Masarykova univerzita v Brně, Fakulta sociálních studií

Masarykova univerzita v Brně, Fakulta sociálních studií

Výroba pořadu „Téma dne“ ve studiu Regionální Televizní Agentury

Bakalářská diplomová práce

Anna Štětinová

Brno 2008

2

Výroba pořadu Téma dne ve studiu Regionální televizní agentury

Tato práce by měla představit pořad Téma dne digitální a satelitní televize Public TV a zároveň popsat jeho výrobu od hledání tématu po jeho odvysílání. Praktickou část budou tvořit vybrané díly pořadu na aktuální téma regionálního rozměru. V teoretické části pak bude reflektován teoretický dramaturgický plán s realitou výroby, která je konfrontována s časovými, technickými i lidskými mantinely.

Producing of the programme „Téma dne“ in studio of „Regionální televizní agentura“

This work should present programme „Téma dne“, broadcasted by satellite and digital television Public TV. It describes everything from producing to broadcasting step by step. The practical part consists of selected programmme episode concerning acutal regional topics. In theoretical part the theoretical dramaturgical plan is reflected with the reality of production which is confronted with technical, human and the time limitations.

Klíčová slova / Key words Televize, television, vysílání, broadcasting, pořad, výroba, producing, RTA, Regionální, televizní, agentura, realizace, regional, media, debate, reportage, reportáž, pořad, téma, dne, cutting, střih, digitalizace

3

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím pramenů a literatury uvedené v bibliografii.

V Brně, 7. ledna 2008

...........................................

4

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu práce Mgr. Jaroslavu Čuříkovi za vstřícnost, trpělivost a všestrannou pomoc. Mgr. Karlu Burianovi a Radimu Jansovi za podnětné připomínky a časté konzultace.

5

Obsah 1 2

Úvod ................................................................................................................................... 7 Televize a modely televizní realizace ................................................................................ 8 2.1 Televize ...................................................................................................................... 8 2.2 Modely televizní realizace ......................................................................................... 9 3 Formy televizní realizace ................................................................................................. 11 3.1 Charakteristika ......................................................................................................... 11 3.1.1 Záběrová technologie ....................................................................................... 11 3.1.2 Studiová a přenosová technologie .................................................................... 11 4 Regionální Televizní Agentura a Public TV .................................................................... 15 4.1 Regionální Televizní Agentura (RTA) ..................................................................... 15 4.2 Public TV ................................................................................................................. 15 5 Televizní formáty ............................................................................................................. 18 6 Pořad „Téma dne“ ............................................................................................................ 20 6.1 Poslání pořadu .......................................................................................................... 20 6.2 Popis formátu pořadu ............................................................................................... 20 6.3 Identifikační prvky pořadu „Téma dne“................................................................... 22 6.4 Skladba pořadu Téma dne ........................................................................................ 23 6.5 Požadavky na jednotlivé části pořadu ...................................................................... 24 6.5.1 Reportáž ........................................................................................................... 24 6.5.2 Anketa .............................................................................................................. 24 6.5.3 Debata ve studiu ............................................................................................... 26 7 Realizace pořadu „Téma dne“ .......................................................................................... 27 8 Finanční plánování a rozpočet.......................................................................................... 29 9 Výrobní úkol .................................................................................................................... 31 10 Vyhledávání témat........................................................................................................ 32 11 Postup při výrobě praktické části ................................................................................. 33 12 Dokumentace k praktické části .................................................................................... 34 12.1 Téma dne – Kauza Anička ....................................................................................... 34 12.2 Téma dne – Rušení Úrazové nemocnice .................................................................. 37 12.3 Téma dne – Kamenná kolonie .................................................................................. 38 12.4 Téma dne – Objevy v Moravském krasu ................................................................. 40 12.5 Téma dne – Obchvat Velké Bíteše ........................................................................... 41 13 Závěr............................................................................................................................. 43 Přílohy ...................................................................................................................................... 44 Příloha č. 1............................................................................................................................ 44 Příloha č. 2............................................................................................................................ 46 Příloha č. 3............................................................................................................................ 49 Příloha č. 4............................................................................................................................ 53 Příloha č. 5............................................................................................................................ 56 Příloha č. 6............................................................................................................................ 58 Příloha č. 7............................................................................................................................ 60 Příloha č. 8............................................................................................................................ 62 Příloha č. 9............................................................................................................................ 64 Příloha č. 10.......................................................................................................................... 66 Příloha č. 11.......................................................................................................................... 68 Rejstříky ................................................................................................................................... 70 Použitá literatura a zdroje ......................................................................................................... 71 Bibliografie: ......................................................................................................................... 71 Internetové zdroje:................................................................................................................ 71 6

1 Úvod V současné době se v televizním prostředí prosazuje v Česku doposud neznámý trend. Jde o nový formát televizního vysílání a to v podobě jak digitálních1 zpravodajských televizí, tak satelitních zpravodajských kanálů, který mění zažitá pravidla televizního zpravodajství a zejména jeho realizace. Doposud byli televizní konzumenti v České republice zvyklí na omezenou volbu, kdy si mohli vybrat mezi televizí veřejné služby, televizí bulvární a televizí, která se snaží profilovat jako rodinná a pohodová. V současné době se tento „trh“ otevírá tím, že do něj vstupují nově vznikající subjekty. Ty se profilují jako úzce specializované (například zpravodajské) kanály, které nabízejí vše, od standardního přes bulvární televizní zpravodajství až po odborné politicko-společenské formáty. Podobnými televizemi, které se objevily v éteru České republiky, jsou například CZ 24 nebo Public TV. Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila realizaci nového typu pořadu „Téma dnevyráběného právě pro Public TV. Public TV je politicko-zpravodajská televize, která si klade za cíl vytvořit „konkurenční“ prostředí v prostoru veřejné služby se zaměřením na polické prostředí země. Kromě převzatého zpravodajství a filmové produkce tuto stanici profiluje její vlastní pořad „Téma dne“. Tento pořad Public TV vyrábí koprodukčně se společností RTA, která je typickým představitelem soukromé televizní agentury a ve které pracuji od října 2006.

Realizace pořadu „Téma dne“ je součástí mé pracovní náplně, a jelikož se na formátu tohoto pořadu dá v praxi popsat hned několik televizních žánrů, rozhodla jsem se věnovat této realizaci i ve své bakalářské práci. Cílem mé bakalářské práce je vytvořit cyklus pěti dílů tohoto pořadu zabývajících se regionální tematikou. Text rozdělím na teoretickou část, která se bude zabývat charakteristikou současného televizního prostředí a trhu použitých žánrů a vizí samotného pořadu, a praktickou část, ve které bych ráda vystihla vyhledávání látky, shromažďování podkladů a pracovní postupy, které vedou k vlastní kompletaci pořadu „Téma dne“. Stěžejní pasáží mé bakalářské práce bude konkrétních pět natočených dílů a dokumentace k nim.

1

Digitální signál lze šířit kabelem, satelitem, terestrickým vysílačem, kdy příjemce využívá klasickou anténu a nově také prostřednictvím IP TV. Tedy systému, který funguje na podobné bázi jako internet, umožňujícímu navíc divákovi nejen data přijímat, ale také je vysílat. Prostřednictvím televizního ovladače si tak může například objednat pizzu nebo půjčit film z internetové videopůjčovny.

7

TEORETICKÁ ČÁST

2 Televize a modely televizní realizace 2.1

Televize

Televize je elektronickým masmédiem2, které jako jediné zprostředkovává příjemci sdělení audiovizuální vjem3. Liší se ve formách, jak je sdělení šířeno a s jakým pokrytím. Od analogové celoplošné televize přes regionální televize, nově vznikající digitální stanice až po expanzivně se rozvíjející internetové televize. V našem zpravodajském4 pojetí televizi obecně chápeme jako jedno z nejdůležitějších a nejvlivnějších médií vůbec. Kouzlo televize zasáhlo všechny právě proto, že na lidské vjemy působí jak obrazem, tak zvukem a využitím textu. I charakter televize jako média se s časem mění. Zatímco dříve ohromovala již svou existencí, dnes zprostředkovává informace s důrazem na rychlost. Být u všeho první, to je hlavním trendem všech televizí a jejich zpravodajství5. Obdobně je tomu i s různými formami, jak tyto informace předložíme. Je také pravdou, že pro dnešního náročného diváka je velmi důležitý i vlastní obsah informace, její jedinečnost a důvěryhodnost6. Mimo vlastní mediální poslání televize je třeba zdůraznit její význam z pohledu podnikatelského záměru. Televize se v současnosti stala nejen prostředkem k podnikání, ale i předmětem velkého obchodu. Vlastní podnikatelský záměr se pak může ubírat dvěma směry: provozem vlastního média s prodejem reklamních časů nebo také jako předmět podnikání v podobě soukromé produkce, čili realizace pořadu nebo příspěvku za účelem dalšího prodeje. Podobně tak existují i společnosti, které oba podnikatelské záměry spojí.

2

masová média - souhrn médií užívaných v procesu masové komunikace; prostředky masové komunikace, které multiplikují sdělení veřejného charakteru a rozšiřují je směrem k širokému, rozptýlenému, rozmanitému a individuálně neurčenému anonymnímu publiku. Pod pojem masová média se obecně zařazují noviny, časopisy, rozhlas a televize, patří sem však rovněž kniha, film, video, veškeré druhy masově šířených obrazových a zvukových záznamů (dnes mj. CD-ROM, internet) a ostatní vysokonákladové tiskoviny (např. letáky). 3 Z tohoto důvodu je televize velice zajímavá i pro reklamu. Například v Německu obrat z reklamy v televizi roste nepřetržitě od vstupu soukromého sektoru do vysílání v roce 1984. Roční výdaje v Česku na reklamu stouply za uplynulých šest let přibližně o 2,4 miliardy. Největší podíl v České republice má zatím televize Nova, asi 4,7 miliardy korun ročně., viz. Schellman 2004:52 4 Zpravodajství je vědomá novinářská činnosti a výsledek této činnosti stojí na faktech a událostech. Má sloužit k orientaci, ale nenahrazuje vědění nebo realitu. Je silně vázáno na čas. Od zpravodajského příspěvku v televizi se na víc požaduje, aby byl stručný, věcný, hutný, jasný a přesný., viz. Osvaldová 2001:76 5 Je to dáno i technologickým rozvojem, v posledních letech především v oblasti počítačů a telekomunikačních technologií. Za těchto podmínek se také žurnalistika stává stále rychlejší, cílem je co největší aktuálnost. Při událostech světového významu to znamená, že v rozhlase, televizi i na internetu běží živé zpravodajství po celý den., viz. Ruß-Mohl 2005:27 6 Paradoxně mají ale novináři stále méně času na přípravu a důkladnou analýzu dat., viz. Ruß-Mohl 2005:27

8

2.2

Modely televizní realizace

Trendem televizní žurnalistiky posledních let je převážně rychlost předávání informací, tedy nutnost být u veškerého dění jako první a první zprávu odvysílat bez ohledu na formu zpracování, získání dalších poznatků a rozšíření materiálu do větší hloubky. Tento trend je přirozeně ovlivňován množstvím okolností, jakými jsou dostupnost informací prostřednictvím internetu, možnosti rychlého přenosu televizních reportáží a zvláště pak nárůst objemu vysílání a televizní konkurence. Pokud však existovala televizní konkurence, která mnohdy negativně ovlivňovala formy i kvalitu zpracování kvůli nutnosti zpracovat a odvysílat materiály co nejrychleji, skutečný boom v konkurenčnosti a vzájemném boji o vlastní televizní trh teprve přichází ruku v ruce s nástupem digitální televize. Prioritou každé televize je program, kterým naplňuje své poslání. V našem případě máme limitovaný úhel pohledu programového naplnění na zpravodajství. Poslání je pak zřejmé. Každá televize naplňuje své zpravodajské relace vlastními zpravodajskými pořady, které buď sama realizuje, nebo je nechává vyrábět na klíč, případně kombinuje tyto možnosti. Jako první model jsme uvedli televizní společnost, která buď celoplošně, nebo regionálně vysílá zpravodajské pořady. Za účelem těchto relací má každá taková televize strukturu zpravodajské redakce7, která pořady vyrábí a zařazuje do vysílání dle předem stanoveného vysílacího schématu8. Je běžným standardem, že takové zpravodajství nakupuje aktuální, ojedinělé, případně agenturní informace, které buď samo není schopna získat, nebo je pro ně efektivní je podobným způsobem získat. Na českém trhu existují také soukromé produkce, které dodávají zpravodajské příspěvky a relace i výše uvedeným typům televizí, které je od nich nakupují9. Existují i stálí dodavatelé, kteří jsou řazeni do struktury zpravodajství těchto televizí, avšak působí jako samostatné podnikatelské subjekty. Takoví producenti jsou na těchto televizích přímo závislí, a proto někdy volí cestu dodávek stejných, přepracovaných nebo podobných příspěvků pro více televizí současně. Novým formátem poslední doby je streamované televizní zpravodajství10 šířené prostřednictvím sítě Internet. Aktuálním trendem webových provozovatelů informačních webů je pseudotelevizní zpravodajství, které ovšem také vytváří určité konkurenční prostředí 7

Většinou se těší velké autonomii. Platí totiž, že jenom tam, kde je zaručená redakční nezávislost, je redakce důvěryhodná a může zastupovat zájmy publika., viz. Ruß-Mohl 2005:152 8 Vysílací schéma využívají tzv. lineární televize, tedy televize, kde program určuje vysilatel a příjemce (divák) ho nemůže nijak ovlivnit., viz. Peterka, J. 2006: Digitalizace: bude to podle Senátu. http://www.lupa.cz/clanky/digitalizace-bude-to-podle-senatu/ (2.1.2007) 9 V Brně například studio Televizní Tvorba Brno, Direct Film a pod. 10 Využívá ho například internetová televize Stream.cz

9

v šíření informací v souvislosti s rychlostí, jelikož není ovlivňováno licenčně ani programově11. Novinkou na trhu zpravodajských médií v České republice jsou pak televizní agentury, případně subjekty, zabývající se jinou informační agenturní činností, kterou rozšířily o televizní tvorbu. Podobně tak zařazují do svého portfolia televizní tvorbu i agentury jako je ČTK, MAFRA a pod. Převážně bývá pravidlem, že tyto agentury současně provozují webové stránky s těmito informacemi, které už v některých případech nabývají formy internetové televize.

Televizní agentura je v České republice stále ještě ojedinělým procesem dodávání televizního zpravodajství. První takovou je Regionální Televizní Agentura (RTA). Na rozdíl od soukromých subjektů vyrábí zpravodajské příspěvky podle vlastní agendy setting12, ale také na objednávku svých klientů. Jde nejen o aktuální zpravodajství, ale i o realizaci pořadů takzvaně na klíč, případně jiných zpravodajských zakázek. Agentura je tak schopna nabízet nejenom výrobu televizních zpravodajských produktů, ale nabízet i televizní servis, včetně pronájmu studia a zprostředkování on-line přenosů. V českém prostředí je využívání služeb domácí televizní agentury stále spíše výjimečné. České mediální prostředí dosud není zvyklé implementovat do svých zaběhlých struktur informace od nového subjektu, ačkoliv se jedná ve své podstatě o televizní obdobu servisu České tiskové kanceláře. Ta přitom svou nabídku obohacuje o příspěvky vyrobené právě také v jednotlivých regionálních studiích RTA. Situace, kdy Public TV odvysílá pořad kompletně vyrobený agenturou RTA, je tak v Česku zatím unikátní. V prostředí tištěných médií je přitom naprosto běžné, že i zaběhlé deníky otisknou materiál se zdrojem ČTK, zatímco žádná z českých celoplošných televizí ještě neodvysílala příspěvek například s „vindšucem“13 nebo jinou identifikací RTA.

11

Takovéto video zpravodajství využívají například zpravodajské servery aktualne.cz nebo idnes.cz. Uvádí se také „nastolování agendy“ nebo „uvádění témat“. Znamená to, že média si témata vybírají a určují o čem a jak budou informovat. viz. Burton 2001:239 13 vindšuc – slangové označení pro většinou molitanovou ochranu proti větru na mikrofon. Televizní i rozhlasové stanice na vidnšucu mívají zpravidla své logo. 12

10

3 Formy televizní realizace 3.1 Charakteristika Ve své podstatě jde ze zásady vždy o dva odlišné modely realizace, které se mohou různým způsobem kombinovat. Prvním je záběrová technologie, která se neliší od běžné televizní a filmové realizace s využitím kamery. Druhým je studiová případně přenosová za využití televizní technologie, kdy se jednotlivé zpravodajské pořady zaznamenávají sekvenčně na dvě a více kamer.

3.1.1 Záběrová technologie Záběrová technologie je nejstarším a nejužívanějším filmovým a televizním způsobem záznamu. V současné době se užívá elektronického digitálního záznamu na pás nebo harddisk, který je součástí kamery. Jde o realizaci, při které se obrazová i zvuková část natáčí po jednotlivých záběrech14. Podobně se po jednotlivých záběrech natáčejí i rozhovory a standupy15. Takto zaznamenaný materiál vyžaduje postprodukční zpracování16 ve střižně, kdy vznikají jednotlivé hotové šoty, reportáže a korepa17. Tyto materiály jsou buď zařazovány do zpravodajských bloků, které vytvářejí zpravodajské relace, a nebo se mohou také jednotlivě prodávat.

3.1.2 Studiová a přenosová technologie Studiová technologie je specifická výhradně pro televizní zpravodajství. Ve studiu se zpracovávají samostatné pořady v podobě různých besed a podobně a současně se využívá i k natáčení moderátorských vstupů, případně zvláště u celoplošných televizí funguje jako součást on-line odbavování zpravodajských pořadů. Moderátorské vstupy lze off-line předtočit a následně ve střižně poskládat společně s reportážemi vyrobenými záběrovou technologií a teprve následně odbavit. Podobně televize převážně zpracovávají různé typy zpravodajských pořadů a pořadů aktuální publicistiky, jako

14

Záběr – určujícím znakem audiovizuálního vyjadřování je změna a pohyb zachycený v časovém úseku záběru., viz. Osvaldová 2001:74 15 Stand-up – synchronní výpověď redaktora na kameru. Plní funkci svědecké výpovědi redaktora z místa události nebo doplňuje zpravodajský materiál o nové důležité údaje. Je chápán jako domicil televizní stanice., viz. Osvaldová 2001:77 16 Využívá se tzv. reportážní metody, kdy už snímání obrazu na místě kamerou se vyznačuje autenticitou, bezprostředností a univerzálností obrazu, dokumentární věcností a střízlivostí vizuálního výrazu. Montáž jednotlivých záběrů je pak prováděna ostrým střihem., viz. Osvaldová 2001:78 17 Tzn. koncipované reportáže., viz. dále

11

je například 168 hodin, Reportéři ČT, Na vlastní oči nebo Víkend. Obdobně se běžně předtáčí i některé studiové rozhovory nebo besedy. Běžným televizním standardem je on-line odbavování jak zpravodajských relací, tak i ostatních zpravodajských pořadů. Vlastní odbavení zpravodajského vysílání vypadá tak, že moderátor nebo moderátoři vystupují v reálném čase a tým odbavení řadí jednotlivé příspěvky vyrobené záběrovou technologií na základě předem stanoveného bodového scénáře. Obdobně jsou odbavovány i hlavní moderované diskusní pořady. Tím získávají na interaktivnosti a divák může sledovat přímé reakce hostů i moderátora. Jedním z nejvýznamnějších prvků studiové realizace je vlastní efektivita výroby. Pořady jsou vyráběny rychle a levně, charakter studia lze flexibilně měnit a je možné tak vysílat několik pořadů po sobě, případně kombinovat realizaci živého vysílání se záznamem. Podobnou realizaci lze také nabízet jako agenturní službu a dodávat pořad zkompletovaný na klíč v podobě takzvané „konzervy“18, kdy je možné kombinovat několik prvků dohromady a to jak záběrovou technologií vyrobené reportáže, tak i studiový záznam. Takovým příkladem je i pořad „Téma dne“, jehož charakteristickým rysem je skloubení obou forem realizace s prvkem konečné kompletace do podoby hotového pořadu, který je uložen na vysílací server. Pochopitelně obdobně lze pořad zaznamenat i na pás nebo jakýkoliv jiný nosič.

Největším luxusem, který si mohou dovolit pouze televize, je používání přenosové technologie. Obdobně jako je tomu u ostatní realizace a služeb, využívají buď vlastních přenosových vozů, nebo tuto technologii najímají od soukromých produkcí zaměřených na přenosy, případně od agentur, které se také na obdobný způsob služeb specializují. I v případě přenosové technologie lze tuto výhradně profesionální techniku užívat jak k přímým přenosům, tak k výrobě pořadů na záznam. Jde ve své podstatě o mobilní studio. I u přenosové technologie lze užívat prvky jednokamerového přenosu a přenosové vozy se také podle toho účelově rozdělují. Jde o jednokamerové až dvoukamerové vozy, které se využívají výhradně na zpravodajství, nebo o přenosové vozy čtyř a více kamerové, které se užívají hlavně k výrobě diskusních pořadů mimo televize, například v období voleb. Posledním trendem přenosové technologie, která souvisí se snahou co nejlevněji, nejekonomičtěji a nejefektivněji vyrábět, je technologie, které se v televizní terminologii

18

Slangový výraz pro hotový vyrobený pořad, případně pro pořady s nadčasovou tematikou.

12

označují jako minipřenosy. To je přenosový vůz, který splňuje pouze požadavky zpravodajské kvality a lze jej složit do několika kufrů a na místo dopravit v malé dodávce19. Pokud hovoříme o přenosové technice, nelze opomenout jednu z oblastí zpravodajství – sport. Právě ve sportovní realizaci dominují přenosové vozy ve všech odvětvích.

Současnými trendy v odbavování signálu jsou s ohledem na rychlost a efektivnost možné jen dvě varianty. Podle toho jsou uzpůsobeny i přenosové vozy. Jde o technologii ENG a SNG. ENG přenosové vozy20 jsou klasické přenosové vozy, které využívají transferu signálu

prostřednictvím

broadcaster

společností

zabývajících

se

těmito

službami

(Radiokomunikace, TERRA Broadcaster). ENG vozy však poskytují vysoký standard, který se využívá převážně u přenosů většího typu, případně u záznamu pořadů. Nevýhodou vozů, které používají pozemní dopravu signálu, je jejich těžkopádnost, kdy se vůz musí připojit k vozidlu nebo vysílači, který signál zprostředkuje a který je tak třeba dopředu objednávat. Samotná těžkopádnost předurčuje tyto vozy k složitější a na požadavky kvality náročnější realizaci. SNG vozy přinesly do vlastní realizace zpravodajství nový trend, který umožnil bleskové, rychlé, ale nákladné přímé přenosy. SNG vozy21 se od běžných ENG vozů odlišují tím, že jsou vybaveny technologií pro vysílání obrazu prostřednictvím satelitního připojení. Vozy jsou vybaveny tak, aby mohly předtočený materiál postříhat a vyhotovit celou reportáž. Obsahují vlastní generátor elektrického proudu, a proto jsou schopny operovat v určené oblasti naprosto nezávisle. Mohou velmi rychle měnit místo i polohu, a tím splňují aktuální zpravodajské požadavky. Samotné náklady na vůz překračují vysoce cenu ENG vozu, jelikož SNG vůz musí být vybaven satelitním připojením. Poslední trendy v pořizování těchto vozů směřují k vestavbám takovéto satelitní přenosové technologie do malých terénních vozidel, aby se jejich akčnost

19

V současné době se v Česku nabízí především vybavení TriCaster, které umožňuje zpracovávat videosignál ze tří zdrojů, vnitřního videopřehrávače, přehrávače obrázků, titulkovače a síťového vstupu a zpracovaný videosignál posílat do videovýstupu, výstupu pro data projektor, záznamu a síťového videostreamu. Viz. Popis produktu TriCaster. 2007. http://www.disk.cz/disk/product?3242 20 ENG – Electronic News Gathering - přichází v druhé polovině 70. let. Jeho vzniku předcházelo poměrně dlouhé vývojové období zdokonalování anologového magnetického záznamu obrazu a odpovídajících lehkých mobilních kamer a přenosných záznamových zařízení. Elektronický řetězec byl zpočátku složen z barevné kamery, reportážního cívkového či později video magnetofonu. Vyústěním této technologie se staly operativní, kompaktní reportážní videokamery (kamkodéry) s vysokou citlivostí snímacích prvků, posunující horizont televizního zpravodajství k dosud nepoznaným zkušenostem. Viz. Osvaldová 2001:87 21 SNG – Satellite News Gathering se stalo přelomem v 80. a 90. letech. Umožnilo natáčení a přenos zpravodajských příspěvků prostřednictvím speciálních jednokamerových satelitních přenosových vozů a telekomunikačních družic z míst vzdálených od mateřského studia i tisíce kilometrů daleko. Viz. Osvaldová 2001:87

13

zvyšovala. Dnešní požadavky na vlastní přenos SNG vozů se poměrně zúžily, jelikož dnes je v mnohých případech potřeba využít tento vůz pouze k živému vstupu redaktora.

Ve snaze co nejlaciněji realizovat přenos se posledním trendem stává technologie minipřenosů. V současné době se objevilo v portfoliu některých českých subjektů zařízení TriCaster, určené k realizaci malých nenáročných přenosů. Jedná se o zařízení, které je schopno realizovat přenos až na tři kamery a uskutečnit dopravu signálu prostřednictvím vysokorychlostního internetu. Tak se nabízí velmi levné možnosti nejen realizace, ale i vysílání živých přenosů. Z toho je zřejmé, že se veškeré služby živých přenosů stále zlevňují a vlastní realizace se hodně blíží internetové podobě vysílání. Z toho vyplývá jediné, že internetová televize bude v budoucnosti existence televizního zpravodajství hrát významnou roli. Do budoucnosti se zvažuje, i v případě pořadu „Téma dne“, že se bude vysílat s předem natočenou reportáží a debata se bude odbavovat prostřednictvím přenosových vozů. V případě Regionální Televizní Agentury(RTA) to bude právě formou minipřenosů.

14

4 Regionální Televizní Agentura a Public TV 4.1 Regionální Televizní Agentura (RTA) RTA je provozovatelem deseti regionálních televizních studií v České republice a pokrývá svou činností prakticky celé území ČR. Vysílá vlastní regionální zpravodajství na frekvencích sdílených s Prima TV v pěti regionech ČR a pokrývá tak kraje Jihomoravský, Zlínský, Moravskoslezský, Jihočeský a region východních Čech. Denní sledovanost zpravodajských relací RTA přesahuje 600 000 diváků22. Pro svou agenturní činnost využívá navíc vlastních redakcí v Praze, Jihlavě, Liberci, Plzni a Karlových Varech. Ojedinělou službou je nově vybudované pražské televizní studio Sněmovní naproti Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, které je připraveno nabízet své služby všem televizím. Jde o jedinečný projekt připravený pro poskytování služeb telemostů a jiných on-line vstupů. Filozofií Regionální Televizní Agentury je poskytovat celoplošnou regionální televizní službu jako agentura provozující obrazové zpravodajství. Je ve své podstatě první, která tuto komplexní televizní službu, převážně zpravodajského a sportovního charakteru, dodává na klíč. Štáby RTA se podílejí na dodávání materiálů pro zpravodajské relace a sportovní zpravodajství vysílání České televize, Slovenské televize, TV Nova, Public TV. Tyto služby televizní agentury také RTA poskytuje ČTK. Převážná část obsahu činnosti tedy souvisí s provozováním vlastního vysílání, a dále pak v poskytování služeb informační a obrazové agentury. Kromě vlastního regionální programu produkuje RTA vysílání pro Public TV.

4.2 Public TV Public TV vznikla v roce 2006 a snaží se integrovat IT technologie do multimédií. Z našeho pohledu je asi nejzásadnější Programová charta Public TV23. Ta totiž určuje profil stanice „ve škále metropole-město-obec“ a v další rovině jako „komunita-rodina-občan“. Za roční působení zatím o charakteru firmy vypovídají jen interní materiály24. Všechny pořady této televizní stanice by tak měly sloužit jako komunikátor mezi například státem a tou nejnižší možnou státní samosprávou. Stále se obracejí k divákovi – především častým používáním anket a rozhovorů s „lidmi z ulice“. Filozofií této stanice je co nejvíce interaktivně zapojit běžného diváka do dění v televizi – například hlasováním se zpětnou vazbou pomocí sms nebo webu. Právě 22

Viz. Příloha č. 9 viz. Příloha č.4 24 Viz. Příloha č. 3 a 4e 23

15

„plebiscitnost“ a ztotožnění diváka s lidmi na obrazovce je stavebním kamenem vysílání této televizní stanice. V chartě se obrací k mottu „Evropa regionů“, kde do budoucna vedení televize zvažuje propojení přes hranice například se Slovenskem, Polskem, Německem nebo Rakouskem. Vymezuje také rozdíl mezi regionálním a komunálním rozměrem zpravodajství. Zatímco komunálního, které pokládá za čistě místní záležitost, se snaží vyvarovat. Regionální, které je pochopitelné i pro další příslušníky podobných kulturních skupin, považuje za stěžejní. Public TV se v chartě dále definuje jako „hybné médium, které s periferie dynamizuje vždy tendenčně se stabilizující (a senilizující) centrum.“ Stanice Public TV oproti ostatním televizím nevidí jenom diváka, ale hledá cestu komunikace jak mezi jím a státem, tak se snaží v obou směrech vysvětlovat vztah těchto subjektů k sobě. Chce vysvětlovat princip společenských a politických záměrů státu směrem k občanovi a naopak očekává, že divák na základě své důvěry vůči takto formulované stanici pochopí tyto záměry a bude je vnímat jako určitou filozofii veřejné služby. Tato formulace může vyvolat zdání, že se v portfoliu médií objevuje stanice, která se chce tvářit jako stanice veřejné služby, ale funguje na komerčních principech podnikatelského záměru. Ale úplně tomu tak není. Tím, že televize Public TV nevyrábí vlastní zpravodajské pořady, přejímá jen žurnalistický názor, který realizují agentury, případně svobodní novináři. K tomu jim poskytuje prostor, který je možné vnímat nejen jako službu veřejnou, ale jako prostor svobodný, kde má novinář zřejmě nárok i na vlastní subjektivní názor. Jde o to, že tato televize oproti veřejnoprávní televizi nemusí v zásadě nabízet pouze objektivní názor, ale měla by poskytovat i názor novinářů a politiků z oblasti celého českého prostředí. Vytváří tak prostor i na vyhraněné a ojedinělé názory, které by však měl i obyčejný člověk znát. Tento rozměr jakoby určitého suplování veřejnoprávní služby vytváří určité vykrytí mediálního prostoru mezi dvěma póly. Je také třeba připustit názor, že mohou být renomovaní novináři, kteří nechtějí prezentovat svůj názor ve veřejnoprávním médiu, ale velmi se mu blíží. Je to prostor pro určitý odborný a přitom kvalitativně stejně dobrý novinářský trend. Public TV vysílá prostřednictvím pražského a středočeského digitálního multiplexu B na kanálu 46 a také přes satelitní službu CS Link. Její program tvoří v podstatě starší české a zahraniční filmy dodávané Československou filmovou společností, právě provozovatelem satelitního a kabelového kanálu CS Filmem, a dále zpravodajství, publicistika a diskusní pořady, které pro ni vyrábí studia RTA. Ty pak zároveň zařazuje i do svých vstupů v celostátním vysílání TV Prima25. Zpravodajství a publicistika, spolu s komerčním blokem a 25

Po dohodě mezi RTA a Primou, která platí od 1.9.2007, toto platí již jen pro Minuty regionu, krátkou diskuzi Téma dne a přehled Zprávy z regionů.

16

self promotion, tvoří obsah dvouhodinového bloku, který v programovém schématu rotuje po dobu plných 24 hodin a je průběžně aktualizován.26 Ambice stát se jakousi regionální alternativou

veřejnoprávním

médiím

jsou

pravděpodobně hlavně finance.

26

viz. Příloha č. 1

17

teprve

v začátku.

Rozhodovat

budou

5 Televizní formáty Televizním formátem je veškerá tvorba, která je zpracována do nějaké podoby. Dá se přesně určit, zařadit a je zřejmé, za jakým účelem je v této podobě realizována. Pro účely této práce budu hovořit pouze o formátech, které využíváme v praxi pro potřeby vysílání RTA. Jsou jimi: headline, šot, anketa, reportáž, studiová beseda. Headline znamená titulek, ale v podobě televizního zpravodajství soubor headlines označujeme jako přehled zpráv a v podobě „obrazových titulků“ otevírají zpravodajskou relaci. V případě pořadu diskuzního typu po krátkém úvodu moderátora vystihnou, o čem bude v besedě řeč. Diváka má okamžitě zaujmout a upoutat jeho pozornost. Šot - obrazová zpráva je základní obrazová zpráva, ve které je na sestříhaný obrazový materiál včetně audio stopy namluven asynchronní komentář (komentář m.o. mimo obraz). Je pouze stručným, krátkým a výstižným obrazovým záznamem události bez původního zvuku, který je nahrazen zakotvujícím textem komentáře v kombinaci s podkresem hudby. Jeho délka by neměla přesahovat třicet sekund, doplňuje zpravodajskou mozaiku dne. Nevyskytuje se samostatně, je spojován po dvou až třech v bloku (viz. Osvaldová 2001:84). Televizní anketa se převážně užívá jako doplnění reportáže nebo diskusního pořadu s účelem vyjádřit sociologický a názorový vzorek určité skupiny na dané téma. Anketa se vysílá buď živě, nebo ze záznamu, využívá se jako expozice dalších publicistických žánrů, zejména besedy. Zjištění získaná anketou nelze zobecňovat a ztotožňovat s veřejným míněním celé populace (viz. Halada 2007:20). Televizní reportáž - kombinovaná zpráva je nejběžněji užívaným formátem televizního zpravodajství, je základem každé relace a je to zpravodajský materiál, který má jasný začátek a konec, může být zpracován různým způsobem, ale vždy se věnuje nějakému tématu. Řídí se většinou principem kompoziční struktury obrácené pyramidy27. Jde o úplné audiovizuální dílo, které užívá obrazu i zvuku, a to v asynchronní či synchronní podobě. Televizní reportáž má stejně jako reportáž v tištěných médiích svůj úvod, který vysvětluje, o jakou problematiku se jedná, a zpravidla i když jde o v pořadí již několikátou reportáž na dané téma, uvádí diváka do problematiky. Dále obsahuje komentář na dané, převážně aktuální téma, který se kombinuje s rozhovory v podobě synchronů. Ty na základě výpovědi respondentů potvrzují dané skutečnosti, případně na ně reagují nebo doplňují protichůdné názory. Pravidlem je, že reportáž má i svůj konec, který může být buď v podobě komentáře m.o. pokrytého obrazem, nebo například stand-upem redaktora, který dělá za celým obsahem 27

Tedy od důležitého po méně významné.

18

tečku. Speciálním druhem reportáže je koncipovaná reportáž – tzv. korepo. Tu redaktor skládá podle předem stanoveného scénáře. Používá se častěji v publicistických pořadech. Může připomínat dokument nebo krátký dokumentární film. Studiová beseda je rozhovorem mezi moderátorem (redaktorem) a respondentem, případně více hosty. Pořad se natáčí ve studiu na záznam nebo vysílá živě. Pro vlastní pestrost těchto studiových pořadů, zvláště, pokud je jejich stopáž delší, se užívá jako doplnění nebo seznámení s celou problematikou dotáček ve formě šotů, reportáží a anket, které celý pořad nejenom doplňují, ale dělají daleko zajímavějším. Běžně se také užívá jako součást živého vysílání, kdy si moderátor zve do studia hosta nebo hosty, se kterými vede dialog případně konfrontaci o aktuálním tématu.

19

6 Pořad „Téma dne“ 6.1 Poslání pořadu Než začneme hovořit o vlastní formátu a filozofii pořadu „Téma dne“, je potřeba ve stručnosti zmínit, o jaký druh pořadů jde a jaké formy pro vlastní řemeslné zpracování pořad vyžaduje. Základem celého pořadu je televizní diskuze - „jeden proti jednomu“. Má však svá jasně daná pravidla, která pokud nebude redaktor od samého počátku, tedy vzniku tématu, dodržovat, pořad ztratí smysl a jeho původní ryze odborně populární záměr z něj vyprchá. Pro zpracování pořadu je nutné přistupovat maximálně odpovědně již k samotnému výběru tématu a k vlastní rešerši28. Během ní se totiž může ukázat, že je téma nerealizovatelné jak z důvodů výrobních, tak kvůli tomu, že by zpracování nevyváženě informovalo pouze o jednom názorovém proudu a vystihlo tak problém neobjektivně pouze z jedné strany. I když filozofie vysílání Public TV vytváří prostor pro prezentaci názorových proudů, což v tomto pojetí novinářského prostoru je i určitá neobjektivnost, pořad „Téma dne“ je výhradně objektivní a příčinou toho je, že jej vytváří redaktoři Regionální Televizní Agentury, kterým je filozofie objektivity29 vlastní. Jejich hlavní náplní práce je totiž přinášet informace, ne názor nebo komentář. Public TV využívala ojedinělost uspořádání RTA v tom, že při realizaci pořadu „Téma dne“ kladla zvýšený důraz na regionalitu témat. Vlastní regionalitou rozumíme tematické pokrytí celé republiky, kdy na jednom příkladu z jednoho regionu lze generalizovat tak, aby v něm divák i v jiném regionu rozpoznal paralelu se svým lokálním problémem.

6.2

Popis formátu pořadu

Na pořadu „Téma dne“ si mohou redaktoři vyzkoušet tvorbu hned několika různých žánrů, poznat realizaci většího televizního celku a zároveň z vlastní zkušenosti popsat všechny profesní nástrahy a podmínky, které se musí respektovat, aby pořad dosáhl patřičné úrovně a zamýšleného záměru. Tento pořad vznikl na základě diskuze mezi objednavatelem Public TV a dodavatelem agenturou RTA. Samotná realizace pořadu pak měla určité vývojové etapy, které kvalitativně posouvaly tento pořad dopředu. Dospěl do formátu, který vyžaduje vysokou žurnalistickou

28

Rešeršování (researching, data collecting, data retrieval) je stále důležitější způsob získávání, třídění a uplatňování informací vlastní innvencí žurnalistů ze zdrojů, které lze k připravovanému sdělení použít. Záleží přitom na žurnalistivoi i na vydavateli, kolik a jak kvalitních zdrojů využije., viz. Bartošek 1997:75 29 Samozřejmě s vědomím toho, že objektivita je relativní pojem. Snaží se tedy přiblížit pravdě a informovat o skutečnosti takové, jaká je.

20

industrii jak dramaturgie, tak vlastní realizace, protože musí vyhovět vysokým nárokům samotného provozovatele vysílání. Původní požadavek byl na dvacetiminutový pořad v podobě záznamu besedy. Po prvních dramaturgických schůzkách tvůrci došli k závěru, že by takto jednoduchá realizace nenaplňovala záměr filozofie vysílání Public TV30, a proto rozšířili celý pořad o pětiminutovou reportáž a na to navazující dvacetiminutovou diskuzi. Z hlediska výrobních i obsahových možností však byla dramaturgickou skupinou pětiminutová reportáž shledána jako nepříliš atraktivní a dostatečně nevyvažovala celkový obsah a tím i záměr pořadu. Po několikerém strukturování pořadu, který byl průběžně vysílán, se dospělo k modelu kvalitativně sice velmi náročnému, ale zpravodajsky daleko více vyváženějšímu a obsahově pestřejšímu. Dramaturgové rozhodli, že pětiminutovou reportáž zkrátí přibližně na dvě až tři minuty a zbývající stopáž do dvaceti pěti minut doplní anketami. Vývojem prošlo i jejich umístění, kdy se původně vysílaly po vlastní reportáži, tzn. na začátku pořadu před diskuzí, později se na dramaturgické radě dohodli na tom, že anketami se bude prokládat vlastní rozhovor s respondentem ve studiu a ten na ně může případně reagovat.

Zpracování a výslednou podobu jednotlivých dílů pořadu „Téma dne“ popisuje „Manuál pro výrobu zpravodajského pořadu Téma – Public TV“31. Ten vychází z původního projektu, který navrhoval ředitel zpravodajství RTA Karel Burian vedení Public TV. „Téma dne“ má podle něj podtitul „Věc veřejná“. Na rozdíl od zpravodajství, které Public TV od RTA přebírá, se může podrobněji věnovat regionálním kauzám ovšem s celorepublikovým dosahem či zajímavostí. Divákovi by měl sloužit také ke snadnějšímu pochopení někdy „těžších“ témat. „Téma dne“ těží z alokace problému na konkrétní místo, což má konzumentovi lépe ilustrovat daný problém. Základní filosofií je to, aby na první pohled obecný problém, zpracovalo to regionální studio, které ho právě v praxi může nejlépe ukázat. Tím se má udržovat princip „centrum-periferie“, který má diváka přesvědčit, že ačkoliv nežije v centru „velké politiky“, má do ní co mluvit. To vše je navíc přísně určováno Programovou chartou Public TV. Pořad Téma dne se nevymezuje na jednotlivé resorty, má pokrývat vše od zemědělství pro kulturu. Základním spojovacím prvkem opět zůstává regionálnost.

30

Chybělo by naplnění filozofie, centrum – periferie, kdy se má divák v každém pořadu vidět a ztotožnit se tak s ním. 31 viz. Příloha č. 1

21

6.3

Identifikační prvky pořadu „Téma dne“

Aby byl pořad úspěšný, musí si najít svého diváka, který ho bude pravidelně sledovat a ztotožní se s ním. Ve významu slova ztotožnění chápeme, že divák nemusí za každou cenu pořad vyhledávat, ale kdykoliv jej vidí nebo slyší některé rukopisné prvky jako znělka nebo moderátor, ztotožní se s reálností tohoto pořadu a uvěří mu. Vlastní ztotožnění je tedy v tom, že

divák vnímá pořad jako svůj názor, případně názory sousedů, se kterými může

polemizovat, ale které respektuje. K dosažení tohoto efektu je mimo základních prvků věrohodnosti třeba stimulovat diváka i vlastním rukopisem pořadu, aby například při již zmíněné znělce se začal na obsah pořadu soustředit a názorově se naladil na jeho frekvenci. Rukopisné prvky pořadu jsou jakoby filozoficko-marketingovým záměrem, který v těchto prvcích má přesvědčit diváka o tom, že při sledování pořadu se dozví něco nového. S trochou nadsázky můžeme tvrdit, že znělka se všemi svými rysy jako je hudba a grafika, je marketingovým prvkem, který je pro diváka zástupným faktorem kreditu pořadu. V případě pořadu „Téma dne“ můžeme jmenovat tyto identifikační prvky: úvodní a závěrečná znělka, klíčovaná grafika v pozadí, hudební podkresy, titulkové lišty. Úvodní znělka je klíčovým prvkem veškerých identifikačních znaků, emotivně by měla na diváka nejvíce zapůsobit a její grafické hudební sdělení by mělo být jasně čitelné a osobité. Rukopisu znělky by měly odpovídat i ostatní identifikační znaky. Samotné klíčovací pozadí je ve své podstatě virtuálně vytvořené prostředí, ve kterém sedí redaktor s respondentem. Na diváka musí působit přirozeně a i v polovině pořadu dokáže jasně a zřetelně identifikovat „Téma dne“. Podobně je logické, že musí do sebe zapadat i titulkové lišty, grafické sdělení, že tato část je anketou, případně archivem nebo ilustračními záběry. Závěr pořadu zákonitě navazuje na úvodní znělku a obsahuje veškeré atributy závěrečných titulků a copyrightů.

22

6.4

Skladba pořadu Téma dne

Spojovacím prvkem všech pořadů zůstává „Věc veřejná“ neboli samotné téma. Ve stopáži pětadvaceti minut se objevují tři žánry. Původní modelová struktura se skládá z: 1. reportáže – „věc veřejná“ vztažená na konkrétní lokalitu nebo konkrétní téma 2. ankety – odborná i laická k danému tématu ze stejného místa jako je reportáž 3. rozhovoru – s osobností, která může divákovi pomoci zasadit danou problematiku do širšího kontextu

Zatímco reportáž a anketa mají „místnímu“ divákovi přiblížit „místní“ atmosféru. Samotný rozhovor je už veden redaktorem, který má za úkol cílové skupině především vysvětlit danou problematiku a poukázat na diskutabilní body konkrétní kauzy. Nejedná se tedy o přímou konfrontaci dvou hostů, ačkoliv i s tou se původně počítalo. Odlišné názory má reprezentovat především anketa, ve které může získat větší prostor „opozice“ i laický pohled na věc. Je pravidlo, že vlastní věrohodnou anketou může být jen taková, která zahrnuje i názor veřejnosti, a to v jakékoliv podobě. Pozitivní i negativní názory a dokonce i vyjádření neutrální typu „nevím“ ukazují obecný názor veřejnosti na danou problematiku. Samozřejmě je důležité nepodlehnout tendenci ovlivňovat výsledek ankety výběrem místa, času nebo vzorku respondentů, ve snaze promítnout do pořadu všechny možné názory.

Model struktury pořadu:

Úvodní znělka přecházející v titulek Reportáž Jingl s grafikou "Téma dne" Host ve studiu Titulek s anketní otázkou Ankety (vloženy do besedy) Jingl s grafikou "Téma dne" Závěrečná znělka, copyrigt Zdroj: archiv autora

23

10s 2-3 min. 3s 16-22 min. 3s 2-5min. 3s 10s

6.5

Požadavky na jednotlivé části pořadu

Pod pojmem požadavky na jednotlivé části pořadu chápeme jasně specifikovaný dramaturgický záměr a cíl pořadu. Pod pojmem dramaturgický záměr rozumíme pregnantně vyslovený cíl a účel pořadu a vlastní způsob, jakým ho naplnit. Pravidlem bývá, že u tohoto záměru jsou jasně formulovány i požadavky na realizační pracovníky: jako například kameramanské ztvárnění v podobě dynamické kamery nebo užívání střihových prvků (prolínačky, zatmívačky, ostré střihy, délka záběrů a pod.).

6.5.1 Reportáž Klíčovým sdělením celého pořadu je reportáž, která má uvést diváka do problematiky. Zatímco pro diváka je u pořadu „Téma dne“ důležité téma, pro redaktora není klíčové vybírat hosta podle jeho osobnosti, ale podle toho, co může k danému tématu divákovi říct. Například u diskusních pořadů typu Otázky Václava Moravce je klíčový host. Zatímco Otázky Václava Moravce nebo Nedělní partie jsou pořad diskuzního typu, pořad „Téma dne“ je založen na informacích o zvoleném problému, o kterém divák často vůbec nic neví, a následná diskuze s hostem slouží pouze k doplnění informací, případně rozšíření tématu o jeho vlastní (většinou odborný) pohled. Redaktor v reportáži divákovi na konkrétním případu vysvětluje obecný problém. Například ostravské studio zpracovalo téma průmyslových zón „ztělesněním“ skrze výstavbu továrny Hyundai v Nošovicích. Už při natáčení reportáže musí počítat s jistou vyvážeností. V reportáži by tedy prostor měly dostat všechny zúčastněné strany, případně více ta, která tvoří opozici k hostovi, který v debatě hájí své zájmy. Pokud se nejedná o ojedinělý případ, tak jako například Kauza Anička, je vhodné připomenout podobné situace v jiných částech republiky32.

6.5.2 Anketa V pořadu „Téma dne“ má anketa dva účely. Prvořadým je vsunout mezi respondenta a dané téma z reportáže obecný názor populace. Současně plní i jakýsi formátový záměr rozbít strukturu besedy a dát jí určitou zpravodajskou dynamiku. Pro vlastní autentičnost ankety ji rozdělujeme do dvou oddílů, u kterých jsme zavedli vlastní specifikaci. Anketu pro potřeby 32

Například při výstavbě problematické silnice zobecnit dalším příkladem.

24

„Tématu dne“ rozdělujeme na odbornou a laickou podle toho, komu anketní otázku pokládáme.

Anketu původně tvořila jediná otázka, na kterou odpovídají představitelé různých sociálních skupin. Otázka se snaží o zobecnění a reflexi odlišných názorů lidí, kteří mají k tématu co říct. Pokud je to téma odborné, je lepší dát více prostoru komunálním představitelům, než lidem z ulice. Ty redaktor zařazuje pro zpestření tak, aby bylo jasně zřetelné, jak se v problematice veřejnost dokáže vůbec orientovat. Zároveň by ale odpovědi měly upozorňovat na další kontroverze. Na rozdíl od zpravodajství není respondentova odpověď limitována aktuální stopáží ze dne33. Naopak při zajímavé odpovědi, je možnost vložit místo jedné krátké věty rozhovor s více otázkami. Anketa měla být vždy jakýmsi zrcadlem společnosti, jejím hlavním účelem bylo , aby se skrze ni divák s pořadem ztotožnil. Dávala také prostor pro oponenturu hostovi, který debatoval s moderátorem ve studiu. Ten vždy viděl sestříhanou anketu před natáčením diskuse. Anketa má své zásady. Vzhledem k tomu, že se celý pořad zabývá daným tématem, je dostatečně velký prostor na vyjádření objektivní ankety, která tak pokaždé nemusí reflektovat skutečnou problematiku tématu, ale vyjádří pouze názor vzorku populace. Anketa může být vnímána i jako určitá zpětná vazba pro redaktora a odborníky do problému zapojené, protože na základě vyjádření veřejnosti může anketa zjistit, že je téma v celospolečenském kontextu méně významné. To ale neovlivňuje záměr téma realizovat a věnovat se mu. I přes tyto nástrahy, které anketa může původnímu záměru realizace způsobit, je potřeba řešit i minoritní témata, která ale inklinují k již výše zmiňovanému veřejnoprávnímu úhlu pohledu. Tento pořad si předurčil zabývat se i tématy zdánlivě méně atraktivními, ale se společensky významným dopadem nebo pořady, kterým se běžná televize právě pro jejich minoritní obsah nevěnuje.

33

Například u plánování Minut regionu má každá reportáž určenou stopáž, podobně jako u ostatních zpravodajských příspěvků, většinou maximálně dvě minuty. Redaktor si proto nemůže dovolit použít například půlminutovou odpověď na anketní otázku, protože by se mu do celého konceptu pravděpodobně vešlo méně informací zásadních pro smysl zprávy.

25

6.5.3 Debata ve studiu Pro pořad „Téma dne“ je debata zásadním prvkem celé stavby. I přes to, že obsahuje jiné formáty, i z hlediska stopáže i z pohledu realizačního jde ne čistě, ale z velké části o pořad diskusní, z čehož je logické, že výslednou podobu významně dotváří moderátor. Není pravidlem, ale je optimální, pokud je moderátor současně tvůrcem reportáže a do celé problematiky je zasvěcen. Důležité však je, že pokud tento pořad pouze moderuje, musí se velmi dobře s obsahem kauzy seznámit. Pokud tomu tak není, může se kvalita pořadu zásadně snížit a v dlouhodobém procesu by tak mohlo dojít k dramaturgickému odklonu od pořadu „Téma dne“. Proto je také nezbytné stanovit pevné a odborné dramaturgické vedení. Dramaturg je přirozeným oponentem autorům tématu, ale i vlastní realizaci celého pořadu s domyšlenou zpětnou vazbou. Systém hodnocení reflektuje vlastní podobu pořadu i po jeho odvysílání a dramaturg tak nemá vliv jen na základ výběru témat, ale přímo se tak podílí i na zvyšování kvality pořadu. Vlastní výběr hosta je čistě na redaktorovi. Ten by ve svých otázkách měl navazovat na reportáž a snažit se respondenta navést na co nejkonkrétnější odpovědi. I když ve studiu nejsou zastoupeny protichůdné strany sporu, musí se objevit i určitá kontroverze. Moderátor hájí strany v diskuzi nezastoupené, tedy většinou veřejné mínění a názorovou opozici nebo se za ně ptá. Zásadou je, že se nesmí opírat o fakta nebo události, které divák nezná a nebyl s nimi v reportáži nebo v průběhu diskuze seznámen. Kvůli orientaci v tématu je pro pořad „Téma dne“ důležité začít rozhovor od obecných poznatků a shrnujících informací a poté postupně poskládat mozaiku celého obsahu tématu tak, aby si mohl divák vytvořit vlastní názor nebo se poučit. Tuto stavebnici faktů pak moderátor s respondentem doplní detailnějším pohledem na některá dílčí fakta.

26

7 Realizace pořadu „Téma dne“ Do výroby pořadu „Téma dne“ bylo zapojeno pět regionálních studií: redakce v Plzni (RTA Plzeň), Hradci Králové (RTA VÝCHODNÍ ČECHY), Zlíně (RTA ZLÍN), Českých Budějovicích (RTA JIŽNÍ ČECHY), Ostravě (RTA OSTRAVA) a Brně (RTA JIŽNÍ MORAVA). Dramaturgické centrum sídlilo v Ostravě. Komunikace a plánování pořadu proto probíhaly prostřednictvím internetu a telefonického spojení. Odpovědní redaktoři každý měsíc posílali několik témat a stručné nastínění definitivní podoby daného dílu „Tématu dne“. Dramaturgyně Gabriela Lefenda pak návrhy schvalovala a předávala dál ke konečnému odsouhlasení managementem Public TV. Uzávěrka pro návrh témat na každý následující měsíc byla vždy v desátý den předchozího měsíce, přičemž každé studio muselo vyrobit tři až pět dílů pořadu. V plánu muselo předložit koncepci pořadu ve formě: Název tématu34, hrubý nástin anketní otázky i s respondenty, host (jméno nebo funkce). Ve výsledné tabulce pak všechny redakce dostávaly rozpis plánování.35

I když je zcela běžné, že se v celoplošných televizích do výroby pořadu o stopáži 25 minut zapojí několikačlenný tým, v prostředí Regionální televizní agentury toto nebylo možné. Zpravidla jeden redaktor připravoval celý koncept pořadu, výjimečně debatu s hostem vedl moderátor na základě předem nachystaných podkladů. I když se většinou jednalo o složitější témata, například v brněnském studiu RTA nemohly být nastaveny podmínky tak, aby se realizaci věnoval jeden štáb například celý týden. Průměrná doba natáčení materiálu „v terénu“ se tak pohybovala kolem jednoho a půl dne, studiová část zabrala i s přípravou otázek jen několik hodin a následná postprodukce se musela zvládnout opět v řádu několika hodin. Vzhledem k tomu, že tým složený z redaktora, kameramana a střihače se musel i nadále podílet na výrobě každodenního vysílání, to také zároveň odbavovat a plánovat, nebyla ani jiná možnost. Zároveň se tím ale výrazně snížily náklady (viz. dále) a Public TV se tak

34

Krátký výstižný titulek, ze kterého v první chvíli nebude jasné, kde se reportáž zpracovávala. Název pořadu naopak pojmenovává obecný problém., viz. Příloha č. 1 35 viz. Příloha č. 10

27

vyplatilo si daný pořad objednat, než přímo hradit veškerou techniku, prostory a štáb, který by se mu věnoval. Zpravidla se ihned po schválení tématu vypracoval pracovní bodový scénář pořadu v podobě hrubé struktury úvodní reportáže, použitých anketních otázek a přípravy na debatu. Realizace se pak odehrávala doslova v každé chvíli, kdy byla volná kamera. Štáb vyjel na místo, natočil potřebné rozhovory s respondenty, kteří mohli zasadit problematiku jak do širšího rámce, tak naznačit diskutabilní body. Prostředí, ve kterém se vytvářela anketa, jsme volili podle konkrétních témat (viz. dále). Studiová debata se natáčela opět libovolně podle toho, jaký host byl v tom daném případě ve studiu. Reportáž se pak dále upravovala, aby neopakovala argumenty již vyřčené v diskusi. Kompletace ve střižně probíhala většinou v nočních hodinách nebo o víkendech, tedy nad rámec běžného denního chodu redakce.

28

8 Finanční plánování a rozpočet Jedním ze zásadních předpokladů pro úspěšnou realizaci podobného projektu je zajištění jeho financování36. Proto musí být od samotného počátku zřejmé, jak vysoké jsou náklady na pořad a také na celý cyklus. Musí být jasně vyprofilovaná dlouhodobost celého cyklu s jasným vědomím, že nedostatečné financování může nejen snížit vlastní kvalitu, ale ohrozit i vysílací plán, a tak i existenci tak složitého projektu. Z těchto důvodů je zásadní jak pro objednavatele, tak i pro dodavatele, kolik bude podobná realizace stát. Smysl financování je zásadní i pro vytvoření dostatečně kvalifikovaného týmu, kterému lze garantovat smysl podobného projektu. Jednoduše řečeno - aby televize získala dostatečně kvalifikované autory, redaktory, moderátory a ostatní realizační pracovníky, musí být zřejmý nejenom cíl, ale i dlouhodobost projektu a garantované financování obou zainteresovaných stran. Součástí podobného finančního plánování je i vlastní výrobní úkol, čili předem dohodnuté kapacity jednotlivých studií, autorů a realizačních pracovníků. Kolik kdo z nich vyrobí pořadů. Jde o to znát nejenom finanční prostředky, mít je zajištěné, ale obdobným způsobem garantovat i výrobní kapacity, včetně realizačních pracovníků a zařízení. Na základě těchto potřeb vznikl finanční model aproximativního rozpočtu jednoho pořadu a na základě toho následně finanční plán na měsíční realizaci. V zásadě jde o to stanovit objem finančních prostředků, které musí poskytnout objednavatel dodavateli, aby se mohl celý projekt uskutečnit. Od toho se odvíjí základní pravidla, která obsahuje smlouva mezi objednavatelem a dodavatelem, a na základě kterých bylo možné celý projekt spustit. I vlastní finanční plánování je důležité z hlediska prvotního vkladu určitého duševního potenciálu, který je nezbytný pro nastartování takového projektu. Je nutné nejen vymyslet koncepci, specifikovat záměr, ale i vyhledat vhodné autory a realizační pracovníky, naučit je pořad vyrobit a přesvědčit je o tom, aby se se záměrem ztotožnili. Tento vklad v podobě duševního potenciálu svým způsobem nelze vyčíslit, ale až dlouhodobost takového projektu dává takové investici smysl. Z těchto důvodů je podobný ekonomický přehled klíčový. Pokud je projekt nastavený, není problém kreativně měnit záměry klienta, navyšovat či snižovat objem realizace. Obdobně je pro objednavatele zásadní, aby věděl, kolik ho podobná realizace bude stát a zda má finančně zajištěn projekt.

36

V literatuře se někdy objevuje také termín kalkulace – tedy realistický odhad finanční stránky projektu. Na ní závisí efektivní řízení, účetnictví a materiální úspěch produkční firmy. Je-li kalkulace provedena jen tak „lehkou rukou“, přináší to s sebou velké riziko., viz. Schellman 2004:401

29

FINANČNÍ PLÁN

studiový diskuzní pořad "Téma dne" pořadu 25 min. repo 3-4 min., anketa 5 min., 16-17 min. záznam ve studiu studiový diskuzní pořad na 2 kamery vč. dotáčky korepa a ankety cca 1,5 dne

Položka

Poznámka

Cena

Náklady na reportáž Redaktor

realizace, přípr. vč. Tématu (repo 1den)

Redaktor

anketa odborná a laická (0.5 dne)

Kameraman (repo)

1 frekvence

2 500

Kameraman (anketa)

2 x anketa, 0.5 frekvence

1 000

Celkem štáb repo EN

2 500 500

6 500

Náklady na besedu Moderátor

beseda 20 min. vč. přípravy

500

Kameraman 1

2 hod. resp. ½f

400

Kameraman 2

2 hod. resp. ½f

400

Střihač záznamu

8 hod. á 150 Kč (200,-)

Technik natahování

FTP, 2 hod. á 200,-

Celkem štáb EN

1 200 400 2 900

Kamera 1

repo 1 frekvence

2 500

Kamera 1

anketa ½ frekvence

1 300

Kamera 1 a 2

blokace 2x½ frekv. odpol.

1 600

Studio

2h. vč. svícení á 1.000,- bez kamer

3 200

Celkem zařízení IN AUS/V á km 6 Kč

7 300 ø 200 km

1 200

Celkem doprava EN

1 200

TOTAL

17 900

Rekapitulace: Externí náklady

10 600

Interní náklady

7 300

TOTAL realizace

17 900

Zdroj: archiv autora

30

9 Výrobní úkol Výrobní úkol určuje, jak bude jednotlivá realizace rozdělená mezi šest studií Regionální Televizní Agentury. A to tak, aby nastala určitá přehledná rotace a bylo zřejmé, kdy kdo musí do vysílání dodat hotový pořad. Jde o počet pořadů vyráběných týdně a měsíčně čili stanoveného výrobního úkolu. Výrobní úkol je stanoven na základě realizačních, ale i z hlediska možných kapacit duševního potenciálu jednotlivého studia, ale také na základě pevného počtu realizačních pracovníků ve studiu. Na základě toho vytvořil šéfeditor RTA Radim Jansa pevný plán realizační rotace.

Téma dne – realizační rotace TÝDEN

PONDĚLÍ ÚTERÝ STŘEDA ČTVRTEK PÁTEK

1.

JM

ZL

VČ

JČ

OS

2.

ZČ

ZL

VČ

JČ

OS

3.

JM

ZČ

VČ

JČ

OS

4.

JM

ZL

ZČ

JČ

OS

5.

JM

ZL

VČ

ZČ

OS

Zdroj: Dramaturgická rada 11.6. 2007

Legenda: JM = RTA JIŽNÍ MORAVA, ZL = RTA ZLÍN, VČ = RTA VÝCHODNÍ ČECHY, JČ = RTA JIŽNÍ ČECHY, OS = RTA OSTRAVA, ZČ = RTA ZÁPADNÍ ČECHY

Z takto stanoveného plánu bylo zřejmé, kdy které studio musí naplnit vysílání, a na základě toho byl určen i termín, kdy musí pořady odevzdat.

31

10 Vyhledávání témat Podmínky pro výběr témat byly jasně dány manuálem, přesto byl stále kladen důraz především na zpracování témat s celorepublikovým přesahem v regionálním měřítku37. Studia měla ve výběru naprostou volnost, bohužel se proto lišila i celková úroveň jednotlivých dílů. Zatímco ve studiu RTA JIŽNÍ MORAVA jsme za zásadní považovali většinou témata politicko-společenská, v jiných redakcích dokázali pořad „Téma dne“ natočit i o chovu anglických plnokrevníků. V tomto směru můžeme kritizovat nedostatečnou a nepečlivou práci dramaturgie. Při zpracování „Tématu dne“ byly vyhledávány náměty alespoň minimálně konfliktní, nesměly být ale podány jako souboj redaktora s respondentem. Protože se studiová debata natáčela ve formátu 1+1, museli být oponenti zastoupeni v reportáži a anketě. Nešlo tedy o publicistický pořad popisující danou skutečnost, ale spíše nastiňující celorepublikový problém. Proto bylo naprosto žádoucí, aby redaktoři dokonale znali prostředí regionu38 a v případě, že se v návrhu témat setkalo více studií u stejného námětu, vítězilo vždy to studio, u kterého byl daný problém nejvíce palčivý. Zařazovala se však i taková témata, která měla sloužit jako konzerva v situaci, kdy právě při poddimenzovaném personálním stavu mohla vysílání pořadu ohrozit i banální viróza redaktora, který měl „Téma dne“ na starosti. Pětadvacetiminutová stopáž nabízí dostatečný prostor pro všechny strany sporu, přesto bylo velice důležité hned v počátku posoudit kvalitu tématu jak z hlediska jeho obrazových, ale také informačních možností. Důležité bylo zejména to, aby ho byl schopen divák pochopit a aby tak byla splněna jakási vzdělávací funkce, kterou chtěla Public TV konkurovat veřejnoprávním médiím.

Velkou roli hrála samozřejmě možnost prezentace tématu

v obrazech39.

37

Opomíjeny samozřejmě nemohly být ani základní zpravodajské hodnoty: dopad, časový rozměr, blízkost, konflikt atd. Výběr témat se nelišil od klasického způsobu získávání podkladů pro natočení krátkého příspěvku do zpravodajské relace., viz. Burns 2004:63 38 Výběr zpráv a témat se může zdařit jen těm novinářům, kteří se neustále udržují v obraze a informují z několik zdrojů. Novináři tedy sami intenzivně využívají médií. Denně musí číst a číst. Proto by si měli osvojit techniky, jak rychle zpracovat velké množství informací a dojít k jádru věci., viz. Ruß-Mohl 2005:97 39 Wolfgang Bergsdorf uvádí, že se jedná o takzvaná nátlak vizualizace, která vede k tomu, že například politika se silně ritualizuje, informace se pak koncentrují na politické osobnosti., viz. Ruß-Mohl 2005:105

32

11 Postup při výrobě praktické části Na základě daného rozpisu realizace jsme nejprve provedli průzkum možných témat. Pro vlastní výrobu jednotlivých dílů bylo třeba vytvořit rešerši témat tak, aby bylo možné posoudit, zda je reálné námět kvalitně natočit. Takové téma bylo nabídnuto k datu měsíční uzávěrky dramaturgii cyklu „Téma dne“ sídlící v Ostravě. Po odsouhlasení tématu dramaturgie stanovila termín dodání realizovaného dílu a mohlo se zahájit natáčení40. V jeho průběhu jsme s dramaturgií pořadu neustále komunikovali, informovali ji o nových zjištěních, postupech a hostech, které si chceme k danému tématu pozvat. Tato komunikace byla zásadní pro existenci zpětné vazby a určitého editorsko-dramaturgického přístupu k celému natáčení pořadu. Zpravidla se na realizaci pořadu podílel čtyřčlenný tým: redaktor, kameraman, střihač, moderátor. Nebylo a není v možnostech RTA, aby byl štáb vyčleněn jen na výrobu „Tématu dne“. Natáčení tedy záviselo na produkci, která měla za úkol zajistit kameru a další technické vybavení pro každodenní zpravodajství pro Minuty regionu, agenturní činnost, ale zároveň i pro výrobu „Tématu dne“. Úsporně proto musí uvažovat také redaktor, a to hlavně při domlouvání rozhovorů. Jen výjimečně mohl vyjet štáb pro jediný rozhovor. Realizace většinou probíhala tak, že se v natáčecím plánu vyblokovalo několik hodin po uzávěrce zpravodajství a v těch byl k dispozici kameraman. Tuto činnost plnil v rámci svého výrobního úkolu. Právě tento fakt snižoval velice atraktivně výsledné náklady na jednotlivé díly. Po natočení reportáže a anket se moderátor na základě všech získaných a dostupných poznatků důkladně připravil na rozhovor ve studiu. Jeho obsah a vedení také konzultoval s dramaturgií tak, aby splnil jak regionální, tak i celostátní rozměr pořadu. Po vlastním natočení studiové besedy41 probíhala postprodukční kompletace ve střižně. Opět kvůli časovým a technickým možnostem většinou až po vysílání nebo během víkendu, kdy střihači odbavovali jen předem připravené vysílání. Výsledek - hotový pořad „Téma dne“ - se ukládal na FTP server, na kterém jej dramaturgická skupina RTA hodnotila a případně připomínkovala. Po tomto procesu a případných změnách se odevzdával hotový pořad stejným způsobem.

40 41

viz. Kapitola č.3. Formy televizní realizace a 7. Realizace pořadu „Téma dne“ viz. Kapitola č.3. Formy televizní realizace

33

12 Dokumentace k praktické části Vlastní proces dokumentace kopíruje postup výroby a natáčení. Z popisu jednotlivých témat vyplyne i vlastní realizační postup. Zásadní pro tuto práci je výběr reprezentativního vzorku témat. Je to z důvodu náležitého vystižení charakteru pořadu „Téma dne“. Na pěti příkladech je dokladována šíře dramaturgického záběru a portfolio možných regionálních témat, které se dají z pohledu pořadu uchopit. Jak je na těchto tématech vidět, možnosti záběru obsahu témat, které lze zpracovat, je od investigativních až po regionální tématiku dotýkající se běžných starostí „obyčejného venkovského člověka“.

12.1 Téma dne – Kauza Anička Kauza Kuřim čili v našem podání „Kauza Anička“ ovládla česká média a policejní vyšetřování na počátku května 2007. Tehdy se díky náhodě podařilo Eduardu Trdému v kuřimské Dušínově ulici odhalit násilí, které Klára Mauerová páchala na svém synovi Ondřejovi. Když se snažil naladit na své televizi baby set – přístroj na hlídání dětí, napojil se na frekvenci podobného zařízení ve vedlejším domě. Na obrazovce se mu tenkrát objevil spoutaný a nahý chlapec v uzavřené místnosti, který jedl ze země. Muž naštěstí duchapřítomně zavolal policii, která ačkoliv neměla povolení k domovní prohlídce, násilně vnikla do sousední vily a našla tu dvě ženy se třemi dětmi. Tiskový mluvčí policie Brno – venkov Aleš Mergental tehdy pro Brněnský Deník uvedl: „Muž nás kontaktoval v pondělí (tzn. 7. května 2007 - pozn. autora) Policisté hned vyrazili do domu k jeho třicetileté sousedce, které druhý baby set patřil. Ta však popírala, že v domě vůbec nějaký chlapec je a bránila v přístupu do komory pod schody.“ Policisté tu v komoře o rozloze zhruba dvou metrů čtverečních našli svázaného osmiletého chlapce. Kláru Mauerovou proto okamžitě policisté převezli do cely, děti putovaly do brněnského zařízení Klokánek. Podle dalších informací kriminalistů Mauerová týrala také dva další sourozence, třináctiletou Annu a desetiletého Jakuba. V noci na sobotu 12. května právě Anna za záhadných okolností zmizela z Klokánku. Díky informacím RTA ve spolupráci se serverem Česká média se mohla veřejnost dozvědět i fakta z Ondřejova policejního výslechu. Po zveřejnění kopií se v tisku objevily spekulace o etice tohoto kroku. Cílem rozšíření údajů ze spisu bylo ale donutit policii jednat. Osmiletý chlapec tu totiž bezprostředně po převezení do nemocnice vypověděl, že se na jeho týrání podílela sestra Kláry Mauerové Kateřina a zavírala ho nejen v kuřimském domě, ale také v Domě dětí a mládeže Paprsek v Brně-Komárově. Jmenoval také postavu Hany Bašové,

34

kterou přezdíval jako tetu Nancy42. Vzhledem k tomu, že RTA jako jediná nevysílala ve svých zpravodajských relacích přímo záběry z baby setu, nejednalo se rozhodně o senzacechtivost, ale spíše snahu zabránit dalším trestným činům. Reportáž citující tyto dokumenty nabídlo studio RTA JIŽNÍ MORAVA nejprve České televizi. Ta ji odmítla s tím, že má na kauzu nasazené čtyři vlastní štáby. Tentýž den ji ale odkoupila Slovenská televize a v hlavních zprávách odvysílala jako první zprávu s informacemi, které česká média ten den ještě zdaleka neuváděla. Mediální pozornost se pak na několik dní přesunula právě k úniku dokumentů, následovalo vyšetřování inspekce ministerstva vnitra a dnes dále pokračuje ze strany brněnských kriminalistů. V regionálních zprávách se RTA věnovalo kauze Kuřim nadále spíše jen okrajově. Problém se stal natolik celorepublikovým, že už neodpovídal naší filozofii. Na tématu jsme ale dále pracovali pro Slovenskou televizi. Posledním větším příspěvkem týkajícím se týraných dětí byl právě pořad „Téma dne.“ Jeho smyslem nebylo přinést nové a nečekané události jako v případě zveřejnění informací z policejních výslechů. Hlavním cílem bylo shrnout přehledně případ týraných dětí s důrazem za záhadný únik třináctileté Aničky z brněnského Klokánku. Úvodní reportáž jsme proto pro tento díl pojali jako reflexi příběhu Anny Mauerové na základě tehdy dostupných zpráv. Informace o kauze jsme seřadili chronologicky tak, aby reportáž diváka uvedla do obrazu. Za využití struktury zpravodajského příběhu43 s otevřeným koncem jsme shrnuli základní fakta tak, aby se konzument pořadu orientoval v kauze, ale zároveň pochopil nejproblematičtější otázky. Tajemství okolo života třináctileté Aničky jsme tehdy považovali za nejzajímavější a zejména její původ za nejméně diskutovaný. Většina médií se totiž věnovala záměně za Barboru Škrlovou a varianta opravdové existence mladé dívky se dostala do pozadí. Při samotné výrobě s brněnským štábem spolupracovali také zaměstnanci studia RTA ve Zlíně, a to při natáčení záběrů a rozhovoru ve Vsetíně. Vzhledem k tomu, že se jednalo spíše o agenturní shrnutí celé kauzy, bylo za potřebí vytvořit přehlednou rešerši z většinou již zaznamenaných a získaných materiálů. Reportáž měla nastínit život údajné Aničky podle informací, které nám byly dostupné. Už tehdy na začátku června44 jsme tu například uvedli, že

42

viz. archiv autora Ve struktuře zpravodajského příběhu rozlišujeme šest základních prvků: abstrakt, orientace, evaluace, akce, rozuzlení. Nejdůležitějším je pak evaluace, kde dává novinář najevo, proč je zpráva důležitá. Nejzábavnější pak samotná akce, která může být, ale nemusí chronologicky řazená. (viz. Trampota 2006: 63) 44 Datum vysílání na Public TV 11.6.2007 43

35

byla ošetřena v Dětské nemocnici Fakultní nemocnice Brno45. Tento fakt se přitom v médiích znovu objevil až v prosinci roku 2007. Náladu mezi veřejností dokreslovala anketa, jejíž respondenty jsme oslovili v ulicích města Brna. Poprvé tu také zazněl nezávislý názor psychiatričky Marty Holanové, které jsme podrobnější informace sdělili jen několik desítek minut před natočením rozhovoru tak, aby nemohla fakta konzultovat s dalšími lidmi. V jiných případech se nám to totiž právě při získávání potřebných vyjádření na kameru nevyplatilo z důvodu ovlivňování svědků. Prostor dostala i ředitelka brněnského zařízení Klokánek, další nezávislá psycholožka nebo také pedagožka ze základní školy reprezentující skupinu lidí, která je s dětmi ve věku Aničky denně v kontaktu. V kontrastu těchto odborných názorů jsme pak do ankety zařadili několik názorů široké veřejnosti. Díl pořadu „Téma dne - Kauza Anička“ je typickou ukázkou případu, kdy si nelze odmyslet reportáž, protože by divák nebyl dostatečně informován pro následující besedu. Bez studiové debaty by ale příspěvek byl jen suchým konstatováním. Jako hosta jsme po předchozím natáčení zvolili psychiatričku Martu Holanovou, která z našeho hlediska dokázala nezávazně a objektivně případ vyhodnotit, na druhou stranu se ale pohybuje v odborném prostředí, má zkušenosti zejména ze soudní praxe, a tak dovedla pojmenovat nejzásadnější problémy. Zpětně se to ukázalo jako velice dobrá volba, protože už tenkrát dokázala Holanová poukázat na hrozbu organizovaného zločinu a z výslechů, jejichž přepis jsme jí dali k nahlédnutí, odhadla situaci tak, že se nejednalo v žádném případě o jednorázovou brutalitu, ale o systematický a dlouhodobý tlak. Navíc se jednalo o neznámou tvář pro televizního diváka, která proto působila z našeho pohledu objektivněji než lidé, kteří se ke kauze pravidelně vyjadřovali (tiskoví mluvčí, zástupci Klokánku apod.). Samotný rozhovor se opírá o další zveřejněná fakta v kauze dětí Mauerových a naráží na spekulativní tvrzení nebo fakta kolem jejich příběhu. V žádném případě však neměl normativně tvrdit, že se například jednalo o oběti organizovaného zločinu, naopak se podařilo nastolit nové otázky a poukázat na neznámá fakta. Ovšem pokud by se divák měl na pořad podívat dnes s půlročním zpožděním, zjistí, že v něm zaznělo několik silných informací a argumentů, které se do médií a na veřejnost dostaly až mnohem později. Holanová tu například zmínila fakt, že se již při sestavování lékařského posudku na jednoho z toxikomanů ve vazbě setkala s informacemi o obchodování s dětmi. Dalším zajímavým momentem byla argumentační podpora faktu, že například týraný Ondřej nejevil klasické příznaky následků domácího násilí. Za pozornost

45

viz. Příloha č.5

36

jistě stojí i důraz na podezřelou provázanost rodiny ve vzájemných finančních záležitostech, ale následnou nevědomost o tom, co se děje uvnitř. Jelikož se jednalo o jeden z první dílů pořadu, který brněnské studio vyrábělo, docházelo k občasným technickým potížím. Například při natáčení debaty k této kauze se nepodařilo správně nasvítit studio, a proto následně nebylo dokonalé klíčování. Obecně to je jeden z největších problémů v televizi vždy, když se studio musí velice rychle přestavovat na různé účely a nemá k tomu zejména vhodné technické zázemí.

12.2 Téma dne – Rušení Úrazové nemocnice Kauzou Úrazové nemocnice se redaktoři studia RTA JIŽNÍ MORAVA zabývali od počátku, tedy od březnové tiskové konference, na které ministr zdravotnictví Tomáš Julínek zveřejnil poprvé záměr přesunout trauma tým Úrazové nemocnice do areálu Fakultní nemocnice v brněnských Bohunicích. Proti této myšlence se začali okamžitě bouřit zaměstnanci i široká veřejnost a začali se objevovat spekulace o tom, jaká budoucnost čeká budovy Úrazové nemocnice, zda bude dál trauma tým fungovat v tehdejší sestavě a zda jsou prostory bohunické nemocnice ve vhodném stavu. Pro Brno se zpráva stala okamžitě tématem číslo jedna a zaplnila titulní strany všech regionálních novin i vysílání místních relací. V rámci pořadu „Téma dne“ byla ale zajímavá také proto, že se tehdy začalo i v jiných krajích mluvit o zdravotnické reformě. Na rozdíl od tématu dne „Kauza Anička“ mělo „Rušení Úrazové nemocnice“ uvést i mimobrněnské diváky do problému, nevybíralo si konkrétní linii problému, ale mělo se celkově dotknout všech důležitých faktů. Tentokrát bylo využito spíše zpravodajského principu obrácené pyramidy46. Úvodní reportáž jsme pojali jako agenturní informativní zprávu, která má objektivně sdělit divákovi, o co se v kauze Úrazové nemocnice jedná47. Další odlišností od výše popisovaného pořadu je zařazení ankety do celkového scénáře pořadu. Tentokrát už koncepce podléhala úpravám, které předepisovaly, že nemá být postavena ihned za úvodní reportáž, ale oživovat celkem dvakrát studiovou diskusi. Jejím prostřednictvím se tedy debata posouvá, ke konkrétním otázkám a zvoleným respondentům se vrátíme během popisu pojetí studiového interview. Při výrobě debaty ve studiu jsme tentokrát zvolili taktéž nepatrně odlišný přístup než u „Kauzy Anička“. Jelikož zdravotnická témata a především okruh medicíny katastrof jsou 46

Jde o formu vyprávění směrem „od zápletky“ a „jádra sdělení“ k doplňujícím informacím. (viz. Trampota 2006: 62) 47 viz. Příloha č.6

37

většinou pro diváka těžko srozumitelná, uvádí do obecného rámce a situace konzumenta až moderátor ve studiu, kterému na otázky odpovídá odborník. Hostem byl tentokrát přímo ředitel Úrazové nemocnice Miloš Janeček, který prostřednictvím prvního bloku diskuse věnovaného obecně traumatologii v Česku vlastně vysvětlil význam a důležitost brněnského trauma týmu pro celou republiku. Ředitele jsme zvolili proto, že prostředí Úrazové nemocnice zná nejlépe ze všech zúčastněných osob a dokáže diváka zasvětit do všech oblastí problematiky od periferních po ty, které stály tehdy v epicentru. Moderátor vystupuje jako „zástupce neznalého diváka“, který se snaží dozvědět se o problému co nejvíce. Díky tomu pak debata splňuje záměr či filozofii Public TV48 První anketní pasáž přenáší diváka do odbornější roviny. Na otázku: „Jaký je váš názor na rušení Úrazové situace“, odpovídá například děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Jan Žaloudík, ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus, ale také zaměstnanci Úrazové nemocnice. Čistě fundované názory měly pořad celkově vyvážit a zajistit tak jistou protiváhu k vyjádření ředitele Janečka. Ten totiž v druhé části debaty obhajoval Úrazovou nemocnici vzhledem k případným krizovým situacím a návaznosti na Integrovaný záchranný systém a využití odborníků pro nasazení v zahraničí. Moderátor se také poprvé obrací k rušení Úrazové nemocnice a k podobným záměrům, které navrhovali i další ministři v minulosti. V druhém anketním bloku se pořad opět obrací k divákovi tak, aby se dokázal s celou kauzou ztotožnit a bylo patrné, že právě pacientů se může rušení Úrazové nemocnice dotknout nejvíce. Zároveň mimobrněnským divákům prostřednictvím autentických výpovědí sděluje fakt, že Úrazová nemocnice je pro většinu Brňanů symbolem, zjednodušeně řečeno, ošetření zlomeniny. Další otázky moderátor směřuje na budoucnost Úrazové nemocnice a možné varianty řešení situace.

12.3 Téma dne – Kamenná kolonie Námět popisující problémy Kamenné kolonie jsme zvolili hlavně pro jeho regionalitu a ojedinělost. Vzhledem k tomu, že v době natáčení musela městská část Brno-střed znovu odložit vybudování vodovodního a kanalizačního řádu, bylo téma navíc aktuální. Dělnické kolonie v celé České republice už jen zřídkakdy přežívají, raritou proto zůstává brněnský příklad. Kamenná kolonie je ojedinělým místem téměř v samotném centru Brna. Leží na Červeném kopci nad řekou Svratkou naproti brněnskému výstavišti. Unikátní osadu domků 48

viz. Kapitola 4.2 Public TV

38

postavili dělníci z Kohnovy cihelny už v roce 1926. Pamětníci uvádějí, že stavěli ze starých nebo vyřazených cihel. Od začátku tu existovala nepsaná dohoda mezi radnicí a dělníky, kdy jim úředníci za tichého souhlasu umožnili postavit si svá obydlí v podstatě načerno a také provizorně. A dnes to je problém. Kamenná kolonie leží na špatném podloží, takže je pro městskou část problematické zavést sem kanalizaci a vodovod. Přichází proto další a další studie, obyvatelé musí na jejich vypracování přispívat a komfortu bydlení se zatím nedočkali. Úvodní reportáž49 měla tentokrát spíše publicistickým vypravěčským postupem50 navodit atmosféru Kamenné kolonie, její historie, života v ní, ale zároveň i prostřednictvím autentických výpovědí popsat každodenní problémy místních obyvatel. Na rozdíl od předchozích dvou dílů „Téma dne - Kamenná kolonie“ obsahuje spíše dokumentární prvky, tentokrát byly všechny materiály natočeny přímo v místě a vzhledem k tomu, že jako hosta besedy jsme vybrali místostarostku městské části Brno-střed Dagmar Hrubou, dali jsme v anketách a reportáži větší prostor místním obyvatelům, aby byla opět zajištěna jistá objektivita. Protože se pořad vysílal také v Praze a v jiných regionech republiky, nesměl ani moderátor ve studiu opomenout opět dostat diváka do děje tím, že obhájí post svého hosta. Místostarostka Hrubá je na radnici ve funkci (dříve starostky) už druhé volební období. Kamenná kolonie je tématem nadčasovým, které se řeší už osmdesát let. Ústředním tématem se ale staly problémy, které jsou aktuální dnes, a to je zejména zájem místních obyvatel o odkup pozemků pod vlastními domy, budování zmiňované kanalizace a vodovodu. V prvním bloku debaty pak respondentka vysvětluje vztah města a bývalé dělnické kolonie i konkrétní problémy, se kterými se radnice setkává. Moderátor pak cituje výpovědi obyvatel a tím dostává celou kauzu do konkrétního příběhu. Můžeme proto říci, že metoda vypravěčského postupu je dodržena i ve studiové besedě. Od výkladu místostarostky Hrubé ve studiu pak moderátor přesouvá otázkou na podobné téma dění do Kamenné kolonie, slovo dostali samotní obyvatelé. Od poetického popisu života ve „vesničce uprostřed města“ pak poslední oslovený respondent naznačuje to, že život v Kamenné kolonii v posledních letech ztrpčuje hlavně absence vodovodu a kanalizace. Od toho se poté odvíjí i studiová beseda. Tématem je poslední studie brněnského Vysokého učení technického a problémy, kvůli kterým nemůže

49

viz. Příloha č. 7 Vypravěčský postup má na rozdíl od informace svého vypravěče a své postavy. Může užívat specifických nebo individuálních jazykových prostředků. Děj postupuje buď v souladu s přirozeným časem, nebo je různě modifikován, aby působil esteticky nebo vyvolal napětí. Děj se uvádí více v souvislostech než v podrobnostech. Podobně jako zpráva i vyprávění je zakotveno v čase, je konkrétní a dynamické, vystupuje v něm více lidí. (viz. Bartošek 1997:47) 50

39

podle místostarostky městská část splnit požadavky místních obyvatel. Následující pasáže jsou pak nově ještě dvakrát přerušeny anketou, v celém scénáři se tak celkově objevují tři. Protože pořad „Téma dne“ nemá jasně určené mantinely, hlavním cílem je diváka zaujmout. V poslední pasáží se moderátor vrací opět k významu genia loci Kamenné kolonie. Právě poetické vyprávění totiž bylo smyslem celého tohoto dílu.

12.4 Téma dne – Objevy v Moravském krasu Léto 2007 znamenalo pro speleology v Moravském krasu řadu překvapení. Nejodvážnější plány měli jeskyňáři v Lopači u Ostrova u Macochy. Tvrdili, že se jim podaří najít kilometry jeskynních chodeb s předpokladem výskytu podzemních jezerních dómů. Na místo se vypravily desítky novinářů. I po několikadenním průzkumu se ale novináři nic nového nedozvěděli. V zimě minulého roku se pak jeskynním potápěčům podařilo po třiceti letech proplavat ze dna Macochy do Amatérské jeskyně, polygon přeměřili a zjistili, že je jeskyně ve skutečnosti o sto metrů kratší, než se předpokládalo po výzkumech Akademie věd. Tragicky pak málem skončilo bádání speleologické skupiny na Býčí skále, když potápěče zavalilo uvolněné bahno a vyprošťování z chladné vody trvalo přes veškeré nasazení hasičům i záchranářům téměř devět hodin. Krátce po skončení výzkumů v jeskyni Lopač jsme proto do dramaturgie pořadu zařadili aktuálně a mimo plán i „Téma dne – Objevy v Moravském krasu“. Hlavním cílem bylo komplexně divákům představit život a práci speleologů, kteří svému koníčku věnují mnohdy celý život. Reportáž tedy měla shrnout výše popsané snahy o výzkum a prostřednictvím kamery představit příjemci prostředí, ve kterém se nadšenci pohybují. Tentokrát na anketní otázku odpovídali opět jen odborníci, na rozdíl od „Kamenné kolonie“ šlo ale hlavně o to, zachytit jejich očekávání, pocity a zážitky. Reportáž byla vysílána v srpnu, takže byla inspirována prázdninovými adrenalinovými zážitky nejednoho diváka. Hostem studiové debaty byl Dušan Hypr. Jeskyňář, který několik let vedl speleologickou skupinu na Býčí skále a účastnil se zároveň i výzkumů v jeskyni Lopač. To byl také hlavní argument pro jeho pozvání. Na diváky měl působit jako pamětník, nadšenec a také fundovaný odborník. Na rozdíl od předchozích dílů měla být beseda méně formální a tomu odpovídá například i oblečení respondenta. Prostřednictvím autentické výpovědi měl divák možnost nahlédnout i do podzemních prostor, které mu s největší pravděpodobností zůstanou ještě po léta skryty. Moderátor neměl jednoduchý úkol. Při rozhovoru s člověkem, který prostředí jeskyní Moravského krasu velice dobře zná, bylo těžké udržet rozhovor

40

v dimenzi, které by rozuměl i naprostý laik. Protože o možnosti velkého objevu na Blanensku se vedou mnohaleté diskuze a samozřejmě existuje mnoho skeptických předpovědí, bylo cílem představit divákovi co největší množství názorů a faktů, na základě kterých by mohl zaujmout vlastní postoj podobně jako po osobní diskusi s jeskyňáři. Těm, kteří výzkumy v krasu dlouhodobě sledují, pak měla debata sloužit jako přehled všeho, co se stalo za uplynulou sezónu. Rozhovor v kombinaci s anketami měl spíše publicisticky zachytit lidskou tvář a v tomto místě se nebojme použít označení „klukovskou duši“ těch, kteří v podzemních chodbách tráví veškerý svůj volný čas.

12.5 Téma dne – Obchvat Velké Bíteše Na tomto modelu můžeme ukázat naprosto jiný formu výroby pořadu, kdy platí, že reportáž a podklady zpracovává redaktor (v tomto případě Tomáš Kohl) a debatu moderuje někdo jiný. V případě brněnského studia obojí podléhalo kontrole moderátora, který byl za celou výrobu zodpovědný jako editor. V případě, že by se ale jednalo o tři různé osoby, mohly bychom mluvit o konceptu, podle kterého se měla výroba řídit v budoucnosti. Téma týkající se řešení dopravy ve Velké Bíteši bylo tentokrát zpracováno naprosto regionálně. Po dohodě s dramaturgyní byla zvolena tato cesta z důvodu, že v měsíčním plánu se dopravními problémy zabývalo hned několik dílů pořadu. Ostravské vedení proto nepovažovalo za důležité opakovat a generalizovat bítešskou kauzu. Spor o obchvat trvá ve Velké Bíteši už několik let, proti sobě tu stojí skupina podnikatelů a vedení města. Starosta tvrdí, že soukromníci zmanipulovali referendum a přesvědčili občany hlasovat pro méně výhodnou variantu kvůli svým investičním záměrům. Reportáž jsme proto natáčeli po zasedání zastupitelstva, na kterém byli i představitelé občanského sdružení. Ve studiu pak dostal prostor starosta obce, který také během svého volebního období změnil názor a v současné době propaguje obchvat, ačkoliv dříve se snažil prosadit takzvanou „Přeložku kapitána Jaroše“. Brání se tím, že respektuje hlasy obyvatel z referenda. Reportáž byla tentokrát zpracována jako klasický zpravodajský příspěvek. Jednalo se o souhrn faktů a událostí, které nás vedly k tomu, že jsme téma prosadili u dramaturgie pořadu.51 Moderátor ve studiu pak hostovi (tentokrát starosta Miroslav Báňa) klade nejprve otázky, které mají popsat situaci ve Velké Bíteši ne statisticky, ale z pohledu člověka, který již několik let řeší stížnosti občanů. Podle našich informací se totiž v době natáčení proti 51

Viz. Příloha č. 9

41

Báňovi v obci tvořila poměrně silná opozice. Prostřednictvím anket měl pak divák možnost vyslechnout názory obyvatel, kteří rozhodovali v referendu. Z jejich výpovědí pak evidentně vyplynulo, že je situace neudržitelná a Velká Bíteš potřebuje nějaké řešení co nejdříve. Moderátor se pak vrací k historii řešení. V této pasáži potom starosta otevírá dosud oficiálně nevyřčenou otázku sporu podnikatelů s městem a prostřednictvím rozhovoru musí srovnat výhody a nevýhody obou variant. Následující anketní otázka pak diváka opět vrací do ulic Velké Bíteše, kde respondenti podporují obchvat téměř jednohlasně vyjádřením, že na jeho výstavbu budou raději čekat déle, než aby město realizovalo jen dočasné řešení. Starosta jako bývalý zastánce opačného řešení tak musí opět hájit svou bývalou pozici. Ačkoliv divákovi z velkoměsta se mohou problémy Velké Bíteše zdát malicherné, v tomto směru splňuje tento díl bezmála stoprocentně původní smysl pořadu periferii.

42

ukázat celorepublikový problém na

13 Závěr V praxi se potvrdilo, že ojedinělá myšlenka televizní agentury, která je nastavena na výrobu a dodávání prakticky jakéhokoliv televizního zpravodajství, funguje. Mimo běžného dodávání zpravodajských relací, v případě obdobné exkluzivní televizní zakázky, byla agentura schopna velmi kreativně zrealizovat nejen vlastní pořady, ale také připravit mechanismus organizační struktury tak, aby vysílání v pravidelném denním režimu fungovalo. Pro celý realizační tým to byla obrovská zkouška. I přes nástrahy, které výroba skýtá, se ale dokázalo, že je možné v podobném systému vyhovět řemeslně náročné zakázce, která přitom nenaruší běžný chod agentury. RTA podobně jako ostatní mediální agentury ve světě pravidelně produkuje vlastní vysílání, dodávky klientům a servis videobanky agenturního serveru, což se v případech, kdy se všechny zmiňované body setkaly v plánu jednoho dne, dokázalo proměnit v opravdový televizní sprint. I přesto podobné navýšení realizace nemělo žádný vliv na personální uspořádání agentury. Agentura nezvyšovala personální stavy, nezvyšovala provozní náklady a přitom produkovala kvalitních 125 minut pořadu týdně. Jednotlivá studia se musela naučit pracovat při natáčení delší besedy ve studiu, to pro většinu z nich znamenalo změnit svícení i usazení hostů. Z výdělku získaného výrobou pořadu „Téma dne“ se pak mohla dokoupit chybějící technika, a v podstatě tak zmizely problémy s klíčováním nebo kompozicí ve studiu, kterým se bohužel při realizaci zmiňovaných pěti dílů nebylo možno vyhnout. Se zvyšujícími se nároky se také více profilují pracovníci RTA. Vlastní profesní růst lidí, vnitřní posílení kolektivu a svým způsobem i nutnost efektivněji pracovat byly přínosem celé organizační struktuře studií. Realizace tak náročného cyklu zvýšila kredibilitu značky RTA a nejen profesionální, ale i laické prostředí v České republice začalo výrazně vnímat existenci této televizní agentury. Zpětně pak tento pozitivní obraz v očích veřejnosti zvýšil i sebevědomí všech lidí v RTA a promítnul se do další produkce této televize. I když práce na „Tématu dne“ byla velmi náročná, vyžadovala profesní i osobní oběti, nesmírně si vážím toho, že jsem měla možnost podílet se na všech jednotlivých částech té skládačky, ze které vzniklo „Téma dne“. Ve velkých zavedených televizích nebývá zvykem, aby se jeden člověk tak multižánrově věnoval jednomu projektu, většinou je zařazen jako odborník v jedné profesi a na další části realizace již nedosáhne. Právě agenturní způsob práce nabízí jednomu člověku možnost vymyslet téma, vydiskutovat, natočit, moderovat a v podstatě i postříhat. Je to způsobeno nejen vysokými nároky na všechny členy týmu, ale i tím, že agentura je založena na úspěchu u svých klientů.

43

Přílohy

Příloha č. 1 MANUÁL PRO VÝROBU ZPRAVODAJSKÉHO POŘADU TÉMA – PUBLIC TV

A. Výběr vhodného tématu – cílem a klíčovou podmínkou výběru je oslovit a zaujmout diváky v celé ČR. Pokud diváci získají pocit, že se jich problém týká a je pro ně aktuální, přestože jsou reportáž a anketa natočeny na opačném konci země, pak je téma vybráno dobře.

B. Jednotná struktura pořadu

1. Úvodní znělka, která přechází v titulek s názvem tématu 10 sec. 2. Reportáž 2:00 min. 3. Titulek s anketní otázkou 3 sec. 4. Anketa (občas prokládaná titulkem s anketní otázkou) 3:00 min. 5. Titulek s názvem tématu 3 sec. 6. Host ve studiu 20 min. a. představení hosta b. reakce hosta na odpovědi občanů v anketě c. odpověď hosta na anketní otázku d. otázky k tématu e. zobecnění tématu f. rozloučení 7. Závěrečná znělka, copyright

Celý pořad je jeden celek o stopáži 25 min., +- 10 sec.

Ad 1: Titulek s názvem tématu – musíme vystihnout téma v obecné rovině: Ne: Stavba automobilky Hyundai v nošovické průmyslové zóně

44

Ano: Průmyslové zóny Znění titulku je přečteno také hlasem moderátora.

Ad 2: Reportáž – popisuje téma na konkrétním případu (téma je „Průmyslové zóny“, reportáž je o tom, že Hyundai začala stavět největší průmyslovou zónu, reportáž chronologickým způsobem popisuje celou problematiku, na konci je zobecněna v tom, že průmyslové zóny rostou všude. Vyváženost příspěvku zajišťuje vyjádření všech bezprostředně zainteresovaných stran (zástupci automobilky, komunální politici, místní ekologové, odborníci na ŽP, obyvatelé okolních vesnic).

Ad 3: Titulek s anketní otázkou – anketu uvádí titulek, na kterém je napsaná anketní otázka. Anketní otázka je jediná, stručná a srozumitelná, formulovaná tak, aby na ni respondent nemohl odpovědět ano/ne. Otázka se již netýká konkrétního problému popsaného v reportáži, ale obecného. Ne: Co si myslíte o stavbě obří automobilky Hyundai v Nošovicích? Ano: Co nám dávají a berou průmyslové zóny?

Ad 4: Anketa – není to jen anketa mezi lidmi na ulici, ale především mezi nejrůznějšími profesemi a zainteresovanými lidmi, kteří mají k tématu co říct. Např. starostové obcí, kterých se podobný problém týká, ekonomové, ekologové, politici atd. Názory „lidí z ulice“ jsou v menšině, zařazujeme je pro zpestření. Všem dáváme stejnou obecnou otázku: „Co nám dávají a berou průmyslové zóny“. Redaktor může položit i doplňující dotaz, kterým respondent rozvede svou zajímavou odpověď na základní anketní otázku. Vzhledem k délce ankety ji občas prokládáme titulkem s anketní otázkou, aby divák neztratil přehled, k čemu se respondenti vyjadřují.

Ad 5: Titulek s názvem tématu – zopakování titulku z bodu 1, stopáž zkrácena na 3 sec., už bez hlasu moderátoru.

Ad 6: Host ve studiu - host by měl být nejvýše postavenou autoritou k danému tématu. Před zahájením besedy musí být seznámen s obsahem ankety, aby na ni mohl reagovat. Na anketní otázku sám odpoví. Pak hovoří k tématu v příspěvku, které je nutno postupně zobecňovat. Jsou-li k dispozici záběry na pokrytí, lze besedu průběžně pokrývat. 45

Příloha č. 2 „TÉMA“ („Věc veřejná“)

(popis formátu)

„Filosofie: „TÉMA“ (v tradičním označování je mu nejbližší žánr “kauza“) je hlavním publicistickým formátem Public TV. Oproti kronikářskému, tedy „časovému“ a více regionálně zakotvenému zpravodajství se zabývá publicistika pořadu TÉMA zásadnější „věcí veřejnou“, překračující svým významem hranice regionu. S regionem však vždy specificky souvisí, regionálně alokovaná vlastním děním „na místě“, vyrůstající specificky „z místa“, jako „ilustrace“ problému. Stanice, ale svou přiznanou trade mark také dodávající výrobní outsourcing, se těmito kritérii definují jako insider, místní znalec, expert na regionální (místní) aspekt obecného problému – udržují v dynamickém a emancipovaném vztahu tradiční schéma „centrum – periferie“. Tudy, obecně řečeno, „děláme politiku“ – z periferie, avšak z místa určitého. Ideový a politický rámec této programové orientace poskytuje Programová charta Public TV.

Námětově je TÉMA kategorizováno základními resorty, od průmyslu či zemědělství přes sociální záležitosti po kulturu a životní prostředí. Agendy jednotlivých ministerstev poskytují mnoho impulsů. Takto uskutečňujeme vazbu státní správy s regionálními exekutivami, resp. se společenskou problematikou v rámci občanské společnosti.

Modelová struktura: - reportáž k problému, k „věci veřejné“ z její lokality - anketa k témuž a tamtéž - rozhovor s osobností, z nadhledu, s komentem zasazujícím „věc“ do

širších souvislostí,

předznamenávajícím řešení… Ideálně by měl být rozhovor veden s exponenty „vyšší politiky“, resortními či s poslanci zastupujícími dotčený region - oproti reportáži a anketě

46

uskutečňovanými na místě a s místními. Nevylučujeme v rozhovoru duel odlišných názorových platforem.

Příklad (uvítáme jako vstupní pořad): - reportáž z brdské lokality (např. Jince na Příbramsku, ale prakticky na celé ploše bývalého vojenského újezdu), vybrané pro radar protiraketové obrany - anketa s místními, rezonující expedici poslanců na Marshallovy ostrovy, s cílem zjistit dopad radaru na místní život - rozhovor s ministrem Schwarzenbergem, případně s ministryní Parkanovou, případně s poslancem účastným expedice, event. duel s poslancem názorově oponujícím či s poslancem zastupujícím dotčený region. V této struktuře by měla být z rozličných lokalit produkována další „veřejná témata“. Jako tematická „kopyta“ uvádíme: např. místně specifické průmyslové podniky, vznikající a zanikající, s dopadem na místní pracovní příležitosti, na průmyslovou strukturu regionu apod., zemědělské výroby využívající místních specifik, tahy dálnic, silniční obchvaty a vůbec dopravní problémy původně místní, ale určující celostátní dopravní síť, malé a střední podnikání v místech a regionech, regionálně specifické industrie, např. agroturistika, skládky a vůbec kritické zóny životního prostředí (zde mohou regionální štáby sloužit jako „environment watch“ v místním měřítku), spolužití s Romy, privatizované či rušené nemocnice, rodiny postižené nesystémovou distribucí sociální péče, příhraniční problematika, významné kulturní události decentralizující kulturu…

Náměty pro první vysílací dny: 1. Radar 2. Temelín, anketa o možném dopadu neustálých poruch v elektrárně na okolní životní prostředí (i vzhledem k ukončení „melkského procesu“), dvojjazyčné ankety na přechodech obsazených

rakouskými

aktivisty

–

rozhovor

s ministrem

Bursíkem

(Kuchtovou,

velvyslancem Koukalem v Rakousku). „Seriálovost“ událostí v temelínské elektrárně zakládá možnost rozložit tyto děje do několika „Témat“, resp. vzbuzovat divákovo očekávání, že se tomuto problému pravidelně věnujeme. 3. Strategické průmyslové zóny např. v Mošnově, v Holešově, Kvasinkách, v Žatci či konkrétně ve Vrchlabí pro Škoda Auto.

47

4. Brněnská nemocnice (případně další podobně problematizované nemocnice), rozhovor s ředitelem, min. Julínkem atd. 5. Bývalý vojenský prostor Ralsko – využití, rozhovor s hejtmanem, regionálně příslušným poslancem. 6. Navrácení Opočna, rozhovor s hraběnkou Colloredo-Mansfeld nejen o restitucích, ale též o postavení šlechty v občanské společnosti. 7. Negativní dopady vládní daňové reformy na obecní rozpočty – anketa protestujících starostů, rozhovor s některým ze zlínských

iniciátorů akce, proti tomu s ministrem

Kalouskem. 8. Privatizace státních lesů oproti zestátnění Hradecké lesní a dřevařské společnosti – rozhovor se zakladatelem F. Dejnožkou. 9. Chybějící silniční obchvat kolem Bučovic – rozhovor s ministrem dopravy. 10. Vsetín – ankety s původními spoluobyvateli romských rodin, které Jiří Čunek přesídlil, s přesídlenými Romy samotnými – rozhovor se starostou Chánova o obtížích integrace. Téma, které lze rozložit a repetovat soustavně, podle kritických lokalit. 11.Úvahy o destrukci Gočárovy vily v Hradci Králové, v souvislosti s růstem objektů Generali – rozhovor s ministrem Jehličkou. 12. Dtto – v případě historického objektu žateckého pivovaru. 13. Mezinárodní přehlídka divadelního umění Encounter při brněnské JAMU apod. jako příklad decentralizace kultury. 14. Festival dětských filmů Zlín – o jeho regionální i nadregionální specifitě, včetně problematizace, např. preference subvencí ze strany exministra Jandáka. Rozhovor s Jandákem, s ředitelem festivalu Kolihou. 15. Šumavský národní park – anketa s místními o jeho turistické devastaci a proti tomu o komercializaci, v níž profitují.

48

Příloha č. 3 Místo PUBLIC TV v mediální krajině:

PUBLIC TV hledá svou niku v domácích médiích, které usilují o veřejnou službu, resp. zapojují se do procesu liberalizace veřejné služby. Definujeme své místo tam, kde tato liberalizace

odnímá

ojedinělost

výkonu

veřejné

služby

celoplošným,

ze

zákona

„veřejnoprávním“ médiím.

PUBLIC TV jde vstříc celoevropským snahám o vstup národních společenstev do epochy informační společnosti, o její dotváření či řečeno přímo v dikci Evropské komise, o vytváření informačně nasycené společnosti. Samy o sobě jsou tyto pohyby významnými faktory společenské integrace. Co se společenského určení týče, je v televizním projektu PUBLIC TV adresát označen v samotném pojmenování naší stanice: chceme být „public“, tedy obracíme se k veřejnosti jakožto entitě politického života. Nejvlastnějším subjektem našeho působení není tedy divák, ale občan, jedinec nadaný občanskými právy, ale také povinnostmi, nárokující si právo na informaci a šířeji na orientaci v rámci společnosti. Jsou to dále komunitní struktury občanské společnosti, ve kterých mohou média plnit úlohu integrátora všude tam, kde začleňují občanskou společnost do státu. PUBLIC TV usiluje o to, aby se jeho klientem stal posléze samotný stát – jeho exekutivy všech stupňů a resortů. Chceme zapojit PUBLIC TV, zejména v jejích digitálních interaktivních extenzích, do procesu elektronizace státní administrativy, jak se dnes v této podobě projektuje. Krátce, usilujeme o interaktivní komunikaci státu s občanem. Partnerem je tu pro nás Ministerstvo vnitra ČR, resp. sem delimitované Ministerstvo informatiky ČR s jeho informatickými projekty – těmi minulými, v podobě portálu veřejné správy, i současnými, v podobě Czech Point. Média se tu programově propojují s IT technologií, jak se jimi v informačních, komunikačních, navigačních či transakčních službách zabývá naše mateřská firma PublicCom.

Žádáme Vás, vážená rado, o udělení licence na vysílání prostřednictvím satelitu. Uzavíráme zároveň smlouvy s kabelovými operátory, usilujeme o působení v experimentu

49

zemského digitálního vysílání (DVB-T), vedle prezentace internetovým portálem chceme být šířeni komunikačními sítěmi IPTV. Sumarizuji zde tyto způsoby distribuce programu PUBLIC TV kromě jiného, abych zdůraznil další aspiraci našeho projektu. Je jí důraz na regionální definici státu a samotného národního společenství České republiky, včetně emancipačního nároku regionů na vlastní mediální politiku. Extenze distribučních sítí se s regionální rozprostraněností České republiky přímo kryje, zvláště významnou se tu stává hodnota interaktivity, jak ji slibuje digitalizace televizního broadcastu. „Periférie“ se tu stává nezávislou na „centru“ a jeho centrálně šířených informacích. Ve zpětné vazbě naopak sama produkuje vlastní informace, rekomponuje si přišlé. Projekt PUBLIC TV, rozvíjený v kontextu dalších elektronických komunikací společnosti PublicCom, se pokouší uplatnit digitální interaktivitu

v experimentu, jak jej umožňuje smluvní zařazení do multiplexu B.

Nabídnout televizní interaktivní veřejnou službu prostřednictvím MHP aplikací, v rámci „City Government“, a to tam, kde multiplex Czech Digital Group uskutečňuje experimentální vysílání zemské digitální televize: Bude to především území hl. m. Prahy se svými členitými mediálními a ovšem i interaktivně digitálními potřebami. PUBLIC TV tu plánuje jejich programové pokrytí, podobně jako ve stejně koncipovaných pilotních projektech s několika středočeskými obcemi a městy. V rámci postupujícího procesu digitalizace v kapacitách multiplexu B tu pak přicházejí v úvahu ještě v rámci roku 2007 stejně formátované pilotní projekty v Brně a Ústí nad Labem.

Programové schéma:

Stanovené cíle se přímo odrážejí v programové skladbě PUBLIC TV jakožto tematickém TV kanálu:

Je to především zpravodajsko-informační sekce programu. Na regionálně, resp. metropolitním principu se každodenně vysílané zpravodajství zabývá všestranně životem v regionech, města a obcích, se zvláštním důrazem na jejich ekonomiku a podnikání, kulturu, životní prostředí, komunitní život občanské společnosti. V komoditním zpravodajství se věnujeme specifickému využití těchto regionů např. pro místní podnikání či regionální turistiku. Zvláštní místo mají informace každodenních režimů, od počasí po dopravu. Publicistická sekce programu promýšlí zpravodajskou každodennost hlouběji, strukturuje ji do témat „věcí veřejných“, „res publicae“, chcete-li. Učí informovaného občana být občanem orientovaným. Činí tak ve všech publicistických žánrech, s důrazem na reportáž, 50

interview, rádi bychom kultivovali i žánr feature. Interaktivnosti média, resp. vstřícnosti k občanovi chceme dosahovat anketami jakožto formami každodenního plebiscitu či občanských kontrolních mechanismů. Zpravodajství a publicistika, spolu s komerčním blokem a self promotion, tvoří obsah dvouhodinového bloku, který v programovém schématu rotuje po dobu plných 24 hodin a je průběžně aktualizován. Hlavním partnerem pro každodenní produkci zpravodajského a publicistického programu je Regionální televizní agentura (RTA). PUBLIC TV využívá extenze zpravodajských štábů a studií RTA na celém území republiky, jejich profesionální zběhlosti a zkušenosti, kontaktů v daném regionu. Samostatnou produkční aktivitou hodláme pokrývat město Prahu

a nejbližší okolí

Středočeského kraje. K tomuto účelu stavíme dva zpravodajské štáby a sofistikované studio v centru města. V brzké etapě chceme navázat spolupráci s televizními subjekty slovenskými, polskými, saskými a bavorskými, rakouskými. Budeme tudy mapovat život v příhraničních regionech. Regionální důraz programu PUBLIC TV je tu rozšířen o aspekt interregionality, emancipace regionů v rámci Evropy. I zde se uplatňuje pozornost k minoritám a jejich problematice. Prostřednictvím spolupracujících příhraničních regionů

nejsou vyloučeny

výměnné programy s dalšími regiony sousedících států, případně s regiony širší Evropy.

Ve větších plochách je program PUBLIC TV naplňován dvěma každodenními premiérami celovečerních filmů. Filmy domácí produkce postupně prezentují pomyslný „zlatý fond“ národní kinematografie (bereme ovšem v potaz i kinematografii československou). Míníme tím filmy svým způsobem ikonické, od „Hej rup!“ či „Svět patří nám“, přes Jasného „Až přijde kocour“, Formanova „Černého Petra“, „Obchod na korze“ Kádára a Klose, po například filmy Svěrákovy či Hřebejkovy. Chápeme programové zařazování celovečerních filmů - více než divadlo či koncert v televizi - jako legitimní audiovizuální prezentaci, obecně pak jako reprezentativní znak národní charakteristiky tematického kanálu PUBLIC TV, extrakt domácí kultury. Evropskému vědomí našeho programu vychází vstříc zahraniční sekce uváděných celovečerních filmů. Budujeme jimi klubovou scénu audiovizuální kultury, s důrazem na evropskou filmovou produkci jako specificky evropský vizuální kód. Partnerem pro filmový programový segment je nám Čs. filmová společnost, resp. její samostatný program CS Film.

51

Příležitostně je programové schéma ve větších plochách doplňováno programovým typem „events“. S důrazem na jejich regionální umístění tu představujeme významné kulturní, sportovní či vůbec společenské události v regionech.

52

Příloha č. 4 Programová charta Public TV

© Jan Vít Zuzana Krušinová 2007

53

Programová charta Public TV

1. Programový profil stanice je určován hlediskem regionu, resp. místa, ve škále metropole – město – obec.

2. V profilu stanice je zároveň založen respekt k členění societárnímu/sociálnímu, v přibližné škále komunita – rodina – občan.

3. Převedeno do institucionálních reprezentací, souvisí regionální aspekt s institucemi státu v jeho regionálních exekutivách, státní správě a samosprávě. Zároveň se (s uplatněním societárního aspektu) promítá do nestátních institucí občanské společnosti. Public TV chce být integrátorem a komunikátorem těchto základních komponent regionální polis.

4. Obě výše uvedená hlediska – regionální a societárně/sociální – vedou v programovém přístupu Public TV k hlediskům specifického a jedinečného. Do popředí zájmu tak zároveň vystupuje element minority. V dikci Evropy (kterou vnímáme jako Evropu regionů a jejich specifik) se tu stává nadřazeným hodnotovým pojmem identita. V našem programovém snažení jde o její soustavnou definici a redefinici.

5. Regionální a societárně-sociální jednotky tvoří veřejnost - výlučný adresát Public TV, jak je obsaženo už v samotném názvu stanice. Program Public TV vědomě reflektuje témata, problémy a zájmy veřejnosti, interaktivně se k ní obrací, ať už nepřímo v programových žánrech (rozhovory – ankety) nebo ve vlastních interaktivních extenzích (hlasování se zpětnou vazbou pomocí SMS či webu, experimentálně v digitálních interaktivních aplikacích MHP). Tato plebiscitnost, resp. výraz veřejného mínění, je jedním z určujících znaků Public TV, její obecné komunikovatelnosti.

6. „Evropa regionů“ jako nadřazený koncept regionální definice

Public TV otevírá

programovou spolupráci interregionální, v rámci ustavených příhraničních euroregionů,

54

regionů vůbec sousedských (při slovenské, polské, německé a rakouské hranici), skrze ně pak programovou výměnu se všemi regiony EU.

7. Klíčové heslo identity akcentuje v programové podobě Public TV téma kultury v jejím nejširším smyslu. V regionálním ohledu se tak Public TV věnuje méně záležitostem komunálním (ty jsou pro efektivitu dopadu vyhrazeny spolupracujícím médiím se separovanou regionální distribucí jejich broadcastu). Více pak Public TV prezentuje „sociální kapitál“, v duchu soudobého pokročilého ústavního práva pro multikulturální svět – jako kulturní úhrn v rámci dané identity. Kulturou je tak umělecký, hudební, divadelní a jiný „kulturní“ provoz jen v první instanci. Šířeji kulturou rozumíme kulturu regionálního přírodního rámce a vůbec životního prostředí, všestranné vzdělanosti, včetně regionálních univerzit a vědeckých center, vyrovnané ekonomiky s bohatými pracovními a podnikatelskými příležitostmi, vždy specifickou mikroekonomikou, dále kulturu právního prostředí, zdravotního a sociálního komfortu, lidských vztahů solidarity a spolupráce, živých tradic.

8. V tradičním schématu „centrum – periférie“ se Public TV definuje jako hybné médium, které z periférie dynamizuje vždy tendenčně se stabilizující (a senilizující) centrum. Odtud zároveň funkce emancipující a celkově animující život společnosti.

55

Příloha č. 5 Pracovní přepis úvodní reportáže k pořadu Téma dne – Kauza Anička Datum vysílání: 11. června 2007

Česká Natascha Kampusch. I tak by se dal nazvat příběh holčičky, které soud po třinácti letech jejího života určil jméno, příjmení a datum narození. Dnes už její jméno skloňuje celá republika. Stále ale není jisté, jestli opravdu existovala. Údajně se za ni totiž vydávala dvaatřicetiletá Barbora Škrlová.

O třináctileté Aničce ví české úřady teprve od března letošního roku. Tehdy totiž třicetiletá Klára Mauerová požádala soud o to, aby jí údajně nalezenou dívku svěřil do péče. Tvrdila, že ji poprvé viděla už v roce 1997, což znamená, že deset let tajila její existenci.

Pavel Žára – tiskový mluvčí Magistrátu města Brna „Není dosud přesně znám věk té holčičky, její jméno, celá ta její minulost, kde se nacházela.“

Jediné informace o jejím původu mohla poskytnout dnes již zesnulá babička Kláry Mauerové Antonie Drcmanová, která ji údajně hlídala neznámé ženě ve Vsetíně.

sousedka Antonie Drcmanové „Žádnou holčičku jsem tady nikdy neviděla, já jsem tam sice za ní nechodila, ale tak jsem se s ní tady zastavila a promluvila s ní u cesty, no ale nikdy jsem neviděla. Dokud měla manžela, tak chodila s manželem, pak už byla sama.“

Anička nechodila do školy, téměř vůbec na veřejnost a žila v absolutní sociální izolaci. Podařilo se nám ale zjistit, že na začátku prosince byla ošetřena na Klinice dětské radiologie ve Fakultní nemocnici Brno.

Anna Nesvadbová – tisková mluvčí Fakultní nemocnice Brno „Pokud se jedná o akutní ošetření, je pomoc poskytnuta neprodleně, totožnost se prokazuje bezprostředně standardními metodami.“

56

K vyšetření Aničky se nám nemocnice nemohla vyjádřit. Informace o zdravotním stavu dítěte totiž může podat jen se souhlasem soudu nebo rodičů, jejichž totožnost veřejnost nezná. Krátce poté, co bylo odhaleno, že Klára Mauerová týrala svého syna Ondřeje, byla Anička i se svými dvěma bratry umístěna do brněnského Klokánku. V noci pak za záhadných okolností zmizela. Policii se dosud nepodařilo ani prokázat, zda opravdu Anička existovala. Sestra Kláry Mauerové Kateřina totiž tvrdí, že se za ni vydávala její kolegyně Barbora Škrlová. Kriminalisté tak pátrají po obou.

Jednou z vyšetřovacích verzí je i napojení rodiny Mauerových na tajnou sektu. Podle některých zdrojů se měla dotýkat i skautského oddílu, ve kterém Kateřina Mauerová působila na konci devadesátých let. Jeho vedoucí to ale popírá.

Vladimír Tesař – skautský vedoucí „O ničem takovém nevím, děti ji měly rády, ale je pravdou, že dospívající dívky od patnácti výše se některé s jejím přísnějším vedením nedokázaly ztotožnit a odešly.

Brněnský krajský soud už zpochybnil rozhodnutí městského soudu o přidělení Aničky do opatrovnictví Kláře Mauerové. Dál ale úřady pod nátlakem přísného informačního embarga mlčí.

57

Příloha č. 6 Pracovní přepis úvodní reportáže k pořadu Téma dne – Rušení Úrazové nemocnice Datum vysílání: 29. června 2007

Jsou to už tři měsíce, co ministr zdravotnictví Tomáš Julínek v Brně představil plán na reformu zdravotnictví. Největším šokem bylo tehdy pro veřejnost jeho rozhodnutí zrušit Úrazovou nemocnici, ve které působí celorepublikově unikátní traumatologické centrum. Julínek ale tvrdí: Úrazovka je špatně dostupná, její budovy jsou v bídném stavu, mají hygienické výjimky a náklady na provoz jsou pro ministerstvo neúnosné. Nejlepším řešením by podle něj bylo přestěhovat celé traumacentrum do areálu fakultní nemocnice v brněnských Bohunicích. Tomáš Julínek – ministr zdravotnictví – velká kazeta To není jenom finační záležitost, ale i komplexní péče, kterou je potřeba zajistit, ušní, oční, popáleninové centrum, to všechno se dá dohromady a mohou tam vzniknout velice kvalitní týmy Miloš Janeček – kazeta Debata veřejná Kolem ÚN vzniklo několik fám, jedna z nich je že potřebuje dvě miliardy, další je to, že je špatně dopravně obslužně a do toho zapadají i hygienické výjimky. obtelefonoval jsem, nikdo mi nepotvrdil, že by měla ÚN jedinou výjimku, aby … existovat. Ministr Julínek zřídil odbornou komisi, která má rozhodnout, kde a za jakých podmínek bude trauma centrum fungovat dál. Brněnský magistrát o Úrazovou nemocnici přijít nechce, primátor proto požádal, aby komise zvážila i variantu, že se zřizovatelem nemocnice místo ministerstva stane město. Financování úrazovky prý v silách Brna je. Barbora Javorová – 1. náměstkyně primátora 30.5. Rozsáhlá investice, která by se měla dělat… …. To co by bylo potřeba nepřesahuje částku padesáti milionů korun, toto bychom byli schopni zainventovat, nebyla nikdy oddlužována, hospodaří dobře. Zpočátku vedení brněnské radnice podpořil i Jihomoravský kraj. Poté, co situaci prozkoumala jeho bezpečnostní rada, ale hejtman musel konstatovat, že krajský úřad ani město na provoz nemocnice nemá. Nejdůležitější prý ale je, aby současný tým zůstal pohromadě včetně personálu, který poskytuje návazná ošetření. Hejtman ve své zprávě také upozornil na možná rizika při přesunu do Bohunického areálu. Stanislav Juránek – hejtman Jihomoravského kraje – kazeta malá dneska V okamžiku, kdy dojde….. Primátor prý ale s pomocí kraje nutně nepočítal a stále trvá na tom, že město Úrazovou nemocnici uživí. Roman Onderka – primátor města Brna

58

jak já nehodnotím rozpočet jihomoravského kraje, popřál hejtmanovi hodně zdraví a hlavně aby on nehodnotil rozpočet města Brna.Úrazová nemocnice už opakuji asi po padesáté nepotřebuje….. Pod petici za záchranu Úrazové nemocnice se podepsalo více než pětadvacet tisíc lidí. Osud ale závisí na odbornících v komisi, kteří vyčíslí všechny varianty a určí harmonogram řešení.

59

Příloha č. 7 Pracovní přepis úvodní reportáže k pořadu Téma dne – Kamenná kolonie Datum vysílání: 9. srpna 2007

Vesnice uprostřed města – To je Kamenná kolonie v Brně. Přežila už několik desetiletí zatímco podobné osady jinde v republice pomalu pohlcují velká města. Začala vznikat v roce 1926 jako dělnická čtvrť. Zaměstnanci Kohnovy cihelny si tenkrát svá obydlí postavili z vyřazených zmetkových cihel v členitém terénu bývalého lomu. Eva Búřilová – Národní památkový ústav v Brně Byly to domečky, které se stavěly v době první republiky pro dělníky, většinou měly.. pro dnešní bydlení je to velice těžce využitelné, byly prohlášeny za památkově chráněné , které bylo charakteristické pro to osídlení 01.27 Pravidelně se tu konaly hody a posvícení, Kamenka měla svého starostu a žila svým životem. V šedesátých letech se starousedlíci začali stěhovat do tehdy moderních panelových domů a z kolonie se pomalu stávala osada umělců a bohémů. Dodnes si tuto tvář zachovala. A dál jako srdce města tepe svým rytmem. Petr Hrůša - architekt Je to blízko výstaviště….. takové enklávy město určitě potřebuje. 03.29 Obyvatelé Kamenné kolonie dnes žijí téměř ve stejných podmínkách jako lidé před osmdesáti lety. Většinou bez kanalizace a vodovodu. A takových míst v evropských velkoměstech mnoho nenajdeme. Do nových inženýrských sítí se budou muset investovat stamilionové částky. Roman Onderka – primátor města Brna Kamenná kolonie je obrovský problém…. a nebudou mít tak velký efekt. A peníze stále chybí. Obyvatelé Kamenky tak už několik let čekají. A je tu i další problém: Kvůli tomu, že v osadě chybí kanalizace a vodovod, nemohou si ani koupit pozemky pod svými vlastními domy. Dál drží spolu, před lety založili také Občanské sdružení. 08.20 Roman Šenkýř – Občanské sdružení Kamenná kolonie Cílem je ….. všechny jeho části odpovídaly evropskému standardu V tuto chvíli má městská část Brno-Střed na stole studii z Vysokého učení technického, která měla znovu přehodnotit, jak nejeefektivněji inženýrské sítě zavést. Problém totiž není jen v podloží, nedostane se sem ani těžká technika.

„Je složité to tam rekonstruovat….“

60

Obyvatelé Kamenné kolonie také složitě shánějí stavební povolení na nutné rekonstrukce. Například koupelny si tak prý často staví na černo. 01.48 Buď tam vznikají takové domy, které vzniknou ze dvou domečků … a nebo… znehodnocují. Už ve třicátých letech město to, že si tu dělníci domky staví, jen tiše tolerovalo. Teď je ale potřeba vztah mezi městem a majiteli domků zlegalizovat. Radnice proto uzavírá s obyvateli nájemní smlouvy, ty se ale většině z nich nelíbí. Jiřina Lacinová – obyvatelka Kamenné kolonie „Ty smlouvy byly postaveny tak…… „ Někteří se už obrátili i na ombudsmana a začínají plánovat, že podají hromadnou žalobu na magistrát. Mají totiž pocit, že jim brání v odkoupení pozemků. Město ale neví, jak ze složité situace ven.

61

Příloha č. 8 Pracovní přepis úvodní reportáže k pořadu Téma dne – Objevy v Moravském krasu Datum vysílání: 24. srpna 2007

Punkevní jeskyně, Kateřinka, Balcarka nebo Sloupsko-šošůvské jeskyně. Tak zná většina turistů Moravský kras. Ten ale skrývá mnohem víc. Nachází se tu více než tisícovka dosud objevených jeskyní a stovky kilometrů podzemních chodeb, které nejsou přístupné veřejnosti. Kamila Svobodová - potápěčka Moravský kras má zcela určitě…. i víc A slepá místa na mapě se proto zaplňují i dnes. Posledním pokusem o největší objev uplynulých třiceti let byly práce v jeskyni Lopač u Ostrova u Macochy. Zjistit, kudy protéká voda ze stejnojmenného potoka, než se znovu objeví u Punkevních jeskyní, se snaží už tři generace jeskyňářů. Milan Geršl - geolog Tady v roce 1995 nešťastnou události….. začala novodobá éra objevování jeskyně Lopač. Optimisté tvrdí, že se tu mohou nacházet obrovské dómy s krápníkovou výzdobou a podzemními jezery. Ti skeptičtější říkají, že voda může protékat přes úzké neprostupné skulinky. Tým, který se sem sjel z celé republiky, měl jasný cíl: dostat se za zatopený sifon. Filip Doležal – vedoucí akce Pakliže se dostaneme za sifon, máme tady připravený lezce , máme tady geology, překonat. Výzkumné práce ale pokračují také na jiných místech. Před necelým rokem rozšířili mapy Moravského krasu také potápěči na dně propasti Macocha. Kamila Svobodová - potápěčka My jsme začali loni pracovat tady v Červíkových jeskyních …. Radoslav Husák - potápěč Objevili jsme bájný východní obchvat Macochy… padesát metrů hluboké A velký úspěch za sebou mají také z výpravy do Mexika, kde už objevili 25 kilometrů zatopených jeskyní. Radoslav Husák - potápěč My v Mexiku bádáme jako…. na světě

62

Jednou z nejtajuplnějších jeskyní je Býčí skála nedaleko Adamova. Kromě kosterních pozůstatků lidí a zvířat se tu našla také řada obětin. Nejznámější je pak bronzová socha býčka.

Vladimír Šebeček – jeskyňář Býčí skála Býčí skála je významná.... Jiří Svozil – jeskyňář Jeskyně Býčí skála je už z větší části objevená... I moravský kras ale speleologům někdy pohrozí. Během výzkumných prací už musela několikrát zasahovat i záchranná speleologická služba, hasiči a lékaři. Naposled to bylo právě na Býčí skále, kde potápěče zasypalo uvolněné bahno.

Jiří Buček - hasič My na tohlencto cvičíme jednotku lezců, kteří jsou schopni se dobře pohybovat...

Většina posledních záchranných akcí měla naštěstí dobrý konec a práce na objevech mohou směle pokračovat.

63

Příloha č. 9 Pracovní přepis úvodní reportáže k pořadu Téma dne – Obchvat Velké Bíteše Datum vysílání: 28. srpna 2007

Nadměrná doprava. Problém, který řeší v Česku desítky obcí a měst. Jedním z nich je i pětitisícová Velká Bíteš. Město, které leží na křižovatce několika směrů, navíc sousedí s naší nejstarší dálnicí D1. Myšlenka na vybudování obchvatu, který by ulevil stále narůstající dopravě, je zde stará více než třicet let.

Karel Navrátil – předseda občanského sdružení „Taková původní myšlenka pochází z poloviny 70. let minulého století, kdy byl zakreslen návrh propojení na Žďár směrem od přivaděče.“

I po více než třiceti letech se tato varianta dostala do územního plánu Velké Bíteše a vedení města mělo v plánu ji ve spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic zrealizovat.

Marie Tesařová – ředitelka ŘSD Jihlava „Projekt ve fázi dokumentace pro územní řízení byl zpracován podle schválené územněplánovací dokumentace, protože jinak to ani nelze, my nepřipravujeme stavby, které nejsou v souladu s územním plánem. Mluvíme o roku 2001,2,3.“

Letos na jaře vzniká občanské sdružení s názvem Za zdravé město bez kamionů, které se rozhodlo postavit proti výstavbě takzvané Přeložky kapitána Jaroše.

Karel Navrátil – předseda občanského sdružení „To byl úsek, který skutečně vedl odnikud nikam... naprosto nevyužitelný k dalšímu obchvatu nebo řešení dopravy ve Velké Bíteši Marie Tesařová – ředitelka ŘSD Jihlava To byla přeložka, která řešila.... není to úplné vymístění ze zastavěného území Velké Bíteše. Miroslav Báňa – starosta Velké Bíteše Z pohledu budoucího vývoje je určitě výhodnější obchvat.... polovinu území města.

64

Letos v května proběhlo ve Velké Bíteši referendum, ve kterém se lidé měli rozhodnout, jestli chtějí vybudovat přeložku, která by podle mnohých nic neřešila, nebo chtějí řešení dopravy v podobě velkého městského obchvatu. Téměř dva tisíc občanů vyjádřilo svůj nesouhlas s vybudováním přeložky, jen dvě stě jich bylo pro.

Milan Vlček – místopředseda občanského sdružení My jako zástupci jsme rádi, že lidé podpořili..... dopravy kolem Velké Bíteše.

Podmínkou pro platnost referenda byla účast více než padesáti procent obyvatelstva staršího osmnácti let. Ta byla splněna, a tak je teď na zastupitelích, aby nechali zpracovat nové studie a také je zpracovali do územního plánu. Teď jsou na začátku složité cesty k obchvatu. Navíc mají nůž na krku, vše by totiž měli stihnout do roku 2012, tehdy je totiž nejzazší termín pro čerpání evropských fondů, bez kterých by se jim stavba realizovala jen těžko.

65

Příloha č. 10 DATA O SLEDOVANOSTI Stanice: Pořady: Období: Zdroj dat: Zpracoval:

Prima Všechno 1.12.2007-31.12.2007 ATO Mediaresearch Médea, a. s.

Region:

Česká republika

Sledované časy: Dny v týdnu: Věk/ukazatelé muži ženy 4+ 15+ 15-24 25-34 35-44 45-54 55-64 65+ muži 4+ muži 15+ muži 15-24 muži 25-34 muži 35-44 muži 45-54 muži 55-64 muži 65+ ženy 4+ ženy 15+ ženy 15-24 ženy 25-34 ženy 35-44 ženy 45-54 ženy 55-64 ženy 65+ Zdroj: Médea

17:40 - 17:59:59 Po-Pá Share v % 9,9 11,65 10,87 11,23 5,77 10,76 8,65 10,41 11,38 14 9,9 10,18 4,84 11,23 7,7 9,58 10,98 12,26 11,65 12,06 6,67 10,35 9,55 11,18 11,71 15,01

Projekce v Rating v % 000 2,16 101,96 3 148,98 2,59 250,94 2,81 241,36 0,63 8,31 1,74 29,45 1,73 23,37 2,63 37,5 3,63 49,2 6,55 93,53 2,16 101,96 2,32 96,16 0,5 3,41 1,63 14,1 1,47 10,13 2,35 16,68 3,35 21,69 5,4 30,16 3 148,98 3,28 145,2 0,76 4,9 1,85 15,35 1,99 13,24 2,91 20,82 3,89 27,51 7,28 63,38

66

Stanice: Pořady: Období: Zdroj dat: Zpracoval: Region: Sledované časy: Dny v týdnu: Věk/ukazatelé muži ženy 4+ 15+ 15-24 25-34 35-44 45-54 55-64 65+ muži 4+ muži 15+ muži 15-24 muži 25-34 muži 35-44 muži 45-54 muži 55-64 muži 65+ ženy 4+ ženy 15+ ženy 15-24 ženy 25-34 ženy 35-44 ženy 45-54 ženy 55-64 ženy 65+ Zdroj: Médea

Prima Všechno 1.12.2007-31.12.2007 ATO Mediaresearch Médea, a. s. Jižní Morava 17:40 - 17:59:59 Po-Pá Projekce v Share v % Rating v % 000 8,72 1,77 16,46 10,16 2,56 25,02 9,54 2,17 41,49 9,72 2,33 39,33 5,78 0,57 1,31 12,06 1,88 7,62 7,45 1,68 4,15 9,93 2,88 8,18 11,94 2,96 7,06 9,07 3,91 11,01 8,72 1,77 16,46 8,72 1,82 14,69 5,54 0,53 0,62 15,13 2,03 3,88 7,63 1,63 2,29 6,68 1,58 1,91 9,82 2,05 2,37 7,4 2,93 3,62 10,16 2,56 25,02 10,43 2,79 24,63 6 0,6 0,69 9,91 1,74 3,73 7,28 1,74 1,86 11,61 3,81 6,27 13,39 3,81 4,69 10,2 4,67 7,39

67

Příloha č. 11

plánování pořadu TÉMA TÉMA Průmyslové zóny

Dětská filmová tvorba

ANKETNÍ HOST OTÁZKA Co nám dávají a Ministr PaO berou průmyslové Říman zóny?

Čím je pro vás zlínský filmový festival?

Lesy – prodej Jak se chovají a těžba dřeva Češi ke svým lesům? Problémy vozíčkářů Nezájem mladých lidí o studium technických oborů

STUDIO

DOD VYS

Ostrava

28.5. 1.6.

Zlín

29.5. 4.6.

Ostrava

30.5. 5.6.

Plzeň

31.5. 6.6.

Ostrava

4.6.

7.6.

Rektor VŠB TU Čermák

Pedagogové škol s technickým zaměřením, odborníci z ÚP, představitelé průmyslových firem

Pěstitelé vína Máte raději – jižní jihomoravská Morava nebo zahraniční vína? Kácení Co si myslíte o stromů kácení stromů ve městech?

Michal Hašek stínový ministr zemědělství

Běžní spotřebitelé, Brno milovníci vína pěstitelé vína

5.6.

8.6.

Ved. AOPK Ostrava P.Birklen

Ekologové, vedení Ostrava radnic a občané měst, kterých se kácení týká, zahr. architekt, odborníci z MŽP

6.6.

11.6.

Cukrovka děsí stále více lidí

prof. Jaroslav Rybka, prezident České diabetické společn.

František Švestka – diabetolog, Jana Novotná – diabetologická sestra, pacienti postižení diabetem

Zlín

7.6.

12.6.

Hradec Králové

8.6.

13.6.

Brno

11.6. 14.6.

Ostrava

12.6. 15.6.

Plzeň

13.6. 18.6.

Boj architektů - Přestavba Benešovy tř. H. Králové Záhadná Anička Cyklistika – fenomén doby Americký radar stále odmítán

Jak přitáhnout mládež ke studiu technických oborů?

RESPONDENTI ANKETY Starostové obcí Třanovice, Hnojník, Mošnov, Nošovice, řed. ÚP Ostrava, předseda OS Za náš Hnojník Zdeněk Skaunic, Hana Pinkavová – výkonný ředitel dokumentaristka, MFFDM Zlín Zdeněk Krupa – kameraman, občané a návštěvníci Zlína Ministr zem. CHKO Beskydy, Gandalovič ČSOP, Biocel Paskov, Lesy ČR, Myslivecký spolek Ostrava

Co vás napadne, když se řekne cukrovka?

Jak se v Česku daří cyklistům? Jak se změnil postoj lidí k radarové základně?

Vítězslav Dostál Aktivní cyklisté, prodejci jízdních kol, sport. kluby Starosta – Místní občané, představitel odborník, starostové vyjednávacího okolních obcí týmu

68

POZNÁMKA ŠÉFDRAMATURGA

Odpady

Jak vyřešit Poslanec PS L. problém Šincl s hromaděním a likvidací odpadů?

Obchodní zóny – proč je jich čím dál víc? Úřad a občan

Potřebují lidé další obchodní zóny?

Divadlo prožívá renesanci

Jaké máte zkušenosti s úředníky? Vyhovují vám úřední dny a hodiny? Proč mají divadla po době půstu opět plno?

Úrazová nemocnice Heparinový vrah – další podezřelá úmrtí v nemocnici v HB

Daňová reforma Sinice nebezpečí letní sezóny Nový silniční zákon - 1. výročí

Vedení radnic, Ostrava ekologové, obchodníci, zpracovatelé plastů

České 15.6. 20.6. Budějovice

Odbor vnitřních Podnikatelé, věcí MMO Alena živnostníci, občané Býmová

Igor Stránský, ředitel Slováckého divadla Uh. Hradiště

zástupce ministerstva financí

Jak se nejúčinněji zbavit sinic? hydrobiolog zástupce Osvědčil se nový policejního sil. zákon v praxi? prezídia

Ostrava

Antonín Sobek – Zlín ředitel MD Zlín, Helena Čermáková – herečka MDZ, Josef Kubáník – herec Slováckého divadla, diváci Brno

kriminalista

Rozděluje stát spravedlivě peníze i menším obcím?

14.6. 19.6.

starostové a obyvatelé obcí vodohospodář, lékař, botanik, návštěvníci přehrad řidiči, profesionální řidiči, zástupci státní správy, dopravní policisté,

69

18.6. 21.6.

19.6. 22.6.

20.6. 25.6.

Hradec Králové

21.6. 26.6.

Ostrava

22.6. 27.6.

Plzeň

25.6. 28.6.

Ostrava

26.6. 29.6.

Rejstřík aktualne.cz ............................................... 10 Báňa, Miroslav ........................................ 41 Bašová, Hana ........................................... 34 Bergsdorf Wolfgang ................................ 32 Brněnský Deník ....................................... 34 Burian Karel ............................................ 21 Burns ....................................................... 32 Burton ...................................................... 10 Coufal, Jakub ........................................... 34 Coufal, Ondřej ......................................... 34 CZ 24 ......................................................... 7 Česká televize .................................... 15, 35 ČTK ................................................... 10, 15 Direct Film ................................................ 9 ENG přenosové vozy .............................. 13 ENG přenosové vozy .............................. 13 Halada...................................................... 18 Holanová, Marta ...................................... 36 Hrubá, Dagmar ........................................ 39 Hypr, Dušan ............................................ 40 idnes.cz .................................................... 10 Janeček, Miloš ......................................... 38 Jansa, Radim............................................ 31 Julínek, Tomáš ........................................ 37 Kamenná kolonie..................................... 38 Kauza Anička ........................ 24, 34, 36, 37 Kohl, Tomáš ............................................ 41 Kraus, Roman .......................................... 38 Lefenda Gabriela ..................................... 27 MAFRA ................................................... 10 Mauerová, Anna ................................ 34, 35 Mauerová, Kateřina ................................. 34 Mauerová, Klára ...................................... 34 Mergental, Aleš ....................................... 34

minipřenos .............................................. 13 Minuty regionu ....................................... 33 Na vlastní oči .......................................... 12 Nancy ...................................................... 35 Nedělní partie.......................................... 24 Objevy v Moravském krasu .................... 40 Osvaldová ............................... 8, 11, 13, 18 Otázky Václava Moravce........................ 24 Peterka ..................................................... 9 Prima TV........................................... 15, 16 Public TV .. 7, 10, 15, 16, 20, 21, 27, 32, 38 Radiokomunikace ................................... 13 Regionální Televizní Agentura ............... 10 Reportéři ČT ........................................... 12 RTA ... 7, 10, 14, 15, 16, 18, 20, 21, 27, 31, 32, 33, 35, 37, 43 Ruß-Mohl ................................................ 32 Ruß-Mohl .............................................. 8, 9 Rušení Úrazové nemocnice .................... 37 Schellman.................................................. 8 Slovenská televize............................. 15, 35 SNG přenosové vozy .............................. 13 Stream.cz................................................... 9 Škrlová, Barbora ..................................... 35 Televizní Tvorba Brno .............................. 9 Téma dne.. 7, 12, 14, 20, 21, 22, 24, 25, 26, 33, 35, 43 TERRA Broadcaster ............................... 13 Trdý, Eduard ........................................... 34 TriCaster ................................................. 14 TV Nova ................................................. 15 Víkend..................................................... 12 Žaloudík, Jan........................................... 38

70

Použitá literatura a zdroje Bibliografie: Bartošek, Jan. 1997. Žurnalistika – Úvod do studia. Olomouc: Středisko distančního vzdělávání FF UP Blažek, Bohuslav. 1995. Tváří v tvář obrazovce. Praha: Sociologické nakladatelství. Burns, Lynette Sheridan. 2004. Žurnalistika. Praha: Portál Burton, Graeme; Jirák, Jan. 2001.: Úvod do studia médií. Praha: Barrister & Principal Čmejrková, Světlana; Hoffmanová, Jana. 2003. Jazyk, média, politika. Praha: Academia DeFleur, Melvin L.; Ballová-Rokeachová, Sandra J. 1996. Teorie masové komunikace. Praha: Karolinum. Halada, Jan; Osvaldová, Barbora. 2007.: Praktická encyklopedie žurnalistiky a marketingové komunikace. Praha: LIBRI Köpplová, Barbara a kol. 2003. Dějiny českých médií v datech. Praha: Karolinum Kunczik, Michael. 1995. Základy masové komunikace. Praha: Karolinum. Malcolm, F. Mallette. 2000. Příručka pro novináře střední & východní Evropy. Praha: Centrum nezávislé žurnalistiky McLuhan, Herbert Marshall. 2000. Člověk, média a elektronická kultura. Brno: Jota. McLuhan, Herbert Marshall. 1991. Jak rozumět médiím. Praha: Odeon. McQuail, Denis. 1999. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál. Osvaldová, Barbora a kol. 2001. Zpravodajství v médiích. Praha: Karolinum Ruß-Mohl, Stephan; Bakičová, Hana. 2006. Žurnalistika – komplexní průvodce praktickou žurnalistikou. Praha: Grada Publishing Schellmann, Bernhard; Gaida, Peter; Gläser, Martin; Kegel, Thomas. 2004. Média – základní pojmy. Praha: Sobotáles Smith, Anthony. 1998. Television An International History. Oxford: Oxford University Press Trampota, Tomáš. 2006. Zpravodajství. Praha: Portál

Internetové zdroje: Peterka,

Jiří.

2006:

Digitalizace:

bude

to

http://www.lupa.cz/clanky/digitalizace-bude-to-podle-senatu/ (2.1.2007) Public TV. (Nedatováno). http://publictv.cz/ (2.1.2007) Regionální televizní agentura. (Nedatováno). http://www.rta.cz/ (2.1.2007)

71

podle

Senátu.

Disk.cz. (Nedatováno) http://www.disk.cz/disk/product?3242 (2.1.2007)

72