ˇ MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNE Pˇr´ırodovˇedeck´a fakulta ´ Ustav geologick´ych vˇed
´ Petr BARAK
Reˇ serˇ se k diplomov´ e pr´ aci Rizika skaln´ıch ˇr´ıcen´ı v Moravsk´em krasu a moˇznosti jejich sanac´ı
Vedouc´ı: doc. RNDr. Rostislav Melichar, Dr. Konzultant: RNDr. Ivan Poul, Ph.D.
Brno, 2012
Obsah ´ 1 Uvod
2
2 Proveden´ e v´ yzkumy 2.1 Propad´an´ı B´ıl´e vody . . . . . . . . . 2.2 Punkevn´ı jeskynˇe a propast Macocha 2.3 Kateˇrinsk´a jeskynˇe . . . . . . . . . . 2.4 Sloupsko-ˇsoˇs˚ uvsk´e jeskynˇe . . . . . . Literatura
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
3 3 3 4 5 6
1
Kapitola 1 ´ Uvod ˇ e republice, kter´a je situov´ana Moravsk´ y kras je nejvyvinutˇejˇs´ı krasovou oblast´ı v Cesk´ sv. od Brna. Jedn´a se o provr´asnˇen´ y relikt, p˚ uvodnˇe mnohem rozlehlejˇs´ı, karbon´atov´e ploˇsiny o staˇr´ı stˇredn´ı devon – spodn´ı karbon. Jej´ı pˇr´ıkrovou stavbu, poruˇsenou vertik´aln´ımi zlomy v´ yraznˇe ovlivnily varisk´e a posl´eze ˇca´steˇcnˇe i alpinsk´e horotvorn´e procesy napˇr. Kettner (1970). Souˇcasn´e povrchov´e rozˇs´ıˇren´ı v´apenc˚ u je omezeno na tektonickou ˇsupinu o d´elce 25 km a ˇs´ıˇrce pohybuj´ıc´ı se mezi 3–6 km. Vˇetˇsina u ´zem´ı, zejm´ena ˇc´ast s., stˇr. i ˇca´steˇcnˇe j., je tvoˇrena mocn´ ymi, chemicky velmi ˇcist´ ymi a masivn´ımi v´apenci macoˇssk´eho souvrstv´ı. Vlivem procesu krasovˇen´ı v kombinaci s tektonick´ ym postiˇzen´ım doch´az´ı na nˇekter´ ych povrchov´ ych v´ ychozech k projev˚ um nestability skaln´ıch stˇen, kter´e v minulosti vedlo k opad´av´an´ı v´ yrazn´ ych blok˚ u horniny. Pˇrev´aˇznˇe j. ˇc´ast oblasti je tvoˇrena l´ıˇseˇ nsk´ ym souvrstv´ım, kter´e je v pˇrirozen´ ych skaln´ıch v´ ychozech v´ yraznˇe m´enˇe rozˇs´ıˇren´e, coˇz je d´ano zejm´ena jeho pˇredflyˇsov´ ym“ ” charakterem, a t´ım i v´ yraznˇejˇs´ı predispozic´ı k sesuv˚ um a skaln´ım ˇr´ıcen´ım. Reˇserˇse k diplomov´e pr´aci pˇredkl´ad´a sumarizaci proveden´ ych v´ yzkum˚ u a pr˚ uzkum˚ u na u ´zem´ı Moravsk´eho krasu dokumentuj´ıc´ıch skaln´ı ˇr´ıcen´ı a vˇenuj´ıc´ıch se problematice stability skaln´ıch stˇen s d˚ urazem na turisticky frekventovan´e lokality ve v´apenc´ıch macoˇssk´eho souvrstv´ı, kde mohou b´ yt ohroˇzeny lidsk´e ˇzivoty a majetek.
2
Kapitola 2 Proveden´ e v´ yzkumy 2.1
Propad´ an´ı B´ıl´ e vody
Lokalita je situov´ana v sv. ˇca´sti Moravsk´eho krasu u obce Holˇstejn v bl´ızkosti hranice v´apenc˚ u s kulmsk´ ymi horninami. Ponor B´ıl´e vody resp. vchod jeskynˇe Nov´a Rasovna leˇz´ı v u ´seku o d´elce cca 20 m pˇr´ımo pod silnic´ı III. tˇr´ıdy ˇc. 3783. Jedn´a se o u ´zem´ı dlouhodobˇe postiˇzen´e sesuvy a ˇr´ıcen´ım, ke kter´ ym doch´az´ı pˇredevˇs´ım vlivem erozn´ı ˇcinnosti ponorn´eho aktivn´ıho toku, kter´ y zvl´aˇstˇe za povodˇ nov´ ych stav˚ u rozvolˇ nuje nestabiln´ı stˇenu. Z tˇechto d˚ uvod˚ u bylo na sledovan´em m´ıstˇe v zimˇe 1994–1995 vybudov´ano provizorn´ı pˇremostˇen´ı typu Bailey bridge“ (Paseka et al., 2003). ” Problematiku projev˚ u nestability skaln´ıho masivu ˇreˇsili nad ponorem B´ıl´e vody nedaleko obce Holˇstejn pracovn´ıci FAST VUT Brno, kteˇr´ı mˇeli navrhnout dlouhodob´e au ´spornˇejˇs´ı geotechnick´e ˇreˇsen´ı tohoto probl´emu neˇz byl p˚ uvodn´ı finanˇcnˇe n´akladn´ y ˇ ˇ tj. a k pˇr´ırodˇe CHKO Moravsk´ y kras neˇsetrn´ y z´amˇer Reditlestv´ ı silnic a d´alnic CR, vybudov´an´ı silniˇcn´ıho obchvatu v d´elce 2,5 km. Prov´adˇeli tak´e monitoring geodynamick´ ych jev˚ u a jejich dopad na celkovou stabilitu tohoto u ´seku (Paseka et al., 2003). V r´amci inˇzen´ yrskogeologick´eho pr˚ uzkumu zde v letech 1993–2009 (Paseka et al., 2003, 2006, 2009) probˇehlo geofyzik´aln´ı mˇeˇren´ı mˇern´ ych odpor˚ u (P´ıcha, 2003) poukazuj´ıc´ı na intenzitu rozpuk´an´ı masivu (mapa izolini´ı vykazuje rozpˇet´ı mˇern´ ych odpor˚ u hornin na 200–480 Ωm, kdy autor interpretoval tyto intervaly: 200–320 Ωm jako v´apence zkrasovˇel´e, rozpukan´e, a ≥320 Ωm jako v´apence masivn´ı). D´ale byl proveden vrtn´ y pr˚ uzkum, geodetick´e zamˇeˇren´ı a s n´ım spojen´e pˇresn´e sledov´an´ı svisl´ ych pohyb˚ u nestabiln´ıch stˇen (Hanzl, 2006), laboratorn´ı vyhodnocen´ı mechanick´ ych a fyzik´aln´ıch ˇ vlastnost´ı zemin a hornin. V pˇr´ıpadˇe v´apenc˚ u se jednalo o horniny, kter´e byly dle CSN 731001 zaˇrazeny do tˇr´ıd R3 (s pevnost´ı v prost´em tlaku 36–47 MPa a RQD 58–90) a R4 (16–22 MPa a 0–27). V z´avˇeru posudku (Paseka et al., 2003) byly navrhnuty moˇzn´a opatˇren´ı, a to pˇremostˇen´ı u ´dol´ı, zbudovan´ı ocelov´eho mostu na opˇren´ ych vrtan´ ych pilot´ach, vybudov´an´ı ˇstˇerkov´eho aˇz kamenit´eho pˇr´ısypu“, zbudov´an´ı estak´ady na ˇsirokoprofilov´ ych ” pilot´ach, pˇreloˇzen´ı silnice mimo prostor propad´an´ı.
2.2
Punkevn´ı jeskynˇ e a propast Macocha
Tento karsologick´ y syst´em leˇz´ı v s. ˇca´sti Moravsk´eho krasu. Vchod do Punkevn´ıch jeskyn´ı je situov´an v kaˇ nonu s n´azvem Pust´ y ˇzleb. Jeskynˇe jsou podzemn´ımi chodbami a ˇstolami propojeny s propast´ı Macochou, kter´a je souˇc´ast´ı turistick´e n´avˇstˇevn´ı trasy. 3
ˇ ´ JESKYNE ˇ 2.3. KATERINSK A
4
Hloubka such´e ˇca´sti propasti, jeskyn´ı a Pust´eho ˇzlebu pod n´ahorn´ı macoˇsskou ploˇsinou dosahuje cca 140 m. V pˇr´ıpadˇe Pust´eho ˇzlebu a propasti Macocha je tato hloubka rovna i pˇr´ım´e v´ yˇsce skaln´ıch stˇen, jedn´a se tedy o v´ yznamn´e v´ ychozy pˇr´ımo vystaven´e u ´ˇcink˚ um zvˇetr´av´an´ı. V minulosti zde doˇslo k projev˚ um nestability a skaln´ımu ˇr´ıcen´ı. Z tohoto d˚ uvodu prob´ıh´a na vybran´ ych u ´sec´ıch lokalit geotechnick´ y monitoring a revize skaln´ıch stˇen. Skaln´ı stˇena nad vstupem do Punkevn´ıch jeskyn´ı je kaˇzdoroˇcnˇe sledov´ana odborn´ıky z oboru geotechniky (Aldorf a Koˇr´ınek, 2010). Probˇehlo sledov´an´ı posunu stabilizovan´ ych bod˚ u tyˇcov´ ymi konvergometry, kdy v posledn´ıch obdob´ıch nedoˇslo k v´ yraznˇejˇs´ım zmˇen´am. Skaln´ı plotny nad vstupem do Punkevn´ıch jeskyn´ı jsou kotveny do masivn´ı sk´aly tyˇcov´ ymi ocelov´ ymi svorn´ıky. Nad samotnou stˇenou jsou nataˇzeny provizorn´ı z´achytn´e ploty, zde je tak´e kotven nestabiln´ı port´al skaln´ıho mostu. Bohuˇzel odsud nebyl k dispozici ˇza´dn´ y posudek nebo zpr´ava (Hebelka, u ´stn´ı sdˇelen´ı). Stˇena b´ yv´a pravidelnˇe kontrolov´ana za pouˇzit´ı jednolanov´e techniky (Kouteck´ y, 2008–2011). Pravidelnˇe prob´ıhalo ˇr´ızen´e shozen´ı voln´ ych kamen˚ u hroz´ıc´ıch p´adem. Nad v´ yvˇerem Punkvy je nataˇzena z´achytn´a s´ıt’ zabraˇ nuj´ıc´ı dopadu voln´ ych kamen˚ u do prostoru pˇr´ıstavu na konci vodn´ı plavby. Dlouhodobˇe je sledov´ana situace v jv. ˇca´sti propasti Macocha v tzv. Pekeln´em j´ıcnu, Pasovsk´eho jeskyni a nad n´avˇstˇevn´ı ploˇsinou (Kouteck´ y, 2005 a 2010a; Gerˇsl a Kouteck´ y, 2005, 2006 a 2010 ). Lokality Pasovsk´eho jeskynˇe a Pekeln´ y j´ıcen z dlouhodob´eho hlediska vykazuj´ı projevy nestability, z toho d˚ uvodu byla na okraji n´avˇstˇevn´ı ploˇsiny vyhotovena mechanick´a z´abrana, kter´a m´a za u ´kol vych´ ylit padaj´ıc´ı materi´al – n´avˇstˇevn´ı trasa neleˇz´ı v trajektorii potencion´aln´ıho ˇr´ıcen´ı, je vˇsak ohroˇzena odr´aˇzej´ıc´ımi se u ´lomky. V bˇreznu 2010 doˇslo ke kolapsu velk´eho mnoˇzstv´ı kalcitov´e syntektonick´e v´ yplnˇe Pekeln´eho j´ıcnu, autoˇri uv´adˇej´ı mnoˇzstv´ı cca 50–70 m3 , materi´alu vˇsak bylo zˇrejmˇe v´ıce.
2.3
Kateˇ rinsk´ a jeskynˇ e
Lokalita leˇz´ı v Such´em ˇzlebu 2200 m jv. od Punkevn´ıch jeskyn´ı. Samotn´ y vstup do jeskynˇe je situov´an v z´aˇrezu s. okraje u ´dol´ı a je ohraniˇcen tˇremi stˇenami s., v. a severoz´apadn´ı. V listopadu 1996 doˇslo k hav´arii ˇca´sti v. stˇeny, z n´ıˇz vypadl blok o hmotnosti cca 7000 kg a zdemoloval stˇreˇsn´ı konstrukci spr´avn´ı budovy. Rekonstrukci tohoto kolapsu, posouzen´ı stability a n´avrh sanaˇcn´ıch opatˇren´ı provedl Geotest Brno (Pavl´ık, 1997). V r´amci v´ yzkumu probˇehla fotodokumentace stˇen a z´ısk´an´ı jej´ıch v´ yˇskov´ ych u ´daj˚ u, byl sledov´an charakter smykov´ ych ploch, resp. ploch odluˇcnosti, jejich orientace, pr˚ ubˇeˇznost, rozevˇren´ı a vlastnosti v´ ypln´ı. Bylo zjiˇstˇeno, ˇze blok vypadl ze stˇeny o v´ yˇsce aˇz 30 m ze soustavy ˇsiroce rozevˇren´ ych sp´ar m´ısty s hlinitou v´ ypln´ı cca 15 m nad patou v´ ychozu. Podrobnˇejˇs´ı pr˚ uzkum stˇeny uk´azal, ˇze zde opad˚ u v minulosti bylo v´ıce. Rekonstrukc´ı stupnˇe stability bylo zjiˇstˇeno, ˇze blok bylo moˇzn´e zhodnotit jako stabiln´ı. Jako rozhoduj´ıc´ı pasivn´ı s´ıla zabraˇ nuj´ıc´ı pohybu byla oznaˇcena pˇrilnavost hlinit´e v´ yplnˇe, pˇri pˇredpokl´adan´e soudrˇznosti 10 kPa p˚ usob´ıc´ı zhruba na tˇretinˇe styˇcn´e plochy vych´azela celkov´a s´ıla fixuj´ıc´ı blok 16 kN. Z toho d˚ uvodu nebylo moˇzn´e blok odstranit pˇri pravideln´em monitoringu, resp. revizi. D˚ uvodem kolapsu byly enormn´ı sr´aˇzky v noci z 6. na 7. listopadu, vlivem infiltrace vody do masivu, zaplnˇen´ı sp´ary vodou, jej´ımu pravdˇepodobn´emu ˇc´asteˇcn´emu ucp´an´ı a vym´ıl´an´ı v´ yplnˇe, doˇslo k v´ yrazn´emu zv´ yˇsen´ı vodorovn´eho boˇcn´ıho tlaku. Ve v´ ysledku zˇrejmˇe doˇslo k rotaˇcn´ımu smyku. Stˇena s. byla na z´akladˇe v´ ypoˇct˚ u posouzena jako stabiln´ı, stav stˇeny sz. nezaruˇcuje dlouhodobou sta-
ˇ SˇUVSK ˚ ´ JESKYNE ˇ 2.4. SLOUPSKO-SO E
5
bilitu. Jako potenci´aln´ı sanace byly navrˇzeny: zmenˇsen´ı sklonu stˇeny nebo zabezpeˇcen´ı blok˚ u kotven´ ymi s´ıtˇemi, pˇrem´ıstˇen´ı budovy a vybudov´an´ı zatravnˇen´eho pasu o ˇs´ıˇrce 5 m u paty stˇeny souvisej´ıc´ı s odstranˇen´ım voln´ ych balvan˚ u z hˇrebene stˇeny, odkryt´ y povrch stˇeny pˇrekr´ yt slabou vrstvou betonu opatˇrit ho hum´ozn´ı vrstvou a zatravnit. Tyto stˇeny jsou nad´ale monitorov´any (Aldorf a Koˇr´ınek, 2010). Stˇena v posledn´ım obdob´ı nevykazuje projevy nestability. Svou funkci pln´ı z´achytn´e ploty na jej´ı horn´ı hranˇe. V samotn´e jeskyni, Koncertn´ım s´ale, jsou sledov´any sklenˇen´e terˇc´ıky, kter´e jsou neporuˇsen´e.
2.4
Sloupsko-ˇ soˇ s˚ uvsk´ e jeskynˇ e
Lokality jsou situov´any j. od obce Sloup v s. ˇc´asti Moravsk´eho krasu. Vstupn´ı port´aly tˇechto jeskyn´ı, tvoˇr´ıc´ı spoleˇcnou prohl´ıdkovou trasu jsou dlouhodobˇe revidov´any a monitorov´any. Zde jsou nˇekter´a potencion´aln´ı nestabiln´ı m´ısta opatˇrena svorn´ıkov´ ymi kotvami a ocelov´ ymi lany, v posledn´ım obdob´ı nevykazovala projevy skaln´ıho ˇr´ıcen´ı (Kouteck´ y, 2008–2011). Distance stabilizovan´ ych bod˚ u nepotvrdily ˇza´dn´e v´ yznamn´e zmˇeny (Aldorf a Koˇr´ınek, 2010). V roce 1998 probˇehl v j. ˇca´sti Sloupsko-ˇsoˇs˚ uvsk´ ych jeskyn´ı mezi chodbou U stˇr´ıbrn´e ” ˇ sk´aly“ a Cernou propast´ı“ geofyzik´aln´ı pr˚ uzkum pro raˇzbu ˇstoly (Dost´al et al., 1998). ” Byla pouˇzita metoda dip´olov´eho elektromagnetick´eho sondov´ani, velmi dlouh´ ych vln, vertik´aln´ı elektrick´e sondov´an´ı a georadar. Hlavn´ım u ´kolem geofyzik´aln´ı prospekce na povrchu i v podzem´ı bylo zjiˇstˇen´ı smˇer˚ u, resp. intenzity poruˇsen´ı a zkrasovˇen´ı v´apenc˚ u v okol´ı projektovan´e ˇstoly a sledov´an´ı mocnost´ı jeskynn´ıch sediment˚ u. Pouˇzit´ı metod bylo stanoveno pro z´ısk´an´ı podklad˚ u k realizaci pˇredvrt˚ u, jejich ekonomick´emu zefektivnˇen´ı a zjiˇstˇen´ı fyzik´aln´ıch vlastnost´ı v´apenc˚ u, kter´e doposud v Moravsk´em krasu nebyly z tohoto hlediska systematicky zkoum´any. Podobnˇe jako v pˇr´ıpadˇe geofyzik´aln´ıho pr˚ uzkumu na lokalitˇe Nov´a Rasovna (Paseka et al., 2003) byly vymezeny 4 typy v´apence v z´avislosti na intenzitˇe tektonick´eho postiˇzen´ı a zkrasovˇen´ı (silnˇe zkrasovˇel´ y s mˇern´ ym odporem 200–250 Ωm, zkrasovˇel´ y a rozpukan´ y 300–700 Ωm, nezkrasovˇel´ y a rozpukan´ y 800–2000 Ωm, slabˇe rozpukan´ y aˇz pevn´ y ≥2500 Ωm). Cenn´ ym v´ ystupem byla mapa projektovan´e ˇstoly se zakreslen´ ymi pr˚ ubˇehy poruchov´ ych z´on a staniˇcen´ımi. Byl urˇcen jejich pˇrevaˇzuj´ıc´ı smˇer SSV–JJZ smˇer a u ´klony pˇrev´aˇznˇe zsz. a sz., m´enˇe vjv. a jv. Z´avˇerem byly doporuˇceny pˇredvrty a pr˚ ubˇeˇzn´a dokumentace ˇceleb. Tato dokumentace vˇsak bohuˇzel nebyla k dispozici (Kak´aˇc, u ´stn´ı sdˇelen´ı).
Literatura Aldorf, J., Koˇr´ınek, R. (2010): Geotechnick´e posouzen´ı skaln´ıch stˇen ve vstupn´ıch are´alech Sloupsko-ˇsoˇs˚ uvsk´ ych jeskyn´ı, jeskynˇe K˚ ulna, Punkevn´ıch jeskyn´ı, Kateˇrinsk´e jeskynˇe a stability stropu v Kateˇrinsk´e jeskyni. — MS, posudek. Ostrava. Dost´al, P., Haˇsek, V., Tomeˇsek, J. (1998): Geofyzik´aln´ı pr˚ uzkum na akci Sloupskoˇ a Geodrill s.r.o. Brno. ˇsoˇs˚ uvsk´e jeskynˇe - ˇstola. — MS, Archeologick´ yu ´stav AV CR Gerˇsl, M., Kouteck´ y, B. (2005): Revize kleneb v propasti Macocha – NPR V´ yvˇery Punkvy - Punkevn´ı jeskynˇe. — MS, revizn´ı zpr´ava, I. etapa. Brno. Gerˇsl, M., Kouteck´ y, B. (2006): Revize kleneb v propasti Macocha – NPR V´ yvˇery Punkvy - Punkevn´ı jeskynˇe. — MS, revizn´ı zpr´ava, II. etapa. Brno. Gerˇsl, M., Kouteck´ y, B. (2010): Revize Pekeln´eho j´ıcnu v propasti Macocha – NPR V´ yvˇery Punkvy - Punkevn´ı jeskynˇe. — MS, revizn´ı zpr´ava, II. etapa. Brno. Hanzl, V. (2006): Posuny skaln´ıch blok˚ u v propad´an´ı B´ıl´e vody. — Speleof´orum, 25, 76–77. Praha. Kettner, R. (1970): Geologick´ y a geomorfologick´ y v´ yvoj Moravsk´eho krasu a jeho okol´ı. — In: K. Absolon: Moravsk´ y kras II, 261–284. Academia. Praha. Kouteck´ y, B. (2005): Znaleck´ y posudek o stavu skaln´ıch stˇen v oblasti Pekeln´eho j´ıcnu a Pasovsk´eho jeskynˇe v propasti Macocha. — MS, posudek. Brno. Kouteck´ y, B. (2008): Znaleck´ y posudek o stavu skaln´ıch stˇen nad vchody do Punkevn´ıch jeskyn´ı, Sloupsko-ˇsoˇs˚ uvsk´ ych jeskyn´ı a Kateˇrinsk´e jeskynˇe. — MS, posudek. Brno. Kouteck´ y, B. (2009): Znaleck´ y posudek o stavu skaln´ıch stˇen nad vchody do Punkevn´ıch jeskyn´ı, Sloupsko-ˇsoˇs˚ uvsk´ ych jeskyn´ı a Kateˇrinsk´e jeskynˇe. — MS, posudek. Brno. Kouteck´ y, B. (2010a): Znaleck´ y posudek o stavu Pekeln´eho j´ıcnu v propasti Macocha po p´adu velk´eho objemu horniny. — MS, posudek. Brno. Kouteck´ y, B. (2010b): Znaleck´ y posudek o stavu skaln´ıch stˇen nad vchody do Punkevn´ıch jeskyn´ı, Sloupsko-ˇsoˇs˚ uvsk´ ych jeskyn´ı, jeskynˇe K˚ ulny a Kateˇrinsk´e jeskynˇe a stabilitˇe strom˚ u ve vstupn´ıch are´alech tˇechto jeskyn´ı — MS, posudek. Brno. Kouteck´ y, B. (2011): Znaleck´ y posudek o stavu skaln´ıch stˇen nad vchody do Punkevn´ıch jeskyn´ı, Sloupsko-ˇsoˇs˚ uvsk´ ych jeskyn´ı, jeskynˇe K˚ ulny a Kateˇrinsk´e jeskynˇe a stabilitˇe strom˚ u ve vstupn´ıch are´alech tˇechto jeskyn´ı — MS, posudek. Brno.
6
LITERATURA
7
ˇ ˇ ab, T., Jank˚ Paseka, A., Samal´ ıkov´a, M., Hor´ak, V., Hanzl, V., Posp´ıˇsil, P., Sv´ u, H., Kov´aˇrov´a, M. (2003): Z´avˇereˇcn´a zpr´ava o inˇzen´ yrskogeologick´em pr˚ uzkumu silnice III. tˇr´ıdy v prostoru Holˇstejna-Nov´e Rasovny nad propad´an´ım potoka B´ıl´a voda. — ´ MS, Ustav geotechniky, Fakulta stavebn´ı, Vysok´e uˇcen´ı technick´e. Brno. ˇ Paseka, A., Samal´ ıkov´a, M., Hanzl, V. (2006): Holˇstejn-Nov´a Rasovna: Historie, v´ yvoj ´ a souˇcasn´ y stav skaln´ı stˇeny nad propad´an´ım potoka B´ıl´a voda. — MS, Ustav geotechniky, Fakulta stavebn´ı, Vysok´e uˇcen´ı technick´e. Brno. ˇ Paseka, A., Samal´ ıkov´a, M., Hanzl, V. (2009): Stabilita u ´zem´ı v okol´ı ponoru B´ıl´e vody v Moravsk´em krasu. — CERM, 44p. Brno. Pavl´ık, J. (1997): Geotechnick´e posouzen´ı stability skaln´ıch stˇen vstupn´ı prostory Kateˇrinsk´e jeskynˇe v Moravsk´em krasu. — Geotechnika, 0, 7–10. Praha. P´ıcha, B. (2003): Geofyzik´aln´ı mˇeˇren´ı pro u ´ˇcely inˇzen´ yrsko-geologick´eho a geotechnick´eho pr˚ uzkumu silnice III. tˇr´ıdy v okol´ı Nov´e Rasovny. Obec Holˇstejn. Souhrnn´a zpr´ava. — MS, GF Instruments, s.r.o. Brno.
