Mateju, Petr, Jirí Vecerník. 1998. „Spolecenské rozvrstvení u nás: minulé promeny a jejich vnímání.“ Kdo je kdo revue 1 (1): 8-23.
t e m a KDOJEKDO
KoEeny - dneh i situace: pfedv&leEnykapitalismus a ,,realny socialismus"
r e v u e
firmy Eerpaji kapital, a zejmena pak dovednosti
ze VS.C~ obdobi. Velmi zjednoduieni: mbieme Hci, i e z prvni republiky si berou urEitou solidnost, z reiln6ho sociaiismu piizpfisobivost a z reiormniho obdobi dravost.
Jaka byla v tomto ohledu ~ r v nrepublika? i ROZhodujici ,,sociahi silou" tehdejSi spoleEnosti bylo di:lnictvo, ostatni: stejni! jako ve kterekoli jine Ekoliv se velmi Easto hovoH o h l e d b i E i budovani ,pove sposrovnatelne zemi. AvSak relativni: eznamn6 byly i sloiky samoleinosti", iadna spolefnost fakticky neni a nikdy nemiiie statnych (mimo zem8di!lstvi), pfedstavujici tzv. starou stfedni bft nova. Lze Hci, i e ani nasilna komunisticke revoluce, pfes nevrstvu, a take ,,bile limetky" (ufednici a vefejny sektor), pfedstaspornou hloubku svjrch zhsahh do vSech z&kouti soukrom6ho iiwjici tzv. n o e stfedni stav (tabulka 1). vota jedincb a rodin, nevedla k uplnemu rozvratu vSech obIasti V dfisledku industrializace a koncentrace pnimyslu ubjrvalo spoleEenskeho iivota. Pfes veSkere vynaloiene usili zpfetrhat postupng iivnostnikfi, zaroveii vSak expandovaly sluiby a take obsluine funkce statu v podobi: vefejneho sektoru - zejmena pak pouta s kapitalismem a vytlaEit ,,burioazni iivotni styl'' z mysli lidi se mnoh6 z minulych materialnich hodnot i duchovnich Skolstvi a zdravotnictvi. Vjrvoj naSti:sti nepotvrzoval chmurne ctnosti uchovalo. 0 to vice kontinuitni wiEi minulosti pak byla Marxovy pfedpovi:di o polarizaci spoleEnosti na chudi! a bohatk ,,sarnetovarevoluce", ktera programovi! cht6la bjrt pfedevlim proa o nesmifitelnem boji mezi proletariatem a burioazii, mezi nim6nou hodnot, a proto ponechala nedotEenu v6tSinu z akumulomii u i pj nezbjrva mista pro iadnou dalSi socialni skupinu. Dovaneho majetku, socidnich siti i zam6stnanecke hierarchic. bova svgdectvi sociolo@ se velmi ostfe stavi proti vysvtitlovhi spoleCnosti v pojmech socialnich trid a tfidniho boje. Naopak zdbraziiuji tendenci ke stirani TabuLka 1. Ekonomicky aktivni obyvatelstvo podle odv6tvi a postaveni rozdilfi a ,,niveIizacia, doprovazejici ofividny v povolhi v Eeskych zemich v roce 1930 (% z celku) vSeobecny rbst iivotni urovni!.
A
OdvEtvi ZemBdEtlstvi a lesnictvi
Samostatni Oiednici Ziizenci DEtlnici Celkem
Nivelizace (ktera se pozdi:ji m6la stat stra-
S&kem, proti ni:mui pfedstiran6 bojovala komunisticka vlada) byla tedy v 30. letech vyzdvihovha jako moderni tendence odrLiejici prav6 posilovbi stfedostavovskeho charakteVeiejnq sektor, svobodna povolani ru spolefnosti. 05 3.6 1,7 a armada 2,6 8,4 Silne stfedostavovsk6 tendence pFedvaleE03 0,o 0.0 Osobnisluiby 2.3 2,6 n6 republiky navazovaly na pfedchozi tradice 59,l 100,O 22,6 9.1 9.3 Celkem naroda znovuzrozeneho ,,ze selskeho iivluu, bez Slechty a velke burioazie. VySe uvedeny Tabulka 2. Mzdy podle odv6tvi v letech 1948-1953a 1989-1996 . (% p & h & mzdy) m a d vSak by1 poznamenh opojenim z demokracie (a EasteEni: i ,,nhrodniho socialismu") OdvEttvi CSR Rozdil Ceska republika Rozdil a usilim postavit jasnou alternativu vbEi tHd1948 1953 1948-1953 1989 1996 1989-1996 nimu pfistupu, k t e e hledal vSude nefeSitelne 99,l 5,3 +15.3 104,4 Prljmysl 92,6 107.9 socialni rozpory, polarizaci spoleCnosti a revo105,l -6.1 +13,5 111,2 Stavebnictvi 101,2114,7 luEni boj. Faktem je, i e pHjmove a majetkove nerovnosti zfistavaly tehdy znaEn6. Podle ro80,7' -27,5 -8,l 108,2 Zem6dBlstvi 80,2 72,l dinnych uEtd Einilo rozp6ti platu vySSiho stat+0.8 106.4 101,8 -46 Doprava 109,4 110,2 niho S e d n i k a a mzdy pomocneho di:lnika ne83,8 -12.6 Obchod a sluiby 102.6 90,O 87,8 4,O cely Etyfnasobek. To jsou vSak zjevni: podcen6-28,8 90.1 93.7 +3,6 Zdravotnictvi 120.9 92,l ne udaje vzhledem k povaze getfeni, ktere ne89,8 -34,8 923 +3.1 Skolstvi 124,8 90,O zachytilo ani duo, ani vrchol spoleEenske hie-30,2 98,3 169,6 +71.3 Peneinictvi 134,5 104.3 rarchie. Na z u a d i : udajb o pojiSt6nych mzdkh 0.0 100.0 PrljmBr - 100,O 100.0 0,O 100,O a platech lze odhadnout, i e pn?mi:r 10 % nejPramen: Statisticke roEenkv vySSich vydi:lkfi by1 ve 30. letech zhruba sedminasobkem 10 % nejniisich. JinJimi slovy, dneSni spoleEenske rozvrstveni je jakjrlnsi p ~ Okupace pEnesla hmotne poniieni NBmci tolik obavan6 Eeske inteligence a naopak zjrhodneni dglnictva, potfebneho pro valefnikem dues ui chatrnjrch pozbstatkb n6kdejSi ,,stare dobre stfenou yhobu. Jii tehdy by1 odstartovh tentokrat jii opravdostavovskb spoleEnosfiUpfedvAleEn6ho ~eskoslovenska,dale d o e nivelizaEni proces, ktejr vyvrcholil na poEatku 50. st2e masivnich kvadfi proklamativni: ,vSelidovB", avSak v jilet. Po komunistickem p?evratu pHSla i ,,mzdova revoluswch svjch segmentech kastovni spoleEnosti ery reklneho sociace", v nii se platy ve verejnem sektoru propadly a naopak l i s m ~a, nakonec take vjrraznych klinfi nove socialni hierarchie, mzdy v pnimyslu a stavebnictvi expandovaly (tabulka 2). odvozenb od zatim neusazene trini ekonomiky. RozliSit mezi t6Aby mohla bft ekonomika pfeorientovana pro potleby ,,kovarny mito zdmji je skoro nemoin6. Mnozi Iide totii proSli vSemi uvetabora miruu a rekrutovhy dalSi pracovni sily pro potfeby p d denjnoi epochami a nesou si od kaide nijaky vklad - at: pozitivni myslu, doglo k rozsahlemu pferozdi:lovani, jehoi ideologickym neb0 negativni, urEujici neb0 dopliiujici. Mnohe novi: zaloiene Prljmysl a iivnosti Obchod, penEtinictvi a doprava
11,9
0.2
0,4
10.6
23.1
5,7 4.1
23 2,8
2.4 4,8
40.0 3.6
50,6 15,3
-
Foto: Jaroslav KuEera
nastrojem byla Marxova teorie produktivni a neproduktivni prace. SpoleEnost byla tehdy podrobena nejv6tSimu experimentu socialniho inienj.1.stvi v dgjinach naSeho naroda, k n6mui patfilo i ,,smeteni burioazie z historick6 sceny" a ,,nastoleni delnicke tfidy jako hegemona spoleEensk6ho e o je", Stfedni vrstvy, a priori podezfel6 z pEl i h e nezavislosti (dank bu8 iivnosti, neb0 vzdiilanim), byly cilen6 rozptylovany v d61nicko-zamgstnanecke Sedi. To, co komunistickf reiim postradal n a ekonomicke efektivnosti, nahrazoval politick* phsobenim a represi. Pfes vSechny nepochybne ,,zasluhy" v restrukturaci spoIeEnosti vSak naSt6sti zdaleka nedoSel tam, kam mifil. SpoleEenska diferenciace si nachazela sv6 postranni kanaly, pfiEemi mnohe bariery vystavene v 50. letech se podaElo b6hem dalgiho desetileti naruSit. EtSin6 d6ti vzdBlancG se tak nakonec poda?ilo n6jak vystudovat a mnohe zajmy zablokovane v oblasti prace se prosadily alespofi ve sfefe volneho Easu. Prvni vjrzkum socialni stratifikace, provedeny v roce 1967 z iniciativy Pavla Machonina, PFes vSechny nepochybnk ,,zasluhy"v restrukturaci tak nalezl spoleznost nikoli homogenni, nybri diferencovanou, s normalni (byf pospoleEnosti vSak naSt6sti nedoSel tam, kam miFiI. n6kud narugenou) prestiini vertikalou vratil i zahumenky. a vjrl-azn$mi rozdily zejmena v oblasti iivotniho stylu (Machonin Pies zjevnr? ,,destratifikaEni" usili normalizaEniho reiimu a kol. 1969). vSak ani tehdy socialni rozvrstveni nezmizelo. VyznaEovalo se Opgtovna ,,normalizaceXspoleEnosti, potinajici jii v roce 1968 vSak znaEnym rozvoln6nim t6ch stratifikaznich os, ktere zajiSpod dohledem sov6tskych vojsk, bohuiel znamenala obnoveni netuji fungovani moderni spoleEnosti: kvalifikace, vykonu a p z blahych trend0. Privilegia renovovane nomenklatury se posilila jmu. Namisto Jidskeho kapitalu" (vzdglani, zkuienost) hrkl da(jejich o k a w symbolern dnes zfistava hotel Praha), znovu se prosadily rovnost6iske tendence a hodnota vzd6lani na platoleko v6tSi roli .socialni kapital" (znamosti, styky), namisto v6m iebfiEku dale klesala. Lide prchali ze sceny vefejneho iivota funkEni spjatosti mezi ekonomickou a socialni diferenciaci se prosadilo dysfunkEni rozpolceni na velejnou a soukromou sferu. do soukromi svych rodin, byt5, chat a chalup. Reiim s nimi V 80. letech vSak reiim zaEal ztracet nejen svoji vngjgi, ale take uzavFel tichou dohodu o toleranci k jejich ,,malomi.Gtacvnitini oporu. Kdyi se zdroje extenzivniho ekonomickeho 15stu kemu zpdsobu iivota" vJ;m6nou za'loajalitu a alespoii mivyEerpavaly, iivotni uroveii d6lnicke tfidy bylo tfeba udriovat nimalni pracovni e k o n . Mnoh* pak navic nabidl toleranci k jejich skrytym iivnostem a vedlejSim vyd6lk0m, ktere se staly za cenu pPerozd6leni v neprosp6ch ostatnich. Nakonec i pevn6 usazena ekonomicka nomenklatura zaEala tuSit feSeni v jinem dodateen* zdrojem diferenciace. V teto dob6 vyvrcholila i kosystemu, ktery by jeji manaierska prava pfemgnil v prava rupce druistevnich rolnikfi ze strany reiimu, ktery jim, pfes vlastnicka (Moiny 1991). vgechnu jejich ,,nepokrokovost", ke sluSnym vyd6lk0m nakonec
...
t m
a
Zmeny v rozvrstveni a socialni pohyby vyvolan6 list opadGvym pFevratem
R
evoluEni a ppPevratova retorika, se kterou by1 spojen kolaps totalitniho reiimu? pfinesla velka oEekavani. Protoie polistopadova zm6na byla v zasadQ popfenim komunistickeho pfevratu v roce 1948, mnozi oeekavali, i e take v socialnim rozvrstveni dojde ke zmgnam, ktere naSi spoleEnost rychlym protismgrnjrol pohybem vrati do ,,normalniho stavu". Pfedn6 se oEekavalo, i e se otevfe vzestupna mobilita a dojde k vfraznemu zlepSeni iivotnich Sanci pro p2isluSniky t6ch socialnich vrstev, ktere se po roce 1948 dostaly do nevj.hodneho postaveni. To byli zejmena pFisluSnici inteligence, iivnostnici a pochopiteln6 vSichni ,,politicky nespolehlivi" lide. SpiSe potichu a ,,sametov6" se rovn6f oEekavalo, i e pPisluSnici socialismem zvfhodn6nych skupin, zejmena pak jeho elity, projdou spiSe sestupnou mobilitou a zaznamenaji zfetelny pokles svj.ch iivotnich Sanci. Uvoln6ni pout totality nem6lo ovSem pfinest jen obmQnuna nejvySSich stupnich socialniho iebfifku, nybri hlavni. postupnou obnovu funkci trhu prace, kterjr by mj. pfispQl k rozvrstveni zatim nediferencovaneho stfedu socialni hierarchie, zd6dQneho z rovnostSskeho statniho socialismu. SouEasn6 se ofekaval tlak na celkoe pokles vysoke drovnit zamf?stnanosti, ktera byla souEasti centralistickeho ekonomickeho systemu. Odaje z vjrzkumu "Socidni stratifikace ve vjrchodni EvropQpo roce 1989" (provede-
-
13 2.4 86,7 3.6 3,3 02 0,O 1.8 100,O
32 3.8 70,O 3,4 3,5 89
1.9 5,1
100,O
0,O 0.0 79,l 9,4 11,O 0,s 0,O 0,o 100,O
Pramen: Socialnistratifikaceve qchodni EvropG po roce 1989. neho v roce 1993 s cikm zachytit zhkladni zmQny rozvrstveni v postkomunisticke transformaci) vSak ukazaly, i e naSe ekonomika tomuto tlaku dlouho ,,uspQSnFodolavala. Zatimco v prvni fazi transformace (1989-1993) podil ekonomicky Einnych poklesl v Mad'arsku o 16 %, v Polsku o 14 %, u nas klesl jen o 6 %, pfiEemi uroveii zamestnanosti osob starSich 18 let zde zbstala na pomf?mf?vysoke drovni 79 % (v Mad'arsku 59 %, v Polsku 66 %). Pokles v urovni zamQstnanosti pfitom neznamenal stejnFt vel-
ky rBst nezamgstnanosti. Uvolnenou pracovni silu zpoEatku dsp6Sn6 absorbovaly PadnB, a zejmena pak pfedEasne odchody do dBchodu. Zda se tedy, i e pokud jde o zmQnyv drovni zamQstnanosti (ktere jsou nepochybne jednim z dbleiitych zdrojd zmen v mzvrstveni spoie~nosti). iadny ,,pFevratl' se nekonal. SpiSe lze Mci, i e ve
srovnani s Macl'arskem a Polskem jsme se usadili na m6kkem polStafi vycpanem porn6rnC dobrym vjrchozim stavem naSi ekonomiky na poEatku transformace. GtSi mobilit6 nebrknila jen pomalk zmQna v urovni zamQstnanosti, ale i male pohyby v soci6lnQ-profesnistruktufe. Krome zrodu nove socialni skupiny podnikatelb a iivnostnikh (coi jiste byla podstatna zm8na) a odvQtvovychpfesunu smgrem k nQkterym dPive ,,duSenfm" odvgtvim (nap?. sluiby a bankovni sektor) nedoSlo v prvnim obdobi transformace v socialn6-profesni struktufe k dalSim podstatnym promQnam.Takove strukturni zmeny ale nenastaly ani v Polsku Ei v Macl'arsku, o kterych se ngkdy tvrdi, i e v restrukturalizaci a modernizaci postupovaly dbslednGji nei Ceska republika. V souvislosti s polistopadovymi zmenami v rozvrstveni se vSak nejEast6ji kladou otazky tykajici se promQnyve spoleEenskych elitach. 0 tom, z jakych vrstev se utvafela polistopadova elita a co se stalo s ,,nomenklaturnimi" kadry minuleho reiimu, bylo napsano u i hodn6. Budeme-li se vSak driet kvantitativnich udajfi z vyzkumu elit (provedeneho v tem6f cel6 vychodni EvropB v letech 1993-19941, zjistime, i e Ceska republika se od svych sousedd (Mad'arska a Polska) pfiliS neliSila v intenzit6 vjrmQnypfisluSnikh politicke elity. Ve vSech trech zemich pouze nepatrna East pMsluSnikb b*ale politicke vrchnosti pfeSla do souEasn6 politicke elity, pFiEemi tat0 nova elita se vice nei z poloviny rekrutovala z lidi, ktefi patfili v roce 1989 do skupiny ,,odbornikfi". 'ZnaEny rozdil mezi reformnimi zemQmivSak vjrzkum odhalil v pfipadi? biograiie tzv. ekonomicke elity (feditel8 podnikb, bank, korporaci atd.). V roce 1994 bylo v Ceske re-
Tabulka 3. IntrageneraEni sociAlni5 tPidni mobilita obyvatel v produktivnim v6ku v letech 1983-1988 a 1988-1993 (%) Obyvatelstvo celkem Nomenklaturni kadry 1983-1988 1988-1993 1983-1988 1988-1993 Si1n)isestup Sestuo --.Stabilita Vzestup Silnq vzestup Do sarnostatn)ich Nezamestnanost PiedEasn)idtichod Celkem
KDOJEKDO r e v u e
9,7 7,4 58,3
03 0,O 18.3 2,s 3,4 100,O
publice Pouze okolo 19 % feditelb podnikb, kteii byli ve stejnt? pozici u i v roce 1989. Kontinuita takto definovane ekonomicke elity byla ale mnohem v6tSi v Mad'arsku i v Polsku. kde na sjrch mistech zBstalo okolo 35 % feditelb. Odbornici se shoduji v tom, i e jednou z ddleiitych pnEin v6tSi kontinuity stare ekonomicke elity v uvedenych zemich byla jeji lepSi manaierska a odborna kvalita. To jiste souvisi s jeji postupnou obmgnou, ke ktere v titchto zemich
dochazelo v p ~ b 6 h u80. let. Naopak rigidita naSeho minuleho reiimu se projevila mimo jine i ve velke koncentraci odborn6 neschopnych, avSak politicky pevnych kadni, coi nutn6 muselo vest k mnohem v6tSi cirkulaci po ,,pFevratu".NejestiinGji lze tento proces oznaEit jako ,,revoluci nh6stkbU:n o q b i Pediteli se totii v prvnich letech po p2evratu stavali nejEast6ji lide, ktefi za minuleho reiimu byli v pozici jejich zastupcb: z teto skupiny u nas v roce 1994 pochazelo 54 % feditelb a generalnich Peditelb, zatimco v Mad'arsku 39 %, v Polsku 47 %. Teprve druhou nejsiln6jSi skupinou, ktera se prosadila na nejvySSi mista v ekonomicke elitB, byli odboinici, kte2i do
-
Foto: Jaroslav
...,,kadPi" minuleho reiimu byli po roce 1989 mnohem pohyblivijSi nei; ostatni lide
roku 1989 iadnou vJiznamnou Cidici funkci nezastavali (z teto skupiny u nas pochazelo 19 % novych ieditelfi, v Madarsku a v Polsku okolo 15 %). TZBi je ovSem dopatrat se toho, kam se podely tzv. nomenklaturni kadry. Vyzkumna data dokumentuji uspi8nost tzv. ,,konverznichUstrategii, tj. pCem6ny socialniho a politickeho kapitalu (znamosti, konexi a dfileiitych informaci) v ekonomicky kapital (zaklad podnikai). Z porovnhi hlavnich mobilitnich pohybfi v prvnich pBti letech po pievratu s mobilitou behem poslednich p6ti let statniho socialismu (tabulka 3) je ziejme, i e ,,kad?iUminul6ho reZimu byli po roce 1989 mnohem pohyblivgjgi n e i ostatni lide. Clenove takto SiEeji definovani: elity, kteii zmgnili sv6 pozice, se deli na ty, kdo zaiili socialni sestup (celkem 17 %) a ty, kdo uspBSn6 vstoupili do nove
...
podnikatelske vrstvy (18 %). Zbytek tvoii ti, ktefi zfistali na s e c h mistech (58 %) neb0 odeSli do dfichodu (3 %). Ani mezi byva1"imi kadry nebyla totii nezamestnanost nijak vysoka (2 %). Nejen pravdgpodobnost vstupu do rodici se podnikatelske tridy, ale i pocit vzestupu zpfisobeny vstupem do teto tf-idy by1 mnohem vySSi u b@alych kadrt? nei u tBch, ktefi podnikatelskou drahu zaEinali bez *hod p i k d e i e jicich pfisluSnikBm establishmentu b@al6ho reiimu. Jak ti z b+alych kadnl, kte?i neproSli iadnou objektivni mobilitou, tak ti, ktefi 6spgSnB pfemQnilipolitick? kapital v kapital ekonomicky a vstoupili do svBta podnikani, pocitili ve srovnani s ostatnimi vyrazn6jSi vzestup na Skale socihln6-ekonomickeho statusu. Nesrovnatelni: slabsi pocit vzestupu pak mBli lide, kteii sice proSli vzestupnou mobilitou, ale nevstoupili do sv6ta podnikhi. 17
t e r n a KDOJEKDO
PromGny v givotnich Sancich a zdroje zivotniho uspgchu: SmEujerne k meritokraticki! spoleEnosti?
z
jiStGni, podle ktereho ,,sametova revoluce" nepfinesla pro vetSinu populace iadny ofividny pfevrat v socialnim zafazeni, by nemirlo vest k zaveru, i e polistopadove zmirny v rozvrstveni spoleEnosti byly zanedbateln6. To se mhie mgnit, i pokud - obraznr?fefeno - vSichni zhstanou n a svfch mistech a spolu s ostatnimi lidmi na stejnych neb0 podobnych mistech budou ,,kolektivn6" stoupat neb0 klesat po dhleiitych vertikalnich osach socialniho prostoru (pEjem a iivotni uroveii, socialni status, prestii a mod. K pochopeni promgny v iivotnich Sancich lidi nestaEi vedgt, zda ma Elovek vySSi neb0 niiSi plat a zda se ma lepe neb0 h E e n e i pi-ed lety. Dhleiita jsou take napln6na a nenaplngna ofekavani spjata s probihajici spoleEenskou zmcnou. Nemen6 vjrznamne je pochopit souvislosti mezi objektivnim pohybem a jeho subjektivnim vnimhim. Jde o to, jak se objektivni zm6ny ,,pfekIadaji" do pocit5 sociidniho sebezafazeni, jak lid6 vidi l e ~ t i m i t uuspechu Gch, kte5 je socialne pfedbirhli, E i jak vidi miru odpovednosti lidi zktivajicich pozadu. To vSe pfedstavuje jemne pfedivo piii.in pocitu ,vitl?zstvi", neb0 spiSe ,prohry" v souvislosti s probihajici spoletenskou zmgnou. Proto jednou z cest, jak se k iivotnim Sancim
Graf 1. Pocit zmgny v soci8him postaveni a iivotni k o v ni ve srovnani s rokem 1989 podle vzdglhi (ekonomicky aktivni obyvatelstvo) Socialni Piijem postaveni a iivotni Grove6
I
0.5!
t
pfibliiit, je proniknout hloubgji do subjektivnich stranek socialniho rozvrstveni a zjistit, kdo se citi ,,viti?zem" a kdo spiSe ,,poraienym", jak ~ v lide f i~tech vnimaji h ostatnich, zmitnyEemu v iivotnich obecni: pnpisuji Sancich
iivotni bspech a Eemu naopak selhkni. Postupne odstrafiovani socialistickeho pferozdglovani a posilovani funkci trhu, spojene s vGtSim dh-azem na osobni odpovgdnost za vlastni osud, byly zmgnarni, kter6 u Eady lidi vyvolaly pocity ohroieni a relativni deprivace. Podle vyzkumu ISSP ,,Pracovni orientace", provedeneho na podzim roku 1997, pocitilo ve srovnani s rokem 1989 socialni sestup 46 % lidi, zatimco vzestup pouze necelg Etvrtina (23 %i. JeStEt o n6co men5 pnznive jsou pocity spjate s pEjmem a iivotni krovni - zde pocitila sestup cela polovina obyvatel. Nakonec se tedy zda, ie pocit ,,viti5zV, kterjr ovladal masy lidi na listopadovjrch namgstich, setrval jen u menSi Easti populace. V porovnini s Polskem a Madarskem je vSak u nas podil lidi pocitujicich socialni vzestup q k a z n e vySSi. Je ale tfeba poloiit si otAzku, zda d b e c bylo moine oEekavat, i e by kolaps rovnostSsk6ho reiimu, kterj. nutnr! muse1 vylistit v &st nerovnosti, mohl vyvolat pocit vitgzstvi u v6tSiny lidi, tedy vEetnB tgch, kter&socialisticke pf erozdglovani zehodfiovalo. J e nakonec pochopitelne, i e pfechod k trhu a demokracii otevfel cestu v z h h zejmena tem, ktefi byli socia1istickj.m systemem pferozdirlovani znevjrhodfiov h i , zejmena pak vysokoSkolsky vzd6lanjTm odbornikhm a lidem, kteK m6li podnikatelske vlohy. Problem je ale v tom, i e pod dojmem mnoiicich se finanEnich skandalh, ktere pEliS Easto ukazuji, kolik lidi v teto zemi dokazalo vyuiit politickych konexi, existujicich mezer v zikonech a neschopnosti vykonavatel6 spravedlnosti, se zaEal vytracet ponekud pfiznivijSi obraz o vyiroji teto
Graf 2. Pocit zmgny v socialnim postaveni a iivotni k o v ni ve srovnhi s rokem 1989 podle socialni tfidy (ekonomicky aktivni obyvatelstvo) Socialni Piijem postaveni a iivotni Groveh
i
".
r e v u e
1
P1 VySSi odbornici NiiSi odbornici 5 Rutinni
nemanualni Zivnostnici Kvalifikovani ddlnici P Nekvalifikovani ddlnici
Vysoka Skola Stiedni VyuEeni S Zakladni B Prlimdr
Prlimdr
I
1994 Pramen: Vqzkum ISSP -1997 Jak grafifst:Graf ukazuje zmdnu v prlirndrnem urnistdni lidi s piislu5n)im vzd& linirn na desetibodove sfupnici vyjadiujici pozicl na Skale socialniho Ei ekonomickeho statusu, na kterou se lide sami zaiazuji.
1997
Pramen: Vyzkum ISSP -1997 Jakgraf ZkZ' Grafukazuje zrnenu v pt'h8mem umist6nipiisluSnkliuveden)ichsociaC nichskupinnadesetibodov5stupnicivyjadiujicipozicinaSWlesocialnihoEiekonom.sfa-
tusu, na Merou se tide sami zaiazuji (tzv.subjeMivnisocialni resp. ekonomiclcj staus).
t 6 m a KDOJEKDO
r e v u e - --
.
--
..
Tabulka 4. Na Eem zavisi iivotni dspBch? OdpovBdi na otazku, jak dSeiit6 jsou uvedenk okolnosti proto, aby by1 Elovitk v BivotB uspB5ny, aby se prosadil (souEet odpovBdi ,velmi dPlleiit6" a ,,podstatneUv %) Faktor Cspichu
1
Vzdelani rodiEe Dobre vlastni vzdeldni Ctiiadost a arnbice Nadani a talent Usilovna prace Bohati rodiEe Rasa, narodnost Naboiensk6 vyznani ~zerni,oblast Pohlavi Polit1ck6nazory Znat spravne lidi Polltlcke konexe
Vyspele zernE!
Postkornunisticke zern5 1992
30,l 78,8 76,6 57,2 71,O 20,5 17,6 7,2 69 14,2 10,4 45,8 20.2
32,2 56,9 63,6 64,O 65,6 36,7 9,8 8,1 9.6 16,l 12,3 54,8 21,9
CR
CR
V*oj v CR
1992 9.6 30,5 58,4 57,8 72,4 14,4 4.4 23 7,O 9.3 13,8 48,2 12,2
19g7 26,O 60,9 73.6 70,4 71,4 34,5 13,2 2,s 6,4 16.6 14,4 65,2 35.2
lgg2-lgg7 f16'4 +30,4 +15,2 +12,6 -1,0 f20'1 +8,8 +0,3 -0,6 +713 'Or6 +17,0 +23,0
tam s h o sob6 velkou v&u nemi, na rozdil od rozpottove sfkry seSn6rovane mzdom i tarify a Easto i ,,vladou psm6ruu. Pokud jde o zm6nu v iivotnich Sancich hlavnich socihich vrstev, nejlkpe se vedlo tBm, ktefi mgli na trhu prace co zhodnocovat. V tomto smgru ,,ekonomicw kapitd" iivnostnikd zatim jasnB vitBzil nad ,,li$skapitalem" odbornikk Jak ukazuje graf 2, pocit sestupu naopak zavladl mezi @mi, ktere pfechod k trinimu hospod5i.stvi a f i s t nerovnosti
zastihl bur2 jen s vjruEnim listem (kvalifikovani dc'lnici), neb0 zcela s ,,prAzdnjma rukama" (nekvalifikovani d6lnici). AvSak ani osud typickeho statniho ufednika se Pramen Vyzkurn /SSP-1997 nezda bfi pnliS povzbuzujici - zpoEatku I)Australie,NBrnecko (zapadniEast),Velka BriGnie, USA, Rakousko, Italie, Norsko, Svedsko, Kanada spiSe nevji-azny pokles v pocitovanem sociNBmecko (v)khodniEast), Mad'arsko, Slovensko, Polsko, Bulharsko, Rusko, Slovinsko M m a ekonomickem statusu se totu v poslednich letech zrychlil. Graf 3. Vnimani faktoni iivotniho usp6chu (ekonomicky Z pohybh socidnich skupin po spoleEenskem iebntku lze vSak aktivni obyvatelstvo) usuzovat, i e jsme se pfece jen vydali na cestu k meritokraticke VzdBIani, lidskf Vpkon, talent, Askriptivni Konexe, socialni spoleEnosti, nebot skupiny, u ktejrch jsme oEekavali socihlni kapitai zasiuhove mechanismy, a politick? a ekonomicky vzestup, skutei.nB tento vzestup proiivaji. Je tedy faktory diskriminace kapital vcelku logicke, i e skupiny, ktere d E i ,,vzestupujicim" zhstavaji I / B1 vyspele 05 i zed, pozadu, tento proces vnimaji jako sestup. Nicmen6 stale chybi I postkomu. I mnohe k tomu, abychom se v prosazeni zasluhovosti skutetn6 pfiI : nlstlcke bliiili k vysp6l$n pnlrnysloqh zemim. S t a e East6ji se totii ozyvaji hlasy, podle ktej c h je u nas cesta k uspgchu otevi.ena hlavn6 I I I 1 I 1 republika tern, kdo v tom ,,urn@ chodit", tj. znaji spravn6 lidi a maji dfdeii1992 ti! politick4 konexe. Ceska Otazka tedy zni, jak lid6 Mimali ddeiitost jednotli@ch faktorepublika I% iivotniho iisp6chu na potatku transformace, k jakemu m o j i zde doSlo a jak si stojime ve srovnkni s j i n w i zem6mi (tabulka 4 a graf 3). Za pozornost stoji skutetnost, i e v roce 1992 se u nas ve s r o v n m s vyspBlj?ni zem6mi iivotni 6spBch mnohem men6 Easto Pramen: Vyzkurn ISSP - 1997 spojoval s e vzdglanim, ale taki! s tzv. ,askriptivnimi" faktory (poJak graf Eist: Graf ukazuje pozice zemg neb0 skupiny zemi na stupnicich vyjadhlavi, pdvod, rasa Ei narodnost). ,,Socialni kapital" (znat spravne iujici Cilohu ,lidskeho kapitalu", .*konu a schopnosti". ,,diskriminacer'a .socialniho a politickeho kapitdlu" v iivotnim lispGchu.Jednotlive stupnice byly stanlidi) hral tehdy zhruba stejnou roli jako jinde a ,,politickBmu kadardizovany tak, aby nulavyjadiovala prljmgr za viechny sledovane zem6. pitalu" (mit dobre konexe) byla pfipisovha mnohem men6 @znamna role nei ve vyspglych i v ostatnich postkomunistickych zemich. Vjrvoj vSak pfinesl vjrrazne zm6ny. Zivotni dsp6ch se vice spoleEnosti, podle ktereho bychom m6li bgit na cestB k tomu, Eemu pfipoutal ke vSem sledovanjln faktosm: k lidskemu kapitgu, se fikh ,,meritokratick8 spoleEnostL'. schopnostem a vykonu, askriptivnim faktofim i socialnimu a poFaktory zm&nv socialnim postaveni, pfijmu a iivotni lirovni litickemu kapitalu. Jinjlni slovy, uspBch jii je men6 vniman jako byly po roce 1989 pocitovhy jako ,,zasluhov6".Rdst iivotnich Sanv6c St6sti Ei nahody, ale ma sv6 zietelne pntiny. ci pocitili spiSe ti, kteri byli po race 1989 ochotni zm6nit sv6 zaDobrou zpravou jist6 je, i e nejvice se uspBch spojil se m6stnani (33 %) Ei dokonce povolani (25 %), n e i ti, ktefi setmali vzdglhim, kde jsme tak6 mGli nejv6tSi deficit. V oEich lidi na s e c h mistech a ve starfch navycich. Ochota k zamBstnaneck6 dale posiIiIa i role typicky ,zasluhoechbLfaktod, jako je a profesni mobilit6 se tedy vyplacela. ctiiadost a ambice, nadhi a talent. Taki! ddleiitost askripPomalu a zpoEatku nezieteln6 se zatalo vyplacet i vySSi vzd6tivnich faktord narostla (zejmena diky posileni vjrznamu majetku l h i . Graf 1ukazuje, i e pozitivni zmBnu jak v s o c i w m postaveni, vjrchozi rodiny), ale v zasadg jsme zhstali n6kde napdl cesty sm6tak v piijmu a iivotni urovni pocitili zejmena lid6 s vysokoSko1rem k vysp6ljrTn zemim. Neblahou zpravou ovgem je, i e se skjrln vzdBIbim, zatimco lidem s niiSim vzdBlAnim se horizont iiv oEich vePejnosti posilila aoha socillniho, a zejmena povotnich Sanci spiie zuioval, a to zejmena v poslednich tiech letech. litickeho kapitalu. NaSe spoleEnost je tedy taiena dvBma Analyzy zavislosti platu na vzdBlkni v fiznych typech firem vSak silami. Jedna nas vede smgrem k meritokratickemu ideaukazuji, i e za vysokoSkolske diplomy se plati mnohem vice v zalu, kde vzdBlhi a e k o n funguji jako m a h y do vyS5ich pahranitnich firmach a v soukromem sektoru n e i ve veiejnem sekter socialni hierarchie. Druha sila nds vSak t a n e k dskatoru. Ukazuje se vSak, i e v techto firmach se neplati jen za dilim ,,italske cesty". plom, ale pfedevSim za schopnosti, znalosti, a zejmena odpovidajici vykon, ktejr by bez pi5sluSni.ho vzdBlbi nebyl moiny. Diplom
it 1
'
1
i
' 1
t 6 m a KDOJEKDO
Tolerante k pFijmovym nerovnostem, legitimita bohatstvi a z aslouZenost chudoby
r e v u e
lidi k nim. Podpora rbstu nerovnosti bude u .as nadhle tim menii, Eim men6 budeme pfesv6dEeni o tom, i e tyto nerovnosti maji legitimni P ~ V O ~Bohuiel . se obEas zda, i e jsme se vydali pravg timto neiadoucim sm6-
rem. Podobng jako s piijmy je to i s bohatstvim a chudobou. Francouzsky filosof P N U ~kdysi O ~ prohl&sil,i e ,,vlastnictvi je loupei". Pocit, i e bohatstvi a majetek jsou Eimsi nespravedlivjrm, dal vzniknout jednomu z nejvPtiich socialnich experimentd naSeho vPku - realnemu socialismu. Jeho prismatem se do znaEn6 miry pofad bohatstvi sleduje. Pfestoie polistopadojr vjrvoj zbavil ideologii socialismu jejiho privilegovaneho postaveni, nezbavil ji jeji pFitailivosti. Pocit, i e bohatstvi je vlastn6 ddsledkem konexi, nepoctivosti a Spatn6 organizovaneho systemu ( k t e j nepoctivcdm umoiiiuje zbohatnout), by1 ti.sn6 po pfevratu velmi silny. AEkoli v roli konexi jsme pfitom nebyli daleko od Zapadu, nelze totei Eci o roli nepoctivosti a mezer v systemu - tyto faktory se totii u nas na bo-
C
eskoslovensko roku 1989 patiilo ke mzdov6 nejnivelizovangjS i m zemim na svGt6. Polistopadove zm6ny zpdsobily, i e obyvatelstvo se poprve za padesat let dostalo do situace, kdy se prijmove nerovnosti zaEaly m6tSovat. Nelze se proto divit, i e platove rozdily se staly citlivjrm tematem, a nAzor, i e rozdily v pfijmech jsou male, postupnB Gm6f vymizel. Jii v roce 1992 vlkdla ve vefejnosti pom6rn6 Sir& shoda ohledni! ihdouci hierarchie pEjmb. Podstatn6 slabSi konsensus se Wkal pfedstavy o pf-ijatelnevelikosti nerovnosti. Prakticky nikdo neuznaval princip Gplne rovnosti, ale &znB skupiny lidi povaiovaly za morAlni ospravedlniteln6 rtizni?velkB nerovnosti. Nejv6tZi rozGraf 4. Vnimani pEEin bohatstvi (prPun6mB hodnoty) dily pf-itom existovaly v nazorech na 4,l pi5pustnou velikost nejvyiSich pEjmb i Konexe a na pomir mezi pEjmy na nejvySSich 39 Nepoctivost a nejniigich profesnich pozicich. Tyto gl Mezery v systemu 3,7 rozdiiy byly jii na poEatku jak socihlng, VGtSi schopnosti tak politicky docela dobfe strukturovaLepSi podminky 3.5 B Pracovitost n6. Cim niiii m61 Elov6k vzddglknf, Eim 3.3 Stesti levicov6jii byly jeho postoje a Eim v6Gi finanEni tiseii ve sv4 domacnosti pocibVyspele zem6: ' V& tim menSi nerovnosti povaioval za NBmecko, legitimni. Velka Britanie. 2,7 : Nizozemi. USA Dbleiite je, i e tolerance vefejnosti k piijmovjrm nerovnostem mezi lety Prarnen: Vqzkum ISSP -1997 1992 a 1995 vzrostla. Poiadavek stejJak graf Eist: Jednotlive pFiEiny bohatstvi byly dotazovan);rni hodnoceny ponych pfijmd n a prestiin6 vzdalenych rnoci p6tibodove stupnice od l (nejrnenSi dljleiitost)do 5 (nejv6tSi dljlepozicich jii nema temBi iadnou iitost). V grafu jsou uvedeny prdrnirn6 hodnoty. Cim v);Seje pfisluSn6 podporu. ZastancQ pfedstavy, i e vypFiEina v grafu urnistsna, tirn v6tSi dljleiitost ji lide ve vzniku bohatstvi piisokjr piijem (reprezentovany platem pisuji. feditele) by m61 bfi pouze 1,5krat Graf 5. V n i m h i pPiEin chudoby (prPun6rne hodnoty) .; Spatna moralka vySSi nei nizky pzjem (reprezentovaSpatn);system ny mzdou dGlnika), bylo v roce 1992 3,9 a Malo snahy jen 5 % a v roce 1995 dokonce u i jen Nerovne 2 %. Pfedstavu, podie ktere by vysoky piileiitosti 3,4 Nedostatek piijem mi51 bbjrt maximdn6 dvojnasobkern nizkeho pfijmu, sdilelo v roce 1992 15 % respondentb, v roce 1995 Diskriminace podpora tohoto rovnostafskeho posto23 je klesla na necelych 9 %. Podpora naVyspele zem8: zoru, i e vysoky pfijem by m61 bfi Velka Britanie. 2.4 alespoii pgtinasobkem nizkeho, pi5tom vzrostla z 16 % n a 25 %. Prarnen: V)jzkurn ISSP -1997 Paradoxn6 vSak souEasn6 se zv6tJak graf Eist: Jednotlive piiEiny chudoby byly dotazovan);rni hodnoceny Senim toIerance k nerovnostem doglo pomoci pitibodove stupnice od 1(nejrnenSidtileiitost)do 5 (nejv6tSi ddk zesileni pocitu, i e nerovnosti mezi leiitost). V grafu jsou uvedeny prljrn6rne hodnoty. Cirn v);Se je pfisluSn6 vysokymi a nizkymi pfijmy u i jsou piiEina v grafu urnistGna, tirn v6tSi dljleiitost ji lide pii vzniku chudoby piinespravedlivr! velke. Rbst nerovnosti pisuji. by1 tedy rychlejsi nei &st tolerance
/
1 1 1
/
i:
1 j
I1
...Nazor, i e bohatstvi vznika
z tvrde prace a n a zakladi! zvlaStnich
Foto: Jaroslav KuEera
schopnosti, se sice behem polistopadoveho vjrvoje upevnil, nestal se vSak dominantnim
...
hatstvi podilely v oEich lidi mnohem vice nei ve vysp6lych zemich. DalSi y k o j ukazal, i e to nebyl jen esledek phsobeni socialisticke ideologie, ale i zkuSenosti. Role konexi se v oEich lidi posiluje, ale vyrazn6 roste i vyznam schopnosti a pracovitosti. A jako by se melo naplnit lidove poiekadlo ,,pPiEiii se a panbhh ti pombie", s pracovitosti stoupa i hodnoceni StBsti. Nazor, i e bohatstvi vznika z tvrd6 prace a n a zakladB zvlaStnich schopnosti, se sice behem polistopadoveho vyvoje upevnil, nestal se vSak dominantnim. Nicmen6 nepiekvapuje, i e sv6 nejsiln6jSi zastance nachazi pfevaini! mezi lidmi, ktefi jak subjektivn6, tak objektivn6 patfi na vySSi piiEky spoleEenskdho iebiiEku. V popularnich lidskfch ppedstavach o zdrojich bohatstvi tedy nalezneme jak ,,zasluhove" pojeti, t a k pojeti popisovand sociologickym pojmem ,,socialni kapital". Znamena to tedy, i e jak tvrda prace a schopnosti, t a k znamosti a konexe na sprkvnych rnistech mohou vest k ekonomickemu profitu, a t u d i i i k bohatstvi. UrEitou schizofrennost situace podporuje fakt, i e vyznam obou t6chto protikladnych ,,strategii" v oEich lidi stoupa. Tak dochazi take k tomu, i e dobrou zpravu (o rdstu ,,zasluhovosti") Easto pies mnoistvi Spatnych (o rhstu vyznamu konexi) ani nevnimame. Chudoba, stejn6 jako bohatstvi, u nas m6la po pfevratu
spiSe Spatnou pov6st. NejEast6ji byla piipisovana na vrub Spatn6 moralky chudych a teprve potom na vrub selhani hospodafskeho systemu. Tendence ,,obvifiovat chud6" za jejich chudobu byla pFitom u nas mnohem siln6jSi n e i ve vyspglych zemich. Vjrvoj v poslednich letech nepiinesl iadny obrat - spiSe naopak. Ke Spatne moralce se piidalo piesvgdEeni, i e za chudobou stoji i nedostateEna snaha. Nazor, i e problem spoEiva take v hospodaiskem systemu, spiSe slabl. Spolu s obecnou krystalizaci postojh se pfitom m6ni i jejich politicky naboj. J a k nedbvera v poctivost nabyti majetku, tak pocit nezaslouienosti chudoby a obviiiovani reiimu za jeji vyskyt se postupn6 siln6ji vaii k levicove politicke orientaci. Lid6 povaiujici majetne za neEestne a ti co podeziraji stat z neteEnosti k problemdm chudoby, se dnes mnohem vice nei dfive piimykaji k levici a podle toho pak take voli.
...MBlo by tedy b*
vidy zajmem vladnoucich stran, aby se co nejvice
Foto: Magdalena Blahova
lidi citilo vjrSe neb0 aby alespori vidgli Sanci s e tam dostat...
StEedni vrstvy v ohnisku pozornosti, neb0 na okraji zajmu? S kym byla uzav?ena spoleEensk6 dohoda? P
ro integritu a fungovani spoleEnosti je dbleiit6, aby mezi poly bohatstvi a chudoby bylo jegt6 n6co - stfedni vrstvy. Nachazeji se mezi kapitalem a praci. Maji vlastni kapital (bud v$-robni, ekonomicky E i lids& vzdGlanostni) a souEasnG jej zhodnocuji svoji praci. Tim stmeluji spoleEnost a znemoifiuji jeji rozpolceni n a fidici a vjrkonn6 pracovniky. V transformaci je pfitom vj7znam stfedniho stavu znasoben. To proto, i e skok mezi minulosti a budoucnosti je pro jeho iivotni piileiitosti nejv6tgi, a proto take podpora zm6ny nejsilngjsi. Zatimco niiSi vrstvy ztratily sve socialni jistoty, stPedni vrstvy ziskaly vytouiene podnikatelske a informaEni svobody. A prav6 pro n6 by1 pFevrat roku 1989 tou nejv6tSi nadriji. Uvaiujeme-li o stpednich vrstvach, m6li bychom pfedevSim rozligit jejich ,,starou" a ,,novouUsloiku. Zatimco tzv. stara (podnikatelska) sti-edni vrstva se zabfva v@obou a distribuci mate-
t 6 m a
KDOJEKDO
r e v u e
rialniho zboii a sluieb, tzv. nova (intelektualska, manaierska a Gfednicka) stfedni vrstva pdsobi v oblasti produkce a distribuce informaci. Zatimco prvni se rozhodujicim zpdsobem podili na tvorb6 narodniho produktu a je zainteresovana n a pruinem fungovBni trhu, druha je sice vyznamnou oporou demokracie Geji pEsluSnici sazeji spiSe na obEansky nei na ,tfidni" princip), zarovefi je vSak vice spojena se statnim pferozd6lovanim a syst6mem privilegii, vyjadfenymi mj. diplomy, tituly a hodnostmi. Z politickeho hlediska plati, i e zatimco prvni bytostng inklinuje k pravici, druha ma za urEitych okolnosti sklon k levici. V poEatku transformace tu byla latentne pfitomna spile ona ,,novaustfedni vrstva tvofena inteligenci a vySSi statni byrokracii vEetn6 hospodafskt.ho managementu. Oproti tomu ,,stark" stfedni vrstva se musela utvafet prakticky od poEatku, jakkoli majetkovr! a duchovni: mdie navazovat na pfedvaletny kapitalismus. Nicmen6 etos kapitalistickb obnovy v sob6 n e s e pravi! o n a ,,starad', tedy podnikatelska a iivnostnicka s t r e d n i vrstva, ktera vj?-azni: mgni podminky sve existence a nasazuje kapitlil i uvi!r, schopnosti i riziko. To ji *azn& odliSuje od expandujici vrstvy ulednikii a t r a n s f o m u j i c i se skupiny manaierh, prechazejicich bez problem& ze s t a r d h o reiimu d o noveho. Pfestoie by1 nastup soukromeho podnikki ,,od samotneho poEatku" pom6rn6 energickj: tgiko jej mdieme nazvat explozi. Podle statistickeho Vyb6roveho Setfeni pracovnich sil tvofili na jafe 1992 soukromi podnikatele bez zam6stnancd 6,2 % a soukromi podnikatele se zam8stnanci 2,5 % pracovnich sil, piiEemi n a jafe roku 1997 Einily odpovidajici podily 7,7 % a 4,O %. Pak t u jsou ovSem dalSi tisice osob ,,sarnostatng vydglefni: Einnych", zagtit&nych viak zamestnaneckjrln pom6rem a formalng podnikajicich v r h c i svbh_oclruheho zam6stnhi. Pokud jde o ,,nov8" stfedni tfidy, situace je pongkud jina, protoie pfedstavitele jejich profesi vlastn6 nikdy nezmizeli. Tady jde ovSem nejen o jejich kvantitativni n a d s t (v souvislosti s dEve zmrazenou tercializaci ekonomiky), ale hlavng o kvalitativni promenu z hlediska prestiie, iivotniho stylu a postaveni ve spoleEnosti. To se tyka hlavni! intelektualnich sloiek stPedniho stavu (utiteld, lekafd, jrzkumnych pracovnikc), k t e r j k pfislugi p6Ee o ,,lidslj kapit* a kten tak zprostfedkovani: maji v rukou ekonomickou a sociidni dynamiku noveho reiimu. Jejich statut ovSem zbstava sporny - n a jedne stran6 se t6Si vysoke prestiii, na druhe stran6 stradaji nizkjrIll materiklnim ocen6nim a zhorSujicimi se perspektivami. Pfestoie stfedni vrstvy objektivn6 existuji, lze je jen tgiko pies116 ohraniEit. Zde hraji ddleiitou roli take subjektivni pfedstavy lidi o jejich zafazeni ve spoletnosti. Tak jako moderni ekonomie u i davno odrnitla ,,objektivniUteorii hodnoty (podle vloiene prace) ve prospEch ,,subjektivni" uiiteEnosti (podle pfinosu pro spotfebitele), take moderni spoleEensk6 v6dy vPdi, i e zaleii mnohem vice na tom, jak E1ovi:k sama sebe vidi, nei jaky .doopravdy" je. Proto ani stfedni vrstvy nejsou pfedem dany, takie nikdy nelze pfesn6 urEit, kolik lidi k nim vlastng p a t 5 To zaleii do znaEne miry na lidech samotnych, totii na tom, jak se ve spoleEnosti citi, coi zase zavisi na tom, jake v ni maji Sance a jake zkuSenosti o moinostech socialfiiho vzestupu doposud nasbirali. Jak ukazuje graf 6, nejrozSifenijSi pocit stfedostavovske pfisluSnosti m6li lid6 v roce 1994, kdy jest6 pfevladala privatizatni euforie a liberalni optimismus. Od te doby sebezafazeni do stfedni vrstvy Mesa a sebezafazeni mezi dglnickou tfidu a do niiSi vrstvy naopak narbsta. Naproti tomu podil lidi pocitujicich svoji
pnsluSnost k vySSi stfedni vrstv6 se vyviji pfizniv6ji, i kdyi zfistava velmi nizky. Celkovi: se zda, i e urEity odpor vdEi ,,d6lnick6 tEdB", nabuzeny ideologii minuleho reiimu, se v poslednich letech spiSe oslabuje. V uvedenych pohybech sebezafazeni je obsaiena implicitni kritika noveho reiimu, tykajici se vytvseni pfileiitosti vzestupu a rovnych Sanci. Identifikaci pEsluSnikd r h n y c h ,,objektivnich"spoletenskych skupin se ,,subjektivnim zafazenim" na poEatku roku 1997 ukazuje tabulka 5. NejqE4e se ve spoleEensk6 herarchii stavi podnikatele (38 9% se jich ztotoifiuje s vySSi stfedni vrstvou), dale pfisluSnici inteligence (22 %) a iivnostnici (9 %). Ufednici se veak u i pfevain6 zafazuji do stfedni, neb0 dokonce niiSi stPedni M~Q. Jakoby nejSife ,,soci5lni: rozprostfeni" se ukazuji rolnici a dbchodci, zafazujici se vice E i m6nQ rovnom8rni: od stfedni k dolni socialni vrstvg. Vfzkumy dokladaji, i e postoje, vyhlidky a oEekavki popdace se podstatni: liSi prav6 podle socialniho zafazeni. ZaEn6me ekonomickou oblasti (tabulka 6). Lide fadici se k vySSi stfedni tEd6 jsou daleko spokojen6jSi s prGb6hem reformy nei ti, kdo se fadi k dolni tKd&(78 % oproti 18 %), davaji spiSe pfednost liberklnimu reiimu (65 % oproti 10 %) a naopak nesouhla:! s tim, aby stat by1 zavazovan zajiSfovat pracovni mista a byty. Svoji kvalifibaci vidi dnes jako lkpe vyuiitelnou nei pied rokem 1989 (82 % oproti 29 %) a svoji profesi jako perspektivn6jSi (94 % oproti 45 %). Jdeme-li Foto: Jaroslav KuEera
...J e zase zajmem opozice, a b y se co nejvice lidi citilo oklamanych, okradenych a zablokovanych nerovnymi plileiitostmi.
..
t e m a KDOJEKDO Tabulka 5. Dotazani podle zai.azeni do spoleEenskych skupin a sebezeazeni do soci&lnich vrstev (%) SpoleEenska skupina
VySBi stfednr
Stiedni
NiiSi stiedni
Dolni
Celkem
lnteligence Podnikatele DBlnic~ iivnostnici oiednici Rolnici Dirchodci Celkern Prarnen: Ekonomicka oEek2vania postoje, leden 1997
Tabulka 6. Postoje dotazanych podle sebezaPazeni do socialnich vrstev (%) Dolni
NiiSi Stiedni VySSi Celkern stiedni stiedni
Ekonomicka reforma: Spokojen s prDb6hem reformy 18,O Tempo co nejrychleji i pies doEasne sniieni iivotni GrovnB 17,6 Pmcovniperspektivy: * Profese dotazaneho ma dobre vyhlidky 44,9 Kvalifikace dotazaneho dnes 16pe vyuiitelna nei drive 28,9 Socialnispravedlnosl ' DneSni systdm je spravedliv6jS.ine.2 piedchozi 17,L Lide bohatnou pievain6 nepocti\jm zpfisobem 57.8 S~tnipatemalisrnus: 56,6 Stat by rnBI zajistovat praci 42,9 Stat by m6I zajiSt'ovat byty 353 Stat by m6I stanovovat ceny Piednost ekonornickGho syst6mu: socialistickemu 36,6 socialng trinim u 53,T liberalnimu 9,8 Politicke postoje: * levicova orlentace 47,3 preference koalice 24,2 4
Jen z ekonomicky aktivnich
*Jen z rozhodnut)ich voliifi
Graf 6. Subjektivni identifikace se socidni vrstvou (ekonomicky aktimi populace) 1992 B 1994 1996 1997
I
% 70 1
I
60
1
30
20
Spodni
D6lnlcka
ISSP 1992,1994,1996,1997
NiiSi stiedni
Stfedni
VySHi stiedni a vy%i
r e v u e
jeSt6 dB1 a v ramci stfedni tiidy rozliSime jeji ,,starouUa ,,novouUsloiku, najdeme rovn6i urfite rozdily, byt mnohem menSi nei vySe utedene. Obecn6 plati, i e ,,star8" stfedni tiida je spokojen6jSi a liberaln6jSi nei ,,novau. V navaznosti na ekonomicke postoje vznikaji qkazne rozdily take v politick6 oblasti. Lid6 fadici se k vySSi stfedni tfid6 se jen d i m e e n 6 hlasi k levici, na rozdil od lidi fadicich se k dolni tEid6 (4 % oproti 47 %), a podporuji zpravidla n6kterou z koalisnich stran (89 % oproti 24 %). V6tSinou take povaiuji souEasny reiim za spravedliv6jSi nei piedchozi komunisticky (67 % oproti 17 %) a nove bohatstvi za legitimne nabyte (88 % oproti 42 %). ,,Nova stiedni ti5da"je v souvislosti s vySe uvedenou charakteristikou ovSem opQtponekud bliie levici a dava najevo v6tSi pochybnosti o privatizaci i slabSi podporu soui.asn6mu reiimu nei ,,star$. Volby se zpravidla vyhravaji diky stiednim v r s t v h , ktere jedine mohou pieklopit politicke vkhy na tu Ei onu stranu. Protoie jak dolni, tak horni vrstvy jsou ve sjrch politickych orientacich velmi stabilni, ,,investice" do nich se ve volebni statistice v podstate neprojevuji. 0 to vice se tedy vyplaceji ,,investiceu do stfednich vrstev, poEinaje vytvafenim dobreho uplatn6ni pro jejich pEsluSniky tak, aby se k nim hlasilo co nejvice lidi, a konfe posilovanim pPesvQdEenio kmenovych hodnotach teto socialni skupiny, coi jsou hodnoty iadu, osobnich svobod a rovnych pfileiitosti. Mglo by tedy bjrt vidy zajmem vladnoucich stran, aby se co nejvice lidi citilo vj.Se nebo aby alespori vidgli Sanci se tam dostat. Je zase zajmem opozice, aby se co nejvice lidi citilo oklamanych, okradenych a zablokovanych nerovnjpmi piileiitostmi. Uvedene pocity a postoje se utvafeji v ramci jakesi tiche spolefenske dohody mezi reiimem a obi.any o tom, co obdrii za svoji loajalitu a podporu. Takovou dohodu m6l nepochybni?i komunisticky reiim a tykala se hlavn6 socidnich jistot: poiadovala se podpora socialismu za zaruky prace a minimalniho zabezpefeni a take za jistotu, i e ostatni nebudou mit o mnoho vic. Neni p8rozen6 spom o tom, i e tato dohoda k totalitnimu vladnuti nepostaEovala a musela bj.t doplnBna jeSt6 represivnimi formami. V demokratickem systkmu je vyznam takov6 tiche dohody daleko ir6tSi, protoie na ni je moc vladnoucich stran opravdu postavena. V roce 1992 dostala vlada jasny mandat: podpora liberalniho uspofadW
t e r n a
KDOJEKDO
r e v u e
a odpovidajicich reforem za stejne pfileiitosti pro vSechny. Pfijeti vr?tSipracovni a finanEni zatr?ie za otevfene dvefe pro lidi vzd6lank, podnikave a odpov6dne. DneSni zklamani vyjadfovane posunem vefejnosti k lev4 Easti politickeho spektra je moino vysvBtlit dvr?ma zpt~soby.Jednim je pocit, i e takova dohoda existovala, byla vSak porugena, nebof, banky a statni sprava dostaly ,,rovnr?jSiuSance n e i Skolstvi a zdravotnictvi, i e Spinave penize pfebily poctijr uvr?r a ve1kj.m podnikiim se dostalo vr?tSipodpory nei potinajicim ma1j.m firm&. Jinym vysv6tlenim je, i e ona piiv o d dohoda ~ byla zam6n6na za jinou, zaloienou hlavnr? na spojenectvi s vy&Simivrstvami, finanhim kapitalem, v y s o k w managementem a byrokracii. Volba spoleEenskych vrstev, o kterd se reiim pfedevSim opira, ma maEn9 vjrznam. Reiim opfeny jen o nejvyBSi vrstvy miiie totii dlouhodobr?fungovat jen v tradiEni konzervativni spoleEnosti se zakofen6nftni morilnimi normami a pevnjrlni hodnotami fadu. Proto se takojr system nemusi tolik starat o stfedni tZdy, nybri jen o chude, jejichi nespokojenost by mohla pfipadn6 ohrozit jeho stabilitu. V postkomunistick6 transformaci tyto zEasti pokraEujici, zEasti rychle vytvofene vySSi vrstvy dokaiou nejlepe vyuiit nastaleho uvolnini, samy neplati iadne ,,sociahi naklady" transformace a nejsou ani nijak vjrl.aznr?jiohroieny slabym vjrkonem instituci ekonomicke a spoleEenske kontroly. Vzhledem ke sve male poEetnosti nemohou vSak v demokratickem systemu poskytnout vladnoucim stranam dlouhodobou oporu a legitimitu moci. Stfedni vrstvy jsou vidy poEetn6jBi a mohou dale expandovat. Ony integruji socialni strukturu a rozhoduji o volebnich vi-
tBzstvich. Transformace v naSi spoleEnosti, jejii moralka byla v zakladech o t f e s e n a komunistickjrln reiimem, m d i e iispGSn6 probihat prav6 j e n pFi t a k t o Siroke socialni opoFe, j e i je kompenzovana rovnosti pEileiitosti a moinosti s o c i a n i h o vzestupu. Tvrda valuta, kterou se stfednimu stavu plati, nejsou tedy penize, ale rovne pfileiitosti. Proto je obnoveni dbv6ry v platnost one pfivodni dohody spjato s uEinnjrm a nestrannym fungovhtnim statnich instituci, vynucovanim zhkonneho stavu v6ci a nesmifitelnjrln postupem proti kriminalitr?vSeho druhu vEetnr?korupce a temnych fmanEnich transakci. Pozornost k rovnosti pfileiitosti je nejdbleiit6jSim signalem toho, i e dmhym smluvnim partnerem spoleEenske dohody jsou skuteen6 stfedni vrstvy, ovladajici jazyEek na volebnich vahach. PouiitQ vJ;zkumy: Ekonomicka ofekavani 1990-1997 ISSP 1992 - 1997 Socialni stratifikace ve vjchodni Evropr?po roce 1989 a cirkulace elit Socialni spravedlnost 1991 a 1995 Informace o jednotliech vjrzkumech lze nalezt na internetovjrch strankach projektu Socialni trendy na adrese http://mvw.soc.cas.cz/trends. (!~'pFisp6vku bylo rovn63 vyuiito v$sledkfi v3;zhuml a analyz Cle. nfi t$mu Socicilni trendy, zejmkna Blanky Rehakovi a Martina Kreidla).
PhDr. P E T R MATE&, Dr. (1950)je vedoucim vBdeckjm pracovnikem Sociologick6ho ustavu AV CR, kde je fegitelem projektu Socialni trendy, zam6ieneho na monitorovani socialni politick6 situace v Ceskd republice. By1 hostujicim profesorem sociologie na University of Carolina v Los Angeles a v souEasne dobr? pFednaSi n a Filozoficke fakultr? Masarykovy university v BrnB. HojnB publikuje u nas i v zahraniEi, zejm6na v oblasti socialni stratiflkace a politickeho chovani. Z posledni doby viz. napf. In search of explanation for recent left-turns in postcomrnunist countries (International Review of Comparative Public Policy 1996).P6pravuje knihu o zmr?nach socialni struktury v postkomunistickych zemich.
Doc. Ing. ~ I k VECERNIK, f CSc. (1941) je vedoucim v6deckj.m pracovnikem Sociologickeho ustavu AV CR, kde je mj. spolufeSitelem projektu Socialni trendy. PfednaSi na Filozoficke fakultr? Masarykovy m i verzity v Brnr?. Publikuje u nas i v zahraniEi, v odbornem i dennim tisku. Zamgivje se zejmena na otazky na pomezi ekonomie a sociologie, na trh prace, ekonomicke chovani domacnosti a jejich politick6 souvislosti. Z posledni doby viz. napf. knihu Markets and People. The Czech Reform Experience in a Comparative Perspective (Avebury 19961,jejii Eeska verze je pfipravena k vydani v nakladatelstvi Lidove noviny, a dale Earnings disparities in the Czech Republic: the history of equalization (Czech Sociological Rewiew 1996), TransformaEni procesy v socio-ekonomicke perspektive (Sociologicky Easopis 1997).
JAROSLAVKUCERA (1946) po absolvovani stavebni fakulty C W T (1973) se jrhradnB v6nuje fotogra6i. Autor fotografickych knih o Praiskem metru, Karlovarsku, Palaci kultury, dale publikace Narodni divadlo (1983), kniha o historii Prahy 1(1990) a kniha Z , mapy UNESCO" (1996). Podilel se na vjrstavach historick6 EeskQarchitektury (SURPMO) v Rim~t,Boloni, Dortmundu, MoskvB a Helsinkach. Cykly socialnich dokumentd - Slavnosti, Moldavie, Sametova revoluce, Sudety neb0 I takova je Praha vystavoval na 25 samostatnych a mnoha spoletnych vystavach po celem svEt6. Spoluzakladatel skupiny SIGNUM (1990) a od roku 1996 je Elenem prestiini n6mecke agentury Bilderberg. J e driitelem ngkolika cen z novinaiske sout6ie Czech Press Photo 1995 a 1996 a Grantu primatora Prahy.
