SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.
Bakalářský studijní program:
Ekonomika a management
Studijní obor:
Účetnictví a finanční řízení podniku
MĚŘENÍ VYVOLANÝCH NÁKLADŮ ZDANĚNÍ V PRAXI BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Autor:
Alena SWIECHOVÁ
Vedoucí bakalářské práce:
Prof. Ing. Václav VYBÍHAL, CSc.
Znojmo, 2010
Poděkování
Ráda bych poděkovala panu prof. Ing. Václavu Vybíhalovi, CSc. za odbornou pomoc a vstřícný přístup, zároveň zástupcům podniků, kteří obětovali svůj čas na poskytnutí údajů pro zpracování této bakalářské práce.
Abstrakt Nutnost přizpůsobit se právním požadavkům daňového systému vyvolává u daňových poplatníků různé druhy nákladů. Tato bakalářská práce se zabývá měřením vyvolaných nákladů zdanění, tj. nákladů, které vznikají v souvislosti s povinností daň správně stanovit a odvést. Měření bylo provedeno ve vybraném souboru devíti podniků v okresech Ostrava a Olomouc se zaměřením na zpracovatelský průmysl. Byly zjišťovány náklady na zpracování daňového přiznání, vedení účetnictví a mzdové agendy. Pro účely měření byly dále zjišťovány výnosy z vybraných daní. Hodnocení efektivnosti daňového systému je prospěšné, jelikož dodatečně vynaložené náklady nadměrně zatěžují soukromý sektor a tím snižují jeho konkurenceschopnost.
Vyvolané náklady byly poměřovány se zjištěnými hodnotami výnosů na vybraných daních a dosažená úroveň podílu se pohybovala v intervalu od 1,27 % do 19,94 %.
Klíčová slova Daňový systém, vyvolané náklady zdanění, verifikace metodiky, zpracovatelský průmysl
Abstract The necessity of adapting to law requirements of tax system causes different types of costs for tax payers. This bachelor’s thesis deals with measuring compliance costs of taxation, i.e. costs, that arise in relation with obligation of determining and paying the tax properly. Measurement was conducted in a selected group of nine companies from Ostrava and Olomouc, which are focused on manufacturing. Costs of processing tax returns, managing accounting and wages administration were investigated in this thesis. Informations about revenues from taxes were also collected for the purpose of measuring. Evaluation of tax system efficiency is beneficial, because additional costs burden the private sector excessively, thereby reducing its competitiveness.
Compliance costs were measured against observed figures of returns from selected taxes, which resulted in level of ratios ranging from 1,27 % to 19,94 %.
Key words Tax system, compliance costs of taxation, verification of methodology, manufacturing
OBSAH 1
ÚVOD A CÍL PRÁCE ................................................................................................... 9
2
LITERÁRNÍ PŘEHLED .............................................................................................. 12
3
MATERIÁL A METODIKA ....................................................................................... 14 3.1
4
Materiál ................................................................................................................. 14
3.1.1
Náklady na zpracování daňových přiznání .................................................... 16
3.1.2
Náklady na vedení účetnictví ........................................................................ 17
3.1.3
Náklady na vedení mzdové agendy ............................................................... 18
3.2
Vyvolané náklady zdanění .................................................................................... 19
3.3
Ostatní sledované ukazatele .................................................................................. 19
VÝSLEDKY PRÁCE .................................................................................................. 21 4.1
Struktura výnosů z vybraných daní ...................................................................... 22
4.2
Náklady na zpracování daňových přiznání ........................................................... 27
4.3
Náklady na vedení účetnictví ................................................................................ 33
4.4
Náklady na vedení mzdové agendy ...................................................................... 39
4.5
Celkový přehled vyvolaných nákladů zdanění ..................................................... 46
5
ZÁVĚR......................................................................................................................... 55
6
SEZNAM LITERATURY ........................................................................................... 58
1
ÚVOD A CÍL PRÁCE
Daňový systém je nevyhnutelnou součástí moderní společnosti. Jeho hlavní znaky se podobají systémům většiny vyspělých zemí, především evropských. Společná vlastnost všech daní je fakt, že jejich správa a výběr jsou nákladné. Zdaňování soukromého sektoru plní významnou úlohu ve financování veřejných potřeb. Sledování efektivnosti zdanění je z pohledu ekonomického velmi důležité. Daňový systém musí být nastaven tak, aby nedocházelo k negativnímu chování daňových subjektů.
Kromě povinnosti daň odvést vznikají povinnosti se stanovením daně související. Daňový subjekt musí rovněž stanovit základ daně a vypočítat daňovou povinnost. Tím vznikají dodatečné náklady, které se dle daňové teorie nazývají administrativní. Dodatečné administrativní náklady se vyskytují v soukromém i veřejném sektoru a člení se na přímé a nepřímé. Přímé administrativní náklady zdanění vznikají ve veřejném sektoru. Náklady se týkají organizace daňového systému, evidence daňových subjektů, výběru a kontroly daní ze strany státní správy. Tyto náklady jsou evidovány státními institucemi a jsou snadno měřitelné.
V soukromém sektoru jsou sledovány nepřímé administrativní náklady zdanění, přičemž v odborné teorii se často používá pojem vyvolané náklady zdanění (Compliance Costs), neboť jejich existence je vyvolána existencí daňového systému. Tyto náklady, stejně jako přímé administrativní náklady, rostou se složitostí daně. V soukromém sektoru existují především náklady spojené se stanovením základu daně a následně daňové povinnosti, tj. zejména výdaje vynaložené na daňové poradce, vedení účetnictví včetně mzdové agendy, výdaje na hardware, software, školení spojené s nastudováním zákonů a jiné služby, které se přímo k vyvolaným nákladům zdanění vztahují. Jedná se o náklady, které mají přímou souvislost s povinností daň správně stanovit a odvést. Tyto výdaje mohou u podnikatelského subjektu vzniknout uvnitř vlastního podniku prostřednictvím zaměstnanců, avšak i zvenčí na základě spolupráce s externími poskytovateli služeb, zejména auditorů, daňových poradců a v menším měřítku externích účetních.
9
Dalším druhem nákladů, které mohou vzniknout, jsou náklady na distorze, způsobené změnami v relativních cenách, výnosech a užitcích při zavedení nové daně. Změny v legislativě, transformace zdanění či zavádění nových daní má vliv na chování daňových subjektů, jejichž cílem je snížení daňového zatížení na nejnižší možnou úroveň, popřípadě se zcela zdanění vyhýbají provedením substituce. Jejich orientace směřuje k náhradě spotřeby a výroby zboží jinými komoditami, méně zatíženými daněmi, například u spotřební daně, či volba více volného času na úkor práce po zavedení vyšších daní z příjmů. Příliš vysokým zatěžováním daňových subjektů vzniká nadměrné daňové břemeno, které způsobuje neefektivnost. Jediná daň, které se nadměrné daňové břemeno nedotýká, je daň paušální, která není distorzní a nevyvolává substituci.
Snížení administrativní zátěže pro poplatníky i státní správu by mohlo mít kladný vliv na ekonomiku a přispívat k hospodářskému růstu. Lze jej docílit zjednodušením legislativy, například zlepšením přehledností zákonů, snižováním počtu daní a odvodů či využíváním elektronické podpory správy daní. Právě elektronická komunikace státní správy s ostatními subjekty zaznamenala v posledních letech velký rozvoj. V roce 2002 Česká daňová správa zpřístupnila daňový portál, který umožňuje nejen zpracování různých daňových přiznání, ale daňový subjekt má možnost zřízení daňové schránky, kde sleduje pohyby svého daňového účtu i korespondenci s daňovým úřadem. Tím se výrazně změnil přístup k informacím a snížily náklady jak na straně daňových subjektů, tak státní správy. Počet uživatelů, komunikujících s daňovou správou elektronicky, stále roste. Zatímco v roce 2002 se uvádí počet elektronických podání ve stovkách uživatelů, v roce 2003 jich bylo přes 7 tisíc, v roce 2006 již přes 100 tisíc a v roce 2008 se očekávalo 0,5 milionu elektronických podání. Dalším krokem k úspoře nákladů bylo zavedení datových schránek v roce 2009, které jsou určeny k doručování dokumentů orgánů veřejné moci a k provádění úkonů vůči nim. Úkon učiněný prostřednictvím datové schránky má stejné právní účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný. Možnou nevýhodou pro daňové subjekty je povinné zřízení datových schránek ze zákona pro všechny právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku. Malé společnosti se bez ohledu na dosavadní způsob stanovení daňové povinnosti musí vybavit výpočetní technikou, která mu elektronickou komunikaci umožní. Na druhé straně je umožněno fyzickým osobám zřízení datové schránky na vlastní žádost. U jednotlivců je tedy na vlastním zvážení, jaká varianta výdajů je pro ně výhodnější.
10
Tato práce je orientována na měření a komparaci vyvolaných nákladů zdanění ve vybraných průmyslových podnicích v Ostravě a Olomouci, zaměřených na zpracovatelský průmysl, obory hutní, automobilový a strojírenský, za rok 2008.
Specifickou problematikou zkoumaných podniků, která má do určité míry i souvislost s úrovní vyvolaných nákladů zdanění, je dynamika průmyslové výroby ve zkoumaném období. Snižování dynamiky zaznamenával průmysl v ČR již od druhé poloviny roku 2006, avšak mohutný propad v posledních měsících roku 2008 nejenže vynuloval přírůstky průmyslové výroby předchozích třech čtvrtletí, ale na výsledku posledních tří let se podepsal tak výrazně, že „umazal“ celý přírůstek průmyslové výroby ČR od listopadu 2005. Slábnoucí zahraniční poptávka postihla bohužel nejvíce zakázky odvětví s předchozí nejvyšší dynamikou, která dlouhodobě táhla celý průmysl - výrobu automobilů a elektrotechnik. Automobilky dokázaly zčásti kompenzovat výpadek exportních zakázek prodejem na domácím trhu (např. v září 2008, při propadech prodejů nových aut v Německu či ve Španělsku, vzrostl prodej osobních automobilů na českém trhu meziročně o 10 %). Za celý rok 2008 vzrostl v ČR prodej nových vozů o 8,4 %. Většina odvětví ve zpracovatelském průmyslu nezopakovala silný výkon z roku 2007 - deset ze čtrnácti zpracovatelských odvětví vykázalo v roce 2008 meziročně nižší objem produkce. K největšímu poklesu došlo v dřevařském průmyslu (-11,6 %), ze “silných“ zpracovatelských odvětví klesla produkce aut (-0,4 %) a hutnictví (-2,5 %).
Cílem bakalářské práce je kvantifikovat vyvolané náklady zdanění ve vybraném souboru průmyslových podniků pomocí metodiky měření vyvolaných nákladů zdanění a nalézt příčiny vývoje zjištěných skutečností.
.
11
2
LITERÁRNÍ PŘEHLED
Na problematiku vyvolaných nákladů zdanění zaměřil svou pozornost již v 18. století Adam Smith [4], který podotýká, že vyvolané náklady zdanění se rovnají takové výši nákladů, která by daňovým poplatníkům nevznikla, pokud by daňový systém neexistoval.
Podle Vybíhala [6] je existence daňového systému nezbytným faktorem fungování národního hospodářství moderní společnosti. V rámci efektivnosti je třeba poměřit výnos daňového systému s náklady, které je nezbytně nutné vynaložit na jeho fungování, tj. především na výběr, správu a vymáhání daní. V daňové teorii jsou rozlišovány administrativní náklady, které nese veřejný sektor a náklady vyvolané, které nese soukromý sektor.
Pudil a kol. [3] uvádějí, že vyvolané náklady týkající se daňových subjektů mohou mít povahu jak nákladů, kterým se nelze vyhnout a které jsou neoddělitelně spjaty s existencí příslušné daně, nebo jde o náklady, které nejsou nutně součástí existence určité daně. Jako příklad vyvolaných nákladů, kterým se nelze vyhnout, lze uvést operace, kterými se účetní hospodářský výsledek upravuje na daňový základ.
Povinnost vést účetnictví (resp. daňovou evidenci) je bezprostředně svázána s podnikatelskou činností a dalo by se na první pohled říci, že nejužší vztah bude mít účetní agenda s důchodovými daněmi, kterým podnikatelské zisky podléhají, jak dále uvádějí Pudil a kol. [3]. Prakticky však, je-li subjekt zaregistrován zároveň jako plátce daně z přidané hodnoty, většinu informací, které jsou nezbytné k plnění povinností souvisejících s DPH, čerpá rovněž právě z účetnictví. Okrajově je v účetnictví zobrazována agenda související s daní silniční a dalšími majetkovými daněmi. Logicky je zde na místě otázka, zda účetnictví vede daňový subjekt kvůli svým daňovým povinnostem, nebo naopak díky tomu, že (z jiných důvodů) vede účetnictví, je schopen (lépe) stanovit základ daně a daň. Odpověď na tuto otázku je zároveň řešením problému, kolik procent z nákladů na vedení účetnictví lze považovat za vyvolaný daňový náklad.
12
Na světě je jen málo zemí, které mají časově náročnější daňový systém než Česká republika. Vyplývá to ze Studie Světové banky a PricewaterhouseCoopers, která se týká náročnosti placení daní a celkového daňového zatížení. Podniky v tuzemsku vyplňováním daňových přiznání a plněním všech daňových předpisů stráví 613 hodin ročně, což Česko řadí na 171. místo ze 183 sledovaných zemí. Nejlépe jsou na tom podle studie firmy na Maledivách a nejhůře v Brazílii. Česko se přitom ve srovnání s předchozím rokem zlepšilo a zkrátilo čas potřebný na splněný daňových povinností z předchozích 930 hodin díky zavedení elektronického podání DPH v lednu 2008. V celkovém hodnocení studie, jak snadno lze zaplatit daně, si ovšem ČR pohoršila na 121. místo z předchozího 118. místa. Země je přitom podle studie jednou z 45 zemí, které usnadnila placení daní. "Bohužel ale Česká republika nebyla tolik agresivní ve zlepšování systému než jiné země," uvedla ředitelka daňové a právní služby PwC Lenka Mrázová. Průměrná společnost podle studie ročně učiní 31 daňových plateb a stráví 286 hodin jejich výpočtem a placením. V EU je na tom s časovou náročností daňových přiznání hůře jen Bulharsko. Z ostatních zemí byly horší například Vietnam, Senegal, Bělorusko, Ukrajina nebo Kamerun. Naopak nejlépe jsou na tom vedle Malediv ve Spojených arabských emirátech, Singapuru, Lucembursku, Švýcarsku nebo Irsku. Časová náročnost přitom podle studie může souviset i s počtem a frekvencí daňových plateb, které musejí firmy každoročně provést. Neplatí to ovšem vždy, protože například tuzemsko se v počtu daňových plateb umístilo na 37. místě s 12 platbami ročně. Nejhůře dopadlo Rumunsko se 113 platbami ročně, [7].
Na základě mezinárodní komparace více jak dvaceti nejvýznamnějších studií provedených od 30. let minulého století konstatují Vítková a Vítek [5], že v ekonomickém výzkumu, zaměřeném na problematiku měření vyvolaných a administrativních nákladů, existuje základní konsensus o výhodách a nevýhodách využití různých metod měření a rovněž o jejich používání při konkrétních měřeních, přičemž naprosto převažující metodou je od druhé poloviny sedmdesátých let hromadný sběr dat založený na strukturovaných dotaznících rozesílaných poštou a pro zvýšení jejich věrohodnosti se často provádí i křížová kontrola pomocí jiné metody měření – nejčastěji s využitím detailních studií časové a finanční náročnosti při zpracování daňové agendy.
13
3
MATERIÁL A METODIKA
3.1
Materiál
Údaje pro zjišťování vyvolaných nákladů zdanění byly získány vlastním šetřením v souboru devíti podniků ze sekce zpracovatelského průmyslu. Data byla získána dotazováním přímo ve zkoumaných jednotkách pomocí dotazníku. Všechny zkoumané podniky jsou právnické osoby, z nichž 2 jsou akciové společnosti a ostatní jsou společnosti s ručením omezeným. Podniky A, B a C se zabývají povrchovou úpravou kovů převážně pro automobilový průmysl, podnik D výrobou plochého skla, podniky E, F a I výrobou kovodělných výrobků a do oboru hutního průmyslu patří podniky G a H. Průměrný počet pracovníků se pohyboval v rozpětí od 2 do 1651 pracovníků a na základě Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 (czechinvest.org) je možné rozdělit podniky na 2 velké (nad 250 zaměstnanců, obrat nad 50 mil. EUR), 3 střední (50-250 zaměstnanců, obrat 10-50 mil. EUR), 2 malé (10-50 zaměstnanců, obrat 2-10 mil. EUR) a 2 drobné (do 10 zaměstnanců a obrat do 2 mil. EUR).
Pro účely kvantifikace vyvolaných nákladů zdanění byly zjišťovány následující údaje: -
výnosy z vybraných daní a poplatků: •
daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků,
•
daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou,
•
pojistné na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti,
•
pojistné na veřejné zdravotní pojištění,
•
daň silniční,
•
daň z nemovitostí,
•
daň z příjmů právnických osob,
•
daň z přidané hodnoty, 14
-
•
spotřební daň,
•
clo,
•
poplatky,
•
ostatní daně, doměrky daní,
náklady na zpracování daňových přiznání: •
-
jsou zahrnovány ve výši 100 %,
náklady na vedení účetnictví: • jsou stanoveny na základě expertních odhadů ve výši 40 % celkových nákladů týkajících se vedení účetnictví,
-
náklady na vedení mzdové agendy: • tvoří náklady na zpracování přiznání k daním z příjmů ze závislé činnosti funkčních požitků, daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, dále výpočet a odvod záloh na daň z příjmů fyzických osob, pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Náklady byly stanoveny ve výši 20 %,
-
výnosy,
-
tržby,
-
náklady,
-
přidaná hodnota,
-
průměrný přepočtený počet pracovníků (informativní údaj).
Šetření probíhalo v období srpen až prosinec 2009, byla tedy zkoumána data za zdaňovací období roku 2008.
15
3.1.1 Náklady na zpracování daňových přiznání
V oblasti vyvolaných nákladů zdanění na zpracování daňových přiznání byly zjišťovány údaje: •
Nes – externí náklady na zpracování základu daně, daňových přiznání a na služby daňového poradenství,
•
Nds – náklady na daňový software, tzn. pořízení, aktualizaci či nájemné,
•
Ndip – náklady na zpracování základu daně a daňových přiznání interními pracovníky.
Vyvolané náklady zdanění z titulu zpracování daňových přiznání (Nd) zahrnují externí náklady na zpracování základu daně a daňových přiznání (Nes), náklady na daňový software (Nds) a náklady na zpracování základu daně interními pracovníky (Ndip). Náklady byly zahrnuty ve výši 100 % dle vzorce:
Nd = Nes + Nds + Ndip
Externí náklady na zpracování základu daně a daňových přiznání jsou především služby daňových poradců, popřípadě jiného externího subjektu.
Náklady na daňový software vycházejí ze vstupní ceny a jsou časově rozlišeny na dobu 36 měsíců dle platného ustanovení zákona o daních z příjmů v roce 2008. Dalšími zjišťovanými údaji byly náklady na update, upgrade, případně nájemné softwaru.
Náklady na zpracování základu daně a daňových přiznání interními pracovníky zahrnují mzdové náklady, spotřebu energie a materiálu, poplatky za výkony spojů, zejména telefonní
16
poplatky a internetové připojení, náklady na školení a kurzy vztahující se k problematice daní, podíly na odpisech budovy nebo nájemné, podíl odpisů ze vstupní ceny počítače, resp. jejich souboru. Podíl nákladů na daňový hardware byl stanoven ze vstupní ceny a procenta, které se vztahuje k účelům výpočtu daňových přiznání, a s přihlédnutím na zákon o dani z příjmů (Příloha č.1 ZDP, v níž je hardware zařazen do 1. odpisové skupiny a odepisuje se 3 roky), byla aplikována 1/3 zjištěné hodnoty.
3.1.2 Náklady na vedení účetnictví
V oblasti vyvolaných nákladů zdanění na vedení účetnictví byly zjišťovány údaje: •
Neú – externí náklady na vedení účetnictví,
•
Nús – náklady na účetní software, jeho pořízení, aktualizaci či nájemné,
•
Núip – náklady na vedení účetnictví interními pracovníky.
Vyvolané náklady zdanění z titulu zpracování vedení účetnictví (Nú) zahrnují externí náklady na vedení účetnictví (Neú), náklady na účetní software (Nús) a náklady na vedení účetnictví interními pracovníky (Núip). Náklady byly zahrnuty ve výši 40 % dle:
Nú = 0,4 (Neú + Nús + Núip)
Externí náklady na vedení účetnictví zahrnují veškeré služby v účetní oblasti, které jsou zajišťovány dodavatelským způsobem, a podnikatelské subjekty zpravidla nemají s vedením účetnictví jiné interní náklady.
U nákladů na účetní software bylo sledováno používání vlastního, resp. pronajatého softwaru. Vlastní software byl rozlišen na dobu 36 měsíců dle platného ustanovení zákona o daních z příjmů. Software, který byl pronajatý, byl zahrnut do nákladů částkou odpovídající ročnímu nájemnému. Byl sledován rovněž roční update/upgrade. 17
Náklady na vedení účetnictví interními pracovníky zahrnují mzdové náklady, spotřebu energie a materiálu, poplatky za výkony spojů (telefon a internet), náklady na školení a kurzy v oblasti účetnictví, podíly na odpisech budovy nebo nájemné, podíl odpisů ze vstupní ceny počítače, resp. jejich souboru. Podíl nákladů na účetní hardware byl stanoven ze vstupní ceny a procenta, které se vztahuje k vedení účetnictví a s přihlédnutím na zákon o dani z příjmů byl uplatněn odpis na 3 roky.
3.1.3 Náklady na vedení mzdové agendy
V oblasti vyvolaných nákladů zdanění na vedení mzdové agendy byly zjišťovány údaje: •
Nem – externí náklady na vedení mzdové agendy,
•
Nms – náklady na mzdový software, jeho pořízení, aktualizaci či nájemné,
•
Nmip – náklady na vedení mzdové agendy interními pracovníky.
Vyvolané náklady zdanění z titulu zpracování vedení mzdové agendy (Nma) zahrnují externí náklady na mzdové účetnictví (Nem), vynaložené náklady na mzdový software (Nms) a náklady na vedení mzdové agendy interními pracovníky (Nmip). Náklady byly zahrnuty ve výši 20 % dle:
Nma = 0,2 (Nem + Nms + Nmip)
Externí náklady na vedení mzdové agendy jsou zajišťovány dodavatelským způsobem a podnikatelské subjekty zpravidla nemají další náklady s vedením této agendy.
U nákladů na mzdový software bylo sledováno používání vlastního, resp. pronajatého softwaru. Vlastní software byl rozlišen na dobu 36 měsíců dle platného ustanovení zákona o daních z příjmů. Pronajatý software byl zahrnut do nákladů částkou odpovídající ročnímu nájemnému. Také zde byl sledován roční update/upgrade. 18
Rozhodující náklady na vedení mzdového účetnictví interními pracovníky zahrnují mzdové náklady, spotřebu energie a materiálu, poplatky za výkony spojů (telefon a internet), náklady na školení a kurzy v oblasti mzdového účetnictví, podíly na odpisech budovy nebo nájemné, podíl odpisů ze vstupní ceny počítače, resp. jejich souboru. Podíl nákladů na mzdový hardware byl stanoven ze vstupní ceny a procenta, které se vztahuje k vedení mzdové agendy a s přihlédnutím na zákon o dani z příjmů byl uplatněn odpis na 3 roky.
3.2
Vyvolané náklady zdanění
Základní vztah pro výpočet podílu celkových vyvolaných nákladů zdanění je:
Nvz = Nd + Nú + Nma
Dle metodického postupu představují celkové vyvolané náklady zdanění (Nvz) vyvolané náklady zdanění z titulu zpracování daňových přiznání ve výši 100 % (Nd), vedení účetnictví ve výši 40% (Nú) a náklady z titulu vedení mzdové agendy (Nma) v úrovni 20 %. Upravený vzorec s využitím indexů v procentním vyjádření lze znázornit takto:
Nvz = 100Nd + 40Nú + 20Nma
3.3
Ostatní sledované ukazatele
-
Podíl vyvolaných nákladů zdanění (Nvz) na výnosech z vybraných daní (Vdp): (Nvz / Vdp) * 100 [%]
19
-
Podíl vyvolaných nákladů zdanění (Nvz) na výnosech (V) (Nvz / V) * 100 [%]
-
Podíl vyvolaných nákladů zdanění (Nvz) na tržbách (T) (Nvz / T) * 100 [%]
-
Podíl vyvolaných nákladů zdanění (Nvz) na nákladech (N) (Nvz / N) * 100 [%]
20
4
VÝSLEDKY PRÁCE
Tato část práce zahrnuje výsledky měření zjištěné v devíti průmyslových podnicích na Moravě, v okresech Ostrava a Olomouc, za rok 2008. Všechny podnikatelské subjekty, které byly předmětem zkoumání, jsou měsíčními plátci daně z přidané hodnoty, vyjma subjektu D, který je čtvrtletním plátcem daně z přidané hodnoty. Podniky G a H jsou významnými exportéry hutního průmyslu, uplatňující nárok na odpočet daně na vstupu, která převyšuje souhrn daně na výstupu z důvodu osvobození vývozu od povinnosti uplatnit daň na výstupu.
Výsledky práce jsou prezentovány v tabulkách a grafech. První část je zaměřena na zjištění struktury výnosů z vybraných daní u jednotlivých podniků ve zkoumaném souboru, dále charakteristika podnikatelských subjektů podle výnosů, tržeb, nákladů a průměrného přepočteného počtu zaměstnanců ve sledovaném roce. Následuje kvantifikace vyvolaných nákladů na zpracování daňových přiznání, náklady na vedení účetnictví a na vedení mzdové agendy a celkový přehled vyvolaných nákladů zdanění všech zkoumaných subjektů. V další části byl zjišťován podíl celkových vyvolaných nákladů jednotlivých podniků na výnosech z vybraných daní. Závěr je věnován měření podílů vyvolaných nákladů zdanění na dosažené úrovni výnosů, tržeb a nákladů u zkoumaného souboru podniků.
21
4.1
Struktura výnosů z vybraných daní
Tab. 1: Struktura výnosů z vybraných daní (Vdp) v rámci sledovaného souboru průmyslových podniků (v tis. Kč) Firma, A ukazatel 1 335 DPFO 1 279 DPFOS 4 493 PS 1 784 PZ 29 DS 7 DN 5 868 DPPO 3 114 DPH 0 SpD 0 C 11 P 0 DO ∑ Vdp 17 920 Zdroj: vlastní šetření
B
C
1 863 895 5 865 2 081 35 105 3 523 7 093 0 0 26 0 21 486
1 974 757 7 012 2 792 48 22 116 7 390 0 0 26 0 20 137
G
H
D
E 13 0 56 22 1 0 0 36 0 0 3 0 131
480 8 2 081 827 3 0 858 3 000 0 0 60 0 7 317
Tab. 1 - pokračování Firma, F ukazatel 419 DPFO 5 DPFOS 2 214 PS 881 PZ 3 DS 0 DN 0 DPPO 3 239 DPH 0 SpD 0 C 18 P 0 DO ∑ Vdp 6 779 Zdroj: vlastní šetření
163 920 155 151 786 52 560 41 2 087 228 760 - 1 203 054 0 0 3 393 2 039 598 313
-
22
64 260 25 59 763 20 715 37 399 0 41 631 0 0 546 63 104 177
∑
I 65 0 501 199 39 9 0 405 0 0 7 0 1 225
234 329 3 124 233 771 81 861 236 2 629 239 125 - 1 220 408 0 0 4 090 2 102 419 141
Vysvětlivky: DPFO - daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti; DPFOS - daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou; PS - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti; PZ - pojistné na veřejné zdravotní pojištění; DS - daň silniční; DN - daň z nemovitostí; DPPO - daň z příjmů právnických osob; DPH - daň z přidané hodnoty; SpD - spotřební daň; C - clo; P - poplatky; DO - ostatní daně, doměrky daní aj.; ∑ Vdp - struktura výnosů vybraných daní.
Z tab. 1 vyplývá, že souhrn výnosů z vybraných daní je záporný, jedná se tedy o nadměrný odpočet na daních, které podniky vykázaly. Důvodem jsou nadměrné odpočty na dani z přidané hodnoty především u podniku G a v menší míře u podniku H, kteří z titulu vývozu zboží do zahraničí osvobozeného od povinnosti uplatnit daň na výstupu uplatnili nárok na odpočet daně z přidané hodnoty ve výši 1 244,6 mil. Kč. Největší podíl na vybraných daních měl podnik H, jehož daňové odvody činily 104,2 mil. Kč, následují podniky B, C a A, jejichž podíl na vybraných daních je v rozmezí od 17,9 mil. Kč do 21,5 mil. Kč, pod 10 mil. Kč na vybraných daních se zařadily podniky E, F a I a to v rozmezí od 1,2 mil. Kč do 7,3 mil. Kč. Podnik G vykazuje přeplatky na daních z titulu vysoké exportní výkonnosti, kde podíl daně z přidané hodnoty na vstupu převyšuje daň na výstupu z titulu již avizovaného osvobození daně u vývozu zboží. 23
Graf 1: Podíl jednotlivých daní a poplatků poplatk na celkových výnosech z vybraných daní v rámci sledovaného souboru průmyslových pr podniků (v %)
100 50
55.91
57.05
55.77 0.75
19.53 0.06 0.63
0.00 0.00 0.98 0.50
0 %
-50 -100 -150 -200 -250 -300
-291.17 DPFO DPFOS PS
PZ
DS
DN DPPO DPH
SpD
C
P
DO
Ukazatel
m největší podíl daň z příjmů právnických osob, daň da z příjmů Z hlediska jednotlivých daní měly fyzických ých osob ze závislé činnosti innosti a pojistné na sociální zabezpečení zabezpeč a státní politiku zaměstnanosti stnanosti a to velmi podobnými částkami v rozmezí od 233,8 mil. Kč K do 239,1 mil. Kč. Na těchto chto uvedených vybraných daních měl m největší tší podíl podnik G, a to na dani z příjmů právnických osob, ve výši 228,8 mil. Kč, na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti 163,9 mil. Kč a na pojistném na sociální zabezpečení zabezpe 151,8 mil. Kč. č. Dalším významným výnosem je pojistné na veřejné veř zdravotní pojištění ní ve výši 81,9 mil. Kč, Kč ze kterého více než 64 % odvedl opětt podnik G.
Na poplatcích bylo vybráno 4,1 mil Kč, K kde kromě ostatních běžných žných správních poplatků poplatk se ve větší mířee odrazily poplatky za znečištění zne ní ovzduší, kterými jsou zatíženy hutní podniky G a H.
24
Na dani z příjmů fyzických osob vybírané srážkou bylo odvedeno 3,1 mil. Kč, z čehož 41 % bylo odvedeno podnikem A, téměř 29 % podnikem B a 24 % podnikem C, které ve sledovaném období vyplácely podíly na zisku. Odvedená daň je tedy z podstatné části srážkou daně z podílu na zisku vyplacených společníků.
Ostatní daně a poplatky byly pod hranicí 3 mil. Kč, a to daň z nemovitostí, která činila 2,6 mil. Kč, z níž téměř 80 % odvedla společnost G. Dále ostatní daně a doměrky daní, které činily 2,1 mil. Kč, s největším podílem podniku G, a to 2,04 mil. Kč, což představuje 97 % těchto vybraných daní. Společně s podnikem H odvádějí jako jediní ze sledovaného souboru podniků ekologické daně zahrnované v tab. 1 do ostatních daní. Nejmenší podíl na vybraných daních měla daň silniční ve výši 236 tis. Kč. Většina zkoumaných podniků upřednostňuje pro nákladní přepravu externích dopravních společností.
Daň z přidané hodnoty byla vykázána záporně u společností G a H a tím ovlivnila velmi výrazně celý výsledek, poněvadž nadměrný odpočet této daně převažuje nad daněmi vybranými i v celkovém hodnocení výnosů z vybraných daní. Jelikož má smysl zkoumat pouze vybrané daně, následující tabulka a graf jsou zobrazeny bez vlivu daně z přidané hodnoty.
25
Tab. 2: Přehled struktury výnosů z vybraných daní (Vdp) v rámci sledovaného souboru průmyslových podniků bez vlivu DPH (v tis. Kč) Firma, A ukazatel DPFO 1 335 DPFOS 1 279 PS 4 493 PZ 1 784 DS 29 DN 7 DPPO 5 868 SpD 0 C 0 P 11 DO 0 Vdp 14 806 Zdroj: vlastní šetření
B
C
D
E
1 863 895 5 865 2 081 35 105 3 523 0 0 26 0 14 393
1 974 757 7 012 2 792 48 22 116 0 0 26 0 12 747
G
H
419 5 2 214 881 3 0 0 0 0 18 0
163 920 155 151 786 52 560 41 2 087 228 760 0 0 3 393 2 039
64 260 25 59 763 20 715 37 399 0 0 0 546 63
65 0 501 199 39 9 0 0 0 7 0
234 329 3 124 233 771 81 861 236 2 629 239 125 0 0 4 090 2 102
Vdp 3 540 Zdroj: vlastní šetření
604 741
145 808
820
801 267
13 0 56 22 1 0 0 0 0 3 0 95
480 8 2 081 827 3 0 858 0 0 60 0 4 317
Tab. 2 - pokračování Firma, ukazatel DPFO DPFOS PS PZ DS DN DPPO SpD C P DO
F
26
∑
I
Graf 2: Podíl jednotlivých daní a poplatků poplatk na celkových výnosech z vybraných daní v rámci sledovaného souboru průmyslových pr podniků bez vlivu DPH (v %)
29.24
29.84
29.18
30 25 20 %
15
10.22
10 5
0.39
0.03 0.33
0.00 0.00 0.51 0.26
0 DPFODPFOS PS
PZ
DS
DN DPPO SpD
C
P
DO
Ukazatel
Tab. 2 byla zpracována bez vlivu nadměrného nadm odpočtu daně z přidané řidané hodnoty, hodnoty vykazující záporný stav, z důvodu vodu získání reálného pohledu na zkoumaná data. Graf 2 vypovídá o stejnoměrně rozložených odvodech na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, pojistném na sociální zabezpečení zabezpe a dani z příjmů právnických ch osob, které tvoří tvo společně 88 % z celkově vybraných daní. Nezanedbatelná částka byl i odvod na pojistné na veřejné ve zdravotní pojištění, ní, který v tomto případě představoval podíl 10 %. Ostatní daně dan se jednotlivě pohybovaly pod 1 % z celkově celkov vybraných daní.
27
4.2
Náklady na zpracování daňových přiznání
Tab. 3: Přehled o úrovni externích nákladů na zpracování základu daně, daňových přiznání a na služby daňového poradenství (Nes) ve zkoumaném souboru průmyslových podniků (v Kč) Firma, ukazatel
A
75 000 Nes Zdroj: vlastní šetření
B
C
D
E
65 000
65 000
5 000
60 000
G
H
I
∑
849 600
350 000
0
1 529 600
Tab. 3 - pokračování Firma, ukazatel
F
60 000 Nes Zdroj: vlastní šetření
Externích služeb pro zpracování daňových přiznání a daňového poradenství využily všechny podniky, vyjma podniku I, který využívá svých zaměstnanců. Celkově vynaložené náklady na externí daňové služby činily 1 529 600 Kč. Podniky G a H využívaly tyto služby ve značné míře, jednak pro účely zpracování daňových přiznání, zároveň také k řešení implementace daňových zákonů a zpracování metodiky pro zaměstnance.
Tab. 4: Přehled o úrovni nákladů vynaložených na pořízení a aktualizaci, resp. nájemného na daňový software (Nds) ve zkoumaném souboru průmyslových podniků (v Kč) Firma, ukazatel
A
B
C
D
E
0 0 0 0
0 0 0 0
0 0 0 0
0 0 0 0
0 0 0 0
∑Nds 0 Zdroj: vlastní šetření
0
0
0
0
Cv Or Ur Njr
28
Tab. 4 - pokračování Firma, ukazatel
G
H
0 0 0 0
0 0 0 0
0 0 0 0
1 200 400 800 0
1 200 400 800 0
∑ Nds 0 Zdroj: vlastní šetření
0
0
1 200
1 200
Cv Or Ur Njr
I
∑
F
Vysvětlivky: Cv - vstupní cena daňového softwaru; Or - roční odpis (časové rozlišení na 3 roky); Ur - roční update, resp. upgrade; Njr - roční nájemné; ∑ Nds - celkové náklady na pořízení, aktualizaci nebo nájemné daňového softwaru.
Využití daňového softwaru je odrazem nákladů na externí daňové služby. Ze všech podniků investoval do daňového softwaru pouze podnik I. Částka 1 200 Kč je poměrná část nákladů na pořízení jednoduchého kompletního daňového a účetního softwaru dostačujícího pro potřeby firmy.
29
Tab. 5: Přehled o úrovni nákladů z titulu zpracování daňových přiznání interními pracovníky (Ndip) v rámci sledovaného souboru průmyslových podniků (v Kč) Firma, ukazatel
A
B
C
D
E
0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0
∑Ndip 0 Zdroj: vlastní šetření
0
0
0
0
G
H
I
∑
Nm Nsp Nk Ob Hd Pd (%) Or
Tab. 5 - pokračování Firma, ukazatel
F 0 0 0 0 0 0 0
168 000 20 400 8 400 20 160 0 0 0
110 000 15 000 10 000 20 000 0 0 0
33 480 2 100 1 000 1 560 3 500 10 117
311 480 37 500 19 400 41 720 3 500 x 117
∑Ndip 0 Zdroj: vlastní šetření
216 960
155 000
38 257
410 217
Nm Nsp Nk Ob Hd Pd (%) Or
Vysvětlivky: Nm - mzdové náklady; Nsp - spotřeba energie, materiálu, výkony spojů (telefon, internet); Nk - náklady na školení a kurzy; Ob - podíl na odpisech budov nebo nájemné; Hd - hardware (vstupní cena souboru počítačů); 30
Pd - procento, kterým byl hardware používán pro zpracování daňových přiznání; Or - podíl odpisů ze vstupní ceny počítače (1/3 při odpisech na 3 roky); ∑ Ndip - celkové náklady z titulu zpracování daňových přiznání interními pracovníky.
Vlastní zaměstnance ke kompletnímu zpracování základu daně včetně daňových přiznání využívá pouze podnik I. Zaměstnanci podniků G a H provádějí výpočet daně přidané hodnoty a zpracovávají podklady pro stanovení základu daně ostatních daňových povinností. Interní mzdové náklady na zpracování daňových přiznání činily 76 % celkových interních nákladů.
Podíl na odpisech a nájemném činil celkem 10 %, z nichž pro podniky G a H jsou nákladem odpisy vlastních budov a podnik I využívá pronajaté prostory. Spotřebovaná energie, náklady na hovorné a spotřeba materiálu byly stanoveny částkou 37 500 Kč, což je 9 % interních nákladů. Náklady na školení z titulu změn daňových zákonů činily 19 400 Kč a jejich podíl na celkových interních nákladech činil necelých 5 %.
Téměř zanedbatelný je podíl na vstupní ceně hardwaru v podniku I, který byl pro účely daní využíván pouze z 10 % a po provedení časového rozlišení na 36 měsíců je výše nákladu na daňový hardware 117 Kč.
Tab. 6: Celkový přehled o vyvolaných nákladech zdanění z titulu zpracování daňových přiznání (Nd) v rámci zkoumaného souboru průmyslových podniků (v Kč) Firma, ukazatel
A
75 000 Nes 0 Nds 0 Ndip 75 000 ∑Nd Zdroj: vlastní šetření
B
C
65 000 0 0 65 000
65 000 0 0 65 000
31
D 5 000 0 0 5 000
E 60 000 0 0 60 000
Tab. 6 - pokračování Firma, ukazatel
F
G
60 000 Nes 0 Nds 0 Ndip ∑Nd 60 000 Zdroj: vlastní šetření
849 600 0 216 960 1 066 560
∑
H
I
350 000 0 155 000 505 000
0 1 200 38 257 39 457
1 529 600 1 200 410 217 1 941 017
Vysvětlivky: zpra základu daně, daňových přiznání iznání a na služby daňového da Nes - externí náklady na zpracování poradenství celkem;; Nds - celkové náklady na pořízení, poř aktualizaci nebo nájemné daňového ového softwaru; softwaru Ndip - celkové náklady z titulu zpracování daňových da přiznání iznání interními pracovníky; pracovníky ∑Nd - náklady z titulu zpracování daňových da přiznání celkem.
Graf 3: Přehled ehled o úrovni externích nákladů, náklad nákladů vynaložených na daňový da software a nákladů náklad z titulu zpracování daňových přiznání iznání interními
Struktura
pracovníky (v %) % 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% A
B Nes
C
D
E Podnik Nds 32
F
G
H Ndip
I
Tab. 6 obsahuje celkové shrnutí vyvolaných nákladů zdanění na zpracování daňových přiznání externím způsobem, náklady na daňový software a interní náklady. Ve sledovaném souboru podniků činily tyto náklady celkem 1 941 017 Kč a do celkových vyvolaných nákladů zdanění jsou zahrnuty v celkové výši. Největší podíl na nákladech z titulu zpracování daňových přiznání byly externí náklady, které tvoří téměř 80 % z celku, podniky tedy preferují využívání služeb externích daňových poradců před výdaji na vlastní zaměstnance. Přesto podniky G, H a I náklady na interní pracovníky vykazují a to u podniků G a H z důvodu velkého objemu výkonů a nutnosti zpracovávání podkladů pro stanovení základu daně a podniku I, který má k tomuto účelu pouze vlastní zaměstnance.
Graf 3 porovnává v procentním vyjádření jednotlivé náklady k nákladům celkovým. Podniky A až F spolupracují v oblasti daňových přiznání pouze s externími dodavateli služeb, podnik G má podíl externích nákladů k interním shodný s celkovým průměrem sledovaného souboru, podnik H má podíl na externích nákladech 70 % a 30 % tvoří interní náklady. Podnik I vykazuje pouze interní náklady, a to téměř 100 % a nepatrná část byla investována do daňového softwaru.
4.3
Náklady na vedení účetnictví
Tab. 7: Přehled o úrovni externích nákladů na vedení účetnictví (Neú) v rámci zkoumaného souboru průmyslových podniků (v Kč) Firma, ukazatel
A
B
C
D
E
0 Neú Zdroj: vlastní šetření
0
0
12 000
84 000
G
H
I
∑
0
3 600 000
0
3 780 000
Tab. 7 - pokračování Firma, ukazatel
F
84 000 Neú Zdroj: vlastní šetření
33
V tab. 7 jsou uvedeny náklady na vedení účetnictví dodavatelským způsobem. Této možnosti využily 4 podniky z celkového souboru zkoumaných subjektů, a to podniky D, E, F a H, z nichž pouze podnik D nemá žádné další výdaje vnitřního charakteru spojené s vedením účetní agendy. Celkové náklady na externí vedení účetnictví dosáhly ve sledovaném roce 3 780 000 Kč. Vysoký podíl na těchto výdajích má podnik H, u kterého je vedení účetnictví záležitostí její mateřské společnosti.
Tab. 8: Přehled o úrovni nákladů vynaložených na pořízení a aktualizaci účetního software (Nús) v rámci zkoumaného souboru průmyslových podniků (v Kč) Firma, ukazatel
A
B
C
D
E
22 800 7 600 0 0
32 000 10 667 6 400 0
51 000 17 000 12 850 0
0 0 0 0
12 332 4 111 2 700 0
∑Nús 7 600 Zdroj: vlastní šetření
17 067
29 850
0
6 811
Cv Or Ur Njr
Tab. 8 - pokračování Firma, ukazatel
F
G
H
I
∑
13 500 4 500 1 350 0
11 474 000 3 824 667 1 000 000 2 800 000
0 0 600 000 0
4 800 1 600 3 200 0
11 610 432 3 870 144 1 626 500 2 800 000
∑Nús 5 850 Zdroj: vlastní šetření
7 624 667
600 000
4 800
8 296 644
Cv Or Ur Njr
Vysvětlivky: Cv - vstupní cena účetního softwaru; Or - roční odpis (časové rozlišení na 3 roky); Ur - roční update, resp. upgrade; 34
Njr - roční nájemné; ∑ Nús - celkové náklady na pořízení, aktualizaci nebo nájemné účetního softwaru.
Náklady na účetní software vynaložily všechny společnosti vyjma podniku D, který měl veškeré náklady spojené s účetní agendou zahrnuty paušálně v jedné položce v oblasti externích nákladů. Celkově vynaložené náklady na účetní software u ostatních firem činily 8 296 644 Kč, z nichž nejvyšší náklady vykazuje podnik G a to ve výši 7 624 667 Kč, které vzhledem k velikosti podniku a jeho výkonům odpovídají skutečnosti, že podnik k vedení účetnictví nevyužíval externí subjekty, ale výhradně vlastní zaměstnance. Podnik H vykázal náklady ve výši 600 000 Kč a to jen na roční aktualizace účetního softwaru, jelikož majitelem licence softwaru je mateřská společnost, ve které má podnik H uživatelský přístup. Ostatní podniky investovaly do účetních softwarů sumy odpovídající programovému vybavení pro malé a střední firmy.
Tab. 9: Přehled o úrovni nákladů z titulu vedení účetnictví interními pracovníky (Núip) v rámci zkoumaného souboru průmyslových podniků (v Kč) Firma, ukazatel
A
B
C
D
E
502 200 36 000 1 000 44 000 83 000 100 27 667
495 720 42 000 2 400 53 700 42 000 80 11 200
453 600 33 600 3 100 54 000 38 514 80 10 270
0 0 0 0 0 0 0
162 000 25 600 0 45 333 22 826 80 6 087
∑Núip 610 867 Zdroj: vlastní šetření
605 020
554 570
0
239 020
Nm Nsp Nk Ob Hú Pú (%) Or
35
Tab. 9 - pokračování Firma, ukazatel
I
∑
G
H
102 600 32 000 2 000 81 600 47 011 70 10 969
5 400 600 360 000 30 000 700 000 450 000 100 150 000
1 950 000 160 000 35 000 200 000 190 000 100 63 333
234 360 14 700 0 10 920 24 500 70 5 717
9 301 080 703 900 73 500 1 189 553 897 851 x 285 243
∑Núip 229 169 Zdroj: vlastní šetření
6 640 600
2 408 333
265 697
11 553 277
Nm Nsp Nk Ob Hú Pú (%) Or
F
Vysvětlivky: Nm - mzdové náklady; Nsp - spotřeba energie, materiálu, výkony spojů (telefon, internet); Nk - náklady na školení a kurzy; Ob - podíl na odpisech budov nebo nájemné; Hú - hardware (vstupní cena souboru počítačů); Pú - procento, kterým byl hardware používán pro vedení účetnictví; Or - podíl odpisů ze vstupní ceny počítače (1/3 při odpisech na 3 roky); ∑ Núip - celkové náklady z titulu vedení účetnictví interními pracovníky.
Tab. 9 vyjadřuje náklady na interní vedení účetnictví a souvisejících potřeb nezbytných pro správu účetní agendy. Z celkové výše 11 553 277 Kč bylo vynaloženo nejvíce finančních prostředků na mzdové náklady, které činily 80 % z celku. Mzdové náklady jsou zároveň nejvýznamnější nákladovou položkou v rámci celého souboru nákladů na vedení účetnictví. Zatímco pro podnik D je větším přínosem externí dodavatel kompletních účetních služeb, ostatní podniky k vedení účetnictví využívají vlastních zaměstnanců. Podniky E, F a H navíc 36
pověřují i externí subjekty zejména k závěrečným účetním operacím a stanovení metodiky účetnictví. V porovnání s interními náklady na daňová přiznání jsou interní náklady na vedení účetnictví téměř třicetinásobné. Významnou nákladovou položkou byl také podíl na nájemném prostor a odpisy budov ve výši 10 % a podíl na spotřebě energií, materiálu a služeb spojů ve výši 6 %.
Méně významným nákladem se jeví podíl na vstupní ceně počítačů, a to 2,5 %, což odpovídá standardu snižování cen výpočetní techniky. Velmi malý podíl ve výši necelé 1 % tvoří náklady na školení a kurzy, ovšem podniky E, F a H mají školení zahrnuta v externích nákladech v rámci paušálních výdajů.
Tab. 10: Celkový přehled o vyvolaných nákladech zdanění z titulu vedení účetnictví (Nú) v rámci zkoumaného souboru průmyslových podniků (v Kč) Firma, ukazatel
A
B
C
D
E
0 7 600 610 867 618 467
0 17 067 605 020 622 087
0 29 850 554 570 584 420
12 000 0 0 12 000
84 000 6 811 239 020 329 831
Nú (40%SNú) 247 387 Zdroj: vlastní šetření
248 835
233 768
4 800
131 932
Neú Nús Núip ∑SNú
Tab. 10 - pokračování Firma, ukazatel
F
G
H
I
∑
84 000 5 850 229 169 319 019
0 7 624 667 6 640 600 14 265 267
3 600 000 600 000 2 408 333 6 608 333
0 4 800 265 697 270 497
3 780 000 8 296 644 11 553 277 23 629 921
Nú (40%SNú) 127 608 Zdroj: vlastní šetření
5 706 107
2 643 333
108 199
9 451 968
Neú Nús Núip ∑SNú
37
Vysvětlivky: Neú - externí náklady na vedení účetnictví; ú Nús - celkové náklady na pořízení, poř aktualizaci nebo nájemné účetního softwaru; oftwaru; Núip - celkové náklady z titulu vedení účetnictví ú interními pracovníky; ∑SNú - celkové náklady z titulu vedení účetnictví; Nú - podíl na celkových nákladech z titulu vedení účetnictví.
Graf 4: Přehled ehled o úrovni externích nákladů, náklad nákladů vynaložených na účetní ú
Struktura
software are a nákladů z titulu vedení účetnictví etnictví interními pracovníky (v %)
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% A
B
C Neú
D
E Podnik Nús
F
G
H
I
Núip
Tab. 10 je rekapitulací nákladů náklad na vedení účetnictví etnictví dodavatelským způsobem, zp nákladů na účetní software a nákladůů z titulu vedení účetnictví etnictví interními pracovníky. Porovnání nákladů náklad je zobrazeno v grafu 4,, ze kterého je patrná celková převaha evaha nákladů na vedení účetnictví v interních podmínkách. Vyšší externí náklady má podnik H, který jako dceřiný dce podnik zpracovává prvotní doklady pomocí vlastních zaměstnanců zam a poté je předává p k dalšímu zpracování mateřské ské společnosti. společ Společnost D pro účely ely vedení účetnictví úč nemá vlastní zaměstnance stnance a veškerou agendu zajišťuje zajiš uje externí subjekt. Podniky E a F stejně stejn jako podnik H 38
využívají kombinaci interního vedení účetnictví s externím, zde však převažují náklady na vlastní zaměstnance. Ve všech ostatních případech se zpracovávalo účetnictví výhradně interním způsobem.
Zatímco v případě nákladů na zpracování daňových přiznání je preferována spolupráce s externími dodavateli, jejichž náklady byly oproti mzdovým nákladům vlastních zaměstnanců v této oblasti pětinásobné, využití externích subjektů pro vedení účetnictví je méně než poloviční vůči sledovaným mzdovým nákladům. Z porovnání vyplývá příčina převažujícího zájmu o externí spolupráci v oblasti daní, kterou je vysoký stupeň zátěže při aplikaci daňových zákonů do praxe. Pro výpočet daňové povinnosti u jednotlivých daní je nutná spolupráce s kvalifikovanými odborníky v oblasti daňové problematiky.
V případě vedení účetnictví je odbornost účetních stále diskutovaná, přičemž v této oblasti není jednotný názor na požadovanou kvalifikaci. V podmínkách české legislativy není žádná profesní instituce v oblasti účetnictví zřízená zákonem, jako např. komora auditorů či komora daňových poradců. Z tohoto důvodu je částečně na intuici daňového subjektu, pro jakou formu vedení účetní agendy se rozhodne.
4.4
Náklady na vedení mzdové agendy
Tab. 11: Přehled o úrovni externích nákladů na vedení mzdové agendy (Nem) v rámci zkoumaného souboru průmyslových podniků (v Kč) Firma, ukazatel
A
B
C
D
E
0 Nem Zdroj: vlastní šetření
0
0
3 000
0
39
Tab. 11 - pokračování Firma, ukazatel
F
G
H
I
∑
0 Nem Zdroj: vlastní šetření
0
0
0
3 000
Z tab. 11 je zřejmé, že podniky nevyužily možnost vedení mzdové agendy externími subjekty vyjma podniku D, pro kterého je tato možnost výhodnější, jelikož zaměstnává pouze dva pracovníky.
Tab. 12: Přehled o úrovni nákladů vynaložených na pořízení a aktualizaci mzdového softwaru (Nms) v rámci zkoumaného souboru průmyslových podniků (v Kč) Firma, ukazatel
B
C
D
E
132 548 44 183 0 0
58 500 19 500 8 775 0
41 500 13 833 8 300 0
0 0 0 0
11 380 3 793 1 200 0
∑Nms 44 183 Zdroj: vlastní šetření
28 275
22 133
0
4 993
G
H
I
Cv Or Ur Njr
A
Tab. 12 - pokračování Firma, ukazatel
F
∑
12 000 4 000 1 200 0
1 260 000 420 000 210 000 600 000
785 000 261 000 150 000 0
4 800 1 600 1 000 0
2 305 728 767 909 380 475 600 000
∑Nms 5 200 Zdroj: vlastní šetření
1 230 000
411 000
2 600
1 748 384
Cv Or Ur Njr
Vysvětlivky: Cv - vstupní cena mzdového softwaru; 40
Or - roční odpis (časové rozlišení na 3 roky); Ur - roční update, resp. upgrade; Njr - roční nájemné; ∑ Nms - celkové náklady na pořízení, aktualizaci nebo nájemné mzdového softwaru.
Náklady na mzdový software činily ve sledovaném roce u všech zkoumaných podniků celkem 1 748 384 Kč, což je téměř pětinový náklad oproti nákladům na pořízení softwaru k vedení účetnictví. Ze společností, které pořizovaly mzdový software, pouze podnik A pořizoval mzdový i účetní program v roce 2008 společně s aktualizací pro tento rok. Z tohoto důvodu nevykázal žádné náklady na update, resp. upgrade. Podnik D mzdový software nepořizoval z důvodu zpracování agendy externím subjektem. Největší prostředky na mzdový software vynaložil podnik G, celkem 1 230 000 Kč a významnou částku investoval podnik H, celkem 411 000 Kč. Celkové náklady, vynaložené na pořízení, aktualizaci či nájemné mzdového softwaru, přepočtené u jednotlivých firem na pracovníka, se pohybovaly ve sledovaném roce od 123 Kč do 745 Kč na jednoho zaměstnance. Pořizovací náklady na mzdový software byly časově rozlišeny na 36 měsíců u všech zkoumaných subjektů pro účely objektivizace výstupních dat.
Tab. 13: Přehled o úrovni nákladů na vedení mzdové agendy interními pracovníky (Nmip) v rámci zkoumaného souboru průmyslových podniků (v Kč) Firma, ukazatel
A
B
C
D
E
259 200 48 000 0 16 800 49 917 100 16 639
307 800 48 000 3 000 32 400 18 000 100 6 000
324 000 51 000 4 400 94 000 33 337 100 11 112
0 0 0 0 0 0 0
32 400 12 800 2 900 22 667 22 826 20 1 522
∑Nmip 340 639 Zdroj: vlastní šetření
397 200
484 512
0
72 288
Nm Nsp Nk Ob Hú Pma (%) Or
41
Tab. 13 - pokračování Firma, ukazatel
F
G
H
I
∑
108 000 16 000 4 000 40 800 47 011 20 3 134
2 900 000 180 000 15 000 300 000 150 000 100 50 000
1 932 000 100 000 25 000 200 000 100 000 100 33 333
66 960 4 200 2 000 3 120 7 000 10 233
5 930 360 460 000 56 300 709 787 428 091 x 121 974
∑Nmip 171 934 Zdroj: vlastní šetření
3 445 000
2 290 333
76 513
7 278 420
Nm Nsp Nk Ob Hú Pma (%) Or
Vysvětlivky: Nm - mzdové náklady; Nsp - spotřeba energie, materiálu, výkony spojů (telefon, internet); Nk - náklady na školení a kurzy; Ob - podíl na odpisech budov nebo nájemné; Hú - hardware (vstupní cena souboru počítačů); Pú - procento, kterým byl hardware používán pro vedení mzdového účetnictví; Or - podíl odpisů ze vstupní ceny počítače (1/3 při odpisech na 3 roky); ∑ Nmip - celkové náklady z titulu vedení mzdového účetnictví interními pracovníky.
Tab. 13 zobrazuje náklady na vedení mzdové agendy interními pracovníky, jejichž celková výše činila 7 278 420 Kč za zkoumaný soubor celkem. I zde jsou zahrnuty do nákladů další výdaje spojené s činností z titulu vedení mezd. Mzdové náklady zaměstnanců tvořily přes 80 % celkových interních nákladů, což je podobný výsledek jako v případě interních nákladů na vedení účetnictví i nákladů na zpracování daňových přiznání.
42
V absolutním vyjádření činily interní mzdové náklady na vedení mzdového účetnictví celkem 5 930 360 Kč, mzdové náklady na vlastní zaměstnance z titulu vedení účetnictví 9 301 080 Kč a interní mzdové náklady na zpracování daňových přiznání 311 480 Kč. Z hlediska porovnání mzdových nákladů podniků jako celku jsou největší zátěží náklady na vedení účetnictví.
Téměř 10 % tvořily odpisy a nájemné budov, více než 6 % tvořil podíl na spotřebě energií, materiálu a služby telekomunikací. Využití výpočetní techniky bylo vykázáno necelými 2 %, ve výši 121 974 Kč, což je necelá polovina nákladů na pořízení hardwaru pro vedení účetnictví.
Tab. 14: Celkový přehled o vyvolaných nákladech zdanění z titulu vedení mzdového účetnictví (Nma) v rámci zkoumaného souboru podniků (v Kč) Firma, ukazatel
A
B
C
D
E
0 44 183 340 639 384 822
0 28 275 397 200 425 475
0 22 133 484 512 506 646
3 000 0 0 3 000
0 4 993 72 288 77 282
Nma 76 964 Zdroj: vlastní šetření
85 095
101 329
600
15 456
G
H
0 5 200 171 934 177 134
0 1 230 000 3 445 000 4 675 000
0 411 000 2 290 333 2 701 333
0 2 600 76 513 79 113
3 000 1 748 384 7 278 420 9 029 805
Nma (20%SNma) 35 427 Zdroj: vlastní šetření
935 000
540 267
15 823
1 805 961
Nem Nms Nmip ∑SNma
Tab. 14 - pokračování Firma, ukazatel Nem Nms Nmip ∑SNma
F
43
I
∑
Vysvětlivky: Nem - externí náklady na vedení mzdového účetnictví; ú Nms - celkové náklady na pořízení, po aktualizaci nebo nájemné mzdového ého softwaru; softwaru Nmip - celkové náklady z titulu vedení mzdové agendy interními pracovníky; pracovníky ∑SNma - celkové náklady z titulu vedení mzdové agendy; Nma - podíl na celkových nákladech z titulu vedení účetnictví .
Graf 5: Přehled ehled o úrovni mzdových externích externíc nákladů, nákladů ů vynaložených na mzdový software a nákladů náklad z titulu vedení mzdového účetnictví četnictví interními pracovníky (v %)
Struktura
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% A
B
C Nem
D
E Podnik
F
Nms
G
H
I
Nmip
Pro účely ely kvantifikace vyvolaných nákladů náklad zdanění z titulu vedení mzdové agendy bylo použito 20 % celkově vynaložených nákladů náklad v této zkoumané oblasti. Celková výše těchto t nákladů po redukci činí 1 805 961 Kč.
Podnik D jako jediný využil možnost spolupráce s externím dodavatelem služeb ve mzdové oblasti a jiné náklady spojené se mzdovou agendou neuvedl. 44
Ostatní podniky zpracovávaly mzdovou agendu výhradně prostřednictvím vlastních zaměstnanců. Celkové náklady na zpracování mezd se pohybovaly od 600 Kč do 935 000 Kč, avšak zajímavější srovnání je podíl těchto vyvolaných nákladů na jednoho zaměstnance. Například u podniků E a F, které mají velmi podobný předmět podnikání, zaměstnávají 40, resp. 45 pracovníků, činí přepočtený podíl na jednoho pracovníka u podniku E 386 Kč na rok a u podniku F 787 Kč, tedy dvojnásobek. Největší podíl na celkových přepočtených nákladech měl podnik I, a to 1 582 Kč na jednoho zaměstnance, který se s celkovým počtem zaměstnanců (10) řadí mezi drobné podniky.
V následující tabulce je kvantifikován souhrn všech tří zkoumaných oblastí, nyní se tedy nabízí ještě poslední zevrubné srovnání dle intenzity využití externích či interních služeb a investic do softwaru v jednotlivých zkoumaných oblastech. Největší nákladovou položkou pro podniky z titulu využití externích služeb bylo v oblasti vedení účetnictví, ve výši 3 780 000 Kč, další v pořadí bylo zpracování daňových přiznání, přičemž její výše činila 1 529 600 Kč. O externí služby v oblasti vedení mzdové agendy nebyl téměř žádný zájem. Tuto možnost využila jen jedna firma ze zkoumaného souboru podniků a náklady činily ve sledovaném období 3 000 Kč.
Co se týče softwarového vybavení, největší investice byly vloženy opět do vedení účetnictví. Náklady na účetní software činily 8 296 644 Kč. Další v pořadí byly náklady na mzdový software, které činily 1 748 384 Kč a nevýznamnou položkou je 1 200 Kč, které byly investovány do daňového softwaru a to jen u jediného podniku.
Na vyvolaných nákladech se v rámci všech tří zkoumaných oblastí největší mírou podílely náklady na vlastní zaměstnance. Tyto činily před korekcemi pro účely kvantifikace vyvolaných nákladů 11 553 277 Kč v případě vedení účetnictví, což je opět největší nákladovou položkou, dále 7 278 420 Kč v oblasti mzdového účetnictví a 410 217 Kč tvořily interní náklady z titulu zpracování daňových přiznání.
45
4.5
Celkový přehled vyvolaných nákladů zdanění
Tab. 15: Celkový přehled vyvolaných nákladů zdanění (Nvz) z titulu zpracování daňových přiznání (Nd), vedení účetnictví (Nú) a vedení mzdového účetnictví (Nma) v rámci zkoumaného souboru průmyslových podniků (v Kč) Firma, ukazatel Nd Nú Nma
A
B
C
D
E
75 000 247 387 76 964
65 000 248 835 85 095
65 000 233 768 101 329
5 000 4 800 600
60 000 131 932 15 456
∑Nvz 399 351 Zdroj: vlastní propočty
398 930
400 097
10 400
207 389
G
H
I
∑
Tab. 15 - pokračování Firma, ukazatel
F
Nd
60 000
1 066 560
505 000
39 457
1 941 017
Nú
127 608
5 706 107
2 643 333
108 199
9 451 968
35 427
935 000
540 267
15 823
1 805 961
∑Nvz 223 035 Zdroj: vlastní propočty
7 707 667
3 688 600
163 478
13 198 946
Nma
V tab. 15 jsou uvedeny vyvolané náklady, upravené k použití pro výpočet podílu vyvolaných nákladů zdanění na výnosech z vybraných daní (tab. 1), jedná se tedy o nejvýznamnější část výsledků měření. Celkové náklady ve všech zkoumaných oblastech činily souhrnně pro celý soubor podniků 13 198 946 Kč. Největší podíl na těchto nákladech byl zjištěn u nákladů na vedení účetnictví, které činily 71,61 %. Náklady na zpracování daňových přiznání pak 14,71 % a na vedení mzdové agendy bylo vykázáno 13,68 %.
46
Graf 6: Přehled struktury vyvolaných nákladů náklad zdanění z titulu zpracování daňových da přiznání (Nd),, vedení účetnictví ú (Nú) a mzdové agendy (Nma) v rámci
Struktura
jednotlivých podniků podnik (v %)
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% A
B
C
D
Nd
E Podnik Nú
F
G
H
I
Nma
Graf 6 znázorňuje podíl nákladů náklad na zpracování daňových přiznání, iznání, na vedení účetnictví ú a vedení mzdové agendy u jednotlivých firem, firem v procentním vyjádření ření. Z grafu lze dojít k závěru, ru, že ani jednotlivé firmy nevybočují nevybo ze zjištěných ných celkových poměrů. pom O mírném vychýlení lze hovořitt u podniku C, který na základě základ výsledků měření ěření vykazoval 25% podíl nákladů na vedení mzdové agendy vůči v svým celkovým nákladům. Podniky D, E, F a I vykazovaly vyšší poměr ěr nákladů náklad na zpracování daňových přiznání, iznání, a to podnik I podílem 24 %, podnik F podílem odílem 27 %, podnik E podílem 29 %, a podnik D podílem po 48 % vůči celkovým nákladům. Podnik I využívá pouze vlastní zaměstnance, zam stnance, kteří kteř vykonávají činnosti ve všech zkoumaných oblastech kolektivně. kolektivn Z tohoto důvodu vodu mohlo dojít ke zkreslení při p rozlišování jednotlivých notlivých nákladů náklad do oblastí zpracování daní, resp. vedení mzdové agendy. Podniky D, E a F využily externí subjekty v oblasti daní a uvedené hodnoty jsou smluvní částky dodavatelů služeb v daňové oblasti.
47
Tab. 16: Charakteristika podniků podle výnosů, tržeb, nákladů a průměrného přepočteného počtu pracovníků za rok 2008 Firma, ukazatel V (tis.Kč) T (tis.Kč) N (tis.Kč)
A
B
120 337 111 245 104 637
Pp (tis.Kč) Zdroj: vlastní šetření
C
D
E
109 195 106 451 95 681
105 969 103 353 105 074
3 256 3 256 3 183
41 767 41 586 38 073
116
130
2
40
78
Tab. 16 - pokračování Firma, ukazatel V (tis.Kč) T (tis.Kč) N (tis.Kč) Pp (tis.Kč) Zdroj: vlastní šetření
F
G
H
∑
I
37 788 37 365 38 211
20 814 312 20 214 306 20 222 770
2 196 300 1 976 359 2 403 811
9 592 9 567 9 907
23 438 516 22 603 488 23 021 347
45
1 651
803
10
2 875
Vysvětlivky: V - výnosy; T - tržby z hlavní činnosti; N - náklady; Pp - průměrný přepočtený počet pracovníků.
V tab. 16 je zobrazen přehled ukazatelů charakterizující velikost podniků. Největším podnikem v souboru je podnik G, jehož obrat je přes 20 mld. Kč a přepočtený počet zaměstnanců byl ve sledovaném roce 1 651. Tato společnost se nejvíce podílela na jednotlivých sledovaných ukazatelích. Dalším velkým podnikem s významnými vykázanými hodnotami je podnik H s 803 zaměstnanci a obratem přes 2 mld. Kč, který sledované období
48
ukončil ztrátou. Další podniky vykázaly obraty od 3 256 tis. Kč do 120 337 tis. Kč s počtem zaměstnanců od 2 do 130.
Podílem tržeb z hlavní činnosti u jednotlivých podniků a počtem zaměstnanců zjistíme, že největší tržby přepočtené na jednoho zaměstnance vytvořil podnik G (12 244 tis. Kč) a nejméně podnik C (795 tis. Kč). Významnějším ukazatelem by byl podíl zaměstnanců na zisku, avšak rok 2008 je spojen s nastartováním celosvětové krize, která se sledovaných průmyslových podniků výrazně dotkla. Většina poukazovala na ubývající zakázky koncem roku a snižující se výnosy. Tři z devíti zkoumaných podniků ukončily účetní období roku 2008 ztrátou.
Tab. 17: Podíl vyvolaných nákladů zdanění (Nvz) na výnosech z vybraných daní (Vdp) za rok 2008 Firma, ukazatel Nvz (tis.Kč) Vdp (tis.Kč)
A
B
C
399 17 920
399 21 486
400 20 137
1.86
1.99
7.63
2.83
G
H
I
Aritmetický průměr
3 689 104 177
163 1 225
1 467 - 46 571
3.54
13.31
3.93
Nvz/Vdp (%) 2.23 Zdroj: vlastní propočty
D 10 131
E 207 7 317
Tab. 17 - pokračování Firma, ukazatel Nvz (tis.Kč) Vdp (tis.Kč)
F 223 6 779
Nvz/Vdp (%) 3.29 Zdroj: vlastní propočty
7 708 - 598 313 - 1.29
49
Graf 7: Podíl vyvolaných nákladů náklad zdanění na výnosech z vybraných daní za rok 2008 (v %)
15.00
Podíl v %
10.00 5.00 A
B
C
D
E
F
G
H
I
-5.00 Podnik
Tab. 17 obsahuje výsledky měření m vyvolaných nákladů zdanění ění v poměru k výnosům z vybraných daní. Prostý aritmetický a průměr za celý soubor podnikůů činil 3,93 %. Nejmenší podíl nákladů na vybraných daních vykázal podnik G, který se dostal do záporného výsledku z důvodu nadměrných rných odpočtů odpo na dani z přidané hodnoty. V rozpětí ětí od 1 % do 3 % se pohybovaly podniky A, B, B C a E, do 4 % se dostaly podniky F a H. Nejvyšší hodnoty vykázaly podniky D a I, u kterých bylo měřením m zjištěno 7,63 %, resp. 13,31 13,3 % podílu vyvolaných nákladů zdanění na výnosech z vybraných daní. Jedná se o nejmenší podniky ve sledovaném souboru.
Dalším pohledem v této části č měření může že být kvantifikace vynaložených vyvolaných nákladů zdanění ní na odvedení 1 000 Kč vybraných daní, které se pohybovaly v rozpětí od 19 Kč do 133 Kč.. Nejvyšší náklady na vyměření vym ení a odvod daní vykazovaly podniky podnik D a I. Podnik D vynaložil s každou odvedenou tisícikorunou na daních dalších 76 Kč K na výpočet těchto daní, ještě větší tší náklady vynaložil podnik I, I kterého každých 1000 Kč K odvedené daně stál 133 Kč na její výpočet čet et a odvod. Tyto dva podniky byly svou velikostí velik zahrnuty mezi drobné, s počtem zaměstnanc stnanců nižším než 10.
50
Jelikož měření je zaměřeno ěřeno na výnosy z vybraných daní, které se poměřují poměř s vynaloženými náklady na jejich stanovení a odvedení, následující tab. 18 je zaměřena zaměřena pouze na vybrané daně, tedy bez vlivu daně z přidané hodnoty.
Tab. 18: Podíl vyvolaných nákladů náklad zdanění (Nvz) na výnosech z vybraných daní (Vdp) bez vlivu DPH za rok 2008 Firma, A ukazatel 399 Nvz (tis.Kč) 14 806 Vdp (tis.Kč) 2.70 Nvz/Vdp (%) Zdroj: vlastní propočty
B
C
D
E
399 14 393 2.77
400 12 747 3.14
10 95 10.52
207 4 317 4.80
Tab. 18 - pokračování Firma, ukazatel
F
223 Nvz (tis.Kč) 3 540 Vdp (tis.Kč) 6.30 Nvz/Vdp (%) Zdroj: vlastní propočty
G
H
7 708 604 741
3 689 145 808
1.27
2.53
I 163 820
Aritmetický průměr 1 467 89 030
19.94
5.99
Graf 8: Podíl vyvolaných volaných nákladů náklad zdanění na výnosech z vybraných daní za rok 2008 bez vlivu DPH (v %)
20.00 Podíl v %
15.00 10.00 5.00 A
B
C
D
E Podnik
51
F
G
H
I
V tab. 18 je demonstrován případ, kdy vybrané daně dosahovaly pouze kladných hodnot. Z tohoto důvodu byly v celém souboru odebrány údaje týkající se daně z přidané hodnoty. Výsledkem je zvýšení celkového prostého aritmetického průměru podílu vyvolaných nákladů zdanění na výnosech z vybraných daní v souboru podniků na 5,99 %. Po této korekci dosáhl podnik G opět nejnižšího podílu na vybraných daních (1,27 %). Simulace případu, kdy hodnoty vstupu a výstupu na dani z přidané hodnoty byly vyrovnány, to znamená, že byly nulové, přinesla vyšší hodnoty u všech sledovaných podniků vyjma společnosti H, která v tab. 17 rovněž vykázala nadměrný odpočet na dani. Podniku H se výnos na vybraných daních zvýšil a při konstantních vyvolaných nákladech je výsledkem nižší podíl na vybraných daních.
V tomto případě bylo s každou 1 000 Kč na vybraných daních vynaloženo u podniku G nejméně, a to 13 Kč, nejvíce nákladů spojených s vyměřením daně vynaložily podniky D a I, jejichž hodnoty byly 105 Kč, resp. 199 Kč.
Tab. 19: Podíl vyvolaných nákladů zdanění (Nvz) na dosažené úrovni výnosů (V), tržeb (T) a nákladů (N) za rok 2008 (v %) Firma, ukazatel Nvz Výnosy Tržby Náklady
A
B
C
399 120 337 111 245 104 637
399 109 195 106 451 95 681
400 105 969 103 353 105 074
0.37 0.37 0.42
0.38 0.39 0.38
0.33 Nvz/V (%) 0.36 Nvz/T (%) 0.38 Nvz/N (%) Zdroj: vlastní propočty
52
D
E
10 3 256 3 256 3 183
207 41 767 41 586 38 073
0.32 0.32 0.33
0.50 0.50 0.54
Tab. 19 - pokračování Firma, ukazatel Nvz Výnosy Tržby Náklady
H
I
3 689 2 196 300 1 976 359 2 403 811
163 9 592 9 567 9 907
Aritmetický průměr 1 467 2 604 280 2 511 499 2 557 927
0.17 0.19 0.15
1.70 1.71 1.65
0.49 0.50 0.50
G
F 223 37 788 37 365 38 211
7 708 20 814 312 20 214 306 20 222 770
0.59 Nvz/V (%) 0.60 Nvz/T (%) 0.58 Nvz/N (%) Zdroj: vlastní propočty
0.04 0.04 0.04
Graf 9: Podíl vyvolaných nákladů náklad zdanění (Nvz) na dosažené úrovni výnosů výnos (V), tržeb b (T) a nákladů (N) za rok 2008 (v %) 1.80 1.60
Podíl (%)
1.40 1.20 1.00 0.80 0.60 0.40 0.20 A
B
C
D
E
F
G
H
I
Podnik Nvz/V (%)
Nvz/T (%)
Nvz/N (%)
V tab. 19 je procentní vyjádření vyjád vztahu vyvolaných nákladů zdanění ění k výnosům, tržbám z hlavní činnosti innosti a nákladům náklad m u jednotlivých sledovaných podniků. podniků Výsledné hodnoty vyjadřují finanční prostředky ředky firem, které bylo nutné vynaložit na stanovení základu všech
53
sledovaných daní, na zpracování daňových přiznání a odvody daní. V dolní části tabulky jsou potom uvedeny podíly těchto vynaložených prostředků na výkonech a nákladech, vyjádřené v procentech.
Nejmenšího podílu vyvolaných nákladů zdanění na výnosech dosáhl podnik G, který na 10 000 Kč výnosů vynaložil 4 Kč na vyvolané náklady, podniky H a I 17 Kč, podniky A, B, C a D v rozmezí od 32 Kč do 38 Kč, podnik E 50 Kč a podnik F 59 Kč. U všech společností se tržby z hlavní činnosti velmi přibližují celkovým výnosům, jelikož jsou zaměřeny na jeden předmět podnikání, ze kterého jim plynuly příjmy. Podíly vyvolaných nákladů na tržbách tedy korespondují s výsledky měření podílů na výnosech. Při porovnání podílů vyvolaných nákladů k celkovým nákladům jednotlivých společností byly taktéž zjištěny velmi podobné výsledky. Vzhledem k vysokému obratu byly výsledky shodné u podniku G, tedy 4 Kč, téměř shodné u podniků A, B, C, D a E a podniky F, H a I, které vykázaly ztrátu, byly mírně nižší. V grafu 9 jsou znázorněny podíly vyvolaných nákladů zdanění na výnosech, tržbách a nákladech u jednotlivých sledovaných podniků.
54
5
ZÁVĚR
Bakalářská práce je zaměřena na komparaci vyvolaných nákladů zdanění za rok 2008 v souboru devíti průmyslových podniků. Zjišťované údaje byly získány vlastním šetřením na základě dotazování přímo ve zkoumaných jednotkách pomocí dotazníku, ve kterém jednotlivé podniky uvedly základní údaje o vlastní společnosti, které zahrnovaly zařazení ekonomické činnosti do odvětvové klasifikace, hlavní činnost podnikání a právní formu podnikání. Další údaje se týkaly výstupů z účetnictví a obsahovaly údaje o výnosech, nákladech, tržbách z hlavní činnosti a průměrném přepočteném počtu pracovníků. V následující části dotazníku byla zjišťována struktura výnosů z vybraných daní, náklady na zpracování daňových přiznání, na vedení účetnictví a mzdové agendy. Tyto údaje byly následně zpracovány do přehledných tabulek a grafů a porovnávány v jednotlivých kapitolách dle metodiky měření vyvolaných nákladů.
Úvod praktické části byl zaměřen na porovnání struktury výnosů z vybraných daní v souboru sledovaných podniků. Jelikož dva podniky vykázaly ve sledovaném roce odpočty na dani z přidané hodnoty v takovém rozsahu, že v celém zkoumaném souboru došlo k zápornému výsledku, následuje hodnocení bez vlivu daně z přidané hodnoty. Na zbývajících daních a poplatcích bylo v rámci sledovaného souboru odvedeno celkem 801 267 tis. Kč, z nichž téměř 90 % bylo poměrně podobnými částkami vybráno na dani z příjmů právnických osob, dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Hodnoty těchto vybraných daní se jednotlivě pohybovaly těsně pod hranicí 30 %. Další významnou položkou byl výběr pojistného na veřejné zdravotní pojištění ve výši 10 %. Ostatní daně doplnily v minimální míře celkovou odvedenou sumu na vybraných daních a poplatcích.
Další část byla věnována vynaloženým nákladům na zpracování daňových přiznání. Bylo zjištěno, že pro tuto oblast podniky preferují využívání externích služeb. Šest z devíti podniků využilo pouze externí spolupráce, dva podniky kombinovaly externí i interní služby a jeden podnik externích služeb nevyužil. Zatímco v případě nákladů na zpracování daňových přiznání je preferována spolupráce s externími dodavateli, využití externích subjektů pro 55
vedení účetnictví bylo zjištěno jen ve čtyřech případech, z nichž pouze jeden nemá další interní náklady. Nejmenší využití externích služeb vykázalo šetření v oblasti vedení mzdové agendy. Pouze jediný podnik využil možnost spolupráce s externím dodavatelem služeb.
Ze souhrnného přehledu vyvolaných nákladů zdanění bylo zjištěno, že největší podíl na těchto nákladech byl vynaložen na vedení účetnictví, který činil 71,61 %. Náklady na zpracování daňových přiznání pak 14,71 % a na vedení mzdové agendy bylo vykázáno 13,68 %.
Podíl vyvolaných nákladů zdanění na výnosech z vybraných daní je jednou z nejdůležitějších částí měření. Stejně jako u kvantifikace výnosů z vybraných daní, je součástí této kapitoly pohled na vybrané daně podle výsledků šetření a pohled očištěný od vlivu záporných hodnot, který je pro účely měření vhodnější, jelikož má smysl zkoumat pouze výnosy z vybraných daní. Hodnota podílu vyvolaných nákladů se pohybovala v rozmezí od 1,27 % do 19,94 %, přičemž nejnižší hodnoty dosáhl největší podnik a naopak vysoký podíl vyvolaných nákladů zdanění vykázal jeden z nejmenších podniků.
Závěr praktické části byl rovněž součástí naplnění cíle této práce, a to zjištění vztahu vyvolaných nákladů zdanění k výnosům, tržbám z hlavní činnosti a nákladům u jednotlivých sledovaných podniků. Jelikož všem podnikům plynuly hlavní příjmy pouze z jednoho předmětu podnikání, podíly vyvolaných nákladů na výnosech a tržbách jsou velmi podobné. Nejnižší podíl vykázal opět největší podnik. Hodnota podílu činila 4 Kč vyvolaných nákladů na 10 000 Kč vybraných daní a to jak v poměru k výnosům, tak k tržbám i nákladům. Nejvyšších hodnot dosahovaly malé podniky a jejich podíl činil 59 Kč vyvolaných nákladů v poměru k výnosům, 60 Kč k tržbám a 58 Kč k nákladům na 10 000 Kč vybraných daní.
Na základě dlouhodobých výzkumů byly do vyvolaných nákladů zdanění zahrnovány náklady na zpracování základu daně a daňových přiznání v celé výši zjištěných hodnot, náklady z titulu vedení účetnictví ve výši 40 % a náklady na vedení mzdové agendy ve výši 20 % celkových zjištěných hodnot v této oblasti. Z výsledků práce vyplývá, že vyvolané náklady jsou větší finanční zátěží pro menší podniky. Tato skutečnost je dána velkým množstvím 56
daňových zákonů a častými legislativními změnami, které musí sledovat a dodržovat všechny podnikatelské subjekty bez rozdílu jejich velikosti. V zájmu všech daňových subjektů je v konečném důsledku daně správně stanovit a odvést, avšak množství daňových zákonů a provázanost mezi jednotlivými zákony bývá pro laika mnohdy neřešitelnou situací, proto spolupráce s kvalifikovanými daňovými specialisty nemusí být vnímána vždy jen jako další vynaložený náklad, ale v konečném důsledku může mít úsporný efekt. Zjednodušení postupů pro stanovení daňových povinností ze strany zákonodárce je pro podniky mnohdy více vítaným aspektem, než snížení sazby některých daní. Zavedení elektronické komunikace se státní správou je jednou z vítaných metod, která šetří čas a zároveň peníze daňovým subjektům i správním orgánům. Postupné zavádění jednotných elektronických formulářů pro zpracování daňových přiznání přináší rovněž na obou stranách finanční úsporu. Nevýhodou je, jako u každého nově zavedeného systému, nedostatečná informovanost a neochota učit se novým věcem, jak na straně státní správy, tak na straně daňových subjektů. I přesto jsou postupné změny ve zjednodušování interpretace daňových zákonů potřebné a celkový užitek z dalších změn by měl pocítit hlavně daňový subjekt.
57
6
SEZNAM LITERATURY
[1] KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 4.vyd. Praha: ASPI, 2006. 279 s. ISBN 807357-205-2
[2] KUBÁTOVÁ, K. – VÍTEK, L. Daňová politika, teorie a praxe. Praha: CODEX Bohemia, 1997. 264 s. ISBN 80-85963-23-X
[3] PUDIL, P. – VYBÍHAL, V. – VÍTEK, L. – PAVEL, J. a kolektiv. Zdanění a efektivnost. Praha: EUROLEX BOHEMIA, 2004. 158 s. ISBN 80-86861-07-4
[4] SMITH, A. Pojednání o podstatě a původu bohatství národů. Praha: Liberální institut, 2001. 986 s. ISBN 80-86389-15-4
[5] VÍTKOVÁ, J. – VÍTEK, L. Společenské a vyvolané náklady zdanění. Acta Oeconomica Pragensia, č.1, roč. 10, 2002, s. 15-21. ISSN 0572-3043
[6] VYBÍHAL, V. K problematice měření vyvolaných nákladů zdanění. In: Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference „Firma a konkurenční prostředí 2004“. Sekce 5. Brno: MZLU, 10 – 11.3.2004. s. 206-213. ISBN 70-7402-077-7.
[7] lidovky.cz. Česko je na špici - mezi zeměmi, kde daňový systém zabere nejvíc času [online]. Poslední revize 24.11.2009 [cit. 2009-28-12]. Dostupné z: http: < http://byznys.lidovky.cz/cesko-je-na-spici-mezi-zememi-kde-danovy-system-zabere-nejviccasu-p91-/moje-penize.asp?c=A091124_113747_moje-penize_pf>
58
