MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE
Geografická charakteristika okresu Břeclav Bakalářská práce
Brno 2007
Autor práce: Kamila Horáčková Vedoucí práce: doc.PaedDr. Eduard Hofmann, CSc.
Prohlašuji tímto, že jsem zadanou bakalářskou práci vypracovala samostatně a uvedla veškerou použitou literaturu.
Brno 2007 ---------------------------Podpis
-2-
Děkuji
tímto
panu
doc.PaedDr.
Eduardu
Hofmannovi,
CSc.
za
poskytování rad a připomínek, které mi byly při zpracování této bakalářské práce neocenitelně nápomocné.
-3-
OBSAH: 1. Úvod práce…………………………………………………………1 2. Cíle práce………………………………………………………….. 2 3. Metodika práce…………………………………………………… 3 4. Diskuze pramenů a literatury…………………………………. 4 5. Komplexní geografická charakteristika okresu Břeclav….. 5 5.1
Vymezení a charakteristika oblasti……………………… 5
5.2
Správní rozdělení okresu Břeclav………………………. 7
5.3
Geologické a geomorfologické poměry………………… 9
5.4
Klimatologické poměry………………………………….. 9
5.5
Hydrologické poměry……………………………………. 12
5.6
Pedogeografické poměry………………………………. 13
5.7
Biogeografické poměry………………………………… 14
5.8
Ochrana přírody………………………………………… 15
5.9
Obyvatelstvo…………………………………………….
17
5.10
Sídla……………………………………………………..
23
5.11
Průmysl…………………………………………………
25
5.12
Zemědělství……………………………………………. .. 26
5.13
Služby a školství………………………………………. .. 28
5.14
Kulturně-historické památky…………………………. .. 29
5.15
Doprava v okrese Břeclav………………………....... …. 34
5.16
Cestovní ruch………………………………………….
36
6. SWOT analýza okresu Břeclav……………………………
38
7. Závěr…………………………………………………………..
40
Resumé……………………………………………………… ….
41
Seznam pramenů použité literatury………………………. …
42
Seznam příloh………………………………………………. …… 43 Přílohy
-4-
1. ÚVOD Tématem této bakalářské práce je geografická charakteristika týkající se okresu Břeclav, patřícího do regionu mého bydliště. Hlavním úmyslem bylo zpracování geografické
charakteristiky území, která zahrnuje jak fyzicko-
geografickou, tak socioekonomickou část.
-5-
2. CÍLE PRÁCE Hlavní cílem této bakalářské práce je vypracovaní komplexní geografické charakteristiky věnované okresu Břeclav a jeho zázemí. Na mnohých školách není dle mého názoru věnována dostatečná pozornost výuce místní krajiny, důvodem může být nedostatečná učební publikace, kterou se budu touto bakalářskou prací snažit nahradit. Cílem mé bakalářské práce tedy je: •
vypracovat komplexní geografickou charakteristiku okresu Břeclav
•
doplnit tyto údaje vhodnou dokumentací (literatura, mapy, fotografie, grafy..)
-6-
3. METODIKA PRÁCE Při komplexní geografické charakteristice jsem použila informace ze studia pramenů (dostupné literatury, map, propagačních materiálů, informací z internetu). U komplexní geografické charakteristiky vymezeného území používám
metodu
analýzy,
dále
metodu
srovnávací
(geografická
charakteristika). Další využitou metodou je metoda statistická (počet obyvatel apod.). Údaje jsou zpracovány do tabulek a grafů. Fyzicko-geografická charakteristika oblasti byla hodnocena na základě mapových děl a publikací. Poměrně velká pozornost je věnována socioekonomické charakteristice. regionu. Sociálně-demografický potenciál Břeclavska byl analyzován za pomoci statistických údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů a dalších publikací Českého statistického úřadu. Pro vyhodnocení dat byla užita řada demografických ukazatelů. Na závěr jsou všechny zjištěné informace použity k určení silných a slabých stránek, přednosti a hrozby zájmové oblasti. Silné stránky a přednosti ukazují směr budoucího rozvoje. Naopak slabé stránky a hrozby varují před problémy, které je nutné včas vyřešit. Výsledky hodnocení jsou zpracovány do SWOT analýzy. Tabulky a grafy byly vytvořeny pomocí programu Microsoft Excel, pro zpracování textu bylo využito
textového editoru Microsoft Word. Mapy jsou
vytvořené pomocí programu Esri ArcView.
-7-
4. DISKUZE PRÁMENŮ A LITERATURY V dnešní době existuje relativně velké množství dostupné literatury, které se zabývá územím celé České republiky. Co se týče fyzickogeografické charakteristiky, pracovala jsem s knihou: Demek, J. a kol.: Hory a nížiny. Při zaměření na konkrétní vymezenou oblast jsem práci stavěla především na knihách:. Patočka, J.: Kniha o okresu Břeclav; Danihelka, J.: Chráněná krajinná oblast Pálava; Soukup, V., David, P., Dobrovolná, V.: Pálava a Břeclavsko – průvodce č. 36; Demek, J.; Macka, M.: Pavlovské vrchy a jejich okolí; Quitt, E. :Klimatologické oblasti ČSR. Při
zpracovávání
socioekonomické
charakteristiky
jsem
čerpala
především ze stránek Českého statistického úřadu (www.czso.cz). Co se týče knižních publikací byly to zejména knihy: Brichtová, D. a kol., Podoby kraje a času – Kniha okresu Břeclav; Kordiovský, E.; Danihelka, J. Brána do kraje – Průvodce obcemi okresu Břeclav; Kordiovský, E. a kol.: Město Břeclav Dalším podkladem pro mou bakalářskou práci jsou mapy, které jsem získala z internetového zdroje (www.env.cz), díky kterému bylo získávání mapových podkladů snadnější. Hlavně tyto promeny jsou zdroji v mé bakalářské práci.
-8-
5. KOMPLEXNÍ GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA OBLASTI 5.1 VYMEZENÍ A CHARAKTERISTIKA OBLASTI
Zájmovým územím této práce je správní okres Břeclav, který leží v jihovýchodním cípu Moravy, kde sousedí na severu s okresem Brno - venkov, na západě s okresem Znojmo a na východě s okresem Hodonín. Je okresem příhraničním, na jihu sousedí s Rakouskem a jihovýchodní část okresu sousedí se Slovenskem. Území okresu zaujímá 1 173 km2 s průměrným počtem 106 obyvatel na km2. Svou rozlohou zabírá 16,6% Jihomoravského kraje. Počtem obyvatel 124 274 se na celkovém počtu obyvatel v kraji podílí 11% a řadí se na 4. místo v Jihomoravském kraji. Administrativně se okres Břeclav člení na 69 obcí a dále pak na 78 částí obcí. Celkem 10 obcí má statut města – Břeclav, Hustopeče, Klobouky u Brna, Lanžhot, Mikulov, Podivín, Pohořelice, Valtice, Velké Bílovice a Velké Pavlovice. Celkem 63 obcí má pouze jednu část, 6 obcí se dělí na 2 a více částí, město Břeclav má 4 části. K nejmladším městům patří Lanžhot a Velké Bílovice, které statut města obdrželi v roce 2001. Z hlediska velikostních skupin obcí bylo v roce 2005 v okrese 12 obcí s počtem obyvatel menším než 499, 500 až 999 obyvatel mělo 23 obcí, 31 obcí spadalo do skupiny 1 000 až 4 999 obyvatel, 2 obce (Hustopeče a Mikulov) patřily do skupiny 5 000 až 19 999 obyvatel a konečně 1 obec (Břeclav) byla ve skupině 20 000 až 49 999 obyvatel. Břeclav je největším městem okresu měřeno jak počtem obyvatel (25 652), tak rozlohou (8 717 ha). 1 Jde o vysoce atraktivní okres s kulturním i přírodním potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu. K významným lokalitám České republiky se řadí především díky zámkům a parkům v Lednici a Valticích, dobrým podmínkám pro koupání a biosférické rezervaci Pálava.
1
Patočka, J.: Kniha o okrese Břeclav, 2003, str. 3
-9-
Mapa č.1: Hranice územních jednotek
Zdroj: www.env.cz
- 10 -
5.2 SPRÁVNÍ ROZDĚLENÍ OKRESU BŘECLAV Od 1. 1. 2003 je v platnosti nové správní uspořádání obcí. Na území okresu Břeclav působí 4 obce s rozšířenou působností (ORP) – Břeclav, Hustopeče, Mikulov a Pohořelice (obce 3. stupně). Správní území těchto 4 obcí je větší než bývalý okres, 4 obce z okresu Znojmo nyní spadají pod ORP Pohořelice. Správní obvod Břeclav má největší rozlohu – 439 km2, patří sem 17 obcí s celkovým počtem obyvatel 58 733 (k 31. 12. 2004). Správní obvod Hustopeče má rozlohu 355 km2, 28 obcí mělo 34 551 obyvatel, správní obvod Mikulov má rozlohu 245 km2, 17 obcí mělo 19 696 obyvatel a správní obvod Pohořelice má rozlohu 195 km2, 13 obcí mělo 12 565 obyvatel. K nižšímu správnímu členění - v rámci ORP Hustopeče jsou 2 pověřené obecní úřady (POU) – Klobouky u Brna (obec 2. stupně) a Hustopeče. 2
2
Patočka, J.: Kniha o okrese Břeclav, 2003, str. 4
- 11 -
Obrázek č.1: Mapa správního rozdělení okresu Břeclav
Zdroj: www.archiv-mikulov.cz
- 12 -
5.3 GEOLOGICKÉ A GEOMORFOLOGICKÉ POMĚRY Téměř celé území je nížinného charakteru. Od západu k východu je rozložen na celcích Dyjsko - svrateckého úvalu, Středomoravských Karpat a Dolnomoravského úvalu. Dyjsko - svrateckým úvalem protékají řeky Jevišovka, Jihlava
a
Svratka.
Středomoravské
Karpaty
jsou
složeny
z
útvarů
Dunajovických kopců, Pavlovských vrchů, Pouzdřanských kopců, Šakvického vrchu, Staré hory, Hustopečské brány, Zaječického kopce a Kloboucké pahorkatiny.
Středomoravské
Karpaty
jsou
prezentovány
nápadnou
vyvýšeninou Pálavských vrchů. Území okresu má velmi dobré půdní podmínky pro zemědělskou výrobu, které představuje černozem na vápenné spraši a hnědozem. Pěstují se zde zvláště obiloviny, kukuřice, teplomilná zelenina, ovoce a réva vinná. Nadmořská výška okresu se pohybuje okolo 200 m. Nejvýše položeným bodem je vrh Děvín v CHKO Pálava s nadmořskou výškou 554 m a nejníže položeným bodem soutok Moravy a Dyje v katastrálním území Lanžhot se 149 m nadmořské výšky. 3
Území okresu Břeclav se nachází v provincii Západopanonská pánev, subprovincii
Vídeňská
pánev,
oblasti
Jihomoravská
pánev
a
celku
Dolnomoravský úval. Dolnomoravský úval má v daném regionui složitou stavbu, jejíž dnešní rysy jsou výsledkem hlavně vertikálních poklesových pohybů podél zlomů. Krajinný ráz území se vyznačuje mírně členitým až rovinatým reliéfem, jehož nadmořské výšky jsou v rozmezí od 155 až 185 m. V okresu Břeclav se nachází velké množství písčitých sedimentů, které se táhnou především od města Břeclav k severu studovaného regionu. Na východě území lze lokalizovat naváté písky, na západě pak spraše a sprašové hlíny.4 Z hlediska nerostných surovin jsou ve vídeňské pánvi nejvýznamnější ropa a zemní plyn. Počátky průzkumné činnosti spadají do začátku 20.století. Podnětem byly projevy ropy a plynu u Hodonína, ověřované vrty od roku 1901 a dvora Nesyt. U města Břeclav byl vyhlouben vrt v roce 1938 v Československé republice až do roku 1949 nejhlubší vrt Břeclav -1 (hluboký 2 325m) 3 4
Kordiovský, E., Danihelka, J.: Brána do kraje, 1999, str. 18 Geologická mapa České republiky, 1999
- 13 -
s negativním výsledkem. Plyn okolo 100 atm. Byl plněn v čerpací stanici při východním okraji města Břeclav. V roce 1969 byla těžba plynu a částečně i ropy ukončena. K malým ložiskům přírodních uhlovodíků náleží Lednice, tyto uhlovodíky jsou organického původu. Říční (fluviální) písčité štěrky a písky jsou otevřeny četnými štěrkovnami a pískovnami. Mají využití ve stavebnictví převážně pro místní účely.5 Okres Břeclav spadá do geomorfologické oblasti Jihomoravských Karpat, kde součástí CHKO Pálava a Biosférické rezervace Dolní Morava je geomorfologický celek Mikulovská vrchovina. Tato členitá vrchovina se skládá z měkkých flyšových vrstev s vystupujícími bradly jurských vápenců. Dělí se na geomorfologické podcelky: •
Pavlovské vrchy (Pálava)
•
Milovická pahorkatina ve východní části Mikulovské vrchoviny. Nejvyšším vrcholem je Děvín ( 549 m n.m)
Obrázek č.2: Masiv Děvína
Zdroj: vlastní foto
Na vrcholu Děvína jsou dvě oddělené šupiny ernstbrunnských vápenců, mezi nimi leží vápnité jílovce a glaukonitické pískovce klementského a pálavského souvrství svrchní křídy. Ernstbrunnské vápence tvoří řadu skalních útesů a menších skalek. Na úbočí Děvína je zachováno holocénní a pozdně glaciální souvrství s hojnou měkkýší faunou (42 druhů, včetně druhu Discus 5
Kordiovský, E. a kol.: Město Břeclav, 2001, str.11
- 14 -
ruderatus). Na jižním svahu Kotle (Kotelné, Obory) je opuštěný vápencový lom. Z půdních typů se na území rezervace vyskytují rendziny, černozemě, pelosoly, hnědozemě o různém stupni illimerizace a illimerizované půdy.
Obrázek č.3: Geomorfologická mapa okresu Břeclav
Zdroj: www.env.cz
- 15 -
5.4 KLIMATOLOGICKÉ POMĚRY Okres leží v teplé klimatické oblasti, patří k nejteplejším oblastem jižní Moravy. Podnebí je zde velmi teplé až suché. Dlouhodobá průměrná roční teplota dosahuje 9 °C. V jarním období dosahuje 14 °C, v létě 17 °C, na podzim 5 °C a v zimě -0,6 °C. Průměrné množství srážek je 519 mm/m2. Z ročního úhrnu připadá 33% na jaro, 31% na léto, 20% na podzim a 16% na zimu.6 V členitém reliéfu existuje řada chráněných mimořádně teplých poloh a také polohy chladnější, jako jsou mohutné severozápadní srázy Pálavy.7 V roce 2003 byl okres Břeclav nejčistším regionem na jižní Moravě, co se týká emisí v ovzduší.
5.5 HYDROLOGICKÉ POMĚRY Údaje v kapitole klima dokládají, že studovaný okres náleží k nejsušším oblastem našeho státu. Touto nížinou protékají řeky Dyje a Morava. Vodní režim těchto řek je však značně nevyrovnaný. Tyto skutečnosti podmiňují dvojí tvář vodního živlu v dané oblasti; jeho nedostatek v dlouhotrvajících suchých a teplých obdobích na jedné straně a jeho nadbytek a katastrofální následky při povodních na straně druhé.Výskyt těchto dvou protichůdných jevů se promítá do hospodářské činnosti celého území. Celý okres spadá do úmoří Černého moře. Území je odvodňováno řekou Dyjí, která ústí nedaleko města Lanžhot do Moravy. Povrchové vody se na studovaném území vyskytují buď ve vodních tocích nebo vodních nádržích. Dyje tvoří v jižní části daného regionu jeho hranici a též hranici ČR, stejně tak řeka Morava na východě studovaného území. Dalšími vodními toky na zkoumaném území jsou menší toky jako Kyjovka, Svodnice a Trkmanka, které ústí do řeky Dyje. Průměrný roční průtok na soutoku Moravy a Dyje je 43,9 m
3
s
-1
.
Maximum odtoku Dyje je na jaře a to 41%, v létě a na podzim je odtok přibližně 6 7
Patočka, J.: Kniha o okrese Břeclav, 2003, str. 21 Culek a kol.: Biogeografické členění ČR, 1996,str. 330
- 16 -
16%, v zimě pak 25,5%. Nalezneme zde i několik rybníků, mezi kterými je zapotřebí vyzvednout Nesyt. Tento rybník má plochu 296 ha a je největším rybníkem na Moravě. 8 Dle Atlasu životního prostředí ČSFR (1992) mají podzemní vody na většině studovaného území velmi nízký potenciál s výjimkou Lednických rybníků.
5.6 PEDOGEOGRAFICKÉ POMĚRY
Na jihu studované oblasti a v blízkost řek Dyje a Moravy se rozkládají nivní půdy. Vlastnosti tohoto typu půdy bývají ovlivňovány hladinou podzemních vod, někdy i periodickými záplavami. Agronomická hodnota nivních půd je vysoká. Ornice dosahují mocnosti i 30 cm a obsah humusu je přibližně 2,5%. Dalším typem půdy, která se nachází v dané oblasti je černozem. Tento typ půdy je lokalizovan především na severu oblasti. Černozemě jsou nejúrodnější půdy. Mocnost jejich humusových horizontů se pohybuje v rozmezí 60 -70 cm. Obsah humusu pak ve svrchní vrstvě dosahuje 3%. Podle mapy Půdy České republiky ( M. Tomášek, 2000) jsou na studovaném území zastoupeny následující půdní druhy. Na jihu území jde především o půdy jílovité,
v ostatních částech
jsou půdy jílovohlinité,
na
severu území se vyskytují půdy hlinité. Půdní zdroje okresu prezentují 68,4% zemědělské půdy, 16,3% lesní porosty, 5,9% vodní plochy a 1,8% připadá na zastavěnou plochu. Současný trend zemědělství směřuje k obnově vinic, které se pěstují na výměře 6 746 ha a ovocných sadů s výměrou 3 187 ha. Systém závlah, který byl vybudován v souvislosti s vodním dílem na řece Dyji, umožňuje intenzivní pěstování zeleniny.9
8 9
Patočka, J.: Kniha o okrese Břeclav, 2003, str. 35 Patočka, J.: Kniha o okrese Břeclav, 2003, str. 28
- 17 -
5.7 BIOGEOGRAFICKÉ POMĚRY Fauna společenstva
v okrese na
zahrnuje
Moravě.
nejlépe
Pestrost
je
vyvinutá
panonská
podmíněna
živočišná
geologickou
a
geomorfologickou rozmanitostí. Faunistický je především výskyt mediteránního hmyzu na stepních faciích, charakteristických zejména pro jižní svah Pavlovských vrchů, např. cvček, kobylka sága, kudlanka nábožná, ploskoroh pestrý atd. Mimořádně bohatá je zde fauna netopýrů, neboť zde žije 18 z 21 zjištěných druhů v ČR.10 Flóra je zde velmi rozmanitá. Výrazné zastoupení mají především druhy submediterální, jako koulenka vyšší, len tenkolistý, paprska velkokvětá, dub pýřitý. Vegetační stupně jsou zde planární až kolinní. Potencionálně se zde však vyskytují panonské dubohabřiny, na konvexních tvarech celmi často teplomilné doubravy. Na severních svazích Pavlovských vrchů jsou to pak suťové lesy. 11
10 11
Culek, M.:Biogeografické členění ČR, 1996,str. 331 Tamtéž
- 18 -
5.8 OCHRANA PŘÍRODY
Ráz krajiny je ovlivňován nejen tokem řeky Dyje, která směřuje od Břeclavi ke státní hranici a u Lanžhota se vlévá do Moravy, ale i chráněnou krajinnou oblastí a biosférickou rezervací Pálava s reliéfem Pavlovských vrchů. V roce 1986 byla zapsána na listinu biosférických rezervací pod patronací UNESCO. Pálava a Novomlýnské nádrže Na jihu Břeclavska se vedle sebe nacházejí dvě odlišná území - hřeben Pálavy obydlený teplomilnou květenou a živočichy a tři velké vodní plochy Novomlýnské nádrže, významná nová ornitologická lokalita. Chráněná krajinná oblast Pálava byla v roce 1986 zařazena na seznam biosférických rezervací UNESCO jako příklad harmonické kulturní krajiny jižní Moravy. Pálava je pro mnoho milovníků jarní přírody neodmyslitelně spojena s žlutými květy hlaváčků a fialovými kosatci, ale pozoruhodným přírodním fenoménem je výskyt slanomilné vegetace v národní přírodní rezervaci Slanisko u Nesytu a součástí CHKO je také Národní přírodní rezervace Křivé jezero, ukázka krajiny, která skončila na dně Novomlýnských nádrží. 12 Nádrže byly vybudovány v letech 1975 - 1988 v oblasti soutoku řek Dyje, Jihlavy a Svratky na ploše 3 226 ha. Novomlýnské nádrže se skládají ze tří vodních nádrží, z nichž první (Mušovská) a třetí (Novomlýnská) slouží k rekreaci a druhá (Věstonická) je ornitologickou rezervací. Komplex nádrží dnes tedy představuje nejvýznamnější zimoviště pro některé severské druhy husí, kterých tu můžete někdy pozorovat až 30 tisíc kusů. Za pohled taky stojí několik desítek mořských orlů, kteří zde rovněž zimují. Zapomenout bychom neměli ani na ryby. Úživné vody mělkých nádrží nejenže sytí ptačí populace, ale každoročně vydávají také kapitální sumce, kapry nebo štiky. 13
12 13
Danihelka, J.: Chráněná krajinná oblast Pálava, Mikulov 2004, str. 15 Demek, J., Macka, M.: Pavlovské vrchy a jejich okolí, 1970, str. 6
- 19 -
Obrázek č.4: Mapa Novomlýnských nádrží, 1 : 300 000
Zdroj: www.slovacko.cz
Lednicko – valtický areál Unikátním komplexem na území okresu, zapsaným od prosince 1996 do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, je Lednicko – valtický areál. Tento rozsáhlý krajinářský park začal na konci osmnáctého století budovat rod Lichtenštejnů
jako
jedinečný
člověkem
utvářený
celek,
který
je
od
devatenáctého století nazýván Zahradou Evropy. Zámky, zámečky, vyhlídky a pavilóny jsou propojeny alejemi a průhledy a vytváří harmonický útvar, rozkládající se na ploše téměř 200 km2. Architektonicky se zde vzájemně prolíná romantismus, klasicismus a empír. Půvab Lednicko – valtického areálu je korunován jedním z nejkrásnějších evropských komplexů anglické novogotiky – lednickým zámkem s přilehlou francouzskou zahradou.14
14
Kordiovský, E.: Lednicko – valtický areál a jeho památky. Praha 2003, str. 4 - 20 -
5.9 OBYVATELSTVO Už v slovanském období bylo Břeclavsko součástí metropolitní oblasti Moravské - tvořilo jádro Velkomoravské říše. Poloha okresu - klimatické, přírodní a ekonomické podmínky vytvářely příznivé podmínky pro osídlení vůbec. V severní a západní části okresu vznikla hustá síť sídel velikostní skupiny do 999 obyvatel. V jihovýchodním cípu okresu vznikla v závislosti na příznivějších přírodních podmínkách větši sídla. V této oblasti leží většina sídel okresu velikostní skupiny 2 000 - 4 999 obyvatel jako Lanžhot, Velké Bílovice, Podivín, Valtice, Kostice, Tvrdonice, Velké Pavlovice, Rakvice.15
Vývoj počtu obyvatelstva
Tab.1.: Bilance pohybu obyvatelstva v letech 1991-2000 Rok 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
Celkový Živě Přirozený Saldo Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přírůstek narození přírůstek migrace (úbytek) 1 592 1 407 185 1 495 1 344 151 336 1 621 1 416 205 1 488 1 274 214 419 1 609 1 374 235 1 199 1 151 48 283 1 378 1 267 111 1 155 1 025 130 241 1 154 1 325 -171 1 198 1 042 156 -15 1 083 1 313 -230 1 198 913 285 55 1 035 1 223 -188 1 087 842 245 57 1 106 1 237 -131 1 126 869 257 126 1 120 1 188 -68 1 071 863 208 140 1 062 1 140 -78 938 837 101 23 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001 - okres Břeclav 2001. ČSÚ, Brno 2003
Z tabulky č.1 lze vyčíst, že v rozmezí let 1991 - 2000 docházelo na území Břeclavska k poměrně stabilnímu růstu počtu obyvatel. Dále můžeme sledovat snižování počtu zemřelých i počtu narozených, což odpovídá celkovému demografickému vývoji českého státu. Jak lze vyčíst z předchozích údajů, dochází ke snižování přirozeného přírůstku. Celkově došlo ve sledovaných letech k velkému úbytku sňatků a snížila se též potratovost.
15
Kordiovský, E. a kol.: Město Břeclav, 2001, str. 326
- 21 -
Počet narozených/zemřelých
Graf 1.: Počet živě narozených a zemřelých v letech 1991-2000
1 800 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 Rok Živě narození
Zemřelí
Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001 - okres Břeclav 2001. ČSÚ, Brno 2003
Na grafu je názorně vidět, že v demografickém vývoji na okrese Břeclav v roce 1991 převažoval počet narozených nad počtem zemřelých, což se postupem přibližujících se let mění a nastává situace opačná. Souvisí to především se stavem české ekonomiky, resp. uplatnění se na trhu práce, kdy mladí lidé nejprve hledají své uplatnění ve společnosti a rodinu zakládají až později, jsou-li finančně zajištěni a mají-li vytvořeno dostatečné zázemí pro své děti.
- 22 -
Tabulka 2.: Vývoj počtu obyvatelstva ve městech a v ostatních obcích podle správního vymezení obcí k 1. 3. 2001
1961
1970
1980
1991
2001
Celkem
117 893
117 739
123 700
123 337
124 274
Podíl na obyvatelstvu okresu v % 2001 100
Břeclav
18 457
20 167
23 978
26 206
26 713
21,5
Hustopeče
3 174
3 804
5 251
5 868
5 881
4,7
Klobouky u Brna
2 591
2 433
2 341
2 299
2 228
1,8
Mikulov
6 041
6 254
7 614
7 477
7 683
6,2
Podivín
2 675
2 701
2 849
2 848
2 887
2,3
Pohořelice
3 836
4 085
4 554
4 378
4 362
3,5
Valtice
3 314
3 495
3 583
3 554
3 630
2,9
ostatní obce
74 947
71 950
70 532
67 615
67 789
54,5
Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001 - okres Břeclav 2001. ČSÚ, Brno 2003
Graf 2.: Vývoj počtu obyvatel v letech 1961 až 2001 v okresním městě Břeclav
126 000 Počet obyvatel
124 000 122 000 120 000 118 000 116 000 114 000 1961
1970
1980
1991
2001
Rok
Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001 - okres Břeclav 2001. ČSÚ, Brno 2003
Z tabulky i grafu je vidět zřetelný nárust obyvatelstva především v okresním městě Břeclav a také v městě Hustopeče. Tento růst byl podnícen hlavně novou výstavbou panelových sídlišť v městě, což souvisí s vývojem společnosti. Lidé se stěhují za širší paletou služeb, kulturou a velkým množstvým volnočasých aktivit, které jim města nabízejí.
- 23 -
Věková skladba obyvatelstva Ve věkové struktuře obyvatelstva okresu Břeclav se projevuje postupné stárnutí. Došlo k výraznému poklesu zastoupení věkové kategorie do 14 let. Podíl mladých lidí do 14 let se snížil z 22,3% v roce 1991 na 16,8% v roce 2001. Posílila generace 15 - 59 let na 66,3% v roce 2001. Podíl populace starší šedesáti let se zatím výrazně nezměnil. Jelikož se zvyšuje střední délka života (neboli pravděpodobnost dožití) lze v příštích letech očekávat výraznější nárůst podílu osob starších 60 let. S tím souvisí i zvyšování průměrného věku obyvatel, který za okres Břeclav činí 37,8 let, což je o 2,7 roku více než v roce 1991 a o 3,9 roku více než v roce 1980. Tabulka 3.: Obyvatelstvo ve věku 15 let a více podle pohlaví a nejvyššího dokončeného vzdělání
Celkem základní vč.neukončeného učňovské bez maturity střední odborné bez maturity učňovské s maturitou středoškolské vyšší odborné vysokoškolské bez vzdělání nezjištěno
Celkem 103 446 29 944 22 226 18 760 1 463 20 914 2 685 5 646 499 1 309
Muži 50 133 9 552 14 336 10 921 950 9 092 1 015 13 422 164 681
Ženy 53 313 20 392 7 890 7 839 513 11 822 1 670 2 224 335 628
Podíl v % podle stupně ukončeného vzdělání 1991 2001 100 100 41,5 28,9 32,1 21,5 3,3 18,1 1,0 1,4 17,3 20,2 0,1 2,6 4,2 5,5 0,2 0,5 0,3 1,3
Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů – okres Břeclav 2001. ČSÚ, Brno 2003
Vývoj posledních 10 let v oblasti vzdělání obyvatelstva přesvědčivě vypovídá o růstu kvalifikovanosti obyvatel. Při zvýšení počtu obyvatel starších 15 let proti roku 1991 o 7 583 se počet osob se základním vzděláním snížil o 9 800 osob (4 258 mužů a 5 542 žen). Naproti tomu počet osob s vysokoškolským vzděláním vzrostl o 1 657 osob (884 mužů a 773 žen), podíl vysokoškolsky vzdělaných osob tak dosáhl 5,5% a byl o 1,3% vyšší než v roce
- 24 -
1991. Celkový podíl osob, kteří dokončili školu s maturitou, činil v okrese 24,2%, což bylo o 5,8% více než v minulém sčítání.16
Ekonomická aktivita obyvatelstva Údaj o počtu ekonomicky aktivních osob není plně srovnatelný na předchozí cenzy. Ve sčítání 1991 byly do počtu ekonomicky aktivních zahrnovány i ženy na tzv. další mateřské dovolené (do 3 let věku dítěte) a osoby pobírající mateřský příspěvek, pokud trval jejich pracovní poměr. V roce 2001 sem byly započítány jen ženy na mateřské dovolené v trvání 28 respektive 37 týdnů, ostatní jsou zahrnuty do ekonomicky neaktivních.17 Tabulka 4.: Obyvatelstvo podle pohlaví a ekonomické aktivity Obyvatelstvo
Celkem
Muži
Ženy
63 325
35 266
28 059
zaměstnané osoby
56 595
31 729
24 866
pracující důchodci
1 222
591
631
970
-
970
6 730
3 537
3 193
60 141
25 181
34 960
nepracující důchodci
2 065
9 842
17 201
ostatní s vlastním zdrojem obživy
22 205
204
1 861
děti, žáci, studenti a učni
1 390
11 204
11 001
808
-
1 390
808
479
329
Ekonomicky aktivní
osoby na mateřské dovolené nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní
osoby v domácnosti Nezjištěná ekonomická aktivita
Zdroj: Demografická ročenka správního obvodu Břeclav 1995-2004, ČSÚ, Brno 2005, str. 38
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo tvoří zaměstnaní (zaměstnané osoby, zaměstnavatelé, samostatně činní, pracující důchodci, osoby na mateřské dovolené) a nezaměstnaní. Ke dni sčítání bylo v okrese Břeclav 63 325 ekonomicky aktivních osob, což bylo 51,0% z celkového počtu bydlícího obyvatelstva. Na tomto počtu se podílely ženy 44,3%. Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva poklesl, v roce 1991 činil 51,7%. Z ekonomicky aktivních 16
17
Sčítání lidu, domů a bytů – okres Břeclav 2001. ČSÚ, Brno 2003
Tamtéž - 25 -
bylo 56 595 zaměstnaných (45,5% z celkového počtu obyvatel), podíl zaměstnaných žen činil z celkového počtu žen 39,3%.18 Nejvyšší podíly ekonomicky aktivních osob na celkovém počtu obyvatel jsou ve věkové skupině 35 až 44 let. U mužů je nejvyšší podíl ve věkové skupině 35 - 39 let (96,7% z celkového počtu mužů ve věku 35 - 39 let), u žen ve věkové skupině 40 - 44 let (91,1% všech žen ve věkové skupině 40 - 44 let).19 Ve srovnání s rokem 1991 vzrostl podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva a dosáhl 48,4% na celkovém počtu trvale bydlících obyvatel. Zejména se zvýšil podíl nepracujících důchodců z 19,1% na 21,8% z celkového počtu obyvatel, naopak poklesl podíl dětí, žáků, studentů a učňů z 28,4% na 17,9%. Tento vývoj svědčí o stárnutí populace okresu. Mezi obce s nejvyšším podílem ekonomicky aktivního obyvatelstva z celkového počtu obyvatel je možno uvést obec Bavory s 57,1%, Milovice s 55,2% a Přítluky s 55,2%. Celkem 29 obcí (v tom 6 měst) vykazuje podíl vyšší než 50 procent. Nejvyšší podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva byl zaznamenán v obci Kašnice 56,6% a v obci Nový Přerov 56,4%. Celkem 33 obcí (v tom 2 města) vykazuje podíl vyšší než 50 procent.20 Z hlediska dosaženého vzdělání ekonomicky aktivního obyvatelstva tvoří největší skupinu osoby vyučené či se středním odborným vzděláním bez maturity s 48,4% (57,4% mužů a 37,0% žen), následuje skupina osob s úplným středním vzděláním s maturitou včetně nástaveb s 29,7% (24,3% mužů a 36,5% žen), 7,5% osob dosáhlo vysokoškolského vzdělání (8,4% mužů a 6,5% žen) a 13,1% ekonomicky aktivních má základní nebo neukončené vzdělání (8,7% mužů a 18,5% žen).21 Z
jednotlivých
odvětví
ekonomické
činnosti,
ve
kterých
pracují
ekonomicky aktivní, je v nejvyšší míře zastoupen průmysl s 27,3%, ve
18
Sčítání lidu, domů a bytů – okres Břeclav 2001. ČSÚ, Brno 2003 Tamtéž 20 Sčítání lidu, domů a bytů – okres Břeclav 2001. ČSÚ, Brno 2003 21 Tamtéž 19
- 26 -
stavebnictví pracuje 9,8% ekonomicky aktivních, v zemědělství 8,6%, v obchodě a pohostinství pracovalo 14,0%, v dopravě (činnosti poštovní a telekomunikační, cestovních kanceláří, pozemní dopravy apod.) pracovalo 7,9%, ve službách (činnosti v oblasti nemovitostí, zpracování dat, služby pro podniky apod.) pracovalo 4,4%, ve školství 4,5% a ve zdravotnictví 4,0% ekonomicky aktivních. Ekonomická aktivita nebyla zjištěna u téměř 8% všech ekonomicky aktivních.22 Podle klasifikace zaměstnání mají mezi ekonomicky aktivními osobami převahu řemeslníci, kvalifikovaní výrobci a zpracovatelé, kteří tvoří 22,0%. Vysoké zastoupení mají i techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci, a to 17,5%. Následují provozní pracovníci ve službách a obchodě s 13,0%, pracovníci na obsluhu strojů a zařízení s 11,6% a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci s 9,9%. Dále je možno uvést vědecké a odborné duševní pracovníky s 5,8% a zákonodárce, vedoucí a řídící pracovníky rovněž s 5,8%.23
5.10 SÍDLA Počet obcí, jakožto základních územních jednotek, prošel za uplynulých 40 let určitým vývojem. V roce 1961 byl okres Břeclav členěn na 82 obcí, v nichž bylo 84 částí. K největším změnám došlo v průběhu 1970 - 1991 let v důsledku integrací a dezintegrací obcí. V roce 1996 přešla obec Nosislav do okresu Brno - venkov a v roce 1998 vznikla samostatná obec Kurdějov (dříve část města Hustopeče). V současnosti existuje 69 obcí které se člení na 78 částí. Statut města má 8 obcí - Břeclav, Hustopeče, Klobouky u Brna, Mikulov, Podivín, Pohořelice, Valtice, a Velké Pavlovice. Tří obce a tři města okresu mají více jak jednu část obce. Nejvíce částí má město Břeclav - Charvátská Nová Ves, Ladná, Poštorná a Stará Břeclav.24
22
Tamtéž Tamtéž 24 Suchánek, P.: Okres Břeclav, 2003, str. 18 23
- 27 -
Průměrná rozloha obce činí 1 700 hektarů. Průměrný počet obyvatel na 1 obec se zvýšil a dosáhl 1 801 osob. Více jak polovina všech obyvatel žije ve venkovských obcích. Podíl městského obyvatelstva činí 45,5%.25
25
Sčítání lidu, domů a bytů 2001 - okres Břeclav 2001. ČSÚ, Brno 2003 - 28 -
5.11 PRŮMYSL Převažující počet podniků se zabývá zpracovatelským průmyslem, především výrobou a opravou strojů a zařízení, výrobou kovů, hutních a kovodělných výrobků a výrobou potravinářských výrobků, nápojů a tabákových výrobků. Zpracovatelský průmysl zaměstnává největší počet. V období mezi dvěma světovými válkami měly na hospodářský rozvoj území rozhodující vliv mimo již uvedená odvětví také nově založené podniky v oboru strojírenství, gumárenství, elektrotechniky a zbrojniho průmyslu. Po 2.světové válce a hlavně po roce 1948 došlo ve znárodněných průmyslových podnicích ke koncentraci a specializaci výroby, většina provozů byla rozšířena a podstatně modernizována. Průmysl je v současné době soustředěn především do okresního města Břeclavi a jejího okolí. Největšími zaměstnavately na okrese jsou především tyto firmy: textilní firma Gumotex Břeclav; v oblasti strojírenství je to: OTIS, TRANZA. Keramické závody Poštorná. Dále pak v Pohořelicích strojírenská firma Manuli Hydraulics, v Hustopečích Mostárna, firma GEMI zabývající se výrobou spojovacího materiálu nebo Westphalia vyrábějící díly do automobilů. V Mikulově firmy Sklo Bohemia, a. s., Strojírna Pálava a Primasil vyrábějící výrobky z kaučuku. V neposlední řadě je to tiskárna Moraviapress v Břeclavi a Vodovody a kanalizace Břeclav.
- 29 -
5.12 ZEMĚDĚLSTVÍ Úroveň zemědělství na okrese Břeclav je do jisté míry již předurčena jeho geografickou polohou, která pak v souladu s přírodními podmínkami poskytuje velice dobré možnosti pro rostlinnou výrobu. Především v letním období však může docházet díky vysoké teplotě
a minimálním srážkám
k období sucha. Proto bylo v minulých desetiletích investováno nemalé množství peněz do zavlažovacích systémů. Hlavními produkty jsou tradičně pěstované ovoce (např. meruňky, broskve), vinná réva, zelenina (rajčata, okurky, papriky apod.) a obiloviny včetně kukuřice. V poslední době se více pěstuje hořčice, řepka olejná a slunečnice. Velkoplošné vinice se nacházejí na Dunajovických kopcích a na úpatí Pavlovských vrchů. Co se týče živočišné výroby, oblast má dobré předpoklady k prosperitě ve výrobě vepřového a drůbežího masa a vajec. Zemědělské subjekty
mohly
v roce 2004
využít
28 000 ha
zemědělské půdy pro svoji činnost. Na největší ploše se ve studované oblasti pěstují obiloviny. Podíl obilovin na celkové výměře orné půdy v roce 2004 byl vyšší jak 50%. Nejčastěji je pěstována pšenice ozimá, dále pak ječmen jarní sladovnický a kukuřice. Další
velké množství
zemědělské
půdy
využívají
zemědělské
subjekty k pěstování olejnin. S úbytkem množství chovaného skotu došlo i k úbytku v pěstování pícnin. Brambory se v dané lokalitě pěstují pouze na menších plochách a touto činností se zabývají především samostatně hospodařící rolníci. Žádná firma se ve velkém v dané lokalitě pěstováním brambor nezabývá. Největší výměry orné půdy byly zaznamenány v roce 2005 u katastrální území Břeclav a to: 3 342 ha a u katastrálního území Valtice: 2 511 ha. Stále se v dané oblasti některé podniky věnují pěstování zeleniny především okurek, rajčat, cibule, mrkve, avšak množství vyprodukovaných plodin jednotlivých druhů zeleniny se v posledních letech snížil. Celková výměra zahrad a sadů je ve studované lokalitě 1 042 ha. Největší plochu
- 30 -
zahrad má ORP Břeclav, největší plochu sadů pak obec Velké Bílovice, kde na ní hospodaří firma Agrosad s.r.o. Mimořádný význam pro danou oblast má pěstování vinné révy. Vinice ve studovaném regionu zaujímají plochu 1 903 ha, přičemž nejvyšší výměru vinic mají obce Valtice a Velké Bílovice. Živočišná výroba se po roce 1989 snížila a během deseti let počet kusů skotu ve studované lokalitě klesl o ¼. Mezi hlavní faktory ovlivňující spotřebu hovězího masa se stala změna stravování. Obecně lze říci, že agrární sektor je na daném území , stejně tak jako v ostatních regionech v České republice, poněkud na ústupu. Z výsledků této práce vyplívá, že transformační proces ve studovaném regionu byl již podstatně ukončen. Změny probíhající v současné době odpovídají spíše běžnému vývoji v prostředí tržní ekonomiky. Pozice studovaného regionu je v rámci zemědělství nadále významná především v ovocnářství
a vinařství. V tomto období je
zapotřebí vést zemědělství ve studovaném regionu v trvale udržitelném duchu a pokusit se konkurovat zemědělským podnikům ostatních států Evropské unie. Území okresu má pro svůj ekonomický růst velmi příznivé podmínky, včetně těch geografických. Dobré dopravní spojení, zejména silniční, s Brnem a také s Rakouskem, předstvauje dobré obchodní, technické a vědecké zázemí do budoucna. To pak představuje, za aktivní spolupráce vedení městského městských ůřadů, obecních úřadů a samospráv, příležitosti pro kvantitativní a kvalitativní rozvoj ekonomických podnikatelských aktivit a tedy i příležitost pro budování prosperity území. Je třeba podporovat dostupnými prostředky spolehlivé a schopné podnikatelské subjekty, atd.
- 31 -
5.13 SLUŽBY A ŠKOLSTVÍ
Okres Břeclav poskytuje svým občanům i turistům širokou paletu služeb, které jsou především orientovány do větších měst. V okrese je velké množství ubytovacích kapacit, která poskytujkí současně i stravování. V letních měsících jsou k dispozici tři letní koupaliště a to v Břeclavi, Hustopečích a Němčičkách. Obec Němčičky je atraktivní především v zimě, poblíž se totiž nachází nejníže položený lyžařský svah ve střední Evropě (180 m n. m.). K dispozici je také nemalý počet supermarketů (Kaufland, Lidl, Albert, řada menších obchodů s potravinářským i spotřebním zbožím, pošty, lékárny, banky, čerpací stanice). Ze služeb dále jsou to kadeřnictví, kosmetické salóny, masážní salóny, čistírny, opravny aj. Zdravotnickou službu zajišťují nemocnice v Břeclavi a Hustopečích. Dále pak také řada soukromých lékařů. Významných
kulturním
zařízením,
kde
se
odehrávají
důležité
společenské údálosti okresu je pak břeclavský Dům kultury.
Na Břeclavsku existuje dostatečná síť předškolních zařízení, která pokrývá požadavky na umístění dětí do škol. Problémem je ale stavebně technický stav a úroveň vybavení, současná a budoucí nízká naplněnost vesnických mateřských škol a nedostatečná kvalifikace pedagogů. V okrese existuje řada částečně naplněných škol, ve kterých je vzdělání pouze do 4.stupně základní školy a další ročníky již musí děti absolvovat v nejbližší Základní škole, která je schopna je kapacitně příjmout. Hraje zde velkou roli především dopravní dostupnost školy. Školy jsou většinou v uspokojivém stavebně technickém stavu, průběžně se opravují. Potýkají se však s problémem nedostatečné technické vybavenosti, vybavenosti počítačovou technikou a připojením na internet.
Děti, které potřebují speciální přístupy, mají možnost navštěvovat Zvláštní školu v Mikulově, Břeclavi a Hustopečích. Kromě tříd pro zvláštní výuku se zde nacházejí i dvě třídy pomocné pro děti s mentální retardací a potřebou zvláštního přístupu a rehabilitace. V Mikulově a Břeclavi také existuje Základní
- 32 -
umělecká škola. Co se týče středních škol nachází se v okresu pět gymnázií, osm průmyslových škol a sedm středních učilišť. Vysoké školství je zastoupeno lokalizovanou Zahradnickou fakultou Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity Brno v Lednici.
5.14 KULTURNĚ-HISTORICKÉ PAMÁTKY Pamětihodnosti obce Lednice a jejího okolí Lednice je významná vinařská obec na Jižní Moravě, připomínaná v písemných pramenech poprvé již v roce 1222 jako zemanské sídlo. V polovině 13. století přešla do majetku rodu Lichtenštejnů a patřila jim až do roku 1945, kdy bylo jejich panství zestátněno. Nachází se asi 6 km severozápadně od Břeclavi. Do obce patří i osada Nejdek. Náměstí v obci Lednice je komponováno v jednotném novogotickém slohu. 26 •
Zámek Lednice – na místě původní gotické tvrze vznikl v letech 1544– 1585 renesanční zámek, obklopený zahradou. Zámek byl na sklonku 17. století barokně přestavěn – z této přestavby se zachovala monumentální architektura zámecké jízdárny a konírny na západní straně zámeckého komplexu – dílo J. B. Fischera z Erlachu. V letech 1766–1772 proběhla klasicistní přestavba zámku a v roce 1815 byly zámecké budovy upraveny ve stylu empíru. Dnešní podoba zámku pochází z poslední přestavby zahájené v roce 1846 v historizujícím novogotickém slohu podle návrhů J. Wingelmüllera a dokončené v roce 1858 J. Heidrichem. Přestavba zachovala půdorys zámku a projevila se především v úpravě fasád a ve výzdobě zámeckých interiérů. Do komplexu zámeckých budov je vkomponován farní kostel Sv. Jakuba Staršího. Lednický zámek se zahradou a parkem je součástí krajinného celku Lednicko-valtického areálu, prohlášeného v roce 1996 za památku UNESCO.27
26 27
Kordiovský, E.:Městečko Lednice. Brno 2004, str. 3 Tamtéž, str. 13
- 33 -
Obrázek č.5: Zámek Lednice
Zdroj: vlastní foto
•
Zámecký park – poprvé byl doložen polovině 16. století. Od 30. let 17. století je postupně měněn ve velkorysý barokní park vybavený severně od zámeckého průčelí terasou přístupnou rampami se sochařskou výzdobou. Koncem 19. století probíhaly klasicistní úpravy parku, jež vyvrcholily v letech 1805–1811 v romantickou přeměnu podle projektu architekta Fantiho na přírodní krajinářský park řešený na principu kompozičně ztvárněných průhledů. Řeka Dyje byla spoutána do systému kanálů a rybníků, byly navršeny ostrovy navzájem propojené mosty. Poslední úprava zámeckého parku proběhla v letech 1884–1887, kdy byla parterová část upravena podle plánů architekta Michelliho v novobarokním francouzském stylu s pravidelnou osovou formací stříhaných křovin s kašnami a antickými sochami a fragmenty. Park je významný po stránce dendrologické – obsahuje 112 druhů jehličnanů a 462 druhů listnáčů. 28
28
Kordiovský, E.: Lednicko – valtický areál a jeho památky. Praha 2003, str. 15
- 34 -
Obrázek č.6: Zámecký park
Zdroj: vlastní foto
•
Palmový skleník na východní straně zámku byl zbudován v letech 1843–1845 podle návrhů anglického architekta P. H. Desvignese. Ve skleníku je pěstováno cca 250 druhů tropických a subtropických rostlin a vytváří předěl mezi parterovou a přírodně krajinářskou částí zámeckého parku. 29 Obrázek č.7: Palmový skleník
Zdroj: vlastní foto
29
Kordiovský, E.: Lednicko – valtický areál a jeho památky. Praha 2003, str. 16
- 35 -
•
Minaret – romantická stavba z let 1797–1802 postavená v maurském slohu podle projektu J. L. Hardtmutha o výšce 60 m. Z jednopatrové hranolové budovy, v přízemí prolomené 12 arkádami, vyrůstá štíhlá věž, členěná třemi ochozy. 30 Obrázek č.8: Minaret
Zdroj: vlastní foto
•
Janův hrad (Janohrad) – romantická napodobenina zříceniny hradu z roku 1807 postavená podle návrhu J. L. Hardtmutha. Objekt je stylově upraven a zpřístupněn a obsahuje ornitologické a lovecké expozice Národního zemědělského muzea v Lednici. 31 Obrázek č.9: Janův hrad
Zdroj: vlastní foto 30 31
Kordiovský, E.: Lednicko – valtický areál a jeho památky. Praha 2003, str. 18 Kordiovský, E.: Lednicko – valtický areál a jeho památky. Praha 2003, str. 25
- 36 -
•
Lovecký zámeček – klasicistní jednopatrová stavba s průčelím prolomená v přízemí 3 arkádami a v patře je lodžie krytá stříškou nesenou 6 sloupy. Tento zámeček nad Středním rybníkem v Lednici na Moravě se stal sídlem Biologické stanice českých vysokých škol jako například Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně.32
Obrázek č.10: Lovecký zámeček
Zdroj: Brychtová D. a kol.: Podoby kraje a času, 1996
32
Kordiovský, E.: Lednicko – valtický areál a jeho památky. Praha 2003, str. 27
- 37 -
5.15 DOPRAVA V OKRESE BŘECLAV
Po stránce dopravy je okres Břeclav velmi důležitým tranzitním územím, ať jde o dopravu železniční, silniční, nebo o dopravu energie (elektrovody, plynovody, ropovody). U těchto druhů dopravy jde o významné postavení okresu nejen v rámci státu, ale i v mezinárodní přepravě. Bylo tomu tak historicky už od pravěku. Osou okresu je železniční trať Praha – Brno – Břeclav - Bratislava. Je to nejstarší parní železnice ve střední Evropě, daná v úseku Břeclav - Brno do provozu v roce 1839. Je to magistrála spojující střed Evropy s Balkánem; zanedbatelný není ani tranzit s Rakouskem. Trať je důležitá jak pro osobní dopravu, tak zejména pro nákladní dopravu. Úsek Břeclav - Brno patří k nejvíce zatíženým u nás. Druhá významná trať vede z Břeclavi do Hodonína, Přerova a na Ostravsko a její význam je zejména v nákladní a tranzitní dopravě. Obě tyto tratě jsou dvoukolejné. Stoupá význam trati z Břeclavi do Znojma a dále do Jihlavy jako odlehčovací trať pro přetížený úsek do Brna. Ostatní tratě jsou jen místní. Za zmínku stojí trať Zaječí-Hodonín, na níž byla ve 20 letech jako první u ČSD zavedena motorová trakce. Délka železničních tratí v okrese měří 154 km. Břeclavský železniční uzel patří mezi nejfrekventovanější v ČR. Silniční doprava má k dispozici 616 km silnic, z toho silnic I. třídy je 153 km, II. třídy 138 km, III. třídy 325 km. Prakticky všechny jsou bezprašné. Dominantní postavení má silnice 1/2 (Brno-Břec1av-Bratislava), dále 1/52 (Brno-Mikulov-Vídeň), 1/54 (Kyjov-Pohořelice-Znojmo), 1/55 (Břeclav-HodonínPřerov) a 1/51 (Brno-Klobouky-Hodonín). Dvě z nich jsou zařazeny do evropského systému - 1/2 = E 15 a 1/52 = E 7. Na dálnici D2 se soustřeďuje nápor tranzitní, zejména osobní dopravy - v letní době po ní projíždí většina motorizovaných cestujících z Německa a Polska do balkánských států k Černému moři a k Jadranu. Tuto úlohu komunikace převzala v roce 1980 od komunikace E15. Dálnice D2 vede z Brna do Bratislavy- první úsek do Hustopečí byl dán do provozu v roce 1978. Autobusová veřejná doprava je rozvětvena tak, že linky vedou do všech obcí okresu. Břeclav a Mikulov mají i dálkové spojení do sousedních krajů.
- 38 -
Nákladní silniční doprava zajišťuje přepravu kusových zásilek, hlavně zboží a výrobků. Po všech trasách silnic I. třídy v okrese probíhají tahy mezinárodní kamionové přepravy TIR. Územím okresu probíhá několik tras plynovodů. Jsou to jednak potrubí vnitrostátního systému, jednak tranzitní plynovod z Ruska, který má tři větve. Severovýchodní částí okresu vede i ropovod z Ruska. Mimo dnes běžné dálkové elektrovody velmi vysokého napětí probíhá okresem
mezinárodní
vedení
ze
sokolnické
rozvodny
do
rakouského
Bisambergu. Dopravě zpráv slouží síť pošt, kterých je v okrese 54. Všechny obce jsou telefonizovány. S dopravní dostupností okresu souvisí i dopravní situace v samotném městě Břeclav. Ta v minulosti nebyla příliš automobilizovaným regionem, po revoluci pak samozřejmě došlo k prudkému nárůstu počtu aut. Zároveň byla otevřena i hranice s Rakouskem, což byl druhý faktor znamenající zvýšení dopravního zatížení centra. Nedávné průzkumy ukázaly, že nejvíce vozidel projede v Břeclavi po náměstí TGM, kde za 24 hodin bylo napočítáno 21 204 vozidel, z toho 2 948 nákladních. Zajištění
dopravy
patří
k
nejdůležitějším
předpokladům
rozvoje
cestovního ruchu i rozvoje celého regionu. Na základě informací z obcí lze konstatovat, že špatné dopravní spojení je jednou z bariér dalšího rozvoje obcí. Z pohledu celého okresu tento faktor činí 10%. V současnosti je patrná snaha většiny obcí o zlepšení dopravní situace. Dobrá dopravní dostupnost je jedním z nejvýznamnějších předpokladů dalšího rozvoje jak obcí, tak i cestovního ruchu.33
SWOT analýza dopravní dostupnosti v okrese Břeclav
Dopravní situaci můžeme hodnotit ze dvou hledisek, jednak jako dopravní dostupnost a kvalitu silnic, jednak jako vytížení komunikací. Co se týče prvního bodu, je Břeclav i přes svou periferní polohu v rámci České
33
Patočka, J.: Kniha o okresu Břeclav, 2003, str. 45
- 39 -
republiky snadno dostupná přes dálnici D2 z Brna na Bratislavu, stejně jako po železnici.
Železniční
koridor
Břeclav-Brno-Praha
je
plně
využíván
vysokorychlostní železnicí. Tah na Přerov a Olomouc je potom druhým význačným železničním koridorem v celorepublikovém měřítku.
Silné stránky: •
Dobrá dopravní dostupnost, napojení na evropské sítě
•
Kvalitní životní prostředí
Slabé stránky: •
Dopravní vytížení městského centra, zhoršování životního prostředí
Příležitosti: •
Přitáhnutí zahraničních investic dobudováním kvalitní infrastruktury a kvalitním životním prostředím
Hrozby: •
Nevybudování dopravního obchvatu centra by mohlo mít důsledky zejména ve zhoršování životního prostředí ve městě
5.16 CESTOVNÍ RUCH
Vymezený region nabízí velmi dobré podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu. Poskytuje možnosti pro široké sporotvní vyžití, ale i možnost odpočinku v krásné moravské přírodě. Celá oblast skýtá ideální podmínky pro pěší turistiku, k tomu přispívá hustá síť turisticky a cyklisticky značených cest a naučné stezky.
- 40 -
Naučná stezka Břeclav - Janohrad Lužní Les mezi Břeclaví a Lednicí je tradičním výletním místem pro mnohé obyvatele Břeclavi i návštěvníky Lednicko-valtického areálu. Lesní závod Židlochovice umístil do této pozoruhodné lokality novou naučnou stezku. Od dubna 2002 se mohou seznámit pěší turisté i cyklisté s mnoha zajímavostmi při svém putování "Kančí oborou" od bývalého pivovaru v Břeclavi až po romantickou
stavbu
umělé
zříceniny
Janohrad
nedaleko
Lednice.
Trasa naučné stezky vede po stávající značené zelené turistické trase a je zároveň v síti cyklistických stezek "Moravské vinařské stezky". Jednotlivá zastavení se netýkají pouze lesního hospodářství, ale jsou pokusem o představení lesa v širších souvislostech.. Trasa je bezbariérová a vede po asfaltové cestě.
Na vybudování naučné stezky se kromě Lesního závodu Židlochovice dále podíleli Český svaz ochránců přírody - ZO Břeclav, obec Lednice s podporou nadace Partnerství (program Greenways) a Okresní úřad v Břeclavi s využitím finančních prostředků z programu Phare CBC)
Zdroj: vlastní foto
- 41 -
6. SWOT analýza okresu Břeclav
Silné stránky •
atraktivní krajina Jižní Moravy
•
terén vhodný pro cykloturistiku a pěší turistiku
•
kulturní památky
•
vysoký podíl orné půdy s vysokou bonitou
•
fungující spolupráce mezi obcemi (mikroregiony)
Slabé stránky •
poměrně vysoká míra nezaměstnanosti, nedostatek volných pracovních míst, nesoulad mezi profesní kvalifikační strukturou nabídky a poptávky
•
nízká klasifikace pracovních sil
•
nízká úroveň vzdělanosti obyvatelstva
•
nedostatečná dopravní síť a dopravní dostupnost mezi malými obcemi
Příležitosti •
podpora kvalifikačních a rekvalifikačních kurzů
•
podpora malých a středních podniků
•
vytváření podmínek pro přilákání investorů
•
zkvalitňování dopravní sítě, především vybudování dálnice Brno – Vídeň a zlepšení dostupnosti jednotlivých obcí
•
uchování a obnova krajinného rázu venkova
•
vhodné využívání geografické polohy a přírodního potenciálu
•
podpora rozvoje turistického ruchu (rozšíření a zkvalitnění turistické infrastruktury a větší propagace regionu)
•
zlepšení kvality a dostupnosti vzdělání
•
rozvoj ekologické zemědělské výroby (produkce vína, ovoce, zeleniny, obilovin, drůbeže, atd.)
- 42 -
Hrozby •
zvýšení nezaměstnanosti
•
odchod mladých lidí mimo obvod regionu, zapříčiněný nízkou sociální a ekonomickou atraktivitou regionu
•
nedostatečná síť sociálních zařízení
•
proces stárnutí populace
•
omezování veřejné dopravy do malých obcí a postupné vyklidňování těchto obcí
•
pokles zájmu o investice v oblasti
- 43 -
7. ZÁVĚR Region okresu Břeclav patří mezí hraniční území České republiky a socioekonomická situace regionu je dle mého názoru příznivá.
Na Břeclavsku dochází k nárůstu počtu obyvatel. Hlavním důvodem tohoto růstu obyvatel je jak sociálně, tak ekonomicky atraktivnější zázemí regionu, ke kterému přispívá především dobrá dopravní dostupnost dálnice D2, která je součástí hlavního dopravního tahu Plzeň - Praha - Brno – Bratislava. Přístupnost
dálnice
tak
zajišťuje
zájem
investorů
na tomto
území.
Hospodářskou situaci také může zlepšit další rozvoj dopravní sítě v podobě výstavby dálniční sítě ve směru Brno – Vídeň. V zájmu ekonomiky a přilákání investoru je však také nutná rekonstrukce řady dopravních cest. Dopravní síť je sice poměrně hustá, ale bohužel také značně zaostalá.
Předpokladem dalšího rozvoje regionu by mělo být také zvýšení vzdělanosti obyvatelstva a tím vyšší možnost uplatnění se na trhu práce.
Velkým potenciálem Břeclavska je pak turisticky atraktivní krajina a její poloha v pohraniční oblasti. Cestovní ruch tedy představuje další možnost rozvoje krajiny. Perspektiva jeho rozvoje v Břeclavském kraji by měla spočívat v obnově
a
rekonstruování
památek,
v rozložení
návštěvnosti
nejvíce
zatížených přírodních oblastí a vytvoření limitů pro tato území, ve vyčištění vodních nádrží, v dalším rozvoji agroturistiky včetně vinařské turistiky, která je specifická pro jižní Moravu, a také v dalším rozvoji kongresové a veletržní turistiky a ve vytváření doplňkových programů pro tuto formu turistiky.
- 44 -
RESUMÉ V bakalářské práci se zabývám geografickou charakteristikou okresu Břeclav, který leží v jižní části Jihomoravského kraje. Nejprve se zabývám vymezením zájmového území a jeho historií, následuje
fyzickogeografická
a
socioekonomická
charakteristika
oblasti.
V závěru je provedena SWOT analýza studované oblasti. In my bachelor thesis, I deal with gegraphical characteristic of Břeclav region, which is situated in the southern part of South Moravia. First, I determine the region and its history. Then, I describe physicalgeographical and socioeconomic characteristics of this area and at the end, I carry out the SWOT analysis of the region.
- 45 -
LITERATURA: • Kordiovský, E.; Danihelka, J. Brána do kraje – Průvodce obcemi okresu Břeclav. Praha : Aladin Agency, 1999. 255 s. •
Kordiovský, E.: Městečko Lednice. V Brně : Pro obec Lednice vydala Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2004. 598 s.
•
Quitt,
E.
:Klimatologické
oblasti
ČSR.
Studia
geographica.
UJEP,1971. 78 s. •
Culek a kol.: Biogeografické členění ČR, 1996
•
Danihelka, J.: Chráněná krajinná oblast Pálava : Národní přírodní rezervace, Mikulov : ZO ČSOP Adonis, 2004. 19 s.
•
Rigasová, M., Macháček, P., Grupách V.: Krajinou luhů a stepí – Břeclavsko, Břeclav 2002
•
Kordiovský, E.: Lednicko – valtický areál a jeho památky, Praha 2003
•
Soukup, V., David, P., Dobrovolná, V.: Pálava a Břeclavsko – průvodce č. 36, Praha 2003
•
Patočka, J.: Kniha o okresu Břeclav, 2003, str. 3
•
Kordiovský, E. a kol.: Město Břeclav, Brno 2001, 583 s.
•
Brichtová, D. a kol., Podoby kraje a času – Kniha okresu Břeclav, Mikulov 1996, 212 s.
•
Demek, J.; Macka, M.: Pavlovské vrchy a jejich okolí. Brno 1970,195 s.
Elektronické zdroje: •
www.czso.cz, server Českého statistického úřadu
•
www.jizni-morava.cz, server turistického regionu jižní Morava
•
www.lednice.cz, server obce Lednice
•
www.breclav.info, server města Břeclavi
•
www.env.cz
•
www.slovacko.cz
•
www.archiv-mikulov.cz - 46 -
Seznam příloh: •
Příloha 1.: Administrativní mapa správního obvodu Břeclav
•
Příloha 2.: Geologická mapa okolí Břeclavi
•
Příloha 3.: Vektorová mapa pozemních komunikací v okrese Břeclav
•
Příloha 4.: Biosférické rezervace UNESCO v okrese Břeclav
- 47 -
