Masarykova univerzita v Brn Filozofická fakulta Historický ústav. Politický okres Da ice v období let Magisterská diplomová práce

Masarykova univerzita v Brn Filozofická fakulta

Historický ústav

Politický okres Da ice v období let 1938 -1945 Magisterská diplomová práce Lucie Tarasová

Vedoucí práce: Mgr. Tomáš Dvo ák, Ph. D.

2007

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatn s využitím uvedených pramen a literatury. ……………………………………………..

1

Zde bych cht la pod kovat vedoucímu práce panu Mgr. Tomáši Dvo ákovi, Ph.D. za vedení mé magisterské diplomové práce, dále pak paní Mgr. Marii Ku erové z M stského muzea v Da icích, pracovnicím Státního okresního archivu v Jind ichov Hradci a též svému manželovi za trp livost a podporu.

2

Obsah ÚVOD ............................................................................................................................................................. 4 POLITICKÝ VÝVOJ V DA ICÍCH ZA PRVNÍ REPUBLIKY 1918 – 1938.............................................. 8 DA ICKÝ POLITICKÝ OKRES A ROK 1938...........................................................................................11 P EDEHRA – MNICHOV ................................................................................................................................11 P ÍPAD ESKÝCH OBCÍ DA ICKÉHO SOUDNÍHO OKRESU DO ASN OBSAZENÝCH N MCI .................................19 SPOLE ENSKÉ A POLITICKÉ NÁLADY OBYVATELSTVA BEZPROST EDN PO MNICHOV ...................................21 ŽIVOT V PROTEKTORÁT .......................................................................................................................22 D ICE A DRUHÁ SV TOVÁ VÁLKA ..............................................................................................................25 KULTURNÍ ŽIVOT B HEM VÁLE NÝCH LET ....................................................................................................33 ŽIDOVSKÉ A ROMSKÉ ETNIKUM B HEM VÁLE NÝCH LET ...............................................................................37 ROLE ETNICTVA V PROTEKTORÁT .............................................................................................................39 ODBOJ NA D ICKU ....................................................................................................................................44 REVOLU NÍ ROK 1945 ..............................................................................................................................50 OSVOBOZENÍ D IC ....................................................................................................................................50 PERZEKUCE N MECKÉHO OBYVATELSTVA A OBNOVENÍ P. O. D ICE SE SÍDLEM OKRESU V D ICÍCH ............55 SOUDNÍ OKRES SLAVONICE...................................................................................................................58 SLAVONICE.................................................................................................................................................58 LANDRÁT WAIDHOFEN AN DER THAYA ........................................................................................................63 Hospodá ská situace ve Slavonicích .......................................................................................................68 SPOLKOVÝ ŽIVOT VE SLAVONICÍCH ..............................................................................................................71 ODSUN N MECKÉHO OBYVATELSTVA ...........................................................................................................74 AS OBNOVY A NOVÉHO OSÍDLOVÁNÍ ...........................................................................................................78 ESKÝ RUDOLEC ......................................................................................................................................81 ZÁV R ..........................................................................................................................................................85 SEZNAM PRAMEN A LITERATURY .....................................................................................................89 SEZNAM P ÍLOH .......................................................................................................................................92

3

Úvod Oblast Da icka, která aktuáln správn spadá do Jiho eského kraje, pat ila až do roku 1960 do prostoru jihozápadní Moravy, kdy na základ státní reorganizace bylo moravské Da icko ipojeno administrativním zp sobem do

ech. Stalo se tak bez ohledu na p edchozí

historický vývoj a byly tím zp etrhány d ív jší p irozené hospodá ské a kulturní styky vlastn s celou Moravou. I v pr

hu první poloviny 20. století došlo v tomto regionu k mnoha zásadním zm nám,

které se týkaly oblasti politické, správní a projevily se i v oblasti hospodá ské a spole enské. Události, které s sebou p inesl rok 1918 a vytvo ení svobodného eskoslovenského státu, se odrazily v tomto kraji p edevším ve zm

zemské hranice v hranici státní a s ní související

hospodá ské komplikace. Další problém se p ihlásil v podob spor

o hranice a z n ho

plynoucí vyhlášení n mecké správy Deutschsüdmähren, která se ve ejn

p ihlásila

k Rakousku. Zdejší území pat ilo k národnostn smíšeným a bylo po dlouhá staletí spole ným domovem dvou vedle sebe žijících národ –

ech a N mc , které také spole

tvo ily a

ovliv ovaly vývoj této oblasti. Da ického politického okresu se proto díky jeho pohrani ní poloze drasticky dotklo i rozhodnutí Mnichovské dohody, kdy na podzim 1938 bylo Velkon mecké íši postoupeno díky p evážné v tšin zde žijícího n meckého etnika celé území soudního okresu Slavonice. Politický okres Da ice tvo ily v té dob t i soudní okresy: Da ice, Tel a Slavonice, p

emž poslední z nich byl p

len n pod landrát Waidhofen an der

Thaya. Cílem mé práce je p iblížit zp sob života, postoje a nálady eského i n meckého obyvatelstva na území Da icka v období let 1938 až 1945, které se zrcadlí na pozadí politických a vále ných událostí. Životní osudy obyvatel Da icka zásadním zp sobem ovlivnily takové jinné milníky jako nap . Mnichov 1938, vznik Protektorátu

echy a Morava, vále né

události globálního i lokálního významu, osvobození v kv tnu 1945 a následný odsun meckého obyvatelstva, který znamenal pro tento okres i po átek zásadních demografických zm n a konec soužití i paralelního života eského a n meckého národa. S ohledem na široký geografický záb r mého výzkumu jsem ponejvíce up ednostnila obce soudních okres Da ice a Slavonice a soudní okres Tel jsem ponechala stranou, i když v ur itých souvislostech je zde také zastoupen. V centru mého zájmu v rámci da ického soudního okresu je samoz ejm okresní sídlo Da ice, které je zajímavé už jenom svou polohou, když se ocitlo na podzim roku 1938 p ímo na státní hranici. Opomenuty nez staly ani n které významné události, které se odehrály v ostatních obcích tohoto okresu. Na p ípadu dvou míst z oblasti n meckého

4

Slavonicka – Slavonic a

eského Rudolce – se snažím p iblížit vále ný život místních

meckých obyvatel a prom ny jejich postoj a smýšlení, které b hem vále ných let n kte í z nich zaznamenali. Slavonice jsem si vybrala jako typického zástupce obce, která je osídlena evážn

n meckým etnikem.

eský Rudolec je naopak charakteristický siln jší eskou

menšinou, která se zde upevnila po roce 1918. Nabízí se také srovnání Da ic jako typicky eského vlasteneckého prost edí náležejícího na území Protektorátu a Slavonic jako výhradn n meckého m sta, které bylo správn za len no do Velkon mecké íše. Pokud jde o dosavadní zpracování této látky na poli publika ním, nacházíme spíše díl í tématická díla. Výjimku snad tvo í pozoruhodné kolektivní dílo Da icko, Slavonicko, Tel sko, které vyšlo jako 2. svazek v Nové ad Vlastiv dy moravské vydané v roce 2005. Cílem tohoto svazku Vlastiv dy je podat historický vývoj regionu od prav ku až do sou asnosti a utvá ení kulturní krajiny spolu s osudy obyvatel žijících v tomto regionu. Vzhledem k širokému záb ru celého svazku, jak tématickému tak i asovému, nelze zde ekávat podrobn jší informace – zvlášt

pokud jde o 20. století. Regionální literaturu

k d jinám Da ic tvo í publikace staršího i nov jšího data. K t m nejzákladn jším díl m pat í práce J. Beringera a J. Janouška1, práce J. Tiraye2 a kniha s názvem Da ice 1183 – 1983, vydaná v roce 1983. Z t ch nejnov jších je na míst uvést D jiny Da ic, ve kterých se kolektiv autor soust edil na d jiny m sta od nejstarších dob až po sou asnost. Dále nap . práce od Michala Stehlíka Zapomenuté d jiny, která se zam uje na 20. století. Z lánk a studií, které se týkají daného tématu, je t eba jmenovat dva cykly krátkých

lánk

od

Bohumila Havlíka, které vyšly ve spolupráci s Michalem Stehlíkem v Listech jihozápadní Moravy v devadesátých letech pod názvy Léta p edvále ná a Léta povále ná. Pokud jde o zpracování d jin m sta Slavonice, najdeme publikace hlavn se zam ením na starší období a období renesance, ješt i 19. století je pom rn popsané, ale pokud jde o 20. století a vále né období p edevším, nacházíme ve zdejším historickém bádání obrovskou trhlinu. Autorem práce o d jinách Slavonic je J. Sedlá

3

nebo J. Tiray4 a v souvislosti

s židovskou tématikou se o Slavonicích ve své práci Židé na Da icku a Slavonicku také zmi uje M. Stehlík. Pro svou práci jsem erpala p edevším z archivních materiál , konkrétn z fond Státního okresního archivu v Jind ichov Hradci – ONV Da ice, OÚ Da ice, AM Da ice a AM 1

Beringer, J. - Janoušek, J.: M sto a panství Da ice. Da ice 1893. Tiray, J.: Da ický okres. Vlastiv da moravská. Brno 1925. 3 Sedlá , J- Sedlá ová, J.: Slavonice. Praha 1973. 4 Tiray, J.: Slavonický okres. Vlastiv da moravská. Brno 1926. 2

5

Slavonice. Archiválie fondu AM Slavonice z období p

len ní k landrátu Waidhofen an der

Thaya se vyskytují pouze v n meckém jazyce. Ze sbírek M stského muzea v Da icích jsem použila hlavn Kroniku m sta Da ice (II. díl), fotokopie zápis do Památníku SNB zdejšího okresu. Cenný materiál v podob podrobných deníkových zápisk

roku 1941 zanechal

okresní hejtman Jan Brothánek. Zachycuje

a

komentuje v nich dobové události a zapsal si též n které názory n mecké strany na aktuální situaci. Z kronik byly dále použity – Farní kronika Da ice a Kronika m

anské školy

v Da icích (III. díl). Pro d jiny Slavonic ve vále ném období byla hodnotným zdrojem Kronika m sta Slavonice, edevším úsek sepsaný retrospektivn po válce, nebo místní n mecký kroniká se obával postihu a n které listy v roce 1945 zni il.

6

Vývoj da ického okresu 1850 – 1960 Tabulka . 1: P ehled vývoje da ického okresu v letech 1850 - 1960 Název ú adu Období Po et Po et obyvatel obcí Podkrajský ú ad Okresní ú ad Okresní hejtmanství Okresní hejtmanství Okresní hejtmanství Okresní hejtmanství Okresní správa politická Okresní ú ad Okresní ú ad

1850 – 1855 1855 – 1868 1868 – 1890 1890 – 1896 1896 – 1911 1911 – 1918 1919 – 1928 1928 – 1938 1938 – 1940

194 40 194 184 142 142 141 141 114

65 593 22 367 67 751 66 007 50 348 49 102 48 548 46 634 37 245

Okresní ú ad Tel

1940 – 1945

154

70 264

Okresní národní výbor Okresní národní výbor

1945 – 1948 1949 – 1960

141 118

40 570 30 303

7

Soudní okresy Da ice, Jemnice, Tel Da ice Da ice, Jemnice, Tel Da ice, Jemnice, Tel Da ice, Tel Da ice, Slavonice, Tel Da ice, Slavonice, Tel Da ice, Slavonice, Tel Da ice, Tel Da ice, Tel , Jind ich v Hradec, T eš Da ice, Slavonice, Tel ----

Politický vývoj v Da icích za první republiky 1918 – 1938 Politická situace m sta byla v t chto letech ovlivn na n kolika faktory, tím nejsiln jším byla ítomnost okresní správy ve m st . Dalším faktorem byla pohrani ní poloha celého regionu, což m lo také p irozen vliv na m sto i celý okres. Navíc se Da ice v povále ných letech potýkaly s mnoha problémy, které se odvíjely od vále ného zadlužení obce. Hned po konci první sv tové války se u obyvatelstva projevil p íklon k levici, což se ukázalo v prvních obecních volbách v roce 1919, kdy vyhráli s p evahou sociální demokraté a starostou se stal u itel Jan Bílkovský. 5 Parlamentní volby roku 1920 ukázaly na celorepublikové úrovni drtivou p evahu V da ickém okrese však díky jeho zem zem tradi

SD.

lskému charakteru zvít zila Republikánská strana

lského lidu eského venkova, tedy agrárníci (AGR). Na druhém míst skon ila díky silné religiozit kraje strana lidová a až na t etím míst sociální demokracie.6

Se vznikem KS v roce 1921 dochází k oslabení sociální demokracie. V Da icích p ešli totiž skoro všichni lenové sociáln - demokratické strany do KS . Václav Zika, Jan Voká a Josef Codr pat ili k nejvýznamn jším p edstavitel m zdejší levice. Obecní volby roku 1923 demonstrovaly oslabení levice a p inesly vít zství tradi ním pravicovým stranám. K t mto stranám pat ily: obchodní strana st edostavovská a

eskoslovenská strana lidová, Živnostensko-

eskoslovenská strana národn demokratická. Starostou

sta byl zvolen továrník Rudolf Falt, který kandidoval za Stranu hospodá skopoplatnickou. Od voleb roku 1923 prakticky až do konce první republiky byly vždy pravicové strany v t sné v tšin .7 Dalším takovým zvratem, který mohl siln ovlivnit politické d ní v té dob na Da icku, byla snaha Tel e získat statut okresního m sta. Tel hodlala využít nového zákona o organizaci politické správy, který vyšel 14. 7. 1927. M sto Da ice podniklo okamžit nezbytné kroky, aby odvrátilo nebezpe í ztráty statutu okresního m sta. Da ice podpo ily i obce slavonického soudního okresu, ale zásluhu na tom, že se poda ilo okres zachovat, vd í Da ice p edevším i P. Eduardu Rozmahelovi, který díky svým kontakt m mohl intervenovat u politik strany lidové a živnostensko-obchodní. Tel tak pon kolikáté neusp la.8

5

Stehlík, M.: Zapomenuté d jiny. Da ice ve 20.století. Da ice 2000, s. 15. Bartoš, J. a kol.: Historický místopis Moravy a Slezska 1848 – 1960. XII. Ostrava 1990, s. 205. 7 Stehlík, M.: Zapomenuté d jiny. Da ice ve 20.století. Da ice 2000, s. 15. 8 Eduard Rozmahel (1883-1955) – ímskokatolický kn z, kulturní pracovník a politik, který se významn podílel na rozvoji m sta Da ic v první polovin dvacátého století. 1906 p išel do Da ic jako kaplan. V íjnu 1918 byl p i vzniku SR jednou z hlavních postav da ického Národního výboru. V roce 1919 stál za založením da ické 6

8

Již zmi ovaný zákon o organizaci politické správy likvidoval dosavadní župní z ízení a kodifikoval zemské a okresní správy. Zemské a okresní ú ady byly vedeny státními ú edníky, což znamenalo posílení státní správy. Zachování okresu znamenalo pro Da ice velký úsp ch, ten bylo ovšem nutno zaplatit obrovskými výdaji. Da

tí totiž b hem jednání o zachování

statutu okresního m sta p islíbili postavit novou budovu okresního ú adu, což p edstavovalo neo ekávanou a finan

náro nou položku m stského hospoda ení. M sto p itom m lo stále

ješt díky válce dluhy a schodky m stského rozpo tu se rok od roku zvyšovaly. V roce 1927 byl p edpokládaný schodek již 245 201 K .9 Život m sta i celého okresu je od konce dvacátých let výrazn poznamenán hospodá skou krizí, b hem které se radikalizují levicové strany, zejména KS . I p es tuto krizi dochází ve t icátých letech ke stavb

nové budovy Okresního ú adu

v Da icích. Její slavnostní otev ení se konalo v prosinci 1932. Na realizaci stavby nového adu se velkou m rou podílel zdejší fará Eduard Rozmahel, který byl jako zástupce

SL

lenem zastupitelstva, rady m sta a vykonával i funkci nám stka starosty. 10 I p es zna né náklady na výstavbu nové budovy okresního ú adu mnohem více vy erpávaly da ickou radnici vnit ní spory mezi levicí a pravicí, které se týkaly p edevším nouzových prací, jejichž cílem bylo aspo

áste

minimalizovat d sledky krize a ešit nezam stnanost.

sto mohlo zam stnat v rámci t chto akcí vždy jen ur itý po et d lník . Socialisté a komunisté však volali po tom, aby byli zam stnáni všichni. Dalším druhem pomoci byly státní stravovací akce, v rámci které se rozd loval p edevším chleba, cukr, mouka, tuk, kroupy a je ná káva. Vytržením z každodenních starostí se stávaly národní slavnosti. V kv tnu 1934 si ob ané p ipomn li 15. výro í od smrti M. R. Štefánika a 24. 5. 1934 se konaly velkolepé oslavy u p íležitosti znovuzvolení T. G. Masaryka prezidentem republiky. Na po átku p íštího roku bylo T. G. M. ud leno u p íležitosti jeho 85. narozenin estné ob anství m sta a dosavadní ulice Krají ova byla pojmenována Masarykovou.11 Rok 1935 je ve znamení zajišt ní p ipravenosti a bezpe nosti v p ípad vojenského napadení. Dne 14. 3. 1935 byl ustanoven místní výbor obyvatelstva proti leteckým útok m, jehož edsedou se stal starosta Karel Kesner. O m síc pozd ji byl v Da icích z ízen Okresní výbor brannosti, kterému p edsedal okresní hejtman František Cagaš. V zá í 1935 dále vznikl Místní poradní výbor pro protiletadlovou ochranu v Da icích. Ten spole

s Okresním

organizace strany lidové a v roce 1921 se stal zakládajícím lenem zdejší organizace Orla. 1. 7. 1933 se stává da ickým fará em. 5. 10. 1943 jmenován dokonce estným ob anem m sta Da ic. 9 Smutný, B. a kol.: D jiny Da ic. Da ice 2002. s. 292. 10 Stehlík, M.: Zapomenuté d jiny. Da ice ve 20.století. Da ice 2000, s. 16. 11 Smutný, B. a kol.: D jiny Da ic. Da ice 2002, s. 300.

9

výborem brannosti po ádal v prosinci 1935 výstavu protiplynové a protiletecké obrany v t locvi

m

anské školy. 12 Rok 1935 byl ale též rokem politických zm n. V kv tnu 1935

prob hly parlamentní volby a v prosinci byl po odstoupení T. G. Masaryka zvolen novým prezidentem SR dr. Edvard Beneš. Celostátní volby znamenaly pro Da ice i pro celý okres mnoho zm n. V celém da ickém okrese zvít zili s p evahou agrárníci p ed SL a sociální demokracií. Na pátém míst se však umístila Henleinova Sudetendeutsche Partei, p

emž v da ickém soudním okrese získala 33

hlas , v tele ském soudním okrese jen 13 hlas , ale ve slavonickém soudním okrese získala z celkového po tu 5 600 voli

2 131 hlas . Pro SdP to znamenalo drtivé vít zství ve

slavonickém soudním okrese, kde p evažovalo n mecké obyvatelstvo. Další strany zde nedosáhly ani tisícovky získaných hlas . V samotných Slavonicích dosáhla SdP z celkového po tu 1 441 voli

518 hlas .13

V Da icích vypadala situace pon kud jinak. Zde ve volbách zvít zila Živnostensko-obchodní strana (418 hlas ), která tak porušila dosavadní neporazitelnost (382). Na dalších místech se umístili KS

SL, která skon ila druhá

(320) a sociální demokracie (162). Ve m st

získala 62 hlas také Národní obec fašistická.14 mecké obyvatelstvo se tak i zde p iklonilo k nacionalistické agitaci SdP. Tento jasný íklon n meckého obyvatelstva v pohrani í k nacionalismu jen stup oval nap tí ve slavonickém soudním okrese. Události však m ly nabýt ješt dramati

jších rozm

12

a to již v roce 1938.

Muzeum Da ice, Kronika m sta Da ic, II. díl, s. 23-43. Bartoš, J. a kol.: Historický místopis Moravy a Slezska 1848 – 1960. XII. Ostrava 1990, s. 206 a 236-255. 14 Tamtéž, s. 210. 13

10

Da ický politický okres a rok 1938 edehra – Mnichov I v roce 1938 pokra uje trend zajiš ování obrany a ochrany obyvatelstva proti p ípadné válce. V lednu a v únoru totiž vstoupilo v platnost na ízení o civilní protiletecké ochran obyvatelstva. Velitelem C. P. O. se stal starosta m sta.15 Již v b eznu se však p ihlásily zásadní politické události, které se dotkly také da ického pohrani ního okresu. 12. 3. 1938 N mecko p ipojilo Rakousko, ze kterého se stala tzv. Východní marka (Ostmark). Da ický okres se tak najednou ocitá v p ímém sousedství s Velkon meckou íší. Tato událost vyvolala samoz ejm v celém regionu rozruch a vážné obavy mezi eským obyvatelstvem a zárove nadšení mezi obyvatelstvem n meckým, které se podle hlášení SNB Da ice stávalo ve svém vystupování sm lejší, správn ji

eno drzejší.16

Ve stejném m síci sice schvaluje okresní zastupitelstvo, aby ve ejná nemocnice byla postavena v Da icích. Dokonce se p ipravuje i na její stavbu, ale politické události se zatím tak vyhrotily, že výstavba nemocnice musela být odložena. 17 24. 4. 1938 vyhlašuje Konrad Henlein karlovarské požadavky, které se týkají postavení sudetských N mc . Jednání vlády s nimi je díky jejich taktice stup ovaných požadavk více než neúsp šné. Jistým uklidn ním pro Da ice v této bou livé dob je p íchod vojska jihlavského pluku 31 Arco dne 30. 4. 1938. M la to být trvalá místní posádka. Posádka byla slavnostn p ivítána na nádraží a za zvuku hudby a doprovodu ob an dovedena až na Palackého nám stí, kde posádku za m sto uvítal nám stek starosty Josef Schmied. Na domech vlály prapory a Tele skou ulici zdobily nápisy stylu „Vítáme naši armádu“. Velitelství posádky bylo umíst no v dom

. 52 na Palackého nám stí (byl to d m ob anské záložny), mužstvo se

ubytovalo v obecním dom

. 15 v Antonínské ulici, ve Starém

zámku, v sokolovn a

v maštalích u Nového zámku. Od této doby se také na Palackého nám stí p ed budovou posádkového velitelství konalo každodenn rozd lení stráží, což samoz ejm vzbuzovalo zájem u da ického obyvatelstva. Po chuti da ickým ob an m ovšem nebylo to, že rozd lení stráže provád li i eskoslovenští d stojníci n mecké národnosti, kte í neovládali plynn jazyk.

18

15

Muzeum Da ice, Kronika m sta Da ic, II. díl, s. 65. Muzeum Da ice, památníky SNB ze zdejšího okresu, hlášení okresního velitelství národní bezpe nosti v Da icích ze dne 17. 2. 1947, s. 1. 17 Muzeum Da ice, Kronika m sta Da ic, II. díl, s. 66. 18 Tamtéž, s. 67. 16

11

eský

Hned druhý den se konala ve m st

pod záštitou m stské rady obrovská prvomájová

manifestace, která m la demonstrovat odhodlání

eského obyvatelstva bránit celistvost

republiky. Z Da ic odjely v den 1. máje odpoledne všechny organizace, politické strany i jednotlivci do Slavonic, aby zde posílili eskou menšinu. Rozvášn ný dav ítal okolo dvou tisíc ob an .19 Kv ten 1938 byl ovšem daleko bohatší na dramatické události. Dne 7. 5. 1938 vyslanci Velké Británie a Francie naléhav doporu ovali eskoslovenskému ministerstvu zahrani í, aby SR vyhov la požadavk m sudetských N mc . Na základ zpráv o p esunech n meckých vojsk ke státní hranici vyhlásila však vláda áste nou mobilizaci 21. 5. 1938, která byla provedena prost ednictvím svolávacích lístk jako na mimo ádné vojenské cvi ení. Z 20. na 21. 5. 1938 došlo na Okresní ú ad v Da icích šifrové sd lení, že Stráž obrany státu (SOS) má zesílit pohrani ní stráž. Ješt v noci 21. 5. 1938 vyzbrojila etnická stanice podle stanoveného plánu t i družstva, která do p ti hodin zaujala své pozice na hranicích. Tato družstva se skládala ze dvou p ších a jednoho ženijního družstva. Na stanici v té dob z stali k výkonu služby pouze dva etníci. Nástup jednotek Stráže obrany státu byl proveden velmi rychle a za vlasteneckého nadšení jejích p íslušník . Samotní obyvatelé Da ic pohlíželi s údivem na stále nové jednotky SOS, které p ijížd ly z bližšího vnitrozemí a projížd ly Da icemi sm rem ke státním hranicím. Pozd ji byly tyto jednotky zesíleny ješt regulérním vojskem. Situace byla velmi napjatá, i když ve zdejším obvod zatím k žádným velkým incident m nedošlo.20 Dne 25. 5. p ijelo do Da ic v odpoledních hodinách i t žké d lost electvo a ješt téhož dne zaujalo bojové pozice v okolí obcí Urbane a Bolíkov. V této souvislosti je zajímavé to, že tšina d lost elc

byla n mecké národnosti. Asi za dva týdny byli odvoláni ze svého

postavení a navrátili se do vnitrozemí. 21 V této atmosfé e se konaly 22. kv tna 1938 poslední demokratické volby první republiky v Da icích. V t chto kv tnových volbách zvít zily op t pravicové strany.

SL a

Živnostensko-obchodní strana dostaly po devíti mandátech, agrárníci jeden mandát. Levice získala zbylých 11 mandát . KS a sociální demokracie dostaly ob po 5 mandátech, jeden mandát získali národní socialisté. Národní demokraté v t chto volbách vyšli již zcela

19

Muzeum Da ice, Kronika m sta Da ic, II. díl, s. 67. Muzeum Da ice, památníky SNB ze zdejšího okresu, hlášení okresního velitelství národní bezpe nosti v Da icích ze dne 17. 2. 1947, s. 1. 21 Muzeum Da ice, Kronika m sta Da ic, II. díl, s. 70. 20

12

naprázdno. Starostou m sta byl zvolen sociální demokrat a editel okresní nemocenské pojiš ovny Josef Codr, který se ujal svého ú adu a správy m sta 14. 7. 1938.22 Po dalších neúsp šných jednáních eskoslovenské vlády s vedením SdP vyprovokovala tato 7. 9. 1938 incident v Moravské Ostrav , p i kterém došlo k poty ce mezi policií a poslanci strany. Této události využilo vedení SdP jako záminku, aby mohlo p erušit jednání s prezidentem Benešem i eskoslovenskou vládou. Jen o n kolik dní pozd ji, 12. 9. 1938, vyburcuje Hitler v projev v Norimberku, který úto í proti eskoslovensku a proti prezidentu Benešovi, proti eské nálady v tšiny sudetských N mc v pohrani ních okresech. Ješt téže noci došlo na

ad

míst, hlavn

v bezprost ední blízkosti hranice, v západních,

severozápadních a jižních echách a též na severní a jižní Morav , k útok m henleinovc na eskoslovenské státní ú ady. Šlo p edevším o policejní stanice, celnice, pošty apod.23 V da ickém okrese jsou tuto noc proti eské nálady také jasn patrné a citelné, hlavn ve slavonickém soudním okrese. Dr. Vašek, autor spisku o protifašistickém odboji na Da icku z roku 1985, se také zmi uje o proti eské nálad n meckého obyvatelstva po Hitlerov projevu v Norimberku a p ipojuje zárove osobní poznámku: „Ješt než z tlampa

dozn l Hitler v k ik z Norimberku a poslední Heil, vyrážejí na území

SR z hospod a „hn dých“ dom tlupy rozvášn ných henleinovc , aby projevily svou touhu po sebeur ení pomocí klack , dlažebních kostek. Osobní poznámka: pisatel této práce jako pam tník dramatických m síc r. 38 poznal sám, jaké opravdové vlastenectví bylo v eských lidech, jaké nezvratné rozhodnutí bránit republiku proti nacist m. Poznal sám, co to byly rozvášn né tlupy ordner , henleinovc , jejich klacky a kameny…“24 Vláda provedla ur itá vojenská opat ení, vyhlásila v osmi okresech stanné právo a poslala do oblastí, které byly zachváceny nepokoji, vojenské asisten ní oddíly a ást motorizovaných jednotek. Proto již 13. 9. nastupuje b hem áste né mobilizace i v da ickém politickém okrese na hranice op t SOS, než dorazí vojsko. Družstva byla odvezena nákladními auty na hranice a zaujala své pozice od Starého M sta pod Landštejnem až k Janovskému údolí u Starého Hobzí. 25

22

Muzeum Da ice, Kronika m sta Da ic, II. díl, s. 68-70. N me ek, J. a kol.: Cesta k dekret m a odsunu N mc . Praha 2002, s. 39-41. 24 Vašek, B.: Protifašistický odboj v Da icích a na Da icku. Pracovní materiál M stského muzea Da ice. Da ice 1985, s. 19. 25 Muzeum Da ice, Kronika m sta Da ic, II. díl, s. 71. 23

13

Vláda odmítá ultimativní žádost SdP o odvolání vojenských opat ení a naopak p ikro uje ješt k rázn jším opat ením, když rozpouští SdP jako protistátní organizaci. V tšina lídr SdP prchá do

íše a prchají též i n kte í N mci z pohrani í, podobn p ebíhá i ást N mc ze

slavonického soudního okresu. Z t chto n meckých uprchlík z pohrani í byl utvo en 17. 9. 1938 Sudetendeutsches Freikorps (SFK), jehož vznik schválil p edchozího dne A. Hitler na základ návrhu K. Henleina. Jeho úkolem bylo udržovat v eských a moravskoslezských pohrani ních oblastech nap tí, vyvolávat nepokoje a ozbrojené srážky. Jádro jednotek tvo ili henleinovští ordne i a turne i. Do hlavního štábu a velení jednotlivých skupin byli dosazeni odpov dní d stojníci n mecké armády a SA jako poradci. Svou innost zahájili v noci z 19. na 20. 9. 1938 p epady eskoslovenských celnic a policejních stanic. 26 Tato krize v pohrani í vyvolala ovšem reakci u britské vlády. Po jednáních premiéra Nevilla Chamberlaina s Hitlerem v Berchtesgadenu 15. 9. 1938 a 22. 9. v Godesbergu, kde p edkládá Hitler p ekvapenému Chamberlainovi mnohem v tší územní nároky než z 15. 9. Neomezil je už pouze na oblasti s n meckou v tšinou na základ sou asného stavu, ale požaduje i území s n meckou v tšinou podle s ítání z roku 1910.

eskoslovenská vláda reagovala však již

zmín ným rozpušt ním SdP a vyhlášením stanného práva v pohrani í a nakonec je 23. 9. 1938 vyhlášena všeobecná mobilizace. Bojovnost a odhodlání bránit svou vlast vyjad ují i da

tí ob ané jedním z dalších

podp rných telegram , který odeslala rada m sta Da ic 21. 9. 1938.27 Mobilizace v Da icích byla provedena op t vzorn a v krátké dob . K inné služb byli povoláni všichni muži do 40 let. Do Da ic téhož dne p ibyl prapor p šího pluku 48 jako záloha II. p šího praporu 31. V prvních hodinách mobilizace byly obsazeny i pozice druhé obranné linie na

e Píse né – Slavonice.28 V tšina obyvatel Da icka byla p ipravena bránit

republiku, i když si samoz ejm uv domovali, že v p ípad války by Da ice byly jedno z prvních míst, které bude válkou zasaženo. Proto není divu, že se vyskytly p ípady, kdy ti bohatší ob ané odcházeli s nejcenn jším majetkem do vnitrozemí za svými p íbuznými i známými. Každý pomáhal, jak mohl. V okolí m st i n kterých obcí se provád ly terénní úpravy a zákopové práce. P i nich pomáhali p edevším civilní d lníci a mládež. Na všech silnicích byly provedeny záseky a zátarasy a zavod ovala se údolí. D ležité silnice se podminovávaly. 29 26

N me ek, J. a kol.: Cesta k dekret m a odsunu N mc . Praha 2002, s. 41-42. Muzeum Da ice, Kronika m sta Da ic, II. díl, s. 72. 28 Vašek, B.: Protifašistický odboj v Da icích a na Da icku. Pracovní materiál M stského muzea Da ice. Da ice 1985, s. 22. 29 Tamtéž, s. 23. 27

14

I v t chto chvílích m žeme zaznamenat aktivitu KS v Da icích, innosti této strany se však budu podrobn ji v novat v kapitole o odboji. K dokreslení atmosféry a morálky, která panovala mezi vojskem, uvádím úryvek parodie písn „U našich kasáren“, která se zpívala mezi vojskem v celém pohrani í:

„Na našich hranicích stojí ruská stráž. Ne ekej, Adolfe, nás se nedo káš. ij Adolfe asn z rána, otev e se eská brána, Budem mašírovat. Na hranicích stojí kanony, kaprále Hitlere, ech se nebojí. Však p ijde jednou as, kdy si zlomíš vaz. Chytneme t za noži ky, str íme t do truhli ky, Tam pak m žeš diktovat. Na našich hranicích stojí eská stráž, Adolfe Hitlere, nás už nespapáš. My nejsme Rakousko, to si nenech zdát. Nemysli, že my se dáme, my se tebe nelekáme.“30

Mobilizace eskoslovenské armády znamenala ohrožení pro Hitler v plán získat Sudety politickou metodou a zárove ma ila i jeho p edstavu o bleskovém rozhodnutí války za 5 – 8 dní. Proto p ijal nabídku svého spojence Mussoliniho na zprost edkování konference šéf vlád N mecka, Itálie, Velké Británie a Francie, s níž souhlasily jak Londýn tak i Pa íž. Tato konference se konala 29. – 30. 9. 1938 a její pr asti eskoslovenských zástupc

h i výsledek jsou všeobecn známy. Bez

na jednání bylo Praze p edloženo ultimátum v podob

Mnichovské dohody: „ N mecko, Spojené království, Francie a Itálie se shodly se z etelem k dohod , jíž bylo ve ci odstoupení sudeton meckých území v podstat již dosaženo, na t chto podmínkách a zp sobech tohoto odstoupení a na opat eních, jež t eba proto u init – a prohlašují, že podle této dohody je každý jednotliv odpov den za kroky, které je t eba u init, aby bylo zajišt no její provedení:

30

Tamtéž, s. 24. Pozn.: podle p íkazu zemského ú adu v Praze, který byl rozeslán všem okresním ú ad m, bylo zpívání této písn na „kanclé e A. Hitlera“ zakázáno. Proti zpívání této písn m lo býti vždy p ísn zakro eno.

15

Vyklizení zapo ne I. íjna. Spojené království, Francie a Itálie se shodují v tom, že vyklizení bude provedeno do 10. íjna a to bez ni ení jakýchkoli existujících za ízení, a že eskoslovenská vláda je odpov dna za to, že vyklizení bude provedeno bez poškození uvedených za ízení. Podmínky vyklizení podrobn

ur í mezinárodní výbor, složený ze zástupc

N mecka,

Spojeného království, Francie, Itálie a eskoslovenska. Postupné obsazování p evážn n meckých území n meckými oddíly zapo ne 1. íjna.

ty i

územní úseky, vyzna ené na p iložené map , obsadí n mecké oddíly v tomto po adí: úsek ozna ený I. – 1. a 2. íjna, úsek ozna ený II. – 2. a 3. íjna, úsek ozna ený III. – 3., 4. a 5. íjna, úsek ozna ený IV. – 6. a 7. íjna. Výše uvedený mezinárodní výbor bez odkladu vymezí zbývající území p evážn n meckého charakteru a n mecké oddíly je obsadí do 10. íjna. Mezinárodní výbor uvedený v paragrafu 3 ur í území, v nichž se má provést lidové hlasování. Tato území budou až do skon ení lidového hlasování obsazena mezinárodními jednotkami. Týž výbor ur í zp sob, jakým se má lidové hlasování provést, p

emž bude vycházet ze

zp sobu hlasování v Sársku. Výbor stanoví rovn ž den, kdy se lidové hlasování bude konat, tento den nesmí být pozd jší než konec listopadu….“31

Jedním z úst edních bod sporu se stalo vymezení tzv. V. pásma, jehož podstatou byla linie vyty ená Hitlerem v Godesbergu. eskoslovenská delegace sice protestovala, ale nebylo jí to nic platné. 5. 10. 1938 byla mezinárodním výborem p ijata tato demarka ní linie pro okupaci V. pásma, která se m la uskute nit 7. až 10. 10. 1938. I pokud jde o otázku plebiscitu, došlo ke zm

. 13. 10. padlo rozhodnutí o jeho zrušení.

mci už na n m netrvali poté, co došlo k rozší ení uvedeného záboru (V. pásma) a tím k podstatnému zmenšení plebiscitního území. 32 eskoslovenská republika tak v hranicích z roku 1918 p estala existovat. Vojenská okupace pohrani í prob hla tedy ve dnech 1. – 10. 10., a to od 1. do 7. 10. v tzv. nesporném území (1. – 4. pásmo) a 8. – 10. 10. v tzv. V. pásmu. Obsazení provedlo celkem t skupin pozemního vojska. První vyrazila 1. 10. skupina pro zvláštní ur ení v ele s generálem von Leebem s úkolem obsadit jižní velením generála von Bocka v severních

echy. Dále následovaly: skupina pod

echách a v ásti východních

ech, skupina

generála von Reichenau v prostoru západních a severozápadních ech, skupina generála von

31 32

Kural, V. a kol.: „Sudety“ pod hákovým k ížem. Ústí nad Labem 2002, s. 38-40. Tamtéž, s. 42.

16

Runstedta s úkolem zabrat severní Moravu a poslední skupina pod velením generála Lista s úkolem obsadit jižní Moravu.33 Jaká situace byla v da ickém politickém okrese? Jak p ijalo místní obyvatelstvo v pohrani í skute nost, že jejich domovy už nebudou takové, jaké bývaly, totiž bezpe né. Podle hlášení v památníku SNB da ické stanice bylo vyhlášení mnichovského diktátu

ijato

34

eskou ve ejností s pocitem opravdového zklamání a ho kosti.

V d sledku mnichovského diktátu obsadila n mecká okupa ní správa ve dnech 8. – 10. 10. 1938 pohrani í da ického okresu, který tak p išel o celý soudní okres Slavonice.35 Tento slavonický okres byl p id len pod landrát Waidhofen an der Thaya, župa Nieder Donau. Da ice se tak rázem ocitly p ímo na státní hranici. Byla sem umíst na pohrani ní stráž a hem íjna zažilo m sto vlnu uprchlík , kte í utíkali z pohrani í. I díky tomuto svému novému umíst ní na hranicích vd í Da ice za mnoho obtíží a horkých chvil, které si da

tí ob ané v budoucnu vytrp li.

První problémy nastali již v dob obsazování pohrani ní ásti okresu, kdy n mecké vojsko nedodrželo ur enou vzdálenost a porušilo tak stanovené podmínky. Nejenže nez stalo 7 km od stanovené demarka ní áry, ale dokonce p ekro ilo hranice a neprávem obsadilo obce Urbane , Markvarec a Lipnici ze soudního okresu da ického. Obce Markvarec a Lipnice byly vráceny teprve po n kolika m sících. Dalším smutným faktem jsou p ípady násilí nejen v i eskému obyvatelstvu ale i v i p íslušník m jednotek SOS. O jednom takovém p ípad se zmi uje památník da ické stanice, kdy došlo k zajetí n kolika strážmistr – Rudolfa Hrona, Josefa Zukala, Jakuba Steinbacha a Josefa Borovce – kte í byli surov ztýráni. 36 Velký vliv na psychiku obyvatelstva m ly i r zné poplašné zprávy, které se ší ily velmi rychle a m ly neblahé d sledky. Jedna taková fáma íkala, že mají být obsazeny i Da ice. Toto sd lení samoz ejm zp sobilo z po átku zmatek a také vyvolalo velké zdrcení u zdejších obyvatel. S myšlenkou obsazení Da ic si ale kupodivu pohrává i da ická kronika, která se zmi uje o jistém telegramu zaslaném z Prahy okresnímu ú adu, ve kterém stojí, že i Da ice prý budou zabrány. 37

33

Tamtéž, s. 45. Muzeum Da ice, hlášení stanice SNB Da ice, s. 1. 35 Muzeum Da ice, Kronika m sta Da ic, II. díl, s. 74. 36 Muzeum Da ice, hlášení stanice SNB Da ice, s. 2. 37 Muzeum Da ice, Kronika m sta Da ic, II. díl, s. 74. 34

17

K dobrým sousedským vztah m mezi n meckými a eskými obyvateli v pohrani í rozhodn nep ispívaly ani hanlivé letáky o SR, které byly rozši ovány ve form úmrtních oznámení na území zabraném N mci.38 Díky své pohrani ní poloze se nyní Da ice obávají i toho, že by mohly ztratit sídlo okresu, posádku a nemocnici, která je v plánu. Po intervenci ale bylo zjišt no, že ztráty sídla okresu se zatím Da ice nemusí obávat. Obyvatelstvo m sta bylo rozrušeno všemi t mito událostmi a z obavy p ed zabráním Da ic N mci st hují n kte í své svršky a majetek dále do vnitrozemí ke svým p íbuzným. Ze Slavonicka prchá také mnoho eských ob an , kte í museli doslova narychlo utéct ze svých domov do vnitrozemí, protože se obávali násilí a teroru ze strany mc .39 Odd lení pohrani ní stráže je p emíst no ze Slavonic do Da ic a sídlí ve zdejším katolickém dom . Celní tabulka byla umíst na na rozcestí do Dolních N

ic u Liš ích hor a na silnici

mezi Hradištkem a Vnorovicemi. Naše eskoslovenské vojsko muselo po mnichovské dohod opustit hranice a vrátit se do vnitrozemí. Jejich návrat popisuje da ická kronika takto: „Vracela se neporažená armáda. Byla to smutná podívaná na zklamané tvá e p ed tím tak odhodlaných bojovník .“40

Ve velmi tíživé situaci se ovšem ocitlo obyvatelstvo eských obcí, které byly také neprávem zabrány ve dnech 8. – 10. 10. 1938.

38

Muzeum Da ice, hlášení stanice SNB Da ice, s. 2. Muzeum Da ice, Kronika m sta Da ic, II. díl, s. 75. 40 Tamtéž. 39

18

ípad eských obcí da ického soudního okresu do asn obsazených N mci V t chto dnech p ekro ili n mecké oddíly ur enou demarka ní linii a obsadili ve zdejším obvod obec Lipnici, Markvarec, Horní Radíkov a ást katastru obce Valtínova.41 Zd šení se zmocnilo i obyvatel sousední obce Ba ovice poté, co se do obce dostala zpráva ze Starého Hobzí, že i oni budou zabráni nacisty. Také šlo o ryze eskou obec. K zabrání její ásti skute

z 9. na 10. 10. došlo, ale 24. 11. n mecká armáda z Ba ovic odtáhla.

V hlášení stanice He mane najdeme zprávy o nelidském zacházení ordner i n meckých voják

s eským obyvatelstvem a

etnictvem. Tak nap . 9. 10. 1938 jednali ordne i

s pokladníkem Kampeli ky Josefem Hronem a žádali po n m pokladnu. Jestliže by doty ný odmítl poslušnost, hrozilo mu ob šení. Toto „jednání“ pokladník nep ežil, po zmín ných výhružkách ho ranila mrtvice. Jen o den pozd ji vnikli do jistého mlýna ve Valtínov

ty i

me tí vojáci, kde zajali eta e Miroslava Oberhändlera a hrozili mu zast elením na míst . Propušt n byl až druhého nebo t etího dne. A do t etice – dne 12. 10. 1938 ohrožovalo deset ordner ob any Valtínova zbran mi a násilím si tak vynutili potraviny a na jednom rolníku výdej jízdního kola a motocyklu. Ob ané Valtínova žádali po tomto incidentu o ochranu SOS, která jim byla zamítnuta.42 V c m la p esto ješt dohru. Celá záležitost byla nahlášena mecké hlídce u Horního Radíkova a ta slíbila prošet ení oné události n meckou policií. Pravd podobn jediným viditelným výsledkem bylo navrácení ukradeného motocyklu a kola. Podle s ítání obyvatelstva v roce 1930 se v obci Markvarec nenacházel žádný N mec, bydlelo zde celkem 320 ech . Podobný p ípad byla i obec Lipnice, ve které žilo v roce 1930 celkem 163 ech a jenom jeden N mec.43 Protože n mecké vojsko p es demarka ní áru skoro nikoho nepoušt lo, nev

lo se tém

nic o tom, co se v tomto ase v obsazeném pohrani í d je. Jedno se ovšem v

lo s jistotou-

za novými hranicemi se objevily t žké zásobovací potíže. Aby se tato obtížná situace n jak vy ešila, za alo n mecké vojsko rozdávat tzv. dárky. Šlo p edevším o rýži, mouku a konzervy. Tímto zp sobem se m la demonstrovat pé e a starostlivost

íše o hladov jící

„osvobozené“ obyvatelstvo.44 Zpráva Okresního ú adu v Da icích z 22. 10. 1938 informuje o situaci, která nastala v eských obcích da ického soudního okresu v Markvarci a Lipnici, kde prý N mci využili 41

Tamtéž, hlášení stanice SNB He mane z 19. 3. 1946 do památníku SNB, nestránkováno. Tamtéž. 43 Bartoš, J. a kol.: Historický místopis Moravy a Slezska 1848-1960. XII. Ostrava 1990, s. 223 a 225. 44 Vašek, B.: Protifašistický odboj v Da icích a na Da icku. Pracovní materiál M stského muzea Da ice. Da ice 1985, s. 28. 42

19

poskytování dárk

k zast enému plebiscitu. Ten, kdo cht l dostat jídlo, obdržel zárove

s dárkem i prázdný papír, na který se m l do dolního pravého okraje podepsat. Ned

ivé

obyvatelstvo, i když m lo hlad, proto dárky odmítalo. Velící d stojník na to reagoval slovy: „Co si ta pakáž myslí, že si pro dárky nejde. Však s nimi zato íme.“45 Ješt 22. 10. se z obou obcí vydává delegace asi 15 ob an do Da ic, aby na okresní ú ad podali žádost, kterou podepsala v tšina obyvatelstva obou obcí. Žádali, aby bylo ud láno vše pro to, aby jejich obce nemusely být p ipojeny k N mecku. Když N mc m nepomohl nátlak v podob dárk s výzvou k prohlášení, že

íjemce souhlasí s n meckým z ízením a když

nepomohl ani p ímý nátlak na obyvatelstvo, aby se vyjád ilo, že je n mecké národnosti a že si eje p ipojení Lipnice k N mecku, byl 23. 10. jednoduše poslán n mecký voják, který navštívil každý d m a zapisoval obyvatele podle národnosti. Há ek byl v tom, že v této obci nebyl jediný lov k n mecké národnosti. S tímto soupisem navštívil voják starostu a žádal po m podpis. Tento odmítl podepsat, a proto 24. 10. p ijelo do Lipnice 160 muž n mecké armády s d lost eleckou a kulometnou jednotkou. Ú ední razítko a písemnosti jsou poté odebrány starostovi násilím. Celá tato demonstrace n mecké síly a nátlaku, která byla spojena s neoprávn ným vyty ováním hranic u Markvarce a Lipnice, vyd sila místní obyvatelstvo natolik, že se Lipni tí 24. 10. rozprchli ze svých domov a hledali úkryt v okolních lesích. Obávali se, že N mci ve svém jednání zajdou i dále. 46 Okresní ú ad v Da icích okamžit zasahuje a žádá u velitelství n meckého XVII. armádního sboru okamžitou nápravu vzniklé situace. Celá v c se sice ješt protáhne, ale 24. 11. 1938 dochází k velké radosti místních obyvatel k uvoln ní N mci okupovaných obcí Lipnice, Markvarce, Horního Radíkova a ásti katastru obce Valtínova. „Radost jakou z tohoto m li eští ob ané – nelze popsati. Vítali vojíny s. armády s hudbou a s t mi se objímali k nemalé radosti n kolika n meckých rodin v Hor. Radíkov , že se to tak stalo.“47

45

Muzeum Da ice, zpráva OÚ Da ice z 22. 10. 1938, . j. 19066/38, výtah z relace. Vašek, B.: Protifašistický odboj v Da icích a na Da icku. Pracovní materiál M stského muzea Da ice. Da ice 1985, s. 28-29. 47 Tamtéž, hlášení stanice SNB He mane z 19. 3. 1946 do památníku SNB, nestránkováno. 46

20

Spole enské a politické nálady obyvatelstva bezprost edn po Mnichov Spole enská situace t sn po Mnichov byla siln vyhrocena proti politickým stranám, ale také proti n meckému a židovskému obyvatelstvu. V Da icích dochází v listopadu 1938 k úprav politického života. Vzniká strana Národní jednoty v ele s Josefem T

kem, kterou tvo í pravicové strany, až na lidovce. Ti se p ipojují

pozd ji. Jednalo se o agrárníky, Národní sjednocení, živnostníky, fašisty, národní ligu a ást národních socialist . Sociální demokraté, ást komunist a zbytek národních socialist se sjednocují do Národní strany práce, jejímž vedoucím byl Josef Codr.48 Pohnutost doby, rasistické a nedemokratické nálady vyjad uje i žádost zdejší mládeže Národní jednoty, která ke konci roku 1938 požaduje vy ešení židovského problému. Dne 23. 12. 1938 byla rozpušt na KS . V Da icích došlo k rozpušt ní KS

vým rem Okresního

adu v Da icích ze dne 29. 12. 1938 . 30769/I na základ vlád. na ízení . 355/1938 Sb. Na základ toho ztratili lenství v m stském zastupitelstvu Jan Brázda, František Marek, Adolf Švec, Jaroslav Müller a Bohumil Barto .49 Rok 1938 je velmi bohatý na události, které velmi radikáln zasahují nejen do život obyvatel zdejšího kraje, ale je významný i v celorepublikovém m ítku. 5. 10. 1938 zaznamenávají da

tí ob ané abdikaci prezidenta Beneše.

ást záv re ného

projevu, kterým se zárove lou í s národem, zachycuje i da ická kronika. Nech tedy aspo na záv r této kapitoly zazní pozitivní slova prognózy prezidenta Beneše, jež se v té dob zdála tak vzdálená realit . „Koruna stromu naší vlasti je pon kud osekána, ale ko eny národa tkví pevn v jeho zemi. Sestupme ke ko en m, soust

me všechnu svou starou rodovou sílu do nich, jako jsme to ve

svých d jinách u inili již tolikráte a koruna op t po ase vyrazí novými ratolestmi.“50

48

Muzeum Da ice, Kronika m sta Da ic, II. díl, s. 76. Tamtéž, s. 78. 50 Tamtéž, s. 73. 49

21

Život v Protektorát Obyvatelé Da ic s obavami a nejistotou o ekávali, co jim p inese nový rok 1939. Pro n nezvyklá pohrani ní poloha jejich m sta mezi Velkon meckou íší a druhou eskoslovenskou republikou jim ur it také pocit bezpe í nep inesla. Obavy obyvatelstva se naplnily dne 15. 3. 1939, kdy došlo k okupaci Protektorátu

SR a ustanovení

echy a Morava. Na ízení zemského etnického velitelství v Brn zn lo, aby

nebyl nastupujícímu n meckému vojsku kladen ozbrojený odpor. Dne 15. 3. o šesté hodin ranní vstupují první n mecké jednotky do m sta, p ijížd jí od Slavonic a od Starého Hobzí. I když se zde nesetkali s žádným odporem, došlo ihned po íchodu n meckého vojska do Da ic k internaci t chto osob: posádkového velitele, stojník , okresního hejtmana, místního starosty, okresního etnického velitele a velitele místní stanice. T mto internovaným pak bylo oznámeno prost ednictvím n meckého velitele na eskoslovenském posádkovém velitelství v Da icích Hitlerovo rozhodnutí o obsazení SR. Jak uvádí zpráva v památníku, zajímavou skute ností byla okolnost, že toto rozhodnutí bylo vyhlašováno s datem 1. 3. 1939, takže všichni internovaní ihned vycítili osudovou ironii o cest Dr Emila Háchy do Berlína.51 Byli propušt ni sice ješt téhož dne, ale museli se každý den hlásit u n meckého d stojníka, který jim vydával r zná opat ení pro nejbližší dny. Šlo p edevším o zajišt ní n meckého vojska po materiální stránce, dále bylo provedeno odzbrojení civilního obyvatelstva, které muselo odevzdat i své radiop ijíma e, jestliže je vlastnili. V té dob se v Da icích pustila do práce i n mecká výzv dná a propaga ní služba. Do správních ú ad rníci, aby si tak N mci zajistili ur itou kontrolu. D

nastoupili n me tí

rníkem u m sta ustanovil jihlavský

Oberlandrat N mce Jana Vl ka, osobního tajemníka majitele velkostatku a jeho zástupcem byl též N mec Arnošt Pittinger, lesní správce velkostatku.52 Podobná situace byla i v etnictvu, které bylo nejd íve pod p ímou kontrolou n meckého vojska, pozd ji d

rník .

V lednu 1939, krátce p ed obsazením zbytk

SR, opouští dosavadní okresní hejtman

František Cagaš Da ice a da ickým okresním hejtmanem se stává Jan Brothánek. 53 Atmosféra ve m st

byla velmi napjatá. P ed budovu

eskoslovenského posádkového

velitelství na Palackého nám stí umístili N mci kulomet. Mezi další projevy okupace pat ily i

51

Muzeum Da ice, hlášení stanice SNB Da ice do památníku SNB, s. 3. Muzeum Da ice, Kronika m sta Da ic, II. díl, s. 83. 53 František Cagaš byl v roce 1941 zat en a n kolik m síc vyšet ován. 52

22

ervené plakáty, které vylepovali n me tí vojáci a jimiž se na izovala jízda vpravo (tabulky s n meckým nápisem „Rechtsfahren“). Nebo nápisy na židovských obchodech (Jüdisches Geschäft), které oznamovaly p vod majitele. Da

tí N mci s radostí vyv šovali na svých

domech prapory s hákovým k ížem již 15. 3. brzy ráno.54 mecká vojenská posádka se od 16. 3. ubytovala v budov m

anské školy, a proto se až

do jejího odchodu 2. 4. 1939 musela p erušit výuka. Po odchodu vojenské posádky se da ickému obyvatelstvu aspo trochu ulevilo, jelikož p ítomnost n meckých voják zp sobila stu nemalé potíže. Jednak na obyvatele p sobila už sama p ítomnost n meckého vojska, ale p edevším šlo o náklady spojené s výživou a materiálním zaopat ením vojska. Již prvního dne, kdy došlo k obsazení Da ic, byly vykupovány potraviny a veškeré zboží, p edevším textilie a obuv. Sami da

tí se snažili zajistit, jak mohli v p edtuše možné války. Podle

hlášení da ické stanice m žeme vid t, že chování N mc

bylo opa né a tím víc mohlo

popuzovat obyvatelstvo: „Posléze jmenované (rozum j potraviny) byly n meckými vojáky na míst požívány v takových kvantech a bez ohledu na r znost druh , že to budilo podiv našeho obyvatelstva a zárove i v této, jinak oby ejné v ci, poskytovalo ukázku p íslove né n mecké nenasytnosti.“55

Na tuto problémovou zásobovací situaci reaguje ješt

koncem dubna n mecký

zplnomocn nec v Jihlav von Reinhardt zasláním tišt né výzvy v n meckém i eském jazyce k obyvatelstvu m st a obcí jihlavského a da ického okresu, jež má fungovat jako prozatimní opat ení k ochran obyvatelstva p ed hromad ním a zdražováním zboží.56 V tomto na ízení nechyb ly ani trestní sankce. eteln bylo zasaženo op t i do politického života m sta. Koncem dubna roku 1939 byly rušeny strany Národní jednoty a Národní strana práce a jako jediný eský politický initel bylo povoleno Národní souru enství. Vedoucím Národního souru enství byl v Da icích jmenován Rudolf Charbula, jenž pracoval jako ú edník d ch. kontrolního ú adu, tajemníkem Národního souru enství se stal J. Holík.57 Tato strana m la p sobit jako sjednocující prvek v rámci protektorátní politické scény. hem války se však stala i organizací, která fungovala jako zást rka pro odbojovou innost. V kv tnu 1939 starosta m sta tvrdí, že v Národním souru enství je v Da icích celkem 98 %

54

Muzeum Da ice, Kronika m sta Da ic, II. díl, s. 82-83. Muzeum Da ice, hlášení stanice SNB Da ice do památníku SNB, s. 3. 56 Muzeum Da ice, Kronika m sta Da ic, II. díl, s. 84. 57 Tamtéž, s. 85. 55

23

všech muž nad 21 let. innost odboje uvnit této strany potvrzuje i osoba Rudolfa Charbuly, který byl krom Národního souru enství aktivní také v organizaci Obrana národa.58 V dubnu 1939 se vzdává svého postu prvního nám stka starosty Josef Schmied a tuto funkci zaujmul místo n j bývalý starosta a kavárník Karel Kesner. Druhým nám stkem se stal Adolf Liška. P ed toto vedení radnice byly postaveny již známé problémy m sta, které se týkaly hlavn obecního zadlužení. M sto se ješt nevzpamatovalo ze splácení starých p náklad

spojených s pobytem

eskoslovenského vojska ve m st

ek a

v roce 1938 a už se

ipravovaly k projednávání další nutné investice m sta. Jednou z nich bylo vybudování ádného vodovodu s pitnou vodou z pramene „Královna“. P edpokládané náklady dosahovaly ástky skoro až 800 000 K.59 Další výdaje pak znamenalo st hování radnice do budovy tzv. Starého zámku, který se uvolnil demobilizací eskoslovenské armády a likvidací místní eskoslovenské vojenské posádky. M sto tuto historickou budovu opravilo a umístilo v ní v p ízemí na levé stran muzeum, vpravo policejní strážnici. V prvním poschodí se nalézala kancelá starosty m sta Josefa Codra, m stského ú adu, dále zasedací sí a okresní pé e o mládež. Ve druhém pat e se pak nacházely nájemní byty. 60 Zbývá už ovšem jen pár m síc a m sto Da ice i celý okres budou postaveny p ed novou realitu a nové problémy, které sebou p inese druhá sv tová válka.

58

Smutný, B. a kol.: D jiny Da ic. Da ice 2002, s. 322. Tamtéž, s. 323. 60 Muzeum Da ice, Kronika m sta Da ic, II. díl, s. 86. 59

24

Da ice a druhá sv tová válka Da ic se vále ný konflikt Velkon mecké íše s Polskem a následné vypuknutí druhé sv tové války dotkl již od samého po átku. Dne 1.9.1939 zde bylo, podobn jako i na jiných místech Protektorátu, zat eno Gestapem n kolik osob – tzv. vále ná rukojmí. Byli to Jan Brázda st. (obuvník a p íslušník KS ), Josef Makový (jednatel s. obce legioná ské), ing. Karel Marek (vrchní m . komisa katastrálního m . ú adu a starosta Sokola) a Karel Vym tal (p ednosta železni ní stanice v Da icích). Posledn jmenovaný zem el 14. 5. 1940 v koncentra ním tábo e Oranienburg. 61 Vále ný stav se ve m st projevil i po hospodá ské stránce a to vázaným hospodá stvím, které se postupn zavád lo. Již 1. 10. byly zavedeny potravinové lístky na mýdlo, 1. 11. lístky na uhlí a 15. 12.1939 na šaty. P es všechny tyto obtíže však obyvatelstvo stále doufalo v brzkou porážku N mecka a obnovení eskoslovenské republiky. 62 Velmi smutným pro da ické ob any a nejen pro n byl den 28. 10. 1939, který jim p ipomínal ztracenou svobodu. P estože tento národní svátek obyvatelstvo nemohlo oslavit, oblékli si da

tí ob ané v tento den alespo tmavé smute ní šaty a na hlavu si posadili tzv. masary ky.

Takto vyjád ili sv j nesouhlas s n meckou okupací a n meckým útiskem. Toho dne se objevil na Palackého nám stí u pomníku padlých v nec, který tam n kdo tajn položil. 63 Brzy po okupaci se za ala projevovat autoritativní vláda n meckého režimu. Již v dubnu 1939 bylo p ikázáno oficiáln

oslavit narozeniny v dce A. Hitlera. Ze škol a ú ad

postupn zmizet p ipomínky

musely

SR. Jakékoliv p ipomínky demokratické minulosti musely

zmizet, toto úsilí vyvrcholilo na konci roku 1940. Toto opat ení se týkalo ovšem i ozna ení spolk . Dne 31. 12. 1939 vyšlo na ízení zemského prezidenta v Brn , jímž se spolk m ízeným podle zákona z 15. 11. 1867, . 134 . z. o právu spol ovacím nebo podle vládního na ízení z 31. 3. 1939, ís. 97 Sb. z. a nebo v d sledku ústavních zm n zakazovalo používat názv , které by p ipomínaly státoprávní pom ry bývalé

eskoslovenské republiky.

V paragrafu 1 m žeme íst: „Zakazuje se používati názv eskoslovenské, jako rep.

upomínajících na státoprávní pom ry bývalé republiky

eskoslovenská, stát

eskoslovenský,

eskoslovenský, jakož i

zkratek t chto názv a názv podobných ve stanovách jednacích a organisa ních ádech,

61

Muzeum Da ice, Kronika m sta Da ic, II. díl, s. 88. nebo Liška, A.: Da ice ve druhém odboji 1938 - 1945, s. 3, 27. 62 Muzeum Da ice, Kronika m sta Da ic, II. díl, s. 89-92. 63 Tamtéž, s. 90.

25

jakož i zevních ozna eních jako znacích, odznacích, praporech a stejnokrojích, tiskopisech, a pe etích spolk , z ízených podle zákona spolkového z 15.11. 1867 …“64

Vlastenecky smýšlející da

tí obyvatelé t žce nesli i to, když podle na ízení okupa ního

režimu muselo být ozna ení ulic i nám stí n mecko- eské. Správa m sta tedy dosavadní tabulky s eskými nápisy odstranila a nechala ud lat dv tabulky - jednu s n mecko- eským ozna ením Havlí kova a druhou s ozna ením Palackého nám stí. Protože bylo na ízeno zrušit název ulice Masarykovy, rozhodlo se m stské zastupitelstvo p ejmenovat tuto ulici na Krají ovu, což bylo schváleno v roce 1941. Palackého nám stí bylo poté op t oficiáln nazýváno nám stím Dolním. 65 Nic nesm lo p ipomínat

ech m jejich vlasteneckou a

demokratickou minulost, aspo zvn jšku to tak m lo vypadat. Rok 1939 kon í pro da ické ob any ne zrovna radostn . Dne 14. 12. je zat en Ladislav Chalupský, u itel na obecné škole v Da icích a je uv zn n v Jihlav . Tam je uv zn n i major Jaroslav H rka, bývalý velitel da ické posádky.66 Rok 1940 byl pro politický okres Da ice, pokud jde o jeho uspo ádání, zlomovým rokem. Okupa ní správa rozhodla, že sídlo okresu bude z Da ic p esunuto do Tel e, jelikož Da ice pro svoji polohu p ímo na státní hranici nebyly již pro ú ady vhodným st ediskem okresu. Da

tí se této zm

sice bránili a posílali žádosti svým vlivným pražským p íznivc m, nap .

policejnímu prezidentovi v. v. JUDr. Vojt chu Dolejšovi, který byl estným ob anem m sta. Dne 9. 4. 1940 bylo z Da ic odesláno protektorátní vlád v ele s J. Eliášem memorandum s žádostí o ponechání sídla okresu i všech ú ad

v Da icích. Svou žádost m sto

ospravedl ovalo tím, že p ipojením obcí soudního okresu jemnického by byla nahrazena ztráta soudního okresu slavonického. Dále uvádí d vody hospodá ské a poukazuje se též, na to že m sto Da ice je jedním z nejstarších sídel okresního politického ú adu na Morav .67 Jejich snaha p esto vyšla naprázdno. Tel se mohla radovat ze svého triumfu. 1. 11. 1940 tak dochází k definitivnímu p esunutí okresního ú adu z Da ic do Tel e, která tuto zm nu vítá s okázalostí a vnit ním uspokojením. Od tohoto dne se Da ice se svým soudním okresem (bez Urban e) stávají sou ástí politického okresu tel ského, který byl tvo en krom da ického ješt soudním okresem tele ským a t eš ským. Dále k tele skému okresu náleželo 19 obcí z Jind ichohradecka i samotné m sto Jind ich v Hradec. K p esunutí okresu do Tel e sice 64

SOkA Jind. Hradec, fond OÚ Da ice, karton . 932 (Spolkové záležitosti 1940), i. . 1665. Muzeum Da ice, Kronika m sta Da ic, II. díl, s. 92. Smutný, B. a kol.: D jiny Da ic. Da ice 2002, s. 326. 66 Muzeum Da ice, Kronika m sta Da ic, II. díl, s. 92. 67 SOkA Jind. Hradec, fond AM Da ice, karton . 360 (Zákony a na ízení – snahy o zrušení okresní a obecní správy 1938 – 1940), i. . 505. 65

26

došlo, avšak berní ú ad z stává na základ rozhodnutí z roku 1941 díky nedostatku místa v Tel i v Da icích pod názvem „Berní správa v Tel i, sídlem v Da icích“. 68 ina nebyla vyžadována jenom, pokud jde o ozna ení ulic a nám stí, ale byla tvrd prosazována i ve ve ejném život . D kazem toho mohou být i povinné kurzy n všechny zam stnance m sta a ú edníky. Da kurz se n

iny pro

tí ob ané si je ale za ídili po svém. Na v tšin

ina prakticky v bec nevyu ovala a kurzy se tak staly p íležitostí k diskuzím a k

získání informací o vále né situaci. Kurzy n

iny a zkoušky byly zavedeny též pro

etnictvo, kde byli do vedoucích míst prot žováni p edevším N mci. Kv li nim byla také zavedena n mecká korespondence a pozd ji došlo k ozna ení n

iny jako služebního

jazyka. 69 V tomto roce dochází i ke zm

vlastník da ického velkostatku. 21. 4. 1940 umírá poslední

mužský potomek z rodu Dalberg , Johannes Dalberg, který je poh ben do rodinné hrobky v Kostelním Vyd í. Jeho nástupcem a d dicem da ického panství se stal íšský N mec Franz Karl princ Salm-Salm.70 Koncem roku 1940 se za íná výrazn ji projevovat nedostatek potravin a d sledky vázáného hospodá ství. Už v lednu 1940 p ichází na ízení o povinných dodávkách mléka a vajec, což je místními rolníky p ijato s velkou nelibostí, a proto se ho snaží všemožn obcházet. To dokazuje p ipomínka eskomoravského svazu pro mléko a tuky ze dne 18. 3. 1941, která byla adresována m stskému ú adu v Da icích s tím, že mu nedošly dosud vybrané poplatky z mléka, které místní zem

lci prodávali p ímo spot ebitel m nebo p ekupník m. 71 Pozd ji

se objevuje i další na ízení o vázaném hospodá ství s obuví. To m lo za následek, že se obyvatelstvo snažilo, co nejvíce se obuví zásobit v p edtuše nedostatku. Koncem roku byly zavedeny povinné dodávky obilí a jedlých brambor. Zavedením vázaného hospodá ství se podstatn zv tšila agenda m sta, a proto k m stu na výpomoc byli p id leni i p íslušníci pohrani ní finan ní stráže, kte í zde z stali až do revoluce v roce 1945. Nebyli ovšem placeni stem, ale plat dostávali od ministerstva vnitra a ministerstva financí, kde byli také vedeni. Abnormální po así, velmi tuhá zima, kdy mrazy nepolevovaly až do poloviny b ezna a dosáhly až -35 °C, a deštivé léto m ly za následek velkou neúrodu. Lidé tuto zimu velmi

68

Muzeum Da ice, Kronika m sta Da ic, II. díl, s. 97-98. Muzeum Da ice, hlášení stanice SNB Da ice do památníku SNB, s. 4. Muzeum Da ice, Kronika m sta Da ic, II. díl, s. 98. 70 Muzeum Da ice, Kronika m sta Da ic, II. díl, s. 94. 71 SOkA Jind ich v Hradec, fond AM Da ice, karton . 330 ( Spolkové záležitosti 1940 – 1943), inv. . 493. 69

27

trp li, v tšina z nich si nemohla vytopit ani své byty, protože už nem li žádné zásoby uhlí, kterého byl kritický nedostatek.72 Tato krize pokra uje i v roce 1941, kdy se projevuje nedostatek paliva a musela být echodn zastavena i železni ní doprava. Da

tí ob ané získávají nejnov jší zprávy z front a z politiky prost ednictvím zahrani ního

rozhlasu. Jan Brothánek ve svých zápiscích nap . popisuje radost, kterou m l on sám i eské obyvatelstvo Da ic z nep ipojení Jugoslávie k Ose. Brothánek zde nastinuje i podobu vzájemných vztah mezi da ickými N mci. Trnem oku a p edm tem závisti byl p edevším rník Oberlandratu Vl ek, na kterého si st žoval podle Brothánka jistý N mec Šána, protože mu bylo vzato povolení k jízd autem. Byl též obvin n hostinským Kesnerem, že díky mu byl okresní ú ad p eložen z Da ic do Tel e. Na jeho osobu byla napsána dokonce i stížnost, že zabíjel na erno prase. V Brothánkov deníku najdeme i další negativní p ipomínky o Vl kov osob : „Vl ek je zarytý nacista nebezpe ný a dobrodruh.“ nebo „Vl ek prý se stará o bohaté, ale o chudé ne.“73 Dle deníkových záznam

okresního hejtmana Jana Brothánka panovala mezi N mci

v Da icích velká vzájemná nevraživost. V pr

hu tohoto roku dochází k zatýkání len ilegální komunistické strany. Byli to nap .:

Jan Brázda, Jaroslav N mec (berní ú edník), Jaroslav Müller (kamná ský d lník), Leopold Dvo ák (obchodník), Jan Voká , František Marek nebo Raimund Horálek. 74 Zat ení byli odvezeni gestapem do Jihlavy a n kte í pak pokra ovali ješt dále do Brna a do meckých koncentra ních tábor . Od kv tna 1941 se za ala objevovat akce se znamením „V“ (Viktoria), která m la p sobit na širokou ve ejnost a m la tak oznamovat vít zné tažení íše na všech frontách. Toto písmeno muselo být též umíst no na všech ú edních a školních budovách. V srpnu byly zavedeny taba enky, které byly p ijaty ku áky s velkou nelibostí75, jak tvrdí kronika m sta Da ice. Na jednu taba enku, která byla ur ena pro jednu osobu na m síc, se mohlo dostat 60 cigaret nebo dva balí ky dýmkového tabáku. Nov byl na ízen i soupis domácího zví ectva, jelikož se p ezkoušením výsledk s ítání dobytka a dr beže zjistilo, že v tšina zem

lc a rolník neuvedla správný po et. Zemský

72

ímskokatolická fara Da ice, Farní kronika – opisy mešních nadací, s. 53. Muzeum Da ice, Kronika m sta Da ic, II. díl, s. 93 a 99. 73 Muzeum Da ice, Pomocná evidence, Zápisky Jana Brothánka. 74 Muzeum Da ice, Kronika m sta Da ic, II. díl, s. 101. 75 Tamtéž, s. 104.

28

viceprezident Dr. Karl Schwabe vyzývá k náprav

a zárove

varuje, že je to poslední

íležitost, jak se vyvarovat nejt žším trest m. 76 Podstatn radostn jší událostí se pro da ické ob any stalo z ízení m stského rozhlasu, jehož provedení sv ila m stská rada 16. 1. 1941 firmám Jar. Liška, Da ice a Ladislav Fiala, Želetava. Zesilova s gramofonem byl umíst n v radnici v kancelá i starosty m sta, ty i reproduktory byly umíst ny na v ži farního kostela sv. Vav ince a jeden na budov spo itelny na Palackého nám stí . 3. Celkovou ástku spojenou s po ízením m stského rozhlasu ve výši 45. 000 K uhradila Spo itelna m sta Da ic.77 Dalším obdobím, které podstatn ovlivnilo d jiny m sta ale i celého Protektorátu, byl rok 1942. Díky heydrichiád byly ochromeny všechny výrazn jší odbojové organizace a jejich as znovu p išel až ke konci války. Ješt p edtím se Da ic a okolí dotkly i jiné události. Jednou z nich byla rekvizice zvon . Z Da ic bylo odvezeno v dubnu 1942 celkem 47 zvon , které m ly být použity k vále ným el m. Ušet en z stal pro svou historickou hodnotu pouze velký zvon Vav inec a v Bílkov zvon Jana K titele.78 Kv ten roku 1942 p ináší zm ny i do osud da ického židovského etnika. Da

tí Židé jsou odváženi terezínskými transporty, které sm ují do koncentra ních tábor

na východ . Nebylo výjimkou, že po jejich odtransportování p ijížd li do Da ic p íslušníci gestapa, kte í rabovali byty Žid . Vybrali si to, co se jim líbilo a odjeli. Z koncentra ních tábor se po válce vrátily pouze dv ženy: Olga a Marta Zimmerová.79 hem heydrichiády byl vyhlášen výjime ný stav pro celý Protektorát. Zast elen m l být každý i se svou rodinou, kdo by jakkoliv pomáhal ukrýt ú astníky atentátu na Heydricha. I Da ice byly touto výjime nou situací zasaženy a to p edevším prohlídkami a zatýkáním. Da ická kronika nám podává zprávu: „Dne 2. 6. po páté hodin , sotva se rozednilo, byli obyvatelé m sta probuzeni mlácením a hlomozem. Celé m sto bylo doslova obsazeno n meckým vojskem a uniformovanými meckými výrostky, pravd podobn z blízkých n meckých obcí. Tak ku p íkladu strá nad železni ní tratí „za lávkami“ byla hlídkována ozbrojenými N mci, kte í byli v okruhu kolem celých Da ic vzdáleni od sebe vždy 50 – 100 m. Jiní ozbrojení muži procházeli ulicemi m sta a v každém tém

dom konali d kladné prohlídky. V dom , kde hned neotev eli, musili se

všichni obyvatelé legitimovat. Kdo se nemohl legitimovat, byl p edveden k vyšet ování a do 76

Muzeum Da ice, výzva zemského viceprezidenta Dr. Karla Schwabe z 22. 10. 1941, i. . 6/75-A. Muzeum Da ice, Kronika m sta Da ic, II. díl, s. 100. 78 ímskokatolická fara Da ice, Farní kronika – opisy mešních nadací, s. 58. 79 Muzeum Da ice, Kronika m sta Da ic, II. díl, s. 109-110. 77

29

vazby. N mci vali n mecky, zvlášt na muže, a žádali „Waffe“. Hledali zbran a parašutisty nebo atentátníky. Po ínání N mc toho dne zp sobilo - zvlášt z po átku - ve m st zd šení. Prohlídky skon ily teprve v odpoledních hodinách, na ež N mci odtáhli jinam.“80

Da icím se nevyhnula ani povinnost odesílat eské lidi na práci p ímo do íše. V tšinou šlo o práci v n meckých továrnách, odkud n kte í z nich uprchli a p idávali se na stranu odboje nebo se navraceli dom a n kde v okolí se ukrývali. Ne všichni si ale vybrali út k, n kte í volili i jinou cestu, možná cestu p ímého odporu a národní hrdosti... Da ická kronika zmi uje osud t í da ických muž , kte í byli totáln nasazeni pracovním ú adem 21. 6. 1942 a p id leni do továrny na d ev nou vatu v Hirschbergu. 14. 2. 1943 byli v této továrn zat eni pro sabotáž a pro ve ejnou propagaci národních hodnot (nap . nošení trikolory), dále u nich byla nalezena i bodná zbra . Tito t i muži byli nakonec uv zn ni v koncentra ním tábo e Gross-Posen. Další odvod da ických ob an na práci do

íše se konal 24. 8. 1942, kdy se museli dostavit,

stejn jako kdykoliv p edtím, k prohlídce a odvodu na n mecký ú ad práce do Tel e.81 V ervnu 1942 dochází ke zm

na postu okresního hejtmana, kdy Jana Brothánka st ídá

íslušník jednotek SS JUDr. Alexander Böttscher. Další personální zm na se týkala p ímo místa starosty v Da icích. Na podzim téhož roku byla na ízena starostovi m sta Josefu Codrovi povinná dovolená, kterou nastoupil 21. 9. a byl v ní až do konce roku 1942. Dne 21. 9. se ú adu starosty ujal za souhlasu okresního ú adu radní Jan Pelikán, jelikož první nám stek Karel Kesner na tuto funkci „vzhledem k velkému zaneprázdn ní“ ani neaspiroval. 82 V b eznu roku 1943 dochází dokonce k zat ení Josefa Codra, který se vrací z Jihlavy po necelém m síci 9. 4. 1943. Podle B. Vaška byl Josef Codr zat en a zbaven funkce, protože pomáhal rodinám zat ených da ických ob an falšováním výplatních listin, na jejichž základ jim byly vypláceny finan ní podpory.83 Do konce války pak z stal ú adujícím starostou radní Jan Pelikán. Velký nedostatek látek, obuvi a potravin m l za následek, že se ke konci roku 1942 objevuje ve v tší mí e než v letech p edchozích i erný obchod (ke asení) a vým na zboží. Da ická kronika uvádí ceny n kterých výrobk a surovin, které se daly opat it „pod rukou“.

80

Tamtéž, s. 111. Muzeum Da ice, Kronika m sta Da ic, II. díl, s. 112. 82 Tamtéž, s. 112-115. 83 Vašek, B.: Protifašistický odboj v Da icích a na Da icku. Pracovní materiál M stského muzea Da ice. Da ice 1985, s. 61. 81

30

Tak nap . v roce 1943 stály 3 m erné p edvále né látky 10.000 K nebo také p l prasete. Husa stála na erno 800 K. 1 kg škva eného sádla – 800 až 1000 K 1 kg cukru – 100 až 150 K 1 kg másla – 500 až 800 K 1 vejce – 5 až 10 K 1 l mléka – 5 až 10 K 1 pár bot – 800 K 1 zimník – 12 000 K84

Když se oproti tomu podíváme na rok 1944, zjistíme, že situace se jen zhoršovala. Tyto životní pot eby zmizely z trhu v podstat úpln . A erný obchod nebo vým na byl jediný zp sob, jak si je opat it, ale ani to nebylo jednoduché. Krizové situace, krajní nouze a i ohrožení lidské existence, ímž druhá sv tová válka skute

byla, ukáží n kdy jasn lidský

charakter bez d ív jšího stínu klidné doby. Tak i v t chto situacích m žeme nalézt lidi, kte í se snažili obohatit na lidské bíd a utrpení. Látka na šaty v roce 1944 nebyla už v bec k dostání. 1 kg sádla – 1 000 až 1 200 K 1 vejce – 12 až 15 K cigarety – 10 až 30 K za kus85

Na erno byly provád ny i domácí porážky. V Da icích a okolí jich nebylo málo, jelikož dohlížitelé na domácí porážky z ad finan ní stráže, kte í byli p id leni k m stu na výpomoc do zásobovacího odd lení, je p ehlíželi. Vále nou realitou pro obyvatelstvo byly i letecké útoky. B hem roku 1943 toto nebezpe í vzrostlo.

mecké ú ady proto na ídily, aby v každém dom byla nádoba s pískem, lopaty,

pláca ky na hašení ohn , konve anebo nádrže napln né vodou.86 Jednotlivé domy byly rozd lovány do domovních družstev a pro ur itý po et dom sdružených v domovní družstvo byl jmenován velitel. Na povinnosti, které se vázaly s protileteckou ochranou, byli doty ní ob ané upozor ováni na zvláštních sch zích.

84

Muzeum Da ice, Kronika m sta Da ic, II. díl, s. 120. Tamtéž, s. 134. 86 Tamtéž, s. 116. 85

31

V srpnu roku 1944 byla intenzita leteckých nálet asi nejsiln jší. Letecké poplachy podle da ické kroniky byly každý den. V Da icích byli signálem k leteckému poplachu údery na zvon farního kostela, p ípadn zatroubení hasi ského truba e a též místní rozhlas hlásil letecký poplach. Samotné Da ice bombardovány nebyly, ale v jejich okolí došlo k n kolika st et m mezi meckými stíha kami a americkými letadly, nej ast ji v okolí mezi obcí Nové Dvory a Brandlínem. K jednomu takovému leteckému souboji došlo 24. 8. 1944, jehož výsledkem bylo sest elení n meckého letadla u Nových Dvor .87 K nešt stí došlo v Brandlín , kde p i odleh ovací akci shodil americký letec pumu, která dopadla na zahradu jednoho domku. Ten byl áste

zbo en. V té dob byla v kuchyni toho

domu stará žena s dv ma d tmi, které se jen štastnou náhodou zachránily. 88 es všechny hr zy a obtíže, které p ipravila eskému lidu válka, neustaly ani v t chto dobách snahy o kulturní vyžití a už v podob po ádání r zných kulturních akcí a slavností i tane ních zábav. A koli tyto snahy byly zna

oklešt né na ízeními okupa ního režimu a

typicky eský vlastenecký život, který se organizoval p edevším ve spolcích, byl zdánliv v pr

87 88

hu války udušen, eský živel si svou cesti ku k svobodnému vyjád ení našel.

Muzeum Da ice, Kronika m sta Da ic, II. díl, s. 130. Tamtéž.

32

Kulturní život b hem vále ných let hem prvních vále ných let, než došlo k uzav ení n kolika vlasteneckých spolk

a

organizací, mohl kulturní život v Da icích i v okolí navázat na bohatou tradici z období první republiky a ješt p ed rokem 1918. Místní t locvi nou organizaci Sokol doplnila roku 1921 t locvi ná organizace katolík Orel. locvi nou organizací se od roku 1919 mohlo pyšnit i levicové hnutí, jejíž název zn l lnická t lovýchovná jednota (DTJ). Sokol i levicové hnutí si v roce 1923 vystav li svá st ediska, a tak vznikla Sokolovna a D lnický d m. Orel vlastní budovu postavil teprve v roce 1938 – tzv. Katolický d m. Pravideln se konaly cvi ení a slavnosti všech t chto organizací. Významným da ickým fenoménem se stal p vecko divadelní spolek Tyl, který byl založen v Da icích dne 18. 9. 1884. innost tohoto spolku byla velmi rozmanitá, byla hrána divadelní edstavení, organizovaly se akademie s hudebními ísly a sborovým zp vem, konaly se ve írky, plesy, silvestrovské a jiné tane ní zábavy a také výlety. O tom, že o p stování kultury a organizování kulturních akcí m ly zájem i t locvi né organizace, sv edstavení hrál i Sokol a Orel. P

í fakt, že divadelní

emž Sokol vedl v organizaci v tšiny státních svátk a

oslav. Mezi nimi m žeme uvést nap . Zborovské slavnosti roku 1937 nebo oslavy narozenin prezidenta T. G. Masaryka. Církevní svátky a slavnosti si pro zm nu na starosti bral Orel. 89 Od poloviny dvacátých let pak Sokol provozoval v Da icích kino a tím místním ob an m nabízel další možnost, jak trávit volný as. Svobodný vývoj spolkové innosti byl ovšem záhy p erušen okupací eských zemí. Dne 31. 3. 1939 vyšlo vládní na ízení, podle kterého byly spolky, které cht ly dále vyvíjet svou aktivitu, povinny oznámit tento zám r nejpozd ji do 31. 5. 1939 okresnímu ú adu, který pak mohl spolku vydat písemné potvrzení o podaném oznámení. Pokud by spolky podle tohoto na ízení takto nejednali, zanikly by dnem 30. 6. 1939. O tom, že toto oznámení ne všechny místní spolky u inily, sv

í n kolik dotaz

Zemského ú adu v Brn z roku 1940, zda

konkrétní spolek tohoto na ízení uposlechl a jestliže ne, z jakého d vodu nebyl podán návrh na jeho výmaz ze spolkového katastru. Byl to p ípad nap . t chto spolk : Národní jednota pro jihozápadní Moravu (místní odbor v Tel i), Sada ský spolek ve Velké Lhot ,

tená ský

spolek Osv ta v Nové íši, spolek Místní skupina Pr myslového svazu d lnictva stavebního se sídlem v Da icích, Odbo ka odborového sdružení 89

eských hudebník

Stehlík, M.: Zapomenuté d jiny. Da ice ve 20.století. Da ice 2000, s. 18-19.

33

se sídlem

v Da icích, Místní odbor eskoslovenské jednoty v Praze se sídlem v Da icích, Zábavný spolek Špagáti v Da icích nebo spolek D lnická beseda Barák se sídlem v Da icích. 90 vecko – divadelní spolek Tyl zaslal své oznámení o další innosti také. Potvrzení o trvání spolku bylo z okresního ú adu odesláno dne 29. 4. 1939.91 Nejintenzivn jší divadelní innost spolek Tyl zaznamenal v roce 1940. Neomezoval se však jen na divadelní p edstavení, po ádal i besídky pro mládež a dvakrát ve ejn

vystoupil

s p veckým souborem. Dne 27. 2. 1942 vyhov la m stská rada žádosti tohoto spolku o povolení používat název „M stské divadlo Tyl v Da icích“, p

emž toto povolení bylo

ud leno s podmínkou, že m že být kdykoliv odvoláno. Podobn jako i jiným oblastem spole enského života se ani divadlu nevyhnuly nejr zn jší na ízení a zákazy. Jedním z nich byla vládní na ízení ze 4. 7. 1939 a poté z 24. 4. 1940, kterými se vylu ovali ze spolk

a jiných korporací spole enského, kulturního a

hospodá ského života Židé. Dalším na ízením bylo stanoveno, že o povolení sehrání divadelní hry se muselo žádat osm týdn p edem, byly vytvo eny seznamy povolených a doporu ených her. Tak nap . když 15. 11. 1942 uplynulo 80 let od narození G. Hauptmanna, bylo doporu eno místním spolk m oslavit toto jubileum sehráním n které z jeho her, p

emž

sou asn byly uve ejn ny hry, které spadaly pod cenzuru. Mnohé z her se setkaly se zákazem, jelikož by mohly n jakým zp sobem kompromitovat tehdejší režim. Takový osud potkal i hry Vinice a pohádku Honza, které m l v úmyslu sehrát Tyl a které v té dob nebyla na seznamu povolených her.92 Ovšem ani da soubor zna

tí ochotníci nez stali ušet eni nacistického útlaku. B hem roku 1944 byl oslaben, protože n kolik len bylo totáln nasazeno na nucené práce. Celkem

sedm len spolku Tyl bylo uv zn no v koncentra ních táborech. Mezi nimi i Adolf Liška, který byl zárove jedním z p edstavitel Sokola a též inný v odboji. 93 Sokol, jako poz stavší symbol demokratické první republiky, se nemohl vyhnout pronásledování ze strany nacist . Ješt v dubnu 1940 byla povolena divadelní hra Vodníkova Hani ka, která se m la hrát v Sokolovn

v Da icích94, ale zákazy dalších divadelních p edstavení a aktivit na sebe

nenechaly dlouho ekat.

lenové Sokola, kte í nehodlali nacistický režim akceptovat, za ali

brzy po okupaci vyvíjet v rámci až do roku 1941 legální sokolské organizace odbojovou 90

SOkA Jind. Hradec, fond OÚ Da ice, karton . 933 (Spolkové záležitosti 1940), i. . 1665. Stránská, M.: Kulturní život a školství v Da icích v letech 1900 – 1949. eské Bud jovice 2001, s. 77. 92 Stránská, M.: Kulturní život a školství v Da icích v letech 1900 – 1949. eské Bud jovice 2001, s. 77-78. 93 Tamtéž, s. 79. 94 SOkA Jind ich v Hradec, fond AM Da ice, karton . 330 ( Spolkové záležitosti 1940 – 1943), inv. . 493. 91

34

innost.95 V listopadu 1941 však došlo k zat ení v tšiny sokolských inovník . O dalším vývoji da ického Sokola chybí bohužel p esn jší informace. innost DTJ (1921 p ejmenována na Federovanou d lnickou t lovýchovnou jednotu – FDTJ) byla více mén

ízena programem komunistické strany a od toho se také odvíjely aktivity této

jednoty. FDTJ po ádala krom svých sportovních akcí podobn jako Sokol i Orel i divadelní edstavení a zorganizovala i n kolik silvestrovských zábav. Další uspo ádání silvestrovské zábavy dne 29. 12. 1938 nebylo už vlivem zna

vyhrocených politických pom

povoleno

a navíc byla jednota ješt v témže roce ú edn rozpušt na.96 ležitým kulturním centrem byla i da ická m stská knihovna spole

s m stskou ve ejnou

ítárnou, která byla op t otev ena v Da icích od 29. 9. 1940 v budov radnice v prvním poschodí. Místnímu ob anstvu se zde nabízel volný p ístup k dennímu tisku, odborným revue, k obrázkovým, zábavným a módním

asopis m. 97 Je z ejmé, že publikace, které se

okupa nímu režimu nezdály vhodné nebo n jakým zp sobem poškozovaly jeho pov st, se ocitly na indexu zakázaných knih. V té dob vykonával knihovního dozorce v Da icích Josef Pochop. V této souvislosti je zajímavé, že he mane ský knihovní dozorce Josef Kamaryt byl zajišt n gestapem pro spolupráci v odbojovém hnutí. A zajišt n byl i knihovní dozorce a ídící itel v Horní Slatin František Mátl.98 Iniciováním kulturní innosti v obcích byly pov eny místní osv tové komise (MOK), které podléhaly Okresnímu osv tovému sboru v Da icích. V d sledku zm

ných politických pom

m lo být v b eznu 1940 provedeno ve všech

obcích nové ustanovení místních osv tových komisí. MOK m la mít v obci do 500 obyvatel 7 len , do 2 000 obyvatel 9 len . Knihovník ve ejné obecní knihovny a kroniká byli leny MOK z titulu své služební funkce. P itom polovinu len zbytek len navrhlo místní vedení Národního souru enství. Se vznikem Protektorátu

echy a Morava zaznamenalo výrazné zm ny také školství. Byla

na ízena p em na struktury obecných a m zna

volilo obecní zastupitelstvo a

99

anských škol, p ístup k dalšímu vzd lání byl

omezen a na konci války byla výuka tém

úpln znemožn na jednak n meckými

ženci a jednak ustupující n meckou armádou. V období okupace eských zemí se v Da icích nacházely m

anská škola chlapecká a dív í,

pokra ovací škola pr myslová a zimní hospodá ská škola.

95

Více o odbojové innosti této organizace pojednává kapitola s názvem Odboj na Da icku. Stránská, M.: Kulturní život a školství v Da icích v letech 1900 – 1949. eské Bud jovice 2001, s. 105-106. 97 SOkA Jind ich v Hradec, fond AM Da ice, karton . 330 ( Spolkové záležitosti 1940 – 1943), inv. . 493. 98 Tamtéž. 99 Tamtéž. 96

35

Nacisté pom rn hojn z izovali nové národní a m

anské školy. I v Da icích byla z ízena

mecká škola, které bylo postoupeno od listopadu 1942 celé druhé poschodí hlavní školy (ozna ení pro m

anskou školu od roku 1941). Kulturní innost nemalou m rou podporovaly

i školy. V období nesvobody se ovšem nesm ly konat žádné oslavy a svátky, které by žák m ipomínaly n kdejší demokratickou republiku. Kulturní život byl vícemén pod ízen režimu a m l vychovávat k slepé oddanosti v dci a íši. Proto se povinn slavily narozeniny Adolfa Hitlera, 30. 1. se uspo ádala oslava na p ipomínku p evzetí moci v dcem, 15. 3. bylo zmi ováno „výro í“ vzniku Protektorátu

echy a Morava. V ervenci se pak odehrávaly

oslavy narozenin prezidenta Emila Háchy. U p íležitosti t chto pro nacisty tak významných dn se ale nekonaly žádné velké oslavy, které by m ly aspo nádech prvorepublikových slavností. U itelé a žáci se bu sešli ve vyzdobené t locvi

, kde si poslechli projev editele

školy, nebo byli na významn jší události upozorn ni v n které z vyu ovacích hodin. 100 Tyto nov zavedené svátky a oslavy se moc velkému zájmu a úct u eského obyvatelstva net šily, jak dokazuje ú ast na jedné oslav po ádané v Da icích. Dne 4. 6. 1944 se zde konal „Den mládeže“, který zorganizovalo protektorátní Kuratorium pro výchovu mládeže v echách a na Morav . Tato akce m la mít celostátní ráz, ale mládeže se na tuto oslavu dostavilo velmi málo a ani ob ané se nezdáli býti tak dostate

nadšeni, aby se oslavy

zú astnili. 101 Drastický byl i nacistický zásah do osnov jednotlivých vyu ovacích p edm

. K p edm

m,

které byli nacistické moci nejvíce trnem v oku, pat ili nap . d jepis nebo zem pis. Proto se nejprve p ikro ilo k p eškolování u itel t chto p edm

. Jako místo pro školení byl zvolen

Rankenheim u Berlína a postupn se tu seznámili se zásadami nacistické pedagogiky u itelé iny, d jepisu a pozd ji také zem pisu a p írodopisu.102 Povále ná doba s sebou p inášela adu zm n, které se týkaly i zdejších škol. Šlo p edevším o zm ny, které se týkaly organizace, metod a nápln výuky. Tak nap . povinná školní docházka byla upravena na dev t let a dále došlo k zrušení m

anských škol, které byly p em

ny na

školy st ední. V prvním povále ném období je ješt znatelná snaha nastolit op t prvorepublikové pom ry, ale nové politické zam ení

eskoslovenska již tento „zp tný“ kurz odmítalo, a tak se ve

školství podobn jako i v jiných oblastech za alo projevovat nové nasm rování.

100

Stránská, M.: Kulturní život a školství v Da icích v letech 1900 – 1949. eské Bud jovice 2001, s. 53. Muzeum Da ice, Kronika m sta Da ic, II. díl, s. 128. 102 Stránská, M.: Kulturní život a školství v Da icích v letech 1900 – 1949. eské Bud jovice 2001, s. 52-53. 101

36

Židovské a romské etnikum b hem vále ných let Jako sou ást nacistického programu „upevn ní n mectví v eskomoravském prostoru“ se prezentovalo i tzv. ešení židovské otázky. Adolf Liška ve svém díle píše: „Heydrichovým p íchodem do Prahy v zá í 1941 skon ila éra díl ích opat ení v podob zných kuriozních zákaz , podle nichž ob ané židovského p vodu nesm li: chodit do parku, kupovat noviny nebo

esnek, telefonovat z ve ejných automat , sed t

v nádražních ekárnách, jezdit autobusem a trolejbusem, vlastnit psa nebo ko ku, navšt vovat muzea, divadla, restaurace, ítárny nebo mít doma rádio.“103

Za alo se s tzv. arizací, s koncentrací židovského majetku do rukou nacist a poté byly na ad hromadné deportace do vyhlazovacích tábor . 19. 5. 1942 bylo odtransportováno do koncentra ních tábor na východ i 31 da ických Žid , z nichž se vrátily jen dv ženy: Olga a Marta Zimmerovy. V plynových komorách zahynuli p íslušníci významných židovských podnikatelských rodin z Da ic: rodina Stukartova, Vohryzkova

i Guttmannova. Rasová

perzekuce t chto rodin, kdy už nemohly provozovat svou innost a nebo aspo ne v takové mí e jako p ed válkou, se podstatn odrazila i v hospodá ské situaci m sta b hem války. Nemluv ani o degradaci jejich spole enského postavení. Adolf Liška ve své práci cituje dopis od Marty Zimmerové z roku 1984, ve kterém lí í osud sv j i svých blízkých: „Z mých p íbuzných se vrátila jen moje sestra, která byla rok v Terezín , potom v Polsku v Osv timi a nakonec v Belsen-Bergenu. Otec našt stí (bohužel to tak musím íct) zem el v roce 1939 ješt

doma. O matce nevím nic, asi zahynula v kv tnu 1942 v Polsku.

Z transportu, kterým jsem jela já, se, pokud vím, vrátil jeden lov k mimo mne. Byla jsem dva dny v Terezín , od roku 1942 v Polsku (Zamosc), odkud se mi poda ilo za pomoci jednoho Poláka utéci. Byl to takový malý zázrak. Žila jsem pak v N mecku (pod svícnem je nejv tší tma) jako Polka, jako manželka toho Poláka, který byl celou tu dobu se mnou, ješt i v Praze. Zem el v roce 1963. Do Prahy jsem se vrátila 14. 5. 1945. …Jsem zde vlastn omylem…104 Pokud jde o romskou komunitu v této oblasti, postihl ji stejný osud jako komunitu židovskou. V roce 1942 tak došlo i na cikánskou osadu Osoudov, nyní Bohosoudov u Knínic. Podle ítání z roku 1930 bylo v této cikánské kolonii celkem 11 chatr í a žilo zde 14 rodin, celkem 103 104

Liška, A.: Da ice ve druhém odboji. 1992, s. 19-20. Tamtéž, s. 20-21.

37

asi 50 lidí. V dubnu roku 1942 byli na základ preventivního opat ení proti zlo innosti, které zavedla okupa ní správa, zatýkáni všichni „zlo inci z povolání“. To m lo za následek zat ení šesti romských „zlo inc “ z Osoudova a dvou z Radkovic. Všichni zahynuli v koncentra ních táborech. Zpráva stanice Bude dále informuje, že 3. 8. 1942 byla provedena akce proti cikán m. Zdejší stanice zajistila asi 42 cikán z Osoudova - v etn d tí - a p edala je gestapu, které je pak dopravilo do kárného tábora v Hodonín , okres Boskovice.105 Tatáž stanice podává zprávu i o další rasové akci v roce 1943, kdy bylo na rozkaz n mecké kriminální policie zajišt no 16 p íslušník romského etnika a dodáno do sb rného tábora v Brn , odkud dále pokra ovali do koncentra ních tábor . Z celkového po tu 112 obyvatel, kte í p ed válkou žili v Osoudov , p ežilo jen n kolik málo jedinc . N kte í byli posíláni i na práci do mecka. To, co po nich z stalo v Osoudov – jejich skromný majetek – bylo podle na ízení vydaného okupanty rozprodáno a celý tábor poté srovnán se zemí. N kolik málo romských rodin, které p

105 106

kaly hr zy koncentra ních tábor , bylo p íslušno do Knínic.106

Poznámka: Adolf Liška ve svém díle Da ice ve druhém odboji uvádí pro tuto událost rok 1941. Muzeum Da ice, hlášení stanice SNB Bude z 9. 3. 1946 do památníku SNB, nestránkováno.

38

Role etnictva v Protektorát Ve velmi zvláštním postavení se ocitlo po okupaci zbytku eské

SR a b hem trvání Protektorátu

etnictvo, které existovalo pod p ísnou n meckou kontrolou a zárove

p sobilo

v n kterých p ípadech jako obranná hráz proti n meckému p ívalu násilí a perzekuce. Po 15. 3. 1939 byla v etnickém sboru da ické stanice i celém da ickém soudním okrese provád na reorganizace ve prosp ch N mc , kte í byli dosazováni na velitelská místa. Tím lépe mohla býti provád na i kontrola a uplat ován n mecký vliv. etnictvo a protektorátní policie byli pod ízeni n meckým policejním ú ad m a orgán m. A to n meckému etnictvu, n mecké kriminální policii (Kripu), n mecké tajné státní služb (Gestapu) a n mecké po ádkové policii. Krom toho byli ješt

pod kontrolou íšského

pov ence, který se nalézal vždy v sídle okresního ú adu, a vrchního zemského rady (Oberlandratu), který m l své sídlo v Jihlav .

etnictvo muselo dále pomáhat i p i cenové

kontrole, která sídlila v T ebí i, a hospodá ské kontrole, která byla p id lena Okresnímu adu v Da icích a pozd ji v Tel i. 107 Zhoršení situace pro etnictvo znamenalo i m sí ní hlášení o trestných inech, které museli odvád t. V hlášení da ické stanice do památníku SNB se tvrdí toto: „ íslušníci stanice v naprosté v tšin svým pevným postojem nejen nezradili v dob poroby svou národní povinnost, nýbrž napomáhali

eské ve ejnosti, kde se jen dalo, zejména

slednou nevšímavostí ve v cech zásobovacích, na ízeného zatemn ní a upozor ováním poslucha

zahrani ního rozhlasu k opatrnosti, pokud hlasit jší p íjem byl slyšitelný i hlídce

na ulici.“108

Možná bychom o tomto prohlášení da ické etnické stanice o své innosti b hem doby nesvobody mohli pochybovat, v rohodn jším ho ovšem iní fakt, že velitel Rá il, který byl pov en dopln ním památníku, sám v dob okupace nesloužil, byl „jen“ adovým ob anem. Dalším d kazem bylo mohlo být i to, že podobné chování eských etník není jen da ickou výjimkou, ale i ostatní stanice da ického soudního okresu hlásí, že etnictvo za okupace lalo, co mohlo, aby pomohlo svým eským spoluob an m. Pro názornost uvádím tabulku, kde je zaznamenána služební innost da ické etnické stanice. Nelze si nevšimnout, že intenzita po tu zat ených a udání se s postupujícími lety snižuje. 107 108

Tamtéž, hlášení stanice SNB Mrákotín do památníku SNB z 25. 5. 1946, nestránkováno. Muzeum Da ice, hlášení stanice SNB Da ice do památníku SNB, s. 4.

39

Tabulka . 2 : P ehled služební innosti etnické stanice v Da icích v letech 1939 -1944. Rok

Zat ení

Udání

Zvláštní služby

1939

25

190

24

1940

10

171

12

1941

10

146

140

1942

6

45

37

1943

11

46

48

1944

4

22

32

Uve me tedy n kolik p íklad takové pomoci, které jsou zaznamenány v hlášení da ické stanice. Pokud došlo k zat ení civilních osob gestapem a pokud byli ponechány ke st ežení na stanici, byl jim aspo

podle možnosti zprost edkován styk s jejich rodinami, pop ípad

vy izovány vzkazy od nich. P i na ízeném soupisu majetku takových osob a rozpušt ných spolk se eské etnictvo snažilo též vyjít postiženým co nejvíce vst íc. etnická stanice nehlásila ani da ické ob any, kte í uprchli z továren z N mecka i jiných míst Protektorátu, i když v Pokud jde o

li, kde se ukrývají.

eské knihovny, i zde se projevila aktivita

etník . Knihovníky dop edu

upozornili na knihy, které byly na indexu, takže tyto knihy byly v as vy azeny, aniž by byly odvád ny. 109 Aby etnictvo tuto svou aktivitu krylo a nebudilo pozornost tím, že vykazuje nedostatek udání ve v cech, u kterých si vyhradili vynášet rozsudky n mecké ú ady, byly v tšinou stíhány jen nepatrné správní p estupky, jako nap . silni ní dopravní ád. Stanice v Mrákotín podává vy erpávající p ehled, co všechno ohledn zásobování etnictvo muselo kontrolovat: „ etnictvo, krom ostatních k tomu ur ených orgán , muselo kontrolovati mlýny, zda se tam nemele obilí nep ihlášené, obchody, zda neprodávají zboží bez lístk a mají-li zboží ozna eno cenami, hospodá ské usedlosti, zda nedrží více dobytka a dr beže, než-li p ihlásili, zda neporáží dobytek bez povolení, nebo zda odporažený dobytek byl dle váhy ádn p ihlášen, zda rolníci neprodávají zrno, které nep ihlásili, zda odevzdávají ádn vejce a máslo nebo mléko, nebo zda tyto p edm ty neprodávají jiným zpot ebitel m, než-li pouze p íslušným sb rnám, zda osoby p ikázané na práce v Protektorát nebo v N mecku skute

tuto práci

nastoupily, zda se snad uprchlé osoby z totálního nasazení a v íši nebo v Protektorát 109

Muzeum Da ice, hlášení stanice SNB Da ice do památníku SNB, s. 4-5.

40

neukrývají doma u svých rodin, zda m stské obyvatelstvo nenakupuje ve vesnicích dr bež, mouku, masné výrobky, máslo, tuky a jiné potraviny atd.“110

Mrákotínští etníci neoznámili za celou dobu své služební innosti žádného mlyná e pro mletí na erno, i když o tom dob e v

li. Obyvatelstvo zdejšího obvodu tak nem lo nouzi o

mouku, která byla dopravována i dále, n kdy do Prahy, Brna, T ebí e i Tel e. 15. 3. 1945 p ijela do Mrákotína hlídka t í muž n mecké kriminální policie, kte í pátrali po lnících uprchlých z práce z N mecka nebo z Protektorátu. Krom toho si také sebou cht li odvézt dva d lníky z Lhotky. Rychlým zásahem vrchního strážmistra Širokého, který zavolal do Lhotky, když na n j N mci ekali na silnici p ed kasárnou, se poda ilo oba dva d lníky as varovat.111 O podobných p ípadech pomoci etnictva obyvatelstvu hlavn v zásobovacích záležitostech podávají zprávu i etnické stanice v Urbanov a ve Studené, kde se etnictvo pozitivn angažovalo p edevším v p ípad kontroly obilí ve mlýnech. 112 etnická stanice v Lipnici, která vznikla poté, co byla obec vypušt na ze záboru N mc , se potýkala zase s trochu jinými problémy. P íslušníci této stanice vykonávali pohrani ní službu, která podléhala n meckým velitelstvím, zejména pohrani ní policejní stanici v Da icích a meckému etnictvu v Tel i. N mecká velitelství byla oprávn na provád t p ímé kontroly, jak je služba na hranicích Protektorátu provád na. Velitel stanice byl navíc povinen jim zasílat rozvrhy služeb na 14 dní dop edu. Zákaz, že eské obyvatelstvo nesmí p echázet p es hranice Protektorátu, zp sobil v obvod velké komplikace. Když se totiž n kdo z nich cht l dostat do Da ic, ekala ho cesta v podob až 20 km zajíž ky. P esto k t mto nepovoleným echod m hranice docházelo, což zdejší stanice taktn p ehlížela, i když v budoucnu m la díky tomu komplikace.113 Jako celek m lo tzv. protektorátní etnictvo všeobecnou d

ru eského obyvatelstva, a proto

vždy s pocitem všeobecného uleh ení bývala obyvatelstvem p ijímána zpráva, že n jaké akce, nap . prohlídek, pátrání apod. zú astní se „pouze naši etníci“.114 Je z ejmé, že etnictvo zakoušelo i ned

ru N mc , která se nap . v Da icích projevila tím,

že st ežením protektorátních hranic a vydáváním propustek pro malý pohrani ní styk byla 110

Tamtéž, hlášení stanice SNB Mrákotín do památníku SNB z 25. 5. 1946, nestránkováno. Tamtéž. 112 Muzeum Da ice, hlášení stanice SNB Urbanov do památníku SNB z 24. 5. 1946, nestránkováno. Tamtéž, hlášení stanice SNB Studená do památníku SNB z 27. 2. 1946, nestránkováno. 113 Tamtéž, hlášení stanice SNB Cizkrajov z 24. 5. 1946, nestránkováno. Pozn.: rozkazem z 4. 1. 1946 stanice SNB Lipnice zrušena a p emíst na do Cizkrajova. 114 Tamtéž, hlášení stanice SNB Da ice do památníku SNB, s. 5. 111

41

pov ena n mecká etnická stanice v Da icích, i když p vodn toto vykonávala zdejší eská stanice. Na hranicích ovšem eské etnictvo muselo sloužit i nadále. Krom práv zmín ných aktivit se n kte í etníci jednotlivých stanic angažovali i v místních odbojových skupinách, a už jako spojky i jako informáto i. Na druhou stranu však m žeme najít u etnictva i smutn jší p ípady zrady vlastního národa a otev ené spolupráce s N mci. Po skon ení války byla provedena tzv. o ista mezi p íslušníky SNB ve zdejším okrese a to podle návrhu o istné komise, která v roce 1945 projednala 10 ípad . V n kterých p ípadech, kterými se komise zabývala, šlo též o suspendování provinivších se p íslušník SNB.115 Je ale jasné, že ne všichni se p ed tuto komisi dostali, n kterým se poda ilo ješt v as uprchnout. Zvláštní osud potkal da ického prapor íka Bohumíra Vosola, bývalého legioná e z první sv tové války, který se p ihlásil k n mecké národnosti. Památník SNB da ické stanice o n m píše takto: „Pro výstrahu a pou ení p íštích generací a p íslušník SNB nelze nepoznamenati, že svoji národnost zradil a svoji lepší minulost zap el jediný p íslušník zdejší stanice, prapor ík Bohumír Vosol…“116

už ho k tomuto

inu vedl strach z budoucnosti, osobní prosp ch

i jeho n mecká

manželka, z hlášení SNB da ické stanice jasn vyplývá, že N mc m sloužil dobrovoln , i esto, že jako bývalý legioná byl též penzionován z ad etnictva. Po osvobození došlo k jeho zajišt ní a dále už se jeho životní p íb h zdá nejasný. V památník SNB najdeme o m tuto poslední zprávu: „Po osvobození byl zajišt n a pak ješt

s jinými 4 zajišt nými N mci odveden dosud

nezjišt nou partyzánskou skupinou a od té doby je poh ešován.“ 117 V tomto p ípadu nás m že zarazit nápadná podobnost s životními reáliemi muže jménem Josef Vosp l, který byl spolu s dalšími 4 muži popraven mezi Slavonicemi a Slav tínem táborskými partyzány, kte í v této oblasti provád li pod velením plk. jezdectva Vladimíra Hobzy odsun n meckého obyvatelstva. I v p ípad Josefa Vosp la šlo o p íslušníka da ické

115

SOkA Jind. Hradec, fond ONV Da ice, karton . 38/1 (Bezpe nostní komise ONV Da ice 1945 – 1946), i. . 232 116 Muzeum Da ice, hlášení stanice SNB Da ice do památníku SNB, s. 8. 117 Tamtéž.

42

etnické stanice a bývalého legioná e, který se p ihlásil k n mecké národnosti. Vosp lovo jméno figuruje v da ické farní kronice a uvedeno je též i v lánku M. Stehlíka.118 Je z ejmé, že šlo jednu o tutéž osobu. V této souvislosti se d

ryhodn jší jeví zpráva ve farní

kronice, jelikož ta nezastírá popravu on ch p ti muž . Oproti tomu ve zpráv stanice SNB Da ice se operuje pouze s tím, že doty ný je nezv stný.

118

Stehlík, M.: Da ická exekuce 1945 ve sv tle pramen . Da ický vlastiv dný sborník, III, Da ice 2005, s. 173178.

43

Odboj na Da icku Odbojovou innost v Da icích i v celém bývalém okrese je možno rozd lit do n kolika proud . P sobila zde armádní odbojová skupina Obrana národa, dále potom komunistický odboj a sokolské hnutí. To se napojovalo p evážn na Obranu národa. Pokud jde o intenzitu innosti odboje jako celku, tak po ur ité aktivit na za átku války dochází k úplné stagnaci, která je zp sobena úsp šným represivním zákrokem okupant a následným terorem b hem heydrichiády. Obnovení innosti a vzestupnou tendenci p ináší léta 1944 – 1945, jejímž podn tem byla akce len paravýsadku Spelter. Krom t chto aktivních odp rc režim se zde samoz ejm vyskytovaly i projevy jakéhosi tichého vlastenectví a odporu, jako nap . poslech západního rozhlasu i protiokupa ní nápisy. Da ická kronika podává zprávu, že krátce po 15. 3. 1939 neznámí vlastenci nalepují na r zná místa nálepky s vlasteneckými hesly nebo odstra ují plakáty a vyhlášky n meckých okupa ních ú ad . Dokonce se vyskytly i p ípady, kdy n kdo poškodil n mecko- eské silni ní orienta ní tabule. 119 Jako první do ilegality vstoupila KS , jelikož již 20. 10. 1938 byla zastavena veškerá její innost. I na Da icku byly u in ny pot ebné kroky k p echodu do ilegality, o což se edevším zasloužili dva da

tí komunisti tí politikové -

Jan Voká a Jan Brázda st.

Rozpušt ní strany 23. 12. 1938 znamenalo pro všechny komunistické politiky ztrátu lenství jak v m stském zastupitelstvu (nap . Jan Brázda, František Marek, Adolf Švec a další) tak i v zastupitelstvu okresním (Jan Voká ). Ilegální innost KS

se v této dob koncentrovala

kolem D lnického domu a zde sídlící prodejny Vzájemnost.120 Tato ilegální organizace rozvíjí svou

innost hned po ustanovení Protektorátu

echy a

Morava a sv j nesouhlas s režimem vyjad uje p edevším letákovou akcí. Instrukce k jednotlivým úkol m byly stran dodávány krajským instruktorem Smrkovským. U Horálk v Da icích pak probíhaly tajné stranické sch zky funkcioná . Aby bylo zmírn no riziko nebezpe í odhalení, tak se jednotliví vedoucí p edstavitelé da ického komunistického odboje st ídali. Jak je vidno, toto opat ení se vyplatilo, jelikož na podzim roku 1940 byla odhalena ilegální organizace KS

v Tel i a v T ešti. Da ické

komunistické organizaci se zatýkání jejích vedoucích p edstavitel tento rok vyhnulo, jelikož téhož roku p evzali vedení strany noví lenové – Jaroslav N mec a Leopold Dvo ák. 119 120

Muzeum Da ice, Kronika m sta Da ic, II. díl, s. 85. Liška, A.: Da ice ve druhém odboji. Jind ich v Hradec 1992, s. 5.

44

Oproti tomu rok 1941 znamená pro da ickou ilegální KS

tvrdé procitnutí. Dochází

k zatýkání ve dvou vlnách. V té první, od 24. do 25. 2., byli zat eni Jaroslav N mec, Jan Brázda ml., Leopold Dvo ák, Jan Voká , Rudolf Horálek, Jaroslav Müller, Adolf Švec. Do druhé skupiny, která byla zat ena ve dnech 18. – 20. 3., pat ili Raimund Horálek, František Marek, Ludvík Brázda, Karel Žahourek, František Pospíchal, Vladimír Vaní ek, Antonín Rod z Kostelního Vyd í a Boh. Kope ný z Bílkova.121 kte í z nich byli sice propušt ni, deset z t chto odbojá

se však vrátilo až po konci války.

i z nich byli umu eni v koncentra ních táborech, byli to Jan Voká , Jan Brázda ml. a Boh. Kope ný.122 Díky tomuto podstatnému ochromení odboje komunistické strany v Da icích dochází k výraznému omezení její innosti až do konce války, kdy se op t probouzí k aktivit díky partyzánskému hnutí. Sokol v odboji Když byla v dubnu roku 1941 zastavena innost Sokola, za ala se pomalu vytvá et ilegální odbojová organizace „Jindra“ (podle ná elníka

sOS Jindry Vaní ka). Její innost byla

zam ena na shromaž ování zbraní, získávání zpravodajských údaj , na sabotážní innost, na pomoc p i odchodu ilegálních pracovník do zahrani í a snažili se též pomáhat rodinám perzekuovaných. Masová akce proti len m Sokola byla zahájena 8. 10. 1941, p i níž bylo zat eno až 1 500 pracovník . Zdejší organizace Sokola se orientovala na rozši ování leták

a na pomoc rodinám

perzekuovaných. Mezi da ické p íslušníky pat il nap . František Horník, který v odbojové innosti p sobil jako d

rník bývalého okresního hejtmana Brothánka a ukrýval též jeho

tajné zápisky, dále to byli vedoucí sokolského kina Josef Bartoš, Jan Zvach, který m l na starosti sokolský archiv. Finan ní a naturální p ísp vky pro rodiny zat ených se shromaž ovaly v Hospodá ském družstvu, kde byl správcem Václav Hlavenka, a na správ silnic pod vedením okresního cestmistra A. Be

ky. 123

12. 10. 1941 byl Sokol rozpušt n nacisty jako vlastizrádná organizace a jeho majetek zabaven.

121

Liška, A.: Da ice ve druhém odboji. 1992, s. 5. Kronika m sta Da ic, II. díl, s. 101. Tamtéž. 123 Tamtéž, s. 7. 122

45

28. 11. 1941 došlo k zat ení 27 osob z t ebí ské sokolské župy plukovníka Švece, kte í byli uv zn ni gestapem v Jihlav . Z Da ic to byl ná elník a u itel Adolf Liška a hospodá Bohumil Šuhaj. Po velmi intenzivním vyšet ování byla nakonec v tšina z nich propušt na hem první poloviny roku 1942. Bohumil Šuhaj tak mohl znovu nastoupit do funkce tajemníka m stského ú adu, Adolfu Liškovi však bylo zakázáno u it. 17. 11. 1942 dochází znovu k jeho zat ení, tentokrát pro lenství v Obran národa. Po n kolika letech v n meckých znicích a koncentra ních táborech se vrátil až 21. 5. 1945.124 V této souvislosti je d ležité též p ipomenout, že západní eskoslovenské výsadky, které byly pov eny p ípravou atentátu na íšského protektora Heydricha, byly napojeny práv

na

sokolskou organizaci Jindra v Praze, které vd í parašutisté za to, že mohli nepozorovan ežít v protektorátních podmínkách až ke dni atentátu 27. 5. 1942.125 Další významnou odbojovou organizací byla Obrana Národa, která se za ala vytvá et hned v b eznu 1939 na armádním principu a znamenala proto pro okupanty velké nebezpe í. Jejím cílem bylo obnovení

eskoslovenské republiky v jejích p edmnichovských hranicích a dále

vybudovat podzemní armádu, která by v p íhodnou situaci vystoupila ze své ilegality a pomáhala by realizovat cíle vít zných velmocí. Utvo ení ON na Da icku spadá do dubna 1939, kdy se na da ické scén objevuje major J. Podsedník z Brna, který byl pov en organizací zdejší jednotky. Spole

s Adolfem Liškou

vyhledali Rudolfa Charbulu, da ického vedoucího Národního souru enství, aby s ním tuto záležitost projednali. Organizace Národního souru enství m la být využita jako zást rka pro ON. Da ická a tele ská ON m ly být napojeny na vojenskou odbojovou skupinu plk. Karla Bláhy v Jihlav . Velitelem da ického praporu byl jmenován mjr. Jaroslav H rka. Ten m l pod sebou t i roty: Da ice - m sto, Da ice – východ, Da ice – západ. Velitelem roty Da ice – m sto byl Ladislav Chalupský. Pro Da ice – západ byl jmenován Josef Kamaryt, u itel v He man i. Byly zorganizovány t i ety. 1. eta m la družstva v He man i, Olšanech a Maršov . 2. eta – družstva v Radlicích, Valtínov a Dolních N

icích. 3. eta – družstva Markvarec, Lipnice, Valtínov.

Karel Bedná , u itel v He man i byl spojkou a v p ípad boje m l velet cyklistické et , která se skládala z družstev v

ici a v Brandlín .

Da ice – východ spravoval František Mátl, u itel v Horní Slatin . I zde byly 3 ety. 1. etu tvo ily obce Chot budice, Manešovice, Budíškovice a Vesce. 2. etu tvo ila družstva v Bud i,

124 125

Liška, A.: Da ice ve druhém odboji. 1992, s. 7-9. Smutný, B. a kol.: D jiny Da ic. Da ice 2002, s. 337.

46

Horní Slatin , Knínicích a Radkovicích. 3. eta – družstva v erveném Hrádku, H íšicích, Jersicích, Bílkov a Borku.126 Vše bylo pe liv p ipraveno a zorganizováno, ale u toho také z stalo, jelikož již v prosinci 1939 došlo k prvnímu zatýkání len organizace Obrana národa. Jelikož v tšinou všichni vypov

li, že toto organizování probíhalo v rámci Národního souru enství, byli mnozí

z v zení propušt ni. Další zatýkání prob hlo v roce 1940 a nyní došlo již i na represe. Více než deset len ON se dostalo na léta do v zení, n kte í z nich se vrátili dom až po válce. Umu eni byli Ladislav Chalupský, Adolf Chloupek a Rudolf Charbula. Neunikl ani mjr. J. Podsedník, který byl popraven.127 Protože nacistický režim zastihl zdejší organizaci Obrany národa v dob , kdy se ješt utvá ela, nem že být ani uvedena její konkrétní odbojová innost. Mezi další aktivitu, kterou n kte í eští ob ané p stovali, pat ilo poslouchání zahrani ního rozhlasu, i když N mci vydali jasný zákaz poslouchání cizího rozhlasu pod p ísnými tresty. Všechny radiop ijíma e musely být upraveny tak, aby nebylo možné tato krátkovlnná vysílání ijímat, což nadšení odvážlivci vy ešili tím, že si po ídili odnímatelné cívky „ er ilky“. esto se v Da icích utvo ily dv skupiny radioamatér , které se soust edily kolem katechety Jaroslava Jandy a soudce v. v. Vojt cha Pelikána, jejichž snahou bylo sestrojit vysíla ku pro podávání informací do zahrani í. V roce 1944 byli ovšem odhaleni gestapem a následovaly tvrdé sankce. Zat ení byli nejprve vyslýcháni v Jihlav , pozd ji byli p evezeni do Breslau a odsouzeni k trestu smrti. P ed vykonáním rozsudku je zachránila jen p ibližující se fronta a všichni se tak po válce mohli vrátit zpátky do Da ic. Paní V ra Blechtová – Tu ková vzpomíná na hledání vysíla ky u zat eného Vojt cha Pelikána, soudce a p edsedy Okresní pé e o mládež, v jejíž budov m la být údajn podle gestapa vysíla ka ukryta: „Gestapo znalo všechny podrobnosti, což m p ivád lo do zmatku a nev

la jsem, co mohu

mluvit a co je provokace. íkala jsem tedy, že o tom nic nevím. Ale dovedli, a to ne v p íliš dobrém stavu, ke konfrontaci pana Anton , zam stnance soudu, který tuto bednu s vysíla kou na Okresní pé i vezl. Já jsem sice pana Anton potkala, ale bednu p ebírala kolegyn – sociální pracovnice V ra Klangová. Žádná z nás však netušila, že je v bedn vysíla ka, protože pan Pelikán náš žádal o uschování ezbá ského ná adí, které mu jeho paní vyhazuje z bytu. Druhý den pak byla volána do Jihlavy k výslechu uvedená spolupracovnice a 126 127

Liška, A.: Da ice ve druhém odboji. 1992, s. 10-11. Tamtéž.

47

konfrontována s panem Pelikánem, který ji vyzval, aby ekla pravdu, že u inil doznání. Zárove

ten den byla u

mne v kancelá i provedena gestapem prohlídka zp sobem jim

vlastním.“128

Rok 1944 p ináší ale i obnovu odbojové innosti, která je na tomto území spojena p edevším s partyzánskou skupinou Lenka – jih. Hlavními organizátory této skupiny se stali eskoslovenští parašutisté Rudolf Novotný a Jan Vavrda, kte í sesko ili spolu se svým velitelem štkp. B etislavem Chrastinou a jeho zástupcem rotným Jaroslavem Kotáskem v noci ze 4. na 5. 5. 1944 na T ebí sku u Kramolína (západní paraskupina Spelter).129 Vlivem r zných komplikací z stala tato skupina brzy bez velitele B. Chrastiny. Poté se zbylí i parašutisté usadili na Jarom icku a v ervnu 1944 se jim poda ilo navázat spojení s Londýnem. Sí jejich spolupracovník se pomalu rozši ovala, ale díky zrad brn nských konfident gestapa se brzy dostali do ozbrojeného st etu s N mci. P i této p est elce byl zabit por. Jaroslav Kotásek, Rudolfu Novotnému a Janu Vavrdovi se ale poda ilo utéci. Svou innost obnovili na Moravskobud jovicku, kde získali nové spolupracovníky. Ukrývali se v Šašovicích a zde navázali spojení s vedoucím komunistické organizace Adolfem Fialou, která spolupracovala s komunistickým odbojem v Moravských Bud jovicích a v T ebí i. Jako spojka p sobil Augustin Mrvka, ú etní šašovického velkostatku. Po p íchodu obou parašutist se rozvinula zpravodajská a organiza ní innost v prostoru Da ice – Tel – Nám

nad

Oslavou – Oslavany – Vranov nad Dyjí. Jelikož toto území nebylo malé, rozd lili si ho Jan Vavrda a Rudolf Novotný do dvou oblastí správy, p Jana Vavrdy.

emž Da ice byly v prostoru p sobnosti

130

Intenzita partyzánských akcí této skupiny dosahuje svého vrcholu p edevším v m síci dubnu a kv tnu, kdy dochází i k p epad m n meckých hlídek. Jedna taková akce se dotkla p ímo i Da ic. 1. 5. 1945 se šašovi tí partyzáni Jakub Charvát a Augustin Mrvka ve spolupráci s da ickými (Josef Augustin, Ota Vacek, Václav Jíra, Josef Novák)131 p ipravují na spln ní úkolu, jímž bylo vykolejení vlaku ustupující n mecké armády, který jel ze Slavonic. Nálož byla položena na železni ní trati u Da ic – Toužína, nem la ovšem takový ú inek, jaký byl p edpokládán. Jakmile se vyd šení N mci jen trochu vzpamatovali, za ali pronásledovat prchající t i partyzány. Akci provád li A. Mrvka, Josef 128

Liška, A.: Da ice ve druhém odboji. 1992, s. 13. Více Stehlík, M.: Výsadek Spelter – úkol spln n. Listy jihozápadní Moravy, 1997, . 8. 130 Liška, A.: Da ice ve druhém odboji. 1992, s. 15. 131 Tamtéž. 129

48

Novák a Jakub Charvát. Posledním dv ma se poda ilo utéci, Augustin Mrvka byl zast elen u blízkého lesíka.132 Partyzánská skupina Lenka – Jih nesehrála d ležitou roli jen v národn osvobozeneckém boji, ale podílela se významnou m rou i na utvá ení revolu ních národních výbor v Da icích a okolí, ímž podstatn zasáhla i do budoucího vývoje tohoto regionu.

132

Muzeum Da ice, Kronika m sta Da ic, II. díl, s. 146-147.

49

Revolu ní rok 1945 Osvobození Da ic Již v roce 1944 za ínalo být

ím dál tím z ejm jší, že válka bude sm ovat k porážce

nacistického N mecka. Signálem toho byly zprávy o pokra ujícím ústupu N mc východní front , dále intenzivní

na

innost zdejších partyzánských skupin a též p elety

spojeneckých bombardovacích letoun . I když myšlení mnoha n meckých obyvatel se mohlo radikálním zp sobem postupem doby m nit, stále však se setkáváme s p ípady fanatického vyznávání nacistické ideologie, jež bylo z velké míry zp sobeno práv prohlubujícím se zklamáním a depresemi nad n meckými vále nými neúsp chy. Tak nap . na Novobyst icku, které sousedilo s bývalým soudním okresem Slavonice, se na podzim 1944 vyskytly nápisy typu : „Jetzt erst nicht“ nebo „Vít zství je naše“.133 Blížící se konec války potvrzoval i p íval n meckých uprchlík (tzv. národních host ), kte í utíkali p ed postupující RA. V listopadu 1944 p ijížd jí do Da ic první uprchlíci. Byli to v tšinou N mci z Banátu, tzv. „Banátníci“, kte í p ijeli s povozy, ko mi a jeden s traktorem. Celkem šlo o asi 400 lidí. hem svého pobytu v Da icích byli ubytováni v katolickém dom a u „Vohryzk “ na Palackého nám stí . p. 81/I. Za jejich ubytování nesl zodpov dnost místní N mec Jan Prem a vrchní dozor m l N mec Fritzen, lesní z Budiškovic. Tito vyst hovalci se ovšem nezdrželi dlouho, v brzké dob odjeli z Da ic do N mecka, kde cht li nalézt své známé a p íbuzné nebo i práci. 134 Další uprchlíci, tentokrát z Horního Slezska, se objevili v Da icích v noci z 25. na 26. 2. 1945. V tšinou se jednalo o staré ženy, d ti a muže-invalidy, celkem jich bylo kolem 1 000 osob. Umíst ni byli v katolickém dom , v m id lováni i do soukromých byt

anské škole a protože jich bylo mnoho, byli

ve m st . Pro Da ice p íliv uprchlík znamenal velké

žkosti a p inesl i pro místní obyvatelstvo jednu nevítanou novinku. Zprávy uprchlík m vyhlašovala jedna žena z ad n meckých uprchlík místním rozhlasem a tudíž samoz ejm vn

in . Jelikož správa m sta hlásila vždy všechny zprávy jenom esky, bylo to poprvé, co

z místního rozhlasu v Da icích byla slyšet n nám stí v dom

ina. V cukrárn Antonína Pelikána na Pal.

. 34 se nacházela kancelá tzv. Treckführera, který m l na starosti kontrolu

nad zásobováním uprchlík . Tuto funkci zastával jistý n mecký profesor z Lince.135

133

Havlík, B.: Perzekuce a odsun N mc na jihozápadní Morav v letech 1945 – 1946. Vlastiv dný sborník vyso iny, Oddíl v d spole enských, XII, 2000, s. 147. 134 Muzeum Da ice, Kronika m sta Da ic, II. díl, s. 132. 135 Tamtéž, s. 137.

50

Když se prostor v m

anské škole trochu uvolnil, byl na p echodnou dobu v prvním

poschodí umíst n polní lazaret. Asi 1 400 uprchlík ze Slezska dorazilo 26. 2. i do Tel e. Podobn jako v Da icích byli ubytováni ve školách a soukromých bytech. Tím ale ješt transport m vyst hovalc není konec. B hem b ezna p ijíždí do Da ic asi 70 n meckých starc a sta en, které doprovázelo šest n meckých ádových ošet ovatelek. Tento transport byl umíst n v hospodá ské škole. 28. 3. dorazilo do m sta dalších 350 uprchlík a ubytovací situace se zkomplikovala, pokud to bylo možné, ješt více. Nejv tší vlna b ženc m sto ale teprve ekala, ve dnech 20., 21. a 22. 4. se v Da icích vyst ídalo a p enocovalo mnoho vyst hovalc , kte í prchali od jihu sm rem k Jind ichovu Hradci. Kronika m

anské školy lí í situaci v budov školy následovn :

„V té dob se prohnul strop nad školní kuchyní, ale nespadl. Zavazadla byla až ke stropu na chodbách, p ed školou plno povoz , odvážejících vyst hovalce dále.“136

Ve m stech a na silnicích v pohrani í vyr stají protitankové zábrany a zákopy, které nesou znamení o ekávaného st etu s nep ítelem. Takovéto zábrany se stav li i v Da icích, z staly však už nedod lané…. Nacházely se na t chto místech: u radnice a to mezi radnicí a domem . 10/I, v Hradecké ulici, dále v Jemnické ulici a v Bažantnici. D evo na tyto zábrany poskytl majitel velkostatku íšský N mec Salm-Salm.137 Zlomovým bodem pro budoucí d ní v celém da ickém okrese bylo utvá ení se da ického revolu ního národního výboru. Ten se za al formovat b hem dubna 1945 kolem skupiny Josefa Codra, která za ala spolupracovat se skupinou p íslušník komunistické strany a skupinou partyzán . Od poloviny dubna za ali tito vystupovat, ovšem zpo átku ješt skryt , jako oficiální Národní výbor v Da icích, jehož lenové již po ali pracovat na jednotlivých rozd lených úkolech. Ty se týkaly p edevším zajišt ní a odstran ní N mc a kolaborant z ve ejného života, zajišt ní n meckého majetku, zvlášt velkostatku…138

Koncem dubna p ichází i rozkaz k odsunu uprchlík z Horního Slezska do jižních

ech.

V zámku a na fa e v Bud i se umístil n mecký vojenský štáb, který m l na starost ídit ústup meckých vojsk sm rem od Znojma.139 Rudá armáda se blížila. N mci utíkali na západ.Vše je v pohybu. Každý je v o ekávání.

eské obyvatelstvo m že sice o ekávat p íchod RA

136

Základní škola, ulice Komenského, Da ice, Kronika m anské školy v Da icích, III. díl. Muzeum Da ice, Kronika m sta Da ic, II. díl, s. 138. 138 Tamtéž, s. 140. 139 Muzeum Da ice, hlášení stanice SNB Da ice do památníku SNB, s. 5. 137

51

s úpln jinými pocity než místní n mecké obyvatelstvo, ale p esto nejistota p íštích dn je ejmá i v chování eských ob an . Da ická kronika podává zprávu, že zem

lci s polními pracemi sp chali tak, že již 15. 4.

bylo zaseto a i brambory zasázeny. Výjimkou nebylo ani zakopávání cenných p edm

.

která n mecká vojska, která se stahovala na západ, prchala p es m sto tak rychle, že v jednom p ípad p i jízd z kopce u kláštera v Da icích byl usmrcen vojín SS-mann Helmut Steinberg, který byl p ejet kolem d la.140 Národní výbor s p edsedou Josefem Codrem vystoupil p ed ve ejnost 5. 5. 1945, podn tem pro rozhodnutí p evzít moc ve m st byl za átek revoluce v Praze. Místním rozhlasem byla vyhlášena obnova ješt zdržovala v m

eskoslovenské republiky, p

emž n mecká vojenská posádka se stále

anské škole. S velitelem této posádky-lazaretu se záhy Národní výbor

také dohodl. Byla utvo ena Národní stráž a povolána policie. Hlídky z ad ob an procházely stem a st ežili všechny p íjezdové silnice do m sta. Zvláštní hlídky se st ídaly i na v ži. V celém m st se ješt téhož dne za aly ukazovat eskoslovenské prapory a vlajky. Na Palackého nám stí se shromáždilo plno lidí, kte í se radovali a jásali. Z budov rychle zmizely dvojjazy né nápisy a ozna ení ú ad . Národní výbor navázal i telefonické spojení s okolními sty a obcemi v okrese a vyzýval je k utvo ení národních výbor . Ty již vznikly v Jemnici, Jind ichov Hradci, T ešti a v Jihlav . A 6. 5. ráno se hlásila i další místa a žádala nové instrukce. Ješt toho dne se ale situace v Da icích radikáln zm nila s p íjezdem okresního hejtmana Zielkeho, který byl pohoršen tím, k emu došlo v Da icích. Následn vyhlásil ve st stejn jako p edtím v Tel i stanné právo. Velitel vojenské posádky to však považoval za hrubý zásah do svých pravomocí a došlo mezi ním a hejtmanem k ostré hádce, po které hejtman odejel z Da ic. O den pozd ji bylo zrušeno stanné právo a n mecký vojenský velitel s celou posádkou opustil též Da ice a odsunul se sm rem k Jind ichovu Hradci. Sou asn se st hoval i n mecký lazaret, který byl toho asu umíst n v budov okresního ú adu. Národní výbor se ujal znovu, tentokráte definitivn , moci. Na n kterých místech da ického okresu si však kv tnové povstání vybralo i da v podob lidských život . V Krahul í došlo k zast elení šesti tel ských ob an ustupujícími n meckými jednotkami. Daleko hr zn jší událost se ale odehrála v blízké T ešti, kde již po 5. 5. 1945 došlo k zajiš ování osob n mecké národnosti. Dne 7. 5. pak oddíly SS za aktivní ú asti

140

Muzeum Da ice, Kronika m sta Da ic, II. díl, s. 143-144.

52

kterých místních nacist post ílely na 28 t eš ských ob an . Masakr pokra oval ješt další den, kdy bylo na zdejším v ze ském dvo e umu eno a popraveno dalších 34 osob.141 V noci z pond lka 7. 5. na úterý 8. 5. 1945 a ješt celé úterý prchaly další n mecké oddíly Da icemi p ed RA. Poslední zbytky n mecké armády projely m stem ve st edu 9. 5. brzy ráno a zanechávaly za sebou na silnicích spouš v podob r zného materiálu, ná adí, koní, kde i d la i auta. Kronika m

anské školy v Da icích popisuje úprk n mecké armády:

„Mužstvo u ícené, k nepoznání zaprášené. P ed m stem, v m st i za m stem houstnou ady aut a rány od výbuch granát , jimiž N mci ni í vozidla bez benzinu. V noci požáry aut ukazují cestu prchajícím N mc m. Muni ní vozy vybuchují. Celou noc to duní. Za

eským

142

Rudolcem a Lipnicí ohnivá zá e. Rakety po obloze dávají znamení.“

Dne 9. 5. dopoledne se RA do kaly i Da ice. Jednalo se o jednotky 9. gardové armády 2. ukrajinského frontu, které p ijížd ly do m sta od Jemnice. Da ické obyvatelstvo je nadšen vítalo a p edseda národního výboru Josef Codr též slavnostn

p ivítal velitele t chto

sov tských jednotek armády maršála Malinovského – generála Pov dkina na Palackého nám stí. ást adového vojska RA, která byla ponechána ve m st , se ubytovala v m

anské

škole a zbytek armády pokra oval sm rem na západ.143 Da ická kronika pobyt ruských voják

lí í jen v superlativech - navázání p átelských

kontakt s obyvatelstvem a vzájemná pomoc. Nezmi uje se už ovšem o mén pozitivních zkušenostech da ických obyvatel s t mito vojáky. N které z nich zachycuje páter Rozmahel v da ické farní kronice: „Byli ovšem mezi nimi i n kte í, kte í si osvojovali r zný majetek ob an jako kon , hodinky a obt žovali ženské pohlaví. N kolik dní platil zákaz, aby ve er ženy se neobjevovali na ulici a aby ob ané nedávali ruským voják m alkoholické nápoje.“144

Ob ti na životech eských ob an jakoby nebraly konce. N mci p i svém út ku na západ zanechali kolem cest a silnic i velké množství nevybuchlých t askavin, které tak znemož ovaly práce na polích, respektive jejich bezpe nost. N kte í ob ané z Da ic se dobrovoln rozhodli zhostit tohoto úkolu a odstranit výbušniny. Nešt stí na sebe nenechalo 141

Havlík, B.: Perzekuce a odsun N mc na jihozápadní Morav v letech 1945-1946. Vlastiv dný sborník vyso iny, Oddíl v d spole enských, XII, 2000, s. 148. Smutný, B. a kol.: D jiny Da ic. Da ice 2002, s. 330. 142 Základní škola, ulice Komenského, Da ice, Kronika m anské školy v Da icích, III. díl. 143 Muzeum Da ice, Kronika m sta Da ic, II. díl, s. 149-155. Základní škola, ulice Komenského, Da ice, Kronika m anské školy v Da icích, III. díl. 144 ímskokatolická fara Da ice, Farní kronika – opisy mešních nadací, rok 1945.

53

dlouho ekat. Dne 23. 5. 1945 zahynulo šest ob an z Da ic, když p i nakládání t askavin došlo k výbuchu. Spole ný poh eb všech ob tí se konal 27. 5. na místním h bitov , kde byli poh beni do jednoho spole ného hrobu.145 sledky války se však m ly brzy projevit v daleko v tším m ítku i ohledn meckého obyvatelstva a jeho perzekuce.

145

Muzeum Da ice, Kronika m sta Da ic, II. díl, s. 158.

54

ešení otázky

Perzekuce n meckého obyvatelstva a obnovení p. o. Da ice se sídlem okresu v Da icích Po skon ení války byl da ický národní výbor nucen ešit n kolik velmi d ležitých otázek. Jednou z nich byla i snaha Da ic získat zp t sídlo okresu. Jistou komplikaci p edstavoval fakt, že p. o. Da ice ve skute nosti neexistoval, nebo

v roce 1940 došlo k jeho územní

reorganizaci a p eložení sídla okresu z Da ic do Tel e. Proto již 14. 5. 1945 navštívil Josef Codr s n kolika leny MNV Tel , kde informoval tel ský národní výbor, že Národní výbor v Da icích se považuje za p edstavitele prozatímního okresního národního výboru. Hned druhý den jela da ická delegace do Prahy, aby si o této otázce promluvila s místop edsedou vlády K. Gottwaldem a poté se zástupcem ministerstva vnitra Dr. Novákem. Da ická delegace mohla slavit úsp ch, jelikož dostala souhlas k p est hování okresního ú adu z Tel e do Da ic. St hování zapo alo 22. 5., p

emž k nakládání nábytku byli využiti místní zat ení N mci a

kolaboranti, mezi nimiž se nacházel i bývalý moravský zemský prezident - N mec – Schwabe. Okresní národní výbor v Da icích za al ú adovat o dva dny pozd ji 24. 5.146 Soub žn s ešením otázky znovuobnovení správy a sídla okresního ú adu byl p ed da ický revolu ní národní výbor postaven úkol ešit n meckou otázku. A národní výbor opravdu nezahálel, již 9. 5. byli zat eni všichni N mci v Da icích a internováni ve v znici okresního soudu a v sokolovn . Dne 10. 5. jsou zajišt ni kolaboranti, kte í se nacházejí ve m st a také jejich majetek. Téhož dne byla také vyhlášena všeobecná mobilizace. Prvo adým úkolem t chto nov formovaných vojenských oddíl bylo obsadit odtržené n mecké obce da ického politického okresu, jednalo se tedy o celý bývalý soudní okres Slavonice.147 Díky v té dob nedostate ným právním normám a neúplným instrukcím byl dán prostor pro vznik a uplatn ní tzv. „revolu ní spravedlnosti“, která se projevovala ve form jakési národní odplaty v i n meckému obyvatelstvu, kolaborant m a zrádc m. Vhodnou p du pro uplatn ní této „revolu ní spravedlnosti“ vytvá ela i IIX.-XI. kapitola košického vládního programu, vládní na ízení z 5. 5. 1945 . 4/1945 Sb, na jehož základ byly utvá eny ve všech obcích okresu místní národní výbory a dále dekret prezidenta republiky . 5/1945 Sb. o neplatnosti n kterých majetkoprávních jednání z doby nesvobody a o národní správ majetkových hodnot N mc , Ma ar , zrádc

a kolaborant

a ješt

další normy, které

ozna ily N mce, Ma ary a lidi podez elé ze zrady a kolaborace za státn nespolehlivé. 146

Muzeum Da ice, Kronika m sta Da ic, II. díl, s. 157. Základní devítiletá škola, ulice Komenského, Da ice, Kronika m Muzeum Da ice, Kronika m sta Da ic, II. díl, s. 156. 147

55

anské školy v Da icích, III. díl, rok 1945.

K realizaci této „spravedlnosti“ sloužily r zné nové formace, nap . Revolu ní gardy nebo Národní bezpe nostní stráž…. Mezi další represivní složky pat ily eskoslovenské vojenské jednotky a Sbor národní bezpe nosti (SNB), který byl vytvo en z p íslušník p edvále ného etnictva a policie, partyzán a dalších ozbrojených skupin. Nesmíme ovšem podce ovat ani úlohu, jakou sehrála rozhodnutí jednotlivých ONV.148 Proto se nelze divit, že docházelo k masovým zátah m na n mecké obyvatelstvo

i

kolaboranty a zabavování jejich majetku, že docházelo k šikan a n kdy i k svévolným mimosoudním exekucím. Da ický okres se nezbavil ani po osvobození problém s n meckými uprchlíky, jež konec války dostihl p evážn v prostoru jihozápadní Moravy. P es Da ice se ješt ve dnech 15. až 17. 5. 1945 valilo množství n meckých b ženc , jejichž pobyt ve m st zvyšoval už tak dost vysoké riziko nákazy infek ními nemocemi. Proto byl 17. 5. vydán zákaz a Da ice se tak dalším transport m uzav ely. Uprchlíci byli b hem doby svého pobytu v Da icích umíst ni v budov m

anské školy, kam se po 17. 5. p esunula sov tská vojenská policie. 149 Ta

Da ice opustila 24. 5. a p esunula se do

eského Rudolce, kde byl podobn jako u Starého

Hobzí vybudován velký zajatecký tábor. Pro ešení a korigování jednotlivých uprchlických vln byly použity interna ní tábory. Máme zprávy o dvou za ízeních v této oblasti – v Mat jovci a v Holešicích, p v Mat jovci

ítal v kv tnu až

emž není vylou eno, že takovýchto tábor bylo více. Tábor ervnu 1945 7 000 uprchlík

z r zných kout

N mecka.

V druhém tábo e bylo soust ed no 4 729 osob.150 kolik týdn po osvobození se v nedalekých lesích ukrývalo ješt množství n meckých voják , kte í se snažili dostat na západ, aby nemuseli do ruského zajetí. Mezi nimi se nacházely i zbytky oddíl SS, které se koncentrovaly p edevším na Slavonicku. O jejich schytání se postaralo etnictvo, partyzáni i eskoslovenské a sov tské ozbrojené jednotky. Jejich práci ale pon kud komplikovalo civilní obyvatelstvo, které po ádalo individuální akce. Na p elomu kv tna a ervna 1945 pak prob hl v da ickém okrese tzv. divoký odsun, který postihl i da ické N mce. 6. 6. 1945 vydal ONV Da ice výnos o odsunu n meckého obyvatelstva a o osídlování pohrani ních ástí okresu.151 Odsunem v této oblasti byli pov eni táborští partyzáni, které vedl plk. jezdectva Vladimír Hobza. V da ickém okrese prob hl divoký odsun p ibližn ve dnech 6. 6. – 8. 6. 1945. V této souvislosti je pro Da ice odsun 148

Havlík, B.: Perzekuce a odsun N mc na jihozápadní Morav v letech 1945 – 1946. Vlastiv dný sborník vyso iny, Oddíl v d spole enských, XII, 2000, s. 149. 149 Základní devítiletá škola, Komenského ul. Da ice, Kronika m anské školy v Da icích, III. díl, rok 1945. 150 Více Havlík, B.: Perzekuce a odsun N mc na jihozápadní Morav v letech 1945 – 1946, s. 151-152. 151 Muzeum Da ice, Kronika m sta Da ic, II. díl, s. 159.

56

spojen i s jednou tragickou událostí, kdy došlo k exekuci ty N mc a jednoho eského udava e. Tuto exekuci vykonali práv Hobzovi partyzáni. Dne 6. 6. 1945 bylo na rakouské hranice odvedeno asi 40 osob n mecké národnosti z Da ic, p ponecháno ve m st

emž on ch p t muž bylo

jako tzv. rukojmí klidného odsunu. Když da

tí N mci p ekro ili

hranice na p echodu Slavonice-Fratres, byli ke Slavonicím vedeni i zajatí mužové. Farní kronika Da ice zmi uje, že šlo o N mce, kte í m li za okupace n jaké významn jší ú ady, z této ady rukojmí ovšem nezvykle vybo uje postava onoho eského udava e – Antonína Laudáta. Na míst mezi Slavonicemi a Slav tínem pak došlo k poprav t chto p ti muž (Jan Prem, Josef Vosp l, Arnošt Pittinger, Fritzen a Antonín Laudát), kte í byli vzáp tí nato poh beni. 152 Je zajímavé, že farní kronika tuto událost popisuje dosti jasn a nic nezakrývá, ale v m stské kronice oproti tomu najdeme zprávu, že jmenovaní byli jednoduše odsunuti. ONV Da ice dokonce pokládá v listopadu 1945 Hobzovi otázku, kde se nezv stní N mci nacházejí. Práv tyto zvláštní okolnosti ohledn osudu on ch p ti muž a hlavn neobjasn né iny jejich popravy daly podn t k dohad m o p vodcích této exekuce z ad n kterých místních ve ejných initel .153 Na tomto p ípad m žeme vid t, že šlo nejspíše o promyšlenou vraždu, jejíž pozadí se sice zatím nepoda ilo poodhalit, ale ve sv tle nových pramen

se za ínají rýsovat obrysy

kterých událostí, které se v souvislosti s odsunem v tomto okrese odehrávaly, p ece jen jasn ji. Perzekuci a odsunu N mc z da ického okresu se podrobn v nuje ve své práci i Bohumil Havlík154, proto bych tuto tématiku pro oblast Da icka v tuto chvíli dále nerozvád la a více bych se zabývala odsunem n meckého obyvatelstva ze Slavonicka a to v kapitole v nované soudnímu okresu Slavonice.

152

ímskokatolická fara Da ice, Farní kronika – opisy mešních nadací , rok 1945. Více: Stehlík, M.: Da ická exekuce 1945 ve sv tle pramen . Da ický vlastiv dný sborník, III, Da ice 2005, s. 173-178. 154 Havlík, B.: Perzekuce a odsun N mc na jihozápadní Morav v letech 1945 – 1946. Vlastiv dný sborník vyso iny, Oddíl v d spole enských, XII, 2000. 153

57

Soudní okres Slavonice Následující kapitola má ukázat na p íkladu m sta Slavonice a jedné menší obce

eského

Rudolce, jak vypadal život obyvatel v tomto soudním okrese, který byl po Mnichovské konferenci p

len n pod landrát Waidhofen an der Thaya. Dále by tato kapitola m la

vysledovat nálady a postoje n meckého obyvatelstva v uvedených místech a jak se m nily v pr

hu vále ných let.

Slavonice Podle slavonické kroniky se ve Slavonicích vyskytovalo eské obyvatelstvo jen pomálu až do skon ení první sv tové války a rozpadu Rakousko-Uherské monarchie, teprve po 28. 10. 1918 se situace za ala m nit a eský živel byl zde zastoupen ve v tší mí e. „Jen tu a tam n jaký emeslnický u

nebo tovaryš, pak eledín, služka a n jaký deputátník

nebo cihlá byli jedinými echy, kte í se zdržovali v této krajin .“155

Jednotlivci, kte í ve Slavonicích p ece jen žili, se k ešství ve ejn moc nehlásili. Jednali tak edevším z d vod

osobního klidu ale i z d vod

hospodá sko-konkuren ních, jestliže

jakým zp sobem podnikali. eští ob ané ze sociáln slabších vrstev zde byli považováni za co mén cenného. Hospodá skému i ve ejnému spole enskému životu udávala tón anská vrstva, která byla hrdá na sv j zp sob života, jehož tempo a ráz ur ovaly edevším n mecké zvyky a oby eje. Zlomovým bodem pro zdejší n mecké obyvatelstvo bylo vyhlášení eskoslovenské republiky 28. 10. 1918. Nov vzniklý eskoslovenský stát musel ešit celou adu problému, jedním z nich byly i spory o hranice.

N me tí poslanci z eských zemí usilovali o odtržení

jednotlivých pohrani ních území

ech, Moravy a Slezska a jejich anexi k Rakousku. Na

krajském shromážd ní, které se konalo ve Znojm dne 3. 11. 1918, byla vyhlášena n mecká správa Deutschsüdmähren, která byla prohlášena za sou ást Dolních Rakous. Této akce se zú astnilo celkem 192 n meckých obcí jižní Moravy. Ješt

p edtím, 31. 10. 1918, se

shromáždili zástupci obecních zastupitelstev n meckých obcí da ického politického okresu a soudního okresu Jemnice ve Slavonicích, aby se vyjád ili proti v len ní jimi ízených obcí do nového eskoslovenského státu.156 Ve Slavonicích byly zorganizovány ozbrojené sbory, které 155 156

M stský ú ad Slavonice, Kronika m sta Slavonice. Smutný, B.: Staré Hobzí 1190-1990. Staré Hobzí 1990, s. 91.

58

byly oficiáln ur eny k ochran majetku a osob. Zdejší n mecké obyvatelstvo bylo odhodláno ejít i k ozbrojenému odporu. Nový eskoslovenský stát se ale nehodlal s odtržením jižních pohrani ních území jen tak smí it. Již 9. 11. 1918 za ala eskoslovenská armáda obsazovat jednotlivá menší místa. Na Slavonice došlo v noci z 18. na 19. 11. 1918, kdy bylo m sto vojensky obsazeno ástmi nov utvo eného sl. p šího pluku . 31 z Jihlavy, který zde jakou dobu z stal, než se situace v pohrani í uklidnila. Pohrani ní spor pak definitivn vy ešila mírová konference v Pa íži v roce 1919 a mírová smlouva, která byla podepsána dne 10. 9. 1919 v Saint Germain.

eský živel se tak pomalu mohl hlásit k životu. Byl ustaven

Národní výbor, který se samoz ejm skládal z místních uv dom lých ech . Tento výbor m l na starosti koncentraci roztroušených

ech v okolí a staral se i o jejich sociální a kulturní

pot eby. Dalším krokem bylo z ízení finan ní stráže, dosazení eského personálu na etnickou stanici a do ostatních státních ú ad . V zá í roku 1919 byla otev ena menšinová škola s eským vyu ovacím jazykem, která se stala st edem eského kulturního života. V roce 1920 byl z ízen Spo itelní a záloženský spolek, roku 1921 eská okresní pé e o mládež a téhož roku i mate ská škola. Dalším významným po inem bylo otev ení eské hospody tzv. Besedy v roce 1925, kam se soust edil eský spole enský život.157 Když se nyní podíváme na aktivity n meckého obyvatelstva, zjistíme, že v žádném p ípad nez stávalo pozadu a ani se nehodlalo omezovat zm nou politických pom

a dál sledovalo

své nacionální cíle. mecká okresní pé e o mládež, jejíž d ív jší název zn l N mecká okresní komise pro ochranu d tí a pé i o mládež v soudním okrese Slavonice, byla z ízena pro Slavonice 21. 5. 1922. P edsedou byl v té dob místní starosta Anton Plach. Pé e o mládež poskytuje podpory a p ísp vky pro pé i a stará se i o umíst ní v ústavech. Vydržuje též polévkový ústav a poradnu pro matky. mecký charakter Slavonic podtrhovaly i rozmanité oslavy u p íležitosti r zných jubileí význa ných n meckých i rakouských osobností. Nap . v roce 1925 to byla hudební akademie u p íležitosti stého jubilea narození víde ského krále val ík Johanna Strausse, téhož roku uspo ádal p vecký soubor Svornost hudební ve er na po est L. Beethovena. V roce 1928 se konala oslava na upomínku stého úmrtí Franze Schuberta nebo v roce 1932 z téhož d vodu oslava na po est J. W. Goetha. Velkolepou událostí a zárove ukázkou n mecké národní hrdosti se stalo otev ení a vysv cení meckého domu v roce 1932. Slavnost za ala již 20. 8. pochod ovým pr vodem a

157

M stský ú ad Slavonice, Kronika m sta Slavonice.

59

pokra ovala projevem p edsedy N meckého t locvi ného spolku Konrada Österreichera, který vyzdvihoval innost t locvi ného spolku, jež slavil sou asn 25 leté jubileum svého sobení. Dále promluvil za obecní zastupitelstvo a ob any starosta m sta Julius Helleport. V ranních hodinách 21. 8. odstartovaly fanfáry z m stské v že následující program. Nejprve se konaly zápasy v jednotlivých disciplínách na tenisovém dvorci. V 9 hodin byla sloužena slavnostní mše ve farním kostele za zem elé leny všech spolk a za padlé hrdiny. Dále následoval pochod k N meckému domu, který slavnostn otev el starosta m sta. Církevní vysv cení provedl prof. Dr. Deimel. Ve er byla na ad tane ní zábava. Sál N meckého domu se mohl využít k mnoha ú el m, mohl se použít jako t locvi ný, divadelní, tane ní a vhodný byl i pro po ádání r zných spolkových akcí. Nacházela se zde i místnost pro kino.158 To ovšem neznamená, že eská a n mecká strana si žily každá svým životem. Je možno vystopovat kulturní akce, na kterých se podílely nebo musely podílet ob strany. Za takové platily nap . oslavy po ádané k narozeninám prezidenta T. G. Masaryka v roce 1930 a 1935 nebo spole ná oslava 28. 10. v roce 1936, která se konala v N meckém dom za ú asti stského zastupitelstva, n mecké obecné a m

anské školy, eské menšinové školy a dále

eských a n meckých místních vzd lávacích spolk , etnictva a finan ní stráže. Podle tvrzení n meckého slavonického kroniká e Theodora Deimla zde eské i n mecké obyvatelstvo žilo klidn vedle sebe bez národnostních t enic až do roku 1936. Kulturní akce po ádané eským obyvatelstvem navšt vovali i N mci a naopak. „Z po átku ani hitlerismus, ani Henleinovci nezanechali zde zvláštních úsp ch . Teprve v roce 1936 objevoval se (nejd íve) mezi n meckou mládeží rasismus nejd íve proti žid m a s tím související fašizace a nacizace.“159

esto lze nalézt n kolik zpráv, které rozví ily „klidné vody“ n mecko- eského soužití a jsou potvrzením n meckých nacionálních a pozd ji i nacistických snah. Dokladem toho je od roku 1922 do roku 1924 trvající spor o ozna ení ulic a nám stí, který vedli slavoni tí N mci v m stské rad . Vzhledem k tomu, že v okrese žilo více jak 20% státních p íslušník

eskoslovenské národnosti, m l být na tabulkách ozna ujících ulice a

nám stí a i na silni ních tabulích dvojjazy ný nápis. ( esko-n mecký) Aby se tomuto na ízení Slavoni tí vyhnuli, neozna ili nám stí a ulice v bec. Na svou obhajobu uvád li, že místa nebyla ozna ena ani d íve. Šet ením se však zjistil opak a Nejvyšší správní soud v prosinci 1924 rozhodl, že musí dojít k novému ozna ení, p 158 159

Tamtéž. M stský ú ad Slavonice, Kronika m sta Slavonice.

60

emž na prvním míst

musí být

uveden eský nápis. Na základ

dalšího vyzvání musely vyv sit i hostince dvojjazy né

firemní tabule a v lokálech mít esko-n mecké ozna ení. Že postavení eské menšiny ve Slavnonicích nebylo bez obtíží dokazují i r zné stížnosti eských obyvatel na šikanování ze strany N mc , a už šlo o vyv šování prapor

SR, o

užívání eského jazyka nebo o neochotu n meckých ú edník .160 Vzhledem k pom ru národnostního složení obyvatelstva ve Slavonicích z roku 1931 a i dalším faktor m, je z ejmé, že to byli p edevším N mci, kdo ur ovali politický a spole enský ráz m sta. Podle s ítání z roku 1931 m ly Slavonice se t emi osadami 2 288 obyvatel, emž na Slavonice p ipadalo 2 176, na Leštnici 54, na Kadolec 47 a na Rubášov 20 obyvatel. Z tohoto celkového po tu bylo 1 837 N mc , jen 323 íslušník .

ech a 128 cizích státních

161

evahu n meckého živlu potvrzují i obecní volby z téhož roku. Vít zkou se staly Spojené mecké strany s 12 mandáty, na druhé místo se dostala Sociáln demokratická d lnická strana n mecká s 9 mandáty, t etí místo obsadila n mecká živnostenská strana se 4 mandáty a dále následovaly K es anskosociální národní strana (3 mandáty) a

eská jednotná strana (2

mandáty).162 Celostátní volby v roce 1935 p inesly drtivé vít zství SdP v celém soudním okrese Slavonice i ve Slavonicích samotných. V celém soudním okrese získala SdP z celkového po tu 5 600 voli

2 131 hlas . Ve Slavonicích se zú astnilo parlamentních voleb celkem 1 441 voli

a

z toho jich 518 dalo svého hlasy SdP.163 V roce 1937 došlo op t k jisté konfrontaci mezi Da icemi a Slavonicemi, což potvrzují pokyny ze strany da ického okresního ú adu ohledn CPO adresované m stské rad ve Slavonicích ze dne 1. 6. 1937. „Bylo zjišt no, že v tamní obci nebyla dosud organizace CPO vybudována, zatímco ve všech ostatních obcích organizace CPO již dávno byla provedena a všechny výkonné složky CPO provád ly již praktická cvi ení. Hlavn

p ekvapuje, že dosud nebyly z ízeny ve ejné

pohotovostní oddíly…“164

160

M stský ú ad Slavonice, Kronika m sta Slavonice. SOkA Jind. Hradec, inventá k fondu Archiv m sta Slavonice. 161 M stský ú ad Slavonice, Kronika m sta Slavonice. J. Bartoš a kol., Historický místopis Moravy a Slezska 1848 – 1960. XII. Ostrava 1990, s. 236. 162 M stský ú ad Slavonice, Kronika m sta Slavonice. 163 Bartoš, J. a kol.: Historický místopis Moravy a Slezska 1848 – 1960. XII. Ostrava 1990, s. 206, 237. 164 SOkA Jind. Hradec, fond Archiv m sta Slavonice, karton. . 158 (všeobecné vojenské záležitosti), i. . 362.

61

Ok. ú ad proto na izuje, aby tyto ve ejné pohotovostní oddíly okamžit byly utvo eny ve všech službách – po ádkové, poplachové a hlásné, požární, asana ní, zatem ovací, spojovací a samaritské. Dále následuje kritika, která se týká požární, poplachové a také hlásné služby, jejímž úkolem by bylo sledovat nebezpe í nálet . O odstran ných závadách má slavonická stská rada podat zprávu nejpozd ji do 20. 6. 1937. Zárove

má povinnost, aby do 20. dne

každého m síce podala podrobnou zprávu o innosti místní CPO. Na základ tohoto na ízení je uspo ádáno dne 15. 10. 1937 ve Slavonicích denní poplachové cvi ení se všemi orgány Civilní protiletecké ochrany za ú asti obyvatelstva. 165 V roce 1938 dochází ke zm

na postu starosty. Za átkem ervence je zvolen Franz

Harzhauser, který st ídá Julia Helleporta (1931-1938) a v tomto ú adu vytrvá až do konce války. 166 Zajímavý ráz m ly oslavy 1. máje v roce 1938, které se konaly ve Slavonicích za ú asti eských politických stran, spolk

a ob an

z Da ic. Tito p ijeli podpo it tamní eskou

menšinu a n meckou sociální demokracii, která uspo ádala manifesta ní projev na 1. máje odpoledne, p

emž dopoledne se konaly oslavy Henleinovc . Odpoledních oslav se

zú astnila spolu s hasi stvem i sokolská župa pluk. Švece, která na tento den zorganizovala ve Slavonicích sokolský sraz. Da ická kronika v této souvislosti uvádí, že echové z vnitrozemí se zde poprvé v tak velké mí e setkali s n meckým nacistickým pozdravem a s prapory s hákovým k ížem.167 ed obyvateli Slavonic i celého soudního okresu jsou ovšem ješt neklidn jší dny roku 1938 a následné války, které jejich životy nezapomenuteln poznamenají.

165

SOkA Jind. Hradec, fond Archiv m sta Slavonice, karton. . 158 (Všeobecné vojenské záležitosti), i. . 362. M stský ú ad Slavonice, Kronika m sta Slavonice. 167 Muzeum Da ice, Kronika m sta Da ic, II. díl, s. 67-68. 166

62

Landrát Waidhofen an der Thaya A rok 1938 neklidný a plný emocí opravdu byl! Jak na eské tak na n mecké stran nechybí odvaha a nadšení bojovat za „svou národní v c“. i kv tnové mobilizaci roku 1938 nastoupilo z 6 p íslušník

etnické stanice ve Slavonicích

ihned dva službu v SOS u hlídky íslo 1 v Leštnici. Vezmeme-li v úvahu, že v tšina zdejšího obyvatelstva byla n mecké národnosti, není divu, že se množily út ky jednotlivých N mc es hranice do Rakouska, aby se p ipojili k organizaci Freikorps. B hem všeobecné mobilizace v zá í 1938 nastoupilo v obvodu slavonické íslušník

etnické stanice z n meckých

eskoslovenské armády vojenskou službu jenom ást, pohrani ní obce zažívaly

ohromný exodus n meckého obyvatelstva do Rakouska. Situace se radikalizovala ješt více poté, co vešel ve známost mnichovský diktát, kdy podle hlášení SNB Slavonice vyvrcholila nenávist n meckého obyvatelstva v i eským ob an m a na intenzit nabývaly i provokace z n mecké strany: „

mecké dobrovolnické oddíly znepokojovaly

eské obyvatelstvo a

sl. vojenské hlídky

v pohrani í zejména v noci st elbou na státních hranicích. eské obyvatelstvo bylo událostmi zneklidn no a evakuovalo do vnitrozemí.“168

Celý soudní okres Slavonice byl obsazen n meckým vojskem dne 8. 10. 1938 mezi 10 a 12 h. Ješt p ed p íchodem n meckého vojska se do vnitrozemí p esunuly eskoslovenské vojenské oddíly, hlídky SOS, p íslušníci etnických stanic a finan ní stráže. Slavonická etnická stanice se p esunula do Da ic, odkud byli jednotliví etníci p id leni k výkonu služby na jiné stanice. Tyto p esuny se neobešly bez obtíží, p i jednom takovém odsunu byly zajaty na silnici u eského Rudolce n meckými p edvoji hlídky SOS íslo 1 a 2. P i této události došlo ke ztýrání šstrážm. Rudolfa Hrona a strážm. Josefa Zukala, kte í byli odvezeni do Waidhofenu a propušt ni byli teprve o t i dny pozd ji.169 Celý tento p ípad v lét 1945 ešila vyšet ovací komise ONV v Da icích, která obvinila dva rolníky z eského Rudolce – Františka Paara a Františka Böhma – z iniciování celé p epadové akce a též z podn cování ke ztýrání p íslušník

etnictva. Sv dek strážm. Josef Zukal v této v ci vypov

l:

„Byl jsem p id len do záboru v pohrani í p ldruhého roku na et. stanici v . Rudolci. Když bylo pohrani í zabíráno, p ijelo rychle n mecké vojsko skládající se s p íslušník SS do Rudolce a ježto jsem se opozdil, byl jsem místními N mci, zejména jedním z nich, jehož jméno 168 169

Muzeum Da ice, hlášení stanice SNB Slavonice do památníku SNB z 23. 5. 1946, nestránkováno. Tamtéž.

63

neznám, zadržen a vyšet ován vojskem SS. Pravd podobn Rudole tí mnoho na m namluvili, protože když jsem byl odvezen SS do Bejdova nad Dyjí do Dol. Rakous, hrozili mn ob šením, zast elením a koncentra ním táborem v Dachau. P i tom mn postavili ke zdi elem a tloukli mn do hlavy, že jsem narážel obli ejem na ze … Na to jsem byl asi po ty ech dnech propušt n a p edán naší pohrani ní stráži. Když jsem byl odvád n leny SS a veden p es Rudolec, kopal mn jeden len SS, hodil mn do blátivého p íkopu a místní obyvatelstvo, elo a tleskaje, jak se mu to líbilo. Neznám bohužel jména iniciátor a p ímých ú astník tohoto po ínání…“170 Další sv dek strážm. Josef Borovec k zajetí oddíl SOS udává: „Dne osmého íjna 1938 ustupoval jsem s oddílem okupa ního vojska z Ma íže. Byli jsme zasko eni n meckým vojskem, byli to ss mani a ti nás dopravili nákladními auty do Rudolce. Tam byli jsme uvítáni k ikem N mc , kte í nám spílali eských ps . Jeden d stojník n mecký a vojáci mne kopali. Viditelné poran ní jsem nem l žádné, ale cítil jsem bolest v k íži asi trnáct dní. Obvin né Paara a Béma neznám a si bych nemohl íci, byli- li tehdá mezi lidmi, kte í nám nadávali.“171

Oba dva rolníci, jak Paar tak Böhm, obvin ní popírali a svalovali vinu na Franze a Bed icha Fenzovi, kte í však padli na front . Paar i Böhm byli zajišt ni a p edáni soudu. Franz Paar však sta il ješt utéct do Rakouska. Jeho rodina byla odsunuta též do Rakouska. Paar byl tak v íjnu 1945 odsouzen k patnácti let m v zení v nep ítomnosti a Franz Böhm dostal trest t í let v zení. 172 Vra me se však zpátky do roku 1938. Okupa ní vojsko z stalo ve Slavonicích a bylo zde ubytováno od 8. do 18. 10. 1938. Generálové 44. divize Víde Dr. Schmidt, Dr. Werner a Schubert se mohli ubytovat v hotelu Alfa nebo v hotelu Plach, zbytek mužstva byl umíst n po domech. Za ubytování bylo zaplaceno ihned 19. 10. 1938 z pokladny 44. divize Víde a to celkem 700 RM. Ješt b hem pobytu této divize ve m st byla upo ádána dne 15. 10. vojenská p ehlídka jedné setniny 134. p šího pluku, jedné baterie 96. d lost eleckého pluku a jedné setniny st elc . Tato p ehlídka se konala na po est generálplukovníka v. Brauchitsche, který tudy projížd l.173

170

SOkA Jind. Hradec, fond ONV Da ice, karton . 38/1 (Bezpe nostní komise ONV Da ice 1945 – 1946), i. . 232. 171 Tamtéž. 172 SOkA Jind. Hradec, fond ONV Da ice, karton . 31(D rné spisy ONV 1945 – 1946), i. . 229. 173 SOkA Jind. Hradec, fond Archiv m sta Slavonice, karton. . 158 (Všeobecné vojenské záležitosti), i. . 362.

64

Podle zprávy Okresního ú adu v Da icích z 2. 11. 1938 bylo již n mecké vojsko z okupovaného území staženo, jen ve Slavonicích se zdržuje ješt menší oddíl. Tam, kde mecké vojsko p ekro ilo demarka ní áru a zdejšímu obyvatelstvu se nepoda ilo protesty je donutit k ústupu, vyty ilo k ly n mecké vojsko nové hranice. I když oficiáln bylo sd leno, že toto vyzna ení neprovedla n mecká armáda. Na nových hranicích za ala vykonávat službu mecká celní a finan ní pohrani ní stráž, která byla dopln na muži z okolních n meckých vesnic.174 Velký triumf a nadšení prožívaly Slavonice 26. 10. 1938, kdy m stem pomalu projížd l za neustávajícího provolávání obyvatelstva Adolf Hitler se svým doprovodem. Protože nebylo naplánováno žádné zastavení, neuskute nilo se ani uvítání starostou Slavonic, které se tak pe liv p ipravovalo. Kronika k této události dodává, že návšt va byla pro Slavonice dosud nezažitou manifestací jásání a nadšení.175 Brzy se však za aly projevovat i potíže spojené s p ipojením k landrátu Waidhofen an der Thaya. Byly to p edevším hospodá ské a sociální problémy. V pohrani ních oblastech dochází k odlivu eských zem

lských d lník do republiky, kte í se v okupovaném území

nemohou uživit, protože n me tí rolníci je necht li u sebe zam stnat. Na tento problém naráží i jistý rolník z rakouské ásti jižní hranice, který se informoval u da ického okresního ú adu, zda by z eskoslovenska nemohl získat n jaké zem

lské pracovníky. Dostane se mu

samoz ejm zamítavé odpov di. Na to doty ný rolník z Rakouska odpov

l:

„To musí d lati jen hloupí nacisti tí rolníci, v Rakousku jsou zcela jiné pom ry a žádnému ani nenapadne, aby se staral o podobné štvanice, každý se stará, aby uhájil existenci.“176

Následn se projevil velký nedostatek potravin i jiných spot ebních v cí, který byl zp soben jistou uzav eností slavonického okresu a jeho obyvatelstva. N meckému obyvatelstvu nebyly totiž až na výjimky vydávány propustky nejen do eskoslovenského území, ale ani na území bývalého Rakouska. Podle mín ní Okresního ú adu v Da icích se jednalo spíše o ochranu obyvatelstva slavonického okresu v i Rakousku, jelikož zde existovala obava, že by rakouské obyvatelstvo, kdyby k tomu m lo p íležitost, zdejší okres úpln vyplenilo. Situaci v íšské východní marce tak m že nastínit i p ípad rakouského rolníka. 177 Snahu o ešení této zhoršující se situace projevilo íšské ministerstvo války, na základ jeho na ízení poskytla i Slavonicím hlavní centrála vojenského zásobování ve Vídni 174

Muzeum Da ice, Dokumenty I., První republika, hlášení OÚ Da ice 1938. M stský ú ad Slavonice, Kronika m sta Slavonice. 176 Muzeum Da ice, hlášení OÚ Da ice 1939. 177 Tamtéž, rok 1938. 175

65

(Heeresverpflegungshauptamt Wien) potraviny ze svých zásob, ovšem na úv r. Celkový obnos ve výši 15 979, 85 RM m l být splacen pokud možno do 15. 4. 1939. Tuto lh tu se ale dodržet nepoda ilo a ješt 2. 4. 1940 upomínala víde ská centrála na splacení zbylé ástky, jelikož 12. 9. 1939 bylo doru eno ze Slavonic jen 7 181, 70 RM.178 Nep íjemnou skute ností, kterou si vyžádala

íše pro pot eby války, byly odvody muž ze

Slavonic ale i z celého slavonického okresu. Na základ výnosu o zavedení branného práva v sudeton meckých oblastech z 21. 2. 1939 se první odvody v tomto okrese konaly od 3. do 6. 5. 1939 ve slavonické školní budov . Byli evidováni muži ro ník

1906 – 1917 ve

služebním pom ru, kte í ješt nebyli zaevidováni a vyšet eni léka em, a dále ro níky 1906, 1907, 1910 a 1913 – 1917, povinné vojenskou službou bez služebního pom ru. Jednotlivé ro níky se m ly dostavit p ed odvodní komisi podle tohoto rozd lení: 3. 5. 1939 v 7.30 hod. obce Zlabings (Slavonice), Alt-Hart (Staré Hobzí), Wölking (Dolní Bolíkov), Frauendorf (Panenská), Muttischen (Mutišov), Sitzgras (Cizkrajov) und Piesling (Píse né). 4. 5. v 7.30 hod. obce Mutten (Mutná), Holleschitz (Holešice), Qualitzen (Chvaletín), Mödlau (Modletice), Neustift (Nové Sady), Ranzern (Rancí ov), Dantschowitz (Dan ovice), Tiefenbach (Hluboká), Döschen (Dešná), Wispitz (B

ovice), Zoppanz (Županovice), Qualkowitz (Chvalkovice),

Lospitz (Lov ovice), Petschen (Pe ), Urbantsch (Urbane ), Urwitz (Vnorovice), Hostes (Hostkovice), Lipolz (Lipolec), Plospitz (Pla ovice). 5. 5. 7.30 hod. obce Böhmisch Rudoletz ( eský Rudolec), Laskes (Vlastkovec), Lidhersch (Lidé ovice), Margarethen (Marketa), Mayres (Ma íž), Modes (Mat jovec), Stallek (Stálkov), Stoitzen (Stoje ín), Unter-Radisch (Dolní Radíkov). S sebou si m li p inést: všechny osobní pr kazy, dv fotografie na pas, jedny šponovky a jedny sportovní kalhoty, brýle a p edpis na brýle, pokud je n kdo z nich nosí. D raz byl též kladen na p esnost. Starosta Slavonic byl upozorn n, že by bylo žádoucí, aby se odvodu zú astnil a jednotlivé povolané ro níky p edstavil sám odvodní komisi. Dále je místnímu starostovi Harzhauserovi vyjád ena žádost velení vojenského okrsku Zwettl o poskytnutí ubytování pro tuto komisi, která vždy p ijížd la den p ed odvody. Samotná místnost, kde se vše odehrávalo, musela být náležit upravena. To znamenalo, že se zde musel nacházet

178

SOkA Jind. Hradec, fond Archiv m sta Slavonice, karton. . 158 (Všeobecné vojenské záležitosti), i. . 362.

66

dc v obraz a výzdoba místnosti byla lad na též v íšských barvách. Venku p ed budovou la být vyv šena íšská vlajka.179 Odvod jiného typu se odehrál ve Slavonicích 24. 9. 1939. SS-Ergänzungsamt v Berlín se obrátil i na Slavonice s výzvou pro odvod dobrovolník pro SS-Verfügungstruppe (dispozi ní oddíly) a pro prapor SS „Totenkopf“, který se vryl do pam ti mnoha lidí p edevším svým sobením v koncentra ních táborech a podílem na tzv. ešení židovské otázky. Odvedeni li být mladí muži ro ník 1919 až 1922 a u odvodu museli p edložit písemný souhlas otce nebo svého opatrovníka. V roce 1940 m žeme vystopovat hned n kolik odvod , které následovaly rychle po sob . Dne 24. 4. roku 1940 byly odvedeny ro níky 1904 a 1905, ve dnech 7. a 8. 6. to pak byl ro ník 1921, dále následovaly ro níky 1900 – 1903 v dob od 31. 7. do 2. 8. a kone 6. do 7. 12. roku 1940 byl odveden ro ník 1922.

ve dnech od

180

V roce 1941 došlo ve Slavonicích k jistému nedorozum ní práv mezi odvodní komisí a ženou jménem Johanna Tesar, která poskytla ve své kavárn ubytování p ti muž m z této komise. Protokol sepsaný ve Slavonicích 14. 8. v roce 1941 podává stížnost on ch p ti muž , kterým byl podle jejich slov zamezen volný p ístup do domu. Dne 11. 8., když p ijeli do Slavonic našli d m zam ený a až po n jaké dob p išla J. Tesar, p

emž jim odmítla dát

náhradní klí e, protože žádné nemá. Tak se to stalo ješt dvakrát. Ve výpov di ženy ze Slavonic je uvedeno, že je zvonit neslyšela a jednou nebyla doma. Ženy se vícemén zastal i slavonický starosta, když velitelství v Zwettlu odeslal její výpov

s poznámkou, že

ubytování Johanna Tesar poskytla dobrovoln . Tuto poznámku brzy ale dementuje slavonický sekretá , který tvrdil, že obec musela doty nou nutit, aby v bec pokoje poskytla.Výpov byla ovšem ozna ena za nepravdivou s tím, že šlo o extrémní p ípad zanedbání povinností i p íslušník m wehrmachtu. Celá záležitost pak byla postoupena na landrát.181 žeme však najít i další výpov di, které nazna ovaly, že slavonické obyvatelstvo nebylo s tehdejšími pom ry, a to nejen s hospodá skými, spokojeno. Nebylo divu, že u mnohých došlo po n jaké dob k jistému vyst ízliv ní. Okresní hejtman Jan Brothánek si do svých deníkových zápisk

na za átku roku 1941

poznamenal toto:

179

SOkA Jind. Hradec, fond Archiv m sta Slavonice, karton. . 158 (Všeobecné vojenské záležitosti), i. . 362. SOkA Jind. Hradec, fond Archiv m sta Slavonice, karton. . 158 (Všeobecné vojenské záležitosti), i. . 362. 181 Tamtéž. 180

67

„Rovn ž N mci na Slavonicku jsou nespokojeni. Musí op t rukovat, tak prý si to nep edstavovali. Ba i zažraní d íve n me tí mladí nacionálové už vyst ízliv li.“182

Jak velký vliv na hospodá ský rozvoj m sta m l vále ný stav a také odvody slavonických muž popisuje další kapitola.

Hospodá ská situace ve Slavonicích Slavonice jako m sto s nep íliš rozvinutým pr myslem zažívají v tší rozkv t koncem 19. století, kdy dochází k znovuoživení p edevším textilní výroby, což úzce souviselo se vstupem pr myslové revoluce do Slavonic. V této dob vzniklo n kolik textilních firem na výrobu bavln ného, hedvábného a pleteného zboží, které navazovaly na místní emeslnou výrobu nap . ve tkalcovství a pleta ství. Tak v roce 1873 byla založena J. Schmidtem ru ní tkalcovna na výrobu hedvábných stuh, která se v roce 1893 dostala pod správu textilní firmy Tugendhat a Mayer. Nejv tší firmou na výrobu pleteného zboží ve Slavonicích byla firma Carl Sprinzl, která vznikla už v roce 1793 a která zam stnávala na 120 d lník .183 Slavonické výrobky nacházely své odbytišt v Rakousku, p edevším ve Vídni. Odtud také pocházela ada podnikatel , kte í nacházeli v málo industrializovaném kraji levné pracovní síly pro pobo ky svých víde ských podnik . Mezi nejvýznamn jší pat ily firmy S. Weissenstein, pozd ji se p ipojuje již zmín ná firma Tugendhat a Mayer, dále firma Samuel Allina a syn nebo tkalcovna bavlny firmy Maxe Bauera.184 Vybudováním železni ní trati Kostelec – Slavonice v letech 1898 až 1902 a jejím spojením v roce 1905 do rakouského Waidhofenu nad Dyjí se tyto odbytové možnosti ješt zlepšily. Vlakové spojení s Rakouskem plánoval již v roce 1870 místní starosta Josef Langthaler, který se velmi angažoval v modernizaci m sta. V roce 1859 bylo ve Slavonicích zavedeno osv tlení lucernami a v roce 1867 byla založena spo itelna, též docházelo k p estavbám soukromých dom .185 Byl zde i pivovar, cihelna, lihovar, mlýny, pily atd. 182

Muzeum Da ice, Pomocná evidence, Zápisky Jana Brothánka. Zapomenutý všední den – 20. století v zrcadle st edoevropského regionu/Verschwundene Lebenswelt – Vergessener Alltag. Das 20. Jahrhundert im Spiegel einer mitteleuropäischen Region, (ed. M. Stehlík spole N. Perzim), Da ice/Waidhofen 2001, s. 155-157. 184 Stehlík, M.: Židé na Da icku a Slavonicku. Da ice 2002, s. 71. 185 Sedlá , J.: Slavonice. Praha 1973, s. 88. 183

68

s

I na po átku 20. století vznikaly ve Slavonicích další malé továrny a dílny s textilní výrobou a sto se stalo významným st ediskem tohoto pr myslu. V této souvislosti je nutno ipomenout, že v tšinu t chto textilních firem vlastnili místní Židé. Další osud textilních firem ur ovaly události první sv tové války a také nové státoprávní a hospodá ské pom ry, které souvisely se vznikem

eskoslovenské republiky. Skute nost, že

Slavonice byly opravdu z velké míry závislé na dolnorakouském území, potvrzuje viditelný úpadek podnikatelských aktivit po roce 1918, když se zemská hranice zm nila v hranici státní. Ve 20. letech tak pokra ovalo v textilní výrob jen n kolik firem: S. Allina a syn, Tugendhat a Mayer (tuto firmu p evzala v roce 1923 nová firma Silvet – spojené továrny na výrobu hedvábného zboží a sametu, a. s. Praha), dále mechanická tkalcovna W. Pabische a firma Anton Sprinzl, výroba pleteného zboží. Úpadek zdejšího textilního pr myslu byl dovršen za velké hospodá ské krize, p es kterou se eneslo jen n kolik nejsiln jších firem, ale ty se pak potýkaly s problémy, které s sebou inesla druhá sv tová válka. O tom, že postavení jednotlivých podnik ve Slavonicích bylo velmi obtížné, dokazuje žádost místního starosty z 12. 8. 1940, která byla adresována do St. Pölten. Starosta zde žádá, aby Albertu Blöselovi byla ud lena minimáln n kolikatýdenní dovolená, jelikož hrozí, že jeho podnik s módním zbožím bude muset být uzav en, protože jeho žena a matka se už o n j nemohou ze zdravotních d vod postarat. Starosta tvrdí, že uzav ení tohoto obchodu by znamenalo pro hospodá ský život ve m st citelnou ztrátu. Ze starostova dopisu se lze dozv

t i n co více o hospodá ské situaci ve m st :

„Da dieses Geschäft aus wirtschaftlichen Gründen nicht gesperrt werden kann nachdem die Stadt Zlabing durch die Eingliederung in die Ostmark ohnehin schon grossen Schaden erlitten hat, das das grösste Unternehmen der Silvet Betrieb ganz still gelegt ist und alle anderen Betriebe kurz arbeiten…Uebrigens wäre hiedruch die Versorgung der Bevölkerung von Zlabings und Umgebung schwer gefährdet.“186

Po áte ní nálady n meckého obyvatelstva byly ovšem zprvu podstatn

jiné, p evládalo

nadšení a víra v n mecký národ, který je volá zpátky dom – do íše.

186

Tento obchod nem že být uzav en z hospodá ských d vod , protože m sto Slavonice utrp lo už tak dost velké ztráty v len ním Slavonic do východní marky. Nejv tší podnik Silvet je zastaven úpln a ostatní podniky se zatím drží jen se zkrácenou pracovní dobou. Uzav ení tohoto obchodu by ohrozilo i zaopat ení obyvatelstva Slavonic a okolí. SOkA Jind. Hradec, fond Archiv m sta Slavonice, karton. . 158, i. . 362.

69

I po áte ní dopisy slavonického starosty Harzhausera vyznívají daleko více optimisticky než v samotném pr

hu války. Tak nap . jde o zprávu, která byla odeslána ze Slavonic 6. 3. 1939

vojenskému velení ve Vídni a ve které starosta d kuje za zp tné zaslání alba s fotografiemi z doby zabrání Slavonic n meckým vojskem. Uvádí též poznámku, že rád vzpomíná na tyto slavnostní dny a dále p ipojuje: „Hier in Zlabings ist bereits ein gesteigerter Verkehr und eine bessere wirtschaftliche Lage festzustellen. Zlabings schreitet einer besseren Zukunft entgegen.“187 Po p

len ní Slavonic a celého slavonického soudního okresu pod landrát Waidhofen an der

Thaya o ekávalo n mecké obyvatelstvo zlepšení svých životních podmínek a když ne hned tak alespo v budoucnosti. S postupem doby však jejich zklamání jen roste.

187

Ve Slavonicích je pot eba zajistit ilejší obchodní styky a lepší hospodá skou situaci. Slavonice krá í vst íc lepší budoucnosti. SOkA Jind. Hradec, fond Archiv m sta Slavonice, karton. . 158, i. . 362.

70

Spolkový život ve Slavonicích Spolky ve Slavonicích vznikají podobn jako i v jiných oblastech od druhé poloviny 19. století, p

emž se v nich mohly realizovat snahy p edevším n meckých a pozd ji i eských

vlastenc . Mezi nejstarší pat il st elecký spolek, který byl založen v roce 1848, dále poh ební spolek z roku 1862, u itelský z roku 1870, p vecký spolek „Eintracht“ („Soulad“) založený v roce 1873 nebo hasi ský spolek z roku 1877.188 Jednotlivé spolky lze rozd lit do n kolika skupin podle oblasti p sobnosti. Jsou to spolky sportovní, kulturní a spole enské, dobro inné, hospodá ské a národnostní. Do první skupiny pak pat í již zmi ovaný st elecký spolek, cyklistický spolek, Deutscher Turnverein, d lnická t lovýchovná jednota a fotbalový klub. Ke kulturním a spole enským spolk m se adí u itelský a p vecký spolek „Eintracht“, místní skupina spolku Deutscher Kulturverband, n mecký mládežnický ochotnický spolek „Frohsinn“, okrašlovací spolek i klub p átel hudby. Mezi dobro inné m žeme pak po ítat místní skupinu svazu vále ných vdov a sirotk , židovský spolek na podporu chudých a nemocných, místní skupinu diecézní charity. Z hospodá ských je to spolek zem

lský nebo v ela ský. Krom t chto spolku byl

ve Slavonicích v innosti od roku 1901 i Bund der Deutschen (Svaz N mc ) a v roce 1931 byl založen spolek „Deutsches Haus“. které z t chto spolk ukon ily svou innost ješt do roku nebo v roce 1938 a n které musely své aktivity a vnit ní organizaci p izp sobit novým zm nám, které souvisely s p ipojením k landrátu Waidhofen an der Thaya. Do roku 1938 tak zanikl spolek cyklistický, sirot í nebo N mecký mládežnický spolek. Po p ipojení pohrani ních území k íši p ebraly innost u itelského spolku n mecké ú ady. Ke zm nám a centralizaci došlo i v oblasti požární ochrany, slavonický dobrovolný sbor hasi dci požární ochrany ve Waidhofenu.

tak byl od podzimu 1938 pod ízen okresnímu

189

Nyní bych se více zam ila na dva spolky, které ve Slavonicích m ly nezastupitelnou úlohu a významnou m rou se podílely na prosazování n meckých národních zájm . Svaz N mc byl n mecký národní spolek, který byl vytvo en pro sdružování n meckého obyvatelstva na ur itém území, jeho hlavním úkolem byla ochrana n mecké národnosti a výchova k n meckému národnímu uv dom ní. Svaz N mc pro jižní Moravu vznikl v roce 1899 ve Znojm – Bund der Deutschen Südmährens, v jehož územní p sobnosti byly i

188

Chládková, M.: Slavonické spolky p ed rokem 1945. Vlastiv dný sborník Da icka, Jind ichohradecka a ebo ska, XVI, Jind. Hradec 2004, s. 43. 189 Tamtéž.

71

Slavonice. V roce 1922 došlo ke slou ení se spolky v Brn a Jihlav a tento nov vzniklý župní svaz – Bund der Deutschen – Gau Südmähren – m l sídlo v Brn . Základní organiza ní jednotku tvo ila svazová skupina, která musela mít minimáln 10 len a která pat ila do p íslušného svazového okresu. Tomu pak byla nad azena svazová župa. innost svazu se neustále rozr stala. V polovin 30. let lze rozd lit innost slavonického svazu na tyto hlavní pracovní oblasti: úst ední a župní vedení, organiza ní práce, národní pospolitost, národní hospodá ství a zprost edkování pracovních míst, národní kultura a národní pomoc. V roce 1908 byl vytvo en svazový okres se sídlem ve Slavonicích, p

emž

v roce 1937 došlo k jistým organiza ním zm nám, které vedly ke slou ení okresu Dešná a Slavonice. Tento nový svazový okres Slavonice ítal p t díl ích oblastí: Vrat nín, Dešná, Píse né, Slavonice a eský Rudolec. Svaz ukon il svou

innost po roce 1938, nebo

jeho úkoly p ešly na n mecké ú ady,

pop ípad na NSDAP. Tím druhým spolkem byl spolek N mecký d m – Deutsches Haus, který byl založen na konci roku 1931. Podn tem k jeho vzniku byla pot eba vystav t ve m st t locvi nu, která m la sloužit nejen k t lovýchovným ú el m spolku Turnverein, ale m la sloužit i k po ádání zných kulturních a spole enských akcí. P edsedou byl zvolen Josef Pabisch, prvním místop edsedou Konrad Österreicher a druhým Josef Trittner, zapisovatelem Albert Blösl. Již v kv tnu 1932 byl zvolen nový p edseda Ing. Friedrich Hock, který v této funkci vytrval až do ukon ení p sobnosti spolku. Ješt p ed založením spolku se jednalo o koupi domu vhodného pro spolkové ú ely. Již v tomto p ípad se vyskytly první potíže. Spolek zpo átku totiž nem l dostatek financí a situace se zkomplikovala ješt více, když onen d m cht li koupit

eši.

mecká strana si st žovala na „nep átelské postoje a nep átelsky smýšlející spoluobyvatele, jako eši, židé, liberálové a klerikálové, kte í zp sobovali p íšerné t žkosti.“190 I p es r zné potíže se spolek snažil plnit své poslání. N mecký d m p evzal od m sta licenci na provozování kina, dále se zde konaly r zné spole enské a kulturní akce, nap . divadelní a hudební produkce, plesy nebo slavnosti spojené s oslavami výro í místních spolk a sál byl také pronajímán škole pro výuku t locviku. První velká oslava byla uspo ádána u p íležitosti uvedení N meckého domu do provozu. Odehrála se ve dnech 20. a 21. 8. 1932.

190

C. d. Chládková, M.: Slavonické spolky p ed rokem 1945. Vlastiv dný sborník Da icka, Jind ichohradecka a ebo ska, XVI, Jind. Hradec 2004, s. 50.

72

Spolkový d m využívala pro své aktivity i Svaz N mc , který zde po ádal nap . váno ní výstavy nebo r zné p ednáškové a agita ní akce, jejichž obsah byl s postupem doby stále více ovliv ován politickou situací. Nep íjemnou záležitostí pro spolek N mecký d m se stalo ubytování jednotky eskoslovenské armády, která zde byla umíst na od konce zá í do 8. 10. 1938 a která poškodila vybavení sálu i hostince. Dne 8. 10. byl sice o p edání domu sepsán protokol se zástupcem m sta Karlem Sprinclem, který byl zárove

pokladníkem spolku a správcem

spolkového domu. V tomto protokolu, je uvedeno, že p edávané místnosti jsou ve stavu, v jakém byly p ed ubytováním vojska. Ale o pár dn pozd ji, 12. 10., byl sepsán výkaz škod zp sobených vojáky. Celková ástka byla vy íslena na 3 851 K .191 innost tohoto spolku byla ukon ena v roce 1939 na základ rozhodnutí o rušení organizací v Sudetech z 22. 10. 1938. Majetek spolku byl p eveden na NSDAP, která na celém okupovaném území p evzala úkoly n kdejších n meckých spolk a organizací.

191

Chládková, M.: Slavonické spolky p ed rokem 1945. s. 52.

73

Odsun n meckého obyvatelstva V prvních povále ných m sících došlo k perzekuci n meckého obyvatelstva v tomto regionu v podob tzv. divokých odsun , jejichž cílem byly sov tské okupa ní zóny v N mecku a Rakousku. Na jejich organizaci se v období od kv tna do srpna 1945 podílela po dohod se spojeneckými vojenskými ú ady jednotlivá velitelství

eskoslovenské armády, národní

výbory všech stup , SNB a další bezpe nostní formace. Konkrétní vyhlášky a pokyny o vysídlení N mc

byly vydávány samostatn

nebo v sou innosti s národními výbory

i

správními komisemi a jednotlivými vojenskými velitelstvími. Tyto transfery se m ly týkat edevším íšských p íslušník , osob p ist hovaných po Mnichovu a uprchlík z východu, postihovaly však ve velké mí e i n mecké obyvatelstvo trvale žijící ve vnitrozemí a v pohrani ních okresech. hem dubna 1945, kdy již za ínalo být každému jasno, že konec války se blíží, nez stali nep ipraveni ani místní

echové. T ch zde mnoho nez stalo, jelikož v tšina

eského

obyvatelstva, která zde byla zam stnaná služebn , se vyst hovala a s nimi i ást n meckých sociálních demokrat . V tšinou z staly jen rodiny, které zde m ly zajišt nou svou trvalou existenci nebo své domy. Dále se jednalo o pár jednotlivc , kte í byli povoláni do Slavonic hem války na práci. Dne 5. 5. 1945 pak byla tajn ustavena zatímní rada revolu ního národního výboru, která se usnesla na p ípravách k uvítání RA a také na p evzetí správy sta. O to zažádala dne 9. 5. dopoledne n meckou správu m sta a starostu Harzhausera.192 Poslední n mecká vojska prchala Slavonicemi 9. 5. 1945 a ješt odpoledne téhož dne se sto do kalo p íchodu ruské armády. Ta byla uvítána leny revolu ní rady. ást RA z stala ješt n jaký as ve m st . Ve 14 hodin se konala sch ze

ech , kte í v po tu 25 zvolili

revolu ní výbor. P edsedou se stal Antonín Taufer. Slavonický starosta Harzhauser dostal z Da ic telefonický p íkaz, že ru í za po ádek ve m st a za život každého

echa ve Slavonicích svým životem a to až do p íchodu eských

ozbrojených et. Dále dostal ultimátum, aby do jedné hodiny odevzdal všechny zbran do rukou skupiny místních

ech . Tak se i stalo a již 10. 5. se Slavonicím dostalo eského

vedení.193 Od 12. 5. 1945 byly ve Slavonicích a i na Slavonicku op t obnoveny eské etnické stanice, p

emž z Da ic bylo odesláno k posílení stanice ve Slavonicích 6 etník . P íslušníci

etnictva byly v rámci celého politického okresu Da ice záhy v len ni do nov vzniklé

192 193

M stský ú ad Slavonice, Kronika m sta Slavonice. Muzeum Da ice, Kronika m sta Da ic, II. díl, s. 156.

74

Národní bezpe nostní stráže. Pozd ji dostali ozna ení celorepublikového Sboru národní bezpe nosti. Dne 16. 5. 1945 nastoupil ve Slavonicích jako komisa m sta Josef Augustin z Da ic, který byl pov en da ickým okresním národním výborem usm rnit innost zdejšího revolu ního výboru. Hned 22. 5. zbavil komisa Josef Augustin p edsedu revolu ního výboru Ant. Taufera funkce a jmenoval místo n j B. Vácu. Situace ve m st je v kv tnu 1945 velmi vypjatá, m sto je p epln no. V hotelu Alfa na Masarykov nám stí bylo ubytováno divizní velitelství RA v ele s generálem Pov dkinem, v dom

. 24 sídlilo m stské vojenské velitelství RA a r zn

po domech byl ubytován zbytek oddíl RA, její skladišt , zásobovací oddíly, technické ásti atd. Zárove m stem procházely zástupy vále ných uprchlík r zných národností a n me tí zajatci, kte í byli dopravováni do sb rných tábor u eského Rudolce, Starého Hobzí nebo ve Waidhofenu. B hem kv tna 1945 bylo ve Slavonicích též osvobozeno 50 francouzských zajatc , které zde N mci v znili. 194 Podle hlášení stanice SNB Slavonice p ijela do m sta 6. 6. 1945 partyzánská skupina z Tábora pod velením pluk. jezdectva

Vladimíra Hobzy, která byla pov ena odsunem

mc ze Slavonicka.195 A ješt téhož dne byl proveden odsun n meckého obyvatelstva ze Slavonic do Rakouska. Každému bylo povoleno vzít s sebou zavazadla do 50 kg. Ostatní majetek museli ponechat na míst . Slavonické obyvatelstvo bylo odvedeno do prostoru kolem celního domu na rakouské hranici, kde bylo vybráno slavonickým revolu ním národním výborem asi 150 osob s rodinami, které se mohly vrátit zpátky do m sta. P

inou tohoto

rozhodnutí byla p edevším bezpe nostní a zvlášt hospodá ská opat ení, jak dosv

uje i

slavonická kronika. „…, které se mohly vrátit do m sta, aby toto nez stalo liduprázdné a aby aspo n kdo nakrmil hospodá ské zví ectvo.“196

Tyto rodiny pak byly odsunuty b hem léta 1945. Na ad byly další obce slavonického soudního okresu. Hobzovi partyzáni, kte í zasáhli v kv tnu a ervnu 1945 rozsáhlou oblast jiho eského a jihomoravského pohrani í, se podíleli krom vysídlení n meckého etnika ze Slavonicka na odsunu v prostoru kolem eských Velenic a Moravských Bud jovic.197

194

M stský ú ad Slavonice, Kronika m sta Slavonice. Muzeum Da ice, hlášení stanice SNB Slavonice z 23. 5. 1946. 196 M stský ú ad Slavonice, Kronika m sta Slavonice. 197 Stan k, T.: Perzekuce 1945. Praha 1996, s. 85. 195

75

Na základ nedatovaného rozkazu pluk. Hobzy, který byl napsán na velitelství partyzán ve Slavonicích a adresován pro posádkové velitelství etnictva, byly ur eny obce, ve kterých m l prob hnout následující den odsun. Dopoledne to m ly být obce:

Nové Sady, Marketa,

Píse né, Modletice, Václavov, Nové Hobzí, Staré Hobzí, Mutná, Holešice. Odpoledne byly na ad obce: Cizkrajov, Urbane , Vnorovice, Nové Dvory. Dále tento rozkaz obsahuje žádost o služby etnických hlídek, které se m ly dostavit do jmenovaných vesnic a pomoci p i odvodu vyst hovaného obyvatelstva až za hranice.198 Denní rozkaz, který byl vydán Hobzou 7. 6. v Lidé ovicích, kam se velitelství oddílu esunulo, stanovoval dokon ení vysídlení n meckého obyvatelstva v da ickém okrese a po átek v okrese moravskobud jovickém na 8. 6. 1945. T i ety byly ur eny pro da ický okres. 9. eta m la „vy istit“ obce Hostkovice a Lipolec, 10. eta Horní Radíkov a Nový Sv t, 8. eta pro obce Mat jovec, Rožnov. Zbylých 7 et se už m lo p esunout do sousedního okresu Moravské Bud jovice. Tyto t i ety se m ly po dokon ení svého úkolu p ipojit k etám na Moravskobud jovicku. V ci, které získala skupina p i „ išt ní“ da ického okresu, l odevzdat podplukovník

ekal p i pr jezdu Da icemi na ONV. Dále se m la p ipravit

místnost, kde by mohli d stojníci s partyzány posed t a zárove se s nimi rozlou it. M lo být též p ipraveno dobré pohošt ní.199 Výtah z rozkazu pro innost 8. 6. 1945 p inášel ovšem zm nu do plán na tento den. Do Moravských Bud jovic se nakonec celý oddíl m l p esunout až po skon ení odsunu v da ickém okrese, na kterém se 8. 6. podílelo všech 10 et. 9. a 10. eta m la provést „evakuaci“ n meckého obyvatelstva z Lipolce, 8. eta z Mat jovce, 7.

eta z Hostkovic, 6.

eta z Dolního Radíkova, 5.

z Rožnova a 3. eta z Nového Sv ta. Zbylé dv

eta z Horního Radíkova, 4.

eta

ety sloužily k p eprav transport

na

rakouskou státní hranici. Byly vyty eny celkem dv trasy p esunu k rakouským hranicím. Evakuované z obcí Nový Sv t, Horní a Dolní Radíkov, Rožnov a Mat jovec dopravily íslušné ety do Mat jovce, kde si je p evzala 1. eta, která je dopravila na státní hranice sm rem na rakouský Rudolz po ose Mat jovec – Stálkov – Ma íž. 7., 9. a 10. eta soust edily v obci Lipolec místní obyvatelstvo a vyst hovalce z Hostkovic, zde se o jejich další p esun ve sm ru Lipolec – Hostkovice, Lidé ovice – Pe – Cizkrajov – Mutná – Chvaletín státní hranice postarala 2. eta.200 198

SOkA Jind ich v Hradec, fond ONV Da ice, karton . 23/1 (Písemnosti zpravodajského odd lení ONV 1945), i. . 197. 199 SOkA Jind ich v Hradec, fond ONV Da ice, karton . 23/1 (Písemnosti zpravodajského odd lení ONV 1945), i. . 197. 200 Tamtéž.

76

Tím aktivita Hobzových partyzán v této oblasti skon ila. Stanice SNB Slavonice popisuje chování n meckého obyvatelstva, z nichž n kte í byli p ímo zdrceni porážkou N mecka, jako zcela nete né ke všemu, co se d lo. Na své domy vyv sili bílé prapory a ekali. Vyskytli se sice tací, kte í uprchli ješt p ed p íchodem RA, protože se obávali stíhání pro svoji innost v dob okupace. V tšina z nich však této možnosti nevyužila. Stalo se tak možná proto, že šlo p evážn o starousedlíky – zem své rodné p

lce, kte í byli vázáni ke

.

ed Slavonicemi a celým okresem však bylo období obnovy a konsolidace místních pom

77

.

as obnovy a nového osídlování K novému osidlování s. o. Slavonice „slovanským obyvatelstvem“ docházelo bezprost edn po odsunu prvních transport z této oblasti. P i ONV Da ice byla za tímto ú elem z ízena komise pro osídlování pohrani í. Osídlovací akci na Slavonicku pak schválila rada ONV 7. 6. 1945. Na základ prezidentského dekretu . 5/1945 Sb. z 19. 5. 1945 byla nyní uvalována na majetky N mc národní správa.201 Nastal p íliv eského obyvatelstva z vnitrozemí do pohrani í. V tšinou to byli zem

lští

lníci a malorolníci nebo drobní živnostníci z pol. okresu Da ice a sousedních okres . ONV Da ice schválil již 25. 6. 1945 121 národních správ nad bývalými živnostmi N mc v pohrani í, p

emž z tohoto po tu spadalo celkem 74 ustanovených národních správ práv

do Slavonic. V daleko pomalejším tempu se odehrávalo obsazování zem i jejich zabírání se

lských usedlostí.

asto vyskytly paradoxní situace, kdy noví osídlenci n jaký

as

hospoda ili s n meckými majiteli, kte í prozatím nebyli odsunuti, pokud však nepracovali mimo sv j bývalý statek. Osídlování Slavonic zapo alo hned v následujících dnech po 6. 6. 1945. V krátké dob bylo sto ze dvou t etin znovu osídleno. Novým osídlenc m v domech a menších živnostech do 20 zam stnanc vydával dekrety o jmenování národními správci sv ených objekt místní národní výbor. Pro v tší objekty, nap . pr myslové podniky, vydával tyto dekrety okresní národní výbor. Ve Slavonicích se to týkalo p edevším továren: mechanická tkalcovna Josefa Pabische, pletárna Antona Sprinzla a továrny na hedvábné tkaniny Pallas – Artis (p ed válkou podnik Silvet). Domy, které pro sv j chatrný stav nebyly nikým obydleny, z staly prázdné a z bezpe nostních d vod

musely být pozd ji zbourány. Ve m st byla t žká zásobovací

situace, ke které nemálo p isp ly podle slavonické kroniky i r zné pomocné strážní a jiné oddíly z Da ic, které odvážely nákladními auty množství potravin, textilního materiálu i kancelá ských stroj . Oddíly RA, které zde touto dobou ješt z stávaly, se o ochranu majetku mnoho nezajímaly. Navíc národní výbor m l v té dob k dispozici jen dv

etnické síly a 6

eskoslovenských voják . Slavonická kronika se mimo jiné zmi uje i o tom, že n kte í z p ist hovalc museli být z m sta vykázáni. V této souvislosti kronika uvádí toto: „ icházeli osídlenci dob í i špatní, leniví i pilní, ale p icházelo jich mnoho i s nekalými úmysly, a ti natropili mnoho a mnoho škod podobn jako partyzánské oddíly Hobzovy.“202 201

B. Havlík, Perzekuce a odsun N mc na jihozápadní Morav v letech 1945 – 1946. Vlastiv dný sborník vyso iny, Oddíl v d spole enských, XII, 2000, s. 159. 202 M stský ú ad Slavonice, Kronika m sta Slavonice.

78

Mnohým šlo p edevším o okamžitý zisk. asto se opakovala situace, že lidé pov ení národní správou usedlostí sklidili úrodu, vzali co se dalo a tyto usedlosti op t opustili. Opoušt ní zem

lských usedlostí pak pokra ovalo ješt p es celou zimu. Situace se uklidnila až

s p íchodem jarních prací, i když problémy byly stále. Kone né ešení pro eské rolníky obhospoda ující bývalé n mecké usedlosti p inesl až den 4. 4. 1946, kdy se konalo ve Slavonicích na Masarykov nám stí slavnostní první p edávání dekret

eským zem

lc m. Trvalými vlastníky n mecké p dy se nyní stalo 265

dosavadních národních správc . Byly to rolníci z obcí Mutišov, Cizkrajov, Chvaletín, Ma íž, Slav tín, Václavov a Vlastkovec.203 Po válce dochází k znovuobnovení

eského kulturního a spole enského života i ve

Slavonicích. Dne 27. 10. 1945 zapo al svou innost spolek divadelních ochotník

a do

provozu bylo uvedeno i kino, které bylo na podzim 1945 p evzato státní správou. Brzy po vysídlení n meckého obyvatelstva, evakuaci uprchlík a i áste ném odchodu RA se objevila snaha zorganizovat op t vyu ování na školách. Tímto úkolem byl pov en da ickým okresním národním výborem Josef Plšek, bývalý ídící u itel na zdejší menšinové škole ješt ed okupací. Nejprve bylo ale pot eba dát školní budovy do po ádku, jelikož se ukázaly jako nepoužitelné, protože ke konci války zde byli ubytováni uprchlíci a zajatci. Budovy byly zamo eny vším možným hmyzem, dezinfekce a opravy trvaly až do konce srpna 1945. Další zm nu si vyžádaly osnovy jednotlivých vyu ovacích p edm

. Tak nap . rozvržení u iva pro

první t ídu hlavní školy ve Slavonicích z roku 1945 je jasným p íkladem využití probírané látky k politickým a nacionálním ú el m. Jako vyu ovací obsah pro p edm t d jepis, který l být žák m p edán za deset m síc , byl stanoven rozsah od prav ku až po období Viking . Bylo zde patrné vyzdvihování germánské kultury a jejich výboj , dále se b hem veškerého iva kladl d raz na dodržování istoty rasy. První dva m síce byly p itom v novány událostem velmi nedávné minulosti. V prvním m síci se žáci nap . seznámili s pojmem pokrevní p íbuznost (die Blutsverwandschaft) nebo se zamýšleli nad slovy „podíl naší rodiny na sou asném d ní“. Ve vyu ovacím programu samoz ejm nesm la chyb t ani osoba Adolfa Hitlera. Ve druhém m síci nastoupily už takové události jako nap . vypuknutí války nebo osvobození Sudet a seznámení s vále nými hrdiny. T etí m síc již za ínal výukou o prav ku. 204

203

B. Havlík, Perzekuce a odsun N mc na jihozápadní Morav v letech 1945 – 1946. Vlastiv dný sborník vyso iny, Oddíl v d spole enských, XII, 2000, s. 159. 204 SOkA Jind. Hradec, fond Archiv m sta Slavonice, karton. . 203 (Školské záležitosti), i. . 376.

79

Dne 1. 9. 1945 se pak v sále kina konalo slavnostní zahájení školního roku 1945/1946, který tímto za al na škole mate ské, národní a m

anské.

Koncem roku 1945 ítaly Slavonice asi 1 600 obyvatel, p

emž podle zápisu v m stské

kronice se b hem let 1939 – 1945 vyšplhal po et obyvatel až na 4 000 osob. Jednak šlo o sledek p ílivu uprchlík z vybombardovaných m st a vále ných území, dále pak byly do Slavonic p id lováni vále ní zajatci r zných národností - Francouzi, Jugoslávci, Poláci a rudoarm jci. Ve m st se vyskytovaly i civilní osoby ze SSSR, Polska i ecka. Podle slov slavonického kroniká e „za al pon kud normální život.“205

205

M stský ú ad Slavonice, Kronika m sta Slavonice.

80

eský Rudolec Tato st edn velká n mecká obec s eskou menšinou, která zesílila teprve po roce 1918, byla spole

s ostatními obcemi soudního okresu Slavonice na podzim 1938 p

len na pod

landrát Waidhofen an der Thaya. V roce 1930 stálo v eském Rudolci 102 dom a podle s ítání zde žilo celkem 506 obyvatel. Z toho 288 osob se hlásilo k n mecké národnosti, 196 osob k eské a 22 obyvatel k jiným národnostem. Podobn

jako v jiných obcích slavonického soudního okresu p evládla i

v eském Rudolci p i volbách v roce 1935 SdP, která jasn zvít zila se 136 hlasy z celkového po tu 292 volebních hlas . V Rudolci se vyu ovalo v n mecké obecné škole (1848) a eské menšinové škole, která byla založena v roce 1920. Dále zde byla eská m

anská škola, která byla po roce 1938 zm

na

ve školu n meckou.206 hem na ízené mobilizace v zá í 1938 se vyskytovala i ve zdejším obvod zb hnutí mnoha záložník n mecké národnosti. Proto se za ala v n kterých obcích praktikovat taktika tzv. rukojmí. Z eského Rudolce byl takto zajišt n hospodá ský správce místního velkostatku Walter Lahoda. N me tí muži se tak snažili vyhnout i pracovním

etám, které byly

organizovány pro zákopové práce. P ed touto povinností uprchlo do okolních les

i 11

rudoleckých N mc , kte í se vrátili teprve tehdy, když je p íslušníci jejich rodin informovali, že za n tyto zákopové práce museli vykonávat.207 Dohoda mocností z Mnichova ze zá í 1938 o odstoupení pohrani ních území Velkon mecké íši se bezprost edn dotkla také

eského Rudolce. Dne 8. 10. 1938 byla obec obsazena

meckou armádou. Ješt den p edtím 7. 10. se na telefonický rozkaz p est hovala rudolecká etnická stanice do Da ic. Obsazení obce se neobešlo bez r zných incident . Došlo k již zmi ovanému napadení p íslušník

eskoslovenské etnické stanice, p

emž nejvíce byl

ztýrán strážmistr Zukal. Již v íjnu se objevila na obsazeném území potravinová krize (viz p ípad obcí Markvarec a Lipnice). Po obsazení obvodu n meckým vojskem probíhaly u eského obyvatelstva domovní prohlídky. Osoby, které byly podez elé z ukrývání zbraní nebo z n jakých protin meckých výrok , byly zvláš vyslýchány a p ípadn zajišt ny. Tak byl zajišt n pro své výroky, které byly N mci ozna eny za nep átelské, i místní hostinský Leopold Pražský. Dva revolvery a náboje se nalezly u ezníka a hostinského Leopolda Bíny. P i prohlídce byly nalezeny v byt i 206 207

Bartoš, J. a kol.: Historický místopis Moravy a Slezska 1848-1960. XII. Ostrava 1990, s. 240-241. Muzeum Da ice, hlášení stanice SNB eský Rudolec z 12. 6. 1946 do památníku SNB, s. 1.

81

obrazy z všesokolského sletu v roce 1938 a obraz prezidenta Beneše. Poté si tento starý muž musel vytrp t potupnou cestu od svého domu až do zámku, kde se konal výslech. „Leopold Bína 67 rok starý, musel jíti s obrazem presidenta p ed sebou a sletovými obrazy pod paží ulicí do zámku, aby byl tak vydán N mc m v posm ch a potupena d stojnost hlavy státu.“208

Ješt p ed okupací se z obce vyst hovali p edevším zam stnanci státních ú ad , u itelé a kolik eských rodin. Z stalo zde pouze p t zem

lských rodin.

mecké obyvatelstvo bezpochyby p ivítalo p ipojení k íši, i když vzáp tí bylo nuceno plnit vále né povinnosti. Rudole tí se po vypuknutí války museli zapojit nejen do r zných hospodá ských dodávek, ale jako íšští ob ané byli místní muži také za azeni do vojenské služby. Jejich nep ítomnost byla v obci nahrazena p id lováním zajatc na práce. V tšina místních N mc se hlásila zpo átku velice nadšen k nacistické ideologii. V roce 1941 prý ale za ali rudole tí N mci své názory m nit. Podle nepodloženého tvrzení kroniky obce

eský

Rudolec na tom m l sv j podíl i zahrani ní rozhlas, který i p es hrozbu nejvyššího trestu zdejší N mci tajn poslouchali. 209 Ke konci války p evažuje zklamání z vále ného vývoje a tím se i prohlubuje smutek nad padlými rodinnými p íslušníky, p íbuznými a známými. Pozd ji, když byla organizována lidoobrana (Volkssturm), už mezi N mci panovala všeobecná poraženecká nálada. První jednotky Rudé armády byly v regionu zaznamenány 9. 5. 1945. V Rudolci se konalo jejich slavnostní p ivítání až druhý den odpoledne. Stanice SNB

eský Rudolec ve svém

hlášení podává zprávu: „ i znovuobsazování nedošlo k žádným incident m, n mecké obyvatelstvo s v domím, že mecko válku prohrálo, se chovalo klidn a pod izovalo se vydaným na ízením. Pouze kte í horliví funkcioná i strany NSDAP z obavy p ed následky za jejich innost v dob okupace a snad i z fanaticky nacistické zaujatosti spáchali sebevraždu.“210

Nejot esn jší p ípad se udál v obci Lipolec. Vedoucí strany a velitel Volkssturmu – Sturmführer SA Jan Barta – zavraždil po pr jezdu první osvobozenecké ruské jednotky obcí svoji manželku, dv dcery, syna a služebnou. Poté zapálil svou hospodá skou usedlost a zast elil i sebe. P i vražd ní celé rodiny sta il jeden jeho syn uprchnout ke své babi ce, 208

Muzeum Da ice, hlášení stanice SNB eský Rudolec z 12. 6. 1946 do památníku SNB, s. 2. Havlík, B.: Perzekuce a odsun N mc na jihozápadní Morav v letech 1945 – 1946. Vlastiv dný sborník vyso iny. Oddíl v d spole enských, XII, 2000, s. 147. 210 Muzeum Da ice, hlášení stanice SNB eský Rudolec z 12. 6. 1946 do památníku SNB, s. 2. 209

82

s kterou byl pak odsunut do Rakouska. V eském Rudolci se utopil dne 18. 5. 1945 horlivý nacista Karel Zemánek. Další p ípady sebevražd najdeme i v obcích Mat jovec, Nové Sady, Staré Hobzí i Modletice. 211 10. 5. 1945 p evzal rolník Petr Ferdan, který byl pov en prozatímním okresním národním výborem v Da icích, správu obce. Prvo adým úkolem se stalo vytvo ení národního výboru, který by se postaral p edevším o zajišt ní majetku. Protože v eském Rudolci sídlilo málo ech , byl komisa em pro

eský Rudolec ONV v Da icích jmenován partyzán Eduard

Svoboda.212 eský Rudolec se poté stal významným místem da ického okresu a to díky zajateckému táboru, který byl u n j vybudován Rudou armádou 17. 5. 1945. Rozloha tábora byla kolem 160 ha, p

emž zajatci zde žili v d ev ných srubech, které si sami postavili. Ve zdejším

tábo e byli soust

ováni krom vojenských zajatc i n me tí uprchlíci, kte í byli zadrženi na

út ku na západní Morav nebo v jižních echách. Podle údaj SNB v eském Rudolci se zde v dob od 16. 5. do 20. 7. 1945 t ídilo p es 80 000 n meckých a ma arských zajatc a uprchlík , p

emž toto íslo lze t žko stanovit díky neustálému p ílivu nových a odchodu

dalších zajatc . V tábo e se záhy vyskytly velké zásobovací potíže a i když pozd ji se situace zlepšila, problémy nedostate ného zásobování z staly. Rudolecká stanice, zpo átku z nedostatku informací, z vlastní iniciativity t ídila znovu p evzaté zajatce a invalidy i osoby nezp sobilé k práci a doprovázela je nejkratší cestou p es hranice do Rakouska. Zajatce, kte í byli schopni práce, p edávala po dohod s Okresním národním výborem a ú adem ochrany práce v Da icích tomuto ú adu k rozd lení na polní práce. Pozd ji si toto t íd ní zajatc na práce schopných nebo neschopných provád l ú ad ochrany práce sám. Díky špatné zásobovací situaci, velkému po tu lidí na malém prostoru a nedostate né hygien se brzy za aly objevovat infek ní nemoci – b išní tyfus a úplavice. Byly z ízeny t i polní lazarety, které byly za krátkou dobu p epln ny. Jeden se nacházel v budov m

anské školy,

další byly v budovách státní lesní správy a v zámku. Obec byla nakonec díky infek ní nákaze uzav ena a sm lo se sem jen na speciální propustky. B hem ervence a srpna probíhal p esun jednotlivých zajatc a poté došlo k likvidaci tábora. Pro shromážd né uprchlíky byl ruským velitelstvím dne 18. 5. 1945 z ízen v obci Dolní Radíkov a Mat jovec interna ní tábor, kde však také brzy za ala ádit úplavice. Jelikož chyb ly i ty nejnutn jší potraviny, vyžádala si tato krizová situace rychlé ešení. Po schválení Okresním národním výborem v Da icích

211

Muzeum Da ice, hlášení stanice SNB eský Rudolec z 12. 6. 1946 do památníku SNB, s. 2. Stehlík, M.: eský Rudolec v bou livém p lstoletí, 1918 – 1955. Jiho eský sborník historický, eské Bud jovice 2005, . 73, s. 147. 212

83

docházelo ke skupinovému propoušt ní internovaných do svých domov

na základ

pr vodních list , ve kterých byl p esn vyzna en sm r, kterého se m la ur ená skupina držet i pr chodu eskoslovenským územím až ke státní hranici. 213 Zajatecký tábor sehrál i úlohu v otázce odsunu n meckých obyvatel z eského Rudolce. Tato obec se stala výjimkou mezi obcemi da ického okresu, ve kterých prob hl odsun mezi 6. a 8. 6. 1945, jelikož rudole tí N mci byli odsunuti až v srpnu 1945. Tento asový posun vysv tlil plk. Vladimír Hobza zd vodn ním, že

eskému obyvatelstvu, které by po

okamžitém „vy ist ní“ obce z stalo, by hrozilo nebezpe í od ohromného po tu n meckých zajatc , kte í by pravd podobn

vylidn nou obec vydrancovali. Proto Hobza navrhoval

provést odsun až po žních. Tak se také stalo. Dne 30. 8. 1945 byl proveden odsun první skupiny, která zahrnovala asi padesát rodin, zbývající byli odsunuti v dubnu 1946. Odsun zde byl proto uskute

n na rozdíl od

ervna 1945 v jiných obcích opravdu mírn jším

zp sobem.214 I Rudolec zaznamenal p íliv novousedlík v povále ném období, jelikož zde ale nacházíme siln jší

eský živel již p ed rokem 1938, tak nem žeme mluvit o naprosté vým

obyvatelstva a tím i o ztrát vztahu k rodné obci a o zániku obecních zvyklostí a tradic.

213

Muzeum Da ice, hlášení stanice SNB eský Rudolec z 12. 6. 1946 do památníku SNB, s. 3-4. Stehlík, M.: eský Rudolec v bou livém p lstoletí, 1918 – 1955. Jiho eský sborník historický, eské Bud jovice 2005, . 73, s. 148. 214

84

Záv r Období let 1938 – 1945 zásadn poznamenalo lidské životy v politickém okrese Da ice a znamenalo též p ehození výhybky v dosavadním historickém a územním vývoji této oblasti. Rok 1938 p edstavoval pro tento pohrani ní okres konec nedávno nabyté svobody a možnosti upev ování

národního sebev domí, které se mohly utvá et v rámci demokratické

eskoslovenské republiky. Pro p. o. Da ice to konkrétn znamenalo ztrátu celého soudního okresu Slavonice a tím erušení dosavadních styk . Horké chvilky si na podzim 1938 prožily i n které eské obce ze soudního okresu Da ice – Markvarec, Lipnice, Horní Radíkov a ást katastru obce Valtínova – které byly neprávem zabrány n meckým okupa ním vojskem. Ze záboru byly však nakonec uvoln ny 24. 11. 1938. Da ice se ocitly na státní hranici, takže da

tí ob ané velmi intenzivn a se smutkem v srdci

prožívali okupaci zbylého území eskoslovenské republiky. Další t žkou ranou se pro hrdé a vlastenecké Da ice stala ztráta okresního sídla a jeho p esun do Tel e. Místní obyvatelstvo z okolních vesnic muselo b hem t chto vále ných let plnit povinné dodávky hospodá ských surovin, kterým se všemožn

snažilo vyhnout, pokud to šlo. Zavedení klasických

potravinových lístk , nedostatek paliva a jiných surovin, nucené práce v n meckých i protektorátních továrnách - to vše jen zt žovalo už tak nelehký život zdejších ob an . Oklešt ní politického a kulturního života se projevovalo v likvidaci všeho, co by jen vzdálen mohlo p ipomínat demokratickou minulost. Veškeré strany byly zrušeny a povolena byla pouze jedna, která m la být podporou centralizace n meckého nacistického režimu. Jednalo se o Národní souru enství. Spolkový život v této dob byl zna

omezen a kontrolován.

Vládní na ízení z 31. 3. 1939 ur ovalo jako závazné pro další innost spolku p ihlásit se u místního okresního ú adu do 31. 5. 1939 s tím, že chce dál provozovat svou innost. Pokud to doty ný spolek neu inil, byl automaticky zrušen ke dni 30. 6. 1939. Perzekuce ze strany okupa ního režimu se do kali i p íslušníci n kterých t chto spolk a organizací. K velkému pronásledování došlo u p íslušník

vlastenecké a t lovýchovné organizace Sokola v roce

1941, kdy byl Sokol také zrušen. Zat ení byli též i n kte í lenové p vecko – divadelního spolku Tyl (viz kapitola Kulturní život b hem vále ných let). N které z t chto organizací se staly i jakousi clonou pro domácí odboj.

Tak nap . vedoucí p edstavitel Národního

souru enství v Da icích Rudolf Charbula byl tajn

85

spojen s odbojovým hnutím Obrana

národa, která v tomto okrese organizovala svou innost. Ke konkrétním akcím bohužel už nedošlo díky hromadnému zatýkání jejích podzemní hnutí KS

len

v roce 1940. Do odboje se zapojilo i

a sokolská organizace. Díky d sledk m heydrichiády v této oblasti

odbojová aktivita v podstat utichla. Její obnovení p inesla až léta 1944 – 1945, což úzce souviselo s obnovením partyzánské innosti ve zdejším kraji. Protektorátní doba vytvá ela prostor pro neobvyklé paradoxy a zvláštnosti. Nebylo výjimkou, že osoby, které podporovaly nebo byly aktivn

inné v odboji, zastávaly i vyšší posty. Krom Charbuly m žeme uvést i

okresního hejtmana Jana Brothánka, který podporoval a sympatizoval s eským národním odbojovým hnutím. V odboji byli zapojeni i p íslušníci etnictva a oby ejní lidé, kte í chodili do zam stnání, m li rodiny a kte í toužili po spokojeném a klidném život , ale kte í byli též ochotni jít a bojovat za sv j domov a sv j národ. Konec války p inesl obnovení politického okresu Da ice v p edmnichovské podob , i když sledky války a demografické zm ny zde byly velmi citelné, p edevším pokud jde o soudní okres Slavonice. Za al proces revize a obnovy, jehož snahou bylo nastolit p edvále né pom ry, což už ovšem dost dob e nebylo možné. Život v politickém okrese Da ice se vydal cestou, jejíž sm r už nazna ovala situace na konci války a následná orientace na východ.

Zcela jinak bylo p ijato rozhodnutí Mnichovské dohody na Slavonicku, kde žilo p evážn mecké obyvatelstvo. Tito vítali p ipojení k Velkon mecké íši jako návrat dom , od kterého si slibovali celkové zlepšení místních pom

jak v oblasti politické, hospodá ské tak i

spole enské. Ješt p ed okupací se v tšina eského obyvatelstva z pohrani í vyst hovala, šlo edevším o státní zam stnance, u itele a živnostníky. Ob ané, kte í však v míst bydlišt li nemovitosti a zem

lské usedlosti, byli nuceni z stat. Slavnou událostí pro celou

slavonickou oblast se stal pr jezd Adolfa Hitlera Slavonicemi dne 26. 10. 1938. Brzy po ipojení k landrátu Waidhofen an der Thaya se však projevily první vážné potíže v podob velkého nedostatku potravin a pot ebných surovin, které byly zap

in ny i jistým uzav ením

celého slavonického regionu. Slavonickému obyvatelstvu nebyl totiž umožn n – až na n jaké výjimky - p echod na eskoslovenské území a ani na území bývalého Rakouska. Tato krize, i es jistou potravinovou pomoc íše, se spíše prohlubovala. Oproti protektorátnímu prost edí Da icka byly obce na Slavonicku i Slavonice samotné jako území p id lené k íši povinny vojenskou službou. To byl další faktor, který se spolu s nedostate nou zásobovací situací a hospodá ským úpadkem m sta podílel na stále vzr stající nespokojenosti obyvatel Slavonic a okolí. Vezmeme-li v úvahu dobové zprávy z kronik

i ze zápisk

okr. hejtmana Jana

Brothánka, zjistíme, že ne všichni z ad n meckého obyvatelstva, které tak vehementn vítalo 86

samotného Führera ve Slavonicích na podzim 1938, z stali až do konce zapálenými zastánci nacistické ideologie. N které prameny jen nazna ují ale n které i p ímo dosv

ují, že v

místním n meckém obyvatelstvu se za aly ozývat hlasy typu „…takhle jsme si to nep edstavovali…“. Postupem doby se k nespokojenosti p ipojuje i zklamání z vále ných neúsp ch

a smutek nad ztrátou blízkých, kte í padli v boji. U n kterých se objevuje i

ideologická deziluze. eské obyvatelstvo, které v pohrani í z stalo, bylo vystaveno národnostnímu útlaku i hospodá skému vyko is ování. eské d ti, jakmile dosáhly plnoletosti, byly dány k dispozici meckému pracovnímu ú adu, který je posílal na práci do N mecka. Šlo o nahrazení meckých sil, které byly uplatn ny v n mecké armád . Odpor zdejšího eského obyvatelstva proti okupant m byl ve slavonickém regionu b hem války velmi obtížný a v podstat nemožný. Vezmeme-li v potaz, že místní

eši byli bedliv sledováni svými n meckými

sousedy a jakýkoliv projev eských vlasteneckých snah byl okamžit potla en n meckým etnictvem. Jakákoliv kulturní aktivita nebo spolková innost nebyla dovolena. Rozdílné byly i pocity a reakce n meckého a eského obyvatelstva na osvobození v kv tnu 1945 v soudním okrese Da ice a na území bývalého soudního okresu Slavonice. Oproti nadšení a radosti eského obyvatelstva v Da icích markantn vystupuje flegmatický p ístup tšiny n meckého obyvatelstva ve Slavonicích. Vyskytlo se sice pár p ípad út ku p es blízkou státní hranici, ale jinak nevyužil této možnosti nikdo.

áste ným vysv tlením m že

být i to, že množství zdejšího n meckého obyvatelstva tvo ili starousedlíci, kte í byli ipoutáni ke své rodné p

a které možná ani nenapadlo spojovat svou osobu s možnou

násilnou formou perzekuce. Pro Da ice, které m ly až do února 1944 m stské zastupitelstvo zcela eské a které významn figurovaly v odbojovém hnutí, bylo povále né období obtížné díky ztrát

mnoha da ických a nejen da ických ob an

koncentra ních táborech nebo p i služb

– a

už zem eli v r zných

vlasti – ale i díky zbída eným pom

m

hospodá ským. V celém okrese bylo nutno odstranit d sledky války, které spo ívaly i v odstran ní r zného vále ného materiálu zanechaného prchajícími n meckými vojáky. Jednalo se i o r zné výbušniny, které bylo nutno odstranit z cest a silnic, aby se mohlo pokra ovat v polních pracích. P esto Da ice a okolní obce nepotkala naprostá vým na obyvatelstva, které se odehrávalo v n kterých obcích slavonického soudního okresu, i když divoký odsun se týkal i Da ic a okolí. Pro obce s p evážn takovým problémem navázat na p edvále ný stav, a spole enskou

eským obyvatelstvem nebylo

už šlo o oblast hospodá skou,

i kulturní, i když problémy zde samoz ejm

existovaly. Nap . ale pro

Slavonice, které by v podstat z stali vylidn ny, se našlo ešení v podob ponechání n kolika 87

meckých rodin ve m st , aby se aspo n kdo mohl postarat o zanechané hospodá ské usedlosti, než do m sta p ijdou noví osídlenci eské národnosti. Tím zaniklo tradi ní pouto s rodnou obcí a došlo tak i k zániku specifických místních zvyklostí a mrav . Takovouto praxi žeme nalézt i u jiných obcí, u

eského Rudolce jde o specifický p ípad, kdy místní

mecké obyvatelstvo bylo odsunuto díky blízké poloze zajateckého tábora až koncem srpna 1945. Od vodn ním tohoto po inu byla obava, že by zbylému

eskému obyvatelstvu

v eském Rudolci hrozilo nebezpe í ze strany n meckých zajatc . V eském Rudolci nedošlo oproti Slavonicím k naprostému vylidn ní obce b hem odsunu a to díky siln jší eské menšin , která se zde upevnila ješt p ed válkou.

88

Seznam pramen a literatury Archivní prameny SOkA Jind ich v Hradec: Fond Okresní ú ad Da ice Fond Archiv m sta Da ice Fond Archiv m sta Slavonice Fond Okresní národní výbor Da ice

stské muzeum a galerie Da ice: Kronika m sta Da ic, II. díl Dokumenty Deníkové záznamy okresního hejtmana Jana Brothánka Památník SNB – okres Da ice (fotokopie) Vašek, B.: Protifašistický odboj v Da icích a na Da icku. Pracovní materiál M stského muzea Da ice. Da ice 1985.

ímskokatolická fara Da ice Farní kronika

Základní škola Da ice, Komenského ul. Kronika m

anské školy, III. díl

stský ú ad Slavonice Kronika m sta Slavonice

89

Literatura Bartoš, J. a kol.: Historický místopis Moravy a Slezska 1848-1960. XII. Ostrava 1990. Beringer, J. – Janoušek, J.: M sto a panství Da ice. Da ice 1893. Kural, V. a kol.: „Sudety“ pod hákovým k ížem. Ústí nad Labem 2002. Liška, A.: Da ice ve druhém odboji 1938-1945. Jind ich v Hradec 1992. Nekuda, V.: Da icko – Slavonicko – Tel sko. Vlastiv da moravská, sv. 70, Brno 2005. me ek, J. a kol.: Cesta k dekret m a odsunu N mc . Praha 2002. ichová, S.: Územní a správní vývoj okres Da ice, J. Hradec, T ebo 1868-1983. Okresní archiv J. Hradec 1985. Sedlá , J. – Sedlá ová, J.: Slavonice. Praha 1973. Smutný, B.: Staré Hobzí 1190-1990. Staré Hobzí 1990. Smutný, B. a kol.: D jiny Da ic. Da ice 2002. Stan k, T.: Perzekuce 1945. Praha 1996. Stehlík, M.: Zapomenuté d jiny. Da ice ve 20.století. Da ice 2000. Stehlík, M.: Židé na Da icku a Slavonicku. Da ice 2002. Stránská, M.: Kulturní život a školství v Da icích v letech 1900 – 1949. Diplomová práce. eské Bud jovice 2001. Tiray, J.: Da ický okres. Vlastiv da moravská, sv. 55, Brno 1925. Tiray, J.: Slavonický okres. Vlastiv da moravská, sv. 82, Brno 1926. Vašek, B. a kol.: Da ice 1183-1983. Da ice 1983. Zapomenutý všední den – 20. století v zrcadle st edoevropského regionu/Verschwundene Lebenswelt – Vergessener Alltag. Das 20. Jahrhundert im Spiegel einer mitteleuropäischen Region, (ed. M. Stehlík spole

s N. Perzim), Da ice/Waidhofen 2001.

Zimmermann, V.: Sudetští N mci v nacistickém stát . Praha 2001. Havlík, B.: Léta p edvále ná (I. ást) - N mecké nebezpe í. Listy jihozápadní Moravy, 1997, . 21, s. 6. Havlík, B.: Léta p edvále ná (II. ást) - Od kv tna 1938 k Mnichovu. Listy jihozápadní Moravy, 1997, . 22, s. 6. Stehlík, M.: Léta p edvále ná (III. ást) – Konec republiky. Listy jihozápadní Moravy, 1997, . 23, s. 6. Havlík, B.: Léta povále ná (I. ást) – 1945 Na prahu míru. Listy jihozápadní Moravy, 1998, . 5, s. 8.

90

Havlík, B.: Léta povále ná (II. ást) – Za átky protin meckých represí. Listy jihozápadní Moravy, 1998, . 6, s. 8. Havlík, B.: Léta povále ná (III. ást) – Odsun n meckého obyvatelstva. Listy jihozápadní Moravy, 1998, . 7, s. 8. Havlík, B.: Léta povále ná (IV. ást) – Odsun na jihozápadní Morav . Listy jihozápadní Moravy, 1998, . 8, s. 10. Stehlík, M.: Léta povále ná (V. ást) – Repatriace ob an SSSR 1945-1947. Listy jihozápadní Moravy, 1998, . 9, s. 8. Chládková, M.: Slavonické spolky p ed rokem 1945. Vlastiv dný sborník Da icka, Jind ichohradecka a T ebo ska, XVI, Jind. Hradec 2004. Stehlík, M.: Exekuce 1945. Krasohled. Kulturn -literární revue jihozápadní Moravy, 2000, . 7. Stehlík, M.: Da ická exekuce 1945 ve sv tle pramen . Da ický vlastiv dný sborník, III, Da ice 2005. Havlík, B.: Perzekuce a odsun N mc na jihozápadní Morav v letech 1945-1946. Vlastiv dný sborník Vyso iny, Oddíl v d spole enských, XII, 2000, s. 145-170. Stehlík, M.: Výsadek Spelter – úkol spln n. Listy jihozápadní Moravy, 1997, . 8. Stehlík, M.: eský Rudolec v bou livém p lstoletí, 1918 – 1955. Jiho eský sborník historický, eské Bud jovice 2005, . 73.

91

Seznam p íloh íloha . 1: seznam obcí politického okresu Da ice

Obr. . 1: lenové da ického Sokola ve 20. letech. Z knihy Zapomenutý všední den – 20. století v zrcadle st edoevropského regionu/Verschwundene Lebenswelt – Vergessener Alltag. Das 20. Jahrhundert im Spiegel einer mitteleuropäischen Region, (ed. M. Stehlík spole

s

N. Perzim), Da ice/Waidhofen 2001.

Obr. . 2: svatba v Da icích ve 30. letech. Z knihy Zapomenutý všední den – 20. století v zrcadle st edoevropského regionu/Verschwundene Lebenswelt – Vergessener Alltag. Das 20. Jahrhundert im Spiegel einer mitteleuropäischen Region, (ed. M. Stehlík spole

s N.

Perzim), Da ice/Waidhofen 2001.

Obr. . 3: P íchod vojska jihlavského pluku 31 Arco do Da ic. M stské muzeum Da ice.

Obr. . 4: N mecké oddíly ekají na pokyn k obsazení Slavonic a okolí. M stské muzeum Da ice.

Obr. . 5: P ehled zabraného území jind ichohradeckého okresu v roce 1938. M stské muzeum Da ice.

Obr. . 6: Slavonice ve 20. letech. Z knihy Zapomenutý všední den – 20. století v zrcadle st edoevropského regionu/Verschwundene Lebenswelt – Vergessener Alltag. Das 20. Jahrhundert im Spiegel einer mitteleuropäischen Region, (ed. M. Stehlík spole

s N.

Perzim), Da ice/Waidhofen 2001.

Obr. . 7: Osvobození Slavonic Sov tskou armádou v roce 1945. Z knihy Zapomenutý všední den – 20. století v zrcadle st edoevropského regionu/Verschwundene Lebenswelt – Vergessener Alltag. Das 20. Jahrhundert im Spiegel einer mitteleuropäischen Region, (ed. M. Stehlík spole

s N. Perzim), Da ice/Waidhofen 2001.

Obr. . 8: Domovský list. SOkA Jind. Hradec, fond Archiv m sta Slavonice, karton. . 203 (Školské záležitosti), i. . 376. 92

Obr. . 9: Dopis ministerskému p edsedovi Eliášovi s žádostí o ponechání sídla okresu v Da icích. SOkA Jind. Hradec, fond AM Da ice, karton . 360 (Zákony a na ízení – snahy o zrušení okresní a obecní správy 1938 – 1940), i. . 505.

Obr. . 10: Lístek na mléko v systému p íd lového hospodá ství. M stské muzeum Da ice. Obr. . 11: Osobní pr kaz z doby Protektorátu. M stské muzeum Da ice. Obr. . 12: Povolení školního p edstavení ve Slavonicích. SOkA Jind. Hradec, fond Archiv sta Slavonice, karton. . 203 (Školské záležitosti), i. . 376.

Obr. . 13: Obr. . 13: Odvody na Slavonicku. SOkA Jind. Hradec, fond Archiv m sta Slavonice, karton. . 158 (Všeobecné vojenské záležitosti), i. . 362.

Obr. . 14: Nábor do jednotek SS ve Slavonicích. Odvody na Slavonicku. SOkA Jind. Hradec, fond Archiv m sta Slavonice, karton. . 158 (Všeobecné vojenské záležitosti), i. . 362.

93

íloha . 1 Administrativní p íslušnost obcí k politickému okresu Da ice v roce 1930, 1945

Soudní okres Slavonice:

Bolíkov – Bolíkov (Wölking), Nová Ves (Neudorf) Cizkrajov (Sitzgras) Staré Hobzí – Nové Hobzí (Neu Hart), Staré Hobzí (Alt Hart) Holešice (Holeschitz) Hostkovice ( Hostes) Chvaletín (Qualitzen) Lidé ovice ( Lidhersch) Lipolec (Lipolz) Ma íž (Maiers) Marketa (Margarethen) Mat jovec - Mat jovec (Modes), Rožnov (Rosenau) Modletice (Mudlau) Mutišov (Mutischen) Mutná (Mutten) Pe (Petschen) Píse né (Piesling) Dolní Radíkov – Dolní Radíkov (Unter Radisch), Nový Sv t eský Rudolec (Böhmisch Rudoletz) Nové Sady (Neustift) Slav tín (Slawathen) Slavonice – Slavonice (Zlabings), Kadolec (Kadolz), Leštnice (Lexnitz) a Rubášov (Rubaschhof) Stálkov (Stallek) Stoje ín (Stoitzen) Václavov (Wenzelsdorf) Vlastkovec (Laskes) Vnorovice (Urwitz)

94

Obr. . 1: Sokolové 20. léta 95

Obr. . 2: Da ice 30. léta

96

Obr. . 3: P íchod vojska jihlavského pluku 31 Arco do Da ic

97

Obr. . 4: N mecké oddíly ekají na pokyn k obsazení Slavonic a okolí

98

Obr. . 5: P ehled zabraného území jind ichohradeckého okresu v roce 1938 99

Obr. . 6: Slavonice 20. léta

100

Obr. . 7: Osvobození Slavonic Sov tskou armádou v roce 1945

101

Obr. . 8: Domovský list

102

Obr. . 9: Dopis ministerskému p edsedovi Eliášovi

103

Obr. . 10: Lístek na mléko v systému p íd lového hospodá ství

Obr. . 11: Osobní pr kaz z doby protektorátu

104

Obr. . 12: Povolení školního p edstavení ve Slavonicích

105

Obr. . 13: Odvody na Slavonicku

106

Obr. . 14: Nábor do jednotek SS ve Slavonicích

107