MĚŘENÍ KVALITY ŽIVOTA ŽÁKŮ NA 2. STUPNI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Hajerová-Müllerová, L., Škoda, J., Procházková, Z., Doulík, P. ANOTACE: Článek se zabývá výzkumem vybraných aspektů kvality života ve věkové kategorii žáků 12 – 16 let. Pozornost byla věnována především faktorům, jako je sebeúcta, sebekontrola, sociální zázemí, hodnotová orientace atd. Byla provedena korelace faktorů, které se podílí na utváření hodnotové orientace, životní spokojeností dospívajících ve věku 12 – 16 let. Dále byla porovnávána data získaná od dětí a od jejich rodičů. Analyzovány byly vztahy mezi jednotlivými faktory, případné diskrepance mezi odpověďmi rodičů a jejich dětí. ÚVOD J. Látka (2006) uvádí, že v současné době existuje více konceptů kvality života. S ohledem na aplikační charakter jde o oblast, ve které se překrývá výzkum z celé řady vědních oborů: sociologie, medicíny, ošetřovatelství, psychologie, sociální práce, demografie, ekonomiky apod. V literatuře existuje celá řada definic kvality života. Při formulování definice kvality života se většina odborníků shoduje na tom, že se jedná o hodnotu či kvalitu výrazně subjektivní, která vyjadřuje určitou míru nebo stupeň sledované proměnné, variuje od nízké hodnoty po vysokou a má tři rozměry:
subjektivní pocit pohody – spokojenosti (štěstí),
objektivní schopnost fungovat v každodenním životě, pečovat o sebe a zastávat sociální role,
dostupnost zevních zdrojů materiální povahy a sociální opory.
Světová zdravotnická organizace (WHO) ve své definici uvádí, že kvalita života je to, jak jedinec vnímá své postavení ve světě v kontextu kultury a hodnotových systémů, ve kterých žije, a ve vztahu ke svým cílům, očekáváním, životnímu stylu a zájmům. Kvalita života je výsledkem vzájemného působení sociálních, zdravotních, ekonomických a enviromentálních podmínek, které mají vztah k lidskému a společenskému rozvoji. Zahrnuje tedy nejen pocit fyzického zdraví a nepřítomnost symptomů onemocnění či léčby, ale v celkovém pohledu také psychickou kondici a společenské uplatnění.
Mezi faktory ovlivňující kvalitu života patří zejména věk, pohlaví, polymorbidita, rodinná situace, systém hodnot, vzdělání, ekonomická situace, religiozita, kulturní zázemí apod. Na jedné straně představuje objektivní podmínky pro dobrý život a na straně druhé subjektivní prožívání dobrého života. V objektivním sledování kvality života jde o úroveň naplňování sociálních a kulturních potřeb v závislosti na materiálním dostatku, resp. nedostatku, společenské akceptace jednotlivce a fyzického zdraví. Subjektivní aspekt kvality života je vymezen životní pohodou nebo jak uvádí V. Kebza (2005) osobní pohodou, pohodou a spokojeností s věcmi, které člověka obklopují. Tento termín je zejména v psychologii znám jako well-being. Zůstává stále otevřenou otázkou, jak tyto dvě úrovně, tj. subjektivní a objektivní spolu souvisí, a jak by tedy měla být kvalita života nejlépe měřena. Jak uvádějí H. Hnilicová a V. Bencko (2005), předpokládá se, že vztah objektivní stránky kvality života, který lze ztotožnit se životní úrovní a fyzickým zdravím a subjektivně vnímanou kvalitou života (subjektivním hodnocením) je zprostředkován očekáváním. To tedy znamená, že důležitou roli ve vlastním vnímání kvality života hraje idealizovaná představa o sobě samém a o vlastním životě. Vycházíme z předpokladu, že mladí a dospívající lidé predikují své budoucí uplatnění v souladu s faktory jako je sebeúcta, sebekontrola (zodpovědnost), sociální zázemí, hodnotová orientace, individuální zkušenosti z profesního a rodinného života i z volnočasových aktivit. Dále lze předpokládat sociální vlivy významných profesních skupin, stejně jako vliv další názorů a postojů jedince. Pojmový rámec se shoduje s tradičním vymezením používaným ve výzkumech kvality života (R. Cummins, 1996, 1998). Základním fenoménem výzkumů je duševní pohoda, také označovaná jako subjektivní pohoda, nebo jinými autory jako subjektivní kvalita života (R. Cummins a H. Nistico, 2002). Duševní pohoda úzce souvisí jak s pozitivním hodnocením sama sebe v různých oblastech života, tak s celkovou spokojeností, nebo prostě s životním naplněním - seberealizací. Absence širšího konsenzu na vymezení duševní pohody a faktorů, které zahrnuje, vedlo Dienera (1984) ke specifikaci 3 oblastí, na které by se mělo studium duševní pohody do budoucna zaměřit:
1. Pojetí duševní pohody založené na individuálních zkušenostech jedince, jejich chápání a hodnocení. 2. Pojetí míry duševní pohody, která není vymezena pouze absencí záporných aspektů, ale zahrnující pozitivní aspekty. 3. Pojetí začleňující globální hodnocení kvality života (životní naplnění – seberealizace). Globální hodnocení je dáno subjektivním výběrem kritérií, která daný jedinec považuje ve vztahu k hodnocení kvality svého života za signifikantní. Výběr těchto kritérií je u různých jedinců individuálně odlišný. Jedinec porovnávající kvalitu svého života s kvalitou života jiného člověka, činí tak na základě svého individuálního výběru kritérií. Řada autorů (F. Casas, C. Figuer, M. Gonzalez a G. Coenders, 2003) považuje dimenzi globálního hodnocení kvality života za „něco více“, než je suma spokojenosti s pozitivním hodnocením jednotlivých oblastí života, spokojenost se školními výsledky s mezilidskými vztahy nebo s využitím volného času, atd. Četné studie dokazují vztah mezi životním uspokojením a duševní pohodou na jedné straně (E. S. Huebner, 1991) a sebeúctou, zodpovědností a sociálním zázemím na straně druhé. Sebeúcta je různě vymezovaná, např. jako „sebeuvědomění“, „sebepojetí“, „selfkoncept“. Někteří autoři (G. S. Fleming a B. E. Courtney, 1984; H. M. Hughes, 1984; M. Rosenberg, 1979) chápou tato vymezení jako synonyma. Zodpovědnost může být vnímána jako „pasivní“ - plnění zadaného úkolu, ale i jako proaktivní postoj - naplňování vlastních aspirací. Sociální zázemí je podle N. Lina, A. Deana a W. Ensela (1986) definováno jako pomoc dodávaná rodinou, společností, sociálními sítěmi. Pojem sociální podpora zahrnuje následující aspekty: emocionální podpora, pomoc, rada. Další z faktorů utvářejících individuální pojetí životní spokojenosti je hodnotová orientace. Podle M. Rokeache (1968) hodnoty představují řídící sílu jednání člověka, tzn. jedinec má žebříček hodnot, který se promítá do jeho chování. V průběhu procesu dospívání a učení si děti a adolescenti konstruují svůj vlastní způsob existence ve světě, sebepojetí, povědomí o tom, co je obklopuje, víru ve vlastní schopnost
transformovat své prostředí – sebeuplatnění – a svůj vlastní způsob navazování vztahů s ostatními – sociální dovednosti. Velmi málo výzkumníků se zabývalo komparací hodnotové orientace rodičů a jejich dětí. Ve výzkumu je formulována hypotéza, že přinejmenším v evropském kulturním prostředí platí, že hodnotová orientace rodičů sehrává základní roli při formování hodnotové orientace dětí. CHARAKTERISTIKA VÝZKUMNÉHO VZORKU Ve výzkumu popisovaném F. Casasem a kol. (2005) byl vzorek záměrně vybrán z pěti středně velkých měst v provincii Katalánie (Španělsko). V každém městě byl proveden náhodný výběr škol, kde byl výzkum realizován. Byla získána data od 1 634 žáků ve věku 12 – 16 let (xo = 14,12; s = 1,13) – vzorek tvořilo 794 chlapců a 842 děvčat. Rovněž byly získány údaje od 638 rodičů (39% vzorku žáků) – výzkumu se zúčastnilo 307 matek a 111 otců, v dalších 220 případech odpovídali rodiče společně. METODY VÝZKUMU Ve výzkumu byly použity dva dotazníky - jeden pro děti, druhý pro jejich rodiče. Byly sledovány tyto proměnné: 1. Hodnoty: Žáci měli klasifikovat deset hodnot podle toho, jakou důležitost (význam) by jim přisuzovali, až budou dospělí. Jedná se o tyto hodnoty: inteligence, technické dovednosti, sociální dovednosti, počítačová gramotnost, profesní uplatnění, citovost, životní optimismus, peníze, moc a poznání světa. Výzkumný nástroj byl konstruován jako pětibodové Likertovy škály (1 = nedůležitá hodnota až 5 = velmi důležitá hodnota). Analogické škály byly použity i v dotazníku pro rodiče. Rodiče měli klasifikovat hodnoty podle toho, jak by si přáli, aby je jejich děti v budoucnu oceňovali. 2. Globální hodnocení kvality života a spokojenost vztahující se k jednotlivým oblastem života byla zjišťována dotazníkem, který byl určen pouze pro žáky. Dotazník obsahoval sedm
položek: spokojenost se školními výsledky, spokojenost s obsahem učiva, spokojenost s využitím času, spokojenost se zábavou, spokojenost s přípravou pro budoucnost, spokojenost s rodinou a s přáteli. Rovněž byla zahrnuta položka na hodnocení celkové životní spokojenosti. Tyto proměnné byly hodnoceny na 5-bodových Likertových škálách, přičemž 1 = velmi nespokojený a 5 = velmi spokojený. 3. Škála hodnocení sebeúcty: bylo využito Rosenbergova konceptu (1965) prostřednictvím 10 položek. Hodnocení se na těchto škálách pohybuje v intervalu 1 až 4 podle míry souhlasu s jednotlivými tvrzeními, přičemž 1 = výrazný nesouhlas a 4 = výrazný souhlas. Celkový rozsah hodnocení respondentů se tedy pohybuje v intervalu 10 - 40. 4. Škála hodnocení zodpovědnosti: Pearly a Schooler škála (1978) byla použita jako indikátor zodpovědnosti. Výzkumný nástroj obsahuje sedm položek, ve kterých respondenti hodnotí potenciálně stresující životní situace a strategie jejich zvládání. Rozsah škály od 1 = výrazně nesouhlasí až 5 = výrazně souhlasí. Celkové hodnocení se pohybuje v intervalu 7 až 35. 5. Škála hodnocení sociální podpory: byl využit výzkumný nástroj Social Support Appraisals (SSA) uváděný podle A. L. Vauxe et al. (1986). Škála zahrnuje 23 položek, které zkoumají dětské vnímání sociální podpory, která se jim dostává z rodiny, od přátel. Hodnocení se na těchto škálách pohybuje v intervalu 1 až 4 podle míry souhlasu s jednotlivými tvrzeními, přičemž 1 = výrazný nesouhlas a 4 = výrazný souhlas. Celkové hodnocení se pohybuje v intervalu 7 až 28. PROVEDENÍ VÝZKUMU Nejprve byly kontaktovány vybrané školy (management školy a rodičovská asociace), které byly osloveny se žádostí o povolení zadat dotazník žákům. Žáci byli ujištěni, že informace nebudou zneužity. Dětem byly rozdány dotazníky pro rodiče v zalepené obálce. VÝSLEDKY Analýza dotazníků žáků: Dimenze I. (schopnosti a znalosti) zahrnuje tyto hodnoty: inteligence, technické dovednosti, počítačová gramotnost, profesní uplatnění.
Dimenze II. (materiální hodnoty) zahrnuje: peníze, moc a poznání světa. Dimenze III. (mezilidské vztahy) zahrnuje: sociální dovednosti, citovost, životní optimismus. V souladu s očekáváními přisuzují chlapci větší význam materiálním hodnotám (t = 6,420; p<0,0005) a schopnostem a znalostem (t = 5,347; p<0,0005), zatímco děvčata kladou větší důraz na mezilidské vztahy (t = 8,949; p<0,0005). Pokud jde o věk, jediný signifikantní rozdíl byl zjištěn v dimenzi mezilidské vztahy, přičemž starší děti přičítaly této dimenzi větší význam. Analýza dotazníků rodičů: Analogické škály byly použity i v dotazníku pro rodiče. Hodnoty, ke kterým se rodiče vyjadřovali, byly rovněž rozděleny do tří dimenzí. Dimenze I (schopnosti a znalosti) obsahuje stejné hodnoty jako v případě dětí, tj. inteligence, technické dovednosti, počítačová gramotnost, profesní uplatnění. Dimenze II (materiální hodnoty) stejně jako u dětí obsahuje peníze a moc. Na rozdíl od dětí došlo k přesunu znalosti světa do dimenze III. Tato dimenze tedy zahrnuje následující hodnoty: sociální dovednosti, citovost, životní optimismus a poznání světa. Pokud jde o materiální hodnoty, byl zaznamenán signifikantní rozdíl v závislosti na tom, zda dotazník vyplňovala matka, otec nebo oba rodiče společně. K této dimenzi se matky staví významně skeptičtěji než otcové (F 2,589 = 3,132; p = 0.044).
Shody a rozdíly v pojetí hodnot mezi dětmi a rodiči Výsledky ukazuje následující tabulka: Tabulka 1 Shoda a rozdíly mezi dětmi a rodiči HODNOTY A Inteligence 40,2 Technické dovednosti 34,7 Schopnosti a znalosti 38,4 Počítačová gramotnost 28,8 Profesní zaměření 38,6 Citovost 34,8 Vnímavost 39,2 Peníze 33,7 Moc 32,5 Poznání světa 30,2 A: shoda; LD: nízký rozdíl; HD: vysoký rozdíl
LD 58,5 63,6 58,8 64,8 58,1 59,6 59,7 59,1 58,9 62,6
HD 1,2 1,7 2,8 6,4 3,4 5,5 1,1 7,2 8,6 7,2
Hodnoty, kde byl zaznamenán největší rozdíl v hodnocení mezi rodiči a dětmi: počítačová gramotnost, peníze, moc a poznání světa. Jediný signifikantní rozdíl, který byl zaznamenán při genderové komparaci hodnot, se objevil u hodnoty citovost. Rozdíl byl zaznamenán mezi odpověďmi chlapců a jejich rodičů. Dále byly analyzovány shody a rozdíly získané vyhodnocením škál týkajících se sebeúcty, zodpovědnosti a sociální podpory ze strany rodiny a přátel (viz. tab. 2). Tabulka 2 Signifikantní rozdíly hodnocení Sebeúcta Počítačová gramotnost Odpovědnost Počítačová gramotnost Sociální podpora od přátel Schopnosti a znalosti Počítačová gramotnost Sociální podpora od rodiny Inteligence Počítačová gramotnost
F2,566=3,686; p=0,026 F2,558=4,456; p=0,012 F2,511=4,036; p=0,018 F2,560=3,058; p=0,048 F2,572=4,772; p=0,009 F2,565=4,198; p=0,016
V případech, kdy byl zaznamenán velký rozdíl v hodnocení inteligence, počítačové gramotnosti mezi rodiči a dětmi, byly zároveň zjištěny nízké hodnoty na škálách sebeúcta, odpovědnost, sociální podpora od přátel a sociální podpora od rodiny. Naopak, je-li zjištěna shoda mezi dětmi a jejich rodiči, jsou zaznamenány vysoké hodnoty na škálách sebeúcta, zodpovědnost a sociální podpora.
Průkazné rozdíly v hodnocení počítačové gramotnosti a citovosti mezi chlapci a jejich rodiči se v obou případech váže k nízkému hodnocení na škále sebeúcta. Pokud se týká děvčat, průkazný rozdíl byl nalezen v případě počítačové gramotnosti a sociální podpory ze strany rodiny. Čím více se zvyšuje rozdíl mezi rodiči a jejich dcerami, tím více se snižuje vnímání sociální podpory ze strany rodiny. Analýza spokojenosti s jednotlivými oblastmi života a jejich korelace s globálním hodnocením kvality života Jednotlivé oblasti života byly rozděleny do tří dimenzí. Dimenze I – obsahuje spokojenost se školou. Dimenze II – představuje spokojenost s mezilidskými vztahy, které zahrnují spokojenost v rodině a s přáteli. Dimenze III – je spojena se spokojeností s využitím času což představuje spokojenost s celkovým využitím času a volnočasovými aktivitami. Jediný průkazný rozdíl při porovnávání generových rozdílů byl zjištěn ve spokojenosti se školou. Děvčata udávají větší spokojenost než chlapci (t = 3,665; p<0,0005). Starší žáci udávají nižší spokojenost se školou. Dále byla provedena korelace pomocí Pearsonova korelačního koeficientu mezi spokojeností v jednotlivých životních oblastech a globálním hodnocením kvality života. Byla zjištěna statisticky významná korelace mezi globálním hodnocením kvality života a spokojeností se školou (r = 0,372; p<0,0005), spokojeností v mezilidských vztazích (r= 0,384, p<0,0005) a spokojeností s využitím času (r = 0,333; p<0,0005). Shody a rozdíly v pojetí hodnot mezi dětmi a rodiči v jednotlivých oblastech života a v globálním hodnocení kvality života Byly zkoumány vztahy mezi hodnotami, spokojeností v jednotlivých oblastech života a globálním hodnocením kvality života (viz. tab. 3).
Tabulka 3 Signifikantní rozdíly hodnocení spokojenosti Spokojenost se školou Inteligence Počítačová gramotnost Profesní orientace Poznání světa Spokojenost s mezilidskými vztahy Peníze Poznání světa Spokojenost s využitím času Peníze Poznání světa Globální hodnocení kvality života Počítačová gramotnost Profesní orientace
F2,622=5,570; p=0,004 F2,615=3,302; p=0,037 F2,627=3,688; p=0,026 F2,619=4,348; p=0,013 F2,613=4,477; p=0,012 F2,619=3,537; p=0,030 F2,613=3,837; p=0,022 F2,619=4,240; p=0,015 F2,630=12,540; p<0,0005 F2,644=4,572; p=0,011
Co se týče hodnocení dimenze I (spokojenost se školou) byly zjištěny významné rozdíly ve vztahu k hodnocení inteligence, počítačové gramotnosti, profesní uplatnění a poznání světa. Čím větší je rozdíl prvních tří uvedených hodnot mezi rodiči a jejich dětmi, tím menší je spokojenost se školou. Pokud jde o poznání světa, liší-li se názory rodičů a jejich dětí, je zároveň možné zjistit nejnižší spokojenost se školou. Nejvyšší spokojenost je naopak zaznamenána v případech, kdy se tato hodnota jen málo liší mezi dětmi a rodiči. Čím je větší rozdíl při kvantifikaci hodnoty profesního uplatnění mezi rodiči a jejich syny, tím nižší je spokojenost chlapců se školou. Nejnižší spokojenost se školou udávají ta děvčata, u kterých je nejvyšší rozdíl v kvantifikaci hodnot: inteligence, počítačová gramotnost a poznání světa mezi nimi a jejich rodiči. Co se týče hodnocení dimenze II (spokojenost s mezilidskými vztahy) pak malý rozdíl v kvantifikaci hodnot peníze a poznání světa mezi rodiči a dětmi souvisí s nízkou spokojeností s mezilidskými vztahy. Tento vztah platí i opačně, tzn., vysoký rozdíl souvisí s vysokým uspokojením s mezilidskými vztahy. Genderové rozdíly: děvčata vykazující nejvyšší rozdíly v kvantifikaci hodnoty peněz mezi jimi a svými rodiči vykazují zároveň nejvyšší spokojenost s mezilidskými vztahy. Vysoká spokojenost ve využití času je zaznamenána v případech, kdy jsou největší rozdíly v kvantifikaci hodnoty peníze mezi rodiči a dětmi a jen malé rozdíly v kvantifikaci hodnoty znalosti světa.
V případě vysokého rozdílu v kvantifikaci hodnot peníze a moc mezi syny a jejich rodiči je zjištěna větší spokojenost s využitím času u chlapců. Vyšší globální hodnocení kvality života souvisí s vyšší shodou v kvantifikaci hodnot počítačové gramotnosti a profesní uplatnění mezi rodiči a dětmi. Genderové rozdíly: chlapci i dívky vykazující vysokou shodu se svými rodiči v kvantifikaci hodnoty počítačová gramotnost vyjadřují vyšší spokojenost s globálním hodnocením kvality života. Vysoké rozdíly v kvantifikaci hodnot technické dovednosti a profesní uplatnění mezi rodiči a jejich syny souvisí s nižší spokojeností s globálním hodnocením kvality života u chlapců. Vztah mezi hodnotami, spokojeností v jednotlivých oblastech lidského života a globální hodnotou kvality života Statisticky významné pozitivní korelace byly zjištěny pro hodnoty schopnosti a znalosti se spokojeností se školou (r = 0,175; p<0,0005), spokojeností s mezilidskými vztahy (r = 0,057; p = 0,027); se spokojeností s využitím času (r = 0,111; p<0,0005) a s globálním hodnocením kvality života (r = 0,141; p<0,0005). Dimenze materiálních hodnot pozitivně koreluje pouze se spokojeností s využitím času (r = 0,10; p<0,0005). Dimenze mezilidských vztahů pozitivně koreluje se spokojeností se školou (r = 0,079; p = 0,002), se spokojeností s mezilidskými vztahy (r = 0,122; p < 0,0005), se spokojeností s využitím času (r = 0,115; p < 0,0005) a globálním hodnocením kvality života (r = 0,106; p < 0,0005). DISKUZE Nejprve byla analyzována data získaná použitými výzkumnými nástroji ve skupině rodičů a žáků. Byly sledovány vztahy mezi zkoumanými faktory ovlivňujícími kvalitu života. Poté byly analyzovány rovněž rozdíly mezi odpověďmi dětí a jejich rodičů.
Výraznější rozdíly se objevují pouze v hodnocení poznání světa. Zatímco pro děti je tato hodnota obsažena především v materiálních aspektech, pro rodiče souvisí především s mezilidskými vztahy. Jak bylo očekáváno, generové rozdíly se projevily především v tom, že děvčata více oceňují hodnotu mezilidských vztahů, zatímco chlapci především schopnosti, znalosti a materiální hodnoty. Zajímavé je, že tyto hodnoty upřednostňovali rovněž otcové, pokud dotazník vyplňovali sami. Chlapci i děvčata s rostoucím věkem přisuzují stále větší význam mezilidským vztahům. Je pravděpodobné, že toto souvisí s obdobím dospívání. Pokud jde o analýzu spokojenosti s jednotlivými oblastmi lidského života, byly zjištěny následující skutečnosti: vyšší spokojenost se školou udávají děvčata. S rostoucím věkem žáků spokojenost se školou klesá. Pokud jde o analýzu hodnocení sebeúcty, zodpovědnosti, sociální podpory, lze konstatovat, že chlapci si cení více sebeúcty, děvčata potom sociální podpory ze strany přátel. S rostoucím věkem se u dětí snižuje vnímání sociální podpory ze strany rodiny. Dimenze schopností a znalostí pozitivně koreluje se sebeúctou, sociální podporou ze strany rodiny a zodpovědností. Dimenze mezilidských vztahů pozitivně koreluje se sebeúctou, sociální podporou od rodiny a přátel a zodpovědností. A nakonec, materiální hodnoty pozitivně korelují se zodpovědností a záporná korelace se ukazuje mezi materiálními hodnotami a chybějící sociální podporou. Globální hodnocení kvality života pozitivně koreluje se sebeúctou, zodpovědností a sociální podporou ze strany rodiny. Sociální podpora ze strany přátel koreluje pozitivně se všemi oblastmi lidského života s výjimkou se spokojeností se školou. Analýzou rozdílů v kvantifikaci hodnot mezi rodiči a jejich dětmi byly většinou zjištěny jen malé rozdíly ve velikosti jednoho bodu Likertovy škály. Nicméně v kvantifikaci hodnot počítačové gramotnosti, peněz, moci a poznání světa byly zjištěny velké rozdíly. Je třeba poznamenat, že rozdíl v kvantifikaci citovosti je jediný případ, kde došlo k rozdílnému hodnocení v závislosti na pohlaví – chlapci se od hodnocení rodičů odlišovali více než děvčata. Rovněž byl zkoumán vztah mezi rozdílem v kvantifikaci hodnot ve skupinách dětí a jejich rodičů a se spokojeností v různých oblastech lidského života. Spokojenost se školou souvisí
s rozdílem v kvantifikaci hodnot: inteligence, počítačová gramotnost, profesní zaměření a poznání světa - větší rozdíl znamená nižší spokojenost. Nízký rozdíl v kvantifikaci hodnot peněz a poznání světa souvisí s nízkou spokojeností v mezilidských vztazích. Vyšší spokojenost v této dimenzi souvisí s vyšším rozdílem v kvantifikaci hodnot peněz a shodě v kvantifikaci hodnoty poznání světa. Vysoký rozdíl v kvantifikaci hodnot peněz u děvčat a jejich rodičů souvisí s vysokou spokojeností s mezilidskými vztahy. Analogická vazba u chlapců zaznamenána nebyla. Vyšší spokojenost s využitím času souvisí s vyšším rozdílem mezi dětmi a jejich rodiči v kvantifikaci hodnot peněz a jen malým rozdílem v kvantifikaci hodnot poznání světa. Velký rozdíl v kvantifikaci hodnot peněz a moci mezi chlapci a jejich rodiči souvisí s vyšší spokojeností chlapců s využitím času. Globální hodnocení kvality života souvisí se shodou mezi rodiči a jejich dětmi v kvantifikaci hodnot počítačová gramotnost a profesní uplatnění. U chlapců navíc platí, že vyšší globální hodnocení kvality života souvisí s větším rozdílem v kvantifikaci hodnot technické dovednosti a profesní zaměření mezi chlapci a jejich rodiči. ZÁVĚR „Kvalita života“ a její pojetí je v současné době velmi aktuálním tématem. V této souvislosti však existují i kritické názory, které nejčastěji poukazují na nejednoznačnost vymezení kvality života. Důsledkem této skutečnosti je pak stále chybějící všeobecně přijímaná definice pojmu. Problematická je i snaha validního měření kvality života a tvorba relevantních výzkumných nástrojů. Kritické hlasy také poukazují na tendenci odborníků akademicky rozhodnout, jak by měl vypadat kvalitní život a tím ho v podstatě vnucovat jako normu. Zejména interdisciplinární charakter problematiky kvality života nesporně přispívá k lepšímu pochopení nejdůležitějších věcí člověka a jeho existence. Použitá literatura 1. CASAS, F., BUXARRAIS, M. R., FIGUER, C., GONZÁLEZ, M., TEY, A., NOGUERA, E., RODRIGUEZ, J. M. Values and Their Influence on the Life satisfaction of adolescentns age 12 to 16: A study of some correlates. Psychology in Spain, 2005, vol 9, n. 1, p. 21-33.
2. CASAS, F., FIGUER, C., GONZÁLEZ, M., COENDERS, G. Satisfaction with life domains and salient values for future among children and their parents in 5 different countries. 5th Conference of the International Society for Quality-of-Life Studies. Frankfurt, 2003, 20-24 July, 2003.
3. CUMMINS, R. The domains of life satisfaction: An attempt to order chaos. Social Indicators Research, 1996, 38, 303-328.
4. CUMMINS, R. The second approximation to an international standard for life satisfaction. Social Indicators Research, 1998, 43, 307-334.
5. CUMMINS, R., NISTICO, H. Maintaining life satisfaction: The role of positive cognitive bias. Journal of Happiness Studies, 2002, 3, 37-69.
6. FLEMING, J.S., COURTNEY, B.E. The Dimensionality of Self-Esteem: II: Hierarchical Facet Model for Revised Measurement Scales. Journal of Personality and Social Psychology, 1984, 46 (2), 404-421.
7. HNILICOVÁ H., BENCKO V. Kvalita života – vymezení pojmu a jeho význam pro medicínu a zdravotnictví. Praktický lékař, 2005, 85, č.11, s. 656-660. ISSN 0032-6739
8. HUEBNER, E.S. Initial Development of the Student’s Life Satisfaction Scale. Social Psychology International, 1991, 12, 231-240.
9. HUGHES, H.M. Measures of Self-Concept and Self-Esteem for Children Ages 3-12 Years: A Review and Recommendations. Clinical Psychology Review, 1984, 4, 657-692.
10. LÁTKA, J. Hodnocení
a
výzkum
kvality
života
v ošetřovatelství. In.: Sborník z V.
mezinárodního sympozia ošetřovatelství. Ostrava: Zdravotně sociální fakulta Ostravské univerzity, 2006, s. 126 – 132.
11. LIN, N., DEAN, A. & ENSEL, W. Social support from parents and friends and emotional problems in adolescence. Journal of Youth and Adolescence, 1986, 29 (3), 319-335.
12. KEBZA, V. Psychosociální determinanty zdraví. Praha: Academia, 2005. 263 s. ISBN 80-2001307-5
13. ROKEACH, M. Beliefs, attitudes and values. San Francisco: Jossey-Bass, 1968. 14. ROSENBERG, M. Conceiving the Self. New York: Basic Books, 1979. 15. VAUX, A. et al. (). The social support appraisals (SS-A) scale: Studies and reliability and validity. American Journal of Community Psychology, 1986, 14 (2), 195-219.
Doc. PhDr. Ing. Lenka Hajerová-Müllerová, Ph.D. Ústav zdravotnických studií UJEP, Ústí nad Labem
[email protected]
PhDr. Jiří Škoda, Ph.D. Katedra pedagogiky PF UJEP, Ústí nad Labem
[email protected] Mgr. Zuzana Procházková Centrum jazykové přípravy PF UJEP, Ústí nad Labem
[email protected] PaedDr. Pavel Doulík, PhD. Katedra pedagogiky PF UJEP, Ústí nad Labem
[email protected]
