MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sportovních studií Katedra sportovní edukace
Testování pohybových schopností a vlastností u fotbalových brankářů – v kategorii starší žáci Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce:
Vypracoval:
PaedDr. Karel Večeřa
Radek Škorpík
Brno 2005
4. ročník TV – Bi
-1-
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně podle metodických pokynů vedoucího diplomové práce a na základě použité literatury.
…………………………………………… Radek Škorpík
-2-
Chtěl bych vyjádřit poděkování panu PaedDr. Karlu Večeřovi za pomoc a odborné rady při zpracování mé diplomové práce.
-3-
ANOTACE ŠKORPÍK, Radek: Testování pohybových schopností a vlastností u fotbalových brankářů – v kategorii starší žáci. Diplomová práce. Brno: FSpS MU, 2005, 64 stran Cílem této práce je zjistit tělesnou zdatnost fotbalových brankářů. Porovnat dosažené výsledky mezi brankáři navzájem a mezi výsledky běžné populace, dále zjistit jak se změnily tyto výsledky po zimním přípravném období. Klíčová slova
Tělesná zdatnost, pohybové schopnosti, tělesné předpoklady, testy, brankář.
ANNOTATION ŠKORPÍK, Radek: The testingof the motion abilities and qualities of Football Goalkeepers – in kategory The older boys. Diploma thesis. Brno: FSpS MU, 2005, 64 pages The aim of this thesis is find out physical efficiency of Football Goalkeepers. To compare the results between goalkeepers each other and between the other population. Next find out how nuch have been changed the results after the winter training period. Key words
Physical efficiency, motion ability, physical presumption, tests of motion abilities, goalkeeper
-4-
OBSAH Úvod
1. Stav dosavadních poznatků
1.1 Pohybová výkonnost, pohybové schopnosti a tělesná zdatnost
1.2 Pohybové schopnosti a jejich testování 1.2.1 Obecně o schopnostech
1.3 Dělení pohybových schopností 1.3.1 Silové schopnosti
1.3.1.1 Dělení silových schopností
1.3.1.2 Diagnostika silových schopností
1.3.2 Rychlostní schopnosti
1.3.2.1 Dělení rychlostních schopností
1.3.2.2 Diagnostika rychlostních schopností
1.3.3 Vytrvalostní schopnosti
1.3.3.1 Dělení vytrvalostních schopností 1.3.3.2
Diagnostika vytrvalostních schopností
1.3.4 Obratnostní schopnosti
1.3.4.1 Dělení koordinačních schopností 1.3.4.2
Diagnostika koordinačních schopností
1.4 Fyzické schopnosti a psychické vlastnosti brankáře 1.4.1 Tělesné předpoklady
1.4.2 Pohybové schopnosti
1.4.3 Psychické vlastnosti
1.4.4 Další vlastnosti
2. Cíle práce 2.1 Úkoly
2.2 Hypotézy
3. Metodika výzkumu
3.1 Metody měření - motorické testy 3.1.1 Vlastnosti testů
3.1.2 Klasifikace testů
6
7
7
9
9
10
11
12
12
13
13
14
15
15
16
16
16
17
18
18
19
20
22
23
23
23
24
24
24
25
-53.2 Využití testů
25
3.4 Použité testy a měření
28
3.3 Podmínky testování
3.4.1 Testy na stavbu a složení těla
3.4.2 Testy pohybových schopností
3.4.3 Testy pohybových dovedností
26 28
30
35
3.5 Metodika vyhodnocení výsledků měření
36
3.7 Průběh testování
38
4.1 Tabulka testovaných osob
39
3.6 Charakteristika testovaných osob
4. Výsledky měření a diskuse
4.2 Srovnání mezi jednotlivými brankáři a s běžnou populací 4.3 Porovnání výkonnosti mezi jednotlivými brankáři
4.4 Srovnání výsledků před a po zimním přípravném období
5. Závěr
6. Literatura 7. Resumé
Seznam příloh
37
39
40
50
51
57
59
61
62
-6-
ÚVOD Fotbal v dnešní době jako kolektivní hra závisí na vzájemné týmové spolupráci a
herních činnostech celé jedenáctky. Není pravidlem, kdo má jedenáct nejlepších hráčů světa, bude neomylně vyhrávat nad všemi soupeři. Přesvědčujeme se o tom dnes a
denně. Nejen technika a fotbalové umění ale i souhra, taktika, disciplína celého týmu a v neposlední řadě i štěstí rozhoduje o výsledku zápasu. Každý jeden hráč je pro svůj tým velmi důležitý, ale sám o sobě není nic. Dnes již individuální výkon jedince
neznamená dobrý výsledek. Je zapotřebí, aby všichni hráči a celý tým pracoval na sto procent jako jeden muž.
Existuje však jeden hráč, který velmi výrazně svým individuálním výkonem může
ovlivnit výsledek zápasu, ať už positivním či negativním způsobem. Je to brankář,
goalman, goalkeeper - „strážce branky” či svatyně, jak se mnohdy brankáři i brance přezdívá. Jeho hlavním úkolem je tedy chránit svůj tým od obdržení branky. Pokud
nedostanete gól neprohrajete, tvrdí staré, ale výstižné úsloví. Pokud brankář nedostane
gól je to půl úspěchu pro vítězství v zápase. Hráčům se hraje lépe, když ví, že mají za sebou dobrého brankáře, který dokáže svými zákroky podržet a nepotopí je hloupou
chybou, která v jeho případě z devadesáti devíti procent bývá fatální a skončí brankou v jeho síti.
Během zápasu čelí brankář mnoha herním situacím i situacím, které souvisí s
prostředím jak vnějším tak i vnitřním.Tyto situace ovlivňují jeho herní výkon.
Připravenost na ně je jednou ze základních vlastností všech hráčů, nejenom brankářů. Tato připravenost má mnoho složek, kterými se zabývá mnoho oborů lidské činnosti. Jedni zkoumají její příčinu, druzí následek, jiní jak tuto stránku lidské činnosti zdokonalit a využít pro dosažení lepších výsledků.
Snad právě proto i my se v této práci budeme zabývat jednou z těchto činností a to
diagnostikou schopností a vlastností fotbalových brankářů. Naším cílem jsou hlavně ty pohybové schopnosti a vlastnosti, které ovlivňují brankářův herní výkon. Zaměříme se
na skupinu brankářů v kategorii žáci, u kterých je možnost tyto schopnosti rozvíjet pro ještě lepší výsledky a výkon.
-7-
1. Stav dosavadních poznatků
1.1 Pohybová výkonnost, pohybové schopnosti a tělesná zdatnost Souběžně s hledáním vhodných testů probíhaly bouřlivé teoretické diskuze o
pohybových schopnostech. Výzkumy NEUMANA (2003) ukázaly se, že při
vymezování jednotlivých oblastí motorických schopností lze najít určité souvislosti s teoriemi vztahujícími se k chápání inteligence. Dlouhá léta potom probíhal spor o to,
zda se v motorických schopnostech jedná o jednu obecnou schopnost, o jakýsi faktor
„g”, což vycházelo z teorie obecné inteligence, nebo o existenci několika nezávislých
motorických schopností. Dnes se zdá, že spor byl rozhodnut ve prospěch vícerozměrové oblasti pohybových schopností.
V současnosti jsou populární názory GARDNERA (1999), který ve své knize
uvádí, že v oblasti inteligence není spor o její členění ještě plně dořešen, a zdá se, že
velmi záleží na subjektivní interpretaci testů. Došel ve svých zkoumáních a analýzách k názoru, že existuje sedm druhů inteligence (jazyková, hudební, matematicko-logická, prostorová, pohybová, pro lidské vztahy a pro vlastní rozvoj), které ve zjednodušené
formě přirovnává k souborům znalostí způsobů řešení určité problematiky či postupů, jimiž se dá něco vytvořit (vztah k výkonnosti).
Testování tělesné zdatnosti, výkonnosti a pohybových dovedností souvisí
nejvíce s pohybovou inteligencí a inteligencí prostorovou.
Neuman ve své knize soudí, že lidská výkonnost se dotýká tří oblastí:
poznávací, citové a psychomotorické. Testy tělesné zdatnosti a výkonnosti patří
především do oblasti psychomotorické, kterou dělí podle úrovně koordinace pohybů na hierarchicky členěné roviny: 1. reflexní pohyby
2. základní pohyby - lokomoce či manipulace
3. schopnosti vnímání včetně kinestetického, optického, zvukového, taktilního rozlišování a schopnosti pro koordinaci
4. tělesné schopnosti - vytrvalost, síla, ohebnost, hbitost - rychlost
5. kvalifikované - naučené pohyby (získané pohybové dovednosti) 6. výrazové a interpretační pohyby
-8Již z uvedeného vyplývá, že tělesnou zdatnost je možné chápat jako
mnohorozměrovou oblast. Pro správnou orientaci v odborných publikacích je důležité si uvědomit, že mezi pojmy motorická (pohybová) výkonnost, pohybové schopnosti a tělesná zdatnost existují vzájemné vztahy. Výsledky v daném motorickém testu totiž vypovídají nejen o pohybové výkonnosti, zároveň charakterizují oblast pohybových
schopností a tu lze zase zařadit do určité dimenze tělesné zdatnosti. Mnohé problémy v pojmech a interpretaci výsledků jsou způsobeny tím, ze testy měří nepřímo určité
oblasti teoreticky konstruovaných schopností. Dodnes neexistuje jednoznačná shoda mezi vymezením jednotlivých tělesných schopností a určením dimenzí tělesné
zdatnosti. Stejně tak NEUMAN (2003) respektuje členitou strukturu schopností i
možné rozlišování typů zdatností. Jednotlivé kapitoly sdružují dimenze i komponenty tělesné zdatnosti podle následujícího přístupu a obsahují popis konkrétních testů.
Testy somatické
Patří sem měření držení těla, měření složení a stavba těla a antropometrická měření Testy vytrvalosti
Užívá se hlavně měření aerobních vytrvalostních schopností a kardio-respirační vytrvalosti
Testy svalově-kosterní zdatnosti
Zaměřují se na měření silových schopností Testy ohebnosti
Testují pohyblivostní schopnosti Testy rychlosti
Měří rychlostní schopnosti, rychlost běhu a agilita – hbitost Testy rovnováhy
Zjišťují rovnováhové schopnosti
-9-
1.2 Pohybové schopnosti a jejich testování 1.2.1 Obecně o schopnostech Podle nás nejlépe pojem „pohybová schopnost” definuje MĚKOTA, BLAHUŠ
(1983), jako soubor předpokladů (úspěšné) pohybové činnosti. Přesněji vyjádřeno, jde o soubor či komplex vnitřních předpokladů organismu. Projevují se ve fyziologických
funkcích a především ve výsledcích pohybové činnosti. Zmíněné předpoklady určitým
způsobem limitují možnosti jedince. Velké meziosobní rozdíly ve výsledcích pohybové činnosti se z části vysvětlují rozdílnými schopnostmi - předpoklady, jež příčinně
determinují provádění motorických činností. Ovšem zdaleka ne všechny předpoklady
zařazujeme mezi schopnosti. Sportovní výkon např. ovlivňují takové předpoklady jako je konstituce (somatotyp), vlastnosti osobnosti, výkonová motivace a jiné, jež mezi schopnosti nepatří.
MĚKOTA, BLAHUŠ (1983) definují schopnost, jako souhrn vnitřních
předpokladů, které se na venek projevují určitým způsobem, jinak je skrytou vlastností
člověka. Přítomnost určité schopnosti se projevuje způsobilostí se zdarem řešit širší
skupinu, celou třídu úkolů jistého druhu. Schopnosti jsou tedy jakési obecné vlastnosti komplexní povahy, jež jsou základem výkonnosti v řadě motorických činností. Výzkumy prostřednictvím schopností podávají vysvětlení a provádí předpověď motorických či sportovních výkonů. Počet schopností je omezený.
Studiem MĚKOTY, BLAHUŠE (1983) bylo prokázáno, že motorické schopnosti
jsou geneticky podmíněny - některé schopnosti více, jiné méně. Schopnosti vyrůstají z vrozených dispozic, kterým říkáme vlohy, které determinují formování schopností.
Ovlivňují jak úroveň a stupeň úspěšnosti člověka, tak i rychlost rozvoje schopností. Pohybové schopnosti se podle MĚKOTY, BLAHUŠE (1983) během
ontogenetického vývoje rozvíjejí. Vývoj pohybových schopností probíhá v závislosti
na zrání organismu. V souvislosti s ním lze vytipovat určitá období zvlášť vhodná pro
- 10 rozvíjení jednotlivých schopností.
Počátek školní docházky je vhodným obdobím pro rozvíjení schopností koordinačních (obratnostních), ještě před nástupem puberty jsou na řadě schopnosti rychlostní. Ve druhé části pubertálního období a adolescenci je nejvýhodnější čas k rozvíjení
schopností silových. Jako poslední jsou ve vývoji na řadě schopnosti vytrvalostní. Pohybové schopnosti mohou být výrazně ovlivněny aktivní pohybovou činností v
dětství, pubertě i adolescenci. V dospělosti jsou pohybové schopnosti také ovlivnitelné, nicméně již těžko měnitelné. Schopnosti se tedy vyznačují určitou stálostí, díky které jsou vlastně možné předpovědi týkající se výsledků budoucí pohybové činnosti, predikce sportovního výkonu.
Sekundární projevy schopností označují MĚKOTA, BLAHUŠ (1983) názvem talent,
projevují se ve výsledcích pohybové činnosti nebo zájmy, které nejen spoluutvářejí a usměrňují zájmy člověka, ale naopak zájem o určitou činnost může kladně ovlivnit rozvoj některých schopností.
Jednou z cest, jak zvýšit zájem o aktivní tělesnou výchovu, je rozvinout jejich pohybové schopnosti v mladším věku.
Rozvíjení pohybových schopností mládeže je tedy jedním z hlavních úkolů školní tělesné výchovy.
1.3 Dělení pohybových schopností MĚKOTA, BLAHUŠ (1983) dělí schopnosti na kondiční, kam patří schopnosti
související s opatřováním a přenosem energie nutné pro vykonání rozsáhlých pohybů, tedy silové, vytrvalostní a z části i rychlostní.
Druhou skupinu představují schopnosti koordinační, jež souvisí s procesy řízení a regulace pohybu. Sem patří schopnosti řízení, schopnost osvojování, schopnost
přestavby a přizpůsobení, schopnost kombinování (pohybu), dále pak rovnováha a
zručnost. Jiné dělení často používají teoretikové sportovního tréninku, kteří jednotlivé schopnosti klasifikují na všeobecné a speciální.
- 11 DOVALIL (2002 ) dělí pohybové schopnosti do tří skupin na kondiční, kam patří
vytrvalostní a silové schopnosti, na koordinační, kam zařazuje orientaci, rovnováhu, rytmickou a diferenciační schopnost a na třetí skupinu hybridních schopností, do
kterých zařezuje rychlostní schopnosti, jež dělí na reakční a akční rychlost a rychlostní sílu.
My se spíše přikláníme k Dovalilovi, neboť rychlost je schopností spojující faktory silové, obratnostní, ale částečně i vytrvalostní.
Výzkumně prozatím nepotvrzená ani nevyvrácená zůstává podle MĚKOTY,
BLAHUŠE (1983) obecná pohybová schopnost. Vyjadřuje představu celostního pojetí
organismu a jeho pohybů. Zahrnuje koncept pohybové zdatnosti, to je schopnosti
optimálně reagovat na podněty vnějšího prostředí i koncept pohybové inteligence, schopnosti úspěšně řešit nejrůznější pohybové úkoly. Přítomnost této generální
schopnosti se u jednotlivce může projevovat specificky, podle toho čím se její nositel
zabývá a ve kterém směru ji rozvíjí (např. profesionální tanečník, hráč tenisu, akrobat). Většina pohybových úkolů podle MĚKOTY, BLAHUŠE (1983) obsahuje nároky
na několik pohybových schopností a dovedností současně. Pro dosahování maximálních výkonů je třeba integrace všech složek tohoto otevřeného systému. Ve většině případů
není zapojena pouze elementární schopnost, ale je spojeno více pohybových schopností v schopnost hybridní.
1.3.1 Silové schopnosti Existuje mnoho definicí silových schopností např. ČELIKOVSKÝ (1979) definuje
silovou schopnost jako „schopnost překonávat vnější odpor nebo síly podle zadaného pohybového úkolu
Silové schopnosti jsou považovány za „základní a rozhodující schopnosti jedince,
bez
kterých se nemohou ostatní schopnosti při motorické činnosti vůbec projevit.
Nám se však jeví výstižnější definice DOVALILA (2002 ) ta zní:
Silová schopnost je schopnost překonávat, udržovat nebo ubrzdit určitý odpor svalovou kontrakcí
- 12 1.3.1.1 Dělení silových schopností podle ČELIKOVSKÉHO (1979) I. Dynamicko-silové schopnosti a) Explozivně silová schopnost - je schopnost udělit tělu, jeho částem nebo různým předmětům zrychlení podle zadaného úkolu (odrazy, hod diskem, vrh koulí).
b) Rychlostně-silová schopnost je schopnost překonávat odpor s vysokou rychlostí nebo frekvencí pohybu (skok vysoký, skok na lyžích).
c) Vytrvalostně-silová schopnost je schopnost udržet intenzitu motorické činnosti při silové činnosti (veslování, lyžařský běh). II. Staticko-silové schopnosti a) Staticko-silová schopnost jednorázová je schopnost způsobit deformaci části těla nebo různých objektů podle zadaného pohybového úkolu (stisk dynamometru).
b) Staticko-silová schopnost vytrvalostní je schopnost udržet tělo, jeho části nebo různé objekty v určité poloze (shyb na hrazdě).
MĚKOTA, BLAHUŠ (1983) spojují některé předešlé druhy silových schopností a dělí je na statickou sílu, dynamickou sílu a dynamickou explozivní sílu.
1.3.1.2 Diagnostika silových schopností podle MĚKOTY, BLAHUŠE (1983) Motorické testy:
1) Statická síla: měříme čas výdrže s daným odporem (výdrž ve shybu)
2) Výbušná síla: měříme překonanou vzdálenost břemene (vrh koulí, hod oštěpem, skok daleký, atd.)
- 13 3) Vytrvalostní a rychlá síla:
a) počet opakování za určitý čas (leh-sed)
b) čas potřebný k realizace stanoveného počtu opakování (běh na 100, 1500 metrů)
c) nejvyšší možný počet opakování (světový rekord v počtu shybů, kliků, dřepů)
4) Pomalá (maximální) síla:
a) absolutní síla: v kilogramech vyjádřena tíha břemene (bench-press, dřep, mrtvý tah) b) relativní síla: absolutní síla přepočtena na 1 kg hmotnosti (v úpolových sportech nahrazeno váhovými kategoriemi)
Dynamometrie:
Záznam úsilí v čase (dynamogram), který provádíme pomocí dynamometrického
křesla.
Elektromyografie (EMG):
Při elektromyografii sledujeme elektrickou aktivitu neuronů jednotlivých svalových
skupin. Měříme zapojení jednotlivých svalů při daném pohybovém úkolu, zaznamenáváme čas a sílu elektrického impulsu vyslaného do svalů.
1.3.2 Rychlostní schopnosti ČELIKOVSKÝ (1979) ji definuje jako vlastnost pohybem přemístit tělo, jeho část nebo určité břemeno v co nejkratším časovém úseku nebo s maximální frekvencí.
1.3.2.1 Dělení rychlostních schopností podle ČELIKOVSKÉHO (1979) I. Reakční rychlostní schopnost:
a) jednoduchá: od podnětu do začátku pohybu (podněty mohou být dotykové - taktilní, sluchové - akustické, zrakové - vizuální), reakční
časy se pohybují okolo jedné až dvou desetin sekundy
b) složitá: situace ve sportovních hrách
- 14 II. Akční (realizační) rychlostní schopnost: ČÁSTI TĚLA, KOMPLEXNÍ
a) akcelerační - dosažení maximální rychlosti pohybu (šlapavý způsob běhu)
b) frekvenční - rychlost střídání kontrakce a svalové skupiny (švihový způsob běhu, tečkování, dotýkání)
c) rychlost se změnou směru - (sportovní hry, člunkový běh, hvězdicový běh) MĚKOTA, BLAHUŠ (1983) opět trochu zjednodušují dělení, hovoří pouze reakční a
akční rychlosti, kterým přiřazují jisté vlastnosti.
1.3.2.2 Diagnostika rychlostních schopností podle MĚKOTY, BLAHUŠE (1983) Motorické testy: jsou dvojího typu
1) První jsou zaměřeny na měření reakčního času a jejich princip je založen na
zachycení padajícího předmětu.
2) Druhá skupina je zaměřena na měření celkového rychlostního projevu většinou
složeného z reakčního i akčního rychlostního projevu. Reaktometrie:
Reaktometr je zařízení, které současně podá signál (zvukový, vizuální) a zapne stopky.
Testovaná osoba okamžitě reaguje stisknutím příslušného tlačítka. Toto zařízení
dovoluje testovat jak jednoduché podněty tak i podněty složené (výběrová reakční rychlost).
Testování akční rychlosti jednoduchých pohybových aktů pomocí čítače:
Programové vybavení - kamery, program, např. SIMI MOTION
- 15 1.3.3 Vytrvalostní schopnosti Vytrvalostní schopnosti lze definovat podle ČELIKOVSKÉHO (1979) jako
schopnosti umožňující provádět opakovaně pohybovou činnost submaximální, střední a mírné intenzity bez snížení její efektivity nebo působit proti určitému odporu v
neměnné poloze těla a jeho částí po relativně dlouhou dobu, popř. do odmítnutí. 1.3.3.1 Dělení vytrvalostních schopností podle ČELIKOVSKÉHO (1979): I. Podle počtu zapojených svalů:
a) Lokální vytrvalostní schopnost (1/3 svalové hmoty)
b) Globální vytrvalostní schopnost (více jak 1/3 svalové hmoty) II. Podle doby trvání:
a) Rychlostní: 0-20 s
b) Krátkodobá: 20 s - 2 min c) Střednědobá: 2 - 10 min
d) Dlouhodobá: 10 minut až nad 6 hodin III. Podle vnějšího projevu:
a) Statická vytrvalostní schopnost (výdrž ve shybu)
b) Dynamická vytrvalostní schopnost (sedy-lehy, běh) IV. Podle podílu ostatních schopností
a) Obecná vytrvalost (aerobní kapacita, aerobní výkon)
b) Speciální vytrvalost (herní, plavecká, běžecká, atd.)
Pro srovnání uvádíme dělení MĚKOTY, BLAHUŠE (1983), kteří je dělí na lokální a
globální vytrvalost a dále pak na obecnou a speciální vytrvalost.
- 16 1.3.3.2 Diagnostika vytrvalostních schopností podle MĚKOTY, BLAHUŠE (1983) V laboratorních podmínkách využíváme standardizované zátěžové testy.
V terénních podmínkách využíváme výkonové testy, které mají podobu
dlouhodobého cyklického zatížení. Zaznamenáváme vnější projev pohybu nikoliv vnitřní odezvu organismu.
1.3.4 Obratnostní (koordinační) schopnosti Koordinační schopnosti lze definovat podle MĚKOTY, BLAHUŠE (1983) jako
třídu pohybových schopností, které jsou primárně podmíněny koordinačně a spjaty s
procesy regulace a řízení pohybové činnosti a umožňují vykonávat pohybovou činnost tak, aby průběh pohybů těla nebo jeho částí měl z hlediska pohybového úkolu co nejúčelnější časovou, prostorovou a dynamickou strukturu.
1.3.4.1 Dělení koordinačních schopností podle ZHÁNĚLA (2003) I. (Kinestetická) diferenciační schopnost je chápána jako schopnost realizace přesných a ekonomicky prováděných pohybových činností na základě jemně
diferencovaného a přesného příjmu a zpracování převážně kinestetických informací. II. (Prostorová) orientační schopnost je definována jako schopnost určení a záměrných změn polohy a pohybu těla jako celku v prostoru; jako kvalita převážně prostorově
orientovaného řízení pohybových činností . Jedná se přitom zvláště o aktivní orientaci a visuální vnímání prostorových podmínek činnosti.
III. Rovnováhová schopnost je definována jako schopnost udržení - popřípadě
znovunabytí - rovnováhy při měnících se vnějších podmínkách; jako kvalita účelného řešení motorických úloh na malých podpěrných plochách nebo při velmi labilních rovnovážných okolnostech.
Bývá členěna na statickou, dynamickou a rovnováhu (balancování) objektů.
- 17 IV. Reakční schopnost je definována jako schopnost rychlého a smysluplného zahájení a provedení krátkodobé pohybové činnosti celého těla jako reakce na více či méně
komplikované signály nebo na předchozí pohybové činnosti, popřípadě na aktuální situační podněty.
Reakční schopnost lze členit na jednoduchou a komplexní.
Reakční schopnost má rozhodující význam ve většině druzích sportů stejně jako v
situacích běžného života.
V. Rytmická schopnost je definována jako schopnost vnímání, uložení a předvedení
předem zadané, popřípadě v pohybovém ději obsažené, časově-dynamické struktury.
VI. Schopnost sdružování pohybů je chápána jako schopnost účelně koordinovat
pohyby částí těla navzájem a koordinovat pohyb celého těla ve vztahu k určité záměrné činnosti .
Tato schopnost je důležitým základem pro všechny sportovní činnosti a dominuje při složitých koordinačních úkolech - mimo jiné ve všech sportovních hrách.
VII. Schopnost přestavby pohybů je chápána jako schopnost přizpůsobit program
pohybové činnosti novým skutečnostem na základě vnímaných nebo předpokládaných změn situace nebo pokračovat v činnosti zcela jiným způsobem.
Rovněž u MĚKOTY, BLAHUŠE (1983) dochází k přidání několika dalších druhů
koordinačních schopností, a to přesnost pohybu a pohyblivost.
1.3.4.2 Diagnostika koordinačních schopností podle ZHÁNĚLA (2003) Kinesteticko-diferenciační schopnosti testujeme metodou reprodukce stanoveného úkolu a hodnotíme přesnost jeho provedení.
Rovnováhové schopnosti testujeme buď laboratorně (stabilometrie, pedografie) nebo
pomocí motorických testů kde hodnotíme čas výdrže nebo trvání výkonu.
- 18 Rytmickou schopnost diagnostikujeme pomocí odpovědí na verbální, vizuální či
taktilní podněty. Například rychlost a přesnost provádění neznámého pohybového vzorce.
Orientační schopnost nejčastěji hodnotíme pomocí přesnosti orientace probanda v
prostoru s vyloučením zrakové kontroly.
Celkové testování koordinačních schopností provádíme hodnocením úrovně provedení složitějších pohybových úkolů. Při tvorbě těchto testů nebo testových baterií je kladen důraz na některou z následujících oblastí:
1) složitost pohybu, kterou proband ještě zvládne 2) přesnost provedení pohybu (hod na cíl)
3) rychlost splnění zadaného pohybového úkolu
4) učenlivost - za jak dlouho dokáže proband provést předem neznámý pohyb
5) uchování - zda je proband schopen provést naučený pohyb znovu s určitým časovým odstupem
1.4 Fyzické schopnosti a psychické vlastnosti brankáře Na zvládnutí vzpomínaných mnohostranných úkolů potřebuje brankář odpovídající
tělesné předpoklady,pohybové schopnosti, duševní vlastnosti a jiné vlastnosti
HARGITAY (1978).
1.4.1 TĚLESNÉ PŘEDPOKLADY - Tělesná výška.
Podle zkušeností je nejvíce vyhovující výška mezi 175 - 190 cm. Vysoká postava a
dlouhé končetiny omezují jeho pohyblivost. Pro malé brankáře jsou nebezpečné vysoké obloukem letící míče. Těžko je zasahují a ve vzdušných soubojích před brankou se dostávají do nevýhodných pozic (GIFFORD 2002).
- 19 - Tělesná hmotnost
Můžeme vyslovit zásadu, že brankář má být lehčí, jak mu určuje poměr jeho
váhy a výšky.To mu zabezpečuje potřebnou pohyblivost. Příliš lehkého brankáře
lehko odstiňují v souboji o míč, příliš těžký je zase méně pohyblivý (HARGITAY
1978). .
1.4.2 POHYBOVÉ SCHOPNOSTI podle HARGITAYE (1978) - Síla
Tělesná váha a síla jsou ve vzájemném vztahu. Síla je neodmyslitelnou součástí v bojí o míč, projevuje se při vykopávání a vyhazování míče. Tělesnou sílou si brankář získává i potřebný respekt u útočníků. - Pružnost
Sehrává důležitou roli při chytání míčů, které nesměřují do středu branky. Podmiňuje délku letu při vrhání se, výšku výskoku a podstatně ovlivňuje pohyblivost brankáře. - Rychlost
V moderní fotbale se brankář často vzdaluje od brankové čáry a vybíhání se snaží získat míč. To se daří jen tehdy, když má potřebnou startovní rychlost a rychlost běhu na krátké vzdálenosti. - Rychlost reakce
Na chytání nečekaných střel nebo střel z malé vzdálenosti potřebuje brankář mimořádně rychlou reakci a reflex. Jejich povaha je složitá, pomáhá k bravůrním zákrokům. - Obratnost
Bez obratnosti si neumíme představit tlumení pádu při vrhání se po míči. Jen vysoký stupeň obratnosti vyřeší situace, které jinak můžou znamenat nebezpečí pří bránění.
- 20 - Ohebnost
Mnohostranně obtížnou pohybovou činnost může vykonávat jen brankář s ohebným a pružným tělem. - Vytrvalost
Bez potřebné vytrvalosti je i brankář, tak jako každý hráč, schopný podat jen omezený výkon. Dostatečný rozvoj všeobecné a speciální vytrvalosti umožňuje brankáři snášet jakékoliv zatížení v zápase od první do poslední minuty.
1.4.3 PSYCHICKÉ VLASTNOSTI podle HARGITAYE (1978) - Odvaha
Bez ní se neumíme brankáře představit, vždyť během bránění se dostává do mnohých
nebezpečných situací, musí se vrhnout před pronikajícího útočníka, musí se zmocnit míče letícího vzduchem či chytit i prudce letící míč. - Vůle
Je potřebná hlavně na zvládnutí intenzivního tréninku, na vytvoření vhodné
životosprávy. Žádá se však i tehdy, kdy po obdržení laciného gólu je třeba přemoci v sobě přirozený zlom. - Rozhodnost
V dané chvíli je třeba umět zvolit správnou obrannou činnost, dále usměrňovat obranu, v mnohých případech i celé mužstvo. - Rychlé myšlení
Čím má brankář rychlejší reakci, čím rychleji reaguje na míč a rozhoduje se při výběru obranné činnosti, tím větší má pravděpodobnost úspěchu zásahu do hry.
- 21 - Rozvaha
Zodpovědná funkce brankáře způsobuje i velké psychické zatížení. Maximální výkon
může podat, jen když je rozvážný a klidný. Nervózní a nejistý brankář nejenom, že dělá chyby v obranných činnostech, ale jeho počínání se přenáší i na spoluhráče, což může lehce zapříčinit prohru. - Pozornost
Brankář musí ustavičně žít s hrou. Musí sledovat hru i tehdy, když je od něho vzdálená
na polovině soupeře. Tím víc se vyžaduje, když se míč přiblíží k brance. Moderní fotbal staví na rychlých, překvapujících tazích. Jedna nepozornost brankáře může způsobit nenapravitelnou chybu. Začátek obranné činnosti je podmíněn jedním rozhodujícím okamžikem. Jakmile jej brankář nevystihne dostává se do velké nevýhody vůči útočníkovi.
- Představivost (předvídavost)
Dobrý brankář je schopen "vyčíst" z tváře soupeře jeho úmysl. Předvídá co může být v té-které akci, a tak už dopředu čeká připravený. Z tohoto myšlenkového souboje
útočníka a obránců vyjde vítězně ten kdo má bohatší představivost. Jsou brankáři, kteří nechytají efektně, míč je však přitahuje, vždy se postaví tam, kam směřuje střela. Tito brankaři mají širokou představivost. - Sebedůvěra
Není zdravá ani přehnaná ani malá míra sebedůvěry. Tato sebedůvěra, kterou jsme získali svědomitou přípravou, sportovní životosprávou a z ní vyplývající dobrou
sportovní formou, je neodmyslitelná k dobrému výkonu. Pomáhá brankáři při překonání případného psychického zlomu po laciném gólu a má pozitivní vliv na celé mužstvo. Zdravé sebevědomí je jedním ze základů trvale dobré formy.
- 22 1.4.4 DALŠÍ VLASTNOSTI podle HARGITAYE (1978) - Cit pro míč
Rozumíme tím subjektivní schopnost brankáře ovládat míč. Jak je tento cit hráče v
dostatečné míře rozvinutý, lépe se učí, s menším procentem chyb zvládne technickou
stránku herních činností, a jakmile tento cit nemá, udělá velké množství chyb, případně si je nemůže vůbec osvojit. - Herní připravenost
Rozumíme tím přizpůsobivost brankáře ke hře, jeho zapojení se v tom smyslu, že pro
dosažení cíle zvolí v dané chvíli vždy nejvhodnější technické a taktické řešení. Rozvoj této schopnosti je ještě složitější, jak získat cit pro míč, protože se rozvíjí jen řešením konstruktivních herních situací, " taktických vzorů " , které se ve hře naopak velmi mění. A ty je právě potřeba řešit podle vlastního nápadu – důvtipu. Dostatek anebo nedostatek variant řešení určuje stupeň rozvoje této schopnosti.
Jak je vidět, hra brankáře potřebuje rozhodné a osobité vlastnosti, a proto i
mnohostrannou přípravu. Podle uvedených hledisek bezpodmínečně posuzujeme mladé začínající brankáře, nebo když některému chybí potřebná základní vlastnost, či je na nízké úrovni, omezuje to možnosti trenéra ve specializaci. Máme-li velmi špatné
výsledky, nebojme se poradit změnu postu, neboť je celkem možné, že chlapec se jinde skvěle uplatní, zatímco dobrým brankářem by se nikdy nestal. U našich vybraných brankářů je třeba upozorňovat na chyby a cílevědomě je odstraňovat.
Nepochybně je třeba mít při chytání i štěstí, jenže štěstí má jen ten brankář, který
poctivě trénuje, o proto je v dobré formě. Štěstí může dobrému brankáři pomoci, ale nemůže nahradit jeho schopnosti HARGITAY (1978).
My se budeme podrobněji věnovat měření tělesných předpokladů (výška, hmotnost,
BMI), sílových schopností (explozivní síla), rychlosti spojenou s obratností, rychlosti reakce a obratnosti spojené s vytrvalost a sílou.
- 23 -
2. Cíle práce Podle dnešních názorů různých autorů i jiných odborníků, zabývajících se
problematikou sportovního výkonu, je zřejmé, že činnost fotbalových brankářů závisí na jejich pohybových schopnostech a jiných vlastnostech uvedených v kapitole 1.4.
Proto je potřebné znát úroveň těchto komponent tělesné zdatnosti pro jejich případný
rozvoj. Z tohoto důvodu je i naším cílem zjistit úroveň pohybových schopností a dalších vlastností u testovaných mladých brankářů a porovnat jejich výsledky ať už mezi nimi samotnými, či mezi běžnou populací.
2.1 Úkoly
Úkol č 1.: Srovnat dosažené výsledky s výsledky běžné populace a mezi jednotlivými brankáři navzájem.
Úkol č 2.: Vybrat brankáře s nejlepšími výsledky Úkol č.3: Porovnat výsledky dosažené před a po zimním přípravném období.
2.2 Hypotézy Na základě prostudované literatury a našich dosavadních poznatků můžeme vyslovit tyto hypotézy:
H 1: Testovaní brankáři by měli dosáhnout lepší průměrné hodnoty výsledků jednotlivých testů než je průměrná hodnota u běžné populace.
H 2: Brankář s nejlepšími výsledky testů by měl chytat na nejvyšší výkonnostní úrovni. H 3: Po zimním přípravném období by výsledky testů kondičních schopností měly být lepší, protože by se na rozvoj těchto schopností příprava měla zaměřovat.
- 24 -
3. Metodika výzkumu 3.1 Metody měření - motorické testy (testy pohybových schopností) Podle NEUMANA (2003) je test vlastně určitým typem zkoušky. Zabývá
pohybovou činností a měřením výkonů, v zadaném pohybovém úkolu, které
vyjadřujeme konkrétními čísly (počet centimetrů, kilogramů či sekund). Pohybové úkoly mají rozdílný charakter, měřené osoby se snaží podat maximální výkon, dosáhnout co největší vzdálenosti, provést test nebo zvládnout dovednost v co
nejkratším čase či udržet nejdéle rovnovážné postavení. Posuzujeme také stavbu a
držení těla i rozsah pohybů v různých kloubních spojeních. Uvedené testy lze provádět na hřišti, v hale nebo v tělocvičně, vybrali jsme měření nenáročná na přístrojové vybavení a speciální přípravu testujících osob. 3.1.1 Vlastnosti motorických testů Znalost jakostních kritérií, jež mají testy mít, je významná pro tvůrce testů i jejich
uživatele (NEUMAN 2003).
Důležité kritérium je platnost testu - validita. Postihuje, jak dobře test měří to, co
chceme měřit.
Dalším kritériem je spolehlivost - reliabilita. Ta odpovídá o přesnosti nebo možné
velikosti chyb při měření. Vysoká spolehlivost testu je tehdy, když v opakovaným
měření téže osoby za stejných podmínek dosáhneme podobných výsledků. Test však může mít při vysoké spolehlivosti i nízkou platnost.
Dalším pojmem, se kterým se setkáváme, je objektivita - souhlasnost. Je to
stupeň shody testových výsledků, které získají různí rozhodčí, časoměřiči a vedoucí testování.
- 25 3.1.2 Klasifikace testů ZHÁNĚL (2003) rozeznává různé druhy testů. Podle stupně ověřitelnosti a
rozsahu používání existují standardní a nestandardní testy. Podle počtu vlastností, které testy zkoumáme, můžeme testy rozdělit na jednorozměrové,
vícerozměrové. Testy můžeme dále dělit na individuální a skupinové, podle cíle můžeme hovořit o testech diagnostických a testech prognostických.
Testy se často seskupují do testových systémů obsahujících dva a více testů
tvořících jeden celek.
Dále se rozlišuje testová baterie, která posuzuje jednu či více schopností.
Výsledky jednotlivých testů se sdružují a vytváří jeden celek - testové skóre.
Samostatné testy jako by zde ztrácely svou samostatnost, proto by přesněji měly být
nazývány subtesty. Sestavení takové baterie je složitý problém, neboť se většinou hledá nejmenší počet testů, které by co nejpřesněji postihly celou oblast tělesné zdatnosti. Další sdružení několika testů se nazývá testový profil. Získané výsledky se
zobrazují grafickým způsobem v síti, kterou navrhuje autor testu.
3.2 Využití testů Jak vyplývá ze studií NEUMANA (2003), není fyzická zdatnost jen záležitostí
sportu a tělesné výchovy, ale je to významná komponenta zdraví a zdravotní výchovy,
důležitá pro dosažení dobré kvality života. Různorodé je proto i použití testů, které v praxi lze využít: -
k informacím o kondici, zdatnosti a výkonnosti dětí i dospělých, což pak lze využít i k
jejich ovlivňování,
k ověření vlastní zdatnosti (srovnání s populací, průběžné zlepšování výsledků) a
motivaci pro její udržování a zlepšování,
k odhalování odchylek od dobrého zdravotního stavu,
- 26 -
-
k posuzování vlastních dovedností,
k odhalování slabin v rozličných komponentách tělesné zdatnosti, jejich odstraňováním
snižovat výskyt sportovních zranění,
v upravené podobě mohou testy využívat i osoby s různými druhy postižení.
Testy se podle ZHÁNĚLA (2003) provádí: - Na počátku tréninkového procesu
Pro zjištění výkonnostní úrovně sportovce a pro jeho zařazení do vhodné tréninkové skupiny
- V průběhu tréninkového procesu
Jako nástroj k průběžné kontrole výkonnostní úrovně
- Na konci tréninkového cyklu
K posouzení účinnosti tréninku určitých tréninkových prostředků a způsobů zatížení
My se budeme věnovat testování před začátkem tréninkového procesu v zimním
přípravném období a testování po tomto období pro srovnání změn v dosažených výsledcích.
3.3 Podmínky testování Podle NEUMANA (2003) je pro praxi dobré uvažovat o takzvané ekonomice
testování. Ta spočívá v organizačním (doba a pořadí jednotlivých testů) i prostorovém
uspořádání (místo měření a jeho úprava - tělocvična, hřiště a podobně) průběhu měření a má zajistit stejné podmínky.
Mnohé testy je možné provádět v kruhovém provozu. Provoz zahajují stanoviště
podle předepsaného pořadí testů. Souběžně můžeme měřit testy, kde nezáleží na pořadí
měření. Je jistě zřejmé, že při měření několika testů musíme uvažovat o pořadí, v němž
osoby budou testy provádět. Testy vyžadující vysoký výdej energie musí být zařazovány na závěr nebo na druhý den.
Dále je významné určit trvání testu, počet současně měřených osob a počet vedoucích
- 27 měření. Řadu měření může provádět testovaný sám, lépe je však, když měření řídí
zkušené a zacvičené osoby, které se vyvarují mnohých začátečnických chyb. Některé
testy provádí větší skupina současně (například běh, cvičení síly), v dalších je měřena na jednom stanovišti jen jedna osoba (např. reakční doba, některé testy koordinace,
rovnováhy). Řadu testů lze provádět ve dvojicích - jeden cvičí a druhý mu pomáhá udržet zadanou polohu a počítá počet provedení.
Důležité je uvědomit si typ instrukce - ústní, názorné předvedení vedoucím,
vyzkoušení si testovanou osobou, nebo úvodní promítnutí videa. Je třeba dodržovat
stejnou motivaci před měřením. Měřená osoba by měla vědět, co se od ní vyžaduje, co bude měřeno a proč se měření provádí.
Vliv na měřené hodnoty má i tzv. zpracování, např. počet předběžných zkoušek.
Dalšími faktory ovlivňujícími výsledky testů mohou být: teplota a vlhkost vzduchu, množství jídla před výkonem, kofein, požívání léků, emoční stav měřených osob aj.
Je třeba vyvarovat se nepřesností v měření a poučit ty, kteří měření provádějí - odčítání délek, sledování času, způsob počítání provedených cyklů, dodržení zadaných poloh apod.
Pomocníky rovněž poučíme o záznamu výsledků. Zajistíme stejné a odpovídající
vybavení - sportovní obuv, oblečení. Dohodneme se na prezentaci výsledků testů určování pořadí zveřejnění výsledků bez srovnání podle výkonnosti.
Podle ZHÁNĚLA (2003) musí examinátor poznat jevy, které chce zkoumat i
postupy na tvorbu měřených prostředků. V opačném případě špatně sestavené testy, dotazníky atp. nepřinášejí objektivní hodnoty, zkreslují skutečný stav a vedou k nesprávným závěrům.
- 28 -
3.4 Použité testy a měření 3.4.1 Měření stavby a složení těla podle NEUMANA (2003) Hodnoty vztahující se ke stavbě a složení těla zaujímají při posuzování tělesné
zdatnosti důležité místo. Platí to především v těch přístupech a měřeních, které akcentují zdravotně orientovaný přístup. Pro posouzení stavby a složení těla je
významné zjišťovat hmotnost těla, vztah výšky těla a hmotnosti, tukovou vrstvu a rozložení tuku v těle.
Zdá se, že se jedná o jednoduchá měření, ale opak je pravdou. Nedodržením
zavedených postupů získáme nepřesné základní údaje a chyby se násobí při výpočtech dalších vztahů a indexů. Měření 1: VÝŠKA TĚLA Je uváděna jako jeden ze základních charakteristik každého jedince. Výška těla se uplatňuje při mnoha testových úkolech a sportech. Pomůcky
Metr upevněný na stěně, trojúhelník Popis
Osoba stojí bosá, vzpřímená u stěny, nohy ve stoji spojném, ruce podél těla. Paty, hýždě a lopatky se dotýkají stěny. Měří se maximální vzdálenost od podložky po nejvyšší bod na hlavě měřené osoby. Výšku měříme s přesností na 1 cm. Výška kolísá během dne, je třeba měřit osoby ve stejnou denní dobu. Měření 2: VÁHA (HMOTNOST) TĚLA Je důležitou charakteristikou každého jedince. Velmi často je spojována s měřením tělesné zdatnosti.
- 29 Pomůcky
Přesná, kalibrovaná váha. Popis
Vážení by se mělo provádět ráno, po vyprázdnění, delší dobu po jídle a jen v nejnutnějším oděvu a bosí.
Hmotnost těla měříme s přesností na 0,1 kg
Měření 3: INDEX TĚLESNÉ HMOTNOSTI - BODY MASS INDEX (BMI) Index tělesné hmotnosti (BMI) je uváděn jako poměr hmotnosti těla v kilogramech a druhé mocniny výšky těla v metrech. Vypočítá se podle vzorce:
BMI = hmotnost v kg / výška v m2 Je třeba si uvědomit, že hodnoty platí jen pro část populace. Osoby, které mají vysoký podíl svalové hmoty, mohou být nesprávně ohodnoceny. Například u trénovaných sportovců je jiné rozložení tuku v těle než u netrénovaných jedinců.
Výpočet tohoto indexu se často používá pro posouzení zdravotního rizika v souvislosti s obezitou. V ČR dosahuje průměrná hodnota BMI 25,3, což je už v hranicích nadváhy. Pomocí BMI se vypočítává také celkové množství tuku v těle. Tabulka č. 1 Body mass index (Zháněl 2003) BMI
Kategorie
Zdravotní rizika
18,5 - 24,9
normální váha
minimální
30 - 34,9
obezita
1. stupně vysoká
klinická obezita
velmi vysoká
méně než 18,5 25 - 29,9 35 - 39,9 40 a více
podváha nadváha
velká obezita
vysoká
středně vysoká
2. stupně vysoká
- 30 3.4.2 Testy pohybových schopností podle NEUMANA (2003) Test 1: CHYTÁNÍ TYČE Tento test měří rychlost reakce a koordinace reflexního oblouku systému oči – ruce. Pomůcky
Gymnastická tyč na níž vyznačíme stupnici od 0 do50 cm - značka 0 je umístěna ve spodní třetině tyče (v nouzi lze využít i dlouhé pravítko), židle. Popis
Testovaný si sedne rozkročmo na židli a dominantní paži opře zápěstím o opěradlo
židle.Ruku necháme otevřenou s prsty směřujícím vpřed a palcem vzhůru. Pomocník
drží horní konec tyče, která je ve svislé poloze asi 1 cm od dlaně testovaného tak, aby značka 0 (umístěná ve spodní třetině) byla na úrovni spodního okraje jeho ruky.
Testovaný se soustředí a dívá se na tyč, pomocník ohlásí „připravit” a potom během 1 4 sekund tyč pustí. Testovaný má padající tyč co nejrychleji zachytit sevřením ruky.
Počet centimetrů o než spadla hůl dolů odečteme opět u malíkové části ruky. Provádíme tři pokusy a hodnotíme nejlepší z nich.
Orientačně se tento test provádí ve skupině tak, že testovaní drží tyč ve spodní třetině a na povel všichni otevřou ruce do napnutých prstů a opět je zavřou. Hodnocení
Tabulka č.2 Chytání tyče (v cm), (Neuman 2003) VÝKON
PODPRŮMĚRNÝ PRŮMĚRNÝ VÝBORNÝ
POČET cm > 33
30 – 21 < 20
- 31 Test 2: BĚH S KOTOULEM Tento test zjišťuje obratnost spojenou s rychlostí a hbitost. Pomůcky
Na podlaze vyznačíme dvě rovnoběžné čáry vzdálené od sebe15 m. Pět metrů
od první, tj. startovní čáry umístíme první praporek a na úrovni druhé druhý praporek. Doprostřed mezi praporky položíme žíněnku. Popis
Závodník běží z vysokého startu k prvnímu praporku, který oběhne bez dotyku, běží k žíněnce a provede kotoul. Pokračuje k druhému praporku, oběhne ho jednou rukou se dotkne čáry a běží po čtyřech kde provede kotoul. Pak vstane a běží k prvnímu
praporku, který oběhne a běží do cíle. Test provádí jen jednou. Měří se čas s přesností 0,1 sekundy. Hodnocení
Tabulka č.3 Běh s kotoulem (v sekundách), (Neuman 2003) VÝKON
PODPRŮMĚRNÝ PRŮMĚRNÝ VÝBORNÝ
POČET sekund
> 16,8
15,2 – 14,7 < 13,6
- 32 Test 3: VERTIKÁLNÍ SKOK DOSAŽNÝ Tento test měří výbušnou sílu dolních končetin a je vhodný pro děti i dospělé. Pomůcky
Souvislá stěna alespoň 3 m vysoká, centimetrová stupnice Popis
Na stěnu připevníme nebo vyznačíme centimetrovou stupnici (od místa kam dosáhne
nejmenší účastník). Pak si testovaný stoupne ke stěně, vzpaží dominantní paži, na
plných chodidlech se vytáhne a označí místo, kam až rukou dosáhne (křídou, páskou
apod.). Poté odstoupí asi 15 - 20cm od stěny a mírným podřepem a zapažením se snaží odrazem snožmo vyskočit, jak nejvýše umí a v jeho nejvyšším bodu výskoku se prsty
dominantní paže dotkne stěny. Aby bylo vidět kam až dosáhl, může si namočit konečky prstů ve vodě nebo je nabílit křídou.
Měříme rozdíl mezi výškou dotyku ve stoji a výší dotyku při výskoku (kolmou
vzdálenost v cm). Každý má tři pokusy počítá se nejlepší.Pro měření lze využít
jednoduchého zařízení (sada lehkých tyček umístěných nad sebou v odpovídající výšce) za jehož pomoci se skokan snaží dosáhnout na co nejvyšší tyčku, kterou pohne.
Hodnocení
Tabulka č. 4 Výkonnost ve vertikálním skoku dosažném (v cm), (Měkota, Blahuš 1983) VÝKON
PODPRŮMĚRNÝ PRŮMĚRNÝ VÝBORNÝ
POČET cm < 32
37 – 40 > 45
- 33 Test 4: SKOK DALEKÝ Z MÍSTA ODRAZEM SNOŽMO Tento test měří výbušnou sílu dolních končetin a také obratnostní úroveň. Je vhodný pro děti i dospělé a je součástí EUROFIT A UNIFITTEST. Pomůcky
Pevný neklouzavý povrch (např. dvě žíněnky nebo gymnastický koberec), křída či páska na vyznačení odrazu, měřící pásmo Popis
Testovaný stojí v normálním postavení (nohy jsou od sebe na šířku pánve), špičkami
nohou těsně u odrazové čáry. S podřepem a za současného švihnutí pažemi se snožmo odrazí a snaží se doskočit co nejdále. Dopadne na chodidla a zůstane stát. Určuje se
poslední dotyk paty nohy, která je blíže k odrazové čáře, vzdálenost se měří na kolmici. Skok opakuje třikrát a počítá se nejlepší výkon. Celkový výkon se udává v cm. Hodnocení
Tabulka č.5 Skok daleký z místa (v cm), (Měkota, Blahuš 1983) VÝKON
POČET cm
PRŮMĚRNÝ
184 – 197
PODPRŮMĚRNÝ
VÝBORNÝ
< 170
> 212
- 34 Test 5: CELOSTNÍ MOTORICKÝ TEST Tento test je náročný na obratnost, ale i na sílu a vytrvalost. Nazývá se Jacíkův motorický test podle zesnulého ostravského pedagoga, který jej zavedl. Pomůcky
Dostatečný prostor a rovná měkká plocha (koberec, trávník), stopky. Popis
Testovaný z lehu na zádech (lopatky a paty se dotýkají země) přechází do stoje
spatného, potom do lehu na břiše (hrudník se musí dotýkat podložky) a znovu do
stoje spatného. Způsob přechodu z jedné polohy do druhé je libovolný.
Dbáme na to, aby každá poloha byla provedena přesně, stoj musí být vzpřímený apod. Sestavu cvičící opakuje co nejrychleji po dobu 2 minut. Cvičení lze při únavě
Přerušit, ale čas běží dál. Za každou provedenou polohu se započítává jeden bod. Hodnocení
Tabulka č.6 Celostní motorický test (Neuman 2003) VÝKON
PODPRŮMĚRNÝ
POČET
POLOH < 45
PRŮMĚRNÝ
63 – 80
VÝBORNÝ
> 90
Test 6: HOD JEDNORUČ NA VZDÁLENOST Je upravený test od NEUMANA (2003), kterým měříme dynamickou sílu svalů pletence ramenního kloubu.
- 35 Pomůcky
Dostatečně velký prostor 60-80 m, fotbalový míč Popis
Testovaná osoba provádí hod preferovanou rukou ze stoje výkročného, po odhodu smí překročit, ale ne přešlápnout odhodovou čáru.
Doporučuje se provést dvěma hody nácvik bez měření a pak při vlastním měření provést tři pokusy za sebou. Místa dopadu se označují značkami, měří se pouze délka nejdelšího hodu. Hází se vrchním obloukem. Měří se kolmá vzdálenost s přesností 0,1 m.
3.4.3 Testy pohybových dovedností podle MĚKOTY, BLAHUŠE (1983) Test 7: KOP NA VZDÁLENOST Tento test je zaměřen na zjištění dovednosti, označované jako kopací technika, a výbušnou sílu ohybačů kyčelního kloubu a natahovačů kloubu kolenního. Pomůcky
Fotbalový míč, hřiště Popis
Test provádíme na hřišti, na ploše vyznačené výsečí 45°. V základní poloze je
míč v klidu, položený na zemi. Testovaná osoba se rozběhne a kopne do míče nártem tak,
aby jej dopravila co nejdále. Kop se opakuje 6x (3x pravou a 3x levou nohou). Vzdálenost se měří od místa položení míče do místa dopadu míče s přesností
0,5 m . Testový výsledek stanovíme jako aritmetický průměr nejdelšího kopu
dosaženého pravou a levou nohou.
- 36 -
3.5 Metodika vyhodnocení výsledků měření Je zřejmé, že výsledky v různých testech, zvláště jsou-li vyjádřeny v různých
jednotkách (čas, metry, počet), lze mezi sebou srovnávat obtížně. Proto existuje několik možností, jak převést výsledky naměřené v různých jednotkách (hrubá data) na
společného jmenovatele a získat výsledky odvozené. S těmito přepočty je potřebné se seznámit proto, že normy testů jsou uváděny v rozličných přepočtech (NEUMAN
2003). -
Často se přepočítávají výsledky na percentily (procentily). Percentily vyjadřují, kolik
procent měřených osob podává horší výsledek než právě hodnocený jedinec. 50
percentilů je průměr. Hodnota 75 percentilů udává, že 75 % měřených osob podává horší výkon a 25 % lepší výkon něž naměřený výsledek. To je tedy velmi dobré až výborné hodnocení. -
Výsledky se převádí na tzv. z - body (z - skóre), využívající srovnání dosaženého
výkonu s průměrem (
) a směrodatnou odchylkou (s) celého souboru z = (x -
) / s.
Rozsah stupnice těchto z - bodů je od - 3 do +3. Aritmetický průměr má hodnotu 0 bodů, hodnota směrodatné odchylky se rovná 1 bodu. -
Dále se výsledky převádí na T - body, výsledky jsou pak v intervalu 0 - 100 a
nepracuje se se zápornými čísly. Průměr má hodnotu 50 bodů. Vypočítá se z rovnice T = 50 + 2z.
-
Pro některé testy je vhodnější méně citlivější stupnice tzv. C - bodů. C = 5 + 2z,
rozpětí je obvykle 1-9 C – bodů, proto se hovoří o devítkové stupnici (stanine scale). S použitím testů souvisí druhy a charakter stupnic, kterými výsledky testů posuzujeme, či na kterých je počítáme (ZHÁNĚL 2003).
Intervalová stupnice je charakteristická tím, že jakýkoliv interval ohraničený
- 37 dvěma základními jednotkami je na kterémkoliv místě stupnice stejně velký
(aritmetický průměr, směrodatná odchylka, používáme parametrické metody).
Pořadová (ordinální) stupnice je určena vzestupně nebo sestupně seřazenými
čísly, nejčastěji pomocí bodů, které umožňují uspořádat sledované znaky jevů
podle velikosti (známky, body atp.).
Nominální stupnice je charakteristická tím, že různým znakům přiřazujeme určité symboly. Tento symbol jen označuje, identifikuje daný jev, ale neporovnává ho.
3.6 Charakteristika testovaných osob Získávání informací a měření testů probíhalo u deseti mladých brankářů s rokem
narození 1990 a 1991, tedy u brankářů v kategorii starší žáci. Tato skupina a toto
věkové období proto, protože jsme předpokládali, že výkonnost a dosažené výsledky se budou ve většině případů podobat.
Oslovili jsme proto trenéry tří fotbalových klubů o spolupráci a poskytnutí
prostoru a času při měření jejich svěřenců. Všichni oslovení trenéři a hráči s testováním souhlasili a spolupracovali při našem testování.
Bylo testováno sedm brankářů z klubu 1. FC Brno, který hraje žákovskou ligu,
ale někteří z těchto brankářů chytají na hostování v jiných klubech v různých soutěžích. Tito brankáři trénují v průměru pět až sedmkrát týdně a víceméně všichni absolvovali
celou zimní přípravu. Dále byli testováni dva brankáři z TJ Svitavy, hrajícího krajský přebor. Tito testovaní brankáři trénují průměrně tři až čtyřikrát týdně a oba se účastnili celé zimní přípravy.A poslední testovaný brankář je z klubu TJ Radiměř, hrajícího okresní přebor žáků. Tento brankář trénuje dvakrát týdně a absolvoval větší část zimního přípravného období.
Zvolili jsem tyto tři kluby, abychom mohli porovnat jaká je tělesná zdatnost
brankářů na různých stupních mládežnické kopané, jak se liší kvalita pohybových schopností mezi brankáři, kteří chytají a trénují na jiné úrovni.
Ke zjištění úrovně tréninku, účasti na zimním přípravném období a výkonnostní
úrovni jsme použili dotazníku (příloha č.1).
- 38 -
3.7 Průběh testování Hlavním cílem a náplní testování bylo zjistit úroveň pohybových schopností, které
jsou pro brankáře důležité pro jeho herní výkon při tréninku i při zápase. Zaměřili jsme se především na odrazovou sílu dolních končetin důležitých při výskoku do výšky a skoku do strany, výbušnou sílu natahovačů kolenního kloubu a svalů stehenních,
důležitých při výkopu, síly svalů pletence ramenního kloubu využívaného při výhozu
míče, rychlosti reakce, tzv. reflexu, jež je důležitý při chytání střel z krátké vzdálenosti
či v nečekaných situacích při clonění hráčů a při náhlé změně dráhy letu míče. Dále pak byla zjišťována rychlost spojená s obratností a vytrvalost spojená s obratností. A v neposlední řadě byly změřeny tělesné parametry, které určují celkové tělesné předpoklady, co se brankářské postavy týká.
Testovaní v různém pořadí procházeli jednotlivými testy podle předem určené
posloupnosti. Průběh testů byl zaznamenáván spolu s dosaženými výsledky do předem připraveného testového formuláře (příloha č. 2).
První testování probíhalo před začátkem zimního přípravného období v časovém
rozmezí říjen až prosinec roku 2004. Z tohoto měření jsme získali hodnoty pro srovnání s populací a pro určení pořadí brankářů v celkovém testování. K tomuto srovnání jsme použily následující testy a měření – tělesnou výšku, chytání tyče, běh s kotoulem,
vertikální skok dosažný, hod jednoruč, skok daleký z místa, celostní motorický test a kop na vzdálenost.
Druhé testování pro srovnání změn v kondičních schopnostech probíhalo od začátku
do konce března roku 2005. Pro toto druhé testování byly použity testy běh s kotoulem, vertikální skok dosažný, hod jednoruč, skok daleký z místa, celostní motorický test a kop na vzdálenost, které zjišťují úroveň kondičních schopností, tedy sílu, vytrvalost a
rychlost. Rychlost můžeme mezi tyto testované schopnosti zařadit, protože se v zimní přípravě tato schopnost rozvíjí.
Všechny výsledky testů byly zaznamenány do tabulek, bylo určeno pořadí
brankářů v jednotlivých testech i celkové pořadí podle dosažených výsledků. Tabulky a výsledky testů byly zpracovány v počítačovém programu MS Excel, v němž byly vytvořeny i všechny grafy a pomocí počítačky.
- 39 -
4. Výsledky měření a diskuse 4.1 Tabulka testovaných osob Tato tabulka(č. 7) udává jména brankářů v abecedním pořadí a jejich dosažené výsledky v jednotlivých testech:
M1- Tělesná výška (cm) M2 -Hmotnost těla (kg) M3 - Body mass index T1 - Chytání tyče(cm)
T2 -Běh s kotoulem (sekundy)
T3 - Vertikální skok dosažný (cm) T4 - Skok daleký z místa (cm)
T5 - Celostní motorický test (počet poloh) T6 - Hod jednoruč (m)
T7 - Kop na vzdálenost (m) Tabulka č. 7
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8 9. 10.
JMÉNO Ročník M1 1991 180 Gruber 1990 168 Holas 1990 170 Jandl 1991 166 Kotoul Kubíček 1991 160 1990 181 Pokiser 1991 174 Sehnal Sova 1990 188 1991 175 Uchytil 1991 165 Velan
M2 65 58 63 47 45 64 54 75 58 57
M3 20,1 20,6 21,8 17 17,6 19,5 20,6 21,2 18,9 20,9
T1 17 16 16 15 17 12 16 19 19 22
T2 10,7 13,0 10,8 12,6 13,9 10,5 13,0 12,7 12,0 11,5
T3 54 41 57 49 33 53 45 43 40 44
T4 243 210 225 215 195 263 210 227 215 205
T5 122 132 100 120 118 116 104 112 124 110
T6 32,5 37,1 29,3 25,9 26,7 37,4 27,9 27,6 23,2 28
T7 43,3 27 31,5 25,8 29,3 34,8 23,2 40 23,5 33
- 40 -
4.2 Srovnání mezi jednotlivými brankáři a s běžnou populací Měření 1: VÝŠKA TĚLA
Tabulka č. 8 Pořadí brankářů podle dosažených hodnot Pořadí Jméno 1. Sova 2. Pokiser 3. Gruber 4. Uchytil 5. Sehnal 6. Jandl 7. Holas 8. Kotoul 9. Velan 10. Kubíček Průměr Směrodatná odchylka
Počet (cm) 188 181 180 175 174 170 168 166 165 160 172,7 8,1
Výška (cm) 195 190 185 180 175 170 165 160 155 150 145
Průměr brankářů
Průměr populace Křivka brankářů
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Graf č. 1 Srovnání výšky těla brankářů s průměrnou výškou populace (14-15 let) Devět z deseti brankářů mají výšku větší nebo rovnu jako je průměr populace,
který činí 165 centimetrů (podle Neumana 2003). Zároveň čtyři brankáři mají optimální brankářskou výšku tedy mezi 175 a 190 centimetry. Ve srovnání s populací stejného
věku dosahují brankáři větší průměrné výšky, než jejich vrstevníci a to 172,7 cm. Tato výška však není u těchto brankářů konečná, předpokládá se, že ještě se jejich tělesné parametry během dalšího vývoje a růstu zvětší. Proto je při výběru talentů důležité
sledovat vývoj a zaměřit se na chlapce s vyšší postavou, která bude pro ně potřebná.
- 41 Měření 2: VÁHA (HMOTNOST) TĚLA Tabulka č. 9 Pořadí brankářů podle dosažených hodnot Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. Průměr
Jméno Sova Gruber Pokiser Jandl Holas Uchytil Velan Sehnal Kotoul Kubíček
Počet (kg) 75 65 64 63 58 58 57 54 47 45 58,5
Hmotnost (kg) 80 70 60
Průměr brankářů
50
Průměr populace Křivka brankářů
40 30 20
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Graf č. 2 Srovnání hmotnosti brankářů s průměrnou hmotností populace (14-15 let) Osm z deseti brankářů mělo větší naměřenou hmotnost než je průměr populace
stejného věku, který je 53,6 kilogramů (podle Neumana 2003). Tato hmotnost souvisí s větší výškou. Stejně tak i průměrná hmotnost brankářů 58,6 kilogramů je vyšší, než průměr stejně starých chlapců.
- 42 Měření 3: INDEX TĚLESNÉ HMOTNOSTI - BODY MASS INDEX (BMI) Tabulka č. 10 Pořadí brankářů podle dosažených výsledků Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. Průměr
Jméno Kotoul Kubíček Uchytil Pokiser Gruber Holas Sehnal Velan Sova Jandl
BMI 17 17,6 18,9 19,5 20,1 20,6 20,6 20,9 21,2 21,8 19,9
BMI 24 22 20
Průměr brankárů
18
Průměr populace
16
Křivka brankářů
14 12 10
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Graf č. 3 Srovnání BMI brankářů s průměrnou hodnotou BMI populace Index určující poměr mezi tělesnou výškou a hmotností je u čtyřech testovaných
brankářů nižší, tudíž lepší než průměr u běžné české populace, který má hodnotu 19,5 (podle Neumana 2003). A průměrná hodnota BMI brankářů 19,9 je přibližně stejná jako průměrná hodnota populace. Tedy hmotnost je úměrná výšce a brankáře nijak neomezuje.
- 43 Test 1: CHYTÁNÍ TYČE Tabulka č. 11 Pořadí brankářů podle dosažených výsledků Pořadí Jméno 1. Pokiser 2. Kotoul 3. Holas 4. Jandl 5. Sehnal 6. Gruber 7. Kubíček 8. Sova 9. Uchytil 10. Velan Průměr Směrodatná odchylka
Počet (cm) 12 15 16 16 16 17 17 19 19 22 17 2,7
Chytání tyče (cm) 0 5 10
Průměr brankářů
15
Průměr populace Křivka brankářů
20 25 30
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Graf č. 4 Srovnání rychlosti reakce brankářů s průměrnou hodnotou populace U všech brankářů jsou dosažené výsledky lepší než 25,5 cm, což je průměr
populace (podle Neumana 2003). Je tedy zcela zřejmé, že i průměrná hodnota
naměřených výsledků 17 cm je velmi dobrá a o dost lepší než výsledky populace.
Výsledky potvrzují, že tato vlastnost, která je velmi důležitá pro činnost brankáře, je na výborné úrovni, protože se na ni během tréninkového procesu trenéři brankářů zaměřují.
- 44 Test 2: BĚH S KOTOULEM Tabulka č. 12 Pořadí brankářů podle dosažených výsledků Pořadí Jméno 1. Pokiser 2. Gruber 3. Jandl 4. Velan 5. Uchytil 6. Kotoul 7. Sova 8. Holas 9. Sehnal 10. Kubíček Průměr Směrodatná odchylka
Počet sekund 10,5 10,7 10,8 11,5 12 12,6 12,7 13 13 13,9 12,1 0,91
Běh s kotoulem (sekundy) 0 5
Průměr brankářů
10
Průměr populace Křivka brankářů
15 20
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Graf č. 5 Srovnání výsledků brankářů s průměrnou hodnotou populace (14-15 let) Všichni měření brankáři měli lepší výsledky, než je průměrná hodnota testovaných
osob stejného věku, která činí 15,2 sekund (podle Neumana 2003). Stejně tak průměrná
hodnota dosažených výsledků u testovaných brankářů - 12,1 sekund, je lepší než průměr dosažených výsledků běžné populace stejného věku, protože rychlost na krátkou vzdálenost a obratnost je součástí tréninku brankářů.
- 45 Test 3: VERTIKÁLNÍ SKOK DOSAŽNÝ Tabulka č. 13 Pořadí brankářů podle dosažených výsledků Pořadí Jméno 1. Jandl 2. Gruber 3. Pokiser 4. Kotoul 5. Sehnal 6. Velan 7. Sova 8. Holas 9. Uchytil 10. Kubíček Průměr Směrodatná odchylka
Počet (cm) 57 54 53 49 45 44 43 41 40 33 46 7
Vertikální skok (cm) 60 50 40
Průměr brankářů
30
Průměr populace Křivka brankářů
20 10 0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Graf č.6 Srovnání výsledků brankářů s průměrnou hodnotou populace (14-15 let) Pouze jediný brankář dosáhl výsledku nižšího než je průměr běžné populace - 38,5
cm (podle Měkoty, Blahuše 1983), jinak výsledky všech brankářů i celkový průměr
dosažených výsledků - 46 cm, je vyšší než onen zmíněný průměr chlapců stejného věku.
Dobrá odrazová síla a výskok je základní a důležitou vlastností brankáře, který ji při tréninku každým skokem posiluje a rozvíjí.
- 46 Test 4: SKOK DALEKÝ Z MÍSTA ODRAZEM SNOŽMO Tabulka č. 14 Pořadí brankářů podle dosažených výsledků Pořadí Jméno 1. Pokiser 2. Gruber 3. Sova 4. Jandl 5. Kotoul 6. Uchytil 7. Holas 8. Sehnal 9. Velan 10. Kubíček Průměr Směrodatná odchylka
Počet (cm) 263 243 227 225 215 215 210 210 205 195 221 18,8
Skok daleký (cm) 300 250 200
Průměr brankářů Průměr populace Křivka brankářů
150 100 50 0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Graf č. 7 Srovnání výsledků brankářů s průměrnou hodnotou populace (14-15 let)
Všech deset brankářů dosáhlo lepšího výkonu, než je průměrný výkon populace -
191 cm (podle Měkoty, Blahuše 1983), a také průměr testovaných brankářů 221 cm je podstatně vyšší, než průměr dosažený chlapci ve stejném věku. Stejně jako u vertikálního skoku je tato schopnost každým tréninkem rozvíjena.
- 47 Test 5: CELOSTNÍ MOTORICKÝ TEST Tabulka č. 15 Pořadí brankářů podle dosažených výsledků Pořadí Jméno 1. Holas 2. Uchytil 3. Gruber 4. Kotoul 5. Kubíček 6. Pokiser 7. Sova 8. Velan 9. Sehnal 10. Jandl Průměr Směrodatná odchylka
Počet poloh 132 124 122 120 118 116 112 110 104 100 116 9,1
CMT 140 120 100
Průměr brankářů Průměr populace Křivka brankářů
80 60 40 20
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Graf č. 8 Srovnání výsledků brankářů s průměrnou hodnotou populace (12 - 15 let) Ve srovnání s průměrem běžné populace chlapců stejného věku, který je 68 poloh
(podle Neumana 2003), jsou námi zjištěné výsledky a hodnoty jednotlivých brankářů podstatně lepší, než tato průměrná hodnota. Stejně tak i průměrná hodnota výsledků brankářů, která činí 116 poloh. Výsledky jsou na výborné úrovni proto, protože při tréninku brankáři často padají na zem a zvedají se po zákrocích co nejrychleji a v mnoha opakováních.
- 48 Test 6: HOD JEDNORUČ NA VZDÁLENOST Tabulka č. 16 Pořadí brankářů podle dosažených výsledků Pořadí Jméno 1. Pokiser 2. Holas 3. Gruber 4. Jandl 5. Velan 6. Sehnal 7. Sova 8. Kubíček 9. Kotoul 10. Uchytil Průměr Směrodatná odchylka
Počet (m) 37,4 37,1 32,5 29,3 28 27,9 27,6 26,7 25,9 23,2 29,6 4,5
Hod jednoruč (m) 40 35 30 25
Křivka brankářů
20
Průměr brankářů
15 10 5 0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Graf č. 9 Srovnání výsledků jednotlivých brankářů s průměrnou hodnotou výsledků Vzhledem k tomu, že tento test je upraveným testem z původního, neexistují žádné
naměřené ani průměrné hodnoty běžné populace, tudíž je ani nemůžeme s ničím
srovnat. Uvádíme proto jen srovnání jednotlivých brankářů s průměrnou hodnotou
výsledků jimi dosažených. Domníváme se však, že průměr dosažených výsledků je lepší než průměr chlapců stejného věku, protože hody trénují a často při zápase používají.
- 49 Test 7: KOP NA VZDÁLENOST Tabulka č. 17: Pořadí brankářů podle dosažených výsledků Pořadí Jméno 1. Gruber 2. Sova 3. Pokiser 4. Velan 5. Jandl 6. Kubíček 7. Holas 8. Kotoul 9. Uchytil 10. Sehnal Průměr Směrodatná odchylka
Počet (m) 43,3 40 34,8 33 31,5 29,3 27 25,8 23,5 23,2 30,6 6,7
Kop na vzdálenost (m) 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
Křivka brankářů Průměr brankářů
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Graf č. 10: Srovnání výsledků jednotlivých brankářů s průměrnou hodnotou výsledků Pro tento test pohybových dovedností nebyly nalezeny žádné tabulky ani
průměrné hodnoty, se kterými bychom mohli porovnávat. Proto tedy uvádíme pouze srovnání jednotlivých brankářů s naměřenou průměrnou hodnotou a mezi sebou.
Domníváme se však, že i tato průměrná hodnota bude vyšší, než průměr populace, vzhledem k dosaženým výsledkům, protože se na výkopy trénink zaměřuje a při zápasech je brankář často tím hráčem, který vykopává od branky co nejdále.
- 50 -
4.3 Porovnání výkonnosti mezi jednotlivými brankáři Pro srovnání výkonnosti mezi jednotlivými brankáři bylo zapotřebí převést dosažené
výsledky na společné jednotky. Výsledky všech výsledků daných testů byly převedeny na tzv. z – body podle vzorce
kde x
s
je dosažený výsledek
je průměr dosažených výsledků
je směrodatná odchylka
Tabulka č. 18: Pořadí brankářů podle dosažených z-bodů Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
10.
JMÉNO
Pokiser Michael – 1. FC Brno Žákovská liga (post jedničky) Gruber Marek – 1. FC Brno Žákovská liga (post dvojky) Jandl Jakub – TJ Radiměř Okresní přebor (post jedničky) Sova Viktor – ASK Lipůvka (host. z 1. FCB) Okresní přebor (dorost – post jedničky) Holas Jakub – TJ Svitavy Krajský přebor (post jedničky) Uchytil Pavel – TJ Svitavy Krajský přebor (post dvojky) Kotoul Zdeněk – 1. FC Brno Krajský přebor (post jedničky) Velan Jan – Tatran Bohunice (host. z 1. FCB) Krajský přebor (post jedničky) Sehnal Martin – 1.FC Brno Krajský přebor (post dvojky Kubíček Václav – 1.FC Brno 1. třída – skupina B (post jedničky)
SOUČET Z – BODŮ ZE VŠECH TESTŮ 10,21 7,92 1,52 0,48 0,39
- 1,43
- 1,67 - 3,26
- 4,02 - 8,19
Nejlepších výsledků dosáhli brankáři chytající nejvyšší soutěž Pokiser a Gruber, kteří
jsou jedničkou, respektive dvojkou ve svém týmu. Třetí místo obsadil brankář z nejnižší
soutěže Jandl. Další brankáři dosáhli vyrovnaných výsledků a obsadili další místa 4 až 10.
- 51 -
4.4 Srovnání výsledků před a po zimním přípravném období Pro srovnání jsme použili průměrných hodnot ( ) naměřených výsledků před a po zimním
přípravném období a testovali jsme určitý počet brankářů (n). Na podzim jsme měřili deset brankářů, na jaře pouze devět, jelikož Marek Gruber byl v době druhého testování zraněn. Test 2: BĚH S KOTOULEM Tabulka č. 19 Srovnání průměrných hodnot testu před a po zimním přípravném období Období testování
n
Jaro 2005
9
Podzim 2004
10
12,1
12,1
0 2 4 6 8
Podzim 2004
10
Jaro 2005
12 14 16 18 20
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8 9. 10.
Gruber Holas Jandl Kotoul Kubíček Pokiser Sehnal Sova Uchytil Velan
Graf č. 11 Srovnání výsledků jednotlivých brankářů před a po zimním přípravném období Průměrná hodnota výsledků testů měřených po zimním přípravném období se oproti
průměru výsledků měřených před zimním přípravným obdobím nezměnily.
Výsledky u čtyř brankářů se zlepšily a u čtyř zhoršily, u jednoho zůstaly stejné. Není tedy jasné zda měla příprava na rozvoj rychlosti a s tím spojené obratnosti vliv.
- 52 Test č. 3: VERTIKÁLNÍ SKOK DOSAŽNÝ Tabulka č. 20 Srovnání průměrných hodnot testu před a po zimním přípravném období Období testování
n
Jaro 2005
9
Podzim 2004
10
46
45,7
60 50 40 Podzim 2004
30
Jaro 2005
20 10 0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8 9. 10.
Gruber Holas Jandl Kotoul Kubíček Pokiser Sehnal Sova Uchytil Velan
10
Graf č.12 Srovnání výsledků jednotlivých brankářů před a po zimním přípravném období
Průměrná hodnota výsledků testů měřených po zimním přípravném období se oproti
průměru výsledků měřených před zimním přípravným obdobím jen nepatrně zhoršily.
Výsledky u pěti brankářů se zlepšily u tří zhoršily, u jednoho zůstaly stejné. U některých brankářů zřejmě během přípravy došlo k nedostatečnému rozvoji explozivní síly dolních končetin, který se projevil ve výsledcích testu. Příčina této změny k horšímu není zcela jasná.
- 53 Test 4: SKOK DALEKÝ Z MÍSTA ODRAZEM SNOŽMO Tabulka č. 21 Srovnání průměrných hodnot testu před a po zimním přípravném období Období testování
n
Jaro 2005
9
Podzim 2004
10
221
228,7
300 250 200 Podzim2004
150
Jaro 2005
100 50 0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8 9. 10.
Gruber Holas Jandl Kotoul Kubíček Pokiser Sehnal Sova Uchytil Velan
Graf č. 13 Srovnání výsledků jednotlivých brankářů před a po zimním přípravném období
Průměrná hodnota výsledků testů měřených po zimním přípravném období se oproti
průměru výsledků měřených před zimním přípravným obdobím zlepšily o více než 7
centimetrů. Výsledky u sedmi brankářů se zlepšily u dvou zhoršily. Explozivní síla dolních končetin se výražně přes zimu zlepšila, zřejmě na ní byl v přípravě kladem důraz. Brankáři, kteří se zhoršily, jsou stejní jako v testu skoku dalekého z místa, proto lze usuzovat, že toto zhoršení není náhodné, ale má stejnou nejistou příčinu.
- 54 Test 5: CELOSTNÍ MOTORICKÝ TEST Tabulka č. 22 Srovnání průměrných hodnot testu před a po zimním přípravném období Období testování
n
Jaro 2005
9
Podzim 2004
10
116
118
140 120 100 80
Podzim 2004 Jaro 2005
60 40 20 0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8 9. 10.
Gruber Holas Jandl Kotoul Kubíček Pokiser Sehnal Sova Uchytil Velan
Graf č.14 Srovnání výsledků jednotlivých brankářů před a po zimním přípravném období
Průměrná hodnota výsledků testů měřených po zimním přípravném období se oproti
průměru výsledků měřených před zimním přípravným obdobím jen nepatrně zlepšily.
Výsledky u šesti brankářů byly lepší u dvou naopak, u jednoho zůstaly stejné. Příprava se asi soustředila na udržení a rozvoj kondice a obratnosti.
- 55 Test 6: HOD JEDNORUČ NA VZDÁLENOST Tabulka č. 23 Srovnání průměrných hodnot testu před a po zimním přípravném období Období testování
n
Jaro 2005
9
Podzim 2004
10
29,6
30,8
40 35 30 25
Podzim 2004
20
Jaro 2005
15 10 5 0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8 9. 10.
Gruber Holas Jandl Kotoul Kubíček Pokiser Sehnal Sova Uchytil Velan
10
Graf č. 15 Srovnání výsledků jednotlivých brankářů před a po zimním přípravném období
Průměrná hodnota výsledků testů měřených po zimním přípravném období se oproti
průměru výsledků měřených před zimním přípravným obdobím zlepšily.
Výsledky u pěti brankářů se zlepšily u čtyř zhoršily, zřejmě se na rozvoj síly pletence ramenního kloubu moc trénink nezaměřoval.
- 56 Test 7: KOP NA VZDÁLENOST Tabulka č. 24 Srovnání průměrných hodnot testu před a po zimním přípravném období Období testování
n
Jaro 2005
9
Podzim 2004
10
30,6
30,8
50 45 40 35 30
Podzim 2004
25
Jaro 2005
20 15 10
5 0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8 9. 10.
Gruber Holas Jandl Kotoul Kubíček Pokiser Sehnal Sova Uchytil Velan
Graf č.16 Srovnání výsledků jednotlivých brankářů před a po zimním přípravném období
Průměrná hodnota výsledků testů měřených po zimním přípravném období se oproti
průměru výsledků měřených před zimním přípravným obdobím jen nepatrně zlepšily.
Výsledky u osmi brankářů se zlepšily u jednoho naopak. Tato vlastnost zůstala na stejné úrovni zřejmě proto, že sice síla dolních končetin byla rozvíjena, ale nebyla možnost trénovat techniku kopu za standardních podmínek.
- 57 -
5. Závěr Cílem této práce je zjistit úroveň pohybových schopností a dalších vlastností u
mladých brankářů a ověřit zda-li došlo ke zlepšení po absolvování zimního přípravného období.
První testování probíhalo po skončení soutěžního období na podzim roku 2004. Druhé
srovnávací probíhalo po skončení zimního přípravného období na jaře roku 2005.
Během tohoto období se testovaní brankáři zapojili do tréninkového procesu
zaměřeného na rozvoj pohybových, zvláště kondičních, schopností, které byly středem našeho zájmu.
Prvním úkolem naší práce bylo srovnat dosažené výsledky s běžnou populací a mezi
jednotlivými brankáři. Na základě tohoto úkolu byla vyslovena první hypotéza, která se nám potvrdila, protože průměrné hodnoty výsledků brankářů byly u všech testů lepší
než je průměrná hodnota populace chlapců stejného věku. Můžeme tedy konstatovat, že celková tělesná zdatnost všech testovaných mladých brankářů ve srovnání s normami
uváděnými v literatuře nadprůměrná, neboť byly testovány schopnosti a jiné vlastnosti, které brankáři rozvíjejí během tréninkového procesu a ve kterých by měli vynikat.
Ve srovnání mezi jednotlivými brankáři se ve výsledcích jednotlivých testů objevovali
na předních místech brankáři, kteří v konečném pořadí obsadili umístění v horní polovině výsledkové listiny.
Naším druhým úkolem bylo vybrat brankáře s nejlepšími výsledky vybraných testů.
S tím souvisela i námi vyslovená druhá hypotéza, která se rovněž potvrdila, neboť
brankářem s nejlepšími dosaženými výsledky testů byl Michael Pokiser, chytající první žákovskou ligu jako jednička svého týmu 1. FC Brno. Tato soutěž je nejvyšší mezi
soutěžemi, ve kterých chytají ostatní testovaní brankáři. Druhé místo Marka Grubera
rovněž potvrdilo domněnku, ale následující pořadí brankářů už tak jasné nebylo. Třetí místo Jakuba Jandla, chytajícího okresní přebor je překvapení, ale je možné, že jeho
- 58 tělesná zdatnost je na velmi dobré úrovni a má tudíž předpoklady chytat na vyšší výkonnostní úrovni. Další umístění již byla víceméně odpovídající.
Posledním třetím naším úkolem bylo porovnat výsledky dosažené před a po zimním
přípravném období. Na základě toho byla vyslovena třetí hypotéza, že po zimním
přípravném období by výsledky testů kondičních schopnosti měly být lepší, protože by se na tyto schopnosti měla příprava zaměřovat. Tato domněnka se z části potvrdila a to u výrazného rozdílu výsledků testu skoku dalekého z místa a nepatrným zlepšením u
celostního motorického testu, hodu jednoruč a kopu na vzdálenost. U ostatních zůstaly průměrné hodnoty po zimním přípravném období s mírnými odchylkami stejné jako před tímto obdobím. U některých testovaných brankářů se výsledky vybraných
kondičních schopností zlepšily, u některých naopak zhoršily a u některých zůstaly
stejné. Hypotéza se tedy celkově nepotvrdila, neboť nedošlo k výraznému zlepšení v rozvoji těchto schopností po zimním přípravném období.
Je možné, že tyto výsledky ovlivnila absence jednoho brankáře, který dosahoval
výborných výsledků v testech a tím i zvyšoval průměrnou hodnotu, neboť žádný
z brankářů se nezhoršil natolik, aby bylo dosaženo nižších průměrných výsledků. Můžeme i předpokládat, že zimní příprava se nezaměřila na rozvoji testovaných
schopností do té míry, aby bylo dosaženo lepších výsledků jako u skoku dalekého z místa.
Touto diplomovou prací se snažíme přispět k zamyšlení nad problémem diagnostiky
tělesné zdatnosti skupiny fotbalových brankářů mladého věku, nad rozvojem jejich pohybových dovedností a dalších vlastností důležitých pro dosažení co nejlepšího
výkonu ve fotbale, ať při tréninku nebo při zápase. S těmito problémy se setkává mnoho trenérů a hráčů nejen ve fotbale. Proto bychom touto prací chtěli přispět všem lidem,
kteří se s tímto tématem setkávají a setkávat budou a pomoci jim alespoň z části vyřešit jejich problém, jak efektivně sestavit trénink a výběr talentovaných mladých brankářů.
- 59 -
6. Literatura
1. ČELIKOVSKÝ, S. : Antropomotorika pro studující tělesnou výchovu. Praha: SPN 1979 2. DESHORS, M.: Fotbal. Bratislava: Mladé letá 1997 3. DOVALIL, J.: Výkon a trénink ve sportu. Praha: Olympia 2002 4. GARDNER, H. : Dimenze myšlení. Praha: Portál 1999 5. GIFFORD, C. : Fotbal – Obrazový průvodce nejkrásnější hrou. Praha: Svojtka a Co. 2002 6. HARGITAY, G..: Moderná hra brankára. Bratislava: Šport 1978 7. JARABKO, J.: Testování kondičních schopností u fotbalových družstev. Brno: DP, MU 1997
8. JENČÍK, F. : Fotbal zezadu - Ze vzpomínek brankáře Jana Stejskala. Praha: Olympia 1998 9. KOMEŠTÍK, B. : Antropomotorika. Hradec Králové: Gaudemus 1995 10. MĚKOTA, K. : Měření a testy v antropomotorice III . Olomouc: UP 1980 11. MĚKOTA, K. : Měření a testy v antropomotorice IV . Olomouc: UP 1979 12. MĚKOTA, K., BLAHUŠ, P. : Motorické testy v tělesné výchově. Praha: SPN 1983 13. NAVARA, M., BUZEK, M., ONDŘEJ, O.: Kopaná - teorie a didaktika. Praha: SPN 1986 14. NEUMAN, J. : Cvičení a testy obratnosti, vytrvalosti a síly. Praha: Portál 2003
- 60 15. PROROK, I. : Obranné činnosti brankářů na MS ´98. Brno: DP, MU 1999 16. VEČEŘA, K. , NOVÁČEK, V. : Sportovní hry III - kopaná. Brno: MU 1995 17. ZHÁNĚL, J. : Antropomotorika. Olomouc: UP 2003
- 61 -
7. Resumé V této práci jsme zaměřili svůj výzkum na úroveň tělesné zdatnosti fotbalových
brankářů. Testovali jsme skupinu chlapců ve věku 14 a 15 let. Byly testovány jejich
tělesné schopnosti, dovednosti a tělesné parametry. Výsledky těchto testů by mohly být využity pro odstranění nedostatků v pohybových schopnostech nebo pro výběr
talentovaných brankářů s dobrými předpoklady do družstev starších kategorií a pro jejich další brankářskou činnost.
Summary We aimed our research to the testing of level of the football goalkeepers´ physical
abilities in this Thesis.We tested a group of 14 and 15 years old boys. We tested their abilities, skills and physical efficiency. The results of this research could be usefull
for making their abilities better and for drafting more talented goalkeepers with all the presumptions to the teams of older kategory; this is also a good chance for their next carrier.
- 62 -
Seznam příloh: - Příloha č. 1: Dotazník pro získání informací o tréninkovém procesu a výkonnostní úrovni
- Příloha č. 2: Testový formulář
- 63 Příloha č. 1 Dotazník pro získání informací o tréninkovém procesu a výkonnostní úrovni
Jméno:
Rok narození:
Klub, ve kterém chytám:
Soutěž, kterou klub hraje: Chytám v pozici –
jedničky
Kolikrát týdně trénuji:
Absolvoval jsem zimní přípravu - celou * Podtrhni správnou možnost
dvojky větší část
trojky * menší část
neabsolvoval*
- 64 Příloha č. 2 Testový formulář Číslo
1 2 3 4 5 6 7 8 9
10 11
Test Jméno
ročník
výška
váha
vert. skok
1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2
chyt. tyče
dálka
hod
běh s kot.
kop prav.
kop levou
CMT
