Masarykova univerzita v Brně Lékařská fakulta Ústav sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví Komenského náměstí 2, Brno DISERTAČNÍ PRÁCE

Masarykova univerzita v Brně Lékařská fakulta Ústav sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví Komenského náměstí 2, 662 43 Brno

DISERTAČNÍ PRÁCE

Kpt. MUDr. Martina Pokorná

Brno 2009

Masarykova univerzita v Brně Lékařská fakulta Ústav sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví Komenského náměstí 2, 662 43 Brno

„Odborná příprava vojenských profesionálů na činnost v krizi a ve válce z oblasti vojenského zdravotnictví“

DISERTAČNÍ PRÁCE

Zpracovala: kpt. MUDr. Martina Pokorná

Vedoucí práce: plk. MUDr. Vojtěch Humlíček, Ph.D.

Brno 2009

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem disertační práci vypracovala samostatně a všechny použité prameny jsem uvedla v seznamu literatury.

Kpt. MUDr. Martina Pokorná

V Praze 30. října 2009

3

Poděkování:

Touto cestou bych ráda poděkovala plk. MUDr. Vojtěchu Humlíčkovi, Ph.D., vedoucímu práce, za poskytnuté konzultace a odborné vedení při vypracování mé disertační práce a podporu v průběhu celého doktorského studia. Zároveň bych chtěla tímto poděkovat a vyjádřit úctu památce mého původního školitele plk. prof. MUDr. Albína Žáka, CSc., který se stal mým vzorem vojenského lékaře – organizátora a pedagoga zároveň.

Kpt. MUDr. Martina Pokorná

V Praze 30. října 2009

4

Klíčová slova

1.

ACT Directive Number 75-2/T

2. Armáda České republiky – AČR 3. Battlefield Advanced Resuscitation Techniques and Skills – BARTS 4. Battlefield Advanced Trauma Life Support – BATLS 5. Combat Life Saver Course – CLS course 6. Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany – FVZ UO 7. North Atlantic Treaty Organisation – NATO 8. Peace Support Operations – PSOs 9. Polní nemocnice 10. Role of Medical Support – ROLE – úroveň zdravotnického zabezpečení 11. Směrnice Velitelství spojeneckých sil v Evropě AD 85-8 12. STANdardization AGreement - STANAG – označení pro Standardizační dohodu, která stanovuje směrnice, termíny a podmínky pro běžné vojenské nebo technické postupy a vybavení mezi členy zemí Severoatlantické aliance 13. Studijní obor vojenské všeobecné lékařství 14. Training and Education for Peace Support Operations – TEPSO 15. Triage – Třídění 16. Výcvik vojenských zdravotnických profesionálů 17. Vzdělávání vojenských zdravotnických profesionálů 18. Zahraniční mise AČR 19. Zdrav-1-1 20. Zdravotnická příprava 21. Zdravotnická služba AČR

5

OBSAH: ÚVOD ......................................................................................................................................... 9 ZDROJE, CÍLE A OMEZENÍ DISERTAČNÍ PRÁCE ........................................................ 13 METODY VĚDECKÉ PRÁCE ............................................................................................... 14 1. HISTORICKÉ POZNÁMKY .............................................................................................. 15 1.1 Historie poskytování pomoci na bojištích a zrod vojenského zdravotnictví .............. 15 1.2 Historie a současnost českého vojenského zdravotnického školství ........................... 21 1.3 Zahraniční mise a AČR .................................................................................................. 25 ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ...................................................................................... 27 2. ZVLÁŠTNOSTI VOJENSKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ .................................................... 27 2.1 Odborné zásady vojenské zdravotnické péče ............................................................... 28 2.1.1 Soulad s mezinárodním humanitárním právem ...................................................... 29 2.1.2 Léčebně-odsunový systém ..................................................................................... 29 2.1.3 Standardy úrovně poskytované zdravotnické péče ................................................ 30 2.1.3.1 Zdravotnická příprava ............................................................................... 30 2.1.4 Léčebně-preventivní činnost .................................................................................. 31 2.1.5 Neodkladnost zdravotnické pomoci, záchrana života a končetin .......................... 31 2.1.6 Návaznost péče ....................................................................................................... 32 2.1.7 Třídění raněných – maximální prospěch pro co největší počet ztrát ...................... 34 2.1.8 Charakter zdravotnických informací ...................................................................... 36 2.2 Principy zdravotnického zabezpečení v operacích ....................................................... 37 2.2.1 Korelace zdravotnického zabezpečení s velikostí vojsk ........................................ 37 2.2.2 Připravenost ............................................................................................................ 37 2.2.3 Mobilita .................................................................................................................. 38 2.2.4 Zdravotnického zásobování .................................................................................... 38 2.2.5 Komunikace ........................................................................................................... 39 3. ÚLOHA VOJENSKÉHO ZDRAVOTNICKÉHO ŠKOLSTVÍ V SOUČASNÉ AČR ... 40 3.1 Profil absolventa studijního oboru vojenského všeobecného lékařství ...................... 44 3.2 Výběr personálu do AČR ............................................................................................... 49 3.2.1 Lékařské vyšetření zdravotní způsobilosti ve vojenské nemocnici ...................... 50 6

3.2.2 Šetření fyzické zdatnosti ........................................................................................ 50 3.2.3 Psychologické vyšetření ......................................................................................... 52 3.2.4 Zvláštnosti rekrutace zdravotnických profesionálů ................................................ 53 4. ČESKÉ LEGISLATIVNÍ NORMY V SYSTÉMU VZDĚLÁVÁNÍ ................................ 54 5. SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ UMOŽŇUJÍCÍ PROFESIONÁLNÍ ROZVOJ VOJÁKA – PŘÍSLUŠNÍKA VOJENSKÉ ZDRAVOTNICKÉ SLUŽBY AČR ................. 55 5.1 Prezenční studium ve vojenskoodborné a vojenskomedicínské části akreditovaného magisterského studijního programu, oboru všeobecné lékařství .............................. 56 5.2 Prezenční studium v akreditovaném magisterském studijním programu, oboru vojenské všeobecné lékařství ......................................................................................... 56 5.3. Kariérové kurzy .............................................................................................................. 64 5.4. BATLS/BARTS/CLS ..................................................................................................... 64 5.4.1. Výuka BATLS/BARTS OS SR ............................................................................. 68 5.5 Medicína katastrof .......................................................................................................... 69 5.6 Jazyková příprava ........................................................................................................... 69 5.7 Vojenskoodborná příprava příslušníků zdravotnické služby před nástupem do zahraniční mise .......................................................................................................... 70 6. VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCVIK A VZDĚLÁVACÍ INSTITUCE V NATO ............................ 71 6.1 Vzdělávací instituce NATO ............................................................................................ 72 6.2 Mír podporující operace – Peace Support Operations (PSOs) ................................... 73 6.2.1 Mise NATO a TEPSO ............................................................................................. 74 6.3 Směrnice NATO ACT Directive Number 75-2/T (Medical Joint Functional Area Training Guide ...................................................................................................... 75 6.3.1 Joint Medical Planning (Společné zdravotnické plánování) ................................... 76 6.3.2 Senior Medical Staff Officers (kurz pro vyšší důstojníky zdravotnické služby) .... 76 6.3.3 Major Incident Medical Management (Zdravotnické řízení při hromadných neštěstích) ............................................................................................................... 76 6.3.4 Medical Inteligence (Zdravotnické zpravodajství) ................................................. 76 7. PŘEHLED DOSTUPNÝCH NOREM STANAG A SPOJENECKÝCH PUBLIKACÍ . 77 8. ODBORNÉ SPOLEČNOSTI A KONFERENCE .............................................................. 78

7

VÝSLEDKY A DISKUSE ........................................................................................................ 79 PŘÍNOS DISERTAČNÍ PRÁCE ............................................................................................. 87 ZÁVĚR ....................................................................................................................................... 88 ANOTACE ................................................................................................................................. 91 ANOTATION ............................................................................................................................ 92 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ...................................................................................... 93 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ......................................................................................... 96 SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ A TABULEK ...................................................................... 105 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................... 107 PŘÍLOHY .................................................................................................................................. 108

8

ÚVOD Téma „Odborná příprava vojenských profesionálů na činnost v krizi a ve válce z oblasti vojenského zdravotnictví“ jsem si vybrala na základě osobních zkušeností z mého působení v oblasti teoretické a praktické přípravy vojenských zdravotnických profesionálů na katedře všeobecného lékařství a urgentní medicíny na Fakultě vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové v letech 2002 až 2008. Takto získané zkušenosti jsem měla možnost osobně uplatnit v roli praktického lékaře a lékaře izolátoru v 11. polní nemocnici v Afghánistánu, v 7. polní nemocnici v Iráku a v roli vojenského pozorovatele – lékaře mise OSN UNMIL v Libérii. Práce je zaměřena na zhodnocení kvanta znalostí a pedagogické zátěže studentů oboru Vojenské všeobecné lékařství na FVZ UO vůči jejich civilním kolegům na LF UK v Hradci Králové. Zároveň budou zpracovány podklady pro optimalizaci přípravy vojenských zdravotnických profesionálů po vstupu naší země do struktur Severoatlantické aliance. Disertační práce přináší přehled vybraných důležitých poznatků, teorií a otázek, které se aktivně dotýkají specifik přípravy vojenského zdravotnického profesionála a jsou aktuálně předmětem odborných diskuzí na konferencích příslušníků vojenské zdravotnické služby. Nejde v ní jen o výčet rozdílů v pregraduální přípravě mezi studentem vojenského všeobecného lékařství a civilním absolventem studijního oboru všeobecné lékařství na lékařské fakultě, o výčet vzdělávacích aktivit, ale záměrem této práce je přinést ucelený algoritmus požadavků a úkolů kladených na vojenského zdravotnického profesionála. Takto získaný náhled má význam v plánování výukových aktivit spojených se specifickou činností vojenského lékaře – důstojníka. Příprava příslušníka vojenské zdravotnické služby – vojenského všeobecného lékaře je dlouhodobým procesem, ve kterém pouhá současná aktivace – rekrutace lékaře z civilních řad, nemůže být plnohodnotnou záměnou. Vypovídá také o hodnotách, které daná společnost uznává a které si vybrala za základní principy při řízení a fungování svých ozbrojených složek. Armáda České republiky od porevolučních let 1989 až do současné doby prochází velkým množstvím reorganizačních změn nejen v otázce redislokace posádek, personálních změn, ale také změn v materiálním vybavení a v systému přípravy vojenských profesionálů. Důležitými momenty v přeměně Armády České republiky bylo přijetí České republiky za člena Severoatlantické aliance v roce 1999 a zrušení vojenské základní služby v roce 2004. Tyto transformační změny měly za cíl vytvoření moderní a mobilní armády. Severoatlantická aliance (NATO) byla založena 4. dubna 1949 ve Washingtonu na základě Severoatlantické smlouvy, kterou podepsalo 12 nezávislých států. Smlouva zaručovala všem

9

zúčastněným státům pomoc v případě napadení. Česká republika vstoupila do Severoatlantické aliance společně s Maďarskem a Polskem 12. března 1999. V současnosti má Aliance 28 členů (1. dubna 2009). (112) Severoatlantická smlouva vychází z Charty OSN, kde strany této smlouvy potvrzují svoji víru v cíle a zásady Charty OSN a svoji touhu žít v míru se všemi národy a všemi vládami. Klíčový je článek 5, podle kterého jsou všichni členové NATO zavázáni k vzájemné ochraně, což znamená, že smluvní strany považují ozbrojený útok proti jedné nebo několika z nich za útok proti všem a zavazují se v takovém případě přispět na pomoc napadeným členům. (48) V souvislosti s politickým vývojem v Evropě se postupně měnila i bezpečnostní strategie NATO. V dobách studené války se NATO soustředilo na zlepšování a udržování společné obrany a na překonání sporných bodů rozdělujících Evropu. Dnes se zaměřuje na vytváření stability v Evropě na základě společného řízení a zajišťování míru. Aliance také změnila svoje politické a vojenské složení tak, aby je bylo možné využít při řešení krizových i mírových úkolů ve spolupráci se státy, které nejsou členy NATO, a také s dalšími mezinárodními organizacemi. (90) V současné době je výrazná humanitární role naší vojenské zdravotnické služby a absolventů FVZ UO v ohniscích konfliktů ve světě. V roce 1991 se VLA JEP (nyní FVZ UO) výrazně podílela na vytvoření zdravotnické části československé jednotky vyslané do Perského zálivu. V letech 1994–2009 pravidelně působili vojenští zdravotníci v mírových misích na území bývalé Jugoslávie. (10) Příslušníci vojenské zdravotnické služby jsou vysíláni jako součást jednotek NATO a OSN v zahraničních misích na Balkáně, v Afghánistánu, v Iráku a na africkém kontinentě. Současně se Armáda České republiky zapojuje i do řešení civilních katastrof (záplavy, teroristické útoky), kdy je plnohodnotnou součástí integrovaného záchranného systému v dalším pořadí nasazení. (95) Vojenský lékař musí být připraven zvládnout specifické problémy vojenského zdravotnictví odlišné od civilního, a to v míru, při katastrofách, humanitární pomoci i za války. Předpokladem k tomu jsou znalosti, dovednosti a návyky v oborech, které se na civilních lékařských fakultách nevyučují. V současné době se zdravotnictví stalo vysoce specializovaným a technickým oborem, a tím spíše vojenské zdravotnictví. Rozšířilo se od oblastí čistě klinických do oblastí, jakými jsou preventivní medicína, zdravotnické zpravodajství, epidemiologická surveillance a regulace odsunu pacientů. I v armádních strukturách NATO došlo ke změnám. Méně států NATO je závislých na branné povinnosti a jednotliví vojáci se mnohem více specializují. Ozbrojené síly se redukují takovým způsobem, kdy méně lidí vytváří více bojové síly, čímž dochází k větší ztrátě bojeschopnosti, jestliže se jedinec stane neschopným výkonu služby. Pro profesionální armádu je stále obtížnější rekrutovat a udržovat zdravotnické profesionály a financovat drahé zdravotnické přístroje ze 10

sníženého rozpočtu. To vede k tomu, že často ani není možné pokrýt všechny požadované zdravotnické schopnosti v rámci jednoho státu. Proto se stávají možnosti mnohonárodního zdravotnického zabezpečení stále potřebnějšími. Vyžadují však komplexnější koordinaci na jednotlivých velitelských stupních, a to především po změně systému plánování z období studené války na současné strategické a operační plánování. (23) Síly NATO dnes čelí hrozbě asymetrického konfliktu a terorismu, kdy je riziko útoku zaměřeno spíše na civilní obyvatelstvo než pouze na ozbrojené síly. (98) I když je v mnoha zemích ochrana obyvatelstva odpovědností především civilních institucí, stále častěji jsou některé prvky vojenského zdravotnictví žádány o pomoc. Vojenské zdravotnictví disponuje jedinečnými schopnostmi zejména v oblasti ochrany před zbraněmi hromadného ničení, třídění, diagnostiky a péče o hromadné ztráty. České vojenské zdravotnické školství se zaměřuje na přípravu všech profesí ve vojenské zdravotnické službě od proškolení všech příslušníků jednotek odjíždějících k plnění úkolů v zahraničních misích v rozšířené první pomoci v poli přes přípravu combat mediků v CLS kurzech, přípravu vojenských lékařů, stomatologů, farmaceutů, bakalářů zdravotnického managementu a resortní přípravu středních vojenských zdravotnických pracovníků a specialistů pro AČR a jiné resorty. Dalším úkolem vojenského zdravotnického školství je zabezpečení akademických, štábních a účelových kurzů, specializační přípravy a systému celoživotního vzdělávání příslušníků vojenské zdravotnické služby. Z důvodu velkého rozsahu daného tématu „Odborná příprava vojenských profesionálů na činnost v krizi a ve válce z oblasti vojenského zdravotnictví“ se zaměřím zejména na přípravu lékařů všeobecného směru a o některých z dalších odborností se zmíním pouze okrajově. V této práci používám anglické názvosloví, jelikož jedním z požadavků na vojenské profesionály je i absolvování kurzů anglického jazyka – jazyková zkouška STANAG 6001 (úroveň 0–5), kde se hodnotí poslech s porozuměním, ústní projev, čtení s porozuměním a písemný projev. Tato jazyková zkouška testuje jazykové schopnosti zaměstnanců ve strukturách organizace NATO a AČR. STANAG je zkratka NATO pro dohodu standardizace. STANAG je publikován v angličtině a francouzštině, dvou oficiálních jazycích NATO, a v němčině. STANAG schvaluje každý členský stát NATO, přičemž jeho podobu a pravidla musí sladit se svým vlastním systémem. Důvodem je sloučení běžné operativní a administrativní procedury a logistiky tak, aby jedno národní vojsko dokázalo využít zásoby a technickou podporu vojska jiného národa. (85) Dalším specifickým požadavkem na vojenské zdravotníky je absolvování kurzu Neodkladná péče v poli – Battlefield Advanced Trauma Life Support (BATLS) pro lékaře a Neodkladná péče 11

v poli, včetně rozšířených resuscitačních technik a dovedností – Battlefield Advanced Resuscitation Techniques and Skills (BARTS) pro nelékařský zdravotnický personál, o kterém se podrobně zmíním v teoretické části práce v kapitole „Příprava vojenských zdra-votnických profesí, včetně kurzů BATLS, BARTS a CLS“. V úvodní části nezapomínám ani na krátký pohled do historie poskytování pomoci na bojištích od samého počátku existence lidstva, jelikož jen pohledem do minulosti lze například chápat současnou organizaci vojenské zdravotnické služby. Dějiny poskytování pomoci raněným a nemocným jsou svědectvím úrovně své doby a vlivů, kterými na sebe jednotlivé národy působily. Neopomenu ani historii a současnost českého vojenského zdravotnického školství a jeho výhradní instituci, která připravuje vojenské zdravotnické profesionály, Fakultu vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové.

12

ZDROJE, CÍLE A OMEZENÍ DISERTAČNÍ PRÁCE Zdroje disertační práce Při zpracování práce bylo využito zejména právních norem, metodických postupů a učebních programů dotýkajících se řešené oblasti, a to dostupné jak v ČR, tak i v zahraničí. Právní normy byly různé právní intenzity, počínaje mezinárodními smlouvami, mezinárodními doporučeními platnými v členských státech NATO až po zákony, vyhlášky a interní normativní akty platné v ČR. Dalšími stěžejními zdroji byla literatura odborná, včetně platných standardů a dalších závazných předpisů, i informace nebo postřehy z praktických zkušeností. Vzhledem k malému rozšíření problematiky v AČR byla část z literatury v podobě zahraničních zdrojů. Neméně významným zdrojem informací byla i spolupráce s odborníky a institucemi, kterých se řešení daného tématu dotýká, zejména FVZ UO v Hradci Králové, dále UO v Brně, LF UK v Hradci Králové, oddělení pro výběr personálu při Krajském vojenském velitelství v Hradci Králové, nemocniční základna v Hradci Králové aj.

Cíle disertační práce Cílem práce jsou: 1. Porovnání kvanta potřebných znalostí a pedagogické zátěže u studentů pregraduálního studia oboru Vojenské všeobecné lékařství na FVZ UO a všeobecného lékařství na LF UK. 2. Charakterizovat algoritmus získávání specifických vojenskoodborných a vojenskomedicínských znalostí a dovedností u vojenského zdravotnického profesionála. 3. Zpracování podkladů pro optimalizaci přípravy vojenských profesionálů po vstupu do NATO.

Omezení disertační práce Zpracování disertační práce ovlivnily následující omezující podmínky: 1. V rámci analýzy studijního plánu na lékařské fakultě v oboru všeobecné lékařství byla provedena analýza jedné lékařské fakulty v ČR – Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové, která je jako jediná civilní vzdělávací instituce určená pro pregraduální přípravu vojenských lékařů. 2. V rámci analýzy studijních plánů FVZ UO a LF UK v Hradci Králové se vycházelo pouze z dat akademického roku 2007–2008.

13

METODY VĚDECKÉ PRÁCE Při řešení disertační práce bylo využito základních vědeckých logických metod, zejména analýzy, syntézy, indukce a dedukce. Pro zkoumání dané problematiky byl zvolen normativní přístup ke zkoumání systému, který vychází z podrobné analýzy a popisu skutečnosti a získaných poznatků, formuluje problém a vytváří hypotézu k následnému ověření souladu skutečnosti s předpovědí a ověření logické správnosti předchozích kroků a navrhuje teoretické postupy. Hlavní metodou tohoto přístupu je již zmiňovaná analýza a syntéza jak minulosti, tak i současnosti a následná predikce. Analyzované dokumenty jsou charakteru právních norem, metodických doporučení a plánů řešících tuto oblast jak v České republice, tak i na mezinárodní úrovni Severoatlantické aliance. Při sběru dat nemohlo být využito klasických technik sběru dat, jakými jsou přímé či nepřímé pozorování, strukturovaný rozhovor, dotazník či experiment. Důvodem jsou neustálé právní změny v systému a rozdílné řešení problému v závislosti na podmínkách a tím nemožnost dlouhodobého pozorování a srovnávání.

14

1. HISTORICKÉ POZNÁMKY 1.1 Historie poskytování pomoci na bojištích a zrod vojenského zdravotnictví Problematiku poskytování pomoci na bojištích a zrod vojenského zdravotnictví je třeba sledovat s vývojem zdravotnické péče na straně jedné a s vývojem vojenství na straně druhé. Válečné umění a řemeslo bylo obrazem doby, stejně jako i umění lékařské a léčitelské. Tato problematika je velice rozsáhlá a provází lidstvo od počátku jeho existence. Léčení ran a nemocí v době míru a v dobách válečných se vyvíjelo v podstatě od pravěku. Pomoc bojovníkům byla poskytována formou svépomoci nebo formou vzájemné pomoci od spolubojovníků. Ve starověké Indii mělo na rozvoj medicíny vliv bráhmanské náboženství, které na přelomu 3. a 4. tisíciletí př. n. l. rozdělilo lidi na čtyři kasty, z nichž každá pak jinak chápala otázky výživy, hygieny prostředí a osobní hygieny. Přesto jejich lékařství mělo rozsáhlé poznatky v oblasti anatomie, chirurgie, patologie a farmakologie. Zvlášť význačný byl pak přínos vojenského lékařství, především v chirurgickém odstraňování střel, a to i za použití magnetu, stavění krvácení, nejčastěji vypalováním, obvazování ran a využití účinku chladu na ránu. Zlomeniny kostí byly ošetřovány imobilizací pomocí bambusových dlah a extenzemi. Na bitevním poli byla určena místa pro shromažďování raněných, kde se provádělo ošetření ran a stavění krvácení. (5) Vynikající úroveň mělo lékařství starověkého Egypta, kde docházelo k prolínání dvou základních směrů – empirického a magicko-náboženského. O vědomostech tehdejší medicíny vypovídají dochované papyry. Egypťané měli dobré znalosti anatomie, zvláště břicha a hrudníku (umění balzamování), měli vyspělou chirurgii, gynekologii a oční lékařství. Ke stavění krvácení používali vedle obyčejného nože také kauter a na zhojených frakturách u kostí nalezených mumií se můžeme přesvědčit o schopnosti v ošetřování zlomenin. Lékaři byli rozděleni podle původu a působnosti do několika kategorií: volně praktikující, kněží při chrámech, městští lékaři, lékaři dělníků na stavbách a teprve z pozdějších řeckých zpráv vyplývá, že v Egyptě existovali i vojenští lékaři a vojenské lazarety. Také na nalezených soškách a reliéfech váz můžeme vidět ošetřování bojovníků. (5) Tradice dějin evropského lékařství vychází z dějin medicíny antického Řecka a Říma. Lékařství starověkého Řecka položilo základy medicínského myšlení mnoha budoucích směrů světového lékařství, také upevnilo zdravotnické povolání ve společenské hierarchii, včetně etických rozměrů dopadů této činnosti a vytvoření bohaté terminologie pro světové lékařství. (5) Ve svém nejstarším období bylo řecké lékařství pod výrazným vlivem mytologie, vznikla představa boha-lékaře Asklépia, byla zakládána léčebná centra – Asklepicia s ambulantní i lůžko15

vou částí, při těchto zařízeních vznikala školicí centra a objevují se i soukromé nemocnice – iatrea. Od 6. století př. n. l. ovlivňují řecké lékařství filozofické proudy. Nejvýraznější postavou lékařství řecké antické kultury byl Hippokratés (460–377 př. n. l.). (6) Hippokratova přísaha je prvním etickým kodexem vymezujícím poslání lékařského stavu. (36) Se jménem Hippokrata je spojován výrok: „Ten, kdo chce provozovat chirurgii, měl by jít do války.“ (5) Doprovázení řeckých vojsk lékaři nám dokládají starověké eposy. Nejstarší zprávy o chirurgii řecké, kterou nám přibližují eposy Ilias a Odyssea, neukazují na příliš vysoký stupeň vzdělanosti a dovednosti polních chirurgů. (37) Lékaři byli na bojiště nejprve najímáni, později se stali příslušníky armád. Poskytování pomoci probíhalo opět formou svépomoci či vzájemné pomoci a každý Athéňan podstoupil při vojenském výcviku instruktáž o první pomoci při zranění. Vážně ranění byli odsunováni do vymezeného prostoru, zde lékaři poskytovali pomoc, byly odstraňovány střely, rány vymývány a převazovány. Následoval odsun na vlastní území (bojové vozy, lodě) nebo byli ranění převáženi za přesunujícím se vojskem. Polní léčebná zařízení v této době nebyla organizována a ranění byli rozmisťováni ve městech či při Asklepiových chrámech. Velkým přínosem jsou také dobové zápisy hygienických zásad popisující život vojska v polních podmínkách. (5) Pro rozvoj lékařství byly největším přínosem pitvy. Bohužel, objevy jako prvotní narkóza a podvazování cév upadly na dlouho v zapomnění a znovuobjeveny byly až s medicínou období renesance. Pokročilé lékařství proniklo do Říma ve 2. století př. n. l. Prvními nositeli řecké medicíny byli řečtí otroci, teprve později přicházeli do Říma skuteční lékaři. Největší význam pro vývoj evropské medicíny měl Galénos, původem Řek (130–200), který byl považován za největšího dobového teoretika vycházejícího z učení Hippokratova. Jeho největší objevy se týkaly krevního oběhu a přetrvaly až do 17. století, kdy je popřel hlavní lékař Bartolomějské nemocnice v Londýně William Harvey. Pád říše západořímské roku 476 symbolizuje konec slavného období antické medicíny. Její myšlenky, objevy a závěry na dlouhou dobu ovlivňovaly medicínu. Nové a podstatné změny přináší teprve renesanční období, které hranici výrazně posouvá. (5) Období starého Říma bylo velkým přínosem z hlediska vojenského zdravotnictví. Vytvořením římského císařství došlo ke vzniku stálého římského vojska. Jeho součástí byla organizovaná zdravotnická služba. Pro podmínky boje byla část mužstva z legie vyčleněna k vynášení raněných z bojiště na předem určená místa pomoci. Římské tábory, stálé i polní, mívaly rozvinuto nemocniční zařízení, tzv. valetudinarium, k němuž patřila i lékárna s léčivy. Vojenské zdravotnictví mělo zvláštní jednotku (sanitní jednotka o 10 mužích) pro vynášení raněných a odsun do valetudinarií, praktikována byla zejména u jízdy, jelikož koně byli důležitým odsunovým prostředkem (zvířata jdoucí vedle sebe nebo za sebou). Chirurgie rány byla v tehdejším vojenském zdravotnictví nejčastější, což dalo vznik celé řadě nových chirurgických nástrojů. (5) 16

V této době se ve vojenství používaly chladné zbraně a převažovala poranění ve formě bodných a sečných ran. Menší výskyt zranění byl na částech těla, které byly chráněny speciální výstrojí – takto postupně vznikly kryty hlavy, týlní části, hrudní a břišní oblasti, části končetin. Velmi důležitým prostředkem ochrany byl štít, který sloužil i jako improvizovaná nosítka pro zraněné. Vrcholem ochrany vojáka bylo celotělové brnění, které bylo nejdůmyslněji zpracováno ve 14.–16. století. Likvidaci této přednosti přineslo až použití střelné zbraně, ale některé ochranné prvky s jejich principem zůstaly ve výstroji armád až do dnešní doby. (5) Velmi vyspělá organizace římského vojenského zdravotnictví bohužel zmizela, o středověku se dá říci, že byl velmi výrazným krokem zpět. Ve 12.–14. století byli lékaři na bojišti zřídka, často jen v roli osobních lékařů panovníků či velitelů (zvláště při organizaci křížových výprav). Organizace pomoci na bojišti neexistovala, opět tu byla jen forma svépomoci a vzájemné první pomoci. Vojáci měli u sebe plátno, které sloužilo jako obvaz, v nejlepším případě se jim dostalo pomoci od ranhojičů, kteří doprovázeli nebo sledovali vojsko. Tradiční v této době byla i ošetřovatelská role žen a velkou roli zastávaly také církevní osoby (mniši). Vynášení z boje pravděpodobně organizováno nebylo a větší pomoc přicházela až po ukončení boje a byla dost často závislá na jeho výsledku. Vznikaly také první špitály při církevních klášterech nebo je zakládaly rytířské řády. Špitály však měly spíše funkci útulků. V období křižáckých výprav se rozšířila „obávaná metla středověku“ – infekční onemocnění, a do Evropy byly zavlečeny mor a malomocenství. (1) Velkou nadějí byla přítomnost příslušníků církevních řádů na bojištích, vzhledem k jejich znalostem v péči o raněné. Církevní hodnostáři vyslovovali nesouhlas s touto činností a v 12. století omezili péči o raněné sérií zákazů, zejména v oblasti léčení ran a vnějších chorob těla – chirurgii. Dochází k rozchodu chirurgie s interním lékařstvím a na dlouhá staletí se chirurgická praxe stává živností lázeňských holičů, bradýřů a ranhojičů. Kromě těchto se ještě objevili cestující operatéři, např. kýlořezci, kamenořezci, mastičkáři. Podobně tomu bylo v armádě, lékaře měli vojevůdci, šlechtici a vyšší důstojníci. Chirurgický personál se rekrutoval nejčastěji z cechu holičů a lázeňských. K jejich povinnostem patřila nejen údržba zevnějšku, ale i péče o nemocné a raněné. (5) Zákaz výuky chirurgie a její posunutí do role cechovně prováděného řemesla dorazilo v době, kdy začíná narůstat počet lékařských škol. Od 10. století vznikaly předuniverzitní typy (jihoitalské Salerno, španělské Toledo aj.), postupně se z nich ustavily lékařské fakulty, které sloužily za vzor univerzitám dalších evropských zemí (r. 1178 Oxford, r. 1222 Padova, r. 1231 Cambridge, r. 1257 pařížská Sorbona). Salernská škola měla zejména vliv na válečnou chirurgii křižáckých výprav na východ. Období české univerzitní medicíny začíná po založení Univerzity Karlovy r. 1348. (5) Zásadní změna vojenství nastala s objevem střelného prachu, místem původu je Čína i Arábie, do Evropy se dostal ve 13. století. Nastává postupný vývoj a zdokonalování a jsou 17

konstruovány ruční palné a dělostřelecké zbraně. Zejména husité zanechali v tomto procesu nesmazatelnou stopu. Končí období výhradně chladných zbraní, mění se charakter zranění a také jejich četnost a tím i nároky na způsob a časnost ošetření těchto zranění, např. dílo z r. 1545 – A. Paré „Pojednání o střelných ranách“. (5) Současník Paréův Leonardo Botallo počal z rány odstraňovat projektivní střepiny, cizí tělesa i nekrotické tkáně. (37) Bohužel cenění válečných chirurgů v tomto období nebylo valné a v době Bedřicha Velikého byli ranhojiči trestáni výpraskem, pokud jim raněný zemřel. (37) Od 15. století se začínají objevovat vojenské polní zdravotnické organizace, z roku 1487 pochází zpráva o rozvinutí polní nemocnice, ve které působili lékaři, chirurgové a pomocný personál. V polovině 16. století vojenská organizace přinesla trvalé zařazení jednoho lékaře a jednoho chirurga do štábu pluku. (5) V třicetileté válce (1618–1648) měly polní nemocnice své místo v organizované pomoci na bojištích. Německé vojenské nemocnice měly dvě části – první sledovala bezprostředně bojiště a druhá rozvíjela obě dvě své části (chirurgickou a interní) v nejbližší obci. Nemocnice měla také svoji lékárnu a byla vybavena základním instrumentariem. Podobně byly polní nemocnice rozvíjeny i u švédských vojsk. Na sklonku třicetileté války začíná změna v organizaci evropského vojenství, pluky nejsou rozpouštěny po skončení války, ale zůstávají i v době míru. Začíná vznikat stálé vojsko. S vyšším výskytem střelných zbraní se zvyšovaly i ztráty na bojišti a postupně se objevovala i péče o bývalé vojáky, byla vybudována vojenská invalidovna v pražském Karlíně (v roce 1731 započaly přípravné práce) a následně vznikaly i další zařízení tohoto typu. Iniciátorem péče o invalidní a nemocné vojáky v habsburské monarchii byl hrabě Petr Strozzi. (4) Přínosem k úrovni postavení vojenského zdravotnického personálu bylo snažení císařovny Marie Terezie. Byl vydán rozkaz, že v armádě nesmí pracovat ranhojič, který nebyl přezkoušen na vídeňské lékařské fakultě. Konečné sjednocení medicíny a chirurgie nastalo až od roku 1873, kdy bylo v monarchii zavedeno jednotné medicínské studium a jednotný titul MUDr. pro jeho absolventy. Ve stejné době se započala i celá řada státotvorných reforem a opatření, která jsou spojena s osobou císaře Josefa II. Zejména velkým krokem vpřed byla reforma zdravotnictví a zdravotnického školství. Byly také vymezeny zásady pro budování systému zdravotních ústavů v rakouské monarchii a vznikají samostatné vojenské nemocnice: Praha (r. 1781), Brno (r. 1784), Olomouc (r. 1802), dále se nemocnic dočkaly posádky Terezín, Josefov, Hradec Králové, a to v souvislosti s výstavbou pevnostního systému. (102) Za francouzské revoluce během pouličních bojů P. J. Default (1744–1795) začal jako první upravovat ránu. Jeho žák, Napoleonův chirurg Jean Dominique Larrey (1766–1842), zdokonalil úpravu rány a zavedl pojem „debridement“ rány. Larrey zároveň vypozoroval význam muších 18

larev při čištění rány, čehož se ale začalo využívat až v první polovině 20. století. (37) Larrey se zasadil o vybudování systému polních pohyblivých obvazišť, zvaných též létající ambulance. Hlavním principem bylo co nejvčasnější ošetření (omezení rizika prodlení), lehce ranění zde byli obvázáni, případně těžce ranění hned operováni. Vozy kromě chirurgického a lékárnického personálu mohly pojmout 2–4 raněné. J. D. Larrey se stal rovněž zakladatelem myšlenky třídění raněných na bojišti a úplné schéma třídění raněných je pak připisováno ruskému válečnému chirurgovi Nikolaji Ivanovičovi Pirogovovi (po zkušenostech z krymských válek v letech 1853 až 1856). Pirogov je právem považován za zakladatele moderní válečné chirurgie. Válku nazval „traumatickou epidemií“, zdůrazňoval význam administrativy a organizace poskytované péče na bojišti. Jeho rozhodnutím byly zavedeny na ruské straně ošetřovatelky, první skupina tohoto personálu se rekrutovala z členek Spolku moskevských dam. V britské armádě byla ošetřovatelská služba v polních lazaretech pod vedením Florence Nightingalové zavedena o rok později. (37) První světová válka (1914–1918) znamenala pro vojenskou zdravotnickou službu velké změny. Objevily se nové bojové prostředky – letectvo, tanky, bojové chemické látky (jejich první použití) a neustále se zdokonalovaly pěchotní střelné zbraně a dělostřelectvo. Technický pokrok měl však i svá pozitiva – podstatně se zrychlil odsun raněných, kdy k hustější železniční dopravě přibyla i doprava automobilní (sanitní), objevují se první pokusy o leteckou dopravu raněných. (102) Vývoj medicíny se projevil např. ve zdokonalení zdravotnické techniky, objevuje se polní pohyblivý dezinfektor. Vojáci byli povinně očkováni zejména proti tyfu a choleře. (5) Historicky významnou roli sehrála transsibiřská magistrála při evakuaci československých legií do Vladivostoku. Koncem května 1918, kdy došlo k otevřenému vystoupení československých legií proti bolševikům, začala její zdravotnická služba již působit zcela samostatně a nezávisle na ruské armádě. Po celé délce magistrály byly využívány nemocnice a zdravotnické instituce. Velice dobře se osvědčily sanitární vlaky. Byly využívány především pro evakuaci raněných, ale také přímo pro ošetřování a operace. Na řece Volze disponovali legionáři také nemocničními loděmi. (39) Československou zdravotnickou službu samostatné Československé republiky po roce 1918 řídilo 4. oddělení (zdravotnické) I. odboru Ministerstva národní obrany. Vlastní zdravotní péči vykonávala síť samostatných zdravotnických útvarů a zdravotnický personál ostatních útvarů jednotlivých druhů vojsk a služeb. Výkonnými orgány zdravotnické služby byly zejména vojenské nemocnice, léčebné a lázeňské ústavy, invalidovny a také zdravotnické sklady. (5) Druhou světovou válkou (1939–1945) byl vývoj čs. vojenské zdravotnické služby přerušen a po rozpuštění československé armády hledali lékaři své místo v zahraničním i domácím odboji. Řada vojenských lékařů padla za oběť genocidě. Lékaři prošli československými jednotkami ve Francii, Anglii, na Středním východě, v severní Africe a na východní frontě. 19

V roce 1945 byly předepsané počty vojenské zdravotnické služby naplněny pouze na 40 %, což byl důsledek odmlky v činnosti českých vysokých škol a rovněž i přímých ztrát v zahraničním i domácím odboji. Ani příští roky však nepřinesly výrazné zlepšení, i když byly obnoveny předválečné formy získávání vojenských lékařů. Rok 1945 představoval návrat k organizaci předmnichovské zdravotnické služby, včetně systému poskytování léčebně-preventivní péče. Vojenská zdravotnická služba se v této době potýkala také s velkými problémy v oblasti materiálního zabezpečení. (5) Organizační a dislokační změny uskutečněné po únoru 1948 odpovídaly charakteru a cílům politického převratu. Série organizačních a dislokačních změn pokračovala i v roce 1950. Jejich společným cílem bylo vytvoření podmínek pro sjednocení československé a sovětské armády. Složitá situace byla zejména v oblasti zabezpečení zdravotnické výstroje. Materialisté veškerý materiál roztřídili a inventarizovali po řádném vyzkoušení. Byla snaha zavést výstroj podle sovětského vzoru, ale chyběla potřebná data o náplňovém materiálu a materiálu sovětské výstroje. Přes tyto překážky byly připraveny improvizované soupravy zdravotnického materiálu, ale stále chybělo velké množství zdravotnických automobilů na předepsané tabulkové počty. (5) Služby v armádě v letech 1949–1953 byly rozděleny do čtyř skupin: zabezpečující přímou péči o vojska (proviantní, výstrojní, zdravotnická, veterinární), technické druhy (výzbrojní, technické a dopravní služby letectva), zabezpečující dopravní úkoly (automobilní a služba zásobování PHM) a specifické (justiční, stavební, ubytovací, doplňovací apod.). Součástí zdravotnické služby byly zdravotnické sklady, ze kterých byl od roku 1950 vytvořen Ústřední zdravotnický sklad v Bystřici pod Hostýnem, jenž se stal hlavním zásobovacím místem pro operační stupeň. Ze zbývajících zdravotnických skladů byly vytvořeny okruhové sklady: 1. okruhový sklad Hostivice a 2. okruhový sklad Liptovský Mikuláš. Okruhové sklady měly za úkol zásobovat okruhové vojenské nemocnice, posádkové vojenské nemocnice a zdravotnická zařízení na vojskovém stupni. Dále byly vytvářeny pobočky těchto skladů. Vytvořením skladů se začíná rozvíjet i obor vojenské farmacie. Zdravotnický sklad v Bystřici pod Hostýnem je v provozu do dnešní doby a donedávna fungoval i sklad v Hostivici. (5) Závěr 60. let 20. století přinesl pokus o nové reformy i změny v politickém, hospodářském a ideově kulturním vývoji země. Tento pokus byl však potlačen vstupem armád Varšavské smlouvy na území Československa, což si vyžádalo zejména velké dislokační změny útvarů a řada objektů byla zabrána okupačními vojsky. Další vývoj v zemi byl poznamenán tzv. procesem normalizace, což znamenalo zejména mocenské upevnění SSSR. V armádě došlo k politickým čistkám, řada vojáků byla propuštěna či politicky pronásledována. Organizace zdravotnické služby spadla do podřízenosti Ministerstva národní obrany, velitelství Západního a Východního vojenského okruhu. (5) 20

V roce 1989 nastaly další změny, které s sebou přinesly reorganizaci, která vstoupila v platnost na počátku roku 1992. Zanikly vojenské okruhy a vznikla vojenská velitelství. V roce 1993 došlo k rozdělení České a Slovenské republiky a tím i k rozdělení obou armád a ukončení studia slovenských studentů na VLA JEP v Hradci Králové. Důležitými momenty novodobé historie AČR bylo přijetí České republiky za člena Severoatlantické aliance v roce 1999 a zrušení vojenské základní služby v roce 2004 (52), čímž došlo ke změnám politicko-společenských úkolů na AČR kladených.

1.2 Historie a současnost českého vojenského zdravotnického školství Historické kořeny přípravy českých vojenských zdravotnických profesionálů sahají do 18. století. Tato tradice je srovnatelná s předními evropskými státy. V 18. a 19. století vrcholnou vojenskou vzdělávací institucí v této oblasti byla Vojenská lékařská akademie – Josefinum ve Vídni. Lékařský personál habsburské armády připravovala v letech 1785–1874. Později ji nahradila Vojenskolékařská aplikační škola, kde byl uplatňován jiný model přípravy. V samostatném Československu převzala roli školicího centra vojenských zdravotnických profesionálů Vojenská lékařská škola. Ve specializovaných kurzech pak připravovala vyšší důstojníky zdravotnické služby, velitele léčebných zařízení a odborníky zdravotnické služby pro vyšší stupně velení. Během 2. světové války byly české vysoké školy uzavřeny. V té době vláda Anglie umožnila dokončit studium našim medikům, kteří byli ve 4. a 5. roce studia. Činnost Vojenské lékařské školy byla obnovena v roce 1945. (51)

Obrázek 1: Škola zdravotnictva a lékárnictva důstojníků v záloze, Leamington 1941 (z archívu doc. PhDr. Františka Dohnala, CSc.)

21

V roce 1949 převzala na dobu 3 let její úkol Vojenská lékařská akademie (VLéA) a začala nová etapa ve vývoji čs. vojenského zdravotnického školství spjatého s Hradcem Králové. (50) Organizační podoba školy se při tom nevyhnula výrazným změnám. Svou roli zde hrály společensko-politické proměny ve státě a důvody odborné. Na základě rozkazu prezidenta republiky z 15. srpna 1951, o organizaci vojenských škol, zahájila činnost 26. října 1951 Vojenská lékařská akademie (VLA) a byla začleněna do soustavy čs. vysokých škol a postavena jim na roveň. V roce 1955 jí pak byl přiznán čestný přídomek – Jana Evangelisty Purkyně (VLA-JEvP). Rychlý vznik VLA byl možný jen proto, že vznikla na bázi teoretické a klinické části Lékařské fakulty – pobočky Univerzity Karlovy vytvořené v roce 1945. Bylo to právě díky renomé jejích pracovníků, kteří se v převážné míře stali příslušníky VLA, že se škola v krátké době stala vzdělávacím a vědeckým centrem čs. zdravotnické služby, získala dobrou pověst doma i v zahraničí. (9) Realizaci vymezených úkolů byla přizpůsobena organizační struktura VLA. Tvořilo ji pět základních součástí: •

Velitelství. Běžnou praxí v té době byli sovětští poradci. Působili na určitých stupních velení, vojenské školy nevyjímaje, oficiálně jako orgány pomoci, kontroly a přenášení sovětských zkušeností do našich podmínek. U VLA působili tři, většinou profesoři a plukovníci leningradské Vojenské lékařské akademie (Gončarov, Dolgo-Saburov a Krupko).

•

Fakulty. Základním úkolem I. fakulty byla pregraduální příprava, II. fakulta zajišťovala další výchovu a specializaci jak aktivně sloužících vojenských lékařů a lékárníků, tak záložních důstojníků zdravotnické služby (součástí fakulty byla Škola důstojníků v záloze zdravotnictva).

•

Katedry VLA. Katedry zajišťovaly výukové, vědecké a výzkumné činnosti. VLA měla celkem 40 kateder.

•

Subkatedry v klinické nemocnici. Tvořily ji všechny kliniky a léčebná oddělení VLA a v jejím čele stál náčelník nemocnice (od roku 1954 byla ještě obsazena funkce jeho zástupce pro léčebnou činnost), přímo podřízený veliteli VLA (k 1. lednu 1952 bylo z odboru Ministerstva zdravotnictví převedeno do působnosti MNO 1423 lékařů, sester a ostatního zdravotnického personálu a 243 správních zaměstnanců bývalé fakultní nemocnice).

•

Pomocná zařízení. Mezi pomocná zařízení patřila např. vivária, tiskárna, konstrukční a technické dílny či polygon s parkem zdravotnické techniky a polní zdravotnické výstroje. Patřila sem i akademická knihovna, která se však posléze stala samostatnou složkou. (114)

22

Vojenská lékařská akademie na začátku svého působení úžeji spolupracovala také s civilním sektorem. Podle dohod mezi ministerstvy zdravotnictví a národní obrany z let 1951 a 1952 byla stanovena povinnost VLA plnit v oboru své působnosti také úkoly pro potřebu civilní zdravotnické služby v tehdejším kraji Hradec Králové. Akademie plnila úkoly lůžkové služby KÚNZ a OÚNZ, prováděla ambulantní léčebně-preventivní činnost. Zajišťovala doškolování lékařského a školení středního zdravotnického personálu. Vedla po odborné stránce specializované poradny, které byly součástí klinik, vykonávala odborný dohled nad organizací traumatologické služby v kraji a nad léčebnou poliomyelitidy v Janských Lázních. (51) Základním úkolem VLA však přes rozsáhlé spektrum činnosti zůstávala oblast pregraduální výuky. „V roce 1953 již probíhala podle tzv. jednotného učebního plánu, který měl za cíl vychovat vojenského lékaře základního stupně již během studií na VLA.“ (50) Velký význam VLA nelze upřít v oblasti vědecko-výzkumné práce. Vycházela z jednotných výzkumných plánů, pozornost byla samozřejmě upřena k potřebám vojenského zdravotnictví. Stále větší prostor přitom zabírala oblast zaměřená na podmínky válečného konfliktu za použití zbraní hromadného ničení. „Nelze na tomto místě nejmenovat alespoň takové osobnosti, jakými byli prof. J. Bedrna, genmjr. prof. J. Hybášek, J. Liškutín, J. Lichtenberg, profesoři A. Fingerland, J. Baštecký, J. Hromada, J. Vanýsek, V. Santholzer, J. Vavrda, V. Vrtiš, P. Lukl, V. Dvořák, J. Řehoř, B. Janoušek, J. Blecha, S. Krákora, M. Šercl, později J. Procházka, R. Petr, L. Steinhart, P. Sazama, B. Ticháček, H. Stefan… Úplný výčet by byl dlouhý, zahrnoval by jejich pokračovatele a žáky.“ (51) Další přelom ve struktuře školy nastal v roce 1958. Rozkazem prezidenta republiky číslo 06 z 30. června 1958, o reorganizaci vojenských akademií a škol, byla VLA-JEvP zrušena a nástupním útvarem se stal Vojenský lékařský výzkumný a doškolovací ústav Jana Evangelisty Purkyně (VLVDÚ JEP). Současně byla obnovena i činnost Lékařské fakulty UK v Hradci Králové. VLVDÚ JEP se stal pokračovatelem bývalé akademie, převzal její funkce, avšak se změněnou strukturou. (9) Škola v nové podobě zahrnovala necelou desítku vojenskolékařských a vojenskoodborných kateder. Hlavními se staly výzkumné úkoly a úsek dalšího školení a specializace vojenských lékařů a farmaceutů. Pregraduální příprava budoucích vojenských lékařů byla na základě uzavřených smluv přesunuta zejména na Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové, která byla znovu obnovena. V roce 1976 přibyla Farmaceutická fakulta UK v Hradci Králové a stala se hlavním odborným garantem přípravy budoucích vojenských farmaceutů. Jubileum třicetiletí VLVDÚ JEP bylo spojeno s návratem k názvu Vojenská lékařská akademie JEP. Změna názvu nastala 1. září 1988 na základě rozkazu prezidenta republiky. (50) 23

Nový vývoj školy nastal listopadem 1989. Zásadním způsobem se změnily vojensko-odborné výukové programy pregraduálního, popromočního specializačního a postgraduálního studia, organizační struktura školy, personální zabezpečení, skladba pedagogického sboru, vědeckých a výzkumných pracovníků, poměr počtu vojáků z povolání k počtu občanských zaměstnanců. Vojenská lékařská akademie se začlenila do nové vysokoškolské soustavy a zásadně ji při tom ovlivnily změny v postavení a úloze armády v porevoluční společnosti. S tím souvisí i výrazný vzestup a mnohotvárnost mezinárodních profesionálních kontaktů směřovaných převážně západním směrem. Od roku 1993 (vznik České republiky) představuje škola centrum přípravy vojenských zdravotnických profesionálů Armády České republiky srovnatelné s obdobnou praxí v armádách států NATO. Od roku 1994 je zavedeno bakalářské studium vojenského zdravotnického managementu. Letošním rokem byla do výuky začleněna i příprava v bakalářském oboru zdravotnický záchranář. Do současné doby (do 30. října 2009) škola připravila jen formou pregraduálního studia bezmála 2750 vojenských lékařů, stomatologů, farmaceutů a bakalářů vojenského zdravotnického managementu. V návaznosti na zásadní změny v charakteru, struktuře a počtech AČR byla řešena problematika přípravy jejího personálu. Proces profesionalizace armády dále podnítil reorganizaci vysokého vojenského školství. Dne 1. září 2004 ukončila Vojenská lékařská akademie J. E. Purkyně v Hradci Králové činnost. Ke stejnému datu byl na základě zákona č. 214/2004 Sb., o zřízení Univerzity obrany, ustaven nový vysokoškolský subjekt – Univerzita obrany se sídlem v Brně. Její součástí je i nástupnická podoba VLA JEP – Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany (FVZ UO) v Hradci Králové. (96) V čele Vojenské lékařské akademie a Vojenského lékařského výzkumného a doškolovacího ústavu Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové stáli: •

VLA (1951–1958) o brig. gen. MUDr. Osvald VYMĚTAL o genmjr. MUDr. Josef KRČÁL

•

VLVDÚ JEP (1958–1988) o genmjr. MUDr. Josef KRČÁL o plk. prof. MUDr. Zdeněk FINK, DrSc. o genmjr. prof. MUDr. Jaroslav VAŇÁSEK, CSc. o plk. prof. MUDr. Pavel KUNA, DrSc. 24

•

VLA JEP (1988–2004) o plk. prof. MUDr. Pavel KUNA, DrSc. o plk. prof. MUDr. Josef FUSEK, DrSc. o plk. doc. MUDr. Svatopluk BÝMA, CSc. o plk. doc. MUDr. Roman PRYMULA, CSc., Ph.D.

•

FVZ UO (2004 až říjen 2009) o plk. prof. MUDr. Roman PRYMULA, CSc., Ph.D. (51)

•

FVZ UO (říjen 2009) o pplk. doc. Roman CHLÍBEK, Ph.D.

1.3 Zahraniční mise a AČR Vstupem do Severoatlantické aliance převzala Česká republika také závazek spolupůsobit v zahraničních misích pod vlajkou NATO a od přijetí ČR do Evropské unie se Armáda České republiky účastní jejích zahraničních misí. Díky zkušenostem z předcházejících let, kdy jsme se zapojili do programu Partnerství pro mír (PfP) a vedli si úspěšně především v zemích bývalé Jugoslávie, zvládá naše republika velmi dobře nasazení českých vojáků i v jiných částech světa. (45) Do povědomí široké veřejnosti vstoupila naše účast v zahraničních misích v dalekém Afghánistánu i působení českého kontingentu v Iráku a Kuvajtu. (49) Armáda České republiky se účastní také humanitárních misí mezinárodního společenství. Nemalou roli sehrávají naši pozorovatelé v mnohdy exotických místech naší planety po vlajkou OSN a OBSE. (příloha 1) Bojové ostruhy získávali lékaři a sestry již ve válce v Perském zálivu, další zkušenosti mají z misí UNPROFOR a SFOR na území bývalé Jugoslávie. Vynikajících výsledků a tím i mezinárodní prestiže dosáhli příslušníci 6. polní nemocnice pod velením podplukovníka MUDr. Jindřicha Sitty působící v misi AFOR na území Albánie. Dá se říci, že tato nemocnice položila základní kámen v přípravě dalších polních nemocnic působících na území Iráku a Afghánistánu v misích ISAF a Enduring Freedom. O kvalitách vojenského zdravotnického personálu, ale také příslušníků logistického zabezpečení svědčí bleskový přesun na území Turecka v době likvidace následků katastrofálního zemětřesení v roce 1999. Tým 6. polní nemocnice tvořilo 120 osob, z toho 15 lékařů a 20 příslušníků nelékařského zdravotnického personálu. Svým personálním složením byla 6. polní nemocnice schopna plnit úkoly na úrovni „Medical Support Units“ NATO Role 3. (100) Základní vybavení se skládalo z jednotky intenzivní péče a anesteziologicko-resuscitačního

25

oddělení. K dispozici byla chirurgická pracoviště, rentgenologické oddělení a biochemická laboratoř a mobilní zubní oddělení. Vybavení umožňovalo denně provést až 50 chirurgických výkonů a ošetřit téměř 300 raněných. K dispozici bylo 50 lůžek. Zásoby byly předpokládány na 30 dnů činnosti v terénu. Šestá polní nemocnice se stala modelem, ale samozřejmě každá z dalších polních nemocnic se modifikovala podle náročnosti, charakteru mise a podmínek prostředí svého působení. (44) Rozdílnosti v délce a místu nasazení, úrovni zdravotnického zabezpečení, počtu zdravotnického personálu, počtu ošetřených pacientů závisí na operačním úkolu mise. V příloze jsem se pokusila vybrat základní charakteristiky několika zahraničních misí polních nemocnic (1998–2003), na jejichž úkolech jsem v letech 2002–2003 osobně participovala. (příloha 2)

6. PN (I)

6. PN (II)

11. PN

7. PN (I. rotace)

7.PN (II. rotace)

plk. MUDr. Jindřich Sitta

plk. MUDr. Jindřich Sitta

plk. MUDr. Marek Obrtel

plk. MUDr. Mojmír Mrva

plk. MUDr. Vojtěch Humlíček, Ph.D.

místo nasazení

Kavaje (Albánie) + Turecko

Kábul (Afghánistán)

Kábul (Afghánistán)

Basra (Irák)

Basra (Irák)

doba

3. 5.–12. 10. 1999

20. 5.–13. 10. 2002

13. 10.–21. 12. 2002

18. 5.–26. 9. 2003

26. 9.–21. 12. 2003

4886

14000

3635

7500

2989

velitel

počet ošetřených pacientů

Tabulka 1 – Základní informace o působení polních nemocnic v letech 1998–2003 v zahraničních misích

26

ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU

2. ZVLÁŠTNOSTI VOJENSKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ O tom, že vojenské zdravotnictví má svá specifika, již bylo napsáno v předcházejících řádcích dokumentujících poskytování pomoci na bojišti v dobách dávno minulých až po současnost. V této kapitole „Zvláštnosti vojenského zdravotnictví“ jsou shrnuty hlavní klíčové prvky pro vojenské zdravotnictví specifické. Zdraví z hlediska vojenského je klíčovým faktorem, který zvyšuje bojovou sílu. Pouze zdravé síly jsou schopné bojovat a udržet maximální úsilí. Zdraví neznamená pouze neexistenci poranění nebo nemoci, ale ve svém širším významu představuje fyzickou a duševní pohodu. V operačním kontextu je zdraví schopnost plnit povinnosti bez fyzických, psychických nebo sociálních překážek. (23) Stát má vždy zákonnou povinnost pečovat o zdraví svých ozbrojených sil ve funkci zaměstnavatele. V misi je pak za zdraví svých podřízených odpovědný příslušný velitel NATO. Zdravotnické zabezpečení a především zdravotnická péče je řešena stále více mnohonárodní cestou, a proto se stává spíše odpovědností velitele sil NATO. (22) Zdravotnické zabezpečení mnohonárodních sil NATO v průběhu operací musí v obecném pojetí vyhovovat zásadám, principům a normám přijatelným pro všechny zúčastněné národy (využití schválených norem STANAG). Například spojenecká publikace MC (Military Committe) 326/2, Zásady a koncepce zdravotnického zabezpečení operací NATO, v hlavních rysech udává zásady zdravotnického zabezpečení v operaci a zdravotnické postupy NATO, které z ní vyplývají. Zároveň tato směrnice má sloužit členským státům k vytváření kompatibilních koncepcí, plánů, struktur a postupů zdravotnického zabezpečení jednotek. (60) Ucelenou doktrínou navazující na předchozí NATO publikace, která rozšiřuje a vysvětluje základní principy a zásady nastíněné v již zmíněné publikaci, je „Společná doktrína spojeneckých armád v oblasti zdravotnického zabezpečení AJP – 4.10.(A)“, platná od roku 2006. (74) Vojenské zdravotnictví jako součást podpory bojové činnosti má hlavní smysl v práci směřující k zachování bojeschopnosti vojsk. „Činnost vojenského zdravotnictví v krizi i za války směřuje k naplnění cílů zdravotnického zabezpečení, které je možné formulovat takto: •

zachraňovat životy a navracet zdraví raněným a nemocným, poskytovat jim odpovídající ošetření a léčení a obnovit jejich bojeschopnost,

27

•

zabraňovat vzniku a šíření přenosných onemocnění a hromadných nákaz, upevňovat zdraví vojáků a podílet se na zvyšování jejich fyzické a psychické odolnosti.“ (29) Obecněji lze říci, že „zachování lidské síly, záchrana života a minimalizace fyzické

a psychické nezpůsobilosti“ je hlavní činností vojenského zdravotnictví, která přispívá k úspěchu bojové i nebojové operace. Přiměřená zdravotnická pomoc je důležitým přínosem pro zabezpečení vojenských sil cestou léčebně-preventivní péče a odsunového systému. Snahou je zajistit návrat do služby co největšího počtu jednotlivců. (29) Vojenský lékař má dvojí odpovědnost – vůči jednotlivci, zraněnému či nemocnému vojákovi a vůči velitelům a štábům. Vůči jednotlivým pacientům je to povinnost poskytovat co nejlepší možnou léčebnou péči v daných podmínkách, s cílem minimalizovat následky poškození zdraví. Vůči velitelům je to povinnost vyvinout maximální úsilí k zabezpečení toho, aby vojáci byli fyzicky i psychicky schopni plnit své vojenské úkoly a aby v případě poškození zdraví byli po vyléčení včas navráceni ke svým jednotkám. (29) Další zvláštností pro vojenského lékaře je funkční podřízenost velitelská a odborná. Podřízenost velitelská, kdy náčelník zdravotnického zařízení je přímým podřízeným velitele útvaru, a podřízenost odborná, kdy pro náčelníka zdravotnického zařízení je odborným nadřízeným náčelník zdravotnického zařízení vyššího velitelského stupně. Úkoly vojenského zdravotnictví vždy a všude jsou: •

včasné vyhledání raněných a nemocných,

•

vyprošťování, vynášení a vyvážení z ohnisek, šetrný odsun,

•

třídění poskytování zdravotnické pomoci a léčení,

•

léčba pod palbou („care under fire“),

•

hygienické a protiepidemické zabezpečení,

•

zabezpečení zdravotnickým materiálem, technikou, krví a krevními deriváty,

•

zdravotní výchova a zdravotnická příprava,

•

expertizní činnost,

•

lékařská posudková činnost,

•

veterinární zabezpečení. (29)

2.1 Odborné zásady vojenské zdravotnické péče Odborné specifické zásady vojenské zdravotnické péče: 1. soulad s mezinárodním humanitárním právem, 28

2. léčebně-odsunový systém, 3. standardy úrovně poskytované zdravotnické péče, 4. léčebně-preventivní činnost, 5. neodkladnost zdravotnické pomoci, záchrana života a končetin, 6. návaznost péče, 7. třídění raněných – maximální prospěch pro co největší počet ztrát, 8. charakter zdravotnických informací. (29)

2.1.1 Soulad s mezinárodním humanitárním právem Při plnění operačních úkolů je nutností dodržování mezinárodního humanitárního práva (mezinárodního válečného práva), které je dáno „souborem norem společně dohodnutých státy s cílem maximálně humanizovat válku a zmírnit její následky, dokud nebude možné válku vyloučit.“ (38) Základem mezinárodního humanitárního práva jsou čtyři tzv. Ženevské konvence o ochraně válečných obětí z roku 1949 a tři dodatkové protokoly k těmto konvencím. (103) Provádění zdravotnické činnosti musí být v souladu s jejich zásadami. Všichni nemocní, ranění, ztroskotaní nebo zasažení musí být léčeni bez diskriminace. Každý příslušník ozbrojených sil má nárok na lékařskou péči. O pořadí odsunu a léčení rozhoduje pouze klinický stav pacienta s přihlédnutím k dostupným silám a prostředkům. (38)

2.1.2 Léčebně-odsunový systém Důležitým článkem v poskytování neodkladné péče v poli je odsun pacientů z místa vzniku poranění (příloha 3). Odsun pacientů v operacích se vždy plánuje a organizuje s ohledem na jejich zdravotní stav. Řízení odsunu je kontinuální proces a jeho plánování a provádění je v kompetenci zdravotnické služby. Doba plánovaná na odsun raněných (CEPP) je období, kdy by měla být určitá zdravotnická role schopna odsunout všechny raněné, za které nese odpovědnost. Pro odsun z místa vzniku poranění na Roli 1 je plánovaná doba pro odsun 6 hodin, z Role 1 na Roli 2 je to 8 hodin a pro odsun z Role 2 na Roli 3 je pak plánováno 10 hodin po zemi a 8 hodin vzduchem. Doba stanovená pro odsun jednotlivce nesmí být delší než 2 hodiny! Plánování potřeby odsunových prostředků mezi jednotlivými rolemi vychází z obecných kalkulací potřeb odsunových prostředků, které uvádí „Směrnice Velitelství spojeneckých sil v Evropě AD 85-8“. (58) Pro výpočet jsou používány vzorce. (28) Systém odsunu pacientů v mnohonárodních operacích je organizován koordinačním Centrem zdravotnického zabezpečení, v němž mají všechny státy podílející se na operaci zastoupení 29

formou svého styčného důstojníka. Tento systém zabezpečení je zvolen z důvodu efektivnosti využití sil a prostředků nejen v oblasti odsunu pacientů, ale také při plánování zdravotnického zabezpečení. Koordinační centrum rovněž organizuje odsun raněných za hranice operačního prostoru ve spolupráci s dalšími složkami a sleduje pacienty na jejich odsunové trase, dále také udržuje databázi o aktuální kapacitě jednotlivých zdravotnických zařízení. Realizaci vzdušných odsunů organizuje Centrum pro vzdušný odsun. (28) Pro odsun pacientů je často využívána terminologie, která se s rozvojem odsunů upravila. Termínem CASEVAC označujeme neodkladný odsun pacientů z bojové zóny, kde se obvykle nepočítá s péčí během odsunu, je velmi významný u hromadných ztrát. (12) K provádění CASEVACu jsou v misích využívány převážně vrtulníky a CASEVAC tedy bývá vyžadován zejména u vzdušných sil. Tyto vrtulníky nebo vozidla jsou převážně přepravního typu a jsou většinou okamžitě k dispozici, nebývají ale vybaveny pro odsun vážně raněných. MEDEVAC znamená odsun pacientů ve vybavených odsunových prostředcích s péčí poskytovanou zdravotnickým personálem během odsunu. (30) MEDEVAC je vyžadován u zdravotnické služby a nejvíce se podobá civilnímu modelu odsunu pacientů. (28) K úspěšnému splnění úkolu je potřeba získat co nejpřesnější informace o charakteru události, počtu postižených a rizicích v místě zásahu. Z tohoto důvodu se využívá jednotný systém hlášení výjezdových skupin, systém METHANE (příloha 4). (12)

2.1.3 Standardy úrovně poskytované zdravotnické péče V bojových a nebojových operacích musí být zdravotnická péče poskytována za všech okolností na úrovni co nejbližší úrovni běžné v mírových podmínkách a podle zásad medicíny založené na důkazech (Evidence Based Medicine). Vojenské zdravotnictví je vysoce specializované vzhledem k prostředí a podmínkám, ve kterých působí, a jeho fungování nebude vždy stejné jako v míru. Existují čtyři hlavní cesty, které ovlivňují kvalitu poskytované klinické péče. Jsou jimi organizace zdravotnické péče, výcvik zdravotnického personálu a zdravotnická příprava nezdravotníků, prostředí operace a materiální vybavení. (22)

2.1.3.1 Zdravotnická příprava Každý příslušník ozbrojených sil AČR prochází při základním výcviku zdravotnickou přípravou. Zdravotnická příprava je součástí bojové přípravy. Jejím cílem je naučit vojáky poskytovat první pomoc formou svépomoci a vzájemné pomoci, naučit vojáky používat prostředky zdravotnické výbavy jednotlivce a dodržovat zásady osobní a kolektivní hygieny vojáků. Proble30

matika základního výcviku včetně zdravotnické přípravy je uvedena v předpise Vševojsk-7-1 „Programy bojové přípravy pozemního vojska“ (základní výcvik jednotlivce a specialisty), pro jiné druhy vojsk a služeb příslušnými „Programy bojové přípravy“ daného druhu vojska. (47) Význam zdravotnické přípravy podtrhuje skutečnost, že při možném válečném konfliktu s použitím vysoce účinné bojové techniky by narůstal počet zraněných, kteří by vyžadovali okamžité poskytnutí první pomoci. Již zkušenosti z 2. světové války a současné poznatky jednoznačně potvrzují, že včasné poskytnutí první pomoci často rozhoduje o dalším osudu zraněného. Nahromadění velkého počtu zraněných v krátkém časovém období během bojové činnosti armády neumožní, aby na místě vzniku poranění poskytl první pomoc odborně školený zdravotnický pracovník. Proto je nutné připravit vojáky tak, aby si byli schopni poskytnout nezbytné ošetření formou svépomoci a vzájemné pomoci, které může mnohdy vést k záchraně života nebo předejít možným komplikacím a trvalým následkům zranění. Zdravotnickou přípravu provádějí příslušní velitelé jednotek. Metodickou přípravu zdravotnického personálu a velitelů jednotek, kteří provádějí zdravotnickou přípravu, zabezpečuje lékař posádkové ošetřovny. Jeho povinností je také zajišťování potřebného zdravotnického materiálu a pomůcek pro výcvik, které vyžaduje u příslušného zásobovacího orgánu. (40)

2.1.4 Léčebně-preventivní činnost Mezi základní úkoly vojenské zdravotnické péče patří léčebně-preventivní činnost vedoucí k zachování bojeschopnosti vojsk s maximálním možným využitím znalostí medicíny založené na důkazech.

2.1.5 Neodkladnost zdravotnické pomoci, záchrana života a končetin Kritickým faktorem pro přežití a uzdravení pacienta je časový interval mezi zraněním a poskytnutím prvotního zdravotnického ošetření. Aby bylo možné snížit úmrtnost ztrát, je nutné zahájit resuscitaci (podle zásad BATLS/BARTS) a stabilizaci pacientů již na bojišti, a to během první hodiny po zranění. U části resuscitovaných se stav zhorší nebo se nepodaří jeho stabilizace. Takoví pacienti budou potřebovat urgentní chirurgické ošetření. (29) Úmrtí pacientů v polních podmínkách lze rozdělit do tří skupin na okamžitá, časná a pozdní. Ovlivnění přežití raněných zařazených v první skupině není téměř vůbec možné, jedná se o poranění mozku, míchy, srdce a hlavních cév. Úmrtí nastává během několika sekund až minut od poranění. Časná úmrtí nastávají v prvních minutách až hodinách, jedná se o obstrukci dýchacích cest a ne-

31

dostatečnou ventilaci, hemopneumothorax, nekontrolované krvácení a velké ztráty cirkulujícího objemu, případně intrakraniální krvácení. Období, kdy můžeme zásadním způsobem ovlivnit vývoj stavu poraněného vojáka relativně jednoduchými léčebnými zákroky, říkáme „zlatá hodina“. Zlatá hodina neboli prvních šedesát minut po zranění je rozhodujícím časový úsekem pro záchranu pacienta, kdy je nutné ho vzkřísit, stabilizovat a urychleně transportovat. Podle statistik jde o nejvíce rizikové období, ve kterém přežití pacienta závisí na kvalitě a rychlosti poskytnuté péče. Právě zde může řádně vycvičený jedinec zachránit mnoho životů. Podle příslušné operační dokumentace NATO by měla být poskytnuta rozšířená traumatologická péče do jedné hodiny od vzniku poranění. Pro záchranu těžce raněných a pro výsledek léčby má velký význam jednak rychlý zdravotnický odsun do zařízení se stálou intenzivní péčí, jednak provedení příslušného chirurgického zákroku tam, kde je to nutné. Základní časový rozvrh zdravotnického plánování při nasazení by měl být takový, aby byla poskytnuta chirurgická péče do jedné hodiny. Není-li to však proveditelné, časový plán se musí rozšířit na dvě hodiny pro poskytnutí chirurgické stabilizace poranění („Damage Control Surgery“) (34) a na čtyři hodiny pro poskytnutí primární chirurgie od vzniku poranění („Primary Surgery“). (60) Pozdní úmrtí jsou nejčastěji způsobena akutním plicním selháním (ARDS), multiorgánovým selháním a sepsí, případně plicní embolizací. Pozdní úmrtí nastávají do několika hodin, dnů až týdnů po zranění. Přežití v této skupině je ovlivněno zejména správnou počáteční léčbou. (25) (příloha 5)

2.1.6 Návaznost péče Pacientům, kteří procházejí zdravotnickým systémem, musí být poskytnuta plynulá, odpovídající a progresivní péče. Pacienti musí být ošetřováni kontinuálně i během zdravotnického odsunu a odpovědnost za kontinuální léčbu nese zdravotnická služba. (22) Jak již bylo zmíněno na začátku této kapitoly, mezi základními dokumenty, které ovlivňují, usměrňují a řídí zdravotnickou službu NATO (včetně AČR) jsou „Směrnice MC (vojenského výboru NATO) o zásadách a taktice zdravotnického zabezpečení“ (MC 326/2) a „Společná doktrína spojeneckých armád v oblasti zdravotnického zabezpečení“ (AJP-4.10) (110), platná do roku 2006, nyní AJP-4.10(A). (74) „Směrnice Velitelství spojeneckých sil v Evropě číslo 85-8“ (AD 85-8) obsahuje v příloze rovněž charakteristiku jednotlivých úrovní zdravotnického zabezpečení. V rámci sil NATO jsou zdravotnická zařízení podle svých možností, schopností a kapacity obvykle rozdělena do čtyř úrovní tak, aby byla zajištěna léčba, odsun, doplňování zásob a další 32

funkce nezbytné pro péči o zdraví vojska. U pozemních sil se pro jednotlivé úrovně používá anglický pojem „roles“, u námořních sil se tyto úrovně nazývají „echelons“. „Úroveň zdravotnického zabezpečení (Role of Medical Support) je v rámci NATO označována číslem – to určuje funkce a úroveň možností poskytované určitým zdravotnickým stupněm. Minimální odborná kapacita každé úrovně je jednoznačně definována a nesmí být redukována. Minimální definovaná odborná kapacita určité úrovně je zároveň součástí minimální odborné kapacity úrovně vyšší.“ (27) Pacient je odsouván ze zdravotnických zařízení nejnižší úrovně na nejvyšší úroveň. V některých případech může být jedna či více úrovní vynecháno, pokud to bude efektivnější z hlediska ošetření pacienta.

Charakteristika jednotlivých úrovní zdravotnického zabezpečení podle „Společné doktríny spojeneckých armád v oblasti zdravotnického zabezpečení“ (AJP-4.10(A)): •

Role 1 – praporní obvaziště Na úrovni praporu se rozvinuje zpravidla ve vzdálenosti 3–5 km v obraně a 2–3 km v útoku.

„Zdravotnické zařízení Role 1 poskytuje první pomoc, třídí ztráty a provádí resuscitaci a stabilizaci vitálních funkcí raněných.“ (27) Rozšířená kapacita Role 1, označovaná jako Role 1+, je rozšířena kromě minimální odborné kapacity navíc o velmi omezenou lůžkovou kapacitu, základní laboratorní vyšetření a primární stomatologickou péči. (27) •

Role 2 – zdravotnická rota Na úrovni brigády se rozvinuje v hloubce cca 25–30 km v obraně a 12–15 km v útoku.

Pokud počet raněných přesáhne kapacitu roty nebo se odsunová vzdálenost z praporních obvazišť zvětší na 30–35 km, je nutné rozvinout další zdravotnickou rotu. Na této úrovni jsou prováděny všechny úkoly a povinnosti Role 1, odsun raněných a nemocných z Role 1, třídění a resuscitace, léčba pacientů, kteří se brzy vrátí do služby bez nutnosti další hospitalizace, léčba bojového stresu v rámci bojové sestavy. Rozšířená kapacita Role 2, tedy Role 2+, je rozšířena kromě základních funkcí o urgentní chirurgii, intenzivní péči, základní pooperační péči, krevní transfuze, laboratorní vyšetření a základní zobrazovací vyšetření (Rtg, ultrazvuk). (116) •

Role 3 – polní nemocnice Na úrovni divize se rozvinuje ve vzdálenosti 50–60 km v obraně. „Polní nemocnice je

speciálním zdravotnickým útvarem chirurgického typu s možností variabilního využití.“ (99) Svým odborným složením a vybavením je schopna poskytovat:

33

•

chirurgickou pomoc včetně neodkladné pomoci a specializované chirurgické zákroky,

•

dekontaminaci, lékařské třídění a izolaci infekčně nemocných,

•

hlavní lékařské, stomatologické a sesterské specializace,

•

resuscitaci, život a končetiny zachraňující zákroky,

•

hospitalizaci včetně pomoci na jednotce intenzivní péče,

•

stabilizaci životně důležitých funkcí před odsunem,

•

preventivní a hygienickou péči,

•

psychiatricko-psychologickou péči,

•

odsun do zdravotnického zařízení ROLE 4.

Kromě lůžek vyčleněných pro velmi vážné případy mají zdravotnická zařízení ROLE 3 lůžkovou kapacitu postačující pro diagnostiku, léčbu a hospitalizaci těch pacientů, kteří mohou být adekvátně léčeni a u nichž se předpokládá brzký návrat do služby v rámci odsunové taktiky. Je důležité upozornit na to, že pohyblivost zařízení/jednotek ROLE 3 je významně závislá na plánu operace. (99) •

Role 4 – vojenská nemocnice, vyčleněné civilní nemocnice Na úrovni Role 4 je prováděna odborná a dlouhodobá péče, definitivní léčba zahrnující

rekonstrukční chirurgii a rehabilitaci. (26) Při poskytování pomoci raněným a zasaženým je důležitá zejména včasnost poskytnutí zdravotnické péče, tedy zahájení resuscitace a stabilizace pacienta přímo na bojišti nebo co nejblíže od místa vzniku poranění během tzv. zlaté hodiny. Pro poskytování takové péče školí armády své lékaře v kurzech BATLS a střední zdravotnický personál pak v kurzech BARTS. „Cílem BATLS je předat chirurgovi živého pacienta.“ (25)

2.1.7 Třídění raněných – maximální prospěch pro co největší počet ztrát V situacích velkého počtu raněných se pořadí ošetřených pacientů posouvá směrem od individuálních potřeb pacienta k potřebám ošetření co největšího počtu pacientů s šancí na přežití. Z tohoto důvodu se provádí triase (třídění) do 4 kategorií. (43) Název Triage (třídění) pochází z francouzského slova trier – prosévat, setřídit. Třídění se rozvíjelo díky vojenským konfliktům od napoleonských válek až k současným civilním katastrofám. Proces třídění je složitý, je to třídění obětí a stanovení léčebných a odsunových priorit

34

zraněných na každém stupni lékařské péče. Proces třídění musí být flexibilní. V civilní a vojenské praxi jsou běžně používány dva systémy třídění: P (priority) systém a T (treatment) systém. (16) P (Priority) systém třídění je systém třídění podle priorit. Třídění se musí opakovat na každém článku odsunového řetězce a priority je nutné upravovat s ohledem na zhoršování se nebo zlepšování klinického stavu obětí. (25) Priority jsou od sebe barevně rozlišeny. Existují čtyři priority třídění: •

P1 – (Priority One) – červená třídicí známka – zranění potřebují okamžitou život zachraňující resuscitaci, chirurgii neodkladně na místě,

•

P2 – (Priority Two) – žlutá třídicí známka – zranění potřebují resuscitaci, chirurgický zákrok časně, nějaké odložení je akceptovatelné (v období jedné hodiny),

•

P3 – (Priority Three) – zelená třídicí známka – zranění nevyžadují resuscitaci nebo časné a specifické ošetření, delší odložení je akceptovatelné,

•

P1 Hold – zranění se závažnými mnohočetnými poraněními, vyžadují rozsáhlou léčbu nebo mají malou naději na přežití (např. těžká poranění hlavy a páteře, rozsáhlé popáleniny a velké dávky ozáření). Tito zranění po přijetí na chirurgickou etapu vyžadují časově náročnou operaci, proto zranění dostávají příslušnou podpůrnou léčbu (analgezie) a definitivní řešení je pozdrženo po dobu nutnou k chirurgickému zabezpečení raněných s větší šancí na přežití,

•

Dead. (25) T systém třídění (T = Treatment), léčebné třídění, je alternativou P systému a je běžně

používán RN (Royal Navy), the RAF (Royal Air Force), členskými zeměmi NATO a spojenci NATO (NATO Allies), Mezinárodním výborem Červeného kříže, civilními záchrannými službami a složkami civilní ochrany. Tento systém je používán, jestliže počet žijících obětí je takový, že překročí schopnost dostupných zdravotnických zařízení poskytovat všem lékařskou pomoc. (25) Hromadné ztráty – situace, kdy zdravotnické zdroje jsou nedostačující, obvykle tato situace spíše nastává ve vojenském prostředí než v civilních podmínkách a může trvat kratší nebo delší dobu. O typu použitého třídění rozhoduje nejzkušenější lékař na místě zásahu. (101) Systém třídění při hromadných ztrátách: •

P1 = T1 – zranění vyžadují okamžitou, život zachraňující léčbu (např. vyléčitelné obstrukce DC, závažná viditelná krvácení, traumatické amputace),

35

•

P2 = T2 – zranění vyžadují velké chirurgické zákroky nebo léčbu, kde je nějaké odložení akceptovatelné, aniž by došlo k ohrožení života (např. otevřené zlomeniny dlouhých kostí, vykloubení velkých kloubů, popáleniny na 10–30 % povrchu těla),

•

P3 = T3 – zranění s relativně malými poraněními, kteří si mohou pomoci navzájem nebo kterým mohou pomoci neškolené osoby. Tito vyžadují léčbu, kde je delší odložení akceptovatelné (např. malé tržné rány, nekomplikované zlomeniny),

•

P1 Hold = T4 – (modrá třídicí známka, jestliže je k dispozici) – zranění se závažnými mnohočetnými poraněními vyžadující rozsáhlou léčbu nebo mají malou naději na přežití (např. těžká poranění hlavy a páteře, rozsáhlé popáleniny a velké dávky ozáření). Tito zranění po přijetí na chirurgickou etapu vyžadují časově náročnou operaci, proto zranění dostávají příslušnou podpůrnou léčbu (analgezie) a definitivní řešení je pozdrženo po dobu nutnou k chirurgickému zabezpečení raněných s větší šancí na přežití.

•

Dead = Dead. (25) (příloha 6)

2.1.8 Charakter zdravotnických informací Důvěrnost zdravotnických informací o zdravotním stavu pacientů musí být zachována a tyto nesmí být sdělovány osobám, které k tomu nemají oprávnění. Zdravotnická dokumentace musí být interoperabilní v celé oblasti vedení operací mezi všemi zúčastněnými národními kontingenty. Dokumenty o každém pacientovi se musí pohybovat spolu s ním v průběhu celého léčebně odsunového systému až do místa konečné léčby. Chorobopisy včetně pitevních zpráv a důkazy týkající se smrti na bojišti musí být přesně vedeny pro využití při národních nebo mezinárodních auditech a pátráních. Mezi vojenskou zdravotnickou dokumentaci používanou zdravotnickým personálem při odsunech raněných řadíme: zdravotnickou průvodku, odsunovou obálku a soupis odsunovaných raněných a nemocných. Zdravotnická průvodka je základní léčebně odsunový dokument a vyplňuje ji určený zdravotnický pracovník na základě instrukcí lékaře provádějícího třídění raněných a nemocných. Odsunová obálka má funkci obalu pro veškerou zdravotnickou dokumentaci, zaznamenávají se do ní pokyny potřebné pro zabezpečení během odsunu pacientů a je zde uvedena priorita odsunu. Soupis odsunovaných raněných a nemocných se vystavuje pro každý odsunový prostředek zvlášť a je ve 3 výtiscích. (28) Stanovená priorita poskytnutí zdravotnické pomoci se tedy zapisuje do odsunové obálky a zdravotnické průvodky. Vzor průvodky (příloha 7) je v současné době využitelný prakticky pouze v případě aktivace mobilizačních doplňků. V zahraničních operacích se používají průvodky (příloha 8), které kombinují češtinu a angličtinu nebo jsou 36

pouze v angličtině. Údaje, které jsou do průvodky zapsány třídícím lékařem nebo jím určeným zdravotnickým pracovníkem, jsou i ordinací pro personál přijímacího a odsunového oddělení a lékaře pojízdné převazovny. Pro třídění raněných a nemocných se používají třídicí známky, dříve byly plastové, různých tvarů a barev (podle priorit). Tyto známky jsou dodnes součástí polních souprav. Dnes jsou známky také v jiné podobě, například jako pásky se suchým zipem (součást brašen BZ vz. 05), opět barevně odlišené podle priorit. Označení raněných a nemocných třídicími známkami usnadňuje práci personálu, ten se pak nemusí zbytečně dotazovat lékaře, ani prohlížet dokumenty raněných. Třídicí známka je viditelně přiložena na blůzu raněného (většinou levá náprsní kapsa), vyjadřuje naléhavost ošetření, součást, na kterou má být raněný k ošetření přenesen, ve kterém pořadí má být odsunut. Třídicí známky by měly být snadno viditelné, zobrazovat standardní označení číslem, slovem a barvou. Také by měly být pevně připojeny ke zraněnému a dovolit snadnou změnu označení při opětovném třídění. (27)

2.2 Principy zdravotnického zabezpečení v operacích Mezi hlavní charakteristiky zdravotnického zabezpečení v operacích patří: 1. korelace zdravotnického zabezpečení s velikostí vojsk, 2. připravenost, 3. mobilita, 4. systém zdravotnického zásobování, 5. komunikace. (29)

2.2.1 Korelace zdravotnického zabezpečení s velikostí vojsk Zdravotnické možnosti v oblasti operace musí být v souladu se sílou vojska a vystaveným rizikem. Možnosti v míru, které jsou určeny množstvím předpokládaných denních onemocnění a nebojových poranění, se musí postupně rozšiřovat v době krize a při vyhlášení válečného stavu podle toho, jak se zvětšuje síla vojska a riziko. V procesu plánování zdravotnického zabezpečení se uplatňuje zdravotnické zpravodajství. (29)

2.2.2 Připravenost Zdravotnické jednotky a personál musí být na stejné úrovni připravenosti a dostupnosti jako vojska, která zabezpečují. V armádě existují dva základní předpisy týkající se odborné a speciální 37

přípravy specialistů zdravotnických odborností Prog-1-2/Zdrav (32) a Prog -1-3/ /Zdrav (33), které zpracovává Institut doktrín VeV-VA (Velitelství výcviku – Vojenská akademie), který je funkčně vrcholným orgánem NGŠ AČR v oblasti tvorby doktrín, vojenských publikací a předpisů v AČR. (31)

2.2.3 Mobilita Zdravotnické jednotky musí být stejně mobilní jako vojska, která zabezpečují. Nejvyšší šance na přežití vážně zraněných je v případě, že jim bude včas poskytnuta odpovídající péče. Podle příslušné NATO dokumentace zmíněné již v kapitole 2.1.5 by měla být poskytnuta chirurgická péče – stabilizace do 1 hodiny (příp. 2 hodin) (Damage Control Surgery) a do čtyř hodin po vzniku poranění poskytnuta primární chirurgické péče (Primary Surgery). Rovněž rychlý zdravotnický odsun má velký význam pro záchranu raněných a pro výsledek léčby. (29)

2.2.4 Zdravotnické zásobování Každý národ má zodpovědnost za zajištění zásob zdravotnického materiálu pro zabezpečení svých vojsk. Řízení a plánování běžného zásobování zdravotnickým materiálem je zdravotnická záležitost a musí být prováděno plynule na základě armádního informačního systému. V mnohonárodních silách je významný a nezbytný vysoký stupeň standardizace a vzájemné použitelnosti zdravotnického materiálu. (29) Zdravotnický materiál používaný v AČR bývá podobný či shodný s materiálem v civilních zdravotnických zařízeních. Specifikou armády v oblasti zdravotnického materiálu jsou tedy polní zdravotnické soupravy, polní zdravotnický materiál, polní zdravotnická technika a individuální prostředky ochrany jednotlivce. Individuální prostředky ochrany jednotlivce jsou uvedeny v předpisu Zdrav-21-2 z roku 2004. Tento předpis rozebírá takticko-technická data a způsob použití jednotlivých prostředků, což usnadňuje odbornou přípravu jednotlivců v armádě. Do prostředků individuální ochrany jednotlivce patří kapesní obvaz vzor 80, kapesní obvaz vzor 90, antimikrobiální obvaz vzor 90, autoinjektory Combopen s antidotem proti nervově paralytickým látkám, Diazepam a Morphine. Dále Dikacid (tablety pro přípravu pitné vody), individuální protichemický balíček vzor 80 a Panpal (profylaktické antidotum proti nervově paralytickým látkám v tabletách). Tyto prostředky jsou skladovány u jednotlivých útvarů a je připraven plán jejich vydání v případě potřeby. Polní zdravotnické soupravy a technika jsou rovněž rozebrány v jednotlivých předpisech, které neuvádím kvůli jejich velkému množství, a jsou zde opět uvedena takticko-technická data, způsob použití aj. 38

2.2.5 Komunikace Zpracovávání zdravotnických informací týkajících se pacientů je důležitým prvkem v plánování zdravotnického zabezpečení. Informace musí být standardizované a předávané k tomu určeným osobám, které tyto informace dále zpracovávají. Zdravotnické plánování závisí na dostupnosti a rychlém zpracování taktických dat, zdravotnického zpravodajství a dat týkajících se zdravotnických ztrát. Takové informace jsou podkladem pro epidemiologické a administrativní účely. Například včasné a přesné informace jsou potřebné o zdravotnických ztrátách a dostupnosti léčebných a odsunových prostředků. Zdravotnická dokumentace musí být interoperabilní. (viz 2.1.8) Telekonzultace (telemedicína) mohou být využívány zejména v případech, kdy je oblast vedení operací daleko a zdravotnické zdroje omezené. Neměla by však nahradit příslušně vycvičený a vybavený zdravotnický personál. (60)

39

3. ÚLOHA VOJENSKÉHO ZDRAVOTNICKÉHO ŠKOLSTVÍ V SOUČASNÉ AČR Vojenský zdravotnický profesionál v AČR prochází výcvikem a je mu poskytováno vzdělání. Obecně lze říci, že za výcvik je odpovědná instituce Velitelství výcviku – Vojenská akademie Vyškov (111) a za vzdělávání Univerzita obrany v Brně (včetně FVZ UO Hradec Králové) (104). Některé aktivity, zejména týkající se zbraní hromadného ničení, se realizují v mezinárodním Joint Chemical, Biological, Radiological and Nuclear Defence Centre of Excellence ve Vyškově. (35) Při plnění komplexních úkolů v armádách všech zemí je riziko poškození zdraví vojáka v jakékoli podobě velmi vysoké. V současném světě proto neexistuje armáda, která by neměla vlastní zdravotnickou službu. V jejím rámci pracují lékaři řady specializací. Minimalizovat dopady zdravotnických ztrát bojových (Battle Casualties) a nebojových (Non Battle Casualties) může jen odborně připravená, vnitřně dobře diferencovaná a profesionálně zdatná zdravotnická služba. (58) Příprava vojenských zdravotnických profesionálů je celosvětově náročný, dlouhodobý a velmi nákladný proces. Vojenský lékař musí být připraven zvládnout specifické problémy vojenského zdravotnictví odlišné od civilního jak v míru, při katastrofách, při poskytování humanitární pomoci, tak i za války. Předpokladem k tomu jsou znalosti, dovednosti a návyky v oborech, které se na civilních lékařských fakultách nevyučují, včetně organizátorských, manažerských, logistických a materiálových znalostí a dovedností. Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové je tradičním vzdělávacím a vědeckým centrem naší vojenské zdravotnické služby. Má stabilní místo a úlohu v armádní struktuře a je srovnatelná s obdobnou praxí v armádách NATO. (10) Je výhradní institucí, která připravuje pro výkon funkcí vojenské lékaře, vojenské zubní lékaře, farmaceuty a některé další zdravotnické odbornosti v podmínkách České republiky. Nezanedbatelnou součástí její činnosti je i neakreditovaná výuka – kariérové kurzy pro příslušníky zdravotnické služby AČR, základní a zdokonalovací kurzy ve zdravotnických odbornostech a ve specializačním a dalším vzdělávání lékařů, farmaceutů a dalších zdravotnických pracovníků. (51) Zdravotnická služba Armády České republiky se těší doma i v zahraničí skvělé pověsti, kterou vybudovali absolventi FVZ OU v četných zahraničních vojenských či humanitárních misích, jak bylo již zmíněno v kapitole 1.3. Jako pro každou vysokoškolskou instituci také pro FVZ UO je důležité rozvíjení mezinárodních kontaktů. Ve studijní oblasti jsou udržovány blízké styky s partnerskými vzdělávacími institucemi především ve státech NATO a PfP. (51) Dohodou je zakotvena spolupráce s Akademií 40

sanitní a zdravotní služby Bundeswehru (die Sanitätsakademie der Bundeswehr) v Mnichově (3), s Lékařskou školou (École du Service de santé des armées) v Lyonu (7), s Lékařskou školou F. Edwarda Héberta (F. Edward Hébert School of Medicine of Uniformed Services University of the Health Science) v Bethesdě (20), s polskou Lékařskou akademií (Wojskowa Akademia Medyczna im gen dyw Bolesława Szareckiego) v Lodži (106), Vojenskou lékařskou akademií (Военномедицинска академия) v Sofii (113) a s obdobnými vojenskými pracovišti v Evropě a USA. (51) Fakulta vojenského zdravotnictví UO je svým rozsahem nevelká, produkuje jen tolik absolventů, kolik Armáda České republiky plánovitě potřebuje. Minimální počet lékařů-specialistů se rekrutuje z řad civilních lékařů. Tento proces stojí nemalé prostředky, které jsou vyváženy vysokou profesní kvalitou absolventů – budoucích vojenských zdravotnických profesionálů. Výsledkem výchovně vzdělávacího procesu jsou absolventi s velmi dobrým praktickým uplatněním ve vojenském, ale i v civilním zdravotnictví. Stejně tak nelze přehlédnout ani výsledky vědecké práce na FVZ UO, zejména v oblasti ochrany proti biologickým, chemickým a nukleárním prostředkům. Výsledky vědecké, výzkumné, vývojové a expertizní činnosti školy se promítají do jednotlivých forem výuky a přípravy – pregraduální, popromoční specializační, postgraduální i různých odborných školení. Současně je neustále aktualizována obsahová přestavba vojenskoodborné přípravy v souladu s normami NATO a jejich STANAGy. Počty ukončených studentů 180 160 140 počet 120 studentů 100 80 60 40 20 0 2000/ 2001

LF UK Hradec Králové zubní lékařství LF UK Hradec Králové všeobecné lékařství FVZ UO Hradec Králové vojenské zubní lékařství 2001/ 2002

2002/ 2003

2003/ 2004

2004/ 2005

2005/ 2006

2006/ 2007

2007/ 2008

2008/ 2009

FVZ UO Hradec Králové vojenské všeobecné lékařství

studijní rok Graf 1: Počty ukončených studentů v oboru všeobecné lékařství a zubní lékařství na FVZ UO a LF UK v Hradci Králové v letech 2001–2009 (graf poukazuje na poměrné zastoupení studentů FVZ UO k civilním studentům LF HK v rámci celkového počtu studentů LF UK)

V roce 2004 a 2009 došlo k rozhodující transformaci celého vojenského vysokého školství, která v případě FVZ UO představovala více než padesátiprocentní snížení počtů personálu školy při zachování naprosté většiny úkolů. V současné době působí na FVZ UO přibližně 170 zaměstnanců 41

(100 občanských zaměstnanců a 70 vojáků z povolání). Své pedagogické a vědecké úkoly fakulta i nadále realizuje na základě statutárních smluv, zejména s hradeckými odbornými pracovišti Univerzity Karlovy – Lékařskou fakultou (41) a Farmaceutickou fakultou (19). Zmíněné instituce společně akreditovaly magisterské programy Vojenské všeobecné lékařství, Vojenské zubní lékařství a Vojenská farmacie. Doba studia v těchto programech je stejná i pro obdobné programy civilní. Vojenskoodborná příprava představuje další navýšení výukové zátěže v rámci magisterského programu, aniž by narostla jeho délka. Praktickou přípravu studentů zabezpečuje FVZ UO v průběhu studia v souladu se studijními plány jednotlivých studijních programů. FVZ UO se profiluje zejména v oblasti urgentní medicíny, medicíny katastrof a ochrany proti biologickým, chemickým a nukleárním hrozbám. (51) Studenti tříletého bakalářského studijního programu, oboru Vojenský zdravotnický management jsou připravováni na manažerské a ekonomické funkce ve vojenských zdravotnických zařízeních. Program v sobě kombinuje získání ekonomických a manažerských znalostí a dovedností se znalostí základních diagnostických a terapeutických postupů a metod ve zdravotnictví. Vojenský zdravotnický management, který se na FVZ UO vyučuje od roku 1994, je realizován ve spolupráci s Fakultou ekonomiky a managementu Univerzity obrany v Brně. Od letošního roku je zde nově otevřeno i bakalářské studium v oboru Zdravotnický záchranář, které je realizováno ve spolupráci s Fakultou zdravotnických studií Univerzity Pardubice. (105) Studenti FVZ UO se dnem zahájení kteréhokoli typu magisterského nebo bakalářského studia stávají vojáky z povolání. (51) Studenti šestiletého magisterského studijního programu, oboru Vojenské všeobecné lékařství jsou současně studenty Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Ta zabezpečuje výuku všeobecně medicínských předmětů. Fakulta vojenského zdravotnictví UO zabezpečuje výuku vojenskomedicínských předmětů, jako je např. válečná chirurgie, vojenské vnitřní lékařství, vojenská hygiena, medicína katastrof, vojenská epidemiologie, dále odborné praxe a stáže na posádkových ošetřovnách a ve vojenských nemocnicích. Po ukončení studia je absolventům studijního oboru Vojenské všeobecné lékařství přiznán akademický titul „doktor medicíny“ (ve zkratce MUDr.) a jsou služebně zařazováni na systematizovaná místa lékařů vojenských zdravotnických zařízení v hodnostním sboru důstojníků. (51) Studenti pětiletého magisterského studijního programu, oboru Vojenské zubní lékařství, jsou rovněž současně studenty Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové a FVZ UO. Po ukončení studia je absolventům přiznán akademický titul „doktor dentální medicíny“ (ve zkratce MDDr.) a jsou služebně zařazováni na systematizovaná místa zubních lékařů vojenských zdravotnických zařízení v hodnostním sboru důstojníků. (51)

42

Studenti pětiletého magisterského studijního programu, oboru Vojenská farmacie jsou současně studenty Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Studijní plán této fakulty umožňuje studentům přiměřenou specializaci podle vlastní volby z řady výběrových studijních předmětů. Po skončení studia je absolventům přiznán akademický titul „magistr“ (ve zkratce Mgr.) a jsou služebně zařazováni na systematizovaná místa farmaceutů vojenských zdravotnických zařízení v hodnostním sboru důstojníků. (51) Fakulta vojenského zdravotnictví UO má akreditovány doktorské studijní programy Epidemiologie, Lékařská mikrobiologie, Molekulární patologie, Toxikologie, Vojenská hygiena, Vojenská chirurgie, Vojenská radiobiologie a Vojenské vnitřní lékařství. V těchto lékařských oborech připravuje vysoce vzdělané odborníky v prezenční a kombinované formě studia. (51) Na základě požadavků náčelníka zdravotnické služby AČR a Správy zdravotnického zabezpečení v Hradci Králové FVZ UO ve spolupráci s vojenskými nemocnicemi, posádkovými ošetřovnami, zdravotnickou základnou i vybranými civilními zdravotnickými zařízeními zabezpečuje systém celoživotního vzdělávání vojenských lékařů, farmaceutů a dalších pracovníků vojenské zdravotnické služby, včetně přípravy ve specializačních atestacích ve vymezených oborech. Systém specializačního vzdělávání reaguje na stávající novelizaci zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta. (50) Harmonizuje systém jejich přípravy s požadavky Evropské unie. FVZ UO zabezpečuje a provádí výuku aktivovaných zdravotnických pracovníků – lékařů, sester a dalšího zdravotnického personálu. Organizuje a provádí odborné doškolování lékařského personálu, nelékařských zdravotnických pracovníků i nezdravotnických pracovníků, příslušníků polních zdravotnických jednotek – nemocniční základny a jejích složek ve vybraných aktuálních tématech. FVZ UO participuje rovněž na periodické přípravě lékařů a zdravotníků vysílaných do zahraničních misí. Zabezpečuje kurzy rozšířené první pomoci v poli jak pro příslušníky zdravotnické služby, tak i pro profesionály-nezdravotníky z jednotek Vojenské policie, průzkumných a speciálních jednotek v rámci AČR, útvarů URNA Policie ČR a další. Výukou rozšířené první pomoci v mimořádných kurzech procházejí všichni vojáci zařazení do zahraničních misí. U zdravotnických pracovníků je důraz kladen zejména na procvičování úkonů neodkladné život zachraňující péče v polních podmínkách. Kurzy BATLS/BARTS (Battlefield Advanced Trauma Life Support)/(Battlefield Advanced Resuscitation Techniques and Skills) pro lékaře a zdravotní sestry či zdravotníky jsou rozšiřovány o problematiku zdravotnické ochrany proti faktorům NBC a stávají se zlatým standardem nejen pro celou zdravotnickou službu, ale i pro řadu dalších specialistů, kteří vyjíždějí do zahraničních misí. Další kurzy se soustřeďují na výuku a nácvik komplexních znalostí nutných pro případ poskytování zdravotnické pomoci v rámci medicíny 43

katastrof. FVZ UO realizuje rovněž dalších asi 100 vzdělávacích a výcvikových akcí stanovených „Plánem kurzů a odborných stáží zdravotnické služby Armády České republiky“ (příloha 9) a „Sdělením vrchního ředitele sekce personální politiky MO – vzdělávací aktivity ve vojenských školách České republiky, jazykových kurzech a v zahraničí“. Podílí se také na výcviku zdravotnického personálu lékařských a nelékařských odborností metodickým a odborným vedením, poskytováním instruktorů pro školení vyšších kategorií zdravotnických pracovníků a školením instruktorů výcviku nižších zdravotnických pracovníků. (51)

3.1 Profil absolventa studijního oboru Vojenské všeobecné lékařství Absolvent po ukončení studia studijního oboru Vojenské všeobecné lékařství získává akademický titul „doktor medicíny“ (ve zkratce MUDr.), stává se vojenským lékařem, příslušníkem hodnostního sboru důstojníků a je služebně zařazován na systematizované místo lékaře vojenského zdravotnického zařízení, jak již bylo zmíněno výše. Specifikum pregraduální přípravy zdravotnického profesionála lékaře je dáno tím, že je připravován jako lékař-voják z povolání, věrný České republice, jako ochránce svobody a nezávislosti ČR a jejího ústavního zřízení. Absolventi jsou po praktickém výcviku ve vojenské nemocnici a po specializační průpravě v základním oboru připraveni zastávat funkce na posádkové ošetřovně nebo jinou odpovídající funkci v zdravotnické službě AČR. Po praxi a příslušné specializační průpravě jsou schopni vykonávat funkce v jednotlivých odbornostech ve vojenské nemocnici a další funkce lékařů-vojáků z povolání v ozbrojených silách ČR. Absolvent je příkladným v plnění úkolů a vojenské kázni. Je psychicky odolný a fyzicky zdatný. Absolventi FVZ UO musí mít všechny odpovídající základní obecné znalosti, návyky a dovednosti v oboru medicíny a musí být schopni správně řídit zdravotnické zabezpečení útvarů, včetně zdravotnického zabezpečení nepřetržité bojové a mobilizační připravenosti, organizovat a zabezpečovat správné hospodaření se zdravotnickým materiálem a technikou, umět organizovat a metodicky správně provádět odborný výcvik a vychovávat podřízené. Musí být odborně, psychicky a morálně připraveni na odpovídající úrovni organizovat a provádět zdravotnické zabezpečení vojsk nejen v míru, ale i za mimořádných podmínek. (115) Kromě odborné lékařské přípravy získané na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové: Absolvent studijního oboru Vojenské všeobecné lékařství musí znát •

z Ústavy ČR plynoucí práva státu na bezpečnost a požadavky na obranu svobody a demokracie pro jeho občany, základní principy a charakter vojenské doktríny ČR a z ní 44

vycházející úkoly v konkrétních etapách vývoje situace vojensko-politické a bezpečnostní světa a Evropy, •

bojové tradice vojska, umět jich využívat a u podřízených rozvíjet vědomí občanských a vlasteneckých povinností vojenské služby,

•

základní řády a předpisy AČR,

•

základy mezinárodního humanitárního práva, zejména Ženevských úmluv,

•

základní strukturu a úkoly NATO,

•

hlavní zásady soudobého vševojskového boje s důrazem na obranu praporu a brigády a jejich zdravotnické zabezpečení,

•

organizaci a zásady použití vojsk AČR a v potřebném rozsahu i armád států NATO,

•

činnost zdravotnických útvarů a jednotek při zabezpečování bojové činnosti vojsk,

•

zásady ochrany utajovaných skutečností,

•

obecné zásady organizace zdravotnického zabezpečení a taktiky zdravotnické služby za války,

•

zásady ochrany osob a materiálu před účinky ZHN a způsoby zdravotnické pomoci osobám zasaženým ZHN,

•

způsoby poskytování první lékařské pomoci v rozsahu úkonů podle směrnic pro léčebně odsunové zabezpečení AČR v poli a zásady organizace zdravotnického zabezpečení AČR v míru i za války,

•

zásady pro zabezpečení nepřetržité připravenosti útvarů a jednotek, signály pro uvádění vojsk do jednotlivých stupňů připravenosti a činnost zdravotnických zařízení při přechodu z mírové služby na činnost v poli,

•

základní druhy a typy mírové zdravotnické techniky, principy jejich činnosti, návody provozování,

•

hlavní zásady plánování zdravotnického zabezpečení,

•

základní údaje o organizaci jednotek, útvarů a svazků, hlavní takticko-technická data výzbroje a techniky,

•

hlavní zásady logistické podpory vojsk, 45

•

úkoly a organizaci zdravotnické služby a povinnosti funkcionářů zdravotnické služby jednotek, útvarů a svazků,

•

celospolečenský význam prevence, ochrany zdraví, posilování psychické a fyzické zdatnosti vojáků a upevňování návyků zdravého způsobu života a výcviku vojsk,

•

postupy rozpoznávání a principy léčení všech závažnějších poruch zdraví, zvláště stavů ohrožujících život a chorob, při nichž je postižený nebezpečný svému okolí,

•

základní způsoby lékařského vyšetřování s použitím základní přístrojové techniky a laboratorních metod, praktické diferenciálně diagnostické postupy, způsoby třídění nemocných a raněných podle naléhavosti, způsobů a místa léčby s přihlédnutím k potřebám praxe lékařů prvního kontaktu, organizaci dopravy a odsunu nemocných a raněných,

•

způsoby poskytování kvalifikované pomoci k udržení životních funkcí a opatření k další léčbě stavů ohrožujících život, prakticky ovládat základní léčebné a ošetřovací výkony v rozsahu potřebném pro základní článek zdravotnických služeb,

•

zásady vojenské posudkové činnosti, postupy při stanovování schopnosti vojáků k vojenské službě a zařazování vojáků na funkce podle zdravotního stavu a zdravotní klasifikace v míru a za války,

•

základy rozborové činnosti, výkaznictví a vojenské zdravotnické statistiky,

•

význam dodržování hygienických a protiepidemických zásad a opatření k předcházení výskytu infekčních onemocnění a epidemií, způsoby a metody provádění běžného a preventivního dohledu na úseku osobní a kolektivní hygieny vojáků, hygieny výživy a stravování vojsk, dodržování zásad ochrany zdraví při práci a výcviku vojsk,

•

základní články epidemického procesu a zvláštnosti jeho rozvoje v AČR, zásady preventivních a represivních opatření zaměřených proti jednotlivým článkům epidemického procesu v míru i za války na stupni útvaru,

•

zásady provádění dezinfekce, dezinsekce a sterilizace,

•

základní metodologii vědecké práce,

•

základní poznatky a návyky efektivního psychologického působení na nemocné, včetně metodologie speciální vojenské psychologie předcházení a překonávání vojenských zátěžových situací apod.,

•

sociálně humanistická podmíněnost lékařské práce, 46

•

psychologicko-pedagogické mechanismy rozvoje a seberozvoje, utváření mezilidských vztahů v armádě a regulace chování v závažných životních situacích a v nemoci,

•

formy a metody provádění zdravotní výchovy a osvětové výchovné práce ve vojscích,

•

zásady hospodaření se zdravotnickým materiálem a technikou a přidělenými finančními prostředky, péče o tento materiál a systém zásobování zdravotnickým a ostatním materiálem v míru i v poli,

•

zásady účelné farmakoterapie, opatření bránící záměně léčiv a terapie zúženým sortimentem léčiv používaných v poli,

•

aktivně alespoň jeden světový jazyk na úrovni STANAG 6001 3. stupně k samostatnému studiu odborné literatury a k běžné konverzaci při služebních stycích s příslušníky jiných armád,

•

zásady práce na mobilizační dokumentaci pro zabezpečení úkolů útvarů za branné připravenosti z hlediska potřeby zdravotnické služby,

•

základní postupy v medicíně katastrof. (115)

Absolvent studijního oboru Vojenské všeobecné lékařství musí umět •

na základě znalostí získaných při výuce lékařských, vojenskoodborných a humanitních disciplín samostatně si osvojovat nové poznatky jako základní formy jeho celoživotního profesionálního růstu a základního předpokladu jeho služebně odborné kariéry,

•

využívat psychologické metody a prostředky v léčebně-preventivní péči, sociálním styku, při výchově a vedení podřízených i rozvoji vlastní osobnosti,

•

organizovat zdravotnické zabezpečení útvarů vojenské posádky, poskytování preventivní a léčebné péče, vyšetřovat a ošetřovat vojáky svěřené do jeho péče,

•

základy práce s mapou, vedení předepsané dokumentace podle požadavků štábní práce AČR, orientovat se v terénu,

•

organizovat hygienické a protiepidemické zabezpečení útvarů posádky a provádět odborné lékařské výkony v této oblasti,

•

organizovat rozvinutí praporního obvaziště a řídit jeho činnost,

47

•

sledovat a hodnotit vliv životních podmínek práce a výcviku na zdraví příslušníků útvaru, činit opatření proti vzniku a šíření přenosných nemocí u útvarů a navrhovat velitelům útvarů opatření k odstranění nedostatků v této oblasti činnosti,

•

zpracovat plán zdravotnického zabezpečení útvaru,

•

řídit a provádět posudkovou činnost podle příslušných vojenských předpisů i podle předpisů státní zdravotní správy,

•

organizovat zdravotnické zabezpečení příslušníků útvaru při provádění bojové a odborné přípravy, tělesné přípravy a organizování sportovní činnosti,

•

sledovat a soustavně vyhodnocovat zdravotní stav, nemocnost a úrazovost příslušníků útvaru, úroveň jejich zdravotního uvědomění, hygienickou a epidemiologickou situaci u útvaru a v prostoru jeho rozmístění,

•

plánovat, organizovat a řídit činnost příslušníků ošetřovny, organizovat a provádět odbornou přípravu příslušníků zdravotnické služby útvaru, kontrolovat a vyhodnocovat zdravotnický výcvik, odborně řídit výcvik příslušníků útvaru v první pomoci, organizovat a provádět zdravotní výchovu příslušníků útvaru,

•

provádět částečnou a úplnou hygienickou očistu osob, dezaktivaci a odmoření zdravotnické techniky a zdravotnického materiálu,

•

zabezpečovat úkoly zdravotnické služby útvaru zdravotnickým materiálem a technikou, řádně hospodařit se svěřeným materiálem a finančními prostředky, zajišťovat všestrannou péči o něj včetně obměn a vedení předepsané evidence a dokumentace,

•

aplikovat hlavní zásady taktiky při řešení bojových situací na organizaci zdravotnického zabezpečení jednotek a útvarů v soudobém boji,

•

využít znalosti základů velení vojskům k organizaci a řízení zdravotnického zabezpečení a řešení otázek bojového zabezpečení a logistické podpory zdravotnických jednotek, útvarů a zařízení,

•

používat základní druhy spojovacích prostředků,

•

zpracovat a vést mobilizační dokumentaci a plnit úkoly podle válečného předurčení,

•

používat ruční střelné zbraně. (115)

48

Absolvent studijního oboru vojenské Všeobecné lékařství musí být seznámen •

s poskytováním zdravotnického zabezpečení na jednotlivých Rolích 1–4 podle NATO klasifikace,

•

s organizací a řízením zdravotnického zabezpečení u praporu v míru i za války,

•

s organizací a způsobem zdravotnického zabezpečení útvarů druhů vojsk v míru i za války,

•

se strukturou a činností vojenských zdravotnických zařízení a se zásadami spolupráce se zařízeními státní zdravotní správy,

•

s organizací a činností jednotek logistické podpory u praporu v míru a v poli,

•

v potřebném rozsahu se zásadami přípravy dat pro výpočetní techniku a využívání prostředků malé a střední mechanizace ve zdravotnické službě,

•

s předpisy upravujícími provoz vojenských motorových vozidel a s povinnostmi velitele vozidla,

•

se základy vojenské administrativy,

•

s finančními, výstrojními a ostatními náležitostmi vojáka z povolání,

•

se zásadami uplatňování kázeňské pravomoci podle předpokládané funkce,

•

s právními normami nutnými pro výkon odpovídající funkce,

•

s organizační strukturou brigády,

•

se základními principy zdravotnického zabezpečení humanitárních misí. (115)

3.2 Výběr personálu do AČR V současnosti jsou zájemci o vstup do profesionální Armády ČR vybíráni cestou oddělení pro výběr personálu podle místa trvalého pobytu, která svou prací navazují na činnost profesních poradců krajských vojenských velitelství. (92) V rámci výběru je u uchazečů komplexně posuzována zdravotní, psychická, fyzická a motivační způsobilost pro povolání do služebního poměru. Uchazeč absolvuje: •

vyšetření zdravotní způsobilosti ve vojenské nemocnici,

•

šetření fyzické zdatnosti, 49

•

psychologická vyšetření a pohovor,

•

motivační a personální pohovor. (92) Těm, kteří splní všechny podmínky a úspěšně absolvují výběr, je nabídnuto odpovídající

volné tabulkové místo v ozbrojených silách ČR. V současné době je v AČR plánováno k 1. 1. 2010 32 450 pracovních míst – 25 000 vojáků z povolání a 7450 občanských zaměstnanců.

3.2.1 Lékařské vyšetření zdravotní způsobilosti ve vojenské nemocnici Lékařské vyšetření zdravotní způsobilosti ve vojenské nemocnici je nedílnou součástí výběru uchazečů do ozbrojených sil ČR a provádí se v některé z vojenských nemocnic v Praze, Olomouci nebo Brně.

Lékařské vyšetření zahrnuje: •

ověření a doplnění údajů týkající se anamnézy (zdravotního stavu),

•

antropometrické vyšetření,

•

fyzikální vyšetření interního charakteru včetně změření krevního tlaku a tepu,

•

vyšetření EKG,

•

laboratorní vyšetření moči a krve, např. k testu na přítomnost psychoaktivních (návykových) látek,

•

Rtg hrudních orgánů,

•

vyšetření očí, zrakové ostrosti, barvocitu a orientační vyšetření zorného pole,

•

vyšetření nosní dutiny, uší, řeči, hlasu a sluchu,

•

vyšetření ústní dutiny a stavu chrupu,

•

orientační chirurgické, neurologické, psychiatrické a kožní vyšetření,

•

psychologické vyšetření,

•

další vyšetření podle aktuálního zdravotního stavu,

•

vystavení „Posudku o zdravotní způsobilosti“ a „Lékařského vysvědčení“. (91)

3.2.2 Šetření fyzické zdatnosti V současné době se provádí přezkoušení fyzické zdatnosti uchazečů o službu v ozbrojených silách ČR testovou baterií s tímto obsahem:

50

Muži: •

leh-sed,

•

shyby,

•

skok daleký z místa odrazem snožmo,

•

hluboký předklon v sedu,

•

sálový test W170 – tj. výkon při tepové frekvenci 170 tepů/min.

Ženy: •

leh-sed,

•

výdrž ve shybu,

•

skok daleký z místa odrazem snožmo,

•

hluboký předklon v sedu,

•

sálový test W170 – tj. výkon při tepové frekvenci 170 tepů/min.

Cvik

LEH-SED

SHYB/VÝDRŽ VE SHYBU

SKOK DALEKÝ

HLOUBKA PŘEDKLONU

jednotka měření

opakování

opakování/sekunda

centimetr

centimetr

pohlaví

M

věková kategorie úroveň normy

I

Ž II

I

M

Ž

M

Ž

M

II

I

II

I

II

I

II

I

II

I

33 31 28 23

4

3

13

11

182

173

144

134

15

W170 W/kg

Ž II

I

M II

13 19 16

Ž

I

II

1,8

1,6

I

II

1,3 1,1

Tabulka 2: Normy přezkoušení fyzické zdatnosti uchazečů o službu v ozbrojených silách ČR

Žádné z předepsaných cvičení a test nelze vynechat a k celkovému hodnocení splnil(a) nesmí být žádné z nich hodnoceno nesplnil(a).

Věkové kategorie •

I – věková kategorie do 30 let (včetně),

•

II – věková kategorie 31 let a více. (94)

Pro porovnání požadavků na fyzickou zdatnost po přijetí uchazečů o vojenskou službu v ozbrojených silách přikládám v příloze tabulku, která vychází z nařízení náčelníka generálního štábu číslo 10 o jednotlivých testech tělesné výkonnosti:

51

Pro muže: • Silová disciplína: souborné silové cvičení (sed-leh a klik-vzpor) nebo shyby na hrazdě s nadhmatem. •

Vytrvalostní disciplína: dvanáctiminutový běh nebo plavání na 300 m libovolným způsobem.

Pro ženy: • Silová disciplína: leh-sed nebo výdrž ve shybu podhmatem. •

Vytrvalostní disciplína: dvanáctiminutový běh nebo plavání na 300 m libovolným způsobem.

Výkon v každé disciplíně se hodnotí body podle tabulek. (příloha 10) Celkové bodové hodnocení výkonu se získá prostým součtem bodů ze silové a vytrvalostní disciplíny. Minimální celkový součet je 50 bodů, z jednotlivých disciplín je nutné získat minimálně 21 bodů. Výroční přezkoušení se absolvuje jedenkrát ročně, vždy jako celek v jednom dni z jedné silové a jedné vytrvalostní disciplíny. Výkony se porovnávají v bodových tabulkách a vojáci jsou rozděleni do šesti věkových kategorií u mužů (I. do 30 let, II. 31–35 let, III. 36–40 let, IV. 41–45 let, V. 45–50 let, VI. 51 let a více) a u žen (I. do 25 let, II. 25–30 let, III. 31–35 let, IV. 36–40 let, V. 41–45 let, VI. 46 let a více). (56) Klasifikace Body

Známka

Hodnocení

150 a více

1

výtečně

100 až 149

2

dobře

50 až 99

3

vyhovující

0 až 49

4

nevyhovující

Tabulka 3: Výsledná klasifikace výročního přezkoušení z tělesné výkonnosti vojáků z povolání

3.2.3 Psychologické vyšetření Účelem psychologického vyšetření je: •

zjistit osobnostní vlastnosti, schopnosti, zájmy a motivace uchazeče,

•

na základě výsledků doporučit zařazení na vhodnou pracovní pozici,

•

poskytnout skupině profesního poradenství závěry z psychologického vyšetření. Části psychologického vyšetření:

•

speciální testování (dotazník, úvaha na téma) – probíhá skupinově cca 30 min, psychologické testování (výkonové + osobnostní testy) – skupinově cca 150 min, (testování probíhá formou tužka–papír i počítačovou formou )

•

psychologický pohovor – individuálně cca 10–20 min. (93)

52

3.2.4 Zvláštnosti rekrutace zdravotnických profesionálů Lékaři obecně jsou v rámci AČR vnímáni jako vysoce specializovaní odborníci. Zejména na specializovaných pracovištích vojenských nemocnic je potřeba zajistit odborníky s danou specializovanou způsobilostí. Pokud není lékař s danou odborností k dispozici v řadách vojenských, přichází ke slovu práce oddělení pro výběr personálu při krajských vojenských velitelstvích podle místa trvalého pobytu uchazeče. Lékař prochází stejným sítem náboru jako kterýkoli uchazeč o službu v ozbrojených silách AČR. Pokud se rozhodne stát se vojenským profesionálem, absolvuje své 3 první měsíce (tj. 12 týdnů) v kurzu základní přípravy u Výcvikové základny ve Vyškově na Moravě, kde je seznámen s typicky vojenskými předměty (tj. taktika, pořadová příprava atd.). Poté nastupuje do podřízenosti svého mateřského útvaru a jeho další vojenskoodborné vzdělávání se děje cestou nadřízeného. Všeobecně platí, že vysoce specializovaní lékaři na velitelských místech se zúčastňují pouze dnů velitelských příprav konaných několikrát ročně velitelem útvaru. Starší lékaři v průběhu získávání specializované způsobilosti jsou vysíláni do Kurzu pro vyšší důstojníky v délce trvání 22 týdnů ve 20 měsících (kombinovaná forma studia 1 týden/1 měsíc), kde je kvalifikačním předpokladem znalost anglického jazyka na úrovni STANAG 6001 2222. Kariérový Kurz pro vyšší důstojníky je organizován katedrou organizace vojenského zdravotnictví FVZ UO v Hradci Králové jedenkrát ročně. Na základě tohoto lze říci, že vojenský všeobecný lékař ve srovnání absolvuje celkem o 1514 vyučovacích hodin více než jeho rekrutovaný kolega, absolvent civilní lékařské fakulty v okamžiku promoce. V tomto počtu není samozřejmě započítávána odborná praxe, která je pro oba společná, ale je zde započtena tělesná příprava (120 hodin ročně od 1. do 6. ročníku), neboť student vojenského všeobecného lékařství si musí zvolit jiný volitelný předmět v rámci kreditního systému LF UK v Hradci Králové.

Kurz generálního štábu

Kurz vyšších důstojníků vojenské zdravotnické služby

Kurz generálního štábu

Vojenské všeobecné lékařství na FVZ UO

Kurz vyšších důstojníků vojenské zdravotnické služby

Základní vojenský výcvik

Základní vojenský výcvik

Všeobecný lékař – absolvent FVZ UO

Aktivovaný všeobecný lékař

Obrázek 2: Porovnání systému vojenského vzdělávání u aktivovaného všeobecného lékaře a jeho kolegy z FVZ UO v Hradci Králové

53

4. ČESKÉ LEGISLATIVNÍ NORMY V SYSTÉMU VZDĚLÁVÁNÍ Vzdělávání lékařských i nelékařských zdravotnických profesí se řídí zákonem č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ze dne 29. ledna 2004 (změna: zákony č. 125/2005 Sb., č. 124/2008 Sb. a č. 189/2008 Sb.) a zákonem č. 96/2004 Sb. (55), o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů, ze dne 4. února 2004 (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních) (změna: zákony č. 125/2005 Sb., č. 111/2007 Sb., č. 124/2008 Sb. a č. 189/2008 Sb.). Systém celoživotního vzdělávání lékařů je zakotven v Etickém kodexu České lékařské komory. (2) V Armádě ČR je stále platný, i když poněkud obsoletní základní předpis Zdrav-1-1 z roku 1986 pro zdravotnickou službu, který díky stálým a pravidelných změnám v systému dosud nestačil být novelizován, se zabývá dalším vzděláváním zdravotnických pracovníků Československé lidové armády a jejich úkoly v odborné a vojenskoodborné přípravě podle mírových i válečných potřeb ČSLA v příloze 2. Směrnice vycházejí z příslušných ustanovení základních řádů ozbrojených sil ČSSR, rozkazů ministra národní obrany ČSSR, vojenských předpisů a realizují zásady dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví stanovené obecně právními předpisy do podmínek ČSLA, zejména z hlediska specifických potřeb a úkolů přípravy zdravotnické služby ČSLA. (53)

54

5. SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ UMOŽŇUJÍCÍ PROFESIONÁLNÍ ROZVOJ VOJÁKA – PŘÍSLUŠNÍKA ZDRAVOTNICKÉ SLUŽBY AČR „Systém vzdělávání umožňující profesionální rozvoj vojáka – příslušníka zdravotnické služby AČR zahrnuje: •

prezenční studium ve vojenskoodborných a vojenskomedicínských částech akreditovaných magisterských studijních programů, oborů Všeobecné lékařství a Farmacie,

•

prezenční studium v akreditovaných magisterských studijních programech, oborů Vojenské všeobecné lékařství, Vojenské zubní lékařství a Vojenská farmacie, (příloha 11)

•

prezenční studium v akreditovaném bakalářském studijním programu v oboru Vojenský zdravotnický management a Zdravotnický záchranář,

•

doktorské studium v akreditovaných studijních programech, oborů Vojenská hygiena, Vojenská chirurgie, Vojenská radiobiologie, Vojenské vnitřní lékařství, Epidemiologie, Lékařská mikrobiologie, Toxikologie a Molekulární patologie,

•

kariérové kurzy,

•

výuku pro aktivované zdravotní sestry v odborných praporčických kurzech,

•

výuku v kurzech realizovaných v souladu s „Plánem školení a kurzů VZdrS v příslušném akademickém a výcvikovém roce“,

•

výuku v kurzech pro příslušníky zahraničních misí (KFOR, ISAF), zejména pro příslušníky polní nemocnice AČR a Vojenské policie,

•

výuku v kurzech BATLS/BARTS a NBC,

•

výuku medicíny katastrof,

•

jazykovou přípravu“, (10)

•

vojenskoodbornou přípravu příslušníků zdravotnické služby před nástupem do zahraniční mise.

55

5.1 Prezenční studium ve vojenskoodborné a vojenskomedicínské části akreditovaného magisterského studijního programu, oboru Všeobecné lékařství Podle dokumentu studijního oddělení FVZ UO v Hradci Králové „Studijní plán oboru Vojenské všeobecné lékařství 2007–2008“ je studium vojenského všeobecného lékařství účelově rozděleno na 2 etapy. (13) První etapou je vojenskomedicínská část studijního oboru Vojenské všeobecné lékařství od 1. do 5. ročníku, druhou je vojenskomedicínská část studijního oboru Všeobecné lékařství v 6. ročníku. Vojenskomedicínská část akreditovaného magisterského studijního programu, oboru Všeobecné lékařství, registrační číslo 5103T/000, je vyučována v 6. ročníku na FVZ UO v Hradci Králové (15) v celkovém rozsahu 162 hodin a 720 hodin odborné stáže před státní rigorózní zkouškou z válečného vnitřního lékařství a válečné chirurgie ve vojenských nemocnicích (zahrnuto počtem hodin do povinných stáží před státní rigorózní zkouškou z vnitřního lékařství a chirurgie na LF UK v Hradci Králové) (42), je tvořena těmito předměty: •

Válečné vnitřní lékařství (18 hodin),

•

Válečná chirurgie (24 hodin),

•

Tělesná příprava (120 hodin),

•

Odborná stáž před státní rigorózní zkouškou z válečného vnitřního lékařství (440 hodin),

•

Odborná stáž před státní rigorózní zkouškou z válečné chirurgie (280 hodin).

5.2 Prezenční studium v akreditovaném magisterském studijním programu, oboru Vojenské všeobecné lékařství Student vojenského všeobecného lékařství, který je přijat na FVZ UO, musí nejprve úspěšně projít přijímacím řízením na LF UK a teprve z těchto přijatých jsou vybíráni studenti na FVZ UO v případě, že projdou rekrutačním sítem a jeho požadavky. To je také hlavním důvodem nižšího počtu studentů v oboru Vojenské všeobecné lékařství. Tito přijatí studenti před zahájením prvního ročníku nastupují na osmitýdenní intenzivní (nerespektována pracovní doba) základní výcvik na Výcvikovou základnu ve Vyškově na Moravě.

56

Studijní rok

Vojenské všeobecné lékařství

2002/2003

26

2003/2004

22

2004/2005

20

2005/2006

17

2006/2007

14

2007/2008

19

2008/2009

17

2009/2010

27

Vojenské zubní lékařství

3

Tabulka 4: Počty přijatých studentů v oboru Všeobecné lékařství a Zubní lékařství na FVZ UO v letech 2002–2009

Vojenskomedicínská část studijního programu, oboru Vojenské všeobecné lékařství, registrační číslo M 5133, je vyučována od 1. do 5. ročníku na FVZ UO v Hradci Králové (15) a je tvořena těmito předměty v celkovém počtu 1352 hodin: •

Společenské vědy (30 hodin),

•

Medicína katastrof (134 hodin),

•

Tělesná příprava (600 hodin),

•

Letní kurz tělesné přípravy (35 hodin),

•

Zimní kurz tělesné přípravy (40 hodin),

•

Ochrana proti zbraním hromadného ničení (21 hodin),

•

Taktika (66 hodin),

•

Organizace a taktika vojenské zdravotnické služby (78 hodin),

•

Medicína katastrof – TV soustředění (35 hodin),

•

Management vojenského zdravotnictví (42 hodin),

•

Právo ve zdravotnictví (30 hodin),

•

Zdravotnická příprava v poli (81 hodin),

•

Toxikologie (15 hodin),

•

Radiobiologie (15 hodin),

•

Organizace vojenského zdravotnictví v míru (28 hodin),

•

Vojenská farmacie (15 hodin),

•

Vojenská hygiena (36 hodin),

•

Vojenská epidemiologie (36 hodin),

•

Aktuální problémy vojenské zdravotnické služby (15 hodin). 57

Mezi započítanými vyučovanými hodinami není zařazena odborná stáž ve vojenské nemocnici v rámci 2. a 4. ročníku na FVZ UO v celkové délce 7 týdnů a 1 týden odborné stáže v ordinaci praktického lékaře v 5. ročníku. Odborné stáže z vnitřního lékařství a chirurgie v 6. ročníku také započteny nejsou z důvodu, že tyto stáže patří k povinným na LF UK v Hradci Králové a budou započteny v rámci civilního studia všeobecného lékařství. Úplný seznam předmětů studijního programu Všeobecné lékařství na LF UK v Hradci Králové je uveden v příloze 12.

Základní vojenské kurzy pro všeobecné lékaře po promoci

Pregraduální studium studenta oboru vojenského všeobecného lékařství

Jazyková příprava NBC kurz

Všeobecné lékařství na LF UK

Vojenské všeobecné lékařství na FVZ UO BATLS/BARTS kurz

Kariérové kurzy

Obrázek 3: Schéma studijních vojenských povinností studenta všeobecného lékařství před promocí a po promoci

Poměr jednotlivých hodin studia na LF UK a FVZ UO ukazuje následujících 6 grafů. V rámci letního semestru na FVZ UO je započítáno letní výcvikové období, kdy probíhá vojenskoodborná výuka v letních měsících. Každý student si od prvního do pátého ročníku na LF UK musí zapsat volitelné předměty, za které v průběhu studia musí získat minimálně 18 kreditů. Vzhledem k nutnosti srovnání s počtem hodin na FVZ UO jsem rozdělila počty volitelných předmětů od prvního do pátého ročníku následovně. V prvním, druhém a třetím ročníku v zimním semestru 30 hodin a v letním semestru 45 hodin, ve čtvrtém ročníku v zimním semestru 45 hodin a v letním semestru 35 hodin, v pátém ročníku po 15 hodinách volitelného předmětu v zimním i v letním semestru. Rozdělením volitelných předmětů byly respektovány podmínky dané sylabem. Graf 2 znázorňuje poměr procentuálního počtu hodin v 1. ročníku absolvovaných studentem FVZ UO na FVZ UO (15) a LF UK (42) v Hradci Králové. Z níže uvedeného grafu vyplývá převážný podíl civilního studia všeobecného lékařství na LF UK v Hradci Králové. Nezanedba58

telnou část koláčového grafu však tvoří i studium vojenského všeobecného lékařství, které zaujímá 24 % vyučovacích hodin, což je v porovnání s civilním studentem o 31,5 % vyšší hodinová zátěž během prvního ročníku studia. Poměr počtu hodin v 1. ročníku

36%

6%

18%

FVZ UO zimní semestr FVZ UO letní semestr

40%

LF UK zimní semestr LF UK letní semestr

Graf 2: Poměrové procentuální zastoupení počtu hodin absolvovaných studentem FVZ UO ve studijním roce 1. ročníku na FVZ UO a LF UK

Graf 3 znázorňuje poměr procentuálního počtu hodin ve 2. ročníku absolvovaných studentem FVZ UO na FVZ UO (15) a LF UK (42) v Hradci Králové. Z níže uvedeného grafu vyplývá opět převážný podíl civilního studia všeobecného lékařství na LF UK v Hradci Králové daný zejména 3 týdny povinné prázdninové praxe péče o nemocné v letním semestru. Druhou část koláčového grafu tvoří studium vojenského všeobecného lékařství, které zaujímá 14 % vyučovacích hodin, což je v porovnání s civilním studentem o 16,2 % vyšší hodinová zátěž během druhého ročníku studia. Poměr počtu hodin ve 2. ročníku

53%

9%

5% FVZ UO zimní semestr 33%

FVZ UO letní semestr LF UK zimní semestr LF UK letní semestr

Graf 3: Poměrové procentuální zastoupení počtu hodin absolvovaných studentem FVZ UO ve studijním roce 2. ročníku na FVZ UO a LF UK

Graf 4 znázorňuje poměr procentuálního počtu hodin ve 3. ročníku absolvovaných studentem FVZ UO na FVZ UO (15) a LF UK (42) v Hradci Králové. Z níže uvedeného grafu vyplývá opět 59

převážný podíl civilního studia všeobecného lékařství na LF UK v Hradci Králové. Druhou část koláčového grafu tvoří studium vojenského všeobecného lékařství, které zaujímá 36 % vyučovacích hodin, což je v porovnání s civilním studentem o 56,2 % vyšší hodinová zátěž během třetího ročníku studia. Poměr počtu hodin ve 3. ročníku

7%

32%

29%

FVZ UO zimní semestr FVZ UO letní semestr

32%

LF UK zimní semestr LF UK letní semestr

Graf 4: Poměrové procentuální zastoupení počtu hodin absolvovaných studentem FVZ UO ve studijním roce 3. ročníku na FVZ UO a LF UK

Graf 5 znázorňuje poměr procentuálního počtu hodin ve 4. ročníku absolvovaných studentem FVZ UO na FVZ UO (15) a LF UK (42) v Hradci Králové. Z níže uvedeného grafu vyplývá opět převážný podíl civilního studia všeobecného lékařství na LF UK v Hradci Králové daný zejména 4 týdny povinné prázdninové praxe v délce 4 týdnů na interním a chirurgickém oddělení v letním semestru. Druhou část koláčového grafu tvoří studium vojenského všeobecného lékařství, které zaujímá 22 % vyučovacích hodin, což je v porovnání s civilním studentem o 28,2 % vyšší hodinová zátěž během druhého ročníku studia. Poměr počtu hodin ve 4. ročníku

7% 48%

15%

FVZ UO zimní semestr FVZ UO letní semestr

30%

LF UK zimní semestr LF UK letní semestr

Graf 5: Poměrové zastoupení počtu hodin absolvovaných studentem FVZ UO ve studijním roce 4. ročníku na FVZ UO a LF UK

60

Graf 6 znázorňuje poměr procentuálního počtu hodin v 5. ročníku absolvovaných studentem FVZ UO na FVZ UO (15) a LF UK (42) v Hradci Králové. Z níže uvedeného grafu vyplývá převážný podíl civilního studia všeobecného lékařství na LF UK v Hradci Králové. Druhou část koláčového grafu tvoří studium vojenského všeobecného lékařství, které zaujímá 29 % vyučovacích hodin, což je v porovnání s civilním studentem o 40,8 % vyšší hodinová zátěž během pátého ročníku studia. Poměr počtu hodin v 5. ročníku

39%

6%

23%

FVZ UO zimní semestr FVZ UO letní semestr

32%

LF UK zimní semestr LF UK letní semestr

Graf 6: Poměrové zastoupení počtu hodin absolvovaných studentem FVZ UO ve studijním roce 5. ročníku na FVZ UO a LF UK

Graf 7 znázorňuje poměr procentuálního počtu hodin v 6. ročníku absolvovaných studentem FVZ UO na FVZ UO (15) a LF UK (42) v Hradci Králové. Z níže uvedeného grafu vyplývá opět převážný podíl civilního studia všeobecného lékařství na LF UK v Hradci Králové daný zejména povinnou předstátnicovou praxí z hygieny a preventivního lékařství v délce 2 týdnů v zimním semestru, z gynekologie a porodnictví v délce 2 týdnů v zimním semestru, z vnitřního lékařství v délce 11 týdnů v letním semestru, z chirurgie v délce 7 týdnů v letním semestru a z pediatrie v délce 2 týdnů v zimním semestru. Druhou část koláčového grafu tvoří studium vojenského všeobecného lékařství, které zaujímá 14 % vyučovacích hodin, což je v porovnání s civilním studentem o 16,2 % vyšší hodinová zátěž během šestého ročníku studia.

61

Poměr počtu hodin v 6. ročníku

5%

9%

FVZ UO zimní semestr FVZ UO letní semestr LF UK zimní semestr LF UK letní semestr

47% 39%

Graf 7: Poměrové procentuální zastoupení počtu hodin absolvovaných studentem FVZ UO ve studijním roce 6. ročníku na FVZ UO a LF UK

Každý student si od prvního do pátého ročníku na LF UK musí zapsat volitelné předměty, za které v průběhu studia musí získat minimálně 18 kreditů. Vzhledem k nutnosti srovnání s počtem zápočtů na FVZ UO jsem rozdělila počty volitelných předmětů v 1. až 5. ročníku následovně. V prvním ročníku v zimním semestru 1, v letním semestru 2, ve druhém a třetím ročníku v zimním semestru 2 a v letním semestru 2, ve čtvrtém ročníku v zimním semestru 3 a v letním semestru 2, v pátém ročníku po 1 volitelném předmětu v zimním i v letním semestru. Rozdělením volitelných předmětů byly respektovány podmínky dané sylabem. Jeden zápočet odpovídá 1 kreditu za předmět v rozsahu 15 až 30 hodin. Zápočty za odborné stáže absolvované vojenským studentem všeobecného lékařství jsou započítávány mezi zápočty na LF UK, pokud je tato praxe povinná v rámci studia na LF UK, byť absolvována ve vojenském zdravotnickém zařízení. V šestém ročníku je v zimním semestru 1 zápočet před státní zkouškou z vojenské hygieny a epidemiologie, v letním semestru jsou 2 zápočty z válečného vnitřního lékařství a válečné chirurgie navíc k 5 státním rigorózním zkouškám na LF UK v Hradci Králové. Z níže uvedeného grafu vyplývá, že student vojenského všeobecného lékařství získá na FVZ UO (15) celkově od prvního do šestého ročníku v zimním semestru 10 zápočtů a v letním semestru 29 zápočtů, na LF UK v Hradci Králové (42) ve stejném časovém období v zimním semestru 40 zápočtů a v letním semestru 48 zápočtů. Z výše uvedených údajů vyplývá, že student vojenského všeobecného lékařství složí o 44 % více zápočtů proti svému civilnímu kolegovi studujícímu obor Všeobecné lékařství na LF UK v Hradci Králové.

62

Zápočty na LF UK a FVZ UO 30 25 počty zápočtů LF UK letní semestr počty zápočtů LF UK zimní semestr počty zápočtů letní semestr ročník FVZ UO zimní semestr

20 zápočty 15 10 5 0 1.

2.

3.

4.

5.

6.

ročník

Graf 8: Poměr počtu zápočtů skládaných studentem FVZ UO v jednotlivých ročnících FVZ UO a LF UK v Hradci Králové

Student vojenského všeobecného lékařství složí v průběhu pregraduálního studia na FVZ UO (15) celkově v 1. až 6. ročníku 13 zkoušek, včetně 3 státních rigorózních zkoušek v 6. ročníku studia, na LF UK v Hradci Králové (42) ve stejném časovém období složí 34 zkoušek, včetně 5 státních rigorózních zkoušek v 6. ročníku studia. Z výše uvedených údajů vyplývá, že student vojenského všeobecného lékařství složí o 38 % více zkoušek oproti svému civilnímu kolegovi studujícímu obor Všeobecné lékařství na LF UK v Hradci Králové.

Poměr počtu zkoušek 8 7 6 5 4

počet zkoušek FVZ UO

3

počet zkoušek LF UK

2 1 0 1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

5. ročník

6. ročník

Graf 9: Poměr počtu zkoušek skládaných studentem FVZ UO v jednotlivých ročnících FVZ UO a LF UK v Hradci Králové (v 6. ročníku jsou 3 státní zkoušky z vojenskoodborných předmětů na FVZ UO a 5 státních zkoušek na LF UK)

63

5.3 Kariérové kurzy Každoročně vychází cestou Sdělení ředitele sekce – personálního ředitele Ministerstva obrany ČR seznam „Vzdělávacích aktivit v daném roce ve vojenských školách a školicích zařízeních České republiky a v zahraničí“ týkající se vojenských kariérových kurzů. Příslušníků vojenské zdravotnické služby se týkají následující (viz tabulka). Tyto kurzy jsou určeny zejména pro vojenské zdravotnické důstojníky s předpokladem povýšení do vyšších důstojnických hodností.

Typ kurzu

Kurz generálního štábu

Škola

Univerzita obrany

Univerzita obrany

Název kurzu

VO

všechna

Řízení obrany státu – vojenská strategie a operační umění

Řízení obrany státu – vojenská taktika a operační umění

všechna

Kurz pro vyšší důstojníky

lékaři Univerzita obrany

Organizace a řízení vojenského zdravotnictví (Kurz vyšších důstojníků vojenské zdravotnické služby)

důstojníci zdravot. služby

Délka Zahájení

Kapacita

Odborná gesce Realizátor kurzu Poznámka

10 měsíců

8 podle výběru NGŠ AČR

NGŠ AČR, UO ÚSOS „D“ účast zahr. studentů AJ – STANAG 3333

73

SRDS-OS MO UO ÚSOS „V“ účast zahr. studentů AJ – STANAG 2222

14

OVZdr MO UO FVZ – K 302 kombinované studium AJ – STANAG 2222

10

OVZdr MO UO FVZ – K 302 Kombinovaná forma studia (1 týden/měsíc) AJ – STANAG 2222

10 měsíců

20 měsíců

20 měsíců

Tabulka 5: Kariérové kurzy pro příslušníky VZdrS

5.4 BATLS, BARTS, CLS Hlavní katedrou zabezpečující další vzdělávání vojenských lékařů, farmaceutů a dalších příslušníků vojenské zdravotnické služby ve zdokonalovacích kurzech a školeních je katedra všeobecného lékařství a urgentní medicíny (KVŠLUM). V oblasti doškolovacích a specializačních aktivit spolupracuje s Ministerstvem zdravotnictví ČR a Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví v Praze, Akreditační komisí ČR pro všeobecné praktické lékařství, Českou lékařskou komorou, odbornými lékařskými společnostmi a sdruženími a s Českou asociací sester. V oblasti urgentní medicíny připravuje tato katedra příslušníky zdravotnické služby v různých kurzech, zejména v kurzech BATLS, BARTS a CLS. (11)

64

Kurz BATLS je Zdokonalovací kurz neodkladné péče v polních podmínkách určený pro zdravotnické pracovníky – zaměstnance vojenské správy vykonávající zdravotnické povolání podle zákona č. 95/2004 Sb., pro lékaře. Kurz BARTS je Zdokonalovací kurz neodkladné péče v polních podmínkách určený pro zdravotnické pracovníky – zaměstnance vojenské správy vykonávající zdravotnické povolání podle zákona č. 96/2004 Sb., pro nelékařské zdravotnické pracovníky. Cílem kurzů BATLS/BARTS je zajistit minimální standard ošetření k zachování života a záchraně končetin na úrovni všech úkolů zdravotnické služby na bojišti. Filozofií BATLS/BARTS je poskytnout společné vybavení (zařízení), společný jazyk a společný algoritmus vyšetření a poskytování zdravotní péče na úrovni všech zdravotnických etap tak, aby zraněný voják nezemřel do té doby, než je předán do péče chirurga k definitivnímu ošetření. (8) Vojenští lékaři se museli již od antických dob zabývat běžnými zraněními – zhmožděninami, tržnými poraněními, penetrujícími ránami, zlomeninami kostí, a to za primitivních podmínek, které v dané době převládaly. K hromadným úrazům dochází nejenom ve válce, ale i v době míru. V těchto případech se při ošetřování většinou vychází z omezených zdrojů jak materiálních, tak personálních. Proto, aby byla zdravotnická péče poskytnuta na co nejvyšší úrovni s právě dostupnými zdroji, byl vypracován ve Spojených státech amerických jednotný postup při poskytování neodkladné péče. Problematika činnosti je vyučována pro široký okruh zdravotnického personálu v kursech ATLS (Advanced Trauma Life Support) či jim podobných. (25) Z důvodů zachování jednotných postupů i v armádě byl zaveden ve Velké Británii kurz BATLS (Battlefield Advanced Trauma Life Support). Jedná se o modifikovaný kurz, který bere na zřetel specifické podmínky a okolnosti vzniku zdravotnických ztrát. Potřeba vzdělávat zdravotnický personál v této oblasti vedla k tomu, že kurz je zaveden ve všech zdravotnických službách armád členských států NATO a tuto metodiku využívá např. i Austrálie, Jihoafrická republika, Izrael. Vše se řídí jedinou myšlenkou: snižování počtu úmrtí. Spoluzakladatelem principů, postupů a dovedností BATLS byl generálmajor Ian Haywood, profesor vojenské chirurgie ve Velké Británii. Oddělení vojenské chirurgie při The Royal Army Medical College a The Army Medical Services Training Group byly pověřeny úkolem vypracovat postupy neodkladné péče v poli pro britskou armádu. Výchozí platformou pro úpravy byl právě princip ATLS vypracovaný ve Spojených státech amerických. (24) Dnešní zdravotnická služba se musí vyrovnat se zraněními, která způsobují moderní zbraně. Jsou to nejen střelná poranění, ale co je důležitější, i polytraumata, která vznikají např. působením střepin s poměrně vysokou rychlostí. Tyto střely jsou schopné způsobovat vysoce devastující

65

poranění. Dalším faktorem ovlivňujícím vznik zdravotnických ztrát a problémem pro současnou zdravotnickou službu jsou účinky tlakových vln a rozsáhlé popáleniny. Bojové ztráty zahrnují padlé v boji, zajaté a nezvěstné v boji, zraněné v boji a případy bojového stresu či bojového šoku. Nebojové ztráty zahrnují nemocné a nebojová poranění. (58) V možném konfliktu je nutno počítat nejen s poraněními způsobenými zbraňovými systémy, ale také s úrazy nebojovými (non-combat), jako jsou autonehody, požáry, hromadná neštěstí apod. Navzdory pokroku v technologii zbraní se významně snížila úmrtnost v nemocnici jako následek zranění při bojových akcí během 20. století. V první světové válce činila úmrtnost následkem zranění 8,1 %, klesla na poloviční množství ve druhé světové válce (hlavně především díky pokroku v resuscitaci a chirurgii) a ještě více se snížila za války v Koreji a Vietnamu. Ve válce na Falklandských ostrovech v roce 1982 zemřelo přes 250 lidí; většina před příjezdem do chirurgického zařízení. Ti zranění, kteří se dostali do polní nemocnice, přežívali v 99,5 %. Ve válce v Perském zálivu v roce 1991 bylo 147 úmrtí jako následek bojových akcí a 225 úmrtí jako následek nebojových akcí. (24) Přežití raněných dělíme do tří skupin na okamžitá, časná a pozdní. Ovlivnění přežití raněných v první skupině je nemožné nebo minimální, ale mnoho lze udělat pro další dvě skupiny. Pro použití metodiky BATLS jsou vhodní právě zranění ve druhé skupině, kteří jsou léčeni během „zlaté hodiny“ (nebo dokonce zlatých minut). Přežití ve třetí skupině je ovlivněno aktivní a správnou počáteční léčbou, například antibiotiky, obnovením perfuze tkání, oxygenací či pomocí chirurgického zákroku následovaného intenzivní zdravotnickou a ošetřovatelskou péčí. (25) Šance na přežití bojových ztrát se značně zvyšují po příjezdu do polní nemocnice. Ve vojenských podmínkách je limitujícím faktorem čas, který je odvozen od vzdálenosti rozmístění nemocničních zařízení od přední linie. Proto je důležité raněné správně ošetřit a poskytovat podporu životních funkcí v přednemocniční fázi. Kromě měnícího se konceptu rozmístění chirurgických týmů na bitevním poli je důležité, aby každý důstojník zdravotnické služby měl základní dovednosti v zabezpečení základních životních funkcí do té doby, než se zranění dostanou do zdravotnického zařízení chirurgického profilu. (25) Kurz BATLS ve standardním provedení (ve Velké Británii) je dvoudenní intenzivní zaměstnání vyžadující aktivní účast částečně připravených frekventantů, kteří jeden měsíc před zahájením kurzu obdrží základní manuál. (24). Filozofie přístupu k výuce je částečně odlišná od našich zavedených přednáškových a seminárních klišé. Důraz je kladen na komunikaci a výměnu praktických zkušeností. Procvičování potřebných dovedností v malých skupinách ve čtyřech krocích zabezpečí dokonalé vstřebání a fixaci získaných poznatků. Výuka vyžaduje koncentrované nasazení 66

instruktorů, kteří probíraný úkon představí, předvedou, předvedou s vysvětlujícím komentářem, poté provádějí na podkladě příkazů studenta a nakonec student provádí daný výkon za instruktáže dalšího studenta. Rotace rolí student–učitel a student–žák vede k 80% efektivitě paměťové stopy.

„Kurz BATLS se soustřeďuje na výuku těchto dovedností: 1. Přístup ke zraněnému a jeho vyšetření. 2. Vyšetření hlavy a krku, krční límce při možném poranění krční páteře se zdůrazněním správné fixace krční páteře. 3. Nechirurgické zabezpečení dýchacích cest (předsunutí dolní čelisti, odsávání, ústní nebo nosní vzduchovod, intubace, oxygenoterapie) se zřetelem na bod 2. 4. Chirurgické zabezpečení dýchacích cest se zřetelem na bod 2.: – trysková insuflace kyslíku (Jet insufflation with oxygen) plastikovou kanylou přes krikothyroidní membránu a chirurgická krikothyroidotomie s vložením malé tracheostomické kanyly (5–7 mm). 5. Punkce hrudníku, drenáž hrudníku. 6. Kanylace periferní žíly, preparace periferní žíly. 7. Otáčení, ukládání a vyšetřování zraněného s poraněnou páteří (Log Roll) (SCOOP rám). 8. Řešení konkrétních simulovaných poranění a polytraumat s využitím dostupných prostředků a pomůcek (Moulage).“ (18)

Kurz je složen z lekcí, praktických dovedností, testů, praktické zkoušky, kde se hodnotí hraní rolí simulujících ošetření při poranění. Praktická část výuky probíhá ve specializované učebně a na viváriu, kde jsou prováděny nácviky na zvířecích modelech. Doba trvání kurzu je 3 dny a obsahuje celkem 26 vyučovacích hodin po 30 minutách. (příloha 13) Účastníci kurzu obdrží minimálně 4 týdny před zahájením kurzu studijní texty a po úspěšném absolvování kurzu je pak účastníkům uděleno osvědčení, které je platné 5 let pro BATLS i pro BARTS. Po uplynutí této doby je nutné kurz absolvovat znovu. Z tohoto důvodu KVŠLUM pořádá kurzy R-BATLS/R-BARTS, tedy inovační kurzy neodkladné péče v polních podmínkách. Tyto kurzy jsou určeny pro absolventy kurzu BATLS/BARTS před vypršením doby platnosti certifikátu. (18) Vzhledem k náročnosti kurzu je úspěšnost zvládnutí závěrečného testu a praktické části u frekventantů kurzu poměrně nízká. Kurz BATLS úspěšně zakončí 48 % frekventantů, 5 % musí k úspěšnému testu zopakovat moulage, 16 % k úspěšné moulage opakuje do jednoho měsíce test, který musí být splněn na 70 % a 31 % frekventantů je neúspěšných. Samotné závěrečné testy jsou překlady z anglického originálu. Kurz BARTS úspěšně zakončí 43 % frekventantů, 8 % musí

67

k úspěšnému testu zopakovat moulage, 15 % k úspěšné moulage opakuje do jednoho měsíce test a 34 % frekventantů je neúspěšných. (příloha 14) Kurz CLS, rovněž pořádaný KVŠLUM, je určen pro příslušníky jednotek zařazených na zdravotnickou funkci, která je jejich druhou odborností, jedná se tedy o vojáky bez odborného zdravotnického vzdělání. Cílem kurzu je naučit vojáky poskytovat rozšířenou první pomoc v mimořádných situacích v polních podmínkách. Toto je i běžná praxe v zahraničních armádách, kde se v kurzech CLS cvičí vojáci, kteří se dostanou jako první do kontaktu se zraněným. Vojáci se zde naučí rozpoznat a léčit nejčastější příčiny úmrtí v bojových operacích, kterými jsou vykrvácení, tenzní pneumothorax a obstrukce dýchacích cest. Kurz je složen z lekcí, praktických cvičení na simulátorech a živých preparátech, závěrečného písemného testu a praktické zkoušky, která obsahuje přezkoušení na simulátorech. Doba trvání kurzu je 3 týdny a obsahuje celkem 86 vyučovacích hodin po 45 minutách. Po úspěšném absolvování kurzu je pak účastníkům udělen certifikát platný bez časového omezení. Pravomoci a odpovědnost CLS zdravotníků nejsou dosud právně vymezeny, proto své poznatky a zkušenosti získané v kurzu smějí v AČR využít pouze za mimořádných okolností. (17) (příloha 15)

5.4.1 Výuka BATLS/BARTS v OS SR Výuka BATLS/BARTS v rámci OS SR probíhá od roku 2004 ve Vojenské nemocnici Ružomberok. Jelikož zdravotnictví OS SR nemá k dispozici školicí zařízení charakteru bývalé VLA JEP v Hradci Králové, dnes FVZ UO, bylo za tímto účelem zřízeno Výcvikové středisko BATLS/ /BARTS, které je financováno z příspěvku MO SR pro ÚVN Ružomberok. Jako instruktoři pro výcvik BATLS/BARTS zde nyní působí lékaři nemocnice, kteří byli vyškoleni ve výcvikovém středisku QARANC a RAMC v Gossportu (Velká Británie). V současnosti zde již také působí i několik instruktorů vyškolených přímo v Ružomberku. Část instruktorů absolvovala kurz v Hradci Králové v roce 2003. Podle jejich vyjádření není zásadní rozdíl mezi kurzem v AČR a OS SR, jelikož oba vycházejí z britského modelu a prakticky jej kopírují. Rozvrh výuky a obsah skript (1. vydání, r. 2004) jsou sestavené podle britského vzoru. Skripta dostávají účastníci kurzu měsíc před zahájením kurzu. Výuka probíhá v prostorech, které jsou určeny jen pro tento kurz, a zvířecí modely dodávají firmy z civilního sektoru. Počet účastníků kurzu je variabilní, většinou to bývá asi 10 osob.

68

5.5 Medicína katastrof Výuka medicíny katastrof se táhne pregraduálním studiem vojenského všeobecného lékařství, vojenského zubního lékařství a vojenské farmacie jako červená nit. Cílem výuky předmětu Medicína katastrof je připravit studenty na odbornou činnost při vzniku katastrof a havárií značného rozsahu. Studenti musí být schopni zvládnout problematiku likvidace zdravotních následků při přírodních pohromách, velkých dopravních neštěstích, teroristických akcích, (97) haváriích chemických a jaderně energetických zařízení, hromadných utonutích ve sladké i slané vodě apod. Těžiště je položeno především na znalosti základních praktických postupů při první lékařské pomoci, včetně organizačních opatření. Během výuky je student seznámen s minimálním standardem ošetření k zachování života a záchraně končetin tak, jak je používán na všech úrovních zdravotnické služby. Student musí znát zásady zabezpečení dýchacích cest, zástavy masivního zevního krvácení, třídění, transportu zraněných, základy hygienické očisty a preventivní medicíny, rizika infekčních nemocí za mimořádných situací, protiepidemická opatření, riziko zneužití biologických agens atd. Student musí umět vyšetřit hlavu a krk, naložit krční límec, zabezpečit dýchací cesty, punkci hrudníku, kanylovat periferní žílu, použít nitrokostní přístup, manipulovat se zraněným. Student musí být seznámen se základními pomůckami používanými při ošetření život ohrožujících poranění. (14)

Semestr předmětu

Způsob zakončení

Rozsah předmětu

1.

Z

30 hodin

2.

Z

30 hodin

3.

Z

30 hodin

4.

Z + ZK

44 hodin

Celkem

134 hodin

Tabulka 6: Začlenění a rozsah předmětu Medicína katastrof po dobu pregraduálního studia oboru Vojenské všeobecné lékařství

5.6 Jazyková příprava Každý absolvent studijního směru vojenské všeobecné lékařství musí znát aktivně alespoň jeden světový jazyk na úrovni STANAG 6001 3. stupně ( STANAG 6001 2. stupně při ukončení pregraduálního studia a STANAG 6001 3. stupně při získání specializované způsobilosti v oboru) k samostatnému studiu odborné literatury a k běžné konverzaci při služebních stycích s příslušníky jiných armád. Všeobecně je preferována angličtina, méně francouzština. Jazyková zkouška STANAG 6001 (úroveň 0–5), kde se hodnotí: poslech s porozuměním, ústní projev, čtení s porozu69

měním a písemný projev. Tato jazyková zkouška testuje jazykové schopnosti zaměstnanců ve strukturách organizace NATO a AČR. Na FVZ UO je výuka zajišťována pedagogy z Centra jazykové přípravy Univerzity obrany, detašované pracoviště na FVZ v Hradci Králové, kteří vedou výuku cizích jazyků v pregraduální výuce a speciálních jazykových kurzech. V příloze naleznete charakteristiku jednotlivých úrovní jazykových znalostí podle STANAG 6001. (87) (příloha 16)

5.7 Vojenskoodborná příprava příslušníků zdravotnické služby před nástupem do zahraniční mise Vzhledem ke specifické vojenskoodborné činnosti, kterou vykonává vojenský zdravotnický personál polních zdravotnických zařízení při plnění úkolů během zahraniční mise, prochází před odjezdem Kurzem lékařů a zdravotníků před nástupem do zahraniční mise (13), který pokrývá komplexní problematiku od personální práce v rámci výběru personálu, vystrojování a financování účastníků mise přes právní, bezpečnostní a geografické aspekty misí, používání spojovací techniky, preventivní a protiepidemická opatření, psychologickou přípravu, výstavbu základny, činnost v místě nasazení včetně postupů při hromadném příjmu raněných až po opatření při likvidaci základny, předávání a transport materiálu a techniky a jeho ošetřování po ukončení mise. Cílem kurzu je předání komplexních teoretických znalostí potřebných pro působení v zahraniční misi a zároveň zdokonalit zdravotnický personál v praktických návycích a postupech spojených jak s činností při vlastním ošetřováním pacientů v zahraniční misi, tak i s ostatní činností na základně a mimo základnu. (příloha 17)

70

6. VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCVIK A VZDĚLÁVACÍ INSTITUCE NATO Jazykově vybavení příslušníci AČR se mohou školit v rámci vzdělávacího a výcvikového systému NATO. NATO vede vzdělávání a odbornou přípravu k zajištění účinnosti a interoperability mnohonárodních jednotek v rámci operací pod vedením NATO. Historicky vzdělávání a odborná příprava byla zaměřena na to, aby vojenské síly z členských zemí mohly účinně spolupracovat v rámci operací a misí. Dnes se vzdělávání a odborné výcviky značně rozšířily. NATO má síť škol a vzdělávacích institucí, provádí pravidelné cvičení a zajišťuje vzdělávací programy tak daleko, jako je Afghánistán, Irák a Afrika. Účelem společného vzdělávání v rámci NATO je zajistit, aby mnohonárodní síly mohly účinně spolupracovat i přes rozdíly v taktice, výcviku, vzdělávání, strukturách a jazyce. Tento cíl je prováděn cestou kurzů a seminářů, cvičení, experimentálních prací, práce s partnery NATO na obranných reformách atd. NATO v síti vzdělávacích institucí nabízí širokou škálu kurzů zaměřených na strategické a provozní záležitosti. Například Vojenská akademie NATO v Římě (Itálie) je primárním strategickým školským zařízením a zahrnuje oblasti studia jako je vývoj mezinárodního bezpečnostního prostředí a jejich možné dopady na země NATO. Poskytuje odborné vzdělávání vysoce postavených velitelů. Škola NATO v Oberammergau v Německu je hlavně výcvikové středisko pro studenty. Na operační úrovni vzdělávání se zaměřuje na společné plánování operací NATO, logistiku, komunikaci, civilní nouzové plánování nebo civilně-vojenskou spolupráci. Kurzy mohou být v délce trvání od několika dnů po několik měsíců, v závislosti na typu činnosti. Například Senior Course v NATO Defence College je šestiměsíční kurz pro vyšší velitele, zatímco Kurz civilně-vojenské spolupráce ve škole NATO v Německu trvá týden. Kurzy jsou určeny pro pracovníky z členských zemí NATO, avšak mnoho kurzů a seminářů je přístupných i pro pracovníky ze zemí účastnících se programu NATO Partnerství pro mír (PfP), programu Středomořského dialogu a Istanbulské iniciativy pro spolupráci a pro tzv. kontaktní země. Některé z kurzů jsou otevřeny také pro civilní účastníky. Cvičení poskytují příležitost vyzkoušet a ověřit všechny aspekty operací NATO, včetně postupů, koncepcí, systémů a taktiky. Slouží také k budování a posílení interoperability se zaměřením na praktické školení pro pracovníky ze zemí NATO a zemí, s nimiž NATO spolupracuje. Během cvičení jednotky reagují na fiktivní scénáře, které přibližují určitou reálnou situaci. To umožňuje využít jejich předchozího vzdělání a zkušenosti k praktickému řešení a zvyšuje úroveň jejich připravenosti v případě nasazení v krizové oblasti. Cvičení pokrývají celé spektrum vojenských 71

operací od boje k humanitární pomoci ke stabilizaci a rekonstrukci. Mohou se lišit v délce a rozsahu, od několikadenního malého cvičení několika vysokých důstojníků na izolovaném problému až po plnohodnotné scénáře týkajících se letadel, lodí, děl, obrněných vozidel a tisíce vojáků.

6.1 Vzdělávací instituce NATO Kromě NATO financovaných institucí, jako je NATO Vojenská akademie a školy NATO, členské a partnerské země vytvořily síť specializovaných institucí, které podporují lepší vzdělávání a odborné přípravy. Každá země účastnící se reformy obrany na základě konzultací s NATO se dohodla na individuálním programu, který se liší podle hloubky v závislosti na jejích zájmech a úrovni angažovanosti a spolupráce. „Mobilní vzdělávání a odborné týmy“ (METTs) jsou dalším příkladem toho, jakým způsobem NATO reaguje na potřeby partnerských zemí. METTs jsou malé skupiny učitelů, kteří v partnerských zemích poskytují vzdělávání přizpůsobené místním podmínkám. Úsilím NATO je nastolení stability v krizových oblastech nad rámec nasazení vojáků. Prostřednictvím školení a vzdělávacích programů NATO pomáhá v zemích, jako je Afghánistán, Irák, Africká unie (Dárfúr) vyvinout vlastní bezpečnostní instituce pro jejich vlastní bezpečnost. Existuje několik hlavních orgánů, které organizují výcvik. Některé pracují pod vedením NATO a ostatní jsou zahraniční, ale doplňují struktury NATO. Například Velitelství společných operací (AC-O) má hlavní odpovědnost za kolektivní školení, cvičení, hodnocení velitelství a útvarů. Velitelství společných sil pro transformaci (AC-T) se nachází v Norfolku ve Virginii a jak jeho název napovídá, vede transformaci NATO. AC-T má hlavní odpovědnost za NATO a PfP společné vzdělávání, individuální vzdělávání a s tím související aktivity a zároveň zabezpečuje školy NATO. Mezi hlavní vzdělávací instituce NATO patří Vojenská akademie NATO v Římě, která je především akademickou institucí. Přispívá k cílům NATO rozvíjet svou roli jako hlavní centrum vzdělání, studia a výzkumu v otázkách transatlantické bezpečnosti. Akademie byla založena v roce 1951 a od té doby proškolila několik tisíc vysokých důstojníků, diplomatů a úředníků. Jejím hlavním úkolem je pomoci připravit jak civilní, tak vojenské představitele pro jmenování do vyšších funkcí v rámci NATO. (62) Mezi další hlavní vzdělávací instituce patří Škola NATO v Oberammergau v Německu, která působí pod záštitou AC-T. Je klíčovým operačním školicím střediskem poskytujícím krátkodobé multidisciplinární školení na míru pro vojenský a civilní personál NATO, Partnerství pro mír, Středomořský dialog a „kontaktní země“. (63) 72

Mezi vzdělávací střediska jednotlivých zemí patří Centre of Excellence. Jedná se o vzdělávací střediska, která byla uznána AC-T jako poskytovatelé vysoce kvalitního vzdělávání a odborné přípravy na euro-atlantické úrovni. Poskytují širokou síť podpory NATO pro vzdělávání a odbornou přípravu. Jsou financovány z národních nebo mezinárodních zdrojů a jejich vztah s NATO je formován prostřednictvím memoranda o porozumění. V České republice je Společné centrum chemické, biologické, radiační a jaderné obrany ve Vyškově na Moravě (Joint Chemical, Biological, Radiological and Nuclear Defence Centre of Excellence). (35)

6.2 Mír podporující operace – Peace Support Operations (PSOs) Mír podporující operace (PSOs) jsou operace, které využívají rovnoměrně rozdělených prostředků diplomatických, civilních a vojenských a jsou standardně realizovány cestou OSN podle její Charty o důvodech a principech vedoucích k nastolení a udržení míru v krizové oblasti. Tyto akce zahrnují prevenci konfliktu, mírotvorná diplomatická úsilí, humanitární operace, mírové mise až použití síly při nastolení míru. (61)

Prevence konfliktu

Podpora civilních organizací

Mírotvorné diplomatické úsilí Podporující mírové operace Humanitární operace Mírové mise

Vojenské bojové operace

Použití síly při nastolení míru

Mo žnosti: • vojenská pomoc civilním autoritám • podpora při katastrofách, humanitární operace, operace SaR • použití síly při nastolení sankcí a embarg

Obrázek 4: PSOs (mír podporující operace jako součást na krize reagujících operací podle Charty OSN)

Všeobecně lze říci, že NATO potřebuje udržovat jednotky dobře trénované, interoperabilní, multinárodní, které jsou schopny rychlého zásahu v rámci NATO misí. Důležitým úkolem Aliance a jejích jednotek je zabránit výraznému dopadu v místě krize a jejím nejbližším okolí. Na krize 73

reagující operace zahrnují činnosti od spolupráce s civilními organizacemi až po nastolení míru cestou aliančního vojenského multinárodního zásahu. Na krize reagující operace jsou realizovány na základě Charty OSN číslo 5 a na jejich podkladě lze využít všech aliančních možností. Vzdělání a výcvik jednotek je primárně národní záležitostí a odpovědností. Nicméně je odpovědností NATO doporučovat a navrhovat postupy vzdělávání a výcviku pro jednotky začleněné v PSOs ke zvýšení jejich interoperability a operační připravenosti a efektivnosti. (61)

6.2.1 Mise NATO a TEPSO Skupina výcviku NATO (The NATO Training Group (NTG)) – pracovní skupina vzdělávání a výcviku pro PSOs (Working Group on Training and Education for Peace Support Operations – WG TEPSO) vytvořila manuál vzdělávání a výcviku pro PSOs (TEPSO manual) k zajištění zlepšení koordinace vzdělávání a výcviku před PSOs. Tento manuál by měl ve výsledku zvýšit interoperabilitu a sjednotit formy výcviku jednotlivých zemí na úrovni základních vojenských operačních postupů a na úrovni taktiky.

Operační připravenost

Specifická příprava na misi zaměřená na podmínky mise

Výcvik zaměřený na všeobecně vojenské úkoly

Základní požadavky: •Výcvik v základních vojenských schopnostech a technikách •Výběr personálu

Obrázek 5: Koncept TEPSO a jeho začlenění v systému vzdělávání a výcviku před PSOs

Mezi základní vojenské schopnosti a techniky patří zacházení se zbraní, znalost ochrany proti zbraním hromadného ničení, znalosti poskytování laické první pomoci, orientace v terénu, užití map

74

a GPS, znalost anglického jazyka na požadované úrovni podle STANAG 6001, znalost základních komunikačních a počítačových technik. Do všeobecně vojenského výcviku TEPSO patří specifické oblasti, jako je znalost operační techniky, logistiky, práva, taktiky, spolupráce s civilním sektorem a základní možnosti ochrany. Specifická příprava na misi navazuje na základní všeobecně vojenský výcvik a je modifikována na potřeby konkrétní mise. Operační připravenost je cílem vzdělávání a výcviku pro PSOs, která má zajistit, že každý jednotlivec, jednotka nebo velitelství je schopno začlenit se a plnit úkoly ve spolupráci s ostatními složkami. (61)

Operační připravenost Výcvik jednotek

Výcvik velitelství

Výcvik jednotlivce

Výcvik klíčových pracovníků

Výcvikové cíle operační technika logistika

právo taktika

spolupráce s civilním sektorem ochrana

Výcvikové moduly

Obrázek 6: Struktura TEPSO

6.3 Směrnice NATO „ACT Directive Number 75-2/T (Medical Joint Functional Area Training Guide)“ V rámci soustavného zlepšování přípravy vojenských zdravotnických profesionálů bylo cestou Velitelství NATO pro transformaci (ACT) v Norfolku v prosinci 2007 vydáno nařízení Medical Joint Functional Area Training Guide. Cílem tohoto nařízení je sjednocení a zefektivnění standardů vzdělávacího procesu vojenských zdravotnických profesionálů jednotlivými státy NATO. Jedním způsobem je i ucelení a zefektivnění poskytovaných kurzů pro zdravotnické důstojníky, zejména jejich integrace a standardizace v rámci komplexního vzdělávání zdravotníků – důstojníků. 75

Mezi základní kurzy, které lze absolvovat např. na NATO School v Oberammergau v Německu, patří: 1. Joint Medical Planning Course, 2. Senior Medical Staff Officers Course, 3. Major Incident Medical Management Course, 4. Medical Inteligence Course. (59)

6.3.1 Joint Medical Planning Course (Společné zdravotnické plánování) Frekventanti získávají základní znalosti o systému plánování v NATO, seznamují se se strukturou lékařské doktríny a zdravotnickými strukturami v NATO, jsou seznámeni se základními specifickými termíny používanými v NATO a při mezinárodní zdravotnické pomoci a plánování, porozumí zdravotnickému začlenění v operačním plánování. 6.3.2 Senior Medical Staff Officers Course (Kurz pro vyšší důstojníky zdravotnické služby) Frekventanti z řad vyšších důstojníků na zdravotnických pozicích ve statických nebo dislokovaných velitelstvích NATO získávají detailní znalosti o systému zdravotnického zabezpečení, o strukturách, zdrojích a požadavcích při zajišťování mezinárodní podpory, jsou informováni o vztazích mezi civilními představiteli a vojenskými i civilními autoritami. 6.3.3

Major Incident Medical Management Course (Zdravotnické řízení při hromadných neštěstích) Frekventanti kurzu jsou seznámeni s úlohou zdravotnického plánování při hromadných

neštěstích. Po absolvování jsou schopni vést plánování při hromadných neštěstích na operační i taktické úrovni. 6.3.4 Medical Inteligence Course (Zdravotnické zpravodajství) Frekventanti získají základní informace o systému MEDINT, o jeho koncepci, terminologii a strategii. Získají znalosti o systému zjišťování zdravotnických a epidemiologických informací, dále informací týkajících se biologických věd, životního prostředí, zdraví lidí a zvířat, jak se s těmito informacemi následně nakládá a jejich zpětný vliv na plánování a řízení v NATO. Seznámí se se základními strukturami, doktrínami, strategií, zdroji a požadavky v oblasti zdravotnického zpravodajství.

76

7. PŘEHLED DOSTUPNÝCH NOREM STANAG A SPOJENECKÝCH PUBLIKACÍ Přehled dostupných norem STANAG a spojeneckých publikací se stavem k 31. prosinci každého roku vychází v prvním čísle Zpravodaje vojenské farmacie v následujícím roce. Zároveň je dostupný u Úřadu pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, u Odboru obranné standardizace. (107) Normy STANAG jsou značeny podle jejich gestora. Normy označené jako „MED“ se týkají vojenského zdravotnictví obecně, normy „NBC/MED“ se týkají zdravotnické ochrany sil před účinky ZHN a normy AMED se týkají letecké medicíny. Mezi nejznámější dokumenty vztahující se k přípravě vojenských zdravotnických profesionálů patří: •

2122 MED (Medical Training in First Aid, Basic Hygiene and Emergency Care Zdravotnický výcvik první pomoci, základů hygieny a neodkladné pomoci) (68),

•

2249 MED (Training Requirements for Health Care Personnel in International Missions Požadavky na výcvik pro personál poskytující zdravotnickou péči v mezinárodních misích) (75),

•

2358 NBC/MED (First Aid and Hygiene Training in NBC Operations Výcvik v první pomoci a hygieně v podmínkách používání ZHN) (77),

•

2954 NBC/MED (Training of Medical personnel for NBC Operations Výcvik zdravotnického personálu pro činnost v podmínkách používání ZHN) (82),

•

3114 AMD (Aeromedical Training of Flight Personnel Zdravotnický výcvik létajícího personálu) (83),

•

3497 AMD (Aeromedical Training of Aircrew in Aircrew NBC Equipment and Procedures Zdravotnická příprava posádek letadel v ochraně před ZHN) (84),

•

3745 AMD (Medical Training and Equipment Requirements for Search and Rescue (SAR) and Combat Search and Rescue (CSAR) mission Zdravotnická příprava příslušníků pátrací a záchranné služby) (86),

•

6023 MED (Education and Training for Peace Support Operations Vzdělávání a výcvik pro mírové podpůrné operace) a jeho provádění upřesňuje ATrainP-1 (88). (21)

77

8. ODBORNÉ SPOLEČNOSTI, KONFERENCE Vojenští lékaři, farmaceuti a veterinární lékaři se dobrovolně sdružují v odborné Společnosti vojenských lékařů, farmaceutů a veterinárních lékařů České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně za účelem rozvoje výzkumu ve specifických oblastech vojenského zdravotnictví. Každoročně je společností pořádána konference, která je zaměřena na aktuální dění ve vojenské zdravotnické společnosti. Letošní jednání 9. konference odborné Společnosti vojenských lékařů, farmaceutů a veterinárních lékařů ČLS JEP je rozděleno do sekcí: • • • •

vystoupení hlavních odborníků zdravotnické služby AČR, pokroky v diagnostice a léčbě ve vojenských nemocnicích a posádkových ošetřovnách, nové poznatky z vojenského zdravotnického výzkumu, profesní příprava a výcvik, organizace a řízení zdravotnické služby, zahraniční mise. Společně s konferencí Společnosti vojenských lékařů, farmaceutů a veterinárních lékařů

probíhá VI. ročník celostátní konference Medicína katastrof a traumatologické plánování a příprava. Obě odborné akce se konají druhým rokem společně pod záštitou děkana FVZ UO a rektora Univerzity Hradec Králové. Pro studenty pregraduálního studia jsou organizovány každoročně fakultní vědecké konference studentské tvůrčí činnosti, kde studenti prezentují výsledky své vědecké, ale i pedagogické činnosti pod vedením svých školitelů. V roce 2009 se uskuteční v pořadí 4. fakultní vědecká konference studentské tvůrčí činnosti. Studenti doktorských programů prezentují každoročně své výsledky během studia letos již na 3. fakultní konferenci studentů doktorských programů v sekcích Vojenská hygiena, Epidemiologie a lékařská mikrobiologie, Vojenská chirurgie, Vojenské vnitřní lékařství, Toxikologie a vojenská radiobiologie, Infekční biologie. FVZ UO ve spolupráci se Správou zdravotnického zabezpečení v Hradci Králové, nemocniční základnou a Zdravotní a sociální akademií každoročně pořádá konference vojenských zdravotních sester. Tyto konference jsou např. orientovány na současnou problematiku vojenského nelékařského zdravotnického personálu se zaměřením na problematiku působení zdravotnického personálu v muslimských zemích, a to jak v polních podmínkách, tak i ve stacionárních zdravotnických zařízeních. Dále na problematiku kompetencí a odborných zásahů nelékařského zdravotnického personálu v přednemocniční péči, na problematiku infekčních onemocnění a charakteristiku armádních kapacit a vybavení pro detekci a identifikaci biologických agens atd.

78

VÝSLEDKY A DISKUSE V předchozí analytické části byla probrána specifika prostředí vojenského zdravotnictví, odborné zásady vojenské zdravotnické péče rozdílné od běžných civilních zásad a principy zdravotnického zabezpečení v operacích, které vojenský zdravotnický profesionál musí znát a uplatňovat při své činnosti. Byly zmíněny požadavky kladené na zájemce o vstup do AČR, ale i výčet znalostí a schopností očekávaných od absolventa oboru Vojenské všeobecné lékařství. Největší prostor byl věnován analýze systému vzdělávání umožňujícímu rozvoj vojáka jako příslušníka zdravotnické služby AČR V současné době je výrazná humanitární role naší vojenské zdravotnické služby ve světě zejména po vstupu České republiky do NATO, kdy svět v současnosti čelí spíše teroristické hrozbě a útok je veden proti civilnímu obyvatelstvu než proti ozbrojeným silám. Zároveň po zrušení základní vojenské služby se armáda profesionalizovala a vojenské zdravotnictví se stalo vysoce specializovaným a technickým oborem, který disponuje jedinečnými možnostmi zejména v oblasti ochrany před zbraněmi hromadného ničení, znalostmi třídění, diagnostiky a péče o velký počet raněných. Díky vysokým požadavkům na vojenské zdravotnické profesionály, nejen jako na lékařské odborníky, ale i osoby fyzicky a psychicky zdatné, je pro profesionální armádu stále obtížnější rekrutovat a udržovat zdravotnické profesionály a financovat drahé zdravotnické přístroje ze stále snižovaného rozpočtu. Jednou ze zvolených cest může být užší spolupráce v rámci Severoatlantické aliance při výcviku a výchově vojenského zdravotnického profesionála. Pregraduální příprava budoucího vojenského lékaře je specifickým dlouhodobým procesem, kdy budoucí vojenský lékař po absolvování FVZ UO musí být připraven zvládnout specifické problémy vojenského zdravotnictví odlišné od civilního, a to v míru, při katastrofách, humanitární pomoci i za války. Předpokladem k tomu jsou však získané znalosti, dovednosti a návyky v oborech, které se na civilních lékařských fakultách nevyučují a které během studia představují zvýšenou pedagogickou zátěž kladenou na studenta v oblasti počtu vyučovacích hodin, počtu zápočtů a zkoušek. Při porovnávání pedagogické zátěže u studentů pregraduálního studia magisterského studijního programu vojenského všeobecného lékařství na FVZ UO a všeobecného lékařství na LF UK v Hradci Králové jsem zjistila následující. V průběhu studia 1. až 5. ročníku na FVZ UO a LF UK v Hradci Králové student vojenského všeobecného lékařství absolvuje o 1352 vyučovacích hodin více než jeho civilní kolega ve stejném období. Výuka zahrnuje společenské vědy, medicínu katastrof, tělesnou přípravu, ochranu proti ZHN, taktiku, organizaci a taktiku vojenské zdravotnické služby, management vojenského zdravotnictví, zdravotnickou přípravu v poli, toxi79

kologii, radiobiologii, organizaci vojenského zdravotnictví v míru, vojenskou farmacii, vojenskou hygienu, vojenskou epidemiologii a aktuální problémy vojenské zdravotnické služby. V průběhu 6. ročníku vojenského všeobecného lékařství absolvuje student o 162 hodin více ve vojenskomedicínské části akreditovaného magisterského studijního programu Vojenské všeobecné lékařství oproti svému civilnímu kolegovi a 720 hodin odborné stáže před státní rigorózní zkouškou z válečného vnitřního lékařství a válečné chirurgie, které jsou započteny do povinných stáží před státní rigorózní zkouškou z vnitřního lékařství a chirurgie. Celkové navýšení počtu vyučovacích hodin od 1. do 6. ročníku studia činí u studenta vojenského všeobecného lékařství 1514 vyučovacích hodin. V průběhu studia tvoří studium vojenského všeobecného lékařství od 14 % do 36 % všech vyučovacích hodin v akademickém roce pro studenta vojenského všeobecného lékařství proti jeho civilnímu kolegovi, což je o 16,2 % až 56,2 % vyšší hodinová zátěž během akademického roku. Student vojenského všeobecného lékařství získá o 44 % více zápočtů oproti svému civilnímu kolegovi a složí o 38 % více zkoušek. Příprava příslušníka vojenské zdravotnické služby – vojenského všeobecného lékaře je dlouhodobým procesem, ve kterém pouhá aktivace – rekrutace lékaře z civilních řad, nemůže být plnohodnotnou záměnou. Z dlouhodobého hlediska nemůže být profesionální armáda postavena na aktivovaných civilních lékařích bez následné přípravy v podobně strukturovaném a dlouhém procesu přípravy, jako je rozsah a obsah oboru Vojenské všeobecné lékařství. Pro aktivovaného lékaře z civilu by se jednalo při průměrné denní výuce minimálně o další jeden rok studia. Současný rozsah výcviku aktivovaných lékařů může být akceptován u několika málo výjimek aktivovaných vysoce specializovaných vojenských lékařů, ale z hlediska dlouhodobé strategie vývoje vojenského zdravotnictví není přínosem. Řešením je určitě zachování FVZ UO jako výhradní vzdělávací instituce vojenského zdravotnictví AČR a garanta vzdělávání vojenských zdravotnických profesionálů – vojenských lékařů. Otázkou je zhodnocení výhod, které přináší začlenění oboru Vojenské všeobecné lékařství do pregraduální přípravy společně s civilním studijním oborem Všeobecné lékařství, jako je tomu doposud, nebo přijetí varianty přípravy německé, kdy jsou vojenští lékaři rekrutováni po absolvování civilní fakulty a teprve poté absolvují vojenskoodbornou a vojenskomedicínskou přípravu rozsahem podobnou našemu studijnímu oboru Vojenské všeobecné lékařství. Jaké benefity by však byly připraveny pro tento systém k získání lékařů k činné službě v AČR? Podle současných náborových zkušeností, při využití náborového příspěvku několika desítek tisíc korun českých, avšak s negativy spojenými s absolvováním kurzu základní přípravy u Výcvikové základny ve Vyškově na Moravě, je výsledná bilance několika rekrutovaných jednotlivců ročně. Výhodou německého modelu by určitě byla kratší doba studia a snížené riziko odchodu studenta ze studia z důvodu propuštění pro nesplnění požadavků civilní fakulty. 80

Systém vzdělávání umožňující profesionální rozvoj všeobecného lékaře – příslušníka zdravotnické služby AČR a algoritmus získávání vojenskoodborných a vojenskomedicínských znalostí a dovedností je dán jeho budoucím zařazením a přípravou k samostatnému plnění úkolů v souladu s jeho předurčením na systematizované místo lékaře. Z hlediska vševojskového se jedná o získání základních znalostí v taktice, logistice, topografii, střelecké přípravě, spojovací přípravě, ženijní přípravě a dalších. Z hlediska speciální odborné přípravy se jedná o znalosti ochrany při použití zbraní hromadného ničení, znalosti medicíny katastrof, mezinárodního humanitárního práva, poskytování neodkladné péče v polních podmínkách apod. Vojenský všeobecný lékař musí být i patřičně jazykově vybaven znalostí preferovaného jazyka, angličtiny, na úrovni STANAG 6001 3. stupně. Pro vojenské lékaře, kteří začínají se studiem anglického jazyka až během své vojenské kariéry a dříve disponovali jinými jazykovými znalostmi, je získání 3. stupně velmi obtížné. Díky nově nastupující generaci, která již začíná s angličtinou na základní škole, se tato náročnost bude postupně snižovat a je možné uvažovat o rozšíření jazykových znalostí u vojenských lékařů o další z uznávaných a používaných jazyků v Severoatlantické alianci (francouzština či němčina) alespoň na jazykovou úroveň STANAG 6001 2222. V oblasti střednědobé strategie v současnosti chybí fungující vojenský kariérní řád, kdy by byl dán kariérní postup vojáka z povolání a s tím jasně daný systém kurzů, cvičení a stáží. Určitě výhodou by bylo užší začlenění do již fungujícího vzdělávacího systému Severoatlantické aliance a povinnost důstojníka vojenské zdravotnické služby AČR absolvovat kurzy vyjmenované ve Směrnici NATO Velitelství pro transformaci v Norfolku 75-2/T (59), podle jeho již dosažené funkce a hodnosti. V současné době je hlavním úkolem AČR plnění svých závazků vůči NATO a zabezpečení zahraničních misí. S tímto souvisí cyklus činnosti vojáka, který by měl být rozdělen na 3 fáze: přípravu na misi, působení v misi a regeneraci po návratu z mise. Tomu je nutno přizpůsobit i vzdělávání a výcvik. Při vytváření podkladů pro přípravu vojenských profesionálů na působení v zahraničních operacích je nutné dbát hierarchizace výcviku. Základ tvoří vševojsková příprava, do které jsou začleněni všichni profesionální vojáci jako jednotlivci. Teprve na ni navazuje příprava týmů, příprava řízení a součinnost útvarů a zařízení. (obrázek 7)

81

Hierarchizace vojenskoodborné přípravy na misi •Výcvik řízení, součinnosti útvarů a zařízení •Výcvik týmové spolupráce •Výcvik jednotlivce

Vzdělávací cíle mezinárodní •operační technika •humanitární právo •střelecká příprava •logistika

•taktika

spolupráce •s civilním sektorem

•NBC

•BATLS/BARTS/ CLS/první pomoc

Předměty vzdělávání

Obrázek 7: Hierarchizace vojenskoodborné přípravy na misi

Při zpracovávání podkladů pro optimalizaci přípravy vojenských zdravotnických profesionálů je nutné vycházet z platné civilní i vojenské legislativy. Systém odborné specializační přípravy se řídí zákonem č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře. Zároveň jsou i u zdravotnických odborností vyžadovány tzv. kariérové kurzy, které je vzhledem ke své specifice obsahu oproti vševojskovým odbornostem (vojenský lékař není „combatant“) zapotřebí organizovat v rámci FVZ UO v Hradci Králové. Ke zvýšení připravenosti k plnění úkolů vojenského zdravotnického profesionála přispívá účast na vojenských cvičeních simulující vojenské i nevojenské operace s řešením jejich zdravotnického zabezpečení. Každý vojenský lékař by se jich měl povinně účastnit alespoň 1krát za 2 roky. V oblasti krátkodobé strategie je situace dána již stávajícím stavem a probíhající transformací v AČR, která je v současnosti pod vlivem hospodářské krize, snižování počtu personálu a omezování finančních zdrojů plynoucích pro vojenské účely z rozpočtu ČR. Doposud neexistuje pevně stanovený systém cyklického školení vojenských zdravotnických profesionálů, kteří mohou být vysláni k působení v zahraničních misích. Z tohoto důvodu dochází mnohdy k nedostatečné a chaotické přípravě příslušníků zdravotnické služby AČR v krátkém časovém úseku před výjezdem do zahraničních misí. Cílem je v současnosti vytvořit optimální 82

podmínky pro přípravu před nástupem do mise, které svým rozsahem a obsahovou náplní budou zaručovat dobrou připravenost absolventů pro nasazení v zahraničí. Operační připravenost ke splnění misijních úkolů znamená splnění několika podmínek, které obsahují splnění 1. základních požadavků na profesionálního vojáka, 2. požadavků kladených na vojenské zdravotnické profesionály a 3. specifickou přípravu na misi.

Operační připravenost k plnění úkolů mise příprava na misi: •obecná •specifická zaměřená na podmínky konkrétní mise vojenskoodborná příprava : •vševojsková •odborná speciální (jednotlivce, týmu, jednotky, zařízení)

•kariérové kurzy •vojenské odborné kurzy •specializační vzdělávání •celoživotní vzdělávání •jazyko vé kurzy

základní požada vky: •základní vojenský výcvik •výběr personálu dle: zdravotního stavu, fyzic ké kondice, vzdělání, jazykových znalostí.

Obrázek 8: Operační připravenost k plnění úkolů mise

Je samozřejmé, že nelze celou zdravotnickou službu udržovat v trvalé operační připravenosti. Zpracovávaný návrh je určen pro vyčleněný personál, převážně příslušníky nemocniční základny a vojenský zdravotnický personál určený k operační připravenosti. Návrh na systematickou přípravu do zahraničních misí pro vyčleněný personál by mohl být následující: 1. Pravidelné cyklické kurzy (pro nové příslušníky nemocniční základny nebo ty, kteří v posledních pěti letech nebyli účastníky zahraniční mise) v rozsahu „Kurzu lékařů a zdravotníků před nástupem do zahraniční mise“ (Příloha 15) - 1× ročně v jednom celku nebo ve dvou částech A) pro důstojníky zdravotnické služby B) pro příslušníky nelékařského zdravotnického personálu 83

-

délka trvání: cca 3 týdny (v případě platného certifikátu kurzu BATLS/BARTS zkrácení na 2 týdny)

-

cíl: všeobecná příprava na působení v zahraniční misi

-

místo: Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany

-

garance: katedra organizace vojenského zdravotnictví

2. Příprava před vysláním do zahraniční mise -

do 6 měsíců před rotací

-

pro všechny příslušníky polních nemocnic

-

délka trvání do 1 měsíce

-

pevné učební programy rozdělené na společnou přípravu všech příslušníků zdravotnického zařízení a na přípravu podle odborností

-

cíl: všeobecná a odborná příprava příslušníků zdravotnického zařízení před výjezdem do zahraniční mise se zaměřením na konkrétní misi

-

místo: Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany a nemocniční základna

-

garance: katedra organizace vojenského zdravotnictví, nemocniční základna a Společné operační centrum AČR

3. Cvičení před vysláním do zahraniční mise -

do 3 měsíců před rotací

-

uskutečnit v závěrečné fázi přípravy před vysláním do zahraniční mise

-

komplexní cvičení se zaměřením na procvičení konkrétní činnosti: a. štáb – plánování, příprava dokumentace, práce s mapami b. logistika – údržba techniky, příprava stravy, evidence materiálu c. zdravotnické prvky – nácvik výstavby nemocniční části, činnosti na signály, hromadného příjmu pacientů apod. d. zabezpečovací jednotky – obrana a ochrana zdravotnické etapy

-

lze zařadit organizaci a řízení přesunu do místa cvičení

-

cíl: odborně stmelit příslušníky zdravotnického zařízení, vytvořit obdobné podmínky jako v místě nasazení, připravit formalizované dokumenty, které budou na místě určení pouze upraveny podle konkrétních podmínek, prakticky procvičit hlavní činnosti

-

místo: vojenský výcvikový prostor

-

garance: nemocniční základna, katedra organizace vojenského zdravotnictví a Společné operační centrum

84

Obrázek 9: Vstup do příjmového a třídicího oddělení 11. polní nemocnice, Kábul, Afghánistán 2002 (z archívu autorky)

Obrázek 10: Poskytování léčebně-preventivní péče v zázemí 11. polní nemocnice, Kábul, Afghánistán 2002 (z archívu autorky)

85

Obrázek 11: Odborná klinická sezení odborného jádra 11. polní nemocnice, Kábul, Afghánistán 2002 (z archívu autorky)

Obrázek 12: Poskytování léčebně-preventivní péče mobilním zdravotním týmem, Afghánistán 2002 (z archívu autorky)

86

PŘÍNOS DISERTAČNÍ PRÁCE Přínos disertační práce: 1. Hlavním teoretickým přínosem disertační práce bylo zjištění hodinové roční zátěže, počtu zápočtů a zkoušek u studenta pregraduálního studia oboru Vojenské všeobecné lékařství a porovnání pedagogické zátěže se studentem civilního oboru Všeobecné lékařství.

2. Byl zpracován ucelený přehled a proces získávání specifických znalostí a dovedností, vojenskoodborných a vojenskomedicínských, které musí vojenský všeobecný lékař umět a akceptovat a které dávají jeho profesi jinou dimenzi, rozdílnou od civilního kolegy.

3. Byly zpracovány podklady návrhu pro optimalizaci přípravy vojenských zdravotnických profesionálů – všeobecných lékařů pro činnost v zahraničních misích po vstupu do NATO. Návrh pro optimalizaci postupu při přípravě vojenských zdravotnických profesionálů je doporučením pro všechny zainteresované složky a návodem, jak stávající stav tohoto druhu řešit. Návrh postupu obsahuje základní právní normy, metodiky a doporučení jak české, tak zahraniční, NATO, které se dotýkají dané problematiky.

87

ZÁVĚR Předložená disertační práce řeší problematiku odborné přípravy vojenských profesionálů na činnost v krizi a ve válce z oblasti vojenského zdravotnictví, která z důvodu velkého rozsahu byla zaměřena zejména na oblast pregraduální a povinné přípravy vojenských všeobecných lékařů, ostatní vojenské zdravotnické odbornosti byly zmíněny pouze okrajově. Cílem práce bylo zhodnocení množství hodin a pedagogické zátěže studentů oboru Vojenské všeobecné lékařství FVZ UO vůči jejich civilním kolegům na LF UK v Hradci Králové během akademického roku v jednotlivých ročnících studia. Nebyla opomenuta ani základní charakteristika absolventa studijního oboru Vojenské všeobecné lékařství, jeho specifické úkoly a schopnosti osobní, vojenskoodborné a vojenskomedicínské dané jeho příslušností k ozbrojeným silám AČR. Byl charakterizován systém získávání specifických vojenskoodborných a vojenskomedicínských znalostí a dovedností vojenského zdravotnického profesionála. Na závěr byly zpracovány podklady pro optimalizaci přípravy vojenských zdravotnických profesionálů po vstupu do NATO na činnost v zahraničních misích, které mají za cíl standardizovat a zkvalitnit přípravu vojenských zdravotnických profesionálů, jejich mobilitu, efektivnost a interoperabilitu v rámci mnohonárodních jednotek. Vojenské zdravotnictví je velmi specifickým oborem, který v sobě sdružuje na jedné straně vojenský, na druhé straně medicínský přístup. Problematika hromadného poskytování pomoci na bojišti sice v části rozvinutého světa patří minulosti, díky humanitárnímu a protiteroristickému charakteru v současnosti plněných úkolů, a v části rozvojových zemí je práce vojenského lékaře nedosažitelnou, přesto vojenské zdravotnictví urazilo velký kus cesty vývojem, který provází lidstvo od počátku jeho existence a který se soustavně zdokonaloval, tak jak se zdokonalovaly cesty a prostředky vzájemné likvidace. Charakter vojenských akcí byl v minulosti a je v současnosti podřizován zejména politickým rozhodnutím. Armáda České republiky od revolučního roku 1989 až do současné doby procházela velkým množstvím reorganizačních změn daných změnou politické situace, její nomenklatury a požadavků. Došlo k velké redukci a redislokaci posádek, k výrazným personálním změnám, ale i ke změnám v materiálním a technickém vybavení a v systému přípravy vojenských zdravotnických profesionálů, tak jak se měnily i požadavky kladené na vojenskou zdravotnickou službu. Důležitými momenty v přeměně Armády České republiky bylo přijetí České republiky za člena Severoatlantické aliance v roce 1999 a zrušení vojenské základní služby v roce 2004. Tímto nastala změna vedoucí k větší mobilitě, interoperabilitě a disponibilitě, zejména při plnění úkolů mimo území České republiky. Úkolem zdravotnického zabezpečení je zachování lidské síly, záchrana života a minimalizace fyzické a psychické nezpůsobilosti. Cílem zdravotnického zabezpečení vojenských operací je tedy 88

zabezpečit úspěch operace prostřednictvím zachování lidské síly, záchrany životů a minimalizace fyzického a psychického poškození následkem zranění. Přiměřená zdravotnická pomoc je důležitým přínosem pro zabezpečení vojenských sil cestou prevence nemocí, rychlého odsunu a léčby nemocných a raněných a přispívá k posílení morálního stavu vojska. Snahou je zajistit návrat do služby co největšího počtu jednotlivců. Specifika úkolů vojenského zdravotnictví, uvedená ve druhé kapitole, jsou obecnými požadavky na vzdělávání vojenských lékařů. Vojenský lékař musí být jak medicínským odborníkem, tak se musí orientovat v problematice léčebně odsunové, třídění, léčby pod palbou, hygienického a protiepidemického zabezpečení, problematice materiálové a logistické, přípravy nelékařských zdravotnických profesí a vojáků, kteří mají funkci zdravotníka jako druhou odbornost, v problematice expertizní činnosti a vojenské lékařské posudkové činnosti a musí být příslušně jazykově vybaven podle normy STANAG 6001. Každý příslušník ozbrojených sil AČR prochází při vstupu do armády základním výcvikem, který je organizován Velitelstvím výcviku ve Vyškově na Moravě. Obecně lze říci, že za vzdělávání v rámci AČR je odpovědná Univerzita obrany v Brně. Tradičním vzdělávacím a vědeckým centrem vojenské zdravotnické služby je Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové mající za sebou bohatou historii datující se od 15. srpna 1951, kdy byla zřízena na základě rozkazu prezidenta republiky a nesla původní název Vojenská lékařská akademie, později s přídomkem Jana Evangelisty Purkyně. V letech 1958–1988 byla přejmenována na Vojenský lékařský výzkumný a doškolovací ústav Jana Evangelisty Purkyně. Roku 2004 skončila činnost Vojenská lékařská akademie J. E. Purkyně a její následovnicí se stala Fakulta vojenského zdravotnictví UO v Hradci Králové. Příprava vojenských zdravotnických profesionálů je celosvětově náročný, dlouhodobý a velmi nákladný proces. Samotné zdravotnictví se stalo vysoce specializovaným a technickým oborem. Výhradní institucí, která připravuje pro výkon funkcí vojenské lékaře a další vysokoškolsky vzdělané zdravotnické profesionály, je FVZ UO. FVZ UO zabezpečuje studium v akreditovaných bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech, zejména ve prospěch AČR. Nezanedbatelnou součástí její činnosti je i neakreditovaná výuka – kariérové kurzy pro příslušníky AČR, základní a zdokonalovací kurzy ve zdravotnických odbornostech a ve specializačním a dalším vzdělávání lékařů, farmaceutů a dalších zdravotnických pracovníků, proškolení všech příslušníků jednotek odjíždějících k plnění úkolů v zahraničních misích v rozšířené první pomoci v poli a přípravu combat mediků v CLS kurzech. Ročně ukončí FVZ UO několik desítek studentů všeobecného a zubního lékařství, kteří jsou zároveň studenty LF UK v Hradci Králové. V porovnání s LF UK je toto číslo nevelké, příprava stojí nemalé prostředky, ale je vyvážena vysokou profesní kvalitou absolventů. Minimální počet lékařů specialistů se rekrutuje z řad civilních lékařů, ale tento 89

proces nemůže být plnohodnotnou záměnou vzhledem k rozsahu znalostí, které získává absolvent vojenského všeobecného lékařství. Za vzdělávání a výcvik vojenských zdravotnických profesionálů je primárně odpovědný mateřský stát v rámci Aliance. NATO však může pomocí svých doporučení zasahovat do přípravy a výcviku zejména s cílem maximalizace zefektivnění možnosti spolupráce v rámci mnohonárodních misí, které jsou stále potřebnější a výhodnější. Vyžadují však komplexnější koordinaci na jednotlivých velitelských stupních, a to především po změně systému plánování z období studené války na současné strategické a operační plánování. Vojenské zdravotnictví disponuje jedinečnými schopnostmi zejména v oblasti ochrany před zbraněmi hromadného ničení, třídění, diagnostiky a péče o velký počet raněných. Systém vzdělávání umožňující profesionální rozvoj všeobecného lékaře – příslušníka zdravotnické služby AČR zahrnuje prezenční studium ve vojenskoodborných a vojenskomedicínských částech akreditovaných magisterských studijních programů oboru Vojenské všeobecné lékařství, doktorské studium, kariérové kurzy, výuku v kurzech realizovaných v souladu s plánem školení a kurzů vojenské zdravotnické služby v příslušném akademickém roce, výuku v kurzech pro příslušníky zahraničních misí, výuku v kurzech BATLS, výuku medicíny katastrof a jazykovou přípravu. V kapitole páté jsem porovnávala pedagogickou zátěž studentů oboru Vojenské všeobecné lékařství s jejich kolegy studujícími všeobecné lékařství na LF UK v Hradci Králové. V průběhu studia student vojenského všeobecného lékařství absolvuje o 1514 vyučovacích hodin více než jeho civilní kolega. Student vojenského všeobecného lékařství získá o 44 % více zápočtů oproti svému kolegovi a složí o 38 % více zkoušek. Po absolvování prezenčního magisterského studijního programu vojenské všeobecné lékařství absolvují vybraní vojenští lékaři s předpokladem povýšení do vyšších důstojnických hodností kariérové kurzy pro vyšší důstojníky vojenské zdravotnické služby organizované KOVZ FVZ UO nebo kurz generálního štábu organizovaný Univerzitou obrany v Brně. Povinným kurzem vojenské zdravotnické služby pro vojenské lékaře je kurz BATLS, Zdokonalovací kurz neodkladné péče v polních podmínkách, který organizuje KVŠLUM FVZ UO a o jehož náročnosti svědčí 48% úspěšnost lékařů při prvním pokusu bez nutnosti opakování moulage a testu. Každý absolvent studijního oboru Vojenské všeobecné lékařství musí znát aktivně alespoň jeden světový jazyk na úrovni STANAG 6001 3. stupně k samostatnému studiu odborné literatury a k běžné i odborné konverzaci při služebních stycích s příslušníky aliančních jednotek. Všeobecně preferovanou je angličtina, méně francouzština. Jazykově vybavení příslušníci vojenské zdravotnické služby se mohou školit v rámci vzdělávacího a výcvikového systému NATO. 90

ANOTACE Disertační práce se zabývá problematikou odborné přípravy vojenských zdravotnických profesionálů, zejména vojenských všeobecných lékařů, na činnost v krizi a za války se zaměřením na pregraduální a povinné vzdělávání a výcvik. V první části disertační práce je popisován minulý i současný stav vojenského zdravotnictví, vojenského zdravotnického školství, pedagogická zátěž v pregraduální výuce pro studenta oboru Vojenské všeobecné lékařství, vzdělávání a výcvik v rámci Severoatlantické aliance, základní česká i alianční legislativa. Pozornost je zaměřena na instituce, síly a prostředky, které má Česká republika a NATO k dispozici v rámci přípravy vojenského zdravotnického profesionála. Součástí práce jsou přílohy jako podpůrné materiály jak pro analytickou, tak i praktickou část práce. V disertační práci je věnována pozornost vzdělávání budoucích vojenských všeobecných lékařů, rozdílům v pedagogické zátěži kladené na vojenské studenty oproti jejich civilním kolegům, charakteristice absolventa oboru Vojenské všeobecné lékařství a obsahu studia, které odpovídá reálným a specifickým požadavkům kladených na vojenské zdravotnictví. Za vzdělávání a výcvik vojenských zdravotnických profesionálů je odpovědný mateřský stát, ale díky našemu vstupu do Severoatlantické aliance přijímáme doporučení a metodické pokyny, jejichž základní normy jsou v práci zmíněny, ke zvýšení mobility, disponibility, efektivnosti a interoperability v rámci mnohonárodních operací. Na závěr jsem zpracovala podklady pro optimalizaci přípravy vojenských zdravotnických profesionálů po vstupu do NATO na činnost v zahraničních misích na základě předchozích misí polních nemocnic.

91

ANNOTATION The doctoral thesis deals with a special training of military medical professionals, especially military general practitioners, for their activities in crisis and war focused on undergraduate and compulsory education and training. Past and present situation of military health care, military medical education, educational stress during the undergraduate training of students of military general medicine, education and training within a framework of North Atlantic Treaty Organization, a basic Czech and Alliance legislation are described in the first part of this thesis. The above mentioned issues are analyzed with the emphasis on institutions, forces and assets which the Czech Republic and NATO countries have at their disposal for the purpose of military health care personnel training. Supporting materials for both analytical and practical parts are included in the appendix of this doctoral thesis. A special attention is paid to the education of future military general practitioners, to the difference of study stress put on military students and their civilian colleagues, furthermore to the characteristics of a military general medicine graduate and to the study curriculum which corresponds to the demands of the military health care. The education and training is primarily a national responsibility. However, NATO is authorized to give recommendations and guidelines on education and training objectives, basic standard specificiations of which are pointed out here, with the aim to maximize interoperability, operational readiness and effectiveness of forces in multinational operations. In the conclusion, bases for optimizing and standardization of training of military medical professionals prior to their deployment in foreign missions were worked out.

92

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK V této práci uvádím velké množství zkratek běžně používaných v armádách NATO a také anglické názvosloví, jelikož jedním z požadavků na vojenské profesionály je absolvování kurzů anglického jazyka, jak již bylo řečeno výše.

AČR

Armáda České republiky

aj.

a jiné

AOR

Area of Responsibility

apod.

a podobně

BARTS

Battlefield Advanced Resuscitation Techniques and Skills

BATLS

Battlefield Advanced Trauma Life Support

BZ vz.05

brašna zdravotnická vzor 05

CASEVAC

Casualty Evacuation

cca

circa, přibližně

CEPP

Casualty Evacuation Planning Period

c. k. armáda

císařsko-královská armáda

CLS

Combat Lifesaver

č.

číslo

Čj.

číslo jednací

čs.

československý

ČSLA

Československá lidová armáda

čspr.

československý prapor

EKG

elektrokardiogram

FVZ UO

Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany

GCS

Glasgow Coma Scale

ID card

identification card

IRT

Incident Response Teams

ISL

informační systém logistiky

KOVZ

katedra organizace vojenského zdravotnictví

KÚNZ

Krajský ústav národního zdraví

KVŠLUM

katedra všeobecného lékařství a urgentní medicíny

MASCAL

Mass Casualty Situation

MEDAD

Medical Advisor 93

MEDEVAC

Medical Evacuation

MEDINT

Medical Intelligence

MedOps

Medical Operations

Mgr.

Magistr

MNO

Ministerstvo národní obrany

MUDr.

Medicinae Universae Doctor, „doktor medicíny“

MDDr.

Medicinae Dentalis Doctor, „doktor dentální medicíny“

NATO

North Atlantic Treaty Organisation

např.

například

NBC

Nuclear, Biological, and Chemical

NGŠ

Náčelník Generálního štábu

n. l.

našeho letopočtu

NZ

nemocniční základna

OBSE

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě

OSN

Organizace spojených národů

OS ASR

Ozbrojené síly Armády Slovenské republiky

OÚNZ

Okresní ústav národního zdraví

PfP

Partnership for Peace

PHM

pohonné hmoty

Plk.

plukovník

PN

polní nemocnice

POP

pojízdná převazovna

POPII

pojízdná převazovna typ II

POŠ

posádková ošetřovna

PP

první pomoc

Pplk.

podplukovník

př. n. l.

před naším letopočtem

PSOs

Mír podporující operace (Peace Support Operations)

P systém třídění priority systém třídění RM

Re-moulage

RT

Re-test

Rtg

rentgen

SaR

Search and Rescue (záchranné operace typu Najdi a Zachraň)

SOC

společné operační centrum 94

SSSR

Svaz sovětských socialistických republik

STANAG

STANdardization AGreement

TEPSO

Training and Education for Peace Support Operations

T systém třídění treatment systém třídění tzv.

takzvaný

UK

United Kingdom

URNA PČR

Útvar rychlého nasazení Policie České republiky

US

United States

ÚVN

Ústřední vojenská nemocnice

VLA JEP

Vojenská lékařská akademie Jana Evangelisty Purkyně

VLVDÚ JEP

Vojenský lékařský výzkumný a doškolovací ústav Jana Evangelisty Purkyně

VN

vojenská nemocnice

v. s.

pravděpodobný, pravděpodobně

VVP

vojenský výcvikový prostor

vz.

vzor

VZdrS

vojenská zdravotnická služba

ZHN

zbraně hromadného ničení

95

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ 1.

BRIDGE, A. Křížové výpravy. Praha, Academia, 1995. ISBN 80-200-0512-9

2.

Česká lékařská komora. Etický kodex České lékařské komory [online]. Praha, c2002–2005, last updated 1996-01-01 [cit. 2009-09-12] Dostupné z WWW:

3.

Die Sanitätsakademie der Bundeswehr. Die Sanitätsakademie der Bundeswehr [online]. München, last updated 2009-08-28 [cit. 2009-09-30]. Dostupné z WWW:

4.

DOHNAL, F. Vojenské invalidovny v Čechách (k historii realizace jedné myšlenky). Vojenské zdravotnické listy, 2003, roč. 72, č. 5, s. 244–249.

5.

DOHNAL, F. – KRÁL, K. Vybrané kapitoly z vojenské historie pro příslušníky zdravotnické služby. 1. díl. 1. vyd. Brno, Univerzita obrany, 2008. ISBN 978-80-7231-325-9

6.

DUINOVÁ, N. Historie medicíny. Praha, Nakladatelství Slovart, 1997. ISBN 80-85871-04-1

7.

École du Service de santé des armées. ESSA de Lyon-Bron Ecole du Service de santé des armées de Lyon-Bron [online]. Lyon, last updated 2009-08-28 [cit. 2009-09-12]. Dostupné z WWW:

8.

Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Filozofie BATLS [online]. Hradec Králové, last updated 2009-08-29 [cit. 2009-09-12]. Dostupné z WWW:

9.

Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Historie školy [online]. Hradec Králové, last updated 2009-08-16 [cit. 2009-09-12]. Dostupné z WWW:

10.

Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Informace o fakultě [online]. Hradec Králové, last updated 2009-09-20 [cit. 2009-09-30]. Dostupné z WWW:

11.

Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Katedra všeobecného lékařství a urgentní medicíny [online]. Hradec Králové, last updated 2009-08-29. [cit. 2009-09-30]. Dostupné z WWW:

12.

Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Příprava a reakce na incident [online]. Hradec Králové, last updated 2009-08-23 [cit. 2009-09-12]. Dostupné z WWW: 96

13.

Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Studijní oddělení. Kurz lékařů a zdravotníků před nástupem do zahraniční mise [Dokument]. Hradec Králové, FVZ UO, 2007.

14.

Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Studijní oddělení. Program předmětu Medicína katastrof (Medicine Disaster) [Dokument]. Hradec Králové, FVZ UO, 2008.

15.

Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Studijní oddělení. Studijní plán oboru Vojenské všeobecné lékařství 2007–2008 [Dokument]. Hradec Králové, FVZ UO, 2007.

16.

Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Třídění [online]. Hradec Králové, last updated 2009-08-23 [cit. 2009-09-30]. Dostupné z WW:

17.

Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Učební program kurzu CLS [online]. Hradec Králové, last updated 2009-03-02 [cit. 2009-09-12]. Dostupné z WWW:

18.

Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Učební program kurzu Neodkladná péče v polních podmínkách BATLS/BARTS [online]. Hradec Králové, last updated 2009-10-20 [cit. 2009-10-21]. Dostupné z WWW:

19.

Farmaceutická fakulta UK v Hradci Králové. Univerzita Karlova v Praze. Farmaceutická fakulta v Hradci Králové [online]. Hradec Králové, last updated 2009-08-30 [cit. 2009-09-30]. Dostupné z WWW:

20.

F. Edward Hébert School of Medicine. F. Edward Hébert School of Medicine of Uniformed Services University of the Health Science [online]. Bethesda, Maryland, last updated 2009-08-28 [cit. 2009-09-12]. Dostupné z WWW:

21.

FOREJT, J. Přehled dostupných norem STANAG a spojeneckých publikací se stavem k 31. prosinci 2005. Zpravodaj vojenské farmacie, 2006, roč. 16, č. 1. ISSN 1213-8029

22.

FOREJT, J. – DRAHOKOUPILOVÁ, E. Základní dokumenty NATO ve vojenském zdravotnictví, MC 326/2 – Zásady a koncepce zdravotnického zabezpečení operací NATO. Vojenské zdravotnické listy, 2005, roč. 74, č. 3/4, s. 85–102.

23.

FOREJT, J. – DRAHOKOUPILOVÁ, E. Základní dokumenty NATO ve vojenském zdravotnictví, Zásady a koncepce zdravotnického zabezpečení operací NATO. Zpravodaj vojenské farmacie, 2005, roč. 15, č. 1, s. 35–53.

24.

GREAVES, I. Battlefield Advanced Trauma Life Support. 1.–3. díl. Journal of the Royal Army Medical Corps, 2006, Supl., vol. 152.

97

25.

HOMOLA, A. – MATOUŠEK, R. Neodkladná péče v poli – Battlefield Advanced Trauma Life Support (BATLS) včetně rozšířených resuscitačních technik a dovedností Battlefield Advanced Resuscitation Techniques and Skills (BARTS). 1. vyd. Hradec Králové, Vojenská lékařská akademie J. E. Purkyně, 2000. ISBN 80-85109-08-5

26.

HUMLÍČEK, V. Polní nemocnice [Učební texty FVZ UO]. 1. vyd. Sv. 350. Brno, Univerzita obrany, 2007. ISBN 978-80-7231-319-8

27.

HUMLÍČEK, V. – POLÁŠEK, Z. – ŽÁK, A., et al. Zdravotnické zabezpečení v poli Role 1 [Učební texty VLA JEP]. 1. vyd. Sv. 330. Hradec Králové, Vojenská lékařská akademie J. E. Purkyně, 2001. ISBN 80-85109-45-X

28.

HUMLÍČEK, V. – PSUTKA, J. – WITT, P. Zdravotnický odsun [Učební texty FVZ UO]. 1. vyd. Sv. 346. Brno, Univerzita obrany, 2006. ISBN 80-85109-94-8

29.

HUMLÍČEK, V. – ŽÁK, A., – POLÁŠEK, Z. Organizace a řízení vojenského zdravotnictví v poli. [Učební pomůcka VLA]. Hradec Králové, Vojenská lékařská akademie J. E. Purkyně, 2002.

30.

HURD, W. – JERNIGA, J. Aeromedical Evacuation, Management of Acute and Stabilized Patients. New York, Springer, 2003. ISBN 978-0-387.98604-3

31.

Institut doktrín VeV-VA. Místo a úloha Institutu doktrín [online]. Vyškov na Moravě, last updated 2009-05-28 [cit. 2009-09-12]. Dostupné z WWW:

32.

Institut doktrín VeV-VA. Programy odborné a speciální přípravy specialistů zdravotnických odborností, Prog-1-2/Zdrav. [Dokument] Vyškov na Moravě, Institut doktrín VeV-VA, 2004.

33.

Institut doktrín VeV-VA. Programy přípravy zdravotnických jednotek, Prog-1-3/Zdrav. [Dokument]. Vyškov na Moravě, Institut doktrín VeV-VA, 2005.

34.

JAUNOO, S. Damage control surgery. International Journal of Surgery, 2009, roč. 7, č. 2, s. 110–113.

35.

JCBRN Defence COE. Joint Chemical, Biological, Radiological and Nuclear Defence Centre of Excellence [online]. Vyškov na Moravě, last updated 2009-08-28 [cit. 2009-09-30]. Dostupné z WWW:

36.

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Zdravotně sociální fakulta. Hippokratova přísaha [online]. České Budějovice, last updated 2009-08-20 [cit. 2009-09-12]. Dostupné z WWW:

37.

JIRÁSEK, A. – LICHTENBERG, J., et al. Válečná chirurgie. Praha, Nakladatelství Naše vojsko, 1950.

38.

JUKL, M. Ženevské konvence a dodatkové protokoly [online]. Praha, c2000-2001, last updated 2004-07-01 [cit. 2009-09-12]. Dostupné z WWW: 98

39.

Klub historie Červeného kříže. Zdravotnická služba československých legií [online]. Praha, last updated 2009-10-18 [cit. 2009-10-20]. Dostupné z WWW:

40.

KONŠTACKÝ, S. – HOMOLA, A. – MATOUŠEK, R., et al. Příručka pro vojenské lékaře. Hradec Králové, Vojenská lékařská akademie J. E. Purkyně, 2003.

41.

Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Lékařská fakulta UK v Hradci Králové [online]. Hradec Králové, c2007, last updated 2009-08-30 [cit. 2009-09-20]. Dostupné z WWW:

42.

Lékařská fakulta UK v Hradci Králové. Rozvrhy, plány, sylaby, literatura [online]. Hradec Králové, last updated 2008-02-23 [cit. 2009-09-12]. Dostupné z WWW:

43.

LUMLEY, JSP. – RYAN, JM. – BAXTER, PJ., et al. Handbook of the Medical Care of Catastrophes. London, Royal Society of Medicine, 1996. ISBN 85315-296-X

44.

Ministerstvo obrany České republiky. AFOR – 6 . polní nemocnice, 1999, Albánie, Turecko, 100 příslušníků [online]. Praha, c2004-2009, last updated 2009-06-23 [cit. 2009-09-12]. Dostupné z WWW:

45.

Ministerstvo obrany České republiky. Armáda České republiky a zahraniční mise. Praha, Agentura vojenských informací a služeb, 2003. ISBN 80-7278-183-9

46.

Ministerstvo obrany České republiky. Historie zahraničních misí [online]. Praha, c2004-2009, last updated 2009-09-02 [cit. 2009-09-20]. Dostupné z WWW:

47.

Ministerstvo obrany České republiky. Programy přípravy – Základní výcvik jednotlivce a specialisty (Vševojsk-7-1) [Předpis]. Praha, Ministerstvo obrany ČR, 1993.

48.

Ministerstvo obrany České republiky. Severoatlantická smlouva [online]. Praha, c2004-2009, last updated 2009-04-10 [cit. 2009-09-12]. Dostupné z WWW:

49.

Ministerstvo obrany České republiky. Marek, V. Stopy v písku: Čeští chemici a zdravotníci v Kuvajtu a v Iráku očima vojenského reportéra. Praha, MO ČR – Agentura vojenských informací a služeb, 2003. ISBN 80-7278-193-6

50.

Ministerstvo obrany České republiky. Vojenské zdravotnické školství. Praha, AVIS, 2001.

51.

Ministerstvo obrany České republiky. Vojenské zdravotnické školství. Praha, AVIS, 2006. ISBN 80-7278-368-8

52.

Ministerstvo obrany České republiky. Vojenská základní služba se stává minulostí [online]. Praha, c2004-2009, last updated 2004-11-10 [cit. 2009-09-12]. Dostupné z WWW: 99

53.

Ministerstvo obrany ČSSR. Péče o zdraví v československé armádě v míru, ZDRAV-1-1 [Dokument]. Praha, Ministerstvo obrany ČR, 1986.

54.

Ministerstvo zdravotnictví České republiky. Zákon 95/2004 Sb. [online]. Praha, c2008, last updated 2008-02-24 [cit. 2009-09-12]. Dostupné z WWW:

55.

Ministerstvo zdravotnictví České republiky. Zákon 96/2004 Sb. [online]. Praha, c2008, last updated 2008-02-24 [cit. 2009-09-12]. Dostupné z WWW:

56.

Náčelník Generálního štábu. Výroční přezkoušení z tělesné výkonnosti – disciplíny a nové normy platné od roku 2000 – výpis [Nařízení]. Praha, Věstník MO, roč. 2000, částka 5, 2000.

57.

NATO. AAP-15 NATO Glossary of Abbreviations used in NATO Documents and Publications [Dokument]. NATO, 2009.

58.

NATO Allied Command Europe. NATO - ACE - Directive Number 85-8 (AD 85-8) [Dokument]. Brussels, NATO ACE, 2000.

59.

NATO. ACT Directive Number 75-2/T (Medical Point Functional Area Training Guide) [Dokument]. NATO, 2007.

60.

NATO Allied Command Transformation. MC 326/2 NATO Principles and Policies of Operational Medical Supportt (Final) [Dokument]. Virginia, NATO, 2004.

61.

NATO. Education and training for peace support operations ATrainP-1 (Ratification draft) [Dokument]. NATO, 2005.

62.

NATO. NATO defense college [online]. Roma, c2009, last updated 2009-07-22 [cit. 2009-09-12]. Dostupné z WWW:

63.

NATO. NATO School Oberammergau, Germany [online]. Oberammergau, last updated 2009-07-23 [cit. 2009-09-20]. Dostupné z WWW:

64.

NATO. STANAG 2060 MED Identification of Medical Material for Field Medical Installations [Dokument]. NATO, 2008.

65.

NATO. STANAG 2061 MED Procedures for Disposition of Allied Patients by Medical Installations [Dokument]. NATO, 2001.

66.

NATO. STANAG 2068 MED Emergency War Surgery [Dokument]. NATO, 2005.

67.

NATO. STANAG 2112 NBC Nuclear, Biological and Chemical Reconnaissance [Dokument]. NATO, 2005.

68.

NATO. STANAG 2122 MED Medical Training in First Aid, Basic Hygiene and Emergency Care [Dokument]. NATO, 1975. 100

69.

NATO. STANAG 2126 MED First-Aid Kits and Emergency Medical Care Kits [Dokument]. NATO, 1983.

70.

NATO. STANAG 2128 MED Medical and Dental Supply Procedures [Dokument]. NATO, 2009.

71.

NATO. STANAG 2131 Multilingual Phrase Book for Use by the NATO Medical Services AMedP-5(B) [Dokument]. NATO, 2000.

72.

NATO. STANAG 2132 MED Documentation Relative to Medical Evacuation Treatment and Cause of Death of Patients [Dokument]. NATO, 1974.

73.

NATO. STANAG 2227 MED Military Medical Support in Humanitarian and Disaster Reliéf AMedP-15 [Dokument]. NATO, 2002.

74.

NATO. STANAG 2228 MED Allied Joint Medical Support Doctrine AJP-4.10(A) [Dokument]. NATO, 2006.

75.

NATO. STANAG 2249 MED Training Requirements for Health Care Personnel in International Missions – AMedP-17 [Dokument]. NATO, 2009.

76.

NATO. STANAG 2342 MED Minimum Essential Medical Equipment and Supplies for Military Ambulances at All Levels [Dokument]. NATO, 2005.

77.

NATO. STANAG 2358 NBC/MED First Aid and Hygiene Training in NBC Operations [Dokument]. NATO, 2009.

78.

NATO. STANAG 2481 MED Medical Information Collection and Reporting [Dokument]. NATO, 2001.

79.

NATO. STANAG 2542 Allied Joint Medical Planning Doctrine AJMedP-1 [Dokument]. NATO, 2009.

80.

NATO. STANAG 2546 Allied Joint Doctrine for Medical Evacuation AJMedP-2 [Dokument]. NATO, 2008.

81.

NATO. STANAG 2547 Allied Joint Medical Doctrine for Medical Intelligence AJMedP-3 [Dokument]. NATO, 2008.

82.

NATO. STANAG 2954 NBC/MED Training of Medical personnel for NBC Operations [Dokument]. NATO, 2006.

83.

NATO. STANAG 3114 AMD Aeromedical Training of Flight Personnel [Dokument]. NATO, 2006.

84.

NATO. STANAG 3497 AMD Aeromedical Training of Aircrew in Aircrew NBC Equipment and Procedures [Dokument]. NATO, 1994.

85.

NATO. STANAG 3680 NATO Glossary of Terms and Definitions AAP-6 [Dokument]. NATO, 2009. 101

86.

NATO. STANAG 3745 AMD Medical Training and Equipment Requirements for Search and Rescue (SAR) and Combat Search and Rescue (CSAR) mission [Dokument]. NATO, 2005.

87.

NATO. STANAG 6001 Language Proficiency Levels [Dokument]. NATO, 2009.

88.

NATO. STANAG 6023 MED Education and Training for Peace Support Operations –ATrainP-1 [Dokument]. NATO, 2009.

89.

NATO. STANAG 7186 NATO Glossary of Standardization Terms and Definitions AAP-42 [Dokument]. NATO, 2007.

90.

NATO. What is a NATO? [online]. Washington D.C., cNATO, last updated 2009-09-20 [cit. 2009-09-30]. Dostupné z WWW:

91.

Nová kariéra, profesionální voják. Lékařské vyšetření [online]. Praha, c2002-2005, last updated 2009-09-09 [cit. 2009-09-30]. Dostupné z WWW:

92.

Nová kariéra, profesionální voják. Oddělení pro výběr personálu [online]. Praha, c2002-2005, last updated 2009-09-09 [cit. 2009-09-30]. Dostupné z WWW:

93.

Nová kariéra, profesionální voják. Psychologické vyšetření [online]. Praha, c2002-2005, last updated 2009-09-09 [cit. 2009-09-30]. Dostupné z WWW:

94.

Nová kariéra, profesionální voják. Šetření fyzické zdatnosti [online]. Praha, c2002-2005, last updated 2009-09-09 [cit. 2009-09-30]. Dostupné z WWW:

95.

Parlament České republiky. Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů [Dokument]. Praha, 2000.

96.

Portál veřejné správy České republiky. Zákon 214/2004 Sb., o zřízení Univerzity obrany. Ministerstvo vnitra, c2003-2009, last updated 2009-08-20 [cit. 2009-09-30]. Dostupné z WWW:

97.

PRYMULA, R. Bioterorismus a jeho současná rizika. Vojenské zdravotnické listy, 2002, roč. 71, č. 1, s. 10–14.

98.

PRYMULA, R. Historické aspekty zneužití biologických agens. Vojenské zdravotnické listy, 2001, roč. 71, č. 1, s. 1–9.

99.

SITTA, J. – CHLÍBEK, R. – BÚTORA, et al. Působení 6. polní nemocnice AČR v zahraniční misi na Balkáně v roce 1999. Vojenské zdravotnické listy, 2000, roč. 69, č. 4, s. 146–178.

102

100. ŠEDIVCOVÁ, V. Principy zásobování a financování 6. polní nemocnice včetně evidence, účtování a skladování majetku v polních podmínkách [Bakalářská práce]. Hradec Králové, VLA JEP, 2003. 101. ŠTĚTINA, J. Medicína katastrof a hromadných neštěstí. 1. vyd. Praha, Grada Publishing, 2000. ISBN 80-7169-688-9 102. ŠVÁB, J. Zkušenosti a perspektivy vojenských nemocnic. Vojenské zdravotnické listy, 2002, roč. 71, č. 2, s. 72–81. 103. The International Committee of the Red Cross. The Geneva Conventions of 1949 [online]. Ženeva, c2009, last updated 2009-09-03 [cit. 2009-09-30]. Dostupné z WWW: 104. Univerzita obrany. Univerzita obrany ČR [online]. Brno, c2008, last updated 2009-08-28 [cit. 2009-09-12]. Dostupné z WWW: 105. Univerzita Pardubice Fakulta zdravotnických studií. O fakultě [online]. Pardubice, last updated 2008-09-09 [cit. 2009-09-30]. Dostupné z WWW: 106. Wojskowa Akademia Medyczna. Uniwersytet medyczny w Łodzi. im gen dyw Bolesława Szareckiego [online]. Lodz, c2001-2009, last updated 2009-08-28 [cit. 2009-09-12]. Dostupné z WWW: 107. Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti. Odbor obranné standardizace [online]. Praha, Odbor obranné standardizace, last updated 2009-02-24. Dostupné z WWW: 108. Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti. Terminologický slovník pojmů a definic NATO [online]. Praha, Odbor obranné standardizace, last updated 2009-09-24 [cit. 2009-09-30]. Dostupné z WWW: 109. Ústav jazykové přípravy. Ústav jazykové přípravy [online]. Vyškov na Moravě, last updated 2009-06-23 [cit. 2009-09-12]. Dostupné z WWW: 110. Velitelství vojskové zdravotnické služby. Společná doktrína spojeneckých armád v oblasti zdravotnického zabezpečení AJP-4.10, čtvrtý koordinující návrh [Dokument]. Hradec Králové, Velitelství vojskové zdravotnické služby, 1999. 111. Velitelství výcviku. Vojenská akademie. Velitelství výcviku – Vojenská akademie [online]. Vyškov na Moravě, c2009, last updated 2009-08-28 [cit. 2009-09-12]. Dostupné z WWW: 112. Vláda České republiky. Milníky NATO do vstupu České republiky do této aliance [online]. Praha, c2009, last updated 2009-03-10 [cit. 2009-09-12]. Dostupné z WWW: 103

113. Военномедицинска академия. Военномедицинска академия [online]. София, c2009, last updated 2009-08-28 [cit. 2009-09-12]. Dostupné z WWW: 114. Vojenská lékařská akademie J. E. Purkyně. Almanach 75 let československého zdravotnického školství a 50 let Vojenské lékařské akademie Jana Evangelisty Purkyně. Hradec Králové, VLA JEP, 2001. ISBN 80-85109-54-9 115. Vojenská lékařská akademie J. E. Purkyně. Studijní oddělení. Profil absolventa vojenského všeobecného lékařství. [Dokument]. Hradec Králové, VLA JEP, 2003. 116. ŽÁK, A. – HUMLÍČEK, V. – OBRTEL, M. Zdravotnické zabezpečení v poli Role 2. 1. vyd. Hradec Králové, Vojenská lékařská akademie J. E. Purkyně, 2001. ISBN 80-85109-31-X

104

SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ A TABULEK Obrázky Obrázek 1 – Škola zdravotnictva a lékárnictva důstojníků v záloze, Leamington 1941 (z archívu doc. PhDr. Františka Dohnala, CSc.) Obrázek 2 – Porovnání systému vojenského vzdělávání u aktivovaného všeobecného lékaře a jeho kolegy z FVZ UO v Hradci Králové Obrázek 3 – Schéma studijních vojenských povinnosti studenta všeobecného lékařství před promocí a po promoci Obrázek 4 – PSOs (mír podporující operace jako součást na krize reagujících operací podle Charty OSN číslo 5) Obrázek 5 – Koncept TEPSO a jeho začlenění v systému vzdělávání a výcviku před PSOs Obrázek 6 – Struktura TEPSO Obrázek 7 – Operační připravenost k plnění úkolů mise Obrázek 8 – Hierarchizace vojenskoodborné přípravy na misi Obrázek 9 – Vstup do příjmového a třídicího oddělení 11. polní nemocnice, Kábul, Afghánistán 2002 (z archívu autorky) Obrázek 10 – Poskytování léčebně-preventivní péče v zázemí 11. polní nemocnice, Kábul, Afghánistán 2002 (z archívu autorky) Obrázek 11 – Odborná klinická sezení odborného jádra 11. polní nemocnice, Kábul, Afghánistán 2002 (z archívu autorky) Obrázek 12 – Poskytování léčebně-preventivní péče mobilním zdravotním týmem, Afghánistán 2002 (z archívu autorky)

Grafy Graf 1 – Počty ukončených studentů v oboru všeobecné lékařství a zubní lékařství na FVZ UO a LF UK v Hradci Králové v letech 2001–2009 Graf 2 – Poměrové procentuální zastoupení počtu hodin absolvovaných studentem FVZ UO ve studijním roce 1. ročníku na FVZ UO a LF UK Graf 3 – Poměrové procentuální zastoupení počtu hodin absolvovaných studentem FVZ UO ve studijním roce 2. ročníku na FVZ UO a LF UK Graf 4 – Poměrové procentuální zastoupení počtu hodin absolvovaných studentem FVZ UO ve studijním roce 3. ročníku na FVZ UO a LF UK 105

Graf 5 – Poměrové procentuální zastoupení počtu hodin absolvovaných studentem FVZ UO ve studijním roce 4. ročníku na FVZ UO a LF UK Graf 6 – Poměrové procentuální zastoupení počtu hodin absolvovaných studentem FVZ UO ve studijním roce 5. ročníku na FVZ UO a LF UK Graf 7– Poměrové procentuální zastoupení počtu hodin absolvovaných studentem FVZ UO ve studijním roce 6. ročníku na FVZ UO a LF UK Graf 8 – Poměr počtu zápočtů skládaných studentem FVZ UO v jednotlivých ročnících FVZ UO a LF UK v Hradci Králové Graf 9 – Poměr počtu zkoušek skládaných studentem FVZ UO v jednotlivých ročnících FVZ UO a LF UK v Hradci Králové

Tabulky Tabulka 1 – Základní informace o působení polních nemocnic v letech 1998–2003 v zahraničních misích Tabulka 2 – Normy přezkoušení fyzické zdatnosti uchazečů o službu v ozbrojených silách ČR Tabulka 3 – Výsledná klasifikace výročního přezkoušení z tělesné výkonnosti vojáků z povolání Tabulka 4 – Počty přijatých studentů v oboru všeobecné lékařství a zubní lékařství na FVZ UO v letech 2002–2009 Tabulka 5 – Kariérové kurzy pro příslušníky VZdrS Tabulka 6 – Začlenění a rozsah předmětu medicína katastrof po dobu pregraduálního studia oboru vojenského všeobecného lékařství

106

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 – Historie zahraničních misí AČR Příloha 2 – Stručná charakteristika vybraných polních nemocnic působících v letech 1998–2003 Příloha 3 – Systém zdravotnického zabezpečení v AČR Příloha 4 – Systém hlášení při nehodách METHANE Příloha 5 – „Zlatá hodina“ Příloha 6 – „Třídicí síto“ při hromadných ztrátách Příloha 7 – Zdravotnická průvodka Příloha 8 – Mezinárodní zdravotnická průvodka Příloha 9 – Plán školení a kurzů VZdrS 2008/2009 Příloha 10 – Testy výročního přezkoušení z tělesné výkonnosti vojáka z povolání Příloha 11 – Studijní plán oboru Vojenské všeobecné lékařství na rok 2007–2008 Příloha 12 – Seznamy předmětů na LF UK Hradec Králové Příloha 13 – Rozvrh hodin BATLS/BARTS Příloha 14 – Počty účastníků BATLS/BARTS podle druhů vojsk k 31. 12. 2008 a jejich úspěšnost Příloha 15 – Učební plán CLS kurzu Příloha 16 – Charakteristika jednotlivých úrovní jazykových znalostí podle STANAG 6001 Příloha 17 – Kurz lékařů a zdravotníků před nástupem do zahraniční mise

107

Příloha 1 – Historie zahraničních misí AČR Začátek působení našich vojáků v zahraničí můžeme datovat k 1. srpnu 1990, kdy irácká vojska překročila hranice státu Kuvajt a obsadila jeho celé území. Rada bezpečnosti OSN tuto agresi okamžitě odsoudila a americký prezident George Bush vyslal do oblasti Perského zálivu vojáky své armády. Souhlas s vysláním československé protichemické jednotky do zálivu byl vysloven Federálním shromážděním Parlamentu, tehdy ještě České a Slovenské federativní republiky dne 23. září 1990. Na základě tohoto rozhodnutí vyslala armáda ve dnech 11. až 14. prosince 1990 celkem 200 vojáků-dobrovolníků do Saúdské Arábie. Začala tak nová etapa účasti vojáků AČR v řešení krizových situací v novodobých dějinách českého státu. Historie zahraničních misí je přehledem naší účasti v krizových oblastech. Je řazena chronologicky a počty ukazují souhrnné číslo příslušníků české armády, kteří se dané mise zúčastnili. Jsou zde uvedeny i mise dosud probíhající, v nichž se počty účastníků po jednotlivých rotacích mění. (46) NÁZEV

POČET

KDO

KDY

1.

POUŠTNÍ BOUŘE Osvobozovací operace

200

ČSLA

1990–1991 Kuvajt

2.

UNGCI Humanitární operace

320

AČR

1991–2003 Irák

3.

UNPROFOR Mírová mise

2250

ČSLA AČR

1992–1995 země bývalé Jugoslávie

4.

UNCRO Mírová mise

750

AČR

3/1995–1/1996 Chorvatsko – Krajina

5.

UNTAES Mise – polní nemocnice

100

AČR

1/1996–1/1998 Chorvatsko – Východní Slavonie

6.

IFOR, SFOR, SFOR II Mírová operace

6300

AČR

1996–12/2001 Bosna a Hercegovina, Chorvatsko

7.

AFOR 6. polní nemocnice

100

AČR

1999 Albánie + Turecko (zemětřesení)

8.

KFOR Mírová operace

3070

AČR

1999–2/2002 Kosovo

9.

ESSENTIAL HARVEST (TFH) Mírová operace

120

AČR

8–10/2001 Makedonie

10.

KFOR Česko-slovenský prapor

2400

AČR

2/2002–7/2005 Kosovo

11.

KFOR Brigáda a úkolové uskupení Střed

3070

AČR

od 2005 Kosovo

12.

SFOR Velitelství + civilní spolupráce

42

AČR

2002–12/2004 Bosna a Hercegovina

13.

TRVALÁ SVOBODA Protiteroristická operace

612

AČR

3/2002–6/2003 Kuvajt

14.

ISAF Mírová operace (6. a 11. polní nemocnice)

269

AČR

4/2002–1/2003 Afghánistán

108

NÁZEV

POČET

KDO

KDY

15.

ISAF Polní chirurgický tým

11

AČR

1/2003–4/2003 Afghánistán

16.

IZ SFOR Kontingent 7. polní nemocnice

526

AČR

4/2003–12/2003 Irák, Basra

17.

IZ SFOR (MNF - I) Kontingent Vojenské policie

1273

AČR

12/2003–12/2006 Irák, Shaibah

18.

CONCORDIA Operace EU

2

AČR

4/2003–12/2003 Makedonie

19.

ISAF EOD + meteo Letiště Kábul

350

AČR

od 3/2004–3/2007 Afghánistán

20.

TRVALÁ SVOBODA 6. skss

120

AČR

3–8/2004 Afghánistán

21.

WINTER RACE humanitární operace NATO v Pákistánu

29

AČR

Pákistán

22.

TRVALÁ SVOBODA operace NATO v Afghánistánu

120

AČR

Afghánistán

23.

ALTHEA Operace Evropské unie Bosna a Hercegovina

400

AČR

Bosna a Hercegovina 2. 12. 2004–26. 6. 2008

24.

MNF I Operace koalice mnohonárodních sil – Irák

423

AČR

2008 Irák

25.

KAIA - ISAF Polní nemocnice na kábulském mezinárodním letišti KAIA

658

AČR

4/2007–12/2008 Afghánistán

26.

Výcviková mise NATO v Iráku - NTM - I

4

AČR

ukončena 28. 2. 2009

26.

Mise ISAF Uruzgán Ochrana a obrana obvodu nizozemské základny Camp Hadrian

200

AČR

ukončena 20. 3. 2009

27.

Operace Evropské unie “EUFOR” Čad (http://consilium.europa.eu)

2

AČR

ukončena 15. 3. 2009

28.

Kontingent AČR – Air Policing 2009, Litva

2 × 75

AČR

ukončena 1. 9. 2009

Stav k 2. září 2009 * 6 osob polní chirurgický tým

109

Příloha 2 – Stručná charakteristika vybraných polních nemocnic působících v letech 1998-2003 6. polní nemocnice


velitel plk. MUDr. Jindřich Sitta,




vytvořena v roce 1998 na základě úkolu Cílů NATO TGF 0049,




v březnu 1999 vláda rozhodla o vyslání do Albánie v rámci AFOR,




3. 5. 1999 až 12. 10. 1999 v Kavaje (20 km jižně od Durresu),




humanitární pomoc kosovským Albáncům,




ošetřeno 4886 pacientů, 65 hospitalizováno,




po zemětřesení 17. 8. 1999 v Turecku vyslána část PN na pomoc,




přesun 1200 km za 36 hodin 23. 8. a 19. 9. 1999,




po návratu rozpuštěna, organizační jádro a materiál v Kralupech,




od 1. 11. 2001 ve Zbirohu.

6. polní nemocnice


velitel plk. MUDr. Jindřich Sitta,




v březnu 2002 vláda rozhodla o vyslání do Afghánistánu,




mise ISAF v Kábulu 5. 5. až 3. 10. 2002,




letecký přesun (13 letů) začal 24. 4., poslední let 8. 5. 2002,




nemocnice oficiálně otevřena 20. 5. 2002,




ošetřeno 14 000 pacientů, výjezdy POP pro civilní obyvatelstvo,




předání úkolu a materiálu 13. 10. 2002.

11. polní nemocnice


2. rotace v Kábulu, velitel plk. MUDr. Marek Obrtel,




nástup před odjezdem v Hradci Králové 27. 9. 2002,




přesun ve dvou skupinách letecky 7. a 15. 10. 2002,




převzetí úkolu a materiálu od 7. do 13. 10. 2002, 110




mise ISAF 7. 10. až 21. 12. 2002,




ošetřeno 3635 pacientů,




plnění úkolu oficiálně ukončeno 15. 12. 2002,




přesun ve 3 skupinách 20. až 21. 12. 2002 letecky,




v Kábulu zůstal polní chirurgický tým v sestavě německé PN do dubna 2003,




likvidační skupina zabezpečila stažení a přesun techniky,




do 31. 1. 2003, poslední příslušníci 11. PN se vrátili 18. 2. 2003,




slavnostní nástup po návratu 11. 4. 2003 v Hradci Králové.

7. polní nemocnice


velitel plk. MUDr. Mojmír Mrva – Basra, Irák,




odlet první části 17. 4. 2003, úpravy terénu, budování nemocnice,




problémy s leteckou dopravou materiálu a techniky,




12. 5. 2003 stavba centrálního koridoru, slavnostní otevření 18. 5. 2003,




plný provoz na přelomu května a června,




plk. Mrva od 1. 6. 2003 velitel kontingentu, po zrušení 1. čsl. praporu radiační, chemické a biologické ochrany,




od 1. 6. 2003 7. PN zůstala pod velením plk. Mrvy zároveň s: -

odřad dopravy vody (10 aut a 6 úpraven vody),

-

rota Vojenské policie (50 osob),

-

jednotka CIMIC (15 osob),




ošetřeno 7500 pacientů, 200 hospitalizováno, 130 chirurgických operací,




ošetřeno 98 spojeneckých vojáků, z toho 20 hospitalizováno,




návrat do ČR 6. 10. 2003,




nástup v Hradci Králové 17. 10. 2003.

7. polní nemocnice


2. rotace, Basra, Irák, velitel kontingentu plk. Ing. Škácha Přemysl,

111




velitel nemocnice plk. MUDr. V. Humlíček, Ph.D.,




první odlet 6. 9. 2003, poslední 6. 10. 2003,




převzetí úkolu a funkce 26. 9. 2003,




PN tvořena 124 osobami (z toho 21 lékařů, 19 sester),




30 lůžek + 4 lůžka JIP,




ošetřeno 2989 pacientů (2380 místní pacientů),




hospitalizováno 131 pacientů (průměr 7 dnů),




léčeno na JIP 19 pacientů (průměr 2,5 dne),




119 operací (50 % popálenin),




operační úkol ukončen 20. 11. 2003,




balení a návrat osob letecky 6. 9. až 21. 12. 2003,




materiál lodí do Rijeky,




slavnostní nástup v Hradci Králové 5. 2. 2004.

Obrázek 5: Základna 6. a 11. polní nemocnice, Kábul, Afghánistán 2002 (z archívu autorky)

112

Obrázek 6: Příslušníci zdravotnického jádra 11. polní nemocnice v Kábulu, Afghánistán 2002 (z archívu autorky)

Obrázek 7: Příslušníci zdravotnického jádra 7. polní nemocnice v Basře, Irák 2003 (z archívu autorky)

113

Příloha 3 – Systém zdravotnického zabezpečení v AČR

114

Příloha 4 – Systém hlášení při nehodách METHANE

115

Příloha 5 – „Zlatá hodina“

Úmrtí pacientů v polních podmínkách lze rozdělit do tří skupin na okamžitá, časná a pozdní. Ovlivnění přežití raněných zařazených v první skupině není téměř vůbec možné, jedná se o poranění mozku, míchy, srdce a hlavních cév. Úmrtí nastává během několika sekund až minut od poranění. Časná úmrtí nastávají v prvních minutách až hodinách, jedná se o poruchy dýchání, pokračující krvácení, subdurální a extradurální hematomy. Tomuto období, kdy můžeme zásadním způsobem ovlivnit vývoj stavu poraněného vojáka, říkáme „zlatá hodina“. Zlatá hodina neboli prvních šedesát minut po zranění je rozhodujícím časový úsekem pro záchranu pacienta, kdy je nutné ho vzkřísit, stabilizovat a urychleně transportovat. Podle statistik jde o nejvíce rizikové období, ve kterém přežití pacienta závisí na kvalitě a rychlosti poskytnuté péče. Právě zde může řádně vycvičený jedinec zachránit mnoho životů. Pozdní úmrtí nastávají do několika hodin, dnů až týdnů po zranění, jedná se většinou o sepse s následným multiorgánovým selháním. Přežití v této skupině je ovlivněno zejména správnou počáteční léčbou.

sekundy až minuty

minuty až hodiny hodiny až dny

Tito pacienti mohou mít největší zisk z BATLS přístupu

116

Příloha 6 – „Třídící síto“ při hromadných ztrátách TŘÍDÍCÍ SÍTO (THE TRIAGE SIEVE) Třídí se všichni zranění před léčením; určení priorit, zápis a přesun k dalšímu zraněnému. Může zraněný chodit?

NE

P3

ANO

NE

Dýchá?

Dýchá po zprůchodnění dýchacích cest?

ANO

Jaká je dechová frekvence (DF)?

< 10 nebo > 30

10 – 30

P1(B)

ANO

NE

P1(A)

Mrtvý

ANO

P1(C)

NE

P2

Čas kapilárního návratu > 2 sec nebo je puls > 120?

Nyní následuje LÉČENÍ zraněných

117

Příloha 7 – Zdravotnická průvodka Zdravotnická průvodka (přední strana)

Zdravotnická průvodka (zadní strana)

118

Příloha 8 – Mezinárodní zdravotnická průvodka Mezinárodní zdravotnická průvodka (přední strana)

119

Mezinárodní zdravotnická průvodka (zadní strana)

120

Příloha 9 – Plán školení a kurzů VZdrS 2008/2009 Příloha Kurzy a odborné stáže Vojenské zdravotnické služby v roce 2009 pořadí

obor

katalogové

charakter kurzu

Název kurzu

určeno pro

délka kurzu

číslo

roční frekvence

1.

TOXIKOLOGIE

H-05/1-02

základní kurz

Základní kurz obecné toxikologie

VŠ

2 dny

2

2.

TOXIKOLOGIE

H-05/1-04

základní kurz

Základní kurz vojenské toxikologie

VŠ

2 dny

2

3.

MP

H-06/2-01

zdokonalovací kurz

Zdokonalovací kurz molekulární patologie

VŠ

1 týden

1

4.

RADIOBIOLOGIE

H-06/2-02

zdokonalovací kurz

Zdokonalovací kurz v oboru radiobiologie

VŠ

1 týden

1

5.

RADIOBIOLOGIE

H-06/2-03

zdokonalovací kurz

Zdokonalovací kurz ochrany proti NBC-agens

VŠ

1 týden

1

6.

VŠLUM

H-07/5-01

odborná stáž

Odborná stáž na letecké záchranné službě – Líně

VŠ

5 dnů

16

7.

VŠLUM

H-07/2-07

zdokonalovací kurz

Akutní medicína pro lékaře

VŠ

3 dny

1

8.

VŠLUM

H-07/1-10

základní kurz

Základní kurz první pomoci

SZP

5 dnů

7

9.

VŠLUM

H-07/2-15

zdokonalovací kurz

Neodkladná péče v polních podmínkách – BATLS

VŠ

3 dny

3

10.

VŠLUM

H-07/2-21

inovační kurz

Neodkladná péče v polních podmínkách – R-BATLS

VŠ

3 dny

3

11.

VŠLUM

H-07/2-20

zdokonalovací kurz

Neodkladná péče v polních podmínkách – BARTS

SZP

3

5

12.

VŠLUM

H-07/2-22

inovační kurz

Neodkladná péče v polních podmínkách – R-BARTS

SZP

3

3

13.

VŠLUM

H-07/1-19

základní kurz

CLS course – rozšířená první pomoc v polních podmínkách

VZP (D)

3 týdny

3

14.

VŠLUM

H-07/2-23

inovační kurz

Repetitorium první pomoci

SZP

3 dny

2

15.

VŠLUM

H-07/2-24

zdokonalovací kurz

Metodika výuky zdravotnické přípravy

VZP

2 týdny

1

16.

VŠLUM

H-07/2-25

zdokonalovací kurz

Repetitorium rozšířené první pomoci v polních podmínkách

VZP (D)

5 dnů

1

17.

VŠLUM

H-07/2-26

zdokonalovací kurz

Defibrilátory a jejich obsluha

VŠ, SZP

1 den

4

18.

VŠLUM

H-07/2-27

zdokonalovací kurz

Transport raněných v terénu

SZP

4 dny

2

22 týdnů

1

19.

OVZ

H-08/4-03

kurz

Kurz vyšších důstojníků pro lékaře a důstojníky zdravotnické služby

20.

OVZ

H-08/2-05

zdokonalovací kurz

Pro příslušníky zdravotnické služby před zahraniční misí

VZP

1 týden

4

21.

OVZ

H-08/2-06

zdokonalovací kurz

Vzdušné zdravotnické odsuny

VZP

3 dny

2

22.

OVZ

H-08/2-07

zdokonalovací kurz

Zdokonalovací kurz pro příslušníky štábů polních nemocnic

VZP

3 dny

1

23.

FARMACIE

H-09/2-04

zdokonalovací kurz

Zdokonalovací kurz zacházení se zvláště nebezpečnými jedy

VŠ, SZP

4 dny

4

24.

FARMACIE

H-09/2-05

zdokonalovací kurz

Vývoj nových léčiv (Drug Design)

VŠ

2 dny

2

25.

FARMACIE

H-09/2-06

zdokonalovací kurz

Ekologie a likvidace odpadů – odpadové hospodářství

VZP

1 týden

1

26.

CHIRURGIE

H-10/5-01

odborná stáž

Odborná stáž před atestací z chirurgie

VŠ

6 měsíců

d.p.

27.

CHIRURGIE

H-10/5-03

odborná stáž

Odborná stáž v traumatologii

VŠ

2-3 měsíce

d.p.

28.

CHIRURGIE

H-10/5-06

odborná stáž

Odborná stáž Základy cévní a hrudní chirurgie před atestací z chirurgie

VŠ

2-3 měsíce

d.p.

121

29.

CHIRURGIE

H-10/2-07

zdokonalovací kurz

Zdokonalovací kurz po atestaci z chirurgie

VŠ

2 měsíce

30.

CHIRURGIE

H-10/2-08

zdokonalovací kurz

Zdokonalovací kurz laparoskopické chirurgie

VŠ

2 týdny

d.p. d.p.

31.

CHIRURGIE

H-10/5-09

odborná stáž

Odborná stáž chirurgické ambulance (pro praktické lékaře)

VŠ

1-2 týdny

d.p.

32.

CHIRURGIE

H-10/5-10

odborná stáž

Odborná stáž ambulance plastické chirurgie (pro praktické lékaře)

VŠ

1-2 týdny

d.p.

33.

INTERNÍ LÉKAŘSTVÍ

H-11/5-04

odborná stáž

Odborná stáž na jednotkách intenzivní péče interních klinik

VŠ

1 měsíc

d.p.

34.

INTERNÍ LÉKAŘSTVÍ

H-11/5-05

odborná stáž

Odborná stáž gastroenterologie

VŠ

1 měsíc

d.p.

35.

INTERNÍ LÉKAŘSTVÍ

H-11/5-07

odborná stáž

Odborná stáž hematologická intenzivní péče

VŠ

1 měsíc

d.p.

36.

INTERNÍ LÉKAŘSTVÍ

H-11/5-11

odborná stáž

Odborná stáž pro internisty s atestací v oboru

VŠ

2 týdny

d.p.

37.

INTERNÍ LÉKAŘSTVÍ

H-11/2-12

zdokonalovací kurz

Novinky ve vnitřním lékařství, v diagnostice a léčbě

VŠ

1 den

d.p.

38.

HYGIENA

H-12/5-06

odborná stáž

Novinky v oboru hygiena práce a nemoci z povolání

VŠ

2 týdny

1

39.

HYGIENA

H-12/2-07

zdokonalovací kurz

Hodnocení nutričního stavu organismu

VŠ

3 dny

1

40.

HYGIENA

H-12/2-15

zdokonalovací kurz

Novinky v hygieně výživy

VŠ

1 týden

1

41.

HYGIENA

H-12/2-16

zdokonalovací kurz

Obezita – diagnostické možnosti, psychologické aspekty, terapeutický přístup

VŠ

1 týden

2

42.

HYGIENA

H-12/2-18

zdokonalovací kurz

Životní styl v prevenci neinfekčních nemocí hromadného výskytu

VŠ

1 týden

1

43.

HYGIENA

H-12/1-19

základní kurz

Hygienické zabezpečení misí

VŠ, SZP

4 dny

1

44.

HYGIENA

H-12/2-20

zdokonalovací kurz

Hodnocení pracovní zátěže

VŠ

4 dny

1

45.

HYGIENA

H-12/2-21

zdokonalovací kurz

Aplikace poznatků psychologie zdraví v léčebně-preventivní činnosti

VŠ

3 dny

1

46.

HYGIENA

H-12/2-22

zdokonalovací kurz

Prevence syndromu vyhoření

VŠ a SZP

3 dny

1

pro všechny

1 týden

2

1 týden

1

47.

HYGIENA

H-12/2-23

zdokonalovací kurz

Nauka o potravinách

48.

EPIDEMIOLOGIE

H-13/2-09

zdokonalovací kurz

Práce epidemiologa v ohnisku nákazy

VŠ a SZP

49.

EPIDEMIOLOGIE

H-13/2-12

zdokonalovací kurz

Epidemiologie zoonóz

VŠ a SZP

4 dny

1

50.

EPIDEMIOLOGIE

H-13/2-16

zdokonalovací kurz

Základy tropické a cestovní medicíny pro nelékařský zdravotnický personál

SZP

3 dny

2

51.

EPIDEMIOLOGIE

H-13/2-17

zdokonalovací kurz

Základy tropické a cestovní medicíny

VŠ

4 dny

1

52.

EPIDEMIOLOGIE

H-13/2-20

zdokonalovací kurz

Bioterorismus, biologická válka

VŠ a SZP

3 dny

1

53.

EPIDEMIOLOGIE

H-13/2-21

zdokonalovací kurz

Epidemiologie nových infekčních onemocnění

VŠ a SZP

3 dny

1

54.

VÝPOČETNÍ TECHNIKA

H-21/1-03

základní kurz

MS WINDOWS XP a MS WORD XP

VZP

1 týden

2

55.

VÝPOČETNÍ TECHNIKA

H-21/1-04

základní kurz

Statistika a MS EXCEL XP

VZP

1 týden

3

56.

VÝPOČETNÍ TECHNIKA

H-21/1-05

základní kurz

MS POWER POINT XP a INTERNET

VZP

1 týden

2

57.

VÝPOČETNÍ TECHNIKA

H-21/2-07

zdokonalovací kurz

MS WINDOWS XP a MS WORD XP

VZP

3 dny

2

58.

VÝPOČETNÍ TECHNIKA

H-21/1-10

základní kurz

Informační technologie praktického lékaře

VZP

1 týden

2

59.

RFM

H-26/2-01

zdokonalovací kurz

Zdokonalovací kurz v oboru rehabilitační a fyzikální medicíny (cyklické školení)

VŠ

1 den

d.p.

60.

OČNÍ LÉKAŘSTVÍ

H-30/2-01

zdokonalovací kurz

Operativa šedého zákalu

VŠ

2 dny

2

61.

RZM

H-31/2-01

základní kurz

Celotělová diagnostika magnetickou rezonancí

L-R

2 týdny

d.p.

62.

RZM

H-31/1-02

základní kurz

Základní kurz ultrasonografie

L-R

2 týdny

d.p.

122

63.

RZM

H-31/1-03

základní kurz

Angiografie

L-R

2 týdny

d.p.

64.

RZM

H-31/2-05

zdokonalovací kurz

Intervenční výkony naváděné VT

L-R

10 dnů

d.p.

65.

RZM

H-31/1-06

základní kurz

Gastrointestinální diagnostika

L-R

2 týdny

d.p.

66.

RZM

H-31/5-07

odborná stáž

Dvoufotonová kostní denzitometrie

L-R

2 týdny

d.p.

67.

RZM

H-31/1-08

základní kurz

Neuroradiodiagnostické výkony

L-R

2 týdny

d.p.

68.

STOMATOLOGIE

H-32/2-02

zdokonalovací kurz

Protetická řešení v návaznosti na implantáty

VŠ

1 týden

d.p.

69.

O-T

H-36/5-02

zdokonalovací kurz

Spondylochirurgie

VŠ

2 týdny

d.p.

70.

O-T

H-36/5-03

zdokonalovací kurz

Moderní metody v osteosyntéze

VŠ

2 týdny

d.p.

71.

OTORINOLARYNGOLOGIE

H-37/5-01

odborná stáž

Diagnostika a terapie ORL onemocnění

VŠ

1-2 týdny

d.p.

72.

PSYCHOLOGIE

H-40/2-02

zdokonalovací kurz

Krizové psychologické intervence, zvládání konfliktních pacientů pro SZP

SZP

3 dny

d.p.

73.

ČOCH

H-41/1-01

základní kurz

Čelistní traumatologie

VŠ

2 týdny

d.p.

74.

PLASTICKÁ CHIRURGIE

H-43/1-01

základní kurz

Plastická chirurgie

VŠ

2 týdny

d.p.

75.

TRANSFUZNÍ LÉKAŘSTVÍ

H-44/2-01

zdokonalovací kurz

Zásady účelné hemoterapie

VŠ

1 den

d.p.

76.

TRANSFUZNÍ LÉKAŘSTVÍ

H-44/2-02

zdokonalovací kurz

Zásady účelné hemoterapie a manipulace s krví

d.p.

77.

MANAGEMENT

H-45/2-01

zdokonalovací kurz

Management posádkové ošetřovny

78.

MANAGEMENT

H-45/2-02

zdokonalovací kurz

79.

MANAGEMENT

H-45/2-03

80.

OPZHN

H-46/02-01

81.

OPZHN

H-46/0-02

SZP

1 den

vedoucí

4 dny

1

Psychosociální aspekty katastrofy a krizové řízení – I

VZP

5 dnů

1

zdokonalovací kurz

Psychosociální aspekty katastrofy a krizové řízení – II

VZP

5 dnů

1

zdokonalovací kurz

Metody detekce, identifikace a monitoringu biologických agens (Kurz Bio DIM)

VŠ

2 dny

2

zdokonalovací kurz

Biosenzory pro detekci biologických a chemických agens

VŠ

1 den

2

Vysvětlivky: ČOCH – čelistní a obličejová chirurgie L-R – lékař-radiodiagnostik MP – molekulární patologie OPZHN – ochrana proti zbraním hromadného ničení O-T – ortopedie-traumatologie OVZ – organizace vojenského zdravotnictví RFM – reabilitační a fyzikální medicína RZM – radiologie a zobrazovací metody SZP – pracovník nelékařské zdravotnické profese VŠ – lékař VŠLUM – všeobecné lékařství a urgentní medicína VZP – voják z povolání VZP(D) – voják z povolání, zdravotník jako druhá odbornost

123

Příloha 10 – Testy výročního přezkoušení z tělesné výkonnosti vojáka z povolání SED-LEH

I. II. muži ženy muži ženy V B V B V B V B 38 10 35 20 36 10 30 20 39 11 36 23 37 11 31 22 40 12 37 26 38 12 32 25 41 13 38 29 39 13 33 28 42 14 39 33 40 14 34 32 43 16 40 37 41 16 35 36 44 18 41 42 42 18 36 40 45 20 42 48 43 20 37 45 46 22 43 54 44 22 38 50 47 24 44 61 45 24 39 56 48 26 45 69 46 26 40 63 49 28 46 78 47 28 41 71 50 31 47 88 48 31 42 79 51 34 48 100 49 34 43 89 52 37 50 37 44 100 53 41 51 41 54 45 52 45 55 50 53 50 Výkon u mužů nad 50 bodů: 1 cvik = 3 body Výkon u žen nad 100 bodů: 1 cvik = 6 body V = výkon B = body

sed-leh věkové kategorie III. muži ženy V B V B 34 10 26 20 35 11 27 22 36 13 28 25 37 15 29 28 38 17 30 32 39 19 31 36 40 22 32 40 41 26 33 45 42 29 34 50 43 33 35 56 44 38 36 63 45 44 37 71 46 50 38 79 39 89 40 100

IV. muži V B 32 10 33 11 34 13 35 15 36 18 37 21 38 24 39 28 40 32 41 37 42 43 43 50

V.

ženy V B 22 20 23 22 24 25 25 28 26 32 27 36 28 40 29 45 30 50 31 56 32 63 33 71 34 79 35 89 36 100

muži V. B 26 10 27 11 28 12 29 14 30 16 31 18 32 20 33 22 34 25 35 28 36 31 37 35 38 40 39 45 40 50

V 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34

ženy B 20 22 25 28 32 36 40 45 50 56 63 71 79 89 100

KLIK

I. II. výkon body výkon 20 10 19 21 11 20 22 12 21 23 13 22 24 15 23 25 17 24 26 19 25 27 21 26 28 23 27 29 26 28 30 29 29 31 32 30 32 36 31 33 40 32 34 45 35 50 Výkon nad 50 bodů: 1 klik = 3 body

body 10 11 12 14 16 18 21 24 27 30 34 39 44 50

klik-vzpor (muži) věkové kategorie III. výkon body 17 10 18 11 19 12 20 14 21 16 22 18 23 21 24 24 25 27 26 30 27 34 28 39 29 44 30 50

124

IV. výkon 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27

V. body 10 12 14 16 18 21 24 28 32 37 43 50

výkon 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25

body 10 12 14 16 18 21 24 28 32 37 43 50

SHYBY NA HRAZDĚ

I. II. výkon body výkon 6 20 5 7 23 6 8 27 7 9 32 8 10 38 9 11 45 10 12 53 11 13 62 12 14 72 13 15 85 14 16 100 Výkon nad 100 bodů: 1 shyb = 10 bodů

body 20 24 29 35 42 50 59 71 84 100

shyby na hrazdě (muži) věkové kategorie III. výkon body 5 20 6 26 7 34 8 45 9 58 10 76 11 100

IV. výkon 4 5 6 7 8 9

V. body 20 28 38 53 72 100

výkon 3 4 5 6 7 8

body 20 28 38 53 72 100

VÝDRŽ VE SHYBU výdrž ve shybu (ženy) věkové kategorie I.

II.

III.

IV.

V.

výkon

body

výkon

body

výkon

body

výkon

body

výkon

body

5

20

5

20

3

20

3

20

2

20

6

21

6

21

4

21

4

22

3

22

7

22

7

22

5

22

5

24

4

24

8

23

8

23

6

23

6

26

5

27

9

24

9

24

7

24

7

29

6

30

10

25

10

25

8

25

8

32

7

33

11

26

11

26

9

26

9

35

8

36

12

27

12

27

10

27

10

39

9

40

13

28

13

28

11

29

11

43

10

44

14

29

14

29

12

31

12

47

11

49

15

30

15

30

13

33

13

52

12

54

16

31

16

31

14

35

14

57

13

60

17

32

17

32

15

37

15

62

14

67

18

33

18

33

16

39

16

68

15

74

19

34

19

34

17

41

17

75

16

82

20

35

20

36

18

43

18

83

17

90

21

36

21

37

19

45

19

91

18

100

22

38

22

39

20

47

20

100

23

39

23

40

21

49

24

41

24

42

22

52

25

42

25

43

23

55

26

44

26

45

24

58

27

45

27

47

25

61

28

47

28

49

26

64

29

49

29

50

27

68

30

51

30

51

28

72

31

53

31

53

29

76

32

55

32

55

30

80

125

33

57

33

57

31

85

34

59

34

59

32

90

35

61

35

61

33

95

36

63

36

64

34

100

37

65

37

67

38

68

38

70

39

71

39

73

40

74

40

76

41

77

41

79

42

83

42

82

43

86

43

88

44

89

44

92

45

93

45

96

46

96

46

100

47

100

48 Výkon nad 100 bodů: 1 sekunda = 5 bodů

PLAVÁNÍ NA 300 m LIBOVOLNÝM ZPŮSOBEM plavání na 300 m libovolným způsobem věkové kategorie I. muži

II. ženy

muži

III. ženy

muži

IV. ženy

muži

V. ženy

muži

VI. ženy

V

B

V

B

V

B

V

B

V

B

V

B

V

B

V

B

V.

B

V

7:00

20

8:00

20

7:10

20

8:10

20

7:25

20

8:30

20

7:40

20

8:50

20

8:00

20

6:57

21

7:57

21

7:07

21

8:09

21

7:22

21

8:27

21

7:37

21

8:44

21

7:58

21

6:55

22

7:54

22

7:05

22

8:08

22

7:20

22

8:24

22

7:35

22

8:39

22

7:55

6:52

23

7:51

23

7:03

23

8:07

23

7:18

23

8:21

23

7:33

23

8:36

23

6:50

24

7:49

24

7:00

24

8:04

24

7:15

24

8:19

24

7:30

24

8:34

24

6:48

25

7:46

25

6:58

25

8:01

25

7:13

25

8:16

25

7:28

25

8:31

6:45

26

7:44

26

6:56

26

7:59

26

7:11

26

8:14

26

7:26

26

6:43

27

7:41

27

6:54

27

7:56

27

7:09

27

8:11

27

7:24

27

6:41

28

7:39

28

6:52

28

7:54

28

7:07

28

8:09

28

7:22

6:39

29

7:37

29

6:50

29

7:51

29

7:05

29

8:07

29

7:20

6:37

30

7:35

30

6:49

30

7:49

30

7:04

30

8:05

30

6:35

31

7:33

31

6:47

31

7:47

31

7:02

31

8:03

6:34

32

7:31

32

6:45

32

7:45

32

7:00

32

8:01

6:32

33

7:29

33

6:44

33

7:43

33

6:59

33

6:30

34

7:27

34

6:42

34

7:41

34

6:57

34

6:29

35

7:25

35

6:40

35

7:39

35

6:55

6:27

36

7:23

36

6:39

36

7:37

36

6:26

37

7:22

37

6:38

37

7:35

37

6:24

38

7:20

38

6:36

38

7:33

6:23

39

7:19

39

6:35

39

6:21

40

7:17

40

6:33

40

6:20

41

7:15

41

6:32

6:19

42

7:14

42

6:31

6:17

43

7:12

43

6:16

44

7:11

6:15

45

7:10

muži B

V

10:00

20

10:00

9:56

21

9:55

22

9:52

22

9:50

7:53

23

9:44

23

7:51

24

9:41

24

25

7:49

25

9:37

8:29

26

7:47

26

8:27

27

7:45

27

28

8:25

28

7:43

29

8:23

29

7:42

7:19

30

8:21

30

31

7:17

31

8:19

32

7:15

32

8:17

7:59

33

7:14

33

7:57

34

7:12

34

35

7:55

35

7:10

6:54

36

7:53

36

6:53

37

7:52

37

38

6:51

38

7:50

7:32

39

6:50

39

7:30

40

6:48

40

41

7:29

41

6:47

42

7:27

42

6:46

6:30

43

7:25

43

44

6:28

44

7:24

45

6:27

45

7:22

ženy V

B

50

10:40

50

55

10:35

54

60

10:30

58

9:40

65

10:25

62

9:30

70

10:20

66

25

9:20

75

10:10

70

9:34

26

9:10

80

10:05

74

9:31

27

9:00

85

10:00

78

28

9:28

28

8:50

90

9:55

82

29

9:25

29

8:40

95

9:50

86

7:40

30

9:22

30

8:30

100

9:45

90

31

7:38

31

9:19

31

8:25

105

9:40

95

32

7:37

32

9:16

32

8:20

110

9:35

100

8:15

33

7:35

33

9:14

33

8:15

115

9:30

103

8:13

34

7:34

34

9:11

34

8:10

120

9:25

106

35

8:12

35

7:32

35

9:09

35

8:05

125

9:20

109

7:09

36

8:10

36

7:31

36

9:06

36

8:00

130

9:15

112

7:08

37

8:09

37

7:29

37

9:04

37

7:55

135

9:10

115

38

7:06

38

8:07

38

7:28

38

9:02

38

7:50

140

9:05

118

7:49

39

7:05

39

8:05

39

7:27

39

9:00

39

7:40

145

9:00

121

7:47

40

7:03

40

8:04

40

7:26

40

8:58

40

7:30

150

8:55

124

41

7:45

41

7:02

41

8:02

41

7:24

41

8:55

41

8:50

127

42

7:44

42

7:01

42

8:01

42

7:23

42

8:53

42

8:45

130

6:45

43

7:42

43

7:00

43

8:00

43

7:22

43

8:51

43

8:40

133

44

6:43

44

7:41

44

6:58

44

7:58

44

7:21

44

8:49

44

8:35

136

45

6:42

45

7:40

45

6:57

45

7:57

45

7:20

45

8:48

45

8:30

139

126

B

6:13

46

7:08

46

6:26

46

7:21

46

6:41

46

7:38

46

6:56

46

7:56

46

7:19

46

8:46

46

8:25

145

6:12

47

7:07

47

6:25

47

7:20

47

6:40

47

7:37

47

6:55

47

7:55

47

7:18

47

8:44

47

8:20

150

6:11

48

7:06

48

6:24

48

7:18

48

6:39

48

7:36

48

6:54

48

7:54

48

7:16

48

8:42

48

6:10

49

7:04

49

6:23

49

7:17

49

6:38

49

7:34

49

6:53

49

7:53

49

7:15

49

8:40

49

6:09

50

7:03

50

6:22

50

7:16

50

6:37

50

7:33

50

6:52

50

7:52

50

7:14

50

9:39

50

6:08

51

7:02

51

6:21

51

7:14

51

6:36

51

7:32

51

6:51

51

7:51

51

7:13

51

8:37

51

6:07

52

7:01

52

6:20

52

7:13

52

6:35

52

7:31

52

6:50

52

7:50

52

7:12

52

8:35

52

6:06

53

6:59

53

6:19

53

7:12

53

6:34

53

7:29

53

6:49

53

7:49

53

7:11

53

8:34

53

6:05

54

6:58

54

6:18

54

7:11

54

6:33

54

7:28

54

6:48

54

7:48

54

7:10

54

8:32

54

6:04

55

6:57

55

6:17

55

7:09

55

6:32

55

7:27

55

6:47

55

7:47

55

7:09

55

8:30

55

6:03

56

6:56

56

6:16

56

7:08

56

6:31

56

7:26

56

6:46

56

7:46

56

7:08

56

8:29

56

6:02

57

6:55

57

6:15

57

7:07

57

6:30

57

7:25

57

6:45

57

7:45

57

7:07

57

8:27

57

6:01

58

6:54

58

6:14

58

7:06

58

6:29

58

7:24

58

6:44

58

7:44

58

7:06

58

8:26

58

6:00

59

6:53

59

6:13

59

7:04

59

6:28

59

7:23

59

6:43

59

7:43

59

7:05

59

8:24

59

5:59

60

6:52

60

6:12

60

7:03

60

6:27

60

7:22

60

6:42

60

7:42

60

7:04

60

8:23

60

5:58

61

6:51

61

6:11

61

7:02

61

6:26

61

7:21

61

6:41

61

7:41

61

7:03

62

8:22

61

5:57

62

6:50

62

6:10

62

7:01

62

6:25

62

7:20

62

6:40

62

7:40

62

7:02

63

8:20

62

5:56

63

6:49

63

6:09

64

6:59

63

6:24

64

7:19

63

6:39

64

7:39

63

7:01

64

8:19

63

5:55

64

6:48

64

6:08

65

6:58

64

6:23

65

7:18

64

6:38

65

7:38

64

7:00

66

8:17

64

5:54

65

6:47

65

6:07

66

6:57

65

6:22

66

7:17

65

6:37

66

7:37

65

6:59

67

8:16

65

5:53

66

6:46

66

6:06

67

6:56

66

6:21

67

7:16

66

6:36

67

7:36

66

6:58

68

8:15

66

5:52

68

6:45

67

6:05

69

6:55

67

6:20

69

7:15

67

6:35

69

7:35

67

6:57

70

8:14

67

5:51

69

6:44

68

6:04

70

6:54

68

6:19

70

7:14

68

6:34

70

7:34

68

6:56

71

8:12

68

5:50

70

6:43

69

6:03

71

6:53

69

6:18

71

7:13

69

6:33

71

7:33

69

6:55

73

8:11

69

5:49

71

6:42

70

6:02

73

6:52

70

6:17

73

7:12

70

6:32

73

7:32

70

6:54

74

8:10

70

5:48

73

6:41

71

6:01

74

6:51

71

6:16

74

7:11

71

6:31

74

7:31

71

6:53

76

8:09

71

5:47

74

6:40

72

6:00

75

6:50

72

6:15

75

7:10

72

6:30

75

7:30

72

6:52

77

8:08

72

5:46

75

6:39

74

5:59

77

6:49

74

6:14

77

7:10

74

6:29

77

7:29

74

6:51

79

8:07

73

5:45

77

6:38

75

5:58

78

6:48

75

6:13

78

7:09

75

6:28

78

7:28

75

6:50

80

8:06

74

5:44

78

6:37

76

5:57

80

6:47

76

6:12

80

7:09

76

6:27

80

7:27

76

6:49

82

8:05

75

5:43

79

6:36

77

5:56

81

6:46

77

6:11

81

7:08

77

6:26

81

7:26

77

6:48

84

8:04

76

5:42

81

6:35

78

5:55

83

6:45

78

6:10

83

7:07

78

6:25

83

7:25

78

6:47

85

8:03

77

5:41

83

6:34

80

5:54

85

6:44

80

6:09

85

7:06

80

6:24

85

7:24

80

6:46

87

8:01

78

5:40

85

6:33

81

5:53

86

6:43

81

6:08

86

7:04

81

6:23

86

7:23

81

6:45

89

7:59

79

5:39

86

6:32

82

5:52

88

6:42

82

6:07

88

7:03

82

6:22

88

7:22

82

6:44

91

7:57

80

5:38

88

6:31

84

5:51

90

6:41

84

6:06

90

7:02

84

6:21

90

7:21

84

6:43

93

7:56

82

5:37

90

6:30

85

5:50

91

6:40

85

6:05

91

7:01

85

6:20

91

7:20

85

6:42

95

7:54

84

5:36

91

6:29

86

5:49

93

6:39

86

6:04

93

6:59

86

6:19

93

7:19

86

6:41

97

7:52

86

5:35

93

6:28

88

5:48

95

6:38

88

6:03

95

6:58

88

6:18

95

7:18

88

6:40 100

7:50

88

5:33

95

6:27

89

5:47

97

6:37

89

6:02

97

6:57

89

6:17

97

7:17

89

7:48

90

5:32

97

6:26

91

5:46

99

6:36

91

6:01

99

6:56

91

6:16

99

7:16

91

7:46

92

5:31

99

6:25

92

5:45 100 6:35

92

6:00 100 6:55

92

6:15 100 7:15

92

7:44

94

5:30 100 6:24

94

6:34

94

6:54

94

7:14

94

7:42

96

6:23

95

6:33

95

6:53

95

7:13

95

7:41

98

6:22

97

6:32

97

6:52

97

7:12

97

7:40

100

6:21

98

6:31

98

6:51

98

7:11

98

6:20 100

6:30 100

6:50 100

7:10 100

Výkon u mužů nad 100 bodů: 1sekunda = 2body Výkon u žen nad 100 bodů: 1sekunda = 2body V = výkon B = body

127

DVANÁCTIMINUTOVÝ BĚH dvanáctiminutový běh věkové kategorie I. muži

II. ženy V

muži B

V

III. ženy

B

V

muži B

V

IV. ženy

B

V

muži B

V

V. ženy

B

V

muži B

V.

VI. ženy

B

2400

20

2000 20

2300 20 1900 20

2200 20

1800 20 2000 20

1700 20 1800 20

1600 20 1800 50

1500 50

2450

23

2050 23

2350 23 1950 23

2250 23

1850 23 2050 22

1750 23 1850 22

1650 23 1850 55

1550 60

2500

26

2100 27

2400 26 2000 27

2300 26

1900 27 2100 25

1800 27 1900 24

1700 27 1900 60

1600 70

2550

30

2150 31

2450 29 2050 32

2350 29

1950 32 2150 28

1850 32 1950 26

1750 32 1950 70

1650 80

2600

34

2200 36

2500 33 2100 38

2400 33

2000 38 2200 31

1900 38 2000 29

1800 38 2000 80

1700 100

2650

39

2250 42

2550 37 2150 45

2450 37

2050 45 2250 34

1950 45 2050 32

1850 45 2050 90

1750 110

2700

45

2300 48

2600 42 2200 53

2500 42

2100 53 2300 38

2000 53 2100 35

1900 53 2100 100 1800 120

2750

51

2350 56

2650 48 2250 62

2550 48

2150 62 2350 42

2050 62 2150 39

1950 62 2150 110 1850 130

2800

58

2400 64

2700 54 2300 72

2600 54

2200 72 2400 47

2100 72 2200 43

2000 72 2200 120 1900 150

2850

67

2450 75

2750 61 2350 85

2650 61

2250 85 2450 52

2150 85 2250 47

2050 85 2250 125

2900

76

2500 86

2800 69 2400 100 2700 69

2300 100 2500 58

2200 100 2300 52

2100 100 2300 130

2950

87

2550 100 2850 78

2750 78

2550 65

2350 57

2350 140

3000 100

2900 88

2800 88

2600 72

2400 62

2400 150

2950 100

2850 100

2650 81

2450 68 2500 75

2750 100

2550 83 2600 91 2650 100

Výkon u mužů nad 100 bodů: 50m = 10 bodů Výkon u žen nad 100 bodů: 50m = 10 bodů V = výkon B = body

128

B

V

ženy

B

2700 90

V

muži

V

B

V

B

Příloha 11 – Studijní plán oboru Vojenské všeobecné lékařství na rok 2007–2008 M 5133 Vojenské všeobecné lékařství (vojenskomedicínská část: 1.–5. ročník) 5103T/000 Vojenskomedicínská část studijního programu všeobecné lékařství: 6. ročník 1. ročník Oddíl 1.01

2. ročník

3. ročník

4. ročník

5. ročník

1. 10. 2007–30. 9. 2008

2007–2008 Zápis na FVZ

1. 10. 2007

1.–5. 10. 2007

Imatrikulace

8. 10.–14. 12. 2007

Výuka FVZ v LS

Výuka FVZ v LVO

3. 3.–9. 5. 2008 30. 6. až 25. 7. 2008 a 25. 8. až 19. 9. 2008

1.–19. 9. 2008

Zdravotnická příprava v poli Řádná dovolená / studijní volno

27. 9. 2007

6. 10. 2007

Výuka FVZ v ZS

30. 6. až 25. 7. 2008

30. 6. až 25. 7. 2008

15.–17. 7. 2008 21. 12. 2007–2. 1. 2008 30. 6.–27. 7. 2008

28. 7.–24. 8. 2008

Vyřazení

27. 6. 2008

Promoce Oddíl 1.02

6. ročník

Akademický rok

14.–15. 7. 2008 Základní aplikační kurz (VA Vyškov)

28. 7.–22. 8. 2008

M 5133 Vojenské všeobecné lékařství 1. ročník Počet hodin PŘEDMĚT ZS

LS

LVO Z 30 Z 30

Společenské vědy

K 309

-

-

Medicína katastrof

K 308

-

-

Tělesná příprava

K 309

Z 60

Z 60

8

Letní kurz tělesné přípravy

K 309

-

-

35

60

60

103

CELKEM 223 ZS – zimní semestr, LS – letní semestr, Z – zápočet, ZK – zkouška, LVO – letní výukové a výcvikové období

129

2. ročník Počet hodin PŘEDMĚT ZS

LS

LVO

Tělesná příprava

K 309

Z 60

Z 60

-

Zimní kurz

K 309

40

-

-

Odborná stáž

K 308

-

-

Z 120

100

60

120

CELKEM 280 Odborná stáž: 3 týdny (VN – péče o nemocné) 1.–19. 9. 2008

3. ročník Počet hodin PŘEDMĚT ZS Ochrana proti zbraním hromadného ničení

K 302

15 Z 15

LS -

LVO ZK 6 ZK 51 ZK 78

Taktika

K 302

Organizace a taktika vojenské zdravotnické služby

K 302

-

-

Medicína katastrof

K 308

-

Z 30

Medicína katastrof – TV soustředění

K 309

-

-

Management vojenského zdravotnictví

K 309

-

-

Právo ve zdravotnictví

K 309

-

-

Zdravotnická příprava v poli

K 302

-

-

Tělesná příprava

K 309

Z 60

Z 60

26

90

90

280

CELKEM 460

130

Z 35 ZK 42 Z 15 Z 27

4. ročník PŘEDMĚT

ZS

Počet hodin LS LVO ZK 15 ZK 15

Toxikologie

K 303

-

Radiobiologie

K 304

-

Medicína katastrof

K 309

Z 30

-

-

Medicína katastrof

K 302

-

Z 14

-

Medicína katastrof

3.F

-

-

ZK 30

Právo ve zdravotnictví

K 309

-

Z 15

-

Zdravotnická příprava v poli

K 309

-

-

Z 27

Tělesná příprava

K 309

Z 60

Z 60

12

Odborná stáž

K 305

-

-

Odborná stáž

K 306

-

-

90

CELKEM

89 438

Z 80 Z 80 259

Odborná stáž: 2 týdny (interní oddělení VN) 25. 8.–5. 9. 2008, 2 týdny (chirurgické oddělení VN) 8.–19. 9. 2008 5. ročník Počet hodin

PŘEDMĚT ZS

LS

LVO

Organizace vojenského zdravotnictví v míru

K 308

-

Z 15

ZK 13

Vojenská farmacie

K 309

Z 15

-

-

Vojenská hygiena

K 307

-

-

Vojenská epidemiologie

K 301

-

-

Aktuální problémy vojenské zdravotnické služby

K 302

-

15

-

Zdravotnická příprava v poli

K 307

-

-

Z 27

Tělesná příprava

K 309

Z 60

Z 60

12

Odborná stáž před státní rigorózní zkouškou z vojenské hygieny a epidemiologie

K 307

-

-

80

Odborná stáž – ordinace praktického lékaře

K 308

-

-

Z 40

75

90

244

CELKEM

409 Odborná stáž: 1 týden (ordinace POŠ) 25.–29. 8. 2008, 1 týden (POŠ – hyg.) 1.– 5. 9. 2008, 1 týden (K 307) 8.–12. 9. 2008

131

Z 36 Z 36

5103T/000 Vojenskomedicínská část studijního programu všeobecné lékařství 6. ročník Počet hodin PŘEDMĚT ZS

LS

LVO

K 301 K 307

SRZ

-

-

Válečné vnitřní lékařství

K 306

-

18

-

Válečné vnitřní lékařství

K 306

-

SRZ

-

Válečná chirurgie

K 305

-

24

-

Válečná chirurgie

K 305

-

RZ

-

Tělesná příprava

K 309

60

60

-

K 306

-

440

-

K 305

280

-

-

340

542

0

Vojenská hygiena a epidemiologie

Odborná stáž před státní rigorózní zkouškou z válečného vnitřního lékařství Odborná stáž před státní rigorózní zkouškou z válečné chirurgie CELKEM

882

Odborná stáž: 11 týdnů (interní oddělení VN), 7 týdnů (chirurgické oddělení VN) SRZ – státní rigorózní zkouška Průběh výuky je orientován na klinickou, ambulantní a terénní praxi v souvislých stážových blocích završených státní zkouškou. Ročník je rozdělen do dvou skupin, z nichž každá má svůj harmonogram odborných stáží, vojenskoodborné výuky a státních rigorózních zkoušek.

132

Příloha 12 – Seznamy předmětů na LF UK Hradec Králové Seznam předmětů 1. úseku studia na LF UK Hradec Králové 1.úsek studia Biofyzika a biostatistika Anatomie Histologie a embryologie Biologie I Latina První pomoc

přednášky 41 54 33

zimní semestr cvičení/semináře 69 75 39

zkoušky ZK

54 36 13

30 6

Volitelný předmět Psychologie medika 9 6 Tělesná výchova I 30 Vybrané kapitoly z dějin lékařství 15 Vybrané kapitoly z chemie Volitelný předmět - v průběhu studia (před zápisem do 6. úseku studia) musí student získat za volitelné předměty minimálně 18 kreditů. V 1. ročníku je doporučeno získat 3 kredity za volitelné předměty Seznam předmětů 2. úseku studia na LF UK Hradec Králové 2. úsek studia Biologie II Biochemie Fyziologie Mikrobiologie I Základy lékařské imunologie I Základy praktického lékařství Psychologická propedeutika Prázdninová praxe - péče o nemocné (2 týdny v nemocnici, 1 týden v soc zařízení)

přednášky

přednášky 26 41 52

zimní semestr cvičení/semináře 39 75 75

5

24

zkoušky ZK

letní semestr cvičení/semináře 78 42 27 24 9

12

3

přednášky

letní semestr cvičení/semináře

41 50 3 14

75 75 24 9

ZK

120

15

133

ZK ZK ZK

30

14

Volitelný předmět Klinická anatomie

zkoušky

zkoušky ZK ZK

Klinické aplikace molekulární biologie 15 Kmenové buňky a regenerativní medicína Tělesná výchova II 30 Studentská vědecká odborná činnost Volitelný předmět - v průběhu studia (před zápisem do 6. úseku studia) musí student získat za volitelné předměty minimálně 18 kreditů. Ve 2. ročníku je doporučeno získat 3 kredity za volitelné předměty. Seznam předmětů 3. úseku studia na LF UK Hradec Králové 3. úsek studia Mikrobiologie II Patologická anatomie Patologická fyziologie Farmakologie I Propedeutika vnitřního lékařství Vnitřní lékařství I Základy chirurgie Základy lékařské imunologie II Lékařská psychologie a komunikace s nemocným Odborný anglický jazyk

přednášky 30 63 39

zimní semestr cvičení/semináře 42 39 39

38

54

5

9

zkoušky ZK

25

přednášky

letní semestr cvičení/semináře

67 43 27

42 36 27

27

39 15

10

15 27

zkoušky ZK ZK

ZK

ZK

30

Volitelný předmět Patobiochemie buňky Programové vybavení pro praktického lékaře Speciální patologická anatomie Úvod do toxikologie 30 Základy odběru a konzervace tkání pro transplantace Základy znakové řeči Tělesná výchova III 30 Studentská vědecká odborná činnost Volitelný předmět - v průběhu studia (před zápisem do 6. úseku studia) musí student získat za volitelné předměty minimálně 18 kreditů. Ve 3. ročníku je doporučeno získat 3 kredity za volitelné předměty

134

7 30 30

15 15 15

6

15

9 39 30 30

ZK ZK

Příloha - Seznam předmětů 4. úseku studia LF UK Hradec Králové 4. úsek studia přednášky Farmakologie II 15 Stomatologie 22 Radiodiagnostika a nukleární medicína 14 Neurologie 13 Vnitřní lékařství II,III 15 Chirurgie I,II 27 Anesteziologie a základy intenzivní medicíny Dermatovenerologie Tělovýchovné lékařství Psychiatrie I Prázdninová praxe v nemocnici vnitřní lékařství Prázdninová praxe v nemocnici - chirurgie Volitelný předmět Doplňující kapitoly z kardiologie a angiologie Imunomodulace kůže fototerapií Klinická biochemie Klinická genetika Moderní metody farmakologického výzkumu Neurovědy Nové trendy ve farmakologii Poruchy verbálních funkcí poruchy sluchu a hlasu Projevy celkových chorob v dutině ústní Psychoterapie Rodinná terapie Vybrané kapitoly z endokrinologie Vybrané kapitoly z nefrologie Vybrané kapitoly z patobiochemie a klinika

zimní semestr cvičení/semináře 36 6 40 24 54 54

zkoušky ZK ZK ZK

přednášky

letní semestr cvičení/semináře

15 23 33 10 15 12 12

30 54 55 20 39 15 50 80/2týdny 80/2 týdny

30 15 30 30 6 11 9

9 19 6

16

5

15 15 15 15 30 30

135

zkoušky

ZK

ZK ZK ZK

poruch metabolismu výživy Základy znakové řeči 39 Studentská vědecká odborná činnost Volitelný předmět - v průběhu studia (před zápisem do 6. úseku studia) musí student získat za volitelné předměty minimálně 18 kreditů. Ve 4. ročníku je doporučeno získat 5 kreditů za volitelné předměty. Seznam předmětů 5. úseku studia na LF UK Hradec Králové 5. úsek studia Vnitřní lékařství Diferenciální diagnostika v interně Praktické lékařství Rehabilitace Psychiatrie Oftalmologie Otorinolaryngologie Infektologie a epidemiologie Soudní lékařství Onkologie a radioterapie Chirurgie Gynekologie a porodnictví Pediatrie Hygiena a preventivní lékařství Sociální lékařství Prázdninová praxe u praktického lékaře Volitelný předmět Cardiovascular Diseases - Clinic, Radiology, Pathology Gerontologie Chirurgie v mimořádných podmínkách. Chirurgie Katastrof. Klinická farmakologie Klinická imunologie a alergologie

přednášky 13

zimní semestr cvičení/semináře 25

zkoušky ZK

30

přednášky

letní semestr cvičení/semináře

17

19

6

8

11 15 8 15 30 25 23 13

44 24 8 28 28 29 44 28 40/1 týden

zkoušky

11 11 12 12 10

28 41 41 16

20 28 15

28 40 40

ZK ZK ZK

30 15 15 15

136

15 30

ZK ZK ZK ZK

Klinická mikrobiologie Klinická sexuologie 15 Klinicko-patologické konference 23 Léčba onkologicky nemocných 12 3 Myoskeletální medicína Neodkladná péče 9 6 Ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí Praktické lékařství II Transfůzní lékařství Základy práva pro studující medicíny 15 15 Studentská vědecká odborná činnost Volitelný předmět - studenti 5. ročníku si musí zapsat volitelné předměty v celkové délce minimálně 30 hodin za akademický rok. Výuka volitelných předmětů je zakončena zápočtem. Seznam předmětů 6. úseku studia na LF UK HK 6. úsek studia Předstátnicová praxe z hygieny a preventivního lékařství a sociálního lékařství Předstátnicová praxe z gynekologie a porodnictví Předstátnicová praxe z vnitřního lékařství Předstátnicová praxe z chirurgie Předstátnicová praxe z pediatrie

zimní semestr cvičení/semináře

letní semestr cvičení/semináře

80/2 týdny 80/2 týdny 440/11 týdnů 280/7 týdnů 80/2 týdny

137

30

30 15 13

15 2 30

Příloha 13 – Rozvrh hodin BATLS/BARTS DAY ONE – MONDAY/PRVNÍ DEN – PONDĚLÍ SEQ Poř.

TIME Čas

SUBJECT Téma

LOCATION Kde

INSTRUCTORS Instruktoři

REMARKS Poznámka

Assembly & Administration Shromáždění. Pokyny ke kurzu

Main Classroom Učebna BATLS

Course Director Vedoucí kurzu

All Studens Všichni studenti

Welcome Address/Demo Moulage Zahájení/Předvedení muláže Intro to BATLS & BARTS Úvod k BATLS & BARTS Airway & Ventilatory Management Dýchací cesty a jejich zabezpečení

Syndicate Room BATLS Lab II

Admin. staff & Instructors Vedení & instruktoři

All Students Všichni studenti

0930-1000

Thoracic Trauma Poranění hrudníku

Main Classroom Učebna BATLS

6.

1000-1030

Coffee Break Přestávka

Coffee Room Arma

7.

1030-1100

Surface Markings Topologie

Syndicate Rooms BATLS Lab II

1.

0800-0815

2.

0815-0835

3.

0835-0900

4.

0900-0930

5.

CIRCUS 1 a. Basic Airway, Zabezpečení dýchacích cest b. Intubation, Intubace c. IV Cannulation, Kanylace periferní žíly

8.

1100-1230

9.

1230-1315

Lunch Oběd

10.

1315-1330

Movement Přesun

Main Classroom Učebna BATLS Main Classroom Učebna BATLS

Syndicate Rooms BATLS Lab I, II

x 1-2 Station per Skill x 1-2 pracovní místa 30 mins per Skill 30 min/jedno pracovní místo

Messes Jídelna Movement to vivarium Přesun na vivárium (15 min)

138

11.

1330-1500

12.

1500-1515

CIRCUS 2 a. Chest Drainage, Drenáž hrudníku b. Cricothyroidotomy, Krikothyroidotomie c. IV Cut Down, Preparace periferní žíly Mentor/Mentees Meeting Dotazy, diskuze

13.

1515-1530

x 1-2 Station per Skill x 1-2 pracovní místa 30 mins per Skill 30 min/jedno pracovní místo

Laboratory Vivárium

Laboratory Vivárium

All Instructors! Všichni Instruktoři! Movement from vivarium Přesun z vivária (15 min)

Movement Přesun

DAY TWO – TUESDAY/DRUHÝ DEN – ÚTERÝ SEQ Poř.

TIME Čas

SUBJECT Téma

LOCATION Kde

1.

0745-0800

Opening Zahájení

Main Classroom Učebna BATLS

2.

0800-0830

Shock Šok

Main Classroom Učebna BATLS

3.

00830-0900

Burns Popáleniny

Main Classroom Učebna BATLS

4.

0900-0930

Abdominal Trauma Poranění břicha

Main Classroom Učebna BATLS

5.

0930-1000

Coffee Break Přestávka

Coffee Room Arma

6.

1000-1030

Head Trauma

Main Classroom Učebna BATLS

139

INSTRUCTORS InstruktořI All Instructors! Všichni Instruktoři!

REMARKS Poznámka

Poranění hlavy CIRCUS 3 a. Head &Neck Assessment/Cervical Collars Vyšetření hlavy a krku/krční límce b. Log Roll, MIBS/Scoop Otáčení a ukládání zraněného s poraněnou páteří, vakuová matrace/Scoop

x 1-2 Station per Skill x 1-2 pracovní místa 40 mins per Skill 40 min/jedno pracovní místo

Syndicate Rooms BATLS Lab I, II

7.

1030-1140

8.

1140-1300

Lunch Oběd

Messes Jídelna

9.

1300-1330

Extremity Trauma Poranění končetin

Main Classroom Učebna BATLS

10.

1330-1400

Spinal Trauma Poranění páteře

Main Classroom Učebna BATLS

11.

1400-1415

Mentor/Mentees Meeting

Main Classroom Učebna BATLS

All Instructors! Všichni Instruktoři!

Main Classroom Učebna BATLS

All Instructors! Všichni Instruktoři!

Dotazy, diskuze 12.

1415-1500

Instructors Meeting Schůzka instruktorů

140

DAY THREE – WEDNESDAY/TŘETÍ DEN – STŘEDA SEQ Poř.

TIME Čas

SUBJECT Téma Opening Zahájení

LOCATION Kde Main Classroom Učebna BATLS

1.

0745-0800

2.

0800-0845

Triage Třídění

Main Classroom Učebna BATLS

3.

0845-0915

Playlet Explanation Třídění - modelové situace, vysvětlení

Main Classroom Učebna BATLS

4.

0915-0945

Coffee Break Přestávka Syndicates 1 – Moulage Testing 1. skupina - Zkouška moulage Syndicates 2 – MCQ Test Paper/Coffe 2. skupina - Písemný test/Přestávka

Coffee Room Arma

5.

0945-1130

6.

1130-1230

Syndicate Rooms Lab I, II Main Classroom Učebna BATLS

INSTRUCTORS Instruktoři All Instructors! Všichni Instruktoři!

All Instructors Všichni instruktoři

Lunch Oběd Syndicates 2 – Moulage Testing 2. skupina - Zkouška moulage Syndicates 1 – MCQ Test Paper/Coffe 1. skupina - Písemný test/Přestávka

Messes Jídelna Syndicate Rooms Lab I, II Main Classroom Učebna BATLS

All Instructors Všichni instruktoři

7.

1230-1415

8.

1415-1430

Hot Wash-up/Results Sdělení výsledků

Main Classroom Učebna BATLS

Course Director Vedoucí kurzu

9.

1430-1445

Mentor/Mentees Meeting Dotazy, diskuze

Main Classroom Učebna BATLS

All Instructors! Všichni Instruktoři!

10.

1445-1530

Instructors Meeting Schůzka instruktorů

Main Classroom Učebna BATLS

All Instructors! Všichni Instruktoři!

141

REMARKS Poznámka

Příloha 14 – Počty účastníků BATLS/BARTS podle druhů vojsk k 31. 12. 2008 a jejich úspěšnost BATLS 135 95 7 29 21 50 31 40 0 36 444

POŠ VN IPVZ OS ASR Pobaltí AČR VLA JEP Ostatní Aktivované sestry Aktivní zálohy Celkem

BARTS 91 52 0 9 6 188 15 79 24 2 466

CELKEM 226 147 7 38 27 238 46 119 24 38 910

Celková úspěšnost BATLS k 31.12.2008

uspělo bez RT a RM uspělo s RM

31% 48%

uspělo s RT neuspělo

16% 5 %

Celková úspěšnost BARTS k 31.12.2008

uspělo bez RT a RM

34% 43%

uspělo s RM uspělo s RT neuspělo

15%

8%

142

Příloha 15 – Učební plán CLS kurzu CLS Course Combat Life Saver Course Počet témat: 42 Celkem hodin: 86 Forma ukončení: Písemný test, praktická zkouška Cílem kurzu je procvičit vojáky v poskytování základní neodkladné péče v polních podmínkách. Běžným zvykem v zahraničních armádách je využívání zdravotníka – Combat Life Saver, který se dostává do kontaktu se zraněným jako první. Jedná se o vojáka bez odborného zdravotnického vzdělání. S jeho vojenskou odborností se váže i odbornost zdravotníka na stupni družstvo, četa, rota. Vysoká angažovanost příslušníků AČR v zahraničních operacích vyžaduje přítomnost těchto zdravotníků s patřičným zdravotnickým vybavením. Z tohoto důvodu vzniká i v AČR kurz se zaměřením na rozpoznání a léčbu nejčastějších příčin úmrtí v bojových operacích (vykrvácení, tenzní pneumothorax, obstrukce dýchacích cest). Kurz se skládá z:  Lekcí.  Praktických cvičení na simulátorech a živých preparátech.  Závěrečného písemného testu.  Praktického přezkoušení na simulátorech. Po úspěšném zvládnutí kurzu je vydán certifikát o absolvování kurzu bez časového omezení. Dosud neexistuje právní úprava, která by jednoznačně vymezovala pravomoci a odpovědnost za jednání CLS zdravotníků. Dovednosti získané v tomto kurzu může CLS využít pouze za mimořádných situací v rámci AČR (např. záchrana života v bojových operacích mimo území ČR). Rozpočet hodin Předmět

Z toho

Číslo

Hodin 1 vyučovací hodina = 45 min

1.

CLS course

Le 86

32

Cv uč.

Cv ter

39

14

Z toho Cv Se uč.

Cv ter

Se

CELKEM Rozdělení vyučovací doby podle předmětů, témat a forem výuky Téma číslo 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.

Cel. hodin

Název Zahájení KPR Základy fyziologie Kinematika Úvodní zhodnocení Prvotní ošetření Krvácení C-A-T, kapesní obvaz, izraelský tlak. obvaz, Hemcon, Celox Druhotné ošetření Zajištění dýchacích cest Poranění hrudníku Krční límec Vyšetřovací metody hrudníku Šok, tekutinová resuscitace Kanylace žil Zdravotnický odsun

143

1 3 3 1 1 1 1 1 1 4 1 2 1 1 6 2

Le 1 1 3 1 1

2

1 1

1 1

1 1 3 2 1

1 6 2

17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42.

Popáleniny, poranění el. proudem Omrzliny, podchlazení Střelná poranění Obvazová technika Poranění břicha Zlomeniny Aplikace dlah – tvarovací TCCC Toxikománie BIG, měření fyziologických funkcí Poruchy vědomí Poranění hlavy a páteře Záloha Příznaky nejčastějších infekčních onemocnění Zdravotní rizika infekčních onemocnění při pobytu v terénu Poranění neznámým zvířetem, vzteklina, uštknutí jedovatým hadem Sexuálně přenosné nemoci Známky napadení biologickou zbraní Aplikace dlah – trakční Zacházení s imobilizačními prostředky (MAVA, Scoopram) Organizace první pomoci, vývoz, výnos a odsun raněných Neodkladné výkony v rámci první pomoci Triage Příprava na cvičení Písemný test Praktická zkouška

1 1 1 3 1 1 1 18 1 2 1 1 1 1 1

1 1 1

1

1

1 1 1 2 2 3 2 2 2 4

1 1

Literatura: Rozšířená první pomoc v poli. Skripta KPR (doporučení z roku 2005).

144

3 1 1 1 4

2 1

12

2 1 1 1 1 1

1 2 2 1 2 2

3 1

4

Příloha 16 – Charakteristika jednotlivých úrovní jazykových znalostí podle STANAG 6001 1.

ÚROVEŇ 0 (Nekomunikuje)

POSLECH S POROZUMĚNÍM Prakticky nerozumí mluvenému projevu. Občas zachytí jednotlivá slova. ÚSTNÍ PROJEV Neumí mluvit cizím jazykem. Ústní projev se omezuje na ojedinělá slova, jako jsou pozdravy a základní zdvořilostní fráze. ČTENÍ S POROZUMĚNÍM Psanému projevu nerozumí. Psaný text pochopí buď špatně, nebo jej nepochopí vůbec. PÍSEMNÝ PROJEV Neumí psát v cizím jazyce. 2.

ÚROVEŇ 1 (Komunikuje na elementární úrovni)

POSLECH S POROZUMĚNÍM Rozumí běžným výrazům, které zná, a krátkým větám, jež se týkají základních potřeb člověka (zdvořilostní fráze, popis cesty, práce), pokud je situace jasná a kontext zřejmý. Rozumí konkrétním formulacím, jednoduchým otázkám a odpovědím, dokáže sledovat jednoduché rozhovory, které se vztahují k základním potřebám (jídlo, bydlení, doprava, časové údaje, jednoduché pokyny a instrukce). I rodilí mluvčí zvyklí jednat s cizinci musí mluvit pomalu, výroky opakovat nebo je vyjadřovat jinými slovy. Často dochází k chybnému pochopení hlavní myšlenky. Projevuje se nepochopení dalších sdělení, která s hlavní myšlenkou souvisí. Nerozumí mluvenému slovu v médiích, nerozumí ústnímu projevu rodilých mluvčích, leda by byl obsah opravdu jasný a předvídatelný. ÚSTNÍ PROJEV V běžných každodenních situacích dokáže vést jednoduchý rozhovor tváří v tvář. Dokáže tvůrčím způsobem kombinovat naučené obraty. Umí zahájit i udržet krátký rozhovor, umí klást krátké otázky a na jednoduché otázky umí odpovědět. Dokáže se dorozumět v situacích, kdy se jedná o uspokojení základních potřeb (např. ubytování). Ovládá základní zdvořilostní fráze, umí se představit a sdělit základní osobní údaje, pozdravit, umí se zeptat na základní životopisná data a umí je také sdělit. Je schopen hovořit o jednoduchých každodenních úkolech na pracovišti, požádat o zboží, služby a pomoc, umí požádat o informaci a vysvětlení, umí vyjádřit souhlas, spokojenost či nespokojenost. Je schopen hovořit o základních potřebách, umí si například objednat jídlo, zajistit ubytování a dopravu, umí nakoupit. I rodilí mluvčí zvyklí komunikovat s cizinci musí vynaložit velké úsilí, žádat o opakování a využít znalosti mimojazykových skutečností, mají-li sdělení pochopit. Zřídka mluví plynule a není schopen souvislého projevu, pokud si jej předem nepřipraví. Dokáže mluvit ve větách a je schopen spojit několik jednoduchých krátkých vět pomocí nejfrekventovanějších spojovacích výrazů. Dělá časté chyby ve výslovnosti, slovní zásobě a gramatice, které mění význam sdělení. Nerozlišuje časové roviny. Používá jen jeden slovesný čas a některým mluvnickým strukturám se vyhýbá. Projev je mnohdy váhavý, se slovoslednými chybami a častými odmlkami. Často hledá vhodné výrazy (s výjimkou běžných slov), neumí se vyjádřit jinými slovy, nedokáže se opravit. ČTENÍ S POROZUMĚNÍM Může číst velmi jednoduché texty, například texty, které se přímo týkají základních potřeb nebo pracovní rutiny. Může se jednat o stručná sdělení, oznámení, běžné popisy osob, míst a věcí, krátké místopisné vysvětlivky, případně informace o měně či státním zřízení – jazykově upravené pro osoby, pro něž cílový jazyk není jazykem mateřským. Dokáže přečíst také stručné návody a pokyny (žádosti, přihlášky, popisky na mapách a v prospektech, jídelní lístky, seznamy a jednoduché harmonogramy). Rozumí základnímu smyslu jednoduchých textů, které obsahují velmi frekventované mluvnické struktury a slovní zásobu, případně internacionální výrazy a výrazy od nich odvozené. Při pečlivém a selektivním čtení dovede vyhledat i některé specifické detaily. Často dokáže odhadnout význam neznámých slov z jednoduchého kontextu. U složitějších textů umí občas rozpoznat hlavní témata. Někdy však není schopen porozumět některým jednoduchým textům.

145

PÍSEMNÝ PROJEV Umí vyjádřit bezprostřední osobní potřeby, například vyhotovit seznam, napsat krátké poznámky, pohlednici, krátký osobní dopis, zvládne zapsat telefonický vzkaz, pozvání, umí také vyplnit formulář a žádost. Má tendenci seskupovat nejasné věty (nebo části vět) na dané téma, aniž by dodržoval syntaktická pravidla. Umí napsat jednoduchou zprávu, text však vytváří z krátkých jednoduchých vět, které bývají vzájemně spojeny běžnými spojovacími výrazy. Dopouští se chyb v pravopise, slovní zásobě, gramatice a interpunkci. Textům rozumí ten, kdo je zvyklý číst písemné pokusy cizinců. 3.

ÚROVEŇ 2 (Komunikuje přiměřeně v každodenních situacích)

POSLECH S POROZUMĚNÍM Dokáže sledovat běžné rozhovory týkající se každodenního pracovního či společenského života. Rozumí při rozhovoru tváří v tvář rodilým mluvčím, který není zvyklý jednat s cizinci – avšak za předpokladu, že rozhovor je veden ve spisovném (standardním) jazyce a v obvyklém tempu. I tak může občas požádat o opakování, případně jinou formulaci. Dobře se orientuje v řadě konkrétních témat, která se vztahují například k rodině, veřejnému životu, osobním zájmům. Rozumí popisům věcí a vyprávění o současných, minulých a budoucích událostech. Dokáže sledovat hlavní body v diskusi nebo kratším projevu, pokud jejich obsah souvisí s jeho profesí. Nemusí rozpoznat stylistické roviny. Identifikuje spojovací výrazy a syntaktické vztahy i ve složitějších projevech. Dokáže sledovat kratší ucelené pasáže (v rozsahu odstavce), i když obsahují velké množství faktografických podrobností. Tu a tam zachytí výrazy nebo fráze pronášené za nepříznivých podmínek (např. z amplionů na volném prostranství nebo zabarvené silnými emocemi). Při poslechu mluveného projevu ve sdělovacích prostředcích či rozhovoru rodilých mluvčích v situaci, která vyžaduje schopnost porozumění odborné nebo složité mluvě, rozumí pouze základnímu významu. Rozumí věcným formulacím. Porozumí faktickým sdělením, nerozumí však jazykovým jemnostem, kterými jsou fakta provázena. ÚSTNÍ PROJEV Dokáže se dorozumět v běžných společenských a pracovních záležitostech. Dokáže popsat osoby, místa a věci, je schopen podrobně vyprávět o přítomných, minulých a budoucích činnostech, avšak s použitím jednoduchých, ucelených pasáží. Dokáže vyložit fakta, umí srovnávat, je schopen dávat věci do protikladů, umí jasně formulovat instrukce a pokyny. Umí klást otázky vyplývající ze situace a je schopen na takové otázky odpovídat. Bez problému zvládá většinu běžných rozhovorů na konkrétní témata, jako jsou pracovní postupy, rodina, životopisné údaje, zájmy, cestování, aktuální události. Často dokáže zajít do detailů v každodenních situacích – pokud se jedná například o osobní plány nebo bydlení, je schopen udělit složitý, podrobný a rozsáhlý pokyn, případně dojednat změny v připraveném plánu cesty. Je schopen vést rozhovor s rodilým mluvčím, který není zvyklý jednat s cizinci, a to za předpokladu, že se rodilý mluvčí přizpůsobí dané úrovni. Dokáže věty uspořádat do ucelené pasáže (v délce odstavce). Ovládá jednoduché struktury a základní gramatické vazby, ale složitější struktury používá nesprávně nebo se jim vyhýbá. Používá odpovídající slovní zásobu v projevech týkajících se běžného života, ale za jiných okolností užívá slovní zásobu neobvyklou nebo nepřesnou. Tu a tam se dopouští chyb ve výslovnosti, slovní zásobě a gramatice, které zkreslují význam sdělení. Vyjadřuje se však způsobem, který odpovídá situaci, i když se při mluvení může projevit nejistota. ČTENÍ S POROZUMĚNÍM Dokáže číst s porozuměním jednoduchý autentický psaný projev na jemu známé téma. Rozumí jasným konkrétním textům spočívajícím na faktech. Obsahem těchto textů mohou být popisy osob, míst a věcí, vyprávění o přítomných, minulých a budoucích událostech. Mimo jiné se může jednat o články, jež popisují často se opakující události. Obsahem těchto textů bývají informace o osobách, oznámení o společenských akcích, dopisy o běžných záležitostech; může se jednat také o technické dokumenty určené běžnému čtenáři. Rozumí nepříliš složitým autentickým textům se známou tematiku, jež jsou uspořádány v zaužívaném schématu, které porozumění pomáhá. Dokáže uchopit a pochopit hlavní myšlenky i podrobnosti v textu, který je upraven tak, aby i průměrný čtenář dokázal odpovědět na faktické otázky, které s textem souvisejí. Nedovede vyvodit závěry přímo z textu a nerozumí jazykovým nuancím, které uváděné skutečnosti provázejí. Bez obtíží může číst i prózu, pokud je psána jazykem, který využívá hlavně frekventovaných gramatických struktur. I když nemá bohatou aktivní slovní zásobu, dokáže k porozumění využít kontext a mimojazykovou skutečnost. K porozumění se může dopracovávat pomalu a nemusí zachytit všechny podrobnosti. Pokud se text týká jeho profese, bývá schopen shrnout, vybrat a zařadit informace, a to i v případě, že se jedná o text na vyšší úrovni – nedokáže to však ve všech případech, a zpravidla nebývá přesný.

146

PÍSEMNÝ PROJEV Zvládá jednoduchou osobní a běžnou pracovní korespondenci, tj. dopisy, stručná hlášení, zprávy a zápisy. Umí uvádět fakta, dávat instrukce, popisovat osoby, místa a věci; vyprávět o přítomných, minulých a budoucích činnostech, a to v jednoduchých ucelených pasážích. Umí věty spojit a uspořádat do souvislého textu, vyjádřit vztahy mezi odstavci. Psaný projev splňuje základní požadavky na soudržnost textu, myšlenky mohou být uspořádány podle hlavních bodů nebo časové posloupnosti. Vztahy mezi myšlenkami však mohou být nejasné a spojení neobratná. Psaný projev je srozumitelný rodilým mluvčím, kteří nejsou zvyklí číst projevy cizinců. Ovládá frekventované gramatické vazby, ale složitější struktury ovládá méně nebo se jim vyhýbá. Slovní zásoba je přiměřená v projevech s běžnou tematikou, občas se může uchýlit k opisu. Chyby v gramatice, slovní zásobě, pravopisu a interpunkci mohou někdy zkreslit význam sdělení. Píše však adekvátně situaci, i když je ve sdělení patrná nejistota. 4.

ÚROVEŇ 3 (Komunikuje na profesionální úrovni)

POSLECH S POROZUMĚNÍM Rozumí většině formálních a neformálních rozhovorů s každodenní, společenskou a odbornou tematikou včetně těch, které se týkají oblastí vyžadujících speciální dovednosti. Je schopen efektivně sledovat rozhovor rodilých mluvčích, pokud se odvíjí v běžném tempu a je veden běžným spisovným (standardním) jazykem. Přesně rozumí řeči, kterou se mluví na jednáních, briefinzích a při dalších příležitostech, kdy se střídají delší projevy několika mluvčích, a to i v případech, kdy se promluva týká oblasti, kterou nezná. Přesně rozumí hlavním bodům rozhovoru mezi vzdělanými rodilými mluvčími, pochopí přednášku na všeobecné i odborné téma, rozumí přiměřeně zřetelnému hovoru po telefonu, rozumí promluvě v médiích. Bez obtíží chápe různé funkce jazyka včetně formulací hypotéz, podpory názoru, obhajoby postojů, argumentace, formulací námitek, chápe i funkce, které je rozvíjejí. Prokazatelně rozumí abstraktním pojmům v debatách na složitější témata (ekonomika, kultura, věda a technika) a v diskusích v rámci vlastní odbornosti. V ústním sdělení pochopí explicitní i implicitní informaci. Umí rozlišit různé stylistické roviny a často rozpozná humor, známky emocí a jemné odstíny mluvy. Zřídka potřebuje opakování, parafrázování nebo vysvětlení. Může se však stát, že rodilým mluvčím neporozumí, pokud se mluví příliš rychle, slangem, dialektem nebo pokud se užívají regionalismy. ÚSTNÍ PROJEV Je schopen se efektivně zapojit do většiny formálních i neformálních rozhovorů, které se týkají chodu každodenního života nebo se vztahují k tématům společenským a odborným. Na témata z oblasti specifických zájmů či odbornosti diskutuje s lehkostí. Ovládá jazyk natolik, aby se zhostil pracovních úkolů, aby například vyvrátil námitky, vyjasnil názor či postup, zdůvodnil rozhodnutí, přijal výzvu, podpořil názor, zformuloval nebo obhájil strategii. Prokazuje jazykovou kompetenci při vedení schůzí, na briefinzích a při jiných rozsáhlejších a podrobnějších projevech. Umí zformulovat hypotézu a jednat o tématech nebo v situacích, se kterými nebyl obeznámen. Bez obtíží dokáže od rodilých mluvčích získat informace a zjistit jejich názory. Dokáže vyjádřit abstraktní myšlenky v diskuzích na témata, jako jsou ekonomika, kultura, věda a technika, filozofie a vlastní odbornost. Formuluje projevy většího rozsahu, jeho sdělení jsou přesná a výstižná. Používání složitějších gramatických struktur je pohotové a vytříbené. Pružně používá složitější syntaktické prostředky. Vyjadřuje se pohotově a adekvátně situaci, hovoří jazykem jasným a přirozeným do té míry, že bez obtíží rozvíjí myšlenky a rodilí mluvčí mu rozumějí. Nemusí dokonale pochopit některé odkazy na reálie, přísloví, narážky, nemusí chápat smysl některých významových odstínů a některých idiomů, ale nečiní mu potíže pokračovat v konverzaci. Výslovnost může nade vší pochybnost prozradit cizince. Chyb se dopouští v málo frekventovaných nebo velmi složitých strukturách, které jsou charakteristické pro velmi formální styl. Občasné chyby ve výslovnosti, gramatice nebo slovní zásobě nejsou natolik závažné, aby pozměnily význam sdělení, a jen zřídka zaskočí rodilého mluvčího. ČTENÍ S POROZUMĚNÍM Dokáže číst téměř s plným porozuměním rozmanité autentické psané projevy s všeobecnou a odbornou tematikou, včetně té, kterou nezná. Prokazuje schopnost učit se četbou. Porozumění nezávisí na tématu. Může číst různé typy textů, zejména v periodickém tisku, jež jsou adresovány vzdělanému čtenáři. S porozuměním čte osobní a obchodní korespondenci, hlášení a další specifické útvary zasahující do různých oborů. Bez obtíží porozumí jazykovým funkcím jako formulace domněnky, obhajoba názorů, argumentace, vyjasnění situace a různé typy rozvíjení myšlenek. Rozumí abstraktním pojmům v písemných projevech na složitější témata (ekonomika, kultura, věda a technika) a v textech týkajících se jeho odbornosti. Téměř vždy dokáže správně interpretovat psaný projev, pochopit souvislosti, číst mezi řádky, pochopí implicitní informace. Vesměs dokáže rozlišit mezi různými stylistickými rovinami a často rozezná humor, citové zabarvení a jemné nuance psaného projevu.

147

Zřídkakdy se dopustí omylu v interpretaci textu. Rozumí podstatě sdělení u složitějších textů velmi vysoké úrovně, ale nemusí pochopit všechny nuance. Nemusí vždy dokonale porozumět textům, jejichž struktura je složitá nebo neobvyklá a které obsahují málo se vyskytující idiomy nebo jsou koncipovány tak, že vyžadují velmi dobré znalosti reálií. Může číst pomaleji než rodilý mluvčí. PÍSEMNÝ PROJEV Dokáže efektivně psát formální a neformální korespondenci a dokumenty týkající se praktického života, společenských nebo odborných témat. Bez větších obtíží zformuluje text k tématu, jež vyžaduje zvláštní dovednosti. Jazyk umí použít pro sepsání textů (v rozsahu eseje), jako jsou argumentace, dokazování, analýza, formulace hypotézy, rozsáhlý výklad, vyprávění a popisy. Píše-li na složité téma (jako je ekonomika, kultura, věda a technika a vlastní odbornost) umí se vyjádřit v abstraktní rovině. Způsob členění rozsáhlého textu může sice na rodilého mluvčího působit nezvykle, ale význam je zřejmý. Uspořádání a rozvedení myšlenek je jasné, hlavní body projevu jsou souvisle uspořádány, forma vyhovuje účelu projevu. Přechody mezi pasážemi jsou v zásadě zdařilé. Mluvnické struktury, slovní zásobu i pravopis ovládá dost dobře na to, aby své sdělení formuloval přesně. Občas se dopouští chyb, které však nejsou tak závažné, aby zkreslovaly sdělení. Na rodilého mluvčího nepůsobí rušivě. Styl psaného projevu odpovídá situaci, i když je poznat, že ho formuloval cizinec. Pokud má text splnit požadavky kladené na písemný projev rodilého mluvčího, je nutná korektura. 5.

ÚROVEŇ 4 (Komunikuje na vysoce profesionální úrovni)

POSLECH S POROZUMĚNÍM Rozumí všem formám a stylům ústního projevu, který je určen k vystoupením na odborné úrovni. Rozumí projevům určeným k předkládání oficiálních stanovisek, k výkladům či vyjednávání. Rozumí i velmi složité mluvě, která je charakteristická pro debaty o tématech, jež zajímají vzdělané rodilé mluvčí – může se jednat o témata obecná, ale také odborná, s nimiž není obeznámen. Rozumí jazyku uzpůsobenému pro různé typy posluchačů a užívanému zejména k přesvědčování, předkládání oficiálních stanovisek a poskytování rad. Snadno se přizpůsobí změnám tématu či dikce. Ve formálních i neformálních projevech určených široké veřejnosti snadno chápe myšlenkové pochody, které nemohl předvídat. Rozumí široké škále ucelených jazykových projevů a snadno rozpozná významové a stylové nuance, ironii a humor. Prokazatelně rozumí velmi abstraktním vyjádřením používaným v diskusích na složitější témata (ekonomika, kultura, věda a technika) a v debatách týkajících se jeho profese. Bez potíží rozumí projevům ve sdělovacích prostředcích a rozhovorům mezi rodilými mluvčími, a to do nejmenších detailů. Zpravidla rozumí regionalismům a dialektům. ÚSTNÍ PROJEV Vyjadřuje se velmi přesně a plynule ke všem otázkám z oblasti své profese, dokáže zastat roli mluvčího a přednést oficiální stanoviska či postupy. Zhostí se velmi složitých jazykových úkolů, jež se týkají většiny témat, která zajímají vzdělané rodilé mluvčí, ať se jedná o témata obecná, odborná, anebo ta, se kterými není mluvčí obeznámen. Bez obtíží svůj jazyk přizpůsobí tak, aby mohl efektivně komunikovat s různými typy posluchačů. Ovládá jazykové prostředky potřebné k přesvědčování a poskytování rad. Při rozhovorech s rodilými mluvčími, a to i rozhovorech na odborné téma, dokáže udávat tón. Umí snadno změnit téma a tón rozhovoru a přizpůsobit se, pokud takovou změnu iniciuje jiný mluvčí. Velmi efektivně komunikuje s rodilými mluvčími na konferencích, jednáních, přednáškách a briefinzích, při prezentacích a debatách, i pokud dojde ke názorovým střetům. Umí rozvést abstraktní pojmy a ve výše uvedených situacích hájit své stanovisko. Tématem může být oblast ekonomiky, kultury, vědy a techniky, případně vlastní odbornost. Dobře ovládá větnou stavbu, přesně formuluje sdělení a užívá stylistické prostředky odpovídající druhu projevu. Dokáže vyjádřit jemné významové odstíny a používat správně odkazy na reálie. Mluví plynně a bez námahy, ovládá všechny rejstříky jazyka, avšak jen zřídkakdy bývá považován za rodilého mluvčího. Případné nedostatky, například přízvuk, však neovlivní srozumitelnost sdělení. ČTENÍ S POROZUMĚNÍM Rozumí všem stylům a formám psaného projevu pro odborné účely, včetně textů z neznámých všeobecných a odborných oblastí. Může se jednat o noviny, časopisy a odbornou literaturu určenou pro vzdělané čtenáře. Tématem takových textů může být ekonomika, kultura, věda a technika, případně vlastní odbornost. V projevech určených široké veřejnosti snadno chápe jakékoli odbočení od hlavního tématu. Prokazuje obecné i detailní porozumění textům, včetně velmi abstraktních pojmů. Rozumí téměř všem narážkám na reálie a dokáže najít souvislosti mezi různými texty daného kulturního prostředí. Chápe, o kterou stylistickou rovinu se jedná, pochopí humor a ironii. Rychlost čtení je obdobná jako u rodilého mluvčího. Bez problému dokáže přečíst čitelný rukopis.

148

PÍSEMNÝ PROJEV V písemnostech pro všechny profesní účely – včetně prezentace oficiálních postupů nebo stanovisek – se vyjadřuje jasně a přesně. Umí zformulovat efektivní texty různých stylů, ať se týkají všeobecných témat, nebo témat odborných, se kterými není obeznámen. Prokazuje velkou zdatnost v psaní osobních dopisů, textů týkajících se jeho práce, hlášení, zásadních referátů a dalších textů, umí redigovat konečnou verzi. Dovede používat psaný projev k přesvědčování a umí dobře rozvést abstraktní pojmy. Tématem textů může být ekonomika, kultura, věda a technika, případně vlastní odbornost. Poradí si se strukturou dlouhých textů, jejichž sdělnost je efektivní a styl patřičný. Ovládá různé rejstříky jazyka a dokáže vyjádřit jemné významové odstíny. 6.

ÚROVEŇ 5 (Komunikuje jako vzdělaný rodilý mluvčí)

POSLECH S POROZUMĚNÍM Rozumí stejně dobře jako vzdělaný rodilý mluvčí. Plně rozumí všem formám a stylům projevů srozumitelným velmi vzdělanému rodilému mluvčímu, rozumí i některým nářečím, dokáže sledovat rozhovor, i když je narušován hlukem. ÚSTNÍ PROJEV Mluvený projev je zcela srovnatelný s projevem vzdělaného rodilého mluvčího a reflektuje kulturní konvence zemí a oblastí, kde se daný jazyk používá jako národní. Umí mluvit tak pohotově a obratně, že celkový projev (slovní zásoba, idiomy, hovorové výrazy, odkazy na reálie) je vnímán jako projev rodilého mluvčího. Výslovnost se shoduje s výslovností velmi vzdělaných rodilých mluvčích, kteří mluví spisovným (standardním) jazykem. ČTENÍ S POROZUMĚNÍM Úroveň čtení s porozuměním je stejná jako u velmi vzdělaného rodilého mluvčího. Rozumí beze zbytku všem formám a stylům psaného projevu, kterým rozumí velmi vzdělaný rodilý mluvčí. Prokazuje stejnou schopnost porozumění jako velmi vzdělaný rodilý mluvčí při četbě dokumentů právního charakteru, technické literatury, experimentální prózy a klasické literatury. Dokáže přečíst různé rukopisné dokumenty. PÍSEMNÝ PROJEV Píše tak souvisle jako pisatel, jehož mateřským jazykem je jazyk cílový. U veškeré formální a neformální korespondence, oficiálních dokumentů, článků určených k publikování a odborných textů umí dobře členit všechny formy a styly projevu, přičemž dobře užívá konvence psaného projevu cílové kultury. Projev je jasný a sdělný. (109)

149

Příloha 17 – Kurz lékařů a zdravotníků před nástupem do zahraniční mise (podle studijního oddělení FVZ UO v Hradci Králové) Počet předmětů: 16 Celkem hodin: 110 Doba přípravy: 3 týdny Forma ukončení: závěrečný seminář 1. Výchovně vzdělávací cíle Cílem kurzu je zabezpečení speciální vojenskoodborné, medicínské a základní vševojskové přípravy příslušníků zdravotnické služby před jejich vysláním do zahraniční mise. Absolvent kurzu musí znát: - základní geografickou, vojensko-politickou a medicínskoodbornou situaci v předpokládaném prostoru působení, - základní směrnice, předpisy a nařízení AČR a HQ NATO v plánované oblasti nasazení, - strukturu a rozmístění jednotek, speciálně v oblasti zdravotnické služby, - možnosti léčby a odsunu raněných a nemocných, - základní principy logistického zabezpečení jednotky. Absolvent kurzu musí umět: - řešit aktuálně vzniklou situaci zdravotnického i nezdravotnického charakteru podle platných dokumentů HQ NATO v plánované oblasti nasazení, - poskytnout kvalifikovanou pomoc raněným a nemocným, popřípadě zajistit jejich stabilizaci a odsun, - ovládat zdravotnickou techniku praporního obvaziště, - využívat dostupnou spojovací techniku, - orientovat se podle mapy a zařízení GPS, - komunikovat s nadřízeným stupněm, zejména v otázkách odsunu na vyšší zdravotnickou etapu, Rozpočet hodin Číslo

PŘEDMĚT

Organizace a zabezpečení zdravot. služby 1 Humanitární medicína. Mezinárodní právo 2 Neodkladná péče v polních podmínkách – BATLS 3 Zdravotnické zabezpečení vojsk 4 Válečné vnitřní lékařství 5 Válečná chirurgie 6 Vojenská hygiena 7 Vojenská epidemiologie 8 Toxikologie 9 Telemedicína 10 Angličtina a srbochorvatština 11 Etnika a zvláštnosti poskytování léčebné péče 12 Psychologie 13 Historie 14 Pediatrie 15 Gynekologie a porodnictví 16 17 18 Celkem Odborná praxe (ARO + urgentní medicína) CELKEM

z toho Se Cv uč. 1

Hodin

Le

5 2 18 11 3 3 2 2 3 3 6 2 3 1 3 3

4 2 2 1 3 3 2 2 3

70 40 110

31

18

15

31

18

15

6

10 4

Cv ter.

6

3 6 2 3 1 3 3

6 40 46

Poznámka: Odborná praxe probíhá na subkatedře urgentní medicíny VLA JEP (SUM) v ÚVN Praha (3. týden přípravy)

150

3. Rozdělení vyučovací doby podle předmětů, témat a forem výuky Předmět č. 1: Organizace a zabezpečení zdravotnické služby (zabezpečuje Velitelství vojskové zdravotnické služby (VVZS) Téma číslo

1 2 3 4

z toho

Cel. NÁZEV

Zkušenosti z činnosti mechanizovaného praporu v místě nasazení Struktura zdravotnické služby v místě nasazení a její činnost Logistické zabezpečení zdravotnické služby v místě nasazení Spojení v podmínkách v místě nasazení CELKEM HODIN PŘEDMĚTU

hod

Le

2

2

1 1 1

1 1

5

4

Se

Cv uč.

Cv ter.

1 1

Předmět č. 2: Humanitární medicína. Mezinárodní právo (zabezpečuje KOVZ FVZ UO) Téma číslo

1 2

Cel. NÁZEV

Humanitární medicína Ženevské úmluvy, mezinárodní právo CELKEM HODIN PŘEDMĚTU

z toho

hod

Le

1 1

1 1

2

2

Se

Cv uč.

Cv ter.

Předmět č. 3: Neodkladná péče v polních podmínkách – BATLS (zabezpečuje KVŠLUM, KVVL, KVCH – FVZ UO) Téma číslo

1 2 3

Cel. NÁZEV

Základní zásady lékařské první pomoci Akutní stavy interního charakteru Akutní stavy chirurgického charakteru CELKEM HODIN PŘEDMĚTU

z toho

hod

Le

12 3 3

2

18

2

Se

Cv uč.

Cv ter.

10 3 3 6

10

Předmět č. 4: Zdravotnické zabezpečení vojsk (zabezpečuje KOVZ – FVZ UO) Téma číslo 1 2 3 4 5

Cel. NÁZEV SFOR Orientace v terénu a práce s mapou Spojovací příprava Chemická příprava a individuální prostředky PCHO Praktické zaměstnání CELKEM HODIN PŘEDMĚTU

151

z toho

hod

Le

1 2 1 1 6

1

11

1

Se

Cv uč.

Cv ter.

2 1 1 6 4

6

Předmět č. 5: Válečné vnitřní lékařství (zabezpečuje KVZ – FVZ UO) Téma číslo

1 2

Cel. NÁZEV

z toho Cv uč.

Cv ter.

z toho Se Cv uč.

Cv ter.

z toho Se Cv uč.

Cv ter.

Předmět č. 8: Vojenská epidemiologie (zabezpečuje KE – FVZ UO) Cel. z toho NÁZEV hod Le Se Cv uč.

Cv ter.

Poruchy vnitřního prostředí a základy metabolické péče, zvláštnosti interních ztrát a jejich terapie Zvláštnosti válečných onemocnění CELKEM HODIN PŘEDMĚTU

hod

Le

2

2

1

1

3

3

Se

Předmět č. 6: Válečná chirurgie (zabezpečuje KVCH – FVZ UO) Téma číslo

1 2

NÁZEV

Balistická a mírová poranění, léčba šokových stavů Zvláštnosti válečných poranění CELKEM HODIN PŘEDMĚTU

Cel. hod

Le

2 1

2 1

3

3

Předmět č. 7: Vojenská hygiena (zabezpečuje KVH – FVZ UO) Téma číslo

1

NÁZEV

Hygienické zabezpečení a rizika v místě rozmístění CELKEM HODIN PŘEDMĚTU

Téma číslo

1 2

Epidemiologie střevních nákaz, Q-horečky, tularemie. Rabies. Vakcinace, hepatitidy, tyfus. Svrab a zavšivení. Zásady a rizika podání protilátek při uštknutí zmijí a dalších poraněních. CELKEM HODIN PŘEDMĚTU

Cel. hod

Le

2

2

2

2

1

1

1

1

2

2

Předmět č. 9: Toxikologie (zabezpečuje KTOX – FVZ UO) Téma číslo

1 2 3

NÁZEV

Subjektivní a objektivní příznaky zasažení OL. První pomoc, předlékařská a první lékařská pomoc při zasažení OL. Klinická a laboratorní diagnostika zasažení OL Detekce OL v oblasti rozvinutí, odmořování osob a zdravotnické techniky. CELKEM HODIN PŘEDMĚTU

152

Cel. hod

Le

1

1

1

1

1

1

3

3

z toho Se Cv uč.

Cv ter.

Téma číslo

1

Předmět č. 10: Telemedicína (zabezpečuje KVZ – FVZ UO) Cel. NÁZEV hod Le

Telemedicína – možnosti využití, způsob obsluhy

CELKEM HODIN PŘEDMĚTU

Téma číslo

1 2

1 2

Angličtina – zdravotnická terminologie Srbochorvatština – základní fráze

1

3

3

3

6 1

5 1

6

6

Cv ter.

Cv ter.

Předmět č. 12: Etnika a zvláštnosti poskytování léčebné péče (zabezpečuje KVZ – FVZ UO) z toho Cel. NÁZEV hod Le Se Cv Cv uč. ter. Zvláštnosti léčebné péče ve vztahu k muslimům Zvláštnosti léčebné péče ve vztahu k pravoslavným CELKEM HODIN PŘEDMĚTU

Téma číslo

3

Předmět č. 11: Angličtina a srbochorvatština (zabezpečuje KVZ – FVZ UO) Cel. z toho NÁZEV hod Le Se Cv uč.

CELKEM HODIN PŘEDMĚTU

Téma číslo

z toho Se Cv uč.

1 1

1 1

2

2

Předmět č. 13: Psychologie(zabezpečuje KVH – FVZ UO) Cel. NÁZEV hod Le

Psychologická příprava CELKEM HODIN PŘEDMĚTU

z toho Se Cv uč.

Cv ter.

3 3

3 3

Předmět č. 14: Historie(zabezpečuje FVZ UO) Téma číslo

1

NÁZEV

Historický vývoj území a konfliktu CELKEM HODIN PŘEDMĚTU

Cel. hod

Le

1 1

1 1

z toho Se Cv uč.

Cv ter.

z toho Se Cv uč.

Cv ter.

Předmět č. 15: Dětské lékařství (zabezpečuje FN Hradec Králové) Téma číslo

1

NÁZEV

Akutní stavy v pediatrii, zvláštnosti dětského věku CELKEM HODIN PŘEDMĚTU

153

Cel. hod

Le

3 3

3 3

Předmět č. 16: Gynekologie a porodnictví (zabezpečuje FN Hradec Králové) Téma číslo

1

NÁZEV

Akutní stavy v gynekologii, porodnictví a jejich dif. dg. CELKEM HODIN PŘEDMĚTU

Cel. hod

Le

3 3

3 3

z toho Se Cv uč.

Cv ter.

z toho Se Cv uč.

Cv ter.

Předmět č. 17: ……………………… (zabezpečuje ……………) Téma číslo

Cel. hod

NÁZEV

Le

CELKEM HODIN PŘEDMĚTU Předmět č. 18: ………………………………… (zabezpečuje ……………) Téma číslo

Cel. hod.

NÁZEV

CELKEM HODIN PŘEDMĚTU

154

Le

z toho Se Cv uč.

Cv ter.

Souhlasím, aby má disertační práce byla půjčována ke studijním účelům a byla citována podle platných norem.

Kpt. MUDr. Martina Pokorná

V Praze 30. října 2009

155