METODIKA REGULACE IV. REGULAČNÍHO OBDOBÍ PRO ODVĚTVÍ PLYNÁRENSTVÍ

NÁVRH Energetického regulačního úřadu

METODIKA REGULACE IV. REGULAČNÍHO OBDOBÍ PRO ODVĚTVÍ PLYNÁRENSTVÍ k veřejnému konzultačnímu procesu

Energetický regulační úřad

OBSAH 1 2 3

Úvod................................................................................................................................... 3 IV. regulační období......................................................................................................... 5 Přeprava plynu ................................................................................................................. 5 3.1 Metoda regulace .......................................................................................................... 5 3.2 Alokační klíč................................................................................................................ 5 3.2.1 Eskalační faktor ............................................................................................................... 5 3.2.2 Faktor efektivity .............................................................................................................. 6 3.2.3 Časová hodnota peněz ..................................................................................................... 6 3.2.4 Míra výnosnosti ............................................................................................................... 6 3.2.5 Náklady ........................................................................................................................... 6 3.2.6 Odpisy ............................................................................................................................. 7 3.2.7 RAB................................................................................................................................. 7 3.2.8 Zisk.................................................................................................................................. 7 3.2.9 Povolená nákupní cena energie plynu pro krytí ztrát a pro ocenění povoleného množství energie plynu na pohon kompresních stanic v přepravní soustavě................................................. 7 3.2.10 Plánované množství energie plynu pro pohon kompresních stanic................................. 8 3.2.11 Plánované náklady na službu poskytování flexibility ..................................................... 8

4

Distribuce plynu ............................................................................................................... 8 4.1 Metoda regulace .......................................................................................................... 8 4.2 Eskalační faktor ........................................................................................................... 8 4.3 Faktor efektivity .......................................................................................................... 9 4.4 Časová hodnota peněz ................................................................................................. 9 4.5 Míra výnosnosti ........................................................................................................... 9 4.6 Náklady........................................................................................................................ 9 4.7 Odpisy........................................................................................................................ 10 4.8 RAB ........................................................................................................................... 10 4.9 Zisk ............................................................................................................................ 10 4.10 Cena plynu na pokrytí povolených ztrát v distribuční soustavě a na Cena plynu na krytí ztrát a vlastní technologickou spotřebu ....................................................................... 10 4.11 Povolené množství plynu na krytí ztrát a vlastní technologickou spotřebu .............. 11 5 Korekční faktory z III. regulačního období................................................................. 11 Příloha č. 1: Míra výnosnosti – vážené průměrné náklady na kapitál (WACC) .................. 12

Duben 2013


1 Úvod Vzhledem k tomu, že (1)

Energetický regulační úřad (dále také „Úřad“, „ERÚ“) je jako efektivní regulátor povinen postupovat v souladu s ust. § 19a zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, tak, aby stanovené ceny pokrývaly účelně vynaložené náklady na zajištění spolehlivého, bezpečného a efektivního výkonu licencované činnosti, dále odpisy a přiměřený zisk zajišťující návratnost realizovaných investic do zařízení sloužících k výkonu licencované činnosti.

(2)

Úřad je dále povinen vycházet z ust. § 17 odst. 4 energetického zákona, a to zejména chránit oprávněné zájmy zákazníků a spotřebitelů v energetických odvětvích, přičemž je povinen regulovat ceny, podporovat hospodářskou soutěž v energetických odvětvích, ale i chránit oprávněné zájmy držitelů licencí. Protože ERÚ není schopen ve stávajícím prostředí zajistit nediskriminační podmínky v rámci hospodářské soutěže pro všechny držitele licencí v oblasti plynárenství, je nutný okamžitý zásah ze strany regulátora.

(3)

S ohledem na neudržitelný stav v oblasti plynárenství, kdy nastavené parametry přestaly plnit svoji úlohu a naopak fungují jako prostředek k dosažení vyšší míry ziskovosti společností místo toho, aby plnily svoji funkci a pokrývaly náklady spojené s danou činnosti, se jeví pro Úřad změna v podobě předčasného ukončení regulačního období jako žádoucí a nezbytná.

(4)

V rámci celospolečenského zájmu založeném na vybalancování souladu mezi regulovanými subjekty a zákazníky je nutností učinit potřebné kroky pro změnu v podobě předložení tohoto návrhu.

V návaznosti na výše uvedené, po vyhodnocení veřejného konzultačního procesu k návrhu na ukončení III. regulačního období pro sektor plynárenství, který probíhal od 19. března 2013, a po zvážení důvodů, které vedly k vyhlášení zmíněného konzultačního procesu, Energetický regulační úřad rozhodl pokračovat v navrhovaném postupu. Energetický regulační úřad předkládá k veřejnému konzultačnímu procesu materiál týkající se nastavení jednotlivých parametrů regulace pro regulované činnosti v odvětví plynárenství, tedy pro licencovanou činnost přeprava plynu a distribuce plynu, na IV. regulační období. Harmonogram přípravy IV. regulačního období pro odvětví plynárenství je uveden v následující tabulce.

3 Duben 2013


Popis činnosti

Termín

Zahájení 1. kola VKP k návrhu nastavení parametrů na IV. RO Seznámení společností s návrhem nastavení parametrů Ukončení 1. kola veřejného konzultačního procesu Vypořádání připomínek 1. kola VKP a jeho zveřejnění Schůzky s jednotlivými společnostmi Odeslání návrhu vyhlášky do MPŘ Zahájení 2. kola veřejného konzultačního procesu Ukončení 2. kola veřejného konzultačního procesu Průběh MPŘ Vypořádání MPŘ Průběh LRV Zahájení 3. kola veřejného konzultačního procesu Ukončení 3. kola veřejného konzultačního procesu Odeslání regulační vyhlášky do Sbírky zákonů Vydání regulační vyhlášky ve Sbírce zákonů

5. 4. 2013 8. 4. 2013 15. 4. 2013 22. 4. 2013 24. – 26. 4. 2013 7. 5. 2013 7. 5. 2013 20. 5. 2013 7. 5. – 29. 5. 2013 31. 5. 2013 6. 6. – 10. 7. 2013 6. 6. 2013 15. 7. 2013 17. 7. 2013 30. 7. 2013

Pozn.: VKP – veřejný konzultační proces MPŘ – mezirezortní připomínkové řízení, LRV – Legislativní rada vlády

4 Duben 2013


2 IV. regulační období Energetický regulační úřad navrhuje IV. regulační období pro sektor plynárenství v délce trvání pěti let, začínající 1. 1. 2014 a končící 31. 12. 2018.

3 Přeprava plynu Cílem Úřadu je taková metodika regulace provozovatele přepravní soustavy, která bude směřovat k vyššímu využití plynárenské infrastruktury na území České republiky. Navrhovaná metodika IV. regulačního období odpovídá modelu trhu s plynem entry/exit, který byl zaveden v roce 2007, koresponduje tak s vyhláškou Energetického regulačního úřadu č. 365/2009 Sb., o Pravidlech trhu s plynem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „pravidla trhu s plynem“). Výsledné ceny za přepravu plynu jsou kalkulovány pro jednotlivé definované vstupní a výstupní body přepravní soustavy - vstupní a výstupní hraniční body, vstupní a výstupní body virtuálních zásobníků plynu, pro odběrné místo zákazníka přímo připojeného k přepravní soustavě a předávací místo nebo souhrn předávacích míst mezi přepravní a distribuční soustavou.

3.1 Metoda regulace Pro licencovanou činnost přeprava plynu navrhuje Úřad aplikaci metody price-cap. Na počátku regulačního období bude z jednotlivých parametrů stanovena cena, která bude v jednotlivých letech regulačního období indexována. Pokud dojde k významným změnám na trhu s plynem, které ovlivní zásadním způsobem vstupní parametry použité pro výpočty cen na období 2014-2018, Úřad si vyhrazuje právo přehodnotit nastavenou úroveň cen za přepravu plynu.

3.2 Alokační klíč Alokační klíč je aplikován z důvodu stanovení části nákladů na přepravu plynu pro potřeby zásobování zákazníků v České republice tranzitními plynovody. S ohledem na skutečnost, že současná hodnota alokačního klíče ve výši 18,72 % neodpovídá reálným poměrům současného využití přepravní soustavy, navrhuje Úřad pro IV. regulační období stanovit alokační klíč jako poměr mezi průměrným denním množstvím plynu přepraveným pro potřeby zásobování zákazníků v České republice k součtu celkové kontrahované denní pevné kapacity na výstupních hraničních bodech a průměrného množství plynu přepraveným pro zásobování zákazníků v České republice.

3.2.1

Eskalační faktor

Vzhledem k navrhovanému způsobu regulace metodou price-cap, bude cena za činnost přeprava plynu ve IV. regulačním období mezi jednotlivými lety eskalována. Eskalační faktor bude do výpočtu vstupovat váhou, která je založena na poměru hodnoty povolených nákladů k celkovým povoleným výnosům vstupujícím do ceny prvního roku IV. regulačního období. Dle současného odhadu ERÚ váha činí 40 %. V případě činnosti přeprava plynu navrhuje Úřad meziroční eskalaci stejným eskalačním indexem jako ve III. regulačním období, který je složen z indexu cen podnikatelských služeb

5 Duben 2013


(subindex indexu cen tržních služeb) s váhou 70 % a indexu spotřebitelských cen s 1% bonusem a váhou 30 %. Index cen podnikatelských služeb (IPS) je stanoven jako vážený průměr indexů cen 62-Programování a poradenství, 63-Informační služby, 68-Služby v oblasti nemovitostí, 69-Právní a účetnické služby, 71-Architektonické a inženýrské služby, 73-Reklamní služby a průzkum trhu, 74-Ostatní odborné, vědecké a tech. sl., 77-Služby v oblasti pronájmu, 78-Služby v oblasti zaměstnání, 80-Bezpečnostní a pátrací služby, 81-Sl. souv. se stavbami, úpr. krajiny, 82-Administrativní a jiné podpůrné služby vykázaných Českým statistickým úřadem v tabulce „Indexy cen tržních služeb“ (kód 7008) za měsíc duben roku i-1 na základě podílu klouzavých průměrů bazických indexů, kde váhami jsou roční tržby za služby poskytované v roce 2011. Index spotřebitelských cen (CPI) odráží běžnou inflaci a je vykazován Českým statistickým úřadem v tabulce indexu spotřebitelských cen 7101 za měsíc duben roku i-1 na základě klouzavého průměru.

3.2.2

Faktor efektivity

Faktor efektivity X nutí společnosti na energetickém trhu k efektivnějšímu chování a ke snižování nákladů v průběhu regulačního období. Regulátor na začátku regulačního období stanovuje hodnotu požadované efektivity, kterou jsou společnosti povinny dodržet. Faktor efektivity je navrhován ve výši 0,8 % ročně. Při stanovení hodnoty faktoru vycházel Úřad ze zahraničních zkušeností a z analýz dosažené efektivity z předchozích regulačních období.

3.2.3

Časová hodnota peněz

V případě využití časové hodnoty peněz navrhuje ERÚ ve IV. regulačním období využívat index určený podle metodiky III. regulačního období, tedy na základě podílů klouzavých bazických indexů spotřebitelských cen (CPI) za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců vykázaných Českým statistickým úřadem za období duben – duben.

3.2.4

Míra výnosnosti

Pro stanovení míry výnosnosti ve IV. regulačním období navrhuje Úřad aplikovat metodiku vážených průměrných nákladů na kapitál (WACC). Podrobný návrh metodiky stanovení vážených průměrných nákladů na kapitál je uveden v příloze č. 1.

3.2.5

Náklady

Základem pro výchozí hodnotu nákladů budou skutečné provozní náklady roku 2012. Výchozí hodnota povolených nákladů nebude automaticky převzata z regulačního výkaznictví. Regulované subjekty velkou část svých činností v rámci licence zajišťují prostřednictvím dalších poskytovatelů služeb, kteří jsou ve většině případů subjekty v podnikatelském seskupení. Tyto subjekty však také nebývají skutečnými poskytovateli a dané služby také znovu nakupují, buď od dalšího subjektu v podnikatelském seskupení, nebo již přímo od nespřízněných dodavatelů. Dochází tak k řetězení nákladů, ke kterým je obecně přičítána zisková marže každého subjektu. Úřad navrhuje neuznávat v rámci parametru povolených nákladů část ziskových marží placených dodavatelům služeb z řetězce v rámci podnikatelského seskupení. Výchozí hodnota 6 Duben 2013


nebude obsahovat část nákladů na služby, která bude převyšovat hodnotu vyčíslenou na základě uvedeného principu (očištění o marže ve skupině přesahující hranici stanovenou Úřadem), a nebude zahrnovat žádné mimořádné či nestandardní náklady, které se každoročně (v navržených pěti letech IV. regulačního období) nedají očekávat. Tyto informace budou doplněny regulovanými subjekty na výzvu Úřadu. Úřad si dále vymezuje právo přihlížet při nastavení vstupní hodnoty také ke skutečným nákladům z let 2010 a 2011. Výchozí hodnota nákladů bude eskalována složeným eskalačním faktorem (viz kapitola 3.2.1) na cenovou úroveň roku 2014.

3.2.6

Odpisy

Ve IV. regulačním období navrhuje Úřad vycházet z daňových odpisů. Daňové odpisy Úřad chápe jako objektivní hodnotu odpisů z realizovaných investic, která není ovlivněna procesem přecenění. Hodnota povolených odpisů bude stanovena na základě výše daňových odpisů plánované na rok 2014. Celková hodnota odpisů, které nebyly v průběhu III. regulačního období proinvestovány, bude Úřadem v dalších letech evidována. Následně bude tato evidovaná hodnota snižována o případné převýšení investičních výdajů nad povolené odpisy. Do vynulování této evidované hodnoty Úřad nepřipustí navyšování odpisů nad úroveň skutečných daňových odpisů nebo přidávání jiných zdrojů do regulace z důvodu pokrytí investičních potřeb.

3.2.7

RAB

Pro IV. regulační období navrhuje Úřad stanovit regulační bázi aktiv tak, aby byl zcela vyloučen vliv přecenění. Výchozí hodnota RAB pro IV. regulační období bude stanovena na základě regulované hodnoty aktiv v roce 2009 (RAB2009) upravené o skutečné změny zůstatkové hodnoty aktiv v letech 2010 až 2012, plánovanou změnu zůstatkové hodnoty aktiv roku 2013, která je započtena do regulovaných cen pro rok 2013, a plánovanou změnu zůstatkové hodnoty aktiv roku 2014 stanovenou s využitím plánovaných daňových odpisů na daný rok.

3.2.8

Zisk

Stejně jako ve III. regulačním období, také ve IV. regulačním období, bude zisk stanoven jako součin regulační báze aktiv (RAB) a míry výnosnosti (WACC).

3.2.9

Povolená nákupní cena energie plynu pro krytí ztrát a pro ocenění povoleného množství energie plynu na pohon kompresních stanic v přepravní soustavě

Maximální uznatelná cena energie plynu pro krytí ztrát a pro ocenění povoleného množství energie plynu na pohon kompresních stanic v přepravní soustavě je pro IV. regulační období ve výši plánované nákupní ceny energie plynu na následující plynárenský den, která se určí jako hodnota výsledné vypořádací ceny (Settl. price) na burze European Energy Exchange AG pro následující plynárenský den D+1 produktu Day 10 MW pro zónu NCG v aktuálním plynárenském dni D; pokud není vypořádací cena k dispozici, použije se hodnota výsledné vypořádací ceny v nejbližším bezprostředně předcházejícím dni D-n, kdy byla publikována výsledná vypořádací cena (Settl. price) na následující plynárenský den D+1. Hodnota zúčtovací ceny je veřejně dostupná na internetové stránce burzy European Energy Exchange AG 7 Duben 2013


(http://www.eex.com/en/Market%20Data/Trading%20Data/Natural%20Gas/Natural%20Gas %20%7C%20Spot/spot-gas-table/). Denní cena v EUR/MWh se převádí na Kč/MWh denním kurzem EUR/CZK vyhlašovaným ČNB v aktuálním plynárenském dni D; pokud není denní kurz k dispozici, použije se hodnota denního kurzu v nejbližším bezprostředně předcházejícím dni D-n, kdy byla hodnota denního kurzu publikována. Pokud není hodnota zúčtovací ceny k dispozici, použije se poslední známá sesouhlasená cena plynu z denního trhu na organizovaném krátkodobém trhu s plynem organizovaném operátorem trhu.

3.2.10 Plánované množství energie plynu pro pohon kompresních stanic ERÚ stanoví koeficient pro výpočet množství energie plynu pro pohon kompresních stanic.

3.2.11 Plánované náklady na službu poskytování flexibility Vzhledem k tomu, že princip využívaný ve III. regulačním období odpovídá podmínkám otevřeného trhu a metodě regulace price-cap, navrhuje Úřad jeho využití i pro stanovení výchozí hodnoty nákladů na službu poskytování flexibility pro IV. regulační období. ERÚ bude i nadále trvat na implementaci opatření, k nimž se provozovatel přepravní soustavy zavázal v průběhu roku 2011 a která mají vést ke snižování poptávaného celkového rozsahu služby flexibility a denního maximálního výkonu – implementace predikčního systému pro efektivnější plánování využití flexibility.

4 Distribuce plynu 4.1 Metoda regulace Pro činnost distribuce plynu navrhuje Energetický regulační úřad pokračování v aplikaci metody revenue-cap. Jednotlivé parametry regulačního vzorce budou každoročně upravovány níže navrhovanou metodikou a následně z nich bude vypočtena regulovaná cena.

4.2 Eskalační faktor Eskalačním faktorem obecně rozumíme index, kterým jsou vstupní parametry v rámci regulace posouvány do dalších let. V případě činnosti distribuce plynu navrhuje Úřad meziroční eskalaci pouze parametru povolených nákladů, a to stejným eskalačním indexem jako ve III. regulačním období, který je složen z indexu cen podnikatelských služeb (subindex indexu cen tržních služeb) s váhou 70 % a indexu spotřebitelských cen s 1% bonusem a váhou 30 %. Index cen podnikatelských služeb (IPS) je stanoven jako vážený průměr indexů cen 62-Programování a poradenství, 63-Informační služby, 68-Služby v oblasti nemovitostí, 69-Právní a účetnické služby, 71-Architektonické a inženýrské služby, 73-Reklamní služby a průzkum trhu, 74-Ostatní odborné, vědecké a tech. sl., 77-Služby v oblasti pronájmu, 78-Služby v oblasti zaměstnání, 80-Bezpečnostní a pátrací služby, 81-Sl. souv. se stavbami, úpr. krajiny, 82-Administrativní a jiné podpůrné služby vykázaných Českým statistickým úřadem v tabulce „Indexy cen tržních služeb“ (kód 7008) za měsíc duben roku i-1 na základě podílu klouzavých průměrů bazických indexů, kde váhami jsou roční tržby za služby poskytované v roce 2011. Index spotřebitelských cen (CPI) odráží běžnou inflaci a je vykazován Českým statistickým úřadem v tabulce indexu spotřebitelských cen 7101 za měsíc duben roku i-1 na základě klouzavého průměru. 8 Duben 2013


4.3 Faktor efektivity Faktor efektivity X nutí společnosti na energetickém trhu k efektivnějšímu chování a ke snižování nákladů v průběhu regulačního období. Regulátor na začátku regulačního období stanovuje hodnotu požadované efektivity, kterou jsou společnosti povinny dodržet. Pro IV. regulační období je navrhován pouze plošný faktor efektivity X, je tedy shodný pro všechny regulované subjekty a nebude se v průběhu regulačního období měnit. Jeho hodnota je navržena ve výši 2 % ročně a je aplikována v rámci eskalace povolených nákladů (viz kapitola 4.2). Při stanovení hodnoty faktoru vycházel Úřad ze zahraničních zkušeností a z analýz dosažené efektivity z předchozích regulačních období.

4.4 Časová hodnota peněz V případě využití časové hodnoty peněz navrhuje ERÚ ve IV. regulačním období využívat index určený podle metodiky III. regulačního období, tedy na základě podílů klouzavých bazických indexů spotřebitelských cen (CPI) za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců vykázaných Českým statistickým úřadem za období duben – duben.

4.5 Míra výnosnosti Pro stanovení míry výnosnosti ve IV. regulačním období navrhuje Úřad aplikovat metodiku vážených průměrných nákladů na kapitál (WACC). Podrobný návrh metodiky stanovení vážených průměrných nákladů na kapitál je uveden v příloze č. 1.

4.6 Náklady Základem pro výchozí hodnotu nákladů budou skutečné provozní náklady roku 2012. Výchozí hodnota povolených nákladů nebude automaticky převzata z regulačního výkaznictví. Regulované subjekty velkou část svých činností v rámci licence zajišťují prostřednictvím dalších poskytovatelů služeb, kteří jsou ve většině případů subjekty v podnikatelském seskupení. Tyto subjekty však také nebývají skutečnými poskytovateli a dané služby také znovu nakupují, buď od dalšího subjektu v podnikatelském seskupení, nebo již přímo od nespřízněných dodavatelů. Dochází tak k řetězení nákladů, ke kterým je obecně přičítána zisková marže každého subjektu. Úřad navrhuje neuznávat v rámci parametru povolených nákladů část ziskových marží placených dodavatelům služeb z řetězce v rámci podnikatelského seskupení. Výchozí hodnota nebude obsahovat část nákladů na služby, která bude převyšovat hodnotu vyčíslenou na základě uvedeného principu (očištění o marže ve skupině přesahující hranici stanovenou Úřadem), a nebude zahrnovat žádné mimořádné či nestandardní náklady, které se každoročně (v navržených pěti letech IV. regulačního období) nedají očekávat. Tyto informace budou doplněny regulovanými subjekty na výzvu Úřadu. Úřad si dále vymezuje právo přihlížet při nastavení vstupní hodnoty také ke skutečným nákladům z let 2010 a 2011. Výchozí hodnota nákladů bude eskalována složeným eskalačním faktorem (viz kapitola 4.2) na cenovou úroveň roku 2014.

9 Duben 2013


4.7 Odpisy Ve IV. regulačním období navrhuje Úřad vycházet z daňových odpisů. Daňové odpisy Úřad chápe jako objektivní hodnotu odpisů z realizovaných investic, která není ovlivněna procesem přecenění. Hodnota povolených odpisů bude odpovídat skutečné hodnotě daňových odpisů roku i-2. Rozdíl mezi povolenými odpisy a skutečnými daňovými odpisy stejného roku bude vždy po dvou letech zohledněn s využitím časové hodnoty peněz. Celková hodnota odpisů, které nebyly v průběhu III. regulačního období proinvestovány, bude Úřadem v dalších letech evidována. Následně bude tato evidovaná hodnota snižována o případné převýšení investičních výdajů nad povolené odpisy. Do vynulování této evidované hodnoty Úřad nepřipustí navyšování odpisů nad úroveň skutečných daňových odpisů nebo přidávání jiných zdrojů do regulace z důvodu pokrytí investičních potřeb.

4.8 RAB Pro IV. regulační období navrhuje Úřad stanovit regulační bázi aktiv tak, aby byl zcela vyloučen vliv přecenění. Výchozí hodnota RAB pro IV. regulační období bude stanovena na základě regulované hodnoty aktiv v roce 2009 (RAB2009) upravené o skutečné změny zůstatkové hodnoty aktiv v letech 2010 až 2012. Výchozí hodnota RAB bude v jednotlivých letech upravena o změnu zůstatkové hodnoty aktiv, pro rok 2013 stanovenou rozdílem skutečné hodnoty aktivovaných investic a skutečné hodnoty účetních odpisů, pro další roky IV. regulačního období rozdílem skutečné hodnoty aktivovaných investic a skutečné hodnoty daňových odpisů. Rozdíl mezi hodnotou RAB stanovenou na daný rok a skutečnou hodnotou RAB dosaženou ve stejném roce bude vždy po dvou letech zohledněn s využitím časové hodnoty peněz. Úřad vnímá složitost nastavení regulační báze aktiv, a proto se rozhodl věnovat se nadále analýze v oblasti aktiv. Cílem Úřadu je zpracovat v průběhu následujících let vlastní přecenění sektoru plynárenství.

4.9 Zisk Stejně jako ve III. regulačním období, také ve IV. regulačním období, bude zisk stanoven jako součin regulační báze aktiv (RAB) a míry výnosnosti (WACC).

4.10 Cena plynu na pokrytí povolených ztrát v distribuční soustavě a na Cena plynu na krytí ztrát a vlastní technologickou spotřebu Úřad si je vědom specifických odlišností smluv uzavíraných jednotlivými provozovateli distribučních soustav na krytí ztrát a vlastní technologickou spotřebu. Za účelem eliminace odlišností v cenových vzorcích aplikovaných jednotlivými společnostmi a zamezení nerovnému přístupu k cenám za plyn ke krytí ztrát a vlastní technologickou spotřebu, navrhuje Úřad nastavit motivační způsob regulace. Cena plynu na krytí ztrát a vlastní technologickou spotřebu bude stanovena Úřadem na úrovni ceny komodity platné pro kategorii velkoodběr a střední odběr (VOSO) roku i-2. Tato cena bude cenou maximální.

10 Duben 2013


V případě, že regulovaný subjekt nakoupí plyn na krytí ztrát a vlastní technologickou spotřebu pod úrovní stanovené maximální ceny, bude mu polovina výnosu ponechána a polovina bude uplatněna ve prospěch konečného zákazníka.

4.11 Povolené množství plynu na krytí ztrát a vlastní technologickou spotřebu Úřad navrhuje fixovat povolené množství plynu na krytí ztrát a vlastní technologickou spotřebu na celé IV. regulační období. Hodnotu navrhuje Úřad stanovit na úrovni aritmetického průměru skutečně dosažených hodnot za roky 2008-2011.

5 Korekční faktory z III. regulačního období Veškeré korekční faktory, které budou dobíhat na základě nastavení III. regulačního období, budou společnostem započteny do regulovaných cen IV. regulačního období.

11 Duben 2013


Příloha č. 1: Míra výnosnosti – vážené průměrné náklady na kapitál (WACC)1

Způsob výpočtu je uveden v následujících vzorcích: E D WACC  re   rd  1  T   ED ED re  rf   L  ERP rd  rf  D p D   L   unL  1  1  T    E 

kde: WACC T D E re rd rf ERP βL βunL Dp

hodnota vážených průměrných nákladů na kapitál, efektivní daňová sazba, cizí kapitál, vlastní kapitál, náklady vlastního kapitálu, náklady cizího kapitálu, bezriziková míra výnosu, tržní riziková přirážka, koeficient beta vážený, koeficient beta nevážený, dluhová prémie.

Filozofie stanovení WACC pro IV. regulační období Základním kamenem pro uvažování o výši WACC ve IV. regulačním období je požadavek neměnnosti jeho výše po celé regulační období, s výjimkou prudké a podstatné změny v ekonomickém vývoji. Stejně tak je nutné vzít v úvahu, k jakému účelu je veličina WACC v metodice regulace užívána. WACC je vstupem pro výpočet povoleného zisku, který je stejně ve III. regulačním období stanoven jako součin regulační báze aktiv (RAB) a míry výnosnosti (WACC). Z uvedeného vyplývá nutnost stanovit hodnotu WACC tak, aby nebyla ovlivněna nestandardními parametry bezprecedentně expanzivní měnové politiky v letech 2010 až 2013, která vyvolala pokles všech úrokových a výnosových měr pod úroveň nejenom dlouhodobě dosahovanou, nýbrž i dlouhodobě udržitelnou. Konstrukce WACC z dat ovlivněných touto měnovou expanzí by vedla k tomu, že úroveň WACC by byla nepřiměřeně nízká a neodpovídala by reálným ekonomickým parametrům, které lze po dobu IV. regulačního období očekávat. Základem pro výpočet hodnoty WACC tak byla vybrána data, která kopírují období rozumné měnové politiky (neovlivněné současnou monetární expanzí) a zároveň období, které koresponduje s logikou konstrukce základu RAB, tedy data z let 2005 až 2009. Základem konstrukce výše vlastního kapitálu v rámci WACC je model oceňování kapitálových aktiv (capital asset pricing model - CAPM). CAMP je pravděpodobně nejznámějším a nejpoužívanějším modelem pro stanovení výnosnosti různě rizikových kapitálových aktiv. Jeho podstatou je poznatek, že oportunitní náklady kapitálu jsou rovny 1

Metodika WACC na IV. regulační období byla připravena ve spolupráci s Národohospodářskou fakultou Vysoké školy ekonomické v Praze

12 Duben 2013


součtu výnosu teoretického bezrizikového aktiva a systematického rizika oceňované společnosti (dané koeficientem beta) vynásobeného cenou tohoto rizika (neboli tržní prémií nést toto riziko). V případě, že dojde k významné změně poměrů na kapitálovém trhu, pak ERÚ provede změnu ve výši WACC. Za významnou změnu se pokládá například extrémní nárůst bezrizikové míry výnosu nad hodnotu stanovenou pro výpočet WACC ve IV. regulačním období. Bezriziková míra výnosu (rf ) Tzv. bezriziková míra výnosnosti zobrazuje procentuální výnos z investic, kterým je přisuzováno minimální riziko. Obecně platí, že při určení výnosu bezrizikového aktiva lze postupovat dvěma základními způsoby. Zaprvé, je možné pokusit se zkontrolovat portfolio s beta=0. Jeho výnos je pak výnosem bezrizikového aktiva. Ovšem tento postup je pouze teoretický, neboť takové portfolio zkonstruovat nelze. Druhou možností je použití výnosů vládních dluhopisů jako nejlepší proxy veličiny pro „bezrizikové“ aktivum. Faktem je, že vláda je zpravidla subjektem, který má na daném měnovém území nejmenší riziko nesplacení. Pak je možné použít výnosy pokladničních poukázek, nebo výnosy státních dluhopisů s různými dobami splatnosti. Toto platí i s ohledem na stávající tzv. finanční krizi, během které došlo několikrát i k de facto bankrotu některých států a o absolutní úrovni „bezrizikovosti“ státních cenných papírů je možné diskutovat. Podstatné je, že se stále jedná o cenné papíry, jejichž riziko nesplacení je v dané měnové oblasti nejmenší. Ve II. regulačním období byl použit výnos z pětiletého státního dluhopisu (2004 – 2009), který nejvíce odpovídal délce pětiletého regulačního období. Ve III. regulačním období (2010 – 2013) byl využit výnos desetiletých státních dluhopisů, ovšem v průběhu regulačního období došlo ke změně zdroje dat pro tento parametr. Oproti parametru vycházejícímu z hrubého výnosu státního 10-letého dluhopisu začala být od roku 2013 používána hodnota dlouhodobá sazba pro konvergenční účely (Maastrichtské kritérium). Výnosem se rozumí výnos do doby splatnosti neboli YTM. Pro IV. regulační období bude využito hodnoty výnosu do doby splatnosti u 30-letého státního dluhopisu. Dluhopisy s delší dobou splatností nejsou v České republice vydávány pravidelně, ovšem hodnota WACC bude stanovena pro celé IV. regulační období konstantní a bude vycházet z období 2005 až 2009, a proto relativní nečastost emise dluhopisů s delší dobou splatnosti nevadí. Pro potřeby odhadu bezrizikové úrokové míry ve IV. regulačním období bude použit prostý průměr měsíčních průměrů YTM GB30Y v letech 2005 až 2009, které byly zveřejněny ČNB. Výsledná hodnota odhadu bezrizikové úrokové míry tak činí 4,49 %.

13 Duben 2013


1/4/yyyy 1/11/yyyy 1/6/yyyy 1/1/yyyy 1/8/yyyy 1/3/yyyy 1/10/yyyy 1/5/yyyy 1/12/yyyy 1/7/yyyy 1/2/yyyy 1/9/yyyy 1/4/yyyy 1/11/yyyy 1/6/yyyy 1/1/yyyy 1/8/yyyy 1/3/yyyy 1/10/yyyy 1/5/yyyy 1/12/yyyy 1/7/yyyy 1/2/yyyy

8 7 6 5 4 3 2 1 0

Období Výnos desetiletého státního dluhopisu (maastrichtské kriterium) Období Hrubý výnos státního 15-letého dluhopisu Období Hrubý výnos státního 30-letého dluhopisu Koeficient beta nezadlužený2 (βunL) Koeficient beta vyjadřuje rizikovost investic do určitého segmentu trhu v poměru k rizikovosti investic do trhu jako celku. Jedná se tedy o volatilitu investice vzhledem k volatilitě celého trhu. Obecně platí, že odhad koeficientu beta je spíše uměním než rigorózní vědou. ERÚ ve III. regulačním období vycházel z cizích dat bez jakékoliv vlastní analýzy. Z českých, ale i evropských dat je velmi obtížné koeficient beta odhadnout. Matematicky se sice nejedná o obtížný úkol, ale z hlediska logického naráží ERÚ na několik zásadních problémů. Prvním z nich je fakt, že na evropských veřejných kapitálových trzích je obchodováno velmi málo regulovaných společností. Pokud jsou obchodovány, pak často jako součást skupiny společností, nebo se jedná o společnosti, které podléhají podstatně jinému regulačnímu schématu. Přesto mohou data z ostatních zemí posloužit alespoň jako indikativní vodítko. Zřejmě nejpoužívanějším zdrojem pro praktická využití při vytváření koeficientu beta v českých podmínkách je webová stránka prof. Aswatha Damodarana, profesora financí a ekonomie na Stern School of Business at New York Universitya (www.damodaran.com). Samozřejmě vždy vyvstává otázka srovnatelnosti a reprezentativnosti souboru. Lze očekávat, že v souborech dat pro kategorii utilities nejsou obsaženy čisté distribuční nebo přepravní společnosti, či čisté plynárenské společnosti, nicméně jako indikátor je možné Damodaranova data použít. Tyto bety jsou vypočítány z pětiletých prostých průměrů měsíčních výnosů. Nezadlužené bety jsou pak vypočítány prostřednictvím průměrného podílu vnějších a vlastních zdrojů v odvětví (tzn., že z teoretického hlediska se jedná o tzv. Hamadovy bety). S ohledem na regulační schéma jsou pak relevantní data z ledna 2010, neboť ta zahrnují období 2005 až 2009. Celkový počet společností zahrnutých do kategorie Utility General činí 22 a hodnota nezadlužené beta činí 0,49. (Hodnota parametru beta pro kategorii Oil/Gas Distribution – 127 zahrnutých společností – 0,66 má omezenou využitelnost, neboť se jedná zejména o distribuci ropných produktů a plynů pocházejících ze zpracování ropy). Pro indikaci jsou zajímavá 2

Ve III. regulačním období tato hodnota byla označována jako nevážená beta.

14 Duben 2013


i další data udávaná Damodaranem. Zaprvé hodnota pro evropské water utilities – ve výši 0,33 pro nezadluženou beta a pak hodnoty pro americké elektroenergetické utilities – podle regionu nezadlužená beta variuje od 0,47 do 0,50. Electric Util. (Central) Electric Utility (East) Electric Utility (West) Natural Gas Utility Utility (Foreign) Water Utility

0,48 0,50 0,49 0,43 0,59 0,51

Hodnoty nezadlužené beta pro energetické utility v tzv. rozvíjejících se trzích vypadají následovně: Utility (General) Utility (Water)

0,23 0,60

Zajímavostí je, že pro potřeby squeeze-outů používaly distribuční plynárenské společnosti betu ve výši kolem 0,7. Pro interpretaci je vhodné pochopit, co vlastně udává a znamená koeficient beta. Beta znamená, jak se daná společnost, resp. její akcie, pohybují vůči trhu – jinými slovy, pokud se hodnota beta rovná jedné, pak akcie se pohybuje naprosto shodně jako trh (tedy teoretické tržní portfolio). Obecně se kapitálový trh pohybuje ve významné korelaci s hospodářským cyklem nicméně s určitým časovým posunem (literatura vývoj cen akcií někdy dokonce pokládá za prediktor hospodářského cyklu). Je tedy základní otázkou, zda existuje nějaký důvod, aby se akcie regulovaných společností pohybovaly spolu s hospodářským cyklem či nikoliv, případně, jak významná by tato korelace měla být. Kritické pro to, zda vývoj akcií regulovaných společností bude korelovat s vývojem hospodářského cyklu, a tím i s vývojem celého kapitálového trhu, je způsob regulace. Na rozvíjejících se trzích jsou utilitní společnosti často stále ještě přímo podporovány státy a také jsou stabilnějšími společnostmi vzhledem k ostatním firmám. A tím i méně citlivé na vývoj cen jejich akcií – tedy na vývoj ostatních částí kapitálového trhu. Proto data z rozvíjejících trhů je nutné brát spíše jako indikaci dolní meze. Naopak data ze Spojených států, kde regulace více směřuje k regulacím cen, nikoliv příjmů, budou spíše indikovat horní mez. Pokud je používána revenue-cap regulace, pak jsou regulované společnosti méně citlivé na vývoj ekonomiky, pokud je používána price-cap regulace, pak naopak. Po uvážení všech výše uvedených hledisek bude nezadlužená beta relevantní pro regulované subjekty stanovena na úrovni 0,5 pro distribuci plynu a 0,6 pro přepravu. ERÚ připouští, že se jedná o veličinu stanovenou spíše úvahou, než přesným propočtem, ale činí tak s tímto vědomím v rámci možností svého uvážení. Tržní riziková přirážka (ERP) Tzv. prémie za nesení systematického rizika je udána velikostí koeficientu RPT (riziková prémie trhu, která určuje cenu rizika, kterou je nutné za jeho nesení zaplatit investorům. Rizikové prémie pro jednotlivé kapitálové trhy vychází z vývoje dlouhodobých ratingů agentury Moody’s a defaultních spreadů pro jednotlivé země. Riziková prémie pro český kapitálový trh, kterou bude ERÚ pro potřeby IV. regulačního období užívat, bude určena jako průměr ERP v letech 2005 až 2009. 15 Duben 2013


0,075 0,07 0,065 0,06 0,055 0,05 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 2005

2006

2007

2008

2009

V grafu je vidět vývoj rizikové prémie v jednotlivých letech rozhodného období. V roce 2008 je znatelný dopad počátku Finanční krize. Hodnota ERP pro výpočet WACC je pro IV. regulační období určena jako prostý průměr ERP českého kapitálového trhu pro jednotlivé roky v období 2005 až 2009. Hodnota ERP pro IV. regulační období tak činí 6,09 %. Poměr cizího a vlastního majetku (D/E) Poměr cizího a vlastního kapitálu společnosti ovlivňuje výši WACC velmi významně. Obecně platí, že náklady na vlastní kapitál jsou vyšší než náklady na výpůjční kapitál. Energetický regulační úřad zvýšil pro III. regulační období s ohledem na tehdejší rozložení kapitálové struktury podíl využívání cizího kapitálu o 10 % s tím, že se jednalo o první krok, který naznačuje společnostem, aby přehodnotily svoji strukturu využívání kapitálu a více se zaměřily na využívání cizího kapitálu. V tomto smyslu ERÚ pro IV. regulační období uznává, že jeho role není v tom, aby doporučoval či určoval řízení financování soukromých společností a příslušně změní politiku a nebude se k optimální struktuře kapitálu jednotlivých regulovaných společností vyjadřovat. K pochopení celé problematiky financování společností na kapitálovém trhu lze uvést následující teoretickou poznámku. V článku „The Cost of Capital Corporation Finance and the Theory of Investment“ (American Economic Review, červen 1958) dokazují jeho autoři Merton Miller a Franco Modigliani (oba později získali Nobelovu cenu za ekonomii v roce 1990, resp. 1985), že firma nemůže změnit svoji celkovou hodnotu změnou či „optimalizací“ své kapitálové struktury, neboť hodnota firmy je závislá pouze na reálných aktivech, která vlastní. Jinými slovy, kapitálová struktura je při daných investičních rozhodnutích firmy nepodstatná. Abychom to uvedli do kontextu s účelem regulace, pak z pohledu Millera neexistuje „efektivnější“ kapitálová struktura, neboť náklady kapitálu jako funkce kapitálové struktury nemají minimum. Podstata tohoto možná překvapivého tvrzení je následující: pokud si investoři mohou půjčovat nebo zapůjčovat kapitál za stejných podmínek jako firma, pak mohou eliminovat jakékoliv změny v její kapitálové struktuře. Miller a Modigliani v podstatě aplikují fyzikální zákon „zachování hmoty“, když tvrdí, že současná hodnota hotovostního toku A+B je stejná jako součet hotovostních toků A a B. Na tzv. Tvrzení I tohoto teorému (hodnota firmy je určena 16 Duben 2013


reálnými aktivy na levé straně bilance – nikoli poměrem dluhu a jmění) navazuje tzv. Tvrzení II: Očekávaná výnosová míra z obyčejné akcie zadlužené firmy je přímo úměrná dluhu ke jmění – vyjádřeno v tržních hodnotách – přičemž očekávaný výnos z aktiv zůstává stejný. To je způsobeno tím, že se při zvyšování zadlužení zvyšuje riziko, a to musí být kompenzováno zvýšením výnosové míry požadované akcionáři, ale náklad akciového kapitálu roste přesně o tolik, aby vážený průměr nákladu kapitálu zůstával konstantní. Matematicky lze toto Tvrzení II zapsat následovně: rE  rA  rA 

D rA  rD  E

D E rD  rE DE D  E , kde

rE je výnos vlastního jmění, rA je výnos z aktiv (WACC), rD jsou náklady dluhu, D je velikost dluhu a E je velikost vlastního jmění. Grafické znázornění téhož je v následujícím grafu: Míra výnosnosti

rE

rA rD

D/E

ERÚ bere v úvahu, že u regulovaných subjektů je ve značné míře k financování využíván vlastní kapitál a toto respektuje. Pro výpočet WACC ve IV. regulačním období bude užit poměr D/E = 0,43, což odpovídá podílu cizích zdrojů (dluhu) na financování ve výši 30 %. Náklady cizího kapitálu (rd) Při stanovení nákladů cizího kapitálu je možné v souladu s praxí III. regulačního období vyjít z dat poskytovaných ČNB (systém ARAD) o reálných úvěrových obchodech v rámci ČR. Konkrétně budou aplikovány poskytované úrokové sazby nefinančním podnikům nad objem 30 milionů korun s fixací sazby od jednoho roku do pěti let včetně, ovšem oproti praxi ve III. regulačním období se bude jednat o průměr měsíčních průměrů z úrokových sazeb u nových obchodů v letech 2005 až 2009. Tato časová řada již není ze strany ČNB poskytována, nicméně pro období 2005 až 2009 poskytována byla a data z tohoto období tvoří základ pro výpočet WACC ve IV. regulačním období. 17 Duben 2013


K reálným datům nebude vytvářena žádná dodatečná přirážka, a to zejména z toho důvodu, že statistika ČNB poskytuje přehled úvěrových případů za všechny sektory, tedy i sektory mnohem rizikovější, než je podnikání v oblasti distribuce a přepravy zemního plynu. Z tohoto hlediska jsou průměrné sazby uváděné ČNB spíše vyšší než realita úrokových sazeb pro regulované subjekty. Hodnota cizích zdrojů pro potřeby výpočtu WACC ve IV. regulačním období bude činit 4,72 %. Daňová sazba T Úřad pro výpočet WACC pro IV. regulační období uplatní sazbu 19 %. V případě, že dojde ke změně daňové sazby, pak bude WACC přepočítán v souladu s příslušnou změnou na další rok regulačního období. Stanovení hodnoty WACC pro IV. regulační období – přeprava a distribuce plynu Přeprava Distribuce plynu plynu 4,49% 4,49 %

Parametr vzorce rf = bezriziková míra výnosu ßunL = koeficient beta nezadlužený

0,600

0,500

ßlevered = koeficient beta vážený

0,808

0,674

ERP (příp. rM - rf) = tržní riziková přirážka

6,09%

6,09 %

D = objem cizího kapitálu

0,300

0,300

E = objem vlastního kapitálu

0,700

0,700

T = daňová sazba

19,00%

19,00 %

rd = náklady cizího kapitálu

4,72%

4,72 %

re = náklady vlastního kapitálu

9,41 %

8,59 %

WACC

7,74 %

7,16 %

18 Duben 2013

METODIKA REGULACE IV. REGULAČNÍHO OBDOBÍ PRO ODVĚTVÍ PLYNÁRENSTVÍ

Recommend Documents