Mateřská a rodičovská dovolená a její dopady do ekonomické a psychosociální oblasti rodiny

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Mateřská a rodičovská dovolená a její dopady do ekonomické a psychosociální oblasti rodiny Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

PhDr. Dana Maria Staňková, Ph.D.

Brno 2010

Lenka Knosová

Děkuji PhDr. Daně Marii Staňkové, Ph.D., vedoucí mé bakalářské práce, za poskytnuté cenné rady a připomínky, také za ochotu a vstřícný přístup, který mi při zpracování práce poskytovala. Dále děkuji všem rodinám žijícím v obci Tvarožná, které se ochotně zúčastnily výzkumného šetření, na jehož základě je tato práce postavena.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím literatury a zdrojů, které uvádím v seznamu. V Brně dne 22.5.2010

______________________

Abstract KNOSOVÁ, L. Maternity and parental leave and their impact on economic and psychosocial family aspects. Bachelor thesis. Brno, 2010. The bachelor thesis deals with economic and psychosocial changes in families. It concerns married couples as well as unmarried couples in the village of Tvarožná after the mother takes a maternity leave and subsequently the parental leave. The thesis is divided into two parts, a theoretical and practical part. The theoretical part describes the family, family funding, free time, family and career and psychosocial aspects. Within the practical part a survey with the use of questionnaires was used. The collected data were processed into the form of graphs and tables with corresponding comments. Keywords Maternity leave, parental leave, family, funding, psychosocial aspects

Abstrakt KNOSOVÁ, L. Mateřská a rodičovská dovolená a její dopady do ekonomické a psychosociální oblasti rodiny. Bakalářská práce. Brno, 2010. Bakalářská práce pojednává o ekonomických a psychosociálních změnách v oblasti rodiny u manželů a nesezdaných párů v obci Tvarožná, po nástupu matky na mateřskou a následně rodičovskou dovolenou. Práce je rozdělena do dvou celků, a to na část teoretickou a praktickou. V teoretické části je blíže popsána rodina, finanční zajištění rodiny, volný čas, rodina a kariéra a psychosociální oblast. V rámci praktické části byl realizován průzkum s využitím dotazovací techniky. Získaná data byla zpracována do podoby grafů a tabulek, vždy s příslušným komentářem. Klíčová slova Mateřská dovolená, rodičovská dovolená, rodina, finanční zajištění, psychosociální oblast

Obsah

5

Obsah 1

Úvod

2

Cíl práce a metodika

3

10

2.1

Cíl práce .......................................................................................................... 10

2.2

Metodika ......................................................................................................... 10

Teoretická část 3.1

11

Rodina ............................................................................................................. 11

3.1.1

Historie rodiny ...................................................................................... 11

3.1.2

Definice rodiny ...................................................................................... 12

3.1.3

Tradiční versus moderní model rodiny ............................................. 16

3.2

Rodinná politika............................................................................................. 17

3.2.1 3.3

4

9

Regionální rodinná politika ................................................................. 18

Finanční zajištění rodiny .............................................................................. 19

3.3.1

Finanční zajištění rodiny na úrovni státní politiky .......................... 20

3.3.2

Finanční zajištění rodiny na úrovni regionální politiky.................. 25

3.4

Volný čas ......................................................................................................... 26

3.5

Rodina a kariéra ............................................................................................. 27

3.6

Psychosociální oblast..................................................................................... 29

Praktická část 4.1

30

Výzkum ........................................................................................................... 30

4.1.1

Cíl výzkumu a hypotézy ...................................................................... 30

4.1.2

Objekt a předmět výzkumu................................................................. 32

4.1.3

Skladba výzkumného souboru............................................................ 32

Obsah

6

4.1.4

Technika výzkumu................................................................................ 33

4.1.5

Realizace výzkumu ............................................................................... 34

4.1.6

Způsob zpracování výsledků .............................................................. 35

4.2

Interpretace výsledků.................................................................................... 37

4.2.1

Identifikační údaje................................................................................. 37

4.2.2

Ekonomická situace rodiny.................................................................. 40

4.2.3

Volnočasové aktivity............................................................................. 45

4.2.4

Psychosociální situace rodiny ............................................................. 48

5

Diskuse

55

6

Závěr

58

7

Použité zdroje

60

8

Přílohy

63

Seznam tabulek

7

Seznam tabulek Tab. 1

Výše přídavku na dítě podle věku dítěte

21

Tab. 2

Závislost u hypotéz H1 – H4

36

Tab. 3

Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 6

41

Tab. 4


41

Tab. 5


44

Tab. 6


45

Tab. 7


48

Tab. 8


49

Tab. 9


50

Tab. 10


51

Tab. 11


52

Tab. 12


53

Seznam obrázků Obr. 1

Maslowova pyramida potřeb

15

Obr. 2

Rodinný pas

26

Seznam grafů

8

Seznam grafů Graf č. 1

Složení výzkumného souboru

34

Graf č. 2

Věkové složení respondentů

37

Graf č. 3

Rodinný stav respondentů

38

Graf č. 4

Nejvyšší dosažené vzdělání u mužů a žen

38

Graf č. 5

Věk matky při narození prvního dítěte v rodině

39

Graf č. 6

Celkový čistý průměrný měsíční příjem rodiny

40

Graf č. 7

Průměrné měsíční výdaje za kulturu; sport; restaurace; nákupy oblečení, obuvi před a po narození prvního dítěte

42

Graf č. 8

Nutné výdaje spojené s narozením prvního dítěte

43

Graf č. 9

Četnost pobytu na dovolené před narozením prvního dítěte

45

Graf č. 10 Četnost pobytu na dovolené v současné době

46

Graf č. 11 Četnost volnočasových aktivit před narozením prvního dítěte a v současné době

47

Graf č. 12 Pracovní poměr ženy před nástupem na mateřskou dovolenou

48

Graf č. 13 Plánování dalšího dítěte rodin s jedním dítětem

54

Graf č. 14 Plánování dalšího dítěte rodin se dvěma dětmi

54

Úvod

9

1 Úvod Před otázkou, zda založit rodinu stál nebo bude stát jednou každý z nás. Stavíme se v životě před rozhodnutí, zda je pro nás důležitější kariéra či rodina. Přivést na svět dítě ale není jen tak jednoduché, musíme myslet především na jeho materiální a finanční zajištění. Poskytnout dítěti střechu nad hlavou není našim zcela jediným úkolem. Musíme brát především v úvahu naši finanční situaci, zda jsme schopni dítěti zajistit uspokojení všech jeho potřeb a hlavně, zda budeme schopni dítěti poskytnout lásku. Narození dítěte pro mnoho rodin znamená finanční zatížení rodinného rozpočtu, stát sice poskytuje rodinám určité finanční zajištění, ale ne zcela všechny rodiny na něj mají nárok. Hranice pro poskytování dávek ze státní sociální podpory je nastavena velice nízko, a proto se na finanční zajištění ze strany státu nemůže většina rodin vůbec spoléhat. S příchodem dítěte do rodiny se partneři častěji dostávají do konfliktních situací. Přítomnost dítěte v rodině pro ně představuje novou zkušenost, musejí se dítěti zcela přizpůsobit. Znamená to, že rodiče dítěte musí dočasně omezit nejen svoje volnočasové aktivity, ale mnohokrát se musejí vzdát uspokojování svých potřeb v souvislosti se snižováním výdajů rodiny. Rodina je v životě člověka velice důležitá, je nám v životě tou největší oporou. Rodina je stěžejním prvkem celé lidské společnosti a také hraje velkou roli v životě každého jedince. Vybrané téma bakalářské práce jsem si zvolila, protože mě problematika rodiny velice zajímá. S oblastí rodiny jsem se setkala na střední i vysoké škole v rámci studia předmětu Sociologie, Psychologie, aj. Vybrala jsem právě oblast rodiny, protože rodina je poutavým a ve všech oblastech diskutovaným tématem. Také mě velice zajímalo dozvědět se informace o způsobu života rodin s malými dětmi v obci, ve které v současné době žiji a kde budu chtít sama v budoucnu založit svoji vlastní rodinu.

Cíl práce a metodika

10

2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce Na základě poznatků získaných studiem dostupné literatury a zdrojů z oblasti rodiny, rodinné politiky, finančního zajištění rodiny a volného času, byl následně vytyčen hlavní cíl bakalářské práce: C1: Analyzovat ekonomické a psychosociální změny v oblasti rodiny, po nástupu ženy na mateřskou a následně rodičovskou dovolenou u manželů a nesezdaných párů, žijících ve společné domácnosti na území obce Tvarožná.

2.2 Metodika Uvedené změny budou analyzovány na základě vlastního výzkumného šetření. Na začátku výzkumné práce byly stanoveny hypotézy, jejichž tvrzení budou v závěru práce potvrzeny nebo vyvráceny. Ke zjištění existujících jevů v rodinách bude použit empirický sociologický výzkum, metodou dotazovací techniky. Jako technika sběru dat bude použit dotazník

vlastní

konstrukce

s otázkami

uzavřenými,

polootevřenými

a otevřenými, který je nedílnou součástí této práce (viz přílohy). Výsledky dotazníkového šetření budou vyhodnoceny za pomoci základních matematických metod, absolutních a relativních četností. Pro zjištění intenzity závislosti mezi jednotlivými sociálními jevy ve stanovených hypotézách bude použit Pearsonův koeficient kontingence ze statistických metod. V rámci teoretické části se budu zabývat hlavními pojmy ze zkoumané oblasti, které zde budou popsány a vysvětleny. V praktické části pak analyzovat výsledky výzkumného šetření a komparovat s dosavadním stavem poznání o dané problematice. V závěru práce bude zhodnocen zjištěný stav výše uvedené problematiky.

Teoretická část

11

3 Teoretická část 3.1 Rodina Rodina usnadňuje lidem péči o děti a jejich výchovu. Je biologicky velice důležitá pro udržení lidstva, ale je také jednotkou společnosti. Všem členům rodiny, dětem i dospělým, poskytuje rodina domov. Rodina umožňuje svým členům zpracovávat všechny druhy traumat, které je potkají, také umožňuje sdílet radost, na druhé straně je rodina také zdrojem stresu. Rodič musí být malému dítěti k dispozici stále, ať odpočatý či unavený, případně i nemocný (Matoušek, 1993).

3.1.1 Historie rodiny „Původ slova rodina v indoevropských jazycích ukazuje na její ekonomický základ. Po staletí odkazovaly vztahy v rodině téměř výlučně k vlastnictví, autoritě, nikoli k lásce“. Římané slovo rodina nepoužívali pro označení pokrevních vztahů, tak jako je tomu v dnešní době, nýbrž pro označení všeho majetku domácnosti – pole, dům, peníze i otroky. „První ekonomie, kterou naše kultura znala, byla rodinnou ekonomií, protože vlastnictví bylo produkováno a konzumováno v rodinách“. (Možný, 2006). Pro období před průmyslovou revolucí se sice hovoří o rodině, ale do značné míry se jedná o umělý a nepříliš vhodný pojem. Mnohem častější a důležitější byl výraz domácnost, který zahrnuje jak pokrevně příbuzné členy rodiny, tak i čeleď a další jedince v domě. Důležitá pro definici této jednotky není pokrevní příbuznost, ale společné hospodaření a stolování (Goody, 2006). V generaci matek dnešních mladých lidí platila v České republice pro založení rodiny následující posloupnost kroků: „seznámení se, sexuální styk, nesezdané soužití tam, kde to dovolila bytová tíseň, početí dítěte a když pár zjistil, že čeká dítě,

Teoretická část

12

vesměs následoval sňatek“. Posloupnost kroků k založení rodiny se od počátku devadesátých let však začíná měnit (Možný, 2006).

3.1.2 Definice rodiny Psychologický slovník (Hartl, Hartlová-Císařová, 2000) definuje rodinu jako „společenskou skupinu spojenou manželstvím nebo pokrevními vztahy a odpovědností a vzájemnou pomocí“. Dochází zde k rozdělení rodiny do několika skupin: • rodina funkční – taková rodina, v níž dochází k úspěšnému řešení problémů, existuje příznivé emocionální klima a dochází ke stálému vyrovnávání vztahů uvnitř rodiny v souladu s životním cyklem jejich členů, • rodina malopočetná – rodina do tří až čtyř dětí, • rodina nukleární (jaderná) – rodina obou manželů/rodičů s dítětem či dětmi, • rodina primární – jedná se o rodinu prvotní, • rodina širší – rodina, která zahrnuje širší příbuzenstvo. Velmi početná skupina, kterou váží nejen pokrevní pouta, ale též rodinné tradice, postoje, rysy a jazyk. Sociologický slovník (Geist, 1992) rodinu považuje za „institucionalizovaný sociální útvar nejméně tří osob, z něhož část členů je vzájemně spojena pokrevním nebo adoptivním, sociálním vztahem rodič-dítě, druhá část vztahem matka-otec. Všichni jsou spojeni vztahem příbuzenství v sociálně sankciovaném více či méně trvalém sociálním vztahu“. Geist (1992) také uvádí několik typů struktur rodiny: • úplná (jaderná) – struktura rodiny je dána otcem, matkou a nejméně jedním dítětem, • neúplná – chybí-li jeden ze skupiny rodičů, • rozšířená – rodina, která se skládá ze dvou nebo více jaderných rodin, • polygamní – rodina, v níž je vždy jeden z rodičů všem dětem společný, • rodina původu – z níž jedinec pochází,

Teoretická část

13

• prokreační – rodina, v níž jedinec sám plodí další jedince, • rekonstituovaná – rodina vzniklá dalším sňatkem jednoho nebo obou partnerů a dětí z jednoho nebo obou předchozích manželství a příp. dětí z nového manželství, • kmenová – třígenerační rodina, v níž zůstává po sňatku v rodině pouze syn s manželkou a svými dětmi, • patriarchální – rodina, v níž veškerou moc a autoritu má otec, • matriarchální – rodina, v niž veškerá moc a autorita přísluší matce, • rovnostářská – tzv. demokratická rodina s rovnými právy, mocí i autoritou obou rodičů, • homosexuální – tj. rodina, v níž homosexuální partneři adoptují děti. Podle Pedagogického slovníku (Průcha, Walterová, Mareš, 2003) vystupuje rodina jako „nejstarší společenská instituce“. Plní socializační, ekonomické, sexuálně-regulační, reprodukční a další funkce. Vytváří určité emocionální klima, formuje interpersonální vztahy, hodnoty a postoje, základy etiky a životního stylu. Současné pojetí tenduje k chápání rodiny jako sociální skupiny nebo společenství, žijícího ve vlastním prostoru – domově, uspokojující potřeby, poskytující péči a základní jistoty dětem. Rodina zajišťuje hmotné zabezpečení svých členů, pečuje o zdraví, výživu a kulturní dědictví, vštěpuje jim morální postoje, ovlivňuje je, usměrňuje, chrání a podporuje (Kraus, Poláčková, 2001). Jak již bylo zmíněno, rodina plní plno důležitých funkcí, které jsou stěžejní nejen pro vývoj jedince, ale i celé lidské společnosti. Ve vztahu ke společnosti naplňuje rodina nejdůležitější funkci, a to reprodukci obyvatelstva. Kraus (2008) jako další funkce rodiny uvádí: • sociálně – ekonomická – chápe rodinu jako významný prvek v rozvoji ekonomického systému společnosti. Zejména rodina s malými dětmi se stává významným spotřebitelem, na němž je značně závislý trh, • ochranná – spočívá v zajišťování životních potřeb nejen dětí, ale všech členů rodiny,

Teoretická část

14

• sociálně – výchovná – mluví o rodině jako o první sociální skupině, která učí dítě přizpůsobovat se životu, osvojovat si základní návyky a způsoby chování běžné ve společnosti, • rekreační, relaxační a „zábavná“ – hovoří o rodině jako instituci, která by měla pamatovat na rekreaci, relaxaci a zábavu. Aktivity tohoto typu mají největší význam pro děti, • emocionální funkce – je pro rodinu zásadní a nezastupitelná. Vytváří citové zázemí, pocit lásky, bezpečí a jistoty. Právní řád České republiky rodinu výslovně nedefinuje, pokládá za ni především rodinu založenou manželstvím. Podle zákona č. 94/1963 Sb., o rodině ve znění pozdějších předpisů je „manželstvím trvalé společenství muže a ženy založené zákonem stanoveným způsobem“. Dále uvádí, že „hlavním účelem manželství je založení rodiny a řádná výchova dětí“ (Zákony ČR onLine, 2010). Podle Možného (2006) má manželství u Čechů stále ještě vysoký status. „Většina nejmladší generace pokládá život v manželství za nejsprávnější formu rodiny“. Rodina má velký vliv na to, jak vypadá naše společnost, také na vývoj osobnosti jedince. Vždyť kde jinde než v rodině dochází k procesu socializace, neboli k přeměně člověka z biologické bytosti ve společenského tvora (Pavlíčková, 2003). K socializaci dochází v rodině, jako v primární lidské společnosti. Podle Pavlíčkové (2003) se v průběhu socializace dítě učí vzorcům chování dané společnosti, učí se mluvit jazykem svého národa, chovat se určitým způsobem ke svým rodičům, sourozencům, spoluobčanům, mít určité potřeby, projevovat určité záliby a zájmy. Podle Matouška (1993) je rodina v životě dítěte prvním a dosti závazným modelem společnosti, s jakým se dítě na začátku svého života setkává. Dítě ke svému vývoji potřebuje krom zajištění primárních potřeb (mezi ně řadíme např. teplo, nasycení) stabilní prostředí (domov) a přítomnost stabilních osob (rodičů), na jeho vývoji vysoce citově angažovaných (Matoušek, 1993). Podle Pedagogického slovníku (Průcha, Walterová, Mareš, 2003) se „vzhledem k funkcím rodiny v lidském společenství považuje rodinné prostředí za nejvýznamnější

Teoretická část

15

zdroj vlivů formujících vývoj jedince“. Rodinné prostředí působí na základní psychické, tělesné a sociální charakteristiky vývoje dítěte od narození až mnohdy do období dospělosti (Průcha, Walterová, Mareš, 2003). Tuto skutečnost si můžeme ověřit na Maslowově pyramidě potřeb. Podle Ourody (2004) „Maslow vytvořil přehlednou klasifikaci sedmi skupin potřeb člověka a nazval je základními potřebami“. Dle Maslowa lze jakoukoli z mnoha lidských potřeb ztotožnit s některou ze sedmi základních potřeb (Ouroda, 2004). Člověk má podle této teorie potřeby: 1.

fyziologické,

2.

bezpečí a jistoty,

3.

přátelství, přijetí, lásky,

4.

uznání, úcty,

5.

seberealizace,

6.

znalostí a rozumění,

7.

estetické.

Maslowova pyramida potřeb je však známá v redukované podobě do pěti skupin potřeb:

Obr. 1 Maslowova pyramida potřeb Zdroj: http://is.muni.cz/th/62744/esf_m/Maslowova_ hierarchie_potreb.png

Jak již bylo výše zmíněno, dítě potřebuje ke svému vývoji zajištění primárních potřeb. Do primární skupiny potřeb spadají podle Maslowovy pyramidy fyzio-

Teoretická část

16

logické potřeby. Podle Ourody (2004) jsou to „základní potřeby k udržení lidského života, které musejí být uspokojeny vždy“. Jakmile jsou naplněny fyziologické potřeby, mohou být naplněny potřeby jistoty a bezpečí. Mezi tyto jistoty neodmyslitelně patří jistota rodiny. Rodina dává každému členovi pocit jistoty a bezpečného zázemí. Do třetí skupiny řadíme potřeby společenské, které zahrnují tendence lidí navazovat citové vztahy s ostatními, prožívání přátelství, lásky (Ouroda, 2004). Do této skupiny řadíme např. potřebu mít rodinu. Tato potřeba je v životě člověka velice důležitá, protože podle Matouška (1993) „je dospělý rodinou potvrzován v roli sexuální a v roli rodičovské – obě role jsou základem dobrého sebehodnocení“. Založení rodiny je vedle dalších ukazatelů jedním ze čtyř hlavních vývojových úkolů člověka. Mezi tyto vývojové úkoly podle Karstena (2006) řadíme povolání (volba povolání a profesní kariéry), výběr partnera (rozhodnutí pro životní dráhu), partnerství (budování partnerského vztahu) a rodičovství (založení rodiny a výchova dětí). Podle Ourody (2004) je „potřeba uznání založená na úctě člověka k sobě samému, na kladném hodnocení vlastní osoby“. Jako poslední z potřeb, potřeba seberealizace, též označovaná jako existenční potřeba. Je to potřeba, kdy si člověk váží života a blízkosti jiných lidí. Potřeba seberealizace vyjadřuje snahu člověka po plném využití svých schopností a možností (Ouroda, 2004). Jako příklad seberealizační potřeby můžeme uvést samotné založení rodiny a následnou výchovu dětí.

3.1.3 Tradiční versus moderní model rodiny V historii se hovořilo do období průmyslové revoluce o tzv. tradiční či předindustriální nebo také stavovské rodině. Pro tradiční rodinu je také typické, že mnohem více než moderní rodina sloužila jako ekonomická jednotka (Goody, 2006). V tradičních evropských společnostech byla na místě dnešní nukleární rodiny obvyklá vícegenerační domácnost, v níž se v důsledku vysoké úmrtnosti ve středním věku často obměňovalo složení rodičovského páru. „Generace se překrývaly; domem rodiny procházel život jako plynulá řeka“ (Možný, 2006). V naší

Teoretická část

17

zemi se rodina v tradičním pojetí rozpadá přibližně od sedmdesátých let 20. století, kdy došlo k překonání společenského odsudku rozvodu. Z hlediska historické demografie se za hlavní rozdíly mezi rodinou tradiční a moderní považuje míra porodnosti a mortality,1 a asi nejpodstatněji existence masově rozšířené regulace porodnosti v moderní společnosti (Goody, 2006). Podle Možného (2006) „vynález antikoncepce, jež dává ženě do rukou suverénní rozhodnutí o tom, zda, kdy a kolik bude mít dětí, má pro lidstvo epochální význam, srovnatelný snad s ovládnutím ohně anebo vynálezem kola“. V moderní společnosti se již neklade takový důraz na majetkoprávní vztahy v rodině. Podle Možného (2006) přestalo být také obvyklé, aby se nevěsta stěhovala do domácnosti ženicha. „Univerzální neolokalita mladých párů zakládajících rodinu a nízká úmrtnost ve středním věku naopak vedla v moderních společnostech k tomu, že co manželský pár, to domácnost a samostatná rodina“. Ženy během dvacátého století také získaly určitou samostatnost v osobní, finanční a společenské sféře. V tradičním modelu bylo naprosto typickým modelem rodinného startu: sňatek, založení společné domácnosti a narození dítěte. V dnešní době počet dvojic žijících spolu bez svazku manželského a vychovávající dítě nezadržitelně roste (Karsten, 2006).

3.2 Rodinná politika Podle Ministerstva práce a sociálních věcí (2008) „rodinná politika ve své podstatě představuje souhrn aktivit a opatření za účelem podpory rodiny“. Je soustředěna na podporu rodin ve výkonu jejich přirozených funkcí. Stěžejními oblastmi podpory, na které se rodinná politika v současné době zaměřuje, je především podpora vytváření vhodných socioekonomických podmínek pro fungování rodin, zaměřující se na finanční zajištění rodiny, slučitelnost práce a rodiny a služby péče o děti (MPSV, 2008). V České republice je rodinná politika institucionálně zajištěna v rámci Ministerstva práce a sociálních věcí. 1

Mortalita neboli úmrtnost je demografický ukazatel, udávající podíl zemřelých z určité skupi-

ny za určité časové období. Uvádí se v promilích (‰), tedy v přepočtu na 1 000 jedinců.

Teoretická část

18

Podle Kocourkové (2007) „rodinná politika jako oblast veřejného zájmu se začala rozvíjet po druhé světové válce a v současné době je standardní součástí vládní politiky většiny evropských zemí“. Od počátku bylo hlavním úkolem rodinné politiky zlepšovat životní podmínky rodin. Její vliv na úroveň plodnosti žen byl v pozadí zájmu. Situace se změnila v 90. letech, a to v souvislosti se vznikem problému extrémně nízké plodnosti. Zdá se, že klíčem k vyřešení problému extrémně nízké plodnosti ve vyspělých evropských státech je zajištění slučitelnosti práce a rodiny (Kocourková, 2007). Cílem slučitelnosti práce a rodiny je umožnit rodičům sladění rodinného a pracovního života, aniž by museli rezignovat na své rodičovství, nebo na svou profesní realizaci (MPSV, 2008). Podle Karstena (2006) lze sloučení rodiny a povolání zobrazit pomocí „třífázového modelu“: 1.

Do narození prvního dítěte žena pracuje

2.

Potom na nějaký čas svou profesní činnost zcela nebo částečně přeruší a stará se především o domácnost a dítě

3.

Po několikaleté přestávce se opět vrací do zaměstnání, zpočátku na vedlejší, později na plný úvazek.

V souvislosti s umožněním slučitelnosti práce a rodiny vláda navrhuje aktivnější zapojení mužů do péče o rodinu a výchovu dětí. Vláda usiluje o zavedení institutu otcovské dovolené, jako dávku ze systému nemocenského pojištění, v době po narození dítěte (MPSV, 2009). Podle Ministerstva práce a sociálních věcí (2009) jako dalším prvkem slučitelnosti práce a rodiny je úprava čerpání peněžité pomoci v mateřství a rodičovského příspěvku, což rodinám umožní zvolit si způsob čerpání dávky, který nejlépe vyhovuje jejich rodinné situaci a jejich potřebám.

3.2.1 Regionální rodinná politika Podle Ministerstva práce a sociálních věcí (2008) jsou „obce a kraje jedněmi z nejdůležitějších aktérů rodinné politiky, neboť znají potřeby rodin blíže a mají lepší

Teoretická část

19

přehled o místních podmínkách“. Hlavním cílem regionální rodinné politiky je vytvořit na úrovni krajů a obcí příznivé podmínky pro vznik a fungování rodin prostřednictvím souhrnu provázaných opatření, které spočívají nejen ve finanční podpoře rodiny, ale zejména v podpoře služeb pro rodinu, společenskokulturních akcí, vzdělávacích aktivit, dostupného bydlení, přizpůsobování a budování infrastruktury (MPSV, 2008). Ministerstvo práce a sociálních věcí (2008) uvádí jako jednu z nejvýznamnějších podmínek slučitelnosti práce a rodiny, služby péče o děti od tří let věku dítěte. Služby péče o děti hrají velice důležitou roli v procesu výchovy a vzdělávání dětí předškolního věku a mladšího školního věku. Podle Karstena (2006) „pro ženy bývá nesnadné přistoupit k uskutečnění svého přání mít dítě, pokud nejsou ochotny vzdát se své profesní činnosti“. Matky, které chtějí zůstat alespoň částečně zaměstnané, jsou odkázány samy na sebe v otázce zajištění dostatečné péče o své malé děti. Jesle téměř nenajdete a školky svým počtem zdaleka nedostačují potřebám (Karsten, 2006). Nedostatečná kapacita služeb péče o předškolní děti by měla být bezodkladně řešena z pozice obcí a krajů, jakožto jejich nejčastějších zřizovatelů. Kraje a obce mají zákonnou povinnost reagovat na potřeby svých občanů (MPSV, 2008).

3.3 Finanční zajištění rodiny Vznik a fungování rodiny je silně ovlivněno ekonomickou situací rodiny, proto je třeba finanční podpoře věnovat zvláštní pozornost. Finanční podpora slouží nejen jako nástroj ke kompenzaci nákladů rodin vznikajících v důsledku přítomnosti dětí v rodině, k redistribuci finančních prostředků od vysokopříjmových k nízkopříjmovým rodinám a od bezdětných rodin či osob k rodinám s dětmi (MPSV, 2009). Podle Hamplové (2003) však s časem stoupající omezování příspěvků a opatření v sociální a rodinné politice může zvyšovat pocit nejistoty a následně snižuje porodnost. Do určité míry je pocit nejistoty prohlubován současným trendem přesunovat co nejvíce nákladů na dítě ze státu na rodinu.

Teoretická část

20

3.3.1 Finanční zajištění rodiny na úrovni státní politiky Finanční zajištění rodiny zabezpečuje systém státní sociální podpory, který je upraven zákonem č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. „Státní sociální podpora představuje ucelený systém sociálních dávek určených především pro rodiny s nezaopatřenými dětmi, jimiž se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatních základních osobních potřeb dětí a rodin“. Systém státní sociální podpory je adresný, což se projevuje tím, že některé z dávek jsou vázány na výši příjmu v rodině (Sociální zabezpečení, 2010). Podle Sociálního zabezpečení (2010) se dávky v rámci systému státní sociální podpory dělí na dávky poskytované: a)

v závislosti na výši příjmu (tzv. testované dávky) 1. přídavek na dítě 2. sociální příplatek 3. příspěvek na bydlení

b)

nezávisle na výši příjmu (tzv. netestované dávky) 1. rodičovský příspěvek 2. porodné 3. pohřebné 4. dávky pěstounské péče

ad a) Testované dávky 1.

Přídavek na dítě

Přídavek na dítě je základní, dlouhodobou dávkou, poskytovanou rodinám s dětmi, která jim pomáhá krýt náklady, spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí. Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, které žije

Teoretická část

21

v rodině, jejíž rozhodný příjem je nižší než 2,4násobek částky životního minima rodiny2. Přídavek na dítě je poskytován ve třech výších podle věku dítěte. Tab. 1 Výše přídavku na dítě podle věku dítěte

Věk nezaopatřeného dítěte [let]

Přídavek na dítě [Kč/měs.]

do 6

500

6 - 15

610

15 - 26

700

Zdroj: http://www.mpsv.cz/cs/2

2.

Sociální příplatek

Cílem dávky je pomáhat rodinám s nízkými příjmy krýt náklady spojené se zabezpečováním potřeb jejich dětí. Nárok na sociální příplatek je vázán na péči o nezaopatřené dítě a na stanovenou hranici příjmů v rodině. Tato hranice nesmí překročit 2,0násobek životního minima rodiny. Ve výši dávky se odráží nejen příjmy rodiny, kdy s rostoucím příjmem sociální příplatek postupně klesá, ale i další rodinné situace. 3.

Příspěvek na bydlení

Příspěvek na bydlení přispívá na krytí nákladů na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy. Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě přihlášen k trvalému pobytu, jestliže jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35), a zároveň součin rozhodného

2

Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výži-

vy a ostatních základních osobních potřeb. Částka životního minima byla ke dni 1.1. 2010 stanovena pro jednotlivce ve výši 3126 Kč za měsíc.

Teoretická část

22

příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení3. ad b) Netestované dávky 1.

Rodičovský příspěvek

Na rodičovský příspěvek má rodič nárok, jestliže po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině. Rodič si může zvolit čerpání rodičovského příspěvku po dobu do dvou, tří nebo čtyř let dítěte. Volbou doby čerpání si rodič zároveň volí i k ní příslušnou výši příspěvku, a to: • „rychlejší čerpání“ – po peněžité pomoci v mateřství (dále jen PPM) ve zvýšené výměře 11 400 Kč do 24 měsíců věku dítěte; o tuto formu čerpání však může požádat pouze rodič, který má nárok na PPM ve výši alespoň 380 Kč za kalendářní den, • „klasické čerpání“ - po PPM v základní výměře 7600 Kč do 36 měsíců věku dítěte; o tuto formu čerpání může požádat pouze rodič, který má nárok na PPM nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, • „pomalejší čerpání“ - po PPM nebo od narození dítěte (nevznikl-li nárok na PPM) v základní výměře 7 600 Kč do 21 měsíců věku dítěte a dále ve snížené výměře 3 800 Kč do 48 měsíců věku dítěte. 2.

Porodné

Porodné je dávka, kterou se matce jednorázově přispívá na náklady související s narozením dítěte. Porodné je stanoveno pevnou částkou v jednotné výši 13 000 Kč na každé narozené dítě.

3

Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny jako průměrné náklady na bydlení podle veli-

kosti obce a počtu členů domácnosti.

Teoretická část 3.

23

Pohřebné

Touto jednorázovou dávkou se přispívá na náklady spojené s vypravením pohřbu. Pohřebné je stanoveno pevnou částkou ve výši 5 000 Kč. 4.

Dávky pěstounské péče

Pěstounská péče je formou náhradní rodinné výchovy. Soud svěřuje dítě pěstounovi do péče na jeho žádost v případech, kdy se o něj vlastní rodiče nemohou nebo nechtějí starat. Mezi dávky pěstounské péče patří příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměna pěstouna, příspěvek při převzetí dítěte a příspěvek na zakoupení motorového vozidla (Integrovaný portál MPSV, 2010). Jako dalším prvkem finančního zajištění rodiny je systém nemocenského pojištění. Tento systém nás bude zajímat především z důvodu finančního zajištění rodiny v těhotenství a mateřství. Nemocenské pojištění je upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Z nemocenského pojištění se poskytují čtyři druhy peněžitých dávek, a to: 1.

nemocenská

2.

peněžitá pomoc v mateřství

3.

ošetřovné

4.

vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

V souvislosti s přijetím zákona č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010, dochází v oblasti nemocenského pojištění ke změnám ovlivňujícím výši dávek. Přijatá opatření mají platit pouze pro rok 2010 a jejich cílem je snížení deficitu státního rozpočtu (MPSV, 2010 a). Jedná se o změny: • snížení procentní sazby pro výpočet peněžité pomoci v mateřství ze současných 70 % na 60 %,

Teoretická část

24

• snížení zápočtu výdělku pro stanovení denního vyměřovacího základu4 do první redukční hranice u peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství ze současných 100 % na 90 %. Peněžitá pomoc v mateřství Je peněžitou dávkou nemocenského pojištění, která náleží zaměstnankyni v době pokročilého těhotenství a po porodu v souvislosti s péčí o narozené dítě. Tuto dávku lze charakterizovat, „jako opakující se dávku, která nahrazuje v případě sociální události příjem“. Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje po dobu 28 týdnů mateřské dovolené, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto termínem (Tröster a kol., 2008). Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Náleží zaměstnankyni, která byla z důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení převedena na jinou práci a z tohoto důvodu dosahuje bez svého zavinění nižšího příjmu než před převedením (MPSV, 2010 a). Mateřská dovolená Ženě náleží v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě mateřská dovolená po dobu 28 týdnů; porodila-li zároveň dvě nebo více dětí, náleží jí mateřská dovolená po dobu 37 týdnů. Mateřskou dovolenou žena nastupuje zpravidla od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem (MPSV, 2010 b).

4

Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci

v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců) se dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období.

Teoretická část

25

Rodičovská dovolená Rodičovská dovolená se poskytuje matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký o ni požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku tří let (MPSV, 2010 a).

3.3.2 Finanční zajištění rodiny na úrovni regionální politiky Podle názoru Ministerstva práce a sociálních věcí (2008) vedle klasických nástrojů finanční podpory rodin, jakými jsou např. daňová opatření či dávky sociálního zabezpečení, kde kraj a obec vykonává přenesenou působnost5, je třeba vytvářet širší materiální podmínky pro vznik a fungování rodin, zejména rozvíjet různé formy nástrojů bytové politiky, jejichž využívání zvyšuje dostupnost nájemního bydlení i vlastnického bydlení pro mladé lidi, iniciovat a zavádět slevy pro rodiny a směřovat dotační podporu do rozvoje infrastruktury. Možná je i přímá finanční podpora rodin s malými dětmi, například při narození dítěte či při založení manželství, kterou dnes mnohé obce v Evropě praktikují (MPSV, 2008). Konkrétním opatřením z oblasti finančního a materiálního zajištění rodiny jsou tzv. Rodinné pasy. Projekt Rodinné pasy nabízí slevy rodinám s alespoň jedním dítětem do osmnácti let na různé výrobky a služby poskytované veřejnými i soukromými subjekty (MPSV, 2008). Slevy lze využívat z oblasti volnočasových aktivit (kultura a sport), nákupů (oděvy, elektronika, sportovní potřeby) a ostatních služeb (restaurace, ubytování, dovolené, aj.). Největší slevy jsou nabízeny v oblasti volnočasových aktivit: muzea, koupaliště, divadla, památkové objekty, lázně, sportoviště a kulturní akce.

5

Přenesená působnost je okruh záležitostí, které vykonávají orgány obce a kraje jménem státu,

nikoli jménem svým.

Teoretická část

26

V České republice je tento projekt podporován krajem Jihomoravským, Královehradeckým, Olomouckým, Pardubickým, Ústeckým, Zlínským a krajem Vysočina (Rodinné pasy, 2010).

Obr. 2 Rodinný pas Zdroj: http://www.rodinnepasy.cz/cs/jihomoravsky -kraj.php

3.4 Volný čas Podle Joffre Dumazediera (1915-2002) „je volný čas souborem činností, jimž se jedinec může oddávat zcela podle své libosti, buď pro odpočinek nebo zábavu, či pro rozvoj své informovanosti, osobnosti, dobrovolné sociální účasti nebo svobodné tvůrčí schopnosti poté, když splnil své povinnosti a závazky v zaměstnání, rodinné a sociální“ (Geist, 1992). Podle Ourody (2004) můžeme celkový čas člověka rozdělit podle činností, kterým se věnuje, na čas pracovní a nepracovní. Pracovní čas tvoří doba, po kterou se člověk věnuje pracovní činnosti v placeném zaměstnání. Nepracovní čas je čas, který zbývá lidem po odpočtu času na pracovní činnosti v placeném zaměstnání. Nepracovní čas lze rozdělit na čas vázaný a volný. Vázaný čas je čas, kdy člověk vykonává různé činnosti nutné pro vlastní existenci, své rodiny i domácnosti. Obsahem vázaného času je také péče o domácnost a děti. Tato kategorie času se týká zejména žen. Volný čas je čas, ve kterém člověk relativně samostatně volí své aktivity. Podle Matouška (1993) v rodinách s mladšími dětmi určují náplň volného času rodiče, v rodinách s dospívajícími a dospělými

Teoretická část

27

dětmi jsou brány v úvahu jejich preference, případně se jim ponechává prostor k tomu, aby trávily čas po svém. Podle Sociologického slovníku (Geist, 1992) „vedly různé přístupy k pojetí a vymezení volného času k rozlišení volného času jako zdroje v rozhodující míře nezávislého na ekonomických, fyziologických, rodinných a dalších závazcích a možnostech, a tím individuálně disponibilního a využitelného času a „volna – zábavy“ jako obsahu zvolených činností a jejich sociálně kulturních souvislostí“. Empirické výzkumy ukazují, že volný čas není doplňkem nebo protikladem k práci, ale zcela samostatnou oblastí každodenního života. Existují tři funkce volného času. Je to čas, kdy člověk odpočívá, vyhledává zábavu a také rozvíjí vlastní osobnost. K aktivitám volného času patří například realizace zájmů, koníčků, kutilství, činnosti spojené s návratem k přírodě. Konkrétní náplň volného času se však liší u různých jedinců i sociálních skupin (Ouroda, 2004). Absolutní množství volného času postupně roste, zejména zkracováním pracovní doby, která se v současné době pohybuje v průměru okolo 42 a méně hodin týdně, zatímco v polovině 19. století byla asi 85 hodin týdně a na přelomu století přes 60 hodin týdně (Geist, 1992).

3.5 Rodina a kariéra Úroveň vzdělání představuje jednu z nejvýstižnějších sociologických i demografických charakteristik. Je známo, že vzdělání poměrně přesně odráží nejen socio-kulturní a ekonomický kapitál jednotlivců a skupin, ale i jejich příslušnost k určitému životnímu stylu (Hamplová, Rychtaříková, Pikálková, 2003). Podle Karstena (2006) „především pro ženy, které studovaly a pak se rozběhly po dráze vysoce kvalifikované práce, nastává po dovršení třicátého roku života chvíle, kdy se musí vážně zamýšlet nad tím, zda založit řádnou rodinu s dětmi“. Řešení tohoto problému odkládají dnešní ženy na stále pozdější dobu. Významným faktorem ovlivňujícím počet dětí v rodině je vedle věku ženy její vzdělání. Ženy s nejvyšším dosaženým vzděláním jsou častěji bezdětné

Teoretická část

28

a mají v průměru méně dětí (Hamplová, Rychtaříková, Pikálková, 2003). Matoušek (1993) říká, „když se do rodiny narodí dítě, nároků na matku podstatně přibude“. Péče o dítě ji váže k domovu a znemožňuje práci. Tuto situaci snášejí hůře vzdělané ženy. Jak říká Hamplová, Rychtaříková, Pikálková (2003) „vysokoškolačky totiž vzhledem k náročnější profesi obtížněji kombinují výchovu dětí se zaměstnáním“. Více dětí pro ně znamená větší ztrátu na výdělku a překážku rozvoje jejich pracovní kariéry. Prodloužená doba studia vysokoškolaček zkracuje věkový interval pro rození dětí. Odkládání narození prvního dítěte je navíc zesilováno snahou dosáhnout nejdříve určitého profesního postavení a teprve potom mít děti. Plány ohledně počtu dětí tak vždy ve velké míře odrážejí aktuální situaci ženy. Počet dětí v rodině je dozajista ovlivněn právě výší dosaženého vzdělání (Hamplová, Rychtaříková, Pikálková 2003). Narozením dítěte pozbudou rodiče výlučnosti a intimity svého vztahu. Matka se po porodu orientuje převážně na dítě, je zvýšeně citlivá na jeho potřeby a sníženě citlivá na všechno ostatní (Matoušek, 1993). Podle Karstena (2006) se v prvním roce rodičovství velmi často odehrává to, čemu odborníci říkají „plíživá eroze“ partnerského vztahu. Dítě vyžaduje, aby se mu mladá maminka zcela věnovala, muž si připadá zanedbáván, zatímco žena je nespokojená, protože postrádá jeho pomoc a podporu. Podle Matouška (1993) se otec dítěte může cítit ohrožen, zejména, pokud pro něj byla péče ženy vysokou hodnotou. S dítětem mu přišel na scénu konkurent, jenž v boji o zájem ženy vítězí na celé čáře. Režim života v rodině diktuje novorozenec. Otec by se měl umět přizpůsobit tomu, že se dočasně dostal do pozadí manželčina zájmu. Proti tomu působí mezi manžely sdílený zájem o dítě, sdílená radost z jeho vývoje. „Manželské pouto dostává novou dimenzi“ (Matoušek, 1993). Na ženách spočívá největší díl úkolů spojených se zaopatřováním dítěte a domácnosti. Musí být více či méně ochotny přerušit na několik let svou kariéru v zaměstnání a přinejmenším na nějaký čas se vzdát uspokojování svých potřeb mimo rodinu. Kromě sociální izolace jsou finančně závislé na partnerovi (Karsten, 2006).

Teoretická část

29

Období po narození prvního, resp. druhého dítěte je i obdobím tzv. první manželské krize. Rodina je v zátěžové situaci, zamilovanost už nemá potřebnou intenzitu, manželský partner začíná být viděn realisticky a jeho povahové slabiny začínají na vztah působit rušivě. Rozvodové statistiky ukazují v tomto období první vrchol (Matoušek, 1993).

3.6 Psychosociální oblast Psychologie je věda o člověku, o duši. Sociální psychologie je věda o chování, prožívání jednotlivce ve společnosti (Pavlíčková, 2003). Společenský základ psychiky je určován především společenským prostředím. „Společenskou stránku lidského prostředí charakterizuje skutečnost, že člověk reaguje specifickým způsobem na druhé lidi, vstupuje s nimi do specifických vztahů“ (Dlouhá, Pavlíčková, 2003). Život člověka se realizuje ve společenském svazku s jinými lidmi, s nimiž se člověk stýká, pracuje, komunikuje, uspokojuje své potřeby atd. „Příslušnost člověka k určitým skupinám ho provází celý život, projevuje se v jeho vztazích, v cítění a myšlení“ (Pavlíčková, 2003). Psychologie má důležitý význam při vlastním sebevzdělávání a výchově (Dlouhá, Pavlíčková, 2003). Život člověka se realizuje ve společenském svazku s jinými lidmi, s nimiž se člověk stýká, pracuje, komunikuje, uspokojuje své potřeby atd. „Příslušnost člověka k určitým skupinám ho provází celý život, projevuje se v jeho vztazích, v cítění a myšlení“ (Pavlíčková, 2003). Psychologie má důležitý význam při vlastním sebevzdělávání a výchově (Dlouhá, Pavlíčková, 2003).

Praktická část

30

4 Praktická část V rámci praktické části bakalářské práce budu interpretovat výsledky získané prostřednictvím výzkumu. Výzkum jsem uskutečnila v měsíci únoru roku 2010 v obci Tvarožná, která se nachází 10 km východně od Brna. Klidná zemědělská obec vstoupila do historie v roce 1805, kdy návrší Santon u Tvarožné sloužilo jako opěrný bod francouzské Napoleonově armádě. Dodnes se pod Santonem odehrávají rekonstrukce slavné bitvy. V současné době žije ve Tvarožné 1229 obyvatel, obec má více jak 360 domů, je střediskem farnosti, kterou tvoří další tři obce. Nachází se zde základní škola pro 1. – 5. třídu, mateřská škola pro 60 dětí a zdravotní středisko (Obec Tvarožná, 2010 a).

4.1 Výzkum Výzkum vždy představuje shromažďování a analýzu informací, které jsou potřebné pro kvalifikované rozhodování. Předpokladem úspěchu výzkumu je správné vymezení základní otázky a nalezení objektivní metody pro sběr a analýzu informací (Kozlová, 2010).

4.1.1 Cíl výzkumu a hypotézy Cíl výzkumu Na základě hlavního cíle bakalářské práce byly stanoveny dílčí výzkumné cíle: DC1: Identifikovat případné změny v příjmech a výdajích rodiny po narození dítěte. DC2: Analyzovat vztah mezi vzděláním a věkem matky při narození prvního dítěte. DC3: Identifikovat dopady narození dítěte na volnočasové aktivity manželů/partnerů.

Praktická část

31

DC4: Analyzovat změnu vztahů mezi manžely/partnery s nástupem ženy na mateřskou a následně rodičovskou dovolenou. Cílem empirického sociologického výzkumu bylo motivovat jednotlivé respondenty a zainteresovat je do samotné realizace výzkumu. Podle Nového a Surynka (2002) „respondenti, kterým jsou dotazníky osobně předány, se cítí vůči výzkumníkovi a k výzkumu více zavázáni“. Tento fakt jsem se v podvědomí respondentů snažila utvrdit právě tím, že jsem dotazníky osobně rodinám předávala a současně jsem ke každému dotazníku připojila propisovací tužku s mašličkou, která měla barvu podle pohlaví dítěte v rodině. Hypotézy Hypotézy mají podobu jednoduchých tvrzení, ve kterých jsou za pomoci jednoznačně definovaných pojmů formulována očekávaná zjištění (Nový, Surynek, 2002). Na základě definice dílčích cílů byly stanoveny následující hypotézy: H1: Matky s vyšším dosaženým vzděláním mají vyšší věk při narození prvního dítěte než matky s nižším dosaženým vzděláním. H2: Po narození dítěte klesá měsíční příjem rodiny v porovnání s měsíčním příjmem před jeho narozením. H3: Po narození dítěte klesají výdaje na potřeby rodičů v porovnání s výdaji před jeho narozením. H4: Po narození dítěte klesá množství času tráveného rodinou na dovolené v porovnání s časem tráveným na dovolené před jeho narozením. H5: Po narození dítěte se zlepší vztahy mezi manžely/partnery v porovnání se situací před jeho narozením.

Praktická část

32

4.1.2 Objekt a předmět výzkumu Objekt výzkumu Objektem výzkumu jsou rodiče dítěte/dětí s místem bydliště v obci Tvarožná, kterým se v časovém období od 1.1. 2007 do 31.12. 2009 narodilo dítě. Zmíněné časové období jsem zvolila z důvodu, aby maminky v oslovených rodinách byly v období tříleté rodičovské dovolené. Plán výběru respondentů byl stanoven na základě kvótního výběru. Podle Kozlové (2010) „kvótní výběr imituje ve struktuře vzorku známé vlastnosti populace (zpravidla určujeme 2-3 identifikační znaky, pro něž se užívá označení kvótní znaky)“. Kvótními znaky bylo: narození dítěte v rodině za období od 1.1. 2007 do 31.12. 2009, trvalé bydliště rodiny v obci Tvarožná, společné soužití rodičů dítěte. Předmět výzkumu Předmětem výzkumu je změna finanční situace rodiny po narození prvního a dalšího dítěte v rodině, změna volnočasových aktivit manželů/partnerů po narození prvního a dalšího dítěte v rodině a změna psychiky manželů/partnerů spojená s nástupem ženy na mateřskou a následně rodičovskou dovolenou.

4.1.3 Skladba výzkumného souboru Základní výzkumný soubor obsahoval úplné rodiny žijící v obci Tvarožná, kterým se v období od 1.1. 2007 do 31.12. 2009 narodilo dítě. Základní výzkumný soubor tvořilo 48 rodin, které jsou vedeny na matrice Obecního úřadu Tvarožná. Údaje o počtu a identitě narozených dětí jsem získala z místního zpravodaje obce Tvarožná, kde jsou příslušné informace zveřejněny v sekci „Zpráva z evidence obyvatel“ za příslušný kalendářní rok (Obec Tvarožná, 2010 b). Ze základního výzkumného souboru muselo být vyřazeno celkem 7 rodin. Důvodem vyřazení 6 rodin byla skutečnost, že i přesto, že mají v obci Tvarožná nahlášen trvalý pobyt, v obci nežijí. Dále byla vyřazena jedna rodina se 4 dětmi, z důvodu nereprezentativnosti takto malého vzorku výskytu zmíněného sociálního jevu.

Praktická část

33

4.1.4 Technika výzkumu Výzkumné techniky jsou postupy, jejich prostřednictvím jsou získávána data o sociálních jevech (Nový, Surynek, 2002). Pro svůj výzkum jsem zvolila techniku dotazovací, protože touto technikou lze oslovit velký počet respondentů. Jedná se o kvantitativní výzkumnou metodu. V kvantitativním výzkumu se nesleduje, zda sociální jev existuje, co obsahuje, jaká je jeho zásadní struktura, jaké má vlastnosti, ale je zaměřen na rozsah, frekvenci a intenzitu výskytu jednotlivých jevů (Nový, Surynek, 2002). Důvodem volby této dotazovací techniky byl fakt, že dotazovací techniky zajišťují hromadné údaje o sociálních jevech prostřednictvím informací ze subjektivního světa lidí. Dotazník Dotazník je v podstatě standardizovaným souborem otázek, jež jsou předem připraveny na určitém formuláři. Celý scénář dotazníku a formulace jednotlivých otázek ovlivňuje dotazovaného určitým směrem, vytváří určité klima, které se promítá i do jednotlivých odpovědí. Pro dotazník je typické, že výzkumník je nepřítomen při vyplňování dotazníku a je nezbytné provést předvýzkum (Kozlová, 2010). Dotazníky lze velmi dobře statisticky zpracovávat. Výhoda využití dotazníku však může být snížena chybami, které mohou vznikat při jeho vyplňování (Nový, Surynek, 2002). Při sestavování vlastního dotazníku jsem postupovala podle pravidel pro sestavování otázek dotazníku. Otázky jsou logicky seřazeny do čtyř tématických celků: • identifikační údaje (otázky č. 1, 2, 3, 4), • ekonomická situace rodiny (otázky č. 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11), • volnočasové aktivity (otázky č. 12, 13, 14), • psychosociální situace rodiny (otázky č. 15, 16, 17, 18, 19, 20).

Praktická část

34

Dotazník obsahoval 20 otázek, z toho 3 otázky otevřené, 12 uzavřených a 5 polootevřených. Dotazník byl konstruován již pro předem známý počet 41 respondentů. V dotazníku se z tohoto důvodu nevyskytují žádné otázky související s narozením třetího a dalšího dítěte v rodině. Mezi respondenty se vyskytovaly pouze rodiny s jedním nebo dvěma dětmi.

4.1.5 Realizace výzkumu Ve 3. a 4. týdnu měsíce ledna roku 2010 jsem po zkonstruování dotazníku provedla

předvýzkum,

který

měl

potvrdit

nebo

vyvrátit

srozumitelnost

a jednoznačnost otázek v 8 rodinách ze základního výzkumného souboru. Na základě získaných připomínek, jsem provedla úpravu dotazníku do finální podoby, vytiskla a připravila k distribuci. Dne 3. února 2010 jsem v dopoledních a odpoledních hodinách roznášela dotazníky po obci Tvarožná. U 4 rodin nebyl dotazník předán, protože ani po opakovaném pokusu nebyly v místě svého trvalého bydliště k zastižení. U jedné rodiny jsem se setkala s negativní reakcí, rodina se odmítla zúčastnit dotazníkového šetření. K vyplnění bylo tedy rozdáno 36 dotazníků. Zpět mi bylo navráceno celkem 32 vyplněných dotazníků. Celková návratnost tak činila 88,9 %. Graf č. 1 Složení výzkumného souboru

Odmítnuto vyplnění 1 Nepředáno 4 Vyřazeno - rodina se čtyřmi dětmi 1

Ke zpracování 32

Vyřazeno - jiné bydliště 6 Nevrátili 4

Zdroj: vlastní zpracování

n=48

Praktická část

35

Při základním zpracování výsledků jsem musela vyřadit dotazníky 2 rodin se dvěma dětmi, přičemž věkový rozdíl mezi prvním a druhým narozeným dítětem byl více jak 8 roků. Zjištěná data, týkající se ekonomické situaci rodiny s prvním narozeným dítětem před 10 a více lety, jsou významným způsobem ovlivněna vývojem makroekonomické situace v zemi (vývoj inflace, mezd). Zpracování takto získaných dat by negativním způsobem ovlivnilo reálnost a vypovídací schopnost výsledků a závěrů této práce. Konečný výzkumný soubor tvoří celkem 30 vyplněných dotazníků, které budou detailně zpracovány. Tento počet představuje 93,8 % ze všech navrácených dotazníků.

4.1.6 Způsob zpracování výsledků V měsíci únoru roku 2010 jsem začala vyhodnocovat data získaná z dotazníků, které jsem si přepsala do tabulkového editoru programu Microsoft Office Excel. Poté jsem z neuspořádaných dat vytvořila tabulky s absolutními, relativními a součtovými četnostmi. Pro potvrzení nebo vyvrácení stanovených hypotéz (H1 – H4) jsem použila Pearsonův koeficient kontingence P, který je definován jako

P=

χ2 χ2 +n

a nabývá hodnot z intervalu 0 ≤ P < 1 . Kdy v rozmezí 0; 0,3) znamená nízkou závislost, 0,3; 0,7 ) střední závislost a 0,7;1) nabývá vysoké intenzity závislosti mezi jednotlivými zkoumanými znaky. Způsob měření intenzity závislosti mezi jednotlivými slovními i číselnými znaky byl proveden pomocí kontingenční tabulky. Se znakem A, který nabývá obměn a1 , a 2 ,..., ai ,..., a r , kde r je počet řádků kontingenční tabulky. Znak B, nabývá obměn b1 , b2 ,..., b j ,..., bs , kde s je počet sloupců kontingenční tabulky. Výpočet závislosti mezi jednotlivými znaky je založen na vypočtené n´ ij a pozoro-

Praktická část

36

vané nij četnosti. Analýzou kontingenční tabulky lze stanovit vypočtenou četnost, podle vztahu n´ íj =

ni n j , n

kde ni a n j jsou okrajové četnosti a n je součet všech okrajových četností. Charakteristika, která měří rozdílnost mezi pozorovanými a vypočtenými četnostmi souhrnně za celou tabulku, je čtvercová kontingence χ 2 [chí kvadrát], která je definována jako r

s

χ = ∑∑ 2

(nij − n´ ij ) 2

i =1 j =1

n´ ij

,

kde dvojitý symbol sumace znamená součet přes všechny řádky a zároveň přes všechny sloupce tabulky (Minařík, 2009). Tab. 2

Závislost u hypotéz H1 – H4

χ2

P

Závislost

H1

34,04

0,73

Vysoká

H2

10,89

0,39

Střední

H3

6,90

0,31

Střední

H4

5,50

0,29

Nízká

Hypotéza


Tab. 2 zobrazuje vypočtené výsledky závislostí u stanovených hypotéz H1 – H4. Hypotéza H5 nemohla být vypočtena koeficientem kontingence, proto bude pouze zhodnocena procentním vyjádřením jednotlivých odpovědí respondentů. Konečné výsledky jsou prezentovány pomocí grafického a tabulkového vyjádření, vždy s příslušným komentářem.

Praktická část

37

4.2 Interpretace výsledků 4.2.1 Identifikační údaje Věkové složení Graf č. 2 Věkové složení respondentů

19

20

Absolutní četnost

18

16

16 14

12 10

12 10

muži

8

ženy

6 4

1

2

1

1

0

0 22 - 30 let

31 - 39 let

40 - 48 let

49 - 57 let

Věk [let]


n=60

Výzkumný soubor byl ve složení 40 % mužů a 63 % žen ve věku 22-30 let, 53 % mužů a 33 % žen ve věku 31-39 let, 3 % mužů a stejně tak žen ve věku 40-48 let a 3 % mužů ve věku 49-57 let. Průměrný věk muže tak činí 32,5 roku, průměrný věk ženy byl zjištěn na 29,6 roku. Průměrný věk ženy při narození 1. dítěte v rodině byl vypočítán na hodnotu 27,4 roku věku ženy. Modus (nejčetnější hodnota) z hodnot věk muže činí 28 roků, u žen je výsledek naprosto identický. Ve 30 zkoumaných rodinách se za období od 1.1. 2007 do 31.12. 2009 narodilo celkem 39 dětí, to je v přepočtu 1,3 dítěte na jednu rodinu. Z toho je 7 rodin se dvěma dětmi, 2 rodiny s dvojčaty a ve zbývajících 21 rodinách žijí rodiče jen s jedním dítětem. Ve výzkumném souboru se vyskytovaly děti ve složení 28 % dětí ve věku do jednoho roku, 59 % ve věku 1-3 roky, 10 % ve věku 4-6 let a 3 % ve věku 8 let. Průměrný věk dítěte tak činí 1,9 roku.

Praktická část

38

Rodinný stav Graf č. 3 Rodinný stav respondentů

Manželé 90%

Nesezdaný svazek 10%


n=30

Z grafu č. 2 je patrné, že naprostá většina rodičů dítěte/dětí žije v manželském svazku, celkem je to 27 párů ze 30. Naopak jen malý zlomek rodičů žije v nesezdaném manželství, konkrétně jsou to jen 3 páry ze 30. Vzdělání Graf č. 4 Nejvyšší dosažené vzdělání u mužů a žen

základní

1

0

10

Vzdělání

středoškolské - vyučen/a středoškolské - s maturitou

10

vyšší odborné

0 0

vysokoškolské - bakalářský stupeň

0

1 3

vysokoškolské - magisterský stupeň postgraduální

6

1

0 0

14 14

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11

12 13 14 15

Absolutní četnost Muž


Žena

n=60

Jak z uvedeného grafu č. 4 vyplývá, 14 žen uvedlo jako nejvyšší dosažené vzdělání středoškolské s maturitou a u 14 mužů bylo nejčastěji uvedeno středoškolské vzdělání – vyučen.

Praktická část

39

Věk matky při narození prvního dítěte Graf č. 5 Věk matky při narození prvního dítěte v rodině

21-25 let 27%

26-30 let 57%

do 20 let 3% 31 let a více 13%


n=30

Z grafu č. 5 je patrné, že 17 žen se při narození prvního dítěte v rodině pohybovalo ve věkové kategorii 26 až 30 let. Druhou nejpočetnější kategorií je věková kategorie 21 až 25 let, kde se nachází 8 žen ze 30 oslovených. Průměrný věk ženy při narození prvního dítěte činí 27,4 roku. Z detailního rozboru odpovědí jednotlivých respondentek vyplývá, že 11 ze 30 dotázaných žen uvedly jako nejvyšší dosažené vzdělání základní a středoškolské – vyučena. Věkový průměr těchto žen při narození prvního dítěte dosahoval hodnoty 26 let. Dalších 14 žen s nejvyšším ukončeným vzděláním středoškolské – s maturitou a vyšší odborné měly průměrný věk při narození prvního dítěte 27,3 let, tato hodnota je téměř totožná s průměrným věkem všech matek při narození prvního dítěte. Věkový průměr při narození prvního dítěte posledních 5 vysokoškolsky vzdělaných žen činil 31 let. H1: Matky s vyšším dosaženým vzděláním mají vyšší věk při narození prvního dítěte než matky s nižším dosaženým vzděláním. Mezi uvedenými znaky existuje vysoká intenzita závislosti. Hypotézu proto potvrzuji.

Praktická část

40

4.2.2 Ekonomická situace rodiny Čistý měsíční příjem rodiny Graf č. 6 Celkový čistý průměrný měsíční příjem rodiny

méně než 8000

1

0

1

Příjem [Kč]

8000 - 14 999

2 1

15 000 - 21 999

7 10

22 000 - 28 999 29 000 - 35 999

4

36 000 - 42 999

7

1

4

43 000 a více 0

1

2

11

6

3

4

5 5

6

7

8

9

10

11

12

Absolutní četnost

Aktuálně

Před narozením 1. dítěte


n=30

Z výsledků vyplývá, že před narozením prvního dítěte 33 % rodin dosahovalo čistého průměrného měsíčního příjmu v rozmezí 22 000 – 28 900 Kč. V současné době se 37 % rodin pohybuje opět v příjmové kategorii 22 000 – 28 900 Kč čistého za měsíc. Druhou nejpočetnější kategorií před narozením prvního dítěte je příjmová kategorie 36 000 – 42 999 Kč čistého za měsíc, která je zastoupená 23 %. V současné době je druhou nejčetnější kategorií kategorie 15 000 – 21 999 Kč čistého za měsíc, v zastoupení 23 % z celkového počtu rodin. H2: Po narození dítěte klesá měsíční příjem rodiny v porovnání s měsíčním příjmem před jeho narozením. Mezi uvedenými znaky se vyskytuje střední závislost. Hypotézu proto potvrzuji.

Praktická část

41

Dávky státní sociální podpory Tab. 3


Pobírání testovaných dávek v současné době ze státní sociální podpory

Absolutní četnost

Relativní četnost [%]

Přídavek na dítě

3

10

Příspěvek na bydlení

0

0

Sociální příplatek

0

0

Nepobíráme

27

90

30

100

Odpovědi

Celkem Zdroj: vlastní zpracování

Z tab. 3 vyplývá, že 90 % ze všech dotázaných rodin nepobírá testované dávky ze státní sociální podpory. Pouhých 10 % rodin pobírá dávku Přídavek na dítě. Nárok na přídavek na dítě mají rodiny, jejichž příjem činí 16 000 Kč a méně, pokud vychovávají jen jedno dítě a rodiny, jejichž příjem činí 20 000 Kč a méně, pokud vychovávají v rodině dvě děti. 23 % rodin se v současné době pohybuje v příjmové kategorii pro přiznání dávky Přídavek na dítě (15 000 – 21 999 Kč za měsíc), avšak tuto dávku pobírá jen pouhých 10 % rodin ze všech dotázaných. Průměrný měsíční přivýdělek k rodičovskému příspěvku Tab. 4


Přivýdělek k rodičovskému příspěvku – otázka pouze pro ženu

Absolutní četnost


Ano

3

10

Ne

27

90

Celkem

30

100

Odpověď


Praktická část

42

Jak je z tab. 4 patrné, k rodičovskému příspěvku si přivydělává jen malý zlomek žen, a to jen 3 ženy ze 30. Výše jejich přivýdělku činí: 4 000Kč, 7 000 Kč a 6 000 Kč čistého za měsíc. Měsíční výdaje rodiny na potřeby rodičů Graf č. 7 Průměrné měsíční výdaje za kulturu; sport; restaurace; nákupy oblečení, obuvi před a po narození prvního dítěte 13

14

12 10

Absolutní četnost

12

8

10

7

8

5

4

6 4 2

1

0 méně jak 600

600 - 1 499

1 500 - 2 399

2 400 a více

Výdaje [Kč] Před nar. 1. dítěte

Po nar. 1. dítěte


n=30

Z grafu č. 7 vyplývá, že před narozením prvního dítěte 40 % ze všech dotázaných rodin spadá do výdajové kategorie 2 400 Kč a více za měsíc. Po narození prvního dítěte se nachází celých 43 % rodin v kategorii 600 – 1 499 Kč měsíčně. Průměrné výdaje za kulturu, sport, restaurace, za nákupy oblečení a obuvi, aj. činí před narozením prvního dítěte 2 040 Kč měsíčně a po narození prvního dítěte 1 470 Kč za měsíc. Z výsledků je tak patrné, že narození dítěte v rodině má vliv na snížení výdajů na potřeby rodičů. Z důvodu malého výskytu rodin se dvěma dětmi jsem vyjádřila výsledky z výzkumného šetření pro tyto rodiny samostatně. Z výsledků vyplývá, že před narozením prvního dítěte se 4 rodiny ze 7 nacházejí v kategorii více jak 2 400 Kč za měsíc. Po narození prvního dítěte spadá většina rodin do kategorie 1 500 – 2 399 Kč za měsíc a po narození druhého dítěte v rodině došlo k posunu na kategorii 600 – 1 499 Kč za měsíc. Průměrné měsíční výdaje na potřeby rodičů po narození druhého dítěte jsou 1 436 Kč za měsíc. Z výsledků je zřejmé, že zde

Praktická část

43

dochází k vzestupnému posunu mezi jednotlivými kategoriemi. Znamená to tedy opět jediné, narození prvního a dalšího dítěte v rodině má vliv na snižování výdajů na potřeby rodičů. H3: Po narození dítěte klesají výdaje na potřeby rodičů v porovnání s výdaji před jeho narozením. Mezi uvedenými znaky existuje střední závislost. Hypotézu proto potvrzuji. Výdaje spojené s narozením dítěte Graf č. 8 Nutné výdaje spojené s narozením prvního dítěte 16

14

14

Absolutní četnost

12 10

7

8 6

5

4

4 2 0 méně jak 10 000 10 000 - 14 999

15 000 - 19 999

více jak 20 000

Výdaje [Kč]


n=30

Z uvedeného grafu č. 8 vyplývá, že náklady spojené s narozením prvního dítěte za kočárek, autosedačku, postýlku, aj., se u 47 % rodin pohybují v rozmezí více jak 20 000 Kč. Druhou nejčetnější hodnotou byla u 23 % rodin hodnota v rozmezí 15 000 – 19 999 Kč. Průměrné výdaje spojené s narozením dítěte činily 17 500 Kč u prvního dítěte a 11 071 Kč u druhého dítěte.

Praktická část

44

U 7 rodin se dvěma dětmi došlo k následujícím posunům. U 2 rodin došlo k růstu výdajů spojených s narozením druhého dítěte, u 3 rodin došlo k poklesu výdajů a u zbývajících 2 rodin zůstaly výdaje stejné jako u prvního dítěte. Výdaje na péči o dítě Tab. 5


Průměrné měsíční výdaje na výživu, výchovu a péči o dítě/děti

Pokud žena kojí Částka (v Kč)

Pokud žena nekojí

Absolutní četnost


Absolutní četnost


méně jak 1000

2

9

0

0

1 000 - 1 499

3

13

3

43

1 500 - 1 999

5

22

1

14

2 000 - 2 499

6

26

1

14

více jak 2 500

7

30

2

29

Celkem

23

100

7

100


Z uvedených výsledků v tab. 5 je patrné, že pokud žena dítě kojí, tak průměrné měsíční výdaje na výživu, výchovu a péči o dítě/děti se u 30 % žen pohybují v kategorii „více jak 2 500 Kč“ za měsíc. Průměrné měsíční výdaje u kojících žen činí 2 033 Kč. Průměrné měsíční výdaje na výživu, výchovu a péči o dítě/děti činí u žen, které nekojí 1 893 Kč. Uvedené částky nemůžeme navzájem mezi sebou porovnávat z důvodu, nevyrovnaného počtu žen v obou skupinách. U žen, které dítě nekojí, byla průměrná částka vynakládaná na umělou výživu pro dítě 842 Kč za měsíc.

Praktická část

45

Výdaje spojené s chodem domácnosti Tab. 6


Pravidelné měsíční výdaje spojené s chodem domácnosti

Absolutní četnost


Méně jak 5 000

4

13

5 000 - 6 999

2

7

7 000 - 8 999

6

20

9 000 - 10 999

6

20

11 000 a více

12

40

Celkem

30

100

Částka (v Kč)


Z tab. 6 vyplývá, že 40 % rodin uvedlo pravidelné měsíční výdaje spojené s chodem domácnosti v rozmezí 11 000 Kč a více. Průměrné výdaje spojené s chodem domácnosti tak činí 9 333 Kč za měsíc.

4.2.3 Volnočasové aktivity Dovolená Graf č. 9 Četnost pobytu na dovolené před narozením prvního dítěte

36%

37%

7% 10%

vůbec

1x za 2 roky

10%

1x za rok


2x za rok

více jak 2x za rok

n=30

Praktická část

46

Z grafu č. 9 vyplývá, že před narozením prvního dítěte na dovolenou nejezdilo jen 10 % ze všech dotázaných rodin, to jsou v absolutním vyjádření 3 rodiny ze 30. Nejpočetnější skupinou ze všech odpovědí byla možnost „2x za rok,“ tuto odpověď označilo 11 ze 30 rodin. 3 rodiny jezdili před narozením prvního dítěte na dovolenou více jak dvakrát za rok a zbývající dvě rodiny ze všech dotázaných na dovolenou jezdili jednou za dva roky. Graf č. 10 Četnost pobytu na dovolené v současné době

3% 34%

30%

3% 30%

vůbec

1x za 2 roky


1x za rok

2x za rok

více jak 2x za rok

n=30

Z grafu č. 10 je patrné, že v současné době na dovolenou nejezdí celých 34 % ze všech dotázaných rodin, to je v absolutním vyjádření 10 rodin z celkového počtu 30. Stejný počet odpovědí se vyskytoval u možností „1x za rok a 2x za rok,“ na první i druhou variantu odpovědělo shodně 9 rodin ze 30 dotázaných. Ze zbývajících dvou rodin jezdí první rodina v současné době na dovolenou jedenkrát za 2 roky a druhá rodina více jak dvakrát za rok. Z výsledků tak vyplývá, že s narozením dítěte v rodině se krátí čas věnovaný pobytu na dovolené. H4: Po narození dítěte klesá množství času tráveného rodinou na dovolené v porovnání s časem tráveným na dovolené před jeho narozením. Mezi uvedenými znaky existuje nízká závislost. Hypotézu proto zamítám.

Praktická část

47

Volný čas Graf č. 11 Četnost volnočasových aktivit před narozením prvního dítěte a v současné době 1,4

Zábava

0,4 4,4

Návštěvy

3,8 3,9

Sport

1,8 1,9

Nákupy

1,2 2,5

Restaurace Kino Divadlo 0,0

0,9 0,2 0,1 0,0 0,4

0,6

0,8

1,2

1,6

2,0

2,4

2,8

3,2

3,6

4,0

4,4

4,8

Průměrný výskyt četností za rok Aktuálně

Před nar. 1. dítěte


n=30

Z grafu č. 11 je zřejmé, že rodiče dětí věnovali více času volnočasovým aktivitám před narozením prvního dítěte v rodině. Nejčetnější aktivitou byly návštěvy, jak před narozením prvního dítěte tak i v současné době, stejně tak i druhou nejčetnější aktivitou před narozením prvního dítěte i v současné době byl sport. Před narozením prvního dítěte, třetí nejčetnější aktivitou byly návštěvy restaurace, čtvrtou nákupy, další pak zábava, kino a na posledním místě se umístilo navštěvování divadla. V současné době jako třetí nejčetnější aktivitu respondenti uvedli nákupy, čtvrtou pak návštěvy restaurace, jako další byla zábava, kino a jako poslední bylo opět divadlo. Je patrné, že po narození prvního a dalšího dítěte v rodině se snižuje četnost výskytu volnočasových aktivit. Pro období před narozením prvního dítě, respondenti nejčastěji označili jako variantu výskytu volnočasových aktivit variantu „jednou až dvakrát za měsíc“. V současné době se jako nejčastější odpověď vyskytovala varianta „vůbec“.

Praktická část

48

4.2.4 Psychosociální situace rodiny Pracovní poměr ženy před nástupem na MD Graf č. 12 Pracovní poměr ženy před nástupem na mateřskou dovolenou

81%

3% 13%

Zaměstnaná

Nezaměstnaná

3%

Na rodičovské dovolené

Studentka


n=30

Z uvedených výsledků v grafu č. 12 vyplývá, že 24 žen ze 30 dotázaných před nástupem na mateřskou dovolenou byly zaměstnané. Ze zbylých 6 žen, byly 4 již na mateřské dovolené s prvním dítětem, jedna žena byla nezaměstnaná a poslední žena před narozením prvního dítěte byla a stále je studentkou. Kontakt ženy s kolegy z práce během mateřské a rodičovské dovolené Tab. 7


Udržování kontaktu s kolegy z práce během mateřské a rodičovské dovolené – otázka pouze pro ženu

Odpověď

Absolutní četnost

Byla jsem se za nimi během MD a RD podívat

26

Jsme v kontaktu přes mobil, email

13

Nejsme v kontaktu

3

Jiné

2

Celkem

44


Praktická část

49

Z tab. 7 vyplývá, že většina dotázaných žen, konkrétně to bylo 26 odpovědí ze 44, udržuje kontakt s kolegy ze zaměstnání, kde pracovala před nástupem na mateřskou dovolenou. 13 žen uvedlo, že během mateřské a rodičovské dovolené je s kolegy z práce v kontaktu přes email nebo mobilní telefon. 2 ženy nejsou vůbec v kontaktu se svými kolegy ze zaměstnání. Jako jiné odpovědi ženy uvedly: • nyní chodím do práce na částečný úvazek, kde jsem dříve pracovala, • stále prezenčně studuji. Změny ve vztahu Tab. 8


Změna ve vztahu mezi manžely/partery po narození 1. dítěte

Odpověď

Absolutní četnost

Častější hádky

3

Ochlazení citů

2

Upevnění vztahu

15

Nepocítili jsme změnu

9

Jiné

7

Celkem

36


Ženy v 18 odpovědích uvedly, že pocítily pozitivní změnu v jejich vztahu, 9 odpovědí znázorňovalo negativní změny ve vztahu mezi manžely/partnery a v 9 odpovědích ženy uvedly, že nepocítily žádnou změnu. Je tedy patrné, že narození dítěte v rodině má pozitivní vliv na vztahy mezi manžely. Jako jiné odpovědi ženy uvedly: • nemáme na sebe tolik času jako dříve, • více společného času, usmiřování,

Praktická část

50

• kvůli zdravotním komplikacím nejde provozovat sex, • zodpovědnost, • omezení všeobecné komunikace, zaměření diskusí převážně na téma dítě, • tolerance, • jsou určitá omezení (jeden musí zůstat doma hlídat a druhý může za zábavou a proto jsme nuceni se střídat). H5: Po narození dítěte se zlepší vztahy mezi manželi/partnery v porovnání se situací před jeho narozením. 50 % dotázaných respondentů označila nebo uvedla v dotazníku pozitivní odpověď. Hypotézu proto potvrzuji. Vnímaná negativa a pozitiva s nástupem ženy na mateřskou a následně rodičovskou dovolenou Tab. 9


Vnímaná pozitiva s nástupem ženy na mateřskou a rodičovskou dovolenou – otázka pouze pro ženu

Odpověď

Absolutní četnost

Obohacení života

26

Schopnost organizace práce

12

Sblížení se s partnerem

9

Trpělivost

9

Více volného času

6

Jiné

6

Nepociťují žádnou pozitivní změnu

1

Celkem

69


Praktická část

51

V tab. 9 jsou uvedena vnímaná pozitiva žen, vztahující se k nástupu ženy na mateřskou a následně rodičovskou dovolenou. Odpovědi jsou seřazeny sestupně podle počtu výskytu stejných nebo podobných variant odpovědí. Většina žen vnímá nástup na mateřskou a následně rodičovskou dovolenou jako obohacení života. Druhou nejčetnější odpovědí byla odpověď „schopnost organizace práce“. Jako jiné odpovědi ženy uvedly: • výkonnost (člověk musí i když má pocit, že nemůže), • úžasný a hodný nový člověk, • narození dítěte, • další rozměr života, • možnost učit se od dítěte, krása přítomnosti dítěte v rodině, • dvě krásné děti, smysl života, radost. Tab. 10


Vnímaná negativa s nástupem ženy na mateřskou a rodičovskou dovolenou – otázka pouze pro ženu

Odpověď

Absolutní četnost

Ztráta finanční nezávislosti

16

Ztráta společenského postavení

9

Ztráta osobní svobody

8

Ztráta zaměstnání

6

Ztráta pravidelného rytmu života

5

Jiné

5

Nepociťují žádnou ztrátu

3

Celkem

52


Praktická část

52

V tab. 10 jsou uvedena vnímaná negativa žen, vztahující se k nástupu ženy na mateřskou a následně rodičovskou dovolenou. Odpovědi jsou seřazeny sestupně podle počtu výskytu stejných nebo podobných variant odpovědí. Polovina žen vidí největší negativum spojené s nástupem na mateřskou a následně rodičovskou dovolenou ve ztrátě finanční nezávislosti. Jako druhé nejčastější negativum ženy uvedly ztrátu společenského postavení. Jako jiné odpovědi ženy uvedly: • částečné omezení časové i osobní, • méně volného času, • méně času pro sebe, • finance, finance, finance, • více domácích starostí. Tab. 11


Vnímaná pozitiva spolu s nástupem ženy na mateřskou a rodičovskou dovolenou – otázka pouze pro muže

Pozitiva

Absolutně

Starost o rodinu

5

Teplé obědy; večeře

4

Více společného času

4

Nepociťuji změnu

4

Lepší péče manželky o mě a dítě

1

Máme dítě

1

Pocit štěstí

1

S dětmi začíná smysl života

1

Změna osobnosti

1

Celkem

22


Praktická část Tab. 12

53


Vnímaná negativa spolu s nástupem ženy na mateřskou a rodičovskou dovolenou – otázka pouze pro muže

Negativa

Absolutně

Zhoršení finanční situace

5

Nepociťuji změnu

5

Méně volného času

4

Málo mezi lidmi

3

Únava manželky

3

Změna postavy manželky

2

Přecitlivělost

2

Muž se ocitl na druhé koleji

1

Strach o rodinu

1

Podřízenost domácnosti a rodině

1

Celkem

27


V tab. 11 jsou uvedeny pozitivní odpovědi a v tab. 12 negativní odpovědi mužů, vztahující se k nástupu ženy na mateřskou a následně rodičovskou dovolenou, které jsou seřazeny sestupně podle počtu výskytu stejných nebo podobných variant odpovědí. Na otázku č. 19 uvedlo 18 mužů odpověď u pozitiv a 20 mužů odpovědělo na negativa. Celkem nebylo zodpovězeno 12 pozitivních a 10 negativních odpovědí.

Praktická část

54

Plánování dalšího dítěte Graf č. 13 Plánování dalšího dítěte rodin s jedním dítětem

Ne 19%

Ano 81%


n=21

Graf č. 14 Plánování dalšího dítěte rodin se dvěma dětmi

Ano 22%

Ne 78%


n=9

Většina dotázaných rodin plánuje další dítě, konkrétně je to 19 rodin ze 30. Další dítě již neplánuje zbylých 11 rodin. Z grafu č. 13 vyplývá, že v rodinách s jedním dítětem plánuje další dítě 17 rodin z celkového počtu 21. Z grafu č. 14 je patrné, že v rodinách se dvěma dětmi plánují jen 2 rodiny z celkového počtu 9 třetí dítě v rodině.

Diskuse

55

5 Diskuse Identifikační údaje Naprostá většina dotázaných rodin v obci Tvarožná (konkrétně 90 %) vychovává dítě/děti v manželské rodině. Proto si dovoluji potvrdit tvrzení Možného (2006), který říká, že „manželství má u Čechů stále ještě vysoký status. Většina nejmladší generace pokládá život v manželství za nejsprávnější formu rodiny“. Zbylých 10 % ze všech dotázaných rodin vychovává dítě/děti v nesezdaném soužití. Mohu souhlasit s tvrzením Hamplové, Rychtaříkové, Pikálkové (2003), že „odkládání narození prvního dítěte je navíc zesilováno snahou dosáhnout nejdříve určitého profesního postavení a teprve potom mít děti“. Tuto skutečnost dokazují výsledky při grafu č. 5, kde je patrný nárůst věkového průměru žen při narození prvního dítěte, v závislosti na zvyšujícím se stupni vzdělání. Ekonomická situace rodiny Na základě výsledků uvedených v grafu č. 6, došlo k výrazným posunům mezi jednotlivými příjmovými kategoriemi v hodnotícím kritériu před narozením prvního dítěte a aktuálně. Je zde dobře patrné, že nejvíce zastoupenými kategoriemi před narozením prvního dítěte a aktuálně je shodně příjmová kategorie 22 000 – 28 999 Kč čistého za měsíc. Zajímavé je, že příjmová kategorie 43 000 Kč a více čistého za měsíc se aktuálně oproti stavu před narozením prvního dítěte navýšila. Je ale nutno konstatovat znatelný pokles mezi nejvíce zastoupenými příjmovými kategoriemi v čase před narozením prvního dítěte a aktuálně. Dávky státní sociální podpory oslovené rodiny v obci Tvarožná téměř nepobírají. Jako jediná pobíraná dávka v pouhých 3 rodinách ze 30, byla dávka Přídavek na dítě. Přitom z výsledků vyplynulo, že nárok na pobírání této dávky má 23 % rodin ze všech dotázaných. Ale jak jsem se od rodin během předvýzkumu dozvěděla, i když by nárok na dávku měli, tak jak uvedli: „pár stovek nám za to běhání po úřadech nestojí“. Skutečnost, že rodiny Přídavek na dítě ne-

Diskuse

56

pobírají si lze vysvětlovat také tím, že rodiny žijí v nevědomosti o existenci této dávky. Oslovené rodiny s narozením prvního a dalšího dítěte v rodině postupně snižují vynakládané výdaje na uspokojování svých potřeb (výdaje za kulturu, sport, restaurace, nákupy oblečení aj.). Ve výsledcích v grafu č. 6, v období před narozením prvního dítěte dominuje výdajová kategorie 2 400 Kč a více za měsíc. Po narození prvního dítěte převažují však výdaje na potřeby rodičů v rozmezí 600 – 1 499 Kč za měsíc. Z uvedeného je patrné, že narozením dítěte v rodině, rodiče snižují výdaje na uspokojování svých potřeb. Volnočasové aktivity Na základě výsledků z grafů č. 9 a 10, došlo po narození prvního dítěte v rodinách v obci Tvarožná k ponížení času tráveného na dovolené. Tyto změny se týkají především snížení ročního intervalu času tráveného na dovolené a rodin, které přestaly na dovolenou jezdit úplně. Znamená to tedy, že se po narození prvního a dalšího dítěte v rodině sice zvýšila četnost výskytu odpovědí „vůbec“, ale celých 67 % rodin stále tráví společný čas se svou rodinou na dovolené. Po narození prvního a dalšího dítěte v rodině se velice výrazným způsobem snižuje četnost výskytu volnočasových aktivit rodičů dítěte. Z toho vyplývá, že narození dítěte v rodině je velmi významným činitelem ovlivňujícím trávení volného času rodiny. Tento jev potvrzuje navíc zjištění Matouška (1993), který tvrdí, „že režim života v rodině diktuje novorozenec“. Psychosociální situace rodiny Ve shodě s Matouškem (1993) mohu potvrdit, že „rodina je v zátěžové situaci, zamilovanost už nemá potřebnou intenzitu“. Tuto skutečnost potvrzují odpovědi v tab. 7, kde respondenti uvedli 9 negativních odpovědí, týkajících se změn ve vztahu s nástupem ženy na mateřskou a následně rodičovskou dovolenou. Naproti tomu musím opět souhlasit s Matouškem (1993), že mezi manžely působí sdílený zájem o dítě, sdílená radost z jeho vývoje, manželské pouto dostává no-

Diskuse

57

vou dimenzi. Tento jev potvrzuje 18 uvedených pozitivních odpovědí rodin na změny ve vztahu. Výsledky z tab. 10 a 11 se opět shodují s tvrzením Matouška (1993), že matka se po porodu orientuje převážně na dítě, otec dítěte se tak může cítit ohrožen. Potvrzuje to odpověď na otázku č. 19 v dotazníku, „muž se ocitl na druhé koleji“. Na odpovědích je také zřejmé, že péče ženy má pro muže vysokou hodnotu. Dokazují to odpovědi v tab. 10, kde muži jako vnímaná pozitiva s nástupem ženy na mateřskou a následně rodičovskou dovolenou uvedli: „teplé obědy; večeře“, „lepší péče manželky o mě a dítě“. Na základě výsledků z grafu č. 12, plánuje 63 % rodin další dítě. Toto přímo souvisí se složením výzkumného souboru, kde se vyskytovalo celých 70 % rodin jen s jedním dítětem v rodině. Z hlediska plánování a skutečného počtu dětí zcela převažují rodiny s chtěným počtem dvou dětí v rodině.

Závěr

58

6 Závěr V bakalářské práci byla zpracována problematika dopadu mateřské a rodičovské dovolené na ekonomickou a psychosociální oblast rodiny. Na začátku práce byl stanoven hlavní cíl práce, na jehož základě byly vytyčeny dílčí cíle, které byly v rámci vlastního výzkumného šetření všechny splněny. Na základě definice dílčích cílů byly stanoveny hypotézy. Hypotéza H1: „Matky s vyšším dosaženým vzděláním mají vyšší věk při narození prvního dítěte než matky s nižším dosaženým vzděláním“ byla potvrzena v závislosti na detailním zpracování jednotlivých odpovědí dotázaných žen. Odpovědi se týkaly věku, nejvyššího dosaženého vzdělání a počtu dětí v rodině. Hypotéza H2: „Po narození dítěte klesá měsíční příjem rodiny v porovnání s měsíčním příjmem před jeho narozením“ byla potvrzena. V naprosté většině dotázaných rodin došlo po narození prvního a dalšího dítěte k poklesu čistého měsíčního příjmu rodiny. Hypotéza H3: „Po narození dítěte klesají výdaje na potřeby rodičů v porovnání s výdaji před jeho narozením“ byla potvrzena. Rodiče po narození dítěte omezují výdaje na uspokojování svých potřeb, nejen z důvodu poklesu měsíčního příjmu rodiny, ale i zvýšených potřeb dítěte. Hypotéza H4: „Po narození dítěte klesá množství času tráveného rodinou na dovolené v porovnání s časem tráveným na dovolené před jeho narozením“ byla zamítnuta. Většina dotázaných rodičů se nevzdává po narození dítěte času tráveného na dovolené. Hypotéza H5: „Po narození dítěte se zlepší vztahy mezi manželi/partnery v porovnání se situací před jeho narozením“ byla potvrzena. Narození dítěte přináší rodičům upevnění jejich stávajícího vztahu. Výzkum byl uskutečněn za pomoci metody dotazování, techniky dotazníku vlastní konstrukce, který byl distribuován do třiceti úplných rodin žijících v obci Tvarožná. Na základě realizovaného výzkumného šetření bylo zjištěno, že v obci Tvarožná naprostá většina rodičů vychovává své dítě/děti v manželské rodině. Zá-

Závěr

59

roveň byl zaznamenán vyšší věkový průměr ženy při narození prvního dítěte v rodině v závislosti na zvyšujícím se stupni vzdělání. Dále došlo v rodinách k výraznému omezení volnočasových aktivit rodičů, zejména se jedná o oblast zábavy, sportu a návštěv restaurace. Z výzkumného šetření vyplynulo, že v obci Tvarožná zcela převažují rodiny s chtěným a plánovaným počtem dvou dětí. Všechna negativa spojená se založením rodiny, můžeme jen lehce přehlédnout, když si uvědomíme, co všechno nám rodina přináší. Často dáváme přednost vysokému kariérnímu zařazení a bohatému finančnímu zázemí na úkor rodiny, ale za jakou cenu? Máme vše, vysokou prestiž, peníze, ale jedno nám přece jen schází. Je to rodina. K čemu jsou nám peníze a kariéra, když nemáme rodinné zázemí, nevidíme rozzářená dětská očka a neslyšíme dětský smích. Stabilní rodinné prostředí má velký vliv na psychiku člověka a z ní vyplývající chování a jednání. Mnohem lépe snášíme zátěžové situace v běžném, ale i pracovním životě, jestliže máme dobré rodinné zázemí, máme se o koho opřít. Naproti tomu nepříznivé emocionální klima v rodině, má ve většině případů negativní dopad i do pracovní oblasti jedince. Rodina je nám v životě tou největší oporou, kdo jiný než rodina by s námi měl sdílet radost z našich úspěchů, zklamání a bolest. Nejkrásnější pohled na světě co znám, je pohled na šťastnou rodinu.

Použité zdroje

60

7 Použité zdroje Monografie DLOUHÁ, D., PAVLÍČKOVÁ, H. Základy psychologie. 2. vyd. Brno: MZLU, 2003. 80 s. ISBN 80-7157-496-1. GEIST, B. Sociologický slovník. Praha: Victoria Publishing, 1992. 647 s. ISBN 8085605-28-7 GOODY, J. Proměny rodiny v evropské historii : historicko-antropologická esej. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. 229 s. ISBN 80-7106-396-7. HAMPLOVÁ, D., RYCHTAŘÍKOVÁ, J., PIKÁLKOVÁ, S. České ženy: vzdělání, partnerství, reprodukce a rodina. 1. vyd. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2003. 108 s. ISBN 80-7330-040-0. HARTL, P., HARTLOVÁ-CÍSAŘOVÁ, H. Psychologický slovník. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. 774 s. ISBN 80-7178-303-X. KARSTEN, H. Ženy – muži: genderové role, jejich původ a vývoj. 1. vyd. Praha: Portál, 2006. 184 s. ISBN 80-7367-145-X. KRAUS, B. Základy sociální pedagogiky. 1. vyd. Praha: Portál, 2008. 216 s. ISBN 97880-7367-383-3. KRAUS, B., POLÁČKOVÁ, V. Člověk, prostředí, výchova. 1. vyd. Brno: Paido, 2001. 199 s. ISBN 80-7315-005-02. MATOUŠEK, O. Rodina jako instituce a vztahová síť. 1. vyd. Praha: SLON, 1993. 124 s. Studijní texty. ISBN 80-901424-7-8. MINAŘÍK, B. Statistika I : popisná statistika. Měření závislostí, statistické srovnávání, popis časových řad. Druhá část. 3. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008. 105 s. ISBN 978-80-7375-152-4.

Použité zdroje

61

MOŽNÝ, I. Rodina a společnost. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2006. 311 s. ISBN 80-86429-58-X. NOVÝ, I., SURYNEK, A. Sociologie pro ekonomy a manažery. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2002. 192 s. ISBN 80-247-0384-X. OURODA, S. Sociologie. 1. vyd. Brno: MZLU, 2004. 160 s. ISBN 80-7157-766-9. PAVLÍČKOVÁ, H. Sociální psychologie. 1. vyd. Brno: MZLU, 2003. 56 s. ISBN 807157-304-3. PRŮCHA, J.,WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 4. vyd. Praha: Portál, 2003. 322 s. ISBN 80-7178-772-8. Sociální zabezpečení 2010: podle stavu k 25.1. 2010. Ostrava: Sagit, 2010. 288 s. Úplné znění. ISBN 978-80-7208-794-5. TRÖSTER, P. A KOL. Právo sociálního zabezpečení. 4. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008. 370 s. ISBN 978-80-7400-032-4.

Internetové zdroje Integrovaný portál MPSV [online]. 2010 [cit. 2010-03-08]. Státní sociální podpora. Dostupný z WWW: . KOCOURKOVÁ, J. Společnost pro plánování rodiny a sexuální výchovu [online]. 2007 [cit. 2010-03-08]. Rodinná politika v ČR: mění se přístup státu k rodinám?. Dostupné z WWW: . KOZLOVÁ, L. Výzkum v sociální oblasti [online], 2010 [cit. 2010-03-12]. Dostupný z WWW: < http://www.eamos.cz/amos/ksb/externi/ksb_305/index.htm>. MPSV: Metodické "doporučení" Ministerstva práce a sociálních věcí [online]. Praha : MPSV ČR, 2008 [cit. 2010-02-10]. Rodinná politika na úrovni krajů a obcí. Dostupné z WWW: . ISBN 978-80-86878-82-9.

Použité zdroje

62

MPSV [online]. 2009 [cit. 2010-02-11]. Národní koncepce podpory rodin s dětmi. Dostupné

z WWW:

koncepce_podpory_rodin_s_detmi.pdf>. MPSV [online]. 2010 a [cit. 2010-03-10]. Nemocenské pojištění. Dostupné z WWW: . MPSV [online]. 2010 b [cit. 2010-05-09]. Rodina. Dostupné z WWW: . Obec Tvarožná [online]. 2010 a [cit. 2010-02-09]. Charakteristika obce. Dostupné z WWW: . Obec Tvarožná [online]. 2010 b [cit. 2010-03-14]. Tvaroženský zpravodaj. Dostupné z WWW: . Rodinné pasy [online]. 2010 [cit. 2010-04-24]. Stránky pro rodiny. Dostupné z WWW: . Zákony ČR onLine : úplná znění zákonů, přehled právních předpisů platných v ČR a zákony zdarma [online]. 2010 [cit. 2010-02-22]. Zákon o rodině. Dostupné z WWW: .

Přílohy

8 Přílohy Příloha č. 1: Dotazník

63

Mateřská a rodičovská dovolená a její dopady do ekonomické a psychosociální oblasti rodiny

Recommend Documents