METODIKA KRAJINA:Sestava :58 Stránka 1

METODIKA KRAJINA:Sestava 1

7.12.2010

10:58

Stránka 1


7.12.2010

10:58

Stránka 2

Úvod Když se vracím po dlouhém pracovním dni domů na rodný statek nebo z dovolené, už se cítím doma v místech, kde poznávám okolní krajinu a její významné prvky, ať už jsou to skály, kostel, rybník nebo vzrostlé stromy. Je krásné pozorovat krajinu v různých ročních obdobích, jak mění své nálady a barvy. I výhled z mé pracovny je každý den jiný. Dnes prší, stromy se pomalu zabarvují do žlutých podzimních pláštěnek a kopec opodál je skrytý v mracích. Nejsou ani vidět ty nepovedené vysoké stavby pod kopcem, které mají rovnou střechu a vždy ruší můj pohled. Naše česká krajina je jedinečná svým reliéfem a střídáním ročních období, které nám nabízejí různé sportovní vyžití během celého roku. Ráda se prodírám krajinou, ať už pěšky se svým psem, na kole nebo v zimě na běžkách. Mám ráda cestování krajinou v zimním období a ticho. A na jarní procházce zase naslouchám ptačímu zpěvu, který udává zážitkům z procházek ten správný tón. Věřím, že pozorování krajiny se každý učíme od útlého věku. Na prvních procházkách kolem našeho statku mě provázel můj táta. Ukazoval mi, jak přiletěly vlaštovky, učil mě rozeznávat stromy a správně o ně v lese pečovat. V zimě jsme se procházeli po zavátých polích a říkali si staré české přísloví:„Únor bílý, pole sílí. “ Dnešní rodiče asi nemají na děti tolik času, aby je učili naslouchat přírodě a české krajině. My jsme se rozhodli náš čas věnovat dětem prvního a druhého stupně, kteří chtějí krajinou putovat v celoročních programech, které jsem pro tento účel sestavili. Tato metodika je i malým návodem, jak čas v krajině využít k poznání, prožitků a zážitkům, které si z programu děti odnesou. Přeji Vám pěkné putování stále krásnou a jedinečnou českou krajinou.

Eva Hauzrová, DiS. koordinátora programu Krajina nejkrásnější učebnice Čmelák – Společnost přátel přírody


7.12.2010

10:58

Stránka 3

krajina – nejkrásnější učebnice

obsah

Obsah O programu

3

Jak jsou jednotlivé aktivity strukturované?

4

Aktivity

6 Aktivita č. 1 – Do které krajiny patřím?

6

Aktivita č. 2 – Staň se malířem krajinářem

8

Aktivita č. 3 – Kdo dnešní krajinu udržuje a jak?

11

Aktivita č. 4 – Jaký je to strom?

15

Aktivita č. 5 – Co je to památný strom?

18

Aktivita č. 6 – Co „vyroste“ za městem?

22

Aktivita č. 7 – Jsou všechny stavby v krajině hezké?

25

Aktivita č. 8 – Silnice, cesty a cestičky

27

Aktivita č. 9 – Ovocné stromy do české krajiny patří!

29

Aktivita č. 10 – Ekologické zemědělství a jeho produkty

32

Seznam literatury Příloha – Pracovní listy Pracovní list č. 1 – Kdo dnešní krajinu udržuje a jak? Pracovní list č. 2 – Produkt ekologického zemědělství

projekt byl podpořen SFŽP ČR, MŽP ČR a DBU

35

1


2

7.12.2010

10:58

Stránka 4




7.12.2010

10:58

Stránka 5


o programu

3

O prOgramu Popis Metodika Krajina nejkrásnější učebnice byla sestavena na základě pilotního testování stejnojmenného programu se žáky třetích a čtvrtých tříd 1. stupně ZŠ. Obsahuje také variantu těžší, pro žáky 2. stupně, která byla testována během setkání s žáky šestých a sedmých tříd. V metodice je věnována největší část historii a budoucnosti krajiny, složkám krajiny, jako jsou stromy včetně stromů ovocných, estetice, krajinnému rázu, komerčnímu zemědělství a ekologickému zemědělství. Aktivity byly sestaveny především pro výuku v terénu, která zajišťuje žákům přímý kontakt s krajinou a zážitek v krajině V metodice najdete i nápady, jak aktivity v případě nepřízně počasí přizpůsobit tak, aby se daly realizovat pod střechou. Díky celoroční délce programu a návštěvě různých míst v okolí školy lze ovlivnit chování žáků v krajině a vůči ní. Krajina je nejkrásnější učebnice a nevyčerpatelný zdroj nápadů pro výuku.

Cíl Žáci chápou krajinu jako jedinečný prostor, rozumí základním zákonitostem ekosystému a zákonitostem v krajině, které vytvářejí unikátní českou krajinu. Žáci si uvědomují, že česká krajina je krásná a člověk ji svou činností mění a ohrožuje. Žáci získají znalosti z oblasti geologie, pedologie, geografie, fauny a flory. Naučí se je dále aplikovat na trvale udržitelný rozvoj krajiny. Žáci pojmenují problémy spojené s krajinou a navrhnout reálná řešení. Žáci mají kladný vztah ke krajině, která je obklopuje, kterou každodenně vidí a ve které se pohybují. Žáci jsou motivováni k aktivní ochraně přírody a krajiny, ve které žijí.

Zařazení v RVP – vzdělávací obory Člověk a jeho svět (místo kde žijeme, rozmanitost přírody), člověk a svět práce (pěstitelské práce), tělesná výchova (činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností), český jazyk, výtvarná výchova, výchova k občanství, přírodopis, výchova ke zdraví.

Průřezová témata Environmentální výchova – ekosystémy, zahrada, lidská sídla, základní podmínky života, lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí.



4

7.12.2010

10:58

Stránka 6

jak jsou jednotlivé aktivity strukturované


Jak JsOu JednOtlivé aktivity strukturOvané? Uvádíme na příkladu:

Aktivita č. 1

Každá aktivita má své číslo, pod kterým ji najdete v obsahu i textu metodiky.

Do které krajiny patřím?

Aktivita je výstižně pojmenována, název vystihuje, co je jejím obsahem.

Cíle:

Žáci umí rozpoznat různé druhy krajin …

Cíl aktivity – čeho chceme u žáků dosáhnout.

U každé aktivity najdete, jak dlouho by měla trvat. 90 min

Aktivitu je vhodné realizovat uvnitř (např. třída, klubovna).

Aktivitu je vhodné realizovat venku (např. školní zahrada, louka, les v okolí školy).

Losovátka – kartičky k rozdělení do skupin, 8 cedulí …

Obsahuje všechny pomůcky potřebné k realizaci aktivity.

Rozdělíme hrací prostor na 8 menších území, které budou označeny …

U každé aktivity najdete, jaká je doba nutná pro její přípravu. Doporučení pro pedagoga, co nejdůležitějšího nemá opomenout před realizací aktivity.

Zkušenosti:

Výhled z okna se po několika letech může změnit …

Může být návodem, co se naučit před realizací aktivity s žáky.

Bezpečnost:

Dbát na bezpečnost pohybu.

Nač je třeba dát pozor při realizaci aktivity z hlediska bezpečnosti.

15 min



7.12.2010

10:58

Stránka 7


jak jsou jednotlivé aktivity strukturované

5

pOstup krok 1 5 min

rozdělíme žáky do několika skupin.

Varianta pro žáky 2. stupně: Žáci vytvoří na flip-chartový papír prezentaci.

? ??

i Informace:

Zkuste vyhledat, kolik v České republice zaujímá přirozená krajina (divočina)?

Rozpis jednotlivých kroků realizace aktivity s časovou dotací.

Aktivita je přizpůsobena pro žáky 2. stupně.

Doplňující otázky k tématu. Žáci mohou jejich odpovědi vyhledat na internetu nebo v odborné literatuře, potom je prezentovat nebo o nich diskutovat.

Podklady pro pedagogy Krajina je vlastně příroda o menších rozměrech. Krajina je také územní celek, …

Nejdůležitější informace k danému tématu vybrané z odborných knih.

Webové stránky: www. ochranaprirody. cz

Na uvedených webových stránkách lze čerpat inspiraci, materiály apod.

Tip:

Uvádíme pro další inspiraci pedagogům: kde nakoupit pomůcky, kam na výlet aj.

Různorodou krajinu …



6

7.12.2010

10:58

Stránka 8

aktivity


aktivity Aktivita č. 1 – Do které krajiny patřím? Cíle:

Žáci umí rozpoznat různé typy krajin. Žáci znají charakteristiku různých krajin a ví, ve kterém typu krajiny žijí.

50 min

Losovátka – kartičky k rozdělení do skupin, 8 cedulí se stanovišti (krajina: kulturní, přirozená – divočina, lesní, technická, městská, venkovská, zemědělská, rekreační), izolepa, připínáčky, podložky, tužky, pytlík s„body“, např. kamínky, papírové lístečky, listy, aj., trestné body, např. žluté kartičky nebo žluté listy.

10 min

Rozdělíme hrací prostor na 8 menších území, které budou označeny různými typy krajin. Nejblíže k nám bude krajina městská, dále již krajina technická, pak kulturní, rekreační, zemědělská, venkovská, lesní a nejdále od nás krajina přirozená – divočina. U každého druhu krajiny bude pytlík s„body“ a s trestnými body.

Zkušenosti:

Je dobré hrát hru za příznivého počasí, aby papíry s označením různých území nerozmokly.

Bezpečnost:

Dbát na bezpečnost pohybu v terénu a upozornit na možné překážky – větve, kořen atd.

pOstup krok 1 rozdělíme žáky do několika skupin. 5 min

krok 2 5 min

Žáci se postaví na start a vyvoláme jeden krajinotvorný prvek, např. přirozený les, monokultura, rybník, alej, lom, dálnice, polní cesta, remízek, mez, paseka, pole, louka, statek, strom s kapličkou, televizní vysílač aj. ). Žáci se snaží co nejrychleji doběhnout k typu krajiny, do kterého si myslí, že vyvolaný krajinotvorný prvek patří.

krok 3 5 min

kdo doběhne první do správného typu krajiny, smí si vzít jeden připravený bod pro svoji skupinu = 1 bod.



7.12.2010

10:58

Stránka 9


aktivity

7

krok 4 10 min

Obejdeme všechny skupiny a zjistíme, zda žáci určili správný typ krajiny. pokud zjistíme, že jsou u špatného typu krajiny, udělíme každému žáku jeden trestný bod.

krok 5 vyhrává skupina s největším počtem bodů a s nejmenším počtem trestných bodů. 10 min

krok 6 sedneme si s žáky do kroužku a povídáme si o různých typech krajin. 15 min

Varianta pro žáky 2. stupně: a) Žáci vytvoří na flip-chartový papír prezentaci o krajně, kde žijí. Součástí prezentace může být mapa, fotky – staré i nové (co se v krajině změnilo). b) Žáky vyzveme, aby si přinesli fotografii z dovolené nebo jiný obrázek krajiny. Nechte žáky vysvětlit, proč si vybrali zrovna tento obrázek, co se jim na krajině líbí a co nikoliv. Společně zhodnoťte, zda se jedná o krajinu přírodní, přírodě blízkou či kulturní a jakou činností byla krajina formována.

? ??

Zkuste vyhledat, kolik území v České republice zaujímá přirozená krajina (divočina). Zkuste velikost tohoto prostoru přirovnat např. k velikosti fotbalových hřišť. Zkuste najít hlavní rozdíly mezi krajinou venkovskou a městskou. Jsou rozdíly veliké?

Podklady pro pedagogy Informace:

Krajina je vlastně příroda o menších rozměrech. Je to také územní celek, ale kvalitativně se lišící od celků okolních, např. od města. Má přirozené hranice, vyznačuje se vnitřní stejnorodostí a individuální strukturou. Krajina přírodní, která má znaky fyzickogeografické sféry a působí v ní přírodní krajinotvorné pochody. V globálním měřítku je dnes omezena na nepatrné plochy (vysoké zeměpisné šířky, vysokohorské oblasti, pouštní oblasti). Kulturní krajina nese znaky hospodářské činnosti člověka, má vazbu jak na přírodní, tak na socioekonomické geosystémy. V ní se rozlišuje: vlastní kulturní krajina – hospodářská činnost se zde provádí v souladu s přírodními podmínkami; narušená kulturní krajina – má narušenou schopnost sama se obnovovat, tzv. homeostázi, je narušena lidskou činnosti, existují však ještě možnosti potenciální regenerace; krajina devastovaná – má zcela porušenou přírodní strukturu, regenerace je již velmi obtížná a finančně nákladná.

Webové stránky: www.ochranaprirody.cz Tip:

i

Různorodý typ krajiny můžeme pozorovat např. v Českém ráji, v Českém středohoří.



8

7.12.2010

10:58

Stránka 10

aktivity


Aktivita č. 2 – Staň se malířem krajinářem Cíle:

Žáci namalují výhled z okna svého pokojíčku. Žáci umí definovat změny v krajině ve svém okolí. Žáci umí zachytit vývoj krajiny během ročních období.

+ 90 min

Vodové barvy, tempery, štětce, kalíšky na vodu, vodu, podložky, čtvrtky A4 nebo větší, fotku nebo prezentaci fotek s náměty různých výhledů z okna, CD s relaxační hudbou, CD přehrávač nebo PC.

Každý žák dostane podložku, čtvrtku, štětce do skupin dáme barvy a kalíšky s vodou. 15 min

Zkušenosti:

Výhled z okna se po několika letech může změnit. Tato malba bude připomínat současnou podobu Vašeho okolí.

Bezpečnost:

Práce s CD přehrávačem nebo PC. Upozornit na možnost rozlití vody z kelímku a následně kluzké podlahy ve třídě.

pOstup krok 1 20 min

ukážeme žákům výhled z okna na fotce. vyzveme je, aby se podívali z okna třídy různými směry, popřípadě různé směry nafotíme a žákům je ukážeme při projekci.

krok 2 5 min

Zadáme instrukci: „a teď si zavřete všichni oči! uvolněte se! nic v ruce nedržte! poslouchejte hudbu!“

krok 3 5 min

podle ročního období můžeme žákům potichu číst tyto věty: „vžijte se do situace, že je krásné jarní počasí, venku zpívají ptáci a vy otevíráte okno ve svém pokojíčku, co vidíte?“ „a teď je horký letní den, vzduch se nehne a vy otevíráte okno ve svém pokojíčku co se změnilo? Je snad blízko letní bouřka a liják?“ „Je podzim a krajina pomalu utichá a vy otevíráte ráno za mlhavého a deštivého dne okno ve svém pokojíčku. Jaké bary jsou hlavně vidět?“ „Je zima, venku padá sníh, mrzne až praští a z vašeho okna pokojíčku není nic vidět,



7.12.2010

10:58

Stránka 11


aktivity

9

neboť malířka příroda vám dnes s malbou pomohla. Co vám na okno nakreslila? když vydýcháte na okně malé kolečko, co jím uvidíte?“ Tip: Je možné přeložit větší čtvrtku na 2 až 4 díly a namalovat výhled z okna v různých ročních obdobích.

krok 4 Žáci malují obraz dle představy z imaginace. 60 min

Varianta pro žáky 2. stupně: Žáci rozdělí velkou čtvrtku A3 na dva díly vodorovně nebo podélně. Namalují nebo nakreslí krajinu za jejich oknem v současné době a před 5 lety. Např. bylo tam více nebo méně stromů, domů, jiné druhy stromů apod. ? Oba díly žáci prezentují třídě, porovnávají je a vysvětlují, v kterém případě se jim krajina více líbila.

? ??

Zkuste si představit výhled z vašeho okna za 10 let. Znáte z vyprávění vašich rodičů, co bylo z okna vidět dřív? Zkuste zauvažovat, zda se vaše okolí mění k lepšímu (je tu např. více stromů), nebo k horšímu (byly stromy vykáceny a je tam stavba).


i

Krajinomalba je druh malířství, v němž je na obraze zachycena primárně krajina. Tvorbou takových obrazů se zabývá malíř specialista, tzv. krajinář. Mezi významné krajináře u nás patří především: Antonín Slavíček, Otakar Lebeda, Franta Kaván a Norbert Grund. VzNIK, VýVOJ A PřeDSTAVITelé KRAJINOMAlby zobrazení krajiny v pravěku a starověku Malba krajiny nebyla dlouhou dobu předmětem jakéhokoli zájmu tvůrců. V pravěkém umění a také dodnes v dílech domorodých výtvarníků nehraje zobrazení krajiny žádný smysl. Veškerá pozornost se soustředila na zobrazení člověka, případně zvířete. Až později, ve starověkém umění, je na malbách a reliéfech zobrazována také krajina, do níž je výjev zasazen. Zpočátku bylo zobrazováno pouze nejnutnější okolí (terén, strom, budova). Proto hovoříme o tzv. krajinném rámci. Později však docházelo k tomu, že byl na pozadí určitého výjevu zobrazen veliký úsek krajiny nebo tato krajina celému vyobrazení dokonce dominuje. To můžeme pozorovat například v některých malbách z egyptských pohřebišť nebo v dochovaných nástěnných malbách v Herculaneu a v Pompejích. zobrazení krajiny ve středověku a renesanci Ve středověkém malířství nebyla krajina na obrazech opět zachycována zpravidla vůbec nebo byl zobrazen pouze nejnutnější krajinný rámec. V pozdní gotice ovšem začalo docházet k velmi intenzivnímu zájmu o zobrazení krajiny. To se dělo zvláště silně v holandském malířství. Tak je to například už na dílech tzv. bratří z Limburka (Přebohaté hodinky vévody z Berry), později v díle Rogiera van der Weyden, Jana van Eyck, Hieronyma Bosche či Albrechta Altdorfera. O vyslovené krajinomalbě lze ovšem hovořit spíše až v renesančním umění. Dobrými příklady jsou například díla Pietera Brueghela staršího či Hendricka Avercampa. U těchto malířů jde ovšem stále ještě o zobrazení morality, přísloví či žánru na pozadí krajiny. Jejich krajiny také nejsou obrazem skutečné krajiny, ale jde o krajiny idealizované. barokní krajinomalba Významným krajinářem pozdního baroka byl i český malíř Norbert Grund. K návratu k realistickému zobrazení krajiny výrazným způsobem přispěl John Constable, známé jsou například jeho studie mraků a vln.



10

aktivity

7.12.2010

10:58

Stránka 12


Krajinomalba v 19. a 20. století Zmínit můžeme také v Itálii působícího Čecha Karla Postla. Připomenout bychom měli i Čechy Antonína Chittussiho, Julia Mařáka, jeho žáky Antonína Slavíčka a Františka Kavána. Ze světových impresionistů připomeňme například Clauda Moneta. V krajinářství devatenáctého století můžeme opakovaně sledovat zájem o bezprostřední postižení krajiny, který je vyjádřen také tím, že malíři začínají malovat bezprostředně v krajině neboli v plenéru. V umění dvacátého století zájem o krajinomalbu poněkud upadl. Přesto i zde jsou vyslovení krajináři, například v Čechách Václav Špála nebo Jaroslav Černý. Krajině se intenzivně věnoval na sklonku života také Emil Filla. DůVODy VzNIKU A úSTUPU KRAJINOMAlby Krajina je sama o sobě spíše určitým rámcem než věcí samotnou. Její vnímání a postižení vyžaduje vedle pozorovacího talentu ještě určitou míru abstraktního myšlení. Krajinomalba je určitým „uměleckým luxusem“ – nadstavbou, neboť umění vždy postihuje hlavně samotný děj, tedy většinou lidské jednající postavy. Tak je tomu v primitivním umění i ve středověku. Zajímavé je to, že se krajinomalba zrodila právě v Holandsku. Důvodů je více: jedním z nich je nedramatičnost a v podstatě nezajímavost skutečné holandské krajiny. Proto se zde uplatňovala silná potřeba zprostředkovat krásnou, ideální krajinu pomocí obrazů. Naproti tomu nezanedbatelná část Itálie má velmi dramatickou krajinu, často tvořenou skalnatými útesy, pohořími či vyvýšeninami sopečného původu, takže nebyla potřeba zprostředkované krásné a ideální krajiny tak silná. Ústup od krajinomalby ve dvacátém století souvisí s rozvojem fotografie. Ve svých fotografiích se mnozí fotografové věnovali a věnují právě tématu krajiny a vlastně přímo navazují na své malířské předchůdce. FOTOgRAFIe KRAJINy Fotografie krajiny nebo krajinářská fotografie zahrnuje širokou škálu fotografie snímané venku a obsahuje snímky krajiny. Fotograf specialista zvaný krajinář si osvojuje postupy a techniky, které vycházejí z krajinomalby. Krajinářská fotografie je součástí fotografie přírody a řadí se vedle dalších podžánrů, kterými jsou divoká příroda, zvířata, rostliny, detailní záběry a makrofotografie přírodních scén a textur. Fotografie krajiny klade větší důraz na estetickou hodnotu snímku, než má například žurnalistická fotografie nebo dokumentární fotografie. Její historie se píše od samotného vynálezu fotografie a jejími průkopníky byli cestovatelští dobrodruzi, biologové, etnografové a objevovatelé. Byla pojímána jako edukativní, poznávací i vědecká. „Jsem fascinován možností foto papírů věrně zobrazit a následně uchovat pomíjivé. Zaznamenat procesy a živly trvající miliony let, které vnímal i první člověk. Mým pocitům často chybějí slova, ale zůstávají papíry s nepatrnými záznamy pohybu větru, plynutím vody, spadnutým listem – s otiskem světa. “ (Jiří Šinut, http://www.moravska-galerie.cz/cs/vystavni-akce/jiri-sigut-zaznamy-19992003/). „Krajinu můžeme vnímat jako scenérii toulek při úniku z měst, jako postindustriální prostor pro záznamy soudobých hledání vazby mezi novými civilizačními vrstvami a původními romantickými představami, jako přírodní divadlo pro naši sebe-projekci.“ (Pavel Baňka, čas. Fotograf: časopis pro fotografii a vizuální kulturu. č. 8 – 2006).

Land art je umělecký směr 60. let, který vznikl v USA. V současné krajinné architektuře se dodnes používají prvky land artu, např. skulptury a objekty z organických a anorganických materiálů umístěné v plenéru. Umělci tohoto směru se obrátili proti komerčnímu umění a měli záporný postoj k výrobě umění, které je v galeriích a muzeích. Namísto toho tvořili umělecká díla na přírodních místech, které jsou těžko dostupná a nepřetvořená zásahem člověka. Díla Land artu někdy působí svou monumentalitou. Umělci využívají intenzitu vnímání a přírodní zkušenosti pozorovatelů s efekty vznešenosti v přírodě a pracují s jednoduchými formami. Se svými díly se pokoušeli krajinu akcentovat a pracovat s přírodními materiály jako jsou půda, kámen, dřevo, voda nebo led. Webové stránky: www.galeriekroupa.cz; www.czechlandscape.com; www.relaxacnihudba.cz; www.rozhlas.cz/hlas/portal



7.12.2010

10:58

Stránka 13


aktivity

11

Aktivita č. 3 – Kdo dnešní krajinu udržuje a jak? Cíle:

Žák ví, kdo utváří a pečuje o krajinu v současnosti. Žák ví, jak se krajina udržuje.

+ 160 min

Dobrou vycházkovou obuv, batoh, pláštěnku – v případě nepřízně počasí, blok, tužku, žáci si mohou vzít i fotoaparáty, mobily, podložku, pytlíky na vzorky semen, fixy, pastelky, flip-chart papíry, PC a tiskárna s možností tisku fotek, kabel na nahrání fotek z fotoaparátu nebo z mobilů na PC, příslušný počet kopií pracovního listu č. 1 KDO DNEŠNÍ KRAJINU UDRŽUJE A JAK?

15 min

Domluvíme si exkurzi na farmě v okolí, kde chovají zvířata a hospodaří na polích a loukách v okolí. Domluvíme si, zda můžeme na statku uspořádat malý„piknik“.

Zkušenosti:

Chceme žákům ukázat český statek tak, jak funguje, o co se stará a co produkuje.

Bezpečnost:

Dbáme na bezpečnost při pohybu na vozovce. Informujeme žáky o pohybu na farmě, nehlučíme a pohybujeme se pomalu, abychom nepoplašili zvířata. K velkým zvířatům se přibližujeme jen v případě, že to povolí majitel a dbáme jeho pokynům. Bezpečnost práce s tiskárnou a PC.

pOstup krok 1 5 min

rozdělíme žáky do skupin. v každé skupině může být jeden fotograf, jeden zapisovatel, sběrači informací, sběrači hospodářských semen a pozorovatelé.

krok 2 10 min

nejprve si vyslechneme slovo hospodáře – jaká zvířata mají, kolik jich je, kde je chovají atd.

krok 3 každá skupina si zapisuje informace a provádí fotodokumentaci. 45 min

krok 4 10 min

projdeme si celý statek – hospodářské budovy, skladovací prostory – seník, garáž na stroje, louku, pole, projdeme se po polní cestě spojující vesnici a statek, podíváme se na rybník atd.



12

7.12.2010

10:58

Stránka 14

aktivity


krok 5 45 min

po návratu do třídy dáme žákům k dispozici pC a flip-chart papíry. Žáci zpracují prezentaci, využijí sebraný materiál včetně fotek, příp. kratších videí.

krok 6 Žáci prezentují své poznatky z farmy. 45 min

Varianta pro žáky 2. stupně: Žáci během exkurze farmy navrhnou propagaci farmy, např. co by měli prezentovat na webových stránkách, návrh nálepy na jejich výrobky, jak by uspořádali den na farmě pro rodiny s dětmi. K práci použijí flip-chart nebo mohou vytvořit Power Point prezentaci.

? ??

Zkuste se zamyslet nad zásobováním statku elektrickou energií, vodou, plynem. Zkuste navrhnout i jiný chov domácích zvířat v tomto statku (králíci, drůbež – co potřebují k chovu tato hospodářská zvířata?). Zkuste si posbírat různá semínka hospodářských rostlin, které se zde pěstují (obilí, slunečnice, řepka, kukuřice, hrách, proso aj. ).


i

Zemědělství je lidská činnost, kterou si lidé od pradávna zajišťují potravu a nejrůznější další produkty, buď nezbytné, nebo alespoň užitečné pro život. Zemědělská činnost je spojena s historií lidstva už od jeho počátku. S rozvojem lidské společnosti se rozvíjelo také zemědělství, napřed v jednoduché formě a pomalu, později však velmi prudce a rozsáhle. Zemědělství proto ve svém vývoji bylo s vývojem lidské společnosti úzce spojeno. Lidstvo by se bez zemědělství nevyvinulo do dnešní formy. Vývoj zemědělství a životního prostředí v historii Když se v myšlenkách vrátíme do počátků lidské společnosti tak, jak se o ní učíme, uvědomíme si, že po období, kdy dějiny mluví o prvních lidech jako o lovcích nebo sběračích plodů, následovalo období vývoje, kdy se člověk začal chovat jako zemědělec. Poznal, že je možné rostliny a plody nejen sbírat, ale také ke své potřebě a k zajištění svého rodu pěstovat. Zvířata, která lovil, byla nespolehlivým zdrojem potravy. Člověku se podařilo některá zvířata chytit, začít je chovat a využívat nejen jejich maso, ale i jejich mléko. Měl tak po ruce zásobu potravy, nemusel spoléhat jen na sběr plodů a na lov. Postupně se naučil takto získanou potravu uchovávat, a zajistit si tak pravidelné zásobování v průběhu měnících se ročních období. Současně s bojem o potravu rozvíjel člověk své obydlí, zdokonaloval je a postupně vytvořil podmínky k tomu, aby zvětšoval svoji rodinu a později i s rodovým uspořádáním svůj rod. Na rozvoj lidské společnosti však měla vliv okolní příroda, její vlastnosti a tedy určité místní životní prostředí. V průběhu tisíciletí lidských dějin člověk svoje zemědělské znalosti a zkušenosti neustále rozvíjel a zdokonaloval. Postupně rozšířil druh pěstovaných plodin a naučil se je lépe využívat. Rozšiřoval také chov užitečných zvířat, dokázal je domestikovat, šlechtit a získávat z nich větší užitek. S takovým rozvojem zemědělství byl pak spojen i určitý vývoj životního prostředí kolem člověka, v místech lidského osídlení. Hustota tohoto osídlení byla napřed velmi nízká, a proto zůstávaly celé obrovské oblasti naší planety nedotčené působením člověka, ve své původní přírodní podobě. Takové nedotčené oblasti dnes nacházíme už jen velmi zřídka, měli bychom si jich velmi vážit a dobře o ně pečovat.



7.12.2010

10:58

Stránka 15


aktivity

13

Bouřlivý rozvoj lidstva na zeměkouli se projevil v několika posledních stoletích. Z desetitisícových měst a milionových národů rychle vyrostla města milionová a stamilionové národy. Zajištění výživy pro takové ohromné počty lidí způsobilo bouřlivý rozvoj zemědělství. Zemědělské plochy upravené pro pěstování plodin se mnohonásobně zvětšily, výrazně se tak změnily a v ruku v ruce s tím se výrazně změnilo i životní prostředí. Vývoj zemědělství a životního prostředí z pohledu zeměpisného Lidská společnost osídlila naši zeměkouli řidčeji nebo hustěji v závislosti na zeměpisných pásmech a klimatických podmínkách, které jsou pro lidi na zemi velmi různé. Vidíme, že jinak se vyvíjela lidská společnost, její zemědělství a její životní prostředí v teplých oblastech s dostatkem vláhy a úrodné půdy, jinak v oblastech chladných, jinak v oblastech suchých nebo neúrodných. Jiné je zemědělství v úrodných nížinách řek teplých oblastí, jiné je zemědělství v oblastech horských nebo studených. V některých krajinách, kde žijí například kočovní pastevci nebo eskymáci nemůžeme vlastně o zemědělství mluvit. Tady se lidé živí jednoduchým chovem dobytka nebo masem a tukem ulovených mořských živočichů. Vliv zemědělství na životní prostředí je proto v oblastech vysoce rozvinutého zemědělství velmi vysoký, a naopak v oblastech zemědělsky těžko využitelných je velmi nízký. zemědělství a životní prostředí dnes V dnešním zemědělství, zejména v rozvinutých oblastech Evropy a Ameriky, hovoříme o zemědělské výrobě jako o určitém protikladu průmyslové výroby. Oba tyto druhy výroby se dále člení. U průmyslové výroby, která je dnes podstatně rozsáhlejší a složitější, rozeznáváme mnoho druhů. Zemědělskou výrobu dělíme na dva hlavní druhy. Je to výroba rostlinná a živočišná. Oba tyto druhy zemědělské výroby se v posledním období vývoje lidstva významně rozvinuly. Lidé ve snaze zajistit potraviny pro bouřlivě rostoucí populaci mnohdy zemědělskou výrobu rozšiřovali vůči životnímu prostředí bezohledně. Na mnoha místech se zemědělská výroba projevila i jako ničitel životního prostředí a začala se obracet proti člověku. základní formy zemědělského hospodářství V dnešní době rozeznáváme dvě základní formy zemědělství, extenzivní a intenzivní. Extenzivní forma byla využívána po celé dlouhé dějiny lidstva a někde až do dneška. Intenzivní forma se využívá zejména v zemědělsky rozvinutých oblastech. extenzivní rozvoj zemědělství a životní prostředí Je to vlastně jednoduchý způsob, jak zvýšit výrobu potravin. S rozvojem lidské společnosti lidé stále více rozšiřovali zemědělské pozemky a snižovali plochy lesů, stepí a podobně. Šlo to tak daleko, až v určité oblasti žádné volné plochy nebyly a pole nebylo kam rozšiřovat. Touto formou se vyvíjel i chov dobytka, zvětšovaly se pastviny, na nich se zvětšovala stáda. Vše pokračovalo často až do stavu, kdy si lidé velmi zhoršili své životní prostředí, zbavili krajinu vláhy a proměnili dřívější pastviny v pustinu. Intenzivní rozvoj zemědělství a životní prostředí Je to složitější a účinnější forma rozvoje a provádění zemědělské výroby. Používá se ve velké míře až v dnešní době, zejména v hospodářsky vyspělých zemích. V těchto zemích už extenzivní zemědělství není možné provádět. Intenzivní zemědělství využívá všech možností současné techniky. Umožňuje rozšiřovat zemědělskou výrobu bez rozšiřování polí. Bohužel má ale často negativní vliv na životní prostředí. Tyto vlivy můžeme rozdělit do několika skupin podle toho, jakými metodami intenzivní rozvoj provádíme. budoucnost zemědělství a vliv na životní prostředí Lidstvo se neustále rozvíjí, rozmnožuje a zabírá neustále více místa. To vyžaduje více a více potravy. Zemědělství vyrábí potravu a neustále se rozvíjí. Dosavadním chováním většinou přírodu ničí a stále zhoršuje životní prostředí. Neekologické chování je nutno změnit. Každý z nás by měl znát zásady správného ekologického chování a dodržovat je. Funkcionáři na rozhodujících místech budou muset zapomenout na dosavadní bezohlednost k životnímu prostředí a také se chovat ekologicky. Pokud se všichni nenaučíme respektovat přírodu a nepřestane ji ničit, hrozí nám záhuba v důsledku vlastní nerozvážnosti a sobeckosti. Tato skutečnost je pěkně vyjádřena ve slovech: „Přírodu jsme nezdědili od našich předků, ale máme ji vypůjčenou od našich dětí.“



14

7.12.2010

10:58

Stránka 16

aktivity


Webové stránky: www.agrofarmy.cz; www.nafarmu.cz; www.bio-life.cz; www.cityfarms.org; www.ucimesenastatku.wz.cz; www.kozodoj.cz; www.farmgarden.org.uk; www.bdja.org Tip:

Jako hádanku si mohou skupiny vzájemně připravit různé druhy hospodářských semen, která na farmě posbíraly. Se zavázanýma očima si je dávají poznat podle hmatu, čichu a chuti.

Tip:

Porovnejte následující obrázky.

Obr. č. 1 a 2: Hospodaření v krajině – orba traktorem a za pomoci krav.

Obr. č. 3 a 4: Hospodaření v krajině – setí sečkou za traktorem a sázení brambor ručně.



7.12.2010

10:58

Stránka 17


aktivity

15

Aktivita č. 4 – Jaký je to strom? Cíle:

Žáci poznají základní druhy listnatých a jehličnatých stromů.

90 min

Losovátka – kartičky k rozdělení do skupin, 8 cedulí se stanovišti (krajina: kulturní, přirozená – divočina, lesní, technická, městská, venkovská, zemědělská, rekreační), izolepa, připínáčky, podložky, tužky, pytlík s„body“, např. kamínky, papírové lístečky, listy, aj., trestné body, např. žluté kartičky nebo žluté listy.

Najít vhodné místo s různými druhy stromů a prohlédnout si je. 15 min

Zkušenosti:

Dobré jsou zkušenosti s prací v terénu a s žáky ve skupinách.

Bezpečnost:

Dbát na bezpečnost při pohybu v lesním terénu. Dbát na bezpečnost při přesunu skupiny podle předpisů silničního provozu.

pOstup krok 1 5 min

když dojdeme do parku nebo lesa, kde se bude celá aktivita odehrávat, rozdělíme žáky do skupin alespoň po 3–4.

krok 2 40 min

každá skupina si najde svůj strom, který bude popisovat, fotit, poznávat atd. podle tohoto stromu se skupina pojmenuje. Žáci v atlase vyhledají a opíší i latinský název stromu.

krok 3 15 min

dbáme na spolupráci ve skupinách, jeden žák zapisuje nebo se střídají, druhý vyhledává informace v klíči nebo atlase stromů, další může fotit, další kreslit, další odebere vzorky (list, větévka, kousek kůry, pupen, květ, šiška atd.).

krok 4 Žáci změří šířku kmene a zkusí strom změřit i na výšku. 10 min

krok 5 Jednotlivé skupiny své práce prezentují vzájemně tak, aby bylo zřejmé, o jaký strom se jedná. 20 min projekt byl podpořen SFŽP ČR, MŽP ČR a DBU


16

7.12.2010

10:58

Stránka 18

aktivity


Varianta pro žáky 2. stupně: Žáci vytvoří nástěnku z listů a popisy stromů, které rostou v okolí školy nebo na školní zahradě. Žáci odhadnou i stáří stromů, stromy nakreslí nebo vyfotí.

? ??

Zkuste odhadnout, jak může být strom starý. Zkuste odhadnout, jací živočichové v tomto stromě žijí. Jsou tam někde jejich„stopy“? Zkuste se vžít do role stromu. Jaká nebezpečí vám hrozí (sucho, okus zvěří atd.)?


i

Stromy jsou jedním z nevýznamnějších prvků života na zemi, určující složkou životního prostředí. Stromy jsou také velmi krásné a mají svou tvář. Podobně jako člověka poznáme podle postavy, obličeje, chůze, hlasu a otisků prstů, můžeme jednotlivé druhy rozlišovat podle kůry, listů, plodů, květů, varu kmene, rozložení větví, sítě menších větví a pupenů a barvy. Člověk, který se rád pohybuje v přírodě, by měl dobře znát alespoň základní druhy našich stromů. Kromě toho, že pro nás stromy zajišťují zásobu kyslíku, těšíme se z jejich krásy, používáme jejich dřevo k výrobě různých výrobků a využíváme jejich stín. borovice lesní 35 m vysoký, široce rozložitý, stále zelený strom. Jehlice až 7 cm dlouhé, vyrůstají v párech. Kůra je purpurově šedá, později hnědá a loupe se v nepravidelných plátcích. Květy samčí jsou žluté a samičí červené. Kvete od jara do léta. Vejčitá šiška až 7,5 cm dlouhá, zelená a uzrává dohněda. Původem je strom z Evropy a Asie. Vyskytuje se na písčité půdě i v horách. Dřevo je měkké, dobře se štípe, je pevné, málo sesychané, vhodné pro zemní i vodní stavby. Má velký obsah pryskyřice a vyrábí se z něho louče, podpalovače a z jehličí i vonný olej. Smrk ztepilý Je vysoký až 50 m, úzce kuželovitý a stále zelený. Jehlice štíhlé a dlouhé až 2 cm, čtyřhranné s ostrou špičkou na konci, tmavozelené. Kůra je červenohnědá až šedá, loupe se v tenkých pruzích. Květy jsou samičí, červené, otevřené, rodí se v oddělených vzpřímených chomáčcích, kvetou na jaře. Plod je válcovitá šiška, až 15 cm dlouhá. Původem je smrk z Evropy. Roste na horských svazích i mokré půdě. Dřevo je pružné, měkké. Vyrábí se z něho rezonanční materiál, celulóza a papír. Jedle bělokorá 40 m vysoký, úzce kuželovitý, stále zelený strom. Čárkovité až 3 cm dlouhé jehlice se zubatou špičkou, na líci lesklé, na rubu bělavé pásky, rostou po obou stranách větévky. Kůra šedá a hladká, loupe se v malých plátcích věkem. Květy samičí jsou žluté, na spodu větévky, samičí jsou zelené a vzpřímené, rostou v oddělených chomáčcích na téže rostlině, kvetou na jaře. Plodem je válcovitá vzpřímená šiška až 15 cm dlouhá, nejdříve zelená, pak hnědá s přečnívajícími dolu otočenými listeny. Původem je strom z Evropy. Vyskytuje se v horských lesích. Dřevo je vhodné na trámy a kůly, z pryskyřice se vyrábí štrasburský terpentýn. Modřín opadavý 40 m vysoký, úzce kuželovitý, opadavý strom. Jehlice měkké až 4 cm dlouhé, rostou na větévkách v hustých přeslenech na postranních výhoncích, jasně zelené. Kůra je šedá, zbrázděná, šupinatá později hnědá. Květy samičí žluté, převislé, samičí červené, vzpřímené, kvetou na téže rostlině na jaře. Plod je vejčitá hnědá vzpřímená šiška, asi 4 cm dlouhá. Místo původu je Evropa. Vyskytuje se hlavně v horách. Dřevo je nejtvrdší z jehličnanů. Vyrábí se z něho trámy, šindele, z mladých stromků biče. Pryskyřice se využívá na benátský terpentýn. bříza bílá 30 m vysoký, úzce převislý, opadavý strom. Listy jsou vejčité až trojúhelníkové, až 6 cm dlouhé a 4 cm široké, ke špičce zúžené, hrubě zubaté, na líci leskle tmavozelené, na podzim se zbarvují dožluta, rostou na tenkých volně visících výhoncích. Kůra je bílá později tmavá, ve stáří



7.12.2010

10:58

Stránka 19


aktivity

17

popraskaná. Květy jsou v jehnědách samčí až 6 cm dlouhé, žluté, převislé, samičí jsou zelené, vzpřímené nebo převislé, brzy z jara rostou na téže rostlině. Plodem je jehněda, která puká. Původem je strom ze Severní Asie a Evropy. Vyskytuje se na lehkých, písčitých půdách. Dřevo se využívá k soustružení a vyřezávání, je měkké. Kůra hoří i za mokra a slouží jako podpalovač, ale vyrábí se z ní i různé výrobky. Z větví se vyrábí košťata, z listů březová voda na vlasy a čaj. buk lesní 40 m vysoký, široce rozvětvený, opadavý strom. Listy jsou vejčité až 10 cm dlouhé, s méně než deseti páry nervů, s hedvábnými chloupky, na líci leskle tmavozelené na rubu světlejší, na podzim zežloutnou. Kůra je šedá a hladká. Květy jsou malé, samčí žluté, samičí zelené, rostou v oddělených chomáčích na téže rostlině uprostřed jara, když raší mladé listy. Plod je ostnatá šiška až 2,5 cm dlouhá, obklopuje jeden až tři malé, jedlé ořechy. Původem je strom z Evropy. Vyskytuje se obzvláště na křídovém podloží. Dřevo buku je tvrdé, ale snadno se štípe. Po napaření je dřevo ohebné a vyrábí se z něho ohýbaný nábytek. Dále také dlažební kostky, parkety, kolářské výrobky, varhany. Bukvice jsou významnou potravou lesních ptáků a divočáků. Dub letní 35 m vysoký, široce rozvětvený, opadavý strom. Eliptické až obvejčité 12 cm dlouhé listy se třemi až šesti laloky na každé straně, na líci tmavozelené, na rubu modrozelené. Kůra je šedá, zbrázděná. Květy samčí ve žlutozelených převislých jehnědách, samičí nenápadné, rostou odděleně na téže rostlině na konci jara. Plod je žalud, může být až 4 cm dlouhý, z 1/3 ponořen do tzv. číšky. Žaludy opadají i se stopkami. Strom je původem z Evropy a vyskytuje se v parcích a v lesích. Dřevo je velmi tvrdé, pevné a těžké. Ve vodě i v zemi zčerná a nehnije. Žaludy jsou významné pro ptáky a lesní zvěř. Dub zimní 40 m vysoký, široce rozvětvený, opadavý strom. Listy dlouhé až 12 cm s okrouhlými laloky, obvykle v bázi zúžené, bez oušek, na líci trochu leskle tmavozelené a lysé, na rubu světlejší a jemně pýřité, řapík až 1 cm. Plod je žalud, cca 3 cm dlouhý, z 1/3 ponořen do číšky a opadá bez stopek nebo jen s velmi krátkou stopkou. Číška má malé šupiny těsně přilnuté k číšce žaludu. Jasan ztepilý 40 m vysoký, široce rozvětvený, opadavý strom. Listy jsou zpeřené, až 30 cm dlouhé, s 9 až 13 protáhle vejčitými až kopinatými lístečky, ke špičce zúžené. Kůra šedá, hladká, později zbrázděná. Květy malinké, purpurové bez korunních lístků, kvetou z téměř černých pupenů, na téže nebo oddělených rostlinách na jaře před rašením listů. Plod se zploštělým křídlem na konci až 4 cm dlouhý, zelený, uzrává do světle hnědé, roste v převislých chomáčcích. Strom je původem z Evropy. Roste všude na vlhkých půdách, podél břehů řek a v lesích. Dřevo je tvrdé, trvanlivé, ohebné. Využívá se při výrobě dýh, nábytku, raket, luků, násad na vidle, hrábě aj. Dříve se využívalo na výrobu lyží. Javor mléč 25 m vysoký, široce sloupovitý, opadavý strom. Listy dlanitě laločnaté, až 15 cm dlouhé a 18 cm široké s pěti laloky. Každý lalok je zakončen několika zuby s dlouhými štíhlými špičkami. Jsou jasně zelené, lysé. Na podzim se zbarvují dožluta nebo dočervena. Když se dlouhé štíhlé řapíky naříznou, vylučují mléčnou šťávu. Kůra je šedá a hladká. Květy jsou malé, jasně žlutozelené, rostou v nápadných chomáčcích, kvetou na jaře před nebo s rašením mladých listů. Plod je s velkými, rozloženými křidélky až 5 cm dlouhý. Strom je původem z Jihozápadní Asie a Evropy. Vyskytuje se v horských lesích. Dřevo je tvrdé, dobře se obrábí a snadno podléhá červotoči. Používá se na výrobu hudebních nástrojů a dýh. Webové stránky: www.kvetena.cz Tip:

K jednotlivých druhům stromů si mohou žáci udělat fotografie nebo kresby a sestavit si vlastní obrázkový atlas stromů.



18

7.12.2010

10:58

Stránka 20

aktivity


Aktivita č. 5 – Co je to památný strom? Cíle:

Žáci umí rozpoznat památné stromy ve svém okolí a umí vysvětlit, proč právě tyto stromy chráníme.

+ 130–160 min

Dobrou vycházkovou obuv, batoh, pláštěnku – v případě nepřízně počasí, blok, tužku, žáci si mohou vzít i fotoaparát, mobil, podložku, fixy, pastelky, flip-chart papíry, tempery nebo vodovky, čtvrtky A3 nebo A4, PC a tiskárna s možností tisku fotek, kabel na nahrání fotek z fotoaparátu nebo mobilů na PC.

15 min

Najděte ve svém blízkém okolí strom nebo skupinu stromů, které jsou chráněny státem. Poznáme je podle státního znaku ČR, který je umístěn v jejich bezprostřední blízkosti.

Zkušenosti:

Sami si na lokalitu dojděte, zapište si, jak dlouho Vám trvala cesta tam a zpět. Změřte si obvod kmene. Snažte se dozvědět od místních lidí, z kronik či z muzea něco o historii stromu. Kdo ho zasadil, jaké je jeho stáří, kdy byl strom vyhlášen jako památný atd.

Bezpečnost:

Dbát na bezpečnost při přesunu skupiny podle předpisů silničního provozu.

pOstup krok 1 5 min

vyzvěte žáky, aby se pohodlně usadili a zaposlouchali se do slov slavného lékaře:„Ó podivuhodné stromy, moji staří přátelé, které jsem ctil, když člověk ve mně vzbuzoval odpor, a které od té doby jsem začal milovat ještě čistší oddaností. s rozpřáhnutými pažemi jste pevně zakořeněné hluboko v tmách země, naší matky živitelky. neúnavně a bez přestání směřujete vzhůru k věčné svobodě slunce a nebe.“ (a. schweitzer)

krok 2 5 min

Zeptáme se žáků, co se jim při čtení textu vybavilo. potom jim položíme tyto otázky: Co je to památný strom? Je nějaký v blízkosti naší školy? víme něco o jeho historii? rozdělte žáky na cca do 4–5 skupin.

krok 3 5–20 min dle vzdálenosti stromu od školy

„ať si tě přiveze vlak, autobus nebo auto – nakonec se za památnými stromy stejně chodí pěšky. se skicákem, s malířským nádobíčkem, se starým sešitem a s měřícím pásmem. a když je v tažce ještě seznam stromů od ochranářů, je to pomoc, ale není vždy vyhráno. to proto, že stromy jsou živé a seznamy nežijí.“ dojděte k památnému stromu nebo skupině stromů.



7.12.2010

10:58

Stránka 21


aktivity

19

krok 4 5 min

Žáci dojdou až ke stromu, kde se první skupinka pokusí strom obejmout. může to být někdy i skupinky 2–8 dětí (podle šířky kmene). necháme tuto skupinu 3 – 5 min strom„objímat“.

krok 5 5 min

přitom žákům šeptáme:„ve stromě se za desítky a stovky let nahromadila silná energie, jejím důkazem je stabilita tohoto stromu. proto se pokuste od tohoto silného stromu „převzít“ energii. a představte si, kdo asi tento strom v tomto místě vysadil a proč.“ po tomto zážitku se neopomeňte žáků zeptat, jaký to byl pro ně pocit strom objímat.

krok 6 15 min

Zatímco první skupina žáků„objímá strom“, další skupiny sedí opodál a snaží se strom načrtnout tužkou na papír. strom také můžeme změřit, odhadnout jeho výšku kmene a koruny (v cm) a zdravotní stav. skica stromu i posbírané informace nám budou sloužit jako podklad pro další práci ve třídě.

krok 7 5–20 min

s nasbíranými zážitky a informacemi se vraťte do školy. snažte se co nejdéle si udržet vzpomínku na atmosféru místa a památného stromu.

krok 8 45 min

podle skici zpracujeme kresbu temperou. podle příběhu o památném stromu, který si žáci vymysleli, zkusí skupiny zahrát scénku o tom, kdo tento památný strom vysadil a proč.

krok 9 10 min

podle zápisů z kronik, muzea a od pamětníků zkusíme žákům odkrýt skutečnost, kdo a kdy opravdu tento strom vysadil. Často se jedná o dohady, domněnky nebo vyprávění místních obyvatel, která nejsou třeba ani pravdivá, ale alespoň něco nám napoví o historii místa ve vašem okolí.

krok 10 30 min

na internetu vypočítejte tzv. výpočet hodnoty stromu. na stránkách: http://www.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=5282&lang=cs najdete formulář pro jeho výpočet (viz obr. č. 5). potřebujete zde znát a zadat všechny zjištěné údaje o stromu: jeho název, průměr kmene, výšku – stromu, kmene, koruny, průměr koruny, tvar koruny, objem koruny odebrané nevhodným řezem, zdravotní stav, fyziologickou vitalitu a polohu.



20

7.12.2010

10:58

Stránka 22

aktivity


Obr. č. 5

Varianta pro žáky 2. stupně: Pokud Vás toto téma s žáky opravdu oslovilo, uspořádejte přednášku o památných stromech. Kontaktujte paní spisovatelku PhDr. Marii Hruškovou na e-mailu: [email protected]. Přednáška trvá ve škole 45 min, podle zájmu i víc. Viz www.pamatnestromy.cz.

? ??

Zkuste provést fotodokumentaci stromu a porovnat se starými fotkami či pohlednicemi. Zkuste vyhledat na internetu největší strom ve vašem kraji. Zkuste se zeptat vašich prarodičů, zda tento památný strom znají a co o něm ví – vše si zapište a prezentujte ve třídě při další hodině.


i

Podle § 46, odst. 1, zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny je možno mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany přírody za "památné stromy". Pro zabezpečení památných stromů před škodlivými vlivy je možné, aby orgán ochrany přírody, který vyhlašuje památné stromy, vymezil pro ně ochranné pásmo a stanovil podmínky ochrany, respektive určil činnosti, které je možno v ochranném pásmu konat jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody.



7.12.2010

10:58

Stránka 23


aktivity

21

„Pokud nebylo ochranné pásmo takto vymezeno, platí, že každý památný strom má ze zákona určeno základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru měřeného 130 cm nad zemí. Rovněž ze zákona vyplývají základní ochranné podmínky v tom smyslu, že v tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost.“ (§46, odst. 3, citace zákona) Za památné stromy, jejich skupiny nebo stromořadí je možno prohlásit dřeviny vynikající svým vzrůstem, věkem, významné krajinné dominanty, zvlášť cenné „introdukované dřeviny“ (cizokrajné) a v neposlední řadě dřeviny historicky cenné, které jsou památníky historie, připomínají historické události nebo jsou s nimi spojeny různé pověsti a báje. Podnět k tomu, aby byl strom prohlášen za památný strom, může podat orgánu ochrany přírody každý občan! Webové stránky: www.pamatnestromy.cz; www.ochranaprirody.cz; www.audio3.cz/goods.asp?gid=1315241



22

7.12.2010

10:58

Stránka 24

aktivity


Aktivita č. 6 – Co „vyroste“ za městem? Cíle:

Žáci umí vyjednávat. Žáci umí najít kompromis a prosadit své záměry.

115 min

Jmenovky s názvy rolí a institucí, různé tvary a velikosti krabic a krabiček, nůžky, lepidla, fixy, barevné papíry, pastelky, izolepu.

Sbíráme různé barvy, tvary a velikosti krabic a krabiček. 15 min

Zkušenosti:

Je dobré mít zkušenosti s hlasováním ve skupině, s moderováním skupiny, s mediací, vyjednáváním nebo s naváděcími otázkami vedoucími ke konečnému rozhodnutí.

Bezpečnost:

Je potřeba dbát, aby diskuze probíhala v rámci pravidel, aby po ukončení aktivity žáci vystoupili ze svých rolí a žádný z nich se necítil diskuzí dotčený či negativně ohodnocený.


ve třídě si rozdáme role. dva žáci budou představovat developery, dva ochránce přírody, dva žáky budou radní, alespoň čtyři majitelé pozemků a dva farmáře nebo lesníky, rybáře a jiné osoby, které v současné době v lokalitě hospodaří. všem dáme jmenovky s názvem jejich role, organizace nebo firmy, kterou zastupují, např.: rybář, radní atd.

krok 2 5 min

Žákům promítneme na plátno fotografii louky, lesa, parku za obcí či jiného místa, které je významným krajinným prvkem a které chtějí developeři zastavět. může to být i místo, které jsme před aktivitou společně navštívili.

5 min

dáme developerům čas, aby si rozmysleli, co zde chtějí stavět (rodinné domy, farmu s chovem koní, eko-farmu, ekologické centrum, nákupní centrum, parkoviště, výrobní halu, benzinovou pumpu, dálnici – obchvat městu aj. ).

krok 3



7.12.2010

10:58

Stránka 25


aktivity

23

krok 4 10 min

developeři napíší svůj záměr na tabuli – např. nákupní centrum. Ostatní osoby (skupina občanů, ochránců přírody a farmáři a další) si připraví argumenty, proč by v tomto místě nákupní centrum chtěli, nebo proč by ho nechtěli.

krok 5 15 min

developeři musí vysvětlit a obhájit svůj záměr, a to sice tak, že po debatě, která bude následovat vyhlásí hlasování pro a proti nákupnímu centru. developeři vyhrávají v případě, že více jak polovina všech přítomných zvedne ruku pro.

krok 6 20 min

pokud developeři prohrají, vytvoří na stole z krabic a krabiček podobu nákupního centra, jak si ho představují, a celé jednání se opakuje. vyzdvihnou klady nákupního centra, napojení na silnice, různé obchody atd. Ostatní žáci jako zapojená veřejnost jím mohou se záměrem pomoci – co by zde uvítali např. skate park, tržnici atd.

krok 7 Opakujeme vyjednání developerů se širokou veřejností a dáváme opět hlasovat. 15 min

krok 8 10 min

pokud ani v tomto hlasování developeři nevyhrají, dáme jim ještě jednu šanci do nákupního centra něco přistavět nebo svůj záměr nějak pozměnit.

krok 9 15 min

v posledním, třetím kole developeři opět jednají se zástupci veřejnosti a nakonec se hlasuje o definitivním výsledku.

krok 10 10 min

při závěrečné reflexi se žáků zeptáme, jak jsou spokojeni s vyjednáváním, co pro ně bylo obtížné, co je překvapilo, jak se cítili ve zvolených rolích. Zeptáme se na jejich názor, co napomáhalo diskutujícím osobám se domluvit a co jim naopak ve vzájemné dohodě bránilo.

Varianta pro žáky 2. stupně: Víte, jak vypadá povrchový lom? Aby nezůstala v krajině čnít holá skalní stěna, provádějí se takzvané rekultivace (kultivace = obdělávání půdy, zušlechtění, vzdělávání; re- = opět, znovu). rekultivace spočívá v obnově vytěžených ploch a jejich funkce. Většinou se jedná o terénní úpravy, zalesnění a zatravnění. Takto obnovené plochy mohou sloužit jako lesní porosty, plochy pro rekreaci apod. Rekultivace se neprovádějí jen po těžbě, ale i na skládkách odpadu. Najděte ve svém okolí podobnou lokalitu a prezentujte ostatním žákům, co se v této krajině změnilo a co zde původně bylo. Můžete sestavit PowerPoint prezentaci nebo prezentaci na flip-chart včetně starých a aktuálních fotek lokality. Lokalitu nakonec všichni navštivte.



24

7.12.2010

10:58

Stránka 26

aktivity

? ??


Zkuste navštívit příslušný stavební úřad a zjistit, jaký je opravdový záměr s tímto územím v územním plánu obce. Zkuste najít lokalitu, kde se chystá výstavba. Zkuste se podívat do územního plánu a vyhledat vaší školu nebo dům.


i

Krajinu bychom mohli jednoduše definovat jako část zemského povrchu, který je kolem nás, má svůj specifický reliéf (výškovou členitost). (Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny definuje krajinu jako část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořenou souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky. ) Krajina není stále stejná, ale mění se. Změny mohou být způsobeny přírodními procesy, jako např.: sopečná činnost, zemětřesení (tj. vnitřní procesy, které vznikají pod zemským povrchem), zvětrávání hornin, eroze půdy, odnos a ukládání materiálu apod. (tj. vnější procesy, které jsou způsobeny řadou činitelů – sluneční záření, voda, vítr atd. ) nebo „procesy antropogenními“, tj. vlivem lidské činnosti. Již od pradávna člověk krajinu využíval a svojí činností krajinu kolem sebe přetvářel. Nejprve se živil sběrem plodů, později lovem. Vliv člověka na krajinu v tehdejší době byl minimální, člověk byl spíše harmonickou součástí krajiny. Postupně se však naučil obdělávat půdu, vyrábět nástroje, těžit nerosty a zpracovávat je. Přechodem od manufakturní výroby k výrobě průmyslové intenzita využívání krajiny ještě vzrostla a to nejen vyšší těžbou surovin, ale i soustřeďováním obyvatelstva do měst, výstavbou budov i dopravních cest. I v současné době člověk svou hospodářskou činností krajinu přetváří, např. v Evropě přímo ovlivňuje 93 % zemského povrchu. Zkusme si představit, že chceme postavit třeba dům. Co budeme potřebovat? Nejprve si asi vybereme nějaké pěkné místo, na kterém budeme dům stavět. Objednáme si stavební firmu, která přijede se stroji, vybagruje jámu, aby bylo možné postavit pevné základy. Určitě bude potřeba přivézt písek, kámen, cement, vápno, cihly a spoustu dalšího materiálu. Všechen bylo třeba někde vytěžit, naložit na nákladní auto a přivézt. Aby to bylo možné, musely být vyrobeny stroje pro těžbu a pro přepravu. K jejich výrobě bylo zapotřebí dalšího materiálu a k jejich provozu pohonných hmot. Aby se auta dostala od těžební jámy až k místu, kde má být postaven náš dům, musely být vybudovány silnice. Na jejich stavbu byl potřeba další materiál a pochopitelně i pozemky, na kterých jsou umístěny. Řada surovin musela být nejprve průmyslově zpracována, aby je bylo možné na stavbu domu použít. Určitě si nevystačíme jen s nerostnými surovinami, ale například pro vytvoření krovu (dřevěná konstrukce střechy) budeme potřebovat stavební dříví. To znamená, že muselo být pokáceno několik statných stromů, které rostly desítky let. Dobře, dejme tomu, že jsme postavili krásný dům, jehož okolí jsme si upravili, zaseli trávu a vysadili pár stromů, ale jak vypadá krajina, odkud jsme dovezli materiál pro stavbu?

Webové stránky: www.ochranaprirody.cz; http://vitejtenazemi.cenia.cz/slovnik/index.php?article=207



7.12.2010

10:58

Stránka 27


aktivity

25

Aktivita č. 7 – Jsou všechny stavby v krajině hezké? Cíle:

Žáci rozumí pojmu estetika a krásno. Umí rozeznat krajinu poškozenou od krajiny kulturní, která má i své estetické hodnoty.

60 min

Papíry, podložky, tužky, pastelky, fixy, fotoaparát, dalekohled.

15 min

Sami se vydáme nejdříve do lokality. Vyberte kopec blízko školy, kde bude široký rozhled do okolí. Sami se na kopci chvíli usaďte a sledujte krajinu, města, vesnice, silnice a zásahy do krajiny. Která stavba vás zaujala jako první? Je hezká? Proč Vaše oko jako první sklouzlo na tuto nehezkou stavbu?

Zkušenosti:

Pohlédněte do krajů z míst dalekých rozhledů, vystoupejte na plošiny rozhleden z dob dávných a současných, zachyťte ty nádherné okamžiky, zejména když se podaří počasí, a odneste si sebou krásný zážitek z výhledů na vršcích hor. Všímejte si i konstrukce vrcholových staveb a rozhleden vystavěných ze dřeva, kamene, zdiva, kovu. Jejich kombinace, šikovnost a zručnost řemeslníků, nápadů stavitelů vede k touze poznat jejich historii.

Bezpečnost:



s žáky vyjdeme na kopec v blízkosti školy. v klidu se na kopci usadíme a necháme chvilku žáky krajinu pozorovat.

krok 2 5 min

všichni se otočí k pozorované krajině zády a jednotlivě nebo v týmech si zapíší nebo nakreslí stavbu, kterou viděli jako první a jejíž vzhled je zaujal. Je tato stavba vysoká? Bez střechy? má výraznou barvu?

15 min

každý popíše tuto stavbu všem ostatním žákům tak, aby odhadli, kterou stavbu má na mysli. Žáci se mohou doplňujícími otázkami ujistit v jejich domněnce, o jakou stavbu se jedná. Je stavba na levé straně? Je to stavba v obci jménem …?

krok 3

krok 4 10 min

s žáky vedeme diskuzi o estetice v krajině, jejím vnímání a uvedeme příklady malířů, kteří českou krajinu malovali a kreslili.



26

7.12.2010

10:58

Stránka 28

aktivity


Tip: Na konci této diskuze vezmeme žáky do místního muzea nebo galerie a ukážeme jim fotky místních krajinářů, třeba i z řad lidu. Tip: Pokud je muzeum nebo galerie daleko, připravíme si pár fotek z internetu, které zobrazují krajinu. Varianta pro žáky 2. stupně: Žáci se zeptají prarodičů, jak vypadala krajina v době jejich dětství. Poznámky si zapíší nebo namalují na papír. Jak se krajina lišila od vzhledu naší současné krajiny? Zadejte žáků úkol, ať pátrají po historických fotografiích dokumentujících stav krajiny před několika desítkami let.

? ??

Zkuste si představit nebo zachytit na papíře krajinu bez lidských sídel. Zkuste se zamyslet, proč část krajiny byla osídlena. Zkuste si v krajině ukázat školu, dům, důležité stavby nebo řeku, další místa rozhledu.


i

Sídla v krajině vytvářejí samostatný více či méně kompaktní soubor, který se od okolního prostředí vizuálně odlišuje především barevností. I přes současný značně proměněný obraz venkovských sídel lze vypozorovat několik obvyklých znaků uspořádání urbanizovaného prostoru. Mezi ně zpravidla patří: – přítomnost dominantní stavby (kostel, tvrz, cukrovar…), – obdobná materiálová a barevná skladba staveb (tvary, výšky, barva), uměřenost velikosti staveb vzhledem k danému prostoru, – přítomnost zeleně (solitéry, aleje apod. ) uvnitř sídla i na okraji – věnec zeleně, který pomáhá začlenit sídlo do krajiny, – rozvětvená a bohatá cestní sít umožňující dopravu na obhospodařované pozemky i propojení sídla s okolím. Pro hodnocení krajinného obrazu, jehož součástí jsou i sídla, je určující poloha sídla (zasazení), návaznost (propojení), barevná a hmotová jednotnost (pokud není typické jiné uspořádání). Především horizontálně posazená sídla vytvářející typickou siluetu vesnice s dominantní stavbou, výrazně zvyšují estetickou hodnotu prostředí. Kulturní a historická charakteristika krajiny je spjata s osidlováním a životem v krajině, přírodní hodnota je tvořena především kvalitou a pestrostí přírodních složek. Výraz vzniklého krajinného obrazu, jehož součástí jsou tedy doklady existence a působení člověka (sídla, samoty, drobné stavby, cesty, obhospodařované plochy, rybníky apod.) je dán společným projevem všech charakteristik. Seskládáním existujících dílčích plošek různých tvarů v jejich proměnlivých barevných tónech vzniká výsledný dojem estetického souladu / nesouladu rozdílných kvalit. Případnou subjektivitu hodnocení lze omezit vycházením z určitých vžitých poznatků, co je estetické a co přispívá k harmonii prostředí (= objektivní stránka hodnocení). Při popisu krajinného rázu je snahou rozpoznat, čím je daný krajinný prostor charakteristický (tzn. co tvoří soubor typických znaků prostředí). Identifikují se znaky přírodní i kulturní povahy, sledují se vzájemné vztahy a časoprostorové změny, je podávána informace o funkci systému, hodnotě a konečně o vizuálním vzhledu řešené oblasti. Stupeň kvality (např. území se zvýšenou estetickou hodnotou) určuje další využívání území. Je zřejmé, že větší omezení stavebních, územních nebo ostatních činností se bude dotýkat oblastí se zachovalejšími charakteristikami. Přesto nelze obecně vycházet jen z poznatků o kvalitě hodnot bez konfrontace vlastního záměru s prostředím. Toto hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz bývá řešením variantním, kdy se na základě posuzování jednotlivých scénářů hledá optimální alternativa. Nesmírně důležité je pochopení přesahu působení některých záměrů převažujícího vertikálního směru (např. větrné elektrárny, věže mobilních operátorů) do mnohdy značně vzdáleného okolí. Umisťování takových staveb se musí individuálně posuzovat pro konkrétní místo a krajinný prostor a nelze jej zobecňovat. Pohledy na horizonty ať již obcí či na obzor krajiny jsou jedním z vyhledávaných popisů výrazu krajiny, stejně jako hledání dominantních prvků a rysů.

Webové stránky: http://www.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=87; www.galeriekroupa.cz



7.12.2010

10:58

Stránka 29


aktivity

27

Aktivita č. 8 – Silnice, cesty a cestičky Cíle:

Žáci se naučí používat mapu v terénu a orientovat se podle ní.

80 min

Podložky, nejlépe barevné kopie podrobné mapy okolí školy, mapu s průhlednou fólii, na kterou budou moci žáci psát, vysvětlivky k mapě, tužky, fixy nebo pastelky, dalekohled, kompas.

15 min

Vybereme zajímavé místo dalekého rozhledu, tzn. v dáli může být i zajímavá stavba, která nenarušuje krajinný ráz (hrad, zámek, kostel aj. ). Je ideální, pokud jsou z tohoto vyvýšeného místa vidět silnice lemované alejemi, nebo pokud jsou v krajině jiné významné prvky, které by sloužily žákům k lepší orientaci, např. rozhledna, strom v poli, průmyslová stavba nebo silo, velké zemědělské objekty aj.

Zkušenosti:

Vyplatí se umět se orientovat v krajině a v mapě.

Bezpečnost:


pOstup krok 1 5 min

rozdělíme žáky do několika skupin, max. však po 4 žácích. každé skupině dáme k dispozici mapu, tužku a pastelky.

krok 2 20 min

s žáky se rozhlédneme po krajině a v krajině ukazujeme paží na místo, o kterém mluvíme. Žáci si toto místo podtrhnou tužkou na fólii mapy. ukážeme takto 3 až 5 zásadních prvků v krajině, které jsou dobře vidět. všechny si žáci najdou ve své mapě a podtrhnou.

krok 3 ukážeme si i cesty v krajině, které k těmto místům vedou. 5 min

krok 4 poté žáky poprosíme, aby nám mapu vrátili. Zůstane jim jen fólie – jakási„slepá mapa“. 5 min



28

7.12.2010

10:58

Stránka 30

aktivity


krok 5 Žáci zapíší názvy 3 až 5 míst, které mají podtržené a zakreslí i cestu k nim. 15 min

krok 6 15 min

všichni společně si vrátíme zpět mapu pod fólii a zkontrolujeme si správnost názvů míst i správnost zakreslených cest. ve třídě můžeme z folií překreslit mapu na papíry a barevně odlišit cesty, vodní plochy, města atd.

krok 7 15 min

vedeme diskuzi o tom, proč cesta, kterou žáci nakreslili např. na jedné straně řeky, je ve skutečnosti na opačném břehu. Žáci hledají důvody, proč je cesta v krajině v realitě na jiném místě, než si mysleli – není tu např. most.

Varianta pro žáky 2. stupně: Bez použití mapy vytvořte svoji mapu okolí z kopce, kde sedíte. Výhodou je, že vidíte projíždějící auta a lze tedy usoudit, kde jsou cesty, silnice či řeky atd. Nakreslete mapu co možná nejpodrobnější včetně vysvětlivek. Mapu kreslete ve skupinách barevnými pastelkami a svoji mapu prezentujte spolužákům. Nezapomeňte se dobře v terénu zorientovat – pomocí buzoly nebo slunce určete světové strany a nakreslete do mapy světové strany.

? ??

Zkuste se zadívat do krajiny po krátký časový interval, čeho jste si všimli? Zkuste se do krajiny zadívat po delší časový interval, čeho všeho jste si všimli? Zkuste si poslepu malovat krajinu, spolužák vám bude napovídat orientační body, např. vlevo je velký strom, vpravo je kopec atd.

Podklady pro pedagogy

i

Informace:

Dnešní cestní síť v České republice vychází z původních obchodních stezek a hlavních tras, které spojovaly významná města. Původní silnice byly jen pásy uježděné země a vznikaly na začátku 16. století. Byly to tzv. erární cesty nebo také vojenské cesty, které sloužily k přesunu vojsk v krajině. V dnešní krajině po dřívějších cestách zbyly již jen málo patrné hluboké úvozy, které často lemovaly ovocné stromy. Ty sloužily k zastavení ve stínu a odpočinku povozů, pocestných a koní. Stromy také nabízely často původní druhy ovoce, které bylo trpké. Dále vznikaly tzv. štětované cesty, které byly z vrstveného kamení, aby zde nebylo tolik bláta. Nové trasy zkracovaly vzdálenosti a směřovaly na určitou dominantu, která byla zároveň i orientačním bodem v krajině, byl to např. kostel, kaplička, kopec. V 19. století vznikly tzv. okresní silnice I. , II. a III. třídy neboli státovky. Tyto silnice byly již dokonalejší, zpevněné, značené, ale vyjížděli se do nich „koleje“, což způsobovala těžká vozidla. Každá cesta byla od pradávna značena ukazateli a rozcestníky, což jsou předchůdci dnešních dopravních značek. Dále se cesty změnily s prvním nařízením, které ukládalo používání gumových kol, byla vynalezena první motorová vozidla a začalo se používat dopravní značení.

Tip:

Objevte ve svém okolí původní úvozovou cestu. Vypátrejte, jak cesta vypadá, zda je zakreslená ještě v dnešních mapách a co spojuje. Proč se již nevyužívá? Pro více informací, jak tuto cestu poznáme navštivte: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Avozov%C3%A1_cesta



7.12.2010

10:58

Stránka 31


aktivity

29

Aktivita č. 9 – Ovocné stromy do české krajiny patří! Cíle:

Žáci umí rozeznávat druhy ovocných stromů. Žáci umí popsat jejich části a uvést rozdíly jednotlivých druhů vysledované pozorováním. Vnímají ovocný strom všemi smysly. Žáci získají znalosti a dovednosti o výsadbě a pěstování stromů. Umí využít jejich plody a prakticky je zpracují.

průběžně celý rok

Sešit – kroniku stromu, pastelky, tužky, fotoaparát.

Vyhledat zahradu nebo sad, kde budeme se žáky provádět v průběhu roku pozorování. V případě výsadby nového ovocného stromu do školní zahrady si opatříme starou ovocnou odrůdu. Vybereme odrůdu, která je tradiční pro Váš region. S výběrem „domácí“ odrůdy Vám rádi poradí na www.stareodrudy.org.

Zkušenosti:

Rozpoznat základní druhy ovocných stromů a vědět, jak se o stromy správně pečuje, jak lze jejich plody zpracovat.

Bezpečnost:

Nejíst nezralé ovoce. Nepít vodu po konzumaci třešní. Před jídlem si umýt ruce. Dbát na bezpečnost při zacházení se zahradním nářadím během výsadby stromů. Dbát na bezpečnost při přesunu skupiny podle předpisů silničního provozu.

pOstup pokuste se sledovat některý ovocný strom po celý rok. na jaře, když rozkvétá, v létě a na podzim, když je ověšen barevnými plody a posléze barevnými listy. i v zimě koruna pokrytá sněhem se zapomenutým zmrzlým jablkem je krásným objektem k pozorování. Zkuste si nakreslit nebo vyfotografovat korunu ovocného vysokokmenu v proměně času. Zjistíte, že není krásnějšího stromu, než rozkvetlá třešeň, jabloň apod. ne nadarmo se zpívá v naší krásné hymně „… v sadě skví se jara květ, zemský ráj to na pohled“. Úplně nezáleží na tom, že ve výšce ovoce už nemůžeme očesat a využít ho. ptáci a jiná zvířata nám ho pomohou sklidit.

krok 1 – JarO 90 min

na jaře se vypravíme se žáky do zahrady nebo sadu, ke stromu, který jste zvolili pro pozorování. doporučujeme zvolit jabloň nebo hrušeň, protože plody těchto stromů budou moci žáci ochutnat a během školního roku zpracovávat. na místě rozpoznáme druhy ovocných stromů. rozlišíme části květů, rozdílnost vůně a barvy. ukážeme žákům tvar koruny po olistění (např. kulovitá koruna – třešeň, jabloň; kuželovitá koruna – hrušeň). upozorníme na tvary korun ostatních ovocných stromů – některé stromy kvetou dříve, než vyrostou listy, některé kvetou současně s růstem listů. všechna pozorování si pečlivě zaznamenáváme a zakreslujeme nebo namalujeme do kroniky ovocného stromu. všechny zjištěné informace můžeme dokumentovat i s pomocí fotoaparátu. Obzvláštní pozornost však věnujeme pozorování a záznamům o našem vybraném stromu.



30

7.12.2010

10:58

Stránka 32

aktivity


krok 2 – létO 90 min

před prázdninami navštívíme náš strom podruhé. Zjistíme, jak se změnila podoba květu. můžeme již pozorovat formující se tvar plodů. Opět uděláme porovnání s jinými ovocnými druhy, rozlišíme tvar a barvu jejich plodů. můžeme již udělat ochutnávku některých odrůd třešní, popř. vypěstované plody sklidit a zpracovat.

krok 3 – pOdZim 90–120 min

třetí setkání s ovocnými stromy věnujeme zkoumání listů. využijeme přitom všech smyslů - na pohmat rozlišujeme jejich tvar, cítíme vůni možná již tlejícího listí a uděláme si sbírku barevných listů. snažíme se vysledovat, do jaké barvy se listy jednotlivých druhů ovocných stromů proměňují. uděláme si sbírku barevných listů. Z plodů vyjmeme jádra a porovnejte je. uspořádáme výstavu ovoce pro spolužáky. porovnáme podzimní vzhled vašeho vybraného stromu se záznamy z jara a léta. vše zapíšeme do kroniky. Zasaíme nový ovocný strom do školní zahrady.

krok 4 – Zima 90 min

na sklonku zimní sezóny sesbíráme z našeho stromu plody a zpracujte je. využijeme plodů i dalších ovocných druhů. nasušíme nakrájené ovoce, jablka, hrušky, jeřabiny atd. před vánocemi uděláme z jablek a sušeného ovoce svícínky, ozdobíme jimi adventní věnce atd. uspořádáme soutěž o nejdelší slupku z jablka při spirálovitém okrajování. uvaříme čaj z jablečných slupek. recepty a zkušenosti s konzervováním ovoce zapíšeme do kroniky stromu. na místo v zahradě či v sadu však nezapomeneme. naposledy navštívíme náš strom, pozorujeme tentokrát větve a kůru – jak se liší větve jednotlivých druhů, jaké jsou rozdíly v kůře? pro porovnání struktury kůry využijeme techniku frotáže. instalací krmítka podpoříme výskyt ptačích druhů v zahradě, a tak napomůžeme biologické ochraně ovocných stromů.

Varianta pro žáky 2. stupně: Žáci navrhnou obal pro sušené ovoce (papírový pytlík, etiketa na sklené lahve, výšivka na plátěném pytlíku atd.). Žáci napíší na obal složení výrobku, gramáž, původ plodů, výrobní postup, postup při sušení plodů atd. Vymyslí slogan pro zákazníka, který by je přilákal ke koupi výrobku. Žáci udělají ochutnávku ovoce včetně ukázky obalového materiálu a etikety. Žáci spočítají i cenu sušených plodů, vynaložené energie (práce, elektřina, voda, teplo) na usušení plodů a cenu obalu. Za tuto cenu zkusí výrobky prodat na dnech otevřených dveří ve škole. Získané finanční prostředky žáci využijí k nákupu sít na sušení ovoce, sušičky nebo koupi dalšího ovocného stromu do školní zahrady.

? ??

Zkuste vypozorovat, který strom je v květu bělejší než ostatní ovocné stromy. Zkuste zjistit, který vitamín ovoce obsahuje především, a proč je pro člověka tak důležitý. Zkuste zjistit, proč je nejzdravější čerstvé ovoce.


i

Staré odrůdy ovocných stromů si zaslouží náš obdiv. Nacházely se zde již dávno před tím, než současné generace lidí spatřily světlo světa. Naši prapředkové je sázeli, roubovali, pěstovali,



7.12.2010

10:58

Stránka 33


aktivity

31

sklízeli z nich ovoce a pečovali o ně. To samozřejmě mělo svůj opodstatněný význam. Každá odrůda skýtala pro ni typické vlastnosti a způsob využití. V posledních letech se opouští od tradičních způsobů zpracování ovoce, staré odrůdy ovoce se vytrácejí z ovocných sadů a zahrad a zapomíná se na jejich využití. Našim cílem je obnovit tradici domácího zpracování ovoce, a to především sušení, jako jednoho z prvků místního kulturního dědictví, protože tyto staré ovocné stromy do naší české krajiny neodmyslitelně patří. Ovocné zahrady a sady hrají důležitou roli v charakteru okolní krajiny. Pozemkovou reformou v 17. a 18. století bylo majitelům půdy umožněno sázek na všech pozemcích ovocné stromy. Vznikly tak ovocné porosty roztroušené pro krajině, které byly koseny hlavně kvůli píci pro dobytek nebo byly mezi řadami stromů pěstovány okopaniny. Ovocné sady byly vymýceny, aby se snížily přebytky ovoce. Ovšem tradiční ovocné sady mají několik předností (poskytují ovoce v rozličných odrůdách, nabízejí životní prostor pro četné živočichy, chrání před extrémními povětrnostními vlivy, umožňují intensivní přírodní život svými květy, ovocem, sklizní, podzimním listím). Nejvíce vitamínů C se zachová sušením nebo mražením ovoce. Jablka – obsahují až 85% vody, 16% cukru, nejvíce vitamínu C mají kyselá jablka, obsahují i hořčík, železo, křemík a pektiny. Hrušky – obsahují kolem 83% vody, 6–12% ovocné cukry, komplex obsažených látek působí dezinfekčně, vitamín C kolem 5mg ve 100 g. Třešně – obsahují kolem 80% vody, 12% cukrů, obsahují jód, vitamín C – kolem 15 mg na 100 g. Webové stránky: www.stareodrudy.org; www.csopstudenka.cz



32

7.12.2010

10:58

Stránka 34

aktivity


Aktivita č. 10 – Ekologické zemědělství a jeho produkty Cíle:

Žáci umí rozpoznat základní rozdíly mezi ekologickým a klasickým zemědělstvím.

90 min

Jablko z ekofarmy a jablko ze supermarketu – pokud možno stejné odrůdy, samolepka pro označení jablek A, B, nůžky, tužka, informace o původu plodů (země původu, cena, producent, odrůda, atd. ), losovátka s obrázkem herecké role (postřikovač, obaleč jablečný, jablko, sýkorky), ruční rozprašovače naplněné vodou cca 1–2 ks, stopky, hodinky nebo mobilní telefon, obruč nebo provázek cca 2 m dlouhý nebo křídu na beton, příslušný počet kopií pracovního list č. 2 PRODUKT EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ.

Nákup alespoň dvou kusů jablek – bio a klasické ze supermarketu. Informace o nakoupených odrůdách. 20 min

Zkušenosti:

Nakoupená jablka musíme od sebe rozeznat, pokud jsou si hodně podobná, pečlivě si je označte.

Bezpečnost:

Žáci si před konzumací omyjí ruce a jablka.

pOstup krok 1 5 min

sedněte si s žáky do kruhu. neprozrazujte téma dnešní hodiny. Omytá jablka dejte doprostřed kruhu a položte žákům otázku: „v čem se liší tato dvě jablka?“

krok 2 10 min

nechejte žáky říci jejich názor. Žáky také můžete směrovat otázkami typu: Odkud si myslíte, že jablka pocházejí? kolik váží? Je-li to možné, nechte žáky jejich návrhy ověřit (např.: zvážit jablko).

krok 3 15 min

v závěru můžete provést i ochutnávku, zjistit, zda jsou jablka zdravá a zhodnotit vůni a chuť. nakonec žákům prozraďte, které jablíčko bylo vyprodukováno klasickým způsobem a které v ekologicky hospodařícím zemědělcem.



7.12.2010

10:58

Stránka 35


aktivity

33

krok 4 5 min

pomocí losovátek rozdělíme žáky do skupin: postřikovač cca 1 až 2 žáci, jablka cca 8 žáků, obaleč jablečný cca 13 žáků, sýkory cca 5 žáků.

krok 5 10 min

Žákům navodíme představu sluncem zalitého sadu. v sadu vyrostla krásná jablka – žáci představující jablka se postaví do vyznačeného kruhu. v sadu poletují sýkorky – žáci představující sýkorky procházejí mezi „jablky“.

krok 6 5 min

Jablka v sadě byla napadena obalečem jablečným, který způsobuje jejich červivost. Zapneme stopky na 2 min a vyzveme žáky, aby se všichni obaleči rychle zakousli do jablka, tzn. na každého žáka, který přestavuje jablko se „přichytí“ jeden, max. dva obaleči jableční. tím je jablko napadeno.

krok 7 5 min

Žáci postřikovači začnou stříkat rozprašovačem naplněným vodou na jablka a obaleče vodu. ti se smí hnout jen o 10 kroků. Obaleči pomalu padají na zem – lehají si a dělají mrtvé obaleče jablečné.

krok 8 sýkory, které se obaleči živí zemřou také. lehnou si na zem. 5 min

krok 9 15 min

Hru opakuje bez postřikovačů v ekO variantě. postřikovače nahradí 1 až 2 ovocnáři, kteří se rozhodli, že rozvěsí po zahradě budky pro sýkory (ptačí budka může být kruh z provázku nebo obruč). sýkory ve hře nezemřou, ale úspěšně se chytnou za ruce do párů, které chytají běhající obaleče. sýkory je postupně chytají a kolik jich chytí, tolik jich odvedou do své ptačí budky (do kruhu z provázku nebo obruče). vyhrává pár sýkor, který pochytá ve stanoveném čase nejvíce obalečů jablečných.

krok 10 15 min

vyzveme žáky, aby popsali rozdíl mezi první a druhou variantou hry. můžeme je nasměrovat otázkami: Co se děje, když se jablka v sadu ošetřují chemicky? Jakým způsobem můžeme v sadu či zahradě podpořit výskyt ptáků?

Varianta pro žáky 2. stupně: Dohodněte návštěvu firmy, která má certifikát PRODUKT EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ. Během návštěvy si žáci prohlédnou prostory, kde výrobky vznikají, kde se balí, skladují a jak se distribuují a propagují. Žáci navrhnou vhodné prodejní místo pro tento výrobek. Žáci navrhnou, jak by nalákaly nové zákazníky k nákupu ekologických produktů (billboard, reklama, slogan, ochutnávky atd.).



34

7.12.2010

10:58

Stránka 36

aktivity

? ??


Zkuste při nákupu najít označení prOdukt ekOlOgiCkéHO ZemĚdĚlstvÍ. Zkuste toto označení nakreslit. Zkuste na další hodině své spolužáky seznámit s prOdukty ekOlOgiCkéHO ZemĚdĚlstvÍ, popřípadě proveďte ochutnávku některých produktů.

i


Ekologické zemědělství je šetrnější k životnímu prostředí – snaží se půdu využívat, ale současně i chránit. Dbá na správný výběr plodin, jejich střídání na pozemku, na to, aby půda nezůstávala bez vegetačního krytu a nedocházelo tak k nadměrné erozi půdy. Ke hnojení se používá hnojiv přírodního původu, jako je hnůj, močůvka, komposty a zelené hnojení (plodina, která se nesklidí, ale zaoře a nechá v půdě rozložit). Nedochází ke kontaminaci rostlin, půdy a vody průmyslovými hnojivy či chemickými přípravky na ochranu rostlin před škůdci, protože jejich používání je zakázáno. Do osevního postupu jsou zařazovány luskoviny a jeteloviny, které mají schopnost vázat dusík a často i zelený úhor (odpočinkový rok pro pole, kdy se na něm pěstuje jen zelené hnojení). Obhospodařované pozemky jsou menší, oddělené mezemi a přispívají tak k druhové pestrosti (biodiverzitě). Při pěstování bioproduktů je zakázáno používat geneticky modifikované rostliny a zvířata. Zvířata se rodí přirozeným způsobem, mláďata jsou krmena mateřským mlékem. Je kladen důraz na dostatečný životní prostor a na to, aby zvířata nebyla vystavována zbytečnému stresu. Státem garantovaná značka pro produkty ekologického zemědělství se nazývá BIO. Výrobky takto označené (viz obr. č. 6) pocházejí z hospodářství, které splňuje přísné podmínky zákona o ekologickém zemědělství a Nařízení Rady EU. Splnění kritérií pro její udělení garantuje vždy nezávislá certifikační organizace (Biokont, Abedcert, Kez) dozorovaná státem a akreditačními institucemi, např. Českým institutem pro akreditaci, o. p. s.

Obr. č. 6

Aby produkt vůbec mohl získat známku "BIO", musí vyrůst na půdě, která byla "nechemickým" způsobem ošetřována nejméně 2 roky. Ve skladech se nesmějí používat tradiční desinfekční prostředky a přepravní společnosti musí mít certifikát, který dokazuje dodržování přísných ekologických předpisů. Na půdách v ekologickém zemědělství žije dvojnásobný počet střevlíků a celkově větší počet druhů brouků, v půdě žije o 50 % více žížal. Na okrajích polí obhospodařovaných ekologicky se vyskytuje o 25 % více ptáků, na podzim a v zimě dokonce o 44 % více. Biopotraviny obsahují méně pesticidů a dusičnanů (o 10 až 40 %) a více vitamínů a minerálních látek, než potraviny produkované klasickým zemědělstvím. Webové stránky: www.pro-bio.cz/bioprodejny; www.biospotrebitel.cz; www.kez.cz/main.php



7.12.2010

10:58

Stránka 37


seZnam literatury AULIG, G. , KLINGBERG, T.: Základy ekologie vesnice. MMR ČR, 1996. HRUŠKOVÁ, M.: Památné stromy. Nakladatelství Silva Regina, 1995. REICHHOLF, J.: Pole a louky. Ikar, 1999. VĚTVIČKA, V.: Stromy. Aventinum, 1999.


seznam literatury

35


7.12.2010

10:58

Stránka 38

36


Připravila: Eva Hauzrová Jazyková úprava: Jolana Stáňová grafická úprava a tisk: Gentiana Jilemnice Tištěno na papíru původem z lesů s certifikátem FSC, kde se hospodaří sociálně a ekologicky šetrným způsobem. © Čmelák – Společnost přátel přírody 2010, 1. vydání Tento program byl finančně podpořen Státním fondem životního prostředí ČR, Ministerstvem životního prostředí ČR a Deutsche Bundesstiftung Umwelt.



7.12.2010

10:58

Stránka 39

kdo jsme... Čmelák – Společnost přátel přírody je nestátní nezisková organizace, která se už více než 16 let stará o to, aby příroda okolo nás byla pestřejší a zdravější. Sázíme zpět do krajiny ohrožené druhy dřevin, revitalizujeme mokřady a snažíme se o to, aby se z Liberce nestala betonová džungle. Na Ještědském hřebeni už několik let budujeme Nový prales, v rámci protikorupčního projektu hlídáme místní politiky a provozujeme také mateřské centrum. Stěžejní oblastí v ochraně přírody je pro nás péče o krajinu a podpora mizejících druhů rostlin, potažmo živočichů. Tam směřuje i pozornost našich ekovýchovných programů a projektů. V celoročních programech o krajině (www.krajina.cmelak.cz) žáci a studenti získávají znalosti o krajinotvorných prvcích, pátrají po historii krajiny a navrhují vlastní krajinářské projekty. Ve vzdělávání používáme metody upřednostňující názornost a zážitek, abychom nejen posílili znalosti a dovednosti dětí, ale abychom skrze osobní prožitek žáků a studentů povzbudili jejich vztah a pocit odpovědnosti k prostředí, ve kterém žijí a které svým konáním vytvářejí. Naše programy najdete na www.cmelak.cz/vychova/programy.html. Prostřednictvím odborných seminářů udržujeme pravidelný kontakt s pedagogy, při pravidelných setkáních od nich získáváme zpětnou vazbu k našim programům a významnou pomoc při vývoji metodických materiálů.

Čmelák – Společnost přátel přírody o. s. Švermova 32, 460 01 Liberec 10 telefon: 482 751 195 email: [email protected] www.cmelak.cz


7.12.2010

10:58

Stránka 40

METODIKA KRAJINA:Sestava :58 Stránka 1

Recommend Documents