Masarykova univerzita v Brně Ekonomická-správní fakulta
BAKALÁRSKA PRACE
digitálně podepsáno
ď\ f 2003
stredisko vedeckých informací
OC\C\A 01 OQ
141227 + 1 oroo Brno
Petr VEIGLER 1
Masarykova univerzita v Brně Ekonomická-správní fakulta
Studijní obor: Peněžnictví
ANALÝZA LIKVIDACE POJISTNÝCH UDALOSTI ODPOVĚDNOSTI Z PROVOZU MOTOROVÉHO VOZIDLA VE VYBRANÉ POJIŠŤOVNĚ
Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: RNDr. František ČÁMSKÝ
Autor: Petr VEIGLER Brno, květen 2003 2
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením RNDr. Františka Cámského a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.
V Brně dne 29.5.2003 Petr VEIGLER
3
UVOĎ
6
1.
POJISTNÝ TRH ČESKÉ REPUBLIKY
7
1.1.
Pojištění a pojišťovnictví
7
1.1.1.
Principy pojištění
7
1.1.2.
Základní členění pojištění
8
1.1.3.
Hlavní pojmy
9
1.2.
Přehled právních předpisů vztahujících se k pojišťovnictví.
10
1.3.
Ukazatele úrovně pojistného trhu
11
1.4.
Výroční zpráva České asociace pojišťoven za rok 2001
13
1.4.1.
Hodnocení Ing. Vladimíra Mráze
13
1.4.2.
Právní úpravy
13
1.4.3.
Počet pojišťoven
15
1.4.4.
Vyřízené pojistné události
16
1.4.5.
Struktura pojistného trhu
16
1.5.
Předběžné výsledky České asociace pojišťoven za rok 2002
18
1.6.
Deregulace povinného ručení z provozu vozidla
18
1.7.
Členové České kanceláře pojistitelů
19
2.
KOOPERATIVA, POJIŠŤOVNA, A.S.
20
2.1.
Charakteristika společnosti
20
2.2.
Historie společnosti
21
2.3.
Strategie společnosti
21
2.4.
Výsledky roku 2001
22
2.5.
Call centrum
23
2.6.
Postavení na trhu
23
2.6.1.
Celkový předpis pojistného a podíl na trhu
23
2.6.2.
Předpis pojistného a podíl na trhu v životním pojištění
25
2.6.3.
Předpis pojistného a podíl na trhu v neživotním pojištění
26
4
2.7.
Převod kmene Komerční pojišťovny, a.s.
27
2.8.
Hodnocení makléřů
27
2.9.
Pojistné události
28
2.10.
Uzemní uspořádání společnosti
29
2.10.1.
Sídla agentur
29
2.10.2.
Mapka České republiky
30
3.
LIKVIDACE POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ
31
3.1.
Výchozí ukazatele pojistného trhu
31
3.1.1.
Ukazatele dle České asociace pojišťoven
31
3.1.2.
Výkonnost likvidačních oddělení
32
3.1.3.
Nehodovost v silniční dopravě
32
3.2.
Segmentace pojistných událostí
34
3.2.1.
Převod statistik Ministerstva vnitra
34
3.2.2.
Odvození segmentace pojistných událostí
35
3.3.
Právní základ likvidace pojistných událostí
37
3.3.1.
Zákon č.168/1999 Sb.
37
3.3.2.
Občanský zákoník
43
3.3.3.
Zákon 361/2000 Sb.
44
3.4.
Ukazatele výkonu likvidačních středisek Kooperativy,
3.5.
pojišťovny, a.s.
46
Procesy v oddělení likvidace
48
ZÁVĚR
53
5
ÚVOD Dne 30. července 1999 nabyl účinnosti nový zákon 168 / 1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Po téměř 50. letech tak došlo k návratu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla do systému soukromého smluvního pojištění. Předchozí zákonné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla se demonopolizovalo a právní úprava se přiblížila praxi zemí EU. Nový systém zmiňovaného pojištění umožňuje výběr pojistitele , který pojistníkovi nejlépe vyhovuje. Tím je vytvořeno konkurenční prostředí jako faktor, který má řadu pozitiv. V rámci soutěživosti mezi jednotlivými pojistiteli dochází již nyní ke zkvalitňování služeb jak pro pojištěné, tak i pro poškozené.
Jedním z nejvýznamnějších cílů dané právní úpravy bylo zabezpečení oprávněných nároků každé osoby, která v důsledku provozu vozidla utrpěla újmu. Jaký pokrok na cestě za tímto cílem byl vykonán? Které problémy je třeba ještě překonat? Tyto zásadní otázky budu ve své bakalářské práci konfrontovat s reálnou skutečností v likvidační službě v Kooperativě pojišťovně, a.s.
Vzhledem k tomu, že z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vznikají různé nároky poškozených je vhodné nalézt základní segmentaci pojistných událostí, kterou lze využít pro optimální nastavení počtu odborných likvidátorů a vnitřních procesů likvidačních středisek pro jednotlivé druhy uplatňovaných nároků. Tuto segmentaci se pokusím ve své bakalářské práci odvodit z dostupných statistik. Využívat budu především výroční zprávy České asociace pojišťoven, České kanceláře pojistitelů a Kooperativy, pojišťovny, a.s. Dále použiji statistické výstupy Ministerstva vnitra.
V další
části
vyhodnotím
statistické
výstupy
výkonnosti
likvidační
služby
Kooperativy, pojišťovny, a.s., které porovnám se souhrnnými a průměrnými výstupy členů České kanceláře pojistitelů. Na závěr zobrazím vnitřní postupy likvidace pojistných událostí z pojištění
odpovědnosti z provozu vozidla v likvidačních střediscích
Kooperativy,
pojišťovny, a.s. Tyto vnitřní postupy však nebudou detailně popsány, protože některé části interních postupů jsou, vzhledem k současným radikálním změnám, obchodním tajemstvím Kooperativy, pojišťovny, a.s. Celková realističnost dat zůstane zachována, aby přinesla čtenáři představu o procesu likvidace pojistných událostí. 6
1. POJISTNÝ TRH ČESKÉ REPUBLIKY 1.1.
Pojištění a pojišťovnictví
1.1.1. Principy pojištění Původní myšlenky o pojištění vznikly na zásadách vzájemnosti a s cílem pomáhat v situacích, kdy se jednotlivec nemůže ubránit vzniku škody a krýt její následky. Jakákoliv lidská činnost je ohrožována různými nebezpečími, které svými projevy negativně působí na vývoj této činnosti. Stejně jako všechny velké, ale hlavně malé podniky, pracují v rizikových podmínkách. Riziko představuje možnost ztráty a to převážně majetkové, ale i poškození zdraví nebo ztráty života. 1}
Do osobního života lidí i do všech forem podnikatelské činnosti často nepříznivě zasahují důsledky působení přírodních sil nebo nežádoucího chování lidí. Jejich vznik lze sice předpokládat, avšak nelze určit kdy, popřípadě zda vůbec nastanou a koho postihnou. I když je možno v některých případech vzniku nahodilých událostí předcházet nebo alespoň zmenšit rozsah jejich škodlivých následků, nelze jim zcela zabránit. Proto je základním účelem pojištění zmírnit či odstranit nepříznivé důsledky způsobené těmito nahodilými událostmi.
Z hlediska ekonomického to znamená vytvářet z příspěvků zájemců o pojištění rezervy, sloužící k úhradě potřeb nebo náhrady škod, které vzniknou pojištěným z nahodilých událostí. Pojišťovací způsob rozdělování pojistných rezerv vytváří pojistné vztahy, které jsou charakteristické určitými typickými principy pojištění. Jedná se o princip: solidárnosti podmíněné návratnosti neekvivalentnosti
Solidárnost znamená, že pojištění nebo pojistníci společně přispívají pojistným do pojistných rezerv. Respektují zároveň to, že pojistné náhrady či pojistná plnění jsou poskytovány jenom těm členům společenství, kteří měli pojistnou událost.
Podmíněná návratnost vložených prostředků znamená, že pojistná náhrada se poskytne pojištěnému pouze v případě, že nastane pojistná událost, která byla předem dohodnutá v pojistné smlouvě a v pojistných podmínkách.
7
Neekvivalentnost znamená, že pojistné náhrady nejsou závislé na výši zaplaceného pojistného. Pojistné náhrady či pojistná plnění mohou být větší nebo naopak menší než pojistné, které bylo dosud zaplaceno.
1}
1.1.2. Základní členění pojištění Pojišťovny nabízejí a realizují množství pojištění, které je třeba třídit, rozdělovat a klasifikovat podle různých kriterií. Klasifikace a třídění umožňují lepší orientaci v pojistných produktech, v jednotlivých pojištěních, pojistných odvětvích, pojistných druzích a pojistných typech. V základní klasifikaci pojištění rozeznáváme: formy pojištění pojistná odvětví pojistné druhy pojistné typy podle délky trvání pojištění
Formy pojištění vyjadřují způsob vzniku pojištění, zákonné smluvní
-
dobrovolné povinné
Při zákonném pojištění vzniká pojistný vztah na základě právního předpisu a pojistná smlouva se neuzavírá. Právní předpis určuje všechny náležitosti pojistného vztahu včetně pojišťovny, která pojištění vykonává, výšku pojistného, pojistné podmínky a další náležitosti. Pojištění je dále v platnosti bez ohledu na to, jestli bylo nebo nebylo zaplaceno pojistné na příslušné období. Nezaplacením pojistného se porušuje zákon se všemi důsledky, které z toho vznikají a jsou uvedeny v právním předpise.
Při smluvním dobrovolném pojištění vzniká pojistný vztah dobrovolně, na základě vlastního projevu vůle určitého subjektu zabezpečit se pojištěním. Pojistný vztah mezi pojištěným a pojišťovnou vzniká uzavřením smlouvy. V krátkodobých pojištěních může vzniknout i bez uzavření pojistné smlouvy.
8
Vznik smluvního povinného pojištění je daný právním předpisem, který určuje činnosti, kde je povinnost hospodářských subjektů nebo občanů sjednat s pojišťovnou pojistnou smlouvu. Na rozdíl od zákonného pojištění je tato forma pružnější, dává možnost určitého výběru pojistitelů a umožňuje i využití některých stimulů jako je bonus a malus, neboť je založeno na konkrétní pojistné smlouvě. Pojistná odvětví ve smyslu zákona č.363 / 1999 Sb., o pojišťovnictví: odvětví životních pojištění odvětví neživotních pojištění
Pojistné druhy jsou vymezeny v § 790 Občanského zákoníku podle předmětu pojištění: Pojištění majetku pro případ jeho poškození, zničení, ztráty, odcizení nebo jiných škod. Pojištění osob pro případ tělesného poškození, smrti, dožití určitého věku nebo pro případ jiné pojistné události. Pojištění odpovědnosti za škodu vzniklou na životě a zdraví nebo na věci, popřípadě odpovědnosti za jinou majetkovou škodu.
1.1.3. Hlavní pojmy Pojištění je závazkem pojistitele poskytnout za úplatu plnění ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li předem určená nahodilá událost týkající se pojištěného nebezpečí.
Pojistné nebezpečí je příčina vzniku pojistné události.
Pojistná událost je nahodilá událost, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele plnit. Důvodně se předpokládá, že může nastat v době trvání pojištění, neví se však, kdy nastane nebo zda vůbec nastane.
Pojistitel je právnická osoba, které Ministerstvo financí České republiky udělilo povolení k provozování pojišťovací činnosti podle zákona č. 363 / 1999 Sb., o pojišťovnictví.
Pojištěný je osoba, na jejíž majetek, život, zdraví nebo odpovědnost se pojištění vztahuje. 9
Pojistní k je osoba, která uzavřela s pojistitelem pojistnou smlouvu. Tedy ten, kdo sjednává pojištění ve prospěch jiného, například nájemce sjedná pojištění věci ve prospěch jejího vlastníka. Pokud se pojištění vztahuje na majetek, život, zdraví nebo odpovědnost pojistní kaje pojištěný a pojistní k totožný.
Likvidace pojistných událostí je souhrn pracovních postupů, jejichž cílem je určit výši škody a poskytnout pojištěnému nebo poškozenému přiměřenou peněžní náhradu, které říkáme pojistné plnění nebo pojistná náhrada. 2)
Pojistná částka je maximální možné pojistné plnění, které může být poskytnuto pojištěnému nebo poškozenému zajednu pojistnou událost nebo za dobu trvání pojištění. Tato částka je věcí vzájemné dohody a zpravidla se uvádí i v pojistné smlouvě.
Nová cena představuje cenu poškozené věci v době pojistné události jako by byla nová. Pokud taková věc již na trhu není, posuzuje se podle srovnatelné věci se stejnými užitnými vlastnostmi.
Časová cena představuje cenu věci v době pojistné události. Jde o cenu nové nebo srovnatelné věci se stejnými užitnými vlastnostmi, která se sníží o hodnotu opotřebení věci za dobu jejího používání.
Ekvivalence je ekonomická vyrovnanost pojištění, která je chápána jako dlouhodobá vyrovnanost nákladů na skutečné pojistné plnění s předepsaným pojistným popřípadě s netto pojistným.
1.2. Přehled právních předpisů vztahujících se k pojišťovnictví.
• zákon č. 363/1999 Sb. o pojišťovnictví, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).
10
• vyhláška č. 75/ 2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů. •
občanský zákoník č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
•
zákon č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem
vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zák. č. 307/1999 Sb. •
vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999
Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. •
zákon č. 85/1996 Sb. o advokácii, novelizován zák. č. 210/1999 sb.(§ 24 - pojištění
odpovědnosti za škodu způsobenou poskytováním právních služeb, a to v rozsahu, v jakém lze rozumně předpokládat, že by jej mohla taková odpovědnost postihnout, vykonává-li advokát advokácii ve společnosti, vztahuje se tato povinnost na společnost). • Trestní zákon, § 250 a, pojistný podvod • nařízení č. 232/1999 Sb. vlády ČR o poskytnutí finanční pomoci osobám pojištěným u Pojišťovny Morava, a.s., jejihž majetek byl postižen povodní v roce 1997.
1.3. Ukazatele úrovně pojistného trhu
Pojistný trh v každé tržní ekonomice má významné postavení se specifickými úkoly, principy a významem. Hodnotit vývoj pojistného trhu není možné bez posouzení vývoje ukazatelů efektivnosti. Ukazatelé efektivnosti, obecně, hodnotí účinnost použití zdrojů a vynaložených prostředků. Výběr ukazatelů efektivnosti pojistného trhuje vhodné orientovat takovým způsobem, aby byl trh hodnocen pokud možno komplexně a jednalo se o ukazatele užívané jak v České republice, tak ve vyspělých ekonomikách. Jde hlavně o tyto ukazatele: 7)
předepsané pojistné pojistné plnění škodovost pojištěnost 11
počet komerčních pojišťoven počet zaměstnanců v pojišťovnictví počet uzavřených pojistných smluv průměrné pojistné na jednu pojistnou smlouvu počet vyřízených pojistných událostí průměrné pojistné plnění na jednu pojistnou událost koncentrace pojistného trhu
Předepsané pojistné je pojistné, které je stanoveno na dohodnuté pojistné období a je důležitým ukazatelem výkonnosti každé komerční pojišťovny za příslušné období. Předepsané pojistné lze dělit na předepsané pojistné životního pojištění a na předepsané pojistné neživotního pojištění.
Pojistné plnění je peněžité plnění komerční pojišťovny po vzniku pojistné události, na základě pojistné smlouvy. Jde o pojišťovnou vypočítanou a poskytnutou
část ztráty
v neživotním pojištění nebo o dohodnutou pojistnou částku v životním pojištění. Takovéto pojistné plnění je pojišťovna
povinna pojištěnému nebo poškozenému poskytnout za
pojistnou událost, která splňuje podmínky dohodnuté v pojistné smlouvě nebo podmínky uvedené v zákoně.
Skodovost je ukazatel, který vyjadřuje poměr mezi výší poskytnutých pojistných plnění a výší předepsaného či přijatého pojistného nebo kmenového pojistného. Udává se v procentech. Skodovost by rozhodně neměla dosahovat 100% přijatého pojistného. V případě, že skodovost je vyšší než netto pojistné, tak se jedná o ekonomicky nevyrovnané pojištění.
Pojištěnost vyjadřuje poměr předepsaného pojistného k hrubému domácímu produktu v běžných cenách. Uvádí se v procentech a v podmínkách tržního hospodářství vyjadřuje kapacitu pojistného trhu.
12
1.4. Výroční zpráva České asociace pojišťoven za rok 2001 1.4.1. Hodnocení Ing. Vladimíra Mráze
„Rok 2001 zůstane navždy spojen s teroristickými útoky dne 11.září v USA, které Česká asociace pojišťoven rezolutně odmítla. Tyto události vyvolaly značné přímé a nepřímé náklady amerických i evropských pojišťoven a ovlivnily další vývoj celosvětového pojišťovnictví. Důsledky se pochopitelně projevily rovněž v České republice.Staly se impulsem k zásadním změnám v sazbové politice. Jednoduše již nemůžeme pominout, že na pojistném trhu se v důsledku konkurence projevovalo a projevuje cenové podbízení, že v některých případech byla za účelem získání obchodu dána stranou cenová ekvivalence či odpovědný risk management. Dále také nemůžeme opomíjet fakt, že technický účet neživotního pojištění skončil v roce 2000 i 2001 minusem, že docházelo ke stagnaci či dokonce k poklesu předepsaného pojistného u pojištění průmyslu a podnikatelů a havarijního pojištění motorových vozidel. Zásadní změna musí spočívat v narovnávání neudržitelně nízkých sazeb, které je vyžadováno také zajistiteli".
„V roce 2001 byla zachována celková finanční stabilita českého pojistného trhu. České pojišťovnictví posílilo v roce 2001 svoji pozici v národním hospodářství a získalo důvěru statisíců nových klientů".
1.4.2. Právní úpravy
Rok 2001 byl charakterizován zintenzívnením harmonizačního procesu v souladu se záměrem vlády České republiky implementovat právní akty Evropské unie do českého práva do konce roku 2002.
Pokud jde o pojistné právo, značná pozornost byla věnována přípravě nové právní úpravy pojistné smlouvy. Ukázalo se, že klíčovým problémem je její začlenění do právního systému. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vrátila k dopracování jak návrh samostatného zákona, tak návrh novely obchodního zákoníku obsahující právní úpravu
13
pojistné smlouvy. V roce 2002 se začala tato úprava projednávat v rámci návrhu novely občanského zákoníku. Ministerstvo financí v roce 2001 zahájilo přípravu návrhu novely zákona o pojišťovnictví a návrhu zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí s tím, že vlastní legislativní proces bude probíhat v roce 2002. Pojišťovnictví se však týká i celá řada právních předpisů, které nabyly účinnosti v roce 2001. Dále uvádím pouze ty, které souvisí s likvidací pojistných událostí
zodpovědnosti
z provozu vozidla.
- Vyhláška č.440 / 2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, která súčinností od 1.1.2002 nahradila vyhlášku č.32 / 1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č.361 / 2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon upravuje mimo jiné práva a povinnosti účastníků provozu na pozemních komunikacích, pravidla provozu na pozemních komunikacích a instituty řidičských průkazů a řidičských oprávnění.
- Vyhláška ministerstva dopravy a spojů č.30 / 2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, upravuje především význam dopravních značek a dopravních zařízení.
- Vyhláška ministerstva dopravy a spojů č.31 / 2001 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů, která upravuje podrobnosti o jednotlivých druzích řidičských průkazů a o evidenčních kartách a spisech řidčů, vedených okresními úřady.
- Vyhláška ministerstva dopravy a spojů č.32 / 2001 Sb., o evidenci dopravních nehod. Tato vyhláška upravuje podrobnosti o údajích vedených v evidenci dopravních nehod.
- Zákon č.56 / 2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168 / 1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č.307 / 1999 Sb. Tento zákon spolu s vyhláškou Ministerstva dopravy a spojů Č243 / 2001 Sb., o registraci vozidel, 14
mimo jiné upravuje zcela nově institut trvalého a dočasného vyřazení vozidla z registru, což má zásadní význam pro pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neboť se jedná o jeden z důvodů zániku tohoto pojištění. Uvedené předpisy jsou pro pojišťovny důležité především z hlediska zjišťování rozsahu jejich povinnosti poskytovat pojistná plnění z uvedených druhů pojištění, přechodu práva pojistitele na náhradu škody, postižního práva, zániku pojištění, ale i ke zjišťování údajů potřebných pro šetření škodných událostí u orgánů činných v trestním řízení a orgánů projednávajících přestupky proti bezpečnosti silničního provozu.
1.4.3. Počet pojišťoven Rok 2001 přinesl zvýšení počtu pojišťoven působících na českém pojistném trhu na základě povolení Ministerstva financí za 41 na 43.
Tabulka č. 1 Rok
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
12
20
27
35
35
40
41
42
41
43
životních
-
5
4
5
2
4
5
3
3
3
neživotních
-
7
10
15
14
18
19
21
20
23
universálních
-
8
13
15
19
18
17
18
18
17
Počet pojišťoven celkem
Pramen: Výroční zpráva České asociace pojišťoven za rok 2001
V počtu 43 pojišťoven není zahrnuta Česká kancelář pojistitelů, která byla zřízena zákonem č. 168 / 1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů.
15
1.4.4. Vyřízené pojistné události Celkově bylo v roce 2001 vyřízeno 2 079 560 pojistných událostí, což je o 4 % více než v roce 2000. Pokles, pokud jde o počet vyřízených pojistných událostí, nastal v roce 2001 zejména u krádeží, živelních rizik a rizik v rámci životního pojištění. Na druhé straně narostl počet vyřízených pojistných událostí například u havarijního pojištění motorových vozidel, důchodového pojištění a pojištění léčebných výloh v zahraničí.
1.4.5. Struktura pojistného trhu Následující tabulka zobrazuje strukturu pojistného trhu České republiky za rok 2001. Z prvního členění vyplývá, že z hlediska předepsaného pojistného je poměr neživotního pojištění k životnímu pojištění výrazně ve prospěch neživotního pojištění. Tento poměr je mnohem větší než je obvyklé na pojistných trzích vyspělých ekonomik. Tabulka č. 2 Pojištění
Předepsané pojistné (mil. Kč)
Podíl (%)
CELKEM
80 745
100,0
Životní pojištění celkem
28 282
35,0
Neživotní pojištění celkem
52 463
65,0
úrazové pojištění
3 776
4,7
pojištění budov a staveb obyvatel
1 552
1,9
havarijní pojištění vozidel obyvatel
3 574
4,4
pojištění domácnosti
1 361
1,7
pojištění odpovědnosti za škody obyvatel
378
0,5
pojištění léčebných výloh v zahraničí
941
1,2
pojištění průmyslu a podnikatelů
20 480
25,4
pojištění odpovědnosti z provozu vozidla
15 974
19,8
pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za
2 619
3,2
škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání Pramen: Výroční zpráva České asociace pojišťoven za rok 2001 16
Pro lepší představu o struktuře trhu převedu hodnoty z tabulky do grafu. Grafč.l
Struktura pojistného trhu
• životní úrazové D budovy a stavby D havarijní obyvatel
20,2%
3,3% 35,8%
• domácnost D odpovědnost za škody obyvatel • léčebné výlohy v zahraničí D průmysl a podnikatelé • odpovědnost z provozu vozidla • pracovní úrazy a nemoci z povolání
25,9%
Z přehledu je zřejmé, že významnou pozici na českém pojistném trhu má pojištění motorových vozidel. V roce 2001 se podílelo havarijní pojištění pozemních vozidel kromě kolejových a pojištění odpovědnosti z provozu vozidla na celkovém předepsaném pojistném 33,1 %.
17
1.5. Předběžné výsledky České asociace pojišťoven za rok 2002
Česká asociace pojišťoven shromáždila předběžné výsledky svých členů docílené v roce 2002. Tato rychlá statistika se týká pouze předepsaného pojistného. Tento ukazatel se celkově zvýšil oproti roku 2001 o 12,8 % a dosáhl výše 89,3 mld. Kč. V roce 2001 vzrostlo celkové předepsané pojistné členů České asociace pojišťoven o 14,3 %.
U životního pojištění činil přírůstek předepsaného pojistného 20,8 % a pojistné dosáhlo výše 34,2 mld. Kč. V roce 2001 se oproti roku 2000 zvýšilo předepsané pojistné o 24,2 %. V roce 2000 vzrostlo předepsané pojistné u životního pojištění o 14,3 %.
Neživotní pojištění vykazuje v posledních letech nižší dynamiku růstu než životní pojištění. V roce 2002 se předepsané pojistné u neživotního pojištění zvýšilo o 8,4 % na 55,l_mld. Kč.
Vývoj předepsaného pojistného členů České asociace pojišťoven, kteří se podílejí na pojistném trhu více než 98 %, lze za rok 2002 hodnotit vcelku pozitivně.
1.6. Deregulace povinného ručení z provozu vozidla
Jako obvykle je klíčovou podzimní zprávou povinné ručení a sazby jednotlivých pojistitelů. Letos navíc končí cenová regulace a na trhuje také méně pojišťoven. Podíváme-li se na povinné ručení pro rok 2003 obecněji, můžeme konstatovat, že ve všech skupinách byl maximálně zohledněn škodní průběh - sazby pojistného v každé skupině vozidel tedy spravedlivějším způsobem než doposud odrážejí výši a frekvenci škod. U některých skupin bylo tedy nutné pojistné kvůli velmi nepříznivému škodnímu průběhu navýšit, u některých však naopak došlo ke snížení sazeb. Nejcitelněji poznají v peněžence změnu sazeb povinného ručení majitelé aut do 1000 ccm a tahačů. Na zaplacení povinného ručení pro malé auto, které často slouží v rodině jako druhé vozidlo pro nákupy a pojíždění ve městě, stačilo pro tento rok 1500 korun, příští rok podraží u většiny pojišťoven nejméně o tisíc korun což odpovídá statistice škod. 18
Až o 500 korun zdražila Česká podnikatelská pojišťovna, a.s. počátkem března povinné ručení osobních automobilů u nově uzavíraných smluv. V průměru zvýšila sazby o 11 procent. Tím se svými cenami téměř srovnala s ostatními pojišťovnami, s výjimkou nejmenších automobilů, kde je stále nejlevnější. "Dalo se to očekávat," komentoval nynější zvýšení sazeb České podnikatelské pojišťovny, a.s. vedoucí katedry bankovnictví a pojišťovnictví Vysoké školy ekonomické Jaroslav Daňhel. Podle jeho názoru jsou ale sazby povinného ručení v České republice stále na nedostačující úrovni.
1.7. Členové České kanceláře pojistitelů V současné době provozuje pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 10 pojistitelů. Největší podíl na trhu v předepsaném pojistném má stále Česká pojišťovna, a.s., ale její podíl stále klesá. Na druhém místě je Kooperativa, pojišťovna, a.s., která stále zvyšuje svůj podíl na trhu. Po převzetí kmene Komerční pojišťovny, a.s. si Kooperativa, pojišťovna, a.s. ještě více upevnila pozici druhého největšího pojistitele na pojistném trhu České republiky.
Členy České kanceláře pojistitelů je v současné době následujících 10 pojistitelů: ALLIANZ POJIŠŤOVNA, A.S.
ČESKÁ PODNIKATELSKÁ POJIŠŤOVNA, A. S. ČESKÁ POJIŠŤOVNA, A.S. ČSOB POJIŠŤOVNA, A.S. GENERALI POJIŠŤOVNA, A.S.
KOOPERATIVA, POJIŠŤOVNA, A.S. POJIŠŤOVNA ČESKÉ SPOŘITELNY, A. S . UNION POJIŠŤOVNA, A. S . UNIQA POJIŠŤOVNA, A. S .
19
2. KOOPERATIVA, POJIŠŤOVNA, A.S. 2.1. Charakteristika společnosti Kooperativa, pojišťovna, a.s., (dále jen Kooperativa), je pojišťovací společností provozující všechny základní druhy životního i neživotního pojištění. Její základní kapitál činí 1 mld. Kč. K 31. prosinci 2001 má Kooperativa tři akcionáře s následujícími kapitálovými podíly:
Wiener Städtische Allgemeine Versicherung Aktiengesellschaft, Wien
90,48 %
VLTAVA majetkosprávní a podílová spol. s r.o., Praha
6,20 %
Svaz českých a moravských výrobních družstev, Praha
3,32 %
Kooperativa je zakládajícím členem České asociace pojišťoven, členem Svazu bank a pojišťoven, členem Svazu průmyslu a dopravy, členem Svazu autoopraven České republiky, členem Asociace leteckých dopravců, členem Českého jaderného poolu, členem Poolu pro pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře a spoluzakladatelem a akcionářem stavební spořitelny Wüstenrot, a.s. Jako druhý největší pojistitel demonopolizovaného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je Kooperativa též významným členem Kanceláře pojistitelů.
Kooperativa má dvoustupňovou organizační strukturu. Generální ředitelství se sídlem v Praze řídí sedmnáct agentur, umístěných v regionech. Agentury se svými dislokovanými pracovišti, označovanými jako kanceláře a jednatelství, tvoří síť obchodních míst společnosti, která je dále rozšiřována zřizováním obchodních zastoupení. Celá vnitřní organizační stavba vychází z potřeb zabezpečit kvalitu a rychlost poskytovaných služeb a zajistit jejich optimální dostupnost pro veřejnost.
Orgány společnosti jsou valná hromada, dozorčí rada a představenstvo. Dozorčí rada je volena valnou hromadou a představenstvo dozorčí radou. Dozorčí rada je kontrolním orgánem, dohlížejícím na výkon působnosti představenstva, které je kolektivním řídícím orgánem společnosti. Ke zvlášť významným úkolům, taxativně stanoveným v jednacím řádu představenstva, je třeba předchozího souhlasu dozorčí rady.
20
2.2. Historie společnosti Již v závěru roku 1990 byla založena do obchodního rejstříku v Bratislavě zapsána Kooperativa, československá družstevní pojišťovna, a.s., první soukromá pojišťovna na území všech postkomunistických států střední Evropy. Společnost měla federální působnost a v českých zemích byla její činnost zahájena dnem účinnosti zákona České národní rady č.185/1991 Sb. o pojišťovnictví, kterým byl zrušen pojišťovací monopol jedné státní pojišťovny, tj. dnem 28. května 1991. Na území Cech vykonávala Kooperativa, československá družstevní pojišťovna, a.s., pojišťovací činnost prostřednictvím zemského ředitelství se sídlem v Praze,
na území
Moravy a Slezska prostřednictvím zemského
ředitelství se sídlem v Brně. Po rozdělení Československa a vzniku samostatné České republiky k 1.1.1993 byla na bázi zemského ředitelství v Praze založena Česká Kooperativa, pojišťovna, a.s. Obdobně byla ve stejné době založena Moravskoslezská KOOPERATIVA, pojišťovna, a.s. Obě pojišťovací společnosti se sloučily k 31.8.1999 a vytvořily současnou finančně silnou pojišťovací společnost, pokrývající svými službami území celé republiky. K tomuto datu zanikla výmazem z obchodního rejstříku Moravskoslezská KOOPERATIVA, pojišťovna, a.s., a všechna její práva, povinnosti a závazky přešly na právního nástupce, tj. na bývalou Českou Kooperativu, pojišťovnu, a.s., která již v té době používala současné obchodní jméno, logo a firemní barvy.
2.3. Strategie společnosti
Hlavní součástí podnikové strategie je nadále: -
zachovat a dále rozvíjet Kooperativu jako velkou, moderní pojišťovnu, poskytující
všechny druhy životních a neživotních pojištění podle potřeb klientů, -
neustále zlepšovat kvalitu, rychlost a komplexnost nabízených služeb, flexibilitu a osobní
přístup pracovníků ke klientům, -
garantovat klientům značnou míru jistoty, vyplývající z vysokého základního kapitálu, a
kvalitního zajistného programu. Dalším cílem společnosti pro nejbližší období je: -
zaměřit všechny používané obchodní cesty na sjednávání životních pojištění vyhovujících
zákonným podmínkám daňového zvýhodnění životních pojistných produktů, -
zvýšit tržní podíl v pojištění osob, 21
-
zlepšit ziskovost snížením nákladů a řízením rizika a škod ve všech úrovních obchodu, pokračovat v nabídce pojistné ochrany před katastrofami. Jelikož však mezinárodní
události roku 2001 ukázaly, že kapacita pro určitá rizika není neomezená, bylo potřeba zesílit řízení rizik a zavést pro takováto krytí adekvátní pojistné.
2.4. Výsledky roku 2001
Výsledky společnosti udávám v následující tabulce společně s předcházejícími roky. Výsledky let 1998 a 1999 jsou vykazovány jako hodnotový součet výsledků společností Česká Kooperativa, pojišťovna, a.s. a Moravskoslezská KOOPERATIVA, pojišťovna, a.s. sloučených v roce 1999. Tabulka č. 3 Základní charakteristiky roku
1998
1999
2000
2001
850 000
1 000 000
1 000 000
1 000 000
2 297
2 690
2 782
2 821
16
17
17
17
166
187
190
192
Aktiva celkem (v tis. Kč)
5 975 213
7 027 179
9 533 099
11 332 788
Předpis pojistného (v tis. Kč)
6 813 654
7 565 277
11 091 077
13 659 601
Předpis pojistného plnění (v tis. Kč)
4 703 490
4 358 455
6 329 395
6 855 913
Hrubá výše technických rezerv (v tis. Kč)
4 279 440
4 425 570
8 204 495
11 330 510
180 962
187 239
256 121
304 182
16 759
22 740
44 974
48 879
Počet pojistných smluv
473 016
612 436
1 856 569
2 101 896
Čistý zisk (v tis. Kč)
212 544
114 565
218 320
230 455
Základní kapitál (v tis. Kč) Počet zaměstnanců (stav ke konci roku) Počet agentur Počet kanceláří
Počet vyřízených pojistných událostí Počet nevyřízených pojistných událostí
Pramen: Výroční zpráva Kooperativy, pojišťovny, a.s. za rok 2001
22
2.5. Call centrum Call centrum má telefonní číslo 800 105 105. Důležitou součástí resortu obchoduje odbor služeb pro zákazníky. Základem jeho činnosti je nepřetržitě telefonicky poskytovat informace o společnosti, pojistných produktech, obchodních místech, jejich pracovní době, o činnosti našich obchodních partnerů a o postupu při hlášení a likvidaci pojistných událostí.
V roce 2001 bylo evidováno téměř 310 tisíc hovorů. Většina hovorů, cca 53 %, se týkala informací o povinně smluvním pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, dalších 13 % činily dotazy týkající se společnosti, 10 % hovorů se týkalo postupů v případě vzniku pojistné události a zbytek dotazů se týkal informací o pojistných produktech v členění: životní pojištění 6 %, havarijní pojištění 5 % a pojištění majetku občanů 3 %.
2.6. Postavení na trhu Svým kvalitním výsledkem v roce 2001 Kooperativa posílila své postavení druhé největší pojišťovny na českém pojistném trhu. Podle statistik České asociace pojišťoven činil celkový podíl Kooperativy na předpisu pojistného 16,81 %.
V následujících
tabulkách uvádím vždy prvních deset pojistitelů dle podílu na trhu
v předepsaném pojistném.
2.6.1. Celkový předpis pojistného a podíl na trhu Tabulka č. 4 Údaje v tabulce jsou uvedeny v milionech Kč a v procentech. Pojišťovna Česká pojišťovna
1998
1999
2001
%
32 509 59,01 33 077 52,43 26 910 38,12 31 035
38,44
%
%
2000
%
Kooperativa
6 814 12,37
7 565 11,99 11 991
Allianz
2 633
4,78
3 239
5,13
6 253
8,86
7 287
9,03
IPB Pojišťovna * (CSOB)
3 225
5,85
5 975
9,49
6 153
8,72
5 507
6,82
ING Nationale-Nederlanden
2 851
5,17
3 535
5,60
4 019
5,69
4 227
5,24
Ostatní
7 056 12,82
Celkem Česká republika
55 088
16,99 13 570
16,81
9 695 15,36 15 263 21,62 19 119 23,66
100 63 086
100 70 589
Pramen: Výroční zpráva Kooperativy, pojišťovny, a.s. za rok 2001 23
100 80 745
100
Graf č. 2
Předpis pojistného - celkem za rok 2001
D Česká pojišťovna Kooperativa D Allianz
24% 38%
DIPB Pojišťovna (ČSOB) • INGNationaleNederlanden D Ostatní
Kooperativa, pojišťovna, a.s. je na 2. místě v celkovém předepsaném pojistném za rok 2001.
Z tabulek předepsaného pojistného je patrno, že se mění koncentrace trhu. Podíl prvního pojistitele stejně jako podíl prvních pěti pojistitelů na celkovém předepsaném pojistném se zmenšuje. Podíl předepsaného pojistného České pojišťovny, a.s. se snížil na 31 035 mil.Kč, což představuje 38,44 % předepsaného pojistného trhu České republiky. Podíl prvních pěti pojistitelů klesá o něco pomaleji a dostal se na 76,34 % předepsaného pojistného trhu České republiky. Obě uvedené hodnoty jsou vysoké oproti průměrům pojistných trhů vyspělých ekonomik, kde prvním pěti pojistitelům odpovídá hodnota 40 % a prvním deseti pojistitelům hodnota okolo 50 % přepsaného pojistného daného pojistného trhu.
24
2.6.2. Předpis pojistného a podíl na trhu v životním pojištění
Tabulka č.5 Údaje v tabulce jsou uvedeny v milionech Kč a v procentech. Pojišťovna
1998
Česká pojišťovna
7888 53,75
ING Nationale-Nederlanden IPB Pojišťovna * (CSOB)
1999
2001
%
8525 42,80
9378 41,19 12010
42,47
2571 17,52
3535 17,75
4019
17,65
4227
14,95
2140 14,58
4420 22,19
3641
15,99
3164
11,19
%
%
2000
%
Kooperativa
410
2,79
738
3,71
1487
6,53
2086
7,38
Allianz
443
3,02
645
3,24
1040
4,57
1198
4,24
Ostatní
1223
8,33
2054 10,31
3205
14,08
5597
19,79
14675
100
100 28282
100
Celkem Česká republika
19917
100 22770
Pramen: Výroční zpráva Kooperativy, pojišťovny, a.s. za rok 2001 Kooperativa, pojišťovna, a.s. je na 4. místě v předepsaném pojistném v životním pojištění za rok 2001.
Graf č. 3
Předepsané pojistné 2001 životni pojištěni 20°/cn
**-/g^_|
J
/%-l^ 11%J
^^43%
D Česká pojišťovna D ING NationaleNederlanden D IPB Pojišťovna* (ČSOB) D Kooperativa • Allianz
15% D Ostatní
25
2.6.4. Předpis pojistného a podíl na trhu v neživotním pojištění
Tabulka č. 6 Údaje v tabulce jsou uvedeny v milionech Kč a v procentech. Pojišťovna Česká pojišťovna
1998
1999
2001
%
24 621 60,92 24 552 56,87 17 533 36,67 19 026
36,27
%
%
2000
%
Kooperativa
6 403 15,84
6 827 15,81 10 504 21,97 11484
21,89
Allianz
2 190
5,42
2 594
6,01
5 212 10,90
6 089
11,61
Pojišťovna České spořitelny
1 631
4,04
1 993
4,62
2 699
5,64
2618
4,99
IPB Pojišťovna * (CSOB)
1 083
2,68
1 555
3,60
2 513
5,26
2 342
4,46
Ostatní
4 485 11,10
9 358 19,57 10 904
20,78
Celkem Česká republika
40 413
5 648 13,08
100 43 169
100 47 819
100 52 463
100
Pramen: Výroční zpráva Kooperativy, pojišťovny, a.s. za rok 2001
Kooperativa, pojišťovna, a.s. je na 2. místě v předepsaném pojistném v neživotním pojištění za rok 2001.
Grafč. 4
Předepsané pojistné 2001 neživotní pojištění
• Česká pojišťovna • Kooperativa D Allianz
36,3%
26
D Pojišťovna České spořitelny • IPB Pojišťovna* (ČSOB) D Ostatní
2.7. Převod kmene Komerční pojišťovny, a.s. S platností od 1. října schválilo Ministerstvo financí ČR převod kmene pojistných smluv povinného ručení a části kmene havarijního pojištění Komerční pojišťovny, a.s. na Kooperativu, pojišťovnu, a.s., která nabízí novým klientům zázemí, zkušenosti a služby druhé největší pojišťovny u nás, u níž se pojistilo přes milion českých motoristů. Převod pojistných smluv klientů Komerční pojišťovny, a.s.
na Kooperativu,
pojišťovnu, a.s. nemá žádný vliv na obsah a rozsah dosavadního pojištění ani na sjednané podmínky pojištění či výši pojistného. Kooperativa, pojišťovna, a.s. převzala veškerá práva a závazky z těchto smluv, tedy samozřejmě i vyřizování pojistných událostí a inkaso pojistného. Převod kmene pojistných smluv tak přináší jedinou změnu: změnu pojistitele, kterým se po schválení převodu Ministerstvem financí České republiky Kooperativa, pojišťovna, a.s. stala namísto Komerční pojišťovny, a.s.. Každý poškozený se se svým nárokem na plnění ze škody způsobené provozem vozidla původně pojištěného u Komerční pojišťovny, a.s. může obrátit na kteroukoliv kancelář Kooperativy, pojišťovny, a.s. Převod se týkal téměř 380 000 pojistných smluv. Všichni klienti byli o změně informováni dopisem, který byl podle zákona o pojišťovnictví 363/1999 Sb. odeslán do třiceti dnů od data převodu. Klienti tedy nemusí nic vyřizovat ani nikam chodit, vše vyřídila Kooperativa, pojišťovna, a.s. Pro klienta převod znamená v podstatě pouze to, že pojištění spravuje od stanoveného data Kooperativa, pojišťovna, a.s. včetně přijímání hlášení o škodách a vypořádávání pojistných událostí. Veškeré informace se mohou klienti dozvědět také na internetových stránkách www.koop.cz v části „Otázky a odpovědi" a na bezplatné zelené lince 800 105 105.
2.8. Hodnocení makléřů Komora
pojišťovacích
makléřů
jako
profesní
organizace
profesionálních
zprostředkovatelů pojištění uspořádala anketu o pojišťovnu roku. Cílem ankety je posouzení služeb pojišťoven na českém trhu z pohledu profesionálů - nezávislých zprostředkovatelů pojištění. Jednoznačným vítězem ankety se stala Kooperativa, pojišťovna, a.s., která obsadila první příčku kromě hlavní soutěže ještě v dílčích kategoriích v pojištění občanů, pojištění průmyslu a podnikatelů a ve spolupráci s makléři.
27
2.9. Pojistné události
V roce 2001 byl ve struktuře generálního ředitelství zřízen úsek pojistných událostí. Jeho hlavním úkolem je zefektivnit činnost likvidační služby při současném zkvalitnění likvidačního procesu. Součástí úseku pojistných událostí je specializované pracoviště, které se zabývá prevencí a ochranou proti pojistnému podvodu. Počet vyřízených pojistných událostí se v roce 2001 zvýšil zhruba o 20 %. Nárůst počtu pojistných událostí odpovídá růstu pojistných kmenů v občanských pojištěních. I přes krátkou existenci nového útvaru se nárůst vyřízených pojistných událostí podařilo pokrýt růstem produktivity práce likvidační služby bez negativního dopadu na kvalitu vyřizovaných likvidací. Přehled vyřízených pojistných událostí je obsažen v následující tabulce. Tabulka č. 7 Vyřízené pojistné události
1999
2000
2001
index 99/01
Celkem
187 239
256 121
304 182
162,46
neživotní smluvní
121 715
144 378
160 293
131,70
0
40 505
63 513
156,80 *)
59 414
55 109
57 823
97,32
6 110
16 129
22 553
369,12
povinné ručení zákonné pojištění Životní
Pramen: Výroční zpráva Kooperativy, pojišťovny, a.s. za rok 2001 *) U povinného ručení jde o index 2001 / 2000.
Počet vyřízených pojistných událostí neustále narůstá. Pouze u zákonného pojištění se příliš nemění. Největší nárůsty jsou u životních pojištění a u pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Tato situace je vyvolána především růstem počtu spravovaných pojistných smluv a s tím souvisejícího růstu počtu pojistných událostí.
Škodný průběh. Proces zkvalitňování majetkových pojistných kmenů spolu s úpravou tarifní politiky vede k postupné harmonizaci škodných průběhů a obnovení vnitřní ekvivalence provozovaných produktů.
28
2.10. Územní uspořádání společnosti 2.10.1.
Sídla agentur
Generální ředitelství
Agentura Sokolov
Agentura Brno
Templová 747
Nádražní 562
Nádražní 14
110 01
356 01
660 50
Praha 1
Sokolov
Brno
Ag. Zvláštních služeb
Agentura Liberec
Agentura Jižní Morava
Sámova 8
nám. Dr. E. Beneše 25
Rašínova 4
101 00 Praha 10
460 01
601 83
Agentura Praha
Agentura Chomutov
Agentura Velké Meziříčí
Vinohradská 72
Školní 3600
Radnická 15
130 00
430 01
594 01
Praha 3
Liberec 1
Chomutov
Brno
Velké Meziříčí
Ag. Střední Čechy - jih
Agentura Pardubice
Agentura Ostrava
Prvního pluku 6
tř. Míru 94
Zámecká 19
186 00
530 02
700 39
Praha 8
Pardubice
Ostrava
Agentura Svitavy
Agentura Olomouc
Ag. Střední Čechy - sever
T.G.Masaryka 26
Studentská 3
Těšnov 5
568 02
771 69
110 01
Svitavy
Olomouc
Praha 1
Ag. České Budějovice
Generální ředitelství
Agentura Zlín
Zátkovo nábř. 441/3
Pracoviště Brno
Osvoboditelů 5301
370 21 České Budějovice
Koliště 1
760 01
657 16
Brno
Agentura Plzeň Zahradní 3 326 00
Plzeň
29
Zlín
v
2.10.2.
Mapka České republiky
Na přiložené mapce České republiky je zobrazeno územní členění Kooperativy, pojišťovny, a.s. Společnost má 17 agentur a Generální ředitelství se sídlem v Praze a přidruženým pracovištěm v Brně.
V rámci optimalizace procesů v likvidační službě došlo od 1.1.2003 ke vzniku likvidačních středisek, která řeší pojistné události z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a havarijního pojištění. Byla vytvořeno následujících 8 likvidačních středisek: Brno České Budějovice Chomutov Liberec Ostrava Pardubice Plzeň Praha
30
3. LIKVIDACE POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ 3.1. Výchozí ukazatele pojistného trhu 3.1.1. Ukazatele dle České asociace pojišťoven Tabulka č.8 Ukazatel
Jednotka
1999
2000
2001
Předepsané pojistné
tis. Kč 10 796 397 13 930 146
15 834 384
Vyplacené pojistné z pojištění
tis. Kč
3 859 374
6 404 570
odpovědnosti z provozu vozidla Vyplacené pojistné plnění ze zákonného
tis. Kč
7 299 558
3 211 980
805 687
ks
—
5 137 617
5 222 125
Kč/ks
24 480
24 482
ks
216 896
319 795
111 176
18 790
74 818
113 725
59 090
25 588
pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla Počet pojištěných vozidel k 31.12. Průměrné pojistné plnění na 1 pojistnou událost podle roku jejího vzniku Počet vyřízených pojistných událostí pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Počet vyřízených pojistných událostí -
ks
292 324
zákonné pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla. Počet nevyřízených pojistných událostí -
ks
pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Počet nevyřízených pojistných událostí -
ks
163 234
zákonné pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla.
Vzhledem ke krátkému trvání platnosti zákona 168 / 1999 Sb. by došlo ke zkreslení informací o výkonnosti likvidačních oddělení pojišťoven v případě, že bychom počítali pouze ukazatele týkající se pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Česká pojišťovna, a.s. likviduje pojistné události z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a současně i dosud nevyřízené pojistné události ze zákonného pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla. Z tohoto důvodu do následující tabulky provedu součty jednotlivých ukazatelů v jednotlivých letech z obou pojištění. 31
3.1.2. Výkonnost likvidačních oddělení Tabulka č.9 Ukazatel Vyplacená pojistná plnění
1999
Jednotka
2000
2001
Index 01/99
tis. Kč 7 299 558 7 071 354 7 210 257
98,78
Počet vyřízených poj. událostí
ks
292 324
328 045
338 585
115,83
Počet nevyřízených poj. událostí
ks
163 234
133 908
139313
85,35
Počet pojistných událostí celkem
ks
455 558
461 953
477 898
104,90
Nyní máme ukazatele, ze kterých se dá vycházet na segmentaci pojistných událostí dle uplatněných nároků. Důležitým faktorem pro určení náročnosti a rychlosti vyřízení pojistné události je zjištění, zda došlo při dopravní nehodě ke škodě na zdraví.
3.1.3. Nehodovost v silniční dopravě Zde vycházím ze statistiky Policejního prezidia České republiky. V následující tabulce jsou údaje o počtech dopravních nehod v České republice z května 2002.
Tabulka č. 10 1998
1999
2000
2001
210 138
225 690
211 516
185 666
36 581
34 840
32 588
33 790
mil. Kč
6 834
7 149
7 096
8 244
Průměrná škoda při nehodě
Kč
32 522
31 675
33 547
44 402
Průměrný počet nehod na 1 den
ks
576
618
580
509
20,4
22,0
20,6
20,6
Ukazatel Dopravní nehody celkem
Jednotka ks
Osoby zraněné celkem Odhad způsobených škod
Počet nehod na 1 000 obyvatel
V roce 2001 šetřila policie České republiky 185 666 dopravních nehod. Počet pojistných událostí řešených v pojišťovnách, které jsou členy České kanceláře pojistitelů je 477 898. Tento rozdíl vzniká možností nevolat policii České republiky ke všem dopravním nehodám. Specifikace, kdy je třeba volat policii České republiky je dána v § 47 zákona 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích. Podrobnější výklad je uveden v následující kapitole.
32
Počet lehce zraněných při dopravních nehodách v letech 1993 až 2002
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
Pramen: Statistiky Ministerstva vnitra (Grafč.5 ) Počet těžce zraněných při dopravních nehodách v letech 1993 až 2002
n
1993
1994
1
1995
1
1996
1
1997
Pramen: Statistiky Ministerstva vnitra (Grafč. 6 )
33
1
1998
1
1999
1
2000
r
2001
2002
Počet usmrcených při dopravních nehodách v letech 1993 až 2002
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
Pramen: Statistiky Ministerstva vnitra (Grafč. 7 )
3.2. Segmentace pojistných událostí 3.2.1. Převod statistik Ministerstva vnitra Nyní je třeba převést údaje z grafů do tabulky ke zjištění poměrů jednotlivých skupin k celkovému počtu řešených pojistných událostí. Tímto získáme přehled o procentuálním zastoupení jednotlivých skupin pojistných událostí dle uplatněných nároků poškozených.
Tabulka č.ll Ukazatel
1999
2000
2001
Index 01/99
Počet pojistných událostí
455 558
461 953
477 898
104,90
Počet dopravních nehod
225 570
211 700
185 785
82,36
Zraněné osoby celkem
34 840
32 588
33 790
96,97
Lehká zranění
28 740
27 068
28 290
98,43
Těžká zranění
6 100
5 520
5 500
90,16
Počet usmrcených
1 325
1 335
1 220
92,08
190 730
179 112
151 995
79,69
Dopravní nehody bez zranění
34
Údaje o počtech jednotlivých položek podelím počtem pojistných událostí, které jsou řešeny v pojišťovnách zabývajících se likvidací pojistných událostí z odpovědnosti z provozu vozidla. Údaje v následující tabulce jsou v procentech. Tabulka č. 12 1999
Ukazatel
2000
2001
Průměr
100
100
100
100
49,52
45,83
38,88
44,74
Zraněné osoby celkem
7,65
7,05
7,07
7,26
Lehká zranění
6,31
5,86
5,92
6,03
Těžká zranění
1,34
1,19
1,15
1,23
Počet usmrcených
0,29
0,29
0,26
0,28
41,87
38,77
31,80
37,48
Počet pojistných událostí Počet dopravních nehod
Dopravní nehody bez zranění
3.2.2. Odvození segmentace pojistných událostí Nyní vyhodnotím výše uvedené grafy a tabulky s přihlédnutím ke skutečnému stavu v likvidaci pojistných událostí v Kooperativě, pojišťovně, a.s.
Průměrný počet dopravních nehod šetřených policií České republiky během jednoho rokuje 45 %. Za předpokladu, že policie šetří nehody až od 20.000,- Kč lze odvodit počet pojistných událostí se škodou na majetku do 20.000,- Kč na 55 %.
Počet pojistných událostí se zraněním osob vychází ze statistiky na 7,26 %. Zde je třeba vzít na vědomí, že není jednoznačně určitelný počet osob zraněných při jedné dopravní nehodě. Dalším aspektem je systém číslování pojistných událostí v závislosti na počtu poškozených
u
jednotlivých
pojistitelů.
Kooperativa,
pojišťovna,
a.s.
registruje
z odpovědnosti pojištěného vozidla pro jednu dopravní nehodu všechny poškozené pod jedním číslem pojistné události.
Při dopravní nehodě bývají nečastěji zraněny 2 osoby a řidič vozidla, které nehodu způsobilo, není odškodněn z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Z tohoto důvodu bych mohl počty pojistných událostí se zraněním snížit. Na druhou stranu se objevují v praxi dodatečná oznámení o lehkých zranění při dopravních nehodách a nemám informaci o tom 35
jakým způsobem se tyto údaje promítají do statistik Ministerstva vnitra. Proto ponechám údaje v podobě jak byly přepočteny ze statistik.
Poslední členění pojistných událostí je u majetkových škod rozdělení na škody do 50.000,- Kč a ostatní majetkové škody. Přesné členění ze statistik společnosti nemohu použít v této práci. Odhad z praxe o počtu těchto škod se pohybuje na 25 % případů. Nyní provedu shrnutí poznatků z trhu a sestavím tabulku zobrazující základní segmentaci pojistných událostí. Tabulka č.13 Pojistná událost
Četnost v %
Obtížnost
Časová náročnost
Majetek do 20.000,-Kč
55
Jednoduché škody
Rychlé vyřízení
Majetek do 50.000,-Kč
25
Střední
Rychlé vyřízení
Ostatní majetek
12,5
Vysoká
Střední
Lehká zranění
6
Jednoduché škody
Střední
Těžká zranění
1,3
Nejobtížnější škody
Vysoká
Úmrtí
0,2
Střední
Střední
Pro lepší názornost převedu údaje z tabulky do kruhového grafu. Graf č. 8
Segmentace pojistných událostí
• Majetek do 20.000,- Kč • Majetek do 50.000,- Kč • Ostatní majetek D Lehká zranění D Těžká zranění D Úmrtí
112,5%
125,0%
36
Členění pojistných událostí je důležité při hledání způsobu urychlení práce likvidačních středisek. Každý segment má totiž svá specifika a možnosti řešení dokladování a kontrolních výpočtů.
3.3. Právní základ likvidace pojistných událostí 3.3.1. Zákon č. 168/1999 Sb.
Povinnost uzavřít pojistnou smlouvu je dána v §1 odstavec 2 a §4. Uživatel vozidla musí mít sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla před tím než užije vozidlo na pozemní komunikaci. §
i
(1) Tímto zákonem se upravuje pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen "pojištění odpovědnosti"), zřizuje se Česká kancelář pojistitelů (dále jen "Kancelář") a vymezuje její působnost. (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, může na dálnici, 1) silnici,2) místní komunikaci3) a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná4) (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož odpovědnost za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. (3) Nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem.
§
4
Povinnost uzavřít pojistnou smlouvu Uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti (dále jen "pojistná smlouva") je povinen vlastník nebo spoluvlastník (dále jen "vlastník") tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.
Tím není dotčeno právo uzavřít
pojistnou smlouvu ve prospěch těchto osob.
Limity pojistného plnění má každý pojistitel dány dle vlastních pojistných podmínek, ne však nižší než zákonem stanovené limity pojistného plnění v §3 odstavec 4.
37
§ 3
Pojistná smlouva (4) Limit pojistného plnění musí být: a) při škodě podle § 6 odst. 2 písm. a) nejméně 18 milionů Kč na každého zraněného nebo usmrceného, b) při škodě podle § 6 odst. 2 písm. b) a c) nejméně 5 milionů Kč poškozených;
převyšuje-li součet
nároků více
bez ohledu na počet
poškozených limit
pojistného plnění
uvedený v pojistné smlouvě, pojistné plnění se každému z nich snižuje v poměru tohoto limitu k součtu nároků všech poškozených.
Rozsah pojištění odpovědnosti určuje nároky poškozených, které jsou hrazeny z pojištění odpovědnosti. Všechny níže jmenované nároky se dále opírají o Občanský zákoník a jeho výklad. §
(1) Pojištění
odpovědnosti se
6
vztahuje na
každou osobu, která odpovídá za škodu
způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný nárok, aby pojistitel za něho nahradil v rozsahu a ve výši podle zvláštního právního předpisu poškozeným uplatněné a prokázané nároky na náhradu a) škody na zdraví nebo usmrcením, b) škody
vzniklé poškozením,
zničením nebo
ztrátou věci, jakož i škody
vzniklé
odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat (dále jen "věcná škoda"), c) škody, která má povahu ušlého zisku, d) účelně vynaložených nákladů spojených s právním zastoupením při
uplatňování nároků
podle písmen a) až c), pokud ke škodné události, ze které tato škoda vznikla a za kterou pojištěný penězích,
odpovídá, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti. Skoda
se hradí
v
maximálně však do výše limitu pojistného plnění stanoveného v pojistné
smlouvě. (3) Není-li v
tomto zákoně stanoveno
jinak, vztahuje se pojištění odpovědnosti na
škodnou událost, ke které došlo na území České republiky nebo cizího státu uvedeného v seznamu; seznam cizích států stanoví ministerstvo vyhláškou.
38
Co není hrazeno z pojištění
odpovědnosti z provozu vozidla je
stanoveno
v následujícím § 7. Jde o taxativní vymezení škod, které pojistitel nehradí. §
7
(1) Pojistitel nehradí a) škodu, kterou utrpěl řidič vozidla, jehož provozem byla škoda způsobena, b) škodu podle § 6 odst. 2 písm. b) a c), za kterou pojištěný odpovídá svému manželu nebo osobám, které s ním v době vzniku škodné události žily ve společné domácnosti, c) škodu na
vozidle, jehož provozem
byla škoda způsobena,
jakož i na
věcech
přepravovaných tímto vozidlem, s výjimkou škody způsobené na věci, kterou měla tímto vozidlem přepravovaná osoba v době škodné události na sobě nebo u sebe, a to v rozsahu, v jakém pojištěný za škodu odpovídá, d) škodu podle § 6 odst. 2 písm. b) a c) vzniklou mezi vozidly jízdní soupravy
tvořené
motorovým a přípojným vozidlem, nebyla-li způsobena provozem jiného vozidla, e) škodu vzniklou manipulací s nákladem stojícího vozidla, f) náklady vzniklé poskytnutím léčebné péče, dávek nemocenského pojištění (péče) nebo důchodů
z důchodového pojištění v důsledku škody na zdraví nebo usmrcením, které
utrpěl řidič vozidla, jehož provozem byla tato škoda způsobena, g) škodu
způsobenou
provozem
vozidla
při
jeho
účasti
na organizovaném
motoristickém závodu nebo soutěži, s výjimkou škody způsobené při takovéto účasti, jestliže je
řidič při tomto závodu nebo soutěži povinen dodržovat pravidla provozu na
pozemních komunikacích.
(2) Byla-li škoda způsobena vlastníku vozidla provozem jeho vozidla, které v době vzniku škody řídila jiná osoba, nebo osobě, která s vozidlem, jehož provozem byla této osobě škoda způsobena, oprávněně nakládá jako s vlastním nebo se kterým oprávněně vykonává právo pro sebe, a jestliže v době vzniku škody řídila vozidlo jiná osoba, je pojistitel povinen uhradit tomuto vlastníku nebo této osobě pouze škodu podle § 6 odst. 2 písm. a).
Právo pojistitele na náhradu vyplacené částky je stanoveno v § 10. Toto ustanovení upravuje právo pojistitele vůči pojištěnému na úhradu finančních částek, které za něj vyplatil a to to v taxativně vymezených případech. Důkazní břemeno přitom spočívá na straně pojistitele.
39
Nejčastějším případem regresu je jízda pod vlivem alkoholu. Dále jde o řízení vozidla řidičem bez řidičského oprávnění. V případech majetkových škod do 20.000,- Kč, kdy není volána k dopravní nehodě policie České republiky nemá pojistitel příliš reálnou šanci prokázat přestupek vyvolávající možnost regresu proti pojištěnému. §
10
Právo pojistitele na úhradu vyplacené částky (1) Pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný a) způsobil škodu úmyslně, b) porušil základní povinnost týkající se provozu na pozemních komunikacích a toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem škody, za kterou pojištěný odpovídá, c) způsobil škodu provozem vozidla, které použil neoprávněně, nebo d) bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zvláštního právního předpisu ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3.
(2) Porušením základních povinností při provozu vozidla na pozemních komunikacích se pro účely tohoto zákona rozumí a) provozování vozidla, které svojí konstrukcí požadavkům bezpečnosti
a technickým stavem neodpovídá
silničního provozu, obsluhujících osob, přepravovaných osob a
věcí, b) provozování vozidla, jehož technická způsobilost k provozu vozidla nebyla schválena, c) řízení vozidla
osobou, která není
držitelem příslušného řidičského oprávnění, s
výjimkou řízení vozidla osobou, která se učí vozidlo řídit nebo skládá zkoušku z řízení vozidla, a to vždy pouze pod dohledem
oprávněného učitele nebo řidiče cvičitele
individuálního výcviku, d) řízení vozidla osobou, které byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo, v době tohoto zákazu, e) řízení vozidla osobou, která při řízení vozidla byla pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo, f) předání řízení vozidla osobě uvedené v písmenech c), d) nebo e).
(3) Pojistitel má proti pojistníkovi právo na úhradu částky, kterou vyplatil z důvodu škody způsobené provozem vozidla, jestliže její
40
příčinou byla skutečnost, kterou pro
vědomě nepravdivé nebo neúplné odpovědi nemohl pojistitel zjistit při sjednávání pojištění a která byla pro uzavření pojistné smlouvy podstatná. (4) Součet požadovaných náhrad podle odstavců
1 a 3 nesmí být vyšší než
plnění
vyplacené pojistitelem v důsledku škodné události, se kterou toto právo pojistitele souvisí.
Co je hrazeno z Garančního fondu?
Garanční fond spravuje Česká kancelář
pojistitelů a je tvořen z příspěvků pojistitelů a z pojistného za hraniční pojištění. Příspěvky pojistitelů jsou vypočítány dle poměru předepsaného pojistného pro pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pojistitele k celkovému předpisu pojistného členů České kanceláře pojistitelů.
Pro likvidátora v pojišťovně jsou z hlediska běžné práce důležité především členění plnění dle § 24 odstavec 2 písmena a), b). Situace úpadku pojistitele dle § 24 odstavce 2 písmene c) zatím v České republice nenastala. Česká kancelář pojistitelů pověřuje k řešení škod dle § 24 odstavec 2 písmene a), b) členy kanceláře a to na základě interních pravidel přidělování. Vždy 200 škod je přiděleno pojistiteli, který je členem České kanceláře pojistitelů. Kolečko přidělování je dle postavení na trhu dle předepsaného pojistného. Dále je zkoumáno, zda poškozený není či nebyl během posledního roku pojištěn u pojistitele, kterému má být škoda přidělena. Toto opatření je pro zamezení střetu zájmů a pro objektivní posouzení nároků. §24 Garanční fond (1) Garanční
fond
se
tvoří
z
příspěvků
pojistitelů a z pojistného za hraniční
pojištění.
(2) Kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za a) škodu na zdraví nebo usmrcením způsobenou provozem nezjištěného vozidla, za kterou odpovídá nezjištěná osoba, b) škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti,
41
c) škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba, jejíž odpovědnost za tuto škodu je pojištěna u pojistitele, který z důvodu svého úpadku nemůže uhradit tuto škodu, d) škodu způsobenou provozem cizozemského vozidla, za kterou odpovídá osoba, jejíž odpovědnost za tuto škoduje pojištěna hraničním pojištěním, e) škodu způsobenou provozem cizozemského vozidla, jehož řidiči nevzniká při provozu tohoto vozidla na území České republiky povinnost uzavřít hraniční pojištění.
(3) Poškozený má právo uplatnit nárok na plnění podle odstavce 2 proti Kanceláři za stejných podmínek, za nichž by mohl uplatnit nárok na plnění proti pojistiteli (§ 9).
(4) Podmínkou vzniku práva poškozeného na plnění z garančního fondu podle odstavce 2 písm. a) je šetření škodné události Policií České republiky. Potvrzení příslušného orgánu policie, že škoda byla způsobena
provozem nezjištěného vozidla,
za kterou odpovídá
nezjištěná osoba, je poškozený povinen předložit Kanceláři při uplatnění nároku na náhradu škody.
(5) Kancelář poskytuje poškozenému plnění podle odstavce 2 za stejných podmínek, jako poskytuje pojistné plnění pojistitel (§ 6 odst. 2 a 3, § 7 až 10). Plnění podle odstavce 2 písm. b) za škodu na vozidle a za škodu podle § 6 odst. 2 písm. b) a c) týkající se jednoho poškozeného se neposkytuje, jestliže tato škoda nepřesahuje částku 5 tisíc Kč.
(6) Nejvyšší hranicí plnění podle odstavce 2 písm. a) až c) při jedné škodné události jsou limity pojistného plnění uvedené v § 3 odst. 4.
(7) Kancelář má právo proti tomu, kdo odpovídá za škodu podle odstavce 2 písm. a) a b), na náhradu toho, co za něho plnila. Kancelář má právo proti pojistiteli na náhradu toho, co plnila za pojištěného podle odstavce 2 písm. c). Kancelář je povinna požadovat na příslušné kanceláři pojistitelů náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e).
(8) Z garančního fondu se neposkytuje plnění za a) škodu způsobenou provozem vozidla s výjimkou z pojištění odpovědnosti, b) škody podle § 7, 42
c) náklady vzniklé poskytnutím léčebné péče, dávek nemocenského pojištění (péče) nebo důchodů z důchodového pojištění v důsledku škody na zdraví nebo usmrcením způsobené provozem nezjištěného vozidla, za kterou odpovídá nezjištěná osoba. (9) Kancelář může na základě dohody výkonem působnosti podle odstavců 2 a 7 jménem a na účet Kanceláře pověřit člena Kanceláře.
3.3.2. Občanský zákoník
Pro oddělení likvidace pojistných událostí z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jsou nejdůležitější následující paragrafy.
§ 420, který nám vymezuje subjektivní odpovědnost. 1) Každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. 2) Skoda je způsobena právnickou osobou, anebo fyzickou osobou, když byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili. Tyto osoby samy za škodu takto způsobenou
podle
tohoto
zákona
neodpovídají;
jejich
odpovědnost
podle
pracovněprávních předpisů není tím dotčena. 3) Odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil.
§ 427 vymezuje odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků. Jde o objektivní odpovědnost. 1) Fyzické a právnické osoby provozující dopravu odpovídají za škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. 2) Stejně odpovídá i jiný provozovatel motorového vozidla, motorového plavidla, jakož i provozovatel letadla.
§ 430 určuje změny odpovědnosti 1)
Namísto provozovatele odpovídá ten, kdo použije dopravního prostředku bez vědomí nebo proti vůli provozovatele. Provozovatel odpovídá společně sním, jestliže takové užití dopravního prostředku svou nedbalostí umožnil.
2)
Je-li dopravní prostředek v opravně, odpovídá po dobu opravy provozovatel podniku, v němž se oprava provádí, a to stejně j eko provozovatel dopravního prostředku. 43
§ 431 určuje posuzování střetu provozů Střetnou-li se provozy dvou nebo více provozovatelů a jde-li o vypořádání mezi těmito provozovateli, odpovídají podle účasti na způsobení vzniklé škody.
§ 441 vymezuje spoluzavinění poškozeného
§ 442 až § 449 vymezuje nároky poškozených. Dle těchto paragrafů se řídí výpočty pojistného plnění poškozeným.
3.3.3. Zákon 361/2000 Sb.
Zákon o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů v § 47 vymezuje situace, kdy je třeba volat policii České republiky k dopravní nehodě. Zjednodušeně lze říci, že nemusím volat policii k dopravním nehodám při nichž došlo pouze k poškození majetku a škoda je dle odhadu nižší než 20.000,- Kč.
§
47
Dopravní nehoda
(1) Dopravní nehoda je událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu.
(2) Řidič, který měl účast na dopravní nehodě, je povinen a) neprodleně zastavit vozidlo, b) zdržet se požití alkoholického nápoje a jiných návykových látek po nehodě po dobu, do kdy by to bylo na újmu zjištění, zda před jízdou nebo během jízdy požil alkoholický nápoj nebo návykovou látku.
(3) Účastníci dopravní nehody jsou povinni
44
a) učinit vhodná opatření, aby
nebyla ohrožena bezpečnost provozu na pozemních
komunikacích v místě dopravní nehody; vyžadují-li to okolnosti, jsou oprávněni zastavovat jiná vozidla, b) oznámit, v případech stanovených tímto zákonem, nehodu policii; došlo-li k zranění poskytnout
podle
svých schopností první pomoc
a
k
zraněné
osobě
přivolat
zdravotnickou záchrannou službu, c) označit místo dopravní nehody, d) umožnit obnovení provozu na pozemních komunikacích, zejména provozu vozidel hromadné dopravy osob, e) neprodleně ohlásit policii poškození pozemní komunikace, obecně prospěšného zařízení nebo životního prostředí, pokud k němu při dopravní nehodě došlo, f) prokázat si na požádání navzájem svou totožnost a sdělit údaje o vozidle, které mělo účast na dopravní nehodě.
(4) Dojde-li při dopravní nehodě k usmrcení nebo zranění osoby nebo k hmotné škodě převyšující zřejmě na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí nebo na jiných věcech částku 20 000 Kč, jsou účastníci dopravní nehody povinni a) neprodleně ohlásit dopravní nehodu policistovi, b) zdržet se jednání, které by bylo na újmu řádného vyšetření dopravní nehody, zejména přemístění vozidel; musí-li se však situace vzniklá dopravní nehodou změnit, zejména je-li to nutné k vyproštění nebo ošetření zraněné osoby nebo k obnovení provozu na pozemních komunikacích, především provozu vozidel hromadné dopravy osob, vyznačit situaci a stopy, c) setrvat na místě dopravní nehody
až do příchodu policisty nebo se na toto místo
neprodleně vrátit po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo ohlášení dopravní nehody.
(5) Dojde-li při dopravní nehodě ke hmotné škodě na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí nebo na jiných věcech nižší než 20 000 Kč, jsou účastníci dopravní nehody povinni ohlásit tuto nehodu policistovi,
jestliže se nedohodnou na
zavinění nebobyla-li hmotná škoda způsobena na majetku třetí osoby.
45
3.4. Ukazatele výkonu likvidačních středisek Kooperativy, pojišťovny, a.s.
Tabulka ukazatelů výkonnosti likvidačních středisek Kooperativy, pojišťovny, a.s. zachycuje objemy řešených pojistných událostí a vyplacených pojistných plnění. Tabulka č.14 Ukazatel
Jednotka
2000
2001
2002
Index 02/01
ks
52 874
64 951
75 230
142,28
Ks
39316
60 526
63 966
162,70
Ks
13 558
17 983
29 247
215,72
Vyplacená plnění celkem
tis. Kč
836 046
1 317 433
1 425 869
170,55
Průměrné pojistné plnění na
Kč/ks
21265
21 766
22 291
104,82
Počet pojistných událostí celkem Počet vyřízených pojistných událostí Počet nevyřízených pojistných událostí
jednu pojistnou událost
Graf č. 9
Pojistné události
200000/ § 150000 í 100000 >§ 50000
o=
0
D Počet nevyřízených PU
brtra:
2000 2001 2002 rok
46
D Počet vyřízených PU n Počet PU celkem
Počet pojistných událostí stále narůstá z důvodu nárůstu pojistných smluv. Dále je patrné zvyšování výkonnosti likvidačních středisek. Zvyšování počtu nevyřízených pojistných událostí je zapříčiněno zahušťováním složitých škod, které jsou zdlouhavě dokladovány a vyžadují vyšší odbornost likvidátorů. Jde zejména o těžké úrazy a s nimi související nároky poškozených na ušlé zisky, renty a ztížení společenského uplatnění. Průměrné pojistné plnění v Kooperativě, pojišťovně, a.s. je nižší než je celostátní průměr.
Pro porovnání výkonu převedu z předchozích tabulek výkony likvidačních oddělení členů České kanceláře pojistitelů a Kooperativy, pojišťovny, a.s.
Tabulka č. 15 Rok 2000
Jednotka
Členové CKP
Kooperativa
Podíl Kooperativy
Počet pojistných událostí
Ks
461 953
52 874
11,45%
Počet vyřízených
Ks
328 045
39316
11,98%
Počet vyřízených
Ks
133 908
13 558
10,12%
Tis. Kč
7 071 354
836 046
11,82%
Vyplacené poj. plnění
Tabulka č.16 Rok 2001
Jednotka
Členové CKP
Kooperativa
Podíl Kooperativy
Počet pojistných událostí
Ks
477 898
64 951
13,59%
Počet vyřízených
Ks
338 585
60 526
17,88 %
Počet vyřízených
Ks
139313
17 983
12,91 %
Tis. Kč
7 210 257
1 425 869
19,78 %
Vyplacené poj. plnění
V porovnání tabulek je patrný výrazný pokrok v počtu vyřízených pojistných událostí za rok 2001 oproti roku 2000. Zároveň podíl počtu vyřízených pojistných událostí v Kooperativě, pojišťovně, a.s. k celkovému počtu vyřízených pojistných událostí u členů České kanceláře pojistitelů se zvětšuje, což svědčí o vysoké kvalitě likvidačních středisek Kooperativy, pojišťovny, a.s. Zvyšování výkonu a zkvalitňování práce likvidačních středisek je prioritou společnosti i v současnosti. Hlavní tlak je především na zkrácení doby nutné pro vyřízení pojistné události.
47
Jestliže vyjdeme z modelů pojistných trhů vyspělých ekonomik potom vidíme, že čím rychleji je pojistná událost vyřízena, tím menší jsou provozní náklady, ale především dochází ke snížení průměrného pojistného plnění. Tato situace je zapříčiněna náklady na právní zastoupení poškozených. Jestliže se poškozený cítí nespokojen s rychlostí a kvalitou likvidace svých nároků předá plnou moc k vyřízení právnímu zástupci a náklady na pojistnou událost se zvýší.
3.5. Procesy v oddělení likvidace Likvidace pojistných událostí může fungovat jako jednostupňová, kdy likvidátor prohlédne rozsah poškození a sám i spočítá výši pojistného plnění a zajistí doložení potřebných dokladů do spisu pojistné události. Druhý způsob je dvoustupňová likvidace. Zde technik provede dokumentaci rozsahu poškození a likvidátor kompletuje spis pojistné události až po vyplacení pojistného plnění.
Nyní popíši základní procesy při likvidaci pojistné události. Po ohlášení škodné události je třeba zaregistrovat škodu na pojistnou smlouvu vozidla, které zodpovídá za její vznik. Dále je třeba oznámit tuto skutečnost pojištěnému
i všem
poškozeným.
V oznamovacím dopise je uvedeno číslo pojistné události, jméno likvidátora a specifikace dokladů potřebných k vyřízení pojistné události. Byla-li k dopravní nehodě volána policie České republiky je vyžádán protokol o nehodě u příslušného oddělení policie.
Dále je třeba doložit rozsah poškození. Důkazní břemeno je dle zákona na poškozeném. Kooperativa, pojišťovna, a.s. má prohlížecí místa, kde je možno dokumentovat rozsah poškození technikem pojišťovny. Dále má Kooperativa síť smluvních opraven, kde je možno nechat prohlédnout poškozené vozidlo technikem servisu. Případy, kdy není možné dostavit se na prohlížecí místo jsou řešeny operativně přes dispečera, který vyšle technika na požadované místo. Jde především o totální škody vozidel a poškozené nemovitosti. V zákoně není sice stanoveno, že rozsah poškození musí být dokumentován technikem pojišťovny, ale je to nejpohodlnější a nejrychlejší způsob pro obě strany. Dokumentace škody může být též provedena i s výpočtem skutečné škody od soudního znalce popřípadě doložena jiným věrohodným způsobem.
48
Doložením rozsahu poškození a účtů za opravu však proces likvidace nekončí. Vzhledem k tomu, že jde o likvidaci odpovědnostních škod je třeba doložit ještě důkazy o tom, že pojištěný odpovídá za vznik škody. Zde je možné doznání pojištěného, svědecké výpovědi třetích osob, rozhodnutí policie České republiky popřípadě městského úřadu nebo pravomocné rozhodnutí soudu. Zde musí být likvidátor obezřetný a umět rozlišit trestně právní odpovědnost, kterou řeší policie a orgány činné v trestním řízení od občansko právní odpovědnosti. Ne vždy musí znamenat porušení právní povinnosti odpovědnost za vznik škody. V některých případech nemusí likvidátor respektovat ani přiznání pojištěného, prokáže-li, že ke škodě nemohlo dojít jak je uváděno v oznámení pojistné události.
Po dořešení odpovědnosti a provedení výpočtu pojistného plnění vyznačí likvidátor poukaz do systému a předá spis revidujícímu. Až na základě provedené revize pojistné události vyplatí pojišťovna pojistné plnění.
V Kooperativě, pojišťovně, a.s. funguje dvoustupňová likvidace, kde je využito principu čtyř očí k předcházení možným pojistným podvodům ze strany zaměstnanců. Ten, kdo prohlíží škodu popřípadě provádí její výpočet nemůže typovat pojistné
plnění do
systému pojišťovny. Pro názornější představu přikládám schéma likvidačního procesu na likvidačním středisku.
Níže uvedené
schéma zobrazuje
základní
fungování
likvidačního
střediska
v Kooperativě, pojišťovně, a.s. Ke zkvalitnění a zrychlení je třeba hledat procesní úpravy a odstraňovat neproduktívni části procesu. Z grafu segmentace pojistných událostí je patrno, že největší část představují škody na majetku do 20.000,- Kč asi 55 %. Dále škody na majetku do 50.000,- Kč představují přibližně 25 %. Při součtu těchto podílů zjistíme, že všechny majetkové škody do 50.000,- Kč představují 80 % řešených pojistných událostí. U těchto škod jde převážně o poškození vozidel a tudíž lze velice dobře využívat prohlížecích míst s pevnou provozní dobou a smluvních servisů k dokumentování rozsahů poškození. Stejně lze využít i co nejpřesnějšího dokladování a informování poškozených již při prvním kontaktu s technikem pojišťovny.
49
U pojistných událostí s vyšší majetkovou škodou a u škod na zdraví je třeba aby konkrétní informace a požadované dokumenty sděloval poškozenému likvidátor znalý dané problematiky. Tento typ škod má větší časovou náročnost. Posudky lékařů o bolestném dochází až po skončení léčení poškozeného. Požadavky zdravotních pojišťoven na úhradu nákladů léčení přichází nejčastěji až po roce od vzniku pojistné události.
vrátit na začátek vrátit klientovi
50
Dill. ^
*7 Likvidátor
Technik vvDočet ANO / R evi ze PTI
Z
ANO
ANO
výplata pojistného plnění
NE
NF,
Z
popsat co chybí
ARCHIV
7
Kooperativa, pojišťovna, a.s. provádí v současné době radikální změny v postupech likvidace a přehodnocuje stávající procesní schémata. Racionalizace je prováděna především s ohledem na zkrácení doby likvidace pojistných událostí. Poznatky související s těmito procesy nemohu však prezentovat ve své práci, protože jde o obchodní tajemství společnosti.
51
Formuláře používané pro likvidaci pojistných událostí z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla přikládám jako přílohu této práce. Jde o následující formuláře: Oznámení škodné události pojištěným - zde oznamuje pojištěný údaje o vzniku škody za kterou odpovídá. Jde především o oznámení čísla pojistné smlouvy, data a místa dopravní nehody, popis dopravní nehody s určením viníka a příčiny.
Uplatnění nároku poškozeným - zde oznamuje poškozený údaje o vzniku škody, za kterou odpovídá pojištěný.
Posudek o bolestném vyplňuje ošetřující lékař popřípadě přednosta oddělení při úrazech s vnitřním poraněním. U škod vzniklých od 1.1.2002 se vyplňuje dle vyhlášky č. 440/2001 Sb.
Posudek o ztížení společenského uplatnění vyplňuje ošetřující lékař po stabilizaci zdravotního stavu poškozeného. Nejčastěji po roce od vzniku škody.
Náhrada ztráty na výdělku - ušlý výdělek - u firem nad 25 zaměstnanců vyplňuje celé mzdová účtárna i s potvrzením vyplacených nemocenských dávek. U menších firem potvrdí vyplacené nemocenské dávky správa sociálního zabezpečení.
Oznámení poškozeného - Česká kancelář pojistitelů Na tomto formuláři se oznamuje škoda nárokovaná dle zákona 168/1999 Sb § 24 z garančního fondu.
52
Závěr Tématem této práce
byla analýza likvidace pojistných událostí z pojištění
odpovědnosti z provozu vozidla ve vybrané pojišťovně. Mým cílem bylo přiblížit práci likvidačních středisek Kooperativy, pojišťovny, a.s. V úvodu jsem zobrazil důležité pojmy a základní členění pojistného trhu České republiky. Z přehledu je patrné, že pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zabírá nejen jednu pětinu z celkového předepsaného pojistného trhu České republiky, ale představuje významnou část likvidačních oddělení pojišťoven co do objemu řešených pojistných událostí tak i požadované kvalifikace likvidátorů.
V další části jsem přiblížil Kooperativu, pojišťovnu, a.s., zobrazil její základní charakteristiky a
výkonnostní ukazatele jsem porovnal s výkony pojistného trhu České
republiky. Z údajů vyplývá, že Kooperativa, pojišťovna, a.s. je stabilní pojišťovnou a svými charakteristikami se řadí k pilířům pojistného trhu České republiky. Dynamice růstu předepsaného pojistného odpovídá i zkvalitňování práce likvidačních oddělení, což je patrné v dynamice růstu počtu vyřízených pojistných událostí. U tohoto ukazatele je Kooperativa, pojišťovna, a.s. výrazně nad průměrem ukazatelů pojistného trhu.
Segmentaci pojistných událostí z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jsem odvodil ze statistik České asociace pojišťoven, České kanceláře pojistitelů a Kooperativy, pojišťovny, a.s. Dále jsem použil statistické výstupy Ministerstva vnitra. Z výsledného grafu je patrné, že převážná část likvidovaných pojistných událostí, představující 80%, se týká poškození majetku a to především motorových vozidel. Pouhých 7,5% jsou pojistné události, u kterých je nárokováno poškození zdraví. Těmto parametrům odpovídá rozložení počtu likvidátorů a techniků v likvidačních střediscích Kooperativy, pojišťovny, a.s.
Současné kroky v racionalizaci likvidace pojistných událostí z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vedou ke zkvalitnění a především ke zrychlení procesu likvidace, což je v souladu se záměrem zákona 168 / 1999 Sb. Jde především o co nejvyšší stupeň digitalizace všech procesů od taxace pojistných smluv, přes technické prohlídky rozsahu poškození až po finální likvidaci a archivaci pojistných událostí.
53
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH PRAMENŮ
1. Čejková, V., Cámský, F., Řezáč, F., Sedová, J. : Pojišťovnictví. Masarykova univerzita v Brně, Brno 1999
2. Kolektiv autorů : Slovník bankovnictví, pojišťovnictví a kapitálových trhů. Nakladatelství Public History, Praha 1998
3. Chován, P. : Pojistná ekonomika L, Masarykova univerzita v Brně, Brno 1996
4. Chován, P. : Pojistná ekonomika II, Masarykova univerzita v Brně, Brno 1997
5. Cámský, F. : Pojistná matematika II, Masarykova univerzita v Brně, Brno 1998
6. Cejková, V., : Pojistný trh, Masarykova univerzita v Brně, Brno 2000
Zákon č.363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů
Zákon č.40/1964 Sb., občanský zákoník Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění zákona č.307/1999 Sb.
Vyhláška č.205/1999 Sb., Ministerstva financí ze dne 15.září 1999, kterou se provádí zákon č.l68/1999Sb. Česká kancelář pojistitelů, Výroční zpráva 2001
Česká asociace pojišťoven, Výroční zpráva 2001
Kooperativa, pojišťovna, a.s., Výroční zpráva 2000
Kooperativa, pojišťovna, a.s., Výroční zpráva 2001
54
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č.l. : Oznámení škodné události pojištěným
Příloha č.2. : Uplatnění nároku poškozeným
Příloha č.3.: Posudek o bolestném
Příloha č.4. : Posudek o ztížení společenského uplatnění
Příloha č.5. : Náhrada ztráty na výdělku - ušlý výdělek Příloha č.6. : Oznámení poškozeného - Česká kancelář pojistitelů
55
