pro společnost je žádoucí maximální hodnota tohoto ukazatele.

37

8.3.5 Průměrná doba návratnosti Nám určuje dobu, do kdy by se daná investice měla vrátit. Ø doba Ø doba

1 0, 187

5,34 let

Investice by se měla vrátit do šesti let. Tento výpočet ale může být zkreslující, jelikož se berou v úvahu průměrné příjmy. Přitom počáteční příjmy jsou nižší než je jejich průměrná hodnota. Vhodnějším způsobem je jejich postupné načítání viz. bod. 8.3.6. Doba návratnosti. Čím kratší je doba návratnosti, tím je výhodnější projekt. Na základě tohoto ukazatele lze projekt přijmout, jelikož je průměrná doba návratnosti kratší, jak doba životnosti. 8.3.6 Doba návratnosti Jak jsem již zmiňoval, lepším způsobem, jak postupovat při určení návratnosti, je načítání očekávaných příjmů po jednotlivých letech. Tento postup nám specifikuje následující tabulka č.3. V prvním sloupci je časový údaj, ve druhém sloupci příslušné příjmy, včetně investiční doby před vlastní činností. Třetí sloupec obsahuje kumulované příjmy, tj. součty všech příjmů až po dané období. Počáteční investiční výdaj se vrátí v okamžiku, kdy kumulovaná cash flow z investice poprvé dosáhnou kladné hodnoty. Tabulka č. 3 Doba návratnosti Rok 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 Pramen: vlastní

CF (v tis. Kč) -2 026 383 417 452 488 446 483 520

Kumulovaná CF( v tis.Kč) -2 026 -1 643 -1 226 -774 -285 161 644 1 164

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že se investice vrátí do roku 2016. Čím kratší doba návratnosti, tím výhodnější projekt. Projekt lze přijmout, jelikož je doba návratnosti kratší, jak doba životnosti.

38

8.3.7 Účetní průměrná rentabilita Hodnoty potřebné k výpočtu účetní průměrné rentability nám určuje tabulka č.4. Tabulka č. 4 Účetní průměrná rentabilita (v tis. Kč) Rok 1. EAT 2. Zůstatková hodnota Pramen: vlastní

2011 399 2382

2012 240 1946

2013 274 1510

2014 309 1074

2015 345 638

2016 713 612

2017 750 586

2018 787 560

ÚRI = 477/1 164 ÚRI = 0,41 Účetní průměrná rentabilita je ve výši 41%. Absolutní efektivnost požaduje, aby ÚRI byla alespoň na úrovni stávající výnosnosti společnosti jako celku. 8.3.8 Průměrné roční náklady Tuto metodu lze použít pouze u variant, které generují stejnou výši tržeb, jelikož se porovnávají pouze roční náklady. V tabulce č.5 jsou uvedeny nezbytné údaje k výpočtu. Tabulka č. 5 Průměrné roční náklady (v tis. Kč) Rok 1. IN = 2345000 2. Odpisy 3. Provozní náklady bez odpisů 4. Úroky 8,5% Pramen: vlastní

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

213 436 436 436 436 26 26 26 10 280 10 503 10 712 10 926 11 145 11 367 11 594 11 826

PN = O + i x I + NP PN = 254 + 0,085 x 2 345 + 11 044 PN = 11 497 tis. Kč Průměrné roční náklady jsou ve výši 11 497 tis.Kč. Výhodnější pro společnost je projekt, který má nejmenší průměrné roční náklady.

39

8.3.9 Metoda diskontovaných nákladů V případě této metody diskontuji provozní náklady bez odpisů během celé životnosti projektu. Uvažuji diskontní faktor 8,5%.

Tabulka č. 6 Metoda diskontovaných nákladů (v tis. Kč) Rok 1. IN = 2345000 2. Provozní náklady bez odpisů Diskontované provozní 3. náklady Pramen: vlastní

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

10 280 10 503 10 712 10 926 11 145 11 367 11 594 11 826 9 475

8 922

8 387

7 884

7 412

6 967

6 550

6 157

ON = 2 345 + 61 754 ON = 64 099 tis. Kč Celkové diskontované náklady jsou ve výši 64 099 tis. Kč. Preferenční je ta varianta, která bude mít tyto náklady minimální. 8.3.10 Čistá současná hodnota Za diskontní míru jsou pro společnost brány náklady na cizí kapitál, v tomto případě ve výši 8,5%. Poté: NPV = - 2 345 + DCF NPV = - 2 345 + 2 415 NPV = 70 tis. Kč Přesné hodnoty diskontovaného cash flow v jednotlivých letech jsou uvedeny v bodě 8.3.13. Diskontovaná doba návratnosti. Čistá současná hodnota je kladná, to znamená, že investici lze přijmout. 8.3.11 Vnitřní výnosové procento Na základě zadání požadovaných údajů do tabulového kalkulátoru Microsoft Excel mne vyšla hodnota vnitřního výnosového procenta ve výši 9,2%. Pro společnost by měl být přijatelný

40

projekt, u kterého je vnitřní výnosové procento vyšší než požadovaná míra výnosnosti investic na kapitálovém trhu, popř. vyšší než průměrné náklady kapitálu společnosti. 8.3.12 Index ziskovosti Lze předpokládat, že index ziskovosti bude korelovat s čistou současnou hodnotou. PI

2 415 2 345

PI = 1,03 Index ziskovosti je větší než jedna, tudíž lze projekt přijmout. Žádoucí je maximální hodnota tohoto indexu. 8.3.13 Diskontovaná doba návratnosti Dobu návratnosti jsem nepočítal na přesné období roku, jelikož by vypočítaná hodnota vzhledem k dlouhému časovému období, po které se investice hodnotí,

neměla vyšší

vypovídací hodnotu. V případě pořízení investice prostřednictvím úvěru nám diskontovanou dobu návratnosti specifikuje následující tabulka. Tabulka č. 7 Diskontovaná doba návratnosti při úvěru Rok 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 Pramen: vlastní

Cash flow

Diskontované cash flow

319 383 417 452 488 446 483 520

294 325 326 327 325 274 273 271

Kumulované diskontované cash flow 294 619 946 1 272 1 597 1 871 2 143 2 414

Chybí do splacení 2 051 1 726 1 399 1 073 748 474 202 0

Z tabulky je patrné, že doba návratnosti investice je během osmého roku životnosti projektu. Pro podnik je důležité, aby diskontovaná doba návratnosti byla kratší jak doba životnosti. Postupné splácení úvěru a diskontované cash flow nám ukazuje následující graf.

41

Graf č. 1 Dis. cash flow a postupné splácení dluhu v letech při úvěru 2 300 2 000 1 700

Tis. Kč

1 400 1 100

Diskontované cash flow Splácení dluhu

800 500 200 -100

2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 Rok

Pramen: vlastní

8.3.14 Metoda reálných opcí Výpočet ukazatele pomocí metody reálných opcí zde nebudu provádět, jelikož je vhodný pro investice, které se pohybují v řádech desítek miliónů.

8.4. Pořízení investice prostřednictvím pronájmu Nyní bych se zaměřil na výpočet jednotlivých ukazatelů metod hodnocení podnikových investic v případě pořízení investice prostřednictvím pronájmu. Cash flow v tomto případě má následující podobu. Tabulka č. 8 Cash flow při pořízení investice pronájmem (v tisících Kč) 1. 2. 3. 4. 5.

Rok IN=-750000 Tržby

Přímé náklady Tržby – přímé náklady Odpisy EBT tržby-přímé 6. náklady-odpisy 7. Daň z příjmu (19%) 8. EAT 9. Odpisy 10. CASH FLOW Pramen:vlastní

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

11 185 11 409 11 637 11 869 12 107 12 349 12 596 12 848 -10 -10 -11 -11 -11 -11 -11 -12 586 809 018 232 451 673 900 132 599 600 618 637 656 676 696 716 -26 -26 -26 -26 -26 -26 -26 -26 573 109 464 26 490

574 109 465 26 491

592 113 480 26 506

42

611 116 495 26 521

630 120 511 26 537

650 123 526 26 552

670 127 543 26 569

690 131 559 26 585

8.4.1 Celkový příjem z investice Celkový příjem z pořízení výrobního zařízení formou pronájmu je brán jako součet všech peněžních toků za jednotlivé roky. CP = 490 + 491 + 506 + 521 + 537 + 552 + 569 + 585 CP = 4 251 tis. Kč Investice do výrobního zařízení by přinesla celkový příjem ve výši 4 251 tis. Kč. Společnost se bude snažit maximalizovat tuto hodnotu. Investici lze přijmout, jelikož celkový příjem je větší jak počáteční výdaje. 8.4.2 Čistý celkový příjem Po úpravě celkového příjmu o počáteční výdaje s tímto příjmem spojené získám: NCP = CP – 750 NCP = 3 501 tis. Kč Je patrné, že investice i přes její počáteční výdaje přinese celkové příjmy ve výši 3 501 tis. Kč. I v tomto případě je pro společnost výhodnější maximální

hodnota ukazatele.

Investici lze přijmout, protože NCP > 0. 8.4.3 Průměrné roční cash flow Celkový příjem z investice podělím počtem let životnosti investice. Ø CF

Ø CF

4 251 8

531 tis. Kč

Průměrné cash flow je ve výši 531 tis. Kč a je žádoucí ho maximalizovat. Na základě tohoto ukazatele lze investici přijmout, protože Ø CF 

43

IN n

.

8.4.4 Průměrná roční návratnost Z daného ukazatele zjistím, kolik procent investované částky se ročně průměrně vrátí. Ør

531 750

Ør

0,708

Ročně se vrátí průměrně 70,8 % investované částky. Čím vyšší je průměrná roční návratnost, tím je projekt výhodnější. 8.4.5 Průměrná doba návratnosti Doba návratnosti v případě pořízení daného zařízení prostřednictvím pronájmu je: Ø doba Ø doba

1 0, 708

1,41 let

Investice by se měla vrátit do dvou let, čím kratší je průměrná doba návratnosti, tím je to pro společnost výhodnější. Stejně jako v případě varianty pořízení investice prostřednictvím úvěru i tady může dojít ke zkreslení, proto upřesním výpočet viz. bod 8.4.6. Doba návratnosti. Čím kratší je doba návratnosti, tím výhodnější projekt. Na základě tohoto ukazatele lze projekt přijmout, jelikož je průměrná doba návratnosti kratší, jak doba životnosti. 8.4.6 Doba návratnosti Výpočet doby návratnosti specifikuje následující tabulka. Tabulka č. 9 Doba návratnosti Rok 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 Pramen: vlastní

CF (v tis. Kč) -260 491 506 521 537 552 569 585

Kumulovaná CF( v tis.Kč) -260 231 997 1 027 1 057 1 089 1 121 1 154

44

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že se investice vrátí do roku 2012. I tento ukazatel je výhodnější minimalizovat. Projekt lze přijmout, jelikož je doba návratnosti kratší, jak doba životnosti. 8.4.7 Účetní průměrná rentabilita Hodnoty potřebné k výpočtu účetní průměrné rentability nám přibližuje tabulka č.10. Tabulka č. 10 Účetní průměrná rentabilita (v tis. Kč) Rok 1. EAT 2. Zůstatková hodnota Pramen:: vlastní

2011 464 724

2012 465 698

2013 480 672

2014 495 646

2015 511 620

2016 526 594

2017 543 568

2018 559 542

ÚRI = 505/633 ÚRI = 0,8 Účetní průměrná rentabilita je ve výši 80 %. Absolutní efektivnost požaduje, aby ÚRI byla alespoň na úrovni stávající výnosnosti společnosti jako celku. 8.4.8 Průměrné roční náklady Nyní se budu zabývat nákladovou metodou hodnocení. Hodnoty potřebné k výpočtu jsou uvedeny v tabulce č. 11. Tabulka č. 11 Průměrné roční náklady (v tis. Kč) Rok 1. IN = 750 000 2. Odpisy 3. Provozní náklady bez odpisů 4. Úroky 8,5% Pramen: vlastní

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

26 26 26 26 26 26 26 26 10 586 10 809 11 018 11 232 11 145 11 673 11 900 12 132

PN = 26 + 0,085 x 750 + 11 312 PN = 11 402 tis. Kč Průměrné roční náklady jsou v případě tohoto projektu ve výši 11 402 tis. Kč, žádoucí je jejich minimalizace.

45

8.4.9 Metoda diskontovaných nákladů V případě této metody diskontuji provozní náklady bez odpisů během celé životnosti projektu. Uvažuji diskontní faktor 8,5 %. Tabulka č. 12 Metoda diskontovaných nákladů (v tis. Kč) Rok 1. IN = 750 000 2. Provozní náklady bez odpisů Diskontované provozní 3. náklady Pramen: vlastní

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

10 586 10 809 11 018 11 232 11 145 11 673 11 900 12 132 9 757

9 181

8 626

8 105

7 615

7 155

6 723

6 317

ON = 750 + 63 479 ON = 64 229 tis. Kč Hodnota diskontovaných nákladů je 64 229 tis.Kč, i v tomto případě je žádoucí jejich minimalizace. 8.4.10 Čistá současná hodnota Za diskontní míru jsou pro společnost brány náklady na cizí kapitál, v tomto případě ve výši 8,5 %. Poté čistá současná hodnota v případě pořízení daného zařízení prostřednictvím úvěru je následující: NPV = - 750 + DCF NPV = -750 + 2 963 NPV = 2 213 tis. Kč Přesné hodnoty diskontovaného cash flow v jednotlivých letech jsou uvedeny v bodě 8.4.13. Diskontovaná doba návratnosti. Čistá současná hodnota je kladná, to znamená, že investici lze přijmout. Společnost by měla zvolit ten projekt, který má tuto hodnotu maximální. 8.4.11 Vnitřní výnosové procento Na základě zadání požadovaných údajů do tabulového kalkulátoru Microsoft Excel mne vyšla hodnota vnitřního výnosového procenta ve výši 65,8 %. Pro společnost by měl být přijatelný

46

projekt, u kterého je vnitřní výnosové procento vyšší než požadovaná míra výnosnosti investic na kapitálovém trhu, popř. vyšší než průměrné náklady kapitálu společnosti. 8.4.12 Index ziskovosti Lze předpokládat, že index ziskovosti bude korelovat s čistou současnou hodnotou. Hodnota indexu ziskovosti při pořízení investice prostřednictvím pronájmu je: PI

2 963 750

PI = 3,95 Index ziskovosti je > 1, i z tohoto pohledu je projekt přijatelný. Čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím pro společnost výhodnější.

8.4.13 Diskontovaná doba návratnosti Ani v této variantě pořízení investice jsem dobu návratnosti nepočítal na přesné období roku, jelikož by vypočítaná hodnota vzhledem k dlouhému časovému období, po které se investice hodnotí, neměla vyšší vypovídací hodnotu. V případě pořízení investice prostřednictvím pronájmu nám diskontovanou dobu návratnosti specifikuje níže uvedená tabulka č.13. Tabulka č. 13 Diskontovaná doba návratnosti při pronájmu Rok

2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 Pramen: vlastní

Cash flow

Diskontované cash flow

Kumulované diskontované cash flow

Chybí do splacení

490 491 506 521 537 552 569 585

452 417 396 376 357 339 321 305

452 868 1 264 1 640 1 997 2 336 2 657 2 962

298 0 0 0 0 0 0 0

V tomto případě je doba návratnosti investice již během druhého roku životnosti projektu, což je dané i nižšími počátečními výdaji na investici. Projekt lze přijmout, jelikož je doba návratnosti kratší jak doba životnosti.

47

Postupné splácení kapitálových výdajů investice a diskontované cash flow nám ukazuje níže uvedený graf. Graf č. 2 Dis. cash flow a postupné splácení kap. výdajů při pronájmu 600 300 0 -300

Tis. Kč

-600 Diskontované cash flow

-900 -1 200

Splácení kapitálových výdajů

-1 500 -1 800 -2 100 -2 400

2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 Rok

Pramen: vlastní

8.4.14 Metoda reálných opcí Výpočet ukazatele pomocí metody reálných opcí zde nebudu provádět, jelikož je vhodný pro investice, které se pohybují v řádech desítek miliónů.

8.5 Pořízení investice vlastními prostředky Společnost zvažovala i variantu pořízení výrobního zařízení pouze vlastními prostředky. Jelikož by v tomto případě došlo k vyčerpání finančních zdrojů společnosti a tudíž by nebyla dostatečná finanční rezerva pro nenadálé události, proto se rozhodla tuto variantu nevyužít. Z tohoto důvodu jsem ji ani v této práci nekalkuloval.

48

SHRNUTÍ Metody hodnocení podnikových investic, které byly v této práci uvedeny, mají své výhody a nevýhody, mají definovány podmínky, za jakých je lze využít a také jaké je kritérium jejich přijatelnosti. Co se týče metod statických, jde o velmi rychlé a snadně dostupné informace o tom, kdy projekt nepřijmout. Mezi nevýhody patří, že nezahrnují faktor času a rizika a působí omezeně. V případě doby návratnosti a průměrné doby návratnosti je snaha o zkrácení této doby na minimum a kritériem je, aby doba návratnosti byla kratší jak doba životnosti. U příjmu, čistého příjmu, průměrného ročního cash flow a průměrné roční návratnosti je pro společnost žádoucí maximální hodnota ukazatele. Kritériem přijatelnosti je, aby příjem z investice byl větší jak investiční náklady, čistý příjem byl větší jak nula a průměrné roční cash flow bylo větší jak investiční náklady za dobu životnosti projektu. U metody průměrných ročních nákladů a diskontovaných nákladů je pro společnost preferenční minimální hodnota tohoto ukazatele. V případě metod dynamických, které berou v úvahu rozložení v čase a riziko, je u všech metod požadavek, aby preferenční hodnota byla maximální. U čisté současné hodnoty mezi výhody patří přímá vazba na hodnotu podniku a její univerzální použitelnost, mezi nevýhody patří, že velké investice mohou přinášet relativně malý přírůstek. Podmínkou přijatelnosti je hodnota větší případně rovna nule. Tuto metodu budeme upřednostňovat, pokud budeme preferovat absolutní výnos v penězích. U vnitřního výnosového procenta mezi výhody patří nezávislost na nákladech kapitálu a jeho relativní pohled a mezi nevýhody patří, že nelze použít při nekonvenčních peněžních tocích. Projekt je přijatelný, když hodnota vnitřního výnosového procenta je větší popřípadě rovna podnikové diskontní míře. Index ziskovosti oproti vnitřnímu výnosovému procentu ztrácí informace o ročním relativním výnosu a mezi jeho výhody patří relativní pohled. Projekt je ziskový v případě, když je hodnota ukazatele větší popřípadě rovna jedné.

Diskontovanou dobu návratnosti použijeme v případě

požadavku na rychlou návratnost. Mezi nevýhody patří, že nepočítá s cash flow po uplynutí doby návratnosti. Podmínkou přijetí projektu je, aby doba návratnosti byla kratší popřípadě rovna době životnosti. Z hlediska praktické části bakalářské práce, jsem zkoumal, zda je pro společnost výhodnější si danou investici pořídit prostřednictvím úvěru nebo si výrobní zařízení pronajmout. Nyní bych

49

shrnul uvedené výsledky získané prostřednictvím výpočtů jednotlivých metod do následující tabulky č. 14. Tabulka č. 14 Shrnutí výsledků Název metody Příjem z investice (tis. Kč) Čistý příjem z investice (tis. Kč) Průměrné roční cash flow (tis. Kč) Průměrná roční návratnost (%) Průměrná doba návratnosti (rok) Doba návratnosti Účetní průměrná rentabilita (%) Průměrné roční náklady (tis. Kč) Diskontované náklady (tis. Kč) Čistá současná hodnota (tis. Kč) Vnitřní výnosové procento (%) Index ziskovosti Diskontovaná doba návratnosti Pramen: vlastní

Úvěr

Pronájem

3 508 1 163 439 18,7 5,34 do 6 let 41

4 251 3 501 531 70,8 1,41 do 2 let 80 11 402 64 229 2 213 65,8 3,95 do 2 let

11 497 64 099 70 9,2 1,03 do 8 let

Výhodnější investice pronájem pronájem pronájem pronájem pronájem pronájem pronájem pronájem úvěr pronájem pronájem pronájem pronájem

I když u obou variant jsou splněna u všech metod hodnocení podnikových investic kritéria přijatelnosti, tak z výše uvedené tabulky vyplývá jednoznačná výhodnost pronájmu výrobního zařízení oproti úvěru. Navrhuji tedy, aby byla využita jako forma financování pronájem. Jako nejvhodnější metodu pro hodnocení těchto dvou projektů doporučuji čistou současnou hodnotu, jelikož zkoumá efektivnost na základě celé uvažované doby provozu daného zařízení, jako efekt investování vyjadřuje celý peněžní příjem (nebere v úvahu pouze účetní zisk), respektuje časovou hodnotu peněz a prostřednictvím diskontní sazby může vyjádřit také rizika projektu s tím spjatá. Dále vyjadřuje přírůstek hodnoty společnosti a tím umožňuje posoudit projekt z hlediska strategických cílů podniku.

50

ZÁVĚR V praktické části této bakalářské práce jsem uvedené varianty investice do výrobního zařízení a rekonstrukce prostor (úvěr a pronájem) hodnotil statickými a dynamickými metodami. Statické metody je možno použít pro případy, kdy faktor času nemá podstatný vliv na výsledný efekt, jako je tomu např. v případě jednorázového nákupu dlouhodobého majetku s krátkou dobou použití tohoto majetku (cca 1-2 roky) a při nízké diskontní sazbě, jinak by při opomenutí faktoru času mohlo dojít ke zkreslením předpokládaných výsledků. Statické metody mohou sloužit v omezeném měřítku pro první orientaci v ekonomických výsledcích projektu. Nákladové metody, které hodnotí jako efekt investování úsporu nákladů pořízení a poté i provozu. Nákladové metody vyjadřují jen část účinku z investice, neberou v potaz změny zisku nebo výnosů, a proto nákladovými kritérii nelze posuzovat efektivnost jednotlivého projektu. Používají se v případech, kdy nelze dostatečně spolehlivě odhadnout budoucí příjmy a tím zjistit zisk. Ziskové metody považují za efekt investování hospodářský výsledek po zdanění. Jsou použitelné jen u ziskově zaměřených projektů. V ukazateli zisku se odráží výkony jednotlivých variant, nebo jim lze srovnávat projekty o různém objemu a druhu výkonů. Zisk však nezahrnuje celkové peněžní příjmy z investice - např. nezahrnuje odpisy a jiné peněžní příjmy a nezobrazuje všechny peněžní výdaje, např. splátky úvěrů, takže může vést k podhodnocení finančního efektu investice. Dynamické metody respektují časovou hodnotu peněz a používají se u projektů, kde se předpokládá delší doba pořízení majetku než 1 rok, ale zejména kde se počítá s dlouhou dobou ekonomické životnosti projektu. Příjmové metody vyjadřují efekt z investice jako souhrn peněžních příjmů po dobu ekonomické životnosti projektu, čili vyjadřují absolutní efektivnost projektu a umožňují vybírat varianty projektu a srovnávat. Z výše uvedeného vyplývá, že nejvhodnější metody pro můj výpočet byly dynamické a současně příjmové. Zvolená délka období, po kterou byla investice hodnocena, odpovídala době splácení investičního úvěru a současně to byla doba, kterou z hlediska návratnosti investice

51

považovala společnost jako přijatelnou. Z hlediska vypočítaných hodnot je varianta pronájmu zařízení výhodnější, než pořízení investice prostřednictvím úvěru, čímž se potvrdila výzkumná otázka. A tuto variantu projektu také společnosti doporučuji. Jelikož ale i ve variantě pořízení investice prostřednictvím úvěru se dal na základě vypočtených ukazatelů daný projekt přijmout, tak záleží pouze na vedení společnosti, pro jaký způsob investování se rozhodne. Tato práce chtěla být rovněž přínosem i pro firmu samotnou. Věřím, že jsem tímto dosáhl cílů stanovených v zadaní mé bakalářské práce.

52

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Odborné knihy a časopisy: [1]

FOTR, J., SOUČEK, I. Investiční rozhodování a řízení projektu. Jak připravovat, financovat a hodnotit projekty, řídit jejich riziko a vytvářet portfolio projektů. Praha: Grada, 2010. 416 s. ISBN 978-80-247-2424-9.

[2]

KRÁL, B. a kol. Nákladové a manažerské účetnictví. Praha: Prospektrum, 1997. 408 s. ISBN 80- 7175-060-3

[3]

SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada, 2008. s. 256. ISBN 978-80-247-2424-9.

[4]

SCHOLLEOVÁ, H. Investiční controlling. Jak hodnotit investiční záměry a řídit podnikové investice. Praha: Grada, 2009. 288 s. ISBN 978-80-247-2952-7.

[5]

SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. Praha : Grada, 1996. s 456. ISBN 80-7169-211-5.

[6]

VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přepracované vydání. Praha : Ekopress, 2006. s. 465. ISBN 80-86929-01-9.

[7]

VLACHYNSKÝ, K. a kol. Co by měl vědět podnikatel o financích. Bratislava: FITR, 1993. s. 88.

Internetové zdroje: [8]

Česká národní banka. [online].[cit. 2011-05-10]. Dostupné na:.

[9]

Obchodní rejstřík a sbírka listin. [online].[cit. 2011-05-10]. Dostupné na: < http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares_es.html.cz/>.

[10]

Technické zařízení budov. [online].[cit. 2011-05-10]. Dostupné na:.

[11]

Vodárenství. [online].[cit. 2011-05-10]. Dostupné na: .

53

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 Struktura pořizované investice ................................................................... 34 Tabulka č. 2 Cash flow při pořízení investice na úvěr (v tisících Kč) ............................ 36 Tabulka č. 3 Doba návratnosti......................................................................................... 38 Tabulka č. 4 Účetní průměrná rentabilita (v tis. Kč) ....................................................... 39 Tabulka č. 5 Průměrné roční náklady (v tis. Kč) ........................................................... 39 Tabulka č. 6 Metoda diskontovaných nákladů (v tis. Kč) ............................................... 40 Tabulka č. 7 Diskontovaná doba návratnosti při úvěru ................................................... 41 Tabulka č. 8 Cash flow při pořízení investice pronájmem (v tisících Kč) ...................... 42 Tabulka č. 9 Doba návratnosti......................................................................................... 44 Tabulka č. 10 Účetní průměrná rentabilita (v tis. Kč) ..................................................... 45 Tabulka č. 11 Průměrné roční náklady (v tis. Kč) ......................................................... 45 Tabulka č. 12 Metoda diskontovaných nákladů (v tis. Kč) ............................................. 46 Tabulka č. 13 Diskontovaná doba návratnosti při pronájmu .......................................... 47 Tabulka č. 14 Shrnutí výsledků ....................................................................................... 50

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1 Dis. cash flow a postupné splácení dluhu v letech při úvěru ........................... 42 Graf č. 2 Dis. cash flow a postupné splácení kap. výdajů při pronájmu ......................... 48

54