MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FILOZOFICKÁ FAKULTA

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav pomocných věd historických a archivnictví

Bakalářská práce

Brno 2012

Jan Žmolík

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav pomocných věd historických a archivnictví Pomocné vědy historické

Epigrafické památky Vlastivědného muzea v Šumperku do roku 1900 Bakalářská práce

Brno 2012

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracoval:

doc. PhDr. Helena Krmíčková, Dr.

Jan Žmolík

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Filozofické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.

…………………………… Podpis autora práce

Zde bych chtěl poděkovat všem, díky nimž mohlo dojít k vytvoření mé bakalářské práce. Především vedoucí mé práce doc. PhDr. Heleně Krmíčkové, Dr. za ochotu, cenné rady a připomínky.

Obsah:

Obsah:......................................................................................................................................... 5 1.

Úvod.................................................................................................................................. 6

2.

Historie města Šumperka .................................................................................................. 7 2.1. Vlastivědné Muzeum v Šumperku ........................................................................ 10 2.2. Šumperský střelecký spolek .................................................................................. 12

3.

Epigrafika, zásady uspořádání katalogu ......................................................................... 14

4.

Katalog ............................................................................................................................ 18 4.1. Depozitář Vlastivědného muzea v Šumperku ........................................................ 18 4.2. Hlavní expozice Vlastivědného muzea v Šumperku.............................................. 32 4.3. Předměty Muzea Zabřeh v hlavní expozici Vlastivědného muzea v Šumperku…62

5.

Závěr ............................................................................................................................... 65

6.

Prameny a literatura ........................................................................................................ 66

7.

Rejstřík: ........................................................................................................................... 68

8.

Obrazová příloha............................................................................................................. 69

9.

Vysvětlivky: .................................................................................................................... 75

1. Úvod Cílem mé bakalářské práce je přiblížení nápisových památek, které jsou součástí inventáře Vlastivědného muzea v Šumperku a pocházejí z doby před začátkem 20. století. V práci se věnuji i historii města Šumperka. V podkapitolách představuji vlastivědné muzeum, historii jeho činnosti a významné osobnosti, které mají zásluhy na vzniku a rozvoji městského muzejnictví. Zabývám se historií a činností městského střeleckého spolku, jehož terče a další předměty s ním spojené, z nichž některé nesou nápisy, jsou rovněž součástí sbírek. V samostatné kapitole se věnuji

zásadám práce s epigrafickými památkami

a vlastnímu katalogu. Při práci s epigrafickými památkami jsem se opíral především o zásady stanovené v pracích Jiřího Roháčka a Miroslava Flodra. Katalog je rozdělen podle umístění dané památky v depozitáři nebo v prostorech hlavní expozice do podkapitol. Třetí podkapitola katalogu představuje předměty vystavené v expozici Vlastivědného muzea v Šumperku, které jsou součástí sbírkového fondu Muzea Zábřeh. Jednotlivé předměty jsou v katalogu řazeny chronologicky. Díky této práci jsem měl možnost spatřit řadu historicky zajímavých a umělecky hodnotných předmětů. Mnohé z těchto předmětů uložených v depozitáři jsou navíc běžně očím veřejnosti skryty. Doufám, že tato práce bude k užitku všem, kteří mají zájem o historii města Šumperka.

6

2. Historie města Šumperka Město Šumperk se nachází na severozápadní Moravě. Šumperk leží na 50 ° severní zeměpisné šířky a na 17 ° východní zeměpisné délky. Město se rozkládá v údolí řeky Desné, ze severu je chráněno masivem Jeseníků. Šumperkem vedle řeky Desné protékají i potoky Temenec a Bratrušovský. Ve městě se vedle nové radnice nalézá bývalý zámek, děkanský kostel sv. Jana Křtitele z 2. poloviny 17. století, hřbitovní kostelík sv. Barbory z roku 1743 a filiální kostel Zvěstování Panny Marie a bývalý dominikánský klášter.1 Město bylo založeno během vrcholné kolonizace ve 13. století. Kolonisté dali městu jméno Schönberg (Krásný Vrch). Odtud počeštěné jméno Šumperk. Leželo na obchodní stezce mezi Moravou a Slezskem. Vzkvétající řemeslnické a obchodní město se brzy zapojilo i do důlního podnikání. V blízkém okolí města se tehdy dobývala měděná ruda. Krátce po založení města se za jeho hradbami usadil dominikánský řád. V areálu dominikánského kláštera dnes sídlí střední zdravotnická škola. Výsady markraběte Jošta z roku 1391 stavěly Šumperk téměř na roveň královským městům. V průběhu neklidného 15. století město často měnilo majitele. Po smrti uherského krále Matyáše Korvína, který ovládal Moravu, se roku 1490 v Šumperku konal sjezd moravských a slezských stavů. Stavové, kteří se přeli, zda zůstat v zemích Koruny České, nebo se připojit k Uhrám, se na sněmu dohodli na společném postupu při vybírání nového panovníka. Rozhodování jim nakonec usnadnila korunovace českého krále Vladislava Jagelonského

svatoštěpánskou

korunou

v

Uhrách.

K připomenutí

této

události

se v současnosti každý květen konají Slavnosti města Šumperka. Od roku 1496 bylo město vlastnictvím Žerotínů. Petr ze Žerotína nechal město obehnat hradbami, které jsou dodnes místy zachované. Šumperk bohatl především díky produkci proslulého plátna. Roku 1553 byli z takřka čistě protestantského města vyhnáni dominikáni.2 Roku 1562 se město vykoupilo z poddanství a stalo se z něj královské komorní město. Jako upomínku na tehdejšího krále a císaře Ferdinanda I. Habsburského má dodnes Šumperk ve znaku umístěny dvě zlaté F.3 Privilegium komorního královského města si Šumperk dlouho neudržel. Po porážce stavovského povstání město připadlo císařskému veliteli od Bílé hory, knížeti Karlovi z Lichtenštejna. Lichtenštejnskou državou zůstalo město až do roku 1848. Za třicetileté války 1

Hosák, L.: Historický místopis země Moravskoslezské. Praha 2004, s. 581 – 582. Spurný, F.: Dějiny Šumperka v datech. In: Melzer, M. (sest): Šumperk - město a jeho obyvatelé. Olomouc 1996, s. 9. 3 Mysliveček, M.: Panoptikum symbolů, značek a znamení, Praha 1992, s. 56. 2

7

bylo město dvakrát silně poničeno. Ve zdi šumperského žerotínského zámku dodnes vězí koule ze švédského obléhání města. Každý rok v srpnu se v Šumperku koná vzpomínková akce pod názvem Švédové před branami, kde vystoupení historických skupin rekonstruují průběh tehdejších válečných události. Další katastrofou byl ničivý požár, jemuž roku 1669 padla za oběť větší část města. Proto se také z gotické a renesanční architektury v Šumperku dochovaly pouze nepatrné zbytky. V letech

1679

až

1693

probíhaly

na

žerotínském

losinském

panství

a v lichtenštejnském Šumperku neblaze proslulé čarodějnické procesy, kterým padlo za oběť i mnoho významných měšťanů. Rozsudky smrti musely být potvrzeny Apelačním soudem v Praze. S těmito událostmi jsou spojeny osobnosti předsedy inkvizičního tribunálu Jindřicha Bobliga z Edelstadtu a odsouzeného šumperského děkana Kryštofa Aloise Lautnera. Boblig je tradičně pokládán za právního nedouka, hamouna, opilce a sexuálního devianta. Je pravdou, že Boblig doktorát na vídeňské univerzitě, kde v mládí studoval, nezískal. Jeho titul kandidáta práva (juris candidatus) však k vykonávání advokátní a soudcovské praxe stačil. Rovněž se neprokázalo, že by se Boblig z majetku obětí obohacoval. Dnes se spíše prosazuje názor na Bobliga jako na paranoidního náboženského fanatika vychovaného jezuity. Děkan Lautner se k čarodějnictví přiznal po kruté tortuře. Roku 1685 byl v Mohelnici odsvěcen a následně upálen. V roce 2000 mu byla na budově bývalé šumperské fary odhalena pamětní deska. Poslední obětí byl Heinrich Peschke, který se nikdy nepřiznal a zemřel přirozenou smrtí v žaláři.4 V 18. století zažilo město díky výrobě pláten, pololněných a polovlněných tkanin dobu nového rozkvětu. Roku 1714 však zemřelo na morovou epidemii ve městě 300 lidí. Vídeňským obchodníkem Johannem Ernstem Klapperothem byla v roce 1785 ve městě založena jediná manufaktura na výrobu trippu a manšestru v habsburské monarchii. V 19. století se v Šumperku vyrábělo 30 % moravské produkce pláten určených pro vývoz na zahraniční trhy. V druhé polovině 19. století začaly ve městě vznikat hedvábnické podniky. Vedle toho vznikaly ve městě i okolí areály dalších významných průmyslových podniků. S rozvojem města jsou spojeny jména průmyslnických rodin Seidlů, Oberleithnerů a Chiari. V 19. století byly zarovnány příkopy, zbourána větší část městského opevnění a zrušeny městské brány. Na výstavbě města se podílela řada domácích i vídeňských stavitelů jako bratři Josef a Anton Drexlerové, Ttheophil von Hansen a Karl Mayreder.

4

Nebauerová, M – Polách, D.: Zpráva o nevíře. Šumperk 2010, s. 34 - 50.

8

Se Šumperkem je spojeno jméno hudebního skladatele a dirigenta Maxe Oberleithnera. Max Oberleithner pocházel z rodiny předních šumperských průmyslových podnikatelů.

Na

přímluvu

Cosimy Wagnerové,

vdovy

po

Richardu

Wagnerovi,

se Oberleithner stal soukromým žákem známého rakouského skladatele a hudebního pedagoga Antona Brucknera. Oberleithnerovy opery, z nichž nejslavnější je Železný spasitel, byly svého času hrány v Berlíně, Kolíně nad Rýnem a v Magdeburku. Ve dvacátých letech byla Maxi Oberleithnerovi v Šumperku odhalena pamětní deska. Po jeho smrti však již žádné hudební divadlo jeho opery nehrálo. Z přední průmyslnické rodiny pocházel i hudební skladatel a pianista Eduard Chiari. Značná část rukopisů, libret, notových záznamů, pozvánek, koncertních programů a novinových výstřižků z jeho pozůstalosti je dnes uchována a uložena ve Vlastivědném muzeu v Šumperku. V Šumperku se narodil také významný operní pěvec a filmový herec Leo Slezak. Leo Slezak patřil k předním členům Dvorní opery ve Vídni, ale občas koncertoval i v Brně a svém rodném městě. Leův syn Walter se stal známým hollywoodským hercem.5 Po

vzniku

samostatné

Československé

republiky

se

Šumperk

připojil

k severomoravskými a moravskoslezskými Němci zřízené provinci Sudetenland, která se podle jejich představ měla připojit buď k Německu, nebo k Německému Rakousku. Jejich snahy byly novým státem brzy znemožněny. Po roce 1918 s příchodem nových státních úředníků a jejich rodin dochází v převážně německém městě k růstu české menšiny, vzniku českých škol a posílení českých kulturních a tělovýchovných spolků jako Národní jednota a Sokol, ale tím pádem i k růstu národnostního napětí. Největší zásluhu na zřízení českého školství ve městě má učitel, sokol a člen Národní jednoty Eduard Kubíček. Po 2. Světové válce se po Eduardu Kubíčkovi krátce jmenovala jedna šumperská ulice. Roku 1931 vznikla v Šumperku továrna na výrobu nástrojů z tvrdokovů a přírodního diamantu, předchůdce pozdějšího podniku Pramet. Hospodářskou krizí byl region postižen velice silně. Proběhla řada stávek a situace se snažily využít radikální strany, ať již šlo o Komunistickou stranu Československa nebo o německé a české nacionalisty. Situace se ještě vyostřila s nástupem Hitlerových nacionálních socialistů k moci v sousedním Německu. Ve třicátých letech ve městě a okolí získávala stále větší vliv Sudetoněmecká strana Konráda Henleina. Po podepsání Mnichovské dohody byl Šumperk roku 1938 přičleněn k Německé říši. Většina českých obyvatel, kteří se ve městě usadili po roce 1918, musela odejít. 31. března 1945 bylo šumperským gestapem 5

Filip, Z.: Šumperské portéty. In: Melzer, M. (sest.): Šumperk - město a jeho obyvatelé. Olomouc 1996, s. 210 – 218.

9

popraveno na bratrušovské střelnici 16 českých odbojářů. Během osvobozovacích bojů 8. května 1948 nebylo město Rudou armádou vážněji poškozeno. Po válce město řídil revoluční národní výbor. Do Šumperka se s novými osídlenci vrátili i Češi, kteří odešli v roce 1938. Odsun většiny německých obyvatel byl proveden roku 1946. V prvních volbách zvítězili v Šumperku komunisté, ale nakonec se do čela města postavil kandidát sociální demokracie. Většina šumperských průmyslových podniků a živností byla po válce dána pod národní správu. K dalšímu zestátňování došlo po roce 1948. Namísto tradiční textilní výroby se začala prosazovat orientace na těžký průmysl. V šedesátých letech byla ve městě postavena řada nevzhledných panelových sídlišť. Nové výstavbě padlo za oběť mnoho historicky a stavebně hodnotných budov. V rámci invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa obsadila Šumperk 21. srpna 1968 polská armáda. Polští vojáci byli brzy vystřídáni sovětskou armádou, která se usadila ve zdejších kasárnách. Student šumperské průmyslové školy Jan Zajíc vyjádřil

v Praze svůj nesouhlas s obsazením země a začínající normalizací demonstrativním upálením po vzoru Jana Palacha. Na budově Vyšší odborné školy a Střední průmyslové školy Šumperk v ulici Generála Krátkého je dnes umístěna pamětní deska připomínající Zajícův tragický čin z 25. února 1969. Sovětská armáda vyklidila šumperské kasárny do května roku 1990.6

2.1. Vlastivědné Muzeum v Šumperku Roku 1896 uveřejnil v místních novinách obchodník Johann Hönig výzvu k založení městského muzea. Johann Hönig v textu občany Šumperka vybízel k darování starých věcí, zejména knih, zbraní a mincí. Hönig sám se stal dobrovolným správcem nové městské instituce a jeho činnost rozhodujícím způsobem vedla k utváření sbírkových fondů. Depozitář byl na půdě jeho vlastního domu. Během jeho působení dosáhly sbírky 8288 inventárních čísel. Po přestěhování Höniga do Hanušovic vedl krátce sbírku učitel Moritz Demel. V roce 1909 byl ve městě založen muzejní spolek. Jeho ustavující valná hromada se konala po dlouhých přípravách roku 1913. Správcem muzea od Demelovy smrti roku 1917 až do konce 2. světové války byl Franz Harrer. Roku 1945 přešlo muzeum do české správy. K uchránění muzeálních sbírek před rabováním došlo díky usilovné snaze českého školního ředitele Viléma Fuhrmana, který sbírky převzal od Franze Harrera odcházejícího do bavorského Weissenburgu.7

6 7

Melzer, M. – Schulz, J.: Vlastivěda šumperského okresu. Šumperk 1993, s 461 - 468. Melzer, M.: Stoletá historie Muzea. In: Týž (sest.): Šumperk, město a jeho obyvatelé. Olomouc 1996, s 25 - 36.

10

Roku 1963 vznikl z muzea Okresní vlastivědný ústav, roku 1979 Okresní vlastivědné muzeum. Po zániku okresní správy roku 2002 bylo přeměněno na Vlastivědné muzeum v Šumperku. Pod správu šumperského muzea dnes spadají Galerie Šumperska, muzea v Zábřehu a Mohelnici, Lovecko – lesnické muzeum na zámku v Úsově a Památník Adolfa Kašpara v Lošticích. Po vzniku samostatného jesenického okresu se roku 1996 od šumperské správy oddělilo jesenické muzeum se zámkem Jánský vrch v Javorníku. Roku 2002 přešel žerotínský zámek ve Velkých Losinách ze šumperské správy pod Státní památkový ústav v Olomouci. Kostel zvěstování Panny Marie u bývalého dominikánského kláštera v Šumperku byl spravován muzeem do roku 2011, kdy přešel pod správu města. Muzeum sídlilo postupně ve třech budovách. Zpočátku se jeho sbírky nalézaly ve čtyřech místnostech areálu bývalého dominikánského kláštera. Od roku 1929 muzeum sídlilo společně s městským archivem v tzv. Geschaderově domě, který je dnes Evropským domem setkávání a sídlem Společnosti německo - českého setkávání. Na začátku 50. let se muzeum přestěhovalo do Pavlínina dvora v Sadech 1. máje. Hospodářský dvůr s panským sídlem vybudoval František rytíř Tersch v 1. polovině 19. století. Další majitel doktor Karl von Chiari, velkoprůmyslník, statkář a poslanec říšské rady za německé nacionály, pojmenoval na počest své ženy Pauliny, rozené Zephyrescu, celý areál dvorce Paulinenhof (Pavlínin dvůr). Za Chiariů prodělala budova panského sídla novorenesanční přestavbu a v okolí byl zbudován rozsáhlý park s vilou Doris, pojmenovanou po manželce skladatele Eduarda Chiariho, kde dnes sídli Dům dětí a mládeže. Chiariové vlastnili komplex až do roku 1945. Roku 1966 byla postavena výstavní síň, která kromě výstav slouží i k pořádání koncertů. Od roku 1973 jsou ve výstavní síni umístěny koncertní varhany.8 Současná expozice přírody a dějin severozápadní Moravy byla instalována v 11 sálech roku 1996. První tři sály jsou věnovány geologii, výškopisu, chráněným územím a zvířeně. 4. - 11. sál se věnuje vývoji regionu od 13. do 20. století. Vedle toho v muzeu probíhá i řada krátkodobých tematických výstav. K areálu vlastivědného muzea dnes z jedné strany přiléhá Dům kultury Šumperk.

8

Filipová, M.: Stoletá historie Muzea. In: Melzer, M. (sest): Šumperk - město a jeho obyvatelé. Olomouc 1996, s. 47 - 55.

11

2.2. Šumperský střelecký spolek V inventáři Vlastivědného muzea v Šumperku se nalézají předměty odkazující na historii šumperského střeleckého spolku. V 19. století se výrobě zbraní pro střelecký spolek v Šumperku věnovali puškařští mistři Ignac Czermak, Johann Tyrkott a Anton Kořil. Johan Tyrkott pocházel z Pruského Slezska, v Šumperku zpočátku pracoval u puškaře Czermaka. Tyrkot své lovecké a terčové zbraně s křesadlovými a perkusními zámky dodával i Žerotínům, kteří od roku 1802 sídlili v Bludově. Jeho konkurent Anton Kořil vyráběl především terčové pušky s perkusními zámky. Střelecká bratrstva měla původně plnit úlohu jakési domobrany, bránit majetek a životy měšťanů v těžkých dobách. Postupně se u střeleckých bratrstev upřednostňoval reprezentativní a sportovní charakter.9 Šumperské střelecké bratrstvo patřilo k nejstarším na Moravě. Jeho první stanovy pocházejí z roku 1673. Během 18. století činnost bratrstva

upadala. V roce 1841 se ze střeleckého bratrstva stal spolek šumperských ostrostřelců – Scharfschűtzen Gesellschaft. V jeho řadách působili mnozí přední šumperští měšťané. Během revolučních bouří roku 1848 se ostrostřelci stali hlavní silou měšťanské národní gardy. Po zrušení národní gardy byl spolek reorganizován. V roce 1852 došlo k přijetí nových stanov a zvolení nových zástupců. V roce 1861 se šumperský střelecký spolek stal součástí Německého střeleckého spolku (Deutscher Schűtzbund). V roce 1881 se v Šumperku konaly první moravské zemské střelecké závody. Závodů se zúčastnilo 300 střelců z 22 střeleckých spolků. Soutěžilo se ve střelbě puškami terčovkami na malované terče. Dochované terče jsou součástí inventáře Vlastivědného muzea v Šumperku. V roce 1910 se v Šumperku uskutečnili XI. Moravské zemské střelecké závody. Závodů se tehdy zúčastnili i arcivévoda Rainer Ferdinand Habsburský, moravský místodržitel baron Karel Heinold a kníže Johann II. z Lichtenštejna, zakladatel Lovecko – lesnického muzea v Úsově a patron šumperských střelců. Za 1. světové války byla část střelců odvedena na frontu, část byla zařazena do jednotek udržujících ve městě klid. S počátkem Československé republiky začal místní střelecký spolek ztrácet na významu. Mezi německými ostrostřelci získávaly na vlivu nacionalistické kruhy. Na konci třicátých let byli mnozí ostrostřelci aktivními v Německu formovaných jednotkách Freikorps. Freikorps, nazývaní také ordneři, se střetávali s jednotkami československé armády, četnictva, finanční stráže a dobrovolníky ze Stráže 9

Žmolík, J.: Historie lesnictví a myslivosti se zaměřením na šumperský region. Maturitní práce. SOŠ, Šumperk, Zemědělská 3. Šumperk 2009, s. 36.

12

obrany státu, které byli tvořeny ze státních zaměstnanců, sokolů i německých antifašistů.10 Přesto byl po Mnichovu šumperský střelecký spolek stejně jako spousta dalších organizací nacionálními socialisty v rámci zglajchšaltování v roce 1938 zrušen. Po 2. světové válce německý střelecký spolek již nebyl obnoven.

10

Pacner, K.: Osudové okamžiky Československa. Praha 2001, s. 129.

13

3. Epigrafika, zásady uspořádání katalogu Název této disciplíny pomocných věd historických je odvozen od řeckého slova epigrafé, které je výrazem pro nápis. Jen němčina má pro epigrafiku i vlastní pojmenování Inschriftenkunde. Nositelem nápisu je objekt, který na svém povrchu či materiálu fyzicky nese nápis. Předmětem epigrafického studia je tedy rozmanitý soubor nápisových památek, které byly zhotoveny tesáním či rytím, odléváním, malováním, vnášením do omítek, skládáním do mozaik, psaním či škrábáním na zdech, tkaním, vyšíváním a dalšími způsoby Součástí epigrafického výzkumu nejsou nápisy, které se nalézají na předmětech spadajících do zájmu jiných disciplín pomocných věd historických, především diplomatiky a kodikologie. Toto omezení se však již tolik netýká sfragistiky, numizmatiky a heraldiky. 11 Sestavení epigrafického katalogu vychází z pravidel popisu nápisových památek stanovených Miroslavem Flodrem12 a Jiřím Roháčkem13. Hlavními zásadami při sestavování epigrafického katalogu je zaznamenání lokalizace památky, provedení její celkové charakteristiky a záznam zápisu. Pro lokalizaci památky je důležité místo jejího současného uložení. Obce jsou označovány podle nynějších názvů a správního zařazení. Zaniklé obce vystupují v postavení, které zaujímaly v době před svým zánikem. Objekt, ve kterém se epigrafická památka nachází, se uvádí ve smyslu jejich původní funkce. Změna v označení objektu se zaznamenává. Epigrafické památky, které jsou součástí inventářů muzeí, galerií a dalších ústavů, lokalizujeme platným názvem instituce a evidenčním označením uložených předmětů. Vlastní polohu předmětu v prostorech dané instituce lokalizujeme pouze orientačně. Dalším bodem katalogu je stručná a výstižná charakteristika epigrafické památky. Z popisu má být patrná funkce, celkové zpracování a také umístění samotného nápisu. V zásadě se vychází z kunsthistorického popisu památky. Při určení nositele nápisu jde nejen o přesné vytyčení druhu, ale také o bližší identifikaci. U architektonických památek se rozlišuje, jestli je nositelem nápisu vlastní stavba nebo do ní vložená nápisová deska. U určení materiálu nestačí uvést základní druhové určení (kámen, kov). Měla by se zapsat bližší materiálová specifikace (pískovec, bílý mramor, cín apod.) Rozměry se uvádějí vždy v centimetrech. V případě nepřístupnosti památky se volí odhad. 11

Hlaváček, I. – Kašpar, J. – Nový, J.: Vademecum pomocných věd historických. Jinočany 1997, s. 321. Flodr, M.: Zásady popisu středověkých a novověkých epigrafických památek. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Brno, 1974 – 1975. C 21 – 22, s. 167 – 174. 13 Roháček, J.: Epigrafika v památkové péči. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2007, s. 26 – 43. 12

14

U stavu dochování často postačí jednoduchá charakteristika současného stavu památky. U poškozených památek se zaznamenávají ta místa, kde změnou původního stavu památky došlo k deformaci nápisu a z toho vyplývajícímu snížení jeho čitelnosti. Stáří většinou napovídá samotný nápis. K informacím se však musí přistupovat kriticky. Na zřetel se bere, jestli uvedené datum odpovídá provedení doby, do které se hlásí. U mnohých památek, například u náhrobních kamenů, se často datum skutečného vyhotovení liší od data uvedeného v nápisu. Pokud je známa, uvede se informace o autorovi. Nejpodstatnější součástí katalogu epigrafické památky je záznam vlastního nápisu. Zkoumané písmo je postihováno z hlediska grafické stránky, technického provedení a velikosti písma. Grafická stránka se vyjadřuje označením na základě platné paleografické terminologie. Uvádí se změna druhu písma nebo provedení ojedinělým písemným typem. Velikost písma se uvádí v centimetrech. V případě, že je nápis nepřístupný, použije se odhad. Zvlášť se uvádí velikost písmen malých, velkých a zvětšených (například u chronogramu). Při přepisování epigrafické památky se postupuje podle zásad transliterace. Při reprodukci nápisu se nesmí nic měnit a nic přidávat. Text je přepisován se všemi jeho zvláštnostmi a nedostatky způsobem odpovídajícím prostředkům dnešního písma. Majuskulní texty jsou přepisovány majuskulí, minuskulní jsou přepisovány minuskulí. Zvětšené písmo je vyjadřováno rovněž zvětšenými rozměry. U chronogramu vyjádřeného nikoliv zvětšením, ale zesíleným písmem, se užívá tlustšího typu písma. Zdvojená písmena a spřežky se píšou podle textu předlohy. Dlouhé a kulaté S se v přepisu nerozlišuje. Nadepsaná písmena se ponechávají v jejich původním postavení. Diakritická znaménka jsou přepisována podle textu předlohy. Zkratky se nerozvádí. Zkratky mají být výstižně označeny zjednodušenými prostředky současné grafiky. Písmena tvořící ligatury jsou psány samostatně a jejich spojení je vyznačeno obloučkem pod danými znaky. V interpunkci je respektována podoba textu předlohy. Úpravy podle moderní interpunkce se v přepisu v žádném případě nepoužívají. Znaménka jsou přepisovány všude tam, kde se v nápisu vyskytují bez ohledu na pravidla jejich dnešního užití. Tam, kde nejsou slova v textu předlohy oddělována, se oddělování slov zavede a v poznámce se slovy scritptura continua upozorní, že slova v nápisu nebyla oddělována. Tam kde jsou slova oddělována symboly, se vychází z předlohy, mezi slova se dá tečka a do poznámky se uvede, jakým znaménkem jsou slova oddělována.

15

Jeden řádek v přepisu představuje jeden řádek z nápisu předlohy. V případě, že jsou řádky přepisovaného nápisu příliš dlouhé, přepíše se do více řádku a rozsah původního řádku se v našem textu označí šikmo položenou linií. U rozsáhlejších nápisů, které je nutné rozepsat do více řádků, lze každý řádek označit nadepsáním příslušného čísla. Všechny chyby, nedostatky a zvláštnosti jsou do přepisu přebrány. Na tato místa by se mělo upozornit v poznámkách. V případě nejistoty se písmeno přepíše s tečkou. U poškozeného a nečitelného nápisu je snaha o jeho doplnění. Pokud je část písmene čitelná, přepíše se v kulatých závorkách (ABC). Nečitelné části nápisu se přepisují tečkami v hranatých závorkách místo každého neidentifikovaného znaménka […]. Když přibližný počet ztracených písmen nejde zjistit, přepíše se čárkami v hranatých závorkách [---]. Pokud je znění nápisu známé z jiných pramenů, dá se text do hranatých závorek [ABC]. Nejčastěji zastoupenými druhy písma na památkách ve Vlastivědném muzeu v Šumperku jsou fraktura, kapitála a humanistické minuskulní písmo, vyskytuje se rovněž unciála a humanistické kurzivní a polokurzivní písmo. Nápisová písma většinou vycházejí z rukopisných a později i tištěných vzorů. Fraktura je druhem novogotického písma. Novogotické písmo navazuje na středověkou tradici lomených gotických písem, prosadilo se především v německy hovořících zemích, zatímco ve zbytku Evropy se rozšířilo humanistické písmo. V Německu bylo novogotické písmo používáno až do roku 1941, kdy bylo i přes jeho dřívější hojné používání nacistickou propagandou zakázáno, protože jeho nesrozumitelnost pro zbytek světa ohrožovala význam německého písemnictví. Novogotické písmo se vyskytovalo ve třech podobách jako slavnostní Frakturschrift, polokurzivní Kanzelschrift a zcela kurzivní Kurentschrift. Nápisové písmo kapitála se znovuzrodilo v renesanční Itálii 15. století, odkud se postupně rozšířila do oblastí severně od Alp. Původně se jednalo o slavnostní monumentální písmo užívané v Římské říši. Kapitála se stala hlavním nápisovým písmem novověku. Podoba kapitály prošla během svého novověkého vývoje určitými změnami typickými pro renesanční, barokní a klasicistní období. Méně často se na nápisových památkách vyskytuje humanistické minuskulní písmo. Počátky humanistické minuskuly souvisí rovněž se zájmem italských humanistů o svět starověkého Říma. Podoba humanistického minuskulního písma vychází z karolínské minuskuly. Texty přepsané karolínskou minuskulou byly humanisty vzaty za vzor pro nové písmo, protože se zpočátku chybně domnívali, že se jedná o autentické písemnosti starověkých římských autorů. Iniciály v tomto písmu vycházejí z antické kapitály.

16

Až do 19. století bylo humanistické minuskulní písmo používáno výhradně v latinsky psaných textech. Humanistická kurziva či polokurziva se mezi epigrafickými památkami příliš nevyskytuje. Specifická podoba kurzivních písem s propojovanými tahy je typická spíše pro rukopisné použití. Na předmětech z inventáře Vlastivědného muzea v Šumperku se kurzivní nápisy vyskytují na několika cínových holbách, pohárech a jiných cechovních předmětech. Pro datování a jiné číselné údaje se používalo vypsání slovy, římské číslice, arabské číslice a různé kombinace těchto typů. Římské číslice jsou zaznamenávány majuskulními písmeny latinské abecedy s přiřazenou číselnou hodnotou. Jejich užívají v nápisové oblasti je kontinuální od dob římského starověku do současnosti. V průběhu času prošly římské číslice řadou různých zápisových variant odlišných od jejich dnešního použití. Dnes užívané tzv. arabské číslice pocházejí z indického prostředí. Arabové sami je nazývali arabskými čísly. Do západního světa se tento číselný systém dostal prostřednictvím

arabsko – islámského světa. V nápisové oblasti se arabské číslice začali objevovat v poslední čtvrtině 14. století. Přesto ještě dlouhou dobu převládalo používání číslic římských. Rovněž grafická podoba některých arabských číslic se během historie měnila.14

14

Roháček, J.: Epigrafika v památkové péči, s. 26 – 43.

17

4. Katalog 4.1. Depozitář Vlastivědného muzea v Šumperku

Pořadové číslo 1

Současná lokalizace

Datace

depozitář Vlastivědného muzea v Šumperku

1. polovina 17. století

Nositel nápisu: Albarello Inventární číslo: H 14.510 Původní lokalizace: zřejmě Morava Popis: Albarello má soudkovité tělo s nižším úzkým hrdlem a mírně vyhnutým okrajem. Na bílé polevě je modrý dekor. Nad základnou a pod hrdlem je pás se zkříženými šikmými pruhy. Podobný pás vymezuje plochu pro renesanční rozvilinový dekor, který zabírá asi čtvrtinu plochy mezi horizontálními pásy. V dekoru se nachází nápis. Rozměry: 25 x 20 cm Nápis: Typ písma: kapitála Rozměry písma: 1,5 cm Typ provedení: malované Stav dochování: dobrý Materiál: keramika, fajáns Přepis: E + V + L + F + B + F + V + Li



Datace


začátek 18. století

Nositel nápisu: Pohár Inventární číslo: H 14.684

18

Původní lokalizace: neznámá Popis: Na kruhové patce je vysoká složitě profilovaná noha, na ní korpus s výdutí dvakrát odstupněnou a s vyšším hrdlem. Na hrdle jsou protilehle vyryty dva nápisy. V nejširší části korpusu jsou čtyři plastické lví hlavy, mezi nimi je nápis. Rozměry: 30,5 cm, největší průměr 14,5 cm Nápis na hrdle: Typ písma: kapitála Rozměry písma: hrdlo: 1,3 -1,5 cm, číslice: 1 cm nejširší část corpusu: 9 cm, iniciály: 1,2 cm, číslice: 0,5 cm typ provedení: vyryté Stav dochování: dobrý Materiál: cín Přepis 1. nápisu na hrdle: FRANTZ MORITZ Přepis 2. druhého nápisu na hrdle: FRANZ SEIFERT 1704 Přepis nápisu na nejširší části corpusu: JOHAN KITTNER 1757



Datace


po roce 1779

Nositel nápisu: Pamětní deska z rychty ve Zlatém Potoce na paměť pobytu císaře Josefa II. v roce 1779 Inventární číslo: H 14.201 Původní lokalizace: Zlatý potok (Goldenfluss) Popis: Mramorová deska z šedého jesenického mramoru. Rozměry: 42 x 64 x 4 cm

19

Nápis: Typ písma: 1. řádek: humanistické minuskulní písmo 2. – 4. řádek: fraktura Rozměry písma: 1. řádek: 3, 5 cm, iniciály: 5 cm 2. řádek: 2 cm 3. řádek: 4,5 cm, iniciály: 11 cm, římské číslice: 7,5 cm 4. řádek: 2 cm, iniciály: 3,5 cm, číslice: 3,5 cm Typ provedení: vytesané Stav dochování: dobrý Materiál: šedý jesenický mramor Přepis:

Hier in diesem Hause speisste

Kaiser Josef II. am 3. September 1779.



Datace


1782

Nositel nápisu: Cechovní holba Inventární číslo: H 14.781 Původní lokalizace: Olomouc, cechovní materiál Šumperk Popis: Holba má válcovité, krajně konické tělo se zesíleným okrajem. K plochému uchu je pantem připoutáno vypouklé víčko s kulovitou zarážkou. Na těle nádoby je vyryt nápis. Na plochém uchu je pantem připoutáno vypouklé víčko s kulovitou zarážkou. Na víčku je vyryta dvanácticípá hvězda. Rozměry: 16 x 9,4 cm Nápis: Typ písma: 1., 2., 4., 6., 8. 10. řádek: kapitála, 20

3., 5., 7., 9., 11. řádek: humanistická polokurziva Rozměry písma: kapitála:0,5 cm, iniciály 1 cm, číslice 0,8 cm humanistická polokurziva: 0,5 cm, iniciály: 0,8 cm, číslice: 0,5 cm Typ provedení: vyryté Stav dochování: dobrý Materiál: cín Přepis:

HERR VATTER JOHAN VENTZEL RAAB Herrn Beyhitzer

JOSEPHUS HASSA HEINRICH AUGUSTIN Allt gresselen

ANTON LANGER JACOB GORISCHER Vor Greher

KASPER HIMER MARTIN KOMARECK Laden Schreiber

JOSEPH RZEHACK Anno 1782



Datace


konec 18. století

Nositel nápisu: Střelecký terč Inventární číslo: H 18809 Původní lokalizace: Šumperk Popis: Malovaný kruhový střelecký terč. Olej na dřevě. Uprostřed nahoře je postava nahé ženy s váhami v ruce. Postava stojí na okřídlené kouli. Pod ní dvě postavy ostrostřelců

21

v kabátech a kloboucích s puškami v rukou a domek, z jehož oken střílí další dva ostrostřelci. Po horním i dolním obvodu jsou špatně čitelné nápisy. Rozměry: 76 cm Nápis: Typ písma: fraktura Rozměry písma: 2,5 cm, iniciály: 4 cm, číslice: 2,5 cm Typ provedení: malované Stav dochování: poškozeno střelami, setřené špatně čitelné Materiál: dřevo Přepis 1. nápisu: Fortuna […..] und geld zwar einne Wage

Přepis 2. nápisu: Sie Wegt nichts ab sag[…..] zil gut und […….]ge den 7 [……….] 95



Datace



Nositel nápisu: Kropenka Inventární číslo: 14.544 Původní lokalizace: neznámá Popis: Kropenku tvoří pohár zvonovitého tvaru na nízké noze s kulatou patkou. Nad širokou nohou je kropenka ozdobena asi centimetrovým páskem s rostlinným dekorem. Z jedné strany je přiletován obdélníkový závěs nahoře s atikou a křížkem. Na závěsu je orientalizující dekor a nápis. Pohár je kryt víčkem. Rozměry: 19,6 x 6,4 cm Nápis: Typ písma: fraktura Rozměry písma: 0,5 cm, iniciály: 1 cm 22

Typ provedení: odlité Stav dochování: dobrý Materiál: cín Přepis: Gott segne mich



Datace

Depozitář Vlastivědného muzea v Šumperku


Nositel nápisu: Vývěsní štít trafiky Inventární číslo: H 21.372 Původní lokalizace: Šumperk Popis: Dřevěná deska, která zezadu zpevněná dvěma svlaky, horní okraj je ozdoben vyřezáváním. Malba na křídě zobrazuje rakouského vojáčka v bílé uniformě s dýmkou a puškou. Nahoře uprostřed štítu se nalézá znak Rakouska - Uherska. U dolního okraje

je nápis. Rozměry: 55 x 38,5 cm Nápis: Typ písma: fraktura Rozměry písma: 3cm, iniciály: 4,5 cm Typ provedení: malované Stav dochování: dobrý Materiál: dřevo Přepis: K. K. Tabak Traffik

23



Datace


1849

Nositel nápisu: Střelecký terč Ferdinand Katolický Inventární číslo: H 21.499 Původní lokace: Šumperk Popis: Plošná, historizující řemeslná malba olejem na dřevě. Vyřezáno podle obrysů malby. Na malbě je muž s plnovousem, korunou na hlavě, červeným pláštěm, nohy a ruce v brnění. U nohou má helmici. Pod malbou nápis. Rozměry: 291 x 152 cm Nápis: Typ písma: 1 řádek: kapitála 2. řádek a der mezi slovy v 1. řádku: humanistické minuskulní písmo Rozměry písma: 1. řádek: 10 cm, der 3,5 cm 2. řádek: 5 cm, iniciály: 10 cm, římské číslice: 5 cm Typ provedení: malované Stav dochování: proděravěno střelami Materiál: dřevo Přepis: FERDINAND der KATOLISHE Konig von Spanien. MDCCCXLIX



Datace



Nositel nápisu: Kropenka Inventární číslo: H 14.538 Původní lokalizace: neznámá 24

Popis: Kropenku tvoří pohár zvonovitého tvaru s patkou a nožkou. K zadní ploše je přiletován oválný závěs s ozdobnou kartuší. Na oválném závěsu je rostlinný motiv a plastický nápis v kartuši. Pohár je kryt víčkem, na víčku je znázorněno boží oko. Rozměry: 17,9 x 6,7 cm Nápis: Typ písma: fraktura Rozměry písma: 1 cm, iniciály 1,5 cm Typ provedení: odlité Stav dochování: dobrý Materiál: cín Přepis: Gelobt sei Jesus Christus



Datace


2. polovina 19 století

Nositel nápisu: Krucifix Inventární číslo: H 18890 Původní lokalita: Šumpersko Popis: Dřevěný jednoduchý kříž z hnědě natřených latěk nese nahoře tabulku s nápisem. Na kříži je připevněná socha Krista s rozepjatými pažemi. Kristus je dobře anatomicky ztvárněn, pravou líc má odvrácenou a mírně deformovanou. Rozměry: 122 x 48 cm Nápis: Typ písma: kapitála Rozměry písma: 1 řádek: 3,4 cm 2 řádek: 2,5 – 3 cm 25

Typ provedení: malované Stav dochování: pravá paže odpadává Materiál: dřevo Přepis:

I. N. R. I.



Datace


konec 19. století

Nositel nápisu: Spolkový znak německého spolku Marbod Inventární číslo: H 19.693 Původní lokalizace: neznámá Popis: Spolkový znak tvoří dřevěná kruhová podložka s okrajem, který je vymezený dvěma železnými rámy upoutanými čtyřhrannými jehlanovitými hřeby. Na dřevě v mezikruží je barevný nápis. Ve středu spolkového znaku je vyšší kruhová plocha krytá plechem, na ní je ornament z pásového železa zdobený drobnými železnými kuličkami. Ve středu štítu je vyčnívající těleso tvaru hrotu dělového náboje. Na zadní straně se nachází kování s kroužkem na zavěšení. Rozměry: 105 cm Nápis: Typ písma: unciála Rozměry písma: 8cm Typ provedení: malované Stav dochování: nápis odpadává, kovové části silně zkorodované Materiál: dřevo Přepis: GERMANVERBAND MARBOD

26



Datace


konec 19. století

Nositel nápisu: Pravděpodobně vývěsní štít hostince Inventární číslo: H 21.372 Původní lokalizace: neznámá Popis: Dřevěný štít, který je zezadu zpevněn dvěma svlaky, je malován na křídě olejovými barvami. Malba znázorňuje pohled do kuchyně, kde domácí paní jako kuchařka v čepci hubuje služku. Ve středu výjevu je velká pec s ozubem. Ve spodní části pod obrazem se nachází nápis.

Rozměry: 60,5 x 56 cm Nápis: Typ písma: fraktura Rozměry písma: 1,5 cm, iniciály: 2 cm Typ provedení: malované Stav dochování: dobrý, místy odřená malba Materiál: dřevo Přepis: Ich bin der Magde wahre flag Plag, keine bei mir bleiben mag. Ich laufe ihnen wüthend nach, Am aussnüben meine Nach.



Datace


konec 19. století

Nositel nápisu: Šicí stroj Inventární číslo: H 28336 Původní lokalizace: Šumperk 27

Popis: Šlapací stolový šicí stroj má zdobený černěný litinový podstavec se čtyřmi kolečky na koncích. Jedno kolečko chybí. Šlapadlo je zhotoveno ve formě rozvitých úponků akantu, hnací kolo je zdobeno podobně. Po obou vnějších stranách podstavce jsou nahoře v oblouku značky s nápisem. Pod nimi jsou v oválu umístěny značky v podobě stojícího zlaceného lva s korunkou. Lev drží v prackách člunek. Pod lvem je nápis. Horní dřevěná deska je intarzovaná. Vlastní mechanismus šicího stroje je černěný se zlacenými ornamenty. Rozměry: 75 x 45 x 75 cm Nápis: Typ písma: horní značka: kapitála spodní značka: humanistické minuskulní písmo Rozměry písma: horní značka: 1 cm, &: 0,8 cm spodní značka: 0,5 cm, iniciály: 0,7 cm Typ provedení: horní značka: malované spodní značka: odlité Stav dochování: dobrý Materiál: litina, dřevo Přepis nápisu z 1. značky: BIESOLT & LOCKE MEISSEN. Přepis nápisu z 2. značky: Schutz Mark



Datace


konec 19. století

Nositel nápisu: Šicí stroj Inventární číslo: H 25758 Původní lokalizace: Šumperk Popis: Šlapací stolový šicí stroj firmy Singer má zdobený černěný litinový podstavec. Vlastní mechanismus šicího stroje je černé barvy se zlatými ornamenty se špatně čitelným nápisem 28

po obou stranách. Na litinovém podstavci jsou po obou bocích v oválech značky s názvem firmy v opisu, nápis je zlatě malovaný. Na šlapacím mechanismu je v oválné kartuši další nápis. Na podstavci je dřevěná deska s tmavou povrchovou úpravou. Po straně desky je zásuvka. Šicí stoj je kompletní s jehlou a patkou kruhového tvaru. Stroj je určen pro šití kůže a jde tedy patrně o ševcovský stroj. Rozměry: 74 x 93 x 64 cm Nápis: Typ písma: kapitála Rozměry písma: vlastní šicí stroj: 1,5 cm podstavce: 1. řádek: 2,7 cm 2. řádek: 1,8 cm šlapací mechanismus: 4 cm Typ provedení: vlastní šicí stoj: malované podstavce: odlité, zlatě malované šlapací mechanismus: odlité Stav dochování: na vlastním šicím stroji Materiál: litina, dřevo Přepis 1. nápisů ze šicího stroje: SINGE(R) Přepis 2. nápisů ze šicího stroje: (SI)NGER Přepis nápisů z podstavce: THE SINGER MANFG. CO. TRADE MARK

29



Datace


19. století

Nositel nápisu: Střelecký terč Inventární číslo: H 21.482 Původní lokalizace: Šumperk Popis: Dřevěný kruhový štít, na kterém jsou přes spáry ve dřevě přelepeny pruhy plátna. Po celé ploše štítu je malba temperou. Alegorická postava v tunice s věncem na hlavě. Jednou rukou objímá strom, ve druhé drží předmět podobný srdci. Se stromu vlaje páska s textem. Alegorická postava má na okraji tuniky nápis. Rozměry: 134 cm Nápis: Typ písma: páska: humanistické minuskulní písmo okraj tuniky: kapitála Rozměry písma: páska: 3 cm, iniciály: 7 cm první slovo z okraje tuniky: 2 cm, iniciály: 3,5 cm druhé slovo z okraje tuniky: 3cm, iniciály: 3,5 cm Typ provedení: malované Stav dochování: zašlé, uvolněné kusy malby, odlepené textilní pásy s malbou, poškrábané Materiál: dřevo Přepis nápisu z pásky:

TOD LEBEN Přepis nápisu z okraje tuniky: In der Ferne und in der Nahe

30



Datace


19. století

Nositel nápisu: Vývěsní štít mýtního úřadu v Šumperku Inventární číslo: H 21335 Původní lokalizace: Šumperk Popis: Na žlutě natřené oválné desce je uprostřed rakouský znak. Nad rakouským znakem je nápis ve dvou řádcích. Pod znakem je nápis ve třech řádcích. Podle inventární karty je dřevená deska na zadní straně zpevněná dvěma svlaky. Horní svlak je opatřen kroužkem k zavěšení. Na horní části je umístěn plechový kryt proti povětrnostním vlivům. Rozměry: 90 x 65 cm

Nápis: Typ písma: fraktura, písmeno h: humanistické minuskulní písmo Rozměry písma: 1. řádek: 6,5 cm, iniciály: 9cm 2. druhý řádek: 4 cm, iniciály: 7 cm 3. – 5. řádek: 2 cm, iniciály: 4 cm, číslice 1: 2 cm, číslice: 3,5 cm, písmeno h: 3,5 cm Typ provedení: malované Stav dochování: dobrý Materiál: dřevo Přepis nápisu nad znakem:

K.K. Wegmautant Schönberg. Přepis nápisu pod znakem: 1 Stűck Zugvieh ……… 8h. 1 Stűck weres Treibvieh .. 4h. 1 Stűck leichtes Treibvieh … 2h. 31

4.2. Hlavní expozice Vlastivědného muzea v Šumperku



Datace

hlavní expozice Vlastivědného muzea v Šumperku

1615

Nositel nápisu: Křtitelnice Inventární číslo: H 24873 Původní lokalizace: Maršíkov Popis:

Polychromovaná

křtitelnice

patří

k Maršíkovskému

kostelu.

Podstavec

je osmiúhelníkový a šedě natřený. Nad podstavcem je rovněž osmiúhelníkový prstenec zdobený řezanými kartušemi s trny. Kartuše jsou zlaceny a mramorovány. Osmiúhelníkové tělo ve tvaru vázy je zdobeno po všech osmi plochách řezanými rameny, které jsou zlaceny a polychromovány modrou a cihlovou barvou. Tělo ukončuje pás s nápisem ze zlatě malovaného písma. Nad tělem křtitelnice je příčně postavená osmiúhelníková koruna, která je zdobená na každé ploše po dvou vyobrazeních žen v různých pozicích a situacích

ve zlacených rámečcích. Jsou zde vyobrazeny ženy se psem, se zrcadlem v ruce, s okovy na rukou, s křížem a kalichem. Vrch korunuje mohutný vyřezávaný svícen se čtivy prohnutými rameny. Svícen je ukončený miskou květinového tvaru a bodcem na svíci. Rozměry: 210 x 70 cm Nápis: Typ písma: kapitála Rozměry písma: 3 cm Typ provedení: malované Stav dochování: dobrý Materiál: dřevo Přepis: 1615 LASSET DIE KIN͜ DLEIN ZV MIR KOM͜ MEN VND W͜ EH͜ RET IN͜ NEN͜ NICHT DEN SOLCH͜ ER IST DAS REICH GOTTES ̸ ii15

15

Mat. 19:14 Mar. 10: 14

32



Datace



Nositel nápisu: Korouhev šumperského cechu soukenického Inventární číslo: H 15.101 Původní lokalizace: Šumperk Popis: Výšivka cechovní korouhve je zarámovaná a zasklená. Rám je jednoduchý a mořený hnědočervenou barvou. Podkladový černý textil je pravděpodobně sametový. Na výšivce uprostřed je v ozdobné oválné kartuši ve zdobeném věnci znak soukenického cechu soukenické nůžky se štupovacími hřebíky po obou stranách. Uprostřed nad kartuší je stylizovaná andělská hlava s křídly. Hlava anděla je kašírovaná - plasticky vystupující z textilu. Věnec a ozdoby jsou také reliéfní. Ozdoby jsou vyšité z hedvábného atlasu. Vpravo i vlevo na horním i dolním kraji korouhve jsou zlatě vyšitá písmena nápisu. Vlas je většinou vytřepaný. Rozměry: 52 x 41,5 cm Nápis: Typ písma: kapitála Rozměry písma: 3 cm Typ provedení: vyšité Stav dochování: vytřepaný vlas Materiál: černý samet, zlatá niť, hedvábný atlas Přepis: IB

RF

CR

HL

33



Datace


1618

Nositel nápisu: Korouhev šumperského cechu řeznického Inventární číslo: H 15.103 Původní lokalizace: Šumperk Popis: Výšivka cechovní korouhve je zarámovaná a zasklená. Rám je jednoduchý a mořený hnědočervenou barvou. Podkladový černý textil je pravděpodobně sametový. Na výšivce v bohatě zdobené oválné kartuši se stylizovaným věncem okolo je v modrém poli červený býk konturovaný zlatou nití. Býk má zlaté rohy, kopyta a ohon. Uprostřed nad kartuší je stylizovaná andělská hlava s křídly. Hlava anděla je kašírovaná. Věnec a ozdoby jsou také reliéfní. Ozdoby jsou vyšité z hedvábného atlasu. Vpravo i vlevo na horním i dolním kraji korouhve jsou zlatě vyšitá písmena nápisu a rozpůlený letopočet. Rám s korouhví visí na zdi nad vitrínami. Rozměry písma pro nepřístupnost odhadnuta. Rozměry: 51 x 42 cm Nápis: Typ písma: kapitála Rozměry písma: 3 cm Typ provedení: vyšívané Stav dochování: vytřepaný vlas Materiál: černý samet, zlatá niť, hedvábný atlas Přepis: 16

18

H

M

34



Datace


1618

Nositel nápisu: Korouhev šumperského cechu řeznického Inventární číslo: H 15.104 Původní lokalizace: Šumperk Popis: Výšivka cechovní korouhve je zarámovaná a zasklená. Rám je jednoduchý a mořený hnědočervenou barvou. Podkladový černý textil je pravděpodobně sametový. V bohatě zdobené oválné kartuši se stylizovaným věncem okolo je v černém poli šikmo beran stojící na jedné ze dvou zkřížených řeznických širočin dole pod ním. Obrysy berana a širočin byly podle inventární karty původně vyšity zlatou nití. Po obou stranách hlavy berana je zlatá šesticípá hvězda. Nahoře uprostřed nad kartuší je stylizovaná andělská hlava s křídly. Hlava anděla je kašírovaná. Věnec a ozdoby jsou také reliéfní. Ozdoby jsou vyšité z hedvábného atlasu. Vpravo i vlevo na horním i dolním kraji korouhve jsou zlatě vyšitá písmena nápisu a rozpůlený letopočet. Rám s korouhví visí na zdi nad vitrínami. Rozměry písma pro nepřístupnost odhadnuty. Rozměry: 52 x 42 cm Nápis: Typ písma: kapitála Rozměry písma: 3 cm Typ provedení: vyšívané Stav dochování: vytřepaný vlas Materiál: černý samet, zlatá niť, hedvábný atlas Přepis: 16

18

M

F iii

35



Datace


1637

Nositel nápisu: Korouhev blíže neurčeného šumperského cechu Inventární číslo: H 15.105 Původní lokalizace: Šumperk Popis: Výšivka cechovní korouhve je zarámovaná a zasklená. Rám je jednoduchý a mořený hnědočervenou barvou. Podkladový černý textil je pravděpodobně sametový. Uprostřed bohatě zdobené kartuše orámované zeleným věncem je znak města Šumperka - červeném poli na třech pahorcích jsou dvě stříbrné věže s cimbuřím a zpola zdviženou padací zlatou mříží uprostřed, v horní části obou věží se nalézají velká zlatá F znamenající Ferdinandus Fecit, F odkazuje k roku 1562, kdy se Šumperk stal královským městem. Nad bránou je zlato modro půlený štít, v heraldicky pravém poli je půl doprava hledící černé orlice, v heraldicky levém poli se nalézá jelení paroh. Dole pod kartuší se znakem je rozpůlený letopočet. Rozměry: 52 x 40 cm Nápis: Typ písma: kapitála Rozměry písma: 3 cm Typ provedení: vyšívané Stav dochování: vytřepaný vlas Materiál: černý samet, zlatá niť, hedvábný atlas Přepis ze znaku: F

F

Přepis data: 16

37

36



Datace


1684

Nositel nápisu: Švédský sloup Inventární číslo: není Původní lokalizace: pole pod kopcem Senová u Šumperka Popis: Švédský sloup se skládal z čtyřbokého dříku a kaplice se stanovou stříškou, do které je zasazen dvojramenný železný kříž. Na stěnách kaplice jsou ze tří stran reliéfy s nápisy. První reliéf představuje monogram Krista a další ukřižovaného Krista a monogram Panny Marie. Z další strany je nápis, z něhož vyplývá, že sloup nechal postavit pláteník Heinrich Peschke z Temenice na památku své manželky, která byla upálena během čarodějnických procesů. Ovšem pověst klade vznik sloupu k událostem spojeným s dobytím města Švédy. Rozměry: 250 x 60 cm Nápis: Typ písma: kapitála Rozměry písma: : monogram Krista: 15 cm kříž: 1 cm monogram Panny Marie: M: 7 cm, dolní znaky: 13 cm Peschkův nápis: 3 cm, iniciály: 3 cm Typ provedení: vytesané zadní část kaplice: reliéfní Stav dochování: písmo částečně zahlazené Materiál: pískovec Přepis monogramu Krista: IHS iv Přepis nápisu z kříže: INRI

37

Přepis monogramu Panny Marie: M ARv Přepis Peschkova nápisu: A[NNO] 1684 HAD

HEINRICH PESCH KA VON HERSDO RFF DISE CABELE

GOTT VN͜ D V[NSE]vi LEBEN FRAVH͜ E[N] ZV[ERN] LASEN AVF SEZ(EN) vii



Datace


1688

Nositel nápisu: Džbán cechu soukeníků Inventární číslo: H 14.783 Původní lokalizce: Nisa Popis: Korpus džbánu je hruškovitého tvaru s širokým hrdlem na nízké vypouklé podnoži. Ploché osovitě prohnuté tělo s pantem, na kterém je kulovitá zarážka a vypouklé víčko. Na těle džbánu je znak soukeníků v podobě zkřížených knapských střel. Znak je lemovaný dvěma snítkami palmy. Nad a vedle soukenického znaku je vyryt nápis. Rozměry: 28 x 16 cm Nápis: Typ písma: kapitála Rozměry písma: 1 cm, číslice: 0,8 cm Typ provedení: vyryté 38

Stav dochování: dobrý až na několik menších promáčknutí korpusu Materiál: cín Přepis: HANS BASLER

ǁ THOMAS ULBRICK

ALBERT ǁ GUTNER 16 ǁ 88 viii


Lokalizace

Datace


asi 17. století

Nositel nápisu: Dukátová váha Inventární číslo: H 13.272 Původní lokalizace: neznámá Popis: Váha je tvořena vahadlem a závěsem, které jsou železné a má mosazný luk stupnice a hrot střelky. Po obou koncích vahadla jsou na zelených šňůrách zavěšeny kulaté mosazné plíšky. Jeden z plíšků vyvažuje dukát, je těžší a je označen puncem. Druhý je bez označení a slouží jako nosič dukátu. Dřevěné pouzdro se uzavírá mosazným háčkem. Na vnitřní straně víka je text návodu na vážení. Rozměry: 13,8 x 8 cm Nápis: Typ písma: humanistická kurziva Rozměry písma: 0,2 cm, iniciály: 0,3 cm Typ provedení: Stav dochování: na návodu skvrny Materiál: dřevo, mosaz Přepis: Ein Wäglein ohne gewicht an Ducaten zu waagen

39

auf den Bogen sind die Esse abgethalet 1 bis 6 N 64 Elsewagen Ducaten.



Datace


1706

Nositel nápisu: Holba s víčkem Inventární číslo: H 14.694 Původní lokalizace: Slavkov Popis: Široká patka s oblou výdutí, na patce válcovité tělo. Na horním okraji páskové, esovitě prohnuté ucho. Na vrcholu ucha je nasazeno víčko s kulovou zarážkou. Na ploše víka je vyryt věnec ze dvou snítek. Uvnitř nápis a letopočet. Rozměry: 14,5 x 15,3 cm Nápis: Typ písma: kapitála Rozměry písma: 1 cm, číslice 1cm Typ provedení: vyryté Stav dochování: dobrý Materiál: cín Přepis: WH 1706

40



Datace


17. století

Nositel nápisu: Pohár cechu soukeníků Inventární číslo: H 14.570 Původní lokalizace: neznámá Popis: Zvonovité tělo je na noze dole zesílené, kulatá široká patka. Pod okrajem. Při dně a na talířovité patce jsou vyryté proužky. Ve spodní části korpusu je nápis a pod ním je stylizovaná cechovní značka soukeníků v podobě knapských střel. Rozměry: 168 x 112 cm Nápis: Typ písma: kapitála Rozměry písma: 1 cm Typ provedení: vyryté Stav dochování: pohár je opravován, patrně byla ulomena noha, je vychýlen z kolmé osy, při okraji korpusu mírně zprohýbán Materiál: cín Přepis: F • R • P ix



Datace


1717

Nositel nápisu: Cechovní pohár Inventární číslo: H 14.800 Původní lokalizace: Šumperk Popis: Pohár má širokou balustrovanou nohu se širokou základnou. Korpus ve spodní části ve tvaru zploštělé koule. Válcovité hrdlo směrem nahoru rozšířené. V nejširším místě korpusu a po obvodu římsy je 6 lvích tlam s kroužky. Na válcovitém hrdle jsou vedle sebe dva nápisy. Víko nese figuru rytíře s praporem. 41

Rozměry: 30,8 x 14,3 cm Nápis: Typ písma: kapitála Rozměry písma: 0,5 cm, iniciály: 1 cm Typ provedení: vyryté Stav dochování: kvůli lehkému promáčknutí nohy nachýlená osa nádoby Materiál: cín Přepis 1. nápisu na hrdle:

DIE ALT KNECHT FRANTZ WEIGEL VON SCHÖNBERG HANSZ GEORGE GOSZNER VON DER NEISZ ANNO 1717 Přepis 2. nápisu na hrdle:

DIE HERREN BEI SITZER FERDINANDT MENTZEL ANTON WEIGEL



Datace


1762

Nositel nápisu: Truhlice cechu stolařů a truhlářů Inventární číslo: H 15.111 Původní lokalizace: Šumperk Popis: Truhlice je intarsována na víku a všech stranách. Víko je uprostřed ozdobeno sedlovou barokní stříškou. Na přední straně stříšky jsou intarsována písmena nápisu. Ve všech rozích stříšky jsou ozdobné kuželky. Na přední straně pod zámkem krytím ozdobným kováním 42

se nalézá cechovní znamení, hoblík a uhelník s kružítkem. Po obou stranách, nahoře i dole jsou písmena nápisu. Na heraldicky levém boku je formou intarsie vložen hoblík a špachtle, na pravém je vloženo pravítko. Na zadní straně podle inventární karty se nalézá cechovní znamení v podobě pilky a nožíku a letopočet 1762. Pro umístění ve vitríně zadní strana nepřístupná. Truhlice stojí na čtyřech kuželkových nožkách. Podle inventární karty je uvnitř truhly vlevo přihrádka a na vnitřní straně víka ozdobné cínové kování. Rozměry: 35 x 35 x 50 cm Nápis: Typ písma: kapitála t v nápisu na víku: humanistické minuskulní písmo Rozměry písma: 3 cm Typ provedení: intarsie Stav dochování: dobrý Materiál: dřevo Přepis nápisu na víku: A. St. Přepis nápisu na přední stěně: M͜ F

OA͜ E

TF

NA͜ E

Přepis data na zadní straně: [1762] x



Datace


60. léta 18. století

Nositel nápisu: Malovaná nosítka s vyobrazením čtyř smyslů Inventární číslo: H 19.838 Původní lokalizace: neznámá 43

Popis: Rokoková nosítka s rokokovou kostrou, jejíž vnější hrany jsou vyřezány do ozdobných malých volut. Nosítka jsou krytá, mají vypouklou stříšku a konvexně konkávně prohnutou zadní stranu. Plochy stěn jsou kožené tmavé. V přední straně jsou dvířka s kováním. Přední a boční stěna mají okna s okenicemi se zatahováním na popruh. Boční okna mají původní zasklení. Uvnitř nosítek je sedátko. Uvnitř potaženo zažloutlým plyšem či hrubým sametem. Na bočních stěnách je po páru kovových závěsů na nosné tyče. Na povrchu kožených bočnic je namalováno 5 rokokových kartuší, v jejichž horní části je galantní scéna znázorňující jeden z lidských smyslů. V dolní části jsou atributy těchto smyslů. Názvy smyslů jsou zapsány na kartuších latinky. Na bočnicích dole je dvojce znaků s pětihrotou korunkou a heslem. Rozměry: 165 x 80 x 96 cm Nápis: Typ písma: kapitála Rozměry písma: 1 cm Typ provedení: malované Stav dochování: chybí sklo u předních dvířek, uvnitř je látka místy poškozená, zvenčí dvířka na jednom místě proražena, kožený povrch na více místech poškozen Materiál: dřevo, kůže textil Přepis názvů smyslů z kartuší: ODORATUS CUSTUS CUSTUS Přepis hesel u znaků: CITUS MORI QUAM MORTARI



Datace


1771

Nositel nápis: Pečetidlo soukenických tovaryšů Inventární číslo: H 5865 Původní lokalizace: Šumperk 44

Popis: Mosazný kotouč je zasazený do dřevěného držadla hruškovitého tvaru s jednoduchou lineární výzdobou. V pečetním poli lemovaném dvěma linkami s opisem je v polském štítě cechovní znamení soukeníků, knapské střely s česací štětkou po každé straně. Nad štítem letopočet. Rozměry: 3,3 x 7,5 cm Nápis: Typ písma: kapitála Rozměry písma: 0,5 cm Typ provedení: vyryté Stav dochování: dobrý Materiál: mosaz, dřevo Přepis opisu: WIER : KNAPPEN : 3 VM : SHONBERG xi Přepis letopočtu v pečetním poli: .1.7.7.1.



Datace


1777

Nositel nápisu: Skleněná holba cechu ševců Inventární číslo: H 2770 Původní lokalizace: Morava Popis: Holba je zhotovena z čirého skla s cínovým víčkem. Cínové víčko je upevněné na uchu holby. Na vrcholu víčku je pracovní výjev, kolem nápis. Plášť holby je dekorovaný rostlinnými motivy. Ve středu se nalézá bohatě řezaný medailon se znakem cechu, datem a nápisem. V inventární kartě je zřejmě chybně uvedeno, že se jedná o holbu soustružnického cechu. Rozměry: 15 x 11cm Nápis: Typ písma: kapitála 45

Rozměry písma: na víku: 0,1 cm na holbě: 0.5 cm, číslice: 0,5 cm Typ provedení: vyřezané Stav dochování: dobrý Materiál: sklo, cínové víko Přepis nápisu z víka: NE SUTOR ULTRA CREPIDAM Přepis nápisu z holby: F

Z

17

77



Datace


konec 18. století

Nositel nápisu: Střelecký terč Inventární číslo: H 18802 Původní lokalizace: Šumperk Popis: Olejomalba na dřevě představuje postavy tří provazochodců v různých pohybových fázích na napjatých lanech mezi dvěma stožáry. Nahoře po obvodu a dole nápis. V zadní části jsou dvě zpevňující lišty. Rozměry: 78 cm Nápis: Typ písma: nahoře po obvodu: fraktura spodní nápis: humanistické minuskulní písmo

Rozměry písma: nahoře po obvodu: 2cm, iniciály: 4 cm spodní nápis: 1 cm, iniciály: 3 cm, číslice: 2 cm Typ provedení: malování Stav dochování: částečně setřené, proděravěno střelami, nahoře odštípnutá malá obdélníková část 46

Materiál: dřevo Přepis nápisu nahoře po obvodu: Der Künstler sucht mitt grossen Fleitz Am ende fieht er Seine(n) Schu[---] verdrus i(m) Wasser Schwunmen Přepis spodního nápisu: Leopold Röh. Den Juli 1797



Datace


začátek 19. století

Nositel nápisu: Cechovní vývěsní znamení cechu stolařského v Šumperku Inventární číslo: H 15.123 Původní lokalizace: Šumperk Popis: Dřevěná prosklená skříňka bez předního skla. Uprostřed horní strany má skříňka železný kroužek na zavěšení. Horní a dolní strany skříňky jsou zdobeny žlábkováním. Uvnitř skříňky je zavěšeno cechovní znamení z barevně malovaného dřeva. V zeleném vavřínovém věnci oválného tvaru je pozlacený hoblík s úhelníkem a v něm zabodnutým kružidlem. Hoblík leží na destičce ve tvaru měsíce, která vyplňuje spodní část věnce. Na destičce jsou ze dvou stran nápisy. Na zadní straně je nápis pro umístění ve vitríně nepřístupný. Cechovní znamení sloužilo pravděpodobně k označení útulku pro putující tovaryše. Znamení původně viselo buď venku na budově, nebo bylo zavěšeno mezi okny. Rozměry: 43,3 cm x 33,5 Nápis: Typ písma: fraktura Rozměry písma: 1. řádek: 2 cm, iniciály: 2. řádek: 1 cm 3. řádek: číslice 1,5 cm Typ provedení: vyryté, zlatě malované Stav dochování: dobrý 47

Materiál: dřevo, sklo Přepis nápisu na přední straně: Frantz Zohner von Eillenberg 1809 Přepis nepřístupného nápisu na zadní straně: [Joh Hein Stein von Libeck anno] xii



Datace


1807

Nositel nápisu: Holba cechu tkalců Inventární číslo: H 14.782 Původní lokalizace: Brno, Janovice Popis: Holba se širší odstupnou patkou, válcovitým tělem a římsičkou u okraje. Na esovitě plochém uchu je upoutané kulovité víčko se zarážkou kulovitého tvaru. Víčko je vypouklé. Na těle nádoby text. Na víku je ve věnci ze dvou snítek vyryt znak cechu tkalců a datum. Rozměry: 20 x 12,7 cm Nápis: Typ písma: kapitála poslední řádek: humanistická kurziva Rozměry písma: 0,8 cm, iniciály: 1,5 cm poslední řádek: humanistická kurziva: 0,7 cm Typ provedení: vyryté Stav dochování: dobrý Materiál: cín Přepis nápisu z víka: 48

1807 Přepis nápisu z těla holby:

ZECH MAISTER JOSEPH DEMUS OBERELTESTER IGNAC BRIXEL NEBENELTESTER 1807 Přepis posledního řádku: Fab: Weberzunft Janowetz



Datace


1822

Nositel nápisu: Cechovní štítek tkalcovského cechu Inventární číslo: H 15.133 Původní lokalizace: Šumperk Popis: Mosazný štítek obdélníkového tvaru s provrtaným otvorem nahoře na připevnění nebo přibití. V obdélníkovém poli s ozdobným okrajem jsou dvě rostlinné ratolesti s cechovním znamením tkalců, tři člunky sestavené do trojúhelníku a uprostřed letopočet. Po obou kratších stranách štítku jsou pod sebou iniciály. Rozměry: 6 x 7 cm Nápis: Typ písma: humanistická kurziva Rozměry písma: 1 cm, číslice: 0,5 cm Typ provedení: vyryté Stav dochování: dobrý Materiál: mosaz

49

Přepis: IL

HG

FS

1822 IG

FH

IS



Datace


1844

Nositel nápisu: Pohár cechu tkalců Inventární číslo: H 14.681 Původní lokalizace: Šumperk Popis: Z kruhové, dvakrát odstoupené patky vyrůstá noha s ořechem uprostřed, která nese korpus. Korpus je při nasazení oblý, dále válcovitý. Po obvodu korpusu je 6 plastických lvích hlav s kroužky a čtyři květinové věnce s texty uvnitř. Na patce rovněž nápisy. Třikrát odstoupené víčko nese nahoře figurku rytíře v brnění se štítem a praporem. Na štítě pod dvěma lvy se znamením tkalců je datum. Rozměry: 39,2 x 13,8 cm Nápis: Typ písma: humanistická kurziva Rozměry písma: štít: číslice: 0,2 cm korpus: 0,5 cm, iniciály: 1,5 cm patka: 0,2 cm, iniciály: 1 cm Typ provedení: vyryté Stav dochování: jeden lev bez kroužku Materiál: cín Přepis ze štítu. 1844 Přepis 1. nápisu z korpusu: Ich. Pauli

50

Ing. Schuberth Vorsteher Přepis 2. nápisu z korpusu: Ich Heinisch Eng. Hamp Beysitzmeister Přepis 3. nápisu z korpusu: Frid. Mather Perg. Schatel Altgeselle Přepis 4. nápisu z korpusu: Ich. Bayer Ios. Blaschke Vorgeher Přepis 1. nápisu na patce: Peter Selinger Herbergvater Přepis 2. nápisu na patce Valer. Riedel Landschreiber Přepis 3. nápisu na patce Franz Kreme Zunftdiener



Datace



Nositel nápisu: Kristus na kříži Inventární číslo: H 19.050 51

Původní lokalizace: neznámá Popis: plochý litinový kříž ukončený trojlisty ve tvaru mřížky na všech čtyřech ramenech. Na vrcholu kříže je očko s kroužkem na zavěšení. Na kříži samostatně tělo Krista a nad ním destička s nápisem Rozměry: 18 x 11 cm Nápis: Typ písma: kapitála Rozměry písma: 0,5 cm Typ provedení: odlité Stav dochování: dobrý Materiál: litina Přepis: INRI



Datace


1863

Nositel nápisu: Spolková stuha mužského pěveckého spolku Inventární číslo: H 18787 Původní lokalizace: Šumperk Popis: Dvojtá spolková. Jedna stuha červené barvy, druhá modré. Na stuhách je text ze zlaté kovové nitě. Po obvodu jsou listy, žaludy a další listy. Horní konce obou stuh jsou spojeny našitým textilním květem ozdobeným filtry a velkou mašlí. Jedna smyčka je červená, druhá modrá. Stuhy jsou po obvodu obšity zlatým prýmkem. Rozměry: 135 x 16,5 cm Nápis: Typ písma: fraktura Rozměry písma: 2,5cm , iniciály: 3,5 cm Typ provedení: vyšívané 52

Stav dochování: dobrý Materiál: hedvábí, bílé plátno, zlatá niť Přepis nápisu z červené stuhy: Dem Männergessangt – Verein 1863 Přepis nápisu z modré stuhy. Von dem Frauen Schönberrg



Datace


1881

Nositel nápis: Pohár z prvních moravských zemských střeleckých závodů v Šumperku Inventární číslo: H 14019 Původní lokalizace: Šumperk Popis: Pohár v novoklasicistním stylu. Pohár je na kruhové klenuté noze, u paty dříku pás perlovce. Kupa konická nahoru se rozšiřující, s nezdobným širokým okrajem. Kupa je dole rozšířená a oblá, nad oblinou dvě řady perlovce. Nad perlovcem vavřínový věnec dole s mašlí. Cizelované, ryté částečně zlacené stříbro. Uvnitř věnce text. Rozměry: 13,8 x 50 cm Nápis: Typ písma: humanistická kurziva Rozměry písma: 0,2 cm, iniciály: 0,4 cm, číslice: 0,4 cm Typ provedení: vyryté Stav dochování: dobrý Materiál: stříbro Přepis: Erstes Mahr. Landesschiessen in Schönberg 1881

53



Datace


konec 19. století

Nositel nápisu: Číška Inventární číslo: H 2411 Původní lokalizace: neznámá Popis: Žlutě lazurovaná čížka na noze. Spodní část kupy i dřík jsou broušeny do osmihranu. Při horním okraji je pásek ve stylu větvičky. Na kupě jsou čtyři medailony, na třech jsou symboly víry, bohatství a života. V medailonech se nacházejí nápisy. Mezi medailony jsou ryté rostlinné motivy. Rozměry: 10 x 6,5 cm Nápis: Typ písma: fraktura Rozměry písma: 0,2 cm, iniciály: 0,5 cm Typ provedení: vyryté Stav dochování: dobrý Materiál: sklo Přepis nápisu z 1. medailonu: Zum Andenken Přepis nápisu z 2. medailonu: Liebe Přepis nápisu z 3. medailonu: Hoffnung Přepis nápisu z 4. medailonu: Glaube

54



Datace


konec 19. století

Nositel nápisu: Sklenice Inventární číslo: H 20.212 Původní lokalizace: Štíty Popis: Sklenice má na sobě text k padesátiletému trvání mužského německého pěveckého spolku v Šumperku. U hrdla je sklenice ozdobena pozlaceným pruhem. Uprostřed textu je šumperský městský znak v ozdobném oválu, který přechází po bocích v pruhy s textem. Ovál je umístěn nad lyrou ozdobenou dvěma ratolestmi. Pod nimi je rok založení spolku a rok trvání spolku. Pod každým letopočtem je umístěn prapor. Žerdě jsou spojeny textem. Rozměry: 16,5 x 8 cm Nápis: Typ písma: kapitála, v pruzích na boku oválu se znakem: fraktura Rozměry písma: 1. Řádek v kartuši: 0,4 cm, číslice: 0,4 cm 2 řádek: 0,8 cm pruhy po bocích znaku: 0,2 cm, iniciály: 0,4 roky založení a trvání spolku: číslice: číslice 0,8 cm nápis spojující žerdě: číslice: 0,8 cm Typ provedení: sítotisk Stav dochování: dobrý Materiál: sklo Přepis nápisu z kartuše 1. řádku: 50. Jubiläum 50 Přepis nápisu 2. řádku: MÄNNERGESANGVEREIN Přepis nápisu z 1. pruhu: Das deutsche Lied

55

das deutshe Wort. Es töne Frei An jedem Ort. Přepis nápisu z 2. pruhu: Wer freiheit liebl und deutsche Lieder. Der sei begrűsst alls Freund. Ihr Brűder. Přepis data založení spolku: 1849 XX Přepis data trvání spolku: VII 1899 Přepis nápisu mezi žerděmi: MÄHR. SCHÖNBERG



Datace


konec 19. století

Nositel nápisu: Darmovis Inventární číslo: H 15758 Původní lokalizace: Kunětice Popis: Kruhová mosazná normanská poznávací značka. Na plochém povrchu je plasticky odlitý po obvodu a uprostřed text. Na spodní části jsou dvě pevné z železného drátu zhotovené spony k navlečení na řemen koňského postroje. Darmovis se nosil na levé straně postroje za chomoutem. Rozměry: 11,8 cm Nápis: Typ písma: kapitála Rozměry písma: 1 cm, iniciály: 1,5 cm, číslice: 1cm.

56

Typ provedení: odlité Stav dochování: dobrý Materiál: mosaz Přepis nápisu po obvodu: Anton Kristen Kunzendorf xiii Přepis nápisu ze středu: N° 59


Lokalizace

Datace

Hlavní expozice Vlastivědného muzea v Šumperku

konec 19. století

Nositel nápisu: Darmovis Inventární číslo: H 30354 Původní lokalizace: Libina Popis: obdélná destička na horní straně s ouškem z jednoho kusu mosazi. Na destičce je nápis. Druhý řádek zešikmený, kolem textu druhého řádku jsou vyryté ozdobné linky se spirálou. Kolem okrajů je vyrytý rámeček. V nápisu jsou patrné zbytky červené hlinky. Rozměry: 12 x 6,2 cm Nápis: Typ písma: kapitála Rozměry písma: 1. řádek: 1,2 cm 2. řádek: 1,5 cm 3. řádek: 0,5 cm, číslice: 0,5 cm 4. řádek: 1 cm 5. řádek: 1 cm Typ provedení: vyryté Stav dochování: dobrý Materiál: mosaz

57

Přepis: EDUARD

WEISER xiv N° 18

BÖHM. LIEBAU



Datace


19. století

Nositel nápisu: Puška Inventární číslo: H 937 Původní lokalizace: Šumperk Popis: Puška, kulovnice, osmirážka s nápisem na hlavni. Zámek je perkusní s téže značkou. Krátké pažbení je zakončeno řezbou. Puška má míření na mušku s hledáčkem, přečnívající a zatočené kování na patce. Podpěra je vespod hlavně poblíž ústí. Kulovnice má ráži 16 mm. Rozměry: 132 cm Nápis: Typ písma: kapitála Rozměry písma: hlaveň: 0,3 cm zámek: 0,2 cm Typ provedení: vyražené Stav dochování: dobrý Materiál: dřevo, Přepis: A. KOŘIL IN SCHÖNBERG

58



Datace


19. století

Nositel nápisu: Puška Inventární číslo: H 928 Původní lokalizace: Šumperk Popis: Puška, kulovnice s osmihrannou hlavní, s nápisem na hlavni i na zámku. Na pažbě je štítek s monogramem. Perkusní zámek je zdobený bohatým rytím. Dřevo je zdrsněné. Pažbení na celé délce hlavně je zakončené kostěným vyložením. Na patce je vyčnívající a zatočené kování, míření na mušce. Kulovnice má ráži 14 mm. Rozměry: 148 cm Nápis: Typ písma: kapitála Rozměry písma: 0,4 cm Typ provedení: vyražené Stav dochování: nabiják chybí Materiál: dřevo Přepis: J. TYRKOTT Přepis monogramu: JD



Datace


19. století

Nositel nápisu: Dvojstuha střeleckého spolku Inventární číslo. H 22747 Původní lokalizace: Šumperk

59

Popis: Dvojstuha tvořená stuhami barevně podélně rozdělenými na žlutou a světle modrou plochu se stříbrným tiskem textu. Dolní konce stuh zdobeny našitým stříbrným třepením. Horní konce spojeny velkou mašlí. Rozměry: 102 x 14,5 cm Nápis: Typ písma: fraktura Rozměry písma: 8 cm, iniciály: 11 cm Typ provedení: tisk Stav dochování: dobrý Materiál: textil Přepis nápisu na 1. stuze: Schűtzen : Gesellschaft Přepis nápisu na 2. stuze: Mähr. : Schönberg



Datace


19. století

Nositel nápisu: Skleněná holba Inventární číslo: H 2474 Původní lokalizace: neznámá Popis: Holba z čirého skla se skleněným víkem rámovaným cínem. Upevnění na uchu a kloub je rovněž z cínu. Při horním okraji jsou rostlinné motivy ve stylu girland. Pod ním je nápis. Pod nápisem je řezaný znak cechu koželuhů obklopený ornamentálními motivy. Nad ním je korunka. Dolní podstava je rozšířená. Celá nádoba je cylindrického tvaru. Rozměry: 22 x 9,5 cm Nápis: Typ písma: humanistická minuskule první slovo: kapitála 60

Rozměry písma: 0,5 cm, iniciály: 0,8 cm Typ provedení: vyřezané Stav dochování: dobrý Materiál: sklo, cínová obruč Přepis: VIVAT es leben die Herrn Weissgäber Meister



Datace


19. století

Nositel nápisu: Sklenice Inventární číslo: H 2437 Původní lokalizace: Velké Losiny Popis: Silnostěnná sklenice cylindrického tvaru z čirého skla. Dekorovaná broušením, řezáním a červeně lazurovaná. Okraj je zbroušený v síle 1 cm. Broušení je provedeno do tvaru lístků. Podél obvodu je vybroušeno 6 misek. Plochy lístků jsou červeně lazurované a v nich jsou vyřezané ornamenty. Misky jsou také červeně lazurované a v nich jsou řezané symbolické motivy, jako je lyra nebo úl. Lyra je symbolem básníků a pěvců a atributem krále Davida.16 Úl je symbolem spořivosti, přičinlivosti a píle.17 Na jedné misce je vyřezán nápis. Rozměry: 10 x 6,8 cm Nápis: Typ písma: fraktura Rozměry písma: 0,2 cm, iniciály: 0,4 cm Typ provedení: vyřezané Stav dochování: prasklé dno a část sklenice Materiál: sklo

16 17

Ryneš, V.: Atributy světců. Roztoky 1969, s. 21. Mysliveček, M.: Panoptikum symbolů, značek a znamení, s. 248.

61

Přepis: Andenken an G. Ullersdorf



Datace


19. století

Nositel nápisu: Sklenice Inventární číslo: H 2426 Původní lokalizace: neznámá Popis: Sklenice cylindrického tvaru, silnostěnná z čirého skla, lazurovaná červeně, řezaná. Horní okraj je ozdoben lazurovaným proužkem. Stěna je dekorovaná větším lazurovaným medailonem, ve kterém jsou vyřezány rostlinné motivy se symboly naděje kotva a vycházející slunce.18 V dolní části medailonu je nápis. Boky medaile jsou dekorované lazurovanými rostlinnými motivy. Zbytek skleněné stěny pokrývá řezané žilkování. Dolní okraj je ozdoben lazurovaným kruhem v síle 1,5 cm. Rozměry: 11,2 x 7 cm Nápis: Typ písma: fraktura Rozměry písma: 0,3 cm, iniciály: 0,6 cm Typ provedení: vyřezané Stav dochování: dobrý Materiál: sklo Přepis: Haffnung

18

Mysliveček, M: Panoptikum symbolů, značek a znamení, s. 118.

62

4.3. Předměty Muzea Zábřeh v hlavní expozici Vlastivědného muzea v Šumperku



Datace


1826

Nositel nápisu: Truhla Inventární číslo: H 7409 Původní lokalizace: neznámá Popis: Zeleně malovaná dřevěná truhla se žlutými výplněmi. Ve výplních jsou vázy s vyrůstajícími květinami. Květinový dekor je i na ploše mimo výplně. Na přední straně uprostřed je věneček s nápisem, srdcem a křížem. Nad výplněmi letopočet. Nohy truhly mají tvar širokých kuželek. Rozměry: Nápis: Typ písma: kapitála Rozměry písma: 7 cm, číslice: 5 cm Typ provedení: malované Stav dochování: na víku značně setřeno Materiál: dřevo Přepis: 18

26

IHS xv



Datace


polovina 19. století

Nositel nápisu: Obraz Dolorosa Inventární číslo: H 4932 Původní lokalizace: Zábřežsko

63

Popis: Na obraze je bolestná madona sedící pod křížem ve volné krajině. Na sobě má zlaté roucho, modrý plášť, bílé zavití hlavy a bílý šátek v ruce. Srdce má proklaté sedmi meči se zlatými jílci. V pozadí je trávník a stylizované špičaté stromy. Téma je zakomponováno do niky a vybroušené na zrcadlovém pozadí. Dekor je květinový, zčásti matovaný a vybroušený, zčásti malovaný. Inkarnát je hnědorůžový, ruměnce rozplývavé, stínování je manganově zabarvené. Kresba je terakotová, vlasy hnědé. Sloupky a základna niky jsou vyzdobeny geometrickými barevnými ornamentálními prvky. První nápis je na tabulce na kříži. Při dolním okraji je druhý bílý nápis. Rozměry: 35,8 x 26,2 cm Nápis: Typ písma: tabulka na kříži: kapitála dolní okraj: humanistické minuskulní písmo Rozměry písma: tabulka na kříži: 1 cm dolní okraj: 0,5 cm, iniciály: 1cm Typ provedení: malované Stav dochování: dobrý Materiál: sklo, dřevo Přepis 1. nápisu: INRI Přepis 2. nápisu: Sieben. Schmerzen.Maria.

64

5. Závěr Na vzniku této bakalářské práce mají velkou zásluhu zaměstnanci Vlastivědného muzea v Šumperku, kteří mi poskytli možnost práce v muzejních sbírkách, věnovali mi svůj čas a vždy ochotně poskytovali potřebné informace. Zejména oceňuji pomoc dokumentátorky a správkyně depozitáře paní Ireny Vepřkové. Cílem práce bylo vytvořit katalog epigrafických památek muzea do roku 1900. Mnoho těchto památek je spojeno s šumperskými řemeslnými cechy a městskými spolky, jako například spolkem pěveckým a střeleckým. V samotné práci představuji a zpracovávám padesát jedna sbírkových předmětů, které jsou nositeli nápisu. Většina exponátů z šumperského muzejního fondu, které byly předmětem mého zájmu, je zařazena a popsána v příslušných inventárních kartách, tento popis však většinou postrádá epigrafický zřetel. V inventárních kartách například není určen typ písma, přepisy nejsou vždy úplně přesné a neberou zřetel na zvláštnosti provedení nápisu. Z přepisů na inventárních kartách jsem vycházel u nositelů předmětů, jejichž nápisy byly například pro pevné umístění ve vitríně nepřístupné. Mezi nejčastěji zastoupené druhy písma na památkách ve Vlastivědném muzeu v Šumperku patří fraktura, kapitála a humanistické minuskulní písmo, vyskytuje se rovněž unciála a humanistické kurzivní a polokurzivní písmo. U předmětů, které patří k stejnému výrobnímu typu, jako například šicí stroje od firmy Singer, a nesou tedy stejný nápis a značku, jsem se snažil popsat vždy pouze jediný. Rovněž ze sbírky krucifixů, které tradičně nesou stejnou zkratku latinských slov Iesus Nazarenus Rex Iudaeorum, které podle Janova evangelia nechal na kříž umístit Pilát Pontský, jsem zařadil jen některé. Epigrafické památky ze sbírek Vlastivědného muzea v Šumperku patří k cenným historickým pramenům, jenž skrze poselství, které do nich bylo prostřednictvím nápisů jejich tvůrci, objednavateli či mecenáši vloženo, mohou napomoci k lepšímu poznání historie, společnosti a kultury města a severomoravského regionu.

65

6. Prameny a literatura a) Literatura Biblí Svatá, podle posledního vydání kralického z roku 1613, Lowe and Brydone, London. Flodr, M.: Zásady popisu středověkých a novověkých epigrafických památek. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Brno, 1974 – 1975. C 21 – 22. Gába, Z.: Okres Šumperk – okres Jeseník, průvodce přírodou a historií. Šumperk 1996. Hlaváček, I. – Kašpar, J. – Nový, J.: Vademecum pomocných věd historických. Jinočany 1997. Höll, Č.: Pavlinin dvůr v Šumperku. Vlastvědné zajímavosti, 135, 1975. Hosák, L.: Historický místopis země Moravskoslezské. Praha 2004. Nebauerová, M – Polách, D.: Zpráva o nevíře. Šumperk 2010. Melzer, M.: Muzeum v Šumperku. Vlastivědné zajímavosti, 143, 1976. Melzer, M.: Šumperk - město a jeho obyvatelé. Olomouc 1996. Melzer, M. – Schulz, J.: Vlastivěda šumperského okresu. Šumperk 1993. Mysliveček, M.: Panoptikum symbolů, značek a znamení. Praha 1992. Roháček, J.: Epigrafika v památkové péči. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2007. Ryneš, V.: Atributy světců. Roztoky 1969. Žmolík, J.: Historie lesnictví a myslivosti se zaměřením na šumperský region. Maturitní práce. SOŠ, Šumprek, Zemědělská 3. Šumperk 2009.

b) Muzejní zdroje Inventární karty: H 14.510, H 14.684, H 14.201, H 14.781, H 18809, H 14.544, H 21.372, H. 21.499, H 14.538, H 18890, H 19.693, H 21.372, H 28336, H 25758, H 21.482, H 21335, H 24873, H 15.101, H 15.103, H 15.104, H 15.105, H 14.783, H 13.272, H 14.694, H 14.570, H 14.800, H 15.111, H 19.838, H 5865, H 2770, H 18802, H 15.123, H 14.782, H 15.133, H 14.681, H 19.050, H 18787, H 14019, H 2411, H 20.212, H 15758, H 30354, H 937, H 928, H 22747, H 2474, H 2437, H 2426, H 7409, H 4932 66

c) Internetové zdroje Vlastivědné muzeum v Šumperku http://www.muzeum-sumperk.cz/

Státní okresní archiv Šumperk http://www.archives.cz/zao/sumperk/index.php

67

7. Rejstřík: Albarello: 1 Cechovní štítek: 35 Čiška: 40 Darmovis: 42, 43 Džbán: 23 Holba: 4, 25,31, 34, 47 Korouhev: 18, 19, 20, 21 Kropenka: 6, 9 Krucifix: 10, 37 Křtitelnice: 17 Nosítka: 29 Obraz: 51 Pamětní deska: 3 Pečetidlo: 30 Pohár: 2, 26, 27, 36, 39 Puška: 44, 45 Sklenice: 41, 48, 49 Sloup: 22 Spolkový znak: 11 Stuha: 38, 46 Šicí stroj: 13, 14 Terč: 5, 8, 15, 32 Truhlice: 28, 50 Váha: 24 Vývěsní štít: 7, 12, 16, 33

68

8. Obrazová příloha:

Obr 1.

Střelecký terč – p.č. 5

69

Obr 2.

Kropenka – p.č. 9

70

Obr 3.

Střelecký terč – p.č. 15

71

Obr 4.

Cechovní korouhev – p.č. 20

72

Obr 5.

Sklenice – p.č. 41

73

Obr 6.

Darmovis – p.č. 43

Obr 7.

Stuha střeleckého spolku – p.č. 46

74

9. Vysvětlivky: i

Květy v podobě křížků

ii

Skriptura continua

iii

F Obráceně

iv

z H vyrůstá dvojramenný kříž

v

Propojenené znaky

vi

z tabulky u exponátu, Drahomír Polách

vii

skriptura continua

viii

uprostřed znak soukeníků

ix

Mezi znaky květy

x

podle inventární karty

xi

H je v podobě vidlice

xii

podle inventární karty

xiii

První dvě slova - skriptura continua

xiv

Slovo druhého řádku zešikmené

xv

z h vyrůstá křížek

75

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FILOZOFICKÁ FAKULTA

Recommend Documents