Metodika regulace III. regulačního období PLYNÁRENSTVÍ

Metodika regulace III. regulačního období PLYNÁRENSTVÍ

OBSAH



Ekonomická část  Základní

informace o III. regulačním období  Nastavení III. regulačního období – stanovení jednotlivých parametrů PV  WACC a jeho nová podoba 

Technická část  Přeprava

zemního plynu  Distribuce zemního plynu 9.1.2009

2

Ekonomická část

Základní informace o III. regulačním období 

III. regulační období bude 5leté (1. 1. 2010 - 31. 12. 2014)



metoda regulace - revenue-cap

PV  PN  O  RAB  WACC 

uznání účetních hodnot odpisů



nové nastavení výchozí hodnoty RAB „0“



stejná metodika pro přepravu i distribuci plynu (rozdíl pouze ve výši WACC)

9.1.2009

4

Nastavení parametrů PV pro III. regulační období Povolené náklady 



Výchozí úroveň 

průměr skutečných nákladů roku 2007 a 2008 eskalovaných navrženým eskalačním faktorem na cenovou úroveň roku 2009



snížení výchozí úrovně nákladů použitím individuálního faktoru X



v roce 2010 budou náklady na distribuci plynu navýšeny o investiční náklady na unbundling (stanovené v II.RO)

Další postup 

9.1.2009

výchozí úroveň nákladů bude každoročně eskalována navrženým eskalačním faktorem a plošným faktorem X

5

Nastavení parametrů PV pro III. regulační období Individuální faktor efektivity X



Analýza trendových křivek nákladů z předchozích období v letech 2000 – 2008 s přihlédnutím k  



Synergické efekty 

9.1.2009

mimořádným událostem např. unbundling rozdělení nákladů před unbundlingem na distribuční a ostatní činnosti podle původních regulačních výkazů

analýza možných úspor nákladů vycházející z předpokladu úspory nákladů dosažených v případě souhrnného zabezpečování činností v rámci koncernu

6

Nastavení parametrů PV pro III. regulační období Eskalační faktor Plošný faktor efektivity X 

Eskalační faktor  



Faktor efektivity X - plošný 



index cen podnikatelských služeb (IPS) – klouzavý průměr uvedený v tab. 7008 k dubnu kalendářního roku index spotřebitelských cen (CPI) – klouzavý průměr uvedený v tab. 7101 k dubnu kalendářního roku + bonus (ve výši 1 %)

uplatněn na celé III. RO ve výši 5 %

Vzorec pro uplatnění

30%  CPI  1%  70%  IPS  1  X  9.1.2009

7

Nastavení parametrů PV pro III. regulační období Odpisy 

Výchozí úroveň 



výše povolených odpisů bude stanovena na základě plánů, tzn. povolené odpisy 2010 = plán odpisů 2010

Vývoj parametru odpisů v průběhu III. RO  

plán odpisů na rok i na základě skutečně známých hodnot (v čase i+2) budou povolené odpisy korigovány prostřednictvím korekčního faktoru s uplatněním příslušné časové hodnoty peněz (CPI) O2010  O2010 plán O2011  O2011plán

O2012  O2012 plán  K O2010

O2013  O2013 plán  K O2011 O2014  O2014 plán  K O2012 9.1.2009

8

Nastavení parametrů PV pro III. regulační období Zisk  

Zachována dosavadní metodika Další postup zisk  RAB  WACC v letech 2012 – 2014 bude uplatněn investiční korekční faktor dle metodiky III.RO  na základě skutečně známých hodnot (v čase i+2) bude hodnota RAB korigována prostřednictvím korekčního faktoru s uplatněním příslušného WACC, kromě výchozí úrovně RAB „0“ 

zisk 2010  RAB2010  WACC2010 zisk 2011  RAB2011  WACC2011 zisk 2012  RAB2012  WACC2012  K I 2010 zisk 2013  RAB2013  WACC2013  K I 2011 zisk 2014  RAB2014  WACC2014  K I 2012 9.1.2009

9



Nastavení parametrů PV pro III. regulační období RAB Výchozí úroveň RAB k 

0

 ZHA

2009

 k

zisk 2009 ZHA 2009  WACC

2010

k  50  k  50 k  50  k  výsledek



Další postup  RAB0   RAB2010  RAB0   Aktivované _ investice2010  odpisy2010  ZHA2009  

 RAB2010   RAB2011  RAB2010   Aktivované_ investice2011  odpisy2011  ZHA 2010    RAB2011   RAB2012  RAB2011   Aktivované _ investice2012  odpisy2012  ZHA 2011    RAB2012   RAB2013  RAB2012   Aktivované _ investice2013  odpisy2013  ZHA 2012    RAB2013   RAB2014  RAB2013   Aktivované _ investice2014  odpisy2014  ZHA 2013   9.1.2009

10

Nastavení parametrů PV pro III. regulační období WACC

WACC NHAT WACC NHBT  1T E D WACC NHAT  re   rd  1  T   ED ED re  r f   L  ERP rd  r f  D p WACCNHBT WACCNHAT T re rd D E rf ERP βL Dp 9.1.2009

nominální hodnota WACC před zdaněním nominální hodnota WACC po zdanění efektivní daňová sazba náklady vlastního kapitálu náklady cizího kapitálu cizí kapitál vlastní kapitál bezriziková výnosová míra tržní riziková přirážka koeficient beta vážený dluhová prémie 11

WACC Bezriziková výnosová míra rf (1) 

Regulátoři v Evropě používají ø výnosy státních dluhopisů za pěti nebo desetileté období. Výnosy státních dluhopisů 2000-2008

5-leté dluhopisy

10-leté dluhopisy

8 7 6 5

9.1.2009

29.2.2008

1.3.2007

1.3.2006

1.3.2005

29.2.2004

1.3.2003

1.3.2002

2

1.3.2001

3

29.2.2000

4

12

WACC Bezriziková výnosová míra rf (2) III. RO II. RO 

hodnota 4,18 %



navržená hodnota 4,38 % (k 1. 10. 2008)



ERÚ použil individuální státní dluhopis s pětiletou splatností



ERÚ navrhuje použít 24měsíční průměr výnosů z desetiletých státních dluhopisů



přesná hodnota bude stanovena z období před dubnem roku 2009

aktuální výnos (1. 10. 2008)

9.1.2009

Ø za posledních 12 měsíců

Ø za posledních 24 měsíců

Ø za posledních 36 měsíců

5 letý dluhopis

3,56%

3,87%

3,71%

3,54%

10 letý dluhopis

4,40%

4,64%

4,38%

4,18% 13

WACC Koeficient beta nevážený βunL 

Koeficient beta vyjadřuje poměr mezi rizikem trhu jako celku a rizikem v daném odvětví.



ERÚ při stanovení koeficientů zohlednil následující skutečnosti:  regulace metodikou revenue-cap  provedený unbundling v průběhu II. regulační periody  benchmark používaných beta koeficientů v EU  analýzu 20měsíčních beta koeficientů přibližně porovnatelných společností



ERÚ pro III. regulační období použije následující koeficienty:  

9.1.2009

distribuce plynu přeprava plynu

0,40 % 0,35 %

14

WACC Tržní riziková přirážka ERP 

Tržní riziková prémie zobrazuje investorské riziko v konkrétní zemi 

riziko je vyjádřeno rozdílem směrodatných odchylek mezi výnosy z vládních dluhopisů a z akcií na kapitálových trzích s "ideálně" rozloženým portfoliem za stejné období



ideální je proto použití dlouhodobých datových řad, např. trhu USA, kde existují statistické údaje od roku 1928



od výsledků trhu USA jsou pak na základě ratingu konkrétní země dopočítávány výsledné rizikové přirážky země

ERP - mature market

9.1.2009

II.RO

III.RO

5,04%

4,79%

15

WACC Riziková přirážka ČR - rating 



určují ratingové společnosti podle kredibility českého státu jako dlužníka a podle jeho ekonomické schopnosti dodržet vydané vlastní závazky a splatit včas a v úplném množství úroky i jistinu dlužné částky rating ČR se od roku 2004 zvýšil o 2 úrovně   

Moody´s A1 Fitch IBCA Aa3 (zvýšeno 4. 3. 2008) S&P A1 In v e s t ič n í s t u p n ě

Aaa

F r a n c ie , N ě m e c k o , N izo z e m s k o , R a k o u s k o , U S A , Š v ý c a r s k o , F in s k o , N o rs k o , D á n s k o , Irs k o , S p o je n é k rá o v s tví, Š v é d s k o , Š p a n ě ls k o , N .Z é la n d , I s l a n d , K a n a d a , S in g a p u r , A u s tr á lie , J a p o n s k o , L u c e m b u rs k o

Aa1

B e l g ie

Aa2

P o r tu g a l s k o , Itá lie

Aa3

T c h a j- w a n , S lo vin s k o

A1

Č e s k á r e p u b li k a , Ř e c k o , E s to n s k o , M a ď a rs k o , H o n g k o n g

A2

K y p r, Iz ra e l, L o t y š s k o , K u v a jt, P o ls k o , Č ín a , S l o v e n s k o

A3

K o r e a , M a lta, Litva, M a la js ie , S . A r á b ie

Baa1

C h ile , J . A frik a , M e x ik o

Baa2

Rusko

Baa3

C h o rv a ts k o , K a z a c h s ta n , In d ie

S p e k u la t i v n í s t u p n ě Ba1

E g y p t , B u lh a rs k o , R u m u n s k o

Ba2 Ba3

V ie tn a m , B ra zílie , T u r e c k o

B1

U k ra ji n a , M o n g o ls k o

B2

T u rk m e n i s t a n , I n d o n é s ie , P a k is tá n

B3

A rg e n tin a, B o s n a a H e rc e g o v in a

9.1.2009

Základní spread Rating

Státní dluhopisy

Korporátní dluhopisy

Aaa

0,15%

0,50%

Aa1

0,30%

0,80%

Aa2

0,60%

1,10%

Aa3

0,80%

1,20%

A1

1,00%

1,35%

A2

1,30%

1,45%

A3

1,40%

1,50%

Baa1

1,70%

1,70%

Baa2

2,00%

2,00%

Baa3

2,25%

2,60%

Ba1

2,50%

3,20%

Ba2

3,00%

3,50%

Ba3

3,25%

4,00%

B1

3,50%

4,50%

B2

4,25%

5,50%

B3

5,00%

6,50%

Caa1

6,00%

7,00%

Caa2

6,75%

9,00%

Caa3

7,50%

11,00% 16

WACC Poměr cizího a vlastního kapitálu 

ERÚ navrhuje upravit poměr kapitálu směrem k většímu využití cizích zdrojů, protože náklady na cizí kapitál jsou nižší oproti nákladům na vlastní kapitál - E/D.



Zahraniční regulátoři využívají cizí kapitál ve výši 60 %.



Poměr vlastních a cizích zdrojů společně s dluhovou prémií ovlivňuje výši výsledného WACC.

9.1.2009

II. RO

III. RO

DISTRIBUCE

70 / 30

60 / 40

PŘENOS/PŘEPRAVA

80 / 20

70 / 30

17

WACC Náklady cizího kapitálu (1) Dluhová prémie Dp

rd  r f  D p 



Dluhová prémie je stanovena na základě syntetického ratingu, který se pohybuje v rozmezí 0,2-0,75 % s přihlédnutím k sektorovému úrokovému krytí. 

musí být přihlíženo k poměru mezi vlastními a cizími aktivy



při vyšším podílu vlastních aktiv je nižší dluhová prémie a naopak

ERÚ navrhuje stanovit dluhovou prémii pro III. regulační období diferencovaně v závislosti na podílu cizího kapitálu:  

9.1.2009

distribuce plynu přeprava plynu

0,50 % 0,40 %

18

WACC Náklady cizího kapitálu (2)



Druhou možností je stanovit sumárně náklady cizího kapitálu podle váženého průměru poskytnutých úvěrů dle statistické řady databáze ARAD pro nefinanční podniky s úvěry nad 30 mil. Kč.

aktuální sazba (1. 10. 2008)

úrokové sazby



4,91 %

Ø za posledních 12 měsíců

Ø za posledních 24 měsíců

Ø za posledních 36 měsíců

5,06 %

4,55 %

4,34 %

Hodnota bude zpřesněna v dubnu roku 2009.

9.1.2009

19

WACC aktualizace parametrů úprava parametru v II. kole

v III. kole

úprava daně

II. RO - rok 2009

rf

beta

ERP

D

Dp

Parametr vzorce rf = bezriziková míra výnosu

4,18%

4,34%

4,34%

4,34%

4,34%

4,34%

4,38%

4,38%

ß unlevered = koeficient beta nevážený

0,350

0,350

0,350

0,350

0,350

0,350

0,350

0,350

ERP (příp. rM - rf ) = tržní riziková přirážka

6,32%

6,32%

6,32%

5,79%

5,79%

5,79%

5,79%

5,79%

20%

20%

20%

20%

30%

30%

30%

30%

Dp=dluhová prémie

0,50%

0,50%

0,50%

0,50%

0,50%

0,40%

0,40%

0,40%

T = daňová sazba

20,0%

20,0%

20,0%

20,0%

20,0%

20,0%

20,0%

19,00%

7,770%

7,962%

7,849%

7,740%

7,631%

7,601%

7,648%

7,578%

v III. kole

úprava daně

Přeprava plyn

D = objem cizího kapitálu

WACC - nominální hodnota upravená o vliv daně (před zdaněním)

úprava parametru v II. kole II. RO - rok 2009

rf

beta

ERP

D

Dp

Parametr vzorce rf = bezriziková míra výnosu

4,18%

4,34%

4,34%

4,34%

4,34%

4,34%

4,38%

4,38%

ß unlevered = koeficient beta nevážený

0,400

0,400

0,350

0,350

0,350

0,350

0,400

0,400

ERP (příp. rM - rf ) = tržní riziková přirážka

6,32%

6,32%

6,32%

5,79%

5,79%

5,79%

5,79%

5,79%

30%

30%

30%

30%

40%

40%

40%

40%

Dp=dluhová prémie

0,50%

0,50%

0,50%

0,50%

0,50%

0,50%

0,50%

0,50%

T = daňová sazba

20,0%

20,0%

20,0%

20,0%

20,0%

20,0%

20,0%

19,00%

8,032%

8,220%

7,849%

7,631%

7,521%

7,521%

7,900%

7,838%

Distribuce plyn

D = objem cizího kapitálu

WACC - nominální hodnota upravená o vliv daně (před zdaněním) 9.1.2009

20

Technická část

Přeprava zemního plynu

Povolená nákupní cena na krytí ztrát a pohon kompresních stanic 



Pro stanovení nákupní ceny energie roku i bude použita jednosložková cena komodity platná v měsíci červenci roku i-1 odvozená z měsíčního prostého průměru intradenní spotové ceny na hubu. Rozdíl mezi stanovenou cenou a skutečnou cenou roku i je součástí korekčního faktoru.

9.1.2009

23

Povolené množství ztrát v přepravní soustavě 

Metoda II. RO



Povolené množství ztrát na rok i je výsledkem průměru skutečného množství ztrát v přepravní soustavě za poslední tři ukončené kalendářní roky. Rozdíl mezi povoleným a skutečným množstvím ztrát je součástí korekčního faktoru.



9.1.2009

24

Povolené množství energie zemního plynu pro pohon kompresních stanic 

Metoda II. RO



Povolené množství energie pro pohon na rok i bude stanoveno na základě skutečného množství energie plynu pro pohon kompresních stanic přepravní soustavy v roce i-2. Rozdíl mezi povoleným a skutečným množstvím energie pro pohon kompresních stanic je součástí korekčního faktoru.



9.1.2009

25

Plánovaná spotřební daň 

Metoda II. RO



Plánovaná spotřební daň na rok i bude stanovena za základě skutečné hodnoty roku i-2. Rozdíl mezi plánovanou a skutečnou výší spotřební daně je součástí korekčního faktoru.



9.1.2009

26

Plánované náklady na službu poskytování flexibility 

Metoda II. RO



Plánované náklady na službu poskytování flexibility jsou určeny podle výsledků vyhlášeného výběrového řízení na poskytovatele flexibility. Rozdíl mezi plánovanými a skutečnými náklady jsou součástí korekčního faktoru.



9.1.2009

27

Metodika stanovení cen za přepravu 

Metodika odpovídající principu En/Ex – jsou oceněny jednotlivé vstupní a výstupní body vnitrostátní přepravní soustavy.



V souvislosti se změnou pravidel trhu – zavedení modelu 2 v 1 (jednoho kapacitního výstupního bodu pro ČR) dojde k integraci výstupní přepravní kapacity do distribučních tarifů.



V souvislosti s novelizací evropské legislativy (3. energetický balíček) ERÚ předpokládá zavedení En/Ex na tranzitní soustavě, principu Price Cap. 

9.1.2009

Termíny účinnosti jsou ve fázi diskuzí.

28

Distribuce zemního plynu

Cena plynu na pokrytí ztrát 

Princip výběrového řízení:  ERÚ

bude proces sestavování podmínek výběrového řízení a průběh výběrového řízení monitorovat.  Cena zahrnuje cenu komodity a ostatních služeb dodávky, otázkou je nutnost zahrnutí položky za uskladňování.

9.1.2009

30

Povolené množství ztrát v distribuční soustavě 

Sjednocení metodiky pro stanovení množství nevyfakturovaného plynu.

 

ERÚ ve spolupráci s distribučními společnostmi bude pokračovat na analýze a dopracování nové metodiky stanovení množství ztrát v distribuční soustavě. Do doby stanovení a ověření nové metody bude ve III. RO množství plynu na ztráty v distribuční soustavě stanoveno jako průměrná hodnota množství ztrát za delší období v MWh.



Analýza nové metodiky:     

9.1.2009

Otázka oddělení množství bilančních ztrát netechnického charakteru od technických ztrát způsobených úniky netěsností soustavy. Množství netechnických ztrát tvoří významný podíl na celkových ztrátách soustavy. Množství netechnických ztrát jsou mezi jednotlivými distribučními soustavami nesrovnatelná a závisí na jiných vlivech než technických charakteristikách soustavy. Sledování technických ztrát v návaznosti na technických charakteristikách soustavy. Ztráty netechnického charakteru budou součástí povoleného množství ztrát v distribuční soustavě.

31

Program ke snižování technických ztrát 

Metoda II. RO



Povolené množství ztrát pro regulovaný rok je pevné, nedochází ke korekci na skutečnou výši ztrát v daném roce. Rozdíl mezi povoleným a skutečným množstvím ztrát je ztrátou, či ziskem distribuční společnosti. Distribuční společnost může aktivně snižovat ztráty investicemi do soustavy. Dochází tak k navyšování RAB, resp. povoleného zisku, a povolených odpisů.

 

9.1.2009

32

Náklady na nákup distribuce od jiných provozovatelů (přetoky) 

Metoda II. RO



Plyn do izolovaných částí distribučních soustav, které nejsou přímo propojeny s danou distribuční soustavou, je distribuován sousední regionální distribuční soustavou. Distribuci do tohoto izolovaného místa hradí provozovatel izolované části soustavy provozovateli sousední regionální distribuční soustavě ve výši cen distribuce platných pro provozovatele, který do izolované části zemní plyn distribuuje. Vztah se uskutečňuje na základě smlouvy o distribuci plynu do předávacího místa.





9.1.2009

33

Metodika stanovení cen za distribuci  





9.1.2009

Pro kategorie odběratelů MO, DOM bude použit model platný ve II. RO. Pro kategorie odběratelů VO, SO bude použit pyramidový model, pro výpočet je východiskem cena stanovená stávajícím modelem pro pásmo MO4. Povolené výnosy stanovené stávajícím modelem s nově stanovenými odběrnými pásmy jsou základem pro výpočet tarifů pyramidovým modelem. Odběrná pásma jsou stanovena zvlášť pro komoditní složku ceny a kapacitní složku ceny, neexistuje vazba mezi cenami komoditní a kapacitní složky.

34

Dodávka poslední instance 

Regulace cen dodávky poslední instance závisí na vývoji novely energetického zákona.



Stávající přístup: 

Regulace formou věcného usměrňování, jako součet ekonomicky oprávněných nákladů, přiměřeného zisku a daně z přidané hodnoty. 

9.1.2009

Ekonomicky oprávněné náklady na nákup zemního plynu budou korigovány o rozdíl mezi měrnými náklady na nákup energie ZP pro oprávněné zákazníky a měrnými náklady na nákup plynu pro zákazníky DPI.

35

Regulace cen distribuce LDS 

Metoda II. RO





Provozovatel LDS užívá ceny distribuce stanovené ERÚ pro provozovatele RDS, ke které je LDS připojena. Požádá-li provozovatel LDS o stanovení cen odlišných, ERÚ žádost vyhodnotí a případně stanoví odlišnou cenu, a to způsobem přiměřeným způsobu stanovení cen provozovatelům RDS.



Otázka definice pojmu LDS, nutnost změny.

9.1.2009

36

Energetický regulační úřad www.eru.cz

9.1.2009

37