Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko-správní fakulta ANALÝZA ČERPÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ Z REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU SEVEROZÁPAD

Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

ANALÝZA ČERPÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ Z REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU SEVEROZÁPAD The Analysis of Financial Resources from the Regional Operational Programme NUTS North-West Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Autor:

Ing. Bc. Andrea Holešinská

Bc. Adéla Ohnoutková

Brno, květen 2010

J mé no a p ř í j mení :

Bc. Adéla Ohnoutková

Ná z e v di pl omové pr áce:

Analýza čerpání finančních prostředků z regionálního operačního programu severozápad

Ná z e v pr ác e v angličt i ně:

The Analysis of Financial Resources from the Regional Operational Programme NUTS North-West

Ka t e dr a:

Regionální ekonomie a správy

Ve douc í di pl omové pr áce: Ing. Bc. Andrea Holešinská Rok obha j oby:

2010

Anotace Předmětem práce je problematika čerpání finančních prostředků z Regionálního operačního programu NUTS II Severozápad v letech 2007-2009. Dílo je členěno do dvou základních částí. První část se věnuje teorii. Vysvětluje důvody existence veřejného sektoru a regionální politiky v moderních ekonomikách. Dále se zabývá Regionální politikou Evropské Unie. Druhá část je těţištěm práce a věnuje se čerpání dotací z Regionálního operačního programu Severozápad. V této části jsou uvedeny stavy alokovaných a zasmluvněných prostředků dle jednotlivých oblastí podpory. Dále popisuje oblasti podpory, ve kterých hrozí situace, ţe přidělené dotace nebudou vyčerpány, a doporučuje Regionální radě, jak by měla zajistit vyšší čerpání.

Annotation The focus of the thesis is the financial resources utilization from Regional operational programme NUTS II Northwest for period 2007-2009. It is divided into two parts. The first part targets to the theory and it interprets the reasons of existence of the public sector and the regional policy in the modern economics. It deals also with Regional policy in European Union. The second part is the core of the thesis. It describes a pumping of financial resources from Regional operational programme NUTS II Northwest. Allocated and assigned support is mentioned in this part and it describes areas of supports, in which could occur situation, that the allocated support will not be spent. It recommends the Regional Council Committee how to ensure higher money pumping.

Klíčová slova Regionální politika, Regionální operační program NUTS II Severozápad, čerpání finančních prostředků, veřejný sektor.

Keywords Regional politics, Regional operational programme NUTS II North-West, pumping the support, public sectors.

-2-

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Analýza čerpání finančních prostředků z Regionálního operačního programu Severozápad vypracovala samostatně pod vedením Ing. Andreji Holešinské a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 3. května 2010

vlastnoruční podpis autora

-3-

Poděkování Zde bych ráda poděkovala Ing. Bc. Andreji Holešinské za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce.

-4-

OBSAH ÚVOD

............................................................................................................................. - 7 -

NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ A REGIONÁLNÍ POLITIKA, TEORETICKÁ ČÁST....... - 9 1. Podpora národního hospodářství ve smíšené ekonomice ................................................... - 9 1.1.

Veřejný sektor v národním hospodářství .................................................................... - 9 -

1.2.

Veřejné statky a jejich poskytování .......................................................................... - 10 -

1.3.

Důvody podpory některých oblastí národního hospodářství, trţní selhání............... - 10 -

1.4.

Státní zásahy, vládní selhání ..................................................................................... - 12 -

1.5.

Hospodářská politika ................................................................................................ - 13 -

2. Redistribuce finančních prostředků .................................................................................. - 14 2.1.

Redistribuce v národním hospodářství...................................................................... - 14 -

2.2.

Efektivita veřejného sektoru ..................................................................................... - 16 -

3. Regionální politika ............................................................................................................ - 17 3.1.

Regionální politika .................................................................................................... - 17 -

3.2.

Regionální politika ČR ............................................................................................. - 18 -

3.3.

Regionální politika EU ............................................................................................. - 18 -

3.4.

Strukturální fondy a fond soudrţnosti....................................................................... - 20 -

4. Programování a projektování rozvoje ............................................................................... - 22 4.1.

Tvorba a řízení operačních programů ....................................................................... - 22 -

4.2.

Projekty, ţádosti o finanční prostředky z EU ........................................................... - 24 -

REGION SZ A ČERPÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ Z ROP SZ ............................ - 25 5. Region severozápad .......................................................................................................... - 25 5.1.

Správní členění Regionu severozápad ...................................................................... - 25 -

5.2.

Hospodářská situace v Regionu SZ .......................................................................... - 26 -

6. Regionální operační program Severozápad ...................................................................... - 29 6.1.

Cíle ROP SZ ............................................................................................................. - 29 -

6.2.

Finanční prostředky určené pro ROP SZ .................................................................. - 30 -

7. Čerpání finančních prostředků z ROP SZ v letech 2007-2009 ......................................... - 32 7.1.

Celkový přehled alokovaných a vyčerpaných prostředků ........................................ - 32 -

7.2.

Prioritní osa „1 Regenerace a rozvoj měst“ .............................................................. - 37 -

7.3.

Prioritní osa „2 Integrovaná podpora místního rozvoje“ .......................................... - 44 -

7.4.

Prioritní osa „3 Dostupnost a dopravní obsluţnost“ ................................................. - 49 -

7.5.

Prioritní osa „4 Udrţitelný rozvoj cestovního ruchu“............................................... - 54 -

7.6.

Prioritní osa „5 Technická asistence“ ....................................................................... - 60 -5-

7.7.

Shrnutí ...................................................................................................................... - 63 -

ZÁVĚR

.......................................................................................................................... - 66 -

SEZNAM LITERATURY ................................................................................................... - 67 SEZNAM OBRÁZKŮ......................................................................................................... - 70 SEZNAM TABULEK ......................................................................................................... - 70 SEZNAM GRAFŮ .............................................................................................................. - 70 SEZNAM MAP ................................................................................................................... - 71 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................. - 71 PŘÍLOHY .......................................................................................................................... - 72 -

-6-

ÚVOD V první polovině roku 2004 vstoupila ČR do Evropské unie. Tento krok znamenal vedle celé řady změn i přijetí regionální politiky EU, nazývané téţ politikou hospodářské a sociální soudrţnosti. Úkolem regionální politiky je zajistit co nejrovnoměrnější rozvoj na celém území EU, a to především prostřednictvím finančních prostředků z fondů EU. Česká republika vyuţívá v období 2007–2013 k čerpání dotací 26 operačních programů; z toho je sedm regionálních operačních programů, osm tematických operačních programů, dva operační programy týkající se zaměstnanosti a adaptability a devět operačních programů týkajících se regionální, nadregionální a zahraniční spolupráce. Mapa 1: Regiony NUTS III (14 krajů) a regiony NUTS II (8 regionů soudržnosti)

Pramen: Ministerstvo pro místní rozvoj, http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU/Regionalnipolitika-EU, 2010-01-15

Tato práce se zabývá analýzou čerpání finančních prostředků pouze z Regionálního operačního programu Severozápad v období 1.1. 2007 – 31.12. 2009. Cílem je provést rozbor čerpání finančních prostředků z jednotlivých prioritních os a zjistit oblasti, kde by se mohly vyskytnout problémy s čerpáním dotací. Jako doplňkový cíl bylo zvoleno zhodnotit plnění stavovených cílů dle jednotlivých prioritních os. Dílo je členěno do teoretické a praktické části. Teoretická část se zaměřuje na veřejný sektor a regionální politiku. Jsou zde uvedeny hlavní příčiny existence veřejného sektoru a poskytování dotací. Dále charakterizuje regionální politiku a vysvětluje podstatu fungování regionální politiky Evropské Unie. -7-

Druhá část se zaměřuje na plnění cíle. Je zde stručně představena hospodářská situace Regionu severozápad a Regionální operační program Severozápad. A dále následuje těţiště práce, tedy rozbor čerpání finančních prostředků z ROP SZ dle jednotlivých prioritních os, resp. dle oblastí podpory. Rozbor se dle cíle zaměřuje zejména na porovnání finanční pomoci určené jednotlivým oblastem podpory a finanční pomoci na podané, schválené a vyřazené projekty. V práci je pouţita deskriptivní metoda, analýza a komparace. Text je doplněn obrázky, mapkami, tabulkami a grafy. Potřebné informace jsou převáţně čerpány z oficiálních webových stránek Ministerstva pro místní rozvoj a Regionu severozápad.

-8-

NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ A REGIONÁLNÍ POLITIKA, TEORETICKÁ ČÁST Tato část pojednává o důvodech podpory národního hospodářství, o poskytování finančních prostředků jako o účinném nástroji regionálního rozvoje, a o rozvojových programech a projektech regionálního rozvoje.

1.

Podpora národního hospodářství ve smíšené ekonomice

Různé společnosti nacházely odpovědi na základní ekonomické otázky Co? Jak? a Pro koho? různě. Tradiční ekonomika vychází při hledání odpovědí z tradic, příkazová z rozhodnutí vlády a státních ekonomických plánů, čistě trţní ze vzájemného vztahu mezi nabídkou a poptávkou. V moderním světě bychom ale jen těţko hledali „čistou ekonomiku“. Kaţdá moderní trţní ekonomika je smíšená, tedy zaloţená na koexistenci ziskového a neziskového sektoru a různých forem vlastnictví. Důvodem vzniku moderních smíšených ekonomik jsou přednosti i selhání ziskového a neziskového sektoru. Oba sektory se vzájemně doplňují a podmiňují – tam kde selhává jeden, nastupuje druhý.

1.1. Veřejný sektor v národním hospodářství Národním hospodářstvím dle Tetřevové (2003) rozumíme soustavu subjektů a vztahů mezi nimi, které se vytvořily v procesu vývoje společnosti za účelem produkce statků, jimiţ jsou uspokojovány potřeby lidí, ţijících na území určitého státního útvaru. Veřejný sektor pak představuje tu část národního hospodářství (neziskového sektoru), která je financována z veřejných financí, je řízena a spravována veřejnou správou, rozhoduje se v ní veřejnou volbou a podléhá veřejné kontrole. Kritériem úspěšnosti není zisk. Jeho posláním je předcházet a řešit důsledky selhání trhu při realizaci ekonomického a sociálního růstu a rozvoje. Jeho rozsah se odvíjí od rozpočtového omezení. Obrázek 1: Rozdělení národního hospodářství (dle hlediska financování)

Pramen: Tetřevová (2003)

-9-

Veřejný sektor je úzce spjat s pojmem veřejná politika. Politikou označujeme soubor metod, postupů, opatření a nástrojů, nutných k dosaţení určitého cíle. Veřejná politika můţe být chápána v širším či uţším pojetí. V širším pojetí má celospolečenský, globální pohled a zabývá se formováním veřejného zájmu. V uţším pojetí znamená jednotlivé části globální politiky (např. regionální politiku).

1.2. Veřejné statky a jejich poskytování Veřejný statek označuje souhrnně zboţí a sluţby, jejichţ přínos je nedělitelně rozptýlen po celé společnosti bez ohledu na to, zda si lidé tento statek chtějí koupit či nikoliv. Veřejné statky můţeme dle ekonomického kritéria dělit na čistě veřejné statky (přináší uţitek všem spotřebitelům, spotřeba je nedělitelná, mezní náklady spotřeby jsou pro kaţdého dalšího uţivatele nulové, nejsou však nulové mezní náklady jejich produkce, kvalita je nedělitelná, nevyloučitelnost ze spotřeby, spotřeba je nerivalitní, automatická spotřeba) a na smíšené veřejné statky (spotřeba je dělitelná, kvalita je nedělitelná, vyloučitelnost ze spotřeby). Trh se hodí pro poskytování soukromých statků, ne však pro poskytování veřejných statků (ať uţ čistě veřejných či smíšených veřejných statků). Tyto statky zabezpečuje stát, popř. přenáší odpovědnost za jejich zabezpečení na niţší stupně územní samosprávy. Při rozhodování o způsobu zabezpečení je třeba brát v úvahu jednak hospodárnost při vynakládání finančních prostředků z příslušného veřejného rozpočtu a jednak uţitek občanů, plátců daní (přispívají při financování veřejných statků). Obce zajišťují v přenesené působnosti národní veřejné statky (př. základní vzdělání), v samostatné působnosti lokální veřejné statky (př. veřejné osvětlení). Vyšší stupně územní samosprávy (regiony, kraje) zabezpečují v přenesené působnosti téţ národní veřejné statky (př. správa některých komunikací) a v přenesené působnosti regionální veřejné statky (hasičské sbory). Stát pak zajišťuje národní veřejné statky (např. národní obranu). Stát či územně samosprávné celky zabezpečují veřejné statky ve veřejném sektoru, veřejnou zakázkou u soukromého sektoru nebo společnou participací veřejného a soukromého sektoru.

1.3. Důvody

podpory

některých

oblastí

národního hospodářství, tržní selhání V některých oblastech národního hospodářství trh nedosahuje za všech okolností efektivnosti, stability a spravedlnosti ve společnosti. Z těchto důvodů vzniká veřejný sektor, jehoţ úkolem je zajistit efektivitu, stabilitu a spravedlnost i v těchto oblastech. Příčinami existence veřejného

- 10 -

sektoru obecně rozumíme příčiny selhání (či úplné absence) trhu. Zpravidla je dělíme na mikroekonomické, makroekonomické a mimoekonomické. MIKROEKONOMICKÉ PŘÍČINY Jde o případy, kdy trh selhává v optimální alokaci zdrojů, coţ znamená, ţe v ekonomice není vyprodukováno dostatečné mnoţství statků, nemají optimální strukturu nebo nejsou vyprodukovány s minimálními náklady. Jedná se tedy o projevy neefektivnosti. Hlavní mikroekonomické příčiny jsou nedokonalá konkurence, externality, veřejné statky, asymetrické informace a nekomplexní trhy. 1) Nedokonalá konkurence je situace na trhu, kdy mohou ekonomické subjekty uplatnit určitou monopolní sílu při stanovování ceny, tedy výrobci mohou zvyšovat svůj podíl na trhu tak, ţe začnou negativně ovlivňovat trţní prostředí (J. Soukupová a kol., 2002). 2) Externality se definují jako efekt přelévání, který nastává, jestliţe výroba nebo spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené náklady nebo přínosy jiným subjektům, tedy náklady nebo přínosy jsou přenášeny na jiné subjekty, aniţ ti by za ně získali příjmy či za ně platili (Macáková a kol., 2002). Trţní systém v sobě nemá zabudovaný mechanismus, který by dokázal postihnout netrţní charakter vztahů z tohoto plynoucí. 3) Veřejné statky jsou statky nebo sluţby, pro které platí nerivalitní spotřeba (nezmenšitelnost) a nevyloučitelnost. Trh není z různých důvodů (ze strany nabídky i poptávky) schopen zajistit dostatečné mnoţství takovýchto statků. 4) Asymetrické informace představují situaci, kdy jedna strana trhu ví více neţ druhá. Výrobci nemají vţdy k dispozici informace, podle kterých by se efektivně rozhodovali o výrobě, na druhé straně spotřebitelé nemají vţdy kvalitní informace, dle kterých by se rozhodovali, jaké statky mají spotřebovávat. Asymetrická informace vzniká v důsledku utajené činnosti nebo utajené informace. 5) Nekomplexní trhy. Některé statky trh není schopen zajistit, přestoţe spotřebitelé jsou ochotni za ně zaplatit více, neţ činí náklady na produkci (př. nedostatečný pojišťovací trh). MAKROEKONOMICKÉ PŘÍČINY Makroekonomické příčiny mají návaznost na základní makroekonomické veličiny (ekonomický růst, cenová stabilita, nezaměstnanost, vyrovnanost platební bilance). Jedná se o nedostatečné vyuţívání zdrojů a nezaměstnanost. 1) Nedostatečné vyuţívání lidských zdrojů, především lidského potenciálu. V ekonomikách nebývají dostatečně vyuţívány tradiční výrobní zdroje (práce, půda, kapitál). V dnešní době sehrává hlavní úlohu zejména kvalita lidského potenciálu (potenciál zdraví, potenciál

- 11 -

poznatkový a dovednostní, potenciál hodnotově orientační, potenciál sociálně participační, potenciál individuálně integrační a regulační, potenciál tvůrčí). 2) Nezaměstnanost. Stát pomáhá řešit problém nezaměstnanosti, jednak tvorbou pracovních míst a jednak podporou tvorby pracovních míst v soukromém sektoru. MIMOEKONOMICKÉ PŘÍČINY Mimoekonomické příčiny se týkají zejména otázek, jako je solidarita, zmírňování majetkových a sociálních rozdílů, např.: -

zachování institucionálních hodnot

-

respektování lidské důstojnosti

-

zabránění zanedbávání budoucnosti a zajištění trvale udrţitelného způsobu ţivota

-

zabránění nerovnosti mezi subjekty (řešení polarizace bohatství a chudoby)

-

zvyšování kvality lidského potenciálu

-

atd. (Tetřevová, 2003)

1.4. Státní zásahy, vládní selhání Jak je uvedeno v předchozí kapitole, trh v určitých situacích selhává. To vede vlády k vyhlašování vládních programů s cílem zlepšit jeho fungování. Nicméně i toto je spojeno s řadou problémů, které mohou vést k selhávání vládních programů - selhávání státních zásahů (= vládní selhání či selhání státu). Státní zásahy můţeme dělit do pěti oblastí: alokační činnost, redistribuční činnost, stabilizační činnost, legislativní činnost, regulační činnost (Hamerníková a kol., 2007). Státní zásahy jsou v porovnání s trhem efektivnější v realizaci rozhodnutí politického charakteru, v administrativní regulaci, v rychlém soustředění a vyuţití zdrojů, v zabezpečení kontinuity a stability sluţeb, v prevenci vykořisťování či diskriminace, v zabezpečení bezpečnosti, v zabezpečení rovnosti, v zabezpečení sociální soudrţnosti a sociálního smíru. Hlavní důvody vládních selhání: -

omezené informace a časová zpoţdění v hospodářské politice

-

omezená kontrola reakcí soukromého sektoru

-

omezená kontrola nad byrokratickým aparátem

-

omezení vyplývající z podstaty politického procesu

Státní zásahy jsou vţdy spojeny s určitými náklady a redistribuce způsobuje demotivační tendence, je proto vţdy potřeba hledat optimální poměr mezi efektivností a rovností.

- 12 -

Obrázek 2:Vztah selhání trhu a státních zásahů

Pramen: Tetřevová (2003)

1.5. Hospodářská politika Hospodářskou politiku státu můţeme dle Rusmichové a kol. (2002) definovat jako souhrn cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech ekonomické reality. Kombinovat veškeré součásti hospodářské politiky je sloţité, proto musí státní orgány vycházet při své hospodářské politice z určité koncepce. Nositelem hospodářské politiky je především stát sloţený ze soustavy institucí, jeţ se vzájemně více či méně ovlivňují (př. ministerstva a jiné vládní úřady). Dalším nositelem jsou mezinárodní organizace, vznikající na základě dohod mezi jednotlivými státy. Mezinárodní organizace jsou samostatné subjekty, které formují a realizují vlastní hospodářskou politiku. Další, kdo prosazuje svoji hospodářskou politiku, jsou nadnárodní orgány regionálního integračního seskupení. Cíle hospodářské politiky: -

zvyšovat efektivnost v alokaci výrobních zdrojů

-

ovlivňovat rozdělení důchodů

-

zajistit stabilní rozvoj národního hospodářství (zajištění cenové stability, podpora zaměstnanosti, růst reálného produktu, zajištění rovnováhy platební bilance a stability měnových kursů).

- 13 -

2.

Redistribuce finančních prostředků

Veřejné finance představují peněţní vztahy, vznikající v souvislosti s tvorbou, rozdělováním a pouţitím peněţních fondů, spojených s činností veřejných institucí, přičemţ jedním ze subjektů vztahů v rámci veřejných financí je stát a také většinou i příslušné municipality.

2.1. Redistribuce v národním hospodářství Hlavním cílem redistribuce je maximálně efektivní vyuţití všech zdrojů. Při redistribuci jde vţdy o to - jaká bude míra redistribuce v určitém období -

kterých oblastí se bude proces redistribuce týkat

-

jaký bude způsob realizace redistribuce v čase a ve zvoleném prostoru

-

jaká bude administrativní nákladovost příslušných redistribučních postupů

-

jaká bude výsledná efektivnost provedených redistribučních opatření

-

aj. (Pilný, 2004).

DOTACE jsou nenávratné peněţní transfery (převody) ze státních nebo jiných veřejných zdrojů do rozpočtů jiné vládní úrovně nebo jiným ekonomickým subjektům (Pilný, 2004). Příčiny existence dotací: -

neobjektivní nerovnoměrné rozloţení příjmů regionů a municipalit

-

nevyrovnaný vztah mezi stupněm decentralizace kompetencí veřejné správy a přidělovanými finančními prostředky

-

nevhodně stanovené daňové určení

-

malá flexibilita daňových sazeb a poplatků.

Důvody pro poskytování dotací: -

odstranit nebo zmírnit neopodstatněné rozdíly mezi jednotlivými regiony a municipalitami a zajistit jejich optimální rozvoj

-

zajistit standardní úrovně při poskytování základních veřejných statků

-

umoţnit prosazení určitých zájmů státu nebo jiné vyšší vládní úrovně

-

vyloučit nebo zmírnit působení negativních externalit.

Dotace lze dělit dle různých hledisek, například podle účelu a pouţití, podle rozsahu – viz. obrázek:

- 14 -

Obrázek 3: Dotace podle účelu a způsobu použití

Pramen: Hamerníková a kol. (2007)

Účelové dotace jsou poskytovány na základě přesně známého záměru, tzn. k realizaci určité specifické akce. Výhodou je, ţe umoţňují vyšší vládní úrovni intenzivněji zasahovat do rozhodování municipalit. Nevýhodou je, ţe sniţují do určité míry odpovědnosti municipalit. Mohou to být dotace běţné (provozní) nebo kapitálové (investiční). Kapitálové jsou poskytovány hlavně na stavby zlepšující ţivotní prostředí, na veřejné stavby a v sociální péči. Neúčelové dotace jsou dotace poskytované plošně pro určitý region a nejsou podmíněny nějakým účelem. Odpovědnost za vyuţití nese místní vláda. Nejčastější kritéria pro stanovení velikosti globálních dotací: -

počet obyvatel a jejich věk či zaměstnání

-

rozloha municipality, délka silniční sítě, úroveň infrastruktury

-

průměrný příjem obyvatel a počet dětí školního věku

-

zdravotní stav obyvatel

-

zadluţenost příslušné municipality

-

klimatické podmínky a stav kvality sloţek ţivotního prostředí (Pilný, 2004).

Dotační systém by měl odpovídat na otázky Kdo?, Kdy?, Komu?, Za jakých podmínek?, V jaké výši? dotaci poskytne. Do veřejných rozpočtů jsou dotace alokovány např. prostřednictvím rezortních ministerstev, účelových fondů nebo krajských úřadů a orgánů na krajské úrovni. - 15 -

2.2. Efektivita veřejného sektoru Efektivnost veřejného sektoru lze v širším pojetí chápat jako vztah mezi velikostí vstupů do veřejného sektoru a velikostí výstupů veřejného sektoru. Má dvě základní sloţky: hospodárnost a účelnost. Veřejný sektor má tendence k neefektivnosti, a to hlavně z těchto důvodů: Ve veřejném sektoru není hlavním cílem zisk a je z části či zcela financován z veřejných financí. Veřejnému sektoru nehrozí bankrot. Výstupy jsou obtíţně kvantifikovatelné, není konkrétní vlastník, apod. Dochází zejména k alokační a produkční neefektivnosti. Alokační neefektivnost vzniká, pokud veřejné finance nejsou alokovány do odvětví, kde mohou přinést nejvyšší uţitek nebo produkované statky nejsou spotřebovávány z důvodu nadhodnoceného odhadu spotřeby či špatně odhadnutého způsobu uspokojování potřeb. Produkční neefektivnost vzniká, pokud se ve veřejném sektoru projevuje sklon k byrokratizaci, subjekty či procesy mají tendence k těţkopádnosti, projevuje se menší tlak na inovační aktivity, působí neustálý tlak na zvyšování příjmů z veřejných rozpočtů. Pro posouzení efektivnosti veřejných výdajů se vyuţívají komparativní metody (komparace v čase a v prostoru), normy, normativy a limity, výkony a standardy, hodnocení občany, komplexní audit a další nástroje.

- 16 -

3.

Regionální politika

Regionální problémy vnímají obyvatelé i vlády odjakţiva. Jsou způsobovány celou řadou faktorů, např.: relativně nízkou mobilitou pracovní síly a kapitálu, geografickou polohou nebo nevyhovujícími ekonomickými strukturami či psychologickými faktory. Hlavním úkolem regionální politiky je tyto problémy efektivně řešit.

3.1. Regionální politika Její počátky sahají do období hospodářské krize ve dvacátých letech dvacátého století. Definic regionální politiky existuje celá řada, většina vychází z podpory problémových regionů a snahy sniţovat meziregionální rozdíly. Vanhove, Klaassen a Hall (Wokoun a kol., 2008) ji definují: „Regionální politika představuje všechny veřejné intervence, které vedou ke zlepšení geografického rozdělení ekonomických činností, respektive které se pokouší napravit určité prostorové důsledky volné trţní ekonomiky pro dosaţení dvou vzájemně závislých cílů: ekonomického růstu a zlepšení sociálního rozdělení ekonomických efektů.“ E. Lauschmann (Wokoun a kol., 2008) rozlišuje tři typy regionální politiky: -

růstově orientovanou regionální politiku, jejímţ cílem je optimální alokace výrobních faktorů

-

stabilizačně orientovanou regionální politiku, cílem které jsou relativně vyváţené hospodářské struktury

-

infrastrukturálně orientovanou regionální politiku, jejímţ cílem je rovnoměrné vybavení jednotlivých regionů infrastrukturou.

Dle Viturky (2007) je regionální politika, jejímţ základem je dlouhodobá vize a z ní vycházející strategické cíle regionálního rozvoje, obecně definována jako soubor nástrojů a opatření, orientovaných na společensky ţádoucí ovlivňování rozmístění ekonomických subjektů a podmínek jejich činnosti. Existují dva základní typy regionálních politik – centralizované regionální politiky a decentralizované regionální politiky. Centralizované regionální politiky jsou spjaté s rozsáhlými přerozdělovacími procesy a regulací ekonomického rozvoje. Jedná se o tradiční regionální politiky, které se prosazovaly v minulosti. Tyto politiky nedokázaly efektivně řešit příčiny problémů v regionech ani příčiny pomalého rozvoje (oproti jiným regionům). Proto se v dnešní době prosazují spíše decentralizované regionální politiky, moderní modely regionální politiky.

- 17 -

V těchto modelech politiky je kladen důraz na aktivní roli niţších článků veřejné správy (regionů, měst a obcí), na řešení příčin, nikoli následků nerovnoměrného rozvoje, na zvyšování globální konkurenceschopnosti.

3.2. Regionální politika ČR Česká regionální politika se začala výrazněji rozvíjet aţ na konci devadesátých let, v době rostoucích rozdílů ekonomické úrovně regionů. Jejím cílem je podporovat rovnoměrný rozvoj regionů (podporovat zaostávající regiony). Ústředním orgánem je Ministerstvo pro místní rozvoj. DŮLEŢITÉ PROGRAMOVÉ DOKUMENTY REGIONÁLNÍ POLITIKY ČR: Základním dokumentem politiky regionálního rozvoje je Strategie regionálního rozvoje České republiky. Obsahuje zejména analýzu stavu regionálního rozvoje, charakteristiku slabých a silných stránek v rozvoji jednotlivých krajů a okresů, strategické cíle regionálního rozvoje v ČR, vymezení státem podporovaných regionů a doporučení dotčeným ústředním správním úřadům a krajům pro zaměření rozvoje odvětví spadajících do jejich působnosti (Zákon č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje, §5). Dalším dokumentem regionálního rozvoje je Státní program regionálního rozvoje. Ten obsahuje vymezení regionu, cíl, jehoţ má být podporou jeho rozvoje dosaţeno, stanovení oblastí, na něţ je podpora zaměřena včetně navrhovaných opatření, podmínky pro poskytování finanční podpory, formy a způsob jejího poskytování a potřebné finanční prostředky na jednotlivá opatření včetně jejich rozdělení dotčeným ústředním správním úřadům a krajům a časové období jeho platnosti. (Zákon č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje, §6). Strategie rozvoje kraje jsou programové dokumenty pro usměrňování činností různých subjektů působících na rozvoj kraje nebo na jeho územní části (okresy) a obce. Program rozvoje kraje je základním střednědobým programovým dokumentem. Lze jej charakterizovat jako program cílených opatření, příp. intervencí, přijatý pro stimulaci ekonomického a sociálního rozvoje kraje. Na obecní úrovni jsou základními programovými dokumenty rozvoje regionální politiky Program rozvoje mikroregionů a Program rozvoje obce.

3.3. Regionální politika EU V roce 1775 byl zaloţen Evropský fond regionálního rozvoje jako první nástroj pro realizaci společné regionální politiky EU. V současné době se regionální politika opírá především o Jednotný Evropský Akt z roku 1986 (článek 130 A). Zde je uvedena tato definice regionální politiky EU: - 18 -

„Společenství rozvíjí a uskutečňuje aktivity vedoucí k podpoře celkového harmonického vývoje a k posilování své hospodářské a sociální soudrţnosti. Společenství se zaměřuje zvláště na sniţování nerovnoměrností mezi různými regiony a soustřeďuje se na zaostalé regiony, jimţ se dostává nejmenší podpory.“ Regionální politika je téţ zakotvena ve „Smlouvě o Evropské Unii“ a na ni navazujících smlouvách či v Maastrichtské smlouvě. Regionální politika EU patří mezi koordinované (= komunitární) politiky. Její těţiště spočívá v členských státech, příslušné orgány EU dohlíţí na její koordinaci a harmonizaci. Regionální politika patří mezi relativně mladé aktivity EU a její význam vzhledem k dlouhodobým a značným regionálním nepoměrům neustále roste. Hlavním cílem je sníţit rozdíly v ekonomické a ţivotní úrovni mezi jednotlivými regiony EU (současná EU-27 zahrnuje celkem 268 regionů úrovně NUTS 2, ze kterých se téměř třetina nachází pod hranicí 75 % průměru HDP/obyv. v paritě kupní síly; Viturka 2007). Finanční nástroje regionální politiky: -

národní iniciativy (94%),

-

iniciativy společenství (5%),

-

inovační akce a technická pomoc (1%), (Mandysová, 2006).

Národní iniciativy (programy) se váţí na iniciativu členských států, která je realizována na základě Národního rozvojového plánu nebo Jednotného programového dokumentu. Iniciativy společenství jsou zvláštní programy, řízené Evropskou komisí k řešení specifických problémů dotýkajících se celého území EU, které doplňují jiné programy ES nebo usnadňují implementaci. Je pro ně typický podnět ze strany Evropské komise, teprve potom následuje projednání se členským státem. Inovační a technická pomoc jsou svojí povahou výjimečné, neboť se nezakládají na vzájemné dohodě mezi Evropskou komisí a členským státem, ale jsou výlučně v pravomoci Komise. Jejich význam spočívá v inovačním přínosu, protoţe iniciují pilotní projekty a studie pro nové politiky, zdokonalují nakládání s finančními prostředky a zároveň odhalování nových moţností. Hlavní cíle regionální politiky pro období 2007-20131: Cíl: Konvergence - podpora hospodářského a sociálního rozvoje regionů na úrovni NUTS II s HDP/obyv. niţším neţ 75 % průměru tohoto ukazatele pro celou EU. Dále jsou k čerpání z tohoto cíle způsobilé státy, jejichţ HND (hrubý národní produkt) na obyvatele je niţší neţ 90 %

1

Ministerstvo pro místní rozvoj, http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU/Regionalni-politika-

EU, 2010-01-07

- 19 -

průměru tohoto ukazatele pro celou EU. V ČR pod něj spadají všechny regiony soudrţnosti mimo hl. m. Prahy. Cíl: Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost - podpora regionů na úrovni NUTS II nebo NUTS I, které nemají nárok na čerpání podpory z cíle Konvergence. Tento cíl je financovaný z ERDF a ESF. V ČR pod něj spadá pouze hl. m. Praha. Cíl: Evropská územní spolupráce - podpora přeshraniční spolupráce regionů na úrovni NUTS III, nacházejících se podél všech vnitřních a některých vnějších pozemních hranic a všech regionů úrovně NUTS III podél námořních hranic, které jsou od sebe obecně vzdáleny nejvýše 150 kilometrů. Dále je podporována meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů. Tento cíl je financovaný z ERDF. V ČR pod něj spadají všechny regiony.

3.4. Strukturální fondy a fond soudržnosti Regionální politika je realizována prostřednictvím strukturálních fondů a fondu soudrţnosti (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2010). Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF): -

zaloţen r. 1975

-

největší fond co se týče výše objemu finančních prostředků

-

zejména podpora investic do infrastruktury, vytváření pracovních míst a malého a středního podnikání

-

dále se zaměřuje na podporu méně rozvinutých regionů, investice do vědy a výzkumu, na ţivotní prostředí.

Evropský sociální fond (ESF): -

zaloţen r. 1960

-

podporuje aktivity a politiky v oblastech zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů

-

soustřeďuje se na podporu zaměstnanosti – rekvalifikaci, vzdělávací systémy, tvorbu nových pracovních míst).

Fond soudrţnosti (FS): -

zaloţen r. 1993

-

zvláštní fond solidarity na pomoc nejméně rozvinutým členským státům

-

podpora větších infrastrukturálních projektů (př. dálnice).

Do řízení strukturálních fondů je zapojeno mnoho subjektů na evropské, národní i regionální úrovni.2 Na evropské úrovni se rozhoduje o výši finančních prostředků na politiky EU vč. 2

Ministerstvo pro místní rozvoj, http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/6fa7277c-ea4f-4521-bbbb-

8319e275dad4/Rizeni-fondu-EU, 2010-01-07

- 20 -

politiky HSS. Po jednomyslné shodě v Evropské radě musí Evropská komise připravit potřebnou legislativu v podobě nařízení. Tato nařízení definují pravidla pro čerpání finančních prostředků z fondů EU a musí být schválena Evropským parlamentem a Radou EU. Rada EU pak schvaluje Strategické obecné zásady EU, ve kterých se uvádí priority rozvoje EU a členské státy se podle nich řídí při tvorbě národních strategických referenčních rámců a operačních programů. Na národní úrovni se tedy tvoří Národní strategické referenční rámce a operační programy, které musí být předloţeny na schválení Evropské komisi. Po schválení můţe členský stát jiţ čerpat prostředky, Evropská komise průběh čerpání jen monitoruje a posílá peníze z fondů na speciální účet zřízený k tomuto účelu. ČR ustanovila čtyři základní instituce pro řízení a koordinaci Národního strategického referenčního rámce: -

Národní orgán pro koordinaci

-

Monitorovací výbor Národního strategického referenčního rámce: Řídící a koordinační výbor

-

Platební a certifikační orgán: Národní Fond

-

Auditní orgán: Centrální harmonizační jednotka pro finanční kontrolu.

Řízení fondů na regionální úrovni, viz. další kapitola. V období 2007–2013 můţe Česká republika čerpat z evropských fondů 26,69 miliardy EUR. Pro úspěšné čerpání musí ČR navíc přidat 4 miliardy EUR, protoţe EU financuje maximálně 85% výdajů z aktivit uskutečněných v rámci regionální politiky. Tabulka 1: Rozdělení prostředků fondů EU mezi cíle politiky HSS v období 2007–2013 Cíl

Fondy pro EU27

Fondy pro ČR

283 mld. EUR (cca 7 082,80 mld. Kč) 81,54%

Konvergence

Regionální 54,96 mld. EUR konkurenceschopnost (cca 1 385,40 mld. Kč) 15,95% a zaměstnanost Evropská spolupráce

územní

8,72 mld. EUR (cca 218,55 mld. Kč)

2,52%

25,88 mld. EUR (cca 730,00 mld. Kč) 96,98% 419,09 mil. EUR (cca 11,73 mld. Kč)

1,56%

389,05 mil. EUR (cca 10,97 mld. Kč)

1,46%

347 mld. EUR 26,69 mld. EUR (cca 8696,89 mld Kč) 100,00% (cca 752,70 mld. Kč) 100,00%

Celkem Pramen: Ministerstvo pro místní rozvoj, http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU/Regionalnipolitika-EU, 2010-07-04

- 21 -

4.

Programování a projektování rozvoje

Politika hospodářské a sociální soudrţnosti se řídí principem programování, tzn., ţe projekty k financování jsou vybírány podle toho, zda napomáhají odstraňovat problémy uvedené ve strategických dokumentech. Tento princip se uplatňuje prostřednictvím operačních programů s prioritními osami, jeţ sledují cíle politiky soudrţnosti. Přináší to kladné dopady jak na konkrétní ekonomiku členského státu, tak i na ekonomiku celé EU. Obrázek 4: Programování a projektování

Pramen: Ministerstvo pro místní rozvoj, http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU, 2010-04-07

Při řízení operačních programů i realizaci projektů se vychází z pěti principů politiky HSS: principu programování, partnerství, koncentrace, doplňkovosti, principu monitorování a vyhodnocování.

4.1. Tvorba a řízení operačních programů Členské země si s Evropskou komisí dohodnou operační programy (OP), které jsou mezičlánkem mezi evropskými fondy (ERDF, ESF, FS) a konečnými příjemci finanční podpory v členských státech a regionech. Operační programy jsou strategické dokumenty, které představují průnik priorit regionální politiky EU a zájmů jednotlivých členských států. OP jsou rozčleněny na prioritní osy, jeţ blíţe určují, na co mohou být finanční prostředky daného OP čerpány. Prioritní osy se dále skládají z oblastí podpory (příp. i z podoblastí podpory).

- 22 -

ČR si pro období 2007-2013 dojednala 26 operačních programů, sedm regionálních operačních programů (ROP), osm tematických operačních programů, dva operační programy týkající se zaměstnanosti a adaptability, devět operačních programů týkajících se regionální, nadregionální a zahraniční spolupráce. Struktura operačního programu3: -

úvod

-

zdůvodnění potřebnosti programu (analýza současné sociální a ekonomické situace v dané oblasti)

-

popis strategie zvolené k odstranění identifikovaných problémů, definice cílů operačního programu, vazba na ostatní operační programy, vztah k horizontálním tématům

-

konkretizace zaměření operačního programu (prioritní osy, oblasti podpory, typy projektů realizovatelných v rámci dané oblasti podpory, vymezení příjemců podpory, monitorovací indikátory apod.)

-

finanční zajištění programu, rozdělení prostředků mezi jednotlivé prioritní osy

-

popis řízení operačního programu (role institucí zapojených do řízení programu, způsob monitorování, hodnocení, kontrola, publicita)

-

přílohy.

ŘÍZENÍ OP EU se při realizaci politiky HSS řídí strategickými programovými dokumenty, a to Strategickými obecnými zásadami Společenství (zde jsou definovány úkoly politiky HSS), Národním rozvojovým plánem (kaţdý stát vytváří svůj, popisuje hlavní rozvojové problémy země, viz. kapitola Regionální politika ČR), Národním strategickým referenčním rámcem (dokument vymezující soulad mezi Strategickými obecnými zásadami Společenství a Národním rozvojovým plánem). Instituce podílející se na řízení OP jsou řídící orgány, zprostředkující orgány, monitorovací výbor, platební a certifikační orgán a sufitní orgán. Řídící orgány OP mohou být ministerstva (tematické OP) nebo regionální rady regionů soudrţnosti (regionální OP). Zprostředkujícím subjektem mezi ţadatelem o dotaci a poskytovatelem dotace můţe být sám řídící orgán (v případě Prahy), nebo je tato funkce delegována na jiné subjekty (na odbory ministerstev, sekretariáty, často na regionální instituce jako např. úřady práce, CzechInvest, kraje, Státní fond ţivotního prostředí,…). Dále je zřizován 3

Ministerstvo pro místní rozvoj, http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU/Regionalni-politika-

EU, 7.1.2010

- 23 -

monitorovací výbor, který dohlíţí na realizaci OP, schvaluje závěrečné a výroční zprávy. Platební a certifikační orgán zajišťuje tok finančních prostředků z fondů EU do členského státu. A nakonec auditní orgán zajišťuje kontrolu připravenosti, nastavení kontrolních a řídících systémů OP atd. Český Národní strategický referenční rámec byl schválen Evropskou komisí 27.7.2007. Po jeho přijetí došlo ke schválení českých operačních programů. Řídicí orgány operačních programů přijímají od ţadatelů (např. podnikatelů, obcí, neziskových organizací, státní správy) projekty, vyhodnocují je a v případě jejich schválení přidělují finanční podporu. Podaných projektů je v současnosti dostatek, dá se tedy předpokládat, ţe finančních prostředky určené pro ČR na nynější programové období budou úspěšně vyčerpány.

4.2. Projekty, žádosti o finanční prostředky z EU Subjekty, které chtějí vyuţít finanční podporu z operačního programu, musí předloţit řídícímu orgánu či zprostředkujícímu orgánu OP konkrétní projekt. Projekt je dokument, který popisuje, jak činnost ţadatele přispěje k naplnění cílů v OP a tím i k realizaci evropské politiky HSS. Ţadatel musí tedy znát prováděcí dokumenty OP a musí se řídit jeho prioritními osami. Podávat projekty mohou obce, kraje, ministerstva, podnikatelé, vlastníci dopravní infrastruktury, neziskové organizace, školy, výzkumná centra a další. Oblasti podpory z fondů EU4:

4

-

rozvoj dopravy a dopravní infrastruktury

-

ochrana ţivotního prostředí

-

rozvoj měst a obcí, přeshraniční spolupráce

-

rozvoj cestovního ruchu

-

rozvoj lidských zdrojů

-

zlepšování kvality sluţeb poskytovaných veřejnou správou a samosprávou

-

podpora podnikání, vědy a výzkumu

-

program rozvoje venkova.

Ministerstvo pro místní rozvoj, http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU, 7.1.2010

- 24 -

REGION SZ A ČERPÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ Z ROP SZ V období 2007-2013 jsou z regionálních operačních programů oprávněné čerpat regiony soudrţnosti (NUTS II). V této kapitole je charakterizován region severozápad a ROP SZ a čerpání finančních prostředků z ROP SZ.

5.

Region severozápad

Region severozápad je územně vymezen Karlovarským a Ústeckým krajem. Mapa 2: Poloha Regionu SZ

Pramen:www.mapy.cz, vlastní zpracování

5.1. Správní členění Regionu severozápad V Regionu SZ se nachází 2 kraje (Karlovarský a Ústecký), 10 okresů (Cheb, Sokolov, Karlovy Vary, Chomutov, Louny, Most, Teplice, Litoměřice, Ústí nad Labem, Děčín), 23 obcí s rozšířenou působností a 44 obcí s pověřeným obecním úřadem. Mezi největší města regionu, která plní funkci center, patří Ústí nad Labem, Most, Děčín, Teplice, Karlovy Vary, Teplice. Tabulka 2: Správní členění Regionu SZ (prosinec 2009)

Kraj

počet okresů

počet obcí s rozšířenou působností

počet obcí

počet obcí s pověřeným obec. úřadem

počet obyvatel

Karlovarský

3

132

7

14

307 636

Ústecký

7

354

16

30

836 198

23

44

1 143 834

10 486 Pramen: Český statistický úřad, vlastní zpracování

Region SZ

- 25 -

Mapa 3: Okresy Regionu SZ

Pramen: www.mapy.cz, vlastní zpracování

5.2. Hospodářská situace v Regionu SZ5 Region soudrţnosti Severozápad se z pohledu celkové výkonnosti a struktury hospodářství nachází hluboko pod průměrnou úrovní EU i výrazně pod úrovní ČR. Meziroční nárůst HDP regionu soudrţnosti Severozápad svědčí o rostoucí úrovni hospodářství, avšak s niţší dynamikou neţ je průměr ČR. Výraznou bariérou zůstává především negativní odvětvová struktura, vyznačující se vysokým podílem průmyslových oborů oproti stále velmi nízkému zastoupení terciární sféry, v níţ je nízké zastoupení vyspělých sluţeb. V regionu ţije přibliţně 1,14 milionu obyvatel (2009), z nichţ 80% ţije ve městech. Nejhustěji je osídlena podkrušnohorská hnědouhelná pánev s konurbací měst Děčín – Ústí nad Labem – Teplice – Most – Chomutov a území kolem Sokolovské pánve (hustota zalidnění 250 – 300 obyv./km2). Existuje zde nízká vzdělanostní úroveň proti průměru ČR. Mobilitu pracovní síly lze hodnotit za nedostatečnou a jako jednu z překáţek růstu konkurenceschopnosti regionu. Dálnice, rychlostní silnice a silnice I. třídy na území regionu soudrţnosti jsou v délce 745 km, coţ odpovídá průměru ČR, průměru odpovídá i jejich kvalita. Silnice II. a III. jsou ve značně horším stavu, neţ je průměr ČR. Ţelezniční síť v regionu aţ na výjimky nesplňuje parametry pro mezinárodní provoz. Územím regionu prochází mezinárodní Labská vodní cesta, nicméně zvláště v letních měsících nebývají splněny plavební podmínky. V Karlových Varech se nachází

5

Regionální operační program NUTS II SV pro období 2007–2013,

http://www.nuts2severozapad.cz/rop_sz/dokumenty/rop/

- 26 -

nedávno modernizované letiště, vyuţívané především ve vazbě na rozvoj cestovního ruchu (lázeňská klientela). Výstavba cyklostezek výrazně zaostává za průměrem regionů ČR. Zásadní roli, v oblasti hospodářské i v oblasti ţivotního prostředí, hraje produkce elektrické energie klasickými uhelnými elektrárnami. Region má image poškozeného území, coţ je limitující faktor pro získávání zahraničních investorů a pro rozvoj turistického průmyslu. Negativní vlivy se nepříznivě projevují i na zdravotních, sociálních a demografických charakteristikách zdejší populace. I přes značné investice do rekultivace a revitalizace zdevastovaných území dochází pouze k pomalému navrácení ekologické rovnováhy do poškozených oblastí. Dle Přílohy k usnesení vlády ze dne 17. května 2006 č. 560 jsou jako strukturálně postiţené regiony vymezeny okresy Most, Chomutov, Teplice a Sokolov, okres Louny je zařazen do kategorie hospodářsky slabý. Území s nadprůměrnou nezaměstnaností jsou: okresy Děčín, Ústí nad Labem a Litoměřice a obec s rozšířenou působností Ostrov. Okresy Cheb, Karlovy Vary a Teplice se vyznačují specifickým postavením v rámci regionu k cestovnímu ruchu a lázeňství. Vybrané ukazatele vypovídající o hospodářské situaci v Regionu SZ lze najít v následujících tabulkách. Šedě jsou vyznačeny hodnoty výrazně zaostávající za průměrem v regionu. Tabulka 3: Některé důležité ukazatele okresů v rámci Regionu SZ (2008) POČE T OBCÍ

Z TOHO MĚST

MÍRA REGISTR. NEZAM.

DOK. BYTY

LÉKAŘI NA 1000 OBYV.

EKONOM. SUBJEKT Y

1 515

54

14

119 923

7,38%

320

4,9

35 075

CHOMUTOV

935

44

8

126 353

9,86%

184

3,1

23 781

DĚČÍN

909

52

14

135 710

10,78%

180

2,9

29 486

LITOMĚŘICE

1 032

105

11

118 243

8,32%

174

3,5

27 857

CHEB ÚSTÍ NAD LABEM

1 046

40

10

95 452

6,89%

162

3,6

27 704

SOKOLOV

405 754

23 38

3 13

121 024 93 028

10,01% 8,71%

161 146

5,2 2,8

27 746 18 023

TEPLICE

469

34

9

130 070

10,57%

127

3,3

27 176

1 188

70

7

87 197

8,84%

103

3,0

17 626

467

26

6

117 294

13,06%

64

3,0

21 849

872 8720

49 486

10 114 429 95 1 144 294

9,44% 9,44%

162 1 621

3,5 3,5

25 632 256 323

OKRES KARLOVY VARY

LOUNY MOST PRŮMĚR NA JEDEN OKRES, REGION SZ

REGION SZ

ROZLO HA (km2)

POČET OBYV.

Pramen: Český statistický úřad, vlastní zpracování

- 27 -

Tabulka 4: Průměrná hrubá mzda; cestovní ruch: počet hostů průměrná hrubá mzda (Kč) Kraj / Rok

2007

2008

V regionu SZ

18 169 19 606 18 888

19 966 20 970 20 468

19 733 679 102 679 996 660 000 21 326 376 140 366 530 336 000 20 530 527 621 523 263 498 000

ČR

21 692

23 542

23 605

Karlovarský Ústecký

2009

cestovní ruch: počet hostů 2007

Pramen: Český statistický úřad, vlastní zpracování

- 28 -

2008

2009

6.

Regionální operační program Severozápad

ROP SZ spadá mezi operační programy v cíli Konvergence. Jeho hlavním cílem je vzhledem k situaci v regionu přeměnit ekonomické a sociální struktury regionu jako předpoklad pro zvýšení atraktivity regionu pro investice, podnikání a ţivot obyvatel. Zvýšením atraktivity regionu by mělo docházet k jeho konvergenci k průměrné úrovni socioekonomického rozvoje ČR a EU. Jako řídící orgán byla novelou zákona č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 138/2000 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných zakázkách, zřízena Regionální rada soudrţnosti SZ. Úřad regionální rady sídlí na Mírovém náměstí v Ústí na Labem. V čele stojí předseda Ing. Jiří Šulc (březen 2010). Dále jsou zřízeny Výbor regionální rady a Monitorovací výbor.

6.1. Cíle ROP SZ Následující tabulka uvádí přehled cílů programu ROP SZ: Tabulka 5: Přehled prioritních os, oblastí podpory a specifických cílů programu Prioritní osa

Specifický cíl

Související oblasti podpory

1 - Regenerace a rozvoj měst

Moderní a atraktivní města představující hlavní hybnou sílu rozvoje regionu

2- Integrovaná podpora místního rozvoje

Venkovské oblasti vyuţívající místní a regionální potenciál pro zajištění plnohodnotného ţivota obyvatel Venkovské oblasti vyuţívající místní a regionální potenciál pro zajištění plnohodnotného ţivota obyvatel Moderní a atraktivní města představující hlavní hybnou sílu rozvoje regionu Dostupný region umoţňující efektivní mobilitu svých obyvatel Moderní a atraktivní města představující hlavní hybnou sílu rozvoje regionu

3 - Dostupnost a dopravní obslužnost

4 - Udržitelný rozvoj cestovního ruchu

Venkovské oblasti vyuţívající místní a regionální potenciál pro zajištění plnohodnotného ţivota obyvatel

1.1 Podpora rozvojových pólů regionu 1.2 Podpora revitalizace a regenerace 1.3 Infrastruktura v oblasti rozvoje lidských zdrojů 2.1 Budování kapacity pro místní rozvoj, informovanost a osvěta veřejnosti 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury 3.1 Rozvoj dopravní infrastruktury regionálního a nadregionálního významu

3.2 Rozvoj dopravní obsluţnosti regionu 4.1 Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury ČR 4.2 Zlepšování kvality a nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení 4.3 Podpora marketingu a tvorby a rozvoje produktů cestovního ruchu 5.1 Podpora implementace ROP SZ 5.2 Podpora rozvoje absorpční kapacity a publicity

5 - Technická asistence

Pramen: ROP Severozápad. Podpořené projekty 2007-2009, http://www.nuts2severozapad.cz/rop_sz/realizovane_projekty/, 2010-02-20

- 29 -

Mezi hlavní příjemce pomoci patří obce, města, kraje, organizace zřízené či zaloţené městem, obcí nebo krajem, dobrovolné svazky obcí, nestátní neziskové organizace, školská a vzdělávací zařízení s právní subjektivitou zařazená do školského rejstříku, podnikatelské subjekty (FO, PO), zájmová sdruţení právnických osob, Hospodářská komora a její sloţky, organizační sloţky státu, Regionální rada regionu soudrţnosti SZ.

6.2. Finanční prostředky určené pro ROP SZ Pro ROP SZ je z ERDF vyčleněno 745,91 mil. EUR (asi 2,79% veškerých finančních prostředků určených pro ČR). Z národních zdrojů má být financování navýšeno o dalších 131,63 mil. EUR (85% míra spolufinancování). Největší objem peněz připadá prioritní ose „1 Regenerace a rozvoj měst“ (297,3 milionů EUR), coţ je vzhledem k cíli ROPu SZ a ekonomické úrovni měst logické. Jen o něco méně finanční pomoci je určeno pro prioritní osu „3 Dostupnost a dopravní obsluţnost“ (298,0 milionů EUR). Prostředky z této osy by měli zlepšit dostupnost regionu i dopravní podmínky v rámci regionu. Jak vzhled a struktura měst, tak špatná dopravní dostuponost jsou problémy, které se výrazně podílí na nízkém růstu ekonomické úrovně proti průměru ČR a EU. Třetí v pořadí, co se týče výše finančních prostředků určených prioritním osám, je osa „4 Udrţitelný rozvoj cestovního ruchu“ (167,7 milionů EUR). Tyto prostředky mají za úkol zlepšit podmínky pro turismus a lázeňství a dále také propagovat region. Směřovány, vzhledem k zdevastovanému území regionu nehodící se pro cestovní ruch, zřejmě budou hlavně do oblastí, kde jiţ cestovní ruch a především lázeňství prosperuje. Dotace na cíl „2 Integrovaná podpora místního rozvoje“ je relativně nízká. Tyto peníze jsou určeny na rozvoj venkova a cíl je chápán spíše jako doplněk k cíli „1 Regenerace a rozvoj měst“. Nejméně peněz je vyčleněno na osu „Technická asistence“. Ta má za úkol podporovat úspěšnou implementaci ROPu SZ. Podrobnější informace o přerozdělení finanční pomoci uvádí tabulka a graf: Tabulka 6: Předpokládané rozdělení finančních prostředků čerpaných z ROP SZ dle prioritních os (EUR)

Prioritní osa

Příspěvek společenství

1 - Regenerace a rozvoj měst

297 320 134

52 468 260

349 788 394

85,00%

32 521 721

5 739 128

38 260 849

85,00%

3 - Dostupnost a dopravní obslužnost

253 311 382

44 702 009

298 013 391

85,00%

4 - Udržitelný rozvoj cestovního ruchu

142 618 188

25 167 916

167 786 104

85,00%

20 139 596

3 554 047

23 693 643

85,00%

745 911 021

131 631 360

877 542 381

85,00%

2- Integrovaná podpora místního rozvoje

5 - Technická asistence Celkem

Míra Národní zdroje Celkové zdroje spolufinancování

Pramen: Výroční zpráva ROP SZ za rok 2007, http://www.nuts2severozapad.cz/rop_sz/vyrocni_zprava/

- 30 -

Graf 1: Předpokládané rozdělení finančních prostředků čerpaných z ROP SZ (dle oblastí podpory) 0,6%

1,3%

1.1 Podpora rozvojových pólů regionu

2,1% 5,8%

17,1%

1.2 Podpora revitalizace a regenerace

12,0%

10,4%

10,7%

12,4%

1.3 Infrastruktura v oblasti rozvoje lidských zdrojů 2.1 Budování kapacity pro místní rozvoj, informovanost a osvěta veřejnosti 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury 3.1 Rozvoj dopravní infrastruktury regionálního a nadregionálního významu 3.2 Rozvoj dopravní obslužnosti regionu 4.1 Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury ČR 4.2 Zlepšování kvality a nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení 4.3 Podpora marketingu a tvorby a rozvoje produktů cestovního ruchu 5.1 Podpora implementace ROP SZ

0,4% 23,3%

3,9%

5.2 Podpora rozvoje absorpční kapacity a publicity

Pramen: ROP SZ, http://www.nuts2severozapad.cz/rop_sz/dokumenty/rop; vlastní zpracování

Největší objem peněz bude vynaloţen na cíle „Rozvoj dopravní infrastruktury regionálního a nadregionálního významu“ (cca 204,5 milionů EUR) a „Podpora rozvojových pólů regionu“ (cca 150 milionů EUR). Naopak nejméně získají cíle „Budování kapacity pro místní rozvoj, informovanost a osvěta veřejností“ (cca 3,5 milionů EUR) a „Podpora rozvoje absorpční kapacity a publicity“ (cca 5,3 milionů EUR).

- 31 -

7.

Čerpání finančních prostředků z ROP SZ v letech 2007-2009

V programovacím období 2007-2013 má Region SZ moţnost vyčerpat 23 342,62 milionů Kč (přepočteno kurzem 26,60 Kč/EUR). Vzhledem k tomu, ţe je tato práce psána přibliţně v polovině trvání programovacího období, bude analyzováno čerpání finančních prostředků za roky 2007-2009. Při srovnávání sum je tedy nutné si uvědomit, ţe suma „Objem finančních prostředků určených na oblast“ je na celé období 2007-2013, kdeţto ostatní sumy jsou uváděné pouze za roky 2007-2009. Finanční prostředky jsou uváděny jako součet prostředků z ERDF (cca 85%) a prostředků z národních zdrojů (cca 15%). V této kapitole bude rozebráno čerpání finančních prostředků z ROP SZ 2007-2009, vzhledem k cíli práce dle prioritních oblastí.

7.1. Celkový

přehled

alokovaných

a

vyčerpaných prostředků6 První výzvy byly vyhlášeny 19. 12. 2007, tudíţ se v roce 2007 neregistrovaly ani nerealizovaly ţádné projekty. V roce 2008 bylo schváleno 95 projektů v celkové hodnotě 6 409 milionů Kč, nicméně vzhledem k délce doby realizace projektů bylo příjemcům vyplaceno pouze 76,8 milionů Kč a to na pět projektů z cíle „5 Technická asistence“. V roce 2009 bylo přijato 90 projektů v hodnotě 3 969 milionů Kč. Prostředky byly vyplaceny na 16 projektů v celkové hodnotě 1 210,1 milionů Kč. V letech 2007-2009 bylo tedy vyplaceno 1 287,0 milionů Kč na 21 projektů, průměrně 61,3 milionů Kč na jeden projekt. Průměrná zasmluvněná finanční pomoc na jeden projekt pak vychází přibliţně na 56,1 milionů Kč. Přehled je uveden v tabulce: Tabulka 7: Přehled alokovaných a čerpaných prostředků7.

Rok

zasmluvněná částka (Kč)

počet projektů

průměr na jeden projekt (Kč)

vyplacená částka (Kč)

počet projektů

průměr na jeden projekt (Kč)

2007

0

0

0

0

0

0

2008

6 408 504 280,21

95

67 457 939,79

76 800 064

5

15 360 013

2009

3 968 595 800,79

90

44 095 508,90

1 210 199 950,00

16

75 637 497

Celkem

10 377 100 081,00

185

56 092 432,87

1 287 000 014,00

21

61 285 715

Pramen: ROP SZ, http://www.nuts2severozapad.cz/rop_sz/dokumenty/rop; vlastní zpracování

6

částky jsou uváděny jako součet prostředků z ERDF a prostředků z národních zdrojů

7

částky jsou uváděny jako součet prostředků z ERDF a prostředků z národních zdrojů

- 32 -

Celkem bylo předloţeno 605 projektů v hodnotě 28 121,7 milionů Kč. Porovnáme-li toto číslo s celkovou alokací pro ROP SZ, tedy se sumou 23 079,4 milionů Kč, je vidět, ţe ţadatelé o prostředky mají velký zájem. Ţádaná suma představuje zhruba 121,8% z celkové alokace pro ROP SZ ,a to po třech letech trvání programu. Tato skutečnosti je dobře vidět v grafu: Graf 2: Suma předložených projektů, suma prostředků určených pro ROP SZ a suma zasmluvněných projektů (k 7.1.2010; miliony Kč) 30 000

miliony Kč

25 000 Předloženo; 28 122

20 000 15 000

Určeno pro ROP SZ; 23 079

10 000 Zasmluvněno; 10 377

5 000 0

Pramen: ROP SZ, http://www.nuts2severozapad.cz/rop_sz/dokumenty/rop; vlastní zpracování

Schváleno a smlouvou zavázáno je 185 projektů a proplaceno bylo 21 projektů nebo jejich etap. Celkem tedy uspělo 30,5% projektů a proplatilo se 11% projektů z celkového počtu schválených projektů. Následující graf ukazuje přehled počtu podaných, schválených a proplacených projektů v letech 2007, 2008 a 2009. Graf 3: Počet podaných žádostí, schválených projektů a proplacených projektů 350 předložené projekty

323

schválené projekty proplacené projekty / etapy 300

282

počet projektů

250 200 150 95

100

90

50 0

0

16

5

0

0 2007

2008

2009

Pramen: ROP SZ, http://www.nuts2severozapad.cz/rop_sz/dokumenty/rop; vlastní zpracování

- 33 -

Vyřazeno bylo 373 projektů, tedy více neţ polovina podaných projektových ţádostí (61,6%). Nejčastější příčinou vyřazení je nesplnění kritérií přijatelnosti v rámci ROP SZ, dále pak nesplnění věcných náleţitostí. Zájemci o finanční pomoc si při přihlašování projektů pomocí webové ţádosti BENEFIT stěţovali např. na uvádění málo praktických příkladů při školení, nebo na chybějící upozornění na data, která systém nekontroluje. Nejčastější připomínky, týkající se „Příručky pro ţadatele“, je přílišná rozsáhlost příručky, velké mnoţství cizích výrazů nebo rozpor informací uvedených v příručce a ostatní dokumentaci ROP SZ. Úřad regionální rady by měl zřídit nápravu. Na druhou stranu Regionální rada konstatuje, ţe nejvíce chyb dělají ţadatelé, kteří školení neabsolvují, popř. projektovou ţádost před odesláním nekonzultují s příslušným pracovníkem. Počty vyřazených ţádostí k 7. 12. 2009 je vidět v grafu: Graf 4: Procento vyřazených projektů z důvodu nesplnění kritérií přijatelnosti

27,61%

nesplnění kritérií přijatelnosti ostatní důvody nepřijetí

72,39%

Pramen: vlastní zpracování Následující graf představuje poměr alokovaných / vyčerpaných prostředků v letech 2007-2009 a volných prostředků, které teprve budou alokovány a čerpány v letech 2010-2013 v rámci programovacího období 2007-2013. Graf 5: Objem alokovaných a volných finančních prostředků v rámci ROP SZ (k 7.1.2010)

zbývá alokovat

vyčerpané prostředky (2007-2009)

44,82% 49,67%

alokované prostředky (2007-2009)

5,51%

Pramen: ROP SZ, http://www.nuts2severozapad.cz/rop_sz/dokumenty/rop; vlastní zpracování

- 34 -

Jak je v grafu vidět, alokováno je po třech letech trvání programu 44,82% dotací. Vzhledem k tomu, ţe program bude trvat ještě další čtyři roky a vzhledem k zájmu a počtu podávaných ţádostí, lze předpokládat úspěšné vyčerpání prostředků z ROP SZ. Vyplaceno je pouze 5,51% finančních prostředků. Skutečné čerpání je nízké z důvodů relativně pozdě vyhlášených výzev, coţ v praxi znamená, ţe většina nasmlouvaných projektů je nyní ve fázi realizace. Přitom peníze budou většinou vypláceny aţ při ukončení projektu, příp. etapy projektu. ČERPÁNÍ DLE PRIORITNÍCH OBLASTÍ Největší zájem a nejvíce podaných ţádostí je v rámci oblasti podpory „2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury“. Bylo podáno 163 ţádostí v celkové hodnotě 3 911,0 milionů Kč. Schváleno bylo 24 projektů v hodnotě 633,9 milionů. Nejniţší zájem zaznamenává oblast podpory 3.2 „Rozvoj dopravní obsluţnosti regionu“, kde řídící orgán přijal celkem 8 projektů v hodnotě 1 968,0 milionů Kč. Schváleny byly 4 projekty v hodnotě 353,7 milionů Kč.8 Co se týče výše finančních prostředků9, vyhrává jednoznačně oblast podpory 1.2 „Podpora revitalizace a regenerace“. V jejím rámci je ţádáno o 7 126,3 milionů Kč, z této sumy bylo schváleno k financování 1 440,0 milionu Kč. Naopak nejméně finančních prostředků se ţádá z oblasti podpory 2.1 „Budování kapacity pro místní rozvoj informovanost a osvěta veřejnosti“. Zde se ţádá o 90,8 milionů Kč, schváleno k profinancování je 31,5 milionů Kč. Tento stav je znázorněn v grafech. Je v nich vidět převaţující zájem o oblast podpory „1.2“. Na druhé straně velice nízký zájem zaznamenává oblast podpory „2.1“. Podrobněji bude analyzováno v následujících podkapitolách.

8

vzhledem k charakteru není uvaţována 5. priritní osa – „Technická asistence“

9

vzhledem k charakteru není uvaţována 5. priritní osa – „Technická asistence“

- 35 -

Graf 6: Počet podaných a schválených projektových žádostí počet žádostí k financování

180 163

počet schválených projektů k financování

160 134

počet žádostí

140 120 100

80 80

68

60 40 20

35

34

28

27 19

19

7

24 15 10

12

8 4

13

3.2

4.1

40 28 6 6

7 3

5.1

5.2

0 1.1

1.2

1.3

2.1

2.2

3.1

4.2

4.3

oblast podpory Pramen: Měsíční monitorovací zpráva – prosinec 2010, vlastní zpracování Graf 7: Objem finanční pomoci žádané a schválené (miliony Kč) suma - projektové žádosti k financování

8 000,0 7 126,3

suma - schválené projekty k financování

7 000,0 6 000,0

mil. Kč

5 000,0 3 911,0

4 000,0

4 205,9

3 486,5

3 000,0 2 659,6 2 370,5

2 104,0 2 000,0 1 000,0

1 440,0

2 206,4 1 811,1

1 968,8 1 201,2

997,7 90,8 31,5

743,2 309,6

633,9

353,7

168,5

300,5 300,5

4.3

5.1

0,0 1.1

1.2

1.3

2.1

2.2

3.1

3.2

4.1

oblast podpory Pramen: Měsíční monitorovací zpráva – prosinec 2010, vlastní zpracování

- 36 -

4.2

45,1 32,8 5.2

7.2. Prioritní osa „1 Regenerace a rozvoj měst“ Typické pro Region SZ jsou značně zanedbaná města, charakteristická zastaralou či úplně chybějící technickou, dopravní i sociální infrastrukturou, výskytem brownfields, chybějícími sluţbami apod. Tento stav doprovází zastaralé školy, nemocnice a sociální zařízení s neodpovídajícím vybavením. Prioritní osa „1 Regenerace a rozvoj měst“ je vzhledem ke špatnému stavu měst nejvíce finančně podporovaná osa z ROP SZ. Bylo pro ni alokováno 9 199,4 milionů Kč (39,9% všech prostředků určených pro ROP SZ). Je to celkem pochopitelné, modernizací měst se zvýší ţivotní úroveň nejen jejich obyvatel, ale i obyvatel z přilehlého venkova. Navíc špatná image měst v regionu způsobuje malou atraktivitu pro investory, a tím pádem i nízké investice z „venku“ a celkově pomalý růst ekonomiky. V jejím rámci jsou určeny tři oblasti podpory „1.1 Podpora rozvojových pólů regionu“, „1.2 Podpora revitalizace a regenerace“ a „1.3 Podpora revitalizace lidských zdrojů“. Hlavním posláním této osy je vytvořit moderní a atraktivní města, představující hlavní hybnou sílu rozvoje regionu. Ve městech se také nachází mnoho brownfields, jejichţ regenerace je moţné také financovat v rámci 1. prioritní osy. V letech 2007-2009 řídící orgán schválil na 1. prioritní osu 45 projektů ve výši 4 541,7 milionů Kč, tzn., ţe v polovině doby trvání programu je zasmluvněna asi polovina prostředků, coţ naznačuje, ţe celkově čerpání z prioritní osy probíhá bez problémů. Celkem bylo podáno 196 projektových ţádostí v hodnotě 13 272,4 milionů Kč, tedy 144% z částky určené pro celé programovací období. Úspěšnost přijetí projektu představuje 23,0%. Ţádný projekt nebyl zatím ukončen, většina je ve fázi realizace, coţ je logické vzhledem k tomu, ţe první výzva byla vyhlášena aţ v dubnu 2008 a realizace projektů je plánována na více let. Skutečně vyplaceno bylo 597,2 milionů Kč, tedy 6,5% z celkové alokace pro tuto prioritní osu (k 7.1.2010). Ukončen nebyl ţádný projekt. Popsaný stav je zaznamenán v grafu:

- 37 -

Graf 8: Přidělené, zasmluvněné a skutečně čerpané finanční prostředky z cíle Regenerace a rozvoj měst (miliony Kč) 10 000,0

Objem finančních prostředků přidělených na oblast

9 199,4

9 000,0

Objem zasmluvněných finančních prostředků

8 000,0

miliony Kč

7 000,0

Objem vyčerpaných finančních prostředků

6 000,0 5 000,0

4 541,7

3 948,9

4 000,0

2 393,3

3 000,0 2 000,0 1 000,0

597,2

997,7 69,9

2 857,2 2 104,0

1 440,0 67,2

460,1

0,0 1 Regenerace a rozvoj měst

1.1 Podpora 1.2 Podpora 1.3 Podpora rozvojových revitalizace a revitalizace pólů regionu regenerace lidských zdrojů cíle

Pramen: Měsíční monitorovací zpráva – prosinec 2010, vlastní zpracování

Druhý graf porovnává výši prostředků určených pro oblast (9 199 milionů Kč) s výší prostředků podaných projektů (13 272 milionů Kč) a vyřazených projektů (6 459 milionů Kč). Jak je z grafu vidět, zájem o financování z této osy je obrovský, projevuje se zde značný převis poptávky nad nabídkou a některé dobré projekty musí být Řídícím orgánem odmítány. Nicméně hlavním důvodem pro vyřazení projektu je nesplnění kritérií přijatelnosti. Financovány jsou jak rozsáhlé drahé projekty (oblast 1.1), tak i menší levnější projekty (oblast 1.2). Průměrná dotace na jeden projekt činí 100,92 milionů Kč.

- 38 -

Graf 9: Objem finančních prostředků na podané a vyřazené projekty z cíle Regenerace a rozvoj měst (miliony Kč) 14 000,0

13 272,4

Objem žádaných fin. prostř. 2007-2009 Objem finančních prostředků přidělených na oblast

12 000,0

miliony Kč

10 000,0 8 000,0

9 199,4

Objem fin. prostř. vyřazených proj. 7 126,3

6 459,1

5 200,5

6 000,0

3 948,9 4 000,0

3 486,5

2 659,6

2 393,3

2 857,2 1 148,3

2 000,0

110,3 0,0 1 Regenerace a rozvoj měst

1.1 Podpora rozvojových pólů regionu

1.2 Podpora revitalizace a regenerace

1.3 Podpora revitalizace lidských zdrojů

cíle

Pramen: Měsíční monitorovací zpráva – prosinec 2010, vlastní zpracování

Oblast podpory „1.1 Podpora rozvojových pólů regionu“ Podpora z oblasti „1.1 Podpora rozvojových pólů regionu“ byla určena pouze pro města stanovené jako póly rozvoje Regionu SZ, konkrétně Ústí nad Labem, Most, Děčín, Teplice, Karlovy Vary a Chomutov. Je moţné z ní financovat pouze projekty v rámci schválených integrovaných plánů rozvoje těchto měst. Je tedy zřejmé, ţe projekty podporované z této osy budou rozsáhlé a nebude jich mnoho (průměrná dotace na jeden zasmluvněný projekt je 142,5 milionů Kč). Problém s čerpáním prostředků na tuto oblasti je, ţe prvotně předkládané IPRM byly příliš nákladné a převyšovaly alokaci pro tuto oblast. Toto se projevilo po vyhlášení první výzvy v dubnu 2008. Vzhledem k tomu, ţe Řídící orgán pro ROP SZ chtěl podpořit všechna výše uvedená města, začal s nimi intenzivně jednat o sníţení a optimalizaci nákladů na IPRM. Výsledkem bohuţel nebylo poţadované sníţení nákladů, schváleny tak byly na základě hospodářské soutěţe IPRM pouze pro čtyři města, a to pro Děčín, Chomutov, Karlovy Vary a Ústí nad Labem. Tedy projekty financované z oblasti 1.1 musí být v souladu s IPRM těchto měst. Celkově je pro tuto oblast určeno 3 948,9 milionů Kč. Od počátku trvání programu bylo podáno 28 projektových ţádostí ve výši 2 659,6 milionů Kč, z toho je schváleno a smlouvou zavázáno 7 projektů v celkové výši 977,7 milionů Kč. Zasmluvněno je tedy v polovině trvání programu pouhých 25 % prostředků určených na oblast. - 39 -

Nicméně vzhledem k výše uvedeným problémům je těchto 7 projektů výsledkem výzev od listopadu 2008, tedy za 14 měsíců byla zasmluvněna čtvrtina prostředků. Předkládaných ţádostí je také dostatek, vyřazeny byly pouze 3 projekty v hodnotě 110,3 milionů Kč, lze tedy předpokládat úspěšné vyčerpání prostředků z této oblasti. Vzhledem k rozsahu projektů financovaných z této osy, nebyl zatím ukončen ţádný projekt. Vyplaceno bylo 69,9 milionů Kč. V následující tabulce je přehled finančních prostředků určených na jednotlivé IPRM: Tabulka 8: Rozdělení finančních prostředků na oblast podpory „1.1 Podpora rozvojových pólů regionu“ Město

Zaměření IPRM

Výše alokace (mil. Kč)

Děčín Chomutov

území s vysokým potenciálem růstu deprivované území (areál bývalých vojenských kasáren)

562 000 000 1 035 178 500

Karlovy Vary

deprivované území

420 000 000

Ústí nad Labem

území s vysokým potenciálem růstu

917 375 000

Pramen: ROP SZ podpořené projekty 2007-2009, vlastní zpracování

Oblast podpory „1.2 Podpora revitalizace a regenerace“ Pomoc v rámci „1.2 Podpora revitalizace a regenerace“ je určena pro města s počtem obyvatel vyšším neţ 5 tisíc a niţším neţ 50 tisíc. Doplňuje tedy oblast 1.1 a zaměřuje se podporu revitalizace a regenerace ostatních měst v regionu. Z oblasti mohou například čerpat města Sokolov (centrum strukturálně postiţeného regionu), Louny (centrum hospodářsky slabého regionu), Ostrov (centrum regionu s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností) či Mariánské Lázně (lázeňské město). Alokace pro celé programovací období 2007-2013 činí 2 393,3 milionů Kč, přitom od vyhlášení první výzvy v dubnu 2008 bylo předloţeno 134 projektových ţádostí v hodnotě 7 126,3 milionů Kč. Tedy za necelé dva roky bylo ţádáno o skoro trojnásobek částky určené pro oblast na celé období 2007-2013. Vyřazeno bylo 93 projektů v hodnotě 5 200,5 milionů Kč. Asi polovina z vyřazených projektů byla zamítnuta pro nepřijatelnost v rámci ROP SZ, třetina pro nedostatek prostředků určených pro oblast 1.2. Zbytek byl vyřazen z důvodu nesplnění formálních náleţitostí, popř. ţádosti byly staţeny ţadatelem. Úspěšných bylo 19 ţádostí v hodnotě 1 440,0 milionů Kč, tzn., ţe průměrná hodnota na jeden projekt představuje 75,8 milionů Kč. Mezi nejčastěji zasmluvněné projekty patří projekty zaměřené na obnovu či rekonstrukci objektů pro sport a volný čas. Zajímavým projektem je projekt Mariánských Lázní na regeneraci brownfields – kasárna Hamrníky, ve kterém jde o

- 40 -

přeměnu špinavé a polorozbořené kasárny na klidovou zónu. Mezi další úspěšné ţadatele patří např. města Cheb, Chodov, Sokolov nebo Aš. Proplaceno bylo příjemcům 67,2 milionů Kč. Ukončen nebyl ţádný projekt. Vzhledem k obrovskému zájmu o tuto oblast a k tomu, ţe Řídící orgán musí v rámci omezení výší peněz určených na oblast, vyřazovat i kvalitní projekty, by se s vyčerpáním finančních prostředků neměly objevit ţádné problémy.

Oblast podpory „1.3 Podpora revitalizace lidských zdrojů“ Oblast podpory „1.3 Podpora revitalizace lidských zdrojů“ je směřována zejména na modernizaci a zlepšení kvality vzdělávací, zdravotnické a sociální infrastruktury regionálního významu. Například je určeno pro nemocnice v Mostě, Děčíně nebo Chomutově a dalším okresním nemocnicím slouţícím širokému okolí. O podporu mohou ţádat také například základní a střední školy v Ústí nad Labem, v Karlových Varech a dalších okresních městech. První výzva byla vyhlášena v dubnu 2008 a od té doby bylo podáno 34 projektových ţádostí v hodnotě 3 486,5 milionů Kč. Alokace na tuto oblast pro celé období 2007-2013 představuje 2 857,2 milionů Kč, tzn. ţe v polovině období je ţádáno o 22% více prostředků neţ je celková alokace. Vyřazeno bylo 13 projektových ţádostí v hodnotě 1148,3 milionů Kč a většina z důvodu nesplnění přijatelnosti. Schváleno a zasmluvněno bylo 19 projektů v hodnotě 2 104,0 milionů Kč. Zasmluvněno je tedy 73% prostředků. Vzhledem k tomu a vzhledem velkému zájmu o podporu z této oblasti, se dá předpokládat, ţe dotace se bez problémů vyčerpá. Průměrná hodnota na jeden schválený projekt je 110,7 milionů Kč. Nejčastěji byly podpořeny projekty zaměřené na přístrojové vybavení krajských zdravotnických zařízení. Nejúspěšnějším ţadatelem byla Krajská zdravotní, a.s., a její podpořené projekty se týkaly například dovybavení zdravotnického zařízení v nemocnicích v Ústní nad Labem, Mostě, Děčíně, Teplicích a Chomutově. Vyplaceno bylo 460,1 milionů Kč. Ukončen nebyl ţádný projekt.

Cíle a plnění 1. prioritní osy Hlavním cílem 1. prioritní osy je modernizace měst, jeţ by měla představovat hlavní hybnou sílu rozvoje regionu. Aby Regionální rada zajistila plnění tohoto cíle, podporuje a zvýhodňuje ve schvalovacím řízení projekty zaměřené především na: -

zvýšení rozlohy zelených ploch v sídlech

-

úsporu energie

-

regeneraci brownfields - 41 -

-

sníţení bariér pro osoby s omezenou schopností pohybu

-

začlenění osob ohroţených sociálním vyloučením.

Projekty podpořené z této osy jsou zaměřené především na modernizaci sportovních zařízení, regeneraci center a modernizaci velkých zdravotnických zařízení. Dle indikátorů, které předkladatelé projektů musí vyplnit, lze konstatovat, ţe schválené projekty jsou v souladu s cílem. Rozbor schválených projektů Oblasti podpory 1.1 a 1.2: Na začátku této kapitoly bylo napsáno, ţe města v regionu Severozápad jsou značně zanedbaná, charakteristická zastaralou či úplně chybějící technickou, dopravní i sociální infrastrukturou, výskytem brownfields, chybějícími sluţbami apod. Zároveň cílem této prioritní osy je, aby podpořené projekty tento stav změnily a pomohly vytvořit moderní města jako hybnou sílu regionu. Tedy projekty z těchto dvou os, by měly být zaměřené především na modernizaci a vybudování infrastruktury a revitalizaci brownfields. Nicméně nejvíce dotací bylo vynaloţeno na opravu a modernizaci sportovních zařízení, z oblasti 1.1 dokonce celých 39% zasmluvněných prostředků, z oblasti 1.2 něco málo přes 20%. Co se týče oblasti 1.1, chybí například projekty týkající se vzdělávacích a kulturních zařízení, z kaţdé ze zmíněných oblastí je podpořen jeden projekt. Oblast 1.2 je více vyrovnaná, vydatně podporuje i projekty zaměřené na infrastrukturu či regeneraci městských částí, ale i zde je převaha „sportovních projektů“, lze to vidět například, kdyţ srovnáme nejnákladnější projekt týkající se sportovního zařízení a projekt týkající se revitalizace města: 208,1 milionů Kč věnováno na sport a 121,5 milionů Kč na revitalizaci nábřeţí v Kadani. Z těchto oblastí podpory je moţné podpořit i regeneraci hojně se v regionu vyskytujících brownfields. Nicméně schválených projektů tohoto se týkající je minimum. V následujících letech trvání ROP SZ, by tedy Regionální rada měla více propagovat a vybírat projekty zaměřené na obnovu měst a infrastruktury, nejen sportovních zařízení, i kdyţ i ta jsou potřebná. Oblast podpory 1.3 V regionu se často vyskytují zastaralé školy, nemocnice a sociální zařízení s neodpovídajícím vybavením. Toto by do jisté míry měla napravit oblast podpory 1.3, měla by podporovat modernizaci a zlepšení kvality vzdělávací, zdravotnické a sociální infrastruktury regionálního významu. Schválené projekty z této oblasti se nejvíce týkají krajských či okresních zdravotnických zařízení. Dále jsou také podporovány projekty na modernizaci okresních středních škol a jeden - 42 -

projekt je zaměřen na domov důchodců (ve Šluknově). Dá se tedy říci, ţe peníze z této oblasti podpory byly vynaloţeny efektivně. V následující tabulce je uvedeno několik příkladů projektů podpořených z ROP SZ. Tabulka 9: Příklady projektů dotovaných v rámci „1 Regenerace a rozvoj měst“ Název projektu

Volnočasový areál Rolava

Žadatel

Oblast podpory

Dotace (Kč)

Město Karlovy Vary

1.1

73 368 829

Město Chomutov

1.1

232 211 165

Město Jirkov

1.2

28 985 844

Město Aš

1.2

Město Šluknov

1.3

Krajská zdravotní, a.s.

1.3

Centrum sportu a volného času – Zimní stadion Rekonstrukce Kludského vily v ul. Vinařická 363 Revitalizace centra města Aš rekonstrukce Masarykova náměstí Domov důchodců Šluknov, p. o., Rekonstrukce ubytovacího pavilonu Centrum robotické chirurgie

29 773 063

Pramen: ROP SZ podpořené projekty 2007-2009, vlastní zpracování

Největší problémy Největší problémy týkající se vyřazování projektů, měli dle Řídícího orgánu ţadatelé, kteří před přihlášením projektu, nekonzultovali projekt na Úřadu Regionální Rady. Mezi časté chyby patřily např. chybně nastavený finanční plán, chybné zařazení prostředků ţadatele nebo nebyly doloţeny všechny povinné přílohy. Co se týče problémů s implementací jednotlivých oblastí, tak v oblastech 1.2 a 1.3 se ţádná závaţnější potíţ neobjevila. Jinak je to u oblasti 1.1, kde kvůli nedostatku financí byla omezena pomoc z původně šesti měst pouze na čtyři. Vyloučena byla města Most a Teplice. Obě města jsou přitom centry ve strukturálně postiţených regionech (okres Most a okres Teplice). Města tímto vyloučením ztratila prakticky moţnost čerpat prostředky z ROP SZ určené na obnovu města (vzhledem k tomu, ţe pomoc z oblasti 1.2 je určena pro města s počtem obyvatel niţším neţ 50 tisíc obyvatel). Toto jiţ není moţné řešit v rámci programovacího období 2007-2013, nicméně Regionální rada by si měla vzít ponaučení a v příštím programovacím období více uváţit alokace prostředků do oblastí podpory a také podmínky pro její čerpání.

- 43 -

7.3. Prioritní osa „2 Integrovaná podpora místního rozvoje“ Hlavním cílem osy „2 Integrovaná podpora místního rozvoje“ je vytvořit venkovské oblasti, vyuţívající místní a regionální potenciál pro zajištění plnohodnotného ţivota obyvatel. Jinými slovy sníţit disparitiy mezi městy a venkovem. Hlavními problémy venkova v Regionu SZ jsou nedostatek pracovních míst, škol, špatná infrastruktura, nedostatečná dopravní obsluţnost, existence zanedbaných areálů apod. Alokováno pro tuto oblast bylo 1 006,3 milionů Kč, coţ představuje 4,3% všech prostředků určených pro ROP SZ. Jde o méně finančně podporovanou osu a projekty z ní jsou o hodně menší neţ v ose 1. Projekty nemusí být zaměřeny na specifické problémy, ale měly by obecně vést k rozvoji a stabilizaci venkova. Tato osa představuje doplněk k 1. prioritní ose, která je zaměřena pouze na města. Podporovány z ní jsou projekty rozvíjející vesnice a menší města (obce s počtem obyvatel 500 aţ 5 000). 2. prioritní osa zahrnuje dvě oblasti podpory – „2.1 Budování kapacity pro místní rozvoj“ a „2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury“. Ţadatelé předloţili 190 projektových ţádostí ve výši 4 001,8, tedy za tři roky bylo ţádáno téměř o čtyřnásobek celkové alokace pro 2. prioritní osu a projevuje se tu ještě vyšší převis poptávky nad nabídkou neţ v 1. prioritní ose. Zasmluvněno bylo 36 projektů za 665,4 milionů Kč, tzn. ţe 66,1% prostředků určených na osu je po třech letech trvání programu zasmluvněno. Průměrná hodnota jednoho zasmluvněného projektu představuje 18,5 milionu Kč. Vyřazeno bylo 154 projektových ţádostí v hodnotě 3 336,3 milionů Kč a úspěšnost podání projektu je 19%. Nicméně toto je způsobeno zájmem o mnohonásobně vyšší objem peněz, neţ které má prioritní osa k dispozici a řídící orgán musí odmítat i jinak kvalitní projekty. A vzhledem k zájmu o osu a počtu zasmluvněných prostředků lze předpokládat, ţe nebudou ţádné problémy s vyčerpáním dotací. Skutečně vyplaceno bylo 42,9 milionů Kč, coţ představuje 4,2% dotací určených pro celou prioritní osu „2 Integrovaná podpora místního rozvoje“. Ukončen byl jeden projekt z oblasti „2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury“. Výše popsané skutečnosti jsou vidět v grafech:

- 44 -

Graf 10: Přidělené, zasmluvněné a skutečně čerpané finanční prostředky z cíle Integrovaná podpora místního rozvoje (miliony Kč) 1 200,0

Objem finančních prostředků přidělených na oblast

1 006,3 904,7

1 000,0

miliony Kč

800,0

665,4

633,9

Objem zasmluvněnýc h finančních prostředků

600,0 400,0 200,0

101,5

42,9

41,1

31,5 1,8

0,0 2 Integrovaná podpora místního rozvoje

2.1 Budování 2.2 Investice pro kapacity pro zlepšení fyzické místní rozvoj, infrastruktury informovanost a osvěta veřejnosti

Objem vyčerpaných finančních prostředků

cíle

Pramen: Měsíční monitorovací zpráva – prosinec 2010, vlastní zpracování

V dalším grafu je vidět rozdíl mezi finančními prostředky přiřazenými na oblast (1 006,3 milionů Kč) a prostředky na podané (4 0001,8 milionů Kč) a vyřazené projektové ţádosti (3 911,0 milionů Kč). Graf 11: Objem finančních prostředků na podané a vyřazené projekty z cíle Integrovaná podpora místního rozvoje (miliony Kč) 4 500,0 4 000,0

4 001,8

3 911,0

3 336,4

3 277,1

miliony Kč

3 500,0

Objem žádaných fin. prostř. 20072009

3 000,0 2 500,0 2 000,0 1 500,0

1 006,3

904,7

1 000,0

Objem finančních prostředků přidělených na oblast

90,8 101,5 59,3

500,0 0,0 2 Integrovaná podpora místního rozvoje

2.1 Budování 2.2 Investice pro kapacity pro místní zlepšení fyzické rozvoj, infrastruktury informovanost a osvěta veřejnosti

cíle

Pramen: Měsíční monitorovací zpráva – prosinec 2010, vlastní zpracování

- 45 -

Objem fin. prostř. vyřazených proj.

Oblast podpory „2.1 Budování kapacity pro místní rozvoj“ Oblast podpory „2.1 Budování kapacity pro místní rozvoj“ je zaměřena na aktivity, vedoucí k mobilizaci místní veřejnosti a plánování rozvoje - budování místní kapacity, zaměření se na strategické plánování na lokální úrovni a dále finančně nenáročné aktivity stimulující v místní komunitě pocit sounáleţitosti s rozvojovým procesem. Můţe se například jednat o projektové přípravy výstavby cyklostezek spojujících obce v turisticky zajímavých okresech Cheb, Karlovy Vary nebo Teplice, plány na rozvoj obcí ve strukturálně postiţených regionech (Most, Chomutov, Teplice, Sokolov), opravy památníků místního významu, či plány na revitalizaci brownfields vyskytujících se zejména u obcí na Mostecku a Sokolovsku apod. Za léta 2007-2013 bylo podáno 27 projektových ţádostí v celkové hodnotě 90,8 milionů Kč, přičemţ na celou oblast je určeno 101,9 milionů Kč. Takţe v polovině trvání programu bylo ţádáno o 90% všech prostředků určených na oblast 2.1, coţ značí dostatečný zájem o oblast. Nicméně vyřazeno bylo 15 projektů v hodnotě 59,3 milionů Kč a schváleno jen 12 projektů v hodnotě 31,5 milionů Kč. Zasmluvněno je tedy pouze 35% prostředků, zatímco vyřazeno 65%. Vzhledem k tomuto by mohlo dojít k problémům s vyčerpáním dotace z oblasti. Projektových ţádostí je podáváno dostatek, ale projekty nesplňují kritéria přijatelnosti, popř. věcná kritéria. Regionální rada by měla sjednat nápravu ve formě dodatečného školení či konzultací, nebo vydat podrobnější příručky s uvedením nejčastěji se vyskytujících chyb. Schválené projekty se nejčastěji zaměřují na návrhy rozvoje obcí (např. obce Jáchymov, Velké Březno či Loket) a výstavbu cyklostezek (cyklostezka v okolí jezera Medard). Nejdraţším projektem je „Budování kapacity pro místní rozvoj Velké Hleďsebe“, dotace činí přes 4,5 milionů Kč. Průměrná dotace na jeden projekt činí 2,6 milionu Kč. Ukončen nebyl ţádný projekt a skutečně vyplaceno bylo 1,8 milionů Kč, tedy 2% prostředků.

Oblast podpory „2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury“ Oblast „2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury“ podporuje projekty, týkající se revitalizace, regenerace a rozvoje obcí a jejich částí, infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů a pro hospodářský rozvoj. Například je zde moţnost podpořit projekty modernizující zdravotnická zařízení místního významu v okresech Děčín a Sokolov (kde je nejniţší počet lékařů na obyvatele), projekty revitalizující oblasti, kde bylo např. těţbou uhlí zničeno ţivotní prostředí (Sokolovsko, Mostecko). Celková alokace na oblast 2.2 přestavuje 904,7 milionů Kč a předloţeno bylo 163 projektů v hodnotě 3 911,0 milionů Kč. Tzn., ţe po třech letech trvání programu je ţádáno o skoro čtyřnásobek peněz, neţ je alokace pro celé programovací období 2007-2013. - 46 -

Schváleno bylo 24 projektových ţádostí v hodnotě 633,9 milionů Kč. Tedy úspěšnost představuje jen 15%. Nicméně zasmluvněno je 70% prostředků a vzhledem k počtu podávaných projektových ţádostí lze předpokládat úspěšné vyčerpání prostředků z této oblasti. Schválené projekty se nejčastěji zaměřují na obnovu a rekonstrukci částí obcí a budov pro kulturu a volnočasových ploch a průměrná hodnota jednoho projektu činí 26,4 milionů Kč. Nejúspěšnějším ţadatelem byl Ústecký kraj, kterému bylo schváleno pět projektů týkající se sociální infrastruktury (rekonstrukce dětského domova ve Vysoké peci, domova důchodců v Krásné Lípě, Ústavu sociální péče v Háji u Duchcova), vzdělávání (VOŠ a SOŠ Roudnice nad Labem) a zdravotní infrastruktury (Psychiatrická léčebna v Petrohradě). Vyřazeno bylo 139 projektů v hodnotě 3 277,1 milionů Kč. Nejčastější důvody pro vyřazení bylo nesplnění přijatelnosti, věcné stránky projektových ţádostí, dále pak byly vyřazovány projekty z důvodu omezení finančních prostředků pro oblast 2.2, a schváleny byly, které Regionální rada vyhodnotila jako nejkvalitnější. Ukončen byl jeden projekt a to projekt s názvem „Rekonstrukce a dostavba víceúčelového areálu pro sportovní a volnočasové aktivity ve městě Chyše“, jeho zadavatelem bylo město Chyše. Hodnota dotace činí 18,1 milionů Kč. Skutečně vyplaceno bylo 41,1 milionů Kč.

Cíle a plnění 2. prioritní osy Cílem prioritní osy „2. Integrovaná podpora místního rozvoje“ je podpořit venkovské oblasti ve vyuţívání místního a regionálního potenciálu pro zajištění plnohodnotného ţivota obyvatel. Osa představuje doplněk k 1. prioritní ose a stejně tak jako v 1. prioritní ose jsou upřednostňovány projekty, vykazující pozitivní vliv na: -

zvýšení rozlohy zelených ploch v sídlech

-

úsporu energie

-

regeneraci brownfields

-

sníţení bariér pro osoby s omezenou schopností pohybu

-

začlenění osob ohroţených sociálním vyloučením.

Co se týče schválených projektů, dá se říci dle údajů ve vyplněných projektových ţádostech, ţe projekty jsou v souladu s cílem prioritní osy. Rozbor schválených projektů Tato prioritní osa je výjimečná, tím, ţe představuje více méně doplněk k prioritní ose 1 a nemá ţádné specifické zaměření. V jejím rámci lze dotovat jak plány na rozvoj obcí, zdravotnických, vzdělávacích a sociálních zařízení, plány na výstavbu cyklostezek a regenerace - 47 -

brownfields, tak i realizaci těchto plánů. Nicméně dotace na tyto projekty jsou ve srovnání s 1. prioritní osou velmi malé a projekty většinou nemají celoregionální význam. Jde spíš o to, aby v kaţdé části regionu byly podpořeny projekty zaměřující se na propojení malých obcí, s tím, co je činí zajímavými, popř. projekty na rozvoj větších obcí slouţících jako základní centrum pro malé obce. Po zkoumání schválených projektů, se dá konstatovat, ţe toto splňují. Je to vidět na příkladech: V Krásné Lípě je dotován projekt na regeneraci Křinického náměstí, které představuje centrum pro České Švýcarsko (malá obec zajímavá Českým Švýcarskem). Nebo ve Velkém Březně je podpořen projekt na vypracování projektu rozvoje infrastruktury – Velké Březno. Toto město je významné zámkem. Příkladem projektů na rozvoj infrastruktury měst mající význam i pro okolní města, můţe být rekonstrukce dětského domova ve Vysoké peci. V tabulce jsou uvedeny další příklady projektů podpořených v rámci 2. prioritní osy. Tabulka 10: Příklady projektů dotovaných v rámci „2 Integrovaná podpora místního rozvoje“ Název projektu

Žadatel

Oblast podpory

Dotace (Kč)

Studie: „Rozvojové území Královské Poříčí - západ“

Obec Královské Poříčí

2.1

1 567 062

Obec Velké Březno

2.1

1 541 105

Ústecký kraj

2.2

26 312 969

Město Touţim

2.2

7 640 990

Projekty rozvoje infrastruktury – Velké Březno Psychiatrická léčebna Petrohrad - ergoterapie Rekonstrukce veřejných prostranství města Touţim

Pramen: ROP SZ podpořené projekty 2007-2009, vlastní zpracování

Největší problémy V této oblasti se nevyskytují ţádné zásadnější problémy. Jediný problém je malá absorpce v rámci oblasti podpory 2.1, kde je v polovině trvání programu zasmluvněno pouhých 35% finančních prostředků, nicméně zájem o oblast je velký, a pokud se Regionální rada zaměří na zvýšení absorpce, např. školením zaměřeným na nejčastěji se vyskytující chyby, měly by být finanční prostředky bez problémů vyčerpány.

- 48 -

7.4. Prioritní osa „3 Dostupnost a dopravní obslužnost“10 Třetí oblast je zaměřena na podporu dopravní infrastruktury v regionu a dostupnosti regionu z okolí. Region se totiţ potýká s problémem nedostatečného dopravního napojení na okolní regiony i nekvalitním dopravním systémem v rámci regionu. Je to druhá nejvíce podporováná osa, coţ je logické vzhledem k tomu, ţe se tyto problémy výrazně podílejí na pomalém růstu ekonomiky, včetně vysoké nezaměstnanosti v Regionu SZ. Dostupnost: Regionem SZ, konkrétně okresy Děčín, Ústí nad Labem a Litoměřice, prochází hlavní evropský ţelezniční koridor Berlín − Dráţďany − Praha – Vídeň, který je hojně vyuţívám odvětvími těţkého průmyslu. Odvětví těţkého průmyslu ve stejné míře vyuţívají i silniční dopravu, nicméně zejména oblast od Chebska aţ po Mostecko je z hospodářského hlediska nedostatečně napojena na hlavní tah na Prahu. Leteckou dostupnost představuje letiště v Karlových Varech a má význam hlavně pro lázeňství a turismus. Pro hospodářské účely by mohla být také vyuţívána Labská vodní cesta. Obsluţnost v rámci regionu: Pro region má význam především kvalitní spojení menších měst s většími (městy nad 20 000 obyvatel), popř. přímo s centry (městy nad 50.000 obyvatel), které by mělo přinést vyšší dojíţďku za prací a tedy niţší nezaměstnanost. Dá se říci, ţe kvalitní napojení z okolí má pouze Ústní nad Labem. 3. prioritní osa zahrnuje dvě oblasti podpory, oblast „3.1 Rozvoj dopravní infrastruktury regionálního a neregionálního významu„ a „3.2 Rozvoj dopravní obsluţnosti“. Podstatný rozdíl oproti předchozím prioritním osám jsou příjemci podpory. Zatímco v 1. a 2. prioritní ose, mohl být příjemce po splnění podmínek pro udělení dotace prakticky kdokoli, ve 3. prioritní ose to mohou být pouze kraje a jimi zřízené organizace. Na prioritní osu „3 Dostupnost a dopravní obsluţnost“ je určeno 7 837,8 milionů Kč. Předloţeno bylo 23 projektů v hodnotě 6 174,7 milionů Kč a ţádáno tak bylo v polovině trvání programu o 79% všech prostředků určených na 3. osu. Je to niţší číslo neţ u předcházejících prioritních os, ale samo o sobě neznamená závaţnější problém, navíc úspěšnost přijetí projektu je 60%, coţ je vysoká úspěšnost. Problémem uţ ale je, ţe zasmluvněno je pouhých 34% prostředků určených prioritní ose 3, v číslech tzn. 2 724,1 milionů Kč na 14 schválených projektů. Mohly by se tedy objevit problémy s vyčerpáním finančních prostředků. Nicméně toto nízké číslo je do určité míry výsledkem pozdě vyhlášených výzev na oblast, první výzva byla vyhlášena aţ koncem roku 2008. Vyřazeny byly 4

10

Vysokorychlostní silnice a silnice I. třídy jsou podporované z OP Doprava.

- 49 -

projekty v hodnotě 945,6 milionů Kč. Zbývajících 5 projektů v hodnotě 2 504,9 milionů Kč je ve schvalovacím procesu. Kdyby úspěšnost pokračovala v dosavadním trendu, tedy 60%, bylo by polovině trvání programu zasmluvněno 53% prostředků. Z čehoţ by se jiţ dalo usuzovat úspěšné vyčerpání prostředků. Nicméně zůstává otázkou, kdy budou ţádosti vyhodnoceny a zda bude úspěšnost opět tak vysoká. Z věcí popsaných výše také vyplývá, ţe projekty předkládané v rámci 3. osy jsou drahé, coţ je logické vzhledem k tomu, ţe jde o projekty financující převáţně opravy silnic, a kaţdý jeden projekt se výraznou měrou podílí na částce celkové alokace. Průměrná hodnota jednoho projektu činí 194,6 milionů Kč, kaţdý přijatý či nepřijatý projekt můţe tedy znamenat úspěšné nebo neúspěšné vyčerpání prostředků. Nejčastějším důvodem pro vyřazení projektu bylo nesplnění kritérií přijatelnosti. Ukončen byl jeden projekt ve výši 98,1 milionu Kč v rámci oblasti 3.1. Skutečně vyplaceno bylo 325,4 milionu Kč, coţ představuje 4,1% prostředků určených ose. Následující graf poměřuje objem dotací přidělených na oblast s dotacemi zasmluvněnými a skutečně vyplacenými. Graf 12: Objem finančních prostředků na podané a vyřazené projekty z cíle Dostupnost a dopravní obslužnost (miliony Kč) 7837,7 8000,0

Objem finančních prostředků přidělených na oblast

7000,0

5372,9

miliony Kč

6000,0 5000,0 4000,0 3000,0

2724,2

2370,5 2464,8

2000,0 1000,0

325,4

353,7 0,0

325,4

0,0 3 Dostupnost a dopravní obslužnost

3.1 Rozvoj dopravní infrastruktury regionálního a nadregionálního významu

3.2 Rozvoj dopravní obslužnosti regionu

Objem zasmluvněných finančních prostředků Objem vyčerpaných finančních prostředků

cíle

Pramen: Měsíční monitorovací zpráva – prosinec 2010, vlastní zpracování

Ve druhém grafu je dobře vidět poměr částek přidělených na osu (7 837,7 milionů Kč) a částek na podané (6 174,7 milionů Kč)a vyřazené projektové ţádosti (945,6 milionů Kč).

- 50 -

Graf 13: Objem finančních prostředků na podané a vyřazené projekty z cíle Dostupnost a dopravní obslužnost (miliony Kč) 8000,0 7000,0

7837,7

5372,9

6000,0

miliony Kč

Objem žádaných fin. prostř. 20072009

6174,7

4205,9

5000,0 4000,0

2464,8 1968,8

3000,0 2000,0

945,6

890,2

1000,0

55,4

Objem finančních prostředků přidělených na oblast

0,0 3 Dostupnost a dopravní obslužnost

3.1 Rozvoj dopravní infrastruktury regionálního a nadregionálního významu

3.2 Rozvoj dopravní obslužnosti regionu

Objem fin. prostř. vyřazených proj.

cíle

Pramen: Měsíční monitorovací zpráva – prosinec 2010, vlastní zpracování

Oblast podpory „3.1 Rozvoj dopravní infrastruktury regionálního a nadregionálního významu“ Tato oblasti podpory je zaměřena na tvorbu plánů na modernizaci silniční sítě, na rekonstrukci a výstavbu silnic II. a III. třídy a jejich napojení na centra regionu, na rekonstrukci letiště v Karlových Varech a na modernizaci Labské vodní cesty. Celková alokace pro oblast je 5 372,9 milionů Kč. Z toho je schváleno a smlouvou zavázáno 10 projektů ve výši 2 370,5, tzn. 44%. Předloţeno bylo 15 projektových ţádostí v hodnotě 4 205,9 milionů Kč a ţádáno tak bylo o 78% všech prostředků určených na oblast. Úspěšnost přijetí projektu představuje 67%. Vyřazeny byly 3 projekty v hodnotě 890,2 milionů Kč a nejčastějším důvodem bylo nesplnění kritérií přijatelnosti. Z výše uvedeného se dá teoreticky předpokládat vyčerpání finanční pomoci z této oblasti, nicméně Regionální rada by tuto oblast měla pečlivě sledovat a podpořit podávání nových projektů, popř. vydat nové výzvy. Schválené projekty se nejčastěji týkaly rekonstrukce a modernizace silnic II. a III. třídy s cílem lepšího napojení regionu na páteřní síť. Jde tak například o rekonstrukci silnice II. třídy Chomutov – Most, v úseku Jirkov – Havraň. Druhým příkladem můţe být rekonstrukce silnice II. třídy Česká Kamenice – Rumburk – Jiříkov. Průměrná hodnota jednoho projektu činí 237 milionů Kč. - 51 -

Ukončen byl jeden projekt, a to Modernizace letiště Karlovy Vary - III. etapa, 2. část, jehoţ zadavatelem byl Karlovarský kraj. Hodnota projektu představuje 98,1 milionů Kč. Skutečně vyplaceno bylo 325,4 milionů Kč.

Oblast podpory „3.2 Rozvoj dopravní obslužnosti regionu“ Z oblasti podpory 3.2 je moţné podpořit projekty zaměřující se na tvorbu plánů na zkvalitnění dopravní obsluţnosti, na realizaci ucelených integrovaných projektů týkajících se dopravní obsluţnosti, na zlepšování veřejné dopravy, na nákup dráţních vozidel a na rozvoj a budování cyklostezek. Určeno je pro tuto oblast 2 464,9 milionů Kč. Předloţeno bylo prozatím 8 projektových ţádostí v hodnotě 1 968,8 milionů Kč, coţ znamená, ţe v polovině trvání programu je ţádáno o 80% všech prostředků určených na oblast. Toto značí dostatečný zájem o oblast. Schváleny byly zatím pouze 4 projekty v hodnotě 353,7 milionů Kč. Tedy zasmluvněno je pouhých 14% prostředků. Toto můţe znamenat problémy s vyčerpáním dotací z této osy. Nicméně je to do určitě míry i výsledek toho, ţe první výzva na oblast byla vyhlášena aţ na konci roku 2008. Vyřazen byl 1 projekt v hodnotě 55,4 milionů Kč. Zbývající projekty jsou ve schvalovacím procesu, tedy na rozhodnutí o schválení či neschválení čekají 3 projektové ţádosti v hodnotě 1 559,7 milionů Kč. Úspěšnost schválení projektu je prozatím 50% a pokud by trend úspěšnosti pokračoval i nadále, mohlo by v polovině trvání programu být zasmluvněno 46% prostředků určených na oblast, coţ můţe znamenat úspěšné vyčerpání prostředků. Nicméně Regionální rada by se měla zaměřit na propagaci a školení v této oblasti podpory za účelem zvýšení předkládaných projektů. Schválené projekty se týkají labské dopravy, cyklostezek kolem Ohře, Integrovaného systému MHD s napojením na IDS Ústeckého kraje a dopravního terminálu v Sokolově. Průměrná hodnota jednoho projektu činí 88,4 milionů Kč. Dokončen nebyl ţádný projekt a nebyly příjemcům vyplaceny ani ţádné peníze.

Cíle a plnění 3. prioritní osy Hlavním cílem této osy je vytvořit dostupný region, umoţňující efektivní mobilitu svých obyvatel a tím i zmodernizovat ţivot ve městech a na venkově. Při schvalování byl kladen důraz, aby projekty neměly negativní vliv na ţivotní prostředí. Zvýhodněny jsou projekty: -

vyuţívající recykláţ,

-

zaměřené na sníţení zatíţení transitní a nákladní dopravy,

-

zaměřené na začlenění a znevýhodněných skupin na trhu práce, - 52 -

-

které reflektují principy rovných příleţitostí pro specifické cílové skupiny.

Prozatím schválené projekty jsou v souladu s cílem prioritní osy. Rozbor schválených projektů Oblast podpory 3.1 Cílem této oblasti podpory je zlepšit dostupnost Regionu SZ a to prostřednictvím zkvalitnění silnic II. a III. třídy napojené nebo přímo tvořící páteřní síť v regionu. Mezi hlavní problémy s dostupností jsou špatné silniční napojení na Prahu a špatná kvalita silnic II. a III. třídy. Vyhovující je hustota silniční sítě. Potenciál pro dopravu v průmyslu můţe představovat Labe, pro dostupnost všeobecně zkvalitnění napojení na hlavní ţelezniční koridor Most – Ústí nad Labem – Děčín. Co se týče schválených projektů v Karlovarském kraji, tak se pod názvem „Rozvoj dopravní infrastruktury silnic II. a III. třídy v Karlovarském kraji“ převáţně skrývá oprava mostů, coţ zřejmě dostupnost Regionu SZ nezvýší. Dále je zmodernizováno letiště v Karlových Varech, které bude mít především význam pro lázeňský ruch a zřejmě především pro Karlovy Vary. Co se týče projektů v Ústeckém kraji, zde lze konstatovat, ţe prostředky jsou efektivně vyuţity na zkvalitnění silnic propojujících větší města, popř. napojení na tyto silnice. Jedná se například o jiţ zmíněnou rekonstrukci silnice II. třídy Chomutov – Most, v úseku Jirkov – Havraň. Oblast podpory 3.2 Cílem oblasti je zkvalitnění dopravní obsluţnosti v rámci Regionu SZ. Z této oblasti jsou zatím schválené pouze 4 projekty, u kterých se dá konstatovat, ţe splňují tento cíl. Jde například o výstavbu cyklostezky kolem řeky Ohře. V následující tabulce jsou uvedeny příklady projektů schválených v rámci 3. prioritní osy. Tabulka 11: Příklady projektů dotovaných v rámci „3 Dostupnost a dopravní obslužnost“ Název projektu

Žadatel

Oblast podpory

Dotace (Kč)

Modernizace letiště Karlovy Vary - III. etapa, 2. část Rekonstrukce silnice II/263 Česká Kamenice – Rumburk – Jiříkov Labská stezka č. 2 – I. etapa Cyklostezka Ohře

Karlovarský kraj

3.1

87 190 825

příspěvková organizace

3.1

352 836 601

Ústecký kraj

3.2

66 667 923

Karlovarský kraj

3.2

128 850 726

Správa a údrţba silnic Ústeckého kraje,

Pramen: ROP SZ podpořené projekty 2007-2009, vlastní zpracování

- 53 -

Největší problémy Co se týče zamítnutí projektů, je nejčastějším důvodem pro vyřazení opět nesplnění kritérií přijatelnosti. V této prioritní ose se mohou vyskytnout problémy s vyčerpáním dotací z ROP SZ. Je to dáno niţším počtem podávaných ţádostí, které jsou ale na druhé straně rozsáhlé a finančně velice nákladné. Tzn., ţe s kaţdým zamítnutým projektem se zvyšuje riziko nevyčerpání prostředků. Regionální rada by se měla více zaměřit na školení v této prioritní ose, popř. více pomáhat ţadatelům o dotace (Ústeckému a Karlovarskému kraji a jimi zřízeným organizacím) se studiemi a plány na připravované projekty. Dále by Regionální rada měla více uváţit, zda jsou pro regionální rozvoj skutečně potřeba projekty typu „Rozvoj dopravní infrastruktury silnic II. a III. třídy v Karlovarském kraji“, který je víceméně zaměřen na opravu mostů.

7.5. Prioritní

osa

„4

Udržitelný

rozvoj

cestovního ruchu“ V Regionu SZ se nachází několik významných přírodních krajinných oblastí, např. Národní park České Švýcarsko, CHKO Slavkovský les a CHKO Luţické hory atd., mimořádné postavení má, ve městech jako jsou Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Teplice, lázeňství. Na druhé straně je velká část území znečištěna těţbou uhlí a s tím spojeným průmyslem. Většímu rozvoji cestovního ruchu ve vhodných oblastech brání nedostatečná turistická infrastruktura, špatná dostupnost, nedostatečná vybavenost pro volný čas apod. Prioritní osa „4 Udrţitelný rozvoj cestovního ruchu“ je určena právě na rozvoj cestovního ruchu. V jejím rámci je moţné ţádat dotace z celkem tří oblastí podpory a to: „4.1 Budování a rozvoj atraktivity a infrastruktury ČR“, „4.2 Zlepšování kvality a nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení“ a „4.3 Podpora marketingu a tvorby a produktů cestovního ruchu“. Celkově je na tuto osu přiděleno 4 426,5 milionů Kč, z toho zasmluvněno je 81 projektů v hodnotě 2 112,9 milionů Kč. Tedy smlouvou je zavázáno 48% finančních prostředků, coţ odpovídá polovině trvání programu a úspěšnost přijetí projektu představuje 44%. Schválené projekty se z velké části týkají výstavby či rekonstrukce hotelů či ubytoven (např. v Nových Hamrech, v Sokolově,…), dále propagace zajímavostí v Regionu SZ (např. Propagace města Františkovy Lázně), podporované jsou i projekty na modernizaci budov pro cestovní ruch jako např. oprava muzea v Lounech, apod. Průměrná hodnota jednoho projektu činí 26,1 milionů Kč.

- 54 -

Podáno bylo 183 projektových ţádostí v hodnotě 4 327,1 milionů Kč, tedy v polovině trvání programu je ţádáno téměř o částku představující alokaci pro celé programovací období pro 4. prioritní osu., z toho lze usuzovat, ţe zájem o osu je dostatečný. Vyřazeno bylo 102 projektových ţádostí v hodnotě 2 214,1 milionů Kč. Nejčastějším důvodem pro vyřazení bylo opět nesplnění kritérií přijatelnosti. Vzhledem k uvedeným skutečnostem budou finanční prostředky z této osy pravděpodobně vyčerpány. Skutečně vyplaceno bylo 96,0 milionů Kč, tedy 2,2 % finančních prostředků. Ukončeny byly 3 projekty, jeden v kaţdé oblasti. Následující graf srovnává dotace určené na oblast (4 426,5 milionů Kč) se zasmluvněnými (2 112,9 milionů Kč) a skutečně vyplacenými penězi (96 milionů Kč). Graf 14: Objem finančních prostředků na podané a vyřazené projekty z cíle Udržitelný rozvoj cestovního ruchu (miliony Kč) 4 426,5

Objem finančních prostředků přidělených na oblast Objem zasmluvněných finančních prostředků

4 500,0 4 000,0 3 500,0

2 768,0

miliony Kč

3 000,0 2 500,0

Objem vyčerpaných finančních prostředků

2 112,9

2 000,0

1 348,5

1 500,0

1 201,2

1 000,0 500,0

743,2 310,0 96,0

24,5

67,6

168,5 3,9

0,0 4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu

4.1 Budování a 4.2 Zlepšování 4.3 Podpora rozvoj atraktivit a kvality a nabídky marketingu a infrastruktury ČR ubytovacích a tvorby a rozvoje stravovacích produktů zařízení cestovního ruchu

cíle

Pramen: Měsíční monitorovací zpráva – prosinec 2010, vlastní zpracování

V dalším grafu jsou srovnány dotace určené na oblast (4 426,5 milionů Kč) s dotacemi ţádanými (4 327,1 milionů Kč) a vyřazenými (2 214,0 milion Kč).

- 55 -

Graf 15: Objem finančních prostředků na podané a vyřazené projekty z cíle Udržitelný rozvoj cestovního ruchu (miliony Kč)

4 500,0

4 426,5 4 327,1

Objem žádaných fin. prostř. 2007-2009 Objem finan. prostředků přidělených na oblast Objem fin. prostř. vyřazených proj.

4 000,0

miliony Kč

3 500,0 2 768,0

3 000,0 2 206,4

2 500,0 2 000,0

2 214,0

1 811,1

1 500,0

1 005,2

1 348,5 1 067,8

1 000,0 309,6 310,0 141,0

500,0 0,0 4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu

4.1 Budování a 4.2 Zlepšování 4.3 Podpora rozvoj atraktivit a kvality a nabídky marketingu a tvorby infrastruktury ČR ubytovacích a a rozvoje produktů stravovacích cestovního ruchu zařízení

cíle

Pramen: Měsíční monitorovací zpráva – prosinec 2010, vlastní zpracování

Oblast podpory „4.1 Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury ČR“ Z této oblasti je moţné financovat projekty, týkající se doprovodné infrastruktury pro turistiku, modernizace lázeňské infrastruktury, revitalizace památek a podmiňující dopravní infrastruktury, zajišťující přístup k turisticky zajímavým místům. Na tuto oblast podpory je vyčleněno 2 768,0 milionů Kč. Podáno bylo 35 projektových ţádostí v celkové hodnotě 2 206,4 milionů Kč. Tzn., ţe ţádáno bylo o 70 % finančních prostředků určených pro celé programovací období 2007-2013. Schváleno a zasmluvněno bylo celkem 13 projektů v hodnotě 1 201,2 milionů Kč. Takţe v polovině trvání programu je smlouvou zavázáno 43% finančních prostředků. Úspěšnost v rámci této oblasti je 37%. Schválené projekty se týkaly především rekonstrukce muzeí (např. Muzeum města Ústí nad Labem) a dalších objektů pro cestovní ruch (např. parkoviště pod horou Říp). Regionální rada vyřadila 22 projektů v hodnotě 1 005,2 milionů Kč. Nejčastější důvody byly nesplnění kritérií přijatelnosti, ale také věcných kritérií, coţ by mělo být řešeno dodatečným školením na toto zaměřeným. Nicméně vzhledem k zájmu o podporu z této oblasti se dá předpokládat úspěšné vyčerpání prostředků. Ukončen byl jeden projekt – Přestavba objektu ZŠ na muzeum, infocentrum a knihovnu, Habartov – Kluč, Národní č. p. 400, jehoţ ţadatel je obec Habartov. Dotace činí 11,8 milionů Kč. Průměrná dotace na jeden projekt je 92,4 milionů Kč. - 56 -

Vyplaceno bylo 24,5 milionu Kč, tedy 0,9% prostředků určených na tuto oblast.

Oblast podpory „4.2 Zlepšování kvality a nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení“ Z oblasti podpory 4.2 je moţno podporovat projekty, zaměřené na rekonstrukce, modernizace a výstavby ubytovacích a stravovacích zařízení včetně příslušného dopravního napojení. Podáno bylo celkem 68 projektových ţádostí v hodnotě 1 811,1 milionů Kč. Určeno pro tuto oblast je 1 348,5 milionů Kč, takţe je ţádáno o 74% prostředků. Zasmluvněno je 743,2 milionu Kč na 28 projektů, tedy smlouvou zavázáno je 55% peněz určených pro tuto oblast. Úspěšnost přijetí projektů činí 41% a průměrná hodnota dotace na projekt představuje 26,5 milionu Kč. Schválené projekty se bez výjimky týkají rekonstrukce či výstavby ubytovacích zařízení. Nejdraţším schváleným projektem je „Dostavba lázeňského domu Čajkovskij“. Dotace činí 103 milionů Kč. Regionální rada vyřadila 40 projektů v hodnotě 1 067,8 milionů Kč, nejčastější důvod pro to bylo nesplnění kritérií přijatelnosti. Vzhledem k uvedeným skutečnostem lze předpokládat úspěšné vyčerpání dotací z této oblasti. Dokončen byl jeden projekt a to „Modernizace, rekonstrukce a zvýšení standardu sluţeb Spa Resortu Sanssouci“, ţadatelem byl Imperial Karlovy Vary, a.s. Hodnota dotace představuje 57,2 milionů Kč. Vyplaceno bylo 67,6 milionů Kč, tzn. 5% peněz přiřazených oblasti 4.2.

Oblast podpory „4.3 Podpora marketingu a tvorby a rozvoje produktů cestovního ruchu“ Z této oblasti jsou podporovány projekty, propagující cestovní ruch, týkající se rozvoje informačních systémů, konání konferencí a seminářů apod. Určeno je pro tuto oblast celkem 310,0 milionů Kč. V letech 2007-2009 bylo podáno 80 projektových ţádostí v hodnotě 309,6 milionů Kč. To znamená, ţe v polovině trvání programu bylo ţádáno o skoro 100% hodnoty určené pro oblast podpory 4.3 na celé programovací období. Prozatím bylo schváleno a zasmluvněno 40 projektů v hodnotě 168,5 milionů Kč. Schválené projekty se týkají především informačních systémů, marketingu a propagace (konferencí, veletrhů, festivalů) a regionálního partnerství ČR. Smlouvou je tedy zavázáno 54% prostředků, coţ odpovídá hodnotě v polovině trvání programu. Úspěšnost přijetí projektu je 50%. Dotovány jsou například o projekty Integrovaný projekt na podporu rozvoje cestovního ruchu ve městě Děčíně nebo Karlovy Vary místo pro setkání - filmová a kongresová turistika. - 57 -

Vyřazeno bylo 40 projektů v hodnotě 141,0 milionů Kč. Nejčastější příčinou pro neschválení projektu bylo nesplnění formálních náleţitostí a vyřazení z důvodu nedostatku finančních prostředů na oblast, schváleny tedy byly ty, které Regionální rada vyhodnotila jako kvalitnější. Z výše uvedených fakt, se lze domnívat, ţe peníze z této oblasti budou vyčerpány. Ukončen byl jeden projekt v hodnotě 1,1 milionu Kč. Projekt se jmenuje „Cizojazyčná verze webových stránek Karlovarského kraje“ a podal ho Karlovarský kraj. Průměrná hodnota jednoho projektu představuje částku 4,2 milionů Kč. Vyplatilo se 3,9 milionů Kč, tedy 1,3% prostředků určených na oblast.

Cíle a plnění 4. prioritní osy Jako hlavní cíle této osy jsou stanoveny rozvoj a modernizace infrastruktury pro cestovní ruch a rozvoj sluţeb a spolupráce vedoucí k vyššímu vyuţití místního potenciálu cestovního ruchu. Při schvalování projektů byly zvýhodňovány projekty: -

mající pozitivní vliv na zlepšení stavu ţivotního prostředí,

-

zahrnutí environmentálního vzdělávání do projektu,

-

vyuţití brownfields při realizaci projektu,

-

zaměřené na rodiče s dětmi, seniory, osoby se sníţenou pohyblivostí.

Dá se konstatovat, ţe přijaté projekty jsou v souladu s cílem. Rozbor schválených projektů Cílem prioritní osy je podpořit udrţitelný rozvoj cestovního ruchu v regionu, tedy pomoci při zajišťování současných potřeb účastníků cestovního ruchu a chránit a zlepšovat jeho moţnosti do budoucna. Přitom by měly být šetrně vyuţívány přírodní a kulturní hodnoty. Oblasti podpory 4.1 Celá oblast 4.1 je určena dotování ubytovacích, popř. stravovacích zařízení. Co se týče lokalit podpořených projektů, tak největší objem prostředků je zasmluvněno v Karlových Varech a dalších lázeňských městech. Na druhou stranu jsou podporovány i ubytovací zařízení ve znečištěných oblastech (př. Chomutovsko) se slabším potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu. Nicméně celkově lze konstatovat, ţe většina prostředků je alokována do oblastí s vysokým potenciálem pro cestovního ruchu. Oblast podpory 4.2 Další sluţby pro cestovní ruch jsou dotovány z této oblasti. Schválené projekty se týkají především rekonstrukcí muzeí, a dále pak obnovy jednotlivých osaměle stojících památek. Co se týče lokalit, tak většina z nich leţí na území s vyšším potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu, např. obnova infrastruktury amfiteátru ve městě Loket, interaktivní galerie v Karlových Varech nebo Chrám chmele a piva v Ţatci. - 58 -

Oblast podpory 4.3 V rámci této oblasti podproy byly podpořeny především propagační materiály cestovního ruchu. Zde se jedná o projekty propagující jednak samotná města, například propagace města Františkovi Lázně nebo Boţího daru. Většinou se jedná o města nabízející lázeňství či pěší turistiku do okolí města. Pak jsou zde i projekty zaměřené celkově na zviditelnění turismu v krajích, příkladem je projekt Ústecko na dlani nebo Veletrhy cestovního ruchu Karlovarského kraje v roce 2009. Projekty podpořené z této oblasti jsou zaměřené na propagaci města, které je svázáno s něčím pro turisty zajímavým a lze říci, ţe většinou podporují území s vysokým potenciálem pro cestovní ruch. Co se týče celkového zhodnocení podpory cestovního ruchu, tak z této prioritní osy jsou podporovány spíše ubytovací kapacity a propagace neţ objekty, památky či území, které činí region turisticky zajímavým. V tabulce je uvedeno několik příkladů projektů, schválených v rámci prioritní osy 4. Tabulka 12: Příklady projektů dotovaných v rámci „4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu“ Název projektu

Přestavba a dobudování

Žadatel

Autocamping Amerika ve

s.

4.1

26 673 516

Město Litoměřice

4.1

137 842 602

4.2

21 410 000

Sokolov, spol. s r.o.

4.2

6 376 881

Karlovarský kraj

4.3

2 773 989

České Švýcarsko o.p.s.

4.3

8 872 536

Františkolázeňská výtopna,

Františkových Lázních Výstavba nové ubytovny Baník v Sokolově

Dotace (Kč)

Léčebné lázně Jáchymov a.

Lázeňského centra Agricola Svatostánek českého vinařství

Oblast podpory

s.r.o. Správa sportovních zařízení

Veletrhy cestovního ruchu Karlovarského kraje v roce 2009 Marketing cestovního ruchu v Českém Švýcarsku

Pramen: ROP SZ podpořené projekty 2007-2009, vlastní zpracování

Největší problémy Nejčastějším důvodem pro vyřazení projektu je stejně jako v předešlých osách nesplnění kritérií přijatelnosti. S vyčerpáním dotací na 4. prioritní osu by se neměly objevit ţádné problémy.

- 59 -

7.6. Prioritní osa „5 Technická asistence“ Aby mohla být vyplácena pomoc z ROP SZ, musí mít program a projekty určitou formu, splňovat poţadavky EU na financování ze strukturálních fondů. Tato osa tedy zajišťuje plynulé řízení, koordinaci, monitoring a evaluaci programu. V jejím rámci jsou určené dvě oblasti podpory, a to: „5.1 Podpora implementace ROP SZ“ a „5.2 Podpora rozvoje absorpční kapacity a publicity“. Mezi hlavní příjemce podpory patří Regionální rada regionu soudrţnosti Severozápad. Celkem bylo na prioritní osu alokováno 623,0 milionů Kč, podáno bylo 13 projektových ţádostí v hodnotě 345,7 milionů Kč, tedy v polovině programovacího období je ţádáno o 55% finančních prostředků, niţší zájem je způsoben charakterem této osy a tím, ţe předkladatel – Regionální rada, předpokládá přijetí předloţeného projektu. Tomu nasvědčuje i vysoká úspěšnost přijetí projektu, která činí 69%. Tedy schváleno a smlouvou zavázáno je 9 projektů v hodnotě 332,8 milionů Kč. Průměrná hodnota jednoho projektu představuje 37,0 milionů Kč. Vyřazeny byly 4 projekty v hodnotě 12,8 milionů Kč. Z těchto informací lze předpokládat úspěšné vyčerpání prostředků osy. Ukončeny nebyly ţádné projekty, a vyplaceno bylo 225,4 milionů Kč, tedy 36% prostředků určených pro tuto osu. Výše popsaná fakta jsou znázorněna v grafech. První graf srovnává objem alokovaných prostředků na oblast (623,0 milionů Kč) s prostředky zasmluvněnými (332,8 milionů Kč) a vyplacenými (225,4 milionů Kč). Druhý graf porovnává objem alokovaných prostředků na oblast (623,0 milionů Kč) s prostředky ţádanými (345,6 milionů Kč) a prostředky na vyřazené projekty (12,8 milionů Kč).

- 60 -

Graf 16: Objem finančních prostředků na podané a vyřazené projekty z cíle „5 Technická asistence“ (miliony Kč)

700,0

Objem finančních prostředků přidělených na oblast

623,0

600,0

486,90

miliony Kč

500,0 400,0

332,8

300,0

Objem zasmluvněných finančních prostředků

300,5

225,4

201,8

200,0

136,10

100,0

Objem vyčerpaných finančních prostředků

32,323,6

0,0 3 Dostupnost a dopravní obslužnost

5.1 Podpora 5.2 Podpora implementace ROProzvoje absorpční SZ kapacity a publicity cíle

Pramen: Měsíční monitorovací zpráva – prosinec 2010, vlastní zpracování Graf 17: Objem finančních prostředků na podané a vyřazené projekty z cíle „5 Technická asistence“ (miliony Kč) 700,0

Objem žádaných fin. prostř. 2007-2009

623,0

600,0

486,90

Objem finančních prostředků přidělených na oblast

miliony Kč

500,0 400,0

345,6 300,5

Objem fin. prostř. vyřazených proj.

300,0 200,0 100,0

136,10 45,1

12,8

0,0

12,8

0,0 3 Dostupnost a dopravní obslužnost

5.1 Podpora 5.2 Podpora implementace ROP rozvoje absorpční SZ kapacity a publicity

cíle

Pramen: Měsíční monitorovací zpráva – prosinec 2010, vlastní zpracování

- 61 -

Oblast podpory „5.1 Podpora implementace ROP SZ“ Pomoc z oblasti 5.1 se zaměřuje hlavně na podporu zajišťování činnosti Regionální rady Regionu SZ. Celkem alokováno na tuto oblast bylo 487,0 milionů Kč. Ţádáno bylo o 300,5 milionu Kč na 6 projektů. Tzn., ţe v polovině trvání projektu bylo ţádáno o 62% finančních prostředků určených na oblast. Schváleny byly všechny projekty, tzn., ţe úspěšnost přijetí projektu představuje 100%. Průměrná hodnota jednoho projektu činí 50,1 milionů Kč. Vysoká úspěšnost přijetí projektů se dá předpokládat vzhledem k tomu, ţe prostředky z této osy jsou určeny na činnost Regionální Rady a předloţené projekty schvaluje rovněţ Regionální rada. Co se týče vyčerpání prostředků, lze předpokládat, ţe v této ose nenastanou ţádné problémy a finanční prostředky budou vyčerpány. Proplaceno bylo 201,8 milionů Kč, tedy 41% finančních prostředků.

Oblast podpory „5.2 Podpora rozvoje absorpční kapacity a publicity“ Předmětem této oblasti je poskytování asistence potenciálním ţadatelům nebo skupinám ţadatelů o dotace. Celkem určeno na tuto osu je 136,2 milionů Kč a podáno je 7 projektových ţádostí v hodnotě 45,1 milionů Kč. Z toho schválené a zasmluvněné jsou 3 projekty v hodnotě 32,3 milionů Kč. Tedy ţádáno je pouze o 33% peněz určených na tuto oblast a zasmluvněno je pouze 23% prostředků, přitom ve schvalovacím řízení nemá ţádné projekty. Zde by měla Regionální rada zvýšit počet podávaných projektových ţádostí, a jak z předchozího rozboru (z předchozích podkapitol) vyplývá, tyto ţádosti by se měly týkat např. propagace 3. prioritní osy zaměřené na zvýšení počtu podaných ţádostí, školení zaměřená na nejčastěji se objevující chyby vedoucí k vyřazení projektů, na zkvalitnění příruček pro podávání projektů apod. Příleţitostí k efektivnímu vyčerpání je dostatek. Úspěšnost přijetí projektu představuje 42% a průměrná hodnota jednoho projektu činí 10,8 milionů Kč. Čtyři projekty byly vyřazeny a jejich hodnota představuje 12,8 milionů Kč. Nejčastějším důvodem pro vyřazení bylo nesplnění kritérií přijatelnosti. Dokončen nebyl ţádný projekt a vyplaceno bylo 23,6 milionů Kč, tedy 17% prostředků.

Cíle a plnění 5. prioritní osy Hlavním posláním této osy je řídit, implementovat a kontrolovat ROP SZ. Toto poslání je víceméně úspěšně naplňováno. Schválené projekty v rámci této osy se týkaly proplácení

- 62 -

mzdových prostředků, zvyšování odborné kvalifikace, systému celoţivotního vzdělávání, personálních aktivit. V následující tabulce jsou příklady schválených projektů z prioritní osy 5. Tabulka 13: Příklady projektů dotovaných v rámci „5 Technická asisstence“ Název projektu

Monitoring a evaluace v roce 2008 Rozvoj lidských zdrojů ÚRR v roce 2008 Publicita a absorpční kapacita v roce 2008 Publicita a absorpční kapacita v roce 2009

Žadatel

Oblast podpory

Dotace (Kč)

Regionální rada RS Severozápad

5.1

3 690 867

5.1

37 349 813

5.2

6 636 612

5.2

8 160 000

Regionální rada RS Severozápad Regionální rada RS Severozápad Regionální rada RS Severozápad

Pramen: ROP SZ podpořené projekty 2007-2009, vlastní zpracování

Největší problémy Tato prioritní osa je specifická tím, ţe si Regionální rada sama navrhuje projekty a sama pak o přijetí či nepřijetí rozhoduje. Jedná se o dotace na její činnost. V první prioritní ose byly schváleny všechny navrţené projekty. Ve druhé naopak byly schváleny 4 projekty ze 7, a projevuje se zde nízké podávání projektů – zasmluvněno je pouhých 23% prostředků. Regionální rada by tedy měla navrhnout a podat více projektů v rámci oblasti podpory 5.2. (například na propagaci 3. prioritní osy, kde je zaznamenán niţší zájem o čerpání prostředků) a dbát na zvýšenou kontrolu, co se týče projektů schválených v oblasti 5.1.

7.7. Shrnutí Co se týče celkového čerpání prostředků z ROP SZ, lze konstatovat, ţe čerpání probíhá dle plánů, a pokud bude podobným tempem pokračovat, budou prostředky úspěšně vyčerpány. Co se týče plnění cílů, lze říci, ţe jsou naplňovány dle předem stanoveného plánu. Nicméně toto je těţké hodnotit, vzhledem k tomu, ţe ukončeno bylo pouze pár projektů a plnění cílů bude záleţet na kvalitě realizovaných projektů, zda budou dodrţovány termíny apod. Určité problémy s nedostatečným čerpáním se vyskytují ve 3. prioritní ose, kde je podáváno nedostatek projektových ţádostí a důsledkem toho je i nízké procento schválených projektů a zasmluvněných peněz. V této ose se objevila i určitá neefektivita, kdy pod názvem značící rekonstrukci silnic II. a III. třídy v Karlovarské kraji, se objevily projekty na opravu mostů.

- 63 -

Také v 5. prioritní ose v oblasti 5.2 Podpora rozvoje publicity a absorpční kapacity“ existuje problém s nedostatkem podaných projektových ţádostí a existuje zde ještě niţší procento zasmluvněných peněz neţ ve třetí prioritní ose. Specifický a spíše opačný problém se vyskytl v 1. prioritní ose v oblasti „1.1 Podpora rozvojových pólů regionu“. V důsledku velkého převisu poptávky nad nabídkou dotací na IPRM a nedostatku prostředků určených pro tuto oblast, nebylo moţné podpořit všechna města stanovená jako centra rozvoje. Dvě města, Teplice a Most, zůstala vyloučena z moţnosti čerpání prostředků z ROP SZ na obnovu měst, přitom jsou to centra strukturálně postiţených území. V důsledku tohoto problému byly pozdě vyhlášeny výzvy na oblast, a proto je i niţší procento zasmluvněných prostředků, nicméně zájem o podporu je velký a prostředky budou pravděpodobně bez problémů vyčerpány. V tabulce jsou shrnuty nejdůleţitější ukazatele, týkající se čerpání dotací z ROP SZ. Šedě jsou zaznačeny oblasti, které ukazují největší odchylky od průměru. Tabulka 14: Přehled ukazatelů čerpání prostředků z ROP SZ

Prioritní % alokace osa z ROP SZ 17,11% 1.1 10,37% 1.2 12,38% 1.3 0,44% 2.1 3,92% 2.2 23,28% 3.1 10,68% 3.2 11,95% 4.1 5,83% 4.2 1,34% 4.3 2,11% 5.1 0,59% 5.2 100% ROP SZ

% žádaných prostř. z celkové alokace v rámci oblasti

% zasmluvněných % prostř. v rámci vyřazených oblasti projektů

67% 297% 122% 90% 430% 78% 80% 80% 134% 100% 61% 33% 55%

25% 60% 73% 31% 70% 44% 14% 43% 55% 54% 62% 24% 45%

3% 217% 40% 58% 362% 17% 2% 36% 79% 46% 0% 9%

% vyplacených prostředků

2% 3% 16% 2% 5% 6% 0% 1% 5% 1% 41% 17% 6%

Pramen: vlastní zpracování

Kromě nedostatků jiţ shrnutých jsou vidět další. U oblastí podpory „2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury“ a „1.2 Podpora revitalizace a regenerace“ je vidět, ţe objem prostředků předloţených projektových ţádostí několikanásobně převyšuje celkový objem prostředků určených těmto oblastem. S tím souvisí i vysoké procento vyřazování projektů, jednoduše z důvodu nedostatku peněz na projekty. Co se týče vysokého procenta proplacených prostředků u oblasti „5.1 Podpora implementace ROP SZ“, tak je to dané tím, ţe projekty z této oblasti jsou etapově programované na roky, takţe

- 64 -

propláceny po skončení roku (toto platí i v oblasti 5.2, a i tady by mělo být vyčerpáno přes 40% prostředků, tzn., ţe je zde vidět velice nízké čerpání). Ve 4. prioritní ose nejsou pozorovány ţádné odchylky od průměru, čerpání probíhá úspěšně. Otázkou ovšem je, zda, schválené projekty zaměřené především na ubytovací kapacity opravdu přinesou udrţitelný rozvoj cestovního ruchu v regionu.

- 65 -

ZÁVĚR V úvodu byl stanoven cíl práce provést rozbor čerpání finančních prostředků z jednotlivých prioritních os a zjistit oblasti, kde by se mohly vyskytnout problémy s čerpáním dotací. Jako doplňkový cíl bylo zvoleno zhodnotit plnění stanovených cílů dle jednotlivých prioritních os. Na ROP SZ bylo pro programovací období 2007-2013 alokováno 23 079,4 milionů Kč. Z této částky je alokováno 10 377 milionů Kč, tedy zhruba polovina prostředků v polovině trvání programovacího období, a lze konstatovat, ţe celkově jde čerpání finančních prostředků dle plánu. V letech 2007-2009 bylo schváleno 185 projektů, které by měly přispět plnění cílů ROP SZ. Lze konstatovat, ţe většina schválených projektů, je v souladu s cíly jednotlivých os a pokud budou projekty kvalitně zrealizovány, bude hlavní cíl ROPu SZ splněn. Z rozboru jednotlivých oblastí vyplývá několik problémů týkajících se jak čerpání prostředků, tak naplňování cílů dle ROP SZ. V oblasti podpory 1.1 se projevil velký převis poptávky nad nabídkou dotací, v jehoţ důsledku nemohlo být podpořeno všech šest původně plánovaných měst, vyloučeny z podpory byly na základě hospodářské soutěţe Teplice a Most. Tento problém uţ nemůţe být řešen v rámci ROP SZ pro období 2007-2013, ale Regionální rada by toto měla řádně vyhodnotit a vzít si poučení pro příští programovací období. Naopak niţší zájem a niţší počet podaných projektů se projevil v celé 3. prioritní ose. Do jisté míry je toto způsobeno faktem, ţe příjemce podpory můţe být pouze kraj či jím zřízená organizace. Dalším důvodem nízkého počtu podávaných projektových ţádostí zřejmě bude charakter a velký rozsah projektů. V této ose se do určité míry projevuje neefektivita rekonstrukce silnic II. a III. třídy v Karlovarské kraji. Projekty podpořené v rámci 4. prioritní osy jsou v souladu s cíli stanovenými jednotlivými oblastmi podpory. Otázkou ovšem zůstává, zda cíle pro jednotlivé oblasti přinesou plánovaný výsledek a zda byly zvoleny správně. Schválené projekty jsou zaměřené především na ubytovací kapacity (cíl oblasti podpory 4.2)a propagaci regionu (cíl oblasti 4.3). Ostatní sluţby cestovního ruchu mají být podpořeny oblastí podpory 4.1, nicméně z této oblasti jsou podporovány zejména projekty týkající se muzeí. Tedy podpora udrţitelného rozvoje cestovního ruchu představuje dotace na ubytovací kapacity, propagaci, muzea a v malé míře na další prvky tvořící cestovní ruch.

- 66 -

SEZNAM LITERATURY [1] Tetřevová, L., Veřejná ekonomie – úvod do problému. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2003. 136 str., ISBN 80-7194-544-7. [2] Rusmichová, L., Soukup J. a kolektiv, Makroekonomie – základní kurs. Praha: Melandrium, 2002. 168 str., ISBN 80-86175-24-3. [3] Viturka, M., Regionální ekonomie a politika II. Brno: Masarykova Univerzita, 2007. 91 str., ISBN 80-210-2257-4. [4] Šauer, M., Podpora cestovního ruchu z veřejných financí. Brno: Masarykova Univerzita, 2008. [5] Viturka, M., Ţítek, V., Halámek, P., Klímová, V., Tonev, P., Teoreticko-metodologická východiska hodnocení programů podpory regionálního rozvoje. Brno: Masarykova Univerzita, 2005. 130 str., ISBN 80-210-3291-X. [6] Soukupová, J., Hořejší B. a kol., Mikroekonomie. Praha: Management Press, 2006. 561 str., ISBN 80-7261-061-9. [7] Pilný, J., Veřejné finance. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2004. 114 str., ISBN 807194-649-4. [8] Mandysová, I., Evropská integrace. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2006. 97 str., ISBN 80-7194-842-X-55-712-06. [9] Wokoun, R. a kol., Regionální rozvoj, východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha: Linde Praha, 2008. 475 str., ISBN 80-7201-6990. [10] Macáková, L. a kol., Mikroekonomie-základní kurz. Slaný: Melandrium, 2002. 272 str., ISBN 80-86175-20-0. [11] Maier, K., Čtyroký, J., Ekonomika územního rozvoje. Praha: Grada Publishing, 2001. 142 str., ISBN 80-7169-644-7. [12] Hamerníková, B., Maaytová, A. a kol., Veřejné finance. Praha : ASPI, 2007. 364 str., ISBN 978-80-7357-301. [13] Strecková, Y., Teorie veřejného sektoru. Masarykova Univerzita: Brno, 1997. 181 str., ISBN 8021017376. [14] Evropská Unie, Jednotný Evropský Akt, 1986 [cit. 2010-01-31] dostupné na: http://eur-lex.europa.eu/cs/treaties/index.htm. [15] Evropská Unie, Smlouva o Evropské Unii, 1992 [cit. 2010-01-31] dostupné na: http://eur-lex.europa.eu/cs/treaties/index.htm. - 67 -

[16] Evropská Unie, Maastrichtská smlouva, 1993 [cit. 2010-01-31] dostupné na: http://eur-lex.europa.eu/cs/treaties/index.htm. [17] ROP Severozápad. Regionální operační program NUTS II severozápad pro období 20072013, 2007 [cit. 2010-02-20]. dostupné na: http://www.nuts2severozapad.cz/rop_sz/dokumenty/rop. [18] ROP Severozápad. Výroční zpráva ROP SZ 2007, 2008 [cit. 2010-02-20] dostupné na: http://www.nuts2severozapad.cz/rop_sz/vyrocni_zprava/. [19] ROP Severozápad. Výroční zpráva ROP SZ 2008, 2009 [cit. 2010-02-20] dostupné na: http://www.nuts2severozapad.cz/rop_sz/vyrocni_zprava/. [20] Ministerstvo pro místní rozvoj. Měsíční monitorovací zpráva- prosinec 2009, 2010 [cit. 2010-02-20]. dostupné na: http://www.strukturalni-fondy.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=4f2672d0-e89d4be2-8089-d9acc3a759ec [21] zákon č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů. [22] zákon č. 138/2000 Sb. kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných zakázkách.

Internetové zdroje [100] Ministerstvo pro místní rozvoj. Programy 2007-2013 [online]. 2007 [cit. 2010-01-02] http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013. [101] Ministerstvo pro místní rozvoj. Regionální politika [online]. 2007 [cit. 2010-01-02] dostupné na: http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU/Regionalni-politika-EU. [102] Regionální rada soudrţnosti regionu Severozápad. Podpořené projekty 2007-2009, 2009 [cit. 2010-04-02] dostupné na: http://www.nuts2severozapad.cz/rop_sz/realizovane_projekty. [103] Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (OSS). Vyhledávání - Obce, 2009, [cit. 201001-02] dostupné na: http://drusop.nature.cz/ost/erar/cis/cis_obce/index.php?frame=1&TYPVYSTUPU%5B%5D=obc e&h_zchru=1&h_evl=1&h_ptacob=1&h_schru=1&h_pstromy=1&h_kod=&h_nazev=&h_organ _oochp=&h_kraj=&h_okres=&h_orp=&h_povob=&h_obec=&h_ku=&h_submit=Vyhledat. [104] Český statistický úřad, Vybrané údaje o regionu soudrţnosti Severozápad [online]., 2009 [cit. 2010-03-02]

- 68 -

dostupné na: http://www.kvary.czso.cz/xk/redakce.nsf/i/vybrane_ukazatele_podle_regionu_soudrznosti_nuts_ 2_v_roce_2007. [105] Český statistický úřad, Časové řady – okres Děčín, okres Chomutov, okres Litoměřice, okres Louny, okres Most, okres Teplice, okres Ústní nad Labem, 2009 [cit. 2010-03-15] dostupné na: http://www.ustinadlabem.czso.cz/xu/redakce.nsf/i/casove_rady. [106] Český statistický úřad, Časová řada – vybrané ukazatele za okres Cheb, 2009 [cit. 201003-15] dostupné na: http://www2.czso.cz/xk/redakce.nsf/i/casova_rada_vybrane_ukazatele_za_okres_cheb. [107] Český statistický úřad, Časová řada – vybrané ukazatele za okres Karlovy Vary, 2009 [cit. 2010-03-15] dostupné na: http://www2.czso.cz/xk/redakce.nsf/i/casova_rada_vybrane_ukazatele_za_okres_karlovy_vary. [108] Český statistický úřad, Časová řada – vybrané ukazatele za okres Sokolov, 2009 [cit. 2010-03-15] dostupné na: http://www2.czso.cz/xk/redakce.nsf/i/casova_rada_vybrane_ukazatele_za_okres_sokolov. [109] Seznam.cz, a.s. Mapa - Region severozápad, 2009 [cit. 2010-03-10] dostupné na: http://www.mapy.cz/.

- 69 -

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Rozdělení národního hospodářství (dle hlediska financování) ........................... - 9 Obrázek 2:Vztah selhání trhu a státních zásahů .................................................................. - 13 Obrázek 3: Dotace podle účelu a způsobu pouţití............................................................... - 15 Obrázek 4: Programování a projektování ............................................................................ - 22 -

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Rozdělení prostředků fondů EU mezi cíle politiky HSS v období 2007–2013 . - 21 Tabulka 2: Správní členění Regionu SZ (prosinec 2009) .................................................... - 25 Tabulka 4: Některé důleţité ukazatele okresů v rámci Regionu SZ (2008) ........................ - 27 Tabulka 3: Průměrná hrubá mzda; cestovní ruch: počet hostů ............................................ - 28 Tabulka 5: Přehled prioritních os, oblastí podpory a specifických cílů programu .............. - 29 Tabulka 6: Předpokládané rozdělení finančních prostředků čerpaných z ROP SZ dle prioritních os (EUR) ................................................................................................................. - 30 Tabulka 7: Přehled alokovaných a čerpaných prostředků. .................................................. - 32 Tabulka 8: Rozdělení finančních prostředků na oblast podpory „1.1 Podpora rozvojových pólů regionu“ ............................................................................................................................ - 40 Tabulka 9: Příklady projektů dotovaných v rámci „1 Regenerace a rozvoj měst“ .............. - 43 Tabulka 10: Příklady projektů dotovaných v rámci „2 Integrovaná podpora místního rozvoje“ 48 Tabulka 11: Příklady projektů dotovaných v rámci „3 Dostupnost a dopravní obsluţnost“- 53 Tabulka 12: Příklady projektů dotovaných v rámci „4 Udrţitelný rozvoj cestovního ruchu“ ... 59 Tabulka 13: Příklady projektů dotovaných v rámci „5 Technická asisstence“ ................... - 63 Tabulka 14: Přehled ukazatelů čerpání prostředků z ROP SZ ............................................ - 64 -

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Předpokládané rozdělení finančních prostředků čerpaných z ROP SZ (dle oblastí podpory) ................................................................................................................................... - 31 Graf 2: Suma předloţených projektů, suma prostředků určených pro ROP SZ a suma zasmluvněných projektů (k 7.1.2010; miliony Kč) .................................................................. - 33 Graf 3: Počet podaných ţádostí, schválených projektů a proplacených projektů ............... - 33 - 70 -

Graf 4: Procento vyřazených projektů z důvodu nesplnění kritérií přijatelnosti ................. - 34 Graf 5: Objem alokovaných a volných finančních prostředků v rámci ROP SZ (k 7.1.2010) ... 34 Graf 6: Počet podaných a schválených projektových ţádostí .............................................. - 36 Graf 7: Objem finanční pomoci ţádané a schválené (miliony Kč) ...................................... - 36 Graf 8: Přidělené, zasmluvněné a skutečně čerpané finanční prostředky z cíle Regenerace a rozvoj měst (miliony Kč) .......................................................................................................... - 38 Graf 9: Objem finančních prostředků na podané a vyřazené projekty z cíle Regenerace a rozvoj měst (miliony Kč) .......................................................................................................... - 39 Graf 10: Přidělené, zasmluvněné a skutečně čerpané finanční prostředky z cíle Integrovaná podpora místního rozvoje (miliony Kč) .................................................................................... - 45 Graf 11: Objem finančních prostředků na podané a vyřazené projekty z cíle Integrovaná podpora místního rozvoje (miliony Kč) .................................................................................... - 45 Graf 12: Objem finančních prostředků na podané a vyřazené projekty z cíle Dostupnost a dopravní obsluţnost (miliony Kč) ............................................................................................ - 50 Graf 13: Objem finančních prostředků na podané a vyřazené projekty z cíle Dostupnost a dopravní obsluţnost (miliony Kč) ............................................................................................ - 51 Graf 14: Objem finančních prostředků na podané a vyřazené projekty z cíle Udrţitelný rozvoj cestovního ruchu (miliony Kč) ................................................................................................. - 55 Graf 15: Objem finančních prostředků na podané a vyřazené projekty z cíle Udrţitelný rozvoj cestovního ruchu (miliony Kč) ................................................................................................. - 56 Graf 16: Objem finančních prostředků na podané a vyřazené projekty z cíle „5 Technická asistence“ (miliony Kč)............................................................................................................. - 61 Graf 17: Objem finančních prostředků na podané a vyřazené projekty z cíle „5 Technická asistence“ (miliony Kč)............................................................................................................. - 61 -

SEZNAM MAP Mapa 1: Regiony NUTS III (14 krajů) a regiony NUTS II (8 regionů soudrţnosti) ............. - 7 Mapa 2: Poloha Regionu SZ ................................................................................................ - 25 Mapa 3: Okresy Regionu SZ ................................................................................................ - 26 -

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Konečná alokace zdrojů z fondů EU pro období 2007-2013

- 71 -

PŘÍLOHY Příloha 1: Konečná alokace zdrojů z fondů EU pro období 2007-2013 (pro ČR)

Operační program

Fond

EUR, běžné ceny

Podnikání a inovace

ERDF

3 041 312 546

Výzkum a vývoj pro inovace

ERDF

2 070 680 884

Ţivotní prostředí

ERDF

702 482 212

Ţivotní prostředí

FS

4 215 384 886

Doprava

ERDF

1 155 443 650

Doprava

FS

4 603 637 553

Integrovaný operační program

ERDF

1 582 390 162

ERDF

4 659 031 986

ROP Střední Čechy

ERDF

559 083 839

ROP Jihozápad

ERDF

619 651 254

ROP Severozápad

ERDF

745 911 021

ROP Jihovýchod

ERDF

704 445 636

ROP Severovýchod

ERDF

656 457 606

ROP Moravskoslezsko

ERDF

716 093 217

ROP Střední Morava

ERDF

657 389 413

Technická pomoc

ERDF

247 783 172

Lidské zdroje a zaměstnanost

ESF

1 837 421 405

Vzdělávání pro konkurenceschopnost

ESF

1 828 714 781

Praha - Konkurenceschopnost

ERDF

234 936 005

Praha - Adaptabilita

ESF

108 385 242

Regionální

operační

programy

(celkem)

Pramen: Ministerstvo pro místní rozvoj (2010)

- 72 -