Mechanismy financování bioplynových projektů ve střední a východní Evropě

IEE Project ‘BiogasIN’

Mechanismy financování bioplynových projektů ve střední a východní Evropě D.6.4.3, WP 6

Authors: Henning Hahn, Asya Jentsch

Fraunhofer Institute for Wind Energy and Energy System Technology (IWES)

Říjen 2012

D.6.4.3 Mechanismy financování bioplynových projektů ve střední a východní Evropě

Autoři: Henning Hahn, Asya Jentsch

Recenze: Arthur Wellinger, Ana Kojakovic, Dominik Rutz, Konstantinos Sioulas, Jan Stambasky, Ilze Dzene, Augustin Ofiteru, Barbara Roposa, Petko Apostolov, Nathalie Bachmann

Kontakt: Fraunhofer Institute for Wind Energy and Energy System Technology IWES Division Bioenergy System Technology Henning Hahn Email: [email protected] phone: +49 (0)561 7294 261 Königstor 29 34119 Kassel, Germany www.Iwes.fraunhofer.de

Podporováno

Výhradní odpovědnost za obsah této publikace nesou sami autoři. Tento dokument nemusí nutně odrážet stanovisko Evropské unie. Ani EACI ani Evropské komise, které nejsou odpovědné za jakékoliv použití tohoto dokumentu a informace ze kterých může tento dokument být napsán a informace které obsahuje. BiogasIN website: www.biogasin.org

2

Obsah Obsah ............................................................................................................................... I Předmluva ....................................................................................................................... II Zkratky............................................................................................................................ II 1.

Úvod ...................................................................................................................... 1

2.

Základy financování bioplynových projektů ............................................................... 2 2.1.

Regulátory finančních mechanismů ................................................................................. 2

2.1.1. 2.1.2.

3.

Základní výroba ..................................................................................................................................... 2 Investiční záměr ..................................................................................................................................... 4

2.2.

Regulace řízená množstvím finančních mechanismů....................................................... 5

2.3.

Dobrovolné přístupy ........................................................................................................ 5

2.4.

Nepřímé mechanismy financování .................................................................................. 6

2.5.

Mezinárodní podpůrné nástroje....................................................................................... 7

2.6.

Podpůrné nástroje v EU ................................................................................................... 9

2.7.

Ceny vyrobené elektřiny z bioplynu ................................................................................11

2.8.

Investice na bázi finančních nástrojů ............................................................................. 14 Doporučení pro úspěšnou podporu bioplynových projektů ........................................ 15

Seznam referencí ............................................................................................................ 17

I


Předmluva Projekt BiogasIN "Rozvoj udržitelných bioplynových trhů ve střední a východní Evropě" (smlouva č. IEE/09/848) je podporován Evropskou komisí v programu "Inteligentní energie pro Evropu". Cílem projektu BiogasIN je účinně zlepšit rámcové podmínky pro instalaci nových bioplynových stanic v 7 zemích východní Evropy: Bulharsko, Chorvatsko, Česká Republika, Řecko, Lotyšsko, Rumunsko a Slovinsko. Projekt BiogasIN se skládá z 10 evropských partnerských organizací. Projekt je koordinován z chorvatského Energetického ústavu "Hrvoje Pozar". Výhradní odpovědnost za obsah této publikace nesou autoři. Tento dokument nemusí nutně odrážet stanovisko Evropského společenství. Evropská komise není odpovědná za jakékoliv použití tohoto dokumentu a informací v něm obsažených.

Zkratky CEE

Centrální a Východní Evropa

CHP

Kombinovaná výroba tepla a energie

EC

Evropská komise

EEG

Německý zákon o obnovitelných zdrojích

IEE

Inteligentní Energie pro Euvropu

kW

Kilowatt

kWh

Kilowatt za hodiny Národní akční plan pro obnovitelné zdroje

NREAP

enegie

RED

Směrnice o obnovitelných zdrojích energie

RES

Obnovitelný zdroj energie - OZE

II

1.

Úvod

Bioplyn, jako jedna z nejlepších možností, jak využit odpady z obnovitelných zdrojů energie a cenné hnojivo může přispět k dosažení ambiciózních cílů stanovených Evropskou směrnici o obnovitelných zdrojích (RED, 2009/28/ES), která určuje, že 20% z konečné spotřeby energie musí být z obnovitelných zdrojů do roku 2020. Hlavní faktory rostoucího zájmu v odvětví bioplynu jsou nejen nakládání s odpady a výroba energie, ale také socio-ekonomické přínosy pro venkovské regiony s významným zemědělským zaměřením. Výrobou bioplynu a jeho využitím se otevírají nové obory činností v zemědělském odvětví. Střední a východní Evropa (CEE) představuje vysoký potenciál pro výrobu a využití bioplynu vzhledem k jeho významnému odvětví v zemědělství. Tento potenciál je stále nevyvinutý a to z důvodu nedostatečných rámcových podmínek pro ustavení nových bioplynových stanic z hlediska složitých povolovacích řízení a INAP a nevhodných mechanismů financování. Jedním z hlavních témat projektu BiogasIN, podporovaný programem Inteligentní Energie pro Evropu z Evropské unie, jak zlepšit možnosti financování bioplynových stanice v sedmi zemích: Bulharsko, Chorvatsko, Česká Republika, Řecko, Lotyšsko, Rumunsko a Slovinsko (Obrázek 1).

Picture 1: Geographical coverage of the BiogasIN project Legenda: Zelené – BiogasIN cílové země

Tato zpráva je založena především na výsledcích studií a průzkumů týkajících se stávajících mechanismů financování v zemích BiogasIN. Poskytuje přehled o mechanismech financování bioplynových projektů a vypichuje hlavní nesrovnalosti v dostupnosti finančních možností pro zařízení na výrobu a využití bioplynu a nabízí doporučení pro úspěšnou podporu bioplynových stanic úpravou finančních mechanismů. 1


2.

Základy financování bioplynových projektů

Finanční mechanismy, které jsou k dispozici pro výrobu elektřiny z bioplynu lze obecně charakterizovat prostřednictvím rozdílu mezi přímými a nepřímými nástroji politiky. Přímé politické nástroje mají za cíl podpořit zavádění nových bioplynových stanic v blízké budoucnosti a nepřímé nástroje se zaměřují na zlepšení dlouhodobých rámcových podmínek. Kromě právních nástrojů, jsou dobrovolné přístupy na podporu bioplynových stanic založena hlavně na ochotě rezidentů platit pojistné sazby pro zelenou elektřinu. Dalším důležitým klasifikačním kritériem je nástroj, který se zaměřuje na cenu nebo množství, a dále, že podporuje investice nebo generování. Table 1 uvádí klasifikaci finančních mechanismů pro obnovitelné zdroje energie a popis nejdůležitějších mechanismů a praktických příkladů z evropských zemí.

Table 1: Types of renewable energy financing mechanisms

2.1.

Regulátory finančních mechanismů

Obecně platí, že cena řízené mechanismy financování podporovat generátory energie z obnovitelných zdrojů s dotací za kW instalovaného výkonu, nebo s pevnou částkou za kWh vyrobené a prodané. Tam jsou dvě hlavní strategie: Investiční zaměřené a generace založené na strategie, které jsou stručně vysvětleny v následujících částech. 2.1.1.

Základní výroba

Výroba založená na mechanism, který nabízí finanční podporu prostřednictvím pevné regulované výkupní ceny nebo pevné prémie, která je určena nejvyšší cenou elektřiny.

2


Pevné platby - Výkupní ceny Jedním z nejčastějších národních nástrojů používaných na podporu produkce bioplynu je systém výkupních cen. Je to velmi účinný nástroj pro případ, když jsou sazby dostatečně vysoké a garantovaná doba je dostatečně dlouhá. Potom mohou výkupní ceny urychlit investice do technologií obnovitelných zdrojů energie a výrobu bioplynu. Obvykle je výše výkupních cen založena na nákladech na výrobu každé technologie pro obnovitelné zdroje. Technologie, pro větrné energie, mají například nižší cenu za kWh, než jsou vyšší ceny nabízeny pro technologie, jako jsou fotovoltaické technologie, nebo technologie pro výrobu a využití bioplynu. Kromě toho, garantované výkupní ceny často zahrnují tarifní snížení, mechanismus, podle kterého se cena (nebo tarif) časem snižuje. To se provádí pro účely sledování a povzbuzení technologických úspor nákladů, ale také k dosažení rychlého rozvoje obnovitelných zdrojů energie v průběhu prvních let. Cílem výkupních cen je nabídnout kompenzaci nákladů za energie z obnovitelných zdrojů výrobcům, poskytuje cenovou garanci a dlouhodobé smlouvy, které pomáhají financovat investice do obnovitelných energií, a zaručuje spočítatelnost finančních rizik. Systém výkupních cen v Německu je hlavní legislativní faktor pro přilákání investic a vytváření nových finančních možností pro zařízení na výrobu a využití bioplynu, protože zajišťují příjmy po dobu 20 let. Ačkoli byly původně myšleny pouze jako náhradu pro výrobce, výkupní tarify poskytují také pojistné. Například od začátku roku 2012 se výrobcům elektřiny, kteří prodávali elektřinu na trhu, obdrží prémii. Prémie jsou k dispozici také pro digesci materiálů s nízkým energetickým obsahem nebo pro efektivní využití energie bioplynu v kogeneracích s rozsáhlým využitím tepla. Poslední vývoj ohledně výkupní ceny je tzv. dýchací čepice, která byla zavedena pro fotovoltaiku (PV) v Německu. Naprogramovaný tarif snížení je napojen na předcházející rok: tarify mohou jít dolů rychleji, pokud nové zařízení splní definované cíle.

Pevný prémiový systém Rozdíl mezi výkupním a prémiovým systémem je, že celková cena je pevná, ale pro prémiový systém je stanovena částka, která je přidána k ceně elektřiny. Pro majitele zařízení na výrobu bioplynu, je konečná cena za vyrobenou kWh méně předvídatelná, v rámci prémiového systému, než v rámci systému výkupních cen, k vůli pohyblivosti cen elektřiny. Nicméně, výrobci elektřiny pro získání pobídky si mohou přizpůsobit svou produkci k cenám trhu, který vede k větší poptávce orientované na výrobu energie. Prémiová ceně elektřiny je hlavní prostředek na podporu elektřiny z bioplynu v Nizozemí. Upravený Německý EEG v roce 2012 rovněž zavedl nadstandardní systém pro provozovatele bioplynových stanic, které prodávají vyrobenou elektřinu přímo na trhu.

3


2.1.2.

Investiční záměr

Mechanismus investičního záměru je poskytnutí finanční podporu prostřednictvím investičních dotací, zvýhodněných úvěrů nebo daňových úlev, obvykle v závislosti na instalované výrobní kapacitě. Investiční pobídky Obecně, počáteční investice do zařízení na výrobu a využití bioplynu jsou velmi vysoké a vyžadují přizpůsobené finanční nástroje, zejména během období stavby kde nelze počítat s příjmy prostřednictvím provozu bioplynové stanice. Investiční pobídky nebo neinvestiční dotace nabízí platby předem, jejichž výše závisí na celkovém instalovaném výkonu. V Německu byly investiční dotace poskytnuty až do výše 40% počáteční investice na realizaci bioplynových stanic, na státní úrovni k urychlení rozvoje regionálního bioplynového trhu během rané fáze vývoje (Hahn et al. 2010). Daňové pobídky (kredity) Investoři bioplynových projektů mohou být také podporováni různými formami úlev v podobě osvobození od daní nebo odvodů - např. osvobození od ekologické daně, jako jsou daně z emisí oxidu uhličitého, osvobození od daně s přidané hodnoty o prodeji obnovitelných zdrojích elektřiny apod. zrychlený odpis je také forma daňové pobídky (Jacobs 2009). V tomto případě se energie z obnovitelných zdrojů proplácí ve formě daňového odpočtu v prvních letech života projektu (např. vybavení potřebné pro bioplynový projekt, jako fermentor, topení, čerpadla a míchadla atd.). To zvyšuje daňové příjmy developerského projektu bioplynu v počáteční fázi operace bioplynové stanice (Batlle et al. 2012). V Nizozemsku se například, množství spotřebované vlastní elektřiny z obnovitelných zdrojů energie jsou osvobozeny od daně (BMU 2012). Nízké úroky/měkké půjčky Kromě toho jsou měkké půjčky nabízeny v celé řadě administrativních možností. Úvěry s nízkými úrokovými sazbami nebo dlouhé platební lhůty jsou důležité finanční pobídky zaručující možnosti financování, jak pro počáteční fázi projektu, tak i po celou dobu trvání projektu bioplynové stanice. Měkké půjčky jsou k dispozici v některých zemích pouze u národních nebo mezinárodních bank. Tyto úvěrové programy nabízejí atraktivní nižší než tržní úrokové sazby a dlouhé lhůty splatnosti. V Německu se například jedná o úvěry s nízkými úrokovými sazbami poskytované bankovní skupinou KfW. Investoři mohou požádat zvýhodněné půjčky pro bioplynové projekty až do výše 40% částky, potřebné k počáteční investici (Hahn et al 2011).

4


2.2.

Regulace řízená množstvím finančních mechanismů

Množství finančních toků je řízené mechanismy, které jsou založeny na vládních rozhodnutích o požadované výši výroby elektřiny z různých obnovitelných zdrojů energie (OZE). Politikové nastavují požadované kvóty nebo cíle, obvykle s cílovým datem, pro podporu pronikání v obnovitelných zdrojích energie (Haas 2011b). Nejdůležitější jsou strategické zelené certifikáty a nabídková řízení. Zelené certifikáty Systém s obchodem zelených certifikátů má za cíl zaručit dodávky v podobě určitého podílu energie z obnovitelných zdrojů systému dodávek energie (Schweighofer et al. 2006). Ve srovnání s cenou z řízeného systému (elektrárna) neposkytuje pevnou cenu za každou kWh vyrobené energie. Kvóty jsou nastavena podle energetického regulačního orgánu a obecně platí po celé zemi. Každý kWh elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie je oceněno podle obchodovatelných certifikátů a je stanoven samostatný trh pro tyto certifikáty. Pro zajištění celkového zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie, se počet certifikátů liší mezi různými druhy obnovitelných zdrojů energie. Vysoké náklady na technologie vyžadují vice certifikátů na stejné množství energie, jak pro finančně méně náročné technologie (IEA 2011;. Batlle et al 2012). Například pro bioplynu v Itálii je počet listů závislí na typu suroviny, stejně jako na velikosti bioplynové stanice (BMU 2012). Několik zemí používá zelené certifikáty, jako prostředek pro podporu zelené elektřiny na trhu, místo byrokracie, investiční podpory a výkupních cen. Tento systém národní podpory je použit např. Rumunsko Polsko, Švédsko, Velká Británie a Itálie. Systém výběrových řízení Výzvy k podávání nabídek, jsou přesně definovány pro jednotlivé technologie. Poskytovatel s nejnižší nabídkou bude vybrán a obdrží garantovaný tarif na určité časové období. Například v Lotyšsku, jsou nabídky jedním z nástrojů používaných na podporu obnovitelných zdrojů energie v souladu s každoroční definicí kvóty, kterou stanovuje vláda. Provozovatelé zařízení na výrobu a využití bioplynu jsou povinni se účastnit výzev pro elektřinu vyrobenou z bioplynu.

2.3.

Dobrovolné přístupy

Dobrovolné přístupy jsou založeny hlavně na ochotě obyvatel (spotřebitelé), zaplatit pojistné sazby za zelenou energii. Investičně zaměřené dobrovolné přístupy jsou pro programy např. akcionářů, darování projektů a etické vstup. Mohou však být také na principu zelené elektřiny, ale s nebo bez tohoto označení.

5


2.4.

Nepřímé mechanismy financování

Kromě finančních mechanismů, které přímo řeší podporu na výrobu bioplynu nebo obnovitelných zdrojů energie, existují i jiné mechanismy financování, které mohou mít nepřímý dopad na zavádění zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Nejdůležitější jsou: Eco daně na elektřinu výrobu z fosilních zdrojů daně/povolení na emise CO2 zrušení daní udělených dříve na energii z fosilních a jaderných zdrojů Díky těmto opatřením pro energie z obnovitelných zdrojů, by měla být více konkurenceschopná na trhu. Nepřímé mechanismy financování zahrnují též institucionální podporu pro zavádění OZE a výrobu bioplynu, např. výběr místa, snadné připojení k síti, provozní podmínky za kterých dodávají elektřinu do systému.

6


2.5.

Mezinárodní podpůrné nástroje

Vedle národních systémů podpory, existují i mezinárodní podpůrné systémy, které jsou k dispozici v zemích BiogasIN projektu. Dostupné podpůrné systémy jsou podobné pro většinu zemí v projektu BiogasIN, s výjimkou Chorvatska, které ještě není členem EU, a proto nemá nárok na všechny dotace z evropských programů. Hlavní nástroje pro podporu bioplynového odvětví jsou uvedeny níže (členské státy EU mají nárok na tyto programy): Fond soudržnosti je evropský strukturální nástroj na podporu projektů zahrnujících životní prostředí a transevropskou dopravních sítí. Tento fond se vztahuje na členské státy EU s hrubým národním důchodem (HND) nižším než 90% průměru EU a až do výše 85% způsobilých výdajů na projekt projekt. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova - EZFRV finanční program rozvoje venkova v členských státech v souladu s Plány rozvoje venkova předložené v každé zemi. Sledované období: 2007 - 2013. LIFE + je finanční nástroj na podporu ekologických projektů. Cílem je přispět k provádění, aktualizací, rozvoj politiky životního prostředí a právní předpisy, které spolufinancují pilotní nebo demonstrační projeky. Financuje až 50% z celkových uznatelných nákladů projektu, a je otevřen pro veřejné nebo soukromé subjekty a subjekty nebo instituce registrovaných v EU. 7. rámcový program je evropský program spolupráce, jehož cílem je stimulovat a zlepšit propojení mezi průmyslem a výzkumem v nadnárodním rámci. Podporuje vědecký výzkum, šíření informací a výměnné činnosti. Sledované období: 2007 - 2013. konkurenceschopnost a inovace (CIP) podporuje využívání informačních technologií, environmentální technologie a obnovitelné zdroje energie (Kryté období: 2007 - 2013). Zvláštní podprogramy z CIP, které přispívají k odvětví bioplynu: Podnikání a inovace: poskytuje investice pro rozvoj inovativních a ekologických technologií. Konkrétní zaměření na malé a střední podniky, společnosti s vysokým růstovým potenciálem, tradiční mikro-podniky a rodinné firmy. Inteligentní energie - Evropa (IEE): podporuje zlepšení energetické účinnosti, zavádění nových a obnovitelných zdrojů energie, větší pronikání na trh těchto zdrojů energie, diverzifikace energie a paliva, zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie a snížení konečné spotřeby energie. ELENA (Evropský místní energetický asistent) je technické pomoc, financování prostřednictvím IEE. Program poskytuje technickou podporu pro veřejné subjekty (na investice s minimální výši 6 m €). ELENA zahrnuje podíl nákladů na technickou podporu, které jsou nezbytné pro přípravu, realizaci a financování investičního programu, jako je studie proveditelnosti, marketingové studie, strukturování programů, podnikatelské záměry, energetické audity, příprava pro výběrová řízení. 7


Západní Balkán udržitelné energetiky, přímé financování zařízení (WeBSEDFF) je investiční nástroj, stanovený Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD). Poskytuje financování dluhů pro obnovitelné zdroje energie a průmyslové projekty energetické účinnosti do malých a středních podniků v oblasti západního Balkánu. Nepřímý způsob podpory bioplynových projektů je poskytování finančních prostředků do bank v cílových zemích na poskytování dalších úvěrů na projekty na výrobu bioplynu. Několik takových podpůrných systémů existují: Západní Balkán podporu pro zařízení soukromého sektoru: půjčování systémem zavedený EBRD zlepšení dlouhodobých finančních prostředků na investice do energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie v soukromém sektoru. Program podporuje na jedné straně investic malých a středních podniků ke zlepšení konkurenceschopnosti a udržitelnosti v rámci přípravy na vstup do EU, na straně druhé investice do energetické účinnosti a obnovitelné energie. Turn Around Management (TAM) a Business Advisory Services (BAS) Program: Tyto dva programy EBRD s cílem pomoci soukromým podnikům přizpůsobit se požadavkům tržního hospodářství. TAM - program má široký úhel zaměření na podstatné manažerské a strukturální změny v rámci společnosti. BAS – program podporuje projekty s úzce definovanými cíli a rychlou návratnost. TAM projekty byly realizovány v 28 zemích od střední Evropy po střední Asii, Rusko a Dálný východ.

8


3. Aktuální bioplynové mechanismy financování v Evropě a BiogasIN zemích Tato kapitola podává přehled o aktuálním mechanismus financování bioplynu v Evropě a "BiogasIN zemí", zejména spoléhání se na informace pro konkrétní zemi, které byly pořízeny v rámci projektu "BiogasIN". Charakteristika následujících mechanismů financování všech zemích: Podpůrné nástroje Cenová úroveň elktřiny vyrobéné z bioplynu Rozlišení do různých cenových kategorií Jiná sazba ceny zaručena výrobcem elektřiny z bioplynu Garantované platební období Dále je uveden přehled konkrétních zemí zaměřených na finanční mechanismy.

2.6.

Podpůrné nástroje v EU

Obecně, členské státy EU podporují rozvoj bioplynových stanic a OZE pomocí výkupních cen, výkupní prémie, investičních dotací a daňových pobídek. Řada zemí EU pomocí výkupních tarifů stále zvyšuje dobu návratnosti na 24 let. Většina členských států EU používá výkupních tarifů, jako hlavní nástroje podpory, někteří jako nástroje podpory pro některé technologie obnovitelných zdrojů energie (Ragewitz et al 2012.). Nedávno také členské státy, zavedly systém kvót pro výkupní ceny v kombinaci s vlastními kvótami. Přehled o podpůrných mechanizmech v členských zemích EU je uveden na Obrázek 1.

9


Obrázek 1: Overview about support mechanisms for RES in EU-countries Source: Ragewitz et al. 2012

Výkupní ceny rostou v celé Evropě v posledních letech. V současné době země jako, Česká Republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Německo, Itálie, Nizozemsko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko používají výkupní prémie v kombinaci s jinými nástroji podpory, nebo jako hlavní nástroj pro finanční podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů (Ragewitz et al. 2012).

10


2.7.

Ceny vyrobené elektřiny z bioplynu

Přehled cen pro každou kWhel vyrobené ze zemědělských bioplynových stanic v analyzovaných zemích je uveden na Obrázek 2. Itálie s cenou až 28 ct/kWhel zaručuje nejvyšší cenu mezi "zeměmi BiogasIN". Nejnižší cena se platí v Německu, ale to platí pouze pro část elektřiny vyrobené prostřednictvím bioplynových stanic s kapacitou vyšší než 5 MW instalované kapacity.

Obrázek 2: Overview about prices for electricity from biogas Source: BMU 2012, Sioulas et al. 2011, Hahn et al. 2010

11


Garantované ceny elektřiny pro elektřinu vyrobenou z bioplynu v zemích BiogasIN se liší v závislosti na různých faktorech. Obecně je základní cena zaručena v závislosti na velikosti bioplynových stanic a instalovaném elektrickém výkonu. Navíc, elektřina vyrobená v zemědělských bioplynových stanicích může získat vyšší ceny než plyn z kalů nebo skládkový plyn. Ceny za vyrobenou elektřinu ze skládek a čistíren odpadních vod plyn nejsou znázorněny na Obrázek 2. Německo, Nizozemí a Rumunsko mají různé ceny pro různé vstupní suroviny typu hnůj a energetické plodiny. Za účelem zajištění vysoké efektivnosti výroby v bioplynových stanicích se v Německu, Dánsku, Rakousku, Lotyšsku a Rumunsku platí za využití odpadního tepla. Itálii a Rakousku je stanoven dopravní limit pro dopravu surovina na výrobu bioplynu, na 70 km, resp. 100 km. Rakousko a Německo navíc poskytuje podporu na výrobu biometanu, který se používá jako pohonné hmoty nebo na výrobu tepla kontrolovaných kogeneračních jednotkách s velmi vysokou účinností. Přehled různých kritérií ovlivňujících cenu elektřiny z bioplynu je uveden v Tabulka 2.

Tabulka 2: Criteria influencing the price for electricity produced from biogas

Installed capacity

Sewage gas, landfill gas, agricultural biogas

Type of agricultural feedstock

Waste heat utilization

Germany

•

•

•

•

Italy

•

•

Country / Payment Differentiation

•

Netherlands

•

• •

Austria

•

•

Bulgaria

•

•

Croatia

•

•

Greece

•

•

Latvia

•

•

Czech Republic

• •

Romania •

•

Source: Hahn et al. 2010, Sioulas et al. 2012, BMU 2012

12

Biogas upgrading

•

Denmark

Slovenia

Feedstock transport distance

•

•

•

•


NaObrázek 3 je uveden přehled o garantované výkupní ceny pro elektřinu vyrobenou z bioplynu. Všechny země garantují ceny po dobu mezi 12 až 20 roky. Aby byla zajištěna garance investorům do zařízení na výrobu a využití bioplynu a návratnost jejich investice je cena garantovaná stanovená nejméně na 15 let.

Obrázek 3: Guaranteed price duration for electricity from biogas in the analyzed countries Source: BMU 2012, Sioulas et al. 2011, Hahn et al. 2010

13


2.8.

Investice na bázi finančních nástrojů

Cílené investiční nástroje poskytují finanční podporu pro počáteční investice do zařízení na výrobu a využití bioplynu. Studie v rámci projektu ukázaly, že všechny “BiogasIN” země poskytují investiční pobídky pro počáteční investici pro zařízení na výrobu a využití bioplynu viz (Tabulka 3). Daňové pobídky a nízko úrokové půjčky jsou k dispozici pro bioplynové investice z národních bank a jsou rovněž poskytovány ve většině zemí. Úvěrové programy jsou obvykle atraktivní, protože mají nižší než tržní úrokové sazby a dlouhé splatné období. Tabulka 3 znázorňuje přehled o investicích do bioplynu na bázi finančních mechanismů.

Tabulka 3: Overview about biogas investment based financing mechanisms

Investment based financing instruments Financing instruments/ country

Investment incentives

Low interest/ Soft loans

Germany

•

Italy

•

•

Netherlands

•

•

•

Denmark

•

•

•

Austria

•

Bulgaria

•

•

Croatia

•

•

Czech Republic

•

•

Greece

•

•

Latvia

•

•

Romania

•

Slovenia

•

Source: Hahn et al. 2010, Sioulas et al. 2012, BMU 2012,

14

Tax incentives

•

•

•


3.

Doporučení pro úspěšnou podporu bioplynových projektů

Střední a východní evropské země mají velký potenciál pro výrobu a rozvoj bioplynu vzhledem k obrovskému sektoru zemědělství. Obrázek 4 porovnává produkci bioplynu v evropských zemích od roku 2010 s cílovou produkcí pro rok 2020, v souladu s NREAPs. Navíc, červené pruhy označují bioplynový potenciál těchto zemí pro rok 2020. Tyto potenciály jsou počítány agenturou AEBIOM, která zvažuje výrobu bioplynu až z 50% dostupného hnoje a energetických plodin, při použití 5% orné půdy v každé zemi.

Obrázek 4: Biogas production in 2010, potentials and targets for 2020 Source: modified after EBA 2011; AEBIOM 2009; Beurskens et al. 2011

Průzkumy a diskuse o událostech kolem budování kapacit, stejně jako interaktivní fórum potvrzuje, že je nedostatek finančních mechanismů, ale také povolovací řízení je hlavní překážkou pro úspěšný rozvoj bioplynového trhu v zemích střední a východní Evropy pro stále ještě nevyužitý potenciál. Běžné problémy jsou ve všech zemích. Tato kapitola shrnuje hlavní problémy a poskytuje doporučení pro úspěšnou podporu bioplynových stanic. Základní koncept všech finančních mechanismů pro bioplynové stanice, je pokusit se překonat stávající překážky jakož i pro vývoj trhu. Za úspěch této politiky můžeme považovat schopnost překonat tyto ekonomické a neekonomické překážky. Na základě průzkumu mezi provozovateli 15


zařízení na výrobu a využití bioplynu, investory a orgány státní správy byly identifikovány klíčové bariéry v jednotlivých zemích jsou uvedeny v Tabulka 4.

Non-economic

Economic

Tabulka 4: Identified main barriers in the BiogasIN target countries

Barriers Economic and market

Description High investment costs High cost of capital due to high perceived risk

Limited access to finance Unstable policy and legal framework Regulatory and Administrative Number of authorities and inefficient permitting procedures No priority grid regulation for electricity from biogas Lack of skilled labor Lack of skilled labor (e.g. for planning and installation) Lack of knowledge about biogas benefits and support mechanisms among Lack of information authorities, bank emloyees and project developers Biogas supply chain Uncertainty ensuring feedstock capacity and areas for the digestate application

Investoři do zařízení na výrobu bioplynu hledají stabilní národní systémy podpory, jasné a rychlé povolovací řízení, jakož i přístup k finančním možnostem. Získání oprávnění a bankovního úvěru v zemích střední a východní Evropy jsou stále zdlouhavé, složité a drahé. Tato obecná doporučení jsou výstupy z tohoto projektu a měla by být uvedena a realizována pro úspěšný rozvoj bioplynové trhu:  Kontinuita a dlouhodobé stabilní investice do jakéhokoliv realizovaného bioplynového projektu a jeho financování jsou klíčová kritéria pro stabilní rozvoj trhu, stejně jako pro dosažení energetických cílů.  Většina evropských úspěchů podpory OZE v minulosti, byly poháněny výkupní cenou elektřiny. Výkupní ceny jsou velmi efektivním nástrojem za předpokladu, že sazby jsou dostatečně vysoké, garantovaná cena a dostatečně dlouhá návratnost investovaného kapitálu. Proto se doporučuje garantovaná doba více než 15 let.  Je třeba odstranit administrativní překážky a zlepšit možnost připojení do plynové sítě.  Je třeba stanovit pokyny pro financování bioplynových projektů včetně seznamu veškerých dostupných národních a mezinárodních podpůrných nástrojů.  Pořádání školení je potřeba pro lepší pochopení bioplynové technologie pro financování ústavů, správní úřady a investoři bioplynových stanic.  Vytvoření informačních kampaní pro veřejnost, poukázat na výhody plynoucí z produkce bioplynu s cílem získat důvěru v tuto technologii.

16


Seznam referencí AEBIOM 2009

European Biomass Association (AEBIOM): A Biogas Road Map for Europe, Brussels, Belgium

BMU 2012

Rechtsquellen für die Stromerzeugung aus Erneuerbaren Energien („RES LEGAL“), URL: http://www.res-legal.de/ standing 13.07.2012

Beurskens et al. 2011

Beurskens, L.W.M., Hekkenberg, M., Vethman, P.: Renewable Energy Projections as Published in the National Renewable Energy Action Plans of the European Member States, European Environment Agency

EBA 2011

European Biogas Association (EBA): Europe, Biogas report 2011

EEG 2012

Act on granting priority to renewable energy sources (Renewable Energy Sources Act)

Dzene 2010

Highlights of potential renewable energy from biogas in 28 target regions, IEE Project BiogasIn, Project report D.2.3.

Biogas

Production

in

Available at: www.biogasin.org Hahn et al. 2010

Hahn, H., Rutz, D., Kirchmeyr, F., Rose, E.: Examples for financing of biogas projects in Germany, Austria, The Netherlands, Denmark and Italy, IEE Project BiogasIN, Project report D.3.2. Available at: www.biogasin.org

Hahn 2011

Guideline for financing agricultural biogas projects - Training material for biogas investors, IEE Project BiogasIn, Project report D.3.7. Available at: www.biogasin.org

Haas 2011a

Haas, R., Panzer, C., Resch, G., Ragwitz, M., Reece, G., Held, A. (2011): A historical review of promotion strategies for electricity from renewable energy sources in EU countries, Renewable and Sustainable Energy Reviews, Vol. 15, Issue 2, February 2011, pp. 1003-1034

Haas 2011b

Haas, R., Resch, G., Panzer, C., Busch, S., Ragwitz, M., Held, A. (2011): Efficiency and effectiveness of promotion systems for

17


electricity generation from renewable energy sources - Lessons from EU countries, Energy, Vol. 36, Issue 4, April 2011, pp. 2186-2193 Jacobs 2009

Jacobs D.: Framework conditions and international best practices for renewable energy support mechanisms, Organization for Security and Co-operation in Europe; Baku, Azerbaijan

Kulisic et al. 2010

Kulisic, B., Jelavic, B., Vorkapic, V., Rutz, D., Wellinger, A., Kirchmeyer, F., Hahn, H., Sioulas, K., Stambasky, J., Dzene, I., Yavachev, L., Lovrenčec, L., Ofiteru, A. (2010): Optimizing biogas benefits for the society by developing sustainable biogas markets, IEE Project BiogasIn, European Biomass Conference, Berlin 2010 Available at: www.biogasin.org

Lovrenčec 2010

Highlights of socio-economic impacts from biogas in 28 target regions, IEE Project BiogasIn, Project report D.2.4. Available at: www.biogasin.org

Ragewitz et al. 2007

Ragwitz M., Resch G, Faber T., Huber C.: Monitoring and evaluation of policy instruments to support renewable electricity in EU Member States, a research project funded by the German Federal Ministry for the Environment, Nature Conservation and Nuclear Safety, Fraunhofer Institute Systems and Innovation Research, Karlsruhe, Germany

Ragewitz et al. 2012

Ragwitz M., Winkler J., Klessmann C., Gephart M., Resch G.: Recent development of feed-in system in the EU – A research paper for International Feed-in Cooperation.

Resch et al. 2010

Resch G, Faber T, Ragwitz M, Held A, Panzer C, Haas R.: 20% RES by 2020 - a balanced scenario to meet Europe’s renewable energy target. Report compiled by TU Wien/EEG in cooperation with Fraunhofer ISI within the Intelligent Energy for Europe e project futures-e (Contract no. EIE/06/143/ SI2.444285). Vienna, Austria Available at: http://www.futures-e.org

Rutz and Ferber 2011

Options for financing biogas plants, IEE Project BiogasIn, Project report D.5.5. Available at: www.biogasin.org

Sioulas et al. 2011

18

Sioulas, K., Kulišić, B., Novko, I., Perović, M., Vorkapić, V., Dzene, I., Stambasky, J., Lovrenčec, L., Sraka, S., Yavachev, L., Adamescu, M. (2012): Financing options for Biogas Projects and its bottlenecks in CE Europe, IEE Project BiogasIn, Project report D.5.2.


Available at: www.biogasin.org

19

Mechanismy financování bioplynových projektů ve střední a východní Evropě

Recommend Documents