Masarykova univerzita v Brně Přírodovědecká fakulta

Masarykova univerzita v Brně Přírodovědecká fakulta

Soubor testových položek pro cvičení ze školních pokusů z obecné a anorganické chemie Bakalářská práce

Brno 2006

Autor : Viera Grendárová

Tato bakalářská práce vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně v roce 2005 – 2006.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pouze za využití literatury uvedené v seznamu.

V Brně dne 18.května 2006

...…………………………

2

Zvláště chci poděkovat panu RNDr. Aleši Marečkovi,CSc. za vedení, pomoc a přispění užitečných rad při jejím zpracování.

Ráda bych poděkovala také své rodině za důvěru, podporu a pomoc nejen při studiu

3

Obsah 1. Úvod

………………………………………………………………

5

2. Vliv prostředí na rychlost průběhu reakce ……………………………….

6

4. Snadné zápalnost par sirouhlíku ……………………………………….

11

6. Důkaz vzniku vody při neutralizaci

15

3. Vliv teploty na reakční rychlost, Reakce KMnO4 s H2O2 ………………. 5. Dehydratační účinky koncentrované kyseliny sírové 7. Nehořlavý kapesník

……………….

……………………………….

……………………………………………….

8. Rozpouštění amoniaku ve vodě, Příprava amoniaku

11. Kapalný dusík

13 17

……………….

18

……………………………………………………….

22

9. Redukční a oxidační vlastnosti dusitanů ………………………………. 10. Příprava dusíku

9

……………………………………………………….

12. Vznik chloridu amonného

……………………………………….

13. Příprava oxidu dusnatého ………………………………………………. 14. Vznik dimeru oxidu dusičitého, Vznik NO2 rozkladem Pb(NO3)2 15. Příprava kyseliny dusičné

…...

20

23

24

25

26

………………………………………..

28

17. Kyselina dusitá, Vznik sulfidu sodného ………………………………..

31

19. Plamenné zkoušky

35

16. Černý střelný prach

………………………………………………..

18. Reakce sodíku a draslíku s vodou

………………………………..

………………………………………………..

20. Spalování sodíku na vzduchu

………………………………………..

21. Hoření hořčíku na vzduchu a ve vodní páře

30

32

36

………………………...

37

23. Barvení plamene ………………………………………………………..

41

22. Reakce vápníku s vodou ………………………………………………..

24. Reakce sodíku s chlorem ………………………………………………..

39

42

25. Příprava kyslíku ………………………………………………………..

44

27. Reakce peroxidu vodíku s burelem

50

26. Oxidační účinky peroxidu vodíku

…………………………………

…………………………………

28. Reakce Na2S2O3 s jodem, Reakce siřičitanu s roztokem jodu …………

29. Příprava oxidu uhelnatého

…………………………………………

30. Příprava a vlastnosti oxidu uhličitého 31. Reakce karbidu vápenatého s vodou

………………………………… ………………………………...

32. Seznam použité literatury ………………………………………………… 4

49 51 52

53

55

57

Úvod Téma mé bakalářské práce nese název: Soubor testových položek pro cvičení ze školních pokusů z obecné a anorganické chemie. Má práce je věnována otázkám týkajících se jednotlivých pokusů, ale obsahuje navíc otázky týkající se teoretických znalostí prvků, jejich vlastností a vlastností sloučenin z nich připravených.

Z vlastních zkušeností vím, že pro provádění zadaných pokusů je nezbytná znalost vlastností jednotlivých prvků a sloučenin, které se při zadaných pokusech buď připravují nebo s nimi během pokusů pracujeme.

Studenti, kteří budou dané pokusy provádět, se musí, nebo by alespoň měli, seznámit s

přibližným průběhem zadaného pokusu ještě před tím, než vstoupí do laboratoře. Tak lze zajistit plynulý průběh pokusů a předejít případným problémům pramenícím

z nedostatečné přípravy, které se mohou objevit během práce. Proto jsem do své práce zařadila postupy jednotlivých pokusů .

5

Vliv prostředí na rychlost průběhu reakce a)

Do zkumavky nasypeme takové množství

KMnO4, aby vzniklá vrstva byla

přibližně 1 cm silná. Zkumavku pak zahříváme nad plamenem kahanu. Ozývá se

praskavý zvuk, který je působen borcením krystalů manganistanu. Průběh termického rozkladu je možné charakterizovat následující rovnicí: 2 KMnO4

K2MnO4

+

MnO2

+

O2

Roztok připraveného mangananu draselného je temně zelený a jeho stabilita je

v alkalickém prostředí podstatně větší než v prostředí kyselém. Pro demonstraci těchto vlastností si připravíme 5% roztoky kyseliny sírové a hydroxidu sodného a do roztoků vsypeme několik zrnek vzniklého mangananu. Vytvořený roztok je v horní části fialový a ve spodní temně zelený.

1. Spalné reakční teplo je :

a) reakční teplo reakce, při které se 1 mol sloučeniny ve standardním stavu zoxiduje na nejstálejší konečné oxidační produkty ve standardním stavu

b) reakční teplo reakce, při níž z prvků ve standardním stavu vznikne 1 mol této sloučeniny ve standardním stavu

c) stanoveno a tabelováno převážně pro organické sloučeniny

Správná odpověď : a, c

2. Podle prvního termochemického zákona je :

a) reakční teplo dané chemické reakce a reakční teplo téže reakce, probíhající za stejných podmínek opačným směrem, stejné

b) reakční teplo dané reakce a reakční teplo téže reakce, probíhající za stejných podmínek opačným směrem, v poměru 2 : 1

c) reakční teplo dané chemické reakce a téže reakce, probíhající za stejných podmínek opačným směrem, až na znaménko stejné

Správná odpověď : c

3. V jakém prostředí je stabilita vzniklého K2MnO4 nejvyšší ? a) neutrálním

Správná odpověď : b

b) alkalickém

6

c) kyselém

4. Jak se projevuje zahřívání zkumavky obsahující KMnO4 nad kahanem ? a) rozpadem krystalů manganistanu b) světelným projevem

c) praskavým zvukem, který je způsoben borcením krystalů manganistanu


5. Termickým rozkladem KMnO4 vzniká ? a) manganistan draselný

b) manganičitan draselný

c) manganistan didraselný

Správná odpověď : žádná 6. K2MnO4 je barvy ? a) žluté


b) fialové

c) tmavozelené

7. Vzniklý K2MnO4 je tedy stálý v ……… prostředí, jinak rychle disproporcionuje : a) kyselém


b) zásaditém

c) neutrálním

8. Co je to disproporcionace ?

a) děj, při kterém z reaktantů obsahujících atom téhož prvku v oxidačním čísle vyšším a nižším vznikají produkty, kde má tento prvek pouze jediné oxidační číslo

b) děj, při kterém vznikají produkty obsahující atom téhož prvku v oxidačním

čísle vyšším a nižším, než bylo oxidační číslo tohoto prvku v molekulách výchozích látek

c) rozklad látek za vysokých teplot


9. Inhibitory jsou látky, které rychlost reakce : a) snižují

Správná odpověď : a

b) zvyšují

7

c) nemají žádný vliv

10. K2MnO4 disproporcionuje podle reakce : a) 3 MnO42- + 4 H3O+

2 MnO4- + MnO2 + 6 H2O

c) 3 MnO42- + 4 H+

2 MnO4- + MnO2 + 2 H2O

b) 3 MnO42- + 2 H3O+


MnO4- + Mn2O7 + 3 H2O

11. KMnO4 je silným …………. činidlem v ………… prostředí : a) oxidačním; kyselém

b) redukčním; kyselém

c) oxidačním; zásaditém


12. Oxidační vlastnost sloučeniny znamená, že daná sloučenina jinou látku ……….. a sama se ………… :

a) oxiduje; redukuje

b) redukuje; oxiduje c) oxiduje; oxiduje


13. Rychlost chemické reakce lze ovlivnit : a) katalyzátorem b) inhibitorem

c) koncentrací výchozích látek

Správná odpověď : a, b, c 14. Reakční rychlost v :

a) se se vzrůstem teploty o 10 °C zvýší 2 -3krát b) na teplotě nezávisí c) je funkcí teploty


8

Vliv teploty na reakční rychlost b)

Reakce mangananu draselného s vodou

Manganan draselný vsypeme do ledové vody. Temně zelené zbarvení se udrží několik

vteřin. V teplé vodě však dojde okamžitě ke vzniku manganistanu a roztok se zbarví fialově.

3 K2MnO4

KMnO4

+

MnO2

15. Reakce K2MnO4 probíhá rychleji s ………… vodou : a) studenou


b) destilovanou

16. K2MnO4 zreaguje s vodou za vzniku ? a) Mn2O7


b) MnO

c) teplou

c) MnO2

17. Rozpuštěním K2MnO4 ve vodě dojde k zbarvení roztoku na fialovou barvu. To je způsobeno :

a) KMnO4


b) MnO2

c) MnO

Reakce manganistanu draselného s peroxidem vodíku

Reakci manganistanu draselného s peroxidem vodíku můžeme využít :

a) Pro přípravu kyslíku

Do baňky s bočním vývodem nasypeme několik gramů manganistanu draselného. Pak do baňky přidáme tolik vody, aby byly krystaly manganistanu několik milimetrů pod hladinou a soustavu promícháme. Do roztoku budeme pomalu, po kapkách, přidávat okyselený 30% roztok

peroxidu vodíku. Rychlost přikapávání řídíme podle

požadovaného množství kyslíku.

b) Pro demonstraci vlivu koncentrace na reakční rychlost

Do tří kónických baněk nalijeme postupně 30%, 20% a 10% roztok peroxidu vodíku.

Pokud do připravených roztoků vsypeme malé množství manganistanu draselného 9

dojde u koncentrovaného roztoku k prudkému vývoji kyslíku. Se zředěnými roztoky

probíhá reakce podstatně pomaleji.

2 MnO4- + 5 H2O2 + 6 H+

2 Mn2+ + 8 H2O + 5 O2

18. Reakce KMnO4 s H2O2 lze využít pro : a) přípravu kyslíku

b) přípravu kyslíku a pro demonstraci vlivu koncentrace reaktantů na rychlost reakce

c) pro demonstraci vlivu koncentrace na reaktantů na rychlost reakce

Správná odpověď : a, b, c

19. Nejrychleji probíhá reakce KMnO4 s H2O2 o koncentraci : a) 20 %


b) 30 %

c) 10 %

20. Reakce KMnO4 s H2O2 běží podle rovnice : a) 2 MnO42- + 5 H2O2 + 6 H+ b)

MnO4- + H2O2

Mn2+ + 4 H2O + 5 O2

c) 2 MnO4- + 5 H2O2 + 6 H3O+

2 [Mn(H2O)6]2+ + 2 H2O + 5 O2


21. H2O2 se v reakci s KMnO4 chová jako činidlo : a) oxidační


2 Mn2+ + 8 H2O + 5 O2

b) redukční

c) dehydratační

22. Rychlost chemické reakce je :

a) přímo úměrná součinu koncentrací produktů

b) dána součinem koncentrací reaktantů a rychlostní konstanty c) přímo úměrná součinu okamžitých koncentrací reaktantů

Správná odpověď : b, c

23. Při reakci KMnO4 s H2O2 v kyselém prostředí se oxidační číslo manganu mění ze : a) VII na III


b) VII na II

10

c) VII na IV

24. Arrheniova rovnice určuje :

a) závislost rychlostní konstanty na teplotě b) závislost rychlostní konstanty na tlaku

c) závislost rychlostní konstanty na koncentraci reaktantů

Správná odpověď : a 25. Pro reakci tvaru

aA + bB

cC + dD je rychlost reakce zprava do

leva dána vztahem :

a) v = k . [A]a . [B]b . [C]c . [D]d b) v = k . [C]c . [D]d c) v = k . [A]a . [B]b


26. Manganistan draselný se používá : a) k dezinfekci

b) jako oxidační činidlo

c) v chemické odměrné analýze = manganometrii


Snadné zápalnost par sirouhlíku Na porcelánovou misku nalijeme 5 cm3 sirouhlíku. V plameni kahanu nahřejeme

skleněnou tyčinku a pomalu ji přibližujeme k hladině sirouhlíku. Po přiblížení na

vzdálenost asi 5 cm dochází ke vznícení jeho par. 27. Sirouhlík je ……….. :

a) jedovatá, těkavá kapalina b) nažloutlá kapalina

c) bezbarvá kapalina s nepříjemným zápachem


28. Sirouhlík je neomezeně mísitelný s ……………. : a) vodou


b) alkoholy

c) benzenem

11

29. Na vzduchu sirouhlík hoří za vzniku : a) CO2 , SO2

Správná odpověď : a 30. Sirouhlík má vzorec : a) COS


b) CO2 , S

c) CO2 , SO3

b) CS

c) CS2

31. Páry sirouhlíku zapálíme v uvedeném pokusu pomocí : a) zapálené špejle

b) nahřáté skleněné tyčinky c) kahanu

Správná odpověď : a, b 32. Sirouhlík se používá jako rozpouštědlo : a) tuků


b) síry

33. Sirouhlík lze vyrobit reakcí ? a) 2 S + C

CS2

c) S + CO

COS

b) S + C

c) bílého fosforu

CS

Správná odpověď : a 34. Slučovací teplo sloučeniny je :

a) je tabelováno pouze pro anorganické sloučeniny

b) reakční teplo reakce, kdy vznikne 1 mol této sloučeniny přímo z prvků

c) reakční teplo reakce, při které dojde ke spálení 1 molu této sloučeniny na konečné spalné produkty

Správná odpověď : a, b

35. Molekula sirouhlíku je : a) lomená


b) lineární

c) nesymetrická

12

36. Standardní reakční teplo je :

a) reakční teplo reakce, která probíhá při teplotě 25°C = 298,15 K a tlaku p = 101 325 Pa

b) teplo, které soustava přijme, uskuteční-li se reakce v rozsahu 1 molu základních reakčních přeměn

c) reakční teplo reakce při níž se reaktanty i produkty nacházejí ve standardním stavu

Správná odpověď : a, c 37. Sirouhlík se svou strukturou podobá : a) CO2


b) H2O

c) SO2

Dehydratační účinky koncentrované kyseliny sírové

Koncentrovaná kyselina sírová má silné dehydratační účinky. Je schopna

odnímat vodu například z cukru nebo papíru, což se projevuje jejich uhelnatěním. Pokus upravíme tak, že na kostku cukru umístěnou na skleněné misce nalijeme několik cm3

koncentrované kyseliny sírové. Na papír je možno skleněnou tyčinkou namočenou

v koncentrované kyselině sírové napsat libovolný nápis. Pro urychlení průběhu této reakce můžeme papír mírně zahřát v proudu horkého vzduchu nad plamenem kahanu.

38. Jakou hustotu má 98% kyselina sírová ? a) 1,83 g.cm-3


b) 1,12 g.cm-3

39. Kyselinu sírovou řadíme mezi kyseliny : a) slabé


b) silné

c) 2,93 g.cm-3

c) kyslíkaté

40. Kyselina sírová pohlcuje vzdušnou vlhkost. O takové látce říkáme, že je : a) hygroskopická


b) dehydratační

13

c) oxidační

41. Koncentrovaná kyselina sírová dehydratuje organické látky, což se projeví : a) rozpuštěním b) uhelnatěním

c) ztrátou vodíku a kyslíku ve stechiometrickém poměru 2:1

Správná odpověď : b, c 42. Kyselina sírová je :

a) bezbarvá kapalina

b) s vodou nemísitelná c) olejovitá kapalina


43. Kyselina sírová se používá : a) jako rozpouštědlo

b) v textilním průmyslu; při výrobě hnojiv c) jako součást nitrační směsi


44. Koncentrovaná kyselina sírová reaguje : a) se všemi kovy

b) se všemi kovy kromě platiny c) s mědí

Správná odpověď : c 45. Při výrobě kyseliny sírové se oxid siřičitý dále oxiduje na oxid sírový, který se rozpouští v kyselině ……………. a vzniká ……………… : a) sírové ; oleum

b) siřičité ; kyselina sírová c) sírové ; kyselina sírová


14

Důkaz vzniku vody při neutralizaci

Ve zkumavce smícháme pevnou kyselinu benzoovou s pevným NaOH

(rozetřeným na prášek). Na něj opatrně navrstvíme bezvodý CuSO4. Pak začneme

soustavu pozvolna zahřívat. Přítomnost vody indikuje zmodrání vrstvičky síranu měďnatého.

46. Kyselina je látka, která je podle Brønstedovy teorie : a) schopna předávat proton jiné látce

b) schopna přijímat proton od jiné látky c) donorem protonu


47. Neutralizace je reakce :

a) roztoku kyseliny a roztoku zásady za vzniku vody b) roztoku soli s vodou

c) roztoku kyseliny a roztoku zásady za vzniku soli

Správná odpověď : a, c 48. Hydroxid sodný je :

a) bezbarvá kapalina

b) ve vodě nerozpustná pevná látka c) žlutá pevná látka

Správná odpověď : žádná 49. Kyselina benzoová má vzorec : a) C6H4(COOH)2


b) C6H5COOH

50. Při neutralizaci kyseliny benzoové NaOH vzniká : a) voda, C6H5COONa

b) peroxid vodíku , C6H4(COONa)2 c) voda , C6H4(COONa)2


15

c) C6H5OH

51. Kyselina benzoová je : a) kapalina


b) plyn

52. Bezvodý síran měďnatý je pevná látka barvy : a) bezbarvý


b) modré

c) pevná látka

c) bílé

53. Bezvodý CuSO4 přechází v přítomnosti vody na : a) modrý síran měďnatý

b) modrý CuSO4 . 5 H2O c) bílý CuSO4 . 5 H2O


54. CuSO4 . 5 H2O se nazývá : a) bílá skalice


b) modrá skalice

c) zelená skalice

55. Jak se mění hustota vody v závislosti na teplotě ?

a) při teplotě t = 0 °C je hustota vody vyšší než při t = 20 °C

b) při teplotě t = 100 °C je hustota vody vyšší než při t = 20 °C c) nejvyšší hustotu má voda při teplotě 3,85 °C

Správná odpověď : a, c 56. Přírodní voda :

a) je zcela čistá

b) obsahuje rozpuštěné soli

c) obsahuje těžkou vodu D2O


57. Hustota vody při teplotě 20 °C je : a) 0,998 2 g.cm-3


b) 998,2 kg.m-3

16

c) 609,84 kg.m-3

Nehořlavý kapesník

Kousek hadříku namočíme do 50% - 60% vodného roztoku ethanolu a

přebytečný roztok vymačkáme. Pak uchopíme hadřík do laboratorních kleští a zapálíme. V průběhu hoření je dobré hadříkem pomalu pohybovat. 58. Ethanol je kapalina :

a) s dezinfekčními účinky b) mísitelná s vodou

c) s narkotickými účinky


59. Ethanol řádíme mezi alkoholy : a) sekundární


b) terciální

60. Ethanol má ……….. teplotu varu než propan-2-ol . a) vyšší


b) nižší

c) primární

c) stejnou

61. Proč kapesník namočený v 50 % - 60 % ethanolu po zapálení neshoří ?

a) teplo, uvolňující se při hoření lihu, se spotřebuje na vypařování vody b) kapesník se nezahřeje na zápalnou teplotu c) roztok ethanolu není hořlavý

Správná odpověď : a, b 62. Ethanol se používá :

a) jako rozpouštědlo


b) k výrobě lihovin

63. Vyberte správná tvrzení :

a) ethanol se nemísí s vodou

b) ethanol vzniká lihovým kvašením cukerných roztoků c) ethanol lze použít na přípravu ethenu


17

c) k přípravě ethenu

Rozpouštění amoniaku ve vodě

Do dlouhé demonstrační zkumavky napustíme amoniak. (Zkumavku je třeba

držet dnem vzhůru.) Ústí zkumavky ponoříme pod hladinu vody ve velké kádince a zkumavku upevníme do držáku. Po chvíli začne hladina vody ve zkumavce stoupat. Příprava amoniaku

2 g chloridu amonného ve třecí misce promícháme se stechiometrickým

množstvím oxidu nebo hydroxidu vápenatého a mírně ovlhčíme vodou. Vznikající amoniak prokážeme indikátorovým papírkem nebo Nesslerovým činidlem. 64. Amoniak je za teploty laboratoře : a) bezbarvá kapalina


b) bezbarvý plyn

c) nazelenalý plyn

65. Amoniak je ve vodě :

a) dobře rozpustný b) nerozpustný

c) rozpustný, tvoří s ní hydráty

Správná odpověď : a, c 66. Ve vodě je amoniak :

a) slabou kyselinou


b) silnou bazí

67. Amoniak má ……………… schopnosti : a) oxidační


b) redukční

68. Amoniak vzniká :

c) slabou bazí

c) dehydratační

a) v přírodě při rozkladu organických dusíkatých sloučenin b) v organismu při metabolismu dusíkatých látek c) rozkladem močoviny


18

69. Amoniak lze připravit reakcí : a) NH4Cl + Ca(OH)2


b) NH4Cl + CaO

c) NH4Cl + NaOH

70. Jak lze dokázat amoniak vzniklý reakcí NH4Cl s CaO ? a) zapálenou špejlí

b) Nesslerovým činidlem

c) indikátorovým papírkem


71. Které tvrzení o amonných solích je správné ? a) sulfid amonný má vzorec NH4S

b) většina amonných solí je ve vodě dobře rozpustná c) amonné soli obsahují kation NH3+


72. Vyberte správné tvrzení, jak nelze získat amoniak .

a) reakcí mědi se zředěnou kyselinou dusičnou b) přímou syntézou z prvků

c) reakcí alkalických hydroxidů s amonnými solemi při vyšší teplotě


73. Které tvrzení o amoniaku je nesprávné ?

a) molekula amoniaku obsahuje jeden volný elektronový pár b) amoniak reaguje s kyselinami za vzniku solí typu NH4+Ac) rozpouštěním amoniaku ve vodě vzniká roztok o pH < 7


74. Ve zkumavce smícháme roztoky chloridu amonného a hydroxidu sodného. Zkumavku zahřejeme. Určete správné tvrzení o průběhu pokusu. a) z roztoku se uvolňuje chlorovodík b) z roztoku se uvolňuje amoniak

c) smícháním roztoků vznikne nerozpustná sraženina hydroxidu amonného


19

Redukční vlastnosti dusitanů

1 g dusitanu sodného rozpusťte v 10-20 ml vody a roztok rozdělte do

2 zkumavek. Do první zkumavky přidejte pipetou několik kapek roztoku KMnO4,

do druhé přidejte několik kapek roztoku dichromanu draselného. Do obou těchto zkumavek přidáme ještě asi 5 kapek H2SO4, zředěné 1:1. Oxidační vlastnosti dusitanů

K okyselenému roztoku KI přidáme roztok NaNO2. Pozorujeme vznik jodu.

Dusitan se redukuje na oxid dusnatý.

75. Dusitany mají …………… vlastnosti : a) redukční


b) oxidační

76. Co vzniká při reakci NaNO2 s KI v mírně kyselém prostředí ? a) jod


b) oxid dusnatý

77. V reakci NaNO2 s KI má dusitan ……………. vlastnosti : a) oxidační


b) redukční

78. Při reakci NaNO2 s KI dojde ke : a) vzniku jodu

b) vzniku jodičnanu

c) zbarvení roztoku dohněda


79. Co vzniká reakcí KNO2 s KMnO4 ? a) dusičnan draselný b) oxid manganičitý

c) hydroxid draselný

Správná odpověď : a, b, c 20

c) dehydratační

c) oxid dusičitý

c) dehydratační

80. V reakci NaNO2 s KMnO4 je dusitan …………… činidlo : a) oxidační


b) redukční

81. Reakcí NaNO2 s K2Cr2O7 v kyselém prostředí vzniká : a) oxid chromitý


b) chromitá sůl

c) srážecí

c) dusičnan

82. Redoxní reakce jsou reakce, při kterých dochází k : a) přenosu elektronů mezi reaktanty b) přenosu protonů H+

c) přenosu skupin atomů


83. Dusitan sodný se používá např. : a) v potravinářství


b) k výrobě plastů

84. Pokud látka přijímá elektron, znamená to, že se : a) redukuje


b) oxiduje

c) k výrobě azobarviv

c) rozpouští

85. Redoxní reakce lze formálně rozdělit na : a) dvě dílčí reakce

b) tři dílčí reakce (např. pražení FeS2 )

c) nelze je rozdělit

Správná odpověď : a, b 86. Pokud se látka redukuje, znamená to, že se :

a) oxidační číslo některého jejího atomu zvyšuje b) oxidační číslo některého jejího atomu snižuje

c) oxidační čísla atomů v některém dalším reaktantu zvyšují


21

Příprava dusíku Do zkumavky s bočním vývodem nalijeme 15 cm 3 nasyceného roztoku chloridu

amonného. Do hrdla zkumavky vložíme dělicí nálevku nasazenou v gumové zátce. Do ní nalijeme 15 cm3 nasyceného roztoku dusitanu

sodného. Zkumavku zahřejeme

opatrně kahanem k počínajícímu varu a pak do ní začneme pomalu přikapávat dusitan sodný. V reakční soustavě vzniká nestálý dusitan amonný, který se ihned rozkládá za vývoje dusíku. Pozor!! Přikapávat pomalu, reakce se rozbíhá zvolna a při nahromadění

většího množství reaktantů může mít nepříjemně razantní průběh. Vyvíjející se dusík

necháme chvíli z aparatury unikat, aby z ní vytlačil vzduch a pak jej zavedeme do zkumavky obrácené dnem vzhůru. Přítomnost dusíku prokážeme vložením hořící špejle do zkumavky.

87. Dusík má dva stabilní izotopy, který mezi ně nepatří ? a)

14

N

Správná odpověď : c 88. Dusík má hustotu :

a) vyšší než vzduch

Správná odpověď : b 89. Dusík jako plyn je : a) bezbarvý


b)

15

N

c)

16

N

b) nižší než vzduch

c) vyšší než kyslík

b) bez chuti a zápachu

c) jemně žluté barvy

90. Vyberte alternativu, kterou nelze získat dusík .

a) frakční destilací zkapalněného vzduchu

b) tepelným rozkladem dusičnanu amonného c) tepelným rozkladem dusitanu amonného

Správná odpověď : žádná

91. Nestálý dusitan amonný, vznikající při reakci NH4Cl s NaNO2, se rozkládá na : a) dusík


b) vodu

22

c) oxid dusitý

92. Dusitan sodný reaguje s chloridem amonným za vzniku : a) nestálého dusitanu amonného b) nestálého oxidu dusnatého

c) nestálého oxidu dusičitého


93. Vyvíjející se dusík necháme chvíli unikat z aparatury z důvodu : a) vytlačení přebytečného oxidu dusnatého b) zabránění nahromadění reaktantů c) vytlačení vzduchu z aparatury


94. Jak lze prokázat přítomnost dusíku ve zkumavce ? a) indikátorovým papírkem b) hořící špejlí

c) není nutné prokazovat, plynný dusík má zelenou barvu

Správná odpověď : b Kapalný dusík

V kapalném dusíku vychladíme kus gumové hadice. Pozor je třeba, aby hadice

na nikoho nemířila, protože při vychlazování z ní vystřikuje kapalný dusík. Hadici je

možno po vychlazení rozbít kladivem. Olověný zvoneček vychlazený v dusíku zvoní. Kapalný dusík je možno nalít i do vody – dochází ke vzniku umělého varu. Do kapalného dusíku vložíme zkumavku a

vychladíme ji. Do vychlazené

zkumavky mírným proudem zavádíme kyslík. Kyslík ve zkumavce zvolna kondenzuje na světle modrou kapalinu. Do kapalného kyslíku ponoříme vatu obalenou filtračním

papírem. Po dokonalém nasáknutí kapalným kyslíkem vatu ze zkumavky vysypeme a zapálenou špejlí podpálíme.

95. Kapalný dusík lze v laboratoři použít k : a) chlazení


b) kondenzaci kyslíku

23

c) výrobě amoniaku

96. Zkumavku ochladíme ……….. dusíkem a mírným proudem do ní zavádíme kyslík, který zvolna kondenzuje na světle modrou kapalinu. Vzniká tak ……….. kyslík . a) kapalným; kapalný b) plynným; kapalný c) kapalným; pevný


97. Kapalný amoniak se používá :

a) jako anorganické rozpouštědlo b) k přípravě amidů

c) pro přípravu sloučenin s neobvykle nízkými oxidačními čísly kovů

Správná odpověď : a, b, c Vznik chloridu amonného

Na Petriho misce vytvoříme, tak aby nedošlo k jejich smísení, kapku

koncentrovaným amoniakem a koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou. Misku

umístíme pod kádinku obrácenou dnem vzhůru. Po chvíli vyplní kádinku dýmy chloridu amonného.

98. Jak lze připravit chlorid amonný ? Reakcí :

a) amoniaku s kyselinou chlorovodíkou b) amoniaku s chlorem

c) amoniaku s chloridem sodným


99. Chlorid amonný vzniká reakcí ………. amoniaku s chlorovodíkem a kondenzuje na látku ………. :

a) plynného ; kapalnou b) kapalného ; pevnou c) plynného ; pevnou


24

100. Chlorid amonný je krystalická látka barvy : a) bílé


b) žluté

c) červené

101. Amonolýza je :

a) reakce sloučenin s kapalným amoniakem b) reakce sloučenin s plynným amoniakem c) rozpouštění amoniaku ve vodě


102. Chlorid amonný se používá : a) v suchých článcích

b) jako průmyslové hnojivo c) při pájení

Správná odpověď : a, c Příprava oxidu dusnatého Do zkumavky s bočním vývodem dáme několik kousků měděného plechu a

přidáme 25 cm3 30% kyseliny dusičné. Zkumavku uzátkujeme a mírně zahřejeme

kahanem. Po rozběhnutí reakce se obsah zkumavky zbarví hnědým oxidem dusičitým.

Oxid dusnatý postupně vytlačí ze zkumavky oxid dusičitý i dusík (zbylý ze vzduchu po zreagování kyslíku) a plynný obsah zkumavky se odbarví. Pak začneme zaváděcí

trubičkou zavádět oxid dusnatý do demonstrační zkumavky naplněné vodou a obrácené dnem vzhůru v misce s vodou. Naplníme dvě zkumavky.

Jednu ze zkumavek pod vodou uzavřeme sklem a vyjmeme z vody. Na sklo

umístíme zkumavku se vzduchem nebo s kyslíkem tak, aby po vyjmutí skla byly obě

zkumavky spojené svými hrdly. Ve zkumavkách se počne tvořit oxid dusičitý. Zkumavku s oxidem dusičitým ponoříme do vody dnem vzhůru. Po chvíli pozorujeme pohyb hladiny.

Po vyjmutí druhé zkumavky do ní vložíme hořící špejli nebo svíčku.

25

Vznik dimeru oxidu dusičitého Ampuli se zataveným oxidem dusičitým vychladíme ve válci s ledem.

Pozorujeme změnu barvy, která je způsobena vznikem dimeru oxidu dusičitého. Vznik oxidu dusičitého rozkladem dusičnanu olovnatého

Do zkumavky vsypeme půl lžičky dusičnanu olovnatého a počneme ji pomalu

zahřívat plamenem kahanu. Dochází ke vzniku oxidu dusičitého. Do vytvořeného oxidu vložíme zapálenou špejli.

103. Vyberte nesprávné tvrzení o vlastnostech oxidů dusíku .

a) atom dusíku má ve svých oxidech oxidační čísla: I, II, III, IV, V b) pouze oxid dusičný je za normální teploty pevná látka

c) reakcí oxidu dusičitého s vodou vzniká pouze kyselina dusitá


104. Reakcí mědi s koncentrovanou HNO3 vznikne NO2 jako plyn : a) hnědočervený


b) bezbarvý

105. Oxid dusičitý existuje v pevném stavu jako : a) monomer


b) dimer

c) žlutý

c) trimer

106. Při laboratorní přípravě oxidu dusnatého je oxid dusičitý, vzniklý při reakci oxidu dusnatého se vzdušným kyslíkem společně s dusíkem z aparatury vytlačen ………………... . Plynný obsah zkumavky se …..…… : a) oxidem dusnatým; odbarví

b) oxidem dusitým; zbarví světle modře c) oxidem dusným; odbarví


26

107. Co se stane, když zkumavku s oxidem dusnatým spojíme se zkumavkou obsahující vzduch nebo kyslík ?

a) dojde k vzniku oxidu dusičitého b) dojde k vzniku dusíku

c) dojde k hnědému zbarvení obsahu zkumavky


108. Oxid dusičitý je v pevném stavu : a) bezbarvý


b) červenohnědý

c) zelený

109. V zatavené ampuli s oxidem dusičitým existuje následující rovnováha : 2 NO2 (g)

N2O4 (g)

Vyberte nesprávné tvrzení .

a) při nižší teplotě je systém bezbarvý

b) při vyšší teplotě má systém hnědočervené zbarvení c) při vyšší teplotě je rovnováha posunuta napravo


110. Oxid dusičitý reaguje s vodou podle schématu : a) NO2 + H2O

b) NO2 + H2O

c) N2O4 + H2O


HNO2 + NO

HNO3 + NO

HNO3 + NO2

111. Laboratorně lze oxid dusičitý připravit rozkladem : a) Pb(NO3)2

b) dusičnanů těžkých kovů

c) přímou syntézou z prvků


27

Příprava kyseliny dusičné Do zkumavky nasypeme asi 3 cm vysokou vrstvu dusičnanu sodného a tolik

96% kyseliny sírové, aby po prosáknutí dusičnanem tvořila nad ním vrstvu asi 1 cm

vysokou. Zkumavku uzavřeme odvodní trubičkou zahnutou do tvaru písmene L. Zkumavku umístíme šikmo do držáku tak, že odvodní trubice dosahuje do zkumavky chlazené vodou. Pak začneme reakční soustavu zahřívat. Necháme nadestilovat tolik kyseliny dusičné, aby vytvořila vrstvu alespoň 1,5 cm vysokou a reakci ukončíme.

Prokážeme kyselou reakci kapaliny. Poté zkumavku s kyselinou dusičnou

umístíme do držáku a zahřejeme ji kahanem k varu. Nakonec do kyseliny vhodíme kousek žhoucího dřevěného uhlí.

112. Kyselina dusičná je kapalina, která dobře rozpouští neušlechtilé kovy s výjimkou : a) Ag


b) Au

c) Cu

113. Vyberte správné tvrzení .

a) kyselina dusitá je slabou kyselinou

b) kyselina dusičná je za teploty místnosti plynná látka

c) kyselina dusitá vzniká reakcí dusitanu stříbrného s HCl


114. Kyselina dusičná je silné oxidační činidlo. Znamená to, že se : a) sama se oxiduje a způsobuje redukci druhé látky

b) sama se redukuje a způsobuje oxidaci druhé látky c) sama se oxiduje a způsobuje oxidaci druhé látky


115. Pro rozpouštění zlata a platiny se používá směs kyseliny dusičné s ………… : a) H2SO4


b) HClO4

28

c) HCl

116. Lučavka královská je směs ………….. v poměru ………. : a) HNO3 a H2SO4 ; 1 : 3

b) HNO3 a HClO4 ; 1 : 3 c) HNO3 a HCl ;


1:2

117. Co je principem destilace ?

a) proces oddělování složek z kapalné směsi na základě rozdílné těkavosti (a tím i rozdílné teploty varu)

b) proces oddělování složek z kapalné směsi na základě rozdílné rozpustnosti v jiné kapalině

c) proces založený na rozdílné rozpustnosti různých látek při určité teplotě


118. Kyselina dusičná se používá : a) na výrobu hnojiv


b) výbušnin

c) léčiv

119. Jak lze prokázat kyselost látky ? a) indikátorovým papírkem b) Fehlingovým činidlem c) Tollensovým činidlem


120. Vyberte nesprávné tvrzení .

a) NH2OH se označuje jako hydroxid amonný

b) první reakce při procesu výroby kyseliny dusičné je spalování amoniaku ve směsi se vzduchem

c) NaNO3 má triviální název chilský ledek


29

Černý střelný prach

Smísíme 4 lžičky dusičnanu draselného, 2,5 lžičky práškové síry a 1 lžičku

jemně rozetřeného dřevěného uhlí. Směs pečlivě promícháme, nasypeme na plech položený na žíhacím kruhu upevněném na stojanu a zapálíme. 121. Černý střelný prach je směs :

a) dusičnanu draselného, práškové síry, dřevěného uhlí b) dusičnanu sodného, práškové síry

c) dusičnanu draselného, dřevěného uhlí


122. Černý střelný prach se používá :

a) k trhání a drcení hornin v lomech

b) jako náplň do nábojů střelných zbraní c) pro střelbu historických zbraní


123. Dusičnany alkalických kovů jsou látky, které se do teploty 500°C rozkládají na : a) dusitany kovů


b) kyslík

c) oxidy kovů

124. Dusičnany lze získat :

a) neutralizací kyseliny dusičné hydroxidy b) reakcí kovů s kyselinou dusičnou c) rozpuštěním kovů v amoniaku


125. Při rozkladu dusičnanů alkalických kovů nad teplotou 850°C : a) vznikají dusitany


b) uvolňuje se kyslík

30

c) vznikají oxidy kovů

Kyselina dusitá Do zkumavky nalijeme nasycený vychlazený roztok dusitanu draselného a

k němu pomalu po kapkách roztok vychlazené 40% kyseliny sírové. Reakční soustavu chladíme ledem. Vzniká světle modrý roztok kyseliny dusité.

126. Kyselina dusitá vzniká reakcí dusitanu draselného s kyselinou sírovou jako roztok : a) světle hnědý

b) světle modrý


127. Kyselina dusitá je nestálá, disproporcionuje na : a) HNO3 + NO

b) HNO3 + NO2


c) bezbarvý

c) HNO3 + N2O

128. Vyberte nesprávné tvrzení :

a) amonné soli jsou většinou dobře rozpustné ve vodě

b) směs kyseliny dusičné a sírové se používá k nitraci organických sloučenin c) dusík je biogenním prvek

Správná odpověď : žádná Vznik sulfidu sodného

Na plech vložíme malý kousek osušeného sodíku a na něj nasypeme čtvrt lžičky

práškové síry. Pod plech umístíme hořící kahan. Po chvíli dojde k prudké reakci sodíku se sírou za vzniku sulfidu sodného.

Na + S

Na2S

129. Sulfid sodný lze připravit :

a) redukcí Na2SO4 uhlíkem b) přímou syntézou prvků

c) reakcí sulfanu s chloridem sodným


31

130. Jaký má vzorec sulfid sodný ? a) Na2S


b) NaS

c) Na2S2

131. Sodík spolu se sírou reaguje po zapálení kahanem : a) bouřlivě


b) nereagují spolu

c) pomalu

132. Která z následujících reakcí je nesprávná ? a) 2 Na + S

Na2S

c) 2Na + H2O

NaOH + NaH

b) CaO + H2O Správná odpověď : c

Ca(OH)2

Reakce sodíku s vodou a)

Kousek sodíku velikosti hrachového zrnka vložíme do misky s vodou. Sodík se

čile pohybuje po hladině. Ke konci reakce často dojde, za praskavého zvuku, k rozprsknutí posledního zbytku sodíku. V závěru reakce je proto třeba se k misce nepřibližovat příliš blízko. V průběhu reakce je třeba dávat pozor na přichycení sodíku ke stěně misky – může dojít k lokálnímu přehřátí a k následnému prasknutí nádoby. b)

Pohybu sodíku po hladině je možno zamezit tím, že na hladinu položíme kousek

filtračního papíru a sodík položíme na něj. V tomto případě dojde chvíli po započetí

reakce k roztavení sodíku a k následnému zapálení unikajícího vodíku. I v tomto případě může dojít v závěru reakce k rozprsknutí sodíku. 2 Na + 2 H2O

2 NaOH + H2

Reakce draslíku s vodou

Draslík reaguje s vodou prudčeji než sodík. Pro reakci odřízneme draslík

velikosti hrachového zrnka. Po vložení kovu do vody dojde k prudké reakci, která je provázená vznícením unikajícího vodíku a je vzápětí často doprovázena i rozstříknutím roztaveného kovu do okolí.

2 K + 2 H 2O

2 KOH + H2 32

133. Mezi alkalické kovy nepatří : a) hořčík

Správná odpověď : a 134. Který prvek má dva izotopy ? a) sodík


b) lithium

c) sodík

b) lithium

c) rubidium

135. Součástí chilského ledku a Glauberovy soli je alkalický kov : a) draslík

b) sodík


c) lithium

136. Alkalické kovy jsou : a) stříbrolesklé b) bezbarvé

c) dobře vedoucí elektřinu a teplo


137. Sodík a draslík reagují s vodou za vzniku : a) kyslíku


b) oxidu kovu

c) peroxidu kovu

138. Co se stane, vložíme-li kousek sodíku do misky s vodou ? a) dojde k explozivní reakci

b) sodík se bude pohybovat po hladině

c) vznikne nerozpustná sraženina NaOH


139. Vložíme sodík do misky s vodou a necháme probíhat reakci. Proč je nutné, abychom se v závěru reakce nepřibližovali k misce ?

a) může dojít k přehřátí vody a mohli bychom se tak popálit b) může dojít k prasknutí stěny misky

c) mohlo by dojít k rozprsknutí posledního zbytku sodíku


33

140. Pohybu sodíku po hladině vody lze zamezit tak, že sodík položíme na kousek filtračního papíru. K čemu v takovém případě dojde ? a) k roztavení sodíku

b) k následnému zapálení unikajícího vodíku c) k reakci nedojde

Správná odpověď : a, b 141. Reakce sodíku s vodou běží podle reakce : a) 4 Na + 2 H2O

4 NaH + O2

c) 2 Na + H2O

NaOH + NaH

b) 2 Na + 2 H2O


2 NaOH + H2

142. Pohyb sodíku po hladině vody je způsoben tím, že : a) sodík má menší hustotu než voda b) se při reakci uvolňuje vodík

c) sodík má nízkou teplotu tání


143. Draslík reaguje s vodou : a) prudčeji než sodík

b) pomaleji než sodík

c) stejně rychle jako sodík


144. Reakce draslíku s vodou je provázena : a) vznikem hydroxidu draselného b) vznikem černé sraženiny

c) vznícením unikajícího vodíku


34

Plamenné zkoušky Do nesvítivého plamene kahanu vnášíme platinový drátek s kapkou chloridu

alkalického kovu. Dochází ke zbarvení plamene :

lithium – karmínově červeně, sodík - žlutě, rubidium a cesium - modrofialově,

draslík – fialově

Po každém pokusu je nutno platinový drátek vyčistit tak, že jej namočíme do

roztoku kyseliny chlorovodíkové a vyžíháme v plameni kahanu. Po důkazu sodíku je nutno provést vyžíhání drátku zvláště pečlivě, protože i malé stopy jeho solí barví velmi intenzivně plamen a překryjí zbarvení ostatních alkalických kovů.

145. Sloučeniny alkalických kovů charakteristicky barví plamen. To lze využít při jejich důkazu. Sloučeniny obsahující draslík barví plamen : a) žlutě


b) fialově

c) zeleně

146. Určete nesprávné tvrzení .

a) sodík zbarvuje plamen žlutě

b) lithium zbarvuje plamen karmínově červeně c) rubidium zbarví plamen rudě


147. Roztoky solí alkalických kovů vnášíme do plamene pomocí : a) platinového drátku


b) skleněné tyčinky

c) špejle

148. Po každém pokusu ………… vyčistíme tím, že ………………………. .

a) platinový drátek ; jej namočíme do kyseliny HCl a vyžíháme v plameni b) skleněnou tyčinku ; ji namočíme do kyseliny HCl a vyžíháme v plameni c) skleněnou tyčinku ; ji namočíme do HNO3 a vyžíháme v plameni


35

Spalování sodíku na vzduchu Na spalovací lžičku vložíme kousek sodíku velikosti hrachového zrnka.

Spalovací lžičku zahřejeme v plameni kahanu. Sodík nejdříve roztaje, po chvíli se jeho krásně stříbrná kapka začne pokrývat černým povlakem a sodík vzplane. Produktem hoření je směs oxidu a peroxidu sodného.

Pokud provádíme spalování sodíku v kyslíku, je třeba spalovací lžičku vyjmout

z plamene v okamžiku, kdy se kapka roztaveného sodíku pokrývá černým povlakem a

vložit ji do válce s kyslíkem. Pokud lžičku vyjmeme dříve, sodík ve válci nevzplane. Pokud ji vyjmeme později, shoří dříve, než ji stihneme vložit do válce. Při hoření sodíku v kyslíku vzniká peroxid sodný.

149. Co se stane, zahřejeme-li sodík v plameni kahanu ? Sodík : a) začne ihned hořet b) exploduje

c) roztaje a vzplane


150. Co je produktem spalování sodíku na vzduchu ? a) směs oxidu a peroxidu sodného b) peroxid sodný c) oxid sodný

Správná odpověď : a 151. Spalujeme-li sodík v kyslíku, vzniká : a) směs oxidu a peroxidu sodného b) peroxid sodný c) oxid sodný

Správná odpověď : b 152. Alkalické kovy se uskladňují pod inertním rozpouštědlem, protože na vzduchu : a) se pokrývají vrstvou oxidačních produktů b) hoří

c) dochází k jejich reakci se vzdušnou vlhkostí


36

Hoření hořčíku na vzduchu a ve vodní páře Do kónické baňky nalijeme tolik vody, aby vytvořila vrstvu přibližně 1 cm

vysokou a zahřejeme ji k varu. Zapálíme přibližně 3 cm dlouhý kousek hořčíkové pásky. Prohlédneme si, jak hořčík hoří na vzduchu, a pak pásku vložíme do vodní páry.

Plamen je mnohem oslnivější ve vodní páře než na vzduchu. Na vzduchu vzniká směs oxidu a nitridu hořečnatého, ve vodní páře vzniká hydroxid hořečnatý a vodík, jehož hoření přispívá k většímu světelnému efektu. Je třeba dbát toho, abychom se hořící hořčíkovou páskou nedotkli stěny baňky – může dojít k jejímu prasknutí.

153. Jaký bude rozdíl, zapálíme-li hořčíkovou pásku na vzduchu a poté ji vložíme do vodní páry ?

a) žádný výrazný rozdíl se neprojeví

b) plamen bude oslnivější na vzduchu

c) plamen bude oslnivěji hořet ve vodní páře


154. Hořením hořčíku na vzduchu vzniká :

a) směs oxidu a nitridu hořečnatého b) oxid hořečnatý

c) hydroxid hořečnatý


155. Co je konečným produktem spalování hořčíku ve vodní páře ? a) nitrid hořečnatý

b) hydroxid hořečnatý c) oxid hořečnatý

Správná odpověď : b 156. Ve vodní páře hoří hořčíková páska oslnivějším plamenem. To je způsobeno : a) vznikem vodíku a jeho následnou reakcí s kyslíkem b) vodní parou

c) vznikem hydroxidu hořečnatého


37

157. Proč je důležité dbát, abychom se při vkládání hořící hořčíkové pásky do baňky, nedotkli stěny baňky ?

a) mohlo by dojít k prudké reakci vedoucí k explozi b) mohlo by dojít k jejímu prasknutí c) nijak to nevadí

Správná odpověď : b 158. Hořčík je v přírodě :

a) součástí nerostů, např. magnezitu b) obsažen v těle živočichů c) vázán v chlorofylu

Správná odpověď : a, b, c 159. Hořčík se v přírodě nachází především ve formě silikátů a spinelů. Který název nepředstavuje sloučeninu obsahující hořčík ? a) magnezit


b) kalcit

c) dolomit

160. Vyberte schéma, které správně vyjadřuje rozpouštění pevného síranu hořečnatého ve vodě .

a) MgSO4

b) MgSO4

c) MgSO4


MgS + 2 O2

Mg2+ + SO42MgO + SO3

161. Vyberte správná tvrzení :

a) hořčík reaguje za vysokých teplot s dusíkem za vzniku nitridu hořečnatého

b) nitrid hořečnatý reaguje s vodou za vzniku amoniaku a oxidu hořečnatého c) hořčík má hustotu vyšší než železo


38

162. Hořčík spolu s vápníkem jsou prvky : a) biogenní


b) toxické

c) karcinogenní

163. Reakci hořčíku s kyselinou chlorovodíkovou vystihuje následující rovnice : a) 2 Mg + 2 HCl

2 MgCl + H2

c) 2 Mg + 2 HCl

MgCl2 + H2

b) hořčík a kyselina chlorovodíková spolu nereagují


164. Vyberte správné tvrzení o hořčíku :

a) v kyslíku hoří oslnivým plamenem za vzniku oxidu hořečnatého

b) v kyslíku hoří oslnivým plamenem za vzniku peroxidu hořečnatého c) nereaguje se zředěnou kyselinou sírovou

Správná odpověď : a Reakce vápníku s vodou

Z lahvičky vyjmeme malý kousek vápníku a vhodíme jej do demonstrační

zkumavky s 15 cm vysokým sloupcem vody. Vápník s vodou reaguje za vzniku

hydroxidu vápenatého a vodíku. Hydroxid vápenatý je ve vodě málo rozpustný, proto se reakční soustava počne rychle kalit.

Po skončené reakci budeme do reakční soustavy zavádět z tlakové lahve oxid

uhličitý tak dlouho, až se sraženina rozpustí. Produktem reakce je hydrogenuhličitan vápenatý, který je ve vodě rozpustný. Roztok v demonstrační zkumavce opatrně chvíli povaříme. Po chvíli dojde k vytvoření zákalu nerozpustného uhličitanu vápenatého. 165. Alkalické kovy a kovy alkalických zemin reagují s vodou za vzniku : a) oxidů


b) peroxidů

39

c) hydroxidů

166. Vápník reaguje s vodou za vzniku : a) hydroxidu vápenatého


b) oxidu vápenatého

c) vodíku

167. Reakční soustava tvořená vápníkem a vodou se začne rychle kalit, což je způsobeno :

a) vznikem hydroxidu vápenatého b) vznikem oxidu vápenatého c) nečistotami ve vodě


168. Hydroxid vápenatý je ve vodě : a) nerozpustný


b) dobře rozpustný

c) málo rozpustný

169. Příčinou přechodné tvrdosti vody, kterou lze odstranit povařením, je : a) CaCO3


b) Ca(OH)2

c) Ca(HCO3)2

170. Do reakční soustavy, která vznikla po reakci vápníku s vodou, zavádíme CO2 tak dlouho, až se sraženina rozpustí. Co je produktem reakce ? a) oxid vápenatý

b) hydrogenuhličitan vápenatý c) uhličitan vápenatý


171. Co je podstatou krasových jevů ? Reakce : a) CaCO3 + CO2 + H2O b) c)

Ca(HCO3)2

CaCO3

CaO + CO2

CaO + H2O

Ca(OH)2


40

172. Pro některé sloučeniny vápníku se používají triviální názvy. Vyberte nesprávnou alternativu .

a) CaO – pálené vápno

b) Ca(OH)2 – hašené vápno c) CaCO3 – magnezit


173. Vápník je důležitým biogenním prvkem. Kde se jeho ionty v těle nachází ? a) v krvi


b) v zubech

c) v kostech

Barvení plamene Roztoky chloridů kovů alkalických zemin vnesené na platinovém drátku do

nesvítivého plamene kahanu způsobují jeho zbarvení :

vápník – cihlově červeně, stroncium – červeně a baryum – zeleně 174. Soli alkalických kovů a kovů alkalických zemin jsou většinou bezbarvé. Jsou-li barevné, je to způsobeno : a) kationtem


b) aniontem

c) nečistotami

175. Vyberte správnou alternativu. Kovy alkalických zemin jsou : a) hořčík, vápník, stroncium, baryum a radium

b) berylium, hořčík, vápník, stroncium, baryum a radium c) berylium, hořčík, vápník, stroncium, baryum


176. Kovy alkalických zemin také charaktericky zbarvují plamen. Jak zbarví plamen vápník ?

a) zeleně


b) cihlově červeně

41

c) žlutě

177. Reakcí vodíku s kovy alkalických zemin vznikají sloučeniny obecného složení : a) H2M


b) MH2

c) H2MO2

178. Která z následujících sodných solí je chybně označena ? a) kamenná sůl - NaCl

b) užívací soda – NaHCO3 c) soda – Na2CO3

Správná odpověď : žádná 179. Které z následujících tvrzení je správné ?

a) při reakci hydridů alkalických kovů s vodou se uvolňuje vodík b) mezi alkalické kovy patří vápník

c) vodné roztoky uhličitanů alkalických kovů jsou kyselé

Správná odpověď : a Reakce sodíku s chlorem

Zazátkujeme zkumavku a v dolní části ji opatrně zahřejeme plamenem kahanu

tak, aby asi 2 cm nad dnem došlo k jejímu proděravění. Do takto upravené zkumavky vložíme kousek sodíku velikosti hrachového zrna a zkumavku se sodíkem nahřejeme

nad plamenem kahanu. V okamžiku, kdy se roztavený sodík začne povlékat černým povlakem vložíme zkumavku do válce s chlorem. Dojde k velmi prudké reakci, při níž vzniká chlorid sodný.

180. Chlorid sodný vzniká reakcí : a) 2 Na + Cl2

b) 2 Na + 2 HCl

c) Na2SO4 + 2 HCl


2 NaCl

2 NaCl

+

H2

2 NaCl + H2SO4

181. Jaké elektrody se používají při elektrolýze taveniny NaCl ? a) železná katoda


b) grafitová anoda

42

c) grafitová katoda

182. Reakce sodíku s chlorem běží takto : 1. sodík vložíme do proděravěné zkumavky a zkumavku poté zahříváme v plameni kahanu, 2. vložíme zkumavku se sodíkem do válce s chlorem, 3. uzátkovanou zkumavku proděravíme tak, že ji zahřejeme nad

kahanem, 4. sodík zahříváme tak dlouho, dokud se neroztaví, 5. sodík zahříváme, dokud se neroztaví a nepovleče černým povlakem a) 3 , 1 , 4 , 2


b) 3 , 1 , 5 , 2

c) 3 , 1 , 2

183. Jak lze vyrobit sodík ?

a) elektrolýzou taveniny NaCl

b) termickým rozkladem NaNO3

c) elektrolýzou taveniny směsi chloridu sodného a vápenatého

Správná odpověď : a, c 184. Co je to elektrolýza ?

a) děj, při kterém průchodem elektrického proudu elektrolytem dochází k látkovým změnám

b) děj, při kterém dochází k redukci kationů

c) děj, při kterém dochází k redukci chloridových aniontů


185. Vyberte správné tvrzení o elektrolýze taveniny NaCl . a) na anodě se vylučuje chlor

b) na anodě se vylučuje sodík

c) na katodě se vylučuje chlor


186. Vyberte správné tvrzení o sodíku :

a) lze jej získat z jeho oxidu redukcí uhlíkem b) v kyslíku hoří za vzniku oxidu sodného

c) získává se elektrolýzou taveniny směsi chloridu sodného a chloridu vápenatého


43

187. Kolik elektronů mají ve valenčních orbitalech kovy alkalických zemin ? a) 1


b) 2

c) 3

Příprava kyslíku Kyslík je možno připravit několika způsoby: a)

Příprava termickým rozkladem manganistanu draselného

Do zkumavky nasypeme takové množství KMnO4, aby vzniklá vrstva byla přibližně 1

cm silná. Zkumavku pak zahříváme nad plamenem kahanu. Ozývá se praskavý zvuk,

který je způsoben borcením krystalů manganistanu. Pokud nyní vložíme do ústí

zkumavky žhoucí špejli, dojde k jejímu vznícení. Průběh termického rozkladu je možné charakterizovat následující rovnicí : 2 KMnO4

K2MnO4

+

MnO2

Reakcí kromě kyslíku vzniká manganan draselný a oxid manganičitý. b)

+

O2

Příprava kyslíku termickým rozkladem dusičnanu draselného

Do zkumavky nasypeme takové množství dusičnanu draselného, aby vytvořil vrstvu vysokou přibližně 3 cm. Na laboratorní stůl si připravíme kousek dřevěného uhlí a roubíkové síry. Oba kousky by měly být asi 1 cm dlouhé, ale tak velké, aby mohly

propadnout do zkumavky. Vyzkoušení velikosti obou kousků provedeme na prázdné zkumavce, aby nemohlo dojít k upadnutí uhlí nebo síry na povrch dusičnanu draselného.

Zkumavku s dusičnanem umístíme do držáku nad misku s pískem a zahříváme

tak dlouho, dokud nedojde k jeho úplnému roztavení a vyčeření. V tomto okamžiku

dochází k úniku drobných bublinek kyslíku, který se při rozkladu uvolňuje. Do roztaveného dusičnanu vhodíme připravený kousek dřevěného uhlí, který jsme předtím

nahřáli v plameni kahanu (bez přerušení ohřevu dusičnanu). Uhlík počne ve zkumavce

čile poskakovat (pokus bývá proto někdy nazýván čertík ve zkumavce). Po chvíli, ještě před dohořením uhlíku, vhodíme do zkumavky kousek síry. Pozorujeme velmi

bouřlivou reakci, při níž velmi často dojde k utavení zkumavky. Při reakci není dobré se dívat přímo do plamene, ale poněkud mimo, aby nedošlo k oslnění.

44

c)

Příprava kyslíku reakcí okyseleného roztoku manganistanu draselného

s peroxidem vodíku ( reakce je vhodná jako trvalejší zdroj kyslíku )

Do baňky s bočním vývodem, na který jsme připojili gumovou hadici, nasypeme 15 –

20 g manganistanu draselného, přilijeme takové množství vody, aby překrylo

krystalický manganistan draselný a soustavu okyselíme několika cm3 zředěného roztoku

kyseliny sírové. Do dělicí nálevky, kterou připojíme přes gumovou zátku do hrdla

baňky, nalijeme 30 cm3 30% roztoku peroxidu vodíku. Peroxid vodíku je nutno do baňky připouštět po kapkách, aby nebyl vývoj kyslíku příliš prudký. Je nutné si

uvědomit, že pro získání čistého kyslíku je nutné vyvíjející se plyn nechat unikat z aparatury, aby z ní vytěsnil vzduch.

Připravený kyslík můžeme použít pro důkaz, že kyslík má větší hustotu než

vzduch.

Kyslík z aparatury necháme nejdříve chvíli unikat do nádobky s vodou a pak jej

pomocí trubičky nasunuté do odvodní hadice budeme zavádět do dvou zkumavek

naplněných vodou a obrácených dnem vzhůru do nádoby s vodou. Po naplnění obou zkumavek jednu z nich umístíme do držáku dnem vzhůru a druhou dnem dolů. Po chvíli zkoušíme žhoucí špejlí přítomnost kyslíku. 188. Kyslík lze připravit :

a) reakcí neušlechtilého kovu s kyselinou

b) termickým rozkladem manganistanu draselného

c) reakcí peroxidu vodíku s manganistanem draselným


189. Přírodní kyslík je směsí tří izotopů. Který sem nepatří ? a)

16

O


b)

18

O

190. Kyslík je nejrozšířenějším prvkem : a) na Zemi

b) nepatří mezi nejvíce se vyskytující prvky c) ve vesmíru


45

c)

17

O

191. Kolik neutronů má kyslík 816O jádře ? a) 16


b) 8

c) 9

192. Kyslík vznikající termickým rozkladem manganistanu draselného dokážeme : a) hořící špejlí

b) Fehlingovým činidlem c) zapáleným kahanem


193. Termický rozklad manganistanu draselného je popsán rovnicí : a) KMnO4

MnO2 + K2MnO4 + O2

c) KMnO4

MnO + KMnO4

b) 2 KMnO4


MnO2 + K2MnO4 + O2

+ O2

194. Kyslík lze získat termickým rozkladem dusičnanu draselného. Co ještě vzniká ? a) oxid dusitý


b) oxid dusnatý

c) dusitan draselný

195. Zkumavku s KNO3 zahříváme až do plného roztavení KNO3 . Do roztaveného

dusičnanu draselného vhodíme kousek nahřátého dřevěného uhlí. K čemu dojde ? a) uhlík bude ve zkumavce poskakovat b) dojde ke spalování uhlíku

c) vznikne červenohnědá sraženina


196. Vyberte reakci, kterou nevzniká dikyslík . a) termickým rozkladem KMnO4

b) reakcí KMnO4 s H2O2

c) termickým rozkladem KNO3


46

197. Před dohořením uhlíku, který spalujeme v kyslíku, vhodíme do zkumavky kousek síry. Co nastane ? a) vznik SO2


b) nic se nestane

198. Spalováním uhlíku v proudu kyslíku dochází ke vzniku : a) CO2


b) CO

c) bouřlivá reakce

c) směs CO a CO2

199. Proč je nutné připouštět H2O2 při jeho reakci s KMnO4 po kapkách ? a) mohlo by dojít k rychlému průběhu reakce

b) abychom zabránili znehodnocení vznikajícího kyslíku c) přikapávat po kapkách není nutné


200. Proč necháme kyslík vznikající při reakci okyseleného roztoku KMnO4 s H2O2 chvíli unikat z aparatury ?

a) aby kyslík vytlačil z aparatury vzduch

b) abychom po vytlačení vzduchu z aparatury získali čistý kyslík c) aby kyslík vytlačil z aparatury vodík


201. Vznikajícím kyslíkem naplníme dvě zkumavky. Jednu z nich umístíme do držáku

dnem vzhůru, druhou dnem dolů. Žhoucí špejlí zkoušíme přítomnost kyslíku. Kde se kyslík udrží déle ?

a) ve zkumavce obrácené dnem dolů

b) ve zkumavce obrácené dnem vzhůru

c) kyslík se udrží v obou zkumavkách stejně dlouho


202. Kyslík se běžně vyskytuje jako : a) atomový


b) dikyslík

47

c) ozon

203. Vyberte správné tvrzení :

a) kyslík má nižší hustotu než oxid uhelnatý b) kyslík se prakticky nerozpouští ve vodě c) kyslík hoří, ale hoření nepodporuje


204. Ozon je za normálních podmínek : a) jedovatý, bezbarvý plyn

b) červenofialová pevná látka c) tmavě modrá kapalina


205. Kyslík vzniká v přírodě při : a) dýchání


b) spalování

206. Co je hoření ?

a) prudká reakce látek s kyslíkem

b) reakce provázená tepelným a světelným efektem c) oxidace

Správná odpověď : b, c 207. K hoření látek dochází : a) jen v kyslíku

b) v kyslíku, chloru, fluoru, c) při zvýšené teplotě


208. Dikyslík je za normálních podmínek : a) světle modrá kapalina b) modrý plyn

c) bezbarvý plyn


48

c) fotosyntéze

209. Kyslík lze získat :

a) termickým rozkladem dusičnanu draselného b) termickým rozkladem síranu železitého

c) elektrolýzou zředěného roztoku kyseliny sírové


210. Reakce kyslíku s prvky se většinou projevuje jako reakce : a) exotermická


b) endergonická

c) endotermická

211. Reakce endotermická je reakce, při které soustava : a) teplo uvolňuje

b) teplo spotřebovává

c) předává teplo do okolí

Správná odpověď : b 212. Kyslík reaguje :

a) s vodíkem již za teploty místnosti za výbuchu

b) se sodíkem. Po zahřátí hoří za vzniku peroxidu sodného. c) s neonem za teploty elektrického oblouku


Oxidační účinky peroxidu vodíku a)

Do roztoku jodidu draselného ve zkumavce přidáme několik cm3 10% roztoku

b)

Na filtrační papír napíšeme roztokem olovnaté soli např. PbS. Papír vložíme do

peroxidu vodíku. Dochází k oxidaci jodidových iontů za vzniku jodu.

Petriho misky a na nápis nalijeme několik cm3 30% roztoku peroxidu vodíku. Po chvíli

dojde ke zmizení nápisu. Sulfid olovnatý se peroxidem vodíku oxidoval na síran olovnatý.

213. Peroxid vodíku může s ohledem na prostředí vystupovat jako činidlo………… : a) oxidační


b) redukční

49

c) které se samo redukuje

214. Co nastane při reakci jodidu draselného s H2O2 ? a) vznikne jod

b) proběhne oxidace jodidových iontů

c) proběhne redukce jodidových iontů


215. Reakce KI s H2O2 se projeví :

a) barevnou změnou roztoku b) vznikem sraženiny c) pěněním roztoku


216. Pokud nápis vytvořený na filtračním papíru PbS vložíme do Petriho misky s několika cm3 peroxidu vodíku proběhne následující děj : a) nápis se zvýrazní


b) nápis zmizí

c) nápis změní barvu

217. Sulfid olovnatý se při reakci s peroxidem vodíku zoxiduje na : a) síran olovnatý


b) siřičitan olovnatý

c) disíran olovnatý

Rozklad peroxidu vodíku burelem

Do Erlenmeyerovy baňky se nasype 0,6 g burelu a po kapkách se přidá 1 - 2 ml

10% roztoku peroxidu vodíku. Při této bouřlivé reakci vzniká kyslík, který dokážeme doutnající třískou.

218. Peroxid vodíku lze rozložit burelem. Co je to burel ? a) MnO


b) MnO2

219. Při rozkladu peroxidu vodíku burelem vzniká : a) kyslík


b) voda (g)

50

c) Mn2O7

c) oxid manganatý

220. Burel slouží v reakci rozkladu peroxidu vodíku jako : a) reaktant


b) inhibitor

c) katalyzátor

221. Peroxid vodíku se běžně používá jako :

a) dezinfekční prostředek (3% roztok) b) bělící prostředek c) vysoušedlo

Správná odpověď : a, b Reakce thiosíranu sodného s jodem

Smíchání roztoku thiosíranu sodného s roztokem jodu se projeví odbarvením

jodového roztoku. Reakce probíhá za vzniku tetrathionanu sodného a jodidu sodného. Na2S2O3

+

I2

Na2S4O6

Reakce siřičitanu s roztokem jodu

+ 2 NaI

Reakce se projeví odbarvením jodového roztoku : SO32-

+ I2

+ H 2O

SO42-

+

2I

-

+ 2 H+

222. Reakci thiosíranu sodného s jodem lze popsat následující rovnicí : a) 2 Na2SO3 + I2

Na2S2O4 + 2 NaI + O2

c) Na2S2O3 + I2

Na2S4O6 + 2 NaI

b) Na2S2O3 + I2

Na2S2O4 + 2 NaI


223. V reakci siřičitanů s jodem dochází ke vzniku : a) síranů


b) thiosíranu

224. Při reakci thiosíranu sodného se jod : a) oxiduje


b) redukuje

51

c) jodidů

c) rozpouští

Příprava oxidu uhelnatého Do zkumavky nalijeme několik cm3 kyseliny mravenčí a čtvrtinu objemu

koncentrované kyseliny sírové. Do hrdla zkumavky vložíme gumovou zátku se

spalovací trubičkou. Soustavu mírně zahřejeme. Dochází ke vzniku oxidu uhelnatého. Vyčkáme chvíli, až vznikající oxid vytlačí ze zkumavky všechen vzduch a pak jej u ústí trubičky zapálíme.

225. Oxid uhelnatý je plyn : a) bezbarvý


b) světle modrý

226. Reakcí kyseliny mravenčí s kyselinou sírovou vzniká : a) oxid uhličitý


b) kyselina uhličitá

c) jedovatý

c) oxid uhelnatý

227. Jakou reakcí může vznikat oxid uhelnatý ?

a) spalováním uhlíku za dostatečného přístupu kyslíku

b) spalováním uhlíku za nedostatečného přístupu kyslíku c) za vyšších teplot při redukci oxidu uhličitého uhlíkem


228. Oxid uhelnatý je toxický plyn. Co způsobuje v organismu ?

a) váže se na hemové železo a hemoglobin pak ztrácí schopnost přenášet kyslík b) onemocnění štítné žlázy

c) není jedovatý, jedovatý je oxid uhličitý


229. Oxid uhelnatý je součástí :

a) generátorového plynu b) vodního plynu

c) výfukových plynů spalovacích motorů


52

Oxid uhličitý je těžší než vzduch a nepodporuje hoření Do válce vložíme zapálené svíčky připevněné na „schodech“. Pak k hornímu

okraji válce přiložíme zaváděcí trubici a pomalým proudem zavádíme oxid uhličitý z tlakové lahve. Oxid uhličitý klesá ke dnu válce a svíčky pomalu uhasínají. Tuhý oxid uhličitý

Oxid uhličitý je možno zavádět do mikrotenového sáčku ponořeného

v kapalném dusíku. Po chvíli se v sáčku vytvoří několik gramů tuhého oxidu uhličitého. Tuhý oxid uhličitý vhozený do vody vytváří efekt umělého varu. Příprava oxidu uhličitého

Oxid uhličitý je možno připravit reakcí uhličitanu vápenatého s kyselinou

chlorovodíkovou. Vznikající oxid uhličitý prokážeme vložením zapálené špejle. 230. Kde vzniká oxid uhličitý ? a) při dýchání

b) při světelné fázi fotosyntézy

c) dokonalým spalováním uhlíku


231. Oxid uhličitý jako plynná látka je ………….. než vzduch . a) lehčí


b) těžší

c) stejně těžký

232. Podporuje oxid uhličitý hoření ? a) ano b) ne

c) hoří, ale hoření nepodporuje


233. Oxid uhličitý lze laboratorně připravit vytěsněním z uhličitanů silnějšími kyselinami. Která reakce však nebude probíhat ? a) Na2CO3 + HCl


b) CaCO3 + H3BO3

53

c) CaCO3 + HCl

234. Do válce vložíme zapálenou svíčku a pomalým proudem do něj budeme zavádět CO2 . Co nastane ?

a) svíčka pomalu zhasne b) svíčka bude hořet dál

c) dojde k rozjasnění plamene


235. Oxid uhličitý zavádíme do mikrotenového sáčku, který je ponořený v kapalném dusíku. Co bude probíhat ?

a) nic se nestane, CO2 má nižší bod varu než kyslík b) vznikne tzv. suchý led , což je pevný CO2

c) vytvoří se granulky CO


236. Při zavádění CO2 do vody :

a) nenastane žádný děj, protože oxid uhličitý není ve vodě rozpustný b) vznikne silná kyselina uhličitá

c) oxid uhličitý se rozpouští za vzniku CO2 . n H2O


237. Jak je oxid uhličitý nebezpečný pro Zemi ? a) je karcinogenní

b) jeho stoupající obsah v ovzduší způsobuje tzv. skleníkový efekt c) jeho obsah v atmosféře je příčinou tzv. kyselých dešťů


238. Vhodíme-li tuhý oxid uhličitý do vody, co bude následovat ? a) vytvoří se efekt umělého varu

b) dojde k bouřlivé reakci, jejímž produktem bude kyselina uhličitá c) nedojde k žádné reakci, tuhý CO2 je ve vodě stálý


54

239. Fotosyntéza je děj probíhající v zelených rostlinách. Jako reaktanty vstupují do reakce :

a) CO2 + H2O


b) CO + H2O

c) O2 + H2O

Reakce karbidu vápenatého s vodou Do zkumavky vložíme kousek karbidu vápenatého velikosti většího hrachového

zrnka a přidáme několik cm3 vody. Zkumavku uzavřeme zátkou s hořákovou trubičkou a po chvíli, až acetylen vypudí všechen vzduch, jej zapálíme. 240. Jaký je grafit ? a) měkký


b) tepelně vodivý

241. K čemu se používá grafit ? Na výrobu : a) elektrod


b) PVC

242. Jaký vzorec má karbid vápenatý ? a) CaC


b) CaC2

243. Reakce karbidu vápenatého s vodou nám poskytne : a) hydroxid vápenatý


b) oxid uhličitý

c) elektricky vodivý

c) tužek, mazadel

c) Ca2C

c) acetylen

244. Vyberte správnou rovnici reakce karbidu vápenatého s vodou . a) 2 CaC + 4 H2O

b) CaC2

c) CaC2

+ 2 H2O

+ 2 H2O


C2H4 + 2 Ca(OH)2

C2H2 + CaO + H2O C2H2 + Ca(OH)2

55

245. Jak bychom mohli připravit karbid vápenatý ? Reakcí : a) oxidu vápenatého s koksem

b) hydroxidu vápenatého s koksem c) vápníku s uhlíkem


246. Karbid vápenatý lze jinak označit jako : a) uhličitan vápenatý


b) karborundum

56

c) acetylid vápníku

Seznam použité literatury Vacík J. a kolektiv : Přehled středoškolské chemie, SPN, 1996

Toužín Jiří : Stručný přehled chemie prvků, PřF MU Brno, 2001 Matematické, fyzikální a chemické tabulky pro střední školy Návody pro cvičení ze školských pokusů Internetové zdroje :

http://chemie.gfxs.cz/

http://www.vscht.cz/eds/apps/uid_ea-001/

57

This bachelor´s work deals with the problematics of creating databases of questions concerning school experiments in general and anorganic chemistry on high school.

Tato bakalářská práce pojednává o problému vytvoření souboru otázek týkajících se školních pokusů z obecné a anorganické chemie na vysoké škole.

58

Masarykova univerzita v Brně Přírodovědecká fakulta

Recommend Documents