METODIKA K MULTIKULTURNÍM WORKSHOPŮM A PŘEDNÁŠKÁM
Tato metodika vznikla v rámci projektu Klíče pro život. Občanské sdružení Poradna pro integraci sepsalo tuto metodiku na základě realizovaného neformálně vzdělávacího programu Křížem krážem kulturou, jehož cílem bylo seznámit děti s cizími kulturami prostřednictvím jejich jazyka, kulturních zvyků a oslav tradičních svátků a zvýšit jejich toleranci k cizincům, žijícím v České republice. Výukový program měl také eliminovat předsudky a stereotypy, jenž se k cizincům vážou. V neposlední řadě usiloval o podnícení zájmu nejen o cizí jazyky, ale i o různé cizí kultury. Poradna pro integraci pilotovala výukový program především na skupince dětí cizinců, ale stejně dobře může být využit i pro české děti ve školním i mimoškolním prostředí. V metodice předkládáme popis 6 workshopů, které interaktivní a tvůrčí formou představily vybraný svátek. Účastníci tak získali informace a představu nejen o svátku samotném, ale také o způsobech jeho oslavy. Všechny workshopy byly koncipovány tak, aby měly podobnou struktruru. Součástí každého z nich byla prezentace, během níž děti získaly základní informace o daném svátku a o způsobech jeho oslavy. Tato prezentace byla doplněna vyprávěním dítěte nebo hosta z příslušné země. Ti se zaměřili i na to, zda a případně jak se tento svátek slaví v České republice. Děti měly možnost se hostů zeptat na vše, co je zajímalo. Přibližně 15 minut každého workshopu bylo věnováno aktivitám, jenž měly za cíl vyhledávání podobných motivů v oslavě českých svátků. Následovala „dílna“ věnovaná vytváření výrobků, které jsou pro daný svátek typické nebo k danému svátku patří. Součástí metodiky jsou i dvě interaktivní přednášky zaměřené na prezentaci cizinců v ČR, interkulturní komunikaci a rozdílné jazykové systémy.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
2
VIETNAMSKÝ NOVÝ ROK Počet účastníků: maximálně 30 Věk: minimálně 5 let Časová dotace: 10 minut – uvedení do problematiky (aktivita 1) 60-80 minut – přenáška o vietnamském Novém roku (aktivita 2) 60-100 minut – výroba tradiční obálky a lampionu (aktivita 3) 10-15 minut – opakování získaných znalostí formou kvízu (starší děti), skládání puzzle a hádání, které obrázky nepatří mezi ostatní (mladší děti) (aktivita 4) 10 minut – brainstorming – hledání podobností vietnamského Nového roku a českých svátků (aktivita 5) Doplňkové aktivity: 30 minut – obálková soutěž (aktivita 5) Odkazy:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Vietnamsk%C3%BD_Nov%C3%BD_rok http://trandacngoc.blog.idnes.cz/c/66926/Zacina-vietnamsky-Novy-rok.html http://www.youtube.com/watch?v=RTOsptN5uvo http://www.rozhlas.cz/zpravy/spolecnost/_zprava/vietnamci-v-cechach-se-pri-oslavach-noveho-roku-neopijeji--1007296 http://www.klubhanoi.cz/
Aktivita 1:
Uvedení do tématu. Rozdat žákům obrázky, které se vztahují k vietnamskému Novému roku. Děti mají za úkol vymyslet, jak se obrázky vážou k Novému roku, případně je popsat a okomentovat (použijte pracovní listy str. 5 - 8). a – koláč banh chung b – obálka, do které se vkládají dětem peníze c – výzdoba domu větvemi d – domácí oltář e – přání k Novému roku f – jeden z typických atributů tohoto svátku – lampion g – tradiční výzdoba h – k tomuto svátku patří také různá taneční vystoupení (drak je jedním z tradičních asijských symbolů) i – výroba koláče banh chung j – stejně jako k našemu Novému roku patří i k tomu vietnamskému ohňostroj k – tradiční drak l – symboly lunárního kalendáře m – rodinný oltář
3
VIETNAMSKÝ NOVÝ ROK Aktivita 2:
Přednáška o vietnamském Novém roce (formou prezentace, vyprávění učitele). Po přednášce následuje vyprávění vietnamského dítěte nebo vietnamského hosta. Ten může vyprávět například o tom, jak se vietnamský Nový rok slaví v České republice. Děti mu mohou klást doplňující otázky. Vietnamský Nový rok Vietnamský Nový rok (vietnamsky Tết Nguyên Đán, zkráceně Tết) se většinou slaví ve stejný den jako čínský Nový rok. Jeho přesné datum připadá na termín od 21. ledna do 21. února. Svátky začínají první den prvního měsíce podle lunárního kalendáře. Tyto svátky patří u Vietnamců mezi nejdůležitější v roce. Jsou to pro ně svátky klidu, lásky, pohody a přátelství. Tradiční jídla Ve vietnamštině existuje výraz ăn tết, který v doslovném překladu znamená „jíst Nový rok“ a ve volném překladu „slavit Nový rok“. Toto slovo přesně postihuje jeden z charakteristických rysů oslav nového lunárního roku – tento svátek se slaví hlavně jídlem, jak to vystihují lidové verše: Thịt mỡ, dưa hành, câu đối đỏ Cây nêu, tràng pháo, bánh chưng xanh. Tučné vepřové, nakládaná cibulka, verše pro štěstí zdobený bambus, ohňostroj a zelený koláč z lepkavé rýže. Mezi tradiční jídla u oslav Nového roku patří u Vietnamců hlavně banh chung. Tento koláč čtvercového tvaru je uvařený z lepkavé rýže, plněný fazolemi, tučným vepřovým masem a zabalený do velkých zelených listů převázaných tenkými naštípanými bambusovými třískami. Příprava koláče je složitá a hlavně časově velmi náročná. Je nutné jej vařit až 12 hodin. Dříve si vietnamské ženy při přípravě a „balení“ koláče vyprávěly novinky, legendy a pohádky. Se vznikem tohoto koláče je spojena známá lidová legenda o princi jménem Lang Liêu, kterému se zjevil duch a naučil ho tento koláč připravovat. Princ dal koláče ochutnat svému otci a ten ho za odměnu prohlásil nástupníkem trůnu. Koláč bánh chưng je pověstný svými léčebnými účinky. Ty jsou výsledkem rovnováhy všech použitých surovin. Kromě toho zelený čtvercový vzhled koláče symbolizuje dobrou úrodu v celém příštím roce. Vedle tohoto koláče připravují Vietnamci i další pokrmy. Nezbytnými pro Tết Nguyên Đán je také maso v rosolu, velmi podobné českému sulcu (thịt đông), dušené maso s bambusovými výhonky, vařené kuře, dušená ryba a čerstvá zelenina uvařená s vepřovou kůží nebo vepřovým masem, vepřová dušená šunka (giò) a miska slavnostní lepkavé rýže. Dříve vyžadovaly novoroční pokrmy důkladnou přípravu. Už od začátku posledního měsíce v roce shromažďovali lidé nutné ingredience, dokrmovali prasata, drůbež, sháněli lepkavou rýži. Dnes je běžné pořizovat sváteční pokrmy už hotové. Po jídle nebo během dne bývá ve vietnamských rodinách v průběhu svátků nabízeno tradiční kandované ovoce a zelenina mứt. Běžně jsou kandovány meruňky, jablíčka, dýně, kokos, zázvor. Pro člověka, který tuto pochutinu nezná, může být první seznámení velkým překvapením; sladká chuť je často překonána slanou, pálivou či kyselou, podle toho, v čem byly plody naloženy. Nejznámější jsou asi kandované meruňky. Dalším oblíbeným druhem je pálivý kandovaný zázvor nebo nakládaný kokos. Kandované plody se podávají ve speciálních mističkách, které jsou rozděleny na několik dílů – v každé části mističky je jeden druh.
4
a VIETNAMSKÝ NOVÝ ROK
b
d
5
c
e VIETNAMSKÝ NOVÝ ROK
f
g
6
h VIETNAMSKÝ NOVÝ ROK
i
j
7
k VIETNAMSKÝ NOVÝ ROK
l
m
8
VIETNAMSKÝ NOVÝ ROK Před Novým rokem jsou vietnamská města zaplavena červenými krabicemi, které obsahují směsi kandovaného ovoce a zeleniny. Lidé je dávají svým příbuzným a známým při novoročních návštěvách. Ovoce se během svátků nepoužívá jen k jídlu. Podle tradice má být pět druhů ovoce uspořádáno na podnos (mâm ngũ quả) a umístěno na oltář předků, kde má nejen estetickou, ale i duchovní funkci. Podle východní filozofie má číslo pět speciální význam. V kosmu se nalézá pět různých základních prvků: kov, dřevo, voda, oheň a země; vietnamská společnost zná pět buddhistických zákazů, pět základních ctností podle konfuciánské morálky, lidé odlišují pět směrů (vlevo, nahoře, uprostřed, vpravo, dole), pět světových stran (východ, jih, střed, západ, sever), pět barev (zelená/modrá, červená, žlutá, bílá, černá), pět chutí (kyselá, hořká, sladká, ostrá, slaná). Proto i ovocných druhů na podnosu je právě pět; symbolizují hojnost, dostatek a dobrou sklizeň. Nejčastěji se na podnosu objevuje banán (chuối), ovoce nazývané Buddhova ruka (phật thủ), grep (bưởi), anona (na), kumkvaty (quất), kaki (churma, hồng), jablka (táo), meloun (dưa hấu) nebo pomeranče (cam). Tác s ovocem se dříve dával jen do pagod, ale postupně se tento zvyk přenesl i do obchodů a domácností. Kromě čerstvého ovoce si Vietnamci nejen rodinný oltář, ale i oltáře v pagodách zdobí umělými květinami nebo blikajícími žárovičkami. K tradicím tohoto svátku patří také výzdoba domovů stromečkem nebo jeho větvemi, které mají odhánět zlé duchy. K výzdobě se používají hlavně kumkvaty, větve broskvoní nebo meruněk. Někdy se místo větviček používají i květiny, jako např. gerbery nebo růže. Vietnamské děti dostávají od rodičů místo dárků peníze pro štěstí. Peníze jsou většinou uloženy v červených obálkách, které jsou vepředu vyzdobeny obrázkem. Velmi důležitá je pro Vietnamce první návštěva v novém roce. Podle toho, kdo jako první vstoupí do jejich domu, ten rodině přinese štěstí nebo smůlu. Proto se rodiny snaží zvát majetného muže s několika dětmi, který je zárukou štěstí po celý rok. Nevítanou návštěvou jsou neprovdané ženy, nemocní nebo ti, kterým v uplynulém roce zemřel člen rodiny. Jejich návštěva znamená, že se rodina bude mít špatně, nebude se jí dařit anebo se jí přihodí něco tragického. „CHÚC MỪNG NĂM MỚI“ (= Šťastný Nový rok)
9
VIETNAMSKÝ NOVÝ ROK Aktivita 3:
Výroba tradiční obálky a lampionu Tradiční obálka Materiál: tvrdý papír, červený a zlatý papír, nůžky, lepidlo Postup výroby: viz. obrázek http://stamping.thefuntimesguide.com2009/03/make_envelopes.php Na konec vystříhneme ze zlatého papíru ozdoby, které nalepíme na obálku. Lampión Materiál: krabička od taveného sýra, papír, nůžky, lepidlo, čajová svíčka, drátek Postup výroby: Vezmeme krabičku od taveného sýra a vystříhneme z něj vnitřní část. Ustříhneme si dva pruhy papíru. Šířka bude podle obvodu krabičky od sýra (obvykle 36 cm + 1,5 cm), výška podle zvolené výšky lampionu. Spodní papír potřeme po celé délce lepidlem. Jako vrchní papír si použijeme barevný průsvitný papír nebo celofán a vystříháme z něj libovolné tvary. Ty potom přiložíme na spodní papír. Dno lampiónu vyrobíme z druhé, nevystřižené části krabičky od sýra. Na její dno nalepíme čajovou svíčku. Na horní část lampiónu použijeme vystřižené víčko od sýra, na které připevníme drátek. Připravené slepené papíry nalepíme na dno a vršek lampiónu.
Aktivita 4: Upevnění získaných znalostí A) mladší děti
1. Puzzle
10
2. Které obrázky nepatří k vietnamskému Novému roku?
a
b VIETNAMSKÝ NOVÝ ROK
11
c
d
e
f
g
h
VIETNAMSKÝ NOVÝ ROK B) starší děti
Kvíz
1) Najděte šest slov, která se vztahují k vietnamskému Novému roku
2) Vyberte správnou odpověď Tradiční koláč se jmenuje
banh chung
banh juang che
chung banh
Vietnamský Nový rok se slaví obvykle
na jaře
v létě
v zimě
Ovoce musí být složenu z
5 druhů
8 druhů
4 druhů
Vietnamské děti dostávají od rodičů
zvířata
dárky
peníze
3) Jaká jsou to slova? a) ŘÁKANDEL ÍLUNRÁN b) ÓLAPIMN
Aktivita 5:
Hledání podobností vietnamského Nového roku a českých svátků Děti pracují ve skupinách, snaží se odpovědět na níže uvedené otázky, potom je společně s učitelem proberou. a) Jaké české svátky se podobají vietnamskému Novému roku a v čem? b) Je vietnamský Nový rok podobný českému roku – v čem? Doplňkové aktivity
Aktivita 5: Obálková soutěž Na tuto aktivitu budeme potřebovat několik obálek (můžeme si je připravit sami nebo koupit v obchodě). Do obálek vložíme dětské peníze a do jedné obálky zlatý čokoládový peníz. Obálky pověsíme buď na větve stromu nebo strop ve třídě. Určíme pořadí dětí. Každé dítě si vybere jednu obálku. Vítězem je ten, kdo najde zlatý peníz.
12
RUSKÁ MASLENICA Počet účastníků: maximálně 30 Věk: minimálně 8 let Časová dotace: 30-40 minut – prezentace a vyprávění hosta (aktivita 1) 15 minut – hledání podobných motivů v oslavě českých svátků – brainstorming (aktivita 2) 45-60 minut na každou aktivitu – výroba loutky Paní zimy a pečení palačinek (aktivita 3) 10-15 minut – opakování získaných znalostí formou hry (aktivita 4) Doplňkové aktivity: 30 minut – závody v sáňkování (aktivita 5)
Aktivita 1:
Přednáška o ruském svátku Maslenica. Po přednášce bude následovat vyprávění hosta, který dětem doplní informace a přidá své vlastní zkušenosti s tímto svátkem. Děti mohou hostu klást otázky. Ruská Maslenica Maslenica je svátkem jara, probouzením přírody ze zimního spánku, začátkem práce na polích. Slaví se celý týden před Velkým půstem, tedy sedm týdnů před Velikonocemi. Už v době Maslenice lidé nejedí maso. Poslední den, kdy jej smí jíst, je na tzv. Masnou neděli (Мясное воскресенье), poslední neděli před Maslenicí. Pojmenování svátku pochází až z 19. století. Po celých 85 let byl tento svátek zakázán, teprve od roku 2002 je oficiálním svátkem. Jídlem spojeným s tímto svátkem jsou bliny. Bliny jsou podobné českým palačinkám, na rozdíl od nich se ale při jejich přípravě používají kvasnice. Bliny se plní marmeládou, houbami, lososovou pastou nebo kaviárem. Dozlatova propečené a kulaté bliny symbolizují slunce, bohatou úrodu, šťastná manželství a zdravé děti. Maslenica je obdobím hodování, návštěv a je svátkem všech (bohatých, chudých, zdravých, nemocných, ale hlavně mladých lidí). Tento svátek byl jedinečnou příležitostí seznámit se a po Velikonocích vystrojit svatbu! Oslavy Maslenice trvají týden. Každý den má své speciální jméno a vážou se k němu jiné zvyky. Pondělí (Встреча, „Den uvítání“) patřilo dětem. Na vesnicích děti nejdříve vyrobily ze slámy strašáka Maslenici a s nim pak obcházely dům od domu a hospodyně je vítaly s tácy plnými blinů. Poté, co obešly celou vesnici, přišlo na řadu sáňkování a závodění o to, kdo dojede dál. Podle tradice tomu, kdo dojede nejdál, vyroste nejdelší len. V úterý (Заигрыш) sáňkovali novomanželé a ve středu (Лакомки) nezadaní mladí lidé. Mladí muži také ve středu chodili „k tchýni na bliny“. Ve čtvrtek (Разгул) začínaly hlavní oslavy. V těchto dnech se mělo jíst alespoň tolikrát, kolikrát pes zavrtí ocasem nebo kolikrát vrána zakráká, protože po masopustu začne období Velkého půstu, který trvá čtyřicet dnů. Ve čtvrtek se sváděly nejrůznější bitvy třeba o dobytí ledových hradů. V pátek (тёщины вечёрки) zvali mladí zeťové své tchýně na bliny. V sobotu (проводы) se na hranici upaloval strašák Maslenica. Někde ho ještě obřadně pohřbili, jinde z něj zbyla jen hromádka popela. V neděli, v „Den odpuštění“ (Прощённое воскресенье), měl ještě každý šanci omluvit se za vše, co kdy špatného udělal svým blízkým. V tento den se nezapomínalo ani na zemřelé, kterým lidé na hrob přinášeli bliny.
13
RUSKÁ MASLENICA Aktivita 2: Brainstorming
hledání podobných motivů v oslavě českých svátků. Žáci pracují ve větších skupinách, snaží se najít podobnosti ruské Maslenice s českými svátky (např. s Masopustem).
Aktivita 3: Výroba paní Zimy a pečení palačinek Výroba paní Zimy Materiál: špejle, odstřižky látek, staré silonové punčochy, fixy, vlna, izolepa, lepidlo Postup výroby: Z látek uděláme kuličku, tu můžeme obalit punčochou. Dole svážeme. Kulička bude sloužit jako hlava. Na hlavu fixou nakreslíme obličej (obličej lze také vytvořit pomocí knoflíků, vyšít ho...). Z vlny vytvoříme vlasy, které přilepíme na hlavu. Z látky vystříhneme trojúhelník, který bude sloužit jako šátek. Šátek upevníme na hlavu. Hlavičku upevníme na špejli (lepidlem nebo izolepou). Nakonec z látky vystříhneme čtverec, který bude sloužit jako šaty loutky. Pečení palačinek Materiál: 400 ml mléka, 2 vejce, 200 g hladké mouky, špetka soli, olej na smažení, tvaroh, marmeláda nebo nutela Postup výroby: Hladkou mouku rozmixujeme se špetkou soli, mlékem a dvěma vejci tak, aby vznikla hustá směs. Na pánev s rozpáleným olejem vlijeme přibližně jednu malou naběračku směsi. Palačinku smažíme s obou dvou stran dozlatova. Na hotové palačinky dáme marmeládu, tvaroh, nutelu.
Aktivita 4: Opakování získaných znalostí Děti se rozdělí do dvou skupin. Učitel jim dává otázky, které se vážou k Maslenici. Který tým odpoví první, získá bod. Kdo má více bodů, vyhrává. Otázky: 1. Od kdy se používá pojmenování Maselnica? 2. Co symbolizují bliny? 3. Kdo sáňkoval ve středu? 4. Kolikrát se mělo jíst ve čvrtek? 5. Co se nosí lidem na hřbitov? 6. Co se dělalo v sobotu? Doplňkové aktivity
Aktivita 5:
Pokud budete tento program realizovat v zimním období, můžete zorganizovat závody v sáňkování (kdo dojede nejdál, kdo sjede kopec nejrychleji). Odkazy:
http://www.cestovatel.cz/clanky/maslenica-moskevsky-masopust/ http://www.irucz.ru/cz/zpravy/1-/114-ruska-federace/11401-centralni-fo/-/406-neuvedeno/7707-tradicni-rusky-svatekmaslenica-oznamuje/ http://cs.wikipedia.org/wiki/Bliny http://www.stezen.cz/html/stezen/casopis/2008/01/2008_1_13.html http://civilizace.mysteria.cz/view.php?cisloclanku=2007032702 http://www.youtube.com/watch?v=mUgjRZlYy14
14
Obrázky, které mohou být použity v prezentaci o Maslenici
RUSKÁ MASLENICA
15
RUSKÁ MASLENICA
16
ČESKÉ VELIKONOCE Počet účastníků: maximálně 30 Věk: minimálně 5 let Časová dotace: 40-50 minut - prezentace „české Velikonoce“ (aktivita 1) 60 minut - zdobení vajíček (aktivita 2) 30-40 minut - výroba papírového košíku (aktivita 3) 30 minut - opakování získaných znalostí (aktivita 4) Doplňkové aktivity: 40 minut – pletení pomlázky (aktivita 5)
Aktivita 1:
Prezentace o českých Velikonocích, jak se slaví v České republice a jak v zahraničí (o tom mohou vyprávět děti, které pocházejí z cizích zemí) České Velikonoce Velikonoce (z lat. pascha < řec. πάσχα pascha < hebr. חספpesach – přechod, přejití) jsou nejvýznamnější křesťanský svátek, který je oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K tomu podle křesťanské víry došlo třetího dne po jeho ukřižování. Kristovo ukřižování se událo kolem roku 30 či 33 v blízkosti významného židovského svátku pesach. V západní křesťanské tradici neděle Zmrtvýchvstání připadá na první neděli po prvním jarním úplňku, tedy na měsíc březen či duben. Velikonoční symboly Beránek představoval v židovské tradici Izrael jako Boží stádo, které vede Hospodin. Zároveň Židé na Velikonoce pojídali beránka jako připomínku svého vysvobození z Egypta. V křesťanství je beránek jedním ze symbolů Ježíše Krista, neboť obrazně podle křesťanské víry on je beránek, obětovaný za spásu světa. Kříž je nejdůležitějším z křesťanských symbolů, protože Kristus byl odsouzen k smrti ukřižováním. Bohoslužba velikonoční vigilie začíná zapálením velikonočního ohně, který symbolizuje vítězství Ježíše Krista nad temnotou a smrtí. Od tohoto ohně se pak zapaluje velikonoční svíce (paškál). Dalším z velikonočních symbolů je vajíčko, symbol nového života. V mnoha kulturách je vejce symbolem plodnosti, života a vzkříšení. V souvislosti s lidovou tradicí vznikl zvyk tato vejce malovat. V Česku je tradicí hodování a pomlázka. Na Velikonoční pondělí ráno muži a chlapci chodí po domácnostech svých známých a šlehají ženy a dívky ručně vyrobenou pomlázkou z vrbového proutí. Pomlázka je spletena až z dvaceti čtyř proutků a je obvykle od půl do dvou metrů dlouhá a ozdobená pletenou rukojetí a barevnými stužkami. Podle tradice muži při hodování pronášejí koledy. Nejznámější velikonoční koledou je: „Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný…” Vyšupaná žena dává muži barevné vajíčko jako symbol díků a prominutí. Pověst praví, že dívky mají být na Velikonoce vyšlehány, aby zůstaly celý rok zdravé a uchovaly si plodnost. V některých oblastech ženy mohou pomlázku oplatit odpoledne, kdy vylévají na muže a chlapce kbelíky studené vody.
17
ČESKÉ VELIKONOCE Velikonoční zvyklosti v zahraničí Ve Spojených státech jsou velikonoční svátky náboženským svátkem, takže mnoho amerických rodin se mimo návštěvy kostela schází kolem zdobení velikonočních vajíček v sobotu večer a jejich „lovu“ v neděli ráno. Podle dětských pohádek byla vajíčka během noci přinesena velikonočním zajíčkem a poschovávaná po domě a zahradě, aby počkala na děti, až se probudí. Důvod, proč by to měl zajíček dělat, se vysvětluje jen zřídka. V Anglii tradičně ženy přivazují muže k židlím a za jejich propuštění požadují peníze. V Norsku je, kromě lyžování v horách a malování vajíček, tradicí řešení vražd. Všechny velké televizní stanice vysílají kriminální a detektivní příběhy, jako je například Hercule Poirot nebo příběhy od Agathy Christie. Také noviny otiskují články, ze kterých mohou čtenáři zkusit odvodit, kdo je pachatelem. Samozřejmě také vychází mnoho knih. Dokonce i krabice od mléka bývají potištěny příběhy s vraždami. Ukrajinský velikonoční chléb pascha je tradičně pečen v několika různých velikostech, pro každého člena rodiny a jeden velký pro celou rodinu. Pascha je zdobená různými ornamenty – osmiramennými kříži, věnci, květinami a ptáčky z téhož těsta. I tímto se liší od ruského kuliče – neozdobeného chleba politého sněhem z bílků. Pro pečení paschy se používají speciálně vytvořené keramické formy, v mnoha domácnostech se využívají i různě široké hrnce. Paschu pečeme v pecích na Velký pátek.
Ativita 2:
Zdobení vajíček Děti si mohou vyzkoušet různé techniky zdobení vajíček. Mladší děti mohou vejce zdobit fixami, starší děti si mohou vyzkoušet zdobení voskem. Materiál: vyfouknutá vejce, fixy, včelí vosk, tužka se zapíchnutým špendlíkem, barva na vejce Postup výroby - vejce zdobená voskem: Rozpustíme včelí vosk. Vosk musí být horký, nejlepší je těsně před tím než se začne přepalovat. Do něj namáčíme špendlík zapíchnutý v tužce nebo jiném dřívku a malujeme na očištěná a odmaštěná vejce, nejlépe bílá. Co jedno namočení, to jedna čárka. Po namalování základního vzoru vložíme vejce do barvy (světlé odstíny) a obarvíme. Po oschnutí opět malujeme voskem a dokončíme vzor. Opět obarvíme, tentokrát už v tmavší barvě. Po posledním obarvení necháme vejce důkladně oschnout a odstraníme vosk. Buď nahříváme vejce nad plamenem svíčky a otíráme vosk bavlněným hadříkem, nebo hadřík nahříváme na horké plotýnce a otíráme.
18
ČESKÉ VELIKONOCE Aktivita 3:
Pletení papírového košíku Materiál: noviny, lepidlo na papír v tyčince, silnější lepidlo na slepení dna, karton, špejle, mořidlo na dřevo, lak na dřevo, kolíčky na prádlo, nádobu kterou budeme oplétat Postup výroby: Nejdříve nastříháme noviny. Z jednoho dvojlistu nastříháme čtyři proužky, tak aby každý z proužků měl na jednom okraji bílý pruh, tím docílíme toho, že budou ruličky bílé.
Namotáme proužek na špejli. Motáme od rohu k rohu.
Když se blížíme k hornímu rohu natřeme růžek lepidlem v tyčince a domotáme do konce, potom vytáhneme špejli a získáme bílou ruličku.
Podle nádoby, kterou budeme oplétat si vystřihneme z kartonu dvakrát dno.
19
Jedno dno potřeme lepidlem a nalepíme ruličky, nejdříve do každého rohu jednu, ostatní pak maximálně 5 cm od sebe. Lepíme tak, abychom měli lichý počet stojících trubiček. V jednom rohu jsou ruličky dvě. S trubičkou, která je na obrázku označená puntíkovaně, začneme plést.
Dáme lepidlo i na druhý vystřižený karton
Přilepíme, zatížíme a necháme zaschnout.
Na slepené dno si položíme oplétaný předmět a postavíme všechny tyčinky, kromě té co s ní budeme oplétat. Všechny si přichytíme kolíčky na prádlo. Poté co upletete několik řad, můžete kolíčky nechat jen ob jeden a přehazovat z jedné ruličky na druhou.
Začneme plést.
Když nám dochází oplétací rulička, natřeme jeden konec další ruličky lepidlem a vsuneme do stávající.
20
Tady už je další řada... lichý počet stojících ruliček je důležitý k tomu, aby vám to, když začínáte další řadu navazovalo...
Vyndáme krabici a budeme zakončovat. Černě označená je rulička se kterou jsme dopletli, přidáme k ní jednu stojící a opleteme pár stojících ruliček tak, abychom skončili uvnitř košíku...
první stojící jsme se zbavili a jdeme na další ...
ohneme další stojící a zase s ní opleteme pár dalších, abychom skončili uvnitř košíku.
Tento postup opakujeme, až košík vypadá takhle.
Potom ruličky uvnitř ustřihneme a je hotovo. V případě, že by se vám rozplétaly, stačí každou přichytit lepidlem k další, tak aby to nebylo vidět, opět vám poslouží kolíčky na prádlo na přidržení než to celé zaschne.
21
ČESKÉ VELIKONOCE Aktivita 4:
Opakování získaných znalostí Děti vytvoří skupiny (velikost skupiny může být různá). Každá skupina má za úkol vymyslet tři otázky k tématu Velikonoce (např. co to je pomlázka, co symbolizuje velikonoční vejce...). Potom dítě z jedné skupiny přečte otázku a vyvolá někoho z jiné skupiny, aby na ni zodpověděl. Doplňkové aktivity
Aktivita 5:
Pletení pomlázky Před vlastním pletením pomlázky je dobré proutky namočit alespoň na 20 až 40 minut do studené vody. Položíte je do vany, napustíte vodu a zatížíte tak, aby nevyplavaly. Připravené proutky by měly být přibližně stejně dlouhé i stejně silné. Rozhodněte se, zda budete plést pomlázku ze šesti nebo osmi proutků. Vždy potřebujete ještě o jeden prut navíc, který použijete na vytvoření držadla. Rozříznete jej po délce a zasunete mezi šest nebo osm srovnaných proutků, ohnete do pravého úhlu a svazek jím omotáte. Konec opět zasunete mezi proutky a máte hotové držadlo. Plést můžete několika postupy: 1. Ze šesti do kulata Proutky rozdělíte tak, že máte v každé ruce po třech. Vrchní proutek z levé strany provléknete kolem středního proutku na pravé straně a vrátíte na nejspodnější pozici zpět na levou stranu. Totéž učiníte s pravým horním proutkem. Tak střídavě postupujete až ke konci proutků. Dobře utahujte. 2. Z osmi do čtverhranu V každé ruce máte po čtyřech proutcích. Horní levý proutek provléknete mezi proutky č. 6 a 7 na pravé straně, podvléknete pod spodními dvěma proutky a vrátíte zpět na levou stranu. Totéž učiníte s horním pravým proutkem a střídavě postupujete. 3. Z osmi do kulata Rozdělíte proutky na čtyři a čtyři a pletete jako ze šesti, s tím rozdílem, že horní proutek z jedné řady vždy obtáčíte kolem dvou středních na protilehlé straně. Až se bude pletení chýlit ke konci, nezapomeňte zavčas vplést mezi proutky barevné stuhy a provázek na závěrečné svázání pomlázky.
Odkazy:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Velikonoce http://velikonoce.vira.cz/ http://www.velikonoce.org/ http://www.ceskevelikonoce.cz/
22
MONGOLSKÝ TANEC TSAM Počet účastníků: maximálně 30 Věk: minimálně 5 let Časová dotace: 30-40 minut – prezentace za pomoci fotografií, videa, vyprávění žáka nebo hosta z Mongolska (aktivita 1) 15 minut – brainstorming – hledání podobných motivů v české kultuře (aktivita 2) 90-120 minut – výroba masky (aktivita 3) 30 minut – nácvik tance (aktivita 4) 10-15 minut – opakování získaných znalostí (aktivita 5)
Aktivita 1:
Prezentace oslav mongolského tance masek Tsam http://www.youtube.com/watch?v=OP-efSivJ88 http://www.youtube.com/watch?v=g8M8MS4my7M http://www.youtube.com/watch?v=2Ao_fZYjyJI http://www.youtube.com/watch?v=re1iHt0H1Bk
Aktivita 2:
Brainstorming Hledání podobných motivů v české kultuře. Pokud děti žádné společné motivy nenajdou, můžete s dětmi probrat jejich dojmy a názory na videa, která viděly.
Aktivita 3: Výroba masky Materiál: sádrový obvaz (dá se koupit v lékárně), mastný krém, temperové barvy, štětce, voda Postup výroby: Děti si namažou obličej vrstvou krému. Sádrový obvaz nastříháme na menší kousky. Každý kousek obvazu namočíme do vody a potom ho přiložíme na obličej namazaný krémem. Vytvoříme silnou sádrovou vrstvu. Vynecháme oči, pusu a nosní dírky. Masku necháme na obličeji zaschnout, asi deset minut. Potom ji opatrně sundáme a necháme asi 30 minut schnout. Po uschnutí masku nabarvíme temperovými barvami.
Aktivita 4:
Podle videa se děti pokusí nacvičit si podobný tanec. Při tanci mohou používat vyrobené masky.
Aktivita 5:
Opakování získaných znalostí formou rozhovoru, otázek. Učitel se může dětí například ptát, co se jim na tomto svátku líbí a co ne, zda by ho chtěly slavit také v České republice). Odkazy:
http://sites.asiasociety.org/arts/mongolia/tsam.html http://www.tibetan-museum-society.org/java/arts-culture-Mongolian-Tsam.jsp http://www.face-music.ch/tsam/tsaminstruments_en.html http://www.legendtour.ru/eng/mongolia/informations/religious-mask-tsam.shtml
23
UKRAJINSKÝ SVÁTEK IVAN KUPAL Počet účastníků: maximálně 30 Věk: minimálně 6 let Časová dotace: 50-60 minut - prezentace a vyprávění hosta (aktivita 1) 15 minut - brainstorming (aktivita 2) 30-45 minut - pletení věnečku (aktivita 3) 30-45 minut - soutěž v přeskoku ohně (aktivita 4) Doplňkové aktivity: 10-20 minut - poznávání rostlin (aktivita 5)
Aktivita 1:
Prezentace Svátek Ivana Kupala Je nejen ukrajinský, ale také ruský a běloruský tradiční lidový svátek, spojený s mnoha obřady. Jméno svátku je odvozeno od ukrajinského názvu pro svátek Jana Křtitele (Івана Купала), kdy se na Ukrajině lidé před oslavami koupou ve vodě. Koupeli připisují zvláštní a osvěžující moc. Svátek připadá na den letního slunovratu a slaví se z šestého července na sedmého července. Ivan Kupalo je pohanský bůh plodů země, kterému lidé jako oběť dávali chléb. Na Ukrajině děvčata a chlapci prochází vesnicemi a vesele zpívají. Na kopcích nebo blízko řeky zapalují ohně, tancují kolem nich a ve dvojicích přes něj skáčou. Ráno se děvčata umývají rosou, aby byla krásná. Hlavními atributy celého svátku je Kupalo a Marena. V každé části Ukrajiny se vyrábí jiným způsobem. Někde se Kupalo vyrábí z větvičky vrby, ozdobí se květinami a věnečky a poté se okolo něho chodí a zpívají se písně. Marena se vyrábí z větvičky javoru nebo višně. V okolí Poltavy dívky pletou věnečky. Čepice a slaměné kloboučky chlapců jsou také ozdobeny těmito květinami. Děvčata se vezmou za ruce, chodí okolo Mareny a zpívají. Večer před tímto svátkem děvčata vyrábí loutku, která se jmenuje Mara. Kolem ní pokládají kopřivy a přeskakují ji bosýma nohama. Později na kopřivy pokládají slámu a zapalují ji. Tento oheň přeskakují jak děvčata, tak chlapci. Večer Maru zanesou k řece a topí ji ve vodě. Když chlapci topí Maru, děvčata rozvěšují své věnečky na okolní stromy. Věnečky mají chránit před zlými silami, které by se při tomto obřadu mohly objevit. Jinde na Ukrajině je zvyk takový, že jakmile děvčata a chlapci Maru utopí ve vodě, rozdělají na břehu oheň, vezmou se za ruce a přeskakují oheň v páru. Pokud se pár při skákání nepustí, je to znamení, že budou mít svatbu. Existuje pověra, že v den Ivana Kupala mezi sebou mluví stromy. Kdo má u sebe květ kapradiny, může této řeči porozumět. Má také možnost vidět, kde jsou v zemi zakopané poklady. V České republice jsou oslavy letního slunovratu spjaté se svátkem Jana Křtitele. Narození Jana Křtitele na Ukrajině splynulo se svátkem Ivana Kupala.
25
UKRAJINSKÝ SVÁTEK IVAN KUPAL Aktivita 2:
Brainstorming Hledání podobných motivů v oslavě českých svátků. Děti pracují ve větších skupinách, snaží se najít podobnosti svátku Ivana Kupala s českými svátky.
Aktivita 3:
Pletení věnečku a jeho pouštění do řeky Materiál: Květiny s dlouhými stonky (pampelišky, sedmikrásky….)
Aktivita 4:
Soutěž v přeskoku ohně Nedílnou součástí tohoto svátku je také skok přes hořící oheň. Tato aktivita je však poměrně nebezpečná, proto nabízíme její bezpečnější variantu. Budeme potřebovat několik krabic větší velikosti. Na ně sami nebo společně s dětmi nakreslíme oheň. Úkolem dětí bude oheň přeskakovat. Postupně budeme přidávat krabice, aby „oheň“ byl co nejvyšší. Vítězem bude ten, kdo zdolá nejvyšší oheň. Doplňkové aktivity: Aktivita 5: Poznávání rostlin. Děti dostanou seznam rostlin, které musí na louce najít. Kdo je najde první, je vítězem. Odkazy:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kupadeln%C3%A9_sv%C3%A1tky http://is.muni.cz/th/361084/ff_b/bakalarska_prace_tisk.txt http://www.kiev.cz/pyrohovo.php http://www.ukrajinci.cz/cs/ukrajina/detail/tradice-zvyky-obyceje-a-svatky-na-ukrajine/
26
RAMADÁN Počet účastníků: maximálně 30 Věk: minimálně 6 let Časová dotace: 15 minut - uvedení do problematiky - islám (aktivita 1) 10 minut - brainstorming pomocí obrázků s tématikou Ramadánu (aktivita 2) 60-90 minut - přenáška o Ramadánu + vyprávění muslimských dětí nebo hosta (aktivita 3) 180-240 minut - výroba ramadánového kalendáře (aktivita 4) 10-15 minut - opakování získaných znalostí (aktivita 5) Doplňkové aktivity: 30-40 minut - arabské písmo a nácvik kaligrafie (aktivita 6)
Aktivita 1: Uvedení do problematiky.
Cílem je zjistit, kolik informací děti o islámu mají. Děti můžeme rozdělit do větších skupinek, dát jim 5 minut, aby vymyslely, co vše o islámu vědí. Potom společně tyto informace proberou, případně je učitel doplní. Islám je po křesťanství druhé největší náboženství světa. Islám je převládající náboženství v Severní Africe, na Blízkém východě a některých částech Asie. Početné muslimské komunity se nachází v Čínské lidové republice, na Balkáně, ve východní Evropě a Rusku. Okolo 20% muslimů žije v arabských zemích, 30% na Indickém subkontinentu a 15,6% v Indonésii, kde žije nejvíce muslimů vůbec. Islám je založený na učení proroka Muhammada, žijícího v 7. století. Slovo islám znamená „podrobení se“ či odevzdání se Bohu. Arabského slovo pro Boha je Alláh. Vyznavači islámu se nazývají muslimové. Na světě žije asi 1 až 1,8 miliardy muslimů. Muslimové věří, že Bůh Muhammadovi zjevil Korán, který společně se Sunnou (Muhammadovy činy a slova) považují za základní prameny islámu. Muslimové pokládají Muhammada za proroka, stejně jako Adama, Noeho, Abraháma, Mojžíše nebo Ježíše. Muslimové jsou povinni dodržovat pět pilířů islámu (= pět povinností): vyznání víry a víra v jedinost Boží a božské poslání Muhammada (šaháda) modlitba (salát) - Islám předepisuje pět modliteb denně v konkrétním čase ve směru Meky půst (saum) - v měsíci Ramadánu se dodržuje od úsvitu do soumraku udílení almužny chudým (zakát) - náboženská daň, tyto prostředky se používají nejen charitativně, ale i k zajištění chodu muslimské obce pouť do Mekky (hadždž) - každý muslim by měl tuto pouť absolvovat alespoň jednou za život, umožňuje-li to jeho finanční situace a zdravotní stav Základní knihou islámu je Korán, veršovaná sbírka božích sdělení věřícím, kterou podle muslimů Muhammadovi nadiktoval prostřednictvím archanděla Gabriela sám Bůh. Skládá se ze 114 súr (skladeb), ty se dělí na jednotlivé verše (áje). Korán je rozdělen do čtyř období: První mekkánské období, Druhé mekkánské období, Třetí mekkánské období a Medínské období. Hadísy obsahují soubor učení, výroků a činů Muhammada, které byly sesbírány po jeho smrti. Uvádí se vždy, kdo takto svědčil, a existuje-li více verzí jedné události, jsou uvedeny všechny. Hadísy slouží jako pomocný nástroj k objasňování nejasných pasáží Koránu. Islám se dělí na dvě hlavní větve: sunna (asi 85% muslimů) a šía (asi 15% muslimů). Rozdělení nastalo v 7. století a jeho příčinou byla otázka nástupnictví ve vedení muslimské obce.
27
RAMADÁN Aktivita 2:
Dětem ukážeme obrázky s tématikou Ramadánu. Jejich úkolem bude vymyslet (pokud to nevědí), jak se asi Ramadán slaví, co lidé během něj dělají (použijte pracovní listy str. 29 - 31).
a – Korán, na kterém je položen tasbih nebo misbaha (obdoba křesťanského růžence), má 99 korálků (tolik existuje podle muslimské tradice jmén Alláha) b – hadždž - pouť do Mekky, Mekka a svatyně Ka‘ba patří k nejposvátnějším islámským místům. c – modlitba v mešitě d – tradiční sladkosti (líší se země od země) e – k večeři po přerušení půstu se sejde celá rodina a je servírována řada pokrmů f – přání k Ramadánu g – al-adhá - Svátek oběti, je náboženský svátek, během něhož se obětují zvířata coby připomínky na Ibrahímovu oběť berana Bohu. Při svátku se lidé modlí k Bohu a obětují různá zvířata, nejčastěji ovce nebo kozy Odkazy:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Isl%C3%A1m http://www.islamweb.cz/ http://www.svetova-nabozenstvi.cz/islam/ http://al-islam.cz/ http://cs.wikipedia.org/wiki/Ramad%C3%A1n http://islam.about.com/od/ramadan/f/ramadanintro.htm http://islam.mypage.cz/menu/pust/ramadan
28
RAMADÁN
a
b
29
c RAMADÁN
d
e
30
f RAMADÁN
g
31
RAMADÁN Aktivita 3:
Přednáška o Ramadánu Proč se slaví, jak se slaví. Muslimské dítě nebo host vypráví o tom, jak se slaví Ramadán v jeho zemi. Ramadán Ramadán (či ramazán) je devátý měsíc islámského kalendáře. Půst v tomto měsíci patří mezi pět pilířů islámu. Během tohoto měsíce prorok Muhammad obdržel první boží zjevení. Na paměť toho drží muslimové v měsíci ramadánu zvláštní půst (arabsky saum). Jeho smyslem je (pomocí dočasného zřeknutí se některých pozemských potřeb) přiblížit se více k duchovní podstatě islámu. Kdy nastává ramadán Islámský kalendář je lunární, tudíž je o 11 dní kratší než gregoriánský. Islámský měsíc trvá 29 či 30 dní, přibližnou dobu, kdy nastane Ramadán lze vypočítat, avšak pro stanovení začátku postního měsíce je nutné spatřit na obloze srpek nového měsíce. Během půstu Muslimové začínají svůj půst svoláváním na ranní modlitbu (fadžr), která probíhá při úsvitu. Poslední jídlo, které je servírováno před začátkem půstu, se nazývá suhúr. Během půstu je muslimům zakázano jíst, pít, kouřit, mít sexuální styk. Půst je ukončován svoláváním na večerní modlitbu – maghrib. První pokrm, který muslimové po skončení půstu jedí, se nazývá iftár. Základem iftáru jsou datle a voda nebo mléko. Tímto jídlem přerušoval svůj půst prorok Muhammad. Po modlitbě maghrib je servírováno mnoho pokrmů, jejichž druhy se liší oblast od oblasti. Ramadán je měsícem, během kterého jsou muslimové nabádáni ke zlepšení svého chování. Měli by se zdržet špatné mluvy, nadávání, pomlouvání. Je to také čas urovnat spory a zlepšit špatné vztahy. Muslimové konají více modliteb než obvykle, ať už dobrovolné modlitby během dne či noční modlitbu tarawíh. Během ramadánu by měl každý muslim přečíst celý Korán. Od půstu jsou osvobozeny těhotné a kojící ženy, nemocní lidé, lidé cestující na dlouhou vzdálenost. Nepostí se také děti do doby, než dosáhnou puberty. Dále je zakázáno postit se menstruujícím ženám a ženám v šestinedělí. Nejvýznamnějším časem v ramadánu je Lajlat al-Qadr. Muslimové věří, že během této noci byl poprvé proroku Muhammadovi zjeven Korán. Přesné datum není známo, je řečeno, že je to jedna z lichých nocí na konci Ramadánu, nepravděpodobněji noc na 27. Ramadán – v islámské časomíře začíná den západem slunce Po skončení Ramadánu nastává svátek Íd al-fitr, při kterém všichni, jež úspěšně prošli Ramadánem, hodují po tři týdny. Je také zvykem koupit si nové oblečení a děti dostávají drobné dárky.
Aktivita 4:
Výroba ramadánového kalendáře Materiál: 1 velká krabice o velikosti nejméně 25x36 cm (může být i větší), 30 malých zavíracích krabiček o velikosti nejméně 55 x 55 mm nebo jiné velikosti na malé dárečky, olejové barvy nebo vodovky, štětce, zlatá a stříbrná barva, nůžky Postup: Z velké krabice odstřihnete horní stranu na zavíraní, nakreslíte si na ni obrysy mešity kolem dokola a vystřihnete. Nezapomeňte si vystřihnout v krabici kolem dokola 30 okének stejné velikosti jako mají malé krabičky. Vnitřek krabice vymalujete tmavě modrou barvou nebo barvou, kterou si vyberete a pomalujte i malé krabičky tou samou barvou a nechte je zaschnout. Pak vymalujte mešitu, můžete namalovat i palmy, velbloudy, měsíc, hvězdy, modlícího se imáma. Můžete nalepit i různé verše z Koránu, nejlépe ve zlaté nebo stříbrné barvě. Na malé krabičky nakreslíme čísla od 1 do 30. Do každé krabičky dáme malé překvapení (sladkosti, malá hračka). Krabičky zastrkáme do vystříhaných otvorů, které jsme si předtím připravili.
33
RAMADÁN
Aktivita 5:
Zopakování získaných informací o Ramadánu i o islámu. (např. formou otázek nebo ukázáním obrázků).
34
RAMADÁN Aktivita 6:
Seznámení s arabským písmem a nácvik arabské kaligrafie
Přiklady arabské kaligrafie
35
RAMADÁN Arabština Arabština se vyvíjela od 4. Století, v současné době s ní na světě mluví přes 206 milionů osob. Za celý svůj vývoj se arabština změnila jen nepatrně, existuje však mnoho jejích dialektů, které se liší nejen slovní zásobou, ale i odchylkami ve výslovnosti. Arabské písmo Arabské písmo je písmem hláskovým, fonetickým. V písmu se vyskytují ligatury (svazování znaků). Většina písmen má 4 podoby, rozdílně se píší na začátku slova, uprostřed, na konci a samostatně. Abeceda má 28 základních písmen, nenajdeme v ní například písmeno P, V, Č. Arabšina se píše na rozdíl od češtiny zprava doleva. Arabská kaligrafie Arabská kaligrafie je umění krasopisu. Výhodou arabské kaligrafie je přirozená dispozice arabských znaků k ozdobnému psaní. Arabská kaligrafie se rozvíjela zejména na základě svaté knihy, tedy Koránu, který byl zapisován ozdobným písmem na pergamen. Postupem času se umění krasopisu začalo využívat také jako grafický a designový nástroj. S prvky kaligrafie se můžeme setkat i na různých obrazech, dekoračních předmětech, špercích apod.
36
NEMLUVA? VÝMLUVA! Cíl: Poskytnout informace o jazykových systémech, seznámení s vlivem kultury na jazyk (prolínání kultur), podnícení zájmu o cizí jazyky a cizí kulturu, představení zásad interkulturní komunikace s vybranými etniky, zvýšení tolerance při komunikaci s cizincem (zásady komunikace s cizincem) Počet účastníků: maximálně 30 Věk: minimálně 14 let Časová dotace: 150 minut 15 minut – uvedení do problematiky (aktivita 1) 25 minut – přednáška a prezentace o jazykových systémech (aktivita 2) 20 minut – seznámení se s mluvenou a psanou formou vybraných jazyků (praktická ukázka) (aktivita 3) 25 minut – přejatá slova v českém jazyce a jejich funkce – krátký kvíz (aktivita 4) 40 minut – interkulturní komunikace a její zásady a problém, rolová hra (aktivita 5) 25 minut – pravidla komunikace s cizincem (pro české účastníky), diskuse o obtížích při zvládání českého jazyka a z toho plynoucícho nedorozumění (pro účastníky cizího původu) (aktivita 6)
Aktivita 1:
uvedení do problematiky (brainstorming), děti pracují ve větších skupinách, odpovídají na např. na otázky - kolik jazyků na světě existuje, které jsou nejpočetnější, které jsou nejlehčí nebo nejtěžší
Aktivita 2:
přednáška a prezentace o jazykových systémech (kolik jazyků na světě existuje, jak se jazyky rozdělují…)
Aktivita 3:
a) dětem je ukázáno několik ukázek písma a ony musejí uhodnout, v jaké zemi se dané písmo používá
37
NEMLUVA? VÝMLUVA! a
b
c
d
e
38
NEMLUVA? VÝMLUVA! a b c d e
arabština hindština Čínština Řečtina hebrejština
b) Děti se seznámí s jazykolamy z některých cizích zemí, případně děti samy říkají jazykolamy, které pocházejí z jejich země a ostatní se je snaží zopakovat Anglicky: How much wood would a woodchuck chuck if a woodchuck could chuck wood? Německy: Fischers Fritz fischt frische Fische./In Ulm, um Ulm,und um Ulm herum. Rusky: Гордость города городом гордится./ Бомбардир бомбардировал Бранденбург. Japonsky: Basu gasu bakuhatsu! / Nama mugi, nama gome, nama tamago! Arabsky: Balah ta‘allaq taht qal‘it Halab./ Hadal mish mish mish min mish mishna Vietnamsky: Bà ba bé o bá n bá nh bèo bên bờ biê ̉ n ./ Con lươn nó luồn qua lườn. Mongolsky: Elee heree galuu gurav ereg ergeldene./ Teer tal deerh tavin tavan targan tarvaga yasan targan tavin tavan targan tarvaga ve?
Aktivita 4:
Formou krátkého kvízu děti se děti snaží odpovědět na otázky, které se vztahují k přejímaní slov v češtině Např. 1. Z jaké oblasti jsme přejali hodně slov z italštiny? a) z oblasti hudby b) z oblasti matematiky c) z oblasti módy 2. Slova z francouzštiny má čeština většinou v oblasti: a) v oblasti populární hudby, sportu a techniky b) v oblasti matematiky, filmu a módy c) v oblasti umění, diplomacii a módě 3. V době národního obrození přejímala čeština hlavně slova z: a) němčiny b) polštiny a ruštiny c) maďarštiny V češtině se ale objevují i slova, která pocházejí z exotičtějších jazyků. 4. Z jakých jazyků pocházejí následující slova (portugalština, arabština, portugalština, hebrejština, turečtina, čínština, indické jazyky, španělština): Kanibal Marmeláda Klobouk Alkohol Rámus Karafiát Kabát Kečup
39
NEMLUVA? VÝMLUVA! Aktivita 5:
Děti se krátce seznámí s pojmem interkulturní komunikace a se způsoby, jak komunikovat s cizinci. Poté bude následovat rolová hra, během níž si budou moct dané poznatky vyzkoušet v praxi…
Aktivita 6:
České děti se seznamují s pravidly komunikace s cizincem, děti s cizím původem vyprávějí o svých obtíží při osvojování českého jazyka (např. nejobtížnější české slovo, nepochopení plynoucí z podobnosti slov, slova v češtině mající jiný význam než v jejich jazyce apod.).
40
JE TO NEZVYK! Cíl: poskytnout informace o nejpočetnějších skupinách cizinců v Ústeckém kraji a jejich kultuře, uvědomění si vlastních předsudků, stereotypního pohledu na tyto kultury, podílet se na vybudování vztahu k vybraným cizineckým skupinám Počet účastníků: maximálně 30 Věk: minimálně 14 let Časová dotace: 150 minut 15 minut – uvedení do problematiky (aktivita 1) 10 minut – skupinová práce (popsat, co znám o vybrané skupině cizinců) (aktivita 2) 20 minut - prezentace vybraných cizineckých skupin a jejich kultury (aktivita 3) 40 minut – interkulturní kvíz (aktivita 4) 35 minut – příběhy hostů - cizinců a diskuze (aktivita 5) 20 minut – diskuze, přínos (aktivita 6)
Aktivita 1:
Uvedení do problematiků, formou otázek zjistit, jaké mají děti zkušenosti a znalosti o cizincích (počty cizinců, nejpočetnější komunity, informace z medií o cizincích), případně jaké ony samy mají zkušenosti s Čechy.
Aktivita 2:
Děti se rozdělí do skupin dle počtu prezentovaných cizineckých komunit. Každá skupina má za úkol sepsat, co o dané cizinecké komunitě ví.
Aktivita 3:
Děti prezentují, co vymyslely v předešlé aktivitě. Přednášející je doplňuje a případně některé informace opravuje. Přednášející má připraven i obrazový materiál, kterým doplňuje své vyprávění.
Aktivita 4:
Děti odpovídají na otázky, které se vztahují k životu, kultuře, zvyků cizinců z vybraných skupin (např. proč muslimové nejedí levou rukou....). Děti mohou pracovat jednotlivě nebo ve skupinách. Po každé otázce nebo na konci následuje krátká diskuze, během níž se informace uvedou na správnou míru nebo doplní. Interkulturní kvíz je však vystaven na práci s předsudky.
Aktivita 5:
Hosté vyprávějí své příběhy, děti mají možnost se ptát.
Aktivita 6:
Krátká diskuze s dětmi, o tom v čem pro ně byl přínosný tento modul, co nového se dozvěděly.
41
PORADNA PRO INTEGRACI
Velká Hradební 33, 400 01 Ústí nad Labem Tel./fax: 475 216 536, Web: www.p-p-i.cz
39
