Masarykova univerzita v Brně Lékařská fakulta
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2011
Kateřina Hortová
Masarykova univerzita v Brně Lékařská fakulta
Energetické nápoje Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Autorka:
Mgr. Bc. Tomáš Pruša
Kateřina Hortová obor Nutriční terapeut
Brno, květen 2011
Jméno a příjmení autora: Kateřina Hortová Název bakalářské práce: Energetické nápoje Pracoviště: Ústav preventivního lékařství, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Bc. Tomáš Pruša Rok obhajoby bakalářské práce: 2011
Anotace - česky: Energetické nápoje jsou významnou komoditou na trhu s nealkoholickými nápoji. První část teoretické práce je věnována jednotlivým sloţkám energetických nápojů a jejich reakcím na lidský organismus. Energetické nápoje jsou dále posuzovány při fyzické a psychické zátěţi, sledována je bezpečnost energetických nápojů, jejich neţádoucí účinky a vztah k vybraným onemocněním. Následuje část, která důkladně rozebírá vztah mezi energetickými nápoji a alkoholem. Závěr teoretické části je věnován společenské roli energetických nápojů, jejich spotřebě a reklamě. Praktická část analyzuje konzumaci energetických nápojů a informovanost spotřebitelů o nich. Bylo provedeno dotazníkové šetření pomocí webového dotazníku. Výsledky praktické části v souladu s předpoklady teoretické části potvrzují rostoucí význam konzumace energetických nápojů.
Klíčová slova: Energetické nápoje, kofein, vitaminy, taurin, alkohol, fyzická zátěţ.
Souhlasím, aby práce byla půjčována ke studijním účelům a byla citována dle platných norem.
Author: Kateřina Hortová Title: Energy drink Department:
Department of Preventive Medicine,
Faculty of Medicine,
Masaryk
University Supervisor: Mgr. Bc. Tomáš Pruša Year: 2011
Annotation: Energy drinks, which are dealt with in this thesis, are an important commodity on the soft drink market. The first part of the theoretical section of the thesis is focused on the individual ingredients of energy drinks, and on their effects on the human organism. Furthermore, the effects of energy drinks in relation to physical and psychological exertion are evaluated; the safety of these products is observed, and so are their adverse effects and thein relation to the selected disorders. There follows a body of text that thoroughly analyses the relation between energy drinks and alcohol. The conclusion of the theoretical section deals with the role of energy drinks in the society, their consumption and marketing strategies. The practical section of the thesis is focused on the consumption of the energy drinks, and also on the foreknowledge among the consumers. A questionnaire investigation was conducted by the means of an internet questionnaire. The results of the practical section−in accordance with the presuppositions stated in the theoretical section−show that the importance of the energy drinks´ consumption is increasing.
Key words: Energy drinks, caffeine, vitamins, taurine, alcohol, physical exertion
I agree that the thesis may be borrowed for the purposes of research and cited according to valid standards.
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Bc. Tomáše Pruši a uvedla v seznamu literatury všechny pouţité literární a odborné zdroje.
V Brně dne …………………
………………………………… Kateřina Hortová
Tímto děkuji Mgr. Bc. Tomáši Prušovi za odborný dohled, cenné rady a podporu při zpracování této bakalářské práce, MVDr. Halině Matějové za poskytnutí studijních materiálů, vstřícný přístup a pochopení a svým blízkým za veškerou trpělivost.
Obsah SEZNAM SYMBOLŮ A ZKRATEK.............................................................................................- 9 1.
ÚVOD.............................................................................................................................................. - 11 -
2.
HISTORIE ...................................................................................................................................... - 13 -
3.
DEFINICE ...................................................................................................................................... - 14 3.1. 3.2.
4.
ENERGETICKÝ NÁPOJ ............................................................................................................. - 14 SMART DRINKS ....................................................................................................................... - 15 -
SLOŽENÍ ENERGETICKÝCH NÁPOJŮ ................................................................................... - 16 4.1. KOFEIN ................................................................................................................................... - 16 4.1.1. Obsah kofeinu v komoditách .................................................................................... - 16 4.1.2. Doporučený příjem kofeinu....................................................................................... - 17 4.1.3. Fyziologické účinky .................................................................................................... - 17 4.1.4. Účinky na psychiku .................................................................................................... - 18 4.1.5. Nežádoucí účinky ....................................................................................................... - 19 4.1.6. Abstinenční příznaky ................................................................................................. - 20 4.1.7. Toxikologie .................................................................................................................. - 20 4.3. L-KARNITIN ............................................................................................................................. - 23 4.4. SYNEFRIN ............................................................................................................................... - 23 4.5. VITAMIN B1 ............................................................................................................................ - 25 4.5.1. Obsah vitaminu B1 v potravinách............................................................................. - 25 4.5.2. Doporučený příjem vitaminu B1 ............................................................................... - 25 4.5.3. Hodnocení nutričního stavu ...................................................................................... - 26 4.5.4. Fyziologické a metabolické aspekty ........................................................................ - 26 4.6. VITAMIN B2 ............................................................................................................................ - 27 4.6.1. Obsah vitaminu B2 v potravinách ............................................................................. - 27 4.6.2. Doporučený příjem vitaminu B2 ............................................................................... - 28 4.6.3. Hodnocení nutričního stavu ...................................................................................... - 28 4.6.4. Fyziologické a metabolické aspekty ........................................................................ - 28 4.7. VITAMIN B6 ............................................................................................................................ - 29 4.7.1. Obsah vitaminu B6 v potravinách............................................................................. - 29 4.7.2. Doporučený příjem vitaminu B6 ............................................................................... - 29 4.7.3. Hodnocení nutričního stavu ...................................................................................... - 30 4.7.4. Fyziologické a metabolické aspekty ........................................................................ - 30 4.8. VITAMIN B12 .......................................................................................................................... - 31 4.8.1. Obsah vitaminu B12 v potravinách ........................................................................... - 31 4.8.2. Doporučený příjem kyanokobalaminu .................................................................... - 31 4.8.3. Hodnocení nutričního stavu ...................................................................................... - 31 4.8.4. Fyziologické a metabolické aspekty ........................................................................ - 31 4.9. NIACIN .................................................................................................................................... - 33 4.9.1. Obsah kyseliny nikotinové v potravinách ............................................................... - 33 4.9.2. Doporučený příjem kyseliny nikotinové .................................................................. - 33 4.9.3. Hodnocení nutričního stavu ...................................................................................... - 33 4.9.4. Fyziologické a metabolické aspekty ........................................................................ - 33 4.10. KYSELINA PANTOTENOVÁ....................................................................................................... - 34 4.10.1. Obsah kyseliny pantotenové v potravinách ........................................................... - 34 4.10.2. Doporučený příjem kyseliny pantotenové .............................................................. - 35 4.10.3. Hodnocení nutričního stavu ...................................................................................... - 35 4.10.4. Fyziologické a metabolické aspekty ........................................................................ - 35 4.11. KYSELINA LISTOVÁ ................................................................................................................. - 36 4.11.1. Obsah kyseliny listové v potravinách ...................................................................... - 36 4.11.2. Doporučený příjem kyseliny listové ......................................................................... - 36 4.11.3. Hodnocení nutričního stavu ...................................................................................... - 36 4.11.4. Fyziologické a metabolické aspekty ........................................................................ - 36 4.12. VITAMIN C .............................................................................................................................. - 38 -
10.12.1. Obsah vitaminu C v potravinách .............................................................................. - 38 10.12.2. Doporučený příjem vitaminu C ................................................................................. - 38 10.12.3. Hodnocení nutričního stavu ...................................................................................... - 38 10.12.4. Fyziologické a metabolické aspekty ........................................................................ - 39 4.13. ZINEK...................................................................................................................................... - 40 4.13.1. Doporučený příjem zinku .......................................................................................... - 40 4.13.2. Hodnocení nutričního stavu ...................................................................................... - 40 4.13.3. Fyziologické a metabolické aspekty ........................................................................ - 40 4.14. SELEN..................................................................................................................................... - 41 4.14.1. Doporučený příjem selenu ........................................................................................ - 41 4.14.2. Hodnocení nutričního stavu ...................................................................................... - 41 4.14.3. Fyziologické a metabolické aspekty ........................................................................ - 41 4.15. KAROTENY ............................................................................................................................. - 42 4.15.1. Obsah karotenoidů v potravinách ............................................................................ - 42 4.15.2. Použití karotenoidů .................................................................................................... - 42 4.15.3. Fyziologické a metabolické aspekty ........................................................................ - 42 4.16. TANINY ................................................................................................................................... - 43 4.17. SAPONINY............................................................................................................................... - 43 4.18. GUARANA (PAULLINIA CUPANA) ............................................................................................. - 45 4.19. MATÉ (ILEX PARAGUARIENSIS) .............................................................................................. - 45 4.20. ŢENŠEN (PANAX GINSENG) .................................................................................................... - 46 4.21. JINAN (GINKGO BILOBA) ......................................................................................................... - 46 4.22. KONOPÍ (CANNABIS SP.) ........................................................................................................ - 47 VLIV NA LIDSKÝ ORGANISMUS ............................................................................................. - 49 -
5.
5.2. VLIV NA PSYCHICKÝ VÝKON.................................................................................................... - 50 5.3. ONEMOCNĚNÍ KVS ................................................................................................................ - 51 5.3.1. Arteriální hypertenze ................................................................................................. - 51 5.3.2. Arytmie......................................................................................................................... - 52 5.3.3. Srdeční selhání .......................................................................................................... - 53 5.3.4. Synkopa....................................................................................................................... - 53 5.4. OSTATNÍ ................................................................................................................................. - 55 5.4.1. Pitný režim .................................................................................................................. - 55 5.4.2. Zubní kaz..................................................................................................................... - 55 5.4.3. Obezita ........................................................................................................................ - 56 5.4.4. Diabetes mellitus ........................................................................................................ - 56 5.4.5. ADHD ........................................................................................................................... - 57 KOMBINACE ENERGETICKÝCH NÁPOJŮ A ALKOHOLU ................................................ - 58 -
6.
6.1. 6.2.
ALKOHOL A METABOLISMUS ................................................................................................... - 58 ALKOHOL A ENERGETICKÝ NÁPOJ .......................................................................................... - 58 -
ENERGETICKÉ NÁPOJE NA TRHU ........................................................................................ - 62 -
7.
VYSVĚTLIVKY:
V – OBJEM [ML] .............................................................................................. - 62 -
SPOTŘEBA ................................................................................................................................... - 63 -
8.
8.1. 8.2.
ČESKÁ REPUBLIKA ................................................................................................................. - 63 ZAHRANIČÍ .............................................................................................................................. - 63 -
REKLAMA A MÉDIA ................................................................................................................... - 65 -
9.
9.1. 9.2. 10.
PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................................... - 69 -
10.1. 10.2. 10.3. 10.4. 11.
TVRZENÍ VÝROBCŮ ................................................................................................................. - 65 VLIV REKLAMY A MÉDIÍ ........................................................................................................... - 66 ÚVOD ...................................................................................................................................... - 69 CÍL .......................................................................................................................................... - 69 VYŠETŘOVANÉ OSOBY A METODIKA....................................................................................... - 69 VÝSLEDKY .............................................................................................................................. - 70 -
DISKUZE........................................................................................................................................ - 93 -
12.
ZÁVĚR............................................................................................................................................ - 96 -
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ..................................................................................................... - 97 -
Seznam symbolů a zkratek DHD
Attention Deficit Hyperactivity Disorder (Hyperaktivita s poruchou pozornosti)
AP
Akční potenciál
BMI
Body Mass Index (Index tělesné hmotnosti, kg/m2)
CNS
Centrální nervový systém
DMAE
Dimethylaminoethanol
DNA
Deoxyribonukleová kyselina
DSM EH
Esenciální hypertenze
FAD
Flavinadenindinukleotid
FDA
Food and Drug Administration, USA (Správa potravin a léčiv, Spojené státy americké)
FMN
Flavinmononukletid
GABA
Kyselina γ-aminomáselná
HIV
Human Immunodeficiency Virus (Virus lidské imunitní nedostatečnosti)
IUPAC
International Union of Pure and Applied Chemistry (Mezinárodní unie pro čistou a uţitou chemii)
KVO
Kardiovaskulární onemocnění
LDL
Low Density Lipoprotein (Lipoproteiny o velmi nízké hustotě)
NAD
Nikotinamidadenindinukleotid
NADP
Nikotinamidadenindinukleotidfosfátu
SH
Symptomatická hypertenze
TDP
Tiamindifosfát
THC
Tetrahydrocannabinol
TK
Krevní tlak
TTP
Tiamintrifosfát
USDA
United States Department of Agriculture (Ministerstvo zemědělství USA)
Vit.
Vitamin
VOŠ
Vyšší odborná škola
VŠ
Vysoká škola
ZŠ
Základní škola
ŢK
Ţlučové kyseliny
1. Úvod Dnes jsou energetické nápoje doslova hitem. Jejich konzumace je nejvíce rozšířena mezi mladými lidmi ve věku 13 – 35 let. Obchody nabízejí široký sortiment levnějších i draţších variant a v roce 2007 se na trhu objevily tablety, ze kterých lze připravit energetický nápoj. Reklamy lákají spotřebitele ke konzumaci energetických nápojů, které dle reklamních sdělení zaručí zvýšenou koncentraci, zlepšení výkonu, oddálení pocitu ospalosti a přísun celkové energie. V této souvislosti se nabízí mnoho otázek. Je pravdou, ţe konzumace energetického nápoje oddálí pocit únavy, zvýší výkonnost a podpoří koncentraci? Jaké obsahové látky mají tyto účinky? Jsou tyto látky bezpečné? Jsou bezpečné jejich dávky či kombinace? Můţe být energetický nápoj kontraindikací k některým nemocem? Je bezpečné kombinovat energetický nápoj a alkohol? Mohou děti konzumovat energetický nápoj? V několika zemích světa jiţ přistoupili k řešení těchto otázek. Např. ve Francii energetický nápoj značky Red Bull zakázali v souvislosti s úmrtím mladého muţe, který poţil tento energetický nápoj před sportovním výkonem. Avšak zanedlouho došlo k obnovení prodeje na základě posudku Evropské komise pro bezpečnost potravin. V Irsku rada pro bezpečnost potravin doporučila, aby byly energetické nápoje označeny jako nevhodné pro osoby mladší 18 let. Také doporučila zákaz na propagování energetického nápoje Red Bull na sportovních akcích i propagaci míchání tohoto nápoje s alkoholem. Norsko povolilo prodej energetických nápojů pouze v lékárnách. Švédsko zakázalo prodej energetických nápojů dětem do 15 let a na etiketách musí být uvedeno varování před konzumací vysokých dávek kofeinu po cvičení a také varování před kombinací energetických nápojů s alkoholem. V Německu 11 spolkových zemí zakázalo Red Bull Colu kvůli stopovému mnoţství kokainu. Austrálie zakázala prodej pěti energetických nápojů, jelikoţ obsah kofeinu byl nadlimitní. V Dánsku, Turecku a Uruguay zašli nejdále, kdyţ zakázali prodej energetických nápojů úplně. Postoj ČR je neutrální, zákazy či nařízení vydány nejsou. Je tedy zjevné, ţe energetické nápoje jsou velmi diskutovaným tématem. V rámci své bakalářské práce jsem provedla rešerši na téma energetických nápojů, popsala jednotlivé obsahové látky energetických nápojů a jejich působení na lidský organismus. Pozornost byla věnována také kombinaci energetických nápojů s alkoholem. Mezi aktuální témata byla zařazena společenská role energetických nápojů, propagace a
- 11 -
spotřeba energetických nápojů. Součástí bakalářské práce je praktická část, pro kterou jsem zvolila dotazníkové šetření, v němţ jsem zkoumala znalosti respondentů o sloţení energetických nápojů, očekávání konzumentů, zkušenosti po konzumaci a kombinaci energetických nápojů s alkoholem. Dotazník se také zaměřil na otázky preference jednotlivých značek energetických nápojů a na faktory ovlivňující tuto preferenci. Věřím, ţe bakalářská práce bude přínosem a pomůţe v diskuzi o roli energetických nápojů v České republice.
- 12 -
2. Historie Historie uvádí dvě důleţitá data počátků energetických nápojů – rok 1929 ve Velké Británii a rok 1962 v Japonsku. V roce 1927 v anglickém městě Newcastle byl po sérií pokusů a snah vyrobit nápoj, který by mohl být zdrojem energie při nachlazení či chřipce, vyroben předchůdce dnešních energetických nápojů. Nejprve se distribuoval do anglických nemocnic pod názvem Glucozade jako součást terapie i následné rehabilitace. V roce 1929 byl přejmenován na Lucozade. V roce 1983 byl tento nápoj označen jako energetický nápoj a jeho cílovou skupinou se stali sportovci. V současné době je název vyuţíván pro produktovou řadu firmy GlaxoSmithKline. Existuje také The Lucozade Sports Science Academy, která ve spolupráci s vybranými univerzitami provádí výzkum v oblasti výţivy. V Japonsku byl v roce 1962 uveden na trh nápoj Lipovitan, jehoţ hlavní účinnou látkou byl taurin. Postupně se rozvíjející trh distribuoval obdobné nápoje v malých lahvičkách a zaměřoval se na úředníky. V šedesátých letech minulého století začaly postupně i firmy v USA uvádět na trh nápoje pro zvýšení výkonnosti, které byly určeny pro sportovce. V roce 1987 byl vytvořen podle thajského receptu rakouským ekonomem Dietrichem Mateschitzem nejznámější energetický nápoj Red Bull. I Red Bull začínal jako nápoj pro sportovce, ale po expanzi do USA se rozšířil i mimo tuto oblast. Dnes má trh v USA a ve Velké Británii největší význam. Značka Red Bull je spojována s motoristickým sportem, zejména formulí 1, sponzoruje seriál akrobatického létání, fotbalový klub, snowboardové závody a módní adrenalinové sporty a projekty. V rámci historického vývoje je jasně patrný trend postupné redukce obsahu sacharidů. První energetické nápoje obsahovaly velké mnoţství sacharidů, např. Lucozade obsahoval v 500 ml 85 g sacharidů. Dalšími typickými obsahovými látkami byly kofein, taurin či arginin. Od roku 2009 se trh s energetickými nápoji změnil masivním zavedením nápojů se sníţeným obsahem cukrů, tzv. „sugar free―. Dochází také k výraznému vyuţívání extraktů z různých rostlin pro výrobu tohoto typu nápojů.
- 13 -
3. Definice 3.1. Energetický nápoj V současné době definice pro energetický nápoj neexistuje, a to jak v České republice, tak v Evropě. Legislativa energetické nápoje řadí mezi nealkoholické nápoje, jeţ jsou obohaceny např. glukunorolaktonem, taurinem, vitaminy, rostlinnými extrakty a dalšími sloţkami. Existuje řada neoficiálních definic, které se snaţí popsat a tím i poskytnout spotřebiteli informace o komoditě, jeţ se stala v posledních dvou dekádách vysoce populární. Jedna z nich definuje energetické nápoje jako nealkoholické nápoje, které obsahují kofein, taurin, vitaminy, bylinné doplňky a cukr nebo sladidla a které jsou inzerovány jako prostředek, který příznivě ovlivňuje energii, úbytek váhy, výdrţ, sportovní výkony a koncentraci (SEIFERT 2011). Jiná označuje tímto termínem nápoj, který obsahuje kofein v kombinaci s dalšími sloţkami jako je taurin, guarana, vitaminy skupiny B a jiné. Konzumace tohoto nápoje zajišťuje vysoký přísun energie. Tuto definici však vytvořily samy potravinářské společnosti a FDA či USDA ji neuznávají (HENEMAN 2007). Koncentrace kofeinu jsou různé, v průměru však vysoké, obvykle mnohem vyšší neţ v jiných nealkoholických nápojích. Rozmezí obsahu kofeinu je 50 aţ 500 mg v jednom balení (REISSIG 2009). Z české literatury můţeme zjistit, ţe jsou energetické nápoje jsou řazeny do nealkoholických nápojů poskytujících energii ke zlepšení fyzického a duševního výkonu člověka. Hlavní obsahové látky jsou kofein, aminokyseliny jako taurin, vitaminy skupiny B a rostlinné extrakty s povzbuzujícím efektem (WINKLEROVÁ 2010). Vzhledem k aktuálnosti tohoto tématu některé země přikročily k limitům pro vybrané obsahové látky, zejm. pro kofein. V souvislosti s připravovanými legislativními předpisy jsou do nich zahrnuty nové definice energetických nápojů. Poprvé byl termín energetický nápoj legislativně definován v Německu jako nápoj obsahující kofein a alespoň jednu z dalších sloţek: taurin, inositol, glukuronolakton. Stanoveny jsou limity pro kofein (320 mg/l), taurin (4000 mg/l), inositol (200 mg/l) a pro glukuronolakton (2400 mg/l) (SUKOVÁ 2010). Energetický nápoj nesmí obsahovat alkohol a musí být opatřen nápisem, ţe energetický nápoj nemá být kombinován s alkoholem ani s fyzickým cvičením. Jak vyplývá z návrhu evropského předpisu o označování potravin, reagovat bude i evropská legislativa. Je připravováno povinné značení energetických nápojů
- 14 -
varováním „nevhodné pro děti a těhotné ţeny―. Připravované definice a změny ve značení budou samozřejmě dále diskutovány a se zavedením povinného označování či limitů lze očekávat nesouhlas ze strany výrobců (SUKOVÁ 2011) Ve skupině nealkoholických nápojů dochází k dalšímu dělení a vytváření nových podskupin. Velmi často jsou nesprávně zaměňovány energetické nápoje a tzv. sportovní nápoje. Sportovní nápoje můţeme definovat jako iontové nápoje zaměřené na rehydrataci organismu a cílovou skupinou jsou lidé fyzicky aktivní. Na rozdíl od energetických nápojů postrádají obsahové látky účinkující na psychiku jedince. Tyto nápoje mohou obsahovat sice kofein, ale ten není primárním nositelem účinku. Dnes převaţují nápoje izotonické, ovšem pro účinnější rehydrataci jsou vhodné roztoky hypotonické. Hlavním sledovaným iontem v těchto nápojích je sodík, jehoţ obsah je uváděn 10–30 mmol/l (AMENDOLA 2004). 3.2.
Smart drinks Nápoje označované jako smart drinks obsahují jako účinné látky neurotransmitery
nebo jejich prekurzory (DMAE, GABA, acetylcholin), mozkové nutriety (D-, L-fenylalanin) a rostlinné extrakty s povzbudivým účinkem (guarana, schizandra, ţenšen, ginkgo biloba) (WINKLEROVÁ 2010). Mezi obsahové látky se také řadí vitaminy. Oficiální definice smart drinků podobně jako u energetických nápojů neexistuje. Česká legislativa je řadí mezi doplňky stravy, coţ znamená, ţe před uvedením na trh musí být tyto výrobky notifikovány na Ministerstvu zdravotnictví (WINKLEROVÁ 2010). Jak uvádí WINKLEROVÁ (2010) od smart drinků můţe spotřebitel očekávat povzbuzující účinky, zvýšení koncentrace a psychického výkonu. Účinek srovnává s účinkem s energetických nápojů. Důraz je kladen tedy zejm. na psychické účinky. Zmiňován je také pozitivní vliv na odolnost vůči stresu. Obliba smart drinků začínala v 80. letech a vrcholu dosáhla v 90. letech s nástupem techno kultury a rave party, kde byla dávána přednost konzumaci smart drinkům před alkoholickými nápoji. Navíc se tyto nápoje často kombinovaly s jinými ilegálními látkami. Dnes je jejich trh i obliba okrajovou záleţitostí. S pojmem se však můţe spotřebitel stále setkat a při neexistujících oficiálních definicích a označeních můţe být orientace mezi jednotlivými typy nápojů obtíţná.
- 15 -
4. Sloţení energetických nápojů 4.1. Kofein Kofein je nejvíce konzumovaná psychoaktivní látka na světě a jediná, která je legálně v obchodech prodávána dětem. Kofein nalezneme nejčastěji v kávě a čaji. Káva je konzumována v Arábii od 13. století a do Evropy byla přivezena na počátku 17. století. Pití čaje v Číně bylo známé jiţ před narozením Krista a do Evropy se dostalo asi v 16. století. Ve Velké Británii konzumuje čaj a kávu většina obyvatel, odhaduje se 55 % (WINSTON 2005). Kofein je bílá krystalická látka hořké chuti. Chemicky se jedná o purinový derivát 1,3,7-trimetylxantin. Do skupiny metylxantinů řadíme také teofylin a teobromin. U rostlin ve většině případů slouţí tento alkaloid jako přirozená ochrana rostlin před hmyzem. 4.1.1. Obsah kofeinu v komoditách Kofein nalezneme ve více neţ 60 známých druzích rostlin. Mezi hlavní zdroje kofeinu ovšem řadíme zejm. kávovník, čajovník, kolové semeno, maté, kakaovník a guaranu. Z těchto rostlin se připravuje nápoj přímo nebo jejich extrakty jsou přidávány do nealkoholických nápojů. Kromě nealkoholických nápojů patří mezi významné výrobky s obsahem kofeinu také čokoládové výrobky a nápoje. Obsah v samotných drogách je závislý na mnoha faktorech. V pastě z guarany se uvádí obsah do 6,5 %, v sušeném černém čaji aţ 5 %, v maté do 2,5 % a v kávových zrnech 1–1,5 %. Šálek kávy v průměru obsahuje 100 mg kofeinu, zatímco instantní káva 75 mg, šálek čaje 50 mg a plechovka Coca-Coly 30 mg. Energetické nápoje, jako např. Red Bull obsahuje 80 mg kofeinu v jedné plechovce. Zde je nutné upozornit, ţe zahraniční studie ukazují velmi rozdílný obsah kofeinu u šálku čaje v rozmezí 1–110 mg kofeinu, u instantní kávy 21–120 mg a u turecké kávy 15–254 mg. Vţdy záleţí na velikosti šálku, a záleţí na typu suroviny a na způsobu přípravy. Proto přesnější příjem kofeinu lze odhadnout velmi těţko. Obecně však platí pravidlo, ţe šálek čaje obsahuje méně kofeinu neţ šálek kávy a to i přes to, ţe v droze (surovině) je ho více. Důvodem je pouţití menšího mnoţství drogy (suroviny) pro přípravu nápoje. Ve Velké Británii se průměrná spotřeba kofeinu odhaduje na 359 mg/den (SCOTT 1989) (WINSTON 2005).
- 16 -
Kofein se vyuţívá v medicíně jako součást analgetik–antipyretik, diuretik či v léčivých přípravcích na hubnutí. Kombinace s kofeinem se také vyuţívá při léčbě migrény. Kofein má schopnost ve vysokých dávkách zvýšit sportovní výkony. Z tohoto důvodu v roce 2004 IOC (Mezinárodní Olympijský Výbor) zařadil kofein mezi zakázané látky a určil hranici mnoţství kofeinu (12 mg na litr), jejíţ přítomnost je ještě povolená ve vzorcích moči závodníků. K přesaţení této hranice je nutno přijmout vysokou dávku kofeinu - kolem osmi šálků vařené kávy, deset 200 mg tablet guarany, 18 plechovek Coca Coly nebo 800 mg kofeinu (tyto hodnoty jsou pouze ilustrativní a budou se lišit v závislosti na tělesné hmotnosti a jiných faktorech) (WEBB 2006). 4.1.2. Doporučený příjem kofeinu V současné době se vedou odborné diskuze nad stanovením limitů pro příjem kofeinu. Obecně se uvádí, ţe denní dávka kofeinu by u mladistvích neměla přesáhnout 100 mg/den a u dětí pak 2,5 mg/kg/den. Kupříkladu 250 ml balení Red Bullu obsahuje 77 mg kofeinu, čili 1,1 mg na kilogram tělesné váhy pro 70kilového muţe. Pokud tento údaj přepočítáme na 35 kilogramů, získáme 2,2 mg na kilogram (SEIFERT 2011). 4.1.3. Fyziologické účinky Účinky derivátů methylxantinů zahrnují stimulaci centrálního nervového systému, stimulaci srdečního svalu (chronotropní a ionotropní efekt), stimulaci kosterního svalstva, ale i relaxaci hladkého svalstva a stimulaci diurézy. Kofein je antagonistou adenosinu. Blokáda adenosinových receptorů způsobuje uvolňování adrenalinu, coţ vede ke stimulaci sympatiku. Vyšší dávky způsobují inhibici fosfodiesterázy a uvolňují intracelulární kalcium, zvyšují tvorbu moči a vylučování potu, ale také ovlivňují úroveň krevních elektrolytů. I kdyţ je kofein mírné diuretikum, konzumace méně neţ 500 mg denně nezpůsobuje dehydrataci ani chronickou nerovnováhu tekutin (WINSTON2005), (SEIFERT2011). Mezi kardiovaskulární účinky kofeinu patří zrychlení srdečního tepu (díky stimulaci medulárních jader vagu) a vasodilatace (SEIFERT 2011) (BAKER 1972). Dle dřívějších studií kofein vyvolává zvýšení krevního tlaku. Tato skutečnost byla vysvětlena jako přechodné zvýšené krevního tlaku, které se jiţ neobjevuje po vytvoření tolerance.
- 17 -
Obecně se dnes uvádí, ţe kofein neovlivňuje riziko hypertenze. Zatím však zůstává nejisté, jestli mohou být účinky u dospělých zobecněny a vztaţeny i na děti. Ve studii, které se účastnilo 26 chlapců a 26 muţů, ovlivnila stejná dávka kofeinu krevní tlak stejně u obou skupin, avšak srdeční tep se u chlapců podstatně zvýšil, zatímco u muţů nebyl nijak významně ovlivněn. U chlapců se oproti muţům také projevila zvýšená motorická aktivita, zrychlení tempa řeči a sníţily se reakční časy (WINSTON 2005). Kofein v těle způsobuje také relaxaci hladkého svalstva, a to zejména bronchiální hladké svaloviny, stimuluje dýchání, má protizánětlivé a bronchoprotektivní účinky (WINSTON 2005). Kofein je spojován i s dyspnoe, jenţ se dostavuje po námaze a je vyvolaná stimulací centrálních a periferních chemoreceptorů (SEIFERT 2011). Mezi další fyziologické účinky kofeinu patří zvýšení metabolismu a odbourávání tuků, které je způsobeno působením na adenosinové receptory. Jeho vyuţití v terapii obezity je však obtíţné a provázeno neţádoucími účinky. Kofein má vliv také na redukci inzulinové senzitivity a změnu v genové expresi u nedonošených novorozenců. Terratogenní efekt je u malých dávek vyloučen. Mezi účinky při dlouhodobé konzumaci je řazeno i sníţení rizika Parkinsonovy choroby a zpomalení sniţování kognitivních schopností ve stáří (ROGERS 2007) (SEIFERT 2011). Kofein je rychle vstřebáván z gastrointestinálního traktu. Absorpční poločas je okolo 10 minut a vrcholové koncentrace je dosaţeno do 30–40 minut. Metabolizován je v játrech. Eliminačné poločas je proměnlivý (3–10 hodin). U těhotných a ţen uţívajících antikoncepci je poločas eliminace vyšší (asi dvakrát), naopak u kuřáků niţší. Kofein přestupuje jak hematoencefalickou bariéru, tak prostupuje transplacentárně a je přítomen i v mateřském mléce. 4.1.4. Účinky na psychiku Účinky kofeinu na lidskou psychiku jsou odvíjeny od přijatého mnoţství. Při niţších dávkách dochází ke stimulaci, a tedy účinek kofeinu zmírňuje únavu, zvyšuje duševní výkonnost, zlepšuje výkon při práci a můţe zlepšit náladu a navodit aţ euforii. Naopak nadměrné poţití vede k předávkování kofeinem, známé jako „caffeinismus―, který je spojován s dávkami 1000-1500 mg kofeinu (SMITH 2002). Stav je charakterizován neklidem, třesem, podráţděností, těkavým chováním a nespavostí (WINSTON 2005). Citlivost na kofein je výraznější u lidí s panickou poruchou a sociální fobií, u nichţ můţe také vyvolat záchvaty paniky (WINSTON 2005).
- 18 -
Uţívání kofeinu, a tedy vyšší spotřeba je spojováno se specifickými poruchami, jako jsou úzkostné poruchy, poruchy spánku a stravování a je zde moţná souvislost i se schizofrenií (WINSTON 2005). Klinické zkušenosti ukazují, ţe lidé s poruchou příjmu potravy, jako je bulimie a anorexie, často konzumují velké mnoţství nápojů obsahující kofein, ve víře, ţe kofein zrychluje metabolismus a potlačuje chuť k jídlu. Lidé s mentální anorexií, kteří jiţ trpí srdeční arytmií, jsou vystaveni vyššímu riziku při konzumaci vyšších dávek kofeinu. Nadměrná konzumace kofeinu můţe zvyšovat výskyt osteoporózy, která má vysokou prevalenci u anorexie. Překvapivě je v literatuře věnována malá pozornost spotřebě kofeinu u této skupiny pacientů. Byla zveřejněná studie provedená v USA, která se zaměřuje na příjem kofeinu (KRAHN 1991). Výsledky prokázaly, ţe lidé s poruchou příjmu potravy měli v 14,6 % vysoký příjem kofeinu (nad 750 mg /den), ve 39,2 % měli mírný příjem (250 do 750 mg /den) a ve 46,3 % měli nízký příjem (<250 mg /den). U vysokého a středního příjmu byly spojeny se zvýšenou frekvencí přejídání, v porovnání s nízkým příjmem. Dále lidé s vysokým příjmem kofeinu ve větším mnoţství zneuţívali projímadla a prostředky na hubnutí (WINSTON 2005). 4.1.5. Neţádoucí účinky Potenciálně nepříznivé účinky kofeinu jsou dlouho známé. Jiţ v roce 1900 Journal of the American Medical Association přinesl zprávu o škodlivém efektu kofeinu na nervový systém. V Diagnostickém a statistickém manuálu duševních poruch (revize IV), který vydává Americká psychiatrická asociace, jsou popsány čtyři druhy syndromů souvisejících s kofeinem, a to intoxikace kofeinem, úzkostné poruchy, poruchy spánku a jiné poruchy způsobené kofeinem (WINSTON 2005). Další neţádoucí účinky jsou v oblasti gastrointestinálního traktu. Uvolňuje dolní jícnový svěrač, coţ můţe předcházet refluxní chorobě. Dále způsobuje ţaludeční hypersekreci, která je spojena s ţaludečními vředy. Také zvyšuje rychlost vyprazdňování ţaludku a kyselého ţaludečního obsahu do dvanácterníku, coţ můţe vést k zánětu duodenální sliznice. Kofein můţe vyvolat sinusovou tachykardii, ale nezvyšuje riziko srdečních arytmií, snad s výjimkou velmi vysokých dávek a u predisponovaných pacientů. Kofein můţe vyvolat u citlivých osob migrény (WINSTON 2005).
- 19 -
4.1.6. Abstinenční příznaky U kofeinu byly pozorovány abstinenční příznaky, lišící se od jiných zneuţívaných látek tím, ţe dochází k vyplavení dopaminu spíše v prefrontální mozkové kůře neţ v nucleus accumbens (součást bazálních ganglií koncového mozku), coţ je hlavní oblast podílející se na vyvolání odměny a závislosti. Abstinenční příznaky byly pozorovány jak u lidí, tak u zvířat a projevovaly se bolestí hlavy, podráţděností, nespavostí, zmateností, nevolností, úzkostí, neklidem a třesem, bušením srdce a zvýšením krevního tlaku (FINNEGAN 2003). Mají typický pomalý nástup a nejsilnější jsou během 1.–2. dne, ale ustupují během několika následujících dní. Důkazem abstinenčních příznaků je rychlá úleva po přijmutí dávky kofeinu. Údaje o výskytu abstinenčních příznaků jsou nejednotné. Příkladem studie s pozitivním nálezem můţe být studie, která zjistila u 7,5 % obyvatel abstinenční příznaky (SCOTT 1989). V jiné studii (DEWS 1999) byly příznaky hlášeny u 11 % konzumentů kofeinu. U 0,9 % muţů a 5,5 % ţen byl popsán abstinenční příznak při pravidelné konzumaci kofeinu. U dospívajících jsou abstinenční příznaky běţnější, 77,8 % uvedlo abstinenční symptomy a 41,7% toleranci (BERNSTEIN 2002). Byla tedy navrţena definice závislosti na základě jedinců splňujících kritéria kofeinové závislosti (WINSTON 2005). 4.1.7. Toxikologie Denní příjem kofeinu je u ročních aţ devítiletých dětí v USA kolem 14-22 mg. Příjem je pravděpodobně vyšší u starších dětí a adolescentů, většinou z nealkoholických nápojů. Nadměrná spotřeba kofeinu u dětí a mladistvých byla spojována s bolestmi hlavy, které obvykle vymizely po vysazení kofeinu (WINSTON 2005). Denní příjem kofeinu, který přesahuje 300 mg, můţe být spojován s nízkou porodní váhou novorozence či dokonce s potratem. Americká toxikologická centra nezaznamenala výrazný vzestup předávkování energetickými nápoji, jelikoţ tyto případy byly uvedeny pod kódem „kofein― či „otrava více látkami― a byly spojovány s ostatními zdroji kofeinu. Teprve nedávno byl energetickým nápojům přidělen jedinečný kód ohlášení, proto mohou nyní být jimi způsobené otravy přesněji sledovány (SEIFERT 2011). Německu jsou případy otrav spojené s energetickými nápoji sledovány od roku 2002. Zaznamenané následky zahrnují poškození jater, selhání ledvin, poruchy dýchání, neklid, záchvaty, psychotické stavy,
- 20 -
rhabdomyolýza, tachykardie, srdeční arytmie, hypertenze, srdeční selhání a smrt. Irské centrum pro toxikologii mezi lety 1999 aţ 2005 hlásilo 17 případů negativních účinků energetických nápojů, mezi které patřily zmatenost, tachykardie, záchvat a 2 případy úmrtí. Toxikologické centrum na Novém Zélandu mezi lety 2005 aţ 2009 hlásilo 20 případů negativních účinků spojených s energetickými nápoji (SEIFERT 2011).
- 21 -
4.2. Taurin Buněčné vyčerpání taurinu je spojováno s vývojovými vadami, poškozením sítnice, ztrátou imunity, oslabeným buněčným růstem a s rozvojem kardiomyopatie. Tyto poznatky vedly k vyuţití taurinu v kojenecké výţivě, potravinových doplňcích a v energetických nápojích (SCHAFFER 2000). Jedná se o beta-aminokyselinu, kde byla karboxylová skupina nahrazena zbytkem kyseliny sulfonové. Taurin je jednou z hlavních volných „aminokyselin― v centrálním nervovém systému, kde hraje roli neurotransmiteru. Dále je obsaţen v poměrně velkém mnoţství v retině a také ve svalstvu a plicích. Poslední poznatky ukazují velkou důleţitost taurinu pro stabilizaci membrán, např. v myokardu při kritických stavech (ZADÁK 2008). Taurin je důleţitý při regulaci buněčného objemu, agregaci trombocytů, jako antioxidant, a jak bylo zmíněno výše, také jako neurotransmiter a stabilizátor buněčných membrán. Nízké hladiny taurinu se vyvíjejí u těţkých katabolických stavů, jako jsou nádorová onemocnění, zejména při akutních komplikacích, po operacích a traumatech, popáleních, při chemoterapii a ozařování. V katabolických stavech je sníţena aktivita enzymu cysteindekarboxylázy, která rozhoduje o rychlosti syntézy taurinu (ZADÁK 2008). Taurin mimo jiné ovlivňuje efekt vazby inzulinu na izulinové receptory, čímţ se podílí na glykoregulaci a metabolické kontrole (ZADÁK 2008). Dostatečný přívod taurinu, případně jeho zvýšení do farmakologických dávek, vede ke sníţení plazmatických
koncentrací
lipidů,
zejména
u
nemocných
s inzulinorezistencí,
diabetických pacientů a obézních jedinců. Farmakologický efekt taurinu se projevuje při dávkách 3 a více gramů za den. Taurin se vyskytuje v poměrně vysoké koncentraci v betabuňkách Langerhansových ostrůvků a má schopnost normalizovat sekreci inzulinu u buněk porušených cytosiny (ZADÁK 2008). Příznivé účinky taurinu se vyuţívají i v transplantační medicíně, a to díky dlouhodobé ochraně orgánů (ZADÁK 2008). Podrobně byl taurin sledován ve vztahu k jaterním funkcím, při chronické hepatitidě, poškození jater toxiny a jaterní fibróze. K výrazné destrukci tkáně dochází aţ tehdy, kdyţ je kapacita regenerace hepatocytů zcela vyčerpána. Rovnováhu mezi regenerací hepatocytů a vazivovou tkání příznivě a ve prospěch zachování funkčních buněk zajišťuje taurin. Zejména poslední zkušenosti ukazují na významný protektivní efekt taurinu na integritu jaterní tkáně, která byla chemicky poškozena (BOUCKENOOGHE 2006).
- 22 -
Neuroprotekce je další zdůrazňovanou funkcí taurinu, který je strukturně podobný inhibitorům neurotransmiteru. Váţe se převáţně na glycinové receptory a potlačuje toxickou stimulaci neuronů glutamátem. Působí jako neuroprotektivum sníţením intracelulárního kalcia a membránové depolarizace způsobené excesivním působením glutamátu (ZADÁK 2008). 4.3.
L-karnitin Jedná se o aminokyselinu, která se účastní β-oxidace mastných kyselin. Pouţívá se
jako podpůrný léčebný prostředek při vrozených či získaných avitaminózách, při konečných fázích renálních onemocnění a nebo při demenci. Dále pomáhá zvyšovat pozornost a sniţuje hyperaktivitu u jistých skupin dětí. Nestimulační L-acetyl-karnitin se pouţívá k léčbě ADHD u chlapců se syndromem fragilního X a v jedné studii dokonce i k léčbě dětí s klasickým ADHD. Jeho moţná schopnost chránit před srdečními chorobami je stále zkoumána. Ve vysokých dávkách můţe způsobit nauzeu, zvracení, bolesti břicha a průjem. Existují zprávy o tom, ţe u pacientů bez jakýchkoliv zjištěných onemocnění vyvolával záchvaty a zvyšoval frekvenci záchvatů u pacientů s poruchami provázenými záchvaty. L-karnitin je jednou ze sloţek obsaţených v energetických nápojích, kde by měl napomáhat urychlit metabolismus tuků a oddálit pocit únavy (SEIFERT 2011). Vliv na metabolismus tuků však nebyl dostatečně prokázán (SLÍVA 2009). Existují pouze malé důkazy o tom, ţe karnitin zlepšuje sportovní výkony a téměř nic nenasvědčuje tomu, ţe by karnitinové doplňky měly nějak pozitivně ovlivnit zdravé dospělé a děti. V obvyklých dávkách (většinou 1-6 gramů denně) je L-karnitinový doplněk stravy povaţován za bezpečný (WEBB 2006). Nejsou zatím ţádné pádné důkazy o tom, ţe by karnitinové doplňky ovlivňovaly postup Alzheimerovy nemoci (WEBB 2006). 4.4.
Synefrin Citrus aurantium (hořký pomeranč) je rostlina patřící do čeledi Routovitých, jejíţ
výtaţky jsou vyuţívány při léčbě obezity u lidí. Sloučeniny odpovědné za tyto účinky jsou: fenetylamin, alkaloidy, oktopamin, synefrin, tyramin, N-methyltyramine a hordenine (PELLATI 2007). Synephrine je sloţkou kůry a jedlé části plodu Citrus aurantium (hořký pomeranč) (PELLATI 2007).
- 23 -
Synefrin je sloučenina, která navozuje vazokonstrikci, zvyšuje krevní tlak a relaxuje dýchací svaly. Je to alkaloid, který je strukturou podobný efedrinu a získat z něj synefrin je velmi lehké. Účinky synefrinu na lidský metabolismus, jeţ by mohly pomoci ke sníţení tukové hmoty u obézních lidí, jsou následující: stimulují lipolýzu, zvyšují rychlost metabolismu a podporují oxidaci tuku prostřednictvím zvýšení termogeneze. Extrakty z C. aurantium také sniţují příjem potravy, a tím i pomáhají redukovat tělesnou hmotnost. Nicméně je zřejmé, ţe synefrin a další alkaloidy C. aurantium mají vliv i na kardiovaskulární systém, a to díky adrenergní stimulaci. Ve studiích byly také hodnoceny hemodynamické účinky potravinových doplňků obsahujících C. aurantium u 10 zdravých dospělých lidí a prokázaly, ţe některé z potravinových doplňků zvyšují krevní tlak u zdravých normotenzních jedinců (HALLER 2005). Nedávno z několika kazuistik vyplynulo, ţe výrobky obsahující C. aurantium mohly způsobit kardiovaskulární arytmie, tachykardie, srdeční zástavu, fibrilaci komor, kolapsy, atd. Všechny případy byly povaţovány za závaţné. Vyhodnocení těchto kazuistik bylo vţdy velmi náročné, protoţe byl nedostatek informací o poţité dávce synefrinu, o účincích jiných přísad v doplňku apod. (PELLATI 2007). Mnoho výrobců doplňků stravy reagovalo na negativní reklamu Ephedra a vytvořilo nový produkt s označením "Ephedra-free", coţ ale nezajišťovalo jeho bezpečnost, protoţe C. aurantium byl stále jejich součástí, a to ještě s dalšími bylinnými extrakty, které jsou bohaté na kofein. Kombinace synefrinu a kofeinu má stejný potenciál vyvolat arytmii, hypertenzi, infarkt a mrtvici, jako kombinace efedrinu a kofeinu. Mnoho spotřebitelů se tedy mylně domnívalo, ţe Ephedra-free jsou doplňky bezpečné, ale podle výzkumů bylo zjištěno, ţe mohou spotřebitele poškodit na zdraví nebo způsobit smrt. Dále bylo pozorováno, ţe stimulace kardiovaskulárního systému není způsobena pouze C. aurantium, ale spíše jeho kombinací s kofeinem a s dalšími stimulanty přítomnými v multi-komponentním doplňku (HALLER 2005).
- 24 -
4.5.
Vitamin B1 Teprve v roce 1951 IUPAC přijala dodnes platné označení tiamin. Je to látka
vysoce specifická a jakékoliv změny v molekule vedou ke ztrátě biologické aktivity. Z jeho vázaných forem je nejznámější tiamindifosfát, který je koenzymem dekarboxyláz a aldehydtransferáz (HLÚBIK 2004). 4.5.1. Obsah vitaminu B1 v potravinách Tiamin se vyskytuje jak v rostlinných surovinách, převáţně ve volné formě, tak i v ţivočišných produktech, kde je především vázán ve formě thiamindifosfátu, který musí být před absorpcí v organismu enzymaticky rozštěpen. Mnohé mikroorganizmy mají schopnost biosyntézy tiaminu, jsou to zejména pivovarské kvasnice, které jsou jeho bohatým zdrojem. Cenným zdrojem jsou luštěniny, obsah v moukách kolísá podle stupně vymletí. Ze ţivočišných surovin je nejcennějším zdrojem vepřové maso a masné výrobky z vepřového masa, dále také ostatní druhy masa, mléko, mléčné výrobky a vejce. Thiamin náleţí k nejméně stálým vitaminům. Relativně stabilní je v kyselém prostředí (HLÚBIK 2004), (VELÍŠEK 2002). 4.5.2. Doporučený příjem vitaminu B1 Vitamin B1 je vzhledem k současnému charakteru a způsobu výţivy v industrializovaných zemích (preference bílého chleba, nízký příjem celozrnných produktů) povaţován za kritický vitamin, jehoţ příjem je často nedostatečný. Tiamin v lidském organismu působí ve formě tiaminpyrofosfátu, koenzymu nezbytného pro reakce energetického metabolismu. Proto je důleţité jeho příjem potravou propočítávat vzhledem k předpokládanému energetickému výdeji. Při trvalé energetické zátěţi a při nevyváţené sacharidové dietě musí být příjem tiaminu úměrně zvýšen (HLÚBIK 2004). Doporučený denní příjem thiaminu je 1 aţ 1,5 mg (BLATTNÁ 2005).
- 25 -
4.5.3. Hodnocení nutričního stavu Stanovení tiaminu je moţné provádět v moči a krvi (HLÚBIK 2004). 4.5.4. Fyziologické a metabolické aspekty Tiamin se v ţivém organizmu vyskytuje ve dvou biologicky aktivních formách. V té první TDP hraje vitamin B1 důleţitou roli jako koenzym v klíčových reakcích energetického metabolismu, ovlivňuje proces uvolňování energie ze substrátů. Druhá forma TTP působí v nervech a pravděpodobně i ve svalech při aktivaci kanálu chloridových iontů. Porucha tvorby TTP můţe být faktorem, který určuje neurologické projevy nedostatku tiaminu (HLÚBIK 2004). Tiamindifosfát rovněţ ruší cholinesterázy, a tím prodluţuje účinek acetylcholinu, zvláště na střevo a krevní tlak. Brání vzestupu krevního tlaku způsobeného nikotinem. Má rovněţ určité funkce v nervovém systému, význačný je jeho účinek na převod nervových vzruchů v cervikálních gangliích a kurarizující účinek na neuromuskulární spojky ploténky (HLÚBIK 2004). Absorpce tiaminu probíhá cestou aktivního transportního systému a je kontrolována saturačním mechanismem (HLÚBIK 2004). Kapacita lidského organismu pro zásoby tiaminu je nízká, činí 25-30 mg. Biologický poločas je 10-20 dnů, proto je třeba, aby příjem tiaminu potravou byl relativně pravidelný (HLÚBIK 2004). Do metabolické přeměny substrátů na energii můţe významně zasahovat i fyzická zátěţ organismu. V této souvislosti byla zkoumána i role tiamindifosfátu, jakoţto významného koenzymu v energetickém metabolismu. Bylo zjištěno, ţe u vrcholových sportovců bývá přísun tiaminu ze stravy, a tedy i saturace organismu, na dobré úrovni. Problematickou skupinu tvořili jedinci, kteří zvýšili svou fyzickou zátěţ při předchozím marginálním nedostatku tiaminu a jedinci, kteří sníţili svůj energetický příjem, a tím i kvalitu stravování při cílené redukci tělesné hmotnosti (HLÚBIK 2004). Nedostatek vitaminu se můţe manifestovat ve dvou skupinách symptomů. V první řadě se projevuje poruchami kardiovaskulárního aparátu, např. pocitem svírání na hrudníku, prekardiální bolestí, tachykardií, edémem, změnami EKG a náhlým poklesem krevního tlaku. Druhou skupinu symptomů představují neurologické poruchy,
- 26 -
tj. parestezie, hyperestezie nebo svalová slabost, bolesti, křeče a paralýza, poruchy koordinace (centrálního původu), psychické změny (pocit napětí, podráţděnost, deprese a strach). Manifestní deficit tiaminu, známý jako nemoc beri-beri, je klasická avitaminóza, která je charakterizována masivním sníţením neurologických funkcí, úbytkem kosterního svalstva, slabostí srdečních svalů a edémem. Toto onemocnění je stále dosti rozšířeno v rozvojových zemích. V industrializovaných zemích můţe být příčinou nedostatku vitaminu B1 chronický alkoholismus, hladovění, totální parenterální výţiva, striktní diety pro redukci tělesné hmotnosti, nebo diety s vysokým obsahem sacharidů, nebo uţívání antacid, orální antikoncepce a některá onemocnění (diabetes mellitus, Alzheimerova nemoc, HIV pozitivní pacienti), ( HLÚBIK 2004). Toxicita tiaminu je velmi nízká. Při dlouhodobém podávání tiaminu per os ve vysokých dávkách se objevují poruchy ţaludeční funkce, bolesti hlavy, pocení, tachykardie a koţní reakce. Zatím nebylo prokázáno, ţe by tiamin mohl působit jako karcinogen nebo mutagen (HLÚBIK 2004). 4.6.
Vitamin B2 Riboflavin patří do skupiny flavinů. V biochemických systémech se vyskytuje
volný nebo vázaný ve formě koenzymů oxidoredukčních enzymů. Nejběţnějšími jsou FMN a FAD (HLÚBIK 2004). 4.6.1. Obsah vitaminu B2 v potravinách Volný riboflavin se vyskytuje pouze v sítnici, syrovátce a moči (WOLF 1985). Vázaný se ve formě FMN a FAD nachází v droţdí a v obilných klíčcích. Z rostlinných produktů je ve větším mnoţství ještě v luštěninách, ze ţivočišných surovin nejvíce riboflavinu obsahují játra, ledviny, maso, vejce, mléko a mléčné výrobky. V zelenině a ovoci je jeho obsah nízký, stejně tak jako v mase sladkovodních ryb. V cereáliích se riboflavin nachází především v klíčcích a v aleuronové vrstvě, proto obsah riboflavinu v mouce závisí na stupni vymletí a činí přibliţně jednu třetinu oproti celému zrnu. Dobrým zdrojem vitaminu B2 jsou i některé houby. Riboflavin z potravin ţivočišného původu je snáze absorbován v trávicím traktu neţ vitamin z potravin rostlinného původu, kde dochází k obtíţnějšímu štěpení (VELÍŠEK 2002). V potravinářství se vitamin B2 můţe pouţívat pro fortifikaci potravin (cereálie, multivitaminové nápoje, dětská výţiva),
- 27 -
pouţívá se rovněţ jako barvivo v instantních produktech. V nepřítomnosti světla je riboflavin velmi stabilním vitaminem, v neutrálních a slabě kyselých roztocích je prakticky stálý. Měl by se tedy skladovat ve vhodných neprůhledných nebo barevných obalech (VELÍŠEK 2002). 4.6.2. Doporučený příjem vitaminu B2 Výše doporučeného denního příjmu riboflavinu je 1,2 – 1,7 mg a měla by být v souladu s energetickým výdejem a tělesnou hmotností konzumenta (HLÚBIK 2004). 4.6.3. Hodnocení nutričního stavu Rozvoj laboratorní techniky umoţnil přímé stanovení riboflavinu i koenzymů FAD a FMN v krvi, plazmě i erytrocytech (HLÚBIK 2004). 4.6.4. Fyziologické a metabolické aspekty FMN i FAD se štěpí v proximální části tenkého střeva. Po fosforylaci je riboflavin dále transportován ve vazbě na bílkovinu především do jater, srdce a ledvin, kde nemůţe vytvářet významné zásoby. Proto je třeba, aby příjem riboflavinu potravou byl relativně pravidelný (HLÚBIK 2004). Riboflavin biologicky funguje jako součást flavoproteinových enzymů, které hrají důleţitou roli v oxidativních procesech uvnitř buňky, při které vzniká energie (respirační řetězec). Dále je nezbytný v metabolismu bílkovin, tuků a sacharidů. Účastní se procesu vidění tak, ţe má schopnost převádět krátkovlnné modré paprsky na ţlutozelené, a tím umoţňovat vidění za šera, umoţňuje oxidační pochody a metabolismus aminokyselin v rohovce a oční čočce. Rovněţ se účastní na tvorbě krevních elementů a zárodečných buněk (HLÚBIK 2004). Do metabolické přeměny substrátů můţe významně zasahovat i fyzická zátěţ organismu. V této souvislosti byla zkoumána i role riboflavinu při vyšším energetickém výdeji. Nedostatečný příjem riboflavinu trvající více neţ 100 dní vede ke vzniku hypovitaminózy. Nejčastěji je diagnostikována u osob, které konzumují nedostatečné mnoţství mléka a mléčných produktů. Kromě toho můţe být způsoben abúzem alkoholu, pouţíváním orální antikoncepce, dlouhodobým působením stresu, nemocemi štítné ţlázy, diabetes mellitus, záněty tenkého střeva. Na druhé straně jen zřídka jde o karenci
- 28 -
riboflavinu samotného. Obvykle se objevuje spolu se symptomy nedostatku ostatních vitaminů skupiny B (HLÚBIK 2004). Nedostatek vitaminu B2 se v industrializovaných zemích objevuje jen zřídka a jen u omezených populačních skupin, typickým místem jeho výskytu jsou země třetího světa, kde především dětská populace trpí protein-kalorickou malnutricí. Nedostatek riboflavinu se manifestuje karenčními příznaky na oku (katarakta a fotofobie), v ústech (zánětlivé změny na sliznici, rtech, jazyku a na sliznici gastrointestinálního traktu), na kůţi a neuropsychickými symptomy (parestezie, ataxie a třes, neuropatie). Dále se nedostatek riboflavinu můţe manifestovat anémií a změnami v krevním obrazu. U dětí bylo pozorováno zpomalení vývoje intelektu a u dospělých dochází k poklesu duševní výkonnosti. U vitaminu B2 nebylo prokázáno ani toxické, ani mutagenní, teratogenní či karcinogenní působení (HLÚBIK 2004). 4.7.
Vitamin B6 K izolaci vitaminu B6
došlo v roce 1938, kdy byl nově pojmenován jako
pyridoxin (HLÚBIK 2004). 4.7.1. Obsah vitaminu B6 v potravinách Vitamin B6 je široce rozšířen v rostlinných i ţivočišných potravinách. Ve vyšších koncentracích se vyskytuje v droţdí, ve zvířecích vnitřnostech, ve vepřovém, drůbeţím a rybím mase. Z rostlinných potravin je nejhojněji obsaţen v pšeničných klíčcích, cereáliích, celozrnných produktech a v sójových bobech. Rovněţ brambory, zelí, kukuřice, mrkev, banány, zelené fazole a hrách jsou dobrými zdroji vitaminu B6. Poměrně nízký je jeho obsah v pasterovaném mléce. Vitamin je relativně stálý v kyselých roztocích, méně stálý je v neutrálním a alkalickém prostředí, zvláště na světle (HLÚBIK 2004). 4.7.2. Doporučený příjem vitaminu B6 Doporučený denní příjem je u muţů 2 mg a u ţen 1,6 mg (BLATTNÁ 2005). Vyšší příjem B6 je doporučován pro těhotné a kojící ţeny. Některé léky např. estrogeny ve vysokých dávkách, antidepresiva a některá cytostatika, uţívána po delší dobu, mohou rovněţ vyţadovat zvýšený příjem pyridoxinu. Při přípravě pokrmů je třeba počítat se
- 29 -
skutečností, ţe pyridoxal a pyridoxamin, které se nacházejí v ţivočišných zdrojích, podléhají vyšším ztrátám (u mléka aţ 70 %) neţ pyridoxin, který pochází z rostlin (HLÚBIK 2004). 4.7.3. Hodnocení nutričního stavu Pro hodnocení saturace organismu pyridoxinem se pouţívají výsledky stanovení pyridoxalfosfátu a celkového vitaminu B6 a s jeho poměrem k obsahu bílkovin v potravě (HLÚBIK 2004). 4.7.4. Fyziologické a metabolické aspekty Pyridoxalfosfát
a
pyridoxaminfosfát
působí
jako
koenzymy
zejména
v metabolismu aninokyselin, v centrálním nervovém systému působí jako koenzymy při syntéze biogenních aminů. Jsou nezbytné i v metabolismu cukrů při štěpení glykogenu. Dále ovlivňují biosyntézu porfyrinu a některé funkce v nervovém a imunitním systému i syntézu hemoglobinu (HLÚBIK 2004). Vitamin B6 je vstřebáván v proximálním jejunu pasivní difuzí. Jeho zásoby v těle vydrţí 2-6 týdnů. Do metabolické přeměny substrátů můţe významně zasahovat i fyzická zátěţ organismu. Suplementace je doporučena u starých osob a u nemocných artritidou nebo diabetem (HLÚBIK 2004). Izolovaná avitaminóza B6 je vzácná, ale v posledních letech je stále častěji diskutován vztah marginálního nedostatku vitaminu B6 a kardiovaskulárních onemocnění. Nízké hladiny folátu a vitaminu B6 v erytrocytech souvisejí se zvýšeným rizikem vzniku a rozvoje aterosklerózy. Nedostatek vitaminu B6 se projevuje seboroickými vyráţkami v oblasti nosu, očí a rtů, záněty v ústech a na rtech, anémií nereagující na podání ţeleza, nespavostí, přecitlivělostí a četnými neurologickými symptomy. Příčinami uvedených příznaků mohou být dlouhodobá konzumace nevyváţené diety, hemodialýzy, vyšší potřeba v těhotenství a při kojení, alkoholismus, poruchy zaţívacího traktu a metabolické poruchy atd. Toxicita pyridoxinu je velmi nízká. Teratogenní nebo embryotoxické účinky nebyly u vitaminu B6 prokázány (HLÚBIK 2004).
- 30 -
4.8.
Vitamin B12 Historie objevu a izolace vitaminu B12 je spojena s perniciózní anémií, která byla
pokládána aţ do roku 1926 za neléčitelnou chorobu. Teprve tehdy byl podán důkaz o léčivém působení syrových jater, jejichţ konzumace vyvolávala spontánní tvorbu erytrocytů, a tím zotavení nemocných (HLÚBIK 2004). 4.8.1. Obsah vitaminu B12 v potravinách Vitamin B12 je obsaţen v potravinách pouze ţivočišného původu, nejdůleţitějším zdrojem jsou zejména játra, maso teplokrevných ţivočichů, rybí maso, vejce, mléko a sýry. Rostlinná potrava (např. kysané zelí, pivo) obsahuje pouze stopy vitaminu B12. Lidský organismus není schopen vyuţít vitamin B12, který produkují mikroorganismy tlustého střeva, takţe je nezbytné dodávat ho ve stravě (HLÚBIK 2004). 4.8.2. Doporučený příjem kyanokobalaminu Doporučený denní příjem jsou 3 µg (BLATTNÁ 2005). Nedostatečný příjem vitaminu B12 se vyskytuje u dlouhodobých striktních vegetariánů, dále u kojených dětí matek – vegetariánek a u starých lidí (HLÚBIK 2004). 4.8.3. Hodnocení nutričního stavu K hodnocení nutričního stavu jednotlivce lze běţně pouţít koncentrace vitaminu B12 a kyseliny methylmalonové v plazmě nebo vybrané hematologické parametry (HLÚBIK 2004). 4.8.4. Fyziologické a metabolické aspekty Hladina vitaminu B12 v séru je závislá na jeho exogenním příjmu ze stravy a na syntéze glykoproteinu - intrinsic faktoru, protoţe vitamin B12
přijatý potravou se
vstřebává v tenkém střevě v ileu jen tehdy, kdyţ před tím vytvořil komplex s uvedeným intrinsic faktorem. Určité mnoţství tohoto vitaminu produkuje i mikrobiální flóra v tlustém střevě. K malabsorpci vitaminu B12 dochází po gastrektomii, po totální resekci ilea apod. K manifestaci příznaků nedostatku ale dochází aţ za několik let, protoţe tělesné
- 31 -
zásoby, zejména v játrech, normálně činí 2-5 mg vitaminu B12 a denně se z nich uvolňuje pouze 0,1 % (HLÚBIK 2004). Vitamin B12 působí i při přeměně kyseliny listové na její aktivní formy, tak jak je to nutné pro krvetvorbu. Účastní se nepřímo při syntéze nukleových kyselin a proteinů, dále syntézy metioninu a hraje důleţitou roli ve vývoji a růstu lidí (HLÚBIK 2004). Nedostatečný příjem vitaminu B12 je velmi vzácný. Symptomy deficitu se objevují především jako následek nedostatečné absorpce tohoto vitaminu. Klasickým symptomem je porucha tvorby buněk v kostní dřeni – megaloblastická anémie, která se klinicky projevuje bledostí kůţe a sliznic. Dalším symptomem nedostatku jsou neurologické poruchy, zejména degenerace určitých úseků míchy, která je často nevratná. Je provázena pocitem jehličkovitého píchání v oblasti rukou a chodidel, ztrátou pohybových reflexů, paměťových a vizuálních schopností, zmateností, změnami charakterových vlastností, halucinacemi a psychózou (HLÚBIK 2004). Deficit vitaminu B12 se častěji vyskytuje u starších osob, zejména proto, ţe jsou častěji postiţeny atrofií ţaludeční mukózy nebo konzumují stravu s deficitem vitaminu B12. Zvýšená hladina homocysteinu v plazmě je spojována se vznikem a rozvojem kardiovaskulárních onemocnění. V posledních letech je stále častěji diskutován vztah nedostatku vitaminu B12
a kardiovaskulárních onemocnění. Nejnovější práce ale
hypotézu se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění v populaci neprokázaly (HLÚBIK 2004). Vitamin B12 není toxický, rovněţ mohou být vyloučeny mutagenní a karcinogenní účinky tohoto vitaminu. V individuálních případech byly pozorovány alergické reakce a ojediněle akné. Vysoké dávky vitaminu B12 (HLÚBIK 2004).
- 32 -
mohou negativně působit na psoriázu
4.9.
Niacin Lidský organismus je schopen vytvářet niacin z aminokyseliny tryptofanu
(HLÚBIK 2004). 4.9.1. Obsah kyseliny nikotinové v potravinách Kyselina nikotinová a její amid jsou v přírodě hojně rozšířeny. Jejich nejbohatším zdrojem jsou kvasnice, z hlediska nutričního maso a vnitřnosti. Obiloviny jsou rovněţ bohaté na kyselinu nikotinovou. Protoţe se nachází především v obalových vrstvách zrna v klíčku, její obsah v moukách závisí na stupni vymletí. V rostlinných pletivech převaţuje kyselina nikotinová, v ţivočišných tkáních její amid. V některých cereáliích, zvláště v kukuřici a čiroku, je niacin z větší části vázán na peptid niacytin, který můţe být v gastrointestinálním traktu stráven jen částečně. Při přípravě pokrmů je potom třeba pouţít alkalickou hydrolýzu pro zlepšení stravitelnosti. Vysoký obsah kyseliny nikotinové v kávě vzniká demethylací trigonelinu při praţení kávových bobů. Niacin je stabilní při většině kulinárních způsobů zpracování potravin. Největší ztráty jsou výluhem (HLÚBIK 2004), (VELÍŠEK 2002). 4.9.2. Doporučený příjem kyseliny nikotinové Při stanovení doporučeného příjmu kyseliny nikotinové je třeba započítat nejen niacin z potravy, ale také ten, který byl syntetizován v játrech a ledvinách z tryptofanu (HLÚBIK 2004). Denní potřeba je 13 – 19 mg (BLATTNÁ 2005). 4.9.3. Hodnocení nutričního stavu Pro hodnocení stavu se nejčastěji pouţívají hodnoty koncentrací jeho metabolitů v plazmě a moči nebo koncentrace NAD a NADP v erytrocytech (HLÚBIK 2004). 4.9.4. Fyziologické a metabolické aspekty Část niacinu obsaţeného v potravě je vstřebávána v ţaludku a téměř úplně je vstřebáván v tenkém střevě. V játrech a ledvinách můţe být syntetizován z esenciální aminokyseliny tryptofanu. Niacin je biochemicky aktivní ve formě koenzymů NAD a
- 33 -
NADP, ve kterých působí jako donor nebo akceptor elektronu v mnoha biologických oxido-redukčních reakcích. NAD i NADP se účastní syntézy a odbourávání cukrů, mastných kyselin i aminokyselin, NAD navíc neredoxních reakcí při replikaci a reparaci DNA a při mobilizaci vápníku (HLÚBIK 2004). Niacin není klasickým vitaminem, protoţe lidský organismus můţe syntetizovat část potřebného mnoţství z esenciální aminokyseliny tryptofanu. V našich podmínkách je výskyt niacinové deficience vzácný. Můţe se objevit jako důsledek extrémně nevyváţené diety s nedostatečným obsahem niacinu a tryptofanu. V zemích třetího světa se objevuje všude tam, kde se obyvatelstvo ţiví převáţně kukuřicí a čirokem. Těţké deficience niacinu v kombinaci s nízkým přívodem tryptofanu způsobují pelagru, která se projevuje dermatitidou, průjmem, bolestmi hlavy, únavností, zmateností aţ demencí. Deficit niacinu můţe rovněţ vést k poruchám sekrece kyseliny solné v ţaludku a v konečném důsledku k poruchám vstřebávání vitaminu B12 (HLÚBIK 2004). Hypervitaminóza není obecně uznávána, přestoţe je známo, ţe kyselina nikotinová je toxická. Vysoké dávky kyseliny nikotinové (3 g/den) mají negativní vliv na glukózovou toleranci, zvyšují utilizaci svalového glykogenu a redukují mobilizaci mastných kyselin v průběhu fyzické zátěţe (HLÚBIK 2004). 4.10. Kyselina pantotenová Byla izolována v čistém stavu v roce 1939 (HLÚBIK 2004). 4.10.1.
Obsah kyseliny pantotenové v potravinách
Malá mnoţství kyseliny pantotenové jsou přítomna téměř ve všech potravinách, její obsah závisí na příjmu (krmivo u zvířat, půda, prostředí u rostlin). Ţivočišné produkty jsou bohatšími zdroji, rostlinné kromě luštěnin jí obsahují zpravidla málo. Dobrými zdroji jsou játra, ledviny, maso, rybí maso, kvasnice, sýry, vaječný ţloutek, rýţe, luštěniny, houby, celozrnné cereální produkty a zeleniny se zelenými listy. Poměrně chudým zdrojem je mléko. Vitamin je poměrně labilní při skladování a především při termickém zpracování potravin. Další ztráty mohou být při mytí nebo blanšírování apod. (HLÚBIK 2004), (VELÍŠEK 2002).
- 34 -
4.10.2.
Doporučený příjem kyseliny pantotenové
Do současnosti nebyl stanoven minimální denní poţadavek na příjem kyseliny pantotenové. V lidském organismu je totiţ velmi obtíţné vyvolat klinické symptomy nedostatku tohoto vitaminu, které by byly vyvolány nevyváţenou potravou. Mezinárodně uznávané doporučené dávky, které byly stanoveny na základě nutričních studií, se pohybují v rozmezí 3-14 mg/den. V ČR činí doporučená výţivová dávka kyseliny pantotenové pro obě pohlaví od 19 do 59 let 8 mg/den (DLOUHÝ 1996). 4.10.3.
Hodnocení nutričního stavu
Symptomy jejího nedostatku se u člověka objevují velice vzácně, byly vyvolány pouze experimentálně podáním antagonisticky působících substancí (HLÚBIK 2004). 4.10.4.
Fyziologické a metabolické aspekty
Kyselina pantotenová je u lidí i zvířat esenciálním faktorem pro růst, reprodukci a normální fyziologické funkce organismu. Jako součást koenzymu A i jiných peptidových koenzymů se účastní klíčových reakcí v metabolismu aminokyselin, tuků a sacharidů. Kyselina pantotenová hraje rovněţ významnou roli při růstu a normální funkci tělových tkání, v udrţování rezistence slizničních membrán proti infekci a při optimalizaci metabolických pochodů zejména v kůţi a v epitelu. Důleţitá je její role v regeneračních procesech na kůţi, jako je hojení ran a epitelizace, účastní se i procesu růstu i pigmentace vlasů (HLÚBIK 2004). Zkušenost prokázala, ţe minimální příjem kyseliny pantotenové je běţnou smíšenou stravou patrně zajištěn, protoţe klinické symptomy nedostatku se u člověka normálně
neobjevují.
Deficience
kyseliny
pantotenové
byla
vyvolána
pouze
experimentálně nebo se vyskytuje u osob s těţkou malnutricí v kombinaci s nedostatkem ostatních nutričních faktorů. U podvyţivených jedinců je nedostatek kyseliny pantotenové spojován s úplnou vyčerpaností, únavností, slabostí, nespavostí, depresemi a paresteziemi v končetinách, zvláště syndromem „pálení nohou― (HLÚBIK 2004). Kyselina pantotenová není toxická. Rovněţ teratogenní nebo emryotoxické účinky nebyly u kyseliny pantotenové prokázány (HLÚBIK 2004).
- 35 -
4.11. Kyselina listová Objev tohoto vitaminu skupiny B spadá do 40. let minulého století. V krystalické formě byla izolována v roce 1941 z listů špenátu (HLÚBIK 2004). 4.11.1. Obsah kyseliny listové v potravinách Dobrými zdroji kyseliny listové jsou především zelené části rostlin, to znamená především zelenina a v menší míře ovoce. Ze ţivočišných tkání jsou nejbohatším zdrojem játra. V biologických substrátech je kyselina listová často vázána na bílkoviny, zejména v mléce (syrovátka) a v mase. Tato vazba se uvolňuje při tepelném zpracování suroviny nebo enzymatickým štěpením. Kyselina listová je termolabilní, je rozkládána světlem, podléhá oxidaci, k úbytku ve stravě dochází vyluhováním. Před oxidací ve vodním prostředí ji chrání vitamin C (HLÚBIK 2004). Kyselina listová jakoţto monoglutamát je v lidském organismu absorbována z více jak 90 %, zatímco utilizace polyglutamátů je niţší. Průměrná vyuţitelnost folátů není vyšší neţ 50 % (HLÚBIK 2004). 4.11.2. Doporučený příjem kyseliny listové Doporučený příjem kyseliny foliové byl stanoven ve výši 400 µg na den pro adolescenty i dospělé obou pohlaví (BLATTNÁ 2005). Zvýšený příjem je doporučen pro těhotné, kojící ţeny, u těţkých alkoholiků a kuřáků nebo u hemodialyzovaných pacientů (HLÚBIK 2004). 4.11.3. Hodnocení nutričního stavu Pro hodnocení saturace organismu kyselinou listovou se nejčastěji pouţívají její koncentrace v séru nebo plazmě. Za nejpřesnější je povaţována hladina folátu v erytrocytech (HLÚBIK 2004). 4.11.4. Fyziologické a metabolické aspekty Kyselina listová je esenciální látka zasahující do řady biologických dějů. Ze zaţívacího traktu se ve formě monoglutamátu vstřebává téměř kompletně (90 %), zatímco z polyglutamátů se vstřebává přibliţně 50 %, protoţe většina z nich musí být před
- 36 -
absorpcí rozštěpena střevní konjugázou. Některé sloţky potravy, zejména enzymatické inhibitory zabraňující štěpení polyglutamátů, mohou redukovat utilizaci folátu ve smíšené stravě. Z tohoto důvodu průměrná vstřebatelnost folátu ze smíšené stravy není vyšší neţ 50 %. Folát v suplementech nebo ve fortifikované potravině je podáván ve formě monoglutamátu, a tudíţ je snadno absorbován, nalačno téměř ze 100 %, spolu s jídlem asi z 80 %. Absorpce folátu je vyšší ze ţivočišných neţ z rostlinných potravin, dále můţe být ovlivněna příjmem alkoholu, interakcí s drogami nebo genetickými dispozicemi (HLÚBIK 2004). Kyselina listová je ve vodě rozpustný vitamin skupiny B, který je v lidském organismu nezbytný při tvorbě koenzymů pro syntézu purinů a pyrimidinů. Nedostatečný příjem folátu zpomaluje tvorbu DNA a dělení buněk, a tak zasahuje především rychle se dělící tkáně, jako je kostní dřeň – výsledkem je anémie (HLÚBIK 2004). Vzhledem k relativně nízkému obsahu kyseliny listové v běţné smíšené stravě a značným ztrátám, které nastávají v průběhu kulinární úpravy potravin, můţe její deficit vznikat relativně často i při vyváţeném stravování. Karenční příznaky jsou specifické, vyplývající
z poruchy
tvorby
krve
(anémie,
trombocytopenie
i
leukopenie).
Z nespecifických karenčních příznaků se manifestují poruchy růstu, záněty v dutině ústní, poruchy zaţívacího traktu, celková slabost a únavnost (HLÚBIK 2004). V poslední době je stále větší pozornost věnována roli folátu ve vztahu ke kardiovaskulárnímu onemocnění a k rakovině. Bylo ale zjištěno, ţe přímý vliv folátu na vznik a rozvoj KVO zůstává nejasný (HLÚBIK 2004). V poslední době se zájem odborníků obrací i k problematice zaměřené na vysvětlení role kyseliny listové v karcinogenezi, pozornost je soustředěna především na vztah efektu suplementace kyselinou listovou a rizika vzniku nádorového bujení. Vyšší příjem folátu je spojován s redukcí rizika rakoviny plic a tlustého střevy, zvláště u mírných alkoholiků. Příjem kyseliny listové ve stravě u plánovaného těhotenství a zvláště v prvním trimestru těhotenství by měl být zvýšený asi o 200 µg na den. Kyselina listová napomáhá normálnímu vývoji neurální trubice a můţe sniţovat riziko potratů. Toxicita kyseliny listové je relativně nízká (HLÚBIK 2004).
- 37 -
4.12. Vitamin C Vitamin C je esenciální, ve vodě rozpustný antioxidant. Lidé, primáti a morčata ztratili schopnost tento vitamin ve svém organismu syntetizovat, proto je nutné přijímat jej v potravě. Příznaky nedostatku tohoto vitaminu u člověka jsou známy od starověku, ale výzkum začal aţ po 1. světové válce, kdy byl pojmenován jako vitamin C (HLÚBIK 2004). 10.12.1.
Obsah vitaminu C v potravinách
Nejvíce vitaminu C obsahuje čerstvá zelenina a ovoce, zejména citrusové plody. Opomíjeným, ale přitom významným zdrojem vitaminu C jsou obyčejné brambory. Vitamin se snadno ničí při skladování, vaření a při dalších kulinářských úpravách, protoţe kyselina askorbová při svých přeměnách ztrácí biologickou aktivitu. Rozklad vitaminu C urychlují i enzymy a stopy kovů z nářadí a nádobí, takţe ztráty nastávají jiţ při zpracování (HLÚBIK 2004). 10.12.2.
Doporučený příjem vitaminu C
Při podání 100 mg kyseliny askorbové za den je překročený ledvinový práh a začne stoupat vylučování nemetabolizované kyseliny askorbové v moči. Při podání vitaminu C v dávkách vyšších neţ 200 mg se vylučování kyseliny askorbové močí zvyšuje, čímţ se suplementace míjí účinkem (HLÚBIK 2004). Poţadavek na příjem vitaminu C se zvyšuje při extrémní tělesné zátěţi, trvalém psychickém stresu, abúzu drog a alkoholu, u některých nemocí a infekcí a při environmentální zátěţi. U kuřáků dochází ke sníţené absorpci a zvýšenému obratu vitaminu C, takţe doporučený příjem byl zvýšen o 50 %. Doporučený příjem vitaminu C pro muţe i ţeny v produktivním věku v ČR je hodnota 75 mg/den (DLOUHÝ 1996). 10.12.3.
Hodnocení nutričního stavu
Pro hodnocení stavu saturace organismu vitaminem C jsou nejčastěji pouţívány hodnoty koncentrace vitaminu C v plazmě. Sníţení rizika vzniku a rozvoje KVO nebo rakoviny je na základě výsledků epidemiologických studií spojováno s hodnotou askorbemie
50 µmol/l (HLÚBIK 2004).
- 38 -
10.12.4.
Fyziologické a metabolické aspekty
Absorpce kyseliny askorbové jsou zajišťovány aktivním transportním procesem. Při vysokém příjmu vitaminu C stravou se jeho absorpce postupně sniţuje. Po superdávkách byl u pacientů pozorován neklid, nespavost a tvorba ledvinových oxalátových kamenů. Naopak dlouhodobý nedostatečný příjem vitaminu C vyvolává kurděje, jenţ se projevují poruchou pojivových tkání, oslabováním kolagenových struktur, špatným hojením ran, sníţenou syntézou karnitinu, neurotransmiterů, coţ můţe způsobovat únavnost a letargii, deprese, hypochondrii a změny nálad. Kurděje se objevují zřídka. U určitých populačních skupin (staří lidé, lidé s poškozeným kousacím aparátem) se mohou zejména v předjaří vyskytnout příznaky nedostatečného příjmu vitaminu C: únava, sníţená vitalita, mentální poruchy, náchylnost k infekčním onemocněním, zpomalená rekonvalescence a hojení ran. Funkce vitaminu C spočívají především v ochraně LDL proti oxidaci, v regeneraci tokoferolu, dále redukují ţelezo z potravy, a zvyšují tak jeho intestinální absorpci nebo blokují reakce, které vedou ke vzniku karcinogenních nitrosaminů (HLÚBIK 2004). V četných epidemiologických studiích a jen v omezeném počtu klinických studií bylo prokázáno, ţe úroveň příjmu vitaminu C je úzce spojena s incidencí a mortalitou KVO a nádorových onemocnění. Role vitaminu C je odvozena od jeho antioxidační aktivity, ačkoliv mohou přispívat i jiné mechanismy, jako inhibice adheze leukocytů k endotelu (HLÚBIK 2004). Mezi klinické projevy hypovitaminózy patří sníţení psychické i fyzické výkonnosti, únavnost, nechutenství, zvýšená vnímavost k infekcím, zhoršené hojení ran, hematomy či petechie, gingivitida a krvácení dásní. Vitamin C stimuluje obranyschopnost organismu, zvyšuje aktivitu fagocytů a chrání jejich membrány před oxidačním poškozením, zvyšuje hladinu protilátek. Hladinu tohoto vitaminu sniţuje terapie steroidy, některé antikoncepční přípravky, kouření cigaret, stres aj. Vyšší dávka vitaminu C můţe způsobit gastrointestinální potíţe, zvýšená kyselost ze ţaludku po pasáţi do tenkého střeva můţe způsobit zánět, plynatost, průjem (HLÚBIK 2004).
- 39 -
4.13. Zinek Zinek je pro člověka nepostradatelným stopovým prvkem. Zinek je součástí enzymů. Mezi důleţité enzymy obsahující zinek patří alkohol-dehydrogenáza, DNApolymeráza a mnoho enzymů podstatných pro syntézu proteinů a metabolismus tuků, sacharidů (ZADÁK 2008). 4.13.1.
Doporučený příjem zinku Doporučená denní dávka zinku se pohybuje kolem 15 mg pro dospělého
(ZADÁK 2008). 4.13.2.
Hodnocení nutričního stavu Koncentrace zinku v plazmě má vypovídající hodnotu pouze u zdravých nutričně
stabilních jedinců. Během období zátěţe, traumatu nebo zánětlivé reakce klesají plazmatické hladiny zinku na méně neţ 50 %, čímţ ovlivňují skutečné zásoby zinku v organizmu (ZADÁK 2008). 4.13.3.
Fyziologické a metabolické aspekty Zinek se účastní syntézy hemu, transportu cholesterolu a udrţování stability
lipidů v buněčných membránách. Dále je nezbytný při syntéze a funkci inzulinu a hraje zásadní úlohu v imunitním systému. Deficit zinku způsobuje zhoršenou syntézu proteinů, coţ vede k poruchám reparačních a hojivých procesů a zvýšené vnímavosti k infekcím. Absorpce zinku probíhá v tenkém střevě prostou difuzí a běţně je vstřebáváno 20-40 % zinku přicházejícího s potravou. Absorpce je redukována, jestliţe dieta obsahuje vysoký podíl fytových kyselin, vláknin, ţeleza a alkoholu (ZADÁK 2008). Z organismu se zinek vylučuje zejména cestou gastrointestinálního traktu, a to jednak odloupanými epiteliemi střevní sliznice, jednak ţlučí a určitá část zinku je vylučována také močí (ZADÁK 2008). Deficit zinku bývá u starých osob, alkoholiků nemocných s renální insuficiencí a při malabsorpčním syndromu. Klinicky se deficit zinku manifestuje změnami chuti a čichových počitků, alopecií, periorální dermatitidou, dále na rukou a nohou, průjmem a poruchami imunitních funkcí (ZADÁK 2008).
- 40 -
4.14. Selen Enzymy charakteru selenoproteinů se uplatňují v mechanismech ochrany citlivých struktur buněk a molekul před oxidačním poškozením. Glutation-peroxidáza je nepostradatelnou sloţkou antioxidačního systému v organismu (ZADÁK 2008). 4.14.1.
Doporučený příjem selenu
Doporučené dávky selenu jsou 55 µg na den (BLATTNÁ 2005). 4.14.2.
Hodnocení nutričního stavu
Plazmatické hladiny selenu jsou ukazatelem pouze okamţitého příjmu selenu ze zevního prostředí (ZADÁK 2008). 4.14.3.
Fyziologické a metabolické aspekty
Selenoproteiny mají důleţitou funkci v metabolismu arachidonové kyseliny a velmi těsně kooperují s antioxidačním účinkem vitaminu E. Selen je obsaţen v potravě v organické formě nejčastěji jako selenometionin, který je syntetizován rostlinami, a selenocystein, syntetizovaný ţivočichy. Tato forma mu zajišťuje téměř 100% absorpci v tenkém střevě. Anorganické formy selenu jsou z potravy vstřebávány zhruba z 50 % (ZADÁK 2008). Koncentrace selenu výrazně klesá při psychickém a fyzickém stresu. Jeho rovnováha v organismu je regulována vylučováním do moči, takţe při zvýšeném příjmu selenu exkrece močí stoupá a při nízkém příjmu naopak vylučování selenu do moči klesá. Dospělí jedinci vylučují zhruba 50-60 % selenu močí (ZADÁK 2008). Mezi karence selenu patří „Keshan´s disease―, která je charakterizována kardiomyopatií. Na deficit selenu je obvykle vázán deficit jódu. Projev chronické karence selenu je Kashin Beck disease, coţ je endemicky se vyskytující osteoartritida. Toxické účinky nadměrného příjmu selenu jsou poměrně vzácné a vyskytují se aţ při poměrně vysoké dodávce. Intoxikace selenem se projevuje padáním vlasů, nauzeou, zvracením, zvýšenou nervovou dráţdivostí (ZADÁK 2008).
- 41 -
4.15. Karoteny Karoteny a xantofyly řadíme do kategorie karotenoidů. Jsou to značně rozšířené ţluté a oranţové, výjimečně také ţlutozelené a červené, převáţně lipofilní pigmenty rostlin, hub, řas, mikroorganismů a také ţivočichů (korýšů, ryb, ptáků, savců). Dnes je známo téměř 700 přirozeně se vyskytujících karotenoidních pigmentů. Za svoji barevnost vděčí řetězci konjugovaných dvojných vazeb (VELÍŠEK 2002). 4.15.1.
Obsah karotenoidů v potravinách
Karotenoidy jsou významnými a nejrozšířenějšími lipofilními barvivy mnoha druhů ovoce a zeleniny. V ovoci jednoho druhu se běţně nalézá větší počet karotenoidů. Vzácněji (např. v meruňkách a mangu) se jako hlavní pigment vyskytuje β-karoten a další různé karoteny, xanthofyly jsou přítomny ve velmi malém mnoţství (VELÍŠEK 2002). Mezi karoteny řadíme lykopen, neurosporen, β-karoten, α-karoten, fytofluen a další. V mrkvi převládá pigment β-karoten. V listových zeleninách tvoří zpravidla 10-20 % přítomných karotenoidů β-karoten, zbytek jsou různé xanthofyly. V rajčatech je hlavním pigmentem lykopen, β-karotenu je zde poměrně málo (VELÍŠEK 2002). 4.15.2.
Pouţití karotenoidů
Některé karotenoidní pigmenty se jako čerstvé nebo sušené části rostlin nebo extrakty (mrkve, slupek pomerančů, rajčat, šafránu, papriky) pouţívají k barvení potravin (např. margarínů, sýrů, jogurtů, zmrzlin, ovocných dţusů, dresingů, mouky, těstovin, cukrářských výrobků a dalších) od nepaměti (VELÍŠEK 2002). 4.15.3.
Fyziologické a metabolické aspekty
Karotenoidy reagují také s volnými radikály. Pro svoje antioxidační vlastnosti se karotenoidy uplatňují v prevenci degenerativních procesů a jako antikarcinogenní látky. Kombinace účinků enzymů, světla, tepla, kyslíku a dalších faktorů můţe docházet k degradaci karotenů a xantofylů. Karotenoidy vyskytující se ve formě karotenoproteinů jsou stabilnější neţ volné látky (VELÍŠEK 2002).
- 42 -
U výrobků, kde dochází v přítomnosti enzymů či vzdušného kyslíku k neţádoucím změnám zbarvení, je výhodná inaktivace enzymů teplem, skladování v inertní atmosféře nebo v přítomnosti antioxidantů (VELÍŠEK 2002). V případech, kdy nelze degradaci karotenoidů zabránit (např. při skladování mouky nebo výrobě těstovin se ztrácí 30-60 % karotenoidů), lze materiál barvit syntetickými karotenoidy. Při šetrných způsobech tepelného zpracování zeleniny, např. při vaření v páře, dochází k poměrně malým ztrátám v obsahu karotenů (do 10 %), ale k poněkud větším ztrátám v obsahu xantofylů (VELÍŠEK 2002). 4.16. Taniny Mezi antinutriční látky řadíme také třísloviny (taniny), které se v poměrně značném mnoţství vyskytují např. v semenech luštěnin (sóji, fazolích), v ovoci (granátové jablko, brusinky), čaji, červeném víně. Jejich komplexy s proteiny jsou rezistentní vůči hydrolýze. Při nadměrné konzumaci tanninů můţe dojít k sníţené absorpci některých minerálních látek, coţ můţe vést k poškození intestinální mukosy (VELÍŠEK 2002). 4.17. Saponiny V minulosti byly veškeré saponiny povaţovány výhradně za antinutriční a toxické látky. Z dnešního pohledu však jsou jen některé saponiny skutečně toxické, většina z nich toxická není (VELÍŠEK 2002). Mnoţství saponinů závisí hlavně na druhu rostliny a klimatických podmínkách. Největší mnoţství saponinů se nachází v kořenech, kůře a rychle rostoucích částech rostlin. V nízkých koncentracích jsou saponiny také přítomny u řady mořských ţivočichů. Ve formě koncentrátů se některé saponiny pouţívají jako antioxidanty i jako náhradní sladidla při výrobě cukrovinek, nealkoholických nápojů a také při výrobě známého anglického zázvorového piva a zpracování tabáku. Saponiny se běţně pouţívají v kosmetických výrobcích (šampony). Během běţných technologických a kulinárních operací jsou saponiny relativně stálé, takţe vaření a konzervování má jen malý vliv na obsah saponinů v luštěninách. Jejich mnoţství lze sníţit dokonalým mytím nebo odstraněním povrchových vrstev (loupáním). Máčením s následným asi 40hodinovým
- 43 -
klíčením a povařením se jejich obsah sniţuje zhruba o 50 %. Příčinou sníţení je jednak difúze do máčecí vody, jednak rozklad během vaření. Řepné saponiny jsou odstraňovány při rafinaci cukru. Za těchto podmínek se sníţí obsah saponinů aţ o 75 % (VELÍŠEK 2002). Saponiny jsou různorodou skupinou heteroglykosidů, která vykazuje některé společné vlastnosti, např. hořkou chuť, jenţ se podílí na nepříznivých organoleptických vlastnostech potravin; hemolytické účinky; reakce se ţlučovými kyselinami a steroly s následnou tvorbou micel, coţ inhibuje jejich absorpci a působí preventivně v kardiovaskulárních onemocněních; cholesterolem, kde má příznivý vliv na jeho sníţení; fungicidní účinky; antikarcinogenní a antioxidační účinky. Schopnost všehoje ţenšenového (ţenšenu) zpomalovat stárnutí organismu je např. připisována antioxidačním aktivitám přítomných saponinů a chinonů. Vysoké dávky toxických saponinů poškozují játra, mohou vést k selhání dýchání a následnému komatu (VELÍŠEK 2002).
- 44 -
4.18. Guarana (Paullinia cupana) Guarana pocházející z rostliny Paullina cupana Kunth (Sapindaceae), má významné historické kořeny v Jiţní Americe, přesněji v povodí Amazonky a Orinoka (ANGELO 2008) (TOMKO 1999). Rostlina produkuje malé bobule, které v sobě skrývají 1–3 tmavá semena, jenţ tvoří jedlou část rostliny (SCHOLEY 2008). Semena obsahují výrazné mnoţství kofeinu. 1 g guarany odpovídá přibliţně 40 mg kofeinu (FINNEGAN 2003). Drogou je Pasta guarana připrvená ze semen upraţených nad ohněm a následně rozdrcených do podoby pasty. Dále se v guaraně nacházejí alkaloidy jako theobromin a theophyllin, ale ve srovnání s kofeinem, v mnohem niţším mnoţství. Naopak saponiny, katechové třísloviny a flavonoidy se zde vyskytují v poměrně vysokých dávkách, coţ přispívá k aktivním a antioxidačním vlastnostem guarany (WECKERLE 2003) (TOMKO 1999). Guarana je stále častěji přidávána do velmi populárních energetických nápojů, a to pro její stimulační účinky. Bylo zjištěno, ţe kofein je z guarany uvolňován pomaleji a působí déle (SCHOLEY 2008). Vědci se domnívají, ţe za tento efekt mohou jiţ zmíněné saponiny a třísloviny (EDWARDS 2005). Guaraně je také připisován pozitivní vliv na kognitivní funkce, psychickou únavu a náladu, a to ve fyziologických dávkách (SCHOLEY 2008). Studie prokazují, ţe guarana nepůsobí toxicky ani při akutním předávkování, ani při podávání malých pravidelných dávek (MATTEI 1998). 4.19. Maté (Ilex paraguariensis) Maté má také svůj původ v Jiţní Americe, kde slouţí hlavně k výrobě čajů, a to jiţ několik staletí. Domovskými krajinami jsou Paraguay, Brazílie, Argentína, aj. Drogou jsou sušené listy druhu Ilex paraguariensis Saint Hilaire (Aquifoliaceae). Nápoj připravený z této rostliny získává stále více na své oblibě, nejen v jihoamerických zemích, ale celosvětově. Příčinou je jak jeho chuť, tak obsah bioaktivních látek např. purinové deriváty – kofein (0,5–2 %), teobromin (0,05 %), teofylin (0,05 %), částečně vázané na třísloviny, polyfenoly, saponiny, silice, aminokyseliny, kyselina chlorogenová, minerální látky a vitaminy (HECK 2007) (TOMKO 1999). Hojné fytochemikálie způsobují, ţe se maté prezentuje jako protizánětlivá, antioxidační rostlina, která má i pozitivní vliv na diabetes mellitus a zabraňuje proliferaci rakovinných buněk (HECK 2007). Významné a
- 45 -
sledované jsou také účinky na koncentraci lipidů v séru (DE MORAIS 2009). Yerba maté, jak se běţně označuje, stimuluje centrální nervovou soustavu, coţ je primární důvod jejího začlenění do energetických nápojů a primární důvod jeho konzumace. Šálek čaje z maté obsahuje asi 78 mg kofeinu, coţ je srovnatelné s obsahem Red Bullu (HECK 2007). Příprava nápoje se však v jednotlivých státech liší, čemuţ nebyla dosud věnována dostatečná pozornost. 4.20. Ţenšen (Panax ginseng) Ţenšen je bylina pouţívána lidmi ve východní Asii (včetně Číny, Japonska, Koreje) po více neţ 2000 let. V tradiční čínské medisíně přináší úlevu od mnoha nemocí a pomáhá docílit dlouhověkosti (LEE 2005). Panax ginseng C.A.Mey. (Araliaceae) je malá trvalka o výšce asi 60 cm, celá je vyuţívána k léčebným účelům, ale kořen je nejvýznamnější a tedy komerčně nejúspěšnější. Tyto části rostlin podléhají sklizni aţ po pěti či šesti letech růstu, jelikoţ koncentrace obsahových látek dosahují vrcholu. Poté ţenšen podstupuje další fáze zpracování (sušení, bělení). Obsahovými látkami jsou ginsenosidy, dříve panaxozidy (2–3 %), polysacharidy, oligopeptidy a mastné kyseliny. Farmakologické výzkumy potvrzují kladný vliv ţenšenu na zdraví, podporu psychické i fyzické kondice, tonické, antistresové, antioxidační a protizánětlivé účinky. Za tyto vlastnosti jsou zodpovědné právě ginsenosidy, sekundární metabolity ţenšenového kořene (NAH 2007). Ţenšen byl zmíněn v jedné ze studií jako moţná efektní látka u diabetes mellitus (VOGLER 1999). Nicméně další studie dospěla k rozporuplným závěrům, je tedy nezbytné, aby byly provedeny další výzkumy stran této nemoci (YEH 2003). S ohledem na rostoucí popularitu ţenšenu, je důleţité zjistit, zda existují reálná zdravotní rizika při jeho poţívání. Na základě několika studií je obecně ţenšen povaţován za zdraví neškodný, ale při vysokém dávkování se mohou objevit neţádoucí účinky typu hypertenze, průjem či porucha spánku (NAH 2007). 4.21. Jinan (Ginkgo biloba) Ginkgo biloba L. (Ginkgoaceae) je strom dorůstající výšky aţ 40–50 m. Patří mezi nejstarší na světě a vývojově je řazen mezi kapradiny a jehličnany. Jinan se dostal do Evropy poprvé na konci 17. století.
- 46 -
Drogou jsou Ginkgo bilobae folim, Ginkgo bilobae semen a Ginkgo bilobae radix. V semenech jinanu jsou ginkgolová kyselina, ginnol, lipidy, polysacharidy a minerální látky. Látky mají adstringentní účinky a inhibují růst bakterií a plísní. V listech je obsaţeno 60 různých dosud identifikovaných látek. Mezi nejvýznamější jsou řazeny flavonoidové glykosidy (quercetin, kaempferol, izohamnetin), terpenoidní látky (ginkgolidy), bilobalid, lipidy, steroly či karotenoidy (JABLONSKÝ 2007). V roce 2000 byla v semenecha kořeni nalezena řasa, která se zřejmě podílí na syntéze ginkgolidů. (VALÍČEK 2009). Součástí léčivých přípravků jsou standardizované extrakty (EGb). Mezi nejvýznamější patří extrakt EGb 761, který obsahuje 6 % terpenických laktonů a 24 % flavonových glykosidů. Jinan se řadí mezi adaptogeny. Má antioxidační účinky, jejichţ nositeli jsou glykosidy. Extrakt zvyšuje toleranci k nedostatku kyslíku v CNS, pozitivně ovlivňuje vývoj mozkového edému, má antiagregační účinek (inhibiční vliv glykosidů na PAF), zajišťuje dokonalejší průtok krve vlásečnicemi (účinek terpenoidů). Quercetin také zvyšuje uvolňování serotoninu na nervové synapsi, zabraňuje sniţování počtu cholinergních a alfa-adrenergních receptorů a omezuje tvorbu oxidu dusnatého. Jedná se tedy o neuroprotektivní efekt (SLÍVA, 2009) (VALÍČEK 2009). V klinických studií byl prokázán statisticky významný efekt EGB při léčbě Alzheimerovy nemoci (zlepšení kognitivních funkcí u nemocných), ovšem tento vliv nebyl příliš velký. Další studie spíše potvrzují nutnost zdrţenlivosti v hodnocení účinků EGb (SLÍVA 2009). Velkou výhodou je bezpečnost EGb, která byla opakovaně prokázána. 4.22. Konopí (Cannabis sp.) Dnes velmi diskutovanou rostlinou je Cannabis sativa L. (Cannabaceae). Z pohledu energetických nápojů se však jedná o okrajovou záleţitost. Rostlina je původem ze střední Asie a vyuţívá se jako olejnina a přadná rostlina. Z pohledu farmakognosie jsou důleţitou obsahovou skupinou kanabinoidy, tedy sloţené acetogeniny, deriváty pentylresorcinolu. Pro tyto obsahovou látky se vyuţívají vrcholky samičího květenství či plodenství s obsahem pryskyřice („marihuana―) či samotná pryskyřice („hašiš―). Mezi zástupce kanabinoidů patří kanabinol, kanabidiol, Δ-9,10-tetrahydrokanabinol (THC), Δ-8-trans-tetrahydrokanabinol či propyl derivát THC
- 47 -
tetrahydrokanabivarin (THCV) či kanabichromen (CBV). Kanabinol je slabší agonista kanabinoidních receptorů CB1 a CB2 neţ THC a tak je THC hlavní účinnou sloţkou. Účinky jsou na úrovni smyslového vnímání, změnami myšlení a změnou vnímání času. Terapeutické účinky zahrnují sedativní účinky, antiemetické účinky, spasmolytické účinky, zmírnění nechutenství, potlačuje symptomy Parkinsonovy choroby či roztroušené sklerózy. Výzkum účinků obsahových látek je v současné době velmi intenzivní. Z pohledu energetických nápojů se však jedná o marketingovou záleţitost a snahu výrobek zatraktivnit pro cílovou populaci. Navíc extrakt je v energetickém nápoji ve velmi malé koncentraci. Není povoleno, aby některá z výše uvedených látek byla obsahem volně dostupného energetického nápoje, postrádá tak smysl hodnotit energetické nápoje z pohledu obsahových látek Cannabis sativa.
- 48 -
5. Vliv na lidský organismus 5.1. Vliv na fyzický a sportovní výkon Výrobci energetických nápojů se snaţí co nejvíce přiblíţit všem skupinám populace a sportovci nejsou výjimkou. Ve svých reklamách slibují zvýšenou výkonnost a koncentraci, která pomůţe závodníkům k dosaţení jejich cíle. Mezi sportovci jsou tedy energetické nápoje stále populárnější. Účelem studií je potvrzení či vyvrácení prohlášení výrobců o účinnosti energetických nápojů. Ve studiích se objevují následující metody: měření VO2 , měření VT, vyplnění dotazníku atd. Výsledky studií se ale v mnoha případech liší. Silk a kol. zjišťovali efekt těchto nápojů na osmi mladých muţích, kteří byli rozděleni na dvě skupiny, z nichţ jedné bylo podáváno placebo a druhé energy nápoj rakouské výroby. Obě skupiny podstoupily zátěţový test, jehoţ výsledky neukázaly viditelné rozdíly mezi skupinami. Tento výsledek lze vysvětlit tím, ţe účastníkům bylo podáno malé mnoţství energy drinku (SILK 2004). Výzkumníci zjistili, ţe sportovci konzumující energetické nápoje mají subjektivní pocit lepšího sportovního výkonu, ale objektivní efekt nebyl zdokumentován (FAHLSTROM 2006). Kofein působí jako diuretikum, takţe zapříčiňuje zvýšenou ztrátu tekutin. Během fyzické aktivity dochází k přirozenému odvodu tekutin pocením, a pokud ještě dojde ke kombinaci s kofeinem, je zde zvýšené riziko dehydratace. Riziko můţe být o to vyšší, kdyţ si tento mix zvolí dítě, které je citlivější na účinky kofeinu a dehydrataci, neţ dospělí. Z tohoto důvodu by měly být děti a dospívající varováni před konzumací energy nápojů během cvičení (BRAGANZA 2007). Blomstrad a kol. zaznamenali, ţe často dochází k záměně
velmi odlišných
produktů, jako jsou sportovní a energetické nápoje. Energetické nápoje byly uvedeny na trh pro jejich povzbuzující účinek, kdeţto sportovní nápoje byly vyvinuty pro osoby podstupující těţkou fyzickou aktivitu (BURKE 2001) (BLOMSTARD 1991). Randomizovaná studie, která si kladla za cíl ověření vlivů energetických nápojů na vitální funkce, obratnost, reakční čas a sportovní výkon, měla po jejím ukončení data od 32 účastníků, ze kterých vyplynulo, ţe energetické nápoje (v tomto případě byla pouţita značka Monster) buď vůbec, nebo jen minimálně ovlivňují P, TK před a po cvičení. Reakční čas, obratnost a sportovní výkon nedošly výrazných změn oproti skupině konzumující Sprite (O'NEIL 2009).
- 49 -
Studenti Bristolské univerzity se zabývali vlivem energetického nápoje na vytrvalost a subjektivní pocit po konzumaci Red Bullu. V obou případech byl efekt pozitivní. Geiss a kol., jeţ hodnotili fyzický i psychický výkon, bdělost a také neţádoucí účinky, uvádějí zlepšení sportovního výkonu u vytrvalostních sportovců (atletů) po poţití 500 ml Red
Bullu.
Tyto
příznivé
výsledky
jsou
přisuzovány kombinaci
taurinu
a
glukuronolaktonu (GEISS 1994). Jiné studie uvádí jako hlavní látku kofein, který zvyšuje fyzickou výkonnost, vytrvalost a maximální svalovou sílu (LINDINGER 1993). 5.2. Vliv na psychický výkon „Kdykoliv, kdekoliv, během dne i noci vám zajistí maximální energii, budou bojovat proti ospalosti a pomohou vám zvládat stresové situace―, tyto a mnohé další slogany propagují konzumaci energetických nápojů u spotřebitelů. Na etiketách můţeme nalézt mnoho látek, které by měly zajistit výše zmíněné účinky, ale je pravdou, ţe většina z nich nebyla zatím blíţe zkoumána a tedy jejich působení na lidský organismus není příliš jasný. Efekt energetických nápojů je postaven na dvou hlavních sloţkách. Kofeinu a glukóze nebo sacharóze. O účincích glukózy bylo vedeno pouze několik studií oproti kofeinu, ale i tak je jisté, ţe glukóza má velký význam při plnění psychických a fyzických úkolů (BENTON 1993), (SMIT 2002). Kofein můţe být subjektivně velmi silně vnímán, a to nejen jako budič energie, motivace, soustředění, pozornosti, sebevědomí, ale i jako nosič blaha (MUMFORD 1994). Objektivní měření potvrdilo pouze zrychlení reakčního času a navození pocitu energie, čili změny v druzích nálad nebyly shledány (SMIT 2000). Je brán v potaz i potenciální problém při sestavování a vyplňování dat. Vytvoření validního dotazníku posuzujícího nálady je sloţitý úkol a jeho zodpovězení, které můţe být ovlivněno očekáváním, postoji nebo společensky přijatelnými odpověďmi můţe být do jisté míry zaujatý. Pro minimalizaci těchto neţádoucích jevů je nutné zvolit vhodné experimentální vedení a statistické metody (SMIT 2002). Studie prováděná v roce 2002 na 23 dobrovolnících, kterým byly podávány různé nápoje (voda a dva energetické nápoje rozdílných chutí; jeden sladčí a více sycený, druhý více hořký a méně sycený), potvrdila jisté účinky energetických drinků. Výsledky ukázaly jasné energizující, revitalizující a budivé účinky oproti kontrolní skupině konzumující
- 50 -
sycenou vodu. Je nutné zmínit, ţe všichni dotazovaní museli den před testem dodrţet kofeinový půst, aby nedošlo ke zkreslení výsledků (SMIT 2002). Tři studie, zjišťující na 36 dobrovolnících psychomotorický výkon (reakční čas, paměť, soustředění), subjektivní bdělost a fyzickou vytrvalost při konzumaci Red Bullu, došly k závěru, ţe po poţití tohoto energetického nápoje je aerobní vytrvalost výrazně lepší, stejně tak i duševní výkonnost, koncentrace, paměť a pocit subjektivní bdělosti. Tato rozsáhlá zlepšení jsou odrazem kombinací přísad v energetickém nápoji (ALFORD 2001). Alford a kol. zjistili, ţe Red Bull zlepšuje reakční dobu, bdělost a koncentraci, tedy mentální schopnosti, o kterých je známo, ţe jsou pro studenty VŠ velmi důleţité. Bichler a kol. zkoumali vliv Red Bullu na krátkodobou paměť vysokoškoláků soustřeďující se zejména na společný efekt kombinace kofeinu a taurinu, a zjistili, ţe konzumace kofein-taurin nezměnila výkony studentů ve srovnání s konzumací kofeinu samotného. Stále tedy zůstává otázkou celkový prospěch a příznivý vliv na zvýšení mentální činnosti. Studie Scholey a kol. se snaţila vyhodnotit působení energetického nápoje (obsahujícího kofein, glukózu a rostlinné extrakty) na kognitivní a fyziologické faktory a na stav nálady. U 20 testovaných vţdy ve srovnání s placebem byl prokazatelně vyšší výkon, zlepšená paměť a pozornost. Jiné kognitivní účinky či změny v náladách nebyly pozorovány. Na závěr je zmíněno, ţe tyto účinky by nebyly prokazatelné, kdyby se kofein a glukóza testovaly izolovaně (SCHOLEY 2004). 5.3. Onemocnění KVS
Mezi kardiovaskulární onemocnění řádíme např. arteriální hypertenzi, synkopy, arytmie, plicní hypertenzi, srdeční selhání a mnohé další. Následující řádky budou věnovány zejména těm, které mohou být rizikové v souvislosti s energetickými nápoji. 5.3.1. Arteriální hypertenze Vysoký krevní tlak patří v dnešní době k nejčastějším poruchám zdravotního stavu populace jak v rozvojových, tak i vysoce vyspělých zemích. Komplikace arteriální hypertenze patří mezi významné příčiny invalidity a úmrtí (DÍTĚ 2005).
- 51 -
Za hypertenzi povaţujeme opakovaně naměřené hodnoty TK rovné nebo vyšší neţ 140/90 mm Hg. Tyto hodnoty musejí být u nově zjištěných hypertoniků naměřeny alespoň dvakrát při třech na sobě časově nezávislých návštěvách lékaře (DÍTĚ 2005). Klasifikace podle vývojových stadií dělí hypertenzi na stadium I (bez orgánových změn s prostým zvýšením TK), stadium II, kde kromě zvýšení TK jsou přítomny i orgánové změny, a stadium III, kde jsou jiţ příznaky a klinické projevy selhání funkce postiţených orgánů. Jako IV. stadium je zařazena maligní hypertenze s rychlou progresí změn na očním pozadí, srdci a ledvinách (DÍTĚ 2005). Arteriální hypertenze patří mezi nejčastější kardiovaskulární onemocnění. Výskyt vysokého krevního tlaku stoupá s věkem a rovněţ závisí na pohlaví (DÍTĚ 2005). Významný podíl na vzniku hypertenze mají genetické faktory, coţ dokládá hypertenze v rodinách. Kromě endogenních mechanismů se při vzniku hypertenze předpokládá i účast exogenních vlivů (DÍTĚ 2005). Exogenní vlivy: zvýšený přívod NaCl, zvýšený přívod energie (obezita), zvýšený přívod alkoholu, psychický a fyzický stres (DÍTĚ 2005). Podle etiopatogeneze dělíme na EH s neznámou příčinou (90-95 % nemocných) a SH, kde zvýšení krevního tlaku vzniká v důsledku známé příčiny: renální postiţení, endokrinní, iatrogenní, hypertenze v těhotenství, koarktace aorty a neurogenní formy (DÍTĚ 2005). 5.3.2. Arytmie Arytmie jsou nepravidelnosti srdečního rytmu a můţeme je dělit: -
podle rychlosti na bradykardie – pod 50/min x tachykardie – nad 100/min
-
podle mechanismu na poruchy tvorby vzruchu x poruchy vedení vzruchu
-
podle místa vzniku na supraventrikulární - vznikají nad úrovní Hisova svazku a komorové - vycházejí z myokardu komor. Různé formy arytmií se mohou kombinovat (DÍTĚ 2005). Specifickými vlastnostmi srdečních buněk jsou: dráţdivost, automacie, vodivost,
refrakterita. Průběh aktivace a zotavení buňky popisuje AP. Vzniká v důsledku přesunů iontů přes buněčnou membránu prostřednictvím specializovaných proteinů – iontových kanálů, jeţ jsou navíc vysoce selektivní pro konkrétní iont. Nejdůleţitějšími ionty v tvorbě klidového i akčního potenciálu jsou kationty sodný (Na+), draselný (K+) a
- 52 -
vápenatý (Ca2+), které jsou po obou stranách membrány rozloţeny nerovnoměrně. V klidovém potenciálu je vně buněčné membrány výrazná převaha Na+ a Ca2+, uvnitř pak převaha K+. Po otevření iontových kanálů tečou příslušné iontové proudy ve směru gradientů (DÍTĚ 2005). 5.3.3. Srdeční selhání Srdeční selhání je stav, kdy funkce srdce při dostatečném ţilním návratu a plicním tlaku nezajistí potřebnou dodávku kyslíku obvodovým tkáním podle metabolických potřeb. Můţe dojít k latentnímu stavu, kdy srdce není schopno čerpat krev k uspokojení periferních tkání kyslíkem během zatíţení. Jedná se tedy o syndrom způsobený komorovou dysfunkcí, jenţ má typický obraz hemodynamických, neuroendokrinních a renálních odpovědí. Srdeční dysfunkce můţe být systolická, kdy klesá sráţlivost, coţ vede ke sníţení ejekční frakce a srdečního výdeje ne diastolická, kdy se srdeční komory špatně plní krví, nejčastěji při poklesu jejich poddajnosti (vzestupu tuhosti) a zhoršené roztaţitelnosti (DÍTĚ 2005). 5.3.4. Synkopa Synkopa je přechodné, náhle vzniklé bezvědomí spojené se ztrátou posturálního tonu. Během krátkého časového intervalu dochází následně k úplnému návratu do normálního stavu, často bez jakýchkoliv následků. Jindy však můţe vést k závaţnému poranění. Za ekvivalent synkopy lze povaţovat závrať či pocit na omdlení. Podle
patofyziologického
mechanismu
můţeme
synkopu
dělit
v zásadě
na
kardiovaskulární a nekardiovaskulární. Důleţitý je fakt, ţe téměř 25 % synkop zůstává neobjasněno (DÍTĚ 2005). Mezi spotřebiteli jsou energetické nápoje často spojovány s jejich potenciálně pozitivním vlivem na psychický a fyzický výkon, ale na téma negativní účinky na kardiovaskulární systém jiţ není tak často diskutováno. Neoficiálně je konzumace energetických nápojů spojována s náhlým úmrtím na srdečním selhání, infarktem myokardu, kde je zkoumána funkce trombocytů a endoteliální dysfunkce, dále s ventrikulární tachykardií a se symptomy kardiovaskulárních onemocnění (WORTHLEY 2010). Největší pozornost by měla být věnována iontovým chanelopatiím a
- 53 -
hypertrofickým kardiomyopatiím, coţ je nejrozšířenější genetická kardiomyopatie u dětí a dospívajících, a to kvůli riziku hypertenze, synkopy, arytmie a náhlého úmrtí (SEIFERT 2011). Tyto potencionální komplikace pro mladé konzumenty se staly impulzem pro Norsko a Dánsko k odmítnutí povolení prodeje Red Bullu. Oproti tomu Francie prodej nedávno povolila (RAGSDALE 2010). V posledních letech se na toto téma uskutečnilo velké mnoţství studií, které se ve svých výsledcích mnohdy výrazně lišily. Například studie z roku 2010, které se zúčastnilo 50 zdravých dobrovolníků, zabývající se škodlivými účinky energetických nápojů na funkci trombocytů a endoteliální funkci, pozorovala výrazný nárůst shlukování trombocytů a klesání endoteliální funkce. Dále byl sledován srdeční tep, jenţ nezaznamenal změnu. Tyto výsledky byly naměřeny u skupiny, jimţ byl podáván energetický nápoj, zatímco kontrolní skupina zůstala beze změny (WORTHLEY 2010). Jiné studie ukazují, ţe konzumace energetických nápojů je spojená se zvýšeným krevním tlakem a tepem a se sníţenou přizpůsobivostí srdečního tepu při cvičení (WORTHLEY 2010), (WILLOUGHBY 2005). Ragsdale a kol. také zjišťovali působení energetického nápoje (přesněji Red Bullu) na TK, P, hladinu cukru v krvi, koncentraci kofeinu ve slinách a rozbor moči u 68 vídeňských vysokoškolských studentů, přičemţ jejich výsledky nevykazovaly výrazné zvýšení P, systolického ani diastolického tlaku (RAGSDALE 2010). Alford a kol. taktéţ nepozorovali ţádné výrazné změny v tlaku či tepu po konzumaci Red Bullu (ALFORD 2001). Nicméně další výzkum zjistil podstatné změny tepu, bdělosti a fyzické vytrvalosti po
konzumaci
tohoto
energetického
nápoje.
Rozdílné
výsledky
studií
v
kardiovaskulárních hodnotách jsou připisovány pouţitím odlišných reţimů kofeinové abstinence či náhlému vysazení kofeinu (např. účastníci studie Alford a kol. nepodstoupili kofeinový půst) (RAGSDALE 2010).
- 54 -
5.4. Ostatní 5.4.1. Pitný reţim Nezastupitelnou sloţkou naší stravy je voda. Bez vody člověk přeţije pouze několik málo dní. Je to látka, kterou musíme tělu dodávat, i kdyţ je pravdou, ţe malé mnoţství si tělo dokáţe vytvořit. Kvalita a správné mnoţství tekutin v průběţném příjmu jsou významným předpokladem pro zachování zdraví a duševní pohody. Prostřednictvím nápojů se denně do těla dostávají desítky nejrůznějších látek, které mohou být tělu prospěšné i zdraví škodlivé, proto je velice důleţité dbát i na kvalitu tekutin, jeţ přijímáme (POKORNÁ 2010). Energetické nápoje populární zejména mezi dětmi a dospívajícími nejsou ani z daleka kvalitní tekutinou pro náš organismus. Jejich povzbuzujících účinků by se mělo vyuţívat jen ve výjimečných situacích a nenahrazovat jimi pitný reţim. Je nutné, aby mladí lidé byli informováni o všech účincích energy nápojů, protoţe jejich mírný diuretický efekt v kombinaci s fyzickou zátěţí a nebo s alkoholem můţe způsobit dehydrataci. Tyto nápoje obsahující kofein, taurin, L-carnitin, barviva, aromata, konzervanty a velké mnoţství sacharidů působí vesměs negativně na zdraví člověka (POKORNÁ 2010). 5.4.2. Zubní kaz Bakterie v ústech fermentují přijaté sacharidy za vzniku organických kyselin (především kyseliny mléčné), coţ vede k poklesu pH zubního plaku. Kdyţ pH klesne pod 5.5, tak se zubní sklovina začne rozpouštět v plakové tekutině a opakované výskyty velmi nízkého pH tak mohou vést ke vzniku kazu. Ne všechny sacharidy jsou stejně kariogenní. Sacharidy, které lze běţně nalézt v lidské potravě, jako jsou například sacharóza, fruktóza, glukóza a maltóza podléhají fermentaci v dutině ústní za pomoci bakterií mnohem snadněji. Laktóza, galaktóza a škroby jsou méně kariogennní. Zatímco alkoholové formy cukrů jako je xylitol (pouţívaný jako sladidlo v určitých cukrovinkách a ţvýkačkách) jsou nekariogenní (GIBNEY 2009). Z tohoto pohledu jsou energetické nápoje obsahující převáţně glukózu nebo fruktózu velmi neţádoucími zástupci tekutin. Podle několika studií mohou energy drinky způsobit zvýšené riziko dentálních problémů, které je i tak velmi často skloňovaným tématem. Proto odborníci konzumaci těchto
- 55 -
energetických nápojů nedoporučují nebo jen ve výjimečných situacích a se sníţeným obsahem sacharidů (SEIFERT 2011). 5.4.3. Obezita Obezita je nejčastější formou narušení energetické rovnováhy a v současné době představuje jednu z hlavních a nejběţnějších výţivových poruch. I kdyţ tělo neustále přijímá
smíšenou
stravu
skládající
se
ze sacharidů,
proteinů
a
lipidů,
tak
upřednostňovanou formou zásoby energie je tuk. Obezita je tradičně definována jako nadbytečná akumulace tělesné energie ve formě tuku a adipozní tukové tkáně. Proto je obezita chorobou, projevující se kladnou energetickou rovnováhou. K rozvoji obezity můţe
napomáhat
mnoho
sloţitých
a
spolu
souvisejících
faktorů.
Je
velmi
nepravděpodobné, ţe by obezitu způsoboval jediný faktor (GIBNEY 2009). V metanalýze 88 studií byla zkoumána spojitost mezi konzumací sladkých nápojů, výţivou a zdravotními následky. Podařilo se zjistit, ţe existuje významná spojitost mezi konzumací těchto nápojů a zvýšeným příjmem energie a tělesnou hmotností. V závislosti na těchto faktech byl zmíněn i niţší příjmem mléka, kalcia a dalších ţivin, a také zvýšené riziko zdravotních komplikací (např. diabetu) (VARTANIAN 2007). Je tedy nutné hlídat příjem kalorií, které jsou skryté v plechovkách s energetickými nápoji a mohou tak způsobit komplikace např. hypertenzi, zvýšené BMI, nedostatek vápníku, deprese a mnohé další (SEIFERT 2011). 5.4.4. Diabetes mellitus Diabetes mellitus je chronickým onemocněním, které má za následek vysokou morbiditu, invaliditu a mortalitu. Diabetes mellitus je skupina chronických onemocnění, jejichţ společnou základní charakteristikou je hyperglikemie, která je způsobena nedostatečným účinkem inzulinu při jeho absolutním či relativním nedostatku. Následkem nedostatku inzulinu je komplexní porucha metabolismu cukrů, tuků, bílkovin a změny v iontovém a vodním hospodářství. Hyperglykemie má za následek rozvoj cévních komplikací, které jsou pro diabetes specifické (mikrovaskulární) nebo nespecifické (makrovaskulární) (DÍTĚ 2005). Diabetes mellitus 1. typu je autoimunitní onemocnění. Jeho základním rysem je hyperglykemie, jejíţ příčinou je absolutní nedostatek inzulinu.
- 56 -
Diabetes mellitus 2. typu postihuje nejčastěji osoby s nadváhou a obezitou. Bývá spojen s řadou dalších laboratorních odchylek, jako jsou změny lipidového spektra, hyperinzulinemie, inzulinová rezistence a klinických projevů, jako je obezita, hypertenze atd. Sdruţení těchto chorob se nazývá metabolický syndrom. Tento syndrom představuje značné riziko z hlediska časného rozvoje makrovaskulárních komplikací (DÍTĚ 2005). Energetické nápoje obsahující velké mnoţství sacharidů a kofeinu mohou synergisticky zvyšovat postprandiální hyperglykemii, coţ je zvláště znepokojující u dětí s diabetem. Konzumace těchto drinků způsobuje nejen zvyšování hladiny cukru v krvi, ale také úzce souvisí s dalšími faktory jako je zvýšené BMI a následně i obezita, hypertenze, coţ jsou všechno sloţky metabolického syndromu. Je tedy více neţ ţádoucí dbát na regulaci konzumace energetických nápojů u dětí a dospívajících (SEIFERT 2011). 5.4.5. ADHD Mezi základní projevy syndromu ADHD patří především porucha pozornosti, hyperaktivita a impulzivita (ŢÁČKOVÁ 2010). Dále pozorujeme poruchy kognitivních funkcí, zejména poruchy paměti (zvláště tzv. provozní paměti) a také, ţe pozornost dítěte s ADHD je snadno odvedena k jinému „zajímavějšímu― úkolu. Neklid, nepokojné vrtění se a patrné pohyby těla jsou u těchto dětí běţným jevem. S nadměrnou impulzivitou souvisí zvýšené riziko úrazu (PACLT 2007), (ŢÁČKOVÁ 2010). ADHD se vyskytuje u 8 % aţ 16 % procent amerických školáků a bývá častější u dětí se srdeční chorobou. Zhruba 2,5 milionu amerických dětí uţívá stimulanty na léčbu ADHD, coţ můţe zvýšit srdeční tep a krevní tlak. U dětí s ADHD je vyšší výskyt uţívání návykových látek, mezi které patří i kofein, který blokuje receptory adenosinu, a tím pádem zvětšuje dopaminový efekt na dopaminovém receptoru. Pokud jde o stimulanty uţívané při ADHD, společné účinky energetických nápojů a antidepresiv nejsou známy (SEIFERT 2011). Lipshultz a kol. doufá, ţe tato studie bude varováním pro pediatry a rodiče, kteří mohou mít vliv na dítě a jeho konzumaci populárních energetických nápojů (SEIFERT 2011).
- 57 -
6. Kombinace energetických nápojů a alkoholu 6.1. Alkohol a metabolismus Etanol nebo také běţně nesprávně pouţívaný název alkohol je řazen do skupiny primárních alkoholů. Etanol je bezbarvá kapalina typické alkoholové vůně a je neomezeně mísitelná s vodou. Jedná se o návykovou psychotropní látku s narkotickým účinkem. Vzniká tzv. alkoholovým kvašením cukrů za nepřístupu vzduchu. Etanol se rychle absorbuje a distribuuje do všech tělesných tekutin. Po transportu do jater, v nichţ je z 90 % metabolizován, se etanol oxiduje alkoholdehydrogenázou na acetaldehyd. Odbourávání toxického acetaldehydu, zodpovědného za následky alkoholové intoxikace, se děje nespecifickou aldehyddehydrogenasou, jeţ oxiduje acetaldehyd na neškodný, ale výţivný acetát, který je převeden na acetyl-CoA. Ten se podílí na syntéze lipidů nebo můţe vstoupit do citrátového cyklu. Chronický abusus alkoholu můţe sniţovat aktivitu aldehyddehydrogenasy, coţ má za následek akumulaci acetaldehydu, která vede k vyšší citlivosti na alkohol (LEDVINA 2004). Vstřebávání alkoholu urychluje CO2 (např. šumivé nápoje), zpomaluje ho současné poţití tuků. Akutní otrava v posledním stadiu vede k bezvědomí při koncentraci asi 3–4 g/l, smrtící dávka při jednorázovém poţití je pro dospělé 1502 – 250 g, u dětí jen 3 g/kg tělesné hmotnosti (DOSTÁL 2007). 6.2. Alkohol a energetický nápoj Konzumaci samotného alkoholu ovlivňují tři rizikové faktory: alkoholismus v rodině, deprese a poruchy chování. První a nejvýznamnější je výskyt alkoholismu v rodině, který je podmíněn jak geneticky, tak i prostředím, které působí na jedince. Tento jev byl pozorován u vysokoškolských studentů, u nichţ se potvrdily oba rizikové faktory (SHER 1991). Byla zde zjištěna nejen zvýšená konzumace alkoholu a výraznější symptomy závislosti, ale také častější frekvence pití alkoholu (JACKSON 2001). Druhým rizikovým faktorem jsou deprese, které jsou v anamnéze u 32 % závislostí (KESSLER 1996). Třetím faktorem ovlivňujícím konzumaci alkoholu jsou poruchy chování, které jsou zároveň nejběţnější psychiatrickou poruchou u dospívajících (KESSLER 1996). V dospělosti mohou být také důvodem silného alkoholismu (ARMSTRONG 2002). Novodobé studie se kromě výše uvedených rizikových faktorů alkoholismu zabývají i rizikovými faktory energetických nápojů samotných, včetně jejich kombinace s
- 58 -
alkoholem. Jejich výsledky uvádějí, ţe energetické nápoje obsahují vysoké hladiny kofeinu (50 aţ 500 mg nebo i více ), sacharidů a jsou často spojovány s konzumací alkoholu (HECKMAN 2010). V oblasti veřejného zdraví to vyvolalo obavy z následujících důvodů: intoxikace kofeinem, nepříznivé působení velkého mnoţství energie v podobě cukrů a eskalace alkoholismu u mladých lidí a vysokoškolských studentů (CLAUSON 2008). Nedávné studie na vysoké škole dokládají, ţe se konzumace energetických nápojů zvýšila z 39 % na 57 % (MALINAUSKAS 2007). Souvislost mezi konzumací energetických nápojů a zvýšenou konzumací alkoholu lze vysvětlit několika mechanismy. Kofein podílející se na většině z nich, ovlivňuje nejen spánek, ale především způsobuje prodlouţení doby konzumace alkoholu, díky opoţděnému
nástupu
účinku
alkoholu
(ARRIA
2011).
Dále
působení
neurofarmakologických a behaviorálních účinků kofeinu, jenţ umoţňuje účinek na adenosinový systém (FREDHOLM 1999), který se také přímo účastní mnoha neurofarmakologických a behaviorálních účinků alkoholu (SHARMA 2010). Preklinické studie ukázaly, ţe kofein a další antagonisté adenosinu mohou ovlivňovat úsudek jedince v dávkování alkoholu, coţ vede ke konzumaci jeho vyšších dávek (AROLFO 2004). Podstatné je, ţe kofein sniţuje subjektivní pocit opilosti, aniţ by sniţoval skutečné hodnoty alkoholu v krvi (FERREIRA 2006). Jedna ze studií ukázala, ţe poţití kofeinového energetického nápoje s vodkou zredukovalo u konzumentů subjektivní pocit sníţené motorické koordinace, oproti poţití vodky samotné. Ale objektivní výsledky měření motorické koordinace a reakční doby nebyly prokazatelně odlišné (FERREIRA 2006), coţ znamená, ţe kofein můţe sníţit subjektivní pocity opilosti, a tedy vést k eskalaci dávky alkoholu (ARRIA 2011).
Mezi další mechanismy kofeinu,
konzumovaného ve vysokých dávkách spolu s alkoholem, řadíme tlumení účinků alkoholu. Kombinace alkoholu s energetickým nápojem můţe vést k rizikovému chování a fyzicky nebezpečným činnostem. S tímto souvisejí váţné obavy z narůstajících dopravních nehod a úmrtí, zapříčiněných například zkresleným vyhodnocením situace (ARRIA 2011). Vzhledem k popsaným mechanismům je pravděpodobné, ţe přijímání alkoholu smíchaného s energetickým nápojem je riskantnější neţ jejich konzumace zvlášť. Důvodem můţe být časový rozptyl účinků kofeinu (ARRIA 2011). Navíc při kombinaci alkoholu a sladkého energetického nápoje dochází ke změně vnímání chuti, chuť je vnímána jako příjemnější a to můţe ovlivnit spotřebované mnoţství.
- 59 -
Následky mohou vést u konzumentů energetických nápojů k různým projevům, např. spotřeba většího mnoţství alkoholu, častá konzumace alkoholu, snaha získat prostředky na koupi alkoholu, rozvoj tolerance alkoholu aţ vznik alkoholismu. Dalšími negativní jevy mohou být např. řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu, agresivita a nebezpečné chování (ARRIA 2011). Významné informace o konzumaci alkoholu s energetickými nápoji a o následném chování konzumentů přinesla studie z roku 2011, která sledovala vysokoškolské studenty 4. ročníku. Bylo zjištěno, ţe 61,4 % z nich konzumovali v posledním roce energetické nápoje a z toho asi 10,1 % konzumovalo tyto nápoje týdně nebo denně. Tato desetiprocentní skupina vysokoškoláků měla prokazatelně vyšší spotřebu alkoholu a častější problémy související s poţíváním alkoholu (výpadky paměti, kocovina) a splňovali kritéria závislosti na alkoholu. Analýza ukázala, ţe nejčastější uţivatelé splňují dvakrát více kritéria závislosti na alkoholu neţ občasní konzumenti, a více neţ dvakrát oproti studentům nekonzumujícím energetické nápoje. Vše nezávisle na demografických faktorech, depresích, alkoholové či drogové rodinné anamnéze a problémech s chováním v dětství (ARRIA 2011). Samotné údaje byly od studentů získávány po rozdělení na dvě skupiny. První konzumovala pouze alkohol a druhá alkohol s energetickým nápojem. Druhá skupina měla zřetelně vyšší hodnoty alkoholu v krvi neţ první a jejich chování bylo riskantnější (např. měli větší tendence odjíţdět z baru autem). Výsledky studie silně naznačují, ţe kombinace alkohol a energetický nápoj můţe způsobit závislost na alkoholu a také ţe tito uţivatelé mají častější problémy i s jinými omamnými a psychotropními látkami (MILLER 2008a). Studie přispívá novými informacemi týkajícími se spojitosti mezi spotřebou energetických nápojů a závislosti na alkoholu, coţ je významné nejen pro odborníky, ale i pro širokou veřejnost a zákonodárce. Ti mohou přispět určitými opatřeními ke sníţení konzumace energetických nápojů, a tím i alkoholu, nebo mohou zajistit limity konzumace těchto dvou látek současně. Široká veřejnost, a to zejména rodiče a mladí lidé by měli být poučeni o veškerých úskalích konzumace energetických nápojů a jejich kombinaci s alkoholem. Musí si uvědomit rizika, která s sebou přináší stav opilosti, např. agresivní chování, řízení motorového vozidla atd. (ARRIA 2011).
- 60 -
Dřívější studie prokázaly významnost dvou faktorů, které mohou ovlivnit pití energetických nápojů a alkoholu. Jedním z faktorů je potřeba „hledání―, jenţ působí také u závislosti na drogách u adolescentů (TARTER 1999), souvisí s těţkými alkoholovými excesy (CARLSON 2010), zraněními způsobenými při poţití alkoholu (MUNDT 2009) a řízením pod vlivem alkoholu (ZAKLETSKAIA 2009). Druhým faktorem je potřeba „sounáleţitosti― (spojení, bratrství), která je velice typická u studentů vysokých škol a je spojována se stejnými riziky jako faktor předešlý (O'BRIEN 2008). Následující výzkumy by se měly zaměřit na působení energetického nápoje v metabolismu alkoholu (např. zda energetický nápoj zvyšuje efekt alkoholu, nebo tlumí typické účinky alkoholu) (THOMBS 2010). Dále by se měly zaměřit na diferenciální rizika mezi zapíjením alkoholu energetickým nápojem a mícháním energetického nápoje přímo s alkoholem. Kromě těchto faktů bude důleţité vzít na vědomí různorodost situací, v nichţ jsou energetické nápoje konzumovány. Zda se jedná o konzumaci energetického nápoje jako pomocného přípravku po alkoholovém excesu, při přípravách na zkoušky, při řízení motorového vozidla či o konzumaci na party (ARRIA 2011).
- 61 -
7. Energetické nápoje na trhu Dnes japonskému trhu stále dominuje jeden z nejstarších energetických nápojů Lipovitan D, který byl vyroben v Japonsku v roce 1962. V Evropě a v USA patří mezi nejznámější a nejúspěšnější Red Bull. V současné době existuje na trhu kolem 300 dalších druhů energetických nápojů, jeţ jsou vyráběny pod 200 různými značkami (ARRIA 2011). Cílem výrobců energetických nápojů je zaujmout co nejvíce skupin obyvatelstva. Snaţí se neustále na trh uvádět nové výrobky s tím, ţe kaţdý z nich je určen pro jinou část veřejnosti (např. pro ţeny, extrémní sportovce apod.). Velmi kreativní byl nápad vytvořit energetický nápoj v tabletě. Energetické nápoje jsou stále se rozvíjející odvětví, které velmi rychle reaguje na nové trendy a snaţí se co nejvíce přizpůsobit zákazníkovi (HACKMAN 2010). V přiloţené tabulce je ukázáno sloţení energetických nápojů běţně dostupných v České republice. Tabulka č. 1: Sloţení vybraných energetických nápojů V
E
S
P
L
Kof
Taur
B2
B3
B6
B5
B9
B12
ostatní
Red Bull
250
192
11
0
0
32
400
0
8
2
2
0
2
glukuronolakton
Red Bull sugar free
250
14
0
0
0
32
400
0
8
2
2
0
2
aspartam, acesulfam K
Semtex
250
217
12
0
0
32
400
0,5
5,4
0,6
1,8
60
0
vitamin C
Big Shock
250
217
12,5
0
0
32
400
0,48
5,4
0,6
1,8
60
0
vitamin C
Kamikaze
250
205
11,3
0,4
0
48
400
0
0
0,242
0
0
0,3
semeno konopí, guarana,synephrin
Monster
500
203
12
0
0
32
400
0,7
8,5
0,8
0
0
2,5
L-carnitin, ţenšen
Burn
250
243
13,3
0,4
0
32
400
0
2,7
0,3
0,9
0
0,15
extrakt guarany, glukuronolakton
Party Power
1000
217
11
1
1
32
400
0,7
0
2,2
2,2
0
2,2
Vysvětlivky:
V – Objem [ml] E – Energie [kJ/100ml] S – Sacharidy [g/100ml] B – Proteiny [g/100ml] L – Lipidy [g/100ml] Kof – Kofein [mg/100ml] Taur – Taurin [mg/100ml] B2, B3, B5, B6, B9 – Vitaminy [mg/100ml] B12 – Vitaminy [µg/100ml]
- 62 -
8. Spotřeba 8.1. Česká republika Ve vyspělých zemích prodej energetických a sportovních (iontových) nápojů kaţdoročně roste v průměru o 15 % a rychle mění podobu nápojového trhu. Výjimkou není ani Česká republika. "Nárůst prodeje energy drinků se blíţí třiceti procentům ročně," odhaduje situaci na tuzemském trhu Věra Krutská z marketingového oddělení společnosti Pinelli, výrobce nápojů Isosprint, Semtex aj. Vlnu zájmu o novodobé "elixíry" potvrzuje i marketingový ředitel společnosti Pepsi-Cola ČR Jakub Kadlec, podle něhoţ se "obliba těchto nápojů v Česku zvyšuje dvouciferně". Přitom uţ loni, jak vyplývá z průzkumů společnosti MEDIAN, si energetický nápoj alespoň někdy koupilo 11,5 % českých zákazníků. Z pravidelných kupujících si pak třetina pořídila více neţ půl litru těchto nápojů za týden. Podle údajů OECD, či britské Agentury pro potravinové standardy, celosvětový prodej energetických nápojů roste rychleji neţ ostatních nápojů. Souvisí to především s ţivotním stylem současné mladé generace, k němuţ patří taneční party, nové sporty nebo udrţování fyzické kondice. Jiţ v roce 2001 bylo zřejmé, ţe z původně okrajového trhu přípravků pro sportovce je výnosný sektor, jehoţ celkový obrat FSA odhaduje na více neţ tři miliardy dolarů ročně. Coca-Cola přišla s vlastním sportovním nápojem Powerade, který se uţ prodává i v českých obchodech. "Prvotní zájem spotřebitelů nás mile překvapil," uvedl před deseti lety Zdeněk Vilímek z českého zastoupení Coca-Coly. Podle Kadlece se energetické nápoje na českém trhu kvůli jeho velikosti pevně prosadí zhruba do pěti let. Ani Pepsi-Cola však nevylučuje, ţe v tuzemsku představí spektrum svých energetických nápojů dříve. "Situaci monitorujeme a strategie se mění kaţdý den," přiznává Kadlec (MACHÁČKOVÁ 2001). Obliba spotřebitelů se projevuje ve spotřebě energetických nápojů. V roce 2007 se jejich spotřeba v České republice zvýšila o šest milionů litrů na 17 milionů litrů a ve srovnání s rokem 2001 byla zhruba čtyřikrát vyšší (SEIFERTOVÁ 2008). 8.2. Zahraničí Energetické nápoje jsou k dostání ve více neţ 140 zemích světa (SEIFERT 2011).
- 63 -
Energetické nápoje jsou hlášeny jako nejrychleji rostoucí americký trh od dob začátků prodeje balené vody (HECKMAN 2009). Jejich postavení na trhu je velmi stabilní, a to nejen
díky
stávajícím,
ale
i
nově
nabytým
spotřebitelům
nejčastěji
z řad
18 – 34letých (LAL 2007). Globálně zaujímají 47,3 %, zatímco v USA 62,6 % podílu na trhu (HECKMAN 2009). Energetické nápoje jsou známé svým impozantním růstem více neţ 240 % od roku 2004 do 2009 (HECKMAN 2009). V roce 2008 zaznamenal celosvětový prodej funkčních nápojů 26,9 miliard amerických dolarů s ročním růstem 8,6 % z roku 2004 – 2008. USA se výrazně podílí na tomto výsledku, a to 7,6 miliardami amerických dolarů. Navíc USA očekává další růst na ohromných 19,7 miliard amerických dolarů v roce 2013, coţ by byl posun o 160 % od roku 2008 (DATAMONITOR 2008). Kategorie energetických nápojů v roce 2008 zaznamenala nejvyšší objemový růst a nárůst roční trţby, jak v USA, tak v zahraničí. Bylo dosaţeno 4,8 miliard amerických dolarů, coţ je více neţ u sportovních nápojů doplňků stravy v tekuté podobě. Očekávaný vzestup prodeje energetických nápojů by měl být mezi lety 2007–2012, tento jev je připisován zvětšenému balení, uvedení typu bez cukru, rozvoj dţusové chuti a vylepšení chuti jako takové a etiketám (HECKMAN 2009). Ačkoliv je sortiment energetických nápojů široký, většinový podíl na trhu má značka Red Bull se 42 % (HECKMAN 2009). Podle zprávy z roku 2008 Agri – food Kanada bylo v roce 2004 v USA prodáno 1,5 miliardy plechovek Red Bullu. Podle informací z Rakouska oznámila společnost Red Bull nárůst prodeje stejnojmenné značky energetického nápoje za sledovaných 12 měsíců, tedy od ledna do konce prosince 2010. Obrat vzrostl o 15,8 % na 3,78 miliard EUR. Významně se zvýšil prodej v Turecku o 86 %. V Japonsku byl dokonce vytvořen rekord s 80% nárůstem u tohoto druhu zboţí. Také Brazílie informovala o 32% ročním nárůstu. V Německu vzrostl obrat o 13 % a ve Spojených státech amerických o 11 % (ENERGY GROWTH 2011). Společnost Red Bull je optimistická i pro následující rok. Navzdory stále trvajícímu velmi sloţitému finančně nejistému celosvětovému hospodářskému klimatu plány společnosti, z hlediska růstu a investic v roce 2011, zůstávají stejně ambiciózní a i nadále se předpokládá vzestupný trend. Je otázkou do jaké míry mohou ovlivnit spotřebu energetických nápojů negativní zprávy např. o kardiovaskulárních potíţích po poţití energetického nápoje (RAGSDALE 2010).
- 64 -
9. Reklama a média 9.1. Tvrzení výrobců Na trhu je přibliţně 200 značek energetických nápojů. Někteří jejich výrobci na sebe upozorňují v médiích, prezentují energetické nápoje na internetových stránkách a podílejí se na zajištění různých sportovních akcí. Vţdy proklamují pouze pozitivní účinky nabízeného energetického nápoje. Uvádějí spoustu příleţitostí, denních fází, vhodných pro jeho konzumaci. Např. při těţké fyzické námaze či jízdě autem, v jakékoliv denní i noční době a někteří nabádají ke konzumaci energetického nápoje v kombinaci s alkoholem. Tvrzení některých výrobců, jeţ informují své spotřebitele prostřednictvím webových stránek či obalů, mohou být někdy zavádějící. Je velmi znepokojivé, ţe na etiketách energetických nápojů chybí, nebo jsou nepřesné, údaje o koncentraci látek, například kofeinu. V tomto případě můţe být zákazník uveden v omyl, jelikoţ předpokládá stejný či podobný obsah kofeinu u většiny energetických nápojů, ale opak je pravdou. Je tedy nutné apelovat na zákonodárce, aby vešly v platnost poţadavky na uvádění koncentrací všech obsaţených látek na etiketě (ARRIA 2011). Internetové stránky značky Red Bull tvrdí: nápoj Red Bull Energy Drink je funkční nápoj s jedinečnou kombinací přísad. Byl vytvořen speciálně pro situace se zvýšenou duševní a fyzickou zátěţí. Nápoj Red Bull Energy Drink osvěţuje tělo i mysl, zvyšuje výkon, zvyšuje soustředěnost a rychlost reakce, zlepšuje bdělost, zlepšuje emoční stav a stimuluje metabolismus. Na zahraničních stránkách Red Bull Energy drink se uvádí (RED BULL 2011): „No, Red Bull Energy Drink cannot lead to dehydration at normal consumption levels. It contains the same amount of caffeine as one normal cup of coffee; nothing else in Red Bull Energy Drink could have any dehydrating effect whatsoever. This was confirmed by the EFSA (European Food Safety Authority) in its scientific opinion of 2009. Red Bull Energy Drink is a functional beverage, not a thirst quencher. Millions of people use it as an energy supply before, during and after exercise.― Na těchto stránkách dále můţeme najít odpovědi na nejčastější dotazy spotřebitelů, např. ţe nápoj Red Bull je košer, halal, je vhodný pro vegany, vegetariány, neobsahuje lepek, taurin v něm obsaţený není vyráběn z býčích varlat či spermatu, také ţe Red Bull nebyl vyvinut k rehydrataci organismu, ale pro dobití energie a ţe tyto jeho
- 65 -
účinky jsou mnoha studiemi prokázány. Samostatnou sekci tvoří informace o účinných látkách. Etiketa na výrobku Red Bull podává informace o obsahu energie, sacharidů, bílkovin, tuků, vlákniny, sodíku, vit. skupiny B na 100 ml, přičemţ další ingredience jsou udány v procentech. Internetové stránky firmy Pinelli, vyrábějící produkt s názvem Semtex a Erektus, tvrdí, ţe jejich energetický nápoj podporuje rychlou regeneraci organismu, dodává energii a umoţňuje vyšší výkonnost. Dále tento nápoj doporučují především nastupující mladé generaci, pro kterou můţe být dokonce alternativou tzv. tanečních drog na tanečních party. Tuto skutečnost potvrzují i cílením reklamy. Své místo najde i tam, kde dochází ke zvýšené tělesné námaze, při vysokých sportovních výkonech, ale i při psychickém stresu a přetíţení. Je vhodný i pro oddálení spánku, únavy a při dlouhé jízdě autem. I na těchto stránkách nalezneme stručný přehled o účincích obsahových látek. Kamikaze má taktéţ své internetové stránky, na nichţ sdělují, ţe jejich výrobek se od těch ostatních podstatně liší, a to především tím, ţe ve svém sloţení místo syntetických látek vyuţívá přírodní extrakty s dlouhodobým a širokospektrým účinkem. Dále jsou zmiňovány funkční látky, jako synephrin, extrakt semene konopí, extrakt z guarany, buvolí trávy a tribulus terrestris. Poté je zde zdůrazněno, ţe odborné konzultace u finalizace tohoto produktu byly vedeny jedním z našich nejuznávanějších expertů na zdravou výţivu Dr. Fořtem. Etiketa Kamikaze obsahuje informace o makro i mikro nutrientech, extraktech, také upozorňuje, ţe nápoj není vhodný pro děti, diabetiky, osoby citlivé na kofein, osoby s vysokým tlakem, těhotné a kojící ţeny. Zvláštností je, ţe na obalu je napsáno, nekombinujte s alkoholem, ale na webových stránkách mají několik receptů na alkoholové koktejly. Energetický nápoj Big Shock na svých internetových stránkách uvádí, ţe obsahuje nejvyšší povolené mnoţství kofeinu, taurinu a také řadu vitaminů, coţ uţ několik let dodává jeho spotřebitelům tu správnou dávku energie. Na etiketách výrobce tvrdí, ţe maximální doporučená dávka jsou 2 balení a upozorňuje, ţe výrobek není vhodný pro děti, mladistvé, diabetiky a osoby se zvýšenou citlivostí na kofein. 9.2. Vliv reklamy a médií Reklama je placená neosobní forma prezentace myšlenek, produktů a sluţeb. Reklama slouţí jednak k oslovení zákazníků a jednak k působení na obecnou veřejnost. Cílem reklamy je zaujmout diváka, upoutat jeho pozornost, zapůsobit na jeho city a
- 66 -
zlomit jeho lhostejnost, nebo i potenciální odpor, informovat a nakonec přimět ke koupi zboţí a sluţeb (REISSIG 2009). Nedílnou součástí reklamy je také zapamatovatelnost. Propagace
energetických
nápojů
je
zaloţena
na
jejich
potenciálních
povzbuzujících účincích, jeţ zahrnují zvýšení výkonnosti, vytrvalosti, pozornosti, naopak oddalují pocit únavy, ospalosti, vyčerpanosti a některé pomáhají i při redukci váhy (REISSIG 2009). Reklama na energetické nápoje je zaměřena zejména na mladé aktivní muţe, které chce zaujmout nejen nevšedními názvy výrobků. Jeden z takových byl „Kokain― dříve také „Legální alternativa―, který šokoval a provokoval svým balením, jeţ obsahovalo sadu pro aplikaci přes nosní dutinu. Zakladatel firmy, ze které produkt pocházel, se nechal slyšet, ţe je to nápadité, sexy a zábavné. Jiným vábidlem pro mladé lidi můţe být atraktivnost substancí přidávaných do nápojů, kdy jejich význam spočívá spíše jen v nabytí nových spotřebitelů a rozšíření sortimentu. V poslední době výrobci pouţívají extrakty z konopí (Canabis sativa) nebo extrakt z listů Coca (Erythroxylon). Obě tyto rostliny je ve většině zemí zakázáno přidávat do potravin z důvodu obsahu návykových látek (THC, kokainové alkaloidy). Výrobci tato nařízení respektují a pouţívají extrakt z konopí neobsahující THC a extrakt z listů Coca zbavených kokainových alkaloidů (WINKLEROVÁ 2010). Dalším velkým lákadlem pro děti a mladistvé je propagace energetického nápoje oblíbenými hudebními ikonami nebo sportovci. Firmy si častěji vybírají extrémní sporty, na nichţ lze nejlépe demonstrovat efekt energetického nápoje. Do obchodních strategií jsou zapojena i nová média jako facebook, či videohry (HECKMAN 2010). Dále jsou cíleně protěţovány různé alternativy, jako např. kombinace energetického nápoje s alkoholem, a to zejména mladým lidem, jelikoţ právě tato skupina často a ráda riskuje. Marketingovým cílem společností je také podpora míchaných koktejlů s energetickým nápojem a alkoholem. Nedávno byl uveden na trh také alkoholický energetický nápoj, jenţ je nabízen ve velmi podobném obalu, jako jeho nealkoholický předchůdce (SEIFERT 2011), (HECKMAN 2010), (ARRIA 2011), (SEIFERT 2011), (MEADOWSOLIVER 2007). Firmy vyrábějící energetické nápoje reagují velmi pruţně na poţadavky konzumentů i na měnící se pravidla trhu, zároveň vyuţívají nová média a dokáţí přesně cílit svoji reklamu. Znají svého zákazníka a umí mu nabídnout ţádaný produkt. Tímto zákazníkem je nejčastěji dospívající či mladý muţ, který musí demonstrovat dostatek
- 67 -
energie, jejíţ dostatek má zajistit energetický nápoj. Podporují sportovní akce, které jsou viditelné a spojí si výrobek s určitou činností. I přes částečný nesouhlas odborné společnosti s tímto postupem je moţné tuto strategii chápat také jako inspiraci pro některé vzdělávací akce zaměřené na mladou populaci.
- 68 -
10.
Praktická část
10.1. Úvod Kaţdý rok roste spotřeba energetických nápojů, jejichţ výrobci se snaţí neustále inovovat a přibliţovat tuto komoditu nejpočetnější skupině spotřebitelů. Cílovou skupinou jsou zejm. dospívající a mladí lidé. Informace, které se konzumenti dozvídají na etiketách či v reklamách, jsou ryze pozitivního charakteru. Fakt, ţe energetický nápoj není za všech situací zdraví prospěšný, jiţ tolik spotřebitelů neví. 10.2. Cíl Cílem praktické části bakalářské práce bylo zjistit, která věková skupina a které pohlaví je největším spotřebitelem energetických nápojů, kolik respondentů kombinuje energetický nápoj s alkoholem, jaké jsou znalosti o sloţení energetických nápojů. Při dostatečném počtu respondentů bylo cílem vysledovat závislosti mezi jednotlivými skupinami (věkové, dle pohlaví, dle činnosti) a mezi konzumací energetických nápojů. Potvrzen či vyvrácen měl být také vztah mezi pohybovou aktivitou a konzumací energetických nápojů. Při dostatečném počtu dobrovolných odpovědí, by bylo moţné sledovat preference jednotlivých typů energetických nápojů ve vztahu k věku. 10.3. Vyšetřované osoby a metodika Sběr dat probíhal pomocí dotazníkové metody, která byla zveřejněna na internetu. S tímto faktem souvisel i výběr dotazovaných, jenţ byl zaměřen na dospívající a dospělou populaci. Respondenti byli osloveni pomocí emailu nebo na sociálních sítích Facebook a Twitter. Dotazník tvořilo 17 otázek, první část se zabývala obecnými otázkami, a poté následovaly otázky týkající se konzumace, informovanosti a preferencí druhů energetických nápojů. Závěr byl věnován kombinaci energetického nápoje s alkoholem. Dotazník byl vytvořen v Google Dokumentech, formulář byl zveřejněn na webu a byl volně dostupný. Pro podporu dotazníku byly vytvořeny webové stránky, kam byly umístěny všechny důleţité informace a bylo moţné na ně odkazovat další zájemce. Na tyto stránky také budou následně umístěny výsledky. Po ukončení sběru odpovědí byla data exportována do formátu MS Excel. V MS Excel byla data vyčištěna a překódována.
- 69 -
Vzniklá matice 391 řádků a 83 sloupců byla importována do IBM SSPS a následně vyhodnocena. Dotazníku je uveden v přílohách. 10.4. Výsledky Dotazník byl sledován pomocí sluţby Google Analytics a ta poskytla výsledky návštěvnosti, které odpovídaly oslovení cílové skupiny ve dvou vlnách. Druhá vlna odpovídá vyuţití sítě Twitter, kde je patrný rychlý nárůst návštěvnosti a rychlý pád, přesně dle očekávání v závislosti na ţivotnosti informace na tomto typu sociální sítě. Obr. č. 1: Google Analytics (Duben)
- 70 -
Šetření se zúčastnilo 391 osob, z toho 174 ţen a 217 muţů. Bylo vytvořeno 5 věkových kategorií: méně neţ 15, 15–24, 25–34, 35–44, 45 a více. Vhodnější pro strukturu dotazníku jsou formulované dotazy pro získání intervalových dat a ne pouze nominálních dat. Příkladem takového dotazu můţe být: „Kolik máte úspěšně odstudovaných let―. Pro účely tohoto výzkumu však postačilo získání pořadových (ordinárních) dat. Struktura respondentů z pohledu pohlaví a věku je uvedena v tab. č. 2 a 3 a v grafech č. 1 a 2. Tab. č. 2: Pohlaví respondentů Cumulative
Valid
Frequency
Percent
Valid Percent
Percent
Ţeny
174
44,5
44,5
44,5
Muţi
217
55,5
55,5
100,0
Total
391
100,0
100,0
Graf č. 1: Pohlaví respondentů
- 71 -
Zajímavou skutečností byla neúčast ţádného respondenta mladšího patnácti let, tedy ţáka ZŠ. Tento nedostatek je moţné vysvětlit nezájmem ţáků ZŠ, nevhodným typem dotazníku pro tuto věkovou skupinu a oslovení velmi malé skupiny respondentů z této věkové kategorie. Tab. č. 3: Věk respondentů Cumulative
Valid
Frequency
Percent
Valid Percent
Percent
0
0
0
0
15–24
157
40,2
40,2
40,2
25–34
165
42,2
42,2
82,4
35–44
34
8,7
8,7
91,0
45 a více
35
9,0
9,0
100,0
Total
391
100,0
100,0
Méně neţ 15
Graf č. 2: Věk respondentů
- 72 -
V rámci členění dle vykonávaných činností v závislosti na neúčasti osob mladších patnácti let chybí ţáci ZŠ. Rozčlenění do kategorií odpovídá mladší věkové skupině, studujících a pracujících na brigádách či jiţ v zaměstnání. Je moţné očekávat, ţe u této kategorie studujících či čerstvých absolventů bude akcentována kariéra a tedy důraz na pracovní výkon. Tab. č. 4: Činnost Responses N Činnost
a
SŠ
Percent of
Percent
Cases
38
8,8%
9,7%
4
,9%
1,0%
137
31,6%
35,0%
VPP
25
5,8%
6,4%
HPP
174
40,2%
44,5%
55
12,7%
14,1%
433
100,0%
110,7%
VOŠ VŠ
OSVČ Total a. Dichotomy group tabulated at value 1.
Graf. č. 3: Činnost
- 73 -
Respondenti byly také dotázáni na pohybovou aktivitu. Jak je patrné z grafu, velká část se pohybové aktivitě věnuje pravidelně. Podrobnější dotazník můţe zkoumat i délku a náročnost pohybu, pro účely této práce bylo však rozdělení postačující i z důvodu zachování jednoduchosti a časové nenáročnosti dotazníku, který byl sestavován dle pravidel pro internetové dotazování. Tab. č. 5: Pohybová aktivita Cumulative
Valid
Frequency
Percent
Valid Percent
Percent
Méně neţ 1x za 14 dní
47
12,0
12,0
12,0
1x za 14 dní
44
11,3
11,3
23,3
1–2x týdně
144
36,8
36,8
60,1
3–4x týdně
92
23,5
23,5
83,6
Kaţdý den
43
11,0
11,0
94,6
Více neţ 1x za den
11
2,8
2,8
97,4
Vrcholový sportovec
10
2,6
2,6
100,0
Total
391
100,0
100,0
Graf č. 4: Pohybová aktivita
- 74 -
Oslovená skupina odpovídá teoretickým předpokladům typického konzumenta energetického nápoje – mladého zástupce, převáţně muţského pohlaví, psychicky i fyzicky aktivního. Další dotaz se jiţ vztahoval na konzumaci energetického nápoje a jeho frekvenci. Tab. č. 6: Konzumace energetických nápojů Cumulative Frequency
Percent
Valid Percent
Percent
3
0,8
0,8
0,8
Několikrát týdně
28
7,2
7,2
7,9
Několikrát měsíčně
82
21,0
21,0
28,9
Několikrát do roka
191
48,8
48,8
77,7
Ne
87
22,3
22,3
100,0
Total
391
100,0
100,0
Valid Denně
Graf č. 5: Konzumace energetických nápojů
- 75 -
Pokud budou všechny kladné odpovědi sečteny a porovnány se zápornou odpovědí, získáme informaci, ţe 78 % z respondentů konzumovalo energetický nápoj a s jistou frekvencí ho konzumuje. Graf č. 6: Konzumace energetických nápojů (souhrnně)
Následující dotazy zkoumali znalost respondentů o sloţení energetických nápojů a v případě kladné odpovědi měli moţnost napsat libovolné poloţky. Tyto poloţky byly následně převedeny na číslené poloţky a byla sledována jejich frekvence. Bylo tak moţné zjistit, jaké obsahové látky v energetických nápojích jsou pro tuto skupinu nejznámější. Tab. č. 7: Znalost účinných látek v energetických nápojích Cumulative Frequency Valid
Missing Total
Percent
Valid Percent
Percent
Ano
157
40,2
40,4
40,4
Ne
232
59,3
59,6
100,0
Total
389
99,5
100,0
2
,5
391
100,0
System
- 76 -
Tab. č. 8: Jednotlivé zaznamenané obsahové látky Responses
a
Obs. látky
Total
Percent of
N
Percent
Cases
Kofein
201
36,8%
92,6%
Taurin
150
27,5%
69,1%
Guarana
65
11,9%
30,0%
Sacharidy
53
9,7%
24,4%
Vitaminy
22
4,0%
10,1%
Tein
11
2,0%
5,1%
L-Karnitin
9
1,6%
4,1%
Ţenšen
9
1,6%
4,1%
Synephrine
4
0,7%
1,8%
Ionty
4
0,7%
1,8%
Čaj
3
0,5%
1,4%
Niacin
2
0,4%
0,9%
Glycin
2
0,4%
0,9%
Proteiny
2
0,4%
0,9%
Minerální látky
2
0,4%
0,9%
Canabis
2
0,4%
0,9%
Ostatní
5
0,9%
2,3%
546
100,0%
251,6%
Graf č. 7: Jednotlivé zaznamenané obsahové látky
- 77 -
Další skupina otázek se zaměřovala na nákupní chování. Zkoumány byly vlivy nákupu konkrétní značky, obliba jednotlivých značek a důvody nákupu energetického nápoje. Tab. č. 9: Počet odpovědí na dotaz Vliv na nákup Cases Valid
a
Vliv
Missing
Total
N
Percent
N
Percent
N
Percent
316
80,8%
75
19,2%
391
100,0%
a. Dichotomy group tabulated at value 1.
Tab. č. 10: Vliv na nákup Responses
a
Vliv
Percent of
N
Percent
Cases
Chuť
193
30,6%
61,1%
Obs. látky
87
13,8%
27,5%
Cena
121
19,2%
38,3%
Obal
30
4,8%
9,5%
Reklama
32
5,1%
10,1%
Značka
95
15,1%
30,1%
Doporučení
73
11,6%
23,1%
631
100,0%
199,7%
Total
a. Dichotomy group tabulated at value 1.
Graf č. 8: Vliv na nákup
- 78 -
Teoretický předpoklad u znalosti značek očekával všeobecnou znalost nejznámější značky Red Bull a menší znalost ostatních značek. Znalost značek bude dále zkoumáva ve vztazích k ostatním otázkám popisující respondenty. Tab. č. 11: Počet odpovědí na dotaz Značky Cases Valid
a
Značky
Missing
Total
N
Percent
N
Percent
N
Percent
214
54,7%
177
45,3%
391
100,0%
a. Dichotomy group tabulated at value 1.
Tab. č. 12: Značky Responses
a
Značky
Percent of
N
Percent
Cases
Redbull
132
47,0%
61,7%
Shock
46
16,4%
21,5%
Monster
21
7,5%
9,8%
Semtex
28
10,0%
13,1%
Kamikadze
11
3,9%
5,1%
Speed 8
2
0,7%
0,9%
Nutrend
6
2,1%
2,8%
Ostatní
35
12,5%
16,4%
281
100,0%
131,3%
Total
a. Dichotomy group tabulated at value 1.
Graf č. 9: Značky
- 79 -
Následující dotazy měly nalézt nejčastější důvody ke konzumaci a nejčastější situace samotné konzumace. Očekávání přesně odpovídají cílení reklamy výrobců tohoto typu nápojů, ovšem situace, kdy jsou nápoje konzumovány, jsou různé. Nemůţeme tedy říci, ţe existuje typické prostředí pro konzumaci těchto nápojů. Tab. č. 13: Počet odpovědí na dotaz Očekávání Cases Valid
a
Očekávání
Missing
Total
N
Percent
N
Percent
N
Percent
319
81,6%
72
18,4%
391
100,0%
Tab. č. 14: Očekávání Responses
a
Očekávání
Percent of
N
Percent
Cases
Pocit únavy
272
48,0%
85,3%
Koncentrace
154
27,2%
48,3%
Fyzický výkon
98
17,3%
30,7%
Paměť
27
4,8%
8,5%
Hlad
15
2,6%
4,7%
Ţízeň
1
0,2%
0,3%
567
100,0%
177,7%
Total
Tab. č. 15: Počet odpovědí na dotaz Situace Cases Valid
Situace
a
Missing
Total
N
Percent
N
Percent
N
Percent
288
73,7%
103
26,3%
391
100,0%
Tab. č. 16: Situace Responses
Situace
Total
a
Percent of
N
Percent
Cases
Sport
82
18,6%
28,5%
Učení
84
19,1%
29,2%
Párty
127
28,9%
44,1%
Řízení
115
26,1%
39,9%
Práce
32
7,3%
11,1%
440
100,0%
152,8%
- 80 -
Další skupina dotazů zkoumala zkušenosti konzumentů. Nabídla škálu od pozitivních přes neutrální po negativní. Z odpovědí jasně vyplývají pozitivní zkušenosti doprovázené typickými neţádoucími účinky kofeinu a zejména překročením jeho doporučených dávek. Otázkou však zůstává, nakolik jsou tyto odpovědi ovlivněny psychikou uţivatele. Je moţné se domnívat, ţe výrazně. Tab. č. 17: Počet odpovědí na dotaz Zkušenosti Cases Valid
Zkušenosti
a
Missing
Total
N
Percent
N
Percent
N
Percent
311
79,5%
80
20,5%
391
100,0%
a. Dichotomy group tabulated at value 1.
Tab. č. 18: Zkušenosti Responses
Zkušenosti
a
Percent of
N
Percent
Cases
Zlepšení výkonost
121
23,9%
38,9%
Zlepšení koncentrace
132
26,0%
42,4%
Rychlost
59
11,6%
19,0%
Ţádná změna
88
17,4%
28,3%
Malátnost
10
2,0%
3,2%
Nevolnost
18
3,6%
5,8%
Třes
32
6,3%
10,3%
Bolest hlavy
12
2,4%
3,9%
Bolest GIT
15
3,0%
4,8%
Nespavost
2
0,4%
0,6%
Sníţený pocit únavy
12
2,4%
3,9%
Zhoršená koncentrace
2
0,4%
0,6%
Citlivost zubů
1
0,2%
0,3%
Bušení srdce
2
0,4%
0,6%
Diuretické
1
0,2%
0,3%
507
100,0%
163,0%
Total a. Dichotomy group tabulated at value 1.
- 81 -
Otázka dotazující se na závislost na energetických nápojích ukázala u samotných konzumentů povědomí o moţné závislosti. Nabízí se otázka, nakolik by informace o této závislosti mohla ovlivnit spotřebu energetických nápojů. Tab. č. 19: Závislost na energetických nápojích Cumulative
Valid
Missing
Frequency
Percent
Valid Percent
Percent
Ano
210
53,7
60,0
60,0
Ne
49
12,5
14,0
74,0
Nevím
91
23,3
26,0
100,0
Total
350
89,5
100,0
System
41
10,5
391
100,0
Total
Otázky zkoumající vztah energetických nápojů a alkoholu byly celkem 4 a sledovaly konzumaci této kombinace a zkušenosti s ní. Tab. č. 20: Konzumace energetických nápojů s alkoholem Cumulative
Valid
Missing
Frequency
Percent
Valid Percent
Percent
Ano
224
57,3
65,1
65,1
Ne
120
30,7
34,9
100,0
Total
344
88,0
100,0
System
47
12,0
391
100,0
Total
Tab. č. 21. Vhodnost kombinace EN s alkoholem Cumulative
Valid
Missing Total
Frequency
Percent
Valid Percent
Percent
Ano
34
8,7
9,8
9,8
Ne
253
64,7
73,1
82,9
Nevím
59
15,1
17,1
100,0
Total
346
88,5
100,0
System
45
11,5
391
100,0
- 82 -
Tab. č. 22: Změny v mnoţství poţitého alkoholu při jeho kombinaci s energetickým nápojem?
Valid
Missing
Valid
Cumulative
Frequency
Percent
Percent
Percent
Ţádné
180
46,0
62,1
62,1
Stejné mnoţství
37
9,5
12,8
74,8
Menší mnoţství
38
9,7
13,1
87,9
Větší mnoţství
35
9,0
12,1
100,0
Total
290
74,2
100,0
System
101
25,8
391
100,0
Total
Čtvrtá otázka nabídla škálu hodnocení situace po kombinaci energetického nápoje a alkoholu ve srovnání s konzumací pouze alkoholu. Tato otázka se ukázala jako sloţitá, nejasně formulována a nesnadná k odpovědi. Její návratnost byla malá a výpovědní hodnota je sporná. Přiloţenou tabulku je nutné chápat jako ilustraci odpovědí s obtíţnou interpretovatelností. Tab. č. 23: Neţádoucí účinky po kombinaci s alkoholem Beze
Sníţení
Zvýšení
Nevím
změn
Frequency
Missing
Bolest hlavy
139
18
33
67
257
134
Třes
154
3
32
65
254
137
Sucho v ústech
135
11
40
66
252
139
Nevolnost
150
13
27
62
252
139
Zvracení
171
11
9
59
250
141
Závrať
172
10
5
63
250
141
Bolesti GIT
165
8
17
61
251
140
Pocení
143
6
30
73
252
139
Únava
125
31
38
60
254
137
- 83 -
Graf č. 10: Neţádoucí účinky po kombinaci s alkoholem
Pro vyhodnocení dotazníku byly vyuţity jednoduché statistické metody sledování nezávislosti dvou výběrů, které umoţnily nulové hypotézy vyloučit na základě Personovy statistiky chí–kvadrátu. Vyuţity byly také Googmanova–Kruskalovova lambda, věrohodnostní poměr a koeficient neurčitosti pro posuzování jednostranné závislosti. V textu jsou dále uvedeny vyloučené nulové hypotézy, které ukazují na moţné závislosti a také vybrané nevyloučené nulové hypotézy, tedy nepotvrzené závislosti, které byly ovšem očekávané.
- 84 -
Prvním zkoumaným vztahem byla nezávislost konzumace energetických nápojů a pohlaví. Ovlivní pohlaví konzumaci energetického nápoje? Nulovou hypotézu o nezávislosti bylo moţné zamítnout. Tab. č. 24: Nezávislost konzumace energetických nápojů a pohlaví 5. Konzumujete EN? 0 2. Pohlaví
1
2
3
4
Total
Ţena
0
4
29
93
48
174
Muţ
3
24
53
98
39
217
3
28
82
191
87
391
Total
Chi-Square Tests Asymp. Sig. (2Value
df
sided)
a
4
,000
Likelihood Ratio
23,462
4
,000
Linear-by-Linear
19,212
1
,000
Pearson Chi-Square
20,896
Association N of Valid Cases
391
.
Graf č. 11: Konzumace energetických nápojů a pohlaví
- 85 -
Dalším zkoumaným vztahem byla nezávislost konzumace energetických nápojů a věku. Nulovou hypotézu o nezávislosti bylo moţné zamítnout. Míra redukce chyby při predikci proměnné konzumace energetického nápoje je 6,5 %. Na 5% hladině významnosti nemůţeme zamítnout nulovou hypotézu o jednostranné nezávislosti. Tab. č. 24: Nezávislost konzumace energetických nápojů a věku 5. Konzumujete EN?
Věk
Denně
Týdně
Měsíčně
Ročně
Ne
Total
15–24
0
9
37
85
26
157
25–34
2
17
38
83
25
165
35–44
1
2
5
11
15
34
45 a více
0
0
2
12
21
35
3
28
82
191
87
391
Total
Chi-Square Tests Asymp. Sig. (2Value
df
sided)
a
12
,000
Likelihood Ratio
51,508
12
,000
Linear-by-Linear
15,428
1
,000
Pearson Chi-Square
54,787
Association N of Valid Cases
391
Graf č. 11: Konzumace energetických nápojů a věk
- 86 -
Vztah mezi konzumací energetickách nápojů a vykonávanou činností ukazuje graf č. 13. Je patrné, ţe v mladších kategoriích, zde reprezentovanými SŠ (VOŠ má zastoupeno velmi málo respondentů), je počet konzumentů enrgetických nápojů vyšší ve srovnání se starší kategorií, zde reprezentovoanou HPP. Tento graf je však pouze doplněním grafu předcházejícího. Graf č. 12: Konzumace energetických nápojů a vykonávaná činnost
Velmi zajímavým vztahem je konzumace energetických nápojů a pohybové aktivity. Výsledky tohoto vztahu, pokud by se podařilo vztah prokázat, by bylo moţné aplikovat do praxe nutričních poraden. Nulovou hypotézu bylo moţné zamítnout, míra redukce chyby při predikci proměnné konzumace energetického nápoje je 3 %. Na 5% hladině významnosti nemůţeme zamítnout nulovou hypotézu o jednostranné nezávislosti. Tab. č. 25: Nezávislost konzumace energetických nápojů a pohybová aktivita 5. Konzumujete EN? Měsíčn
4. Pohybová aktivita
Denně
Týdně
Méně neţ 1x za 14 dní
0
5
8
15
19
47
1x za 14 dní
0
2
10
21
11
44
1–2x týdně
2
5
29
76
32
144
3–4x týdně
0
6
24
49
13
92
Kaţdý den
1
4
5
23
10
43
Více neţ 1x za den
0
4
1
4
2
11
Vrcholový sportovec
0
2
5
3
0
10
3
28
82
191
87
391
Total
- 87 -
ě
Ročně
Ne
Total
Chi-Square Tests Asymp. Sig. (2Value
df
sided)
a
24
,002
Likelihood Ratio
43,897
24
,008
Linear-by-Linear
9,804
1
,002
Pearson Chi-Square
48,529
Association N of Valid Cases
391
Graf č. 13: Konzumace energetických nápojů a pohybová aktivita
- 88 -
Závislost, znalosti obsahových látek a konzumace energetických nápojů přinesla očekávané výsledky.
Ukázalo se, ţe konzumenti energetických nápojů mají větší
povědomí o obsahových látkách neţ ti, kdo energetické nápoje nekonzumují. Na 5% hladině významnosti můţeme zamítnout nulovou hypotézu o jednostranné nezávislosti, coţ je patrné z grafu. Tab. č. 26: Nezávislost konzumace znalosti obsahových látek a konzumace energetických nápojů. 6. Znáte povzbuzující sloţky EN? Ne
Ano
Total
5. Konzumujete EN? Denně
0
3
3
Týdně
6
22
28
Měsíčně
25
56
81
Ročně
72
119
191
Ne
54
32
86
157
232
389
Total Chi-Square Tests
Asymp. Sig. (2Value
df
sided)
a
4
,000
Likelihood Ratio
28,876
4
,000
Linear-by-Linear
23,721
1
,000
Pearson Chi-Square
27,773
Association N of Valid Cases
389
Graf č. 14: Nezávislost konzumace znalosti obsahových látek a konzumace energetických nápojů. (přepočteno na procenta)
- 89 -
Při sledování dalších závislostí byla sledována skupina vlivů na nákup. Zde byla zamítnuta nulová hypotéza o nezávislosti věku a značky, kdy poměrově (procentuálně) je značka více významná u mladších kategorií. Stejná situace je i u výběru dle chuti. Graf č. 15: Nezávislost výběru dle značky a věku.
Graf č. 16: Nezávislost výběru dle chuti a věku
- 90 -
Při zkoumání dalších závislostí u pohlaví nebyly zjištěny ţádné statisticky významné vztahy. U zkoumání závislosti mezi činností a vlivy na nákup byly zamítnuty nulové hypotézy o nezávisloti u dalších skupin. Bylo tak zjištěno, ţe reklama signifikantně souvisí s návštěvou střední školy a hlavním pracovním poměrem, naopak u vysokoškoláků je rozhodující cena. Mezi mladými na rozdíl od starší kategorie je známější jak Red Bull, tak i Big Shock a Monster. Znalost Red Bullu byla očekávána napříč všemi kategoriemi a tento výsledek byl tak v rozporu s tímto očekáváním. Naopak se potvrdila věková závislost značek jako Monster či Big Shock, které přímo na mladou generaci cílí. Mezi pohlavím a značkami nebyla nalezena závislost. Očekávaný účinek energetického nápoje nebyl statisticky významný v souvislosti s jednotlivými kategoriemi. Pouze jsme mohli nulovou hypotézu zamítnout v případě hladu, který byl zjištěn u kategorie střední škola. Není však moţné tento závěr zobecňovat (středoškoláci pijí energetické nápoje k zahnání hladu), jelikoţ je nutné brát v úvahu velmi malý počet těchto odpovědí. S vyšším věkem klesá pravděpodobnost konzumace kombinace energetických nápojů a alkoholu se statisticky významnou závislostí. Tab. č. 27: Konzumace alkoholu a energetických nápojů v závislosti na věku 13. Konzumovali jste někdy energetický nápoj v kombinaci s alkoholem? 0 1. Věk
1
Total
1
103
35
138
2
109
42
151
3
8
19
27
4
4
24
28
224
120
344
Total
Chi-Square Tests Asymp. Sig. (2Value
df
sided)
a
3
,000
Likelihood Ratio
54,330
3
,000
Linear-by-Linear
42,880
1
,000
Pearson Chi-Square
55,647
Association N of Valid Cases
344
- 91 -
Graf č. 17: Konzumace energetických nápojů a alkoholu v různých věkových kategoriích.
Zástupci všech věkových skupin se domnívají, ţe kombinace alkoholu a energetických nápojů není vhodná (nulová hypotéza o nezávislosti nemohla být zamítnuta). Graf č. 18: Vhodnost konzumace energetických nápojů a alkoholu v různých věkových kategoriích.
- 92 -
11. Diskuze Konzumace energetických nápojů, které obsahují zvýšené mnoţství kofeinu, je spojována s váţnými následky, mezi které patří záchvaty, mánie, mrtvice a náhlá úmrtí. Děti, zvláště ty s kardiovaskulárními, renálními nebo jaterními onemocněními, s diabetem, s povahovými nebo behaviorálními poruchami, s hypertyreózou nebo ty, které berou určité skupiny léčivých přípravků, mohou být vystaveny vyššímu riziku negativních účinků pití energetických nápojů. Ačkoliv americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv stanovil limity obsahu kofeinu v nealkoholických nápojích, které jsou kategorizovány jako potravina, ţádná taková omezení neplatí pro ty energetické nápoje, které jsou klasifikovány jako doplňky stravy. Z praktické části vyplynulo, ţe 78 % respondentů konzumuje energetický nápoj. Otázka zjišťující tento fakt, byla rozdělena dle frekvence na kaţdodenní konzumaci, která byla pouze u 1 % vyšetřovaných, na konzumaci několikrát do týdne, coţ odpovídalo 7 %, na několikrát měsíčně, kde bylo 21 % z oslovených a na poslední a nejčastější odpověď: konzumuji energetický nápoj několikrát do roka, u 49 %. Pouze 22 % z celkového počtu nekonzumuje tyto nápoje vůbec. Dále bylo zjištěno, ţe muţi konzumují energetický nápoj více neţ ţeny, díky. Další rozdíly mezi pohlavím nebyly zjištěny. V tomto šetření nebyla prokázána závislost mezi zaměstnáním či studiem a konzumací energetických nápojů. U těchto kategorií jsou ale rozdíly ve vlivech k nákupu energetického nápoje. U VŠ rozhoduje cena, pro SŠ a HPP je rozhodující reklama. Zajímavé vztahy bylo moţné očekávat o věkových kategorií, kde se tyto předpoklady potvrdily. U vyšších věkových kategorií je dle předpokladů konzumace energetických nápojů niţší. Kategorie 15–24 a 25–34 jsou významnými konzumenty, a tedy pro trh s energetickými nápoji představují důleţitý střed zájmu. Studie z roku 2009 zjistila, ţe 28 % dětí mezi 12 a 14 lety, 31 % mezi 12 a 17 lety a 34 % dospívajících mezi 18 a 24 lety přiznalo pravidelnou konzumaci energetických nápojů (ODDY 2009). Krátce poté, co byly energetické nápoje schváleny v Německu, byla provedena studie zahrnující 1 265 adolescentů, ze které vyplynulo, ţe 94 % dotazovaných si bylo vědomo existence energetických nápojů, 53 % je vyzkoušelo, 23 % pilo méně neţ jednu plechovku týdně a 3 % pilo 1 aţ 7 plechovek týdně. Mezi dětmi od 10 do 13 let vyzkoušelo energetický nápoj 31 % dívek a 50 % chlapců, zatímco pravidelnou konzumaci přiznalo 5 % dívek a 23 % chlapců (šlo ale o méně neţ 1 plechovku týdně). Většina dětí zahrnutých v této studii konzumovala energetické nápoje umírněně, ale malá skupina je konzumovala
- 93 -
v extrémních dávkách (VIELL 1996). Průzkum, zahrnující 496 vysokoškolských studentů, přinesl informace o tom, ţe 51 % z dotazovaných pravidelně konzumovalo více neţ jeden energetický nápoj měsíčně; většina z nich byla zvyklá pít energetické nápoje několikrát za týden. Nejčastěji uváděné důvody vedoucí ke konzumaci byl nedostatek spánku (67 %) a touha po zvýšení celkové energie (65 %) (MALINAUSKAS 2007). Jiná studie shrnující odpovědi od 795 vysokoškolských studentů zjistila, ţe 39 % z nich konzumovalo v posledním měsíci energetický nápoj. V průměru muţi vypili více plechovek za týden neţ ţeny (MILLER 2008b). V provedené studii byla očekávána závislost mezi očekáváním a vykonávanou činností, kde bylo moţné předpokládat zlepšení paměti u VŠ či sníţení pocitu únavy, ovšem ţádná významná závislost podobného charakteru nebyla zachycena. Dalším bodem dotazníku byla pohybová aktivita, která měla prokazatelně vliv na konzumaci energetických nápojů. Respondenti pohybující se 1–2 či 3–4 týdně uváděli výrazně niţší příjem energetických nápojů oproti respondentům s pohybovou aktivitou niţší či vyšší. Tento fakt je moţné vysvětlit následujícím způsobem. Při niţší sportovní aktivitě dochází k rychlejší únavnosti a naopak u sportovců je třeba překonat únavu z tréninku. Otázka týkající se znalosti sloţení energetických nápojů závisela na jejich konzumaci měla potvrdit předpoklad, ţe konzumenti znají sloţení energetických nápojů lépe, coţ bylo prokázáno. Otázkou ale zůstává, zda i přes tuto znalost jsou si vědomi rizik uţívání energetických nápojů. Mezi nejčastěji zmiňované látky patří kofein, taurin, guarana, sacharidy či vitaminy. Zmíněny byly také rostlinné extrakty z guarany, ginkgo biloba a ţenšenu. Otázka č. 8 se zabývala faktory, jeţ ovlivňují nákup energetických nápojů. Respondenti měli na výběr celkem z 8 variant, které mohou hrát podstatnou roli při jejich nákupu. Nejvýznamnějším kritériem pro 61 % spotřebitelů našeho šetření byla chuť. Toto zjištění bylo velmi překvapivé, jelikoţ jsme očekávali nejsilnější prioritu v obsahových látkách či ceně. Pro 38 % konzumentů hraje důleţitou roli cena, která závisí zejména na značce výrobku a z části na jeho obsahu. Následným činitelem ovlivňujícím nákup je značka, a to pro 30 % dotazovaných. Mladší kategorie také více preferovaly značku a chuť oproti starším respondentů a tako závislost byla statisticky významná. Nabízí se zde vysvětlení, ţe konzumenti prioritně neřeší obsah energetického nápoje, díky tomu, ţe
- 94 -
neznají přesné účinky jednotlivých sloţek na lidské tělo. Reklamu připustilo pouhých 10 % respondentů, coţ je očekávaná, ne však pravdivá informace o vlivu reklamy. Otázka č. 9 blíţe specifikuje oblibu značek mezi konzumenty. Red Bull od rakouského výrobce s dlouholetou tradicí je podle odpovědí našich respondentů nejoblíbenějším energetickým nápojem. Jako druhý skončil Big shock, který je stejně jako Semtex, na 3. pozici, českým výrobkem. Následující příčky obsadil Monster a Kamikaze, opět výrobek z České republiky. Pořadí, které vyplynulo z jednotlivých odpovědí, můţe být reakcí na výše zmíněné faktory, kterými jsou chuť, cena a značka. Důleţitou roli sehrává také propagace těchto výrobků a jejich postavení na trhu v ČR a cílení na určitou skupinu konzumentů. Zda respondenti konzumují alkohol v kombinaci s energetickým nápojem, bylo součástí jedné z následujících otázek. Energetický nápoj je konzumován 303 respondenty našeho dotazníku a z toho 223 jej kombinuje s alkoholem. Velice zajímavá je zde závislost na věkové skupině 15–24 a 25 - 34, kdy je zjevné, ţe čím niţší věk, tím vyšší četnost této kombinace. Naopak nebyla prokázána spojitost s pohlavím. Výsledky studie, která se zaměřovala zejména na konzumaci energetických nápojů, ale okrajově sledovala i jejich kombinaci s alkoholem, ukázaly, ţe 54 % respondentů přiznalo míchání energetického nápoje s alkoholem a 49 % vypilo tři a více těchto nápojů během večerní zábavy (MALINAUSKAS 2007). Jiná studie, jenţ zahrnovala 1 097 vysokoškolských studentů, se zabývala zvýšenou závislostí na alkoholu díky zvýšenému příjmu energetických nápojů. Z výsledků vyplynulo, ţe více jak polovina (61,4 %) těchto studentů konzumuje energetický nápoj. Z toho byly vyčleněny dvě skupiny, kdy jedna pojala 51,3 % studentů, kteří přijímali energetický nápoj pouze několikrát do roka, a byli tedy nazváni jako příleţitostní konzumenti a druhá obsahující 10,1 % z celkového počtu spotřebitelů byla reprezentována častými konzumenty, kteří pili energetické drinky denně či týdně. Skupina velmi častých konzumentů měla oproti příleţitostným signifikantně častější a vyšší příjem alkoholu, coţ doprovázelo i riskantní chování jedinců (ARRIA 2011). Vnímaní nebezpečí závislosti na energetických nápojích roste s rostoucím věkem a v závislosti na pohlaví, kdy ţeny tuto moţnost připouští častěji.
- 95 -
12.
Závěr Odborné zdroje spojují s energetickými nápoji mnohé negativní účinky např.
sníţení srdečního rytmu, zvýšení agregace krevních destiček, zvýšení arteriálního tlaku, sníţení endoteliální funkce a jiné. Z čehoţ vyplývá, ţe energetické nápoje nemají ţádné léčebné účinky, naopak. Známé i nepříliš prozkoumané farmakologické charakteristiky různých obsahových látek jsou spojené se zprávami o případech intoxikací, naznačují, ţe by tyto nápoje mohly vystavit děti a mladistvé riziku různě váţných zdravotních následků. Hlavními obsahovými látkami energetických nápojů jsou vysoké dávky kofeinu, taurinu a sacharidů, jeţ mohou mít negativní vliv na kardiovaskulární systém. Zatímco hlavní přísady energetických nápojů jsou v podstatě totoţné u všech druhů, dodatečné přísady se mnohdy výrazně liší a jsou z velké většiny neprozkoumané. Jejich pouţití při výrobě energetických nápojů není zákonem či nařízeními ošetřeno. Dalším negativním faktem je, ţe výrobci energetické nápoje řadí mezi doplňky stravy, coţ je zprošťuje v některých zemích od dodrţování limitů kofeinu i od nutnosti testování bezpečnosti a speciálního značení, které je poţadováno u léčiv. Je tedy zřejmé, ţe riziko předávkování roste nejen díky marketingu jednotlivých výrobců, který je zaměřený zejména na mládeţ, ale také díky chybějícím legislativním opatřením. Tento přístup ohroţuje zejména mladistvé, kteří mají větší sklony k riskování. Fakt, ţe mladí lidé častěji hazardují se svým zdravím prostřednictvím energetických nápojů, dokazuje i naše malá sonda. Pokud nedojde k určitým omezením v oblasti výroby energetických nápojů a k lepší informovanosti populace o negativnívh účincích vysokých dávek jednotlivých sloţek, můţe dojít k nepříznivým vlivům na jejich zdraví. Pro zlepšení tohoto stavu by bylo také vhodné apelovat na zákonodárce, kteří mohou pomocí stanovení limitů jednotlivých ingrediencí zajistit zvýšenou ochranu spotřebitelů před moţnými negativními účinky energetických nápojů. Jelikoţ práce poskytla zajímavé výsledky a byl potvrzen zájem o toto téma z řad široké veřejnosti, práce by měla být dále rozvíjena a měla by zkoumat téma do větší hloubky a širších souvislostí.
- 96 -
Seznam pouţité literatury 1. ANGELO, P. et al. Guarana (Paullinia cupana var. sorbilis), an anciently consumed stimulant from the Amazon rain forest: the seeded-fruit transcriptome. Plant Cell Rep, 2008. sv. 27, s. 117–124. 2. ALFORD, C. et al. The effects of Red Bull Energy Drink on human performance and mood. Amino Acids, 2001. sv. 21, s. 139 – 150. 3. ARRIA, A. M. et al. Energy Drink Consumption and Increased Risk for Alcohol Dependence. Alcoholism, Clinical and Experimental Research, 2011. sv. 35, č. 2, s. 365 – 375. 4. ARMSTRONG, T. D. – COSTELLO, E. J. Community studies on adolescent substance use, abuse, or dependence and psychiatric comorbidity. Journal of consulting Clinical Psychology, 2002. sv. 70, č. 6, s. 1224–1239. 5. AROLFO, M. et al. Ethanol operant self-administration in rats is regulated by adenosine A2 receptors. Alkoholism, Clinical and Experimental Research, 2004. sv. 28, č. 9, s. 1308–1316. 6. BAKER, W. - THEOLOGUS, G. C. Effects of caffeine on visual monitoring. Journal of Applied Psychology, 1972. sv. 56, s. 422–427. 7. BENTON, D. – OWENS, D. S. Blood glucose and human memory. Psychopharmacology, 1993. sv. 113, č. 1, s. 83–88. 8. BERNSTEIN, G. A. et al. Caffeine dependence in teenagers. Drug and Alkohol Dependence, 2002. sv. 66, s. 1–6. 9. BLATTNÁ, J. et al. Výživa na začátku 21. století aneb o výživě aktuálně a se zárukou. Praha: výţivaservis, 2005. s. 73. 10. BLOMSTARD, E. et al. Effect of branched-chain amino acid supplementation on mental performance. Acta Physiologica Scandinavica, 1991. sv. 141, s. 225 –226. 11. BOUCKENOOGHE, T. et al. Is taurine a functional nutrient? Current opinion in clinical nutrition and metabolic care, 2006. sv. 9, č. 6, s. 728 – 733. 12. BRAGANZA, S. F. – LARKIN, M. Riding high on energy drinks. Contemporary Pediatrics, 2007. sv. 24, č. 5, s. 61 – 73. 13. BURKE, L. M. Nutritional needs for exercise in the heat. Comparative Biochemistry and Physiology Part A, 2001. sv. 128, s. 735 –748. 14. CARLSON, S. R. et al. Disinhibited characteristics and binge drinking among university student drinkers. Addictive Behaviors, 2010. sv. 35, č. 3, s. 242– 251.
- 97 -
15. CLAUSON, K. A. et al. Safety issues associated with commercially available energy drinks. Journal of American Pharmakology ASIC, 2008. sv. 48, č. 3, s. e55–e63. 16. de MORAIS, E. C. et al. Consumption of yerba mate (Ilex paraguariensis) improves sérum lipid parameters in healthy dyslipidemic subjects and provides additional LDL-cholesterol reduction in individuals on statin therapy. Journal of Agricultural Food Chemistry, 2009. sv. 57, č. 18, s. 8316–24. 17. DEWS, P. B. et al.) The frequency of caffeine withdrawal in a population-based survey and in a controlled, blinded pilot experiment. Journal of Clinical Pharmacology, 1999. sv. 39, s. 1221–1232. 18. DING, L. et al. Simultaneous determination of flavonoid and alkaloid compounds in Citrus herbs by high-performance liquid chromatography– photodiode array detection–electrospray mass spektrometry. Journal of Chromatography B, 2007. sv. 857, č. 2, s. 202–209. 19. DÍTĚ, P. et al. Vnitřní lékařství I. Brno: LF MU, 2005. s. 20 – 33. 20. DÍTĚ, P. et al. Vnitřní lékařství III. Brno: LF MU, 2005. s. 596 – 603. 21. DLOUHÝ, P. et al. Srovnání doporučených výţivových dávek v různých zemích. Hygiena, 1996. sv. 41, s. 167 – 185. 22. DOSTÁL, J. et al. Lékařská chemie II. Brno : LF MU, 2007. s. 27. 23. EDWARDS, H. G. M. et al. FT–Ramen spectroscopic studies of guarana and some extracts. Analytica Chimica Acta, 2005. sv. 532, č. 2, s. 177–186. 24. Energy growth. Soft Drinks International, 2011, č. 2, s. 7. ISSN 1367 8302. 25. FAHLSTROM, M. et al. Positive short–term subjective effect of sports drink supplementation during recovery. Journal of Sports Medicine and Physical Fitness, 2006. sv. 46, s. 578-584. 26. FERREIRA, S. E. et al. Effects of energy drink ingestion on alcohol intoxication. Alcoholism, Clinical and Experimental Research, 2006. sv. 30, č. 4, s. 598–605. 27. FINNEGAN, D. The health effects of stimulant drinks. Br Nutr Found Nut Bull, 2003. sv. 28, s. 147–155. 28. FREDHOLM, B. B. et al. Actions of caffeine in the brain with special reference to factors that contribute to its widespread use. Pharmacological Reviews, 1999. sv. 51, č. 1, s. 83–133. 29. GIBNEY, M. I. et al. Introduction to human nutrition. Eley – Black well, 2009. s. 44 – 46, 84 – 85. 30. HALLER Ch. A. et al. Hemodynamic effects of ephedra-free weight–loss supplements in humans. The American Journal of Medicine, 2005. sv. 118, č. 9, s. 998 – 1003.
- 98 -
31. HECK, C. I. – MEJIA, E. G. Yerba mate tea (Ilex paraguariensis): a comprehensive review on chemistry, health implications, and technological considerations. Journal of Food Science, 2007. sv. 72, č. 9, s. 138–51. 32. HECKMAN M. A. et al. Energy drinks: an assessment of their market size, consumer demographics, ingredient profile, functionality, and regulations in the United States. Comprehensive Reviews in Food Science and Food Safety, 2010. sv. 9, č. 3, s. 303–317. 33. HLÚBIK, P. - OPLETALOVÁ, L. Vitaminy. Praha : Grada Publishing, 2004. s. 75–130, 139–149. 34. JABLONSKÝ, I., BAJER, J. Rostliny pro posílení organismu a zdraví. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2007. 104 s. ISBN 978-80-247-1745-6. 35. JACKSON, K. M. et al. Transitioning into and out of large-effect drinking in young adulthood. Journal of Abnormal Psychology, 2001. sv. 110, č. 3, s. 378– 391. 36. KESSLER R. C. et al. The epidemiology of co-occurring addictive and mental disorders: implications for prevention and service utilization. The American journal of Orthopsychiatry, 1996. sv. 66, č. 1, s. 17–31. 37. KRAHN, D. D. et al. Caffeine consumption in patients with eating disorders. Hospital and Community Psychiatry, 1991. sv. 42, s. 313–315. 38. LAL, G. G. Getting specific with functional beverages. Food Technology, 2007. sv. 61, č. 12, s. 25–31. 39. LEDVINA, M. et al. Biochemie pro studující medicínyII. Praha : Nakladatelství Karolinum, s. 462. 40. LEE, T. K. et al. Radioprotective potential of ginseng. Mutagenesis, 2005.sv. 20, s. 237–43. 41. LINDINGER, M. I. Caffeine attenuates the exercise-induced increase in plasma (K+) in humans. Journal Applied Physiology, 1993. sv. 74, s. 1149–1155. 42. MACHÁČKOVÁ, M. Spotřeba energetických nápojů vý razně roste i v České republice [online]. Praha: publikováno 22. 6. 2001 [cit. 3.5. 2011]. Dostupné na World Wide Web:
. 43. MALINAUSKAS, B. M. et al. A survey of energy drink consumption patterns among college students. Nutrition Journal, 2007. sv. 6, s. 35 – 41. 44. MATTEI, R. et al. Guarana (Paullinia cupana): toxic behavioral effects in laboratory animals and antioxidant activity in vitro. Journal Enthnopharmacol, 1998. sv. 60, s. 111–116.
- 99 -
45. MEADOWS-OLIVER, M. - RYAN-KRAUSE, P. Sports and Energy Drinks. Journal of Pediatric Health Care, 2007. sv. 21, s. 413- 416. 46. MILLER, K. E. Energy drinks, race, and problem behaviors among college students. Journal of Adolescent Health, 2008a. sv. 43, č. 5, s. 490–497. 47. MILLER, K. E. Wired: energy drinks, jock identity, masculine norms, and risk taking. Journal Am Coll Health, 2008b. sv. 56, č. 5, s. 481– 489. 48. MUMFORD, G. K. et al. Discriminative stimulus and subjective effects of theobromine and caffeine in humans. Psychopharmacology, 1994. sv. 115, s. 1–8. 49. MUNDT, M. P. et al. Extreme college drinking and alcohol-related injury risk. Alcoholism, Clinical and Experimental Research, 2009. sv. 33, č. 1, s. 1532–1538. 50. NAH, S. Y. et al. Ginsenosides: are any of them candidates for drugs acting on the central nervous system? CNS Drug Reviews, 2007. sv. 13, č. 4, s. 381–404. 51. O‘BRIEN, M. C. et al. Caffeinated cocktails: energy drink consumption, high-risk drinking, and alcohol- related consequences among college students. Academic Emergency Medicine, 2008. sv. 15, č. 5, s. 453–460. 52. ODDY, W. H. - O‘SULLIVAN T. A. Energy drinks for children and adolescents, erring on the side of caution may reduce long term health risks. British Medical Journal, 2009. s. 339. 53. O'NEIL, B.D. et al. A Randomized Controlled Trial of the Effect of Energy Drinks on Exercise Performance, Dexterity, Reaction Time and Vital Signs Before and After Exercise Annals of Emergency Medicine, 2009. sv. 54, č. 3, s. 116. 54. PACLT, I. et al. Hyperkinetická porucha a poruchy chování. Praha: Grada Publishing, 2007. s. 13 – 14. 55. PELLATI, F. - BENVENUTI, S. Chromatographic and electrophoretic methods for the analysis of phenetylamine alkaloids in Citrus aurantium. Journal of Chromatography A, 2007. sv. 1161, č. 1 – 2, s. 71–88. 56. RAGSDALE, F. R. et al. Effect of Red Bull energy drink on cardiovascular and renal fiction. Amino Acids, 2010. sv. 38, č. 4, s. 1193 – 1200. 57. RED BULL. Red Bull Energy Drink. [cit. 17-5-2011]. Dostupné z WWW: . 58. REISSIG, C. J. Caffeinated energy drinks—A growing problem. Drug Alcohol Depem, 2009. sv. 99, č. 1–3, s. 1–10. 59. ROGERS, P. J. Caffeine, mood and mental performance in everyday life. Br Nutr Found Nutr Bull, 2007. sv. 32, č. 1, s. 84–89.
- 100 -
60. SANTANA, J. et al. Determination of para-synephrine and meta-synephrine positional isomers in bitter orange-containing dietary supplements by LC/UV and LC/MS/MS. Food Chemisry, 2008. sv. 109, č. 3, s. 675–682. 61. SCHAFFER, S. W. et al. Interaction between the actions of taurine and angiotensin II. Amino Acid, 2000. sv. 18, č.4, s. 305 – 318. 62. SCHOLEY, A. - HASKELL, C. Neurocognitive effects of guarana plant extract. Drugs Future, 2008. sv. 33, s. 869–74. 63. SCHOLEY, A. B. – KENNEDY, D. O. Cognitive and physiological effects of an ―energy drink‖: an evaluation of the whole drink and of glucose, caffeine and herbal flavouring fractions. Psychopharmacology, 2004. sv. 176, s. 320–330. 64. SCOTT, N. R. et al. Caffeine consumption in the United ingdom: a retrospective study.Food Sciences and Nutrition, 1989. s. 183 – 191. 65. SEIFERT, S. M. et al. Health Effects of Energy Drinks on Children, Adolescents, and Young Adults. Pediatrics, 2011. sv. 127, č. 3, s. 511 – 528. 66. SEIFERTOVÁ, E. Spotřeba nealko nápojů vloni klesla [online]. Praha, publikována 4. 7. 2008 [cit. 2011-05-17]. Dostupné z WWW: . 67. SHARMA, R. et al. Effects of etanol on extracellular levels of adenosine in the basal forebrain: an in vivo microdialysis study in freely behaving rats. Alcoholism, Clinical and Experimental Research, 2010. sv. 34, č. 5, s. 813–818. 68. SHER, K. J. et al. Characteristics of children of alcoholics: putative risk factors, substance use and abuse, and psychopathology. Journal of Abnormal Psychology, 1991. sv. 100, č. 4, s.427–448. 69. SLÍVA, J., MINÁRIK, J. Doplňky stravy. 1. vyd. Praha : TRITON, 2009. 124 s. ISBN 978-80-7387-169-7. 70. SMIT, H. J. - ROGERS, P. J. Effects of ‗energy‘ drinks on mood and mental performance: critical metodology. Food Quality and Preference, 2002. sv. 13, s. 317–326. 71. SMIT, H. J. - ROGERS, P. J. Effects of low doses of caffeine on cognitive performance, mood and thirst in low and higher caffeine consumers. Psychopharmacology, 2000. sv. 152, č. 2, s. 167–173. 72. SMITH, A. Effects of caffeine on human behavior. Food and Chemical Toxicology, 2002. sv. 40, s. 1243–1255. 73. SUKOVÁ, I. Návrh pravidel pro energetické nápoje [online]. Praha: vydáno 9. 4. 2010 [cit. 17-5-2011]. Dostupné z WWW: .
- 101 -
74. SUKOVÁ, I. Návrh evropského předpisu o označování potravin [online]. Praha: vydáno 14. 1. 2011 [cit. 17-5-2011]. Dostupné z WWW: . 75. TARTER, R. et al. Etiology of early age onset substance use disorder: a maturational perspective. Development and Psychopatology, 1999. sv. 11, č. 4, s. 657–683. 76. THOMBS, D. L. et al. Event-level analyses of energy drink consumption and alcohol intoxication in bar patrons. Addictive Behaviors, 2010. sv. 35, č. 4, s. 325– 330. 77. TOMKO, J. a kol. Farmakognózia. 2. opravené vyd. Martin : Osveta, 1999. 423 s. ISBN 80-8063-014-3. 78. VALÍČEK, P. Léčivé rostliny Číny a Vietnamu A–I. 1.vyd. Benešov: Start, 2009. 338 s. ISBN 978-80-86231-48-8. 79. VARTANIAN, L. R. et al. Effects of Soft Drink Consumption on Nutrition and Health: A Systematic Review and Meta-Analysis. American Journal of Public Health, 2007. sv. 97, č. 4, s. 667–675. 80. VELÍŠEK, J. Chemie potravin. Díl 3. 2. vyd. Tábor : OSSIS, 2002. s. 44 – 54, 71, 91 – 95. 81. VIELL, B. et al. New caffeinated beverages: a pilot survey of familianty and consumption by adolescents in north-Rhine Westphalia and Berlin and considerations of consumer protection. Zeischrift fur Ernahrungswiwwenschaft, 1996. sv. 35, č. 4, s. 378–386. 82. VOGLER, B.K. et al. The efficacy of ginseng: a systematic review of randomized clinical trials. European Journal of Clinical Pharmacology, 1999. sv. 55, č. 8, s. 567–75. 83. WEBB, G. P. et al. Dietary supplements and functional fous, 2. vyd. Black – well Publishing l. t. d., 2006. s. 150–154, 190 – 191. 84. WECKERLE, C. S. et al. Purine alkaloids in Paullinia. Phytochem, 2003. sv. 64, s. 735–42. 85. WILLOUGHBY, S. S. et al. Platelet nitric oxide responsiveness: a novel prognostic marker in acute coronary syndromes. Arteriosclerosis, Thrombosis, and Vascular Biology, 2005. sv. 25, s. 2661–2666. 86. WINSTON, A.P. et al. Neuropsychiatric effects of caffeine. Advances in Psychiatric Treatment, 2005. sv. 11, č. 11, s. 432–439. 87. WINKLEROVÁ, D. „Energy drinks― a „Smart drinks―. Výživa a potraviny, 2010. sv. 65, s. 48–49. 88. WOLF, A. Hygiena výživy. Praha : Avicenum, 1985. s. 384.
- 102 -
89. WORTHLEY, M.I. et al., Detrimental Effects of Energy Drink Consumption on Platelet and Endothelial Fiction. The American Journal of Medicine, 2010. sv. 123, č. 2, s. 184-187. 90. YEH, G. Y. et al. Systematic review of herbs and dietary supplements for glycemic control in diabetes. Diabetes Care, 2003.sv. 26, s. 1277–1294. 91. ZADÁK, Z. Výživa v intenzivní péči. 2. vyd. Praha : Grada Publishing, 2008. s. 89, 181–186. 92. ZAKLETSKAIA, L. I. et al. Alcohol-impaired driving behavior and sensationseeking disposition in a college population receiving routine care at campus health services centers. Accident Analysis Prevention, 2009. sv. 41, č. 3, s. 380–386. 93. ŢÁČKOVÁ, H. – JUCOVIČOVÁ, D. Neklidné a nesoustředěné dítě ve škole a v rodině. Praha: Grada Publishing, 2010. s. 22.
- 103 -
PŘÍLOHY
- 104 -
Dotazník
I.
Váţená paní, váţený pane, laskavě Vás prosíme o vyplnění krátkého anonymního dotazníku, který se týká problematiky energetických nápojů. Výsledky dotazníkového šetření budou součástí praktické části bakalářské práce studentky. Další informace a následně i výsledky můţete nalézt na http://goo.gl/7qdg6. Předem děkujeme za Vaši ochotu a čas věnovaný vyplnění dotazníku. Kateřina Hortová (studentka LF MU) Tomáš Pruša (vedoucí bakalářské práce)
1. Kolik je Vám let?
Méně neţ 15 let
15-24
25-34
35-44
45 a více
2. Pohlaví
Ţena
Muţ
3. Jaká je Vaše hlavní činnost v současné době? * Můţete vybrat více moţností.
Student/ka ZŠ
Student/ka učiliště, SŠ či gymnázia
Student/ka VOŠ
Student/ka VŠ
Zaměstnaná/ý VPP či externí spolupráce
Zaměstnaná/ý HPP
OSVČ
4. Jak často vykonáváte pohybovou aktivitu?
Méně neţ 1x za 14 dní
1x za 14 dní
1-2x týdně
3-4x týdně
Kaţdý den
Více neţ 1x za den
Jsem vrcholový sportovec
5. Konzumoval(a) jste či konzumujete energetické nápoje? V případě, ţe jste nikdy nekonzumoval(a) energetický nápoj, prosím odpovězte uţ jen na otázky číslo 6. a 7.
Ano, pravidelně denně
Ano, několikrát týdně
Ano, několikrát měsíčně
Ano, pouze několikrát do roka
Ne
6. Znáte povzbuzující sloţky energetického nápoje? Pokud zatrhnete moţnost "Ne", přejděte k otázce č. 8.
Ano
Ne
7. Pokud znáte povzbuzující sloţky energetického nápoje, uveďte příklady. ………………………………………………………………………………………………. 8.Co ovlivňuje Váš nákup energetického nápoje?
Chuť
Obsahové látky
Cena
Obal
Reklama
Značka
Doporučení přátel
Jiné:
9. Pokud máte oblíbenou značkou energetického nápoje, prosím uveďte její název. Můţete uvést i více oblíbených značek ……………………………………………………………………………………………… 10. Jaké účinky očekáváte od energetického nápoje? Můţete vybrat více moţností.
Odstranění pocitu únavy
Zvýšení koncentrace
Zlepšení fyzického výkonu
Zlepšení paměťových schopností
Sníţení pocitu hladu
Jiné:
11. V jakých situacích konzumujete energetický nápoj? Můţete vybrat více moţností.
V rámci sportovního výkonu
Při učení
Na párty
Při řízení motorového vozidla
Jiné:
13. Konzumovali jste někdy energetický nápoj v kombinaci s alkoholem?
Ano
Ne
12. Jaké máte zkušenosti při poţití energetického nápoje? Můţete vybrat více moţností.
Zvýšení výkonnosti
Zlepšení koncentrace
Zvýšení rychlosti reakce
Ţádnou změnu jsem nepociťoval(a)
Malátnost
Nevolnost
Třes
Bolest hlavy
Bolest trávicího ústrojí
Jiné:
14. Myslíte si, ţe je kombinace alkoholu a energetického nápoje vhodná?
Ano
Ne
Nevím
15. Pozorovali jste nějaké změny v mnoţství poţitého alkoholu při jeho kombinaci s energetickým nápojem?
Ţádné změny jsem nepozoroval(a)
Vypil(a) jsem stejné mnoţství alkoholu jako obvykle
Vypil(a) jsem menší mnoţství alkoholu neţ obvykle
Vypil(a) jsem větší mnoţství alkoholu neţ obvykle
16. Myslíte si, ţe můţe být člověk závislý na energetických nápojích?
Ano
Ne
Nevím
17. Cítil(a) jste následující den po konzumaci alkoholu s energetickým nápojem rozdíl oproti konzumaci alkoholu bez energetického nápoje? Beze změn Sníţení
Zvýšení
Nevím
Bolest hlavy Třes Sucho v ústech Nevolnost Zvracení Závrať Bolesti trávicího traktu Pocení Únava Prostor pro Vaše postřehy, připomínky a vzkazy ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………
