JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
Pedagogická fakulta Katedra geografie
Metodika výuky vlastivědy místního regionu na příkladu Jindřichohradecka Diplomová práce
Autor:
Barbora Radostová
Studijní program: Učitelství pro 1. stupeň ZŠ Vedoucí práce:
RNDr. Stanislav Kraft
Anotace diplomové práce Radostová,
Barbora
Metodika
výuky
vlastivědy
místního
regionu
na
příkladu
Jindřichohradecka Diplomová práce České Budějovice: Pedagogická fakulta Univerzity v Českých Budějovicích
Moje diplomová práce se zabývá historickým vývojem města Jindřichův Hradec. Pojednává o osobnostech, které pobývaly nebo se vyskytly v Jindřichově Hradci, o jednotlivých historických objektech, jejich historii a současnosti. Praktická část může sloužit učitelům 1. stupně základních škol jako pomůcka pro plánování výletů a vycházek. Za každým návrhem práce ve vyučování následuje její možná motivace, která je určena k vyvolání zájmu a chuti poznat Jindřichův Hradec a jeho okolí, motivace také obsahuje důležité informace, které by měli žáci vědět. Ke každému návrhu vyučovací hodiny je připraven pracovní list, který budou žáci vypracovávat například po absolvování vycházky. Žáci mohou tyto listy vyplňovat ve skupince, ve dvojicích nebo jednotlivě. Vše doplněno obrázky jednotlivých zajímavých míst nebo věcí, se kterými jsme se seznámili.
Děkuji
The annotation of the diploma work
Written by Barbora Radostová Methodic of geography in the territorial region on the example of Jindřichohradecka (The diploma work). České Budějovice: The Faculty of Pedagogical, University of České Budějovice
My theses deals problems with the historical development of the Jindřichův Hradec town and his neighbourhood. Eminent personalities whoses are connected with Jindřichův Hradec are included, too. Historical sights in the past and nowadays and natural monuments of the town are also mentioned. The practical part can be used by primary school teachers as a teaching and for preparing excursions and trips. Each excursion is followed by a possible incentive intended to stimulate the interest in the town of Jindřichův Hradec. The incentive also contains important information the pupils should known. A pupil’s working sheet is prepared for each excursion. It can be worked out during/after the trip in a group or pair, or indidually. All excursions are supplemented by the pictures of the sights and monuments.
PODĚKOVÁNÍ Děkuji RNDr. Stanislavu Kraftovi za odbornou pomoc a vedení při vypracování této diplomové práce. Dále děkuji odborné knihovnici muzea v Jindřichově Hradci PhDr. Štěpánce Běhalové, Ph.D. za poskytnutí literatury a potřebných materiálů.
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Metodika výuky vlastivědy místního regionu na příkladu Jindřichohradecka vypracovala samostatně a použila pouze pramenů, které cituji a uvádím v přiložené bibliografii.
V Českých Budějovicích………………………….
………………………. podpis
Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č.111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené podobě, elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách.
V Českých Budějovicích…………………………
……………………… podpis
Obsah:
1. Úvod…………………………………………………………………………………..7 2. Rozbor literatury…………………………………………………………………….9 2.1. Odborná…………………………………………………………………………....9 2.2. Populárně- naučná………………………………………………………………...11 2.3. Kurikulární dokumenty…………………………………………………………...14 3. Metodika práce……………………………………………………………………...16 4. Vlastivědná charakteristika řešeného území...........................................................18 4.1. Vymezení a poloha řešeného území………………………………………………18 4.2. Fyzicko-geografický charakter řešeného území…………………………………..20 4.3. Socio-geografický charakter města Jindřichův Hradec…………………………...27 4.4. Historický vývoj…………………………………………………………………..31 4.4.1. Historie města Jindřichův Hradec…………………………………………….31 4.4.2. Historie částí města Jindřichův Hradec……………………………………….33 4.5. Významné osobnosti Jindřichohradecka………………………………………….44 4.6. Zajímavosti a památky v okolí města Jindřichův Hradec………………………...46 5. Didaktické zpracování tématu Jindřichova Hradce pro výuku vlastivědy na 1. stupni ZŠ………………………………………………………………………1 5.1. Učební text……………………………………………………………………….5 5.2. Metodická příručka……………………………………………………………….3 6. Závěr............................................................................................................................51 7. Seznam literatury a použitých zdrojů……………………………………………..52
1. Úvod Ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět Rámcového vzdělávacího programu MŠMT je výuka regionální vlastivědy stěžejní tématikou učiva pro 1. stupeň ZŠ. Žáci poznávají své okolí, pozorují přírodní jevy a lidské výtvory v místě bydliště. Učebnice vlastivědy pro žáky 1. stupně ZŠ se zabývají fyzicko-geografickou a socioekonomickou charakteristikou České republiky a jednotlivých krajů. Kdyby do učebnic byly zařazeny podrobnější informace o jednotlivých regionech, musely by být obsáhlejší. Téma mojí diplomové práce „Metodika výuky vlastivědy místního regionu na příkladu Jindřichohradecka“ jsem si zvolila hned z několika důvodů. Především je to místo, ve kterém jsem se narodila, kde žiji a prakticky denně se zde pohybuji. Město Jindřichův Hradec má bohatou a zajímavou historii, jedinečnou a romantickou polohu na břehu rybníka Vajgar a řeky Nežárky. Je to úžasné místo uprostřed přírody. Myslím si, že je to krásné místo, plné zeleně, nádherné přírody, zajímavých míst a památek. Na praxi jsem poznala, že hodně dětí o našem městě mnoho neví. Znají jen státní zámek a muzeum s největším lidovým mechanickým betlémem na světě a to je většinou vše. Také ve většině učebnic vlastivědy nenajdeme o tomto městě mnoho informací, pouze nejzákladnější údaje, většinou v souvislosti se státním zámkem a 15. poledníkem, který městem prochází. V první části práce rozebírám téma Jindřichohradeckého regionu z hlediska fyzickogeografické a socioekonomické charakteristiky. To vše nabízí čtenáři souhrn informací o Jindřichově Hradci a jeho okolí, doplněno o učební materiál a výukové texty. Pro učitele je k dispozici a zdrojem informací metodický materiál, který mohou využít při své pedagogické praxi. Nejdůležitější částí diplomové práce je učebnice, která zahrnuje vytvořený učební text, pracovní listy, projekty a metodickou příručku pro učitele. Učebnice je zpracována tak, aby žáci, co nejlépe porozuměli a pochopili poměrně složité učivo. Je určena pro žáky 4. a 5. tříd. Učiteli umožňuje metodická příručka praktické využití v hodinách vlastivědy a projekty vedou ke zkvalitnění výuky a spolupráci žáku mezi sebou. Také jim nastiňuje didaktický postup, jak pracovat s učebnicí. Dále obsahuje vypracované pracovní listy a didaktické hry.
7
Vytvořená učebnice o regionu Jindřichohradecka by žákům měla poskytnout důležité informace, zpracované zábavnou formou. Také by měla vést k získání potřebných vědomostí a pěstovat v nich hlubší citový vztah k tomuto regionu.
8
2. Rozbor literatury 2.1. Odborná literatura Tato diplomová práce je zaměřena na metodiku výuky vlastivědného území obcí a okolní krajiny na příkladu Jindřichohradecka, proto bylo mým prvotním cílem prostudovat odborné knihy týkající se především historického vývoje města a okolí, dále pak různých památek, zajímavostí a společenských i přírodních poměrů. První publikací, kterou jsem měla možnost prostudovat je Geologická studie z Českomoravské
vysočiny
(Zelenka,
1926):
Ladislav
Zelenka,
vydaná
Státním
geologickým ústavem v Praze, roku 1926, 85 stran. Tato kniha obsahuje přehled geologické stavby a její vývoj, vznik Českomoravské vrchoviny, staří a vznik hornin. Vyskytuje se zde plno odborných názvů z oblasti geologie. Dělí se na dvě části, jedna část je napsaná v češtině a druhá v latině. Život v Jindřichově Hradci před 100 lety (Muk, 1938): Jan Muk, spolek přátel starého Jindřichova Hradce, 1938, 183 stran, byl velmi zajímavou knihou. Zabývá se vzhledem města, soukromým životem tehdejších obyvatel, kulturními životem, ať už to bylo divadlo, tanec nebo významná návštěva v tomto městě. Nejzajímavější kapitolou je asi Hygiena a veřejná péče, kde se dozvíme mimo jiné i o lékařích, kteří byli tehdejším obyvatelům k dispozici. Nezajímavou publikací byla Z historie některých hradeckých domů (Muk, 1977): Jan Muk, spolek přádel Jindřichova Hradce, 1977, 16 stran, která popisuje domy, ulice, náměstí, muzeum, pivovar atd. Každé místo je tady popsáno opravdu jen velmi stručně a nic zajímavého se o něm nedozvídáme. Geologické zajímavosti jižních Čech (Chábera, 1982): Jsou prvním svazkem Jihočeské vlastivědy. Autorem publikace je docent Pedagogické fakulty v Českých Budějovicích Stanislav Chábera, vydané Jihočeským nakladatelstvím v Českých Budějovicích v roce 1982, 158 stran. V této publikaci se dočteme o geologické stavbě jižních Čech, nerostných surovinách, činnosti tekoucích vod, nahlédneme i do krasových jeskyň. K rozluštění některých neznámých slov nám pomůže terminologický slovník. A k dispozici jsou i černobílé fotografie. Vodní toky a nádrže (Vlček, 1984): Vladimír Vlček a kolektiv, je abecedně řazený zeměpisný lexikon celé naší republiky, a jak název napovídá, jde o vodstvo České republiky. 9
Byl vydaný v Praze 1984 a má 316 stran. Velmi přehledná a dobře sestavená kniha, doplněna obrázky. Asi nejvíce jsem čerpala z publikace od Ludvíka Mištery a kolektivu, která se jmenuje Geografie krajů ČSR (Mištěra, 1984): Kniha má 340 stran. Najdeme v ní podnebí, půdy, obyvatelstvo, hospodářství atd. Obsáhlá kniha s důležitými informacemi daného kraje. Hory a nížiny (Jaromír Demek, 1987): Jaromír Demek a kolektiv, je také abecedně řazený zeměpisný lexikon, který se věnuje hornatému a nížinnému povrchu naší republiky. Byl vydaný v Praze roku 1987 a má 584 stran. Některé texty jsou poněkud odborně napsané, doplněno obrázky. Asi nejobsáhlejší publikací je Jindřichův Hradec (1293/1993), (Kol. autorů, 1992): K 700. výročí města, 1992, 255 stran. Tady nejdeme kompletně vše, co souviselo nebo souvisí s městem Jindřichův Hradec. Historii města, škol, sportu a hradeckých spolků, významné návštěvy, řemesla a cechy, muzeum atd. Mimo jiné je vše přeložené do němčiny. Jelikož se v okolí Jindřichova Hradce nachází provaznické muzeum pátrala jsem i po publikacích s provaznickou historií a našla jsem Provaznictví v Čechách a na Moravě (Klik, 1996): Karel Klik, 1996, 187 stran. Najdeme zde jednak něco z historie provaznictví, strojové vybavení provazníků, názvy starého provaznického nářadí, tak i provaznické rody a družstva. Kniha je doplněna fotografiemi. Nejnovější knihou v této oblasti je Historie podnikání na Jindřichohradecku (Kol. autorů, 1999): Kolektiv autorů, 1999, 246 stran. Dělí se na dvě části. První část se nazývá Podnikatelská historie, ve které se dozvídáme něco o řemesle, živnostnících, rybníkářství, železnici atd. Druhá část se jmenuje Podnikatelská současnost a najdeme tady všechny podniky a firmy. Některé jsou ale už v dnešní době zaniklé. Obě dvě části jsou doplněny fotografiemi.
10
2.2. Populárně-naučná literatura
V oblasti populárně naučné literatury pro dospělé jsem k tématu řešeném v této diplomové práci získala daleko více publikací než v oblasti literatury odborné (kapitola 2.1.). Nejstarší knihou se zmínkou o Jindřichově Hradci, kterou jsem měla možnost prostudovat byl Malebný průvodce po Jindřichohradecku (Vilímek, 1888): Vydaný Josefem R. Vilímkem v Praze, napsaný Josefem M. Boleslavským , který je z roku 1888 a je vůbec nejstarším průvodcem po Jindřichově Hradci, 54 stran. Obsahuje mapu Jindřichova Hradce, podrobný popis města, jeho historii, zajímavá místa a památky. Nabízí také typy na zajímavé výlety po okolí, procházky městem a adresář. Samozřejmě nemůžou chybět fotografie a důležité poznámky pro cizince. Dalším průvodcem je Körbrův ilustrovaný průvodce po památných a zajímavých místech – Jindřichův Hradec, Počátky, Lázně sv. Kateřiny a okolí (Körbr, 1901): 60 stran. Obsahuje podrobný plánek města Jindřichův Hradec,objevíme zde i tehdejší reklamu a inzerci,celý průvodce je ilustrovaný. Pavel Körber si
v roce 1901 založil vlastní
nakladatelství pragensií, vlastivědných publikací, turistických průvodců a pohlednic v Praze. Jeho nakladatelská působnost byla v letech 1902-1920. Čtivě psaná kniha pro laickou veřejnost o Jindřichohradeckých jesličkách (Muk, 1936): Pochází z roku 1936, napsal jí Jan Muk a má jen 25 stran. I tak malý počet stran dělá z této publikace obsáhlou a zajímavou. Je zde popsána historie tohoto největšího mechanického betlému na světě, z čeho je vyroben, co představují jednotlivé postavičky, a také život samotného autora Tomáše Krýzy. Další knihou od Jana Muka jsou Národopisné obrázky z Jindřichohradecka (Muk, 1941): Z roku 1941, 95 stran, kde se můžeme dozvědět o různých pověrách a kouzlech v obcích na Hradecku, souvisejících s výročními obyčeji a svátky. Zajímavé jsou také pranostiky a pověsti. Jindřichohradecko a Česká Kanada (Muk, 1947): Znovu od Jana Muka z roku 1947, 76 stran. Stará knížka, která obsahuje černobílé fotografie. Najdeme zde například dřívější podniky a továrny, hotely a restaurace a jejich majitele. O dřívějších továrnách je zde napsáno mnoho zajímavého, například kolik bylo zaměstnanců, jaké byly zisky, do jakých zemí se zboží vyváželo atd. Dobré jsou i ukázky reklam tehdejších podniků, které by dnes už asi veřejnost neoslovily. Jindřichův Hradec a okolí (Maleček, 1993): Je názvem další publikace od Jaroslava Malečka z roku 1993, 128 stran. Tato kniha pojednává o krásném jihočeském městě 11
a jeho okolí s doprovodným textem v několika světových jazycích (německý, anglický, italský, španělský, francouzský). Najdeme tady historii města a okolí, památky, zajímavosti atd. Psáno velmi čtivou formou, a také doplněno barevnými fotografiemi města a blízkého okolí. Burian Vladislav a Běhalová Štěpánka se podíleli na sedmi Jindřichohradeckých vlastivědných sbornících (Burian a Běhalová, 1995): Vycházely do roku 1995. Kde se v krátkých úryvkách vracíme do historie např. Jindřichohradeckého muzea, zámku, jesliček atd. Další publikací je Literární místopis Jindřichova Hradce (Brabcová, 1998): Anny Brabcové z roku 1998. Tady na nás čekají tři procházky městem. Připomeneme si místa a domy, k nimž se váží události časů dávných i nedávných. Domy a události s nimi spojené vám budou po přečtení této publikace mnohem bližší. Okolo Hradce (Jindřichova) (Brabcová, 1995): Je dalším dílem Anny Brabcové, ve které si připomeneme krásu jižních Čech a vydáme se po stopách zajímavých měst a míst, hradů a zámků. Tato publikace je dvoudílná doplněná barevnými fotografiemi. Okres Jindřichův Hradec (Brabcová, 1995): Publikace vydaná k dnes již neexistujícímu okresu, který byl největším v České republice. Najdeme zde Jindřichův Hradec, Třeboň, Dačice, Slavonice. Stručně a výstižně napsaná. Asi nejlépe je Jindřichův Hradec sepsán v publikaci Jindřichův Hradec Město nad Vajgarem (Kol., 2002): Vydaná za podpory města v roce 2002. Díky velikému úspěchu se vydání muselo opakovat. Zakoupit si ji může každý v Jindřichohradeckém Infocentrum. Je velmi pěkně napsaná, s krásnými barevnými fotografiemi. Především zde najdeme hodně zajímavostí z historie města. Tajemné stezky jižních Čech (Doležalová, 2002): Je soubor publikací věnující se odlišné tématice na území jižních Čech. Například Po zaniklých hradech jižních Čech, Po bitevních polích jižních Čech, Po hradech a zámcích jižních Čech atd. Všechny napsané Jiřinou Doležalovou. Autorka popisuje (v tomto prvním díle, jak je patrno z doslovu) zejména kraj, ke kterému patří Jindřichohradecko, Českobudějovicko, Prachaticko a Vimpersko spolu s částí východní Šumavy. Stručné i podrobnější dějiny jednotlivých míst spojuje i s řadou místních pověstí, legend a vyprávění, ale na druhé straně si všímá i života lidí, jejich práce, hospodářství a řemesel. Doplněno jak černobílými fotografiemi, tak i reprodukcemi známých kreseb (K. Liebscher), případně i plánky. Mapový průvodce Mikroregionem Jindřichohradecko (Stašková, 2004): Sepsaný Zdeňkou Staškovou a vydaný v roce 2004 za podpory EU v rámci získaného grantu na 12
Program obnovy venkova. Každá členská obec zde dává prostor k nabídce turistických atrakcí, možností rekreace, sportu, kulturních a historických památek a přírodních krás. Najdeme zde i plán celé oblasti a mapy cyklotras. Kudy kam na Jindřichohradecku (Kol. 2006): Vydáno v pěti jazykových mutací, městem Jindřichův Hradec za podpory financí Evropské unie a Jihočeským krajem. Poslouží jako velmi dobrý turistický průvodce, který je současně napsán v holandštině a španělštině. Jsou zde vyznačené trasy jak na pěší, tak i na cyklistické výlety s počtem kilometrů a mapou, doplněné stručnou charakteristikou dané oblasti a barevnými fotografiemi. Velká turistická encyklopedie (David A Soukup, 2008): Vydaná nejnověji v roce 2008 Petrem Davidem a Vladimírem Soukupem. Velká turistická encyklopedie představuje rozsáhlý a kompletně zpracovaný přehled turistických pozoruhodností České republiky. Poprvé je uvádí v logickém členění na jednotlivé kraje a jejich souhrn v celkem čtrnácti dílech tak přibližuje z pohledu turisty celé území naší republiky. Psané slovo doprovází bohatý obrazový doprovod, zahrnující jak současné fotografie, tak i dokumentárně cenné reprodukce obrazů z 19. století. V každém dílu jsou v abecedním řazení uvedena ve formě hesel jednotlivá sídla, geomorfologické celky, vodstvo, lokality přírodovědné nebo historické hodnoty, aj. Pozornost se neupírá pouze na místa všeobecně známá a hojně navštěvovaná, ale přibližuje i ta dosud turisticky neobjevená či opomíjená. Třetí svazek se věnuje Jihočeskému kraji. Obsahuje více než 2 300 abecedně řazených hesel, více než 900 fotografií, 19 půdorysů hradů (zřícenin), 24 historických reprodukcí, 11 plánků měst. V závěru publikace jsou kapitoly věnované rybníkům a rybníkářům, husitským tradicím, selskému baroku, chráněným územím, nechybí ani nezbytný výběr "nej" (největší města, nejvýznamnější památná místa, hrady, zámky, největší vodní plochy aj.). Víte, kde byla vyrobena první kostka cukru na světě, kde leží nejvýše položený český hrad ? Víte, že Krýzovy jesličky jsou největším mechanickým betlémem na světě ? A že Pohořský potok byl nejmenším tokem v Evropě, po kterém se plavilo dříví ve vorech ? To všechno a množství dalších zajímavostí objevíte v této encyklopedii. Historické putování objevuje krásy čtrnácti měst, kulturního dědictví Čech, Moravy a Slezska. Bylo vydáno ve čtyřech světových jazycích Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska v Praze 2011 (66 stran). Mezi nejvýznamnější činnosti a aktivity Sdružení patří regenerace městských památkových zón a památkově chráněných území našich měst a obcí.
13
Boemia meridionale- CASTELLI E PALLAZI COME IN UNA FAVOLA, vydáno za podpory EU v roce 2010 (38 stran). Průvodce nejkrásnějšími zámky jižních Čech doplněný barevnými fotografiemi a leteckými snímky. Vydán v pěti světových jazycích. Dobře poslouží také Jindřichohradecké Infocentrum, kde najdete vše, co potřebujete o tomto kraji vědět. A když zrovna nenajdete to, co hledáte, tak vám rádi poradí a pomohou odborné pracovnice, které mají opravdový přehled.
2.3. Kurikulární dokumenty
Vzhledem k tématu mé diplomové práce, kde se také zaměřuji na návrhy různých didaktických pomůcek, jsem se při studium našich platných a schválených kutikulárních dokumentů soustředila i na učebnice, pracovní sešity a metodické příručky pro učitele na 1. stupni ZŠ. Důležitým zdrojem informací byl internetový zdroj www.rvp.cz, kde lze najít spoustu zajímavých výukových příspěvků, různé články, komentáře a jiné. Byl vytvořen pro podporu učitelů při školské reformě a především pro zavádění změn do praxe. Věnuje se předškolnímu, základnímu, gymnaziálnímu, speciálnímu a odbornému vzdělávání. Mezi nejdůležitější dokumenty patří Rámcový vzdělávací program (dále jen RVP) pro základní vzdělávání, který definuje, spolu s tzv. Bílou knihou, očekávanou úroveň vzdělání v České republice. Mj. vymezuje cíle vzdělávání a vzdělávací obsah pro základní školy. Na základě tohoto dokumentu jsem vypracovala učební materiál. Cenné geograficko-didaktické informace mi poskytla publikace Kühnlová (1997). V této publikaci jsem našla mnoho rozmanitých metod a forem výuky. Další užitečnou literaturou mi byly tituly Kalhous, Obst (2003) a Šupka, Matoušek (1994), Matoušková a Hofmann. Ve zpracování výukového materiálu mi hodně pomohla učebnice a pracovní sešit vlastivědy z nakladatelství Prodos od Dr. Ivana Hronka z roku 1996. Jednotlivá témata v učebnici jsou stručně a jasně popsána. Důležité informace jsou tučně vytištěny. Výukový materiál doplňují barevné obrázky a mapy. Na konci každé kapitoly jsou schrnuty důležité informace do barevného rámečku. V pracovním sešitě najdeme zajímavé otázky a úkoly, křížovky, doplňovačky, ale i zaznamenávání do map. Jako výukový materiál dobře poslouží. Další učebnice a pracovní sešit, který jsem použila je vlastivěda z nakladatelství SPN od kolektivu autorů vydané v roce 2002. O něco novější učebnice má 25 kapitol, 24 kapitol je s učebním materiálem a 25. kapitola je určená k závěrečnému opakování. Opět stručný a jasný 14
text, důležité informace tučně vytištěny, za každou kapitolou je zapamatujme si a otázky k opakování. Text je doplněn barevnými obrázky a mapami, popřípadě fotografiemi. V pracovním sešitě najdeme doplňovačky, správně spoj, vybarvi na mapě, namaluj vesnici dříve a dnes atd. Nejhůře zpracovaná učebnice je od nakladatelství Fraus. Text je pro žáky napsán velmi složitě, takže ho pochopí jen ti nejchytřejší ze žáků. Učiteli tak práci vůbec neusnadňuje, protože musí vyhledat informace jinde a zpracovat tak, aby byly všem žákům pochopitelné. Nahlédla jsem i do vlastivědných map, které jsou k těmto učebnicím určeny, ale vzhledem k mému tématu je nevyužiji. K dispozici jsem měla také Časopis „Geografické rozhledy“ – zde jsem použila hlavně článeček o „Výuce v terénu“, který se mi hodil k vytváření projektů. Geograf Miroslav Marada zde píše o tom, jak se život neodehrává jen ve školních lavicích, a jak je důležité chodit na exkurze a výuku vést venku v přírodě, ať už městské nebo venkovské. A to je velmi důležité hlavně v předmětech jako je přírodověda a vlastivěda. Exkurzi a práci v terénu jsem právě v přiložených projektech využila.
15
3. Metodika práce Diplomová práce se skládá ze dvou základních částí-odborné a didaktické.
Teoretická část je zaměřena na ORP Jindřichův Hradec a vznikla prostudováním a zpracováním odborné literatury. Dalšími zdroji byla populárně - naučná literatura, propagační materiály a webové stránky. Poté byl vytvořen text k odborné části diplomové práce. Text obsahuje fyzicko-geografickou a socioekonomickou charakteristiku daného území, které jsou dále členěny do jednotlivých kapitol. Část s názvem Fyzicko-geografická charakteristika obsahuje 6 kapitol (Geologie a geomorfologie, Vodstvo, Klima, Půdy, Fauna a flóra, Přírodní park Česká Kanada). Socioekonomickou charakteristiku tvoří kapitoly (Obyvatelstvo a Hospodářství, které zahrnuje služby, dopravu a cestovní ruch). Posledními dvěma kapitolami v odborné části jsou Historický vývoj města a jeho nejvýznamnější památky, Významné osobnosti města a Zajímavosti a památky v okolí města. Celá tato část je doplněna o obrazovou dokumentaci. Je napsána v textovém editoru Microsoft Word 2003. Nejdůležitější částí mé diplomové práce je didaktická část, která je rozdělena na tři díly-učebnice s pracovními listy a hrami, projekty a metodickou příručkou pro učitele. Všechny díly jsou textem i graficky zpracovány samotnou autorkou. Učebnice, nazvaná „ Křížem krážem s Bílou paní po Jindřichově Hradci a jeho okolí“, je pro žáky 4. a 5. tříd základní školy. Zaměření je na výuku přírodovědy a vlastivědy v rámci učiva o místním regionu – ORP Jindřichův Hradec. Učebnice se snaží integrovat předměty jako je přírodověda, vlastivěda, český jazyk, výtvarná výchova, pracovní činnosti a dramatická výchova do celkové koncepce výuky regionu Jindřichohradecka. Do učebnice si žáci mohou vpisovat poznámky, vyplňovat a zpracovávat pracovní listy, malovat, a tímto způsobem práce s učebnicí, tak získávat znalosti o místním regionu. Učebnice je doplněna o supinové práce ve škole i mimo ni, kvízy a tajenky, což jí dodává hravost, a tím se více přibližuje dětem. Učebnice je napsána dialogem mezi autorkou a Bílou paní a doplněna ilustracemi. Celou učebnicí provází Bílá paní a seznamuje děti s danými problematikami. Jsou zde popsány základní charakteristiky území Jindřichova Hradce a okolí: geologie a geomorfologie, klima, vodstvo, PP Česká Kanada, historie, památky, slavné osobnosti, pověst a zajímavá místa v okolí. Kapitoly jsou vždy nazvány tak, aby jim žáci porozuměli. Hlavní postavička „Bílá paní“ vypráví žákům důležité informace, které se dané kapitoly týkají. 16
Každá kapitola obsahuje několik částí: tematický text, „Zapamatujme si!, doplňující text „Pro zvídavé“, skupinové práce ve škole i mimo ni a pracovní list. Někdy může být doplněna o obrázek domečku, který označuje úkoly pro domácí přípravu. Další obrázek, který se zde objevuje, je obrázek školy, pod kterým se skrývají úkoly, které žáci dělají ve škole za pomoci pana učitele nebo paní učitelky. V některé kapitole se může objevit okénko „Pro zvídavé“, informace navíc, kterou si žáci nemusí pamatovat, slouží jen tak pro zajímavost. To nejdůležitější je popsáno v části „Zapamatuj si!“, takže může být použito jako zápis na tabuli a do žákovských sešitů. Pracovní listy mohou žáci řešit jak samostatně, tak i ve skupinách a jsou tak vedeni k samostatnosti nebo naopak ke spolupráci s ostatními. Informace vyhledávají nejen z tematického textu, ale také z jiných učebnic přírodovědy nebo vlastivědy, z encyklopedií, internetu a z atlasů České republiky. Některé úkoly slouží k domácí přípravě. Metodická příručka pro učitele je návodem, jak pracovat se samotnou učebnicí, komu je určena, jak ji lze využít, na co se zaměřuje. Samozřejmostí je, že obsahuje všechny správně zodpovězené kontrolní otázky, vyplněné pracovní listy a hry, které jsou obsaženy v učebnici. Také jsou zde 3 projekty pro dlouhodobější práci ve skupinách. Jsou zaměřeny na hlubší vědomostní poznání Jindřichova Hradce a okolí. Žáci si hledají informace na internetu, v encyklopediích, což vede k samostatnosti a k rozvoji myšlení. Při práci ve skupinách rozvíjejí komunikativnost, schopnost práce v kolektivu a schopnost spolupráce s ostatními. Hry ( Velká hra o Jindřichově Hradci a okolí „Riskuj“, pexeso, byly vytvořeny za účelem procvičení a zopakování učiva o ORP Jindřichův Hradec. Každá hra obsahuje vysvětlivky a pravidla, jak postupovat a lze je využít i mimo vyučování např. o přestávkách. Projekty jsou tři a slouží k dlouhodobější práci ve skupině a prohloubení znalostí. Je tady propojeno více předmětů, jako jsou pracovní činnosti, výtvarná výchova, přírodověda, vlastivěda, český jazyk aj. Žáci si hledají informace převážně na internetu nebo v encyklopediích a pracují v kolektivu. Jsou doplněny i o vycházky do okolí a práci v terénu, kde žáci získané informace aplikují v praxi a seznamují s nimi své spolužáky. Ke každému projektu jsem vytvořila i pracovní list, kde si získané informace, vědomosti a dovednosti procvičí a lépe zapamatují. Celá učebnice, hry, projekty a metodická příručka pro učitele jsou vytvořeny v textovém editoru Microsoft Office, Microsoft Publisher 2010 a Microsoft Word 2003. Spojení vytvořeného textu spolu s dialogem s postavou Bílé paní, proložené hrami, kvízy, pracovními listy a projekty, tvoří jedinečnost a potenciál nové knihy.
17
4. Vlastivědná charakteristika řešeného území 4.1. Vymezení a poloha řešeného území
ORP Jindřichův Hradec leží v jihozápadní části jižních Čech. Hranice s Rakouskem jej odděluje na jihu. Dále sousedí s okresy České Budějovice a Tábor, s okresy Pelhřimov, Jihlava a Třebíč kraje Vysočina a s jihomoravským okresem Znojmo. Celá oblast je součástí Jihočeského kraje, který je tvořen sedmi okresy – České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor. Jihočeský kraj je rozdělen do 17 správních obvodů s rozšířenou působností – České Budějovice, Trhové Sviny, Týn nad Vltavou, Český Krumlov, Kaplice, Dačice, Jindřichův Hradec, Třeboň, Milevsko, Písek, Prachatice, Vimperk, Blatná, Strakonice, Vodňany, Soběslav, Tábor. (www.wikipedia.cz)
Obr. 1 Jindřichův Hradec na mapě
18
Zdroj dat: http://veritas.evangnet.cz
Obr. 2 Mapa ORP Jindřichův Hradec
Zdroj dat: www.czso.cz
Okres Jindřichův Hradec je okresem v Jihočeském kraji. Jeho sídlem je město Jindřichův Hradec. Rozloha okresu činí 1 943,69 km², což jej řadí na 2. místo v republice; počet obyvatel je 92 752 osob (hustota zalidnění je 48 obyvatel na 1 km²). V okrese Jindřichův Hradec se nachází 106 obcí, z toho 13 měst a 1 městys. Počet obyvatel je 47 360 osob (hustota zalidnění je 50,7 obyvatel na 1 km²). Jindřichův Hradec je okresní město s 21 962 obyvateli (k 1.1. 2011) rozkládající se na ploše 93 326 km². Nachází se v nejjižnějším výběžku Křemešnické vrchoviny (součást Českomoravské vrchoviny), která zde přechází do Třeboňské pánve. Město leží přesně na 15°00' v.délky a 49° 9' s.šířky v nadmořské výšce 478 metrů. Protéká jím řeka Nežárka (ve středověku název Včelná, Včelnice). Ve městě se nachází rybník Vajgar o rozloze 49 ha. Historické jádro města – náměstí Míru, Svatojánská, Komenského a Palackého ulice – je městskou památkovou rezervací. Symbolem města je zlatá pětilistá růže v modrém poli. Patrony města jsou sv. Hippolit a sv. Theodor, jejichž ostatky jsou uloženy v kostele Nanebevzetí Panny Marie a v kapli Portiuncula v kostele sv. Kateřiny.(Kolektiv autorů, 1991) Město se skládá z 10 katastrálních území, na kterých leží 14 místních částí: Buk u Jindřichova Hradce, Děbolín, Dolní Radouň, Dolní Skrýchov, Horní Žďár u Jindřichova Hradce. Jindřichův Hradec – části: Jindřichův Hradec I, Jindřichův Hradec II-Jindřichův 19
Hradec-Pražské Předměstí, Jindřichův Hradec III-Jindřichův Hradec-Rybnické Předměstí, Jindřichův Hradec IV-Jindřichův Hradec-Nežárecké Předměstí- Jindřichův Hradec-Pražské Předměstí, Jindřichův Hradec V – Jindřichův Hradec-Rybnické Předměstí, Matná, Otín u Jindřichova Hradce, Políkno u Jindřichova Hradce, Radouňka.(www.wikipedia.cz)
4.2. Fyzicko - geografická charakteristika řešeného území Geologie a geomorfologie Dnešní krajinný reliéf celkem dobře zeměpisně uzavřené pánve jihovýchodních Čech, která se rozprostírá na severu mezi Deštnou a Soběslaví a na jihu zasahuje ke státním hranicím s Rakouskem, na východě je zhruba omezena čarou Kamenice nad Lipou, Počátky, Žirovnice a na západě celkem neurčitě přechází v Třeboňskou rybničnatou pánev, byl vytvořen již v geologicky dávných dobách předprvohorních a prvohorních. Skalní patro jihočeské oblasti tvoří krystalinikum moldanubika, ve kterém jsou nejvíce zastoupeny pararuly a migmatity. V moldanubiku je mnoho vrstev, které se liší původem, složením a stářím hornin. Do krystalických břidlic moldanubika vznikly v době variského vrásnění vyvřeliny moldanubického plutonu, který je centrálním masívem, zasahující z Rakouska na naše území větvemi šumavskou a českomoravskou a má podkovovitý tvar.(Mištera, 1984) Celý kraj je tvarově značně rozmanitý a díky vývoji reliéfu v různých klimatických podmínkách byly jednotlivé části zarovnaného povrchu vyneseny do různé nadmořské výšky nebo poklesly. Povrch tvoří Českomoravská vrchovina, která má jednotvárný reliéf s výškou 520 metrů. Na Jindřichohradecku se rozkládá Novobystřická vrchovina s nejvyšším vrcholem Vysoký kámen, který měří 738 metrů. Jsou pro ni příznačné četné žulové elevace s balvany, na kterých vznikly například skalní mísy. Celé území zabírají pahorkatiny a vrchoviny, většinou oddělené menšími kotlinami. (Mištera, 1984)
20
Nerostné suroviny Území ORP Jindřichův Hradec je poměrně bohatým na suroviny. Nenajdeme tady zejména žádné zdroje energetických surovin. Významným bohatstvím jsou však rozsáhlé lesy, zejména pak na Šumavě a v Novohradských horách. Největší surovinové bohatství tvoří ložiska písků a štěrkopísků, sklářských písků, cihlářské hlíny a kameniva. Z ostatních surovin je nejvýznamnější rašelina a v některých lokalitách také křemelina, grafit nebo vápenec. (www.wikipedia.cz)
Vodstvo
Nejvýznamnějším a nejdelším tokem na Jindřichohradecku je řeka Lužnice. Tato řeka, která teče z jihu z nedalekých Novohradských hor tady vytvořila pánev plnou říčních ramen, slatinišť a podmáčených lesů. Druhou významnou řekou v této oblasti je Nežárka, která se ve 14. století jmenovala Včelnicí – údajně podle velkého počtu včelích zahrad, které byly po obou jejích březích zásobárnou medu pro Prahu. Nežárka s přítoky má největší význam pro soustavu více jak 400 rybníků, které byly většinou zřízeny v 16. století. Charakteristickým znakem této oblasti je značný nadbytek vody, která byla velkou zásobárnou rozsáhlých močálů a bažin, porostlými rašelinou a křovitými vrbami, a tak vznikala blata.(Kolektiv autorů, 1991)
Obr. 3 Rybník Vajgar
Zdroj dat: http://www.jh.cz
Zlatý věk našeho rybníkářství, tak je označováno 16. století, kdy byly všechny tyto rozsáhlé močály odvodněny a přeměněny v rozsáhlé rybníky. Významní stavitelé rybníků 21
Štěpánek Netolický, Jakub Krčín a Mikuláš Ruthard dokázali vytvořit síť stok, které napájejí okolo 500 rybníků s plochou přes sedm tisíc hektarů. K nejznámějším patří Rožmberk, Horusický, Bošilecký, Staňkovský, který má charakter spíše hluboké přehradní nádrže nebo Záblatský.(Kolektiv autorů, 2000) Největším rybníkem Jindřichohradecka je Holná. Její vodní plocha zaujímá 245 hektarů a její hráz s mohutnými duby je dílem Jakuba Krčína, který ji roku 1584 znovu postavil a zpevnil, že slouží až dodnes. Dalším velkým rybníkem je Kačležský s rozlohou 197 hektarů. Také je památkou na Jakuba Krčína, který spravoval hráz, protože prosakovala. Tento rybník byl příčinou vzniku největšího českého rybníka Rožmberka s výměrou 722 hektarů.(Kolektiv autorů, 1991) Pro Jindřichův Hradec zůstává typickým rybníkem Vajgar se čtyřiceti hektary. Tento rybník vznikl při soutoku Hamerského potoka a Nežárky na místě tehdejších bažin. První zmínka je z roku 1399, kdy Heřman a Jan ml. z Hradce založili špitál sv. Alžběty. Dříve se Vajgaru říkalo Velký, Hradní nebo Městský rybník. Jméno Vajgar (z něm. Weiher) dostal až koncem 17. století. Dnešní podoba kamenného mostu byla vystavěna v roce 1830. Nedílnou součástí vodní plochy je umělý ostrůvek, který nechal v 50. letech 19. století vybudovat hrabě Jaromír Černín pro svou ženu. Rybník byl vypuštěn před zimou a v místě budoucího ostrova byly do dna natlučeny dubové kůly na způsob ohrady. Tehdy v zimě byly velmi kruté mrazy, a když rybník opět napustili, ihned zamrzl, a tak se do ohrady vozila v saních zem, až se nasypal ostrov. Byl osázen stromy a keři, jejichž kořeny zajišťují ostrovu soudržnost. V místech, kde byl ostrov zasypán zemí je 2-3 metrová hloubka. Vajgar nebyl jen místem chovu ryb, ale také zdrojem energie a vody, místem pro praní prádla a centrem sportovního a společenského života města.(Kolektiv autorů, 1991)
Klima Podnebí v této kotlině je přechodného středoevropského typu. Na vytváření teplotních inverzí působí reliéf. Výrazný vliv na podnebí má závětří a návětří a rybniční plochy. Jindřichův Hradec se nachází v mírně teplé oblasti, kde je chladnější jaro, poněkud vlhčí léto a chladnější zima.(Mištera, 1984) Hodnoty průměrné roční teploty kolísají od 3,2–8,0 ºC. Průměrná teplota nejteplejšího měsíce července se pohybuje od 12-13 ºC do 17-18 ºC. V lednu, nejchladnějším měsíci roku, je potom teplota kolem -1,0 ºC. Průměrné denní nulové teploty začínají 10. a trvají přibližně 76-78 dní. Mrazy ohrožují v průměru 84 dní od října do dubna a období letní vegetace trvá od první poloviny června do konce srpna. Od severu k jihu přibývá srážek, 22
kterých je nad 700 milimetrů. První sníh přichází už v polovině října a sněhové období trvá asi 160 dní. V měsíci říjnu, listopadu a prosinci se v inverzních kotlinách a v oblasti rybníků vytvářejí časté a husté mlhy.(Mištera, 1984)
Půdy Pro půdní pokrytí v ORP Jindřichův Hradec jsou typické kyselé až neutrální horniny které jsou hlavními matečními horninami zemědělských a lesních půd. Většinou mají tyto horniny nedostatečný obsah vápníku. Vyskytují se zde všechny půdní druhy. Z těžkých půd jsou to tuhé jílovité půdy. Středně těžké až lehké hlinité, vznikají ze zvětralinového pláště krystalických hornin a velmi lehké půdy lemují říční toky. Z půdních typů se zde hojně vyskytují podzolové půdy. Zemědělsky se hospodaří na slabě podzolových a illimerizovaných půdách. Půdy kamenité a skeletové zaujímají nejvyšší horské polohy. Na Třeboňsku můžeme najít půdy rašelinné.(Mištera, 1984)
Fauna a flóra
V této oblasti je velmi zajímavá a bohatá flóra. Nejvíce je zde rozšířen dubovojehličnatý vegetační stupeň. Roste zde na 400 ohrožených druhů rostlin a typickými vodními a mokřadními společenstvy. Na dnech vypuštěných rybníků, rašeliništích a písečných dunách se objevuje mnoho zajímavých druhů. Mezi nejvýznamnější a kriticky ohrožený druh patří koniklec jarní. Žebratka bahenní, bazanovec kytkokvětý a ďáblík bahenní jsou rostliny běžné v mokřadních biotopech. Dále zde můžeme najít parnasii, rojovník bahenní, léčivou rosnatku, která se přiživuje hmyzem, nebo při zemi plazivou klikvu, jejíž červené kulaté plody připomínají plody brusnice, a nebo nízké keříky vlochyně, jejímž plodům se lidově říká opilky. Na podzim rašeliniště zrůžoví květy vřesů.(Kolektiv autorů, 2000)
Obr. 4 Koniklec jarní (Pulsatilla vernalis) 23
Zdroj dat: www.atlasrostlin.cz
Krajina Jindřichohradecka je plná rozmanitých biotopů, které umožňují existenci bohaté fauny. Populace celoevropsky chráněné vydry říční patří k nejsilnějším ve střední a západní Evropě. Dále zde žijí savci jako je los evropský a rys. Také zastoupení ptáků je veliké. Rybníky jsou domovem pro hohola severního, zrzohlávka, husy velké, několik druhů chřástalů a potápek. Na rybnících sbírá kořist i jeden z největších evropských dravců orel mořský. Ze sov zde hnízdí naše největší sova výr velký. Mimořádný je výskyt vodního ptactva, které využívá vhodné podmínky pro hnízdění a získávání potravy ve stojatých vodních plochách. Rozlehlé vodní plochy jsou také významnými tahovými zastávkami pro hejna vodních ptáků, kteří táhnou přes naše území. V době tahu tady můžeme napočítat až kolem 20 000 jedinců.(Kolektiv autorů, 2000)
Obr. 5 Husa velká (Anser anser)
Zdroj dat: www.priroda.cz
Přírodní park Česká Kanada
Na východ od Třeboňské pánve se krajina zvedá do zalesněných pahorkatin, které geologicky patří již ke krystaliku Českomoravské vysočiny. Park byl vyhlášen roku 1994 a jeho rozloha činí cca 283 km2. Oblast je tvořena žulovou a silně zalesněnou Novobystřickou vrchovinou. Po celé České Kanadě jsou k vidění skalní a kamenné útvary. Krajina zachovává maximum přírodních krás a hodnot a je známkou vysoké kvality životního prostředí. Má mimořádný význam v územním systému ekologické stability a v neposlední řadě
24
Obr. 6 Česká Kanada
Zdroj dat: www.google.cz
nesou důležitou roli i jeho vodohospodářské funkce. Nejvýznamnějšími vodními toky jsou Koštěnický potok, řeka Dračice a Hamerský potok; žádný z toků se ale, až na určité úseky příliš, nehodí pro vodní turistiku. K tomuto účelu je nejvíce využíván Hamerský potok. Českou Kanadou také probíhá hlavní evropské rozvodí Labe-Dunaj. Nejvyšším
vrcholem České Kanady je Vysoký kámen (738 metrů nad mořem),
průměrná nadmořská výška se pohybuje mezi 550 až 650 metry. K západnímu okraji České Kanady se přidává menší přírodní park Homolka - Vojířov (43,1 km2), který dále na západ a jihozápad přechází v CHKO Třeboňsko. Centrem České Kanady je románská hradu Landštejn.(www.wikipedia.cz)
Obr. 7 Hrad Landštejn
25
Zdroj dat: www.google.cz
Česká Kanada se také může pochlubit jedním unikátem a tím je úzkorozchodná trať vedoucí z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice, která se jako had vine západní a střední částí České Kanady. Tato úzkokolejka o rozchodu 760 mm patří mezi technické a historické pamětihodnosti naší republiky. Právě tato "jižní větev", zvaná Bystřička, vznikla jako první (druhá větev, severní, vede z Jindřichova Hradce do Obrataně). Její stavba byla zahájena roku 1896 a již následující rok byl vybaven první vlak, který vzdálenost 32,689 km urazil za dvě hodiny. Ke kdysi plánovanému prodloužení trati do Litschau nikdy nedošlo. Zvláště v turistické sezóně úzkokolejka ožívá. Přispívají k tomu i pravidelně jezdící historické soupravy - parní lokomotiva U 47.001 (Malletka) z roku 1907, U 46.001 (Rešica) z roku 1958 a historické vagóny z let 1900 - 1908 s dřevěnými lavicemi. (www.wikipedia.cz) V rozlehlých lesích, které jsou většinou smrkové, se zachovalo množství pralesových zbytků a drobných rašelinišť. Na severních svazích hřebene Homolka leží přírodní rezervace Fabián, kde je možné spatřit zbytek typické dubové bučiny. (www.wikipedia.cz) Také zde bylo v minulosti vybudováno velké množství rybníků, které jsou dnes hojně využívány k rekreaci, ale zachovalo se i mnoho rybníků s neporušeným přírodním rázem. Mezi ně patří Krvavý a Kačležský, na jejich březích se zachovaly podmáčené louky s mnoha vzácnými druhy rostlin, jako je například vachta trojlistá. Také jsou vhodnými hnízdišti pro mnoho druhů vodních ptáků. Najdeme zde ale také mnoho druhů jiných živočichů, jako je například včelojed nebo luňák hnědý. (Kolektiv autorů, 2000)
Pro velké přírodní bohatství, které tady i přes značné přetváření krajiny člověkem přetrvává, bylo Třeboňsko v rámci programu UNESCO Člověk a biosféra v roce 1977 zařazeno mezi světové biosférické rezervace a chráněnou krajinnou oblastí je od roku 1979. Nejzachovalejší a nejcennější části přírody jsou chráněny hned v několika přírodních rezervacích, z nichž nejznámější jsou národní přírodní rezervace Stará řeka, se zbytky přirozených lužních lesů kolem řeky, dále Velký a Malý Tisý s komplexem rybníků a přírodní rezervace Horní Lužnice s meandrujícím tokem řeky. Třeboňské rašeliniště a rybníky jsou také zařazeny mezi mezinárodně významné mokřady chráněné Ramsarskou konvekcí. (Kolektiv autorů, 2000)
26
4.3. Socio-geografický charakter města Jindřichův Hradec Socioekonomická charakteristika ORP Jindřichův Hradec informuje o sociálně ekonomické situaci města Jindřichův Hradec a okolí. Zahrnuje základní údaje obyvatelstvu, sídelní struktuře, hospodářství, dopravě a cestovním ruchu. (www.partnerstvi.krajjihocesky.cz)
Obyvatelstvo ORP Jindřichův Hradec patří ke čtvrtému největšímu správnímu obvodu kraje, co do počtu obyvatel a třetímu největšímu dle rozlohy. Celý Jihočeský kraj, do kterého spadá Jindřichův Hradec, má ze všech krajů nejméně obyvatel 4,5 %, a také má nejnižší hustotu zalidnění 61 obyvatel na 1 km². V ORP Jindřichův Hradec žijí většinou osoby produktivního věku od 15 do 64 let. V Jindřichově Hradci je 21 962 obyvatel (k 1.1. 2011), z toho 32,5 % je starších 50 let a 51,2 % tvoří ženy. Průměrný věk obyvatelstva je kolem 40 let. Hustota obyvatel je tady 48 na km². V letech 2005 – 2006 dochází k mírnému poklesu celkového počtu obyvatel z důsledku procesu vylidňování venkova. Územní rozložení obyvatelstva je nerovnoměrné. Nerovnoměrnost obyvatelstva je způsoben
historickými, přírodními a
ekonomickými podmínkami. Větší koncentrace obyvatel je na území s rozvinutým průmyslem, službami a možností pracovního uplatnění. V ORP Jindřichův Hradec dochází k rostoucí bytové výstavbě, což vede k rozšiřování obcí. (http://www.statnisprava.cz)
Hospodářství Mimořádný význam v oblasti hospodářství má výskyt živcových písků v povodí Lužnice. Důležitý je výskyt slatiny a rašeliny, která se využívá v lázních Třeboni a Bechyni. Nejsilněji zastoupeným odvětvím je strojírenství, stavebnictví a potravinářství. Menší je potom podíl firem dřevozpracujících a dopravních. Silně zastoupené je také zemědělství. V ORP Jindřichův Hradec 48,9% převažuje zemědělská půda, 37,7% lesní pozemky a 0,9% zbývá na zastavěnou plochu. ORP Jindřichův Hradec má největší výměru zemědělské půdy 922 km². Další výhodou je, že se na území nachází biosférická rezervace Třeboňsko, která představuje téměř 20 % výměry zemědělské půdy. Také vzhledem k čistému prostředí je zde zemědělská výroba vhodná k produkci ekologických potravin. Z rostlinné výroby je to pěstování obilovin, brambor, řepky, kukuřice a jiného. Z živočišné výroby je to chov prasat, skotu, drůbeže. (Kolektiv autorů, 2000)
27
Specializace řemeslné výroby s sebou přinesla i směnu výrobků a později i jejich prodej, který se soustřeďoval především do center řemeslné výroby. Velká náměstí v Dačicích, Slavonicích i Třeboni vydávají svědectví o existenci bývalých tržišť.(Kolektiv autorů, 2000) V každé době se nejlépe dařilo řeznictví. Na tradici své rodiny navázal Jan Satrapa ze Studené a vznikla První moravská továrna na uzenářské zboží a konzervy, tento název nesla od roku 1907. Dnes jí známe pod názvem masokombinát Masna Studená. V Jindřichově Hradci najdeme soukromé řezníky, jako je například Pecha nebo Slanina. (Kolektiv autorů, 2000) V Jindřichově Hradci najdeme velký podnik DK Open, který měsíčně peče 200 tun chleba, 140 tun pečiva a 20 tun cukrářských výrobků. Další pekárny najdeme v Třeboni, Dačicích, Novosedlech nad Nežárkou, Deštné, Slavonicích atd. (Kolektiv autorů, 2000)
Obr. 8 Tuzemák
www.rozhlas.cz/cb/zpravodajstvi/_zprava/830346
Dávnou tradici v tomto kraji má i textilní odvětví, bohužel už ne v dnešní době. Původní podnik nesl název Jitka a byl založen v roce 1948. Z jeho bran vycházely lněné a bavlnění příze, tkaniny na pracovní ošacení, dekorační látky, lůžkoviny a tkaniny pro volný čas.(Kolektiv autorů, 2000) V Jindřichově Hradci mají pobočku
i Jihočeské mlékárny, které vyrábí mléčné
výrobky, mléko, máslo, krmné směsi a další. Také zde najdeme konzervárenský průmysl, který se specializuje na výrobu zvěřinových konzerv. (Kolektiv autorů, 2000) Trh s alkoholickými nápoji velmi úspěšně obsadila rodinná firma likérka Hill´s Liquere, která působila od roku 1920 a jednu ze svých tří provozoven má v Jindřichově Hradci. Znovu začínala svou výrobu po roce 1990 s pěti druhy lihovin. Dnes jí známe pod názvem Fruko Schulz. Znalci oceňují především zde vyráběný rum. (Kolektiv autorů, 2000) V Dačicích najdeme podnik Centropen, který vyrábí popisovače, značkovače, plnicí a technická pera. Vyrobí se téměř 200 miliónů kusů ročně ve více než 90 provedeních a 28
vyváží se do více než 40 zemí světa. Také zde najdeme strojírenský závod Praga, který vyrábí náhradní díly pro osobní a nákladní automobily. (Kolektiv autorů, 2000) Jindřichohradecký podnik, který vznikl v roce 1957 původně jako provozovna pro výrobu dílů k šicím a pletacím strojům. Dnes nese název ADACO a vyrábí zařízení vzduchové soustavy pro automobily jako Tatra, Avia, Liaz a další. (Kolektiv autorů, 2000) Firma Stavcent Jindřichův Hradec má ve svém programu investiční výstavby a rekonstrukce budov a to i památkově chráněných. Firma má pobočky v Třeboni a v Dačicích. Mezi menší stavební firmy patří Stavoservis nebo SIKK, která projektuje a realizuje stavby rodinných domů a zabezpečuje nadstandardní vybavení různých objektů. (Kolektiv autorů, 1991) Více jak 70 let je známá Kasalova pila. Tradice podnikatelského rodu, kterou založil Rudolf Kasal v roce 1928 koupí parní pily. Celé dvě třetiny tržeb pocházejí z exportu. (Kolektiv autorů, 1991) Mezi hojně rozšířená řemesla patřilo také sklářství. Některé podniky bohužel v důsledku krize zanikly. Obalové sklo a formy vyrábí firma Skloform v Nové Vsi nad Lužnicí. Skleněné výplně, isolační sklo a bezpečnostní a požární skla vyrábí Isosklo Děbolín. Speciální prací se sklem se zabývala v roce 1992 firma Sklotechnik Nigischer Ježek, která montovala skleněné střechy a neprůstřelná skla. Nyní je součástí koncernu Siemens a vyrábí pro letecký průmysl. (Kolektiv autorů, 2000) K tradičním výrobám patří výroba dřevěných hraček ve Stráži nad Nežárkou. Firma se nazývá Jas a existuje více jak padesát let. K výrobě se používá dřevo z buku a jasanu. Až 60 % celkové produkce míří do zahraničí. (Kolektiv autorů, 1991)
Obr. 9 Dřevěné hračky Stráž nad Nežárkou
Zdroj dat: www.jasvd.cz/cs
Velmi známá je také Mařížská keramika pocházející z dílen Trubáček a Boháč. Maříž u Slavonic je díky této keramice hodně navštěvovaná. (Kolektiv autorů, 2000) 29
Doprava Silniční doprava má k dispozici 98 % vozovek z celkové délky 7228 km. Silnice I. třídy mají mezinárodní i celostátní význam. Silnice II. třídy jsou důležitými spoji regionálního významu. K důležitým investicím patří výstavba dálnice D3 a na ni navazující rychlostní komunikace R3, výstavba rychlostní komunikace R4, a také postupné zlepšování parametrů stávajících silnic I., II. a III. třídy. Veřejnou osobní dopravu zabezpečuje především ČSAD.(www.invest.kraj-jihocesky.cz) Železniční doprava má husou síť a celková délka je 1057 km. Oživení přinese výstavba
koridorů
odpovídajících
evropských
parametrům,
například
Praha-Linec.
Zajímavostí jsou zbytky koněspřežní železnice „první na evropské pevnině“, spojující město České Budějovice s hornorakouským Lincem. Nalezneme zde také nejvýše položenou železnici v ČR „Kubova huť“, a také úzkokolejné dráhy směřované z Jindřichova Hradce do Obrataně a do Nové Bystřice. (www.invest.kraj-jihocesky.cz)
Cestovní ruch Pro rozvoj cestovního ruchu má Jindřichohradecko mimořádně dobré přírodní a historické předpoklady. Krajina a přírodní prostředí tady není, v důsledku průmyslu, tolik narušena. Oblast je vhodná pro turistiku, cykloturistiku i rybaření, protože je to místo plné rybníků a nachází se v krásné krajině Česká Kanada. Navštívit tady můžeme zámky: Červená Lhota, Jindřichův Hradec, Dačice, Slavonice a Telč. Hrad Landštejn, muzeum Československého opevnění, Letecké a provaznické muzeum v Deštné a mnoho dalšího. (Kolektiv autorů, 2000)
30
4.4. Historický vývoj
4.4.1. Historie města Jindřichova Hradce
Město nese svůj název podle Jindřicha, syna Vítka z Prčice, který byl zakladatelem druhé nejznámější větve Vítkovců, pánů z Hradce. Právě on začal na počátku 13. století stavět nad břehy Vajgaru a řeky Nežárky, na skále, v sousedství kulaté věže, sídlo palácového typu v pozdně románském slohu s typickými gotickými prvky. Listinou je hrad poprvé doložen roku 1233. Pro Jindřichův Hradec se až do 15. století vyskytuje název Nova Domus nebo Novum Castrum, teprve později je uváděn název Jindřichův Hradec, které se vyvinulo z tržní osady v podhradí (něm. Neuhas), jako společné označení pro hrad i město. Nejstarší zmínka o městě pochází z roku 1293. Erb pánů z Hradce, zlatá růže v modrém poli, doplněna privilegiem krále Vladislava II. z roku 1483 o dva zlaté královské lvy a iniciálu W s korunkou, je dodnes ve znaku města. (Kolektiv autorů, 1991) Řád německých rytířů je spojen s počátky dějin města, jelikož byli roku 1220 obdařeni majetkem a správou nad poddanými ve městě. Účastníkem tohoto právního aktu byl také nejstarší známý hradecký rychtář Jindřich, kterému bylo přezdíváno Kameník. Toto ustanovení napomohlo rozkvětu obchodu na rušné dopravní tepně směřující z Čech do Podunají, a dále také začalo pod hradem fungovat tržiště. V roce 1294 se Jindřichovu Hradci připisuje další název středověkého města ghetto, které mělo pro město zásadní ekonomický význam. Trvalým zdrojem příjmů se stala až do konce 18. století tzv. plecháčova daň, odváděna židy od konce 13. století. Bezpečnost a ochranu města zajišťovaly městské hradby s branami Pražskou, Rybnickou a Nežáreckou, parkánem a dvěma baštami, které pocházejí ze 14. století. Velmi výhodná poloha města v blízkosti stezky z Rakous do Čech i velký význam Vítkovců v českém království učinily z Jindřichova Hradce významné hospodářské centrum. Rozvoj tržních vztahů napomohl k rozvoji řemesel, která se podle oborů soustřeďovala v různých částech města. Nejrozšířenějším řemeslem bylo koželužství, soukenictví, dále pak kováři a zámečníci měli ve městě silné zastoupení.(Kolektiv autorů, 1991) Vláda Jindřicha IV. (1453-1507) byla obdobím příznivého hospodářského vývoje města. V této době prožíval Jindřichův Hradec zlatý věk. Řada dokumentů dokazuje vysokou prosperitu podnikání městských obyvatel a vydáním znakového privilegia králem Vladislavem roku 1483 také růst politického významu města. Podnikání se soustředilo především na chov ovcí a zakládání dvorů, rybníků, cihelen a pivovarů. Tato vlna růstu se stala předpokladem pro rozmach soukenictví, které je počátkem textilních tradic města. 31
Hradecká sukna dosahovala velmi vysoké kvality. Byla značena pětilistou růží s nápisem Sigillum Novodomense a proslavila město až daleko za hranicemi českého království. Hospodářský vývoj se projevil i ve stavební aktivitě města. Výstavba měšťanských domů dala městu renesanční ráz a středověký hrad se přeměnil v renesanční zámek. (Kolektiv autorů, 1991) Rod pánů z Hradce vymírá roku 1604 po meči a dědictví se ujímá Lucie Otylie z Hradce, provdaná roku 1602 za Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka. S převzetím hradeckého dědictví včetně titulu „vladař domu Hradeckého“ Vilémem, přechází město, zámek i panství na 90 let do rukou Slavatů. (Kolektiv autorů, 1991) V letech 1618-1620 přijalo město během povstání stavovskou posádku a až do Bílé hory tvořilo společně s Třeboní důležitou strategickou linii pro vojska stavovské vlády. V těchto letech také Jindřichův Hradec odrazil tři útoky císařské armády generála Dampierra a Buquoye a kapituloval až po bitvě na Bílé hoře. S vítězstvím Habsburků se také vrátil Vilém Slavata z emigrace a s ním i vyhnaní jezuité. V procesu proti hradeckým měšťanům bylo vyneseno 24 rozsudků smrti, které ale Vilém o něco zmírnil, či prominul s podmínkou, že přestoupí ke katolické víře. Vilém Slavata byl jeden z nejvlivnějších rádců Ferdinanda II. a až do své smrti zastával úřad nejvyššího kancléře království. Po pražské defenestraci, jejíž objetí se stal i Vilém, byl ve městě vytvořen protestantský akční výbor s radikálním písařem Burianem Bramhauzským, který usiloval o konfiskaci majetku Slavatů ve prospěch města a o přijetí Hradce mezi královská města. (Kolektiv autorů, 1991) Požáry v letech 1607-1615 měly za následek úbytek obyvatel a zpomalení výroby. Třicetiletá válka se negativně projevila na vrchnostenských příjmech, proto se Slavatové snažili město povznést hospodářsky navrácením privilegií a udělením dalších trhů. To se projevilo i na architektonickém vzhledu města, které se v roce 1654 stalo se svými 405 domy druhým největším městem v českém království. (Kolektiv autorů, 1991) V roce 1693 vymírá rod Slavatů a jindřichohradecké panství přechází dědictvím na Marii Josefu Slavatovou provdanou za Heřmana Jakuba Černína. S ním vstupuje na hradecký stolec i poslední šlechtická vrchnost – Černínové, kteří byli jedním z nejbohatších šlechtických rodů v Čechách. Za jejich vlády začal Jindřichův Hradec postupně ztrácet charakter rezidenčního sídla. Zámek se stává pouze místem krátkodobých pobytů nových majitelů, či příležitostních návštěv. Správy panství se ujímají panští vrchní i někteří další úředníci a zájem vrchnosti o řízení městských záležitostí se omezuje převážně jen na potvrzování starších privilegií. Když vypukly spory o rakouské dědictví město se stalo centrem vojenského tažení a stále více se potýká i s následky válečných útrap. Francouzi a 32
Bavoři obsadili Jindřichův Hradec roku 1741 a roku 1744 Prusové. Krátce po vypuknutí sedmileté války bylo město nuceno zřídit vojenský lazaret, který přijal spolu s městským špitálem roku 1757 k ošetření kolem 7000 raněných z krvavé bitvy u Štěrbohol. (Kolektiv autorů, 1991) Černíni nejevili přílišný zájem o město, více se věnovali výstavbě luxusního sídla na Jemčině. Za jejich vlády se v architektuře města téměř nic neprojevilo. Kromě zřízení divadla se stavební činnost, ani po mnohých požárech, města nijak zvlášť nedotkla. Orientovali se na zavádění nové textilní výroby, jako byla například přadlácká škola nebo přádelna v Číměři. V polovině 19. století došlo k počátku tovární výroby v textilním průmyslu. Rodina Bobelů založila v letech 1820-1830 přádelnu, a tak se stala prvními podnikateli. Později byla založena rodinou Třebických tzv. Tuchfabrika na jemná sukna.(Kolektiv autorů, 1992) Dlouhá staletí čerpal Jindřichův Hradec z výhodné polohy, ale roku 1871 byla otevřena první parostrojní železnice spojující Prahu s Vídní, která se městu vyhnula. Teprve až roku 1887 bylo město napojeno na hlavní trať prostřednictvím tzv. Českomoravské transversální dráhy, která vedla z Veselí nad Lužnicí přes Jindřichův Hradec do Jihlavy. O deset let později byl zahájen provoz i na odbočné úzkokolejné dráze z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice. Roku 1887, kdy byl zahájen provoz železnice došlo také k první zkoušce Křižíkových elektrických lamp. Jindřichův Hradec se tak zařadil mezi první česká města s veřejným elektrickým osvětlením.(Kolektiv autorů, 1992)
4.4.2. Historie částí města Jindřichova Hradce Zámek Zámek v Jindřichově Hradci prodělal velmi složitý vývoj a patří k našim nejznámějším a nejrozsáhlejším objektům. Původní název dnešního J. Hradce v latině je Nova Domus, v němčině Neuhas a to nám napovídá, že hrad měl nějakého předchůdce. Již v 10. století tady bylo slovanské hradiště, které určitě hrálo svou roli v přemyslovské hradské správě. Před dvorní fasádou paláce Adama II. byly nalezeny zbytky valového opevnění. Až do objevení těchto skutečností se datoval vznik hradiště na konec 12. století. Dalším důkazem stáří zdejšího osídlení jsou nálezy v kostele sv. Jana Křtitele, na jehož místě stál koncem 12. století velký románský kostel. Tímto se posouvá založení nejstarších kamenných staveb v J. Hradci do doby před příchodem Vítkovců. Faktem zůstává, že roku 1277 král Přemysl Otakar II. odebral krátce hrad Oldřichu I. jako bývalý korunní statek, ale o rok později král umírá na Moravském poli a Oldřich I. se vrací do Hradce. Lze tedy předpokládat, že kamenný hrad, 33
který patřil mezi nejstarší hrady s obvodovou zástavbou, byl převzat a dobudován Vítkovci. Jméno prvního zdejšího Vítkovce Jindřicha, potom přešlo do názvu hradu i města. (Kolektiv autorů, 1992)
Obr. 10 Zámek
Zdroj dat: www.historickeputovani.cz
Věže zpevňovaly všechna tři nároží hradeb. V severním nároží dosud stojí hladomorna, jejímž vybudováním počala výstavba kamenného hradu. V jihozápadním nároží byla v prostoru dnešní zahrady věž, zbořena roku 1595. K východnímu nároží byla přistavěna věž Hranatka, která se zachovala v Jáchymově křídle. Do hradu se vstupovalo branou u dnešní hladomorny. Část brány se dosud zachovala. (Kolektiv autorů, 1992) Ke kulaté věži byl přistavěn nejstarší palác. Postrádal velký sál, ale měl čtyři místnosti. Místnosti byly přístupné po dosud zachovaném schodišti, které ústí do síně vyzdobené svatojířskou legendou roku 1338 za Oldřicha III. z Hradce. Byl tady také vstup do vedlejší místnosti a na pavlač. V severním koutě stojí původní krb, který je válcového tvaru s jednoduchou římsou nad otvorem, zdobený reliéfem ve tvaru trojlisté arkády, a po levé straně přiléhá k síni přibližně stejně velká místnost zaklenutá křížovou klenbou. Po pravé straně přiléhá k oběma obytným místnostem kaple sv. Ducha. Kaple zaujímala výšku prvního a druhého patra paláce. V letech 1240-1250 byla zaklenuta dvěma poli křížové klenby. Klenba má hruškovitá žebra, která jsou na příponách s košovými hlavicemi, pokrytými vějířovitými reliéfy listů. Směrem do druhého nádvoří byla kaple prodloužena v polovině 14. století. V kapli údajně byla umístěna i Jindřichohradecká Madonna z poloviny 15. století. Čtvrtá místnost zanikla při pozdně gotické přestavbě. (Kolektiv autorů, 1992)
34
Příčný trakt na třetím nádvoří je připisován Menhartovi z Hradce, který vedl v bitvě u Lipan Pražany proti sirotkům. Postavil ho však někdo z jeho nástupců, protože Menhart zemřel roku 1449. Také věž Menhartka s tzv. černou kuchyní byly dílem jeho nástupců. Kuchyně je umístěna v přízemí a kouř z otevřených ohnišť byl odváděn komíny ve čtyřech rozích. Horní prostor věže je klenutý a sloužil jako soudní síň, která má v rohu umístěn krb. V 18. století zde byla udírna a malířská výzdoba byla téměř zničena, pouze na jihovýchodní stěně se zachovaly její zbytky. Ze zachovalé malby, která je za začátku 16. století, lze rozeznat výjev zasedání zemského soudu za předsednictví krále Vladislava Jagellonského. Před panovníkem sedí Jindřich IV. z Hradce, za něhož tato malba vznikla. Dnes je malba v žalostném stavu, zejména vlivem zakouření v místnosti. V kuchyni, která je ve spodní části věže, se až do roku 1782 podávala pověstná kaše, která je spojena s legendou o bílé paní. (Kolektiv autorů, 1992) Lid si vypravoval nejednu báji o bílé paní. Ale ta, v těchto bájích není paní z rodu hradeckého, nýbrž je bytostí, která přebývala při vodách a lidem se zjevovala a děti strašila, a také smrt ohlašovala. Někde ji nazývají Perchtou, Perutou, Parychtou, na Moravě Šperechtou. Všechna tato jména ale pocházejí z německého Berchta. Nejstarší bílou paní u nás byla zřejmě Perchta z Rožmberka. Narodila se někdy mezi lety 1420-1430 paní Kateřině z Vartenberka a Oldřichu II. z Rožmberka. V roce 1449 se provdala za Jindřicha z Hradce, na dobové poměry velkého hrubiána a násilníka. Když tedy umřel, netruchlila, žila v Jindřichově Hradci dál a nechala přistavět celé jedno zámecké křídlo. Mezi její mnohé dobré skutky patřilo například rozdělování, již výše zmíněné sladké kaše na Zelený čtvrtek, které se udrželo i po její smrti. Svým konáním chtěla odčinit hříchy svého manžela. Kdykoliv byla tato tradice po její smrti porušena, následoval hněv jejího přízraku. Od své smrti se Perchta zjevila hned několikrát, například když umíral její pravnuk Jáchym z Hradce. Chodila hlídat Petra Voka, když byl ještě malý. Jejím domovem byly i jiné hrady a zámky, které patřily pánům z Hradce a z Rožmberka jako například Třeboň, Český Krumlov, Telč nebo Rožmberk, kde také visí její podobizny. Většinou se zjevují v noci, mají na sobě bílý šat a špičatý vysoký klobouk se závojem. Často nosí klíče. Podle nasazení rukaviček předvídá budoucnost. Pokud je viděna v červených upozorňuje na požár. Černými varuje před smrtí nebo neštěstím a bílými předpovídá dobrou událost svatbu nebo narození dítěte. Bílá paní prý také ví o ukrytých pokladech, poctivého k nim zavede, chamtivého krutě potrestá. Traduje se také, že se vyráběl speciální nápoj „Bílé paní“. (www.tiscali.cz) Vnější pozdně gotický parkán z konce 15. století byl vybaven systémem bašt, umožňujícím aktivní dělostřeleckou obranu. Tento obranný systém je zachován směrem 35
k Nežárce, začíná od věže Lázny, která stojí vysoko nad ústím zámeckého vodního příkopu do Nežárky. Na Láznu se napojovalo městské opevnění. Tato část hradeb směrem k rondelu obsahuje i zachovalou půlkruhovou baštu. V dlouhém klenutém sklepě je dodnes zachována původní úroveň příkopu, který navazuje na spodní část bašt. Další bašta musela stát v rohu opevnění pod dnešním rondelem. Z tohoto místa je opevnění zachováno až k paláci Adama II. Na půlkruhové pozdně gotické baště stojí osmihranná věž. Podle dosavadních průzkumů se můžeme domnívat, že dvě bašty stávaly u výtoku Vajgaru do vodního příkopu. Na hradbu muselo navazovat městské opevnění, podobně jako tomu bylo u Nežárky. Její pozůstatky byly zničeny, protože tady před lety vedl odpadový kanál. Při průčelí venkovní zdi se zachoval jen její náznak, který svědčí o velké síle zdiva. Opevnění dále pokračuje k první bráně, kde jsou zachovány výklenky v jejím průjezdu. Hradba pokračuje až na konec budovy ve dvoře pivovaru. Na prvním nádvoří byla zjištěna zeď druhého příkopu, jejíž další průběh určila geofyzikální prospekce. Příkop byl široký přes 5 metrů a sahal až k základům budovy mezi prvním a druhým nádvořím. Mnohé původní stavby 15. století zanikly při pozdějších renesančních úpravách. (Kolektiv autorů, 1991) Od roku 1591 se začalo s budováním rondelu. Na stavbu dohlížel císařský stavitel Andre Aostalis de Sala a mezi staviteli byly například Giovanni Faconi, kameník Antonio Cometa, Giovanni Pietro Martinelli a Georg Bendel spolu s malířem G. Widmannem. Rondel je opravdu renesančním klenotem. Vchod je vyzdoben tesaným portálem s karyatidami. Nad vchodem je římsa s hradeckým, montfortským a hohenzollernským znakem. Na široké římse je posazena kopule, rozdělená pásy, které navazují na spodní pilastry. Na nejvyšším místě je znak Adama II. a jeho manželky Kateřiny z Montfortu. Plochy stěn jsou zdobeny girlandami, maskarony, rámci a kartušemi z pálené hlíny. Z palené hlíny byly i sochy ve výklencích, ale zachoval se jen zbytek jedné sochy. Celý vnitřek rondelu byl v nedávné době restaurován. Rondel byl spojen s palácem arkádovou chodbou a takto se změnil středověký hrad na moderní zámek, který je důkazem moci a bohatství posledních pánů z Hradce. Svou svatbu zde slavil poslední z rodu Jáchym Oldřich. (Kolektiv autorů, 1992) Roku 1610 bylo nádvoří obohaceno zdobenou studniční mříží a kopule rondelu byla doplněna jemnou štukovou plastikou od Innocence Comety z let 1675-1680. Za éry Slavatů byla také upravena první brána zámku, kterou zdobí slavatovský znak. Slavatové postavili nové konírny a jízdárnu při Vajgaru. Poslední z rodu Slavatů umírá roku 1691. Při dělení majetku připadl Jindřichův Hradec jako dědictví Marii Josefě Slavatové, která byla provdaná za Jakuba Černína.(Kolektiv autorů, 1991)
36
Hrad a zámek Jindřichův Hradec je tedy řazen mezi nejvýznamnější objekty u nás. Jeho výjimečnost je dána nejen historickým vývojem, který z něho učinil jednu z nejvelkolepějších rezidencí království, ale i rozloha 3,5 ha ho řadí co do velikosti na 3. pozici, za Pražský hrad a hrad a zámek v Českém Krumlově. (Kolektiv autorů, 2002)
Muzeum Nynější budova jindřichohradeckého muzea je úzce spjata s působením jezuitského řádu, který byl povolán do Jindřichova Hradce v roce 1594, a také se založením jezuitské koleje o rok později nejvyšším purkrabím Adamem II. z Hradce a jeho manželkou Kateřinou z Montfortu. Ta se také patrně zasloužila roku 1598 o založení semináře, který zahájil v roce 1604 svou činnost. V letech 1606-1608 byla pro něj vystavěna budova. Po ničivém požáru v roce 1615 byla pak v letech 1625-1636 postavena budova nová, která získala novou podobu po dostavění seminární kaple sv. Víta v roce 1642. (Kolektiv autorů, 1992) Po zrušení jezuitského řádu zde byla umístěna hlavní škola a v letech 1862-1923 gymnázium. V roce 1925 byla budova zakoupena městem a upravena pro muzeum, jehož nové expozice byly zpřístupněny v květnu 1928. (Kolektiv autorů 1991) K vidění je spousta zajímavých expozic. K nejatraktivnějším exponátům patří největší lidový mechanický betlém na světě, který je zapsán i v Guinnessově knize rekordů, vytvořen jindřichohradeckým punčochářským mistrem Tomášem Krýzou (1838-1918). Byl to člověk, který po celý život neznal nic jiného než punčochářskou dílnu a svůj svět představ. Betlém tvořil více jak 60 let. Už když se betlém rodil, chodili se na něj dívat lidi a děti z blízkého i dalekého okolí. Mistr své jesličky začal vystavovat každoročně až do své smrti, kdy odešel ve věku osmdesáti let. Bývaly rozloženy v jeho bytě na třech velkých stolech od Vánoc až do Hromnice. Zaplnily dvě stěny dlouhé sedm metrů a třetí stěnu dlouhou sedm a půl metru. Velká část jesliček byla pohyblivá ruční klikou, od které byl pohyb dále rozváděn po vodorovně a kolmo upevněných dřevěných textiláckých válcích, na které byly nataženy struny. Mechanismus je původní a rozvádí pohyb z jediného elektromotoru. (Muk, 1936)
37
Obr. 11 Krýzovy jesličky
Zdroj dat: www.babyfriendlyregion.cz
Poprvé byly jesličky vystaveny na hospodářsko-průmyslové výstavě v roce 1894. V této době se také uvažovalo o jejich vystavení na Národopisné výstavě Českoslovanské v Praze, ale od realizace bylo upuštěno pro obtíže spojené s dopravou. Po smrti Tomáše Krýzy se jeslí ujal jeho syn Jan Krýza. Nejen, že je opravoval, ale také doplňoval a později vybavil elektrickým osvětlením, takže je v letech 1923-1927 opět zpřístupnil veřejnosti. Roku 1935 se rozhodl, že je věnuje muzeum. Sám provedl instalaci, která trvala do listopadu roku 1936, takže o Vánocích téhož roku byly zase odevzdány veřejnosti. (Muk, 1936) Krýzův betlém zachovával tradiční rozdělení na městskou, betlémskou a venkovskou krajinu. Nejhezčí a nejcennější je krajina venkovská. Jesličky obsahují 1398 figurek lidí a zvířat, z nichž se 133 pohybuje. Architektura betlému je sestavena s lepenky, která je pestře omalována hlinkovými barvami. Na některé střechy je použito lepených pšeničných klasů nebo je z tvrdého papíru vyřezán šindel. Horské tyrolské chaty jsou zhotoveny z papíru a z lipových prkének. Je zde použito i podmalované tabulové sklo, zrcadlo, lisovaný plech, který v podobě ornamentů zdobil slohový měšťanský nábytek, drobných alabastrových sošek psíků a jiných zvířátek. Zajímavým doplňkem „Hostiny Tří Králů“ je miniaturní porcelánové, cínové a dřevěné nádobíčko spolu s drobnými hrnčířskými výrobky. (Muk, 1936) Figurky mají tělo, ruce a nohy dřevěné, upevněné pomocí drátků k trupu. Jsou vyrobeny z kašírovací hmoty a ze dřeva. Hlava s krkem je vymodelována z pozlacovačské masy nebo z chlebového těsta se sádrou. Do pozlacovačské masy byly za tepla namáčeny i 38
šaty, nastříhané a ušité z obyčejného sukna nebo z měkkého papíru. Po usušení byla figurka omalována hlinkovými barvami, takže má sametový nelesklý povrch. Listy stromů jsou vytvořeny z voskovaných lístečků na drátcích. Terén je upraven pomocí balicího papíru, lepeného na dřevěnou kostru, doplněnou kousky kašírovaných nebo škvárových částí kamene, někdy i se stromkem nebo s trsem trávy. (Muk, 1936) Samostatnou část expozice tvoří nová Síň Emy Destinnové, Expozice prezentuje životní osudy a umělecký odkaz nejslavnější české pěvkyně. Ve dvou místnostech jsou kromě fotografií, dokumentů a předmětů přestavujících pěveckou kariéru umělkyně vystaveny také ukázky z jejích bohatých sbírek včetně hudebních nástrojů, nábytku, porcelánu nebo kuriozit, které soustředila na zámku ve Stráži nad Nežárkou, kde žila od roku 1914 až do své smrti. Byla vášnivou rybářkou, proto si také vybrala tuto Jindřichohradeckou oblast u řeky Nežárky. (Kolektiv autorů, 1991) Vlastním jménem Emilie Pavlína Mottlová, která se narodila 26. února v Praze, kde také studovala zpěv. Zpěvu jí učili Thomas a Marie Loewe-Destinn. Ve svých dvaceti letech debutovala jako členka Dvorní opery v Berlíně pod jménem Emma Destinn. Umělecké jméno si zvolila z vděčnosti ke své učitelce zpěvu. Při pohotovém záskoku v úloze Santuzzy v Mascagniho opeře Sedlák kavalír slavila veliký úspěch, proto se záhy dostavily další role a ještě v roce 1898 ji císař Vilém II. potvrdil prvním dramatickým sopránem berlínské Dvorní opery. Svými vynikajícími pěveckými výkony si brzy získala obecenstvo divadla v Bayreuthu, operních domů v Mohuči, ve Frankfurtu a v Mnichově, Pařížské opery i Národního divadla. Psal o ní i Londýn, kdy se na scéně Královské opery Covent Garden poprvé setkala se svým nejslavnějším partnerem Carusem. Skutečný vrchol její umělecké kariéry však představovalo její působení v newyorské Metropolitní opeře, kde zpívala od listopadu 1908. New York dal Emě poznat triumfální úspěchy, jakých se dostane jen málokterému umělci. Oslnivou pěveckou kariéru jí však ukončila první světová válka, protože se hrdě hlásila ke svému češství a podporovala emancipační snahy svého národa. Rakouské úřady ji obvinily z nepřátelské činnosti, odebraly jí cestovní pas a Ema zůstala bez angažmá. Teprve od podzimu 1917 zpívala v Národním divadle a ve svých čtyřiceti letech absolvovala ohromné množství koncertů. Svou pěveckou činnost uzavřela Ema v sezóně 1922-1923, po pětadvaceti letech působení, hostováním na několika domácích operních scénách a zájezdem do Skandinávie. Později se provdala za nadporučíka československého letectva Josefa Halsbacha. V říjnu, roku 1928, se Ema ukázala světové veřejnosti naposledy na koncertě v londýnské Queen’s Hall, který byl věnován 10. výročí vzniku Československé republiky. O
39
patnáct a půl měsíce později, 28. ledna 1930, slavná pěvkyně v Českých Budějovicích umírá. (Kolektiv autorů, 2002) Dále mohou návštěvníci shlédnout archeologické expozice, sbírky obrazů a historický nábytek. Také si mohou prohlédnout vzácnou kolekci gotických plastik, dokumentována je místní řemeslná výroba, v národopisné expozici upoutá blatský kroj s dalšími lidovými oděvními doplňky. Zajímavá je také expozice terčových zbraní a malovaných terčů jindřichohradeckého ostrostřeleckého sboru.(Kolektiv autorů, 1991)
Landfasova tiskárna Budova se nachází na Balbínově náměstí a pro svou tiskárnu jí nechal přestavět Alois Landfras. Empírový vzhled dal budově její stavitel Josef Schaffer v roce 1827, který k budově nechal přistavět i patro s portikem a balkónem.(Kolektiv autorů, 1991) Josef Landfras působil v Jindřichově Hradci nejprve jako knihař a od roku 1797 jako tiskař, protože tady zřídil tiskárnu. Jeho poměrně dobře se rozvíjející podnik ovšem podlehl požáru města v roce 1801. Brzy se mu jí podařilo opět zprovoznit a úspěšně jí řídil až do poloviny dvacátých let 19. století, kdy ji převzal jeho syn Alois. Podnik přivedl k nebývalému rozmachu, rozšířil vydavatelský a nakladatelský záběr. Investoval do vybavení tiskárny a zavedl také kamenotisk. Postupně zřídil pobočky v Českých Budějovicích, Pelhřimově a Táboře. V roce 1850 byl Alois zvolen jindřichohradeckým starostou a kromě toho zastával i řadu funkcí. Tiskárna také získala jako vůbec první v Čechách vyznamenání titulem „c. a k. dvorní“. Od roku 1870 se zde tiskl týdeník Ohlas od Nežárky. (Kolektiv autorů, 2002)
Langrův dům Tento dům na jindřichohradeckém náměstí patří mezi nejcennější památky městské architektury v Čechách. Objekt vznikl spojením dvou původně gotických, renesančně upravených domů, ke kterému došlo v osmdesátých letech 16. století za majitele Jana Čecha z Kozmáčova. Pravá část budovy, která má uvnitř malebný dvorek, charakteristické renesanční pavlačové arkády a bohatou sgrafitovou výzdobu na vnější fasádě, údajně patří k nejstarší ve městě. Typicky renesanční vzhled dodávají domu figurální sgrafita z roku 1579, které zobrazují výjevy ze Starého zákona. Dům měl hodně majitelů, ale na počátku 19. století ho koupil obchodník Antonín Langer, po kterém se dům jmenuje. (Kolektiv autorů, 2002)
40
Obr. 12 Langrův dům
Zdroj dat: www.multiweb.cz/nazdarek
Rudolfov V letech 1862-1863 byla nedaleko Jindřichova Hradce vystavěna nákladem hraběte Černína výletní restaurace. Když byl hrabě Evžen Karel Černín ve Vídni, poznal tam začínajícího architekta Josefa Zítka, který ho zaujal natolik, že ho pověřil zakázkou postavit Rudolfov. Zítkovou první skutečně realizovanou zakázkou je právě přízemní budova restaurace Rudolfov, s tanečním sálem i galerií pro muzikanty a s hostinskými pokoji v podkroví, s otevřenou verandou, sadem a s kuželkami. Rudolfov se pak po více jak jedno století stal velmi oblíbeným místem společenských akcí a vycházek nejen pro lidi místní. Mezi jistě nejvýznamnější hosty patřili bratři Čapkové. Karel Čapek tu strávil celé léto na letním bytě v roce 1923 a sepsal zde své slavné dílo Krakatit. Toto místo také navštívil Bedřich Smetana, který se zde v roce 1872 účastnil oslav místního zpěváckého spolku. Současnému hrůznému stavu této památky by se asi oba pánové podivovali… (Kolektiv autorů, 2002) Rybník Vajgar Vznikl při soutoku Hamerského potoka a Nežárky na místě někdejších bažin. První zmínka o rybníku a mostě mezi Malým a Velkým Vajgarem je z roku 1399, kdy Heřman a Jan ml. z Hradce založili špitál sv. Alžběty.(Kolektiv autorů, 1991) Původní název rybníka byl Městský nebo Zámecký. V 18. století se ve větší míře začíná prosazovat německý název Weiher (něm. rybník), který se počeštil na Vajgar. Podle reambulovaného katastru z roku 1869 byla rozloha rybníka 50 ha a 23 a. V 15. a 16. století byl na otínské straně velký výskyt bobrů.(Kolektiv autorů, 1991)
41
Kromě funkce obranné plnil důležitou funkci v systému požární bezpečnosti města. Využíván byl i jako pohonná síla, zásobárna vody a v 19. století se stal i společenským střediskem místních obyvatel.(Kolektiv autorů, 1992) S Vajgarem souvisela rybářská tradice doložená v J. Hradci roku 1720. Na sv. Petra, patrona ryb, rybníků a rybářů konali hradečtí rybáři průvod pod korouhví do kostela a na zámku je hostil František Josef Černín. Ryby šly velmi dobře na odbyt. Vyváženy byly především do Drážďan a Vídně, ale i domácí poptávka byla veliká. Na Vajgaru bývalo provozováno ve velké míře i ledování, a to pod kostelem sv. Jana, kde bylo jediné místo neznečišťované kanalizací. Odtud dodávali led především do nemocnice, pivovarů, hostinců a jatek.
Pravidelnými
odběrateli
ledu
byly
pivovary
v Českých
Budějovicích
a
v Třeboni.(Kolektiv autorů, 1991) Kolem roku 1725 byla do Vajgaru svedena městská kanalizace, koželuzi házeli do rybníka nezdařené barvivo, řezníci splašky a i zřízení plovárny vykonalo v tomto směru své. Vajgar se následkem toho stával v době poklesu hladiny páchnoucím kalištěm. Je tedy prováděno odbahnění Vajgaru především za účelem zlepšení kvality vody.(Kolektiv autorů, 1991) Až do 19. století představa koupání ve volné přírodě byla zcela nemyslitelná, ba až hříšná. V Jindřichově Hradci bylo nejdříve dovoleno koupání v Hamerském potoce, až mnohem později ve Vajgaru. Vojenská plovárna, která byla na březích Vajgaru nedaleko kostela sv. Jana Křtitele, zahajovala svůj provoz v červnu. V době od šesti do osmi hodin byla vyhrazena pro mužstvo posádky a teprve potom mohla přijít veřejnost. Přitom od osmi do jedenácti a od šestnácti do sedmnácti hodin byla přístupná výhradně pro dámy a až ve zbylém čase jí mohli navštívit cvičenci a plavci. Celkově byla otevřena od šesti do dvaceti hodin, jestliže voda dosáhla nejméně 14 stupňů. Koupání na veřejných místech přísně určovala „Vyhláška o koupadlech“, kterou každý rok vydával starosta města.(Kolektiv autorů, 2002) Rybník Vajgar nelákal jen rybáře a plavce. Na jeho hladině si na své přijdou i veslaři. Již v roce 1891 se z původního bruslařského spolku utvořil Bruslařský a veslařský klub, známý pod zkratkou BVK, později přejmenovaný na VBK Vajgar. Hned na začátku své činnosti veslaři vybudovali dřevěné přístaviště a zakoupili první lodě a závodní skif. O rok později, když se ve městě sešel lékařský sjezd, byly uspořádány první závody. Posádku vítězné lodi tvořili jindřichohradečtí rodáci: básník Emanuel Miřiovský, univerzitní profesor František Nušl a historik František Tadra. Nikdo tehdy ještě netušil, že se rodí nejúspěšnější sportovní oddíl v historii města. Veslování se totiž v Jindřichově Hradci postupně stávalo velmi populárním sportem, kterému se počátkem 20. století věnovaly přes dvě stovky 42
studentů místního gymnázia. Na domácí scéně dosáhli veslaři prvních velkých úspěchů v období po první světové válce, kdy byla na březích rybníka otevřena moderní loděnice. Na mezinárodní úroveň pak veslování přivedlo v polovině 20. století olympijské duo Miroslav Strejček a Václav Chalupa starší a vicemistryně Evropy Hana Musilová. Všechny tyto však zastínil skifař Václav Chalupa mladší, který patří od devadesátých let uplynulého století ke světové špičce. Na jeho počest se každoročně od roku 1993 konají na Vajgaru závody, takzvaný Chalupa cup, kterého se pravidelně zúčastňují přední světoví veslaři.(Kolektiv autorů, 1991) Vajgar nepřitahoval obyvatele města pouze v letních měsících, ale také v zimě. Brusle se stávaly postupem času celkem běžnou věcí. Ještě ke konci století se stále uplatňovaly jakési dřevěné podrážky osazené „želízky“, ale zámožnější občané si pořizovali moderní brusle, zvané halifaxky. A tak není divu, že se bruslení na Vajgaru velmi rozšířilo. V listopadu 1874 vznikl bruslařský klub, který měl okolo sedmdesáti členů. Jejich úkolem bylo udržovat kluziště na Vajgaru. Kromě bruslí si klub pořídil i zvláštní bílé židličky se sanicemi, na kterých se tenkrát nechávaly dámy vozit svými obruslenými kavalíry. Později zde vyrostl mistr republiky a světa krasobruslař Josef Vosolsobě.(Kolektiv autorů, 1991) Na konci dvacátých let minulého století se na zamrzlém Vajgaru začal hrát také hokej. Oproti jiným sportům se lední hokej dostal do Jindřichova Hradce poměrně pozdě. Roku 1928 se tady hrál bandy hokej, o rok později přivezl z Prahy Václav Rohlík pravidla hokeje na ledě a o další rok později sehrál VBK Vagar již svůj první zápas. V Jihlavě vyhrál 3:0. V sezóně 1929-1930 hrál mistrovství jižních Čech a po sedmi zápasech skončil jako třetí. První mezinárodní zápas viděli diváci v sezóně 1933-1934, kdy J. Hradec zvítězil 2:0 nad Mödlingem EC Vídeň. V sezóně 1937-1938 se stal VBK Vajgar dorost přeborníkem jihočeské župy. Méně úspěšné byly poválečné roky, kdy z J. Hradce odešla většina hráčů a hokej byl odkázán stále na přírodní led rybníka. Zimního stadionu s umělým ledem se dočkali hradečtí sportovci na Vánoce roku 1973. V roce 1984 byl stadion zastřešen a svým vybavením a estetickým vzhledem patří k nejhezčím v českých zemích. Největším úspěchem hokejového klubu Vajgar byla účast v nejvyšší hokejové soutěži České republiky v ročníku 1993/1994. Řada odchovanců jindřichohradeckého hokeje hraje v předních klubech české hokejové extraligy a ti nejlepší dokonce i v našem národním mužstvu a v klubech NHL. (Kolektiv autorů, 1992)
43
4.5. Významné osobnosti Jindřichohradecka
Na Jindřichohradecku žila v průběhu staletí celá řada významných osobností české historie, kultury, politiky i vědy. V první řadě k nim patřili příslušníci vládnoucích hradeckých rodů jako páni z Hradce, Slavatové a Černínové. V Třeboni to pak byli zejména poslední Rožmberkové. (Kolektiv autorů, 2000) Celá řada významných osobností se v regionu objevila v 19. století. Hodně z nich jich studovalo na gymnáziu, jako například František Pravda z Nekrasína (vl. jm. Vojtěch Hlinka), který proslul jako tvůrce oblíbených povídek, František Jaroslav Vacek Kamenický z Kamenice nad Lipou, Karel Eugen Tupý, rodák z Kardašovy Řečice, který psal své verše pod pseudonymem Boleslav Jablonský. Nejznámějším a nejvýznamnějším studentem byl zakladatel české opery Bedřich Smetana. (Kolektiv autorů, 2000) Město mělo i velmi dobré pedagogy. Františka Ikavce, který učil Bedřicha Smetanu ve hře na klavír. Skladatel duchovní a taneční hudby Jan Evangelista Kypta, kapelník a skladatel František Vacek a další. V Jindřichově Hradci pracoval i výrobce klavírů Martin Kratochvíl, který tady sestrojil nový druh nástroje tzv. coelison (nebezvuk), který měl tvar vztyčeného pyramidového klavíru. (Kolektiv autorů, 2000) V roce 1851 v hotelu U Zlaté husy přenocoval na své nedobrovolné pouti do brixenského vyhnanství významný český novinář, satirik a politik Karel Havlíček Borovský, kterého si také občané Jindřichohradecka vybrali v roce 1848 jako svého kandidáta do parlamentu. (Kolektiv autorů, 2000)
Obr.13 Bedřich Smetana Zdroj dat: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bed%C5%99ich_Smetana
44
Na Jindřichohradecku také působila na konci 19. a počátkem 20. století celá řada významných politiků, jako například rodák Antonín Rezek, který byl v roce 1900 jmenován ministrem rakousko-uherské vlády, a další byl František Staněk ze Strmilova, který stál v čele Českého klubu v říšské radě a po vzniku samostatného Československa se stal ministrem několika vlád. (Kolektiv autorů, 2000) Také následník rakouského trůnu František Ferdinand d´Este měl úzký vztah k tomuto regionu, protože vlastnil zámek a panství v Chlumu u Třeboně. (Kolektiv autorů, 2000)
Obr. 14 Karel Čapek
Zdroj dat: http://www.tyden.cz/rubriky/kultura/pred-120-
lety-se-narodil-karel-capek_154452.html
V Jindřichově Hradci také zahájil svojí dráhu architekta Josef Zítek, který v 60. letech 19. století realizoval svůj první projekt, výletní restauraci Rudolfov, ve které o šedesát let později napsal Karel Čapek svůj román Krakatit. (Kolektiv autorů, 2000) Ve Studené se narodila spisovatelka Marie Barešová, která proslula pod literárním jménem Vlasta Javořická a napsala přes 100 titulů románů a povídek. (Kolektiv autorů, 2000) Antonín Chittussi si vybral okolní přírodu pro své malířské dílo. Narodil se tu malíř, grafik a pedagog Hanuš Schwaiger. Také zde začínal proslulý pražský fotograf Jan F. Langhans. V nedaleké Lásenici se v roce 1900 narodil zakladatel československé reportážní fotografie Karel Hájek. (Kolektiv autorů, 2000) S umělců nejvíce vynikla nejslavnější česká operní pěvkyně Ema Destinnová, primadona Dvorní opery, Královské opery v Londýně, newyorské Metropolitní opery, a také čestná členka pražského Národního divadla. Poslední roky života strávila na zámečku ve Stráži nad Nežárkou, do jehož okolí umístila i děj svého románu Ve stínu modré růže. (Kolektiv autorů, 2000)
45
4.6. Zajímavosti a památky v okolí města Jindřichův Hradec
Putování na severovýchod Jarošov nad Nežárkou Území obce se nachází asi 7 km od Jindřichova Hradce a má rozlohu 2771 ha. Zahrnuje místní části: Jarošov nad Nežárkou (včetně samostatného sídla Kruplov), Matějovec, Lovětín, Nekrasín, Hostějeves, Rosička a Zdešov. Obec leží na dobře přístupném silničním uzlu. Zastoupena je zde i železnice (širokorozchodná trať Jihlava - Veselí nad Lužnicí a úzkokolejka Jindřichův Hradec – Obrataň). Název obce bývá spojován se jménem rytíře Jaroše, který byl snad majitelem zdejší tvrze, která stála na místě dnešní fary. Po tragickém souboji se sousedem z Lovětína byl pochován pod kostelem. (Stašková, 2004) Jarošov byl ve starých listinách nazývaný Jaressov, Jarissov a německy i Jerischau a patří zcela jistě k nejstarším obcím na Jindřichohradecku a je také možné, že existoval už před příchodem Vítkovců kolem roku 1148. Díky své dostupnosti byl Jarošov odpočinkovým místem pro přesunující se vojska. Roku 1658 dostala jarošovská rychta do své pečeti část slavatovského erbu (vpravo hledícího medvěda držícího korunovanou přilbici). To se stalo součástí dnešního oficiálního obecního znaku. Jarošovská krojová družina Anny Skálové a Josefa Mikla učinila v letech 1939-1941 z Jarošova nad Nežárkou proslulou obec, protože se podílela na záchraně obvyklého blatského kroje v kraji a přispěla i k jeho popularizaci na veřejnosti. (Stašková, 2004) V obci se nachází farní kostel sv. Prokopa, kamenná sloupková boží muka (údajně z konce 14. století), křížový kámen na Jonášových bahnech z roku 1709 a socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1719. Historickou památkou je také kamenný most římského typu přes řeku Žirovničku. (Stašková, 2004)
Zřícenina Tůmův vrch (někdy také Tůmův hrad) Stojí asi 6 km severozápadně od Strmilova v těsném sousedství obce Česká Olešná. Stavba byla pravděpodobně letohrádkem nebo loveckým zámečkem a vznikla asi v 16. století. Pravděpodobně patřila k panství nedalekého Popelína (asi 2 km severně), možná ale příslušela k zaniklé tvrzi v České Olešné. Hlavní částí zříceniny byla poměrně drobná věžovitá budova, která měla asi tři podlaží a ta byla spojena točitým schodištěm. Do současnosti se
46
z romantické stavby dochovala jen část věže, která stojí skryta v lesním porostu. (www.jiznicechy.org/cz/)
Putování na východ Dačice Dačice jsou jedním z nejstarších měst v Českomoravské vrchovině. První písemná zpráva pochází z roku 1183. V době, kdy se jeho majiteli stali Krajířové z Krajku a měli zde svoje sídelní město, dosáhly Dačice největšího rozmachu. Krajířové pozvali italské stavitele, kteří proměnili goticky strohé stavby v renesanční měšťanské domy. Vznikla mj. nová radnice, Starý a Nový zámek a věž kostela sv. Vavřince. Baroko je další stavitelsky významnou epochou Dačic. K nejvýznamnějším dochovaným památkám barokního období patří areál františkánského kláštera s kostelem sv. Antonína Paduánského, sousoší Panny Marie a kostel sv. Vavřince, který s přilehlou renesanční věží tvoří dominantu města. Ostatní renesanční a barokní stavby padly za oběť sérii velkých požárů, která se ve městě udála v průběhu 17. – 19. století. (Kolektiv autorů, 2000) V 19. století došlo ve státní správě tehdejšího Rakousko-Uherska k velkým změnám a Dačice se staly sídlem okresních úřadů a okresním městem zůstaly s přestávkou v období druhé sv. války až do roku 1960. V roce 1820 zde vznikla první lesnická škola na Moravě. Světové prvenství přineslo městu roku 1843 vyrobení první kostky cukru, která záhy ovlivnila výrobu a distribuci cukru na celém světě. (Kolektiv autorů, 2000)
Putování na jihovýchod Slavonice Nejstarší písemná zpráva pochází z roku 1260. Původně se jednalo o osadu, později o trhovou ves, která patřila pánům z Hradce. Ves se pomalu rozvíjela v opevněné město. Od 13. století také zřejmě vznikal propracovaný podzemní systém, který sloužil nejen jako odvodňovací, ale zároveň i jako obranný systém města. Ve 14. století bylo město výrazně ovlivněno rozšířením starší opevněné kruhovité osady o prostornější, mírně se svažující tržiště směrem na západ a na východ (dnešní náměstí). Obě náměstí vytvořila středověká zástavba měšťanských domů, které byly postaveny na dlouhých parcelách s úzkými dvory, jejichž zadní část zaplňovaly stodoly a hospodářská příslušenství. (Kolektiv autorů, 2000)
47
Obr. 15 Slavonice Zdroj dat: http://cestovani.idnes.cz
V okolí Slavonic můžeme najít i muzeum čs. předválečného opevnění. Muzeem prochází modrá turistická značka. K vidění je 9 železobetonových objektů vybetonovaných v r. 1938, tzv. „řopíků“, z nichž jsou 2 přístupné veřejnosti a v době pořádání prohlídek i vybavené dobovým zařízením, originální výstrojí a výzbrojí předválečné čs. armády. Další objekt na prohlídkové trase je zajímavý tím, že je poničen výbušninami, takže v poškozených místech může návštěvník shlédnout způsob provedení betonáže a uložení armovací oceli. Nedílnou součástí muzea je i zachovalý zákopový systém s kulometnými okopy, zřízený za mobilizace čs. armády koncem září 1938, který je místy až 1,5 m hluboký. Prohlídku uzavírá základ chaty pro osádky opevnění, který tu zůstal z bývalé strážní budovy, postavené v roce 1936. (www.slavonicebinkry.cz)
Landštejn Hrad byl vybudován na počátku 13. století zřejmě moravskými Přemyslovci jako opěrný bod území na trojmezí Čech, Moravy a Rakouska. Svým pojetím dvou věží propojených palácem, představuje ojedinělý komplex svého druhu v Čechách a je jedním ze tří dochovaných románských hradů u nás a jednou z nejvýznamnějších románských památek ve střední Evropě. Horní část vyšší věže je upravena jako vyhlídková. Z ní se otevírá pohled na hluboké lesy České Kanady. Expozice představuje dějiny hradu, místní archeologické nálezy a středověké zbraně. V mohutných zdech hradu se kdysi zalíbilo německému básníkovi Friedrichu von Schillerovi, který do okolních lesů umístil děj svých loupežníků. V době sezóny se zde konají Landštejnské slavnosti.(www.hradlandstejn.cz) 48
Putování na jih Staňkov První zmínka o obci pochází z roku 1654. Hlavní charakteristikou obce je Staňkovský rybník, pod jehož hrází se Staňkov nachází. Jedná se o jeden z největších a nejstarších rybníků v Čechách. Jeho plocha je 327 ha. (www.wikipedia.cz)
Putování na jihozápad Stráž nad Nežárkou Původně gotický hrad, který byl postavený pravděpodobně ve druhé polovině 13. století Vítkovci. Na začátku 17.století byl hrad přestavěný na zámek v renesančním stylu, následné potom v roce 1735 byl upraven barokně. Nejznámější majitelkou byla v letech 1914 – 1930 pěvkyně Ema Destinnová, která zde provedla drobné úpravy a využívala ho především k odpočinku, a díky výhodné poloze nad řekou taky k její velké zálibě, rybaření.(Stašková, 2004)
Obr. 16 Zámek
Zdroj dat: www.uskalniku.cz/Kam-na-vylet
Třeboň Je to město, které leží v Třeboňské pánvi na Zlaté stoce mezi rybníky Svět a Rožmberk. Počátky města sahají do 12. století. V roce 1660 se stala majetkem Schwarzenbergů. Město je hojně navštěvováno turisty. Nachází se zde lázně, které jsou velmi často využívány nemocnými pacienty. Sídlí tu známý pivovar Regent, který byl založený v roce 1379, a tím se řadí mezi nejstarší pivovary na světě.(Stašková, 2004) 49
Putování na severozápad Deštná Město leží na Dírenském potoce a první zmínka je z roku 1294 z darovací listiny Oldřicha z Hradce. Navštívit tady můžeme provaznické muzeum Karla Klika, otevřené v roce 1998 v bývalé provaznické dílně rodiny Kliků. Provazníci bývali v každé vesnici. Toto řemeslo se dědilo z otce na syna. Karel Klik zaměstnával 5 lidí a měl zde dílnu i prodejnu. Vystaveny jsou provaznické a tkalcovské výrobky a stroje historické i novější. Karel Klik dodnes působí jako průvodce.(Stašková, 2004) Zajímavé je také letecké muzeum otevřené v roce 2008 za podpory Jihočeského kraje, na jehož vzniku se podíleli členové Klubu historie letectví Jindřichův Hradec. Expozice je zaměřená na naše letce na frontách 2 sv. války a historii letectví na jihu Čech. (www.leteckemuzeum.destna.cz)
Červená Lhota
Obr. 17 Zámek
Zdroj dat: www.leteckemuzeum.destna.cz
Známý renesanční vodní zámek, který je umístěn na skále a kolem je zámecký rybník. První zmínka je z roku 1465. K zámku vede přístupová cesta přes kamenný most. Natáčelo se tady několik pohádek např. Zlatovláska.(Stašková, 2004)
50
5. Didaktické zpracování tématu Jindřichova Hradce a jeho okolí pro výuku vlastivědy na 1. stupni ZŠ 5.1. Učební text
Křížem krážem s Bílou paní po Jindřichově Hradci a jeho okolí
Doplňující učební text pro výuku vlastivědy Jindřichova Hradce a jeho okolí pro žáky 4. a 5. tříd základních škol
OBSAH: 1. Kde se nachází region Jindřichohradecka a jaká je jeho základní charakteristika?.......................................................................................5 2. Trocha historie nikomu neuškodí………………………………………………..7 3. Co je na Jindřichově Hradci tak zajímavého?.......................................................8 4. Kdo významný ve městě pobýval?.......................................................................11 5. Kam v okolí vyrazit?.............................................................................................13 Pracovní list č. 1……………………………………………………………………16 Pracovní list č. 2……………………………………………………………………17 Pracovní list č. 3……………………………………………………………………18 Pracovní list č. 4……………………………………………………………………19 Pracovní list č. 5……………………………………………………………………20
2
Milí žáčci, Jmenuji se Bílá paní a budu vás společně s vaší paní učitelkou (panem učitelem) provádět po vašem městě, o kterém se budete společně učit. Většina z vás v Jindřichově Hradci bydlí, někteří sem dojíždí. Mnozí z vás, ale o tomto městě skoro nic neví, i když ho třeba pravidelně navštěvují. Může se vám tedy klidně stát, že vás osloví nějaký návštěvník, kde by třeba našel muzeum, zámek nebo městský úřad a vy mu na to nebudete schopni odpovědět. V běžných učebnicích vlastivědy není prostor pro to, aby se autoři mohli věnovat každé obci nebo městu. Proto jsem, nejen pro vás školáky, vytvořila tento učební materiál, který se vám snad bude líbit a dozvíte se mnoho zajímavých informací. Součástí učebního materiálu jsou i pracovní listy, které vám pomohou k zapamatování důležitých informací. A pro vaše učitele jsem připravila metodickou příručku, ve které najdou návrhy vycházek a činností ve vyučovací hodině. Přeji vám mnoho úspěchů nejen v hodinách vlastivědy.
3
Co bychom měli vědět na začátku… „Jééé, tak ahóóój děti!“ „Ahoj Bílá paní, copak to tu máme za obrázky?“ „To jsou symboly, se kterými se budete v učebnici setkávat.“ „A řekneš dětem, co znamenají?“ „Jasně! Podívejte se“:
Prostřednictvím těchto úkolů budete ve škole společně s panem učitelem (s paní učitelkou) řešit zajímavé úkoly, které se vztahují k vašemu městu.
Takto označené úkoly budou pro samostatnou práci doma.
Učivo je také doplněno zajímavostmi s označením Pro zvídavé. Tyto informace si nemusíte pamatovat.
Kapitola je zakončena opakovacími úkoly Zapamatujme si!.
„Tak doufám, že už jsou vám symboly jasné a můžeme začít s poznáváním místního kraje.“ „Jasné nám určitě jsou, že ano děti?“ Tak honem, honem, ať už se dozvíme něco nového!“ „Dobře, dobře, tak tedy poslouchejte.“
4
Pracovní list č.1 1. Do slepé mapy České republiky vyznač hlavní město České republiky a jeho název. Dále vymaluj modrou barvou Jihočeský kraj a zkus vyznačit jakékoliv tři další kraje.
2. Vyznač Jindřichohradecký okres a město Jindřichův Hradec
16
Pracovní list č. 2
1. Přiřaď erb jednomu z Vítkovců.
2. Pokus se nakreslit znak města.
3. Je to pravda nebo lež? Napiš P (pravda) nebo L (lež). Jindřichův Hradec je největší město Jihočeského kraje. Městem prochází 15°00' v.délky. Rybník, který tady najdeme se jmenuje Vajgar. Jindřichohradecké panství patřilo pánům z Hradce. Nejstarší zmínka o Hradci pochází z roku 1415. 17
Pracovní list č. 3
1. Spoj, co k sobě patří.
Langrův dům Zámek Rudolfov Krýzovy jesličky
2. Doplň. Zámek v Jindřichově Hradci vznikl ve 13. ………. a patří mezi ……….. zámecké areály v České republice. Krýzovy jesličky tvořil ……………….. přes šedesát let a není proto divu, že jsou zapsány v Guinnessově knize rekordů jako ……………… mechanický lidový betlém na ………... Restaurace Rudolfov byla postavena podle projektu …………………. a …………. Čapek tady pobýval a sepsal dílo ……………. Mezi nejstarší budovu ve městě můžeme zařadit …………………dům a je nepřehlédnutelná díky svým…………..
3. Víš, co napsali Karel a Josef Čapek? Podtrhni modře díla napsaná Karlem Čapkem a zeleně díla napsaná Josefem Čapkem.
Krakatit, Povídání o pejskovi a kočičce, Devatero pohádek, Dášeňka čili život štěněte.
Dovedeš o některé knížce vyprávět svým spolužákům? 18
Pracovní list č. 4
1. Bílá paní slovům přeházela písmenka. Dokážeš je složit a napsat správně?
MAE DETINOVÁNS ARELK PEKČA TEKZÍ OFJSE
Řekni o každém něco, co si pamatuješ?
2. Představ si, že by jsi bydlel(a) na svém zámku. Zkus namalovat, jak by vypadal.
19
Pracovní list č. 5
1. Spoj, co k sobě patří
Krýzovy jesličky
renesanční vodní zámek
Rudolfov
Deštná
Ema Destinnová
Krakatit
Červená Lhota
Tomáš Krýza
Letecké muzeum
nejstarší zmínka o Hradci
Jindřich I.
pověst
Bílá paní
Stráž nad Nežárkou
1220
zakladatel rodu pánů z Hradce
2. Přiřaď správný název k obrázku
Hrad Landštejn, Česká Kanada, Červená Lhota, Provaznické muzeum v Deštné, Letecké Muzeum v Deštné
20
5.2. Metodická příručka pro učitele k učebnímu textu o Jindřichově Hradci a jeho okolí pro výuku vlastivědy na 1. stupni ZŠ
Křížem krážem s Bílou paní po Jindřichově Hradci a jeho okolí
OBSAH:
1. Úvod 2. Začlenění tématu místního regionu do předmětu vlastivěda…………………3 3. Rozplánování učiva o Jindřichově Hradci……………………………………4 4. Metodické pokyny k učebnímu textu a pracovnímu listu…………………….5 5. Projekt město Jindřichův Hradec + pracovní list……………………………..14 6. Projekt pověst + pracovní list………………………………………………....17 7. Projekt rybářství a rybníkářství na jihu Čech + pracovní list…………………19
2
Vážení kolegové a kolegyně, v této metodické příručce vám nabízím náměty a doplňující informace k práci v hodinách vlastivědy. Jak jistě víte, neexistuje žádný učební text, který by děti naučil něco o jejich rodném městě. Pokud je pedagog chce něco o tomto tématu naučit, musí si vše vytvořit sám. To je ale velmi náročné, protože má spoustu jiných předmětů, které mu zabírají dost času. V této metodické příručce se dozvíte, jak používat učebnici a pracovní list. Součástí jsou i tři projekty pro výuku vlastivědy na téma Jindřichohradecko. Učebnice vzdělávací oblasti a zároveň i vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět pro čtvrtý a pátý ročník 1. stupně ZŠ. Výuka tématu Jindřichohradecko se konkrétně odráží v okruhu Místo, kde žijeme, kde se učíme o obci a okolní krajině, o prostředí domova, orientujeme se v místě bydliště, ve škole a v prostředí školy. Podle RVP se žák setká i s dalšími okruhy a to jsou Lidé kolem nás, kde se žáci seznamují s právy a povinnostmi, s kulturou, rozlišují příbuzenské vztahy v rodině. Další okruh je Rozmanitost přírody, kde sledují změny v krajině, poznávají stromy, pozorují přírodniny. V okruhu Lidé a čas se orientuje v dějinách. A v posledním okruhu Člověk a jeho zdraví uplatňuje základní hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky s využitím elementárních znalostí o lidském těle. Předkládaný materiál doplňkový učební text pro výuku vlastivědy uzemní obce Jindřichova Hradce a okolní krajiny pro 1. stupeň ZŠ, nekoresponduje s žádnou učebnicí vlastivědy, která je na trhu, a kterou děti ve školách používají. Proto je velmi těžké zařadit učivo o Jindřichově Hradci do konkrétního týdne či měsíce ve školním roce. Záleží tedy na každém učiteli, kam učivo zařadí.
Učebnice – „Křížem krážem s Bílou paní po Jindřichově Hradci a jeho okolí“ je určena pro žáky 4. a 5. tříd základní školy jako doplňková učebnice pro výuku přírodovědy a vlastivědy v rámci učiva o regionu – ORP Jindřichův Hradec. Kniha integruje předměty – přírodovědu, vlastivědu, český jazyk, výtvarnou výchovu, dramatickou výchovu. Výhodou této knihy je i to, že může být využita jako pracovní sešit, do něhož může žák přímo vpisovat, malovat.Učebnice je psána netradiční formou, a to dialogem mezi autorkou a Bílou paní. Důležité pojmy a názvy jsou zvýrazněny tučným písmem. Celá kniha je doplněna kvízy, tajenkami atd., což dodává dané učebnici hravost. Dále jsou použity symboly pro práci navíc doma nebo ve škole. 3
Co kniha obsahuje : 1. V úvodu je čtenáři představena hlavní postava – „Bílá paní“. Poté se žák seznámí se symboly použitými v učebnici. 2. Následuje tematický text, který je doplněn obrázky, fotografiemi a mapami s popisky pro konkrétní vizuální představu jednotlivých důležitých informací určité tématiky. 3. V závěru každé kapitoly je barevně odlišen odstavec „Zapamatuj si!“ , obsahující základní informace, které by si měl žák zapamatovat. Daný text může být použit rovněž jako osnova napsaná na tabuli a žák si jej zapíše do sešitu. 4. Za každou kapitolou v učebnici je „Pracovní list“, které žák sám písemně či graficky vyplňuje. Zpracované pracovní listy představují pro učitele zpětnou vazbu o vědomostech žáka. 5. Na závěr knihy se „Bílá paní“ s žákem loučí a zároveň mu nabízí další možnosti
Časově-tematický plán pro 4. a 5. ročník (návrh) 1. hodina – učebnice strana 5-10 2. hodina – učebnice strana 10-15 3. hodina – pracovní list k učebnici 4. hodina – projekt Město Jindřichův Hradec 5. a 6. hodina – exkurze do města Jindřichův Hradec 7. hodina – pracovní list k projektu město Jindřichův Hradec 8. a 9. hodina – projekt Pověst 10. hodina – pracovní list k projektu Pověst 11. hodina – projekt Rybářství a rybníkářství na jihu Čech 12. a 13. hodina – exkurze do soukromého rybářství v blízkosti bydliště 14. hodina – pracovní list k projektu Rybářství a rybníkářství na jihu Čech
4
1. KDE SE NACHÁZÍ REGION JINDŘICHOHRADECKA A JAKÁ JE JEHO ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA? Uvedení do tématu: Doporučuji téma otevřít vycházkou na nějaká místa, kde je dobrý výhled na město a okolí: pohled na vnitřní uspořádání sídla a na sídlo jako celek (náměstí, ulice, zámek…). Další učební pomůcky: Pracovní list, děti mohou přinést staré a nové fotografie města a okolí, mapu města a okolí. Činnosti: 1. Motivační rozhovor o Jindřichově Hradci a okolí. Co zajímavého víš? Co se ti líbí? Co se ti nelíbí? Co víš zajímavého? Děti si můžou předem vyhledat nějaké informace na internetu, v encyklopediích atd. Jako další motivace může posloužit obyčejná křížovka či osmisměrka, do které vložíme již probranou látku a jako tajenka nám vyjde JINDŘICHŮV HRADEC. 2. Práce s učebnicí a s mapou Čtení textu v učebnici. Mapa nám poslouží k ukázání si kraje, města, řeky.
Pracovní list č.1
1. Do slepé mapy České republiky vyznač hlavní město České republiky a jeho název. Dále vymaluj modrou barvou Jihočeský kraj a zkus vyznačit jakékoliv tři další kraje.
5
2. Vyznač Jindřichohradecký okres a město Jindřichův Hradec
6
Historické fotografie (porovnávání města dříve a dnes)
7
8
9
2. TROCHA HISTORIE NIKOMU NEUŠKODÍ Pracovní list č. 2
1. Přiřaď erb jednomu z Vítkovců.
2. Pokus se nakreslit znak města.
3. Je to pravda nebo lež? Napiš P (pravda) nebo L (lež). Jindřichův Hradec je největší město Jihočeského kraje. L Městem prochází 15°00' v.délky. P Rybník, který tady najdeme se jmenuje Vajgar. P Jindřichohradecké panství patřilo pánům z Hradce. P Nejstarší zmínka o Hradci pochází z roku 1415. L 10
CO JE NA JINDŘICHOVĚ HRADCI TAK ZAJÍMAVÉHO? Pracovní list č. 3
1. Spoj, co k sobě patří. Langrův dům
Zámek
Rudolfov
Krýzovy jesličky
2. Doplň. Zámek v Jindřichově Hradci vznikl ve 13. století a patří mezi nejrozsáhlejší zámecké areály v České republice. Krýzovy jesličky tvořil Tomáš Krýza přes šedesát let a není proto divu, že jsou zapsány v Guinnessově knize rekordů jako největší mechanický lidový betlém na světě. Restaurace Rudolfov byla postavena podle projektu Josefa Zítka a Karel Čapek tady pobýval a sepsal dílo Krakatit. Mezi nejstarší budovu ve městě můžeme zařadit Langrův dům a je nepřehlédnutelná díky svým sgrafitům.
3. Víš, co napsali Karel a Josef Čapek? Podtrhni modře díla napsaná Karlem Čapkem a zeleně díla napsaná Josefem Čapkem. Krakatit, Povídání o pejskovi a kočičce, Devatero pohádek, Dášeňka čili život štěněte. 11
4. KDO VÝZNAMNÝ SE VE MĚSTĚ VYSKYTL? Pracovní list č. 4
1. Bílá paní slovům přeházela písmenka. Dokážeš je složit a napsat správně?
MAE DETINOVÁNS EMA DESTINNOVÁ ARELK PEKČA KAREL ČAPEK TEKZÍ OFJSE JOSEF ZÍTEK
5. KAM V OKOLÍ VYRAZIT ? Pracovní list č. 5
1. Spoj, co k sobě patří
Krýzovy jesličky
renesanční vodní zámek
Rudolfov
Deštná
Ema Destinnová
Krakatit
Červená Lhota
Tomáš Krýza
Letecké muzeum
nejstarší zmínka o Hradci
Jindřich I.
pověst
Bílá paní
Stráž nad Nežárkou
1220
zakladatel rodu pánů z Hradce
2. Přiřaď správný název k obrázku
Červená Lhota
12
Provaznické muzeum v Deštné
Letecké muzeum v Deštné
Česká Kanada
Hrad Landštejn
13
1. PROJEKT MĚSTO JINDŘICHŮV HRADEC Výchovně-vzdělávací cíl: Naučit se pracovat s odbornými publikacemi. Rozvíjet smysl pro vzájemnou komunikaci a spolupráci. Utvářet angažovaný přístup dítěte k poznávání. Motivace: Projekt je vhodné zařadit na závěr vlastivědného učiva, kde je možné těžit ze všech osvojených poznatků. Na tento projekt je nutné si rezervovat celý týden. Žáky je možné motivovat otázkami: Kde jste byli o víkendu? Navštívil někdo z vás nějaký hrad nebo jinou kulturní a historickou památku? Jaké vlastnosti měl průvodce, který vás provázel? Jaký by měl být opravdu kvalitní průvodce? Na závěr prozradíme žákům, že se tento týden pokusíme být průvodci po Jindřichově Hradci. Třída: pátá Integrované předměty: český jazyk, informační technologie, výtvarná výchova, pracovní činnosti Realizace: Učitel rozdělí žáky do skupin (náhodný los barevných papírků z obálky), čtyři skupiny po pěti – podle počtu dětí ve třídě. Každá skupina dostane plán Jindřichova Hradce a má za úkol vyznačit do něj místa, která již některý z nich navštívil. Vyučující má stejný plán na magnetické tabuli a na něm postupně vyznačuje místa, která žáci navštívili. Učitel seznámí žáky s důležitými místy (rybník Vajgar, zámek, muzeum, Rudolfov). Žáci si vyznačí místa do svých map. Každá skupina bude mít ale přidělené jen jedno místo. V dalších dnech si žáci vyhledávají v knihovnách, an internetu, doma v encyklopediích apod., co nejvíce informací. Celá skupina bude jako jeden průvodce, ale každý ze skupiny dostane svou funkci: Vypravěč - má za úkol vyhledat legendy, pověsti a zajímavosti o daných místech. Výtvarník – má za úkol nakreslit některé budovy (domovní znamení…), určit stavební sloh a pořídit fotodokumentaci. Hlavní průvodce – jeho úkolem je vzít turisty na důležitá místa, sdělit důležité informace a zdůvodnit, proč je vybral. Knižní asistent – najde informace o vybraných místech v knižních publikacích, na pohlednicích apod. Po rozdělení funkcí začnou žáci pracovat a vyhledávat informace. Připomeneme si zásady dobrého průvodce a každá skupina má určeného svého průvodce. Společně projdeme místa a prezentujeme své poznatky. 14
Pokud je to možné, pozveme na vycházku i další spolužáky a vypravíme se do města. Děti se nyní stávají skutečnými průvodci a všechny znalosti si upevňují v raálné situaci. Výtvarníci vše zdokumentují pomocí fotografií a mohou pak vytvořit originální nástěnku.
Znalosti si prověříme v pracovním listu: 1. Vajgar, zámek, muzeum, Rudolfov 2. V muzeu můžeme najít největší lidový mechanický betlém na světě od Tomáše Krýzy. Betlém tvoří 1398 figurek, které vyráběl z kašírovací hmoty a ze dřeva. V Rudolfově napsal Karel Čapek Krakatit. Svojí dráhu architekta zde zahájil Josef Zítek. Největší rybník Jindřichova Hradce je Vajgar. V muzeu můžeme vidět expozici věnovanou slavné operní pěvkyni Emě Destinnové, která pobývala v nedaleké Stráži nad Nežárkou.
15
PRACOVNÍ LIST 1. Spoj obrázek se správným názvem
Muzeum, Rudolfov, zámek, Vajgar
2. V muzeu můžeme najít největší lidový mechanický betlém na světě od ……………. Betlém
tvoří……………figurek,
které
vyráběl
z…………..
V
Rudolfově
napsal……………Krakatit. Svojí dráhu architekta zde zahájil…………… Největší rybník Jindřichova Hradce je……………V muzeu můžeme vidět expozici věnovanou slavné operní pěvkyni……………, která pobývala v nedaleké……………
3. Které z navštívených míst tě nejvíce zaujalo a proč? Co se ti nejvíce líbilo?
16
2. PROJEKT POVĚST Výchovně-vzdělávací cíl: Rozvíjet práci v kolektivu. Porovnat společenské a morální zásady v dnešní a v dřívější době. Motivace: Přečtení pověsti o Bílé paní v hodině literatury. Třída: pátá Integrované předměty: český jazyk, výtvarná výchova Realizace: Začneme přečtením pověsti. Popovídáme si s dětmi, jak vůbec pověsti vznikly, jaké pověsti známe.. Rozdělíme žáky do skupin: a) Vymýšlení své pověsti (děti si můžou vymyslet i nějaké „ozdobné“ písmo), použití tuše. b) Namalování obrázku ke svojí pověsti. c) Výroba a šití oděvu pro postavu z pověsti. Vyhodnocení práce jednotlivých skupin. Diskuze: Vymezíme ve třídě hranici a nalevo od ní se postaví žáci, kteří by chtěli žít v této době, napravo ti, kteří by nevyměnili naši dobu za tu dřívější. Jednotlivé skupiny se snaží obhájit svou dobu a přesvědčit protihráče, že v jejich době je lépe. Jako další činnost můžeme zvolit napsání dopisu kamarádovi do doby Pánů z Hradce.
Získané znalosti si upevníme v pracovním listu: 1. Pověst je epický útvar lidové slovesnosti. Jádro příběhu může být pravdivé, avšak díky ústnímu převypravování je příběh kvůli dramatičnosti a líbivosti značně „dokrášlen“, proto ztrácí na věrohodnosti. Pověsti tak mohou být brány jako historické zdroje pouze s rezervou. 2. vlastní úvaha žáků 3. místní (o hradu, kapličce, studánce…), historické (minulost národa), o výjimečných lidech, heraldické (o erbech, znacích), démonické (o vodníku, polednici…), současné (městské, moderní), legendární (je tu pravdivá postava, která je známa).
17
PRACOVNÍ LIST
1. Vysvětli, co je pověst.
2. Jak a proč pověsti vznikly?
3. Přiřaď druh pověsti
O hradu
minulost národa o vodníku
Démonická
současná
legendární
moderní o erbech
heraldická
historická místní
4. Jakou pověst znáš ty? Napiš a namaluj k ní obrázek.
18
známá, pravdivá postava
3. PROJEKT RYBÁŘSTVÍ A RYBNÍKÁŘSTVÍ NA JIHU ČECH Výchovně-vzdělávací cíl: Rozšíření učiva přírodovědy. Utvářet angažovaný přístup dítěte k poznávání. Motivace: Exkurze do blízkých sádek, kde se seznámíme s chovem ryb, ukázkou krmení atd. K sádkám patří i mlýn s rybníkem, kde je možné se projet na loďkách. K zapůjčení jsou i pruty na chytání ryb. (Samosoly u Jindřichova Hradce) Třída: pátá Integrované předměty: přírodověda, český jazyk Realizace: 1. Rozdělíme žáky do skupin, ve kterých budou pracovat celý den. 2. Vysvětlíme jim pojem anketa a sestavíme anketní otázky, které budou skupiny zadávat občanův v okolí školy. Příklad otázek: Víte, kdo to byl Jakub Krčín? Víte, kdo byl Štěpánek Netolický? Jaký je největší rybník v České republice a kde ho můžeme najít? (Každá skupina si může vymyslet i své otázky). 3. Průběh a vyhodnocení ankety 4. Každá skupina si vylosuje jednu postavu, která je spojena s rybníkářstvím (např. Stěpánek Netolický, Jakub Krčín z Jelčan, Mikuláš Rutard z Malešova) a má za úkol tuto postavu ztvárnit, co nejvíce autenticky (za pomoci učebnice, encyklopedií apod.). Postavu představuje jeden vybraný člen skupiny. Všichni ve skupině se podílejí na vytvoření textu o vybrané postavě napsaného v 1. os. j. č. 5. Každá skupina se představí: vybraný člen o sobě přečte nashromážděné informace. 6. Vyučující může rozdat nějaké sladké odměny.
Získané znalosti si upevníme v pracovním listu: 1. a) siven americký, b) karas obecný, c) kapr obecný, d) lín obecný, e) pstruh obecný, f) štika obecná 2. Jakub Krčín z Jelčan, Štěpánek Netolický Rožmberk (Jakub Krčín z Jelčan), rybník Svět, Rybník Vajgar, Staňkovský rybník
19
PRACOVNÍ LIST
1. Vyber správný název ryby a napiš k obrázku
b)
a)
c)
d)
e)
f)
SIVEN AMERICKÝ, ÚHOŘ ŘÍČNÍ, KAPR OBECNÝ, KARAS OBECNÝ, ŠTIKA OBECNÁ, CANDÁT OBECNÝ, OKOUN ŘÍČNÍ, LÍN OBECNÝ, PSTRUH OBECNÝ, CEJN OBECNÝ
20
2. Napiš dva slavné stavitele rybníků.
Jak se jmenuje náš největší rybník, který je také někdy nazýván Jihočeským mořem?
Kdo ho vybudoval?
Které jiné rybníky znáš?
3. Namaluj návrh svého rybářství.
21
PEXESO Vystříhej a hraj (Řekni, co je na obrázku)
Riskuj Hra pro 2 a více skupin. Počet dětí ve skupině si učitel určí sám. Na tabuli napíšeme 3 a více témat (např. Historie Jindřichova Hradce, Významné osobnosti, Zajímavosti v okolí města aj.). Pod každé téma se nakreslí „bankovky“ v hodnotě 500, 1000, 2000, 3000, 4000a 5000 Kč. Pod každou bankovkou se „skrývá“ otázka na dané téma (od nejlehčí po nejtěžší otázku). Takže žák si vybere např. Významné osobnosti za 1000 Kč a učitel má připravenou otázku např. Kdo známý pobýval v Rudolfově? aj. Skupina se může domlouvat, když neví nebo odpoví špatně dostává šanci další skupina. Za neúplné zodpovězení otázky se ubere družstvu např. 500 Kč z dané částky (záleží na učiteli). Hra se hraje do té doby, než se nevyberou všechny otázky a vítězí družstvo s nejvyšší získanou částkou.
6. Závěr Cílem mé diplomové práce bylo vytvoření odborného textu s tematikou zaměřenou na region Jindřichohradecka, didaktického textu a metodiky včetně metodické příručky pro učitele pro výuku regionální vlastivědy a přírodovědy. Vše vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět Rámcového vzdělávacího programu určeného pro 1. stupeň ZŠ. Z hlediska zdrojů dostupné literatury byl docela problém na toto téma nějakou novější publikaci získat. V teoretické části je předložen odborný text, který je zpracovaný na základě prostudované literatury odborné a populárně-naučné. Je zde postupně rozebrán fyzickogeografický a socio-geografický charakter a historie. Zařazení regionální výuky ORP Jindřichova Hradce do klasických učebnic vlastivědy a přírodovědy určených na 1. stupeň ZŠ je velmi komplikované, protože materiály k tomuto tématu v učebnicích bohužel nejsou tak rozsáhlé a nebo úplně chybí. Proto byl mým hlavním cílem vytvořit didaktickou část, která spočívala v aplikaci odborného textu s danou tematikou do textu pro dětského čtenáře.K tomu jsem připojila i pracovní list pro upevnění naučených poznatků. Pro zpestření výuky jsou vhodné projekty, práce ve skupinách, které děti určitě budou bavit. A nezapomněla jsem ani na učitele, kteří mají vše vysvětleno v metodické příručce. Nedokážu odhadnout do jaké míry je tento učební materiál použitelný ve školách, protože s vytvářením didaktického materiálu nemám zkušenosti, ale doufám, že se v praxi využijí. Celistvost a ucelenost textu diplomové práce měla naplnit určité požadavky. Pro laického dospělého čtenáře základní literaturu o ORP Jindřichův Hradec. Pro učitele odborný a metodický materiál pro výuku regionální vlastivědy a přírodovědy místního regionu. Pro žáka zábavnou literaturu o kraji, ke kterému by měl získat emotivnější vztah
Všechny cíle, úkoly a požadavky, které by měl text diplomové práce splnit, byly naplněny.
51
7. Seznam literatury a použitých zdrojů Brabcová: Literární místopis Jindřichova Hradce, J. Hradec, 1998 Brabcová: Okolo Hradce (Jindřichova), J. Hradec, 1995, 60 s. Brabcová: Okres Jindřichův Hradec, vydáno okresem J. Hradec, 1995, 65 s. Burian, Běhalová: Jindřichohradeckých vlastivědných sbornících, J. Hradec, 1995 David, Soukup: Velká turistická encyklopedie, Praha, 2008, 368 s. Demek J.: Hory a nížiny, Praha, 1987, 584 s. Chábera: Geologické zajímavosti jižních Čech, Č.Budějovice, 1982, 158 s. Klik: Provaznictví v Čechách a na Moravě, J. Hradec, 1996, 187 s. Kol. autorů: Jindřichův Hradec (1293/1993), J.Hradec, 1992, 255 s. Kol. autorů: Historie podnikání na Jindřichohradecku, J. Hradec, 1999, 246 s. Körbr: Körbrův ilustrovaný průvodce po památných a zajímavých místech – Jindřichův Hradec, Počátky, Lázně sv. Kateřiny a okolí, Praha, 1901, 60 s. Kol. autorů: Kudy kam na Jindřichohradecku, vydaný za podpory města J. Hradec, 2006, 45 s. Kol. autorů: Historické putování, Praha, 2011, 66 s. Kol. autorů: Jindřichův Hradec Město nad Vajgarem, za podpory města J. Hradec, 2002, 106 s. Mištěra: Geografie krajů ČSR, Praha, 1984, 340 s. Muk: Život v Jindřichově Hradci před 100 lety, J.Hradec, 1938,183 s. Muk: Z historie některých hradeckých domů, J. Hradec, 1977, 16 s. Muk: Jindřichohradecké jesličky, J. Hradec, 1936, 25 s. Muk: Národopisné obrázky z Jindřichohradecka, J. Hradec, 1941, 95 s. Muk: Jindřichohradecko a Česká Kanada, J. Hradec, 1947, 76 s. Muk: Jindřichův Hradec a okolí, J. Hradec, 1993, 128 s. Stašková: Mapový průvodce Mikroregionem Jindřichohradecko vydaný za podpory EU, 2004, 88 s. Vilímek: Malebný průvodce po Jindřichohradecku, Praha, 1888, 54 s. Vlček: Vodní toky a nádrže, Praha, 1984, 316 s. Zelenka: Geologická studie z Českomoravské vysočiny, Praha, 1926, 85 s.
52
Kurikulární dokumenty: Kolektiv 2004: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. VÚP Praha
Diplomové práce : Hálová, K., 2009: Metodika výuky vlastivědy místního regionu na příkladu Mariánskolázeňska, PF JČU Ilková, L., 2010: Metodika výuky prvouky a vlastivědy regionu na příkladu Znojemska
Internetové zdroje: www.atlasceska.cz http://hrady.hyperlink.cz/s_jindrichuv_hradec.htm http://obce.tym.cz/okres/jindrichuv-hradec.php http://www.ckrumlov.info/docs/cz/mesto_histor_vitkov.xml http://www.fotozletadla.cz/letecke-snimky/letecke-snimky-mesta-jindrichuv-hradec http://picasaweb.google.com/lh/photo/Cs72Pp6PQsnolKGwfG0oMQ http://www.jh.cz/cz/_turistika/_pokladnice/pamatky/langruv_dum.html http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=2459 http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=2459 http://commons.wikimedia.org http://praga.cervantes.es http://www.ct24.cz/kultura http://www.zamek-jindrichuvhradec.eu/zajimavosti/bila-pani/ http://www.jezarko.cz/okoli.html http://provaznicke.muzeum.sweb.cz/ http://www.leteckemuzeum.destna.cz http://www.ubytovani-jaros.cz/okoli.html http://www.amstaf-skrychov.eu/jindrichuv-hradec/index.php?lang=de www.czso.cz/xc/edicniplan.nsf/publ/13-3112-08-2008 www.wikipedia.cz http://www.jh.cz/cz www.google.cz http://www.statnisprava.cz www.rozhlas.cz/cb/zpravodajstvi/_zprava/830346 www.jasvd.cz/cs 53
www.invest.kraj-jihocesky.cz www.tiscali.cz www.tyden.cz/rubriky/kultura/pred-120-lety-se-narodil-karel-capek_154452.html www.jiznicechy.org/cz/ www.slavonicebinkry.cz www.hradlandstejn.cz www.leteckemuzeum.destna.cz www.leteckemuzeum.destna.cz
54
KDE SE NACHÁZÍ REGION JINDŘICHOHRADECKA A JAKÁ JE JEHO ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA
Pro zvídavé: Kraje definitivn vznikly 1. ledna 2000. Hlavou každého kraje je hejtman, pouze hlavou Prahy je primátor. Máme 14 samosprávných kraj (Hlavní m sto Praha, St edočeský, Jihočeský, Plze ský, Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Vysočina, Jihomoravský, Olomoucký, Zlínský a Moravskoslezský kraj). Nejvíce obyvatel má Hlavní m sto Praha 1 233 211 a nejmén Karlovarský kraj 308 403.
kraj. Dokážeš íci kraje,
„No výborn , takže to
obrázku číslo 1 je mapa, na
které s ním sousedí?“
zvládnete perfektn !“
které m žete vid t všechny
„Určit dokážu a d ti také,
Podívejte se d ti, na
kraje České republiky a k nim i krajské m sto. Pro nás je ale d ležitý kraj, který je označen modrou barvou, tedy Jihočeský
Kraje České republiky „Také by jste d ti m ly v d t, že je Jihočeský kraj tvo en sedmi okresy – České Bud jovice, Český Krumlov, Jind ich v Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor. Mrkni na mapku.“ Okresy Jihočeského kraje
že ano? Na východ je to kraj Vysočina, na severu kraj St edočeský a na západ kraj Plze ský.“
„ A te vám eknu n co o Jind ichohradeckém okresu.“ „Rozkládá se na ploše o rozloze 1 943,69 km², což jej adí na 2. místo v republice.“ „Tak to je hodn velký, že ano?„ „To tedy je. Žije tady 92 752 osob (hustota zalidn ní je 50,7 obyvatel na 1
km²). Okresním m stem je Jind ich v Hradec. Nachází se v nejjižn jším výb žku K emešnické vrchoviny (součást Českomoravské vrchoviny), která zde p echází do T ebo ské pánve. M sto leží p esn na 15°00' v.délky a 49° 9' s.ší ky v nadmo ské výšce 478 metr . Protéká jím eka Nežárka (ve st edov ku název Včelná, Včelnice).
„Teda, to je najednou Zjist te, kdo je současným starostou m sta a pozv te ho na besedu, kde vás seznámí se svojí činností a m žete si íct t eba n co o možném ešení problém vaší obce (nap . pomoc životnímu prost edí aj.)
informací! Budeme si to s d tmi v bec pamatovat?“ „Neboj, budete. P ipravila jsem pro vás shrnutí nejd ležit jších informací.“
Zapamatujme si! Jind ichohradecký okres se nachází v Jihočeském kraji. Jihočeský kraj je tvo en sedmi okresy – České Bud jovice, Český Krumlov, Jind ich v Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor. Jind ichohradecký okres – okresní m sto Jind ich v Hradec. M stem prochází 15. poledník, protéká eka Nežárka a symbolem m sta je zlatá p tilistá r že v modrém poli.
Ve m st se nachází rybník Vajgar o rozloze 49 ha. Historické jádro m sta – nám stí Míru, Svatojánská, Komenského a Palackého ulice – je m stskou památkovou rezervací. Symbolem m sta je zlatá p tilistá r že v modrém poli. Patrony m sta jsou sv. Hippolit a sv. Theodor, jejichž ostatky jsou uloženy v kostele Nanebevzetí Panny Marie a v kapli Portiuncula v kostele sv. Kate iny.“
TROCHA HISTORIE NIKOMU NEUŠKODÍ „ A Bílá paní, m i d ti by určit zajímalo, jestli tady byl Jind ich v Hradec odjakživa?“
šlechtických rod : z Landštejna, ze Stráže, z Ústí a nejmocn jších Rožmberk a pán z Hradce. Všich„To určit nebyl! Kdysi dávno tady ni tito Vítkovci užívali ve svých existovalo na soutoku eky Nežárky a erbech p tilisté r že r zných barev.“ Hamerského potoka ve výhodné „Nejstarší dochovaná písemná poloze slovanské hradišt , které bylo zpráva o Hradci pochází z roku nejpozd ji od 10. století d ležitým 1220, kdy jind ichohradecké panství strategickým bodem na jihu p emys- vlastnil zakladatel rodu pán z lovského státu. Na konci 12. století Hradce, Jind ich I., nejstarší syn dostal jihovýchodní Čechy Vítek z Vítka z Prčice. Ten na míst Prčice, který toto území rozd lil me- d ív jšího hradišt vystav l gotický zi své syny, kte í se stali zakladateli hrad, v jehož p edhradí z p vodní významných jihočeských
emeslnicko-obchodní osady vzniklo v polovin 13. století m sto, které má jméno práv po Jind ichovi (v latinských listinách bylo nazýváno Nova domus, odtud n mecké Neuhaus, současný název m sta je poprvé doložen až roku 1410). Erb pán z Hradce, zlatá r že v modrém poli, dopln ný privilegiem krále Vladislava II. z roku 1483 o dva zlaté královské lvy a iniciálu W s korunkou, je dodnes ve znaku m sta.“
Erb pán z Hradce
Zkus sestavit rodokmen vaší rodiny. Popros rodiče, babičky, d dečky, a ti pom žou a pokuste se najít i staré fotografie.
Rodokmen a erby Vítkovc
Popovídejte si o tom, jak se v té dob žilo, jak to na hradech vypadalo nebo jak tam trávili volný čas atd. Zahrajte si na šlechtické rody: vymyslete si vlastní název a vyrobte si nebo nakreslete sv j erb.
Zapamatujme si! V 10.
století
bylo
založeno
slovanské
hradišt , které m l ve své moci Vítek z Prčice. Nejstarší zmínka o Hradci pochází z roku 1220. Jind ichohradecké
panství
vlastnil
Jind ich I., nejstarší syn Vítka z Prčice, a také zakladatel pán z Hradce. M sto nese název práv po n m.
CO JE NA JINDŘICHOVĚ H R A D C I TA K Z A J Í M AV É H O
Zjist te, co nejvíce informací o státním hradu a zámku nebo zajd te na prohlídku. Popovídejte si ve škole o tom, co jste tam vid li a co jste vyhledali.
„Teda já mám v hlav už tolik informací, že v bec nevím, jestli si to všechno budu pamatovat!“ „Neboj, určit to všechno zvládneš a alespo n co si budeš pamatovat a d ti určit také. Mám pro vás spoustu dalších zajímavostí, takže:
Státní hrad a zámek vznikl na začátku 13. století a v polovin 13. století k n mu byl postaven hradní palác s kaplí. P vodn románsko-gotický hrad byl v 16. století p estav n na renesanční zámek. Zámek má t i nádvo í a pat í mezi nejrozsáhlejší zámecké areály v České republice.
Zámek
Krýzovy jesličky jsou dílem Tomáše Krýzy, který vyráb l toto dílo p es šedesát let a nejdeme jej v Museu v Jind ichov Hradci. Betlém vyráb l z kašírované hmoty, jako byla nap . mouka, piliny nebo d evo. Vyrobil 1398 figurek lidí a zví at, z nichž je 133 pohyblivých. Betlém vystav l na ploše 60 metr čtverečních. Není proto divu, že je zapsán v Guinnessov knize rekord jako nejv tší mechanický lidový betlém na sv t .
Krýzovy jesličky
Langr v d m je jedna z nejstarších budov ve m st , která se nachází na nám stí Míru. Je nep ehlédnutelná díky svým sgrafit m s biblickými motivy na fasád . Ze strany od nám stí m žete obdivovat podloubí s diamantovými klenbami nebo se m žete pono it do nitra stavby a shlédnout nádvo í a renesanční arkádovou pavlačí. Langr v d m
d íve
Restaurace Rudolfov bývala velmi oblíbeným výletním místem. Je postavena podle projektu architekta Zítka (projektoval mimo jiné i budovu Národního divadla v Praze). Pobýval zde i spisovatel Karel Čapek, který tu sepsal své slavné dílo Krakatit.
Pro zvídavé: Toto místo také navštívil Bed ich Smetana, který se zde v roce 1872 účastnil oslav místního zp váckého spolku
nyní
Rudolfov
.
Zapamatujme si! Zámek v Jind ichov Hradci vznikl ve 13. století a pat í mezi nejrozsáhlejší zámecké areály v České republice. Krýzovy jesličky tvo il Tomáš Krýza p es šedesát let a není proto divu, že jsou zapsány v Guinnessov knize rekord jako nejv tší mechanický lidový betlém na sv t . Restaurace Rudolfov byla postavena podle projektu Josefa Zídka a Karel Čapek tady pobýval a sepsal dílo Krakatit.
KDO VÝZNAMNÝ SE VE MĚSTĚ POBÝVAL „A když v Rudolfov pobýval Karel Čapek, nebyl tu ješt n kdo jiný a známý?“ „Ale jist , že ano! Svojí dráhu architekta zde zahájil Josef Zítek, který v 60. letech 19. století realizoval sv j první projekt, výletní restauraci Rudolfov, ve které o šedesát let pozd ji napsal Karel Čapek sv j román Krakatit, jak už jsme si ekli v p edchozí kapitole. Dále projektoval Národní divadlo a Rudolfinum v Praze, Mlýnskou kolonádu v Karlových Varech a jiné. Další významnou osobností byla nejslavn jší česká operní p vkyn Ema Destinnová, primadona Dvorní opery, Královské opery v
Londýn , newyorské Metropolitní opery, a také čestná členka pražského Národního divadla. Poslední roky života strávila na zámečku ve Stráži nad Nežárkou, do jehož okolí umístila i d j svého románu Ve stínu modré r že.“
Zjist te, co nejvíce informací o t chto osobnostech a ekn te o nich svým spolužák m.
Karel Čapek
Josef Zítek
Navštivte s t ídou a vaším učitelem Ema Destinnová
zámek Stráž nad Nežárkou. Napište, co se vám líbilo. Cht li by jste tam také bydlet?
Pro zvídavé: Ema Destinnová prý údajn nespala v posteli, nýbrž v rakvi. V Museu v Jind ichov Hradci m žete vid t expozici Emy Destinnové, kde je ukázaná část jejího p vodního nábytku, vytvo eného z k že a jeleních paroh . Také byla vášnivou rybá kou.
Zapamatujme si! Josef Zítek zde zahájil sv j první projekt restauraci Rudolfov. Karel Čapek v Rudolfov pobýval a napsal dílo Krakatit. Ve Stráži nad Nežárkou žila operní p vkyn Ema Destinnová.
„Tak m tak napadá, kde jsi se Bílá paní v bec vzala?“ „No, vypráví se o m taková pov st:“ „Teda ta by m opravdu moc zajímala!“ „Tak poslouchej.“ N kde m nazývají Perchtou, Perutou, Parychtou, na Morav Šperechtou. Všechna tato jména ale pocházejí z n meckého Berchta. Jsem z ejm nejstarší Bílou paní u nás jmenuji se Perchta z Rožmberka. Narodila jsem se n kdy mezi lety 1420-1430 paní Kate in z Vartenberka a Old ichu II. z Rožmberka. V roce 1449 jsem se provdala za Jind icha z Hradce, na dobové pom ry velkého hrubiána a násilníka. Když tedy um el, netruchlila jsem a žila v Jind ichov Hradci dál a nechala p istav t celé jedno zámecké k ídlo. Mezi mé mnohé dobré skutky pat ilo nap íklad rozd lování sladké kaše na Zelený čtvrtek, které se udrželo i do mé smrti. Svým konáním jsem cht la odčinit h íchy svého manžela. Kdykoliv byla tato tradice po mojí smrti porušena, následoval hn v mého p ízraku. Mým domovem byly i jiné hrady a zámky, které pat ily pán m z Hradce a z Rožmberka jako nap íklad T ebo , Český Krumlov, Telč nebo Rožmberk, kde také visí moje podobizny. V tšinou se zjevuji v noci, mám na sob bílý šat a špičatý vysoký klobouk se závojem. Často nosím klíče. Podle nasazení rukaviček p edvídám budoucnost. Pokud jsem vid na v červených upozor uji na požár. Černými varuji p ed smrtí nebo nešt stím a bílými p edpovídám dobrou událost svatbu nebo narození dít te. A vím také o ukrytých pokladech, poctivého k nim zavedu, chamtivého krut potrestám. Bílá paní
„Musím íci, že si m la velmi krutý život, ale zárove t velmi obdivuji pro svou dobrotu. Co vy na to d ti?“
Č J V
V
KAM V OKOLÍ VYRAZIT
ずTak
a je tu poslední v c, kterou bych vám ráda ekla o Jind ichohradecku“.
„A tou je?“ „No tak myslím, že by vás mohla zajímat místa, která m žete navštívit v okolí nebo ne?“ „No m by to určit zajímalo a myslím, že d ti také.“
„Takže jednou ze zastávek m že být známý renesanční vodní zámek Červená Lhota, který je umíst n na skále a kolem n j je zámecký rybník. První zmínka je z roku 1465. K zámku vede p ístupová cesta p es kamenný most. Natáčelo se tady n kolik pohádek nap . Zlatovláska. Červená Lhota
Další zajímavou zastávkou m že být m sto Deštná. Navštívit zde m žeme provaznické muzeum Karla Klika, otev ené v roce 1998 v bývalé provaznické díln rodiny Klik . Provazníci bývali v každé vesnici. Toto emeslo se d dilo z otce na syna. Vystaveny jsou provaznické a tkalcovské výrobky a stroje historické i nov jší. Karel Klik dodnes p sobí jako pr vodce.
Muzeum provaznictví
5 .
KA M
V
O KO L Í
V YR A Z IT
Zajímavé je také letecké muzeum otev ené v roce 2008 za podpory Jihočeského kraje, na jehož vzniku se podíleli členové Klubu historie letectví Jind ich v
Hradec.
Expozice
je
zam ená na naše letce na frontách 2 sv. války a historii letectví na jihu Čech.
Muzeum letectví
„A kdo se chce procházet p írodou, m žu doporučit P írodní park Česká Kanada. Parkem byl vyhlášen roku 1994 a jeho rozloha činí cca 283 km2. Oblast je tvo ena žulovou a siln zalesn nou Novobyst ickou vrchovinou. Po celé České Kanad jsou k vid ní skalní a kamenné útvary.
Česká Kanada
Nejvýznamn jšími vodními toky jsou Košt nický potok, eka Dračice a Hamerský potok. Českou Kanadou také probíhá hlavní evropské rozvodí Labe Dunaj. Nejvyšším vrcholem České Kanady je Vysoký kámen (738 metr nad mo em), pr m rná nadmo ská výška se
pohybuje mezi 550 až 650 metry. K západnímu okraji České Kanady se p idává menší p írodní park Homolka - Vojí ov (43,1 km2), který dále na západ a jihozápad p echází v CHKO T ebo sko. Centrem České Kanady je hrad Landštejnく Hrad Landštejn
?
Česká Kanada se také m že pochlubit jedním unikátem a tím je úzkorozchodná tra vedoucí z Jind ichova Hradce do Nové Byst ice, která se jako had vine západní a st ední částí České Kanady. Tato úzkokolejka o rozchodu 760 mm pat í mezi technické a historické pam tihodnosti naší republiky.“
Pro zvídavé: T
J
H
B H
tady
opravdu
O
J K
L
)
P
U
M
hodn
krásných a zajímavých míst, které stojí za návšt vu!“ „Taky si myslím.“
Zapamatujme si! Nedaleko vodní zámek Červená Lhota, Muzeum provaznictví a letectví v Deštné. P írodní park Česká Kanada s hradem Landštejn a úzkorozchodnou tratí.
„A tím naše společné
putování končí. Doufám, že se vám líbilo, že vás n co zaujalo a že jste si n co zapamatovali. Te , když tam n kdy budeš, vzpome si na to, co jsem ti íkala a m žeš se blýsknout v domostmi a každého p ekvapit.“
B J
„Bílá paní, musím uznat, že je
N
„Tak tedy ahoj Bílá paní a d kujeme!“ „Ahoj kamarádi! A t eba zase n kdy na shledanou nebo spíš na vid nou na zámku!“
U -
R
