Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Historický ústav

Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Historický ústav

Podnikatelská elita jihovýchodního Kravařska v druhé polovině 19. století a na počátku 20. století

(magisterská diplomová práce) Marek Müller

Vedoucí diplomové práce : PhDr. Libor Vykoupil, Ph.D.

Brno 2008

Prohlašuji tímto, že jsem předloženou práci zpracoval samostatně a všechny použité prameny a literaturu jsem uvedl. ……………………………….

Děkuji tímto vedoucímu své diplomové práce PhDr. Liboru Vykoupilovi za odborné vedení diplomové práce, jeho ochotnou pomoc, cenné rady, připomínky a čas, který mi při zpracování této práce věnoval.

OBSAH ÚVOD

str.

6

ŠUSTALOVI – RODINA FOJTŮ

str.

9

PODNIKATELSKÁ VĚTEV RODINY SCHUSTALŮ

str. 23

RAŠKOVI

str. 44

RODINA HÜCKEL

str. 88

GENEALOGICKÁ SCHÉMATA -

RODINA SCHUSTALŮ

str. 60

-

RODINA RAŠKŮ Z KOPŘIVNICE

str. 101

-

RODINA RAŠKŮ Z PŘÍBORA

str. 106

-

RODINA HÜCKELŮ Z NOVÉHO JIČÍNA

str. 112

ZÁVĚR

str. 121

PRAMENY A LITERATURA

str. 122

PŘÍLOHY

6   

ÚVOD Kravařsko. 1 Přívětivá, ale tvrdá oblast ležící pod Beskydy v okolí Odry. Oblast vymezovaná trojúhelníkem měst Příbor, Nový Jičín, Fulnek, v širším slova smyslu pak bývalými soudními okresy Nový Jičín, Příbor, Fulnek, Vítkov, Hranice na Moravě, Bílovec a Klimkovice. Jde o kraj ne tak úrodný, jakým je kupříkladu Haná, ovšem ani ne tak krutý, jako je Valašsko. Příznivé klima zde působí pozitivně na rostlinnou výrobu. Oblast byla osídlována již od starší doby kamenné, od 11. do 14. století zde probíhala intenzívní vnitřní i vnější kolonizace, ve 13. století sem přišla početná komunita Němců z Hessenska a západního Durynska. Obyvatelstvo v oblasti bylo vždy svérázné, svůj specifický dialekt měli Němci i Češi (lašské a valašské nářečí). Významná část Kravařska patřila jako součást hukvaldského panství k majetkům olomouckého biskupství. V celé oblasti nalezneme již ve starším období tradiční systém správy s dědičnými fojty v čele jednotlivých vesnických obcí. Již od středověku nacházíme na Kravařsku rozvinutý chov dobytka, od 14. století máme doloženu zde v kraji rozšířenou daň z krav. Oblast není bohatá na nerostné produkty, jako je tomu na Ostravsku, uhlí je zde velmi hluboko, v menším množství a horší kvalitě, nalezneme zde však například ložiska vápence. Z řemesel na Kravařsku nejvíce vzkvétala hlavně ta, která se týkala textilu, přadláctví a soukenictví. Průmysl se zde rozvíjel spíše později (v porovnání s oblastmi více na sever), zaměřoval se opět na oblast textilu, ale i na strojírenství. Sociální situace související se společenskými změnami v druhé polovině 19. století přivedla mnoho obyvatel jižní a východní části Kravařska (a oblastí přilehlých) k vystěhování za lepším životem do Spojených států amerických. V oblasti bylo historicky tradičně usazeno obyvatelstvo české i německé (v různých obcích v rozdílném poměru), nalezneme zde i mnoho Židů. V období od počátku 20. století, hlavně pak v meziválečném období je zde patrné napětí, které mnohdy vyústilo do nepříjemných třenic, kde ani jedna ze zúčastněných stran nebyla bez viny. Po druhé světové válce došlo k odsunu německého obyvatelstva, to málo zbylých se svůj původ snažilo tajit a spolu s mnoha jinými Čechy s německými příjmeními si ještě do roku 1948 nechalo svá příjmení změnit – počeštit. Oblast tradičně dělnická podporovala sociálně demokratické myšlenky, i komunistická strana zde měla tradičně vždy velkou podporu, což přetrvává dodnes.

1

Německy Kuhland, Kuhländl nebo nejčastěji Kuhländchen

7   

Mapa Kravařska Obr. : http://www.kuhlaendchen.de/, cit. 1.1.2008.

Moje práce si klade za úkol ukázat na základě osudů několika významných, jistým způsobem vzájemně propojených rodin ilustrovat situaci v oblasti jihovýchodního Kravařska druhé poloviny 19. století a počátku 20. století. Jedná se o kopřivnickou rodinu Šustalů, jejíž členové zastávali v obci funkci dědičných fojtů, jejich poboční větev Schustalů, místních velkopodnikatelů v oblasti kočárů a vagónů, s nimi spřízněných Rašků, kopřivnických zemanů a podnikatelů v oblasti výroby keramického zboží, a konečně Hückelů, rodiny vlastnící továrnu na výrobu klobouků v Novém Jičíně. Pramenů týkajících se mého tématu není mnoho. Mnoho jich bylo zničeno při nejrůznějších skartacích meziválečných, v období po druhé světové válce došlo k významným vnitřním skartacím v rámci podnikových archívů, mnohé materiály se „prostě ztratily“. Některé základní dokumenty se nacházejí v podnikovém archívu podniku Tatra Kopřivnice, ne všechny doklady jsou přístupné. Muzeum Fojtství v Kopřivnici spravuje ve svém archívu 2 významnou sbírku dokumentů a fotografií,

2

Archív Muzea Fojtství, Regionální muzeum v Kopřivnici, o. p. s., se sídlem v budově fojtství

na adrese Záhumenní 1, 742 21 Kopřivnice

8   

uspořádání je však naprosto nevyhovující, spousta materiálů z jakéhosi polooficiálního seznamu buď zcela chybí, nebo se nalézá v jiné části archívu, mnohé materiály jsou umístěny ve více exemplářích na více místech, mnohdy s rozdílným popisem. Věřím, že po odborném uspořádání a inventarizaci se může sbírka stát významným zdrojem poznání historie regionu. Archívní fondy týkající se Raškovy továrny na hliněné zboží jsou prakticky nepřístupné. Ve státním okresním archívu v Novém Jičíně se nachází část podnikového archivu podniku Tonak, a. s., týkající se Hückelovy továrny 3 , fond byl v minulosti částečně skartován, nicméně většina důležitých dokumentů se dochovala. Literatura k mnou zpracovávanému tématu není rozsáhlá. Jedná se převážně o starší časopisecké články Emila Hanzelky, které tento opírá často o vzpomínky svoje a členů své rodiny, dále pak o rozličné prameny, které mnohdy cituje, ovšem nezmiňuje, kde k nim přišel a kde se aktuálně nalézají. 4 Jiří Tichánek se ve svých pracech opírá většinou o Hanzelku a o sbírkový materiál Muzea Fojtství, ovšem nedostatečně cituje prameny, mnohé jsou dnes nedohledatelné. Pokud jde o rakouskou a americkou část rodiny, využívá vesměs materiály poskytnuté Frankem Janakem a jeho příbuznými, které měl možnost v USA navštívit, nicméně jeho přístup k poskytnutým písemnostem není příliš kritický. Na Ostravské univerzitě vznikla skupina zabývající se regionálními dějinami, která od roku 1993 pracuje na zpracovávání hesel pro postupně vydávaný Biografický slovník Slezska a severní Moravy 5 , což je zajisté počin záslužný, nicméně, jak se zdá, bez pevné koncepce. Hesla jsou často zpracována nevyváženě, jejich výběr je spíše nahodilý. V Historické encyklopedii podnikatelů 6 rozšířili svůj záběr i na podnikatele v Čechách, nicméně u některých moravských hesel došlo často pouze k okopírování hesel z Biografického slovníku.

3

Zemský archív v Opavě, Státní okresní archív v Novém Jičíně, fond HÜCKEL : J. Hückela sy-

nové továrna na klobouky Nový Jičín, 1800 – 1945 (1950). 4

Emil Hanzelka byl zakladatelem muzea v Kopřivnici, počal také se sbírkovou činností. Je mož-

né, že některé písemnosti jím zmiňované již neexistují, anebo jsou v držení jeho rodiny (podobně jako některé archeologické artefakty) 5

V první řadě vyšlo 12 sešitů, v současně vydávané druhé řadě vyšlo včetně suplementa dalších

10 svazků. 6

Myška, Milan a kol.: Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska do poloviny

XX. století. Ostrava, Ostravská univerzita, 2003.

9   

ŠUSTALOVI – RODINA FOJTŮ 7 Existenci dědičného fojtství v Kopřivnici předpokládáme již od vzniku obce jako podhradí hradu Šostýna. 8 K roku 1501 v pramenech nalezneme zmínku o osvobození kopřivnických fojtů od povinného odvádění vinných fůr hukvaldské vrchnosti. První dochované zmínky o existenci fojta pocházejí z roku 1576, kdy je zmiňován fojt Bartoloměj. K roku 1581 je zmiňován jako fojt jistý Bartoš, který mohl být totožný s předchozím. Podle urbáře z téhož roku fojt vlastnil 2,5 lánu, v obci bylo 9 celoláníků, 6 třičtvrtěláníků, 9 pololáníků, 2 čtvrtláníci, 2 chalupníci a mlýn. Roku 1584 byla obec přidělena k městskému soudu ve Frenštátě, 17. března 1584 jsou Kopřivnici odpuštěny některé typy roboty. Od 26. června 1695 se u Bílé hory v blízkosti Váňova kamene v trati „Na Hraničkách“ (nedaleko fojtství) konal tábor 1500 vzbouřených sedláků z 30 vesnic hukvaldského panství. 9 Vzpourou vyvrcholil odpor proti dost těžko snesitelnému útlaku sedláků vrchností na Hukvaldech, kde seděl purkrabí hejtman Maxmiliánem Harasovským. Místo pro odpor bylo vybráno ze strategických důvodů, byl zde dobrý zdroj pitné vody, místo leželo v blízkosti štramberského panství, kam se povstalci mínili v případě nejvyšší nouze uchýlit, bylo odsud možno snadno sledovat hrad Hukvaldy a přilehlé hradské cesty. Přerovský krajský hejtman František z Oppersdorfu musel s povstalci

7

Myška, Milan a kol.: Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Sešit 1. Opava – Ostrava,

Nakladatelství Optys, spol. s r. o. – Ostravská univerzita, 1993, s. 104 ; Myška, Milan a kol.: Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska do poloviny XX. století. Ostrava, Ostravská univerzita, 2003, 471 – 473 ; Kopřivnice a její život v minulosti. Z pozůstalosti vlastivědného pracovníka Emila Hanzelky. Kopřivnice, MěstNV, s.d., s. 10 – 11. ; Archív Muzea Fojtství, Regionální muzeum v Kopřivnici, o. p. s., šanony 057, 225, 232, 234, 235, 417, 541 ; Tichánek, Jiří: Fojtství v Kopřivnici. Kopřivnice, Tatra, 1990, s. 1 -48. Tichánek, Jiří: Kočáry Schustala – Kopřivnice. Ostrava, Nakladatelství Jiří Müller – Butterfly, 2000, s. 50 – 54. 8

Hrad Šostýn (Schauenstein) byl založen olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburgu ko-

lem roku 1290. 9

Jednalo se o následující vesnice : Horní a Dolní Sklenov, Rychaltice, Fryčovice, Myslík, Koz-

lovice, Metylovice, Chlebovice, Staříč, Sviadnov, Hodoňovice, Lhotka, Kunčičky, Kunčice, Palkovice, Ostravice, Čeladná, Pstruží, Tichá, Myší, Veličovice, Lichnov, Bordovice, Drnholec, Větřkovice, Závišice, Klokočov, Skotnice, Vítkovice a Kopřivnice. Na panství leželo i několik měst (Příbor, Frenštát, Brušperk, Místek, Frýdlant, Moravská Ostrava), ta se však povstání neúčastnila. ( Z minulosti Kopřivnice. In : Kopřivnice a její život v minulosti. Z pozůstalosti vlastivědného pracovníka Emila Hanzelky. Kopřivnice, MěstNV, s.d., s. 10).

10   

dne 30. června 1695 vyjednávat přímo v jejich táboře, avšak bezvýsledně. V táboře byl posléze vypracován šestnáctibodový spisek, kde byl popsán útisk poddaných zahrnující zvyšování robot, a zároveň podána žádost o jejich snížení. Na základě toho probíhalo jednání mezi biskupem olomouckým Karlem II. 10 (chtěl na popud Harasovského povstání tvrdě potlačit), krajským úřadem (hrabě z Oppersdorfu se snažil o smírné řešení), královským úřadem v Brně a císařem Leopoldem I. (vydal nařízení o nutnosti snížit robotní povinnosti). Konečně byla v Příboře uzavřena a sepsána dohoda, která byla následně štramberským purkmistrem a radou dne 18 července 1695 opatřena pečetí. Hukvaldský hejtman svým listem snížil robotu až na robotu od sv. Jana do sv. Václava, nicméně brzy se snažil robotu opět zvýšit, za což byl povstalci v Trnávce mučen. 11 Fojtská rodina Šustalů pocházela podle všeho z obce Lubina 12 , nacházející se v blízkosti Kopřivnice. Do Kopřivnice přišli nejspíše již kolem roku 1670, ale písemné doklady dokládají existence prvního fojta z rodiny Šustalů – Jiřího (Juru) – až roku 1706, při narození jeho dcery Maryanny 13 a potom v roce 1708, kdy umírá. 14 Po smrti Jiřího převzal fojtství jeho syn Jakub. Dne 24.června 1725 se v Příboře oženil s Magdalenou, vdovou po drnholeckém fojtu Kristiánu Křenkovi, s níž vyženil i fojtství. Zdá se, že Jakub z nějakého důvodu o dědičné fojtství v Kopřivnici přišel, nejspíše jej prodal, snad z finančních důvodů. Roku 1722 se na fojtství čp.1 v Kopřivnici uvádí jako fojt Jiří (Jura) Kubík a purkmistr Jiří Chrobáček. 15 10

Karel (II.), hrabě von Liechtenstein – Castelkorn, narozen 17.3.1623 v Kladsku, zemřel

23.9.1695 v Olomouci, kde i pohřben. Od roku 1637 působil jako kanovník v salzburské kapitule, od roku 1641 v Olomouci a od roku 1653 v Pasově. V letech 1654 – 1660 byl děkanem solnohradské kapituly. Biskupem olomouckým byl zvolen 12.3.1664, 11.8.1664 potvrzen papežem Alexandrem VII., 28.10.1664 po vysvěcení nastolen. (Buben, Milan M. : Encyklopedie českých a moravských sídelních biskupů. Praha, Logik s.r.o., 2000, s. 203 – 205). 11

Tichánek, Jiří : Fojtství v Kopřivnici. Kopřivnice, Tatra, 1990, s.7.

Z minulosti Kopřivnice. In : Kopřivnice a její život v minulosti. Z pozůstalosti vlastivědného pracovníka Emila Hanzelky. Kopřivnice, MěstNV, s.d., s. 10. 12

Obec se dříve nazývala Drnholec.

13

Zemský archív v Opavě, fond Sbírka matrik Severomoravského kraje, 1571 – 1949 (1980),

Kopřivnice – i.č. 2118, ev. č. NJ.-XIII.-2, fol. 1 (229a). 14

Tichánek, Jiří : Fojtství v Kopřivnici. Kopřivnice, Tatra, 1990, s.8.

Tichánek, Jiří :Kočáry Schustala – Kopřivnice. Ostrava, Nakladatelství Jiří Müller – Butterfly, 2000, s.52. 15

Tichánek, Jiří : Fojtství v Kopřivnici. Kopřivnice, Tatra, 1990, s.8.

Tichánek, Jiří :Kočáry Schustala – Kopřivnice. Ostrava, Nakladatelství Jiří Müller – Butterfly, 2000, s. 52.

11   

Nejstarší fotografie budovy fojtství (čp. 1) v Kopřivnici Foto : Archív Muzea Fojtství, Regionální muzeum v Kopřivnici, o. p. s., šanon 224 / 37.

K roku 1750 máme v urbáři uvedeny povinnosti fojta. Vlastnil 262 měřic pozemků, platil vrchnosti 4,25 zl., místo vinné fůry 16 o vánocích 10,5 zl., při prodeji fojtství odváděl laudemium ve výši 10 %. Fojt čepoval vlastními nádobami, musel dovážet panské pivo a kořalku, vybíral daně a poplatky, každou sobotu musel docházet pro pokyny na sídlo panství v Hukvaldech. Poddaní konali z každé měřice robotu – 3 dny pěšky či den dvouspřežím. Fojt platil na královských daních 58 zl. 20. kr., 34 kr. odváděl jako svatojiřský a svatováclavský plat. Na vykoupení z povinností platil fojt 64 zl. 10 gr. Bez náhrady odpadl plat za suché víno, za jeřábka, vybírání a odvádění platu, šenkování panského piva a kořalky. Podle kroniky Petra Kuchaře Kniha rozličných památností nebyly vztahy fojta s poddanými nejlepší, existovalo několik stížností na nepřiměřené tresty za malé přestupky - bití, poutání do klády a řetězů, zavírání do chlévů či komor. 17 Tomáš Šustala, syn Jakuba a Magdaleny se narodil 8. listopadu 1735 v Drnholci. Podle některých pramenů to byl právě on, kdo převzal po svém otci fojtství. Zde není

16

Vinné fůry byly nejdříve dobrovolné, později se staly povinnými.

17

Tichánek, Jiří : Fojtství v Kopřivnici. Kopřivnice, Tatra, 1990, s.7.

12   

zcela jasno, ale podle přídomku z Drnholce se zdá, že se jednalo spíše o fojtství drnholecké, nikoliv kopřivnické. 18

Fotografie budovy fojtství (čp. 1) v Kopřivnici Foto : Archív Muzea Fojtství, Regionální muzeum v Kopřivnici, o. p. s., šanon 224 / 37.

V roce 1755 však Tomáš, tehdy již dosti zámožný sedlák, koupil fojtství v Kopřivnici od Jury Kubíka za 540 zlatých rýnských 19 . 3.srpna 1755 se oženil s Apolonií Julianou Kahánkovou 20 z Vlčovic (narozenou 27.prosince 1736 na Vlčovicích čp. 5). Tomáš zastával funkci fojta i přes svůj vysoký věk. Zjevně však nestačil na správu celého hospodářství a některé pravomoci přenechal svému synovi, až mu koneč-

18

Tichánek, Jiří : Fojtství v Kopřivnici. Kopřivnice, Tatra, 1990, s.9.

Tichánek, Jiří :Kočáry Schustala – Kopřivnice. Ostrava, Nakladatelství Jiří Müller – Butterfly, 2000, s. 52. 19

Tichánek, Jiří : Fojtství v Kopřivnici. Kopřivnice, Tatra, 1990, s.9.

Z minulosti Kopřivnice. In : Kopřivnice a její život v minulosti. Z pozůstalosti vlastivědného pracovníka Emila Hanzelky. Kopřivnice, MěstNV, s.d., s. 11. Tichánek, Jiří :Kočáry Schustala – Kopřivnice. Ostrava, Nakladatelství Jiří Müller – Butterfly, 2000, s. 52. 20

Rodiče : Wenzeslaus Kahanek, fojt ve Vlčovicích a Kopřivnici, narozen cca 1695 (otec Pavel

Kahanek, fojt ve Vlčovicích, zemřel před 1720 ; matka Anna, cca 1670 – 15.3.1730), zemřel 10. dubna 1766 a jeho manželka (od 10. srpna 1720 ve Vlčovicích) Apolonia Kasparek, narozena cca 1693 (otec Georg Kasparek, fojt v Lichnově), zemřela ve věku 78 let dne 18. srpna 1771 na Vlčovicích čp. 5.

13   

ně roku 1790 předal celé fojtství. Zemřel pak v Kopřivnici 5. května 1802 na zánět mozkových blan. Jeho žena podlehla sněti 8. září 1810. Jejich syn Jakub Šustala se narodil na kopřivnickém fojtství 29. dubna 1763. V roce 1790 převzal fojtství v hodnotě 600 zlatých. 21 Během svého působení ve funkci značně zbohatl, často proto býval nazýván pro svou zámožnost „Velký fojt“. Nejprve se oženil s jistou Rosinou, podle všeho však spolu neměli žádné děti. Dne 9. února 1783 se v Kopřivnici oženil s Marinou Raschka 22 z Příbora (narozenou dne 26. února 1763 v Kopřivnici). Manželka mu porodila 11 dětí a 5. února 1805 v Kopřivnici zemřela na tuberkulózu. Fojt se ještě 22. dubna 1805 oženil v Bartošovicích s Veronikou Kopeczek 23 (narozenou cca 1780), se kterou měl ještě dalších 5 dětí. 24 Od svého otce převzal Jakub některé funkce kolem hospodářství ještě za jeho života. Roku 1789 nechal strhnout stavbu fojtství, již nevyhovující svému účelu, a začal s novou zděnou stavbou. Důkazem toho je dodnes zachovaný nápis 25 na trámu v tehdejším fojtském šenku. Za jeho působení byla Kopřivnice pouze nevelkou vesnicí, v roce 1790 zde máme 653 obyvatel. 26 V roce 1805 se vzdal aktivního působení ve fojtské funkci, v budově čp. 1 však pobýval až do konce svého života. Zemřel na zápal plic 17. března 1840. Není nám známo, kdo zastával funkci dědičného fojta od roku 1805 do roku 1810, kdy se stal fojtem Jakubův syn Ignác. V rodinách fojtů v té době často platilo, že fojtství jako nedělitelný majetek přebíral po svém otci nejčastěji nejstarší syn, ostatní děti si šly po svém a snažily se uchy-

21

Tichánek, Jiří :Kočáry Schustala – Kopřivnice. Ostrava, Nakladatelství Jiří Müller – Butterfly,

2000, s. 52, 54. 22

Rodiče : Georg Raschka, narozen 5. července 1729 v Kopřivnici (otec Johannes Raschka,

matka Anna) a jeho manželka (od 16. ledna 1757 ve Štramberku) Marina Hrczek, narozena 11. ledna 1732 v Kopřivnici (otec Wenzel Hrczek ; matka Marina) . 23

Otec : Jan Kopeczek, šafář a domkař v Bartošovicích.

24

Tichánek, Jiří :Kočáry Schustala – Kopřivnice. Ostrava, Nakladatelství Jiří Müller – Butterfly,

2000, s. 52. V rozporu s Tichánkem uvádím zde souhrnně počet potomků, v genealogickém přehledu pak souhrnně dle výzkumu v kopřivnických matrikách. 25

„Jakob Schustala wistawil s pomoci Bozi z nakladem swim tesarski majster Andres Praschiw-

ka AD 1789“. 26

Archív Muzea Fojtství, Regionální muzeum v Kopřivnici, o. p. s., šanon 65/50c.

14   

tit, kde se dalo. Z dětí Jakuba se Tomáš stal mlynářem v Kopřivnici a Jakub místním koželuhem. Oba založili pobočné větve rodiny Šustalů 27 .

Nápis z roku 1789 na trámu fojtství v Kopřivnici Foto z archívu autora.

27

Tichánek, Jiří : Fojtství v Kopřivnici. Kopřivnice, Tatra, 1990, s. 35 - 46. Z potomků Jakuba

pocházel známý vlastivědný pracovník pro oblast Kopřivnice, Emil Hanzelka (narozen 29.3.1886 v Kopřivnici čp. 178, zemřel 26.1.1973). Nejprve se vyučil v továrně v Kopřivnici zámečníkem, studoval průmyslovou školu v Brně a posléze opět pracoval v kopřivnické továrně. Později se ze zdravotních důvodů začal věnovat obchodní činnosti. Od mládí se věnoval vlastivědné, buditelské, spolkové a sběratelské činnosti, později působil i jako amatérský archeolog a po roce 1945 jako okresní konzervátor památkové péče. Byl činný v Sokolu a Červeném kříži, podepsal se na mnoha projektech v Kopřivnici a okolí (koupaliště, sokolovna), pro KČT zakoupil zříceninu Starý Jičín. Díky jeho sběratelské činnosti bylo shromážděno větší množství předmětů, písemností a materiálu povahy archeologické, geologické, etnologické, archívní povahy. V roce 1947 založil ze svých sbírek Lašské muzeum, pro které vybojoval umístění ve vyvlastněné vile Schustalovy rodiny. Ve sběratelské činosti pokračovali i jeho následovníci, sbírky byly různě přerozdělovány a obohacovány. Dnes většina z nich patří Regionálnímu muzeu v Kopřivnici, o.p.s. (Z minulosti Kopřivnice. In : Kopřivnice a její život v minulosti. Z pozůstalosti vlastivědného pracovníka Emila Hanzelky. Kopřivnice, MěstNV, s.d., s. 93-97). Jeho bratr Bohuslav (narozený 6.6.1890) vystudoval s podporou bratra vídeňskou techniku, později vedl prostějovskou automobilku „Wilkow“ s výrobou kvalitních automobilů, kde byl vyroben první aerodynamický automobil v ČSR, zvaný „Kapka“. (Z minulosti Kopřivnice. In : Kopřivnice a její život v minulosti. Z pozůstalosti vlastivědného pracovníka Emila Hanzelky. Kopřivnice, MěstNV, s.d., s. 9394).

15   

Ignác Šustala se narodil 8. července 1788 na čp. 1 v Kopřivnici. Roku 1810 převzal dědičnou usedlost fojtství za odstupné 2000 zlatých hukvaldské vrchnosti. Dne 21. října 1810 se oženil v Tiché u Frenštátu pod Radhoštěm s místní rolnickou dcerkou Apollonií Drozd 28 , narozenou 10. února 1792 na Tiché čp. 39. Z manželství vzešla dcera a 3 synové. Apolonie zemřela v Kopřivnici dne 9. prosince 1828 na tuberkulózu. Ignác se zanedlouho oženil znovu (stalo se tak v Paskově 2. června 1829), jeho vyvolenou byla Thekla Magdalena, rozená Michel 29 , ovdovělá Sandany 30 , narozená 25. února 1798 v Paskově čp. 14. Měli spolu jedinou dceru. Ignác zemřel na fojtství 5. května 1833 na zánět mozkových blan. Jeho vdova se sice již nevdala, avšak z jejího nemanželského vztahu s nám dnes neznámým mužem se jí dne 14.6.1835 v Kopřivnici narodila dcera Ludmila Michelová 31 a později ještě syn Karel. Thekla zemřela v Kopřivnici 1. října 1873. 32 Z jeho dětí se dcera z druhého manželství Ludmila Thekla Schustala (narozená 29.dubna 1830) provdala 28. října 1851 v Kopřivnici za svého vzdáleného příbuzného posledního dědičného fojta ve Vlčovicích, Jana Kahánka 33 . Měli spolu 11 dětí, z nichž část kvůli špatným pracovním a sociálním podmínkám emigrovala do USA. O Ignácovu synu Josefovi není mnoho zpráv, údajně se „ztratil ve světě“. O dalším synu Ignácovi se zmíníme později, v kapitole o podnikatelské rodině Schustalů. Ignácova dcera Klara Schustala (narozená 4. března 1814 v Kopřivnici, zemřela 16. srpna 1848 v Bartošovicích) se 8. srpna 1843 provdala za posledního mlynáře

28

Rodiče : Carolus Georgius Drozd, rolník v Tiché čp. 39, narozen 14. dubna 1759 v Lichnově

(otec Franziskus Drozd, matka Marina Hlawacz) a jeho manželka (od 8. listopadu 1785 v Tiché) Anna Kubiczek (rodiče Wenzel Kubiczek a Rosina) 29

Rodiče : Paul Michel, mlynářský mistr v Paskově čp. 14, narozen cca 1755, zemřel v Paskově

na vodnatelnost plic 14. ledna 1822, a jeho manželka (již před rokem 1798) Theresia Satka, narozena cca 1759, zemřela na Paskově čp. 14 dne 22. prosince 1826. Oba byli Němci a pocházeli s největší pravděpodobností z okolí Nového Jičína. 30

Jejím prvním manželem byl Augustin Sandany, gymnaziální profesor v Nowym Saczu (Neu

Sandetz) na Haliči. V době jeho sňatku s Theklou (v Paskově 22 listopadu 1819) zastával funkci c.k. gymnaziálního suplenta v Rozowie ve východní Haliči. Zemřel před rokem 1829. 31

Provdala se 21. února 1854 za Josefa Bortela z Kopřivnice, jejich potomci žijí v místě.

32

Tichánek, Jiří :Kočáry Schustala – Kopřivnice. Ostrava, Nakladatelství Jiří Müller – Butterfly,

2000, s. 54. 33

Narozen 6.2.1831 ve Vlčovicích čp. 5, zemřel 1.3.1874 tamtéž na tuberkulózu. Syn vlčovické-

ho fojta Václava Kahánka (21.9.1800 – 16.9.1837) a jeho manželky Mariany Ryška (1805 – 3.4.1869).

16   

v Bartošovicích (Partschendorf), Ignaze Bönische staršího 34 . Jejich syn Ignaz Bönisch mladší se stal prvním kopřivnickým lékařem.

Vlevo : „Fojt Fusač“ Vpravo : Alžběta Peřinová - Šustalová Foto1,2 : Archív Muzea Fojtství, Regionální muzeum v Kopřivnici, o. p. s., šanon 225 / 94

Nejstarší syn Ignáce, Jan (Johann) Šustala, se narodil 22. listopadu 1817 v Kopřivnici. V roce 1834 převzal po svém otci kopřivnické fojtství (v té době oceněné na 1.400 zlatých). Pro svůj dosti bohatý plnovous dostal přezdívku „Fojt Fusač“. Výhodně se oženil s Alžbětou Peřinovou 35 z Příbora, jejich svatba v té době prý byla značnou společenskou událostí. Manželé spolu měli 5 dětí. Jan zemřel v roce 1879. V jeho době již docházelo k rozmachu průmyslu v Kopřivnici, nárůst obyvatelstva je tu dosti znatelný – v roce 1834 zde máme 972 obyvatel, v roce 1869 již 1324 obyvatel, a k roku 1880 tu pobývá 1592 osob, z toho pouze 68 Němců. Z dětí Jana Šustaly se Anna narodila roku 1845. Provdala se do Olomouce za Josefa Mandu, s nímž měla 3 syny 36 . Zemřela v roce 1910. Potomci rodiny nemají žádný vztah k regionu.

34

Narozen 30.12.1798 v Kunčicích, zemřel 10.7.1870 v Bartošovicích.

35

Jejím otcem byl příborský starosta František Peřina.

36

Synové : Josef Manda (narozen 6. února 1869), Bedřich Manda (narozen 6. března 1874, ze-

mřel 23. dubna 1895), Jindřich Manda.

17   

Vlevo : Josef Adolf Šustala Foto : Archív Muzea Fojtství, Regionální muzeum v Kopřivnici, o. p. s., šanon 225 / 93. Vpravo : Poslední kopřivnický fojt Foto : Archív Muzea Fojtství, Regionální muzeum v Kopřivnici, o. p. s., šanon 225 / 97.

Janův syn Josef Adolf Šustala se stal knězem v Nezamyslicích, zemřel velmi mlád. Další syn Julius Schustala se po smrti otce v roce 1879 stal alespoň titulárně posledním dědičným kopřivnickým fojtem. Oženil se s Marií Zvěřinovou, roz. Titor. Zemřela 18. prosince 1933 a byla pohřbena ve Frýdlantu nad Ostravicí. Manželé spolu měli 4 děti, jejichž potomci žijí v Bohumíně. Další syn Jan Šustala se oženil s Rozalií Kuběnovou – Čapkovou a měli spolu dvě děti. Rodina již dávno neměla postavení, které jí dříve přinášel fojtský titul, kromě několika nemovitostí (polnosti, dům) neměla mnoho majetku (a s bohatou podnikatelskou větví rodiny se fojtská větev rodiny nestýkala). Dcera Františka (narozena 1875), se provdala za Bedřicha Paučka. Syna Eduard (v rodině také někdy zvaného Edmond) se narodil v roce 1872. V roce 1897 se oženil s Hermínou Michálkovou 37 a měli spolu 6 dětí. 37

Hermína se narodila v roce 1880, zemřela 1966. Její matka Hermína Veronika Očková pochá-

zela z barvířské rodiny v Místku (31.1.1858 Místek čp. 60 – 4.4.1895 Stará Ves pod Ondřejníkem). Poprvé se provdala za místeckého mydláře Raymunda Michálka (Michelka), s kterým měla právě dceru Hermínu. Po jeho brzké smrti (v roce 1881) se provdala 16.8.1882 na Hukvaldech za tam působícího řezníka Karla Břežného (narozen 28.6.1860 ve Velkém Petřvaldu čp. 21, zemřel 1915). Rodina se několikrát stěhovala (podle působení otce rodiny) po okolních obcích, narodily se další 4 děti, z nichž 2 zemřely na

18   

Eduard Šustala Foto : Archív Muzea Fojtství, Regionální muzeum v Kopřivnici, o. p. s., šanon 225 / 83

V oblasti Kopřivnice byla dosti složitá sociální a ekonomická situace. Již v roce 1848 bylo zrušeno poddanství, které zahrnovalo možnost vykoupit se z roboty. tzv. „náhrada“, vyprošťovací poplatky však byly dosti vysoké. Sedláci, chalupníci, majitelé usedlostí se postupně zadlužovali, nakonec pak byli nuceni prodat svůj majetek, většinou pod cenou, a hledat obživu jinde. Také drobní řemeslníci vznikem továren a zavedením strojů do výroby přišli o práci, lidí již při výrobě nebylo tolik potřeba. Ještě ve 40. letech postihla Moravu neúroda a živelné pohromy. 38 Prusko-rakouská válka v roce 1866 připravila u nás o životy mnoho vojáků i civilního obyvatelstva, v tomto roce také řádila epidemie cholery, která si např. v Lichnově a Bordovicích vyžádala od srpna do října téměř 60 obětí. V roce 1867 byla zavedena všeobecná branná povinnost, mladí muži se však snažili vojenské službě vyhnout buď zmrzačením ruky nebo odchodem z domova do ciziny. tuberkulózu (ve věku 15 a 21 let).Na tuto chorobu zemřela i matka rodiny. Karel Břežný se brzy oženil ještě jednou a měl dalších 5 potomků. Celá rodina držela pohromadě a i nejmladší děti se s nevlastní sestrou Hermínou stýkaly i po jejím sňatku a odchodu z domova. 38

Lichnovský fojt František Kašpárek k tomu píše : „Dlužím panstvu hukvaldskému nájemné

200 zlatých. S radostí bych toto zaplatil, avšak neštěstí mne potkalo strašnou silou. Veškerá sklizeň sena na loukách odešla a celá úroda na polích ležících podél řeky byla zničena.“ Zápis v kronice obce Bordovice uvádí : „V roce 1847 byl velký hlad, poněvadž v roce 1846 byla velká neúroda.Lidé sbírali kopřivy, řeřichu a vařili ji.Mnozí stromovou kůru mleli a míchali s otrubami, které za drahé peníze kupovali, a pekli placky. Z toho povstaly mnohé nemoci, hlavně tyfus.“ (Archív Muzea Fojtství, Regionální muzeum v Kopřivnici, o. p. s., šanon 462/73)

19   

První emigranti takto prodali svůj chudý majetek, téměř bez prostředků opouštěli svou obec a zemi, za vidinou šťastnější budoucnosti pak v zoufalství a naději cestovali za oceán, často s dosti početnými rodinami. Počáteční útrapy si nedokázali ani zdaleka představit, mnozí v Novém světě neuspěli. Ale stali se jakýmisi průkopníky, připravili cestu dalším tisícům lidí z českých zemí. V roce 1851 mělo na základě vystavených pasů odcestovat 118 obyvatel Albrechtic, Dolních Heřmanic, Horního Třešňovce, Nepomuku a Horní Čermné, 6. listopadu však nakonec odcestovalo pouze 74 osob. Loď Maria po cestě z hamburgu naložila v Liverpoolu další cestující z Irska. Celkem 295 pasažérů se na lodi tísnilo ve velmi špatných podmínkách, jedli pokažené jídlo a pili nevyhovující vodu, řádily infekční choroby. Dne 3. února 1852 přistála loď v New Orleans, do Cat Spring v Austinu z původních 74 osob dorazilo pouze 38 ! Dne 9. října 1852 vyrazila další skupina lidí ze severovýchodních pod vedením Josefa Lešikara, 11. listopadu se v Brémách nalodili na bárku Suwa a 26. prosince přistáli v texaském Galvestonu. Dalších 14 dní putovala skupina pěšky do okresu Austin. 39 V roce 1855 odešla do Texasu první skupina z Moravy, z oblasti Zádveřic a Vsetína ; v roce 1856 z Frenštátu pod Radhoštěm a okolních vesnic (Trojanovice, Tichá, Klokočov 40 , Sklenov) odešlá skupina se v Americe usídlila v Cat Spring, Hostýně, Fayetteville, někteří cestovali až do Iowy. České komunity ve Spojených státech zakládaly často ve značné vzdálenosti od ostatních obydlených oblastí vlastní osady, budovaly komunitní obce s vlastními duchovními i školami, vydávaly vlastní knihy a noviny, byly soběstačné, lidé necítili potřebu se stýkat s okolním světem (mimo nutných nákupů ve městech). Nové vlny přistěhovalců v pozdějších letech přispívaly k utužení češství a vědomí příslušnosti ke staré vlasti. 41 Sociální, ekonomické a snad i rodinné 42 důvody přivedly rodinu Eduarda a Hermíny Šustalových k rozhodnutí následovat mnoho jiných z oblasti Kopřivnicka a 39

K tomu Josef Lešikar : „Konečně jsme přišli hladovějící do osady New Ulm. Neviděli jsme

obytné domy, jen chatrče z klád, kde nebyl jediný hřebík. Místo zasklených oken jen díry ve stěnách, vchod byl zakryt rohoží spletenou z proutí.Prkno, hřebík nebo kus železa byly raritou.“ (Archív Muzea Fojtství, Regionální muzeum v Kopřivnici, o. p. s., šanon 462/73) 40

dnes součást Příbora

41

Archív Muzea Fojtství, Regionální muzeum v Kopřivnici, o. p. s., šanon 462/73 ; McGehearty

Hrncir, Marilyn C. – Hrncir, Charles L.: Gallia. Austin, Kinko´s, 1994, s. 160 – 199. 42

Eduard byl údajně dosti smyslný a temperamentní člověk. Po tom, co přivedl do jiného stavu

posluhovačku, která u rodiny pracovala, pro manželku Hermínu to byla poslední kapka, proto zavelela k odjezdu.

20   

emigrovat za lepším životem a možnostmi do USA. Rodina odcestovala do Německa, v Brémách se nalodila na loď Rhein, s níž 15. listopadu 1912 vyplula do země zaslíbené. Byl s nimi v té době jistý Franz Žídek, narozený cca 1899, který je americkými úřady uváděn jako schovanec rodiny 43 . Do Ameriky přicestovali 8. prosince 1912, kdy se vylodili v texaském Galvestonu (imigrační středisko pro Houston, cca 40 km vzdálený). Edward jako své povolání uvedl zemědělec, cílovou destinaci pak téměř 700 km vzdálený Milton v Texasu. Rodina nakonec odcestovala do bližšího San Antonia, v následujících letech se pak stěhovali v okolí nedalekých městeček Shiner, Gonzales, Hillie a Praha. Do rodiny se v Americe v letech 1913 – 1922 narodilo dalších 6 dětí. Manželům se v Americe zpočátku dařilo, manžel pracoval v bližším i širším okolí s dobytkem, to se mu však stalo osudným. Dne 23. května 1935 zemřel ve Fort Bend na následky těžkého zranění způsobeného rozdivočeným býkem. Hermína zůstala na celou rodinu sama, znovu se nevdala. Původně zvažovala prodat nemovitosti, které jim v tehdejším Československu zůstaly, nakonec však nechala všechno přepsat na své

Rodina Eduarda a Hermíny Šustalových v USA (v zadní řadě zleva děti Eduard, Helena, Tonnie, Bohuslav, Louise, Mary, Pete ; v přední řadě zleva syn Adolf, otec Edward s dcerou Agnes, matka Hermína s dcerou Elizabeth, dcery Emmy a Betty) Foto : archív autora.

43

Později se s rodinou již nikdy neuvádí, je možné, že buď zemřel, nebo jej Šustalovi do Ameri-

ky pouze přivezli s tím, že jej mohli vyzvednout jeho příbuzní.

21   

příbuzné – poloviční sourozence. Poslední záležitosti se vyřizovaly v 60. letech, kdy do naší země přicestoval její syn Bohuslav. Hermína ještě viděla vyrůstat 18 ze svých 20 vnoučat, a zemřela v roce 20. dubna 1966 v městě Harris.

Mary Sustala – Janak – Johnson. Foto : Foto : Archív Muzea Fojtství, Regionální muzeum v Kopřivnici, o. p. s., šanon 518/0008.

Z jejích dětí bych zmínil nejstarší dceru Marii – Mary Sustala (narozená 21. února 1901), která se již 2. listopadu 1922 provdala v texaském Shineru za Franka Janaka, narozeného 28. listopadu 1903 44 . Kromě dvojčat, zemřelých brzy po narození, se jim 2. října 1924 narodil syn Victor James Janak. Frank pracoval v docích v New Yorku, dne 19. července 1932 tam však vybuchl remorkér a od té doby byl Frank pohřešován. Po jeho úředním prohlášení za mrtvého se Marie ještě dvakrát provdala (nejprve za Čechoameričana J. Rožnovského a posléze za Alexe Johnsona švédského původu), neměla však již žádné další děti. Zemřela v roce 1998. Victor Janak bojoval ve 2. světové válce, 30. prosince 1950 se oženil v Church Bryan v Texasu s Evelyn Zak. Velmi zbohatl na stavbách dřevěných domů v odlehlých částech USA (většinou Aljaška apod.). 44

Rodiče František Janak (1868 – 1909), z rodiny původem z Tiché, a Agnes Galia (1877 –

1909), z rodiny původem z Mniší. O ní kolovalo v rodině mnoho pověstí, její prarodiče i se všemi dětmi měli být v Americe cestou vozy povražděni bojovnými Komanči, jediná přeživší dcera vyrůstala v kmeni, byla adoptována některou z kmenovývh rodin, později provdána za náčelníka Kwahadi Parkera, s nímž měla mít mimojiné dceru Agnes. Příběh je dosti fantastický, pan Victor Janak jej dosti vydatně v rodině živil, nicméně z dostupných dokladů (mimojiné i těch, které dodal on sám) vyplývá, že skutečnost byla zcela jiná, sloučil dohromady několik osob bez zjevného důvodu.

22   

Manželé Victor a Evelyn Janakovi Foto : Archív Muzea Fojtství, Regionální muzeum v Kopřivnici, o. p. s., šanon 366/33.

Ostatní děti Eduarda a Hermíny většinou párovaly s potomky jiných přistěhovalých rodin českého či moravského původu. Nezakládaly již tak velké rodiny, jako jejich rodiče, všechny měly 1- 3 děti, podobná situace je v rodinách jejich potomků. V dalších generacích již tak často neuzavíraly sňatky s členy čechoamerických rodin, i když i s tím se tu lze setkat. Avšak své české tradice si často přinášejí od svých rodičů a předávají je svým dětem, ač již téměř vůbec nemluví česky. Většina z nich pobývá v tradičních lokalitách v Texasu, jsou členy místních českých a moravských spolků. Najdeme zde mnoho farmářů, právníků i daňových poradců.

23   

PODNIKATELSKÁ VĚTEV RODINY SCHUSTALŮ 45

Ignác Schustala. Foto : Archív Muzea Fojtství, Regionální muzeum v Kopřivnici, o. p. s., šanon 332 / 56. 45

Myška, Milan a kol.: Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Sešit 1. Opava – Ostrava,

Nakladatelství Optys, spol. s r. o. – Ostravská univerzita, 1993, s. 104 ; Myška, Milan a kol.: Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska do poloviny XX. století. Ostrava, Ostravská univerzita, 2003, 471 – 473 ; Kopřivnice a její život v minulosti. Z pozůstalosti vlastivědného pracovníka Emila Hanzelky. Kopřivnice, MěstNV, s.d. ; Archív Muzea Fojtství, Regionální muzeum v Kopřivnici, o. p. s., šanony 057, 225, 232, 234, 235, 417, 541 ; Tichánek, Jiří: Fojtství v Kopřivnici. Kopřivnice, Tatra, 1990, s. 1 -60.

24   

Podnikatelská větev rodiny Šustalů počíná Ignácem (st.) Schustalou, synem kopřivnického fojta Ignáce (1788 – 1833) a jeho první manželky Apollonie Drozd. Narodil se 7. prosince 1822 v Kopřivnici čp. 1 (fojtství). 46 Jeho kmotry byli Johann Raschka, místní zeman, a jeho manželka Karolina, roz. Mosler. V 6 letech ztratil Ignác matku, v 11 letech mu zemřel otec. Jako druhý nejmladší syn rodiny neměl příliš mnoho vyhlídek na dobrý život. Feudální vrchnosti v té době ještě omezovaly dědické nároky mladších potomků selských rodin, ti se potom často stávali členy místní chudiny. Ignácova rodina se však o svého sourozence snažila dle svých možností postarat. Základní vzdělání získal Ignác v kopřivnické obecné škole. Na závěr školního vzdělání si s podporou rodiny v letech 1834 – 1835 osvojil na hlavní škole v Novém Jičíně německý jazyk. Nejlepší možnosti mu přinášelo vyučení se v nějakém řemesle. Ve svých 13 letech nastoupil 23. května 1836 do učení k mistru Janu Kudlíkovi v Koloredově u Místku 47 . Chlapec se zde vyučil sedlářskému řemeslu, ale zdokonalil se také v kolářském a lakýrnickém řemesle. Již v této době věnoval svůj zájem kočárům. Říkalo se, že když Místkem projížděl po Císařské silnici nějaký zajímavý povoz či kočár, utíkal vedle něj i několik kilometrů, aby si jej mohl řádně prohlédnout. Vše si pak zakresloval a popisoval do svého skicáře. Jeho mistr obdivoval jeho pilnost, dosvědčuje to jeho zápis v pracovním vysvědčení mladého Ignáce : „… k práci se hodil, pilně a věrně se zachoval. Ráno byl první v dílně a večer poslední odcházel.“ V roce 1940 se Ignác stal tovaryšem a vydal se na zkušenou, jeho záměrem bylo pracovat na výrobě kočárů. Jeho wanderbuch, vydaný vrchnostenským úřadem na Hukvaldech je jediným dochovaným dokladem o době jeho putování. Zde také máme první popis jeho osoby po stránce fyzické : „… postavou malý, s kulatým obličejem, hnědými vlasy, s malými ústy, ostrým nosem a modrýma očima.“ Jeho cesta za zkušenostmi začala ještě v roce 1840 na Hukvaldech u sedlářského mistra Josefa Svitáka, kde zůstal do 4. června 1842. Od 15. července 1842 do 4. května 1843 pracoval v Holešově u řemenářského mistra Jakuba Pekárka, s hodnocením : „Pracoval věrně a k plné spokojenosti.“ Dne 5. května 1843 si vyřídil na Krajském úřadě v Hranicích povolení k cestě do Vídně, kam přicestoval již příštího dne a strávil tam následujících 7 let. Zpočátku zde pracoval u firmy „Waniek“, od 4. července 1843 do 18. února 1844 u sedlářské firmy „Friedrich Kindler“. Pak získal jedinečnou možnost 46

Zemský archív v Opavě, fond Sbírka matrik Severomoravského kraje, 1571 – 1949 (1980),

Kopřivnice – i.č. 1433, ev. č. P.-V.-1, fol. 184 (94b). 47

Dnes součástí města Frýdek – Místek.

25   

pracovat v moderních dílnách c. k. výrobce a dvorního dodavatele kočárů, Filipa Kollera, kde byl zaměstnán od 18. února 1844 do 4. února 1850. Během působení v Kollerově firmě nabyl potřebné znalosti k výrobě kočárů, nastřádal také větší množství peněz, přišel pomalu také na myšlenku osamostatnit se zbudovat vlastní dílnu. Na počátku roku 1850 si ještě vyřizoval úřední povolení k dalšímu pobytu ve Vídni do července 1851, nicméně najednou rozvazuje pracovní poměr a vrací se do Kopřivnice. Co Ignáce přimělo k návratu domů ? Mladý muž dostal písemně výhodnou nabídku k sňatku od vdovy po lichnovském fojtovi Janu Kašpárkovi, Rozině 48 . Ta po smrti svého muže nezvládala správu rozsáhlého lichnovského majetku, proto se rozhlížela po novém partnerovi. Z neznámého důvodu Ignáce Schustalu odmítla. Ten se podle zápisu ve své vandrovní knížce rozjel zpátky do Vídně (27.4. – 4.5.1850), pokoušel se najít práci, ale nedařilo se mu, proto se vrátil zpět do Kopřivnice. Pokoušel se získat živnostenské oprávnění v Novém Jičíně, městská rada po vyjádření sedlářských mistrů navrhla okresnímu hejtmanství žádost o udělení mistrovského práva zamítnout. Lichnovskou fojtku Ignác soudně napadl, víme i, že vyhrál, ale neznáme výši finanční náhrady, kterou mu zmiňovaná musela vyplatit. Fojtka se ještě téhož roku provdala za řeznického tovaryše Josefa Kubarta (zemřel 1891), syna hostinského z Krásna u Valašského Meziříčí. 49 Mladý Ignác se ze zklamání příliš nevzpamatovával, dne 19. listopadu 1850 se oženil s Johannou Feix 50 , narozenou 4. září 1824 v Kopřivnici. Manželství bylo šťastné,

48

Rozená Rozálie Kubiczek, zemřela v roce 1905.

49

Kronika Petra Kuchaře Kniha památností o tom píše : „… (ve Vídni) byl až do času, když

v Lichnově zemřel fojt, tak pozůstalá fojtka mu psala, aby se z Vídně vrátil, že si ho pojme za manžela. Což i on učinil, vypověděl práci a domů se navrátil. Ale chyba lávky! Ta jmenovaná fojtka nedostála svému slibu. A tak pan Ignác z té příčiny pozbyl tu císařskou práci a nezbylo mu nic jiného, než dáti se do soudu s tou jmenovanou fojtkou. A že soud k jeho prospěchu vypadl, to bylo přece spravedlivo. Jakou náhradu za to oklamání jemu vyplatiti musela, to nemohu udat, tolik, že měla prohru v soudě tom.“ (Tichánek, Jiří :Kočáry Schustala – Kopřivnice. Ostrava, Nakladatelství Jiří Müller – Butterfly, 2000, s. 54.) 50

Otec Anastasius Feix, odborník na malbu porcelánu z „horní“ Raškovy kopřivnické továrny,

který do Kopřivnice přistěhoval z Jablonce nad Nisou (narozen 9.7.1788 ve Schwarzbrunnu u Jablonce, zemřel 28.9.1857 v Kopřivnici, když se v pominutí smyslů zavraždil) byl synem Johanna Franze Feixe (26.10.1747 Wiesenthal – 3.1.1807) a jeho manželky (sňatek 27.11.1781 v Morchenstern) Anny Marie Wander (23.6.1757 Neudorf u Jablonce – 18.1.1828 Schwarzbrunn). Matka Elisabeth Wazlawik (narozena 10.11.1800 v Ratiboři, zemřela na zápal plic 8.8.1863 v Kopřivnici ; sňatek 15.7.1822 v Ratiboři), dcera Antona Johannese Wazlawika (nar. 11.6.1760 v Ratiboři) a Evy Krzizak (narozena kolem 1771 ; sňatek 10.2.1795 v Ratiboři).

26   

narodilo se v něm 9 dětí. Johanna zemřela v Kopřivnici 12.9.1905 a byla pohřbena do rodinné hrobky Schustalů na starém hřbitově v Kopřivnici. V roce 1850 požádal Ignác svého staršího bratra – fojta opět o pomoc, chtěl si u něj na fojtství zřídit menší dílnu. Jeho bratr mu tam ve stodole vyčleňuje jednu místnost (6 x 7 m, k tomu předsíň 3 x 3,7 m), a zde Ignác se svými 2 pomocníky ještě v témže roce postavil první kočár. Železné součásti mu vyráběl místní kovář František Bortel z čp. 6, dřevěné korby zhotovoval kolář Kuchař z čp. 206. Zcela první vozy měly lehčí

První dílna Ignáce Schustaly. Foto: archív autora.

charakter, říkalo se jim „neutitscheinky“

51

. Schustalovy výrobky byly oblíbené, dílna

brzy přestala vyhovovat narůstající poptávce, vozy bylo často nutno vyrábět na dvoře, což nemělo dobrý vliv hlavně na lakýrnické práce. V letech 1850 – 1852 firma vyráběla

Syn Josef Feix byl účetním v Schustalově továrně, v letech 1899 – 1905 starostou Kopřivnice, jeho

potomci

žijí

v Kopřivnici

dodnes.

(http://www.koprivnice.cz/index.php?id=predstavitele-

koprivnice&idm=m, 1.1.2007) 51

Osvědčený a v té době značně využívaný typ vozidla, který se již d roku 1817 vyráběl

v nedalekém Novém Jičíně. Název vznikl podle německého názvu pro město Nový Jičín – Neutitschein.

27   

kromě kočárů i bryčky a koňské povozy. Tento typ výroby vybral Schustala po zralé úvaze se znalostí místních poměrů. Kopřivnice ležela v zemědělské oblasti, byla zde neustálá potřeba formanských a selských povozů. Železnice nebyla v této době zdaleka rozvinutá, rozvoz potřebovaly místní početné vápenky i Raškova továrna na majoliku a hliněné zboží. Ignác kvůli rozšíření výroby oslovil kopřivnického zemana a podnikatele Josefa Rašku, a ten mu povolil výrobu v jeho svobodném dvoře v Kopřivnici čp. 72 52 . V té době trvale zaměstnával kromě již zmiňovaných pomocníků zámečníka, 2 koláře, řemenáře, lakýrníka a kováře. Avšak ani nový prostor příliš nevyhovoval, výroba byla rozptýlená a díky tomu se zdržovala, poptávka se navyšovala, Ignác navíc pociťoval přílišnou závislost na dodávkách mj. kovářského zboží od místních řemeslníků. Schustala postupně zvažoval přejít k tovární výrobě. Když mu Krajská vláda v Olomouci vydala pod č.j. 17286 dne 15. prosince 1852 tovární oprávnění, začal hledat pozemky pro stavbu továrny. V Novém Jičíně neuspěl kvůli konkurenci, obrátil se tedy do Příbora. Výhodná poloha města na císařské cestě z Vídně do Krakova jej velmi lákala, avšak vhodný pozemek v blízkosti místního kostela sv. Valentina byl předražený, proto od záměru ustoupil. Když dostal výhodnou nabídku od rolníků Jana Kuchaře a Mojžíška na koupi pozemků ležících u okresní silnice v Kopřivnici, již s koupí neváhal. Zpočátku Schustala neměl příliš mnoho prostředků, proto již na začátku učinil velmi prozíravý tah, když se spojil s kopřivnickým zemanem a podnikatelem Adolfem Raškou (a později ještě s Karlem Moslerem 53 ), přijal 8 tovaryšů, a již v roce 1853 postavil svou první menší továrnu ze dřeva a nepálených cihel, se 4 kovářskými výhněmi. Během roku nechal přistavět k první tovární budově další objekty – dřevěné kůlny, seník, stáje, v roce 1854 budovu pro pomocné provozy a administrativní budovu.. Díky továrnímu oprávnění mohl Schustala zaměstnávat lidi různých profesí, než ve které byl vyučen. Továrna byla původně zaměřena na ruční výrobu, pracovní doba trvala 16 hodin i více, sezónně byli kvůli zvýšení produktivity zaměstnáváni i dělníci odjinud. Rolníci z okolí měli přivýdělky z výroby dřevěných součástí a loukotí.

52

Kronika Petra Kuchaře Kniha památností o tom píše : „zhotovoval obyčejně jen bryky. Měl

k tomu zhotovování jednoho zámečníka, dvuch kolářů, jednoho sedláře, jednoho řemenáře a jednoho lakira, a něco kovářské práce konal František Bortl z čp. 6 a u Josefa Janotky čp. 12 a laguna byla na mlatě čp. 133 a pak na tom místě, kde jest vybudován úhledný domek u cesty čp. 73, domek výminkový.“ 53

Blízký příbuzný Adolfa Rašky, pocházel z Příbora, žil v letech 1826 – 1861.

28   

Úplné počátky továrny na výrobu kočárů a osobnost jejího zakladatele Ignáce Schustaly v tomto období popisují doboví místní kronikáři, hlavně Petr Kuchař v Kronice Památností 54 a Rudolf Vícha ve své Farní kronice 55 . V roce 1858 vznikla z firmy Schustala nová veřejná obchodní společnost pod názvem „Schustala & Comp.“, pod vedením 3 osob – majitele Ignáce Schustaly, majo54

„…Továrna zesílila neúnavnou pílí a obezřetností pana Ignáce Schustaly, a také tím, že měl

dobré spolupracovníky Adolfa Rašku a Karla Moslera. Kováři nastupovali do práce o 5. hodině ráno a zůstávali v ní až do 8. nebo 9. hodiny večerní. Tehdy(v 60. letech 19. století) se ještě nepilo při práci tolik piva jako nyní, dříve byli dělníci spokojeni s mlékem a podmáslím. A také to tehdejší výdělky nedovolovaly. Přitlukači měli denního platu 30, 35 a 40 krejcarů. Ty vypláceli fajerpuši. Takový dělník, buď přitlukač nebo pomocník jiného řemesla, nemohl si stěžovat u pana šéfa, že málo dostal, jemu do toho nic nebylo. To bylo zlé, jedni brali velké peníze, jiní pracovali polohlady.“ „… Pan Ignác Šustala byl oddán svému podniku tělem i duší. Co si usmyslil, to rozhodně také provedl. První dělníky si ponejvíce přiváděl z Vídně. Tam ale musel dobře platit. Z kovářů to byli: Olišar, Drápal, Pavlík, Hol, Kovář a Neubauer. První zámečník, který děla kočárová péra, se jmenoval Horník. Z kolářů přišli z Vídně : Kucl, Rožek a Kunčar. První stolař z Vídně byl Schidermayer, první lakýrnický mistr Pupek, první sedlář Karl Rabl. Pan Schustala nerad bral lidi z Vídně. To jen z nutnosti. Brzy zdejší lidé z okolí se v továrně vyučili řemeslu, takže v šedesátých letech měl dělníky z Kopřivnice, o které neměl strach, že mu odejdou. Nejraději byl, když se zde oženili. Na takovou věc nemusel nikdo moc pana Schustalu o zálohu (foršus) prosit. Domácí potřeby pana Schustaly byly velice skromné. Kde mohl, tam šetřil. Nějaké pohodlí nebo zábavy byly pro něj věcí vedlejší. Když měl filiálku v Ratiboři a byl nucen dojíždět tam nebo někam dále jinam, nikdy k tomu nepoužíval doby denní, nýbrž noci, tak, aby mohl dohlížeti dnes zde v továrně a ráno zase v Ratiboři a příští ráno opět v Kopřivnici. Kapesník míval samé uzly, aby ledacos důležitého nezapomněl. Nejvíce nenáviděl opilce. Proto často říkával : „Opilec je pro továrnu zadarmo drahý.“ Dost lidí, protože se pilo, mu to mělo za zlé.“ (Tichánek, Jiří :Kočáry Schustala – Kopřivnice. Ostrava, Nakladatelství Jiří Müller – Butterfly, 2000, s. 70-72.) 55

Dle Farní kroniky faráře Rudolfa Víchy : „… Nemohu však mlčením pominouti, že pan Adolf

Raška, co společník továrny, chtěl ze svazku továrny vystoupiti, a to proto, že vvždy pan Schustala dělníky nutil, aby den nedělní a sváteční dělnickou prací, ovšem při zavřených dveřích, konali a své povinnosti co křesťané nedostáli. Zvláště cizí dělníci byli panu Schustalovi po přání a po vůli – poznenáhla přivykli také kopřivničtí dělníci, zejména natěrači, sedláři a pomahači. Zbožné ženy paní Schustalová a Rašková nejednou domlouvaly svým mužům v té věci, zvláště když v kostele nějaké ostřejší kázání o svěcení dne svátečního se drželo, ale pan Ignác Schustala nechtěl od nedělní práce upustiti… Takovýmto znesvěcením dne nedělního demoralizuje se však velice zdejší lid – a rozšafní občané a věrní katolíci proto vším právem na továrnu zanevřeli…. Nejsmutnější přitom jest,že pan Ignác Schustala sám do kostela nikdy nechodí a že jej v tom ohledu jeho synové následují, což má za následek, že ani úředníci a písařové také zřídkakdy do kostela jsou.“ (Tichánek, Jiří :Kočáry Schustala – Kopřivnice. Ostrava, Nakladatelství Jiří Müller – Butterfly, 2000, s. 72.)

29   

ritního investora Adolfa Rašky, který byl pověřen především vedením obchodní korespondence, a menšího investora Karla Moslera, jenž byl až do své smrti hlavním firemním účetním. Když bylo v letech 1860 – 1862 prováděno větší rozšíření továrny, do továrny byl pořízen parní stroj o výkonu 6 K, který byl v roce 1869 nahrazen silnějším o výkonu 35 K. Ignác Schustala se snažil nahrazovat ruční práce zaváděním strojů, instaloval spoustu soustruhů, bucharů, pil a dalších přístrojů, rozšiřoval i počet kovářských výhní (v 70. letech jich zde bylo již 28, používaly vzduch z podzemních kanálů). Místní výroba již nebyla schopna pokrýt poptávku, proto nechal Schustala zřizovat postupně filiálky. Z těch větších nejprve v roce 1864 v Ratiboři v pruském Slezsku, v roce 1872 pak ve Vratislavi. Z menších již od roku 1856 ve Lvově, od 1873 ve Vídni, od 1876 v Praze, od roku 1880 v Berlíně, od roku 1882 v Černovicích v Bukovině a od roku 1883 i v Kyjevě. V každé bylo vždy na skladě 35 – 60 vozů. Schustala uměl ušetřit na clu, vozy vždy odesílal nehotové, až na místě byly v pobočce nalakovány a čalouněny. Schustala i Raška navštěvovali důležité výstavy ve Francii a Anglii, prozkoumali továrny na kočáry v celé Evropě. Své nové poznatky a trendy pak uplatňovali ve vlastní továrně, což zdokonalilo výrobu tak, že na každé výstavě jejich firma získávala nejvyšší ocenění. V letech 1871 – 1872 byla továrna rozšířena – na druhé (východní) straně okresní cesty byla vystavena obrovská hala (80 x 26 m), kam byli umístěni kováři, zámečníci, stolaři a lakýrníci. Ve staré budově, zv. „stará kuzňa“ byla lakovna a sklad materiálu, v 80. letech pak i sedlářská dílna. V roce 1900 zde zůstali sedláři a část se využila jako vozovna hotových kočárů. Před zbouráním v roce 1911 zde byla i závodní jídelna. V 70. letech byla u silnice vystavěna obchodní kancelář a čalounická dílna. V západní části byly i zámečnické a sedlářské dílny, tovární lékař, v dalším křídle budovy byl i byt hospodářského správce. Továrna byla celkově rozšířena (oproti stavu z 50. let na čtyřnásobnou rozlohu). V roce 1878 se rozhodl těžce nemocný Adolf Raška odstoupit od společenské smlouvy 56 a žádal odstupné ve výši 70.000 zl., což celé firmě přineslo značné problémy. Dne 19. listopadu 1878 se stali v továrně již dříve zaměstnaní Schustalovi synové Adolf a Jan společníky svého otce. Když Jan vystoupil 3.ledna 1886 ze společnosti, na 56

Co k tomu píše farář Vícha - viz poznámka č. 55. Raška měl v této době kromě vážného zdra-

votního stavu i nemalé finanční problémy, hrozil mu finanční krach.

30   

jeho místo přišel 31. května 1887 jeho bratr Josef. Dne 29. ledna 1891, již po smrti otce, se stal společníkem i nejmladší syn Ignác ml. Kočárovka zpočátku vyráběla pouze lehké bryčky. Brzy však byla výroba rozšířena dle poptávky na další druhy povozů, které byly také vyváženy, vesměs do Haliče, Moldavska a Polska. Významným odběratelem bylo Rusko, kde se uplatnily hlavně robustní cestovní kočáry se zesíleným podvozkem „Herkulesgestell“

57

. Faktem je, že

dodávky povozů do Ruska nebyly vždy bez problémů 58 . Firma se stala známou také díky síti na krinolíny 59 , která se používala místo dvířek u kočárů Phaethon. Schustala vyvážel i do Pruska, jednalo se tu však o luxusnější zboží. V roce 1866 udělil Schustalově firmě pruský princ Friedrich Karl čestný titul dvorního dodavatele. V roce 1873 se konala ve Vídni světová výstava, Schustalova firma tam vystavovala 13 kočárů a dále náhradní díly. Kopřivnické kočáry za své mistrovské provedení obdržely ocenění – medaili „Za pokrok“. V roce 1876 získala firma čestné uznání na hospodářsko – průmyslové výstavě v Místku, 1878 medaili na světové výstavě v Paříži, v roce 1880 zlatou medaili v Těšíně a Olomouci, na světové výstavě v Melbourne zlatou medaiili za cestovní kočár Herkules. V 70. – 80. letech vyvážela firma mnoho přepychových kočárů na Balkán a také do Orientu. Kopřivnická kočárovka dostávala také státní zakázky, například na výrobu poštovních vozů, které našly uplatnění na celém území monarchie. Významná byla i výroba

57

Vozy Herkules byly velice úspěšné, díky konstrukci se uplatnily i v horších podmínkách, ja-

kými byly např. cesty v Rusku i na Balkáně. Firma si požádala v roce 1863 o patent na konstrukci vozu, získala jej 11.9.1867. 58

Petr Kuchař v Kronice Památností píše : „Zprvopočátku měla Schustalova továrna nějvětší ob-

jednávky z Polska a z Ruska. Mnohokrát do roka odtamtud do Kopřivnice mnoho obchodníků (Židů) přijíždělo. Ti kupovali, co uviděli. Do Polska nejvíce bryčky, polské zvané. - Také mnozí obchodníci objednávali velké těžké cestovní vozy do Ruska, pokud tam nebylo železnic. Nejpřednější odběratelé kočárů a bryček z Polska byli Židé Schery a Ranc, později také Grimberg. Ten bral po dva roky mnoho stejných kočárů, velice vzácných, do Turecka, zlatem šatyrovaných s červenou plyší uvnitř vybíjených, což se zvláště na slunci lesklo. Obchodník Schery již před rokem 1860 mnoho kočárů odebíral, čímž získal velkou důvěru, takže mu mnoho na úvěr dávali. Roku 1860 na půldruhého roku zmizel. - Nikdo o něm nic nevěděl. V té době byly v Polsku veliké nepokoje, Schery byl za obchody v Rusku, tam jej delší dobu uvěznili, neboť jej pokladali za vyzvědače. - Po propuštění se vrátil do Kopřivnice, dluh zaplatil a ještě dal zálohu.“ 59

Tzv. Krinolinennetz – předchůdce dnešních sítí na zavazadla. Firma si v roce 1861 zažádala o

patent, 20.7.1863 jej obdržela.

31   

stěhovacích vozů pro zasílatelské firmy. Všechny výrobky dobře vypadaly, měly velmi dobrou kvalitu a hlavně rozumné ceny. Neznáme přesná data o produkci kočárů v kopřivnické továrně. Veškeré údaje, které máme, se zakládají na odhadech na základě kusých údajů, které nám prameny poskytují. Již v raném období existence firmy, roce 1856, měla kočárovka mnohem vyšší obrat než kopřivnická továrna na hliněné zboží. Zlatý věk kočárovky byl v letech 1870 – 1880, kdy se každý rok vyrobilo zhruba 1200 povozů, později však produkce klesá (v roce 1889 byla výroba snížena na třetinu, i když v následujících letech produkce ještě mírně stoupla), postupně se od roku 1914 utlumuje 60 , až se v roce 1919 zastavuje. Za celou dobu existence kočárovky bylo (mimo výroby pro rakouskou armádu) vyrobeno asi 48.338 vozů 61 . Průmyslový rozvoj v oblasti Kravařska již od 60. let vyžadoval lepší dopravní spojení, proto se po roce 1865 cesta z Kopřivnice do Příbora stala okresní silnicí. Podnikatel Adolf Raška se snažil o železniční napojení na Ferdinandovu severní dráhu v roce 1872, kvůli finančním problémům toho však nechal. Majitelé vápencového dolu a vápenky ve Štramberku, bratři Wilhelm Isak Wolf 62 a David 63 , rytíři von Gutmann, 60

V přehledech výroby nejsou zahrnuty počty vozidel pro c. k. erár. Tato výroba byla dosti vý-

znamná, výrobu těchto koněspřežných výrobků však nemáme z hlediska počtu kusů nijak doloženu. Podle fotodesek víme o typologii výrobků – šlo o vozy osvětlovací, muniční, transportní a speciální, kabelové, rozvozové, rekvisitní, rozvodné, agregační – dynamo vozy, vozy s generátory, přívěsné vozíky a polní kuchyně. 61

1850 – 1853

34 ks

1890

487 ks

1854 – 1869

cca 8.670 ks

1891

900 ks

1870 - 1880

13.200 ks, tj .1200 / rok

1892

932 ks

1881

1.207 ks

1893 – 1913

cca 18.400 ks

1882 – 1884

cca 2.250 ks

1914

cca 100 ks

1885

338 ks

1915 – 1918

cca 200 ks, tj. cca 50 / rok

1886 – 1888

cca 1.200 ks

1919

cca 20 ks

1889

cca 400 ks

(Tichánek, Jiří :Kočáry Schustala – Kopřivnice. Ostrava, Nakladatelství Jiří Müller – Butterfly, 2000. S. 77 – 78) 62

Narodil se 18.8.1826 v Lipníku nad Bečvou v chudé židovské rodině, měl se stát rabínem. Od

50. let 19. století obchodoval s uhlím, roku 1856 převzal veškerý obchod uhlím společnosti Severní dráha Ferdinandova (v tom roce tato společnost zakoupila na Ostravsku doly od rakouského sátu a od bratří Kleinů). S bratrem vytvořil firmu Gebrüder Gutmann. Později se Gutmann zabýval i těžbou uhlí v Orlové, Moravské Ostravě a Doubravě, a a také v Horním Slezsku, Haliči a Banátu. Podnikal také v hutnictví železa v Ostravě, těžbě rudy na Slovensku. Stal se členem správní rady společnosti Severní

32   

vedli spolu s dalšími podnikateli (baron Eichler, Alfred von Lenz) jednání s úřady. V červnu 1881 obdrželi od ministerstva obchodu koncesi ke stavbě Studénskoštramberské dráhy, a již 18. prosince téhož roku zahájili provoz. Zároveň Guttmanové oslovili Schustalu s nabídkou případné podpory při výrobě železničních vagónů. Schustala si dobře uvědomoval význam této nabídky a také to, že by se Gutmannové mohli obrátit na jiného podnikatele na Ostravsku, a i když neměl s výrobou vagónů žádné zkušenosti, začal jednat. Nechal jako provizorium postavit koleje, menší dřevěnou stavbu jako dílnu pro deset spodků pro vagóny, a ještě v roce 1882 zahájil výrobu vagónů. Za rok se pro Severní dráhu vyrobilo 154 vagónů, které všechny přebíral přejímací inženýr Hugo Fischer von Röslerstamm, pozdější ředitel Schustalovy továrny. Ve vagónce byl zaměstnán jediný úředník – kreslič. Z vagónky v Grazu si Schustala nechal přivést odborníka – mistra, ostatní dílovedoucí byli z kočárovky (lakýrnický, kolářský, sedlářský, soustružnický). Pro celou výrobu kočárovky i vagónky byl pouze jeden strojní zámečník. Výroba v továrně na vagóny postupně rostla, proto Schustala přistoupil ke postupné stavbě nových budov a rozšíření výrobní kapacity, v roce 1887 vznikla napří-

dráha Ferdinandova, Úvěrního ústavu pro obchod a živnosti ve Vídni, v některých bankách. Po udělení Řádu železné koruny III. třídy byl dne 4.1.1878 povýšen do rytířského stavu. Zemřel ve Vídni 17.5.1895. (Myška, Milan : Gutmann. In : Myška, Milan a kolektiv : Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Sešit 2. Opava – Ostrava, Nakladatelství Optys, spol. s r. o. – Ostravská univerzita, 1994. S. 36 – 37 ; Zářický Aleš : Gutmann. In : Myška, Milan a kolektiv : Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska do poloviny XX. století. Ostrava, Ostravská univerzita, 2003.S. 140 – 142. Zářický, Aleš : Velkopodnikatel. Příklad Heinricha hraběte Larisch – Mönnicha, Josefa Zwierziny a Wilhelma Gutmanna. In : Fasora, L. – Hanuš, J. – Malíř, J. (eds.) : Člověk na Moravě 19. století. Brno, Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2004, s. 38 – 45.) 63

Narodil se 2.12.1834 v Lipníku nad Bečvou. Podnikal od počátku se svým bratrem Wilhel-

mem, byl společníkem firmy Gebrüder Gutmann, vedl zde firemní finance a účetnictví. Hlavně díky jeho zásluhám byly založeny železniční dráhy Studénsko-štramberská a Tovačovsko-kojetínská. S bratrem se stal majitelem vápenek a lomu ve Štramberku, na statku Tovačov podnikal v cukrovaru. Zasedal, stejně jako jeho bratr, v představenstvech některých bank a podniků. Po udělení Řádu železné koruny III. třídy byl dne 15.12.1878 povýšen do rytířského stavu. Zemřel v rakouském Badenu 14.5.1912. (Myška, Milan : Gutmann. In : Myška, Milan a kolektiv : Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Sešit 2. Opava – Ostrava, Nakladatelství Optys, spol. s r. o. – Ostravská univerzita, 1994. S. 37 ; Zářický Aleš : Gutmann. In : Myška, Milan a kolektiv : Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska do poloviny XX. století. Ostrava, Ostravská univerzita, 2003.S.142. Zářický, Aleš : Velkopodnikatel. Příklad Heinricha hraběte Larisch – Mönnicha, Josefa Zwierziny a Wilhelma Gutmanna. In : Fasora, L. – Hanuš, J. – Malíř, J. (eds.) : Člověk na Moravě 19. století. Brno, Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2004, s. 38 – 45.)

33   

klad nová montovna, kovárna a samostatná stolárna. Až do roku 1889 se však jednalo spíše o provizorně zbudované stavby s kratší životností. Byli přijati i noví zaměstnanci – odborní úředníci a školení dílovedoucí, také nemálo dělníků. Nárůst je patrný, porovnáme-li údaje o počtu obyvatelstva z roku 1880 (1592 obyvatel, z toho 68 Němců) a z roku 1890 (2202 obyvatel, z toho 152 Němců, 11 jiné národnosti a 92 cizinců zde hlášených), do roku 1900 je zde další prudký nárůst (3318 obyvatel, z toho 385 Němců a 8 jiné národnosti). 64 Schustala si uvědomil, že velká investiční výstavba by jej mohla přivést do značných problémů, bylo nutné si zapůjčit větší obnosy peněz, kvůli dluhům by však mohl továrnu ztratit. Aby zajistil potřebný finanční kapitál, přistoupil na nabídku finančníka Davida von Gutmann. Ignác Schustala se rozhodl přeměnit svůj podnik na akciovou společnost, konce jednání se však již nedožil. Zemřel během jednání dne 29. ledna 1891, údajně na mrtvici způsobenou rozčilením, pochován byl v rodinné hrobce s kaplí na pozemku fojtství v blízkosti starého hřbitova 65 v Kopřivnici, kterou nechal v letech 1890 – 1891 vybudovat. Ignácův význam pro hospodářství i region nebyl nikdy doceněn. Již v roce 1879 žádali písemně 66 farář P. Rudolf Vícha a místní podnikatel Jan Raška u c. k. okresního hejtmanství v Novém Jičíně, aby byly zásluhy Ignáce Schustaly oceněny, k tomu však nikdy nedošlo. Text žádosti se dochoval, velmi lidským způsobem popisuje Schustalovu cestu za jeho snem : Slavné c. k. okresní hejtmanství ! - Základ k nynější tak rozsáhlé a světoznámé továrni na zhotovování kočárů v Kopřivnici položil nynější její chef pan Ignác Šustala. Narozen v roce 1822 na fojtství v Kopřivnici jevil již v útlém mládí bystrého ducha. Nabyv v národní škole v Kopřivnici skrovného vzdělání vydal se svým vlastním popudem na sedlářské učení do Místku, kde v krátké době se z něho stal znamenitý tovaryš. Již tenkráte pohlížel s neobyčejnou oblibou na cizí kočáry a nelenil sobě co učeň třeba až do Frýdku za krásným kočárem běžeti, aby si dobře všechny jeho částky prohlédnul. Za tovaryše prohlášen, loudilo ho to neovladatelnou mocí do Vídně, kde

64 65

Archív Muzea Fojtství, Regionální muzeum v Kopřivnici, o. p. s., šanon 65/50c. Hrobka byla v letech 1892 – 1893 na žádost Schustalovy rodiny zahrnuta do území starého

hřbitova. 66

Žádost Obecního představenstva a farního úřadu v Kopřivnici z 21. února 1879, na úřad

Okresního hejtmanství v Novém Jičíně podána 25. května 1880, ve věci Prosby o uznání zásluh pana Ignáce Šustaly, továrníka v Kopřivnici a jeho vyznamenání k 25. jubileu zdejší továrny.

34   

po dlouhé době se dostal konečně do práce k p. M. Kolerovi. Zde zdokonalil učenlivý mladík k znamenité dokonalosti. - Po několikaletém pobytu, přinucen revolucí z roku

Hrobka rodiny Schustalovy na starém hřbitově v Kopřivnici. Foto : archív autora.

1848, navrátil se pan Šustala nazpět do svého domova, by si zde na svou vlastní pěst dílnu na kočáry zařídil. Podnikavému muži stavěly se však z prvopočátku ohromné překážky, a však pevná vůle a odvaha nadějného Schustaly věděla veškeré tyto překážky odstraniti a úmysl svůj provésti. Na podzim roku 1853 položen první zárodek k nynější velkolepé továrni tím, že z nepálené cihly vystavěna kuzně. - Tato původní místnost obsahovala sotva 400 m2. Zajímavé bylo by sledovati, jak z tohoto nepatrného zárodku během ¼ století se nynější továrna na tak znamenitý stupeň dokonalosti vyšvihla. - Když si byl pan Šustala s nemalým namáháním spolehlivé a obratné dělníky dílem sám vycvi-

35   

čil, dílem z ciziny zaopatřil a prameny pro látky k zhotovování kočárů nutně potřebné zjednal, konal daleké cesty do Ruska, do Pruska, do Moldavy, do Turecka a to aby výrobkům svým odběratele získal. Cesty ty byly neobtížné, ano i nebezpečné, neboť tenkráte nevedla ještě kýžená železnice do těchto krajin obchodníka. A však našeho pana I. Šustalu provázelo na těchto cestách vždy štěstí tak, že rok od roku vždy svůj obchod rozšiřoval. - Aby však své odběratele i pro budoucnost zachoval, vynasnažoval se pan Šustala všemožně, aby továrna jeho nejen laciné, ale i dobré a trvanlivé výrobky zhotovovala. - A i v tom ohledu přálo štěstí jemu, neboť po dnešní den čte se inzerát v rozličných novinách, kde se kočár objety obecenstvu odporučuje se slovy jež důkazem jeho výbornosti a osvědčenosti. Zprvopočátku zhotovovaly se nejvíce otevřené bryčky „Neutitscheinky“ zvané, jenž zvlášť v Prusku a Rusku veliké obliby dosáhly. Mimo těchto Neutitscheinek zhotovovaly se jiné druhy kočárů s úplným vnitřním nábytkem, kde cestujícímu umožněno bylo stravovati a i noclehovati. Teď zhotovuje se asi 20 rozličných druhů kočárů. V roku 1864 pro ušetření cla pohraničního zřízena filiálka v Pruském Ratiboři a brzy na to i v Břetslavi. Několik elegantních kočárů pro Jeho Výsost prince Bedřicha Karla z Pruska vzbudily u tohoto vysoce urozeného pána takovou oblibu, že naší továrni udělil v roce 1866 titul královské dvorní továrni. - Vyznamenání toto bylo podnikavému továrníku Šustalovi novou pohnutkou, aby se všemožně přičinil své výrobky ještě více zdokonaliti a tak všem možným požadavkům vyhověti, proto všimnul si všech novějších vynálezů, napínal svůj rozum, aby sám takové učinil. A i v tom ohledu byl pan Šustala šťastným. - Neboť vynalezl zvláštní soustrojí na nějž i patent obdržel – vyzkoumal zvláštní způsob péra kočárové „hentovati“ a těm pružnosti dodati, kterou jiní továrníci svým výrobkům marně zaopatřiti se usilovali. K zdokonalení továrních výrobků konal pan Šustala několikráte dalekou cestu do Paříže a do Londýna k světovým výstavám a nabyté tam vědomosti využitkoval ve své továrni. - Vše to mělo za následek, že odůvodněná dobrá pověst zdejší továrny se ještě víc rozšířila a že obchod se stal vskutku světovým. Tato okoličnost však měla za následek, že místnosti továrny nepostačovaly i že se znovu opět stavěti muselo. V roce 1871 a 1872 byla továrna 80 m z délky a 26 m šířky zvětšena. - Na světové výstavě ve Vídni v roce 1873 měla zdejší továrna 13 kočárů vystavených a obdržela co uznání výkonnosti svých výrobků a co odměnu velikou pokrokovou medaili. - Továrna pana Šustaly zaměstnává na 200 dělníků a vyplácí každý týden těmto 1500 až 2000 zl. Uváží-li se, že tedy ročně asi 20 000 zl. zdejším občanům vyplatí, uznati se musí, že pan Ignác Šustala si o výživu zdejších občanů znamenité zásluhy vydobyl. - Ale ne jen v Kopřivnici získal sobě pan Šustala nehy-

36   

noucí zásluhy, nýbrž i pro veškerý Rakouský obchod. Neboť jeho očáry jsou známé v celé Evropě, a nejen v Evropě, nýbrž i do Ameriky, Afriky i do Austrálie zaslaly se již z Kopřivnice kočáry. Není hlavního města v němž by kočáry z kopřivnické továrny se nebyly nedostaly. Tím způsobem přišlo mnoho sto tisíc cizích peněz do milé naší vlasti a panu Šustalovi přináleží zvláštní zásluha o rozkvět domácího obchodu a industrie. Mimo tj. pan Šustala tichý a mírný, pravý patriot, nemíchá se do politiky, má 4 nadějné syny, z nichž dva již císaři Pánu jeden co důstojník a druhý co šikovatel v armádě rakouské sloužili, a ostatní dva bez pochyby také sloužiti budou. Vše to a mnoho jiného velezaslouženého nutí podepsané k prosbě : - „Slavné c. k. okresní hejtmanství“ ráčiž blahosklonně zásluhy pana Ignáce Šustaly, továrníka v Kopřivnici uvážiti a tyto na patřičném místě oznámiti, by tento také od svého nejmilostivějšího císaře Pána nějakého vyznamenání došel, což zajisté nejen panu Šustallovi a jeho četné rodině, nýbrž i celé obci sloužilo by, ke cti a chvále. Jsme pevně přesvědčeni, že vyznamenání takovéto před mnohým jiným jest hoden náš továrník Ignác Šustala. Až 21.2.1991 udělil Městský úřad v Kopřivnici Ignáci Schustalovi čestné občanství 67 . Nástupci v akciové společnosti „Nesselsdorfer Wagenbau Fabriks – Gesellschaft“ se stali Ignácovi synové Adolf, Ignác ml. a Josef. Při vytváření společenské smlouvy o vzniku akciové společnosti však udělali závažnou chybu. Většina akcií zůstala v jejich rukách, ale neměli žádné zastoupení ve správní radě – takto ztratili skutečný vliv na řízení firmy. Se svou společností uzavřeli pracovní smlouvy, Adolf jako první ředitel, Ignác ml. jako vedoucí kočárovky a Josef jako pokladník, ale na dostatečně silný vliv a postavení ve společnosti to bylo příliš málo. Navíc mladí Schustalové neměli podnikatelského ducha a odvahu svého otce, byli například i proti rozšiřování závodu, které plánoval druhý ředitel Ing. Hugo Fischer, se sídlem ve Vídni 68 . Po vypršení jejich smlouvy již společnost neměla zájem na další spolupráci s nimi, což vedlo nutně k rozchodu. Aby získali kapitál k novému podnikání, prodali v roce 1895 své firemní podíly v kopřivnické továrně 69 , a v roce 1898 založili novou vagónku ve Studénce – 67

http://www.koprivnice.cz/index.php?id=cestni-obcane-koprivnice&idm=m, 1.1.2008

68

Od roku 1892 měla firma hlavní sídlo ve Vídni.

69

Továrna v Kopřivnici se již od navýšení kapitálu v roce 1891 velmi rozmáhala, po roce 1896

se stala mohutným moderním provozem. Díky konjunktuře byl závod stále rozšiřován, což pokračovalo až do poválečného období. Již v roce 1904 byla na místě původní vagónové továrny vystavěna kovárna o výměře 3400 m2 se 110 kovářskými výhněmi, starými parními kladivy Ignác a Miglanc, novým obrovským kladivem Hugo, 8 dalšími kladivy a buchary, velkým hydraulickým lisem na tvarování plechů pro

37   

Butovicích pod názvem „Staudinger Waggonfabrik A.G.“, do obchodního rejstříku Krajského soudu v Novém Jičíně byla společnost zapsána dne 12. prosince 1900. Své odborníky pro novou továrnu získali z Kopřivnice, šlo hlavně o české dělníky, avšak přešel i hlavní inženýr kopřivnické vagónky ing. Rudolf Feldbacher, na novém místě se stal ředitelem. Společnost vyráběla ve velkém množství nejrůznějších typů nákladních a osobních vagónů, včetně všech dřevařských komponentů pro interiéry osobních vozidel 70 . Rodina Schustalů vlastnila továrnu ve Studénce do roku 1927, kdy ji prodala podniku Die Ringhoffer Tatra Werke A.G. Jaké byly děti Ignáce Schustaly? Ač Ignác sám hovořil se svými dělníky lašským nářečím češtiny a své děti nutil, aby se učily česky, sám však cítil dosti německy a tak také vychovával své děti. Pro větší část rodiny byla němčina hlavním jazykem, část rodiny se k němectví i hlásila, což se ukázalo nejen výběrem partnerů či partnerek, ale i později - službou některých členů rodiny u německé armády za druhé světové války. Díky majetku patřila rodina do vyšších vrstev, podle toho také jednala se svými příbuznými (týká se to hlavně fojtské větve Šustalů, se kterými neudržovali téměř žádné styky), podle toho také vybírala protějšky svých dětí – partneři pocházeli z podnikatelských vrstev regionu, nižší úřednické šlechty apod. Nejstarší dcera Františka – Fanny (11.07.1852 - 03.10.1919) se v roce 1872 provdala za novojičínského velkopodnikatele Johanna Franze (ml.) Hückela, se kterým měla 8 dětí 71 .

vagónové podvozky. Dále byla postavena nová soustružna, moderní strojovna, v roce 1907 nová lisovna na matky, matkové šrouby a součástky, kde byly i řezačky na potřebný materiál, na místě vyhořelé stolárny budova na obrábění dřeva s plochou 3960m2, kde byly i stolařské dílny, sušárna a dřeviště o ploše 34000 m2. Montážní hala vagónky měla 12000 m2, bylo v ní 1500 m kolejí na postavení vagónů. Továrna se rozkládala na ploše 142000 m2, tovární obytné budovy na 48000 m2, pracovalo zde (rok 1905) 2500 dělníků a 150 úředníků. V té době produkovali průměrně 500 osobních a 1500 nákladních vagónů za rok, stali se hlavním výrobcem rakousko – uherských vozidel, hojně i vyváželi do zahraničí. V roce 1908 byl slavnostně vyroben 20.000. vagón. Díky pokroku ve výrobě dopravních prostředků se rozhodla kopřivnická továrna vyrábět i automobily. Již v roce 1895 zakoupila z Německa některé patenty a motory vynálezce Karla Benze, v roce 1897 pak byl v Kopřivnici vyroben první kočárový automobil s ležatým dvouválcovým motorem nad zadní osou, nazvaný „Präsident“". Od té doby se továrna zabývala vývojem a výrobou automobilů, stala se základem pozdější továrny TATRA Kopřivnice. 70

http://www.vagonka.cz/20000.asp?ids=1220, 15.11.2007.

http://www.vagonka-drevo.cz/kv/spolecnost/historie.asp, 15.11.2007. 71

Více informací o manželovi - viz kapitola o rodině Hückelových.

38   

Vlevo : Františka Schustala – Hückel Vpravo : Johann Franz Hückel Foto 1,2 : Archív Muzea Fojtství, Regionální muzeum v Kopřivnici, o. p. s., šanon 225/11.

Syn Johann 72 (10.2.1854 - 10.6.1899) v rodinné firmě působil aktivně pouze za otcova života, od 19. listopadu 1878 do 3. ledna 1886. Dále již neměl zájem o aktivní činnost ve firmě, odstěhoval se do Prahy, kde se oženil s Julií Fux a měl s ní syna Oskara. Další syn Adolf Schustala (27.10.1856 - 05.10.1921) byl firemním společníkem svého otce již od 19. listopadu 1878. V roce 1895 prodal se svými bratry podíly v kopřivnické továrně, v roce 1898 založili továrnu na výrobu vagónů ve Studénce, kde Adolf zastával funkci viceprezidenta a vedoucího správní rady. Ve 20. letech 20. století zastával krátce funkci ředitele továrny na výrobu keramického zboží v Kopřivnici, která byla v majetku rodiny jeho bratra. V roce 1884 se oženil s Marií Raschka 73 z významné příborské rodiny 74 , vlastnící továrnu na výrobu sukna. 72

měl přezdívku „Továrník“.

73

Marianna Veronika (13.08.1861Příbor - 24.07.1944 Brno). Otec Dominik Raschka (narozen

12.6.1829 v Příboře), továrník v Příboře, byl syn Johanna Raschky, soukeníka a měšťana v Příboře, a Barbary Rimmel (narozena 1795 v Příboře, sňatek tamtéž 26.8.1815), dcery Antona, soukeníka v Příboře. Matka Karolina Malisch (zemřela 29.7.1910) byla dcerou Karla Malische, mýdlaře ve Frýdku a Mariany Rudel z Frýdku.

39   

Vlevo : Adolf Schustala. Vpravo : Marie Raschka Foto 1,2 : Archív Muzea Fojtství, Regionální muzeum v Kopřivnici, o. p. s., šanon 234/49,50.

Z jejich dvou dětí se dcera Paula (5. července 1885 Kopřivnice - 29. srpna 1962 Königsbronn, Würtemberg) provdala v roce 1911 za rytíře Lothara von Strobl – g 75 , měli spolu dva syny. Adolfův syn Adolf (4. května 1888 Kopřivnice - 07. května 1932 Opava) vystudoval práva, kromě advokátní praxe v Opavě vykonával funkci ředitele vagónky ve Studénce. Svými sympatiemi k Německu se netajil a své němectví vždy prosazoval. V roce 1918 se v Anzbachu v Dolním Rakousku oženil s Marianne von Eder (13. září 1890 Anzbach – 20. února 1971 Vídeň), měli spolu dceru Lotte 76 a syna Karla Richarda (narozen 2. října 1921 Opava), který narukoval do německé armády a 20. července 1944 padl u Vitkova na východní frontě.

74

Jméno Raška – Raschka je v Kopřivnici, Příboře a v celé široké oblasti dosti časté. Tato rodina

není větví kopřivnických Rašků, i když s nimi byli spřízněni dvěma sňatky. 75

Advokát z vídeňské rodiny Stroblů. Narodil se 12.5.1881 ve Vídni, zemřel pravděpodobně na

konci války, ke dni 17.5.1945 (nezvěstný) byl prohlášen za mrtvého. 76

Lotte Johanna Schustala (13.10.1919 Brno - 23.3.1986 Vídeň), provdaná za Oskara Zezulu

(9.7.1913 Golleschau v Polsku - 16.10.1984 Vídeň).

40   

Josef Schustala Foto : Archív Muzea Fojtství, Regionální muzeum v Kopřivnici, o. p. s., šanon 232/33.

Dalším synem Ignáce st. Schustaly byl Josef (18. ledna 1858 Kopřivnice 21.ledna1940 Kopřivnice). Od 31. května 1887 byl společníkem ve firmě svého otce. V roce 1895 prodal svůj podíl v továrně. V roce 1887 se oženil s Marií Annou Engelbertou Raškovou (narozena 7. listopadu 1866 v Kopřivnici), dcerou obchodního partnera svého otce 77 . Měli spolu 2 syny a 2 dcery. Marie Anna s dcerou Elsou se během osvobozování Kopřivnice ztratily, byly nezvěstné a dne 31. prosince 1945 byly prohlášeny za mrtvé. Ignácova dcera Marie (15. června 1859 Kopřivnice - 4. února 1942) se provdala za majitele tkalcovské továrny v nedalekém Frenštátě pod Radhoštěm, Roberta Křenka (5. březen 1851 - 7. červen 1929), měli spolu 5 dětí, jejichž potomci zůstali většinou na Frenštátsku. Pouze dcera Marie se provdala za továrníka Antonína Ráže do Brna, kde její rodina zůstala.

77

Adolfa st. Rašky a jeho manželky Franzisky Raschka z Příbora.

41   

Vlevo : Marie Schustala – Křenek Foto: Archív Muzea Fojtství, Regionální muzeum v Kopřivnici, o. p. s., šanon 225/18. Vpravo : Továrník Robert Křenek Foto: Archív Muzea Fojtství, Regionální muzeum v Kopřivnici, o. p. s., šanon 225/17.

Další dcera Johanna (28.03.1866 Kopřivnice - 03.09.1907 Kopřivnice) se provdala za syna obchodního partnera svého otce a bratra švagrové Marie Anny Engelberty, zemana a podnikatele Adolfa ml. Rašku (2. listopadu 1863 - 5. července 1945), majitele místní kachlovky. Manželství zůstalo bezdětné. Konečně poslední Ignácův syn Ignác ml. Schustala (3. březen 1862 Kopřivnice 27. září 1914 Nový Jičín) po studiích působil v továrně na koňské povozy v Paříži, v otcově továrně pak působil jako vedoucí výroby povozů a ekvipáží, společníkem firmy se stal 29. ledna 1891 a byl jím až do roku 1895, kdy se svými bratry prodal firemní podíl. V roce 1905 uplatnil svůj volný kapitál, když zakoupil od Františka Kubíčka kopřivnickou továrnu na výrobu keramického zboží, kterou v roce 1899 prodal jeho švagr Adolf ml. Raška. Svého švagra zde Ignác zaměstnal, dosadil jej na místo technického ředitele továrny. Továrna byla za jejich vedení přestavěna, zmodernizována, vybavena novou technikou. V roce 1909 zde zavedli novou výrobu glazovaných stěnových obkladaček, které pak byly exportovány hlavně do Rakouska a Rumunska. Ignác se v roce 1895 oženil s Marií Preisenhammer 78 ze známé a rozvětvené novojičínské sou78

Narodila se v Novém Jičíně 25.4.1877, zemřela v Kopřivnici 02.05.1920. Otec Johann Baptist

Preisenhammer (17.8.1828 - 6.11.1886) byl majitelem továrny na výrobu sukna v Novém Jičíně, syn továrníka Johanna Josefa Preisenhammera (18.6.1796 - 19.10.1860) a Susanny Franzisky Schramm

42   

kenické rodiny. Měli spolu dvě dcery, které zdědily všechen majetek. Po válce jim byl co

Vlevo : Ignác ml. Schustala. Vpravo : Marie Preisenhammer – Schustala. Foto 1,2 : Archív Muzea Fojtství, Regionální muzeum v Kopřivnici, o. p. s., šanon 234/38, 33.

Němcům veškerý majetek vyvlastněn a zestátněn, sestry byly odsunuty. Starší Gertrude (1. prosinec 1896 Kopřivnice - 10. únor 1983 Vídeň) se nikdy neprovdala. Mladší Helene (27. duben 1900 Kopřivnice - 16. leden 1999 Vídeň) se v roce 1922 provdala za ing. Ernsta Richtera z Vídně (narozen 4. května 1885 ve Vídni). Její muž se stal ředitelem továrny na keramiku a vedl ji až do roku 1945. Zemřel 13. října 1945 v zajateckém táboře v Bludovicích u Nového Jičína. Byl tajně pohřben do rodinné hrobky v Kopřivnici jako poslední z rodiny. Helene se již nikdy nevdala. Po roce 1989 se svými dvěma syny a dcerou navštěvovala Kopřivnici, vedla čilé styky s vedením města, zasloužila se o rekonstrukci zdevastované rodinné hrobky. Její syn Klaus (narozen v Opavě 15. června 1923) narukoval do německé armády, padl u Ostende 5. dubna 1943. Její dcera Hedwig

(9.8.1799 - 21.12.1878). Matka Maria Anna Liewehr (17.2.1857 - 30.3.1924), dcera Johanna Nepomuka Liewehra a Anny Zapetza.

43   

Helene a Ernst Richterovi Foto : Archív Muzea Fojtství, Regionální muzeum v Kopřivnici, o. p. s., šanon 417/17.

Richter (narozena 2. června 1936 v Opavě) se stala vídeňskou primabalerínou. Synové Hans a Götz Richterovi a jejich potomci působí na rakouských univerzitách, mnozí z nich jsou uvedeni v rakouské verzi slovníku Who´s who.

44   

RAŠKOVI 79 Panský dvůr s tvrzí v Kopřivnici čp. 72 na návsi u potoka byl původně majetkem hukvaldské vrchnosti. Roku 1587 jej biskup Stanislav II. Pavlovský prodal hajnému Janu Tichavskému z Kopřivnice. Jeho dědicové drželi svobodný dvůr, poslední z nich byla zemanská rodina Raškova.

Zemanství v Kopřivnici Foto : Archív Muzea Fojtství, Regionální muzeum v Kopřivnici, o. p. s., šanon 397/59 a.

Zeman Ignác Raška 80 byl velmi podnikavý. Povolal z Čech horníky, aby mu v horách našli uhlí. Jámy po jejich činnosti jsou patrné dodnes, uhlí však nalezeno nebylo, jeho ložiska se nacházejí mnohem hlouběji, než tehdy technické možnosti dovolova79

Myška, Milan a kol.: Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Sešit 12. Opava – Ostra-

va, Nakladatelství Optys, spol. s r. o. – Ostravská univerzita, 1999, s. 48 - 50 ; Myška, Milan a kol.: Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska do poloviny XX. století. Ostrava, Ostravská univerzita, 2003, 365 – 366 ; Kopřivnice a její život v minulosti. Z pozůstalosti vlastivědného pracovníka Emila Hanzelky. Kopřivnice, MěstNV, s.d. ; Archív Muzea Fojtství, Regionální muzeum v Kopřivnici, o. p. s., šanony 226, 250, 450, 541 ; Tichánek, Jiří: Fojtství v Kopřivnici. Kopřivnice, Tatra, 1990, s. 1 -60. 80

Narozen 1768, zemřel 1824.

45   

ly. Spolu s hukvaldskou vrchností těžil v lokalitě zvané Raškův kámen vápenec, ze kterého potom pálili vápno. V roce 1812 nechal postavit jako základ továrny dřevěné budovy, v první peci se snažil vypálit keramické zboží. To se však speklo a pec byla rozebrána. Aby byl úspěšnější, nechal Raška přivézt z Ratiboře odborníka – severočeského rodáka Jana Bartla, který měl již dobré zkušenosti s vypalováním keramiky. Raškově továrně se dařilo a její provoz se rozšiřoval. Bartl se také stal Raškovým společníkem. Ignác Raška zemřel v roce 1824, pochován byl na starém hřbitově. V té době ještě neexistovala rodinná hrobka, byl proto uložen v prostém hrobě s opukovým křížem 81 .

Kříž Ignáce Rašky Foto : Kopřivnice a její život v minulosti. Z pozůstalosti vlastivědného pracovníka Emila Hanzelky. Kopřivnice, MěstNV, s.d.. s.21.

Jan Raška převzal továrnu do svých rukou po smrti otce v roce 1824. Továrna mu velmi dobře prosperovala, prostředky investoval do sebe a své rodiny, míval i vzácné návštěvy, investoval však také do továrny – v roce 1844 zboural původní dřevěné tovární budovy a nechal postavit zděnou továrnu. Nezapomínal ale ani na obecní blaho, prosadil, aby tehdy plánovaná stavba silnice na trase Štramberk – Frenštát pod Radhoštěm nevedla dle původních plánů přes Lichnov, ale právě přes Kopřivnici, dále do Pří-

81

s syneM“

Nápis : „sWeho IgnaCe RasskV zaLostnaV sLzV opLakaWacI přIbVznI, Wěrna WDoWa

46   

bora, kde se napojovala na říšskou silnici. U někdejší myslivny (čp. 90) nechal postavit pro silnici kamenný most přes Kopřivničku. Syn Josef se narodil v roce 1825, v roce 1851 převzal po svém otci zemanství s volenstvím, které v roce 1880 prodal zpět hukvaldskému panství. Oženil se s Barbarou Raschka 82 z podnikatelské soukenické rodiny z Příbora, později s Florentinou Panek, měl celkem 3 děti. Jeho bratr Adolf Raška starší se narodil v roce 1825. Studoval na piaristické hlavní škole v Příboře, pokračoval na gymnáziu v Těšíně. Posléze studoval na technice ve Vídni, studium tam ukončil v roce 1848. Na škole se stýkal aktivně s českými vlastenci a zapojoval se aktivně do jejich činnosti. Po vypuknutí revoluce ve Vídni se vrátil do Kopřivnice, se svým přítelem Moslerem zřídil národní gardu, jejímž důstojníkem se stal. Od roku 1849 cestoval po Německu, Francii a Anglii, aby získal zkušenosti s výrobou keramického zboží a porcelánu. Po návratu domů se stal nejprve společníkem ve firmě, posléze pak majitelem továrny. Oženil se s Franziskou Raschka z Příbora, svou švagrovou 83 . Stal se starostou Kopřivnice 84 v letech 1865 – 1867 a 1873 – 1876. 85

Adolf Raška starší Foto : Archív Muzea Fojtství, Regionální muzeum v Kopřivnici, o. p. s., šanon 226 / 108. 82

dcera Johanna Raschky a Barbary Rimmel. Viz pozn. č. 67.

83

dtto

84

http://www.koprivnice.cz/index.php?id=vyznamne-osobnosti-koprivnice&idm=m, 20.12.2007

85

http://www.koprivnice.cz/index.php?id=predstavitele-koprivnice&idm=m, 20.12.2007

47   

Adolf nechal na starém hřbitově zřídit rodinnou hrobku. Ne tak honosnou, jako byla později hrobka Schustalů (kaple), nicméně s krásným pseudogotickým náhrobkem. Sám zde byl pohřben jako první z rodiny, když roku 1878 zemřel.

Hrobka rodiny Rašků Foto : archív autora

Také on rozšířil továrnu nedaleko rodinného zemanského dvora. Voda sem byla přiváděna vodovodem, který vznikl položením drenážních trubek z vyzděné sběrné jímky k zachycení vody z lesního potoka vytékajícího z Motýlího údolí. Voda pak napájela parní kotel a sloužila k mísení s hliněným materiálem na výrobu keramiky. Přebytek vody byl sveden do studny na užitkovou vodu v blízkém panském dvoře, využita pak pro napájení dobytka. Prostor před továrnou 86 byl jakýmsi prvním náměstíčkem Kopřivnice, jejím centrem. Vedla tudy okresní silnice i tzv. pánská cesta, stála tu hrázděná hasičská zbrojnice,

86

Dnešní křižovatka u školy

48   

také tu byla pod Raškovou lípou umístěna kruhová lavice, zv. „všetečná lavička“, kam místní chodili diskutovat o místních záležitostech. Původně se využíval k výrobě hliněného zboží a kachlí jíl z tzv. „Raškovych ďur“, později do něj přidávali bílou hlínu z kopce u Větřkovic. Nakonec se na majolikové zboží používal pouze dovážený kaolín. Roku 1883 se vedení továrny ujal Adolfův syn Adolf Raška mladší, který byl posledním rodinným držitelem továrny. Narodil se 2. listopadu 1863. Oženil se s dcerou zakladatele kočárovky Ignáce Šustaly Johannou (28. března 1866 – 3. září 1907).

Vlevo : Adolf Raška mladší. Foto : Archív Muzea Fojtství, Regionální muzeum v Kopřivnici, o. p. s., šanon 226 / 125a. Vpravo : Johanna Šustalová – Rašková Foto : Archív Muzea Fojtství, Regionální muzeum v Kopřivnici, o. p. s., šanon 226 / 122.

Adolf byl opravdový odborník, zavedl výrobu světoznámé kopřivnické keramiky s pestrými barvami a prolamováním. Výroba byla dosti nákladná díky čtyřnásobnému vypalování a zdobení zlatem, na uměleckých pracích se podíleli Alois Jaroněk a sochař František Juráň. Keramika byla vyvážena do Vídně, Německa, Itálie, Anglie a Spojených států amerických. Kvůli značné nákladnosti této výroby však nakonec továrna přestala vyrábět uměleckou majoliku a zůstala jen u majolikových kamen. Roku 1899 prodal Adolf Raška továrnu majiteli štramberských vápenek Barabášovi. Ten ji prodal Františku Kubíčkovi a ten v roce 1905 Ignáci Šustalovi mladšímu.

49   

Od 15.8. 1899 – 23.2.1905 působil Adolf Raška jako ředitel kamnářského oddělení v První Akciové Průmyslové Keramické Společnosti „Isida“ 87 v Nowoseltzi (Bulgarische keramische Industrie, Actiengesellschaft, „Isida“). Adolf Raška mladší se pak dostal zpět do továrny jako technický ředitel továrny, když jej jeho švagr ještě v roce 1905 zaměstnal. Pod jeho vedením byla továrna rozšířena a nově technicky vybavena. V roce 1909 zde zavedli novou výrobu glazovaných stěnových obkladaček, které pak byly exportovány do Rakouska a Rumunska. Adolf zůstal ředitelem továrny i po smrti švagra v roce 1914. Sám zemřel jako poslední z podnikatelské větve svého rodu 6. června 1945, byl pochován v rodinné hrobce na starém hřbitově.

87

Archív Muzea Fojtství, Regionální muzeum v Kopřivnici, o. p. s., šanony 226/84, 226/83.

50   

RODINA HÜCKEL 88 Nový Jičín 89 byl již od středověku známý svými sukny, která se vyvážela na Slovensko, do Uher i Polska. V 18. stoletím byl Nový Jičín největším městem v Přerovském kraji a po Jihlavě největším soukenickým centrem Moravy. V 19. století došlo k mechanizaci výroby a ve městě vzniklo téměř 30 malých textilních továren. V druhé polovině 19. století zde byly založeny kloboučnické továrny, které brzy počtem dělníků i vývozem zboží překonaly dosud proslulou textilní výrobu. Výroba klobouků se vyvinula původně z řemeslné výroby. V Novém Jičíně jsou doloženi kloboučníci již od 16. století, protože však bylo málo mistrů, neměli svůj cech. V roce 1630 se mistři obrátili na městskou radu, chtěli nechat potvrdit své cechovní artikuly (dle cechu v Kroměříži), 7. května 1630 purkmistr s městkou radou artikuly potvrdili, čímž byl cech kloboučníků v Novém Jičíně ustaven. Ač zde již v této době převažovalo německé obyvatelstvo, dokument byl napsán v češtině. V roce 1625 odchází kloboučnický tovaryš Gottfried Hückel ze svého rodiště v bavorském Würzburgu na zkušenou. V roce 1638 se dostal na Moravu do městečka Fulnek, kde se rozhodl zůstat. Oženil se s dcerou soukenického mistra Esther Hielscher. Jejich starší syn Paul Heinrich se měl stát knězem, proto byl vyslán na studia do Olomouce. Vrchnost však nařídila návrat studenta domů a zaměstnala jej nejprve jako písaře, později jako hejtmana ve Fulneku. Mladší syn Johann Gottfried se stal kloboučníkem. Jeho potomci pak klobouky v obci vyráběli dalších 150 let. Z jeho potomků se Josef oženil s Alžbětou Gold a měli dva syny – starší Johann Nepomuk Hückel 90 se v roce 1799 odstěhoval do Nového Jičína, kde byl ještě v témže roce přijat do kloboučnického cechu. Rok 1799 bývá označován za rok založení podniku. Johannův mladší

88

Myška, Milan a kol.: Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Sešit 1. Opava – Ostrava,

Nakladatelství Optys, spol. s r. o. – Ostravská univerzita, 1993, s. 53 – 54 ; Myška, Milan a kol.: Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska do poloviny XX. století. Ostrava, Ostravská univerzita, 2003, s. 187 – 188 ; Zemský archív v Opavě, Státní okresní archív v Novém Jičíně, fond HÜCKEL : J. Hückela synové továrna na klobouky Nový Jičín, 1800 – 1945 (1950), inventář + archiválie ; Hosch, August : August Hückel. Gedenkschrift. Nový Jičín – Vídeň - Lipsko, 1917 ; Gedenkschrift anlasslich des hundertundzehnjährigen Bestandes der Firma J. Hückel´s Söhne k. und k. Hof-Hutfabrikanten. Nový Jičín - Vídeň, 1909 ; Archív Muzea Fojtství, Regionální muzeum v Kopřivnici, o. p. s., šanony 077, 225. 89

Německý název Neutitschein.

90

narozen ve Fulneku dne 2.5.1779, zemřel v roce 1835 v Novém Jičíně

51   

bratr Augustin Hückel 91 se do Nového Jičína přistěhoval v roce 1811 a také on si tu založil svůj podnik, odděleně od svého bratra.

Augustin Hückel. Foto : Gedenkschrift anlasslich des hundertundzehnjährigen Bestandes der Firma J. Hückel´s Söhne k. und k. Hof-Hutfabrikanten. Nový Jičín - Vídeň, 1909. S. IV.

Jeho syn Johann (st.) 92 získal v roce 1835 mistrovské právo a také dílnu po svém strýci Johannu Nepomuku na Courierringu čp. 749 93 v Novém Jičíně. Dílna mu prosperovala, zboží prodával v dílně i na nejrůznějších trzích. Když v roce 1848 zemřel jeho otec, zděděnou dílnu spojil s vlstní a vedl je na Dolní bráně 16/18. Johann si uvědomo91

narozen ve Fulneku dne 20.9.1786, zemřel v Novém Jičíně dne 14.4.1848

92

narozen ve Fulneku dne 7.4.1814, zemřel v Novém Jičíně dne 14.1.1880

93

později přejmenováno na Höckring čp. 4

52   

val, že stávají způsob výroby je neudržitelný, pod vlivem nejnovějších objevů jej postupně opouštěl. Chtěl, aby jeho potomci poznali způsoby výroby klobouků v cizině, proto své syny Augusta 94 , Johanna Franze (ml.) 95 a Karla 96 poslal na zkušenou do světa. V roce 1865 pak společně zavedli u Dolní brány první mechanickou výrobu klobouků v Rakousku 97 . Poptávka po Hückelových kloboucích dosti rychle rostla, malá továrnička přestala vyhovovat, byla proto v roce 1867 zrušena a v Helterově ulici 98 vystavěna nová a velká továrna s nejnovějším vybavením a 300 zaměstnanci.

Johann Hückel. Foto : Gedenkschrift anlasslich des hundertundzehnjährigen Bestandes der Firma J. Hückel´s Söhne k. und k. Hof-Hutfabrikanten. Nový Jičín - Vídeň, 1909. S. V. 94

narozen v Novém Jičíně dne 17.6.1838, zemřel tamtéž dne 5.8.1917

95

narozen v Novém Jičíně dne 20.3.1843, zemřel tamtéž dne 18.11.1917

96

narozen v Novém Jičíně dne 18.1.1850, zemřel tamtéž dne 19.12.1919

97

Stroje poháněl parní stroj s 3 HP.

98

dnešní ulice Tovární

53   

Dne 1. ledna 1868 odešel Johann (st.) Hückel na odpočinek a z podniku byla dne 30.7.1868 vytvořena veřejná obchodní společnost „J. Hückel´s Söhne“, která byla zapsána do obchodního rejstříku. Společníky se tu stali synové August a Johann Franz.

August Hückel. Foto z Hosch, August : August Hückel. Gedenkschrift. Nový Jičín, Vídeň, Lipsko, 1917. S. 3.

Noví majitelé byli dosti progresívní a velmi schopní obchodníci, kteří se snažili s pomocí všech prostředků podnik zvelebit. Během prusko - německé války v letech 1870 – 1871 získali evropská i zámořská odbytiště konkurence obou zemí. Poptávku

54   

nebyli schopni pokrýt, proto přistoupili k dalšímu rozšíření firmy. Mnoho dělníků získali tehdy díky upadajícímu místnímu soukenictví. V roce 1874 provedli další rozšíření továrny, ale 28.11. téhož roku vyhořela kotelna se sušárnou.

August, Johann a Karl Hückelové. Foto : Gedenkschrift anlasslich des hundertundzehnjährigen Bestandes der Firma J. Hückel´s Söhne k. und k. Hof-Hutfabrikanten. Nový Jičín - Vídeň, 1909. S. V.

Dne 30.8.1875 přistoupil do firmy jako další společník bratr Karel. V letech 1880 - 1882 si nechali bratři August a Johann postavit na svém pozemku ve Venkovské ulici vily – dvojčata podle plánů vídeňského architekta Thinemanna.

55   

Vily – dvojčata bratří Hückelů v Novém Jičíně. Foto : Archív Muzea Fojtství, Regionální muzeum v Kopřivnici, o. p. s., šanon 77/2b.

Pro majitele firmy bylo důležité, aby jejich nástupci – synové získali odborné vzdělání, proto byli Hugo 99 , Otto 100 , Johann (Hans) Franz 101 a Friedrich 102 vysláni do zahraničí, po načerpání zkušeností se vracejí zpět a aktivně se zapojují do vedení rodinné firmy, 30. dubna 1902 jsou do obchodního rejstříku zapsáni jako společníci Hugo a Otto, 26. září 1906 Johann a konečně 3. listopadu 1911 Friedrich. Vývoj továrny byl během první světové války omezen. Starší generace společníků během války umírá a továrnu tak vedou již jen mladí Hückelové. Po vzniku samostatného československého státu 28. října 1918 podniky zůstaly v rukou původních majitelů. Nastalo však složité období, díky politickým změnám v Evropě hrozila ztráta mnohých odbytišť. Aby se tomu zabránilo, byly během několika měsíců v období let 1922 – 1923 vybudovány pobočky v Ratiboři a polském městě Skoczów. Díky tomu byla získána nejen dříve ztracená odbytiště, ale získána i mnohá nová. Potomstvo juniorů bylo také následně vysláno za vzděláním a získáním nových zkušeností do zahraničí, zaměstnáni byli v Evropě i Americe.

99

syn Augusta Hückela

100

syn Johanna ml. Hückela, 4.4.1873 - 21.6.1949

101

syn Johanna ml. Hückela, 13.1.1879 – 29.8.1933

102

syn Augusta Hückela, 22.6.1885 – 12.1.1973

56   

Celkový pohled na novojičínskou továrnu na výrobu klobouků. Foto : Gedenkschrift anlasslich des hundertundzehnjährigen Bestandes der Firma J. Hückel´s Söhne k. und k. Hof-Hutfabrikanten. Nový Jičín - Vídeň, 1909. S. III.

Dělnická třída získává v poválečném období mnohem více práv. Dne 31. ledna 1921 byla uzavřena mezi továrníky a dělnickými organizacemi kloboučnických továren kolektivní mzdová smlouva, která stanovila mzdy hodinové, úkolové, pro běžné, mladé i domácké dělníky. Přijímání a propouštění dělníků mělo být po konzultaci s důvěrníky. Praktické uplatnění pravidel však vedlo ke konfliktu. Dne 16. června 1921 byla v Hückelově továrně vyhlášena dělnická stávka, k jednání o dohodě došlo s účastí Živnostenského inspektorátu v Ostravě až 4. července 1921. Práce byla zahájena až 6. července 1921 ráno. Výsledky stávky nebyly valné, i nadále vedení mělo ve svých rukou přijímání nových zaměstnanců. Za účast ve stávce však nebyl až na jednu osobu nikdo potrestán propuštěním. V roce 1933 byla v Hückelově kloboučnické továrně značně omezena výroba, větší část dělníků byla poslána na neurčitou dovolenou. Dne 29. srpna 1933 zemřel významný představitel továrny, Johann Hückel. Dne 25. ledna 1937 pak do firmy vstoupili noví společníci – Ing. Hugo August, Hans Ferdinand 103 a Friedrich August 104 . Před druhou světovou válkou nabyla Hückelova továrna značného rozsahu. Zaměstnávala 3000 úředníků, mistrů a úředníků, budovy o výměře 22.000 m2 se rozkláda-

103

syn Johanna (Hanse) Ferdinanda, 29.4.1907 – 1.1.1983

104

syn Friedrich Hückela, nar. 28.12.1910

57   

ly na ploše 48.000 m2, byly zde 4 parní kotle, téměř 1000 strojů, turbína s výkonem 1600 kW, denně se tu spotřebovaly 2 či 3 vagóny uhlí. Klobouky se vyráběly hlavně pánské srstěné velurové, hlavně v jakostech Platin a Superior Velour, lehké hladké klobouky Plume nebo lehké vlasové Duvet rauh, velmi populární byly i klobouky s povrchem vzhledu husí kůže Ratiné. Dámské klobouky byly spíše dražší, z dřených velurových polotovarů – Rival, Sigma, Alfa. V letech 1936 - 1938 se dostala firma do problémů s tiskem. V časopisu Přehled, č. 6 a 7, byly vydány články obviňující rodinu Hückelů z výstupů proti Čechům, firma údajně měla přispívat vysokými částkami na německé spolky, ale na žádost Okresní péče o mládež v Novém Jičíně o příspěvek na ústav nereagovala. Ač se předseda této organizace od jakéhokoliv negativního podněcování distancoval a Hücklům vyjádřil podporu a dík za každoroční dary, nepomohlo to. Dne 25. března vyšel v Poledních listech článek, v kterém se rozebírá dar továrníka Hückela na stavbu německého domu v Novém Jičíně ve výši 300 tisíc korun. Kritika se snesla kvůli tomu, že dary směřují pouze do pokladen německých organizací a spolků, na české sociální instituce však nepřispívají, či pouze minimálně. Mukačevské jidiš Židovské noviny vydaly dne 24. června článek (na základě předtím vyšlého klamavého článku v brněnských novinách Tribuna), kde také obvinily Hückelovu rodinu z antisemitismu. V továrně měl být údajně hlavní stan henleinovců, kteří odsud podnikali své výpady do okolí. Pro firmu toto obvinění znamenalo velké nepříjemnosti, neboť Židé po celém světě byli jedněmi z nejstěžejnějších zákazníků, případná ztráta tohoto typu odběratelů by mohla vést k existenčním problémům podniku. Listem z 4. července 1938 se Hückelova firma bránila, hrozila soudem a vše uváděla na pravou míru. O vysokém příspěvku na německý dům zde mluví jako o penězích, které jedna ze zemřelých členek rodiny (Anna Hückel) odkázala ze své nadace. Židovské noviny se za článek 15. července dopisem i novinovým článkem omluvily, ale bylo pozdě. V Užhorodu vydávané maďarské noviny Új Közlöny o antisemitismu u Hückelů psaly ještě 3. srpna. I některé české noviny nadále psaly o tom, že peníze nepocházely z žádné nadace, ale přímo od Friedricha Hückela, zároveň mu vyčítali, že na rozdíl od jiných podnikatelů nepřispěl na obranu státu. V Ostravském Živnostenském kurýru vyšel dne 21. srpna fejeton, který byl psán na podporu Hückelů. Dne 10. října 1938 obsadila Nový Jičín nacistická vojska, všechny tři místní továrny připadly k Německé říši. Výroba klobouků a polotovarů byla rychle omezena, továrny sloužily pro výrobu potřeb wehrmachtu, hlavně tropických přileb pro německé

58   

vojsko v Africe. Tato výroba by nebyla schopna továrnu uživit, proto se majitelé snažili o rozšíření výroby – začaly se zde vyrábět plstěné ponožky a rukavice, hlavové kukly do sněhu, pro německé vojsko v poušti sloužily i plstěné filtry jako těsnění pro nákladní automobily. V roce 1943 bylo otevřeno oddělení pro výrobu kovových součástek válečných zbraní. 105 Zaměstnanost za války zde byla plná, zaměstnanci spíše chyběli, němečtí muži byli většinou v armádě, čeští muži jako totálně nasazení v Německu nebo na pracích v Protektorátu 106 , proto zde byly velmi často zaměstnávány ženy. Továrna během války i exportovala část svého kloboučnického zboží, a to na Slovensko, do Švédska, Finska, Lucemburska a Belgie. Majitelé během války do továrny neinvestovali, snažili se využít maximálně výrobní prostředky, přičemž technický pokrok zaostával. Na konci války měla továrna v Novém Jičíně 2400 zaměstnanců, pobočka v Ratiboři dalších 900, v polském Skoczówě pak pracovalo 400 osob. V roce 1940 byla v Novém Jičíně zřízena první závodní továrna ve městě – nejprve zde byly podávána pouze polévka, později dvě jídla, ke konci války již pouze eintopfy. Dne 1.7.1941 koupili Hückelové výhodně 107 továrnu Bratři Böhmové, původně zabavenou nacisty jako židovský majetek. Již během roku 1944 a na jaře roku 1945 Hückelové přemístili většinu svého soukromého majetku do Německa, v březnu 1945 z Nového Jičína odjeli do Německa Hans Ferdinand a Friedrich Hückelovi, na konci války odjel do Rakouska Hugo August. Otto Hückel odsud odcestoval až po osvobození. Dne 6. května 1945 byl Nový Jičín konečně osvobozen. Místní národní výbor jmenoval pro továrnu J. Hückel´s Söhne komisařem továrního úředníka Otto Grossmanna. Ve dnech 19.-21. června 1945 v továrně působila komise ministerstva průmyslu 108 , která se zabývala řešením nastalých problémů. Byli vybráni vhodní národní správci 109 a vyřešen problém s Böhmovou továrnou 110 .

105

součástky pro montáž zapalovačů do granátů

106

mnozí dělničtí vůdci byli odvezeni do koncentračních táborů (hlavně Dachau), kde většina

z nich zemřela. 107

za 7,7 milionu říšských marek

108

sekční šéf ing. Hublík, Dr. Gottlieb, Dr. Viktorin

109

Výnosem ministerstva průmyslu v Praze ze dne 25.7.1945 (č.j. 142.488/45) byla podle dekre-

tu prezidenta republiky ze dne 19.5.1945 (č. 5 / 45) zavedena národní správa, národními správci byli jmenováni Jan Snášel (jako vedoucí administrativy), Jan Brixa (jako vedoucí prodeje) a Stanislav Majzlík (jako vedoucí provozu). Tajemníkem správy zůstal Otto Grossmann.

59   

Národní správa požádala dne 17. září 1945 Krajský soud v Novém Jičíně o změnu dosavadního německého jména továrny „J. Hückel´s Söhne“ na český „J. Hückel a synové, továrna na klobouky, Nový Jičín“, ke změně došlo schválením dne 6. října 1945. Nové vedení formy se snažilo co nejdříve znovu rozběhnout výrobu. Dosavadní úředníci, dílovedoucí a mistři byli výhradně Němci, měli být odsunuti, což bylo vnímáno jako velký problém, protože zde nebyl dostatečný počet kvalifikovaného personálu. Nově vybraní čeští zaměstnanci se proto rychle zaučovali, po provedeném odsunu Němců pak byli schopni výrobu převzít tak, že již do konce roku 1945 byla továrna schopna vyvážet své výrobky 111 . Vyhláškou ministerstva průmyslu ze dne 7. března 1946 112 převedl stát 113 majetkovou podstatu továrny J. Hückel a synové v rozsahu jejího znárodnění na firmu „Továrny na klobouky, národní podnik“, se sídlem v Novém Jičíně. Původní firma tak přestala fungovat jako právní subjekt, národní správa dne 27. května 1946 požádala o výmaz z obchodního rejstříku, který byl 4. června 1946 proveden. Podnik pokračoval i nadále a stal se známým pod názvem TONAK , národní podnik. Rodina Hückel pokračovala ve svém podnikání v Bavorsku, věnovala se nadále tovární výrobě klobouků, své podnikání ukončila v 70. letech 20. století. Potomci rodiny žijí v Německu, Rakousku a USA. I před rokem 1989 udržovala rodina styky s městem Novým Jičín, finančně dosti významně podporovala rozsáhlou rekonstrukci rodinné hrobky na novojičínském hřbitově, nadále platí za její údržbu.

110

Nebylo jasné postavení továrny v poválečném Československu. Bylo rozhodnuto ji nechat

pod jednou správou připojenou k Hückelově podniku. 111

Bylo zde provedeno mnoho změn ve výrobě, hlavně v oblasti mechanizace, většina ruční prá-

ce byla nahrazena sprací strojovou. 112

vyhláška č. 1112 Ú.1. republiky československé I.ze dne 27.4.1946 str. 883.

113

na základě paragrafů 12 – 13 dekretu prezidenta republiky č. 100 / 1945 Sb, a paragrafů 1 a

17 vládního nařízení č. 6 / 1946 Sb.

60   

GENEALOGICKÁ SCHÉMATA 114 RODINA SCHUSTALŮ 1. Jiří - Jura SCHUSTALA #1431, ref z Kopřivnice. Ženatý s: Maryana #1993. 1.1. Jakub (Jakob) SCHUSTALA #461, povolání erbovní fojt od r. 1708, * v Kopřivnice (Nesselsdorf). Ženatý s: Magdalena #462, sňatek 24.6.1725 v Příbor (Freiberg). 1.1.1. Tomáš (Thomas) SCHUSTALA #464, * 8.11.1735 Drnholec (Drholetz), † 5.5.1802 Kopřivnice čp. 1, příčina úmrtí Hirnentzündung - zánět mozkových blan, pohřeb do hrobu 7.5.1802 Kopřivnice, povolání od 1755 fojt v Kopřivnici (Erbrichter in Nesselsdorf). 1755 koupil fojtství (čp. 1) v Kopřivnici od Jury Kubíka snad do té doby byl fojtem v Drnholci ??? Ženatý s: Apolonie (Apollonia) Juliana KAHÁNKOVÁ #465, sňatek 03.08.1755 v Kopřivnice (Štramberk), * 27.12.1736 Vlčovice č. 5 (Weltschowitz), (dcera rodičů: Václav (Wenzeslaus) KAHÁNEK #466 a Apolonie KAŠPÁRKOVÁ #1415) † 8.9.1810 Kopřivnice (Nesselsdorf) čp. 1, příčina úmrtí Brand, pohřeb do hrobu 10.9.1810 Kopřivnice. Apolonie: z Vlčovic čp. 5. 1.1.1.1. Marina SCHUSTALA #1995, křest (bapt) ?.3.1757 Kopřivnice. 1.1.1.2. Apollonia SCHUSTALA #1996, křest (bapt) 6.4.1759 Kopřivnice. 1.1.1.3. Anna SCHUSTALA #1997, křest (bapt) 8.12.1760. 1.1.1.4. Jakub (Jakob) SCHUSTALA #468, křest (bapt) 29.4.1763 Kopřivnice č. 1 (Nesselsdorf), † 17.3.1840 Kopřivnice (Nesselsdorf), příčina úmrtí Lungenentzündung - zápal plic, pohřeb do hrobu 19.3.1840 Kopřivnice, povolání od 1790 fojt v Kopřivnici (Erbrichter in Nesselsdorf). zv. "Velký fojt" fojtství převzal v r. 1790, přestavěl 1789. Ženatý s: (1) Rosina #2009, † po 23.11.1782. Ženatý s: (2) Marina RASCHKA #469, sňatek 9.2.1783 v Kopřivnice (Štramberk), * 26.2.1763 v Kopřivnice (Nesselsdorf), (dcera rodičů: Georg RASCHKA #909 a Marina HRCZEK #910) † 5.2.1805 v Kopřivnice čp. 1, příčina úmrtí TBC (Lungensucht), pohřeb do hrobu 7.2.1805 Kopřivnice.

114

Veškerá genealogická schémata jsou výstupem z genealogické databáze, kterou autor v letech 1994 – 2008 zpracovával.

61   

Ženatý s: (3) Veronika KOPEČEK #470, sňatek 22.4.1805 v Bartošovice, * 1780, (dcera rodičů: Johann (Kobetschek) KOPEČEK #1432) † 25.2.1848 v Kopřivnice čp. 1 (68 let), ref z Bartošovic. 1.1.1.4.1. Thomas Andreas SCHUSTALA #474, (syn rodičů: Jakub (Jakob) SCHUSTALA #468 a Marina RASCHKA #469) křest (bapt) 30.11.1783 Kopřivnice čp. 1, † 8.4.1784 Kopřivnice čp. 1, příčina úmrtí přirozeně. 1.1.1.4.2. Anna SCHUSTALIN #477, (dcera rodičů: Jakub (Jakob) SCHUSTALA #468 a Marina RASCHKA #469) křest (bapt) 20.3.1785 Kopřivnice, † 13.4.1785 Kopřivnice čp. 1, příčina úmrtí přirozeně. 1.1.1.4.3. Ignatz SCHUSTALA #2008, (syn rodičů: Jakub (Jakob) SCHUSTALA #468 a Marina RASCHKA #469) křest (bapt) 26.6.1786 Kopřivnice čp. 1, † 11.11.1787 Kopřivnice čp. 1, příčina úmrtí Wassersucht, pohřeb do hrobu 11.11.1787 Kopřivnice. 1.1.1.4.4. Ignaz (Ignatz) SCHUSTALA #473, (syn rodičů: Jakub (Jakob) SCHUSTALA #468 a Marina RASCHKA #469) křest (bapt) 8.7.1788 Kopřivnice čp. 1, † 5.5.1833 Kopřivnice čp. 1, povolání od 1810 fojt v Kopřivnici (Erbrichter in Nesselsdorf), příčina úmrtí Gehirnwassersucht - zánět mozkových blan, pohřeb do hrobu 7.5.1833 Kopřivnice. Ženatý s: (1) Apollonia DROZD #487, sňatek 21.10.1810 Tichá (Tichau bei Frankstadt), * 10.02.1792 v Tichá č. 39 (Tichau bei Frankstadt), (dcera rodičů: Jiří (Carolus Georgius) DROZD #488 a Anna KUBICZEK #915) † 9.12.1828 v Kopřivnice (Nesselsdorf), příčina úmrtí TBC (Lungensucht), pohřeb do hrobu 11.12.1828 Kopřivnice. Ženatý s: (2) Thekla Magdalena MICHEL #489, sňatek 2.6.1829 v Paskov, * 25.2.1798 v Paskov (městys) čp. 14, (dcera rodičů: Paul MICHEL #561 a Theresia SATKOVÁ #1436) † 1.10.1873 v Kopřivnice (76 let), ref z Paskova. 1.1.1.4.4.1. Klara SCHUSTALA #563, (dcera rodičů: Ignaz (Ignatz) SCHUSTALA #473 a Apollonia DROZD #487) křest (bapt) 4.3.1814 v Kopřivnice čp. 1, † 16.8.1848 v Bartošovice (Partschendorf), příčina úmrtí Rippenfellentzündung. Provdána za: Ignaz BÖMISCH der Ältere #566, sňatek 8.8.1843, * 30.12.1798 v Kunčice (Kunewald), † 10.7.1870 v Bartošovice (Partschendorf), povolání Bartošovice (Partschendorf) - poslední mlynář (Besitzer d. Odermühle). 1.1.1.4.4.1.1. Ignác BÖNISCH, MUDr. #567, povolání lékař v Kopřivnici. medicinální rada.

62   

1.1.1.4.4.2. Johann SCHUSTALA #562, (syn rodičů: Ignaz (Ignatz) SCHUSTALA #473 a Apollonia DROZD #487) křest (bapt) 22.11.1817 Kopřivnice čp. 1, † 30.11.1879 Kopřivnice čp. 1, povolání od 1834 fojt v Kopřivnici (Erbrichter in Nesselsdorf). zv. "Fusáč", "fojt fusač". Ženatý s: Elisabeth PEŘINA #617, (dcera rodičů: František PEŘINA #618 a Veronika GROSSMANN #1530) ref z Příbora. 1.1.1.4.4.2.1. Anna ŠUSTALOVÁ #619, * 1845, † 1910. Provdána za: Josef MANDA #624, ref v Olomouci. 1.1.1.4.4.2.1.1. Josef MANDA #625, * 06.02.1869. 1.1.1.4.4.2.1.2. Bedřich MANDA #626, * 06.03.1874, † 23.04.1895. 1.1.1.4.4.2.1.3. Jindřich MANDA #627. 1.1.1.4.4.2.2. Josef Adolf ŠUSTALA #620, † mlád v v Nezamyslicích, povolání kněz. 1.1.1.4.4.2.3. Julius ŠUSTALA #621, povolání 1879 posl.fojtKopřivnice. Ženatý s: Marie ZVĚŘINOVÁ (TITOROVÁ) #628, * 1858, † 18.12.1933. 1.1.1.4.4.2.3.1. Ladislav SCHUSTALA #629, ref žil v Bohumíně. 1.1.1.4.4.2.3.2. Julius A. ŠUSTALA #630, ref Lipník n.Bečvou, povolání přednosta na ČSD. Ženatý s: Angela VALÁŠKOVÁ (VALAZZA) #633. 1.1.1.4.4.2.3.2.1. Ladislav ŠUSTALA #634, * 1871, † 11.10.1935, ref v Bohumíně, povolání přednosta na ČSD. Ženatý s: Helena (?) #641. 1.1.1.4.4.2.3.2.1.1. Helena ŠUSTALOVÁ #642. Provdána za: ? MEISNER #645. 1.1.1.4.4.2.3.2.1.2. Julius ŠUSTALA #643, * 26.03.1904.

63   

Ženatý s: Markéta BLÁHOVÁ #646, * 07.01.1907. 1.1.1.4.4.2.3.2.1.2.1. Věra ŠUSTALOVÁ #647, * 30.12.1935. 1.1.1.4.4.2.3.2.1.2.2. Julius ŠUSTALA #648, * 12.09.1939. 1.1.1.4.4.2.3.2.1.3. Vlasta ŠUSTALOVÁ #644, povolání primabalerina ve Vídni. 1.1.1.4.4.2.3.2.2. Božena ŠUSTALOVÁ #635, * 27.3.1921. Provdána za: ? TSCHÖP #640, ref v Brně. 1.1.1.4.4.2.3.2.3. Marie ŠUSTALOVÁ #636. Provdána za: ? THAL #639, ref v Novém Jičíně. 1.1.1.4.4.2.3.2.4. Julius ŠUSTALA #637, ref Příbor, povolání malíř na Oberschule. Ženatý s: Livie ? #638, ref Frýdlant n. O. 1.1.1.4.4.2.3.3. Marie SCHUSTALOVÁ #631, * 26.05.1888. Provdána za: Viktor OTTO #632. 1.1.1.4.4.2.4. Eduard ŠUSTALA #622. 1.1.1.4.4.2.5. Jan ŠUSTALA #623. Ženatý s: Rosalie KUBĚNOVÁ - ČAPKOVÁ #649. 1.1.1.4.4.2.5.1. Eduard (Edmond) SUSTALA #650, * 1872, † 23.5.1935 v Fort Bend, pohřeb do hrobu v Hillie v Texasu, emigrace 1912 v do USA. v listopadu 1912 odplul s rodinou z Brém do Ameriky na lodi Rhein. Ženatý s: Hermína MICHÁLKOVÁ #126, sňatek 1897, * 1880, (dcera rodičů: Raymund (Michelek) MICHÁLEK #35 a Hermína Veronika OČKOVÁ #1195) † 20.4.1966 v Harris, USA, emigrace 1912 v do USA. Hermína: emigrovala s rodinou do Ameriky měla 11 dětí. 1.1.1.4.4.2.5.1.1. Marie (Mary) SCHUSTALOVÁ #655, * 21.12.1901 (21.2.?) v Kopřivnice, † v 1994 ještě žila, emigrace 1912 v do USA.

64   

Provdána za: (1) Frank JANAK #667, sňatek 2.11.1922 v Schiner, Texas, (syn rodičů: František JANAK #687 a Agnes GALIA - PARKER #688) † 19.07.1932 ? v pohřešován, povolání českého původu, * 28.11.1903, příčina úmrtí snad zahynul při výbuchu remorkéru v New Yorku, mnoho lidí uhořelo, povolání zaměstnán v loděnici. Frank: asi uhořel po výbuchu remorkéru v docích v New Yorku. Provdána za: (2) ? ROZNOVSKY #678, † brzy, povolání český původ. Provdána za: (3) Alex JOHNSON #679, povolání švédský původ. 1.1.1.4.4.2.5.1.1.1. 2 děti - dvojčata #680, (dcera rodičů: Frank JANAK #667 a Marie (Mary) SCHUSTALOVÁ #655) † v brzy po narození. 1.1.1.4.4.2.5.1.1.2. Victor James JANAK #681, (syn rodičů: Frank JANAK #667 a Marie (Mary) SCHUSTALOVÁ #655) * 02.10.1924, † 2000, ref Houston. Ženatý s: Evelyn ZAK #682, sňatek 30.12.1950 v Church Bryan, Texas, ref Houston, povolání český původ. 1.1.1.4.4.2.5.1.1.2.1. Victor James JANAK #683, * 22.12.1951. Ženatý s: Claren #1285. 1.1.1.4.4.2.5.1.1.2.2. Timothy Frank JANAK #684, * 14.2.1953. Ženatý s: Janneen PROVOST #1286. 1.1.1.4.4.2.5.1.1.2.2.1. Timothy JANAK #1287. 1.1.1.4.4.2.5.1.1.2.3. Theodore (Ted) Joseph JANAK #685, * 29.1.1957. Ženatý s: Carol Ann JOSWIAK #1288. 1.1.1.4.4.2.5.1.1.2.4. Mary Lynn JANAK #686, * 10.6.1959. Provdána za: John Edward MAAS #1289.

65   

1.1.1.4.4.2.5.1.1.2.4.1. Michelle MAAS #1290. 1.1.1.4.4.2.5.1.1.2.4.2. Jennifer MAAS #1291. 1.1.1.4.4.2.5.1.2. Bohuslav (Bob) SCHUSTALA #654, * 11.8.1902 v Morava, emigrace 1912 v do USA. Ženatý s: Rosie VINCIK #666, ref český původ. 1.1.1.4.4.2.5.1.2.1. Albert Sr. SUSTALA #1292. Ženatý s: Margaret FILIP #1293. 1.1.1.4.4.2.5.1.2.1.1. Albert SUSTALA #1303. Ženatý s: Mac Lynn Fectar #1304. 1.1.1.4.4.2.5.1.2.1.1.1. Albert SUSTALA #1305. Ženatý s: Carol Marie #1306. 1.1.1.4.4.2.5.1.2.1.1.2. Christopher SUSTALA #1307. 1.1.1.4.4.2.5.1.2.1.1.3. Kimberly SUSTALA #1308. 1.1.1.4.4.2.5.1.2.1.1.4. Lynn Marie SUSTALA #1309. 1.1.1.4.4.2.5.1.2.1.1.5. Joseph SUSTALA #1310. 1.1.1.4.4.2.5.1.2.1.2. Edwin SUSTALA #1300. Ženatý s: Cindy CUTSHAW #1301. 1.1.1.4.4.2.5.1.2.1.2.1. Dennis SUSTALA #1302. 1.1.1.4.4.2.5.1.2.1.3. Raymond A. SUSTALA #1294. Ženatý s: Carol #1295. 1.1.1.4.4.2.5.1.2.1.3.1. Jeremy SUSTALA #1296.

66   

1.1.1.4.4.2.5.1.2.1.3.2. Betty SUSTALA #1297. 1.1.1.4.4.2.5.1.2.1.3.3. Jereca E. SUSTALA #1298. 1.1.1.4.4.2.5.1.2.1.3.4. James Allen SUSTALA #1299. 1.1.1.4.4.2.5.1.3. Helena (Helen) SCHUSTALA #656, * 1906 v Morava, emigrace 1912 v do USA. Provdána za: Bill PECKA - PESEK #668, povolání českého původu. Bill: (Picsek ?). 1.1.1.4.4.2.5.1.4. Antonie (Tonie, Tony) SCHUSTALA #657, * 5.5.1907 v Morava, emigrace 1912 v do USA. Provdána za: Albert L. MAREK #669, sňatek 26.9.1922, povolání čeký původ. 1.1.1.4.4.2.5.1.4.1. Robert MAREK #1337. Ženatý s: Betty HUGHS #1338. 1.1.1.4.4.2.5.1.4.1.1. Steven Edward MAREK #1339. 1.1.1.4.4.2.5.1.4.2. Daniel MAREK #1340. Ženatý s: Pat CORBIN #1341. 1.1.1.4.4.2.5.1.4.2.1. Dianne MAREK #1342. 1.1.1.4.4.2.5.1.4.2.2. Jim MAREK #1343. 1.1.1.4.4.2.5.1.4.2.3. Bill MAREK #1344. 1.1.1.4.4.2.5.1.5. Aloisie (Louise) SCHUSTALA #658, * 1908 v Morava, emigrace 1912 v do USA. Provdána za: (1) Andrew SLAKOVICH #1283, † před 1938, příčina úmrtí při nehodě. Provdána za: (2) John BILEK #670, sňatek 1938, povolání český původ. 1.1.1.4.4.2.5.1.6. Bedřiška (Božena?) (Betty) SUSTALA #659, * 1910 v Morava, emigrace 1912 v do USA.

67   

Provdána za: Frank Charles BRAVENEC #671, sňatek 16.10.1930, (syn rodičů: Tomáš (Thomas) BRAVENEC #1261 a Tereza (Theresa) JUNKOVÁ #1262) povolání český původ. Frank: (Brabenec ?). 1.1.1.4.4.2.5.1.6.1. Frank Richard BRAVENEC #1259, * 9.1.1933. Ženatý s: Margaret Jean REZNICEK #1260, sňatek 2.8.1958, (dcera rodičů: Louis REZNICEK #1269 a Agnes SCHILLER #1270). 1.1.1.4.4.2.5.1.6.1.1. Richard Alan BRAVENEC #1267. Ženatý s: Mary Margaret KYZAR #1284. 1.1.1.4.4.2.5.1.6.1.2. Phyllis Ann BRAVENEC #1268. 1.1.1.4.4.2.5.1.7. Edward John SCHUSTALA #663, * 1913. Ženatý s: Addie HARVEY #675, sňatek 28.9.1940. 1.1.1.4.4.2.5.1.7.1. Joyce SUSTALA #1311. Provdána za: Lloyd DOWNING #1312. 1.1.1.4.4.2.5.1.7.1.1. Jessica Lynn DOWNING #1313. Provdána za: Charles Derek CAFFEY #1314. 1.1.1.4.4.2.5.1.7.1.2. Jeffrey Lane Thomas DOWNING #1315. 1.1.1.4.4.2.5.1.7.2. Edward John (II.) SUSTALA #1316. Ženatý s: Ruthie JACKSON #1317. 1.1.1.4.4.2.5.1.7.2.1. Kelly Christine SUSTALA #1318. 1.1.1.4.4.2.5.1.7.2.2. Edward John SUSTALA #1319. 1.1.1.4.4.2.5.1.7.2.3. Stacey Leigh SUSTALA #1320.

68   

1.1.1.4.4.2.5.1.7.3. Dennis Ray SUSTALA #1321. Ženatý s: Julia Lee Morisson #1322. 1.1.1.4.4.2.5.1.7.3.1. Kevin Michael SUSTALA #1323. 1.1.1.4.4.2.5.1.7.3.2. Brinn Erin SUSTALA #1324. 1.1.1.4.4.2.5.1.8. Peter (Pete) SCHUSTALA - SUSTALA #664, * 15.10.1914. Ženatý s: Hattie POPP #676, sňatek 14.11.1939, * 9.4.1921, (dcera rodičů: Edward H. POPP #728 a Helen Michaels WARNEY #729) ref (Pope ?). 1.1.1.4.4.2.5.1.8.1. Mary Helen SUSTALA #730, * 10.1.1942. Provdána za: Joe SHERROD #1325. 1.1.1.4.4.2.5.1.8.1.1. Deborah SHERROD #1326. Provdána za: Michael Stephen O´Krinsky #1327. 1.1.1.4.4.2.5.1.8.1.2. Robin SHERROD #1328. Provdána za: ? RATHBURN #1329. 1.1.1.4.4.2.5.1.8.1.3. Jennifer SHERROD #1330. Provdána za: Keith BOX #1331. 1.1.1.4.4.2.5.1.8.2. Katherine Ann SUSTALA #731, * 23.9.1945. Provdána za: David P. WILLIAMSON #1332. 1.1.1.4.4.2.5.1.8.2.1. Michael David WILLIAMSON #1333. 1.1.1.4.4.2.5.1.8.2.2. Mark David WILLIAMSON #1334. 1.1.1.4.4.2.5.1.8.3. Shirleen Jane SUSTALA #732, * 20.9.1949.

69   

Provdána za: Bruce McDONALD #1335. 1.1.1.4.4.2.5.1.8.3.1. Brian Eric McDONALD #1336. 1.1.1.4.4.2.5.1.9. Adolph SCHUSTALA #665, * 1916. Ženatý s: Angele CEDELSKY #677, sňatek 29.9.1941, povolání český původ. 1.1.1.4.4.2.5.1.9.1. Beatrice SUSTALA #1345. Provdána za: Charles JACKSON #1346. 1.1.1.4.4.2.5.1.9.2. Barbara SUSTALA #1347. Provdána za: Herschel SIKES #1348. 1.1.1.4.4.2.5.1.9.2.1. Lindsay Marie SIKES #1349. 1.1.1.4.4.2.5.1.9.2.2. Amy Leigh SIKES #1350. 1.1.1.4.4.2.5.1.10. Anna (Annie) SCHUSTALA #660, * 1918. Provdána za: Robert GRISSON #672, sňatek 31.8.1940. 1.1.1.4.4.2.5.1.10.1. Yvonne GRISSON #1362. Provdána za: Richard KNIGHT #1363. 1.1.1.4.4.2.5.1.10.1.1. Klean Travis KNIGHT #1364. 1.1.1.4.4.2.5.1.10.2. Jo Ann GRISSON #1365. Provdána za: Stephen Henry BIGGS #1366. 1.1.1.4.4.2.5.1.10.2.1. Ryan Roberts BIGGS #1367. 1.1.1.4.4.2.5.1.10.2.2. Peyton Lane BIGGS #1368. 1.1.1.4.4.2.5.1.11. Agnes SCHUSTALA #661, * 30.3.1921.

70   

Provdána za: Edward MICULKA #673, sňatek 3.1.1942, povolání český původ. Edward: (Mitschulka ?). 1.1.1.4.4.2.5.1.11.1. Dona Gale MICULKA #1351. Ženatý s: Paul EAST #1352. 1.1.1.4.4.2.5.1.11.1.1. Andrew Todd EAST #1353. Ženatý s: Johnna JOHNSON #1354. 1.1.1.4.4.2.5.1.11.1.2. Carrie EAST #1355. 1.1.1.4.4.2.5.1.11.2. David Wayne MICULKA #1356, * 1949. 1.1.1.4.4.2.5.1.12. Elisabeth SCHUSTALA #662, * 1922. Provdána za: Rudolph HAFNER #674, sňatek 3.1.1942. 1.1.1.4.4.2.5.1.12.1. Dorothy Jean HAFNER #1357. Provdána za: Roland Ray Jr. GILLIAM #1358. 1.1.1.4.4.2.5.1.12.1.1. Kimberly Renee GILLIAM #1359. 1.1.1.4.4.2.5.1.12.1.2. Roland Ray III. GILLIAM #1360. 1.1.1.4.4.2.5.1.12.1.3. Casey GILLIAM #1361. 1.1.1.4.4.2.5.2. Františka SCHUSTALOVÁ #651, * 1875. Provdána za: Bedřich PAUČEK #652, sňatek 1895. 1.1.1.4.4.2.5.2.1. Adolf PAUČEK #1217, * 1896. 1.1.1.4.4.2.5.2.2. Johana PAUČKOVÁ #1218, * 1897. 1.1.1.4.4.2.5.2.3. Bedřich PAUČEK #1219, * 20.3.1900. Ženatý s: Vilma KOLÁŘOVÁ #1221, sňatek 14.8.1927. 1.1.1.4.4.2.5.2.3.1. Jarmila PAUČKOVÁ #1222, ref ze Zlína.

71   

Provdána za: Bohumír PRÁŠIL #1228, sňatek 5.5.1928, ref z Vyškova. 1.1.1.4.4.2.5.2.3.1.1. Dagmar PRÁŠILOVÁ #1231. Provdána za: ? OUTLÝ #1230. 1.1.1.4.4.2.5.2.3.1.2. Bohumír PRÁŠIL #1232. 1.1.1.4.4.2.5.2.3.1.3. Jarmila PRÁŠILOVÁ #1229. 1.1.1.4.4.2.5.2.3.2. Miroslava PAUČKOVÁ #1223. Provdána za: Bedřich ZÁLUSKÝ #1224. 1.1.1.4.4.2.5.2.3.2.1. Jiří ZÁLUSKÝ #1225. 1.1.1.4.4.2.5.2.3.2.2. Alena ZÁLUSKÁ #1226. 1.1.1.4.4.2.5.2.3.2.3. Miroslava ZÁLUSKÁ #1227. 1.1.1.4.4.2.5.2.4. Ladislav PAUČEK #1220. 1.1.1.4.4.3. Ignaz (st.) SCHUSTALA #565, (syn rodičů: Ignaz (Ignatz) SCHUSTALA #473 a Apollonia DROZD #487) * 7.12.1822 v Kopřivnice čp. 1, křest (bapt) 7.12.1822 Kopřivnice, † 29.(27.?)01.1891 v Vídeň IV. (Wien IV.), pohřeb do hrobu v Kopřivnice, rodinná hrobka na starém hřbitově, příčina úmrtí Schlaganfall, povolání Sattlermeister, povolání Begründer der Nesselsdorfer Wagenbaufabrik, später Tatrawerke. zv. "Továrník". Ženatý s: Johanna FEIX #568, sňatek 19.11.1850 v Kopřivnice (Nesselsdorf), * 04.09.1824 v Kopřivnice (Nesselsdorf), (dcera rodičů: Anastasius FEIX #569 a Elisabeth WAZLAWIK #922) † 12.09.1905 v Kopřivnice (Nesselsdorf), příčina úmrtí marasmus servili, pohřeb do hrobu v Kopřivnice, rodinná hrobka na starém hřbitově. 1.1.1.4.4.3.1. Anna SCHUSTALA #577, * 25.07.1851 v Kopřivnice (Nesselsdorf), † 19.08.1851 v Kopřivnice (Nesselsdorf). 1.1.1.4.4.3.2. Franziska (Fanny) SCHUSTALA #574, * 11.07.1852 v Kopřivnice (Nesselsdorf), † 03.10.1919 v Nový Jičín (Neutitschein). Provdána za: Johann Franz (ml.) HÜCKEL #579, sňatek 28.05.1872 v Kopřivnice (Nesselsdorf), * 20.03.1843 v Nový

72   

Jičín (Neutitschein), (syn rodičů: Johann st. HÜCKEL #716) † 18.11.1917 v Nový Jičín (Neutitschein), povolání továrník (TONAK) (k.u.k. Hofhutfabrikant). Johann: od 1868 spoluvlastník firmy. 1.1.1.4.4.3.2.1. Otto HÜCKEL #601, * 4.4.1873 v Nový Jičín (Neutitschein), † 21.6.1949 v Vídeň (Wien), povolání k.u.k. Hutfabrikant. 1.1.1.4.4.3.2.2. Angela (Jella) HÜCKEL #941, * 19.2.1874 v Nový Jičín (Neutitschein), † 18.2.1956 v Vídeň (Wien). Provdána za: Dr. Hugo REISSIG #942, sňatek 20.4.1897 v Nový Jičín (Neutitschein), * 1.10.1866 v Zwittau, povolání k.u.k. Stadthaltereivizepräsident, † 25.8.1952 v Vídeň (Wien). 1.1.1.4.4.3.2.2.1. Johanna (Hansi) REISSIG #958, * 14.3.1898 v Schönau. Provdána za: Dr. Günther Hoffmann #959, sňatek 25.4.1917 v Semmering, * 24.10.1888 v Vídeň (Wien), povolání Gouverneur d. Postsparkasse, † 1.8.1978 v Laßnitzhöhe. 1.1.1.4.4.3.2.2.1.1. Johanna Hoffmann #960, * 9.1.1918 v Vídeň (Wien). Provdána za: (1) Dr. Rudolf Broinger #961, * 10.1.1910 v Linec (Linz). Provdána za: (2) ? Götz #962, * 1918. 1.1.1.4.4.3.2.2.1.1.1. Christian Broinger #963, (syn rodičů: Dr. Rudolf Broinger #961 a Johanna Hoffmann #960) * 21.8.1943 v Vídeň (Wien). Ženatý s: Hertha Gießwein #964, sňatek 28.7.1969, * 2.10.1946. 1.1.1.4.4.3.2.2.1.1.1.1. Andrea Broinger #965, * 24.5.1972. 1.1.1.4.4.3.2.2.2. Elisabeth REISSIG #966, * 3.12.1899 v Schönau, † 2.4.1973 v Vídeň (Wien). Provdána za: Erich Hofmokel #967, sňatek 22.3.1922 v Vídeň (Wien), * 6.12.1894 v Waydhofen, povolání Direktor, † 7.7.1961 v Vídeň (Wien).

73   

1.1.1.4.4.3.2.2.3. Gabrielle REISSIG #968, * 22.7.1901 v Vídeň (Wien), † ?.7.1982. Provdána za: Artur ROTTER #969, sňatek 21.7.1920 v Vídeň (Wien), * 12.6.1893 v Nový Jičín (Neutitschein), † 14.11.1959 v Vídeň (Wien). 1.1.1.4.4.3.2.3. Franziska (Fanny) HÜCKEL #943, * 1.4.1877 v Nový Jičín (Neutitschein), † 24.5.1959 v Vídeň (Wien). Provdána za: Dr. Richard von SCHAUKAL #944, sňatek 23.5.1899 v Nový Jičín (Neutitschein), * 27.5.1874 v Brno (Brünn), povolání k.u.k. Sekt. Chef u. Dichter, † 10.10.1942 v Vídeň (Wien). 1.1.1.4.4.3.2.3.1. Wolfgang von SCHAUKAL #970, * 15.4.1900 v Mähr. Weißkirchen, † 30.7.1981 v Graz. Ženatý s: Elfriede Hainzel #971, sňatek 31.3.1945 v Leibnitz, * 22.7.1915 v Graz. 1.1.1.4.4.3.2.3.1.1. Dr. Barbara von SCHAUKAL #972, * 8.3.1947 v Graz. 1.1.1.4.4.3.2.3.1.2. Natalie von SCHAUKAL #973, * 7.1.1949 v Graz. Provdána za: Dipl. Ing. Gerald Kreutzbruck von LILIENFELS #974, sňatek 7.1.1971 v Graz, * 4.5.1943 v Graz. 1.1.1.4.4.3.2.3.1.2.1. Elvira Kreutzbruck von LILIENFELS #975, * 26.9.1972 v Graz. 1.1.1.4.4.3.2.3.1.2.2. Carina Kreutzbruck von LILIENFELS #976, * 15.6.1974 v Graz. 1.1.1.4.4.3.2.3.2. Dr. Georg von SCHAUKAL #977, * 16.5.1907 v Vídeň (Wien), povolání Rechtsanwalt, † 6.6.1983 v Vídeň (Wien). 1.1.1.4.4.3.2.3.3. Dr. Lotte von SCHAUKAL #978, * 12.10.1908 v Vídeň (Wien). 1.1.1.4.4.3.2.4. Johann (Hans) Ignaz HÜCKEL #945, * 13.1.1879 v Nový Jičín (Neutitschein), † 29.8.1933 v Vídeň (Wien), povolání k.u.k. Hofhutfabrikant.

74   

Ženatý s: Margarethe CZEICZNER #946, sňatek 4.5.1905 v Nový Jičín (Neutitschein), * 19.7.1886 v Nový Jičín (Neutitschein), † 17.1.1951 v Vídeň (Wien). 1.1.1.4.4.3.2.4.1. Johanna HÜCKEL #979, * 26.3.1906 v Nový Jičín (Neutitschein), † 16.1.1961 v Vídeň (Wien), příčina úmrtí rakovina. Provdána za: Dr. Otto SALCHER #980, sňatek 16.5.1927 v Nový Jičín (Neutitschein), * 30.11.1901 v Vídeň (Wien), povolání Fabrikant, † 25.11.1964 v Vídeň (Wien). 1.1.1.4.4.3.2.4.1.1. Georg SALCHER #981, * 21.5.1928. Ženatý s: Dorrit PINTER #982, sňatek 16.3.1956 v Vídeň (Wien), * 1931. 1.1.1.4.4.3.2.4.1.1.1. Georg Christian SALCHER #983, * 11.12.1956. Ženatý s: Inge STECHER #984, sňatek 1990, * 1960. 1.1.1.4.4.3.2.4.1.1.2. Thomas SALCHER #985, * 11.1.1962. 1.1.1.4.4.3.2.4.1.2. Rosmarie SALCHER #986, * 26.5.1930, † 12.5.1982 v Hamburg. Provdána za: Dr. Herbert LEWINSKY #987, sňatek 14.3.1953 v Vídeň (Wien), * 20.9.1928, † 19.6.1994. 1.1.1.4.4.3.2.4.1.2.1. Brigitte LEWINSKY #988, * 13.1.1955. 1.1.1.4.4.3.2.4.1.2.2. Peter LEWINSKY #989, * 27.3.1957. Ženatý s: Andrea BENTZ #990, sňatek 24.3.1984 v Rottach - Egern, * 20.3.1958. 1.1.1.4.4.3.2.4.1.2.2.1. Christina LEWINSKY #991, * 5.4.1987. 1.1.1.4.4.3.2.4.1.2.2.2. Alexander Horst LEWINSKY #992, * 25.8.1989.

75   

1.1.1.4.4.3.2.4.1.2.3. Eva LEWINSKY #993, * 26.3.1958. Provdána za: Georg BARKOW #994, sňatek 6.5.1985 v Hamburg, * 5.4.1946. 1.1.1.4.4.3.2.4.1.2.3.1. Julian BARKOW #995, * 23.9.1987. 1.1.1.4.4.3.2.4.1.2.3.2. Roman BARKOW #996, * 30.8.1989. 1.1.1.4.4.3.2.4.1.3. Monika SALCHER #997, * 15.7.1935. Provdána za: Dr. Georg BANCALARI #998, sňatek 31.8.1957 v Ma. Wörth, rozvod 12.2.1982 v Vídeň (Wien), * 16.2.1930. 1.1.1.4.4.3.2.4.1.3.1. Bettina BANCALARI #999, * 27.5.1958. Provdána za: Paul SPANNOCCHI #1000, sňatek 12.1.1985 v Pottschach, * 18.7.1960. 1.1.1.4.4.3.2.4.1.3.1.1. Antoinette SPANNOCCHI #1001, * 19.5.1985. 1.1.1.4.4.3.2.4.1.3.1.2. Bernadette SPANNOCCHI #1002, * 12.8.1986. 1.1.1.4.4.3.2.4.1.3.1.3. Livia SPANNOCCHI #1003, * 24.9.1987. 1.1.1.4.4.3.2.4.1.3.2. Dipl. Ing. Dominik BANCALARI #1004, * 15.7.1960. 1.1.1.4.4.3.2.4.1.3.3. Johanna BANCALARI #1005, * 9.3.1962. 1.1.1.4.4.3.2.4.1.3.4. Markus BANCALARI #1006, * 5.8.1971. 1.1.1.4.4.3.2.4.2. Hans Ferdinand HÜCKEL #1007, * 29.4.1907 v Nový Jičín (Neutitschein), povolání Hutfabrikant, † 1.1.1983 v Montreal, příčina úmrtí Krebs. Ženatý s: (1) Dolly BRAß #1008, sňatek 1934, rozvod * 10.6.1915 v Vídeň (Wien), † 29.4.1989 v München, příčina úmrtí Krebs.

76   

Ženatý s: (2) Maria Freiin von OER #1009, sňatek leden 1949, * 7.4.1906 v Hofheim. 1.1.1.4.4.3.2.4.2.1. Dr. Hans - Joachim Otto HÜCKEL #1010, (syn rodičů: Hans Ferdinand HÜCKEL #1007 a Dolly BRAß #1008) * 15.4.1935 v Nový Jičín (Neutitschein). Ženatý s: Ursula Anna - Martha NEUMANN #1011, * 7.10.1935 v Liegnitz. 1.1.1.4.4.3.2.4.2.1.1. John HUECKEL #1012, * 4.3.1967 v Sacramento, USA. 1.1.1.4.4.3.2.4.2.2. Hermann Walther HÜCKEL #1013, (syn rodičů: Hans Ferdinand HÜCKEL #1007 a Dolly BRAß #1008) * 30.11.1936 v Nový Jičín (Neutitschein), povolání technický kreslič. Ženatý s: Helen Carol THOMSON #1014, * 7.2.1942 v Blackpool, povolání Lehrerin. 1.1.1.4.4.3.2.4.2.2.1. Sandra Maria HUECKEL #1015, * 6.3.1964 v Toronto, † 6.7.1985 v Toronto, příčina úmrtí leukémie. 1.1.1.4.4.3.2.4.2.2.2. Kathrin Ann HUECKEL #1016, * 3.9.1966 v Toronto. Provdána za: Richard Michael GUNTON #1018. 1.1.1.4.4.3.2.4.2.2.2.1. Andrew GUNTON #1019, * 24.9.1987 v Collingwood. 1.1.1.4.4.3.2.4.2.2.3. Linda Doris HUECKEL #1017, * 14.10.1967 v Toronto. 1.1.1.4.4.3.2.4.2.3. Dr. Veronika HÜCKEL #1020, (dcera rodičů: Hans Ferdinand HÜCKEL #1007 a Dolly BRAß #1008) * 24.11.1940 v Nový Jičín (Neutitschein), povolání lékařka. Provdána za: Dr. Horst Alfred ZIELKO #1021, * 10.6.1921, povolání Arzt. 1.1.1.4.4.3.2.4.2.3.1. Betina ZIELKO #1022, * 27.11.1980 v Berlin. 1.1.1.4.4.3.2.4.2.4. Jutta HÜCKEL #1023, (dcera rodičů: Hans Ferdinand HÜCKEL #1007 a Dol-

77   

ly BRAß #1008) * 27.4.1942 v Nový Jičín (Neutitschein). Provdána za: Peter STRIETH #1024, sňatek 18.1.1976 v Rottach - Egern, * 5.4.1949. 1.1.1.4.4.3.2.4.2.4.1. Mariam STRIETH #1025, * 22.10.1977 v Saloniki. 1.1.1.4.4.3.2.4.2.4.2. Sara STRIETH #1026, * 29.6.1979 v Saloniki. 1.1.1.4.4.3.2.4.2.4.3. Benjamin STRIETH #1027, * 23.12.1980 v Saloniki. 1.1.1.4.4.3.2.4.2.4.4. Laura STRIETH #1028, * 6.3.1982 v Saloniki. 1.1.1.4.4.3.2.4.2.5. Rüdiger (Roger) HÜCKEL #1029, (syn rodičů: Hans Ferdinand HÜCKEL #1007 a Dolly BRAß #1008) * 2.2.1944 v Nový Jičín (Neutitschein). Ženatý s: (1) Susan MOORE #1030, * v New York. Ženatý s: (2) Gill BOYDSTONE #1031, sňatek v New York, * 13.12.1952 v New York. 1.1.1.4.4.3.2.4.2.5.1. Jackson Lee HUECKEL #1032, (syn rodičů: Rüdiger (Roger) HÜCKEL #1029 a Gill BOYDSTONE #1031) * 8.9.1982 v Ford Lee / New York, USA. 1.1.1.4.4.3.2.4.2.5.2. Theodor (Teddy) HUECKEL #1033, (syn rodičů: Rüdiger (Roger) HÜCKEL #1029 a Gill BOYDSTONE #1031) * 10.9.1989 v Staton Island / New York, USA. 1.1.1.4.4.3.2.5. Alfred HÜCKEL #947, * 20.1.1881 v Nový Jičín (Neutitschein), † 11.9.1938 v Vídeň (Wien), povolání c.k. kapitán (k.u.k. Hauptmann d. R.). Ženatý s: Friederike HABIG #948, sňatek 8.10.1908 v Nový Jičín ? Vídeň ?, * 29.4.1882 v Vídeň (Wien), † 21.7.1960 v Vídeň (Wien). 1.1.1.4.4.3.2.5.1. Alfred HÜCKEL #1034, * 15.9.1909 v Vídeň (Wien), † 17.9.1909 v Vídeň (Wien).

78   

1.1.1.4.4.3.2.5.2. Dr. Nikolaus HÜCKEL #1035, * 9.2.1912 v Vídeň (Wien), povolání Ministerialrat. Ženatý s: Franziska BEER #1036, sňatek 15.6.1949 v Vídeň (Wien), * 7.8.1919 v Vídeň (Wien). 1.1.1.4.4.3.2.6. Berta HÜCKEL #949, * 26.1.1882 v Nový Jičín (Neutitschein), † 19.1.1966 v Vídeň (Wien). Provdána za: (1) Carl HABIG #950, sňatek 24.1.1903 v Nový Jičín (Neutitschein), rozvod * 13.2.1879 v Vídeň (Wien), povolání k.u.k. Hofhutfabrikant, † 10.7.1937 v Vídeň (Wien). Provdána za: (2) Philipp August Weydmann #951, sňatek 23.10.1919 v Vídeň (Wien), * 20.5.1875 v Baden, povolání Generaldirektor, † 30.8.1950 v Vídeň (Wien). 1.1.1.4.4.3.2.6.1. Ruth HABIG #1037, (dcera rodičů: Carl HABIG #950 a Berta HÜCKEL #949) * 24.10.1903 v Vídeň (Wien), † 23.2.1977 v Vídeň (Wien). Provdána za: Tibor Tavy von FERENCZFALVA #1038, sňatek 26.3.1932 v Vídeň (Wien), * 8.10.1888, povolání Rittmeister a. D., † 18.4.1957 v Vídeň (Wien). 1.1.1.4.4.3.2.6.1.1. Tomas Tavy von FERENCZFALVA #1039, * 15.7.1935 v Vídeň (Wien), † 11.9.1962 v Weyregg. 1.1.1.4.4.3.2.6.2. Hubert HABIG #1040, (syn rodičů: Carl HABIG #950 a Berta HÜCKEL #949) * 17.11.1905 v Vídeň (Wien), povolání Hutfabrikant, † 22.11.1963 v Vídeň (Wien). Ženatý s: Gerda WINTER #1041, sňatek 23.7.1938 v Köln, * 26.9.1913, † 8.10.1981. 1.1.1.4.4.3.2.6.2.1. Peter HABIG #1042, * 2.7.1939 v Vídeň (Wien). Ženatý s: (1) ? #1043. Ženatý s: (2) ? #1044. 1.1.1.4.4.3.2.6.2.2. Carl HABIG #1045, * 9.5.1942 v Vídeň (Wien).

79   

Ženatý s: Angelika GREINER #1046, * 15.4.1945. 1.1.1.4.4.3.2.6.2.2.1. Barbara HABIG #1047, * 16.12.1975. 1.1.1.4.4.3.2.7. Elisabeth HÜCKEL #952, * 9.5.1886 v Nový Jičín (Neutitschein), † 5.2.1962 v Vídeň (Wien). Provdána za: Eduard Ritter von LUMBE #953, sňatek 8.9.1914 v Krakov (Krakau), * 10.6.1876 v Cholin, povolání Min. Rat, † 19.12.1954 v Vídeň (Wien). 1.1.1.4.4.3.2.7.1. Dipl. Ing. Franz von LUMBE #1048, * 5.12.1918 v Vídeň (Wien), † 23.11.1978. Ženatý s: (1) Lucia SANDE #1049, sňatek ?.4.1943 v Vídeň (Wien), * 18.8.1921 v Römerstadt. Ženatý s: (2) Maria Freiin von SALIS - SAMADEN #1050, sňatek 15.6.1949 v Salzburg, * 15.11.1919 v Salzburg. 1.1.1.4.4.3.2.7.1.1. Christine von LUMBE #1051, (dcera rodičů: Dipl. Ing. Franz von LUMBE #1048 a Lucia SANDE #1049) * 10.8.1943 v Vídeň (Wien). 1.1.1.4.4.3.2.7.1.2. Elisabeth von LUMBE #1052, (dcera rodičů: Dipl. Ing. Franz von LUMBE #1048 a Maria Freiin von SALIS - SAMADEN #1050) * 4.3.1951 v Vídeň (Wien). 1.1.1.4.4.3.2.7.1.3. Peter von LUMBE #1053, (syn rodičů: Dipl. Ing. Franz von LUMBE #1048 a Maria Freiin von SALIS - SAMADEN #1050) * 19.2.1955 v Vídeň (Wien), povolání röm. kath. Priester. 1.1.1.4.4.3.2.8. Carl HÜCKEL #954, * 8.11.1889 v Nový Jičín (Neutitschein), † 23.3.1965 v Vídeň (Wien). Ženatý s: (1) Olga Marie ELZER #955, sňatek 27.10.1917 v Místek (Mistek), rozvod * 4.5.1889 v Místek (Mistek), † 26.6.1955 v Saalfelden. Ženatý s: (2) Käthe PESCHEL #956, sňatek 21.7.1941 v Nový Jičín (Neutitschein), * 25.4.1904 v Nový Jičín (Neutitschein).

80   

1.1.1.4.4.3.2.8.1. Dipl. Ing. Max HÜCKEL #1054, (syn rodičů: Carl HÜCKEL #954 a Olga Marie ELZER #955) * 8.8.1918 v Místek (Mistek). Ženatý s: Britt MAHNKEN #1055, sňatek 6.8.1949 v Stockholm, * 8.8.1925 v Berlin. 1.1.1.4.4.3.2.8.1.1. Andrea HÜCKEL #1056, * 23.7.1957 v Frankfurt am Main. Provdána za: Volker CZERMIN #1057, sňatek 6.8.1982 v Oberursel, * 31.12.1957 v Bad Homburg. 1.1.1.4.4.3.2.8.1.1.1. Sven Sebastian CZERMIN #1058, * 12.10.1986 v Bad Homburg. 1.1.1.4.4.3.2.8.1.1.2. Björn Christian CZERMIN #1059, * 12.10.1986 v Bad Homburg. 1.1.1.4.4.3.2.8.1.1.3. Nicolle Denise CZERMIN #1060, * 17.10.1989 v Bad Homburg. 1.1.1.4.4.3.2.8.2. Maria HÜCKEL #1061, (dcera rodičů: Carl HÜCKEL #954 a Olga Marie ELZER #955) * 14.2.1920 v Nový Jičín (Neutitschein). Provdána za: Paul KÖLLER #1062, sňatek 16.3.1940 v Nový Jičín (Neutitschein), * 17.6.1911 v Nový Jičín (Neutitschein), † 14.1.1990 v Düren. 1.1.1.4.4.3.2.8.2.1. Heinz KÖLLER #1063, * 25.11.1942 v Nový Jičín (Neutitschein). Ženatý s: Lioba HOHMEYER #1064, sňatek 15.8.1970 v Düren, * 18.8.1947 v Düren. 1.1.1.4.4.3.2.8.2.1.1. Jörg Christian KÖLLER #1065, * 2.11.1972 v Düren. 1.1.1.4.4.3.3. Johann SCHUSTALA #570, * 10.02.1854 v Kopřivnice (Nesselsdorf), † 10.06.1899, povolání působil v Praze. Ženatý s: Julia FUX #580. 1.1.1.4.4.3.3.1. Oskar SCHUSTALA #581. 1.1.1.4.4.3.4. Adolf SCHUSTALA #578, * 03.05.1855 v Kopřivnice (Nesselsdorf), † 09.09.1855 v Kopřivnice (Nesselsdorf).

81   

1.1.1.4.4.3.5. Adolf Schustala #571, * 27.10.1856 v Kopřivnice (Nesselsdorf), † 05.10.1921 v Opava (Troppau), pohřeb do hrobu v Kopřivnice, rodinná hrobka na starém hřbitově. Ženatý s: Marie (Marianna Veronika) RASCHKA #582, sňatek 21.10.1884 v Kopřivnice (Nesselsdorf), * 13.08.1861 v Příbor čp. 47, (dcera rodičů: Dominik RASCHKA #1442 a Karolina MALISCH #1443) křest (bapt) 13.8.1861 v Příbor, † 24.07.1944 v Brno (Brünn), XII., Královo Pole, Josef Pekař Strasse 37a, příčina úmrtí Alters schwäche, pohřeb do hrobu 1944 v Kopřivnice, rodinna hrobka na starém hřbitově. 1.1.1.4.4.3.5.1. Paula (Pavlína) SCHUSTALA #584, * 5.7.1885 v Kopřivnice (Nesselsdorf), † 29.8.1962 v Königsbronn / Würtemberg. Provdána za: JUDr. Lothar Ritter von STROBL - ALBEG #585, sňatek 11.2.1911, * 12.5.1881 v Vídeň (Wien), † 17.5.1945 v Praha - Datum der Todeserklärung, příčina úmrtí 1945 ztratil se, nezvěstný. 1.1.1.4.4.3.5.1.1. Lothar Ritter von STROBL - ALBEG #1066, * 6.1.1912 v Nový Jičín (Neutitschein), † 18.10.1987 v Königsbronn / Württemberg. Ženatý s: Margarete ADAMETZ #1067, sňatek 1.5.1945 v Kopřivnice (Nesselsdorf), rozvod 1948, * 1925. 1.1.1.4.4.3.5.1.2. Dipl Kfm. Paul Ritter von STROBL ALBEG #1069, * 12.2.1914 v Nový Jičín (Neutitschein), † 10.9.1994. Ženatý s: Franziska BAIERLE #1070, sňatek 21.8.1943 v Brno (Brünn), * 30.1.1912 v München. 1.1.1.4.4.3.5.1.2.1. OSTR. Sigrid von STROBL ALBEG #1071, * 13.5.1944 v Brno (Brünn). Provdána za: OSTR. Heinrich EBBERT #1072, sňatek 24.7.1970 v Salzburg, * 10.3.1942 v Heidenheim / Württemberg. 1.1.1.4.4.3.5.1.2.1.1. Christoph EBBERT #1073, * 15.2.1971 v Passau. 1.1.1.4.4.3.5.1.2.1.2. Bettina EBBERT #1074, * 30.7.1974 v Passau. 1.1.1.4.4.3.5.1.2.1.3. Stefan EBBERT #1075, * 17.11.1978 v Passau.

82   

1.1.1.4.4.3.5.1.2.2. Joachim Ritter von STROBL ALBEG #1076, * 10.6.1948 v München, povolání Rechtsanwalt. Ženatý s: Barbara RIS #1077, sňatek 1.9.1972 v Heidenheim, * 15.8.1947. 1.1.1.4.4.3.5.1.2.2.1. Constanze von STROBL ALBEG #1078, * 26.2.1976 v Freiburg. 1.1.1.4.4.3.5.1.2.2.2. Philipp Ritter von STROBL - ALBEG #1079, * 1.6.1980 v Stuttgart. 1.1.1.4.4.3.5.1.2.2.3. Christian Ritter von STROBL - ALBEG #1080, * 1.3.1983 v Stuttgart. 1.1.1.4.4.3.5.2. JUDr. Adolf SCHUSTALA #583, * 4.5.1888 v Kopřivnice (Nesselsdorf), † 07.05.1932 v Opava (Troppau), povolání ředitel- vagónka Studénka, pohřeb do hrobu 10.5.1932 v Kopřivnice, rodinná hrobka na starém hřbitově, povolání 1932 advokát v.v., příčina úmrtí Tabes dorsalis VI.-80. Ženatý s: Marianne (Anschi) von EDER #586, sňatek 12.11.1918 v Anzbach, Niederösterreich, * 13.9.1890 v Anzbach, Niederösterreich, † 20.2.1971 v Vídeň, Wien. 1.1.1.4.4.3.5.2.1. Lotte Johanna SCHUSTALA #588, * 13.10.1919 v Brno (Brünn), † 23.3.1986 v Vídeň (Wien). Provdána za: Oskar ZEZULA #1081, * 9.7.1913 v Golleschau / Polen, † 16.10.1984 v Vídeň (Wien). 1.1.1.4.4.3.5.2.1.1. Peter Oskar ZEZULA #1082, * 16.10.1941 v Vídeň (Wien). Ženatý s: Margot (Maggy) FOLZBERGER #1083, * 7.6.1956 v Steyr. 1.1.1.4.4.3.5.2.1.1.1. Denise Babette ZEZULA #1084, * 19.6.1984 v Schwarzach, Land Salzburg. 1.1.1.4.4.3.5.2.1.2. Marion Brigitte ZEZULA #1085, * 20.4.1944 v Krakau. Provdána za: (1) Stefan PIHL #1086, rozvod * 23.2.1941 v Stockholm.

83   

Provdána za: (2) Lothar BÜBL #1087. 1.1.1.4.4.3.5.2.1.2.1. Patricia Susanna Charlotta PIHL #1088, (dcera rodičů: Stefan PIHL #1086 a Marion Brigitte ZEZULA #1085) * 18.9.1966 v Vídeň (Wien). Provdána za: Christian KEINRATH #1089, * 12.2.1965 v Vídeň (Wien). 1.1.1.4.4.3.5.2.2. Karl Richard SCHUSTALA #587, * 2.10.1921 v Opava (Troppau), † 20.7.1944 blízko Witkow / Rußland. 1.1.1.4.4.3.6. Josef SCHUSTALA #573, * 18.01.1858 v Kopřivnice (Nesselsdorf), † 21.01.1940 v Kopřivnice (Nesselsdorf), příčina úmrtí sešlost věkem, pohřeb do hrobu 28.1.1940 v Kopřivnice (Nesselsdorf), rodinná hrobka na starém hřbitově. Ženatý s: Marie Anna Engelberta RAŠKA #594, sňatek 17.08.1887 v Kopřivnice (Nesselsdorf), * 07.11.1866, (dcera rodičů: Adolf st. RAŠKA #605 a Franziska RASCHKA #603) † v r. 1945 ? v od r. 1945 je nezvěstná, † 31.12.1945 v prohlášena za mrtvou. 1.1.1.4.4.3.6.1. Maria SCHUSTALA #595, * 26.05.1888 v Kopřivnice (Nesselsdorf), † 4.5.1966 v Graz. Provdána za: Dr. phil. et rer. pol. Dipl. Volkswirt Viktor OTTE #1090, * 2.7.1887, † 12.5.1953 v Innsbruck. 1.1.1.4.4.3.6.1.1. Elisabeth OTTE #1091, * 18.3.1912. Provdána za: Dr, phil. Bernhard BAUER #1092, * 16.3.1909, † 6.12.1981 v Graz. 1.1.1.4.4.3.6.1.2. Rothraud OTTE #1093, * 23.5.1913, † 6.5.1986 v Graz. 1.1.1.4.4.3.6.1.3. Dr. phil. Johanna OTTE #1094, * 14.8.1914, † 2.10.1985 v Graz. Provdána za: Richard LOTSCHAK #1095, * 11.2.1896, † 7.10.1985. 1.1.1.4.4.3.6.1.3.1. Dr. phil. Peter LOTSCHAK #1096, * 28.1.1939. Ženatý s: Mag. Erika WAHL #1097, * 27.1.1942.

84   

1.1.1.4.4.3.6.1.3.1.1. Alexander LOTSCHAK #1098, * 19.2.1969. 1.1.1.4.4.3.6.1.3.1.2. Isabella LOTSCHAK #1099, * 13.2.1975. 1.1.1.4.4.3.6.1.3.2. Waltraud LOTSCHAK #1100, * 24.2.1944. 1.1.1.4.4.3.6.1.4. Gudrun OTTE #1101, * 16.4.1920. Provdána za: Prof. Hans PERO #1102, * 25.4.1897, † 27.4.1986 v Vídeň (Wien). 1.1.1.4.4.3.6.1.5. Leutnant Rüdiger OTTE #1103, * 19.3.1922, † 28.1.1944 v Rußland. 1.1.1.4.4.3.6.2. Dipl. Ing. Josef SCHUSTALA #596, * 2.07.1890 v Kopřivnice (Nesselsdorf), † 20.9.1964 v Kirchseeon bei München. Ženatý s: Marie (?) #599. 1.1.1.4.4.3.6.3. Else SCHUSTALA #597, * 23.8.1891 v Kopřivnice (Nesselsdorf), † 31.12.1945 v Datum der Todeserklärung, † 1945?. 1.1.1.4.4.3.6.4. Max SCHUSTALA #598, * 15.11.1896 v Kopřivnice (Nesselsdorf), † 2.12.1973 v Kirchseeon bei München. 1.1.1.4.4.3.7. Marie ŠUSTALOVÁ #576, * 15.06.1859 v Kopřivnice (Nesselsdorf), † 04.02.1942. Provdána za: Robert KŘENEK #606, ref z Frenštátu, povolání majitel tkalcovské manufaktury, * 5.3.1851, † 7.6.1929. 1.1.1.4.4.3.7.1. Vladimír KŘENEK #607, * 5.11.1880, † 13.11.1883. 1.1.1.4.4.3.7.2. Bohumila KŘENKOVÁ #609, * 14.2.1882 (24.2.?), † 18.12.1958. Provdána za: Alois FIALKA #612, ref ve Frenštátu, * 5.11.1875, † 1.10.1936. 1.1.1.4.4.3.7.2.1. Berta FIALKOVÁ #615, * 13.2.1901, † 22.3.1982.

85   

Provdána za: František DOLEŽEL #616, * 19.3.1896, † 17.3.1984, povolání plukovník v.v. 1.1.1.4.4.3.7.2.1.1. Jarmila DOLEŽELOVÁ #1104, * 10.3.1927. Provdána za: Bronislav BIBZA #1105, * 17.2.1922, † 4.6.1975. 1.1.1.4.4.3.7.2.1.1.1. Milan BIBZA #1106, * 21.1.1952. Ženatý s: Mária LISONEKOVÁ #1107, * 27.3.1954. 1.1.1.4.4.3.7.2.1.1.1.1. Katarina LISONEKOVÁ #1108, * 12.2.1980. 1.1.1.4.4.3.7.2.1.1.1.2. Lenka BIBZOVÁ #1109, * 28.2.1988. 1.1.1.4.4.3.7.2.1.1.2. Věra BIBZOVÁ #1110, * 1.3.1956. Provdána za: Stanislav VLK #1111, * 18.12.1952. 1.1.1.4.4.3.7.2.1.1.2.1. Stanislav VLK #1112, * 26.9.1981. 1.1.1.4.4.3.7.2.1.1.2.2. Věra VLKOVÁ #1113, * 28.2.1983. 1.1.1.4.4.3.7.2.1.1.2.3. Dana VLKOVÁ #1114, * 4.3.1985. 1.1.1.4.4.3.7.2.1.1.3. Eva BIBZOVÁ #1115, * 14.3.1962. Provdána za: Jaroslav BIELENÝ #1116, * 7.12.1953. 1.1.1.4.4.3.7.2.1.1.3.1. Jaroslav BIELENÝ #1117, * 9.9.1983. 1.1.1.4.4.3.7.2.1.1.3.2. Radovan BIELENÝ #1118, * 6.4.1988. 1.1.1.4.4.3.7.2.2. Zdeněk FIALKA #1257.

86   

1.1.1.4.4.3.7.2.3. Zdeněk FIALKA #614, * 10.4.1903, † 14.7.1966. Ženatý s: Božena GERLICHOVÁ #1119, * 31.7.1908. 1.1.1.4.4.3.7.2.3.1. Olga FIALKOVÁ #1120, * 20.8.1941. Provdána za: Roman HAVRLANT #1121, * 27.8.1936. 1.1.1.4.4.3.7.2.3.1.1. Monika HAVRLANTOVÁ #1122, * 26.11.1963. Provdána za: Jan KOPIŠ #1123, * 30.9.1962. 1.1.1.4.4.3.7.2.3.1.1.1. Kateřina KOPIŠOVÁ #1124, * 23.7.1986. 1.1.1.4.4.3.7.2.3.1.2. Romana HAVRLANTOVÁ #1125, * 14.1.1967. Provdána za: Miroslav HADAŠ #1126, * 2.2.1962. 1.1.1.4.4.3.7.2.3.1.2.1. Marek HADAŠ #1127, * 6.4.1989. 1.1.1.4.4.3.7.2.3.1.2.2. Lukáš HADAŠ #1128, * 16.12.1990. 1.1.1.4.4.3.7.2.3.2. Zdeněk FIALKA #1129, * 2.10.1946. Ženatý s: Marie ZIKMUNDOVÁ #1130, * 5.8.1948. 1.1.1.4.4.3.7.2.3.2.1. David FIALKA #1131, * 2.12.1974. 1.1.1.4.4.3.7.2.4. Hynek FIALKA #1258, * 1911, † 1926. 1.1.1.4.4.3.7.3. Robert KŘENEK #608, * 22.10.1884, † 6.8.1914. 1.1.1.4.4.3.7.4. Marie (Maří) KŘENKOVÁ #610, ref v Brně, * 19.2.1886, † 18.10.1972. Provdána za: Antonín RÁŽ #1132, * 30.11.1872, † 1946, povolání továrník.

87   

1.1.1.4.4.3.7.4.1. Antonín RÁŽ, Mag. Pharm. #1133, * 23.2.1907, † 1967. Ženatý s: Ludmila (Lída) KOLÚCHOVÁ #1134, * 1906. 1.1.1.4.4.3.7.4.1.1. Antonín RÁŽ #1135, * 13.3.1934. Ženatý s: Inge HOFMANN #1136. 1.1.1.4.4.3.7.4.1.1.1. Dušan RÁŽ #1137, * 1962. 1.1.1.4.4.3.7.4.1.2. Jan RÁŽ #1138, * 1944. 1.1.1.4.4.3.7.4.2. Robert RÁŽ #1139, * ?.06.1908, † 1971, bezdětný (á). Ženatý s: Jiřina TÝNOVÁ #1140. 1.1.1.4.4.3.7.4.3. Ing. Arch. Ivan RÁŽ #1141, * 6.3.1912, † 14.10.1990. Ženatý s: Irena HAVRLANTOVÁ #1142. 1.1.1.4.4.3.7.4.3.1. MUDr. Ivo RÁŽ #1233, * 13.10.1940, † 2.11.1966, příčina úmrtí tragicky autonehoda. 1.1.1.4.4.3.7.4.3.2. Jiří RÁŽ #1234, * 25.9.1943, † 30.10.1966, příčina úmrtí tragicky - autonehoda. 1.1.1.4.4.3.7.5. Johana (Jenči) KŘENKOVÁ #611, * 13.2.1890, † 10.10.1973. Provdána za: František HEJNÝ #613, ref v Brně, * 9.3.1877, povolání vládní rada, † 15.10.1952. 1.1.1.4.4.3.7.5.1. JUDr. František HEJNÝ #1235, * 9.12.1911, † 29.8.1990. Ženatý s: Hilda JEŽKOVÁ #1236, * 25.8.1917. 1.1.1.4.4.3.7.5.1.1. Jana HEJNÁ #1237, * 9.11.1940. Provdána za: (1) Ing. Václav SCHEJBAL #1642, rozvod * 1934, † 1990. Provdána za: (2) Doc. Ing. Ivan TRÁVNÍČEK #1238, * 22.3.1928.

88   

1.1.1.4.4.3.7.5.1.1.1. Ing. Jana SCHEJBALOVÁ #1239, (dcera rodičů: Ing. Václav SCHEJBAL #1642 a Jana HEJNÁ #1237) * 16.3.1960. Provdána za: Tomáš ANTON #1240. 1.1.1.4.4.3.7.5.1.1.1.1. Filip ANTON #1241, * 17.3.1987. 1.1.1.4.4.3.7.5.1.1.2. JUDr. Irena SCHEJBALOVÁ #1242, (dcera rodičů: Ing. Václav SCHEJBAL #1642 a Jana HEJNÁ #1237) * 19.9.1963. 1.1.1.4.4.3.7.5.2. Olga HEJNÁ #1244, * 21.9.1917. Provdána za: MUDr. Karel VRBA #1245, * 29.12.1911, † 17.1.1971. 1.1.1.4.4.3.7.5.2.1. MUDr. Karel VRBA #1246, * 17.9.1940. Ženatý s: Annelies (Amalie) HABERKORNOVÁ #1247, * 4.3.1941. 1.1.1.4.4.3.7.5.2.1.1. MUDr. Karel VRBA #1248, * 12.1.1964. Ženatý s: Dr. Renata BENDOVÁ #1249, * 26.12.1963. 1.1.1.4.4.3.7.5.2.1.1.1. Tomáš VRBA #1643, * 18.9.1990. 1.1.1.4.4.3.7.5.2.1.2. Gabriela VRBOVÁ #1250, * 18.5.1968. 1.1.1.4.4.3.7.5.2.2. Dipl. Ing. Pavel VRBA #1251, * 14.6.1943. Ženatý s: Ivana KRPENSKÁ #1252, * 30.1.1945. 1.1.1.4.4.3.7.5.2.2.1. Ing. Pavel VRBA #1253, * 21.7.1966. Ženatý s: Monika NOVÁKOVÁ #1254, * 15.12.1967.

89   

1.1.1.4.4.3.7.5.2.2.1.1. Lukáš VRBA #1255, * 5.5.1989. 1.1.1.4.4.3.7.5.2.2.2. David VRBA #1256, * 5.11.1970. 1.1.1.4.4.3.8. Ignaz (ml.) SCHUSTALA #572, * 03.03.1862 v Kopřivnice (Nesselsdorf), † 27.09.1914 v Nový Jičín (Neutitschein), pohřeb do hrobu v Kopřivnice, rodinná hrobka na starém hřbitově. 1905 koupil kopřivnickou továrnu na hliněné zboží a majoliku. Ženatý s: Maria PREISENHAMMER #589, sňatek 10.8.1895 v Nový Jičín (Neutitschein), * 25.4.1877 v Nový Jičín (Neutitschein), (dcera rodičů: Joh. Baptist PREISENHAMMER #590 a Maria Anna LIEWEHR #1397) † 02.05.1920 v Kopřivnice (Nesselsdorf), pohřeb do hrobu v Kopřivnice, rodinná hrobka na starém hřbitově. Maria: od 1914 majitelka kachlovky v Kopřivnici. 1.1.1.4.4.3.8.1. Gertrude SCHUSTALA #591, * 1.12.1896 v Kopřivnice (Nesselsdorf), † 10.2.1983 v Wien. majitelka kachlovky v Kopřivnici. 1.1.1.4.4.3.8.2. Helene SCHUSTALA #592, * 27.4.1900 v Kopřivnice (Nesselsdorf), † 16.1.1999 v Wien, ref ve Vídni, pohřeb do hrobu 21.1.1999 v Wien, Hernalser Friedhof. majitelka kachlovky v Kopřivnici. Provdána za: Ing. Ernst RICHTER #593, sňatek 18.7.1922 v Kopřivnice (Nesselsdorf), * 4.5.1885 v Wien VI., † 13.10.1945 v Gefangenenlager Blauendorf bei Neutitschein, pohřeb do hrobu v Kopřivnice, rodinná hrobka Schustalů na starém hřbitově, příčina úmrtí Hungerödem. 1.1.1.4.4.3.8.2.1. Klaus RICHTER #1369, * 15.6.1923 v Opava (Troppau), povolání Fähnr. z. See, † 5.4.1943 před Ostende, příčina úmrtí padl, ref bestattet deutscher Soldatenfriedhof. 1.1.1.4.4.3.8.2.2. Dipl. Ing. Hans RICHTER #1370, * 14.3.1926 v Opava (Troppau). Ženatý s: Anni NIEBERLEIN #1371, sňatek 22.9.1951 v St. Leonhard bei Salzburg, * 30.12.1924 v Grödig. 1.1.1.4.4.3.8.2.2.1. Univ. Doz. Mag. Dr. rer. nat. Klaus RICHTER #1372, * 15.9.1953 v Salzburg.

90   

Ženatý s: Marlies von SPEIL - OSTHEIM #1373, sňatek 19.7.1980 v St. Leonhard bei Salzburg, * 3.1.1960 v Salzburg. 1.1.1.4.4.3.8.2.2.1.1. Caroline RICHTER #1374, * 24.9.1980 v Salzburg. 1.1.1.4.4.3.8.2.2.1.2. Sabine RICHTER #1375, * 30.10.1981 v Salzburg. 1.1.1.4.4.3.8.2.2.1.3. Georg RICHTER #1376, * 16.11.1988 v Salzburg. 1.1.1.4.4.3.8.2.2.1.4. Veronika RICHTER #1377, * 5.12.1990 v Salzburg. 1.1.1.4.4.3.8.2.2.2. Elisabeth (Lisbeth) RICHTER #1378, * 26.7.1957 v Salzburg. Provdána za: Mag. Rudolf VALTINER #1379, sňatek 30.4.1982 v St. Leonhard bei Salzburg, * 6.5.1954 v Dellach / Kärnten. 1.1.1.4.4.3.8.2.2.2.1. Doris VALTINER #1380, * 11.10.1982 v Salzburg. 1.1.1.4.4.3.8.2.2.2.2. Hannes VALTINER #1381, * 11.3.1987 v Salzburg. 1.1.1.4.4.3.8.2.2.3. Mag. Dr. jur. Dipl. Kfm. Christian RICHTER #1382, * 22.2.1960 v Salzburg. 1.1.1.4.4.3.8.2.3. Götz RICHTER #1383, * 1.1.1929 v Opava (Troppau). Ženatý s: Inge FLORIAN #1384, sňatek 12.8.1961 v St. Leonhard bei Salzburg, * 17.(11?) 6.1929 v Praha (Prag), † 21.8.1990 v Wien, příčina úmrtí rakovina prsu (Brustkrebs). 1.1.1.4.4.3.8.2.3.1. Ernst RICHTER #1385, * 23.3.1962 v Wien. Ženatý s: Renate PORCHRISTL #1386, sňatek 24.8.1995, * 6.4.1962. 1.1.1.4.4.3.8.2.3.1.1. Magdalena RICHTER #1387, * 6.11.1992. 1.1.1.4.4.3.8.2.3.2. Roland RICHTER #1388, * 14.11.1963 v Wien, † 3.1.1992 v Ma. Enzersdorf,

91   

příčina úmrtí aneurisma aorty (Aneurisma d. Aorta). Ženatý s: Rosi SOLANO #1389, sňatek 18.6.1990 v New York, * 17.9.1962 v Chiclayo, Peru. 1.1.1.4.4.3.8.2.3.2.1. Philipp RICHTER #1390, * 19.11.1988 v New York. 1.1.1.4.4.3.8.2.3.2.2. Michael (Mischa) RICHTER #1391, * 18.1.1990 v New York. 1.1.1.4.4.3.8.2.3.3. Ulrike (Uli) RICHTER #1392, * 19.5.1966 v Wien. 1.1.1.4.4.3.8.2.3.4. Kurt RICHTER #1393, * 23.10.1974 v Wien. 1.1.1.4.4.3.8.2.4. Hedwig (Hedi) RICHTER #1394, * 2.6.1936 v Opava (Troppau). Provdána za: Bernd SPRINGLER #1395, sňatek 6.7.1974 v St. Leonhard bei Salzburg, rozvod 10.7.1986 v Wien, * 28.12.1950. 1.1.1.4.4.3.8.2.4.1. Gregor SPRINGLER #1396, * 10.5.1978 v Wien. 1.1.1.4.4.3.9. Johanna SCHUSTALA #575, * 28.03.1866 v Kopřivnice (Nesselsdorf), † 03.09.1907. Provdána za: Adolf (ml.) RAŠKA #602, * 02.11.1863, (syn rodičů: Adolf st. RAŠKA #605 a Franziska RASCHKA #603) † 5.7.1945, pohřeb do hrobu v Kopřivnice, povolání zeman, povolání 1883 - 1899 majitel kachlovky v Kopřivnici (prodal Ernestu Richterovi). Adolf: 1899 prodal továrnu na hliněné zboží a majoliku Barabášovi, majiteli vápenek ve Štramberku,od r. 1905 její technický vedoucí a ředitel. 1.1.1.4.4.4. Joseph SCHUSTALA #564, (syn rodičů: Ignaz (Ignatz) SCHUSTALA #473 a Apollonia DROZD #487) * 18.1.1826 Kopřivnice čp. 1, křest (bapt) 19.1.1826 Kopřivnice, † ztratil se ve světě. 1.1.1.4.4.5. Ludmila Thekla SCHUSTALA #491, (dcera rodičů: Ignaz (Ignatz) SCHUSTALA #473 a Thekla Magdalena MICHEL #489) * 29.4.1830 Kopřivnice čp. 1, křest (bapt) 29.4.1830 Kopřivnice. Provdána za: Jan KAHÁNEK #492, sňatek 28.10.1851 Kopřivnice, * 6.2.1831 v Vlčovice čp. 5, (syn rodičů: Václav KAHÁNEK

92   

#493 a Mariana RYŠKOVÁ #1407) † 01.03.1874 v Vlčovice čp. 5, povolání poslední dědičný fojt v Vlčovicích, povolání sedlák, příčina úmrtí TBC. 1.1.1.4.4.5.1. Jan KAHÁNEK #494, * 29.6.1852. 1.1.1.4.4.5.2. Johana KAHÁNKOVÁ #1207, * 4.4.1854, † 22.4.1854. 1.1.1.4.4.5.3. Ludmila Tekla KAHÁNKOVÁ #1208, * 14.9.1855, † 6.4.1880. Provdána za: Jan NOVOTNÝ #1404. 1.1.1.4.4.5.4. Františka Terezie KAHÁNKOVÁ #1209, * 19.10.1857. Provdána za: Albert GROSSER #1405, sňatek 22.11.1881, (syn rodičů: Jakub GROSSER #1428 a Rosalie LICHTENSTERNOVÁ #1429). 1.1.1.4.4.5.5. Ignác KAHÁNEK #1210, * 17.11.1859. Ženatý s: Johanna TICHAVSKÁ #1406, sňatek 7.2.1888. 1.1.1.4.4.5.6. Anežka KAHÁNKOVÁ #1211, * 21.12.1861. 1.1.1.4.4.5.7. Karel KAHÁNEK #1212, * 17.11.1863, emigrace 1880 v Texas. 1.1.1.4.4.5.8. Vincenc KAHÁNEK #1213, * 7.10.1865. 1.1.1.4.4.5.9. Mariana Barbora KAHÁNKOVÁ #1214, * 4.12.1866. 1.1.1.4.4.5.10. Mariana Barbora KAHÁNKOVÁ #1215, * 8.12.1868, † 30.8.1872. 1.1.1.4.4.5.11. Alžběta Anna Johanna KAHÁNKOVÁ #1216, * 18.7.1870, emigrace 1898? v USA, Texas. Provdána za: (2) Petr ŠTĚPÁN #1439, sňatek v USA, * 8.11.1876 v Vlčovice čp. 53, (syn rodičů: Jan ŠTĚPÁN #1440 a Rozalie LICHNOVSKÁ #1441) křest (bapt) 9.11.1876 v Vlčovice. 1.1.1.4.4.5.11.1. Bedřich Jan KAHÁNEK #1437, (syn rodičů: Alžběta Anna Johanna KAHÁNKOVÁ #1216) * 6.3.1896 v Vlčovice, křest (bapt) 7.3.1896 v Vlčovice, kostel, emigrace 1898? v USA, Texas.

93   

Ženatý s: Anna DLUHOŠ #1438, sňatek 27.11.1923 v El Campo, Texas, USA. 1.1.1.4.5. Johann SCHUSTALA #478, (syn rodičů: Jakub (Jakob) SCHUSTALA #468 a Marina RASCHKA #469) křest (bapt) 31.8.1790 Kopřivnice čp. 1. zv. "fojt". Ženatý s: Julie PEŠKOVÁ #485. 1.1.1.4.6. Jakob Peter Paul SCHUSTALA #480, (syn rodičů: Jakub (Jakob) SCHUSTALA #468 a Marina RASCHKA #469) * 24.5.1792 Kopřivnice čp. 1, křest (bapt) 24.5.1792, † 31.9.1797 Kopřivnice čp. 1, příčina úmrtí Brandt, pohřeb do hrobu 2.10.1797 Kopřivnice. 1.1.1.4.7. Marina SCHUSTALIN #475, (dcera rodičů: Jakub (Jakob) SCHUSTALA #468 a Marina RASCHKA #469) * 16.2.1794 Kopřivnice. Provdána za: Johann HRCZEK #483, sňatek 25.2.1811 Kopřivnice, (syn rodičů: Johann HRCZEK #2005 a Barbara DROSTIN #2006) křest (bapt) 10.5.1786 v Kopřivnice čp. 83, † 1833. 1.1.1.4.8. Klara SCHUSTALIN #476, (dcera rodičů: Jakub (Jakob) SCHUSTALA #468 a Marina RASCHKA #469) * 24.3.1796 Kopřivnice čp. 1. Provdána za: Johann BORTEL #484, povolání Bauer. 1.1.1.4.8.1. Johann BORTEL #2030, * 17.11.1822 Kopřivnice čp. 2, křest (bapt) 17.11.1822 Kopřivnice. 1.1.1.4.8.2. Joseph BORTEL #2032, * 6.6.1825 Kopřivnice čp. 2, křest (bapt) 6.6.1825 Kopřivnice. 1.1.1.4.8.3. Klara BORTEL #2034, * 3.6.1827 Kopřivnice čp. 2, křest (bapt) 3.6.1827 Kopřivnice. 1.1.1.4.8.4. Klara BORTEL #2042, * 26.3.1830 v Kopřivnice čp. 2, křest (bapt) 26.3.1830 v Kopřivnice. 1.1.1.4.8.5. Theresia BORTEL #2056, * 16.9.1837 Kopřivnice čp. 2, křest (bapt) 17.9.1837 Kopřivnice. 1.1.1.4.9. Theresia SCHUSTALA #2047, (dcera rodičů: Jakub (Jakob) SCHUSTALA #468 a Marina RASCHKA #469) * 1798, † 21.5.1799 Kopřivnice čp. 1, pohřeb do hrobu 23.5.1799 Kopřivnice, příčina úmrtí Blättern.

94   

1.1.1.4.10. Theresia SCHUSTALIN #472, (dcera rodičů: Jakub (Jakob) SCHUSTALA #468 a Marina RASCHKA #469) * 9.4.1800 Kopřivnice čp. 1, křest (bapt) 9.4.1800 Kopřivnice. Provdána za: Georg BUČEK #482, sňatek 16.2.1819 Kopřivnice. 1.1.1.4.10.1. Johann BUČEK #2028, * 23.6.1822 Kopřivnice čp. 97, křest (bapt) 24.6.1822 Kopřivnice, † brzy. 1.1.1.4.10.2. Joseph BUČEK #2044, * 15.10.1830 Kopřivnice čp. 97, křest (bapt) 15.10.1830 Kopřivnice. 1.1.1.4.10.3. Thomas BUČEK #2054, * 31.5.1835 Kopřivnice čp. 97, křest (bapt) 1.6.1835 Kopřivnice, † 9.8.1893. 1.1.1.4.11. Jakob SCHUSTALA #2016, (syn rodičů: Jakub (Jakob) SCHUSTALA #468 a Marina RASCHKA #469) křest (bapt) 1.9.1802 Kopřivnice čp. 1, † 4.4.1866 Kopřivnice, povolání koželuh Rothgärber. Ženatý s: (1) Susanna WANJA #2036, * cca 1802, (dcera rodičů: Franz WANJA #2037) † 21.11.1830 Kopřivnice čp. 1, příčina úmrtí Nervenfieber, pohřeb do hrobu 23.11.1830 v Kopřivnice. Ženatý s: (2) Apollonia MAREK #486, sňatek 14.2.1831 Kopřivnice, * 1804 v Veřovice, (dcera rodičů: Georg MAREK #2045). 1.1.1.4.11.1. Klara SCHUSTALA #501, (dcera rodičů: Jakob SCHUSTALA #2016 a Susanna WANJA #2036) * 19.5.1828 Kopřivnice čp. 1, křest (bapt) 19.5.1828 Kopřivnice. Provdána za: Tomáš HOLUB #508. 1.1.1.4.11.1.1. Klára HOLUBOVÁ #538. 1.1.1.4.11.1.2. Tomáš HOLUB #539. 1.1.1.4.11.1.3. Františka HOLUBOVÁ #540. 1.1.1.4.11.2. Karl SCHUSTALA #2043, (syn rodičů: Jakob SCHUSTALA #2016 a Susanna WANJA #2036) * 8.10.1830 Kopřivnice čp. 1, křest (bapt) 9.10.1830 Kopřivnice, † 9.2.1831 Kopřivnice čp. 1, pohřeb do hrobu 11.2.1831. 1.1.1.4.11.3. Marie ŠUSTALOVÁ #502, (dcera rodičů: Jakob SCHUSTALA #2016 a Apollonia MAREK #486) * 1824, † 1904. Provdána za: ? SEIBERT #509.

95   

1.1.1.4.11.4. Rozálie ŠUSTALOVÁ #497, (dcera rodičů: Jakob SCHUSTALA #2016 a Apollonia MAREK #486). Provdána za: ? NOVOBILSKÝ #503, ref ve Štramberku. 1.1.1.4.11.4.1. Vincencie NOVOBILSKÁ #504. 1.1.1.4.11.5. Jan ŠUSTALA #499, (syn rodičů: Jakob SCHUSTALA #2016 a Apollonia MAREK #486). Ženatý s: Magdalena ? #506. 1.1.1.4.11.5.1. Karel ŠUSTALA #530. Ženatý s: Anežka MOJŽÍŠKOVÁ #533. 1.1.1.4.11.5.2. Tomáš ŠUSTALA #531. Ženatý s: Anna ? #534. 1.1.1.4.11.5.3. František ŠUSTALA #532. Ženatý s: Anežka BENIŠOVÁ #535. 1.1.1.4.11.5.3.1. Štěpánka ŠUSTALOVÁ #536. Provdána za: ? KOSTELNÍK #537. 1.1.1.4.11.6. Anna SCHUSTALA #498, (dcera rodičů: Jakob SCHUSTALA #2016 a Apollonia MAREK #486) * 18.11.1831 Kopřivnice čp. 1, křest (bapt) 18.11.1831 Kopřivnice. Provdána za: František KLOS #505, sňatek 3.7.1860 Kopřivnice, * 21.8.1824 Kopřivnice. 1.1.1.4.11.6.1. Klára KLOSOVÁ #510. Provdána za: František INDRUCH #513. 1.1.1.4.11.6.1.1. Aloisie INDRUCHOVÁ #514. 1.1.1.4.11.6.1.2. Josefa INDRUCHOVÁ #515. 1.1.1.4.11.6.1.3. Ludvík INDRUCH #516. 1.1.1.4.11.6.1.4. František INDRUCH #517. 1.1.1.4.11.6.1.5. Justina INDRUCHOVÁ #518. 1.1.1.4.11.6.1.6. Václav INDRUCH #519.

96   

1.1.1.4.11.6.1.7. Julius INDRUCH #520. 1.1.1.4.11.6.1.8. Slávka INDRUCHOVÁ #521. 1.1.1.4.11.6.2. Anna KLOSOVÁ #511. Provdána za: ? KOPEČEK #522. 1.1.1.4.11.6.3. Marie KLOSOVÁ #512. Provdána za: ? MAKULA #523. 1.1.1.4.11.6.3.1. Marie MAKULOVÁ #524. 1.1.1.4.11.6.3.2. Ladislav MAKULA #525. 1.1.1.4.11.6.3.3. Aloisie MAKULOVÁ #526. 1.1.1.4.11.6.3.4. Štěpánka MAKULOVÁ #527. 1.1.1.4.11.6.3.5. Anděla MAKULOVÁ #528. 1.1.1.4.11.6.3.6. Julius MAKULA #529. 1.1.1.4.11.7. Anton SCHUSTALA #2052, (syn rodičů: Jakob SCHUSTALA #2016 a Apollonia MAREK #486) * 25.5.1834 Kopřivnice čp. 1, křest (bapt) 25.5.1834 Kopřivnice, † 19.7.1834 Kopřivnice čp. 1, příčina úmrtí Fraissen, pohřeb do hrobu 21.7.1834 Kopřivnice. 1.1.1.4.11.8. Theresia SCHUSTALA #2055, (dcera rodičů: Jakob SCHUSTALA #2016 a Apollonia MAREK #486) * 1.9.1837 Kopřivnice čp. 143, křest (bapt) 1.9.1837 Kopřivnice. 1.1.1.4.11.9. Terezie ŠUSTALOVÁ #500, (dcera rodičů: Jakob SCHUSTALA #2016 a Apollonia MAREK #486) * 1839. Provdána za: Josef RAŠKA #507. 1.1.1.4.11.9.1. Marie ŠUSTALOVÁ #541, * 13.12.1862 v Kopřivnice, † 10.03.1916. Provdána za: Vincenc HANZELKA #544, sňatek 24.06.1885 v Kopřivnice, * 25.09.1859 v Závišice, † 04.06.1890 v Kopřivnice, křest v zápal plic, povolání kovář. Vincenc: Kopřivnice, čp. 153 - koupil 1889. 1.1.1.4.11.9.1.1. Emil HANZELKA #552, * 29.03.1886 v Kopřivnice, č.p. 178, † 26.01.1973.

97   

Ženatý s: Anna ČAPKOVÁ #555, (dcera rodičů: Josef ČAPKA #715). 1.1.1.4.11.9.1.1.1. Ema HANZELKOVÁ #556. Provdána za: ? SÝKORA #560. 1.1.1.4.11.9.1.1.2. Josef HANZELKA #557. 1.1.1.4.11.9.1.1.3. Radoslav HANZELKA #558. 1.1.1.4.11.9.1.1.4. Lubomír HANZELKA #559. 1.1.1.4.11.9.1.2. Alexandr HANZELKA #553, * VII. 1888 v Kopřivnice, čp. 178, † 02.12.1888. 1.1.1.4.11.9.1.3. Boleslav HANZELKA #554, * 06.06.1890 v Kopřivnice, čp. 153. 1.1.1.4.11.9.2. Emilie ŠUSTALOVÁ #542, † 11.01.1871. Provdána za: Vincenc VÁŇA #545. 1.1.1.4.11.9.2.1. Žofie VÁŇOVÁ #546. 1.1.1.4.11.9.2.2. Marie VÁŇOVÁ #547. 1.1.1.4.11.9.2.3. Vincenc VÁŇA #548. 1.1.1.4.11.9.2.4. Slávka VÁŇOVÁ #549. 1.1.1.4.11.9.2.5. Hermína VÁŇOVÁ #550. 1.1.1.4.11.9.2.6. Štěpánka VÁŇOVÁ #551. 1.1.1.4.11.9.3. Terezie ŠUSTALOVÁ #543, * 04.12.1873, † 30.11.1951. 1.1.1.4.12. Joseph SCHUSTALA #479, (syn rodičů: Jakub (Jakob) SCHUSTALA #468 a Veronika KOPEČEK #470) křest (bapt) 7.8.1806 Kopřivnice čp. 1. 1.1.1.4.13. Anna SCHUSTALA #2020, (dcera rodičů: Jakub (Jakob) SCHUSTALA #468 a Veronika KOPEČEK #470) křest (bapt) 16.6.1808 Kopřivnice čp. 1, † 2.8.1812 Kopřivnice čp. 1, příčina úmrtí Wassern, pohřeb do hrobu 4.8.1812 Kopřivnice. 1.1.1.4.14. Thomas SCHUSTALA #2022, (syn rodičů: Jakub (Jakob) SCHUSTALA #468 a Veronika KOPEČEK #470) křest (bapt) 12.12.1811 Kopřivnice čp. 1, povolání mlynář v Kopřivnici.

98   

1.1.1.4.14.1. Hanuš SCHUSTALA #495, † 4.9.1850. 1.1.1.4.14.2. Markéta SCHUSTALA #496. 1.1.1.4.15. Anna SCHUSTALA #2024, (dcera rodičů: Jakub (Jakob) SCHUSTALA #468 a Veronika KOPEČEK #470) křest (bapt) 15.9.1815 Kopřivnice čp. 1. 1.1.1.4.16. Anton SCHUSTALA #481, (syn rodičů: Jakub (Jakob) SCHUSTALA #468 a Veronika KOPEČEK #470) * 23.6.1821 Kopřivnice čp. 1, křest (bapt) 23.6.1821 Kopřivnice. 1.1.1.5. Magdalena SCHUSTALA #1998, křest (bapt) 15.4.1765. 1.1.1.6. Rosalia SCHUSTALA #1999, křest (bapt) 17.8.1766. 1.1.1.7. Josephus SCHUSTALA #2000, křest (bapt) ?.2.1769, † 29.9.1838 Kopřivnice čp. 1, příčina úmrtí Lebernerhartung, pohřeb do hrobu 1.10.1838 Kopřivnice, povolání mlynář. Ženatý s: Magdalena #2048, * cca 1776, † 25.2.1830 Kopřivnice čp. 121, příčina úmrtí Schlagfluss, pohřeb do hrobu 27.2.1830 Kopřivnice. 1.1.1.8. Ignatius SCHUSTALA #2001, křest (bapt) 7.8.1771. 1.1.1.9. Barbara SCHUSTALA (Schustalin) #2002, křest (bapt) 30.8.1773. 1.1.1.9.1. Jacob SCHUSTALA #2010, křest (bapt) 8.7.1787 Kopřivnice čp. 88, † 9.8.1787 Kopřivnice čp. 88, příčina úmrtí obvykle. 1.1.1.9.2. Marina SCHUSTALIN #2011, křest (bapt) 15.3.1789 Kopřivnice čp. 13. 1.1.1.10. Thomas SCHUSTALA #2003, křest (bapt) 30.1.1776, povolání Bauer Kopřivnice čp. 73, † 4.11.1835 Kopřivnice čp. 105, příčina úmrtí Lungenentzündung, pohřeb do hrobu 6.11.1835 Kopřivnice. Ženatý s: Mariana BUTSCHEK #2012, (dcera rodičů: Joseph BUTSCHEK #2013). 1.1.1.10.1. Joseph SCHUSTALA #2014, * 29.11.1799 Kopřivnice čp. 73, křest (bapt) 29.11.1799 Kopřivnice, povolání Bauer - Kopřivnice čp. 105, † 12.9.1835 Kopřivnice čp. 105, příčina úmrtí Lungenschwindsucht, pohřeb do hrobu 14.9.1835 Kopřivnice. Ženatý s: Katharina (Gallia) GALIA #2025, (dcera rodičů: Joseph GALLIA #2026). 1.1.1.10.1.1. Magdalena SCHUSTALA #2027, * 23.2.1821 Kopřivnice čp. 105, křest (bapt) 23.2.1821 Kopřivnice čp. 105.

99   

1.1.1.10.1.2. Joseph SCHUSTALA #2029, * 18.10.1822 Kopřivnice čp. 105, křest (bapt) 20.10.1822 Kopřivnice, † 29.3.1845 Kopřivnice čp. 105, pohřeb do hrobu 31.3.1845 Kopřivnice. 1.1.1.10.1.3. Jakob SCHUSTALA #2031, * 1.5.1825 Kopřivnice čp. 105, křest (bapt) 1.5.1825 Kopřivnice. 1.1.1.10.1.4. Apollonia SCHUSTALA #2033, * 30.3.1827 Kopřivnice čp. 105, křest (bapt) 31.3.1827 Kopřivnice, † 28.5.1845 Kopřivnice čp. 105, příčina úmrtí Nervenfieber, pohřeb do hrobu 30.5.1845 Kopřivnice. 1.1.1.10.1.5. Katharina SCHUSTALA #2038, * 4.12.1829 Kopřivnice čp. 105, křest (bapt) 4.12.1829 Kopřivnice. Provdána za: (1) Petr RAŠKA #2039, sňatek 19.2.1849 Kopřivnice, * 28.6.1823 Kopřivnice, † 16.9.1849 Kopřivnice. Provdána za: (2) Ignác HRČKA #2040, sňatek 29.2.1850 Kopřivnice, * 30.6.1827 Příbor. 1.1.1.10.1.6. Marianna SCHUSTALA #2046, * 27.12.1831 Kopřivnice čp. 105, křest (bapt) 27.12.1831 Kopřivnice, † 10.10.1832 Kopřivnice čp. 105, příčina úmrtí katar, pohřeb do hrobu 12.10.1832 Kopřivnice. 1.1.1.10.1.7. Johann SCHUSTALA #2053, * 20.8.1834 Kopřivnice čp. 105, křest (bapt) 21.8.1834 Kopřivnice. 1.1.1.10.2. Peter SCHUSTALA #2015, křest (bapt) 4.2.1802 Kopřivnice čp. 73, † 4.2.1802 Kopřivnice čp. 73, pohřeb do hrobu 6.2.1802 Kopřivnice, příčina úmrtí aus Geburtsschwäche. 1.1.1.10.3. Walentin SCHUSTALA #2017, křest (bapt) 6.2.1803 Kopřivnice čp. 73. 1.1.1.10.4. Marina SCHUSTALA #2018, křest (bapt) 10.9.1805 Kopřivnice čp. 105, † 6.1.1806 Kopřivnice čp. 105, příčina úmrtí Brass ?, pohřeb do hrobu 8.1.1806 Kopřivnice. 1.1.1.10.5. Mariana SCHUSTALA #2019, křest (bapt) 15.1.1808 Kopřivnice čp. 105, † 25.3.1842 Kopřivnice čp. 105 / 145, příčina úmrtí TBC - Lungensucht, pohřeb do hrobu 28.3.1842 Kopřivnice. 1.1.1.10.5.1. Mariana SCHUSTALA #2050, † 13.1.1840 Kopřivnice čp. 145, příčina úmrtí Lebensschwache, pohřeb do hrobu 17.1.1840 Kopřivnice. 1.1.1.10.6. Johann SCHUSTALA #2021, křest (bapt) 3.11.1810 Kopřivnice čp. 105.

100   

1.1.1.10.7. Thomas SCHUSTALA #2023, křest (bapt) 8.2.1814 Kopřivnice čp. 105, † 19.2.1814 Kopřivnice čp. 105, příčina úmrtí Greiss ?, pohřeb do hrobu 21.2.1814 Kopřivnice. 1.1.1.11. Ioannes SCHUSTALA #2004, křest (bapt) 11.3.1779. 1.2. Maryana SCHUSTALA #1994, * 16.4.1706 Kopřivnice.

101   

RODINA RAŠKŮ Z KOPŘIVNICE

1. Jan RASCHKA #1636, ref 1676 zmiňuje se, povolání zeman. 1.1. Valentin RASCHKA #1635, povolání přestavěl zemanství. 1.1.1. Jan RASCHKA #1632, ref 114 jiter. 1.1.1.1. Václav RASCHKA #1630, povolání 1815 přestavěl zemanství, † 1816. Ženatý s: Karolina #1631. 1.1.1.1.1. Ignaz RASCHKA #713, povolání zeman, * 14.11.1768, † 4.11.1824, pohřeb do hrobu v Kopřivnice, povolání 1817 získal volenství, povolání 1812 založil keramickou továrnu. zakladatel kopřivnické továrny na hliněné zboží a majoliku. Ženatý s: Klára HERMANSKY #1628, (dcera rodičů: Leopold HEŘMANSKÝ #1629). 1.1.1.1.1.1. Johann RASCHKA #712, povolání zeman, povolání Freygrundbesitzer von Nesselsdorf, * 16.5.1791, † 19.12.1855, povolání 1817 převzal volenství. majitel kachlovky v Kopřivnici. Ženatý s: (1) Karolina Margareta (Marianna) MOSLER #1594, sňatek 12.1.1817 v Příbor, * 27.1.1800 v Příbor, (dcera rodičů: Karl MOSLER #1595) † 3.11.1832 v Kopřivnice. Ženatý s: (2) Františka GUTHAN #1973. 1.1.1.1.1.1.1. Joseph st. RASCHKA #1581, (syn rodičů: Johann RASCHKA #712 a Karolina Margareta (Marianna) MOSLER #1594) * 1.2.1825, povolání Freygrundbesitzer von Nesselsdorf, † 6.1.1888 v Kopřivnice, pohřeb do hrobu 8.1.1888 v Kopřivnice - starý hřbitov, povolání 1851 převzal volenství, povolání 1880 prodal volenství k hukvaldskému panství. Ženatý s: (1) Barbara RASCHKA #1593, sňatek 6.2.1849 v Příbor, * 29.12.1827 v Příbor čp. 22, (dcera rodičů: Johann RASCHKA #711 a Barbara RIMMEL #1579) křest (bapt) 30.12.1827 v Příbor, † 4.8.1855. Ženatý s: (2) Florentina PANEK #1596, * cca 1842, ref Suchá u Frýdku, † 19.11.1920 v Wien, pohřeb do hrobu 23.11.1920 v Wien, Zentralfriedhof.

102   

1.1.1.1.1.1.1.1. Josef ml. RAŠKA #1614, (syn rodičů: Joseph st. RASCHKA #1581 a Barbara RASCHKA #1593) * 19.2.1852, † 30.7.1880. Ženatý s: Emilie WANĚK #1615, * 25.2.1857 v Štramberk, † 9.12.1929 v Příbor. 1.1.1.1.1.1.1.1.1. Josef RAŠKA #1617, * 12.8.1877, † 27.1.1918. Ženatý s: Anna JUREČKOVÁ #1983, * 9.7.1872. 1.1.1.1.1.1.1.1.1.1. Anna RAŠKA #1984, * 5.7.1902. 1.1.1.1.1.1.1.1.1.2. Josef RAŠKA #1985, † 1943. 1.1.1.1.1.1.1.1.1.3. Vladimír RAŠKA #1986. 1.1.1.1.1.1.1.1.2. Ferdinand RAŠKA #1616, * 31.5.1879. 1.1.1.1.1.1.1.1.3. Marie RAŠKOVÁ #1618, * 6.11.1880 posthuma, † 23.11.1931. Provdána za: (1) František SMEYKAL #1619, povolání c.k. soudce. Provdána za: (2) Florentin KOPIETZ #1988. 1.1.1.1.1.1.1.1.3.1. Marie SMEYKALOVÁ #1987, (dcera rodičů: František SMEYKAL #1619 a Marie RAŠKOVÁ #1618) * 28.5.1902, † 10.6.1918. 1.1.1.1.1.1.1.2. Olga RASCHKA #1620, (dcera rodičů: Joseph st. RASCHKA #1581 a Florentina PANEK #1596) † 20.7.1928. Provdána za: Arthur MARTINITZ #1621, sňatek 21.6.1880 Kopřivnice, povolání Fregattenkapitan, † před 1920. 1.1.1.1.1.1.1.2.1. Walter MARTINITZ #1622. 1.1.1.1.1.1.1.2.2. ? MARTINITZ #1623. 1.1.1.1.1.1.1.2.3. Bianca MARTINITZ #1624. Provdána za: ? BOYKOW #1625.

103   

1.1.1.1.1.1.1.3. Karel RASCHKA #1626, (syn rodičů: Joseph st. RASCHKA #1581 a Florentina PANEK #1596) * cca 1866, † 20.6.1888, příčina úmrtí TBC. 1.1.1.1.1.1.2. Adolf st. RAŠKA #605, (syn rodičů: Johann RASCHKA #712 a Karolina Margareta (Marianna) MOSLER #1594) * 1.2.1825, povolání zeman, † 23.9.1878, povolání 18.12.1855 převzal keramickou továrnu. majitel kachlovky v Kopřivnici. Ženatý s: Franziska RASCHKA #603, sňatek 24.6.1856 v Příbor, * 6.2.1831 v Příbor čp. 22, (dcera rodičů: Johann RASCHKA #711 a Barbara RIMMEL #1579) křest (bapt) 7.2.1831 v Příbor, † 31.10.1877 v Kopřivnice. 1.1.1.1.1.1.2.1. Františka RAŠKA #1627, * 11.5.1862 v Kopřivnice, † 15.3.1880 v Meran. 1.1.1.1.1.1.2.2. Adolf (ml.) RAŠKA #602, * 02.11.1863, † 5.7.1945, pohřeb do hrobu v Kopřivnice, povolání zeman, povolání 1883 - 1899 majitel kachlovky v Kopřivnici (prodal Ernestu Richterovi). 1899 prodal továrnu na hliněné zboží a majoliku Barabášovi, majiteli vápenek ve Štramberku,od r. 1905 její technický vedoucí a ředitel. Ženatý s: Johanna SCHUSTALA #575, * 28.03.1866 v Kopřivnice (Nesselsdorf), (dcera rodičů: Ignaz (st.) SCHUSTALA #565 a Johanna FEIX #568) † 03.09.1907. 1.1.1.1.1.1.2.3. Marie Anna Engelberta RAŠKA #594, * 07.11.1866, † v r. 1945 ? v od r. 1945 je nezvěstná, † 31.12.1945 v prohlášena za mrtvou. Provdána za: Josef SCHUSTALA #573, sňatek 17.08.1887 v Kopřivnice (Nesselsdorf), * 18.01.1858 v Kopřivnice (Nesselsdorf), (syn rodičů: Ignaz (st.) SCHUSTALA #565 a Johanna FEIX #568) † 21.01.1940 v Kopřivnice (Nesselsdorf), příčina úmrtí sešlost věkem, pohřeb do hrobu 28.1.1940 v Kopřivnice (Nesselsdorf), rodinná hrobka na starém hřbitově. 1.1.1.1.1.1.2.3.1. Maria SCHUSTALA #595, * 26.05.1888 v Kopřivnice (Nesselsdorf), † 4.5.1966 v Graz. Provdána za: Dr. phil. et rer. pol. Dipl. Volkswirt Viktor OTTE #1090, * 2.7.1887, † 12.5.1953 v Innsbruck.

104   

1.1.1.1.1.1.2.3.1.1. Elisabeth OTTE #1091, * 18.3.1912. Provdána za: Dr, phil. Bernhard BAUER #1092, * 16.3.1909, † 6.12.1981 v Graz. 1.1.1.1.1.1.2.3.1.2. Rothraud OTTE #1093, * 23.5.1913, † 6.5.1986 v Graz. 1.1.1.1.1.1.2.3.1.3. Dr. phil. Johanna OTTE #1094, * 14.8.1914, † 2.10.1985 v Graz. Provdána za: Richard LOTSCHAK #1095, * 11.2.1896, † 7.10.1985. 1.1.1.1.1.1.2.3.1.3.1. Dr. phil. Peter LOTSCHAK #1096, * 28.1.1939. Ženatý s: Mag. Erika WAHL #1097, * 27.1.1942. 1.1.1.1.1.1.2.3.1.3.1.1. Alexander LOTSCHAK #1098, * 19.2.1969. 1.1.1.1.1.1.2.3.1.3.1.2. Isabella LOTSCHAK #1099, * 13.2.1975. 1.1.1.1.1.1.2.3.1.3.2. Waltraud LOTSCHAK #1100, * 24.2.1944. 1.1.1.1.1.1.2.3.1.4. Gudrun OTTE #1101, * 16.4.1920. Provdána za: Prof. Hans PERO #1102, * 25.4.1897, † 27.4.1986 v Vídeň (Wien). 1.1.1.1.1.1.2.3.1.5. Leutnant Rüdiger OTTE #1103, * 19.3.1922, † 28.1.1944 v Rußland. 1.1.1.1.1.1.2.3.2. Dipl. Ing. Josef SCHUSTALA #596, * 2.07.1890 v Kopřivnice (Nesselsdorf), † 20.9.1964 v Kirchseeon bei München. Ženatý s: Marie (?) #599. 1.1.1.1.1.1.2.3.3. Else SCHUSTALA #597, * 23.8.1891 v Kopřivnice (Nesselsdorf), † 31.12.1945 v Datum der Todeserklärung, † 1945?.

105   

1.1.1.1.1.1.2.3.4. Max SCHUSTALA #598, * 15.11.1896 v Kopřivnice (Nesselsdorf), † 2.12.1973 v Kirchseeon bei München. 1.1.1.1.2. Jan RASCHKA #1969, povolání majitel fojtství v Závišicích. Ženatý s: Anna Hykel #1970. 1.1.1.1.3. Augustin RASCHKA #1971. 1.1.1.1.4. Apolonia RASCHKA #1972. 1.1.1.2. Anna RASCHKA #1633. 1.1.1.3. Kristina RASCHKA #1634.

106   

RODINA RAŠKŮ Z PŘÍBORA 1. Johann RASCHKA #711, povolání soukeník v Příboře, Burger. Ženatý s: Barbara RIMMEL #1579, sňatek 26.8.1815 v Příbor, * cca 1795, (dcera rodičů: Anton RIMMEL #1580). 1.1. Johann RASCHKA #1582, * 16.12.1819 v Příbor čp. 22, křest (bapt) 17.12.1819 v Příbor, povolání Tuchfabrikant, Grossbürger, Fabrikbesitzer, povolání 1861 Burgermeister in Freiberg. Ženatý s: Maria SCHENK #1583, (dcera rodičů: Franz SCHENK #1584 a Weronika HUDETZ #1585). 1.1.1. Leontine RASCHKA #1600, * 10.4.1850 v Příbor čp. 44, křest (bapt) 11.4.1850 v Příbor. 1.1.2. Valentin Conrad RASCHKA #1601, * 25.11.1852 v Příbor čp. 44, křest (bapt) 26.11.1852 v Příbor. 1.1.3. Maria RASCHKA #1602, * 27.1.1854 v Příbor čp. 44, křest (bapt) 28.1.1854 v Příbor. 1.1.4. Francisca RASCHKA #1603, * 22.11.1855 v Příbor čp. 44, křest (bapt) 25.11.1855 v Příbor. 1.1.5. Johann Nicolaus RASCHKA #1604, * 1.12.1856 v Příbor čp. 44, křest (bapt) 3.12.1856 v Příbor. 1.1.6. Maria Johana RASCHKA #1605, * 21.8.1857 v Příbor čp. 44, křest (bapt) 22.8.1857 v Příbor, † 27.7.1869 v Příbor. 1.1.7. Amalia (Anna) RASCHKA #1606, * 12.7.1858 v Příbor čp. 44, křest (bapt) 13.7.1858 v Příbor. 1.1.8. Josef Conrad RASCHKA #1607, * 20.11.1859 v Příbor čp. 44, křest (bapt) 24.11.1859 v Příbor, † 20.12.1859 v Příbor. 1.1.9. Anna RASCHKA #1608, * 14.3.1861 v Příbor čp. 44, křest (bapt) 17.3.1861 v Příbor. 1.1.10. Isydor RASCHKA #1609, * 10.5.1862 v Příbor čp. 44, křest (bapt) 11.5.1862 v Příbor, ref Wien II., Comordiengasse 3. 1.1.11. Ludwig (Wendelin) RASCHKA #1610, * 22.8.1863 v Příbor čp. 44, křest (bapt) 23.8.1863 v Příbor. 1.1.12. Paul (Conversio St. Pauli) RASCHKA #1611, * 25.1.1865 v Příbor čp. 44, křest (bapt) 29.1.1865 v Příbor, † 21.2.1865 v Příbor.

107   

1.1.13. Joseph Franz RASCHKA #1612, * 16.3.1867 v Příbor čp. 287, křest (bapt) 25.3.1867 v Příbor, † 3.5.1914/1915 ? v Berlin, ref Berlin VII., Lasenplatz. 1.1.14. Otilia RASCHKA #1613, * 5.4.1868 v Příbor čp. 287, křest (bapt) 6.4.1868 v Příbor. 1.2. Cecillia RASCHKA #1586, * 28.10.1822 v Příbor čp. 22, křest (bapt) 28.10.1822 v Příbor. 1.3. Joseph RASCHKA #1587, * 12.9.1824 v Příbor čp. 22, křest (bapt) 12.9.1824 v Příbor, povolání Grossbürger in Freiberg. Ženatý s: Adolfina HOLLAUS #1588, sňatek 21.8.1849 v Příbor, * cca 1831, (dcera rodičů: Johann HOLLAUS #1589 a Theresia KNĚZEK #1590). 1.3.1. Adolphina Barbara RASCHKA #1591, * 17.11.1849 v Příbor čp. 47, křest (bapt) 18.11.1849 v Příbor. 1.4. Anton RASCHKA #1592, * 6.5.1826 v Příbor čp. 22, křest (bapt) 6.5.1826 v Příbor. 1.5. Barbara RASCHKA #1593, * 29.12.1827 v Příbor čp. 22, křest (bapt) 30.12.1827 v Příbor, † 4.8.1855. Provdána za: Joseph st. RASCHKA #1581, sňatek 6.2.1849 v Příbor, * 1.2.1825, (syn rodičů: Johann RASCHKA #712 a Karolina Margareta (Marianna) MOSLER #1594) povolání Freygrundbesitzer von Nesselsdorf, † 6.1.1888 v Kopřivnice, pohřeb do hrobu 8.1.1888 v Kopřivnice - starý hřbitov, povolání 1851 převzal volenství, povolání 1880 prodal volenství k hukvaldskému panství. 1.5.1. Josef ml. RAŠKA #1614, * 19.2.1852, † 30.7.1880. Ženatý s: Emilie WANĚK #1615, * 25.2.1857 v Štramberk, † 9.12.1929 v Příbor. 1.5.1.1. Josef RAŠKA #1617, * 12.8.1877, † 27.1.1918. Ženatý s: Anna JUREČKOVÁ #1983, * 9.7.1872. 1.5.1.1.1. Anna RAŠKA #1984, * 5.7.1902. 1.5.1.1.2. Josef RAŠKA #1985, † 1943. 1.5.1.1.3. Vladimír RAŠKA #1986. 1.5.1.2. Ferdinand RAŠKA #1616, * 31.5.1879. 1.5.1.3. Marie RAŠKOVÁ #1618, * 6.11.1880 posthuma, † 23.11.1931. Provdána za: (1) František SMEYKAL #1619, povolání c.k. soudce.

108   

Provdána za: (2) Florentin KOPIETZ #1988. 1.5.1.3.1. Marie SMEYKALOVÁ #1987, (dcera rodičů: František SMEYKAL #1619 a Marie RAŠKOVÁ #1618) * 28.5.1902, † 10.6.1918. 1.6. Dominik RASCHKA #1442, povolání Bürger in Freiberg, továrník v Příboře, * 12.6.1829 v Příbor č.p. 22, křest (bapt) 12.6.1829 v Příbor. Ženatý s: Karolina MALISCH #1443, (dcera rodičů: Karl MALISCH #1575 a Marianna RUDEL #1576) pohřeb do hrobu 1.8.1910 v Kopřivnice, † 29.7.1910. 1.6.1. Barbara Franziska RASCHKA #1578, * 16.9.1857 v Příbor čp. 47, křest (bapt) 17.9.1857 v Příbor. 1.6.2. Johann Dominik RASCHKA #1577, * 21.7.1859 v Příbor čp. 47, křest (bapt) 22.7.1859 v Příbor. 1.6.3. Marie (Marianna Veronika) RASCHKA #582, * 13.08.1861 v Příbor čp. 47, křest (bapt) 13.8.1861 v Příbor, † 24.07.1944 v Brno (Brünn), XII., Královo Pole, Josef Pekař Strasse 37a, příčina úmrtí Alters schwäche, pohřeb do hrobu 1944 v Kopřivnice, rodinna hrobka na starém hřbitově. Provdána za: Adolf Schustala #571, sňatek 21.10.1884 v Kopřivnice (Nesselsdorf), * 27.10.1856 v Kopřivnice (Nesselsdorf), (syn rodičů: Ignaz (st.) SCHUSTALA #565 a Johanna FEIX #568) † 05.10.1921 v Opava (Troppau), pohřeb do hrobu v Kopřivnice, rodinná hrobka na starém hřbitově. 1.6.3.1. Paula (Pavlína) SCHUSTALA #584, * 5.7.1885 v Kopřivnice (Nesselsdorf), † 29.8.1962 v Königsbronn / Würtemberg. Provdána za: JUDr. Lothar Ritter von STROBL - ALBEG #585, sňatek 11.2.1911, * 12.5.1881 v Vídeň (Wien), † 17.5.1945 v Praha - Datum der Todeserklärung, příčina úmrtí 1945 ztratil se, nezvěstný. 1.6.3.1.1. Lothar Ritter von STROBL - ALBEG #1066, * 6.1.1912 v Nový Jičín (Neutitschein), † 18.10.1987 v Königsbronn / Württemberg. Ženatý s: Margarete ADAMETZ #1067, sňatek 1.5.1945 v Kopřivnice (Nesselsdorf), rozvod 1948, * 1925. 1.6.3.1.2. Dipl Kfm. Paul Ritter von STROBL - ALBEG #1069, * 12.2.1914 v Nový Jičín (Neutitschein), † 10.9.1994. Ženatý s: Franziska BAIERLE #1070, sňatek 21.8.1943 v Brno (Brünn), * 30.1.1912 v München. 1.6.3.1.2.1. OSTR. Sigrid von STROBL - ALBEG #1071, * 13.5.1944 v Brno (Brünn).

109   

Provdána za: OSTR. Heinrich EBBERT #1072, sňatek 24.7.1970 v Salzburg, * 10.3.1942 v Heidenheim / Württemberg. 1.6.3.1.2.1.1. Christoph EBBERT #1073, * 15.2.1971 v Passau. 1.6.3.1.2.1.2. Bettina EBBERT #1074, * 30.7.1974 v Passau. 1.6.3.1.2.1.3. Stefan EBBERT #1075, * 17.11.1978 v Passau. 1.6.3.1.2.2. Joachim Ritter von STROBL - ALBEG #1076, * 10.6.1948 v München, povolání Rechtsanwalt. Ženatý s: Barbara RIS #1077, sňatek 1.9.1972 v Heidenheim, * 15.8.1947. 1.6.3.1.2.2.1. Constanze von STROBL - ALBEG #1078, * 26.2.1976 v Freiburg. 1.6.3.1.2.2.2. Philipp Ritter von STROBL - ALBEG #1079, * 1.6.1980 v Stuttgart. 1.6.3.1.2.2.3. Christian Ritter von STROBL - ALBEG #1080, * 1.3.1983 v Stuttgart. 1.6.3.2. JUDr. Adolf SCHUSTALA #583, * 4.5.1888 v Kopřivnice (Nesselsdorf), † 07.05.1932 v Opava (Troppau), povolání ředitel- vagónka Studénka, pohřeb do hrobu 10.5.1932 v Kopřivnice, rodinná hrobka na starém hřbitově, povolání 1932 advokát v.v., příčina úmrtí Tabes dorsalis VI.-80. Ženatý s: Marianne (Anschi) von EDER #586, sňatek 12.11.1918 v Anzbach, Niederösterreich, * 13.9.1890 v Anzbach, Niederösterreich, † 20.2.1971 v Vídeň, Wien. 1.6.3.2.1. Lotte Johanna SCHUSTALA #588, * 13.10.1919 v Brno (Brünn), † 23.3.1986 v Vídeň (Wien). Provdána za: Oskar ZEZULA #1081, * 9.7.1913 v Golleschau / Polen, † 16.10.1984 v Vídeň (Wien). 1.6.3.2.1.1. Peter Oskar ZEZULA #1082, * 16.10.1941 v Vídeň (Wien). Ženatý s: Margot (Maggy) FOLZBERGER #1083, * 7.6.1956 v Steyr. 1.6.3.2.1.1.1. Denise Babette ZEZULA #1084, * 19.6.1984 v Schwarzach, Land Salzburg. 1.6.3.2.1.2. Marion Brigitte ZEZULA #1085, * 20.4.1944 v Krakau.

110   

Provdána za: (1) Stefan PIHL #1086, rozvod * 23.2.1941 v Stockholm. Provdána za: (2) Lothar BÜBL #1087. 1.6.3.2.1.2.1. Patricia Susanna Charlotta PIHL #1088, (dcera rodičů: Stefan PIHL #1086 a Marion Brigitte ZEZULA #1085) * 18.9.1966 v Vídeň (Wien). Provdána za: Christian KEINRATH #1089, * 12.2.1965 v Vídeň (Wien). 1.6.3.2.2. Karl Richard SCHUSTALA #587, * 2.10.1921 v Opava (Troppau), † 20.7.1944 blízko Witkow / Rußland. 1.7. Franziska RASCHKA #603, * 6.2.1831 v Příbor čp. 22, křest (bapt) 7.2.1831 v Příbor, † 31.10.1877 v Kopřivnice. Provdána za: Adolf st. RAŠKA #605, sňatek 24.6.1856 v Příbor, * 1.2.1825, (syn rodičů: Johann RASCHKA #712 a Karolina Margareta (Marianna) MOSLER #1594) povolání zeman, † 23.9.1878, povolání 18.12.1855 převzal keramickou továrnu. Adolf: majitel kachlovky v Kopřivnici. 1.7.1. Františka RAŠKA #1627, * 11.5.1862 v Kopřivnice, † 15.3.1880 v Meran. 1.7.2. Adolf (ml.) RAŠKA #602, * 02.11.1863, † 5.7.1945, pohřeb do hrobu v Kopřivnice, povolání zeman, povolání 1883 - 1899 majitel kachlovky v Kopřivnici (prodal Ernestu Richterovi). 1899 prodal továrnu na hliněné zboží a majoliku Barabášovi, majiteli vápenek ve Štramberku,od r. 1905 její technický vedoucí a ředitel. Ženatý s: Johanna SCHUSTALA #575, * 28.03.1866 v Kopřivnice (Nesselsdorf), (dcera rodičů: Ignaz (st.) SCHUSTALA #565 a Johanna FEIX #568) † 03.09.1907. 1.7.3. Marie Anna Engelberta RAŠKA #594, * 07.11.1866, † v r. 1945 ? v od r. 1945 je nezvěstná, † 31.12.1945 v prohlášena za mrtvou. Provdána za: Josef SCHUSTALA #573, sňatek 17.08.1887 v Kopřivnice (Nesselsdorf), * 18.01.1858 v Kopřivnice (Nesselsdorf), (syn rodičů: Ignaz (st.) SCHUSTALA #565 a Johanna FEIX #568) † 21.01.1940 v Kopřivnice (Nesselsdorf), příčina úmrtí sešlost věkem, pohřeb do hrobu 28.1.1940 v Kopřivnice (Nesselsdorf), rodinná hrobka na starém hřbitově. 1.7.3.1. Maria SCHUSTALA #595, * 26.05.1888 v Kopřivnice (Nesselsdorf), † 4.5.1966 v Graz. Provdána za: Dr. phil. et rer. pol. Dipl. Volkswirt Viktor OTTE #1090, * 2.7.1887, † 12.5.1953 v Innsbruck. 1.7.3.1.1. Elisabeth OTTE #1091, * 18.3.1912.

111   

Provdána za: Dr, phil. Bernhard BAUER #1092, * 16.3.1909, † 6.12.1981 v Graz. 1.7.3.1.2. Rothraud OTTE #1093, * 23.5.1913, † 6.5.1986 v Graz. 1.7.3.1.3. Dr. phil. Johanna OTTE #1094, * 14.8.1914, † 2.10.1985 v Graz. Provdána za: Richard LOTSCHAK #1095, * 11.2.1896, † 7.10.1985. 1.7.3.1.3.1. Dr. phil. Peter LOTSCHAK #1096, * 28.1.1939. Ženatý s: Mag. Erika WAHL #1097, * 27.1.1942. 1.7.3.1.3.1.1. Alexander LOTSCHAK #1098, * 19.2.1969. 1.7.3.1.3.1.2. Isabella LOTSCHAK #1099, * 13.2.1975. 1.7.3.1.3.2. Waltraud LOTSCHAK #1100, * 24.2.1944. 1.7.3.1.4. Gudrun OTTE #1101, * 16.4.1920. Provdána za: Prof. Hans PERO #1102, * 25.4.1897, † 27.4.1986 v Vídeň (Wien). 1.7.3.1.5. Leutnant Rüdiger OTTE #1103, * 19.3.1922, † 28.1.1944 v Rußland. 1.7.3.2. Dipl. Ing. Josef SCHUSTALA #596, * 2.07.1890 v Kopřivnice (Nesselsdorf), † 20.9.1964 v Kirchseeon bei München. Ženatý s: Marie (?) #599. 1.7.3.3. Else SCHUSTALA #597, * 23.8.1891 v Kopřivnice (Nesselsdorf), † 31.12.1945 v Datum der Todeserklärung, † 1945?. 1.7.3.4. Max SCHUSTALA #598, * 15.11.1896 v Kopřivnice (Nesselsdorf), † 2.12.1973 v Kirchseeon bei München. 1.8. Johanna RASCHKA #1597, * 12.4.1833 v Příbor čp. 22, křest (bapt) 13.4.1833 v Příbor. 1.9. Marianna RASCHKA #1598, * 4.2.1835 v Příbor čp. 22, křest (bapt) 4.2.1835 v Příbor. 1.10. Franz RASCHKA #1599, * 12.6.1838 v Příbor čp. 22, křest (bapt) 13.6.1838 v Příbor.

112   

RODINA HÜCKELŮ Z NOVÉHO JIČÍNA 1. Josef HÜCKEL (Hickl, Hickel) #726, povolání kloboučník ve Fulneku. řemeslnická rodina ve Fulneku, přišla údajně z Würzburgu. Ženatý s: Alžběta GOLD #1992. 1.1. Johann Nepomuk HÜCKEL #727, * 02.05.1779 v Fulnek, † 1835 v Nový Jičín. 1799 mistrovské právo kloboučnické v Novém Jičíně 1805 kloboučnická dílna v Novém Jičíně na náměstí, pak cechmistr dílna v Dolnobranské ul. 1.2. August HÜCKEL #725, * 20.09.1786 v Fulnek, † 14.04.1848 v Nový Jičín. 1808 kloboučnický mistr ve Fulneku, 1811 přesídlil do Nového Jičína, přijat do kloboučnického cechu v Novém Jičíně. 1.2.1. Johann st. HÜCKEL #716, * 07.04.1814 v Fulnek, † 14.01.1880 v Nový Jičín, povolání 1865 založil továrnu na klobouky v Novém Jičíně. 1835 převzal kloboučnickou dílnu, mistrovské právo 1865 založil strojní továrnu na výrobu klobouků 1877 Zlatý záslužný kříž 1868 předal továrnu synům - Hutfabrik Johann Hückel´s Söhne. 1.2.1.1. August HÜCKEL #717, * 17.06.1838 v Nový Jičín, † 05.08.1917 v Nový Jičín. 1910 čestný občan Nového Jičína spolumajitel firmy. Ženatý s: Angela HOSCH #1989. 1.2.1.1.1. Friedrich (Fritz) HÜCKEL #719, * 22.06.1885 v Nový Jičín, † 12.01.1973 v München, SRN, povolání konstruktér, automobilový závodník. spolupracovník firmy od 1945 vedoucí rodinné firmy po přesídlení do Dingolfingu a Weilheimu v Horním Bavorsku - firma obnovila výrobu pánských plsťových klobouků. 1.2.1.1.1.1. Fritz August HÜCKEL #720, * 28.12.1910 v Nový Jičín. vedl továrnu s bratrem v l. 1973 - 1975. 1.2.1.1.1.2. Peter HÜCKEL #721, * 18.04.1912 v Nový Jičín. vedl továrnu s bratrem v l. 1973 - 1975. 1.2.1.1.2. Hugo HÜCKEL #1990. 1.2.1.1.3. August R. HÜCKEL #1991. 1.2.1.2. Johann Franz (ml.) HÜCKEL #579, * 20.03.1843 v Nový Jičín (Neutitschein), † 18.11.1917 v Nový Jičín (Neutitschein), povolání továrník (TONAK) (k.u.k. Hofhutfabrikant). od 1868 spoluvlastník firmy. Ženatý s: Franziska (Fanny) SCHUSTALA #574, sňatek 28.05.1872 v Kopřivnice (Nesselsdorf), * 11.07.1852 v Kopřivnice (Nesselsdorf), (dcera rodičů: Ignaz (st.) SCHUSTALA #565 a Johanna FEIX #568) † 03.10.1919 v Nový Jičín (Neutitschein).

113   

1.2.1.2.1. Otto HÜCKEL #601, * 4.4.1873 v Nový Jičín (Neutitschein), † 21.6.1949 v Vídeň (Wien), povolání k.u.k. Hutfabrikant. 1.2.1.2.2. Angela (Jella) HÜCKEL #941, * 19.2.1874 v Nový Jičín (Neutitschein), † 18.2.1956 v Vídeň (Wien). Provdána za: Dr. Hugo REISSIG #942, sňatek 20.4.1897 v Nový Jičín (Neutitschein), * 1.10.1866 v Zwittau, povolání k.u.k. Stadthaltereivizepräsident, † 25.8.1952 v Vídeň (Wien). 1.2.1.2.2.1. Johanna (Hansi) REISSIG #958, * 14.3.1898 v Schönau. Provdána za: Dr. Günther Hoffmann #959, sňatek 25.4.1917 v Semmering, * 24.10.1888 v Vídeň (Wien), povolání Gouverneur d. Postsparkasse, † 1.8.1978 v Laßnitzhöhe. 1.2.1.2.2.1.1. Johanna Hoffmann #960, * 9.1.1918 v Vídeň (Wien). Provdána za: (1) Dr. Rudolf Broinger #961, * 10.1.1910 v Linec (Linz). Provdána za: (2) ? Götz #962, * 1918. 1.2.1.2.2.1.1.1. Christian Broinger #963, (syn rodičů: Dr. Rudolf Broinger #961 a Johanna Hoffmann #960) * 21.8.1943 v Vídeň (Wien). Ženatý s: Hertha Gießwein #964, sňatek 28.7.1969, * 2.10.1946. 1.2.1.2.2.1.1.1.1. Andrea Broinger #965, * 24.5.1972. 1.2.1.2.2.2. Elisabeth REISSIG #966, * 3.12.1899 v Schönau, † 2.4.1973 v Vídeň (Wien). Provdána za: Erich Hofmokel #967, sňatek 22.3.1922 v Vídeň (Wien), * 6.12.1894 v Waydhofen, povolání Direktor, † 7.7.1961 v Vídeň (Wien). 1.2.1.2.2.3. Gabrielle REISSIG #968, * 22.7.1901 v Vídeň (Wien), † ?.7.1982. Provdána za: Artur ROTTER #969, sňatek 21.7.1920 v Vídeň (Wien), * 12.6.1893 v Nový Jičín (Neutitschein), † 14.11.1959 v Vídeň (Wien). 1.2.1.2.3. Franziska (Fanny) HÜCKEL #943, * 1.4.1877 v Nový Jičín (Neutitschein), † 24.5.1959 v Vídeň (Wien).

114   

Provdána za: Dr. Richard von SCHAUKAL #944, sňatek 23.5.1899 v Nový Jičín (Neutitschein), * 27.5.1874 v Brno (Brünn), povolání k.u.k. Sekt. Chef u. Dichter, † 10.10.1942 v Vídeň (Wien). 1.2.1.2.3.1. Wolfgang von SCHAUKAL #970, * 15.4.1900 v Mähr. Weißkirchen, † 30.7.1981 v Graz. Ženatý s: Elfriede Hainzel #971, sňatek 31.3.1945 v Leibnitz, * 22.7.1915 v Graz. 1.2.1.2.3.1.1. Dr. Barbara von SCHAUKAL #972, * 8.3.1947 v Graz. 1.2.1.2.3.1.2. Natalie von SCHAUKAL #973, * 7.1.1949 v Graz. Provdána za: Dipl. Ing. Gerald Kreutzbruck von LILIENFELS #974, sňatek 7.1.1971 v Graz, * 4.5.1943 v Graz. 1.2.1.2.3.1.2.1. Elvira Kreutzbruck von LILIENFELS #975, * 26.9.1972 v Graz. 1.2.1.2.3.1.2.2. Carina Kreutzbruck von LILIENFELS #976, * 15.6.1974 v Graz. 1.2.1.2.3.2. Dr. Georg von SCHAUKAL #977, * 16.5.1907 v Vídeň (Wien), povolání Rechtsanwalt, † 6.6.1983 v Vídeň (Wien). 1.2.1.2.3.3. Dr. Lotte von SCHAUKAL #978, * 12.10.1908 v Vídeň (Wien). 1.2.1.2.4. Johann (Hans) Ignaz HÜCKEL #945, * 13.1.1879 v Nový Jičín (Neutitschein), † 29.8.1933 v Vídeň (Wien), povolání k.u.k. Hofhutfabrikant. Ženatý s: Margarethe CZEICZNER #946, sňatek 4.5.1905 v Nový Jičín (Neutitschein), * 19.7.1886 v Nový Jičín (Neutitschein), † 17.1.1951 v Vídeň (Wien). 1.2.1.2.4.1. Johanna HÜCKEL #979, * 26.3.1906 v Nový Jičín (Neutitschein), † 16.1.1961 v Vídeň (Wien), příčina úmrtí rakovina. Provdána za: Dr. Otto SALCHER #980, sňatek 16.5.1927 v Nový Jičín (Neutitschein), * 30.11.1901 v Vídeň (Wien), povolání Fabrikant, † 25.11.1964 v Vídeň (Wien). 1.2.1.2.4.1.1. Georg SALCHER #981, * 21.5.1928. Ženatý s: Dorrit PINTER #982, sňatek 16.3.1956 v Vídeň (Wien), * 1931.

115   

1.2.1.2.4.1.1.1. Georg Christian SALCHER #983, * 11.12.1956. Ženatý s: Inge STECHER #984, sňatek 1990, * 1960. 1.2.1.2.4.1.1.2. Thomas SALCHER #985, * 11.1.1962. 1.2.1.2.4.1.2. Rosmarie SALCHER #986, * 26.5.1930, † 12.5.1982 v Hamburg. Provdána za: Dr. Herbert LEWINSKY #987, sňatek 14.3.1953 v Vídeň (Wien), * 20.9.1928, † 19.6.1994. 1.2.1.2.4.1.2.1. Brigitte LEWINSKY #988, * 13.1.1955. 1.2.1.2.4.1.2.2. Peter LEWINSKY #989, * 27.3.1957. Ženatý s: Andrea BENTZ #990, sňatek 24.3.1984 v Rottach - Egern, * 20.3.1958. 1.2.1.2.4.1.2.2.1. Christina LEWINSKY #991, * 5.4.1987. 1.2.1.2.4.1.2.2.2. Alexander Horst LEWINSKY #992, * 25.8.1989. 1.2.1.2.4.1.2.3. Eva LEWINSKY #993, * 26.3.1958. Provdána za: Georg BARKOW #994, sňatek 6.5.1985 v Hamburg, * 5.4.1946. 1.2.1.2.4.1.2.3.1. Julian BARKOW #995, * 23.9.1987. 1.2.1.2.4.1.2.3.2. Roman BARKOW #996, * 30.8.1989. 1.2.1.2.4.1.3. Monika SALCHER #997, * 15.7.1935. Provdána za: Dr. Georg BANCALARI #998, sňatek 31.8.1957 v Ma. Wörth, rozvod 12.2.1982 v Vídeň (Wien), * 16.2.1930. 1.2.1.2.4.1.3.1. Bettina BANCALARI #999, * 27.5.1958. Provdána za: Paul SPANNOCCHI #1000, sňatek 12.1.1985 v Pottschach, * 18.7.1960. 1.2.1.2.4.1.3.1.1. Antoinette SPANNOCCHI #1001, * 19.5.1985. 1.2.1.2.4.1.3.1.2. Bernadette SPANNOCCHI #1002, * 12.8.1986.

116   

1.2.1.2.4.1.3.1.3. Livia SPANNOCCHI #1003, * 24.9.1987. 1.2.1.2.4.1.3.2. Dipl. Ing. Dominik BANCALARI #1004, * 15.7.1960. 1.2.1.2.4.1.3.3. Johanna BANCALARI #1005, * 9.3.1962. 1.2.1.2.4.1.3.4. Markus BANCALARI #1006, * 5.8.1971. 1.2.1.2.4.2. Hans Ferdinand HÜCKEL #1007, * 29.4.1907 v Nový Jičín (Neutitschein), povolání Hutfabrikant, † 1.1.1983 v Montreal, příčina úmrtí Krebs. Ženatý s: (1) Dolly BRAß #1008, sňatek 1934, rozvod * 10.6.1915 v Vídeň (Wien), † 29.4.1989 v München, příčina úmrtí Krebs. Ženatý s: (2) Maria Freiin von OER #1009, sňatek leden 1949, * 7.4.1906 v Hofheim. 1.2.1.2.4.2.1. Dr. Hans - Joachim Otto HÜCKEL #1010, (syn rodičů: Hans Ferdinand HÜCKEL #1007 a Dolly BRAß #1008) * 15.4.1935 v Nový Jičín (Neutitschein). Ženatý s: Ursula Anna - Martha NEUMANN #1011, * 7.10.1935 v Liegnitz. 1.2.1.2.4.2.1.1. John HUECKEL #1012, * 4.3.1967 v Sacramento, USA. 1.2.1.2.4.2.2. Hermann Walther HÜCKEL #1013, (syn rodičů: Hans Ferdinand HÜCKEL #1007 a Dolly BRAß #1008) * 30.11.1936 v Nový Jičín (Neutitschein), povolání technický kreslič. Ženatý s: Helen Carol THOMSON #1014, * 7.2.1942 v Blackpool, povolání Lehrerin. 1.2.1.2.4.2.2.1. Sandra Maria HUECKEL #1015, * 6.3.1964 v Toronto, † 6.7.1985 v Toronto, příčina úmrtí leukémie. 1.2.1.2.4.2.2.2. Kathrin Ann HUECKEL #1016, * 3.9.1966 v Toronto. Provdána za: Richard Michael GUNTON #1018. 1.2.1.2.4.2.2.2.1. Andrew GUNTON #1019, * 24.9.1987 v Collingwood.

117   

1.2.1.2.4.2.2.3. Linda Doris HUECKEL #1017, * 14.10.1967 v Toronto. 1.2.1.2.4.2.3. Dr. Veronika HÜCKEL #1020, (dcera rodičů: Hans Ferdinand HÜCKEL #1007 a Dolly BRAß #1008) * 24.11.1940 v Nový Jičín (Neutitschein), povolání lékařka. Provdána za: Dr. Horst Alfred ZIELKO #1021, * 10.6.1921, povolání Arzt. 1.2.1.2.4.2.3.1. Betina ZIELKO #1022, * 27.11.1980 v Berlin. 1.2.1.2.4.2.4. Jutta HÜCKEL #1023, (dcera rodičů: Hans Ferdinand HÜCKEL #1007 a Dolly BRAß #1008) * 27.4.1942 v Nový Jičín (Neutitschein). Provdána za: Peter STRIETH #1024, sňatek 18.1.1976 v Rottach - Egern, * 5.4.1949. 1.2.1.2.4.2.4.1. Mariam STRIETH #1025, * 22.10.1977 v Saloniki. 1.2.1.2.4.2.4.2. Sara STRIETH #1026, * 29.6.1979 v Saloniki. 1.2.1.2.4.2.4.3. Benjamin STRIETH #1027, * 23.12.1980 v Saloniki. 1.2.1.2.4.2.4.4. Laura STRIETH #1028, * 6.3.1982 v Saloniki. 1.2.1.2.4.2.5. Rüdiger (Roger) HÜCKEL #1029, (syn rodičů: Hans Ferdinand HÜCKEL #1007 a Dolly BRAß #1008) * 2.2.1944 v Nový Jičín (Neutitschein). Ženatý s: (1) Susan MOORE #1030, * v New York. Ženatý s: (2) Gill BOYDSTONE #1031, sňatek v New York, * 13.12.1952 v New York. 1.2.1.2.4.2.5.1. Jackson Lee HUECKEL #1032, (syn rodičů: Rüdiger (Roger) HÜCKEL #1029 a Gill BOYDSTONE #1031) * 8.9.1982 v Ford Lee / New York, USA. 1.2.1.2.4.2.5.2. Theodor (Teddy) HUECKEL #1033, (syn rodičů: Rüdiger (Roger) HÜCKEL #1029 a Gill BOYDSTONE #1031) * 10.9.1989 v Staton Island / New York, USA.

118   

1.2.1.2.5. Alfred HÜCKEL #947, * 20.1.1881 v Nový Jičín (Neutitschein), † 11.9.1938 v Vídeň (Wien), povolání c.k. kapitán (k.u.k. Hauptmann d. R.). Ženatý s: Friederike HABIG #948, sňatek 8.10.1908 v Nový Jičín ? Vídeň ?, * 29.4.1882 v Vídeň (Wien), † 21.7.1960 v Vídeň (Wien). 1.2.1.2.5.1. Alfred HÜCKEL #1034, * 15.9.1909 v Vídeň (Wien), † 17.9.1909 v Vídeň (Wien). 1.2.1.2.5.2. Dr. Nikolaus HÜCKEL #1035, * 9.2.1912 v Vídeň (Wien), povolání Ministerialrat. Ženatý s: Franziska BEER #1036, sňatek 15.6.1949 v Vídeň (Wien), * 7.8.1919 v Vídeň (Wien). 1.2.1.2.6. Berta HÜCKEL #949, * 26.1.1882 v Nový Jičín (Neutitschein), † 19.1.1966 v Vídeň (Wien). Provdána za: (1) Carl HABIG #950, sňatek 24.1.1903 v Nový Jičín (Neutitschein), rozvod * 13.2.1879 v Vídeň (Wien), povolání k.u.k. Hofhutfabrikant, † 10.7.1937 v Vídeň (Wien). Provdána za: (2) Philipp August Weydmann #951, sňatek 23.10.1919 v Vídeň (Wien), * 20.5.1875 v Baden, povolání Generaldirektor, † 30.8.1950 v Vídeň (Wien). 1.2.1.2.6.1. Ruth HABIG #1037, (dcera rodičů: Carl HABIG #950 a Berta HÜCKEL #949) * 24.10.1903 v Vídeň (Wien), † 23.2.1977 v Vídeň (Wien). Provdána za: Tibor Tavy von FERENCZFALVA #1038, sňatek 26.3.1932 v Vídeň (Wien), * 8.10.1888, povolání Rittmeister a. D., † 18.4.1957 v Vídeň (Wien). 1.2.1.2.6.1.1. Tomas Tavy von FERENCZFALVA #1039, * 15.7.1935 v Vídeň (Wien), † 11.9.1962 v Weyregg. 1.2.1.2.6.2. Hubert HABIG #1040, (syn rodičů: Carl HABIG #950 a Berta HÜCKEL #949) * 17.11.1905 v Vídeň (Wien), povolání Hutfabrikant, † 22.11.1963 v Vídeň (Wien). Ženatý s: Gerda WINTER #1041, sňatek 23.7.1938 v Köln, * 26.9.1913, † 8.10.1981. 1.2.1.2.6.2.1. Peter HABIG #1042, * 2.7.1939 v Vídeň (Wien). Ženatý s: (1) ? #1043. Ženatý s: (2) ? #1044.

119   

1.2.1.2.6.2.2. Carl HABIG #1045, * 9.5.1942 v Vídeň (Wien). Ženatý s: Angelika GREINER #1046, * 15.4.1945. 1.2.1.2.6.2.2.1. Barbara HABIG #1047, * 16.12.1975. 1.2.1.2.7. Elisabeth HÜCKEL #952, * 9.5.1886 v Nový Jičín (Neutitschein), † 5.2.1962 v Vídeň (Wien). Provdána za: Eduard Ritter von LUMBE #953, sňatek 8.9.1914 v Krakov (Krakau), * 10.6.1876 v Cholin, povolání Min. Rat, † 19.12.1954 v Vídeň (Wien). 1.2.1.2.7.1. Dipl. Ing. Franz von LUMBE #1048, * 5.12.1918 v Vídeň (Wien), † 23.11.1978. Ženatý s: (1) Lucia SANDE #1049, sňatek ?.4.1943 v Vídeň (Wien), * 18.8.1921 v Römerstadt. Ženatý s: (2) Maria Freiin von SALIS - SAMADEN #1050, sňatek 15.6.1949 v Salzburg, * 15.11.1919 v Salzburg. 1.2.1.2.7.1.1. Christine von LUMBE #1051, (dcera rodičů: Dipl. Ing. Franz von LUMBE #1048 a Lucia SANDE #1049) * 10.8.1943 v Vídeň (Wien). 1.2.1.2.7.1.2. Elisabeth von LUMBE #1052, (dcera rodičů: Dipl. Ing. Franz von LUMBE #1048 a Maria Freiin von SALIS SAMADEN #1050) * 4.3.1951 v Vídeň (Wien). 1.2.1.2.7.1.3. Peter von LUMBE #1053, (syn rodičů: Dipl. Ing. Franz von LUMBE #1048 a Maria Freiin von SALIS SAMADEN #1050) * 19.2.1955 v Vídeň (Wien), povolání röm. kath. Priester. 1.2.1.2.8. Carl HÜCKEL #954, * 8.11.1889 v Nový Jičín (Neutitschein), † 23.3.1965 v Vídeň (Wien). Ženatý s: (1) Olga Marie ELZER #955, sňatek 27.10.1917 v Místek (Mistek), rozvod * 4.5.1889 v Místek (Mistek), † 26.6.1955 v Saalfelden. Ženatý s: (2) Käthe PESCHEL #956, sňatek 21.7.1941 v Nový Jičín (Neutitschein), * 25.4.1904 v Nový Jičín (Neutitschein). 1.2.1.2.8.1. Dipl. Ing. Max HÜCKEL #1054, (syn rodičů: Carl HÜCKEL #954 a Olga Marie ELZER #955) * 8.8.1918 v Místek (Mistek). Ženatý s: Britt MAHNKEN #1055, sňatek 6.8.1949 v Stockholm, * 8.8.1925 v Berlin.

120   

1.2.1.2.8.1.1. Andrea HÜCKEL #1056, * 23.7.1957 v Frankfurt am Main. Provdána za: Volker CZERMIN #1057, sňatek 6.8.1982 v Oberursel, * 31.12.1957 v Bad Homburg. 1.2.1.2.8.1.1.1. Sven Sebastian CZERMIN #1058, * 12.10.1986 v Bad Homburg. 1.2.1.2.8.1.1.2. Björn Christian CZERMIN #1059, * 12.10.1986 v Bad Homburg. 1.2.1.2.8.1.1.3. Nicolle Denise CZERMIN #1060, * 17.10.1989 v Bad Homburg. 1.2.1.2.8.2. Maria HÜCKEL #1061, (dcera rodičů: Carl HÜCKEL #954 a Olga Marie ELZER #955) * 14.2.1920 v Nový Jičín (Neutitschein). Provdána za: Paul KÖLLER #1062, sňatek 16.3.1940 v Nový Jičín (Neutitschein), * 17.6.1911 v Nový Jičín (Neutitschein), † 14.1.1990 v Düren. 1.2.1.2.8.2.1. Heinz KÖLLER #1063, * 25.11.1942 v Nový Jičín (Neutitschein). Ženatý s: Lioba HOHMEYER #1064, sňatek 15.8.1970 v Düren, * 18.8.1947 v Düren. 1.2.1.2.8.2.1.1. Jörg Christian KÖLLER #1065, * 2.11.1972 v Düren. 1.2.1.3. Karl HÜCKEL #718, * 18.01.1850 v Nový Jičín, † 19.12.1919 v Nový Jičín. 1868 řízení kloboučnické továrny 1910 čestným občanem Nového Jičína společník svých bratrů v kloboučnické firmě jeho strýc - Hermann Lichnowski - dvorní sedlářský mistr ve Vídni.

121   

ZÁVĚR

Předložená magisterská diplomová práce si neklade za cíl prezentovat vyčerpávající a zevrubnou studii problematiky vznikajících hospodářských elit na severní Moravě a ve Slezsku. Vzhledem k faktu, že Biografický slovník Slezska a severní Moravy začal teprve v nedávné době pozvolna pojmenovávat doposud často jen tušené postavy politických, kulturních i hospodářských veličin této oblasti, rozhodl jsem se navázat na tak záslužnou činnost a vzhledem k rodovým kořenům se poněkud více věnovat několika podnikatelským rodinám z této oblasti. Přitom jsem shromáždil pramenný a obrazový materiál, jehož velká část doposud nebyla nikdy publikována, a který přispívá sice nevelkým, ale přesně lokalizovaným dílkem do obsáhlé skládačky. Ta by mohla posléze (i když autory čeká množství heuristické práce) vytvořit úplnější obrázek života společnosti severní Moravy a Slezska na přelomu 19. a 20. stol. Moje studie by ráda přispěla jen několika málo dílčími poznatky, překročit tuto hranici nebylo v mých možnostech časových ani pracovních. Považuji ji proto jen za upozornění na některé zajímavé otázky a problémové okruhy. Místo hotových a komplexních odpovědí nabízím spíše několik námětů, případných dalších směrů, jimiž by se mohlo toto bádání ubírat. Samozřejmým technickým problémem je hospodářsky motivovaná emigrace části obyvatel do Spojených států amerických, což bádání činí složitějším. Poté, co se mi podařilo zmapovat život a působení několika málo rodin hospodářky nepříliš významného Kravařska, nabízí se srovnání s podobným vzorkem v sousedních oblastech Frýdecka, Opavska, Těšínska, Olomoucka nebo třeba Jesenicka. Bylo by možno přibrat také jiné sociální kategorie, zjistit propojení ekonomických a společenských či kulturních elit. Velmi zajímavě působí možnost (už vzhledem k celkem nečekané mobilitě sledovaných rodin) porovnat vývoj Kravařska s přilehlým regionem osídleným polským či německým obyvatelstvem. Logické je také hledání kořenů hlouběji před rok 1848 a zjišťování, zda některé z rodin byly nějak „předurčeny“ k podobnému vývoji a rovněž tak postup po časové ose směrem k současnosti, kde lze zjistit, zda je modernizační potenciál posléze vyčerpán nebo se objevují v dalších generacích jeho noví nositelé. Podobných možností, v nichž vidím budoucnost svého případného dalšího zkoumání, je zajisté celá řada. Prozatím jsem však byl z různých důvodů nucen spokojit se s dosaženým stupněm poznání, neboť se domnívám, že i při své vymezenosti přináší má práce celou řadu sice drobných, ale přece jen nových poznatků.

122   

PRAMENY A LITERATURA

-

Zápis z řízeného rozhovoru s paní Evou Hanušovou, roz. Rakovou, ze

dne 13.10.1995, uložený v archívu autora. -

Archív Muzea Fojtství, Regionální muzeum v Kopřivnici, o. p. s.

-

Zemský archív v Opavě, fond Sbírka matrik Severomoravského kraje,

1571 – 1949 (1980) -

Zemský archív v Opavě, Státní okresní archív v Novém Jičíně, fond

HÜCKEL : J. Hückela synové továrna na klobouky Nový Jičín, 1800 – 1945 (1950).

-

Buben, Milan M.: Encyklopedie českých a moravských sídelních bisku-

pů. Praha, Logik s.r.o., 2000. ISBN 80-902811-0-9. -

Dokoupil, Lumír – Myška, Milan – Svoboda, Jiří a kol.: Kulturněhisto-

rická encyklopedie Slezska a severovýchodní Moravy. I. díl (A-M). Ostrava, Ústav pro regionální studia Ostravské univerzity, 2005. ISBN 80-7368-024-6. -

Dokoupil, Lumír – Myška, Milan – Svoboda, Jiří a kol.: Kulturněhisto-

rická encyklopedie Slezska a severovýchodní Moravy. II. díl (N-Ž). Ostrava, Ústav pro regionální studia Ostravské univerzity, 2005. ISBN 80-7368-024-6. -

Fasora, Lukáš – Hanuš, Jiří – Malíř, Jiří (eds.): Člověk na Moravě 19.

století. Brno, Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2004. ISBN 80-7325038-1. -

Fasora, Lukáš – Hanuš, Jiří – Malíř, Jiří – Vykoupil, Libor (eds.): Člověk

na Moravě v první polovině 20. století. Brno, Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2006. ISBN 80-7325-105-1. -

Gedenkschrift anlasslich des hundertundzehnjährigen Bestandes der

Firma J. Hückel´s Söhne k. und k. Hof-Hutfabrikanten. Nový Jičín - Vídeň, 1909. -

Hanák, Jan : Zápas o uznání Československé republiky v Novém Jičíně

v letech 1918 – 1919. In : Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, svazek 42, s. 1 – 4. -

Hanák, Jan : Česká společnost v Novém Jičíně na přelomu století. In :

Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, svazek 44, s. 1 – 17. -

Hanák, Jan : Česká společnost v Novém Jičíně v letech 1918 – 1938. In :

Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, svazek 46, s. 1 – 21.

123   

-

Hosch, August : August Hückel. Gedenkschrift. Nový Jičín – Vídeň -

Lipsko, 1917. -

Jurok, Jiří – Brichová, Jaroslava – Dorčák, Pavel – Müller, Karel – Cho-

bot, Karel: Okres Nový Jičín. Místopis obcí. 2. svazek. Nový Jičín, Okresní úřad – referát regionálního rozvoje – Státní okresní archív, 1998. -

Kopřivnice a její život v minulosti. Z pozůstalosti vlastivědného pracov-

níka Emila Hanzelky. Kopřivnice, MěstNV, s.d. ISBN 80-900040-2-0. -

Kramoliš, Přemysl – Sedláčková, Marie – Daněk, Augustin – Schindler,

Jiří – Bakala, Jaroslav – Turek, Adolf – Chobot, Karel – Zezulčík, Jaroslav: Okres Nový Jičín. Místopis obcí. 1. svazek. Nový Jičín, Okresní úřad – referát regionálního rozvoje – Státní okresní archív, 1996. -

McGehearty Hrncir, Marilyn C. – Hrncir, Charles L.: Gallia. Austin,

Kinko´s, 1994. -

Myška, Milan a kol.: Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Se-

šit 1. Opava – Ostrava, Nakladatelství Optys, spol. s r. o. – Ostravská univerzita, 1993. ISBN 80-85819-05-8. -

Myška, Milan a kol.: Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Se-

šit 2. Opava – Ostrava, Nakladatelství Optys, spol. s r. o. – Ostravská univerzita, 1994. ISBN 80-85819-17-1. -

Myška, Milan a kol.: Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Se-

šit 12. Ostrava, Ostravská univerzita, 1999. ISBN 80-7042-534-2. -

Myška, Milan a kol.: Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Mora-

vy a Slezska do poloviny XX. století. Ostrava, Ostravská univerzita, 2003. ISBN 807042-612-8. -

Strnadel, Drahomír : Němečtí vystěhovalci z Novojičínska v Texasu

v 19. století. In : Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, svazek 46, s. 50 – 53. -

Tichánek, Jiří: Fojtství v Kopřivnici. Kopřivnice, Tatra, 1990.

-

Tichánek, Jiří : Kaple s hrobkou rodiny Šustalovy v Kopřivnici. In :

Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, svazek 49, s. 30 – 34. -

Tichánek, Jiří: Kočáry Schustala – Kopřivnice. Ostrava, Nakladatelství

Jiří Müller – Butterfly, 2000. ISBN 80-238-5705-3. -

Urban, Otto: Kapitalismus a česká společnost. K otázkám formování

české společnosti v 19. století. 2003. ISBN 80-7106-500-5.

2

Praha, NLN, s.r.o., Nakladatelství Lidové Noviny,

124   

-

Urban, Otto: Česká společnost 1848 – 1918. Praha, Nakladatelství Svo-

boda, 1982. ISBN 73/508-21-8.5.

-

Žáček, Rudolf : K evakuaci Novojičínska před nacistickou okupací

v říjnu 1938. In : Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, svazek 42, s. 1 – 6.

Internetové zdroje

http://www.ancestry.com/, cit.14.12.2007

http://www.immigrantjourneys.com/, cit.14.12.2007

http://www.koprivnice.cz/ , cit 1.1.2007, 20.12.2007, 1.1.2008

http://www.kuhlaendchen.de/ , cit. 1.1.2008.

http://www.tatramuseum.cz/, cit. 1.1.2008

http://www.vagonka.cz/, cit. 15.11.2007

http://www.vagonka-drevo.cz/, cit. 15.11.2007

http://www.radio.cz/de/artikel/33797, cit. 1.12.2007