MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Cena Knihovna roku: analýza oceněných knihoven FILOZOFICKÁ FAKULTA

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet knihovnictví

Informační studia a knihovnictví

Cena Knihovna roku: analýza oceněných knihoven Bakalářská diplomová práce

Autor práce: Jana Cacková Vedoucí práce: PhDr. Petr Škyřík

Brno 2007

Bibliografický záznam CACKOVÁ, Jana. Cena Knihovna roku: analýza oceněných knihoven. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav českého jazyka, 2007. 51 s. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Petr Škyřík.

Anotace Bakalářská práce „Cena Knihovna roku: analýza oceněných knihoven“ pojednává o významu a uplatnění malých knihoven na vesnicích a v menších městech, které jsou v dnešní době schopny zajistit pro své návštěvníky nejrůznější kulturní, vzdělávací a informační akce. K ocenění knihoven snažících se o neustálý rozvoj knihovnictví v místě svého působení, se již od roku 2000 uděluje cena Knihovna roku, určená v kategorii základní knihovna, která se přiděluje těmto institucím v malých obcích za jejich iniciativu a nápaditost při řízení a organizování projektů pro společnost žijící v obci. V práci jsou na základě předchozího kvalitativního výzkumu popsány jednotlivé knihovny, které získaly ocenění Knihovna roku od počátku jeho udílení. Knihovny se iniciativně angažují ve vytváření kulturního života obce, obnovování lidových tradic, zachovávání, obnovování a vytváření nových místních zvyků, nápaditým způsobem se věnují svým uživatelům a poskytují jim potřebné služby. V závěru práce jsou shrnuty jednotlivé body, které by mohly být prospěšné a užitečné pro knihovny na stejné úrovni pro zkvalitnění jejich činnosti.

Annotation Bachelor thesis called “The library of the year award: analysis of the awarded libraries” deals with importance and use of small village and town libraries which are able nowadays to arrange various cultural, educational and informative programmes. To award a prize to libraries pursing constant progress of librarian science in their place of work there has been The library of the year award bestowed since the year 2000, in the category of the basic library, which is assigned to these institutions in small towns for their initiative and invention within running and organizing projects for local society. In my thesis I described separate libraries which get The library of the year award since the beginning of this prizegiving on the basis of the preceding qualitative research. The libraries heartily involve themselves in creation of local cultural life, renewal of national traditions, preserving, renewal and creation of new local habits. They imaginatively

devote themselves to their users and offer competent services to them. In the conclusion I summed up separate items that could be helpful and useful for libraries on the same level to improve the quality of their activity.

Klíčová slova Státní cena Knihovna roku, základní knihovny, komunitní knihovny, veřejné knihovny, služby knihoven, uživatelé.

Keywords The library of the year award, basic libraries, community libraries, public libraries, library services, users.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato diplomová práce byla umístěna v Ústřední knihovně FF MU a používána ke studijním účelům.

Brně dne 9.května 2007

Jana Cacková

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala knihovnicím a jednomu knihovníkovi za ochotu, se kterou se mi věnovali při mé návštěvě a za poskytnuté informace. Jmenovitě Věře Hrabalové, Věře Povalečové, Marii Mikešové, Lucii Drašnerové, Haně a Miroslavu Bláhovým, Jaroslavě Hájkové a Vendulce Valečkové. PhDr. Petru Škyříkovi děkuji za vedení mé práce a za trpělivost. Chci také poděkovat své rodině a přátelům za podporu.

OBSAH ÚVOD ......................................................................................................................................................... 8 1. VÝZNAM VEŘEJNÝCH KNIHOVEN NA VESNICÍCH ................................................................ 9 1.1 STÁTNÍ CENA KNIHOVNA ROKU ....................................................................................................... 11 2. OCENĚNÉ KNIHOVNY A METODOLOGIE ................................................................................ 14 Metodologie...................................................................................................................................... 14 2.1 BRODEK U PŘEROVA ........................................................................................................................ 15 Popis knihovny ................................................................................................................................. 15 Činnost knihovny .............................................................................................................................. 16 Shrnutí.............................................................................................................................................. 17 2.2 HORNÍ LIDEČ ................................................................................................................................... 18 Popis knihovny ................................................................................................................................. 18 Činnost knihovny .............................................................................................................................. 19 Shrnutí.............................................................................................................................................. 20 2.3 SEPEKOV .......................................................................................................................................... 20 Popis knihovny ................................................................................................................................. 21 Činnost knihovny .............................................................................................................................. 22 Shrnutí.............................................................................................................................................. 23 2.4 JINDŘICHOVICE POD SMRKEM .......................................................................................................... 23 Popis knihovny ................................................................................................................................. 24 Činnost knihovny .............................................................................................................................. 24 Shrnutí.............................................................................................................................................. 26 2.5 KOSTOMLATY POD MILEŠOVKOU..................................................................................................... 26 Popis knihovny ................................................................................................................................. 27 Činnost knihovny .............................................................................................................................. 28 Shrnutí.............................................................................................................................................. 29 2.6 HAVLÍČKOVA BOROVÁ .................................................................................................................... 29 Popis knihovny ................................................................................................................................. 29 Činnosti knihovny............................................................................................................................. 30 Shrnutí.............................................................................................................................................. 31 2.7 BÝŠŤ ................................................................................................................................................ 32 Popis knihovny ................................................................................................................................. 32 Činnost knihovny .............................................................................................................................. 33 Shrnutí.............................................................................................................................................. 34 3. PROJEKTOVÁ ČÁST ........................................................................................................................ 35 ZÁVĚR ..................................................................................................................................................... 40 POUŽITÉ ZDROJE ................................................................................................................................ 41 PŘÍLOHY................................................................................................................................................. 44 Příloha č. 1: Knihovna roku 2000 - Místní knihovna Brodek u Přerova ......................................... 45 Příloha č. 2: Knihovna roku 2001 - Obecní knihovna Horní Lideč ................................................. 46 Příloha č. 3: Knihovna roku 2002 - Místní lidová knihovna Sepekov .............................................. 47 Příloha č. 4: Knihovna roku 2003 - Obecní knihovna Jindřichovice pod Smrkem .......................... 48 Příloha č. 5: Knihovna roku 2004 - Knihovna Kostomlaty pod Milešovkou.................................... 49 Příloha č. 6: Knihovna roku 2005 - Místní lidová knihovna Havlíčkova Borová ............................ 50 Příloha č. 7: Knihovna roku 2006 - Obecní knihovna Býšt.............................................................. 51

Úvod Knihovna jako instituce není mnohdy v podvědomí současné společnosti dostatečně doceňovaná. Knihovny už nejsou pouze místem pro půjčování knih, ale fungují také jako informační centra, která neslouží pouze pro místní potřeby, ale často plní svoji funkci i na regionální úrovni. V současné době se neodmyslitelnou součástí činnosti knihoven stává rozvoj kulturních a vzdělávacích aktivit, rozšiřování nabídky poskytovaných služeb, které mnohdy přesahují rámec běžné knihovnické činnosti a díky kterým se knihovny stávají místem setkávání uživatelů. Právě rozvoj těchto nadstandardních aktivit se stal podnětem pro uznání knihoven, které by se z určitého úhlu pohledu mohly ocitnout mimo zájem široké veřejnosti. Z tohoto důvodu se v knihovnickém oboru již několik let uděluje státní cena Knihovna roku. Ve své práci se věnuji knihovnám, které jsou nositeli této státní ceny. Jedná se o menší střediskové, obecní nebo místní lidové knihovny, které svými aktivitami přesahují základní rámec knihovnické činnosti a kreativním přístupem významně přispívají ke kulturnímu a společenskému životu obce. Za cíl své práce jsem si zvolila zmapovat činnost vítězných knihoven, které získaly ocenění Knihovna roku a na základě získaných zjištění o jejich fungování a stylu práce jsem se pokusila podat nejen obecné informace, které jsou prostředkem k utvoření celkové představy o charakteru instituce, ale také podrobněji zprostředkovat náhled do jejich konkrétních činností. přičemž cílem mojí práce je v závěru práce uvést několik rad, které by přispěly k rozvoji tvůrčího přístupu menších knihoven vůči veřejnosti a poukázat na možnosti zkvalitnění a rozšíření nabídky poskytovaných služeb. Zájem o knihovny v malých obcích by se mohl v současné době zdát podceňovaný a bohužel se stává, že zřizovatel potřeby této instituce často přehlíží a odsouvá ji stranou jako zbytečnou investici čerpající z rozpočtu obce. Mnozí si však neuvědomují, co všechno může knihovna pro zřizovatele, celou obec a své návštěvníky vykonávat a jaké jim poskytovat služby. Ve větších městech, kde jsou knihovny zřizovány, fungují i jiné organizace, které mohou lidé využívat k vzájemnému setkávání různých skupin, v menších obcích tuto funkci zajišťuje knihovna.

8

1. Význam veřejných knihoven na vesnicích Počátkem minulého století měla každá obce zákonem uloženou povinnost zřizovat vlastní knihovnu, dnešní místní knihovny tedy mohou vycházet z dlouholetých tradic a zkušeností. Současné znění Knihovního zákona nechává zcela v kompetenci obce, zda knihovnu zachová, případně jakým způsobem ji bude udržovat. Knihovna v obci „zajišťuje přístup k vědění, informacím a uměleckým dílům prostřednictvím různých zdrojů a služeb. Je přístupná všem členům společnosti stejně, bez ohledu na rasu, národnosti, věk, pohlaví, náboženství, jazyk, invaliditu, ekonomické postavení, zaměstnání a dosažený stupeň vzdělání“1. V současné době knihovny nastupují etapu rozvoje a učí se poskytovat lidem i služby, které nepřímo souvisí s běžnou knihovnickou praxí. Bohužel ne každá knihovna tuto dovednost ovládá a neumí využít nabízený potenciál obce nebo svých uživatelů. Jak je uvedeno ve Směrnicích IFLA, každá knihovna na jakékoliv úrovni se může rozvíjet. Také z tohoto důvodu by neměly být knihovny chápány pouze jako místa pro půjčování knih, nýbrž jako pokrokové moderně smýšlející organizace, které se významně angažují v podpoře zájmových činností všech věkových skupin uživatelů, poskytují prostory pro setkávání skupin lidí, čímž rozvíjejí vztahy mezi jednotlivými komunitami v obci a plní funkci tzv. komunitních knihoven. V zájmu každé knihovny je vytvořit co nejpřívětivější uživatelské prostředí, esteticky i funkčně vyhovující zázemí pro plnohodnotné a kvalitní uspokojování potřeb uživatelů. Nedostatky ve spektru poskytovaných služeb jsou patrné zejména v místních, lidových a obecních knihovnách, které jsou většinou jednou z mála možností kulturního vyžití a provozování zájmových a vzdělávacích aktivit v obci. Je nutné si uvědomit důležitost existence těchto malých knihoven a k jejich budoucímu fungování také zodpovědně přistupovat. Jedním ze základních předpokladů podpory místních knihoven je ochota a iniciativa knihovníků rozvíjet organizační činnosti a vytrvale podporovat zájem uživatelů o poskytované služby, přičemž hlavním cílem veškerých těchto aktivit by měla být snaha o překonání tradičních zažitých stereotypů, dle kterých knihovna slouží jen jako půjčovna knih, což mnoho potencionálních uživatelů od návštěvy odradí.

1

GILL, P. Služby veřejných knihoven : směrnice IFLA/UNESCO pro rozvoj. c2002 [cit. 2007-03-05]. S. 11. Dostupný z:

9

Nedílnou součástí rozvoje knihovnictví v obcích jsou aktivní a schopní knihovníci, podporující komunikaci nejen mezi knihovnou a uživateli, ale také mezi knihovnou a jejím zřizovatelem, tedy obcí, což je neodmyslitelným předpokladem úspěchu. Jestliže obec není ochotná nebo schopná knihovnu podpořit, jsou možnosti působení a aktivit značně omezené. Pokud je obec zájmům knihovny nakloněná, zbývá už jediné, získat zájem v řadách veřejnosti. Pracovníci knihovny by měli dokázat pohotově reagovat na současnou situaci v obci, dokázat určit její potřeby a podle toho se chovat v organizaci aktivit. „Služby a fondy, které poskytují musejí vycházet z místních potřeb, které je třeba pravidelně sledovat.“2 Nesoustředit se pouze na skupiny lidí, kteří pravidelně knihovnu navštěvují, ale snažit se neustále vymýšlet nové projekty, které by zaujaly i ty, kteří zatím služeb knihovny nevyužívají. Neméně důležité je umět navázat kontakt s organizacemi fungujícími v obci, smysluplně s nimi spolupracovat a tak vytvářet spolupráce napříč jednotlivými skupinami lidí. Knihovny by měly podporovat kolektivní zájem na zlepšování místních poměrů i prostřednictvím propojování obyvatel a místního zastupitelstva tak, aby lidé věděli, co se v obci děje a společně rozvíjeli potenciál obce. Komunikace s návštěvníky knihovny je pro knihovníka důležitá, díky ní zjišťujeme potřeby uživatelů a odpovídajícím způsobem na ně můžeme reagovat. Na druhé straně musí mít uživatel pocit, že může kdykoliv vyjádřit své vlastní nápady a připomínky, ať už by se týkaly možnosti zavedení nové služby nebo námětu na uspořádání zajímavé akce. Knihovna je otevřená instituce, která v současnosti není vázaná omezujícími pravidly. Knihovna by měla aktivně využít potenciál uživatelů, kteří se mohou aktivně zapojit do připravovaných projektů, také jako organizátoři. Knihovna by měla neustále rozvíjet komunikaci se svým zřizovatelem a zdůrazňovat svoji nezastupitelnou roli v obci. Jednou z těchto rolí může být i zprostředkování kontaktu mezi obcí a jejími obyvateli, jelikož do knihovny má přístup každý, a tak se knihovna nabízí jako dobré místo k shromažďování informací o obci. Některé knihovny a jejich zřizovatelé již tyto současné postoje v rozvoji pochopily a vyvíjí snahu o zlepšení svých služeb na úroveň komunitních knihoven, které v poskytovaných službách rozvíjejí aktivity nad rámec běžné knihovnické činnosti, ale také na rozvoj místa svého působení, na poskytování aktivit všem, kteří 2

GILL, P. Služby veřejných knihoven : směrnice IFLA/UNESCO pro rozvoj. c2002 [cit. 2007-03-05]. S. 17 - 18. Dostupný z:

10

o ně mají zájem. Pro tyto knihovny a obce vznikla státní cena Knihovna roku, která oceňuje a zviditelňuje knihovny, které přistupují iniciativně a s tvůrčím duchem k poskytovaným službám.

1.1 Státní cena Knihovna roku Vznik tohoto ocenění je zásluhou organizace SKIP, která se snažila připravit dlouhodobější soutěž pro obecní knihovny. Po několika jednáních se Spolkem pro obnovu venkova se podařilo prosadit udělování ceny Knihovna roku v rámci celostátní soutěže Vesnice roku. Tato soutěž probíhá nejprve na krajské úrovni, ze které ocenění účastníci postupují do celostátního kola Vesnice roku a hodnocení místních knihoven je zařazeno jako jedno z kritérií této soutěže. Na úrovni krajského kola jsou knihovny oceněny diplomem za zodpovědný přístup a vzorné vedení knihovny. V tuto chvíli se cena Knihovna roku stává samostatnou a SKIP nominuje oceněné knihovny. Porota, která vyhodnocuje nominované knihovny, je jmenována ministrem kultury na návrh SKIP z řad knihovnických odborníků. V roce 2002 prosadila organizace SKIP toto ocenění do Zákona o státních cenách. Informuje nás o tom Nařízení vlády ze dne 16. 12. 2002 o oceňování v oblasti kultury, udělované Ministerstvem kultury. „Cena Knihovna roku se uděluje k ohodnocení dlouhodobých zásluh o rozvoj knihovnictví v obcích nebo mimořádného přínosu k rozvoji veřejných knihovnických a informačních služeb.“3 Knihovna roku se vyhlašuje ve dvou kategoriích: základní knihovna a významný počin v oblasti poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb. Ocenění v kategorii základní knihovna může získat provozovatel knihovny, která je podle Knihovního zákona zapsaná v evidenci knihoven. Ocenění v kategorii významný počin v oblasti poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb může získat fyzická osoba i provozovatel knihovny. Pro obě kategorie může být každý rok předáno maximálně pět cen. Vítězné knihovny získávají diplom, hlavní vítěz navíc obdrží peněžní odměnu ve výši 70 000 Kč. Návrhy na udělení ocenění mohou podávat fyzické i právnické osoby do 5. srpna roku udělení cen. Návrh musí obsahovat všechny potřebné údaje o provozovateli knihovny nebo o fyzické osobě. Ocenění vítězných 3

Knihovna roku 2003 [online]. 2003 [cit. 2007-04-08]. Dostupný z: .

11

knihoven a předání cen probíhá již tradičně v Zrcadlové kapli v Klementinu v rámci konání

říjnového Týdne knihoven. Slavnostního předání se mimo zástupců

nominovaných a již oceněných knihoven, které přijely podpořit své nástupce, účastní také osobnosti z řad politiků, umělců a hudebníků. Porota z řad odborníků nemá jednoduchý úkol při závěrečném hodnocení jednotlivých knihoven, které byly nominovány na základě krajského kola. Při hodnocení bylo usilováno o posouzení celkového pohledu na knihovnu. Komise se věnovala i problematice spojené s komunikací se zřizovatelem a organizování nejrůznějších akcí pro své uživatele, jakožto důležité součásti této instituce. Spojila jsem se s paní Milenou Kodýmovou, která se několikrát aktivně účastnila jako porotkyně Knihovny roku a jako první získala v roce 2003 v kategorii významný počin v oblasti poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb toto ocenění. Níže uvedené hodnocení je uvedeno z roku 2001, které vystihuje i to, které mi laskavě zaslala paní Kodýmová. „Knihovny byly posuzovány podle těchto kritérií: •

postavení knihovny v obci + publicita knihovny (informační tabule, místní média apod.)

•

délka a vhodnost rozvržení otvíracích doby pro veřejnost

•

začlenění knihovny do kooperativního systému nebo snaha o spolupráci s jinými knihovnami

•

počet čtenářů (orientačně alespoň 10 procent, posoudit polohu obce v regionu, porovnat s dlouhodobými tradicemi v regionu)

•

kvalita knihovního fondu (způsob doplňování novými dokumenty, poměr "brakové" literatury)

•

počet výpůjček (pouze orientačně, posoudit jejich kvalitu)

•

úroveň práce s dětmi a mládeží, případně s dalšími skupinami obyvatel (národnostní, etnické, věkové, zdravotní aj.)

•

úroveň poskytovaných informačních služeb (MVS, spolupráce s jinými knihovnami)

•

umístění a vybavení knihovny z hlediska možností obce

•

úroveň automatizace knihovny, u profi připojení na Internet

12

•

aktivita při získávání finančních prostředků z grantů, případně od sponzorů (především profi knihovny)

•

osobnost knihovníka (jeho zájem o práci, aktivita, komunikace s představiteli obce, spolupráce s jinými organizacemi, propagace knihovny)“4

4

VOJTÁŠEK, Filip. Knihovnu roku najdeme v Horní Lidči. Ikaros [online]. 2002, roč. 6, č. 1 [cit. 200704-02]. Dostupný z: . ISSN 1212-5075.

13

2. Oceněné knihovny a metodologie V této práci se věnuji knihovnám, které získaly v uplynulých letech cenu Knihovna roku. Ocenění získávají malé knihovny za svou pokrokovou činnost, angažovanost, přínos obci a rozvoj knihovnictví. Knihovny jsou srovnatelné svojí velikostí i působností a jsou příkladným důkazem zkvalitnění služeb. Každá z těchto knihoven nabízí rozmanité služby, které mohou být inspirací pro další knihovny, nejedná-li se o služby spjaté s krajem nebo místním prostředím.

Oceněné knihovny: Knihovna roku 2000 - Místní knihovna Brodek u Přerova (Olomoucký kraj) Knihovna roku 2001 - Obecní knihovna Horní Lideč (Zlínský kraj) Knihovna roku 2002 - Místní lidová knihovna Sepekov (Jihočeský kraj) Knihovna roku 2003 - Obecní knihovna Jindřichovice pod Smrkem (Liberecký kraj) Knihovna roku 2004 - Knihovna Kostomlaty pod Milešovkou (Ústecký kraj) Knihovna roku 2005 - Místní lidová knihovna Havlíčkova Borová (Vysočina) Knihovna roku 2006 - Obecní knihovna Býšt (Pardubický kraj)

Metodologie Ve své práci se věnuji místním a obecním knihovnám. Mojí snahou byl pohled do sociální reality, ve které se konkrétní instituce nacházejí, zkoumání znalostí, zkušeností a postojů v oblasti vedení a vytváření vzdělávacích a kulturních programů knihoven. Vybrané knihovny jsem navštívila v rozmezí od 17. února do 17. dubna. Konkrétní knihovny jsem vybrala na základě ceny Knihovna roku, výběr jsem zúžila pouze na vítězné knihovny od počátku jejího udělování. První ročník ceny Knihovna roku se uskutečnil v roce 2000. Komunikace s knihovnami před realizací mojí návštěvy probíhala elektronickou poštou nebo telefonicky. Výzkum probíhal formou nestandardizovaných rozhovorů, reagovala jsem tedy flexibilně na odpovědi respondenta. Další využitou formou výzkumu byla forma pozorování. Před každou návštěvou jsem na internetu prostudovala dostupné materiály o knihovně, abych již byla s danou institucí předběžně obeznámena.

14

Dotazovaným byl ponechán dostatek prostoru k vyjádření všech sdělení, průběžně byly kladeny doplňující otázky. Rozhovory vždy probíhaly v přátelské a uvolněné atmosféře. Knihovníci byli velice vstřícní a poskytli mi důležité a zajímavé informace a poznatky, které ve své knihovně za léta praxe nahromadili, přičemž některé z těchto poznatků je možné zobecnit, jiné jsou specifické pouze pro konkrétní knihovnu a obec. Výsledky výzkumu jsem se snažila shrnout v nejdůležitějších bodech v následujícím textu.

2.1 Brodek u Přerova Brodek u Přerova leží v jihovýchodní části Hornomoravského úvalu mezi městy Přerov a Olomouc. Součástí obce je od roku 1976 přidružená obec Luková. Společně patří do mikroregionu Dolek, který sdružuje okolní obce. Knihovna v Brodku byla první, která v roce 2000 získala ocenění Knihovna roku, tehdy ještě nestátní cenu přidruženou k udílení ceny Vesnice roku. Tehdejší komise své rozhodnutí odůvodnila následujícími slovy: „Nakonec komise jednomyslně rozhodla, že pro rok 2000 tou nejlepší, tudíž KNIHOVNOU ROKU, se stane bývalá středisková knihovna v BRODKU U PŘEROVA. Za svou velmi rozsáhlou činnost jak pro občany v místě, tak i služby dalším 7 malým knihovnám v okolí, za pracovní nadšení a obětavost paní knihovnice a v neposlední řadě i za vstřícnost a moudrou zřizovatelskou péči samosprávy si titul opravdu zaslouží.“5

Popis knihovny Knihovna je organizační složkou obce a již třináct let ji vede paní Věra Hrabalová. V obci v současné době žije přes 2 000 obyvatel, z tohoto počtu je přes 220 registrováno v knihovně. Výpůjčky v loňském roce přesáhly hranici 14-ti tisíc, knihovnu v tomto období navštívilo přes 3 tisíce uživatelů.

5

KODÝMOVÁ, Milena. Knihovna roku 2000 je na světě!. Daidalos : informační server pro knihovníky [online]. 2000, roč. 1 [cit. 2007-04-18]. Dostupný z: . ISSN 1213-1482.

15

Budova knihovny je umístěna na náměstí obce, nedaleko obecního úřadu. Do prostor budovy i do samotné knihovny je snadný přístup, což oceňují zejména starší občané. Knihovnu tvoří rozlehlá místnost s regály rozčleněnými dle jednotlivých žánrů. Místní knihovna plní funkci střediskové knihovny pro okolních osm obcí, kterým zajišťuje metodickou a poradenskou činnost. Obstarává nákup nových knih jak do stálých fondů, tak do výměnných souborů jednotlivých knihoven. Knihovna v Brodku zároveň zajišťuje ochranu knihovního fondu formou obalování dokumentů do folie a povinné revize fondu, která má podle zákona6 v knihovnách s tímto rozsahem fondu probíhat jednou za 5 let. Dále knihovna eviduje a organizuje výměnné soubory, které dle předem připraveného harmonogramu mezi jednotlivými knihovnami pravidelně 3x ročně cirkulují. Tyto soubory jsou financovány z prostředků regionálního fondu. Tituly nakupované do stálých kmenových fondů jsou placeny z dotací jednotlivých obecních úřadů. Paní Hrabalová pro tyto knihovny uskutečňuje několikrát do roka „Aktiv dobrovolných knihovníků“, na kterém jsou společně řešeny možnosti finančních prostředků knihoven a otázky zpracování a udržování fondů. Dobrovolní knihovníci zde mohou projevit své požadavky ohledně nákupu nových knih, přičemž je vyvíjena maximální snaha vyjít těmto požadavkům vstříc. V základních knihovnách jsou pravidelně prováděny metodické návštěvy a dle potřeby probíhají individuální konzultace. Veškerý knihovní fond je zpracovaný v systému LANius, starý fond byl zpracován v modulu RETRO. Základní knihovny zatím nemají finanční prostředky pro zajištění vlastních knihovních systémů, LANius je tedy přístupný pouze ve střediskové knihovně v Brodku.

Činnost knihovny Knihovna již tradičně spolupracuje s 1. i 2. stupněm místní základní školy. První polovinu školního roku navštěvuje knihovnu 2. stupeň, druhé pololetí je určeno pro žáky 1. stupně. Tento systém je nakloněn především nejmenším školákům v první třídě, kteří už ve chvíli první návštěvy knihovny umí číst. Pro žáky jsou připravovány čtenářské besedy na rozmanitá témata, přičemž některá jsou předběžně konzultována s pedagogy. Pro starší děti jsou organizovány lekce informační a knihovnické výchovy ve snaze přispět k lepší orientaci žáků v knihovně a jejím katalogu. Součástí těchto lekcí 6

NK Informace pro knihovny [online]. 2004 [cit. 2007-04-30]. Dostupný z: .

16

je také seznámení se základními postupy vyhledávání na internetu. Příležitostně se v prostorách knihovny konají

besedy se spisovateli, např. se spisovatelkou

Řezáčovou. Pro děti z 1. stupně je každoročně pořádána „Noc s Andersenem“, která je realizována v knihovnách po celé republice. Knihovna se zaměřuje také na celoživotní vzdělávání, pořádá kurzy práce s internetem pro střední generaci a seniory, které jsou mj. vhodné pro matky na mateřské dovolené, nezaměstnané atd. Tyto kurzy se pořádají v březnu v rámci celostátní akce Březen – měsíc internetu a zpravidla mají pokračování na přelomu října a listopadu. Knihovna má k dispozici 4 počítače (příl. č.1, obr. 1.), přičemž počet účastníků kurzu se pohybuje kolem počtu 10-ti lidí. Knihovna spolupracuje s Klubem seniorů, který v Brodku existuje od roku 2003. Společně se podílí na pořádání cestopisných besed, neboť zajištění přednášejícího by pro knihovnu a obec nebylo finančně únosné. Velký zájem ze strany veřejnosti je projevován o kurzy pletení, drátkování, malování šátků, výroby keramiky atp., které jsou pořádány mimo běžnou otevírací dobu knihovny. Problém knihovny spočívá v malých prostorách, v současné době ani není možné tyto kurzy jinam přemístit (příl. č. 1, obr. 2 a 3). Příležitostně knihovna pořádá literární besedy pro dospělé. Obyvatelé obce se tak mohli setkat např. s Helenou Lisicku, známou olomouckou spisovatelkou. Knihovna se spolu s obcí podílí na vydávání periodika „Brodecký zpravodaj“ a podporuje aktivity místního amatérského divadelního souboru, kterému vychází vstříc v zajišťování materiálů, které nejsou v Brodku k dispozici. Finanční prostředky střediskové knihovně poskytuje obec, základní knihovny jsou financovány vlastními zřizovateli a z regionálního fondu. Knihovna v Brodku využívá možnosti sponzorských darů, které jsou získávány od místních podnikatelů a využívány zejména pro nákup nových titulů. Okolním základním knihovnám zpravidla nebývá umožněno čerpat prostředky z těchto sponzorských darů, avšak knihovna v Brodku ochotně poskytuje metodické rady, jak postupovat při získávání financí touto cestou.

Shrnutí Knihovna

má

několikaletou

tradici

a

díky

získaným

zkušenostem

a odpovědnému přístupu se dnes nabídkou poskytovaných služeb již plně adaptovala

17

potřebám místního obyvatelstva. O služby knihovny je projevován vysoký zájem ze stran různých věkových skupin uživatelů, knihovna ale v současnosti nemůže zajistit pro některé realizované projekty kapacitně odpovídající prostory. Pokud například knihovna pořádá besedy, jsou její prostory naprosto nevyhovující. Výhledově je sice plánována rekonstrukce budovy, finanční podpora přestavby je ovšem už několik let ze strany zřizovatele odkládána. Dle plánované přestavby by byla knihovna samotná přesunuta do prvního patra, kde jsou prostory rozlehlejší a pro účelnější plnění poslání knihovny podstatně vhodnější. V přízemí, v prostorách současné knihovny, by vznikla společenská místnost, která by byla využívaná při nejrůznějších nejen knihovnických, ale také společenských akcí a byla by přístupná i pro potřeby jiných organizací.

2.2 Horní Lideč Obec se nachází v kotlině mezi svahy Javorníku, Vizovických vrchů a Bílých Karpat, 18 km od Vsetína. Po rozdělení Československa se tato obec stala pohraniční přechodovou oblastí. Horní Lideč byla oceněna v krajském kole Vesnice roku 2001 v rámci Zlínského kraje. V témže roce získala místní knihovna celostátní ocenění Knihovna roku 2001 a už v době získání této ceny vedla knihovnu paní Věra Povalačová. Jako kritérium důležité pro výběr vítězné knihovny byla porotou označena především „práce se čtenáři, to, co knihovny dokáží občanům nabídnout nad běžný rámec výpůjčních činností. Mezi dobré knihovny patří také ty, které si dokázaly svou prací vydobýt důležité místo v obci.“7

Popis knihovny Knihovna v Horní Lidči funguje od roku 1924, kdy musela být podle tehdejšího zákona zřízena knihovna v každé obci. Knihovna začínala s 45 svazky, které byly umístěny ve vyhrazené skříni. Během několika desetiletí prošla knihovna řadou změn, nyní disponuje 12-ti tisíci jednotkami a zároveň plní i funkce místního informačních centra, které v obci doposud chybělo. Knihovna je umístěna ve středu obce, v zrekonstruovaném prvním patře víceúčelové budovy. Pro snadnější přístup starších občanů

se do budoucna počítá s vybudováním výtahu. Nové prostory knihovny

7

ZOUBEK, Ladislav. Knihovna roku 2001. Bulletin SKIP [online]. 2001, č. 4. [cit. 2007-04-04]. Dostupný z: . ISSN 1213-5828.

18

a informačního centra nabízejí příležitosti k organizování nejrůznějších knihovnických a kulturních akcí. Tato místnost je často využívána při besedách s dětmi i dospělými, využívají ji také nejrůznější organizace k pořádaní seminářů, např. České dráhy. Otvírací doba knihovny je přizpůsobena potřebám jejích návštěvníků. Otevřeno je každé úterý, středu a pátek, přičemž nejvyšší návštěvnost je právě v tento poslední pracovní den, kdy se do obce vracejí především studenti. V současné době v obci žije 1 440 obyvatel. V knihovně je 359 registrovaných čtenářů, z tohoto počtu 141 dětí. Výpůjčky v loňském roce přesáhly hranici 14-ti tisíc, knihovnu v tomto období navštívilo přes 3 tisíce uživatelů. Uživatelé mají k dispozici 12 375 knižních titulů a 18 odebíraných periodik. V knihovně jsou k dispozici 4 počítače s připojením na internet (příl. č. 2, obr. 5). Při akvizici je přihlíženo ke snaze o vybudování rozmanitého knižního fondu, který bude do uspokojující míry pokrývat potřeby uživatelů. K doplnění fondu je využíván též výměnný fond. Knihovna v Horní Lidči vykonává regionální funkci pro šest okolních obecních knihoven a zajišťuje jim metodickou podporu.

Činnost knihovny Knihovna úspěšně spolupracuje s místní základní školou. Připravované aktivity jsou v častých případech konzultovány s pedagogy, např. jeden z posledních požadavků ze strany vyučujících byla žádost o zorganizování besedy o spisovateli Karlu Krylovi pro žáky 8. a 9. ročníku. Knihovna přistoupila k realizaci této besedy velmi vstřícně a dokonce kontaktovala spisovatelova bratra Jana Kryla s žádostí o jeho účast na této besedě. Ten pozvání knihovny přijal a v současné době se chystá na návštěvu a setkání s dětmi. Knihovna také rozvíjí spolupráci s místní zvláštní školou, jejíž žáci knihovnu pravidelně navštěvují a aktivně se podílejí na výrobě výzdoby pro knihovnu (příl. č. 2, obr. 6). Knihovna usiluje o vybudování kladného vztahu ke knize již u dětí předškolního věku, proto jsou pravidelnými návštěvníky také děti z mateřské školky. Knihovna je místem pravidelných setkání seniorů, kteří využili možnosti nabízené kuchyňky, kde si mohou udělat pohodlí a v klidu si popovídat. Knihovna v lednu letošního roku zahájila kurz rozvoje počítačové gramotnosti, který byl všem volně přístupný. Z důvodu vysokého počtu zájemců muselo být místo konání přesunuto z knihovny do počítačové učebny místní školy, která plně vyhovovala dostatečným

19

technickým vybavením. Kurz byl pořádán ve spolupráci s místními skauty, kteří zájemce kurzem provázeli. Nové prostory (příl. č. 2, obr. 4) jsou v současnosti maximálně využívány nejen knihovnou, ale také různými spolky a organizacemi, které si toto místo oblíbily jako ideální ke konání seminářů a školení. Tyto zrekonstruované prostory jsou na konání podobných akcí adekvátně vybaveny oproti předchozí situaci, kdy se musely veškeré aktivity provozovat v prostorách knihovny a v té souvislosti bylo nezbytné řešit další organizační problémy, např. nedostatek židlí. V místnosti je k dispozici dataprojektor. Jednou s akcí, která byla v rámci informačního centra pořádána, jsou Valašské Velikonoce. Zde se mohli návštěvníci seznámit s prováděním tradičních lidových řemesel, jako je např. pletení košíků nebo malování vajíček, to vše za doprovodu valašských písniček. Obec poskytuje knihovně finanční prostředky na nákup nových knih a zajištění běžného chodu knihovny. Další prostředky knihovna čerpá prostřednictvím grantů, např. z programu VISK pocházejí všechny počítače. V rámci propagace spolupracuje knihovna s redakcí místního zpravodaje, který pravidelně informuje o aktualitách a dění v knihovně. Knihovna v Horní Lidči a knihovna pohraniční obce … ze slovenské strany získala grant na podporu rozvoje spolupráce, díky kterému se mohou společně podílet na organizování kulturních programů.

Shrnutí Knihovna má výhodu dobré polohy, přístupného místa a prostorné části pro pořádání knihovnických besed a seminářů. Svými aktivitami utvrzuje svoji nezastupitelnou roli ve vzdělávací a kulturní podpoře v obci. Díky zrekonstruovaným prostorám je schopna kvalitně plnit funkci komunitního centra obce a pořádat různé typy programů pro své uživatele.

2.3 Sepekov Sepekov se nachází v jižní části středočeské pahorkatiny v bývalém okresu Písek a spadá do mikroregionu Milevsko. Obec patří k nejstarší na písecku a má typicky vesnický charakter bez místního průmyslu. Od října roku 2006 je Sepekov opět nazýván městysem, což je historický typ obce, který stojí mezi městem a vsí. Knihovna je v obci

20

jediným kulturním centrem a zdrojem informací. K Sepekovu patří i místní části Líšnice a Zálší, přičemž v Líšnici je samostatná knihovna, kterou spravuje a vede paní Marie Mikešová, která je od roku 1989 zároveň knihovnicí v Sepekově. První pravidelně fungující knihovna v obci se datuje k roku 1920, přičemž již dříve tady existovaly čtenářské spolky. Důkazem pečlivého přístupu je několik čestných uznání, které během desetiletí jednotliví pracovníci knihovny obdrželi. Za působení Marie Mikešové získala knihovna ocenění Knihovna roku 2002. Odůvodnění komise bylo následující: „Rozhodnutí komise bylo jednomyslné. Ocenění knihovna získává za svou komplexní činnost pro občany v místě, potřebné rozvíjení a poskytování zajímavých informačních služeb, pěstování čtenářských návyků u mladé generace i péči o kulturní vyžití obyvatel. Komise vysoce hodnotí nejen velké pracovní nasazení a osobní obětavost knihovnice paní Marie Mikešové, ale také vstřícnost a moudrou zřizovatelskou péči samosprávy.“ 8 .

Popis knihovny V obci žije téměř 1 400 obyvatel, přičemž v místní knihovně je registrováno 167 čtenářů, z toho 77 dětí do 15 let, a to k datu 31. 12.2006. Za uplynulý rok bylo celkem poskytnuto přes 22 tisíc výpůjček. V rámci služby MVS bylo zprostředkováno 31 požadavků. V roce 2001 získala knihovna grant Ministerstva kultury ČR v rámci projektu „Knihovna informační centrum obce“. Poskytnuté prostředky byly využity pro nákup automatizovaného systém výpůjčních služeb a připojení k internetu. Knihovna je součástí budovy místního obecního úřadu, který sídlí ve středu obce. Pro její účely je vyčleněna jedna místnost v přízemí, což je pro snadnou dostupnost příznivé zejména pro starší občany. Přestože prostory knihovny nejsou rozlehlé, působí přívětivě a nabízí i několik míst k posezení s knihou, pro starší čtenáře slouží k pohodlnějšímu výběru knih a pro děti k nejrůznějším hrám (příl. č. 3, obr. 7 a 8). Knihovna v Sepekově je otevřena každé pondělí, středu a čtvrtek dopoledne. Úterý a čtvrteční odpoledne je vyhrazeno pro půjčování v Líšnici. Každé úterý navštěvuje Marie Mikešová domov důchodců s pečovatelskou službou, kam dojíždí s knihami za svými čtenáři, kteří by již cestu do knihovny nezvládli. Knihovna nabízí výpůjční a informační služby, v rámci výpůjčních služeb je možné využít i MVS. 8

Z materiálů poskytnutých knihovnou.

21

Obměna fondu probíhá pravidelně prostřednictvím výměnného fondu z knihovny v Milevsku. V roce 2006 tak bylo využito 12 výměnných sbírek o celkovém počtu 340 svazků. V knihovně jsou pořádány výchovné a vzdělávací akce pro děti i dospělé, besedy, knihovnické lekce a další aktivity. Knihovna poskytuje připojení k internetu, čímž zprostředkovává svým návštěvníkům informace z oblasti legislativy, školství a individuálních zájmů.

Činnost knihovny Již pravidelně se knihovna zapojuje do celostátní akce Noc s Andersenem, při které vytváří pro děti bohatý doprovodný program, např. při letošním konání viděly děti ukázku zásahové jednotky a výcviku policejních psů a poté absolvovaly strašidelnou pohádkovou cestu za pokladem. V předchozích letech děti v knihovně navštívila opička a had z cirkusu JO-JOO, který hostoval v Milevsku, a za podpory svazu žen se podařila zajistit jejich návštěva, děti si také zasoutěžily při hře „Chcete být milionářem“ nebo „Sepekovská superstar“. Knihovna soustavně vyvíjí aktivity pro dětské čtenáře, pravidelně každou středu odpoledne během školního roku připravuje nejrůznější soutěže literárního a naučného charakteru, při kterých jsou díky sponzorským darům odměňováni. Mezi další akce patří malování velikonočních kraslic, pololetní hrátky, před Vánoci děti zdobí perníčky a chystají ozdoby na vánoční strom, který potom i samy nazdobí. Po vzoru Mahelovy knihovny v Brně se pravidelně koná pasování prvňáčků na čtenáře, které ovšem na rozdíl od brněnské knihovny probíhá až na konci školního roku, kdy už děti umějí celou abecedu a tudíž se mohou stát opravdovými čtenáři. Z aktivit pro dospělé jsou mezi uživateli nejoblíbenější kurzy počítačové gramotnosti a práce s internetem „Babi pošli mi to mejlem“ nebo „Z knihovny na úřad“. Jedná se zejména o praktické využití internetu při komunikaci s úřady nebo čistě pro soukromé účely. Výjimečně jsou pořádána setkání, které mohou navštěvovat dospělí společně se svými dětmi nebo vnoučaty. Jedná se o celostátní akci „Velké říjnové společné čtení“, kterého se může účastnit úplně každý bez rozdílu věku. V zimním období knihovna organizuje procházku po „Vánočním jarmarku“ a „Slavnostní rozsvícení vánočního stromu“, který děti nazdobily. Závěrečného zpívání koled u stromečku se zúčastňuje celá obec. Knihovna je financovaná z prostředků obecního úřadu. Mimo tento běžný zdroj financí je využíváno i možnosti získávání sponzorských darů od místních podnikatelů.

22

V tomto směru bylo ocenění Knihovna roku pro knihovnu v Sepekově velkým přínosem, neboť díky ní téměř všichni oslovení poskytli finanční dar. Prostředky z těchto darů byly využity k zakoupení kopírky a regálu na časopisy, které do stávající doby byly nepřehledně uloženy v nevhodném regálu (příl. č. 3, obr. 9). Knihovna nemá finanční prostředky pro propagaci své činnosti, pro tyto účely slouží webové stránky obce, kde jsou pravidelně aktualizovány informace o dění v knihovně. Od roku 2002 knihovna zprostředkovává občanům Sepekova jedinečnou příležitost vycestovat na letní dovolenou do Itálie. Je to záležitost, která se již v obci stala tradicí. Této nabídky může využít každý, kdo chce strávit příjemnou dovolenou ve společnosti přátel, aniž by musel cokoli vyřizovat v cestovní kanceláři. Veškeré potřebné informace a formuláře jsou dostupné v knihovně. Tato akce se každoročně těší velikému zájmu a kapacita zájezdu je již v současné době nedostačující.

Shrnutí Po získání ocenění knihovna zaregistrovala zvýšení počtu nových čtenářů nejen z řad místních občanů, ale také obyvatel, kteří pobývají v Sepekově jen příležitostně. Knihovna má nezastupitelné místo ve vzdělávacích procesech a kulturním životě obce. Občané si již zvykli využívat její nezanedbatelné služby nejen v oblasti přístupu k informacím, ale i v kulturním vyžití, děti knihovnu nevnímají jako vzdělávací organizaci, ale především místo k setkávání a zájmových aktivit.

2.4 Jindřichovice pod Smrkem Jindřichovice pod Smrkem leží téměř na samých hranicích s Polskem ve Frýdlantském výběžku a mají 607 obyvatel. V podvědomí veřejnosti mohou být známé díky větrným elektrárnám a Ekologickému informačnímu centru, nebo díky aktivitám současného starosty Petra Pávka, který vydal knihu o svých představách a rozvoji obce Jindřichovice pod Smrkem s názvem „Mám vizi“. Ocenění Knihovna roku získala za rok 2003, kdy byla poprvé udělena jako státní cena. V té době byla knihovnicí paní Angelika Čejková, která několik měsíců po obdržení ceny nastoupila na mateřskou dovolenou. Odůvodněním udělení ceny byl výjimečný rozvoj knihovnictví v obci: „Došlo k modernizaci prostor a činnosti

23

knihovny, výborná je spolupráce s knihovnou pověřenou výkonem regionální funkce, zájem veřejnosti o služby stále vzrůstá, knihovna je vnímána jako informační centrum obce.“9.

Popis knihovny V současné době je knihovnicí slečna Lucie Drašnerová. Otevírací doba je každý pracovní den od 9-ti do podvečerních hodin, podle potřeb uživatelů. Vlastní fond knihovny tvoří téměř 4 tisíce svazků. Fond je každoročně obohacován výměnnými soubory z knihovny v Liberci v množství asi 800 svazků. Čtenáři mohou využít zprostředkování dokumentů službou MVS, která je často využívána. Fond je přizpůsoben potřebám uživatelů. V knihovně je registrovaných 93 čtenářů, z tohoto počtu je 21 dětí. Knihovna zpracovává svůj fond v systému Clavius. Katalog je dostupný pouze v knihovně. Knihovna sídlí v blízkosti Obecního úřadu v jedné ze zrekonstruovaných místností. V současnosti knihovna nemá bezbariérový přístup pro handicapované občany. Prostory místnosti působí příjemným dojmem, ovšem i zde se potýkají s problémem nedostatku prostoru jak pro čtenáře, tak pro knihovní fond (příl. č. 4, obr. 11). K dispozici jsou 4 počítače, všechny s připojením na internet (příl. č. 4, obr. 12). Jsou využívány především dětmi k jejich vlastním aktivitám a vyhledávání potřebných informací do školy. Individuálně je poskytována konzultační činnost pro uživatele, kteří nemaní s internetem žádné zkušenosti. Překvapivě není o akce týkající se internetu projevován velký zájem. Minulý rok byla v rámci, Března – měsíce internetu, uspořádaná akce „Knihovna, seznámení s internetem“. Program byl rozdělen do dvou částí, pro mladší a starší uživatele. Tohoto programu se zúčastnili pouze dva místní občané, z řad dětí se nedostavil nikdo.

Činnost knihovny Soustavně je vyvíjena snaha o podporu setkávání místní mládeže, dospělých i seniorů. V loňském roce byla zorganizována soutěž pro děti „Poznej pohádku,

9

Knihovna roku 2003 [online]. [2003] , 18.4. 2006 [cit. 2007-04-08]. Dostupný z: .

24

knihovna pro děti“, ve které měly děti podle krátkého úryvku z knihy za úkol rozpoznat pohádku nebo pohádkovou postavu. V polovině loňských prázdnin mohly děti číst s „Jindřichovickým expresem“, který v tu dobu vyjížděl z Neználkova a do Chytrolínova dorazil na konci března (příl. č. 4, obr. 10). Děti postupovaly z vagonku do vagonku podle počtu přečtených knih, až se dostaly k lokomotivě. Z počtu 21 dětských čtenářů do 15-ti let do vlaku nastoupilo 19 dětí, do cíle však dorazila pouze jediná čtenářka. Velký úspěch zaznamenala soutěž s Harry Potterem a také návštěva Lucifera v knihovně. Poslední loňskou akcí bylo loučení děti s uplynulým rokem, které probíhalo při svíčkách v prostorách knihovny. Pro starší děti byla určena soutěž „Otestuj si své literární schopnosti“, bohužel se nenašel žádný odvážlivec, který by tuto soutěž vyzkoušel. V letošním roce budou děti každý měsíc dostávat otázku, přičemž autor nejlepší odpovědi bude odměněn. Pro všechny věkové skupiny byla uspořádána beseda na téma „Jindřichovice dříve a dnes“, jejímž podkladem byly důležité události z historie obce vybrané z místní kroniky. O tuto besedu projevili občané velký zájem, dostavily se celé rodiny často i s prarodiči. V rámci celostátních akcí se knihovna snaží alespoň minimálně zapojit do Března – měsíce internetu a do Týdne knihoven. Noc s Andersenem se nekoná z důvodu nedostatku prostor pro děti, v knihovně navíc není zavedena pitná voda. Knihovna je financovaná obecním úřadem, který poskytuje peníze na nákup knih i běžný provoz knihovny. Velkou část finančních prostředků odvádí ze svého rozpočtu Jindřichovická knihovna Liberecké knihovně, která zajišťuje odbornou akvizici. Knihovna sama si ponechává minimální množství prostředků pro nákup knih dle vlastního uvážení. V roce 2003 získala knihovna grant, ze kterého byly pořízeny nové počítače, tiskárna a automatizovaný knihovnický systém. Propagace knihovny probíhá prostřednictvím internetu. Knihovna spravuje vlastní webové stránky10, na kterých jsou přímo dostupné aktuální informace nejen o dění v knihovně, ale také průběžně obměňovaný seznam nových přírůstků. Propagace mezi dětmi probíhá rozdáním informačním letáčkům stávajícím dětským čtenářům, kteří je následně šíří mezi svými vrstevníky.

10

Jindřichovice pod Smrkem [online]. c2003 [cit. 2007-04-08]. Dostupný z: .

25

Shrnutí Domnívám se, že v současné době nejvíce omezuje rozvoj knihovny nevyhovující komunikace a nedostatek podpory ze strany zřizovatele. Obec se nezajímá o aktivity knihovny, tudíž je také problematická otázka financování těchto projektů. K upozornění na tento problém by mohla přispět vyšší účast uživatelů na pořádaných akcích, čímž se ovšem dostáváme do začarovaného kruhu, neboť jejich uspořádání je bez podpory obce komplikované. Při mojí návštěvě jsem se bohužel nesetkala s paní Angelikou Čejkovou, která knihovnu vedla v době získání ocenění. Jediným zdrojem informací o tehdejším vztahu mezi knihovnou a obcí mi byl článek uveřejněný v časopise Ikaros, ze kterého je patrné, že obě strany udržovaly relativně dobré vztahy. Paní Angelika Čejková říká: „Spolupráce s obcí je velmi dobrá. Myslím si, že naše knihovna je tak "fungující" právě díky tomu, že tyto složky, tedy knihovnice + obec, fungují velmi dobře.“11.

2.5 Kostomlaty pod Milešovkou V malebném prostředí západní části Českého středohoří leží obec Kostomlaty pod Milešovkou. V centru této obce se nachází Místní lidová knihovna, kterou vedou manželé Hana a Miroslav Bláhovi. Tato knihovna získala ocenění Knihovna roku 2004 s odůvodněním: „Za nápaditou široce rozvinutou kulturní, vzdělávací a informační činnost, udržování a rozvíjení tradic při kultivaci veřejného života v místě, dlouhodobý nezištný osobní vklad knihovníků do kulturního života obce a jejich osobní angažovanost a iniciativu při modernizaci práce knihovny. Knihovna je moderním pracovištěm, které nabízí veřejný přístup k internetu, získává granty i sponzorské dary a pro veřejnost připravuje velmi rozmanité kulturní pořady. Knihovníci jsou výrazné a respektované osobnosti v místě. Pro činnost knihovny uvolnili dvě místnosti ve vlastním domě.“ 12.

11

Celbová, Iva; Čejková, Angelika. Je nádherné být prostředníkem mezi lidmi a knihami. Ikaros [online]. 2003, roč. 7, č. 11 [cit. 2007-02-27]. Dostupný z: . URN-NBN:czik1497. ISSN 1212-5075. 12

Knihovna roku 2005 [online]. 2005 , 11. 10. 2005 [cit. 2007-04-11]. Dostupný z: .

26

Popis knihovny Tato obec spadá do okresu Teplice. V současné době má 750 obyvatel. V loňském roce bylo v místní knihovně registrováno 240 čtenářů, z tohoto počtu 72 čtenářů do 15 let. V knihovně bylo uskutečněno přes 2,5 tisíce návštěv. Celkem bylo uskutečněno bezmála 20 tisíc výpůjček při stavu knižního fondu přibližně 10 tisíc knih. Knihovna nabízí čtenářům možnost zprostředkování dokumentů prostřednictvím služby MVS. Knihovna v průběhu roku pravidelně obměňuje výměnné soubory knih z Regionální knihovny v Teplicích. Historie knihovny je popsána od roku 1962, kdy současná knihovnice začala na popud svého otce půjčovat knihy veřejnosti. Dnešní knihovna tedy ve svém působení a nabídce poskytovaných služeb vychází z dlouholeté tradice. Postupem času knihovna získávala řadu ocenění, např. několikrát čestné uznání v soutěži „Budujeme vzornou lidovou knihovnu“. Od roku 1988 se k Haně Bláhové připojil její manžel a knihovnu společně spravují dodnes. O jejich upřímném zájmu a nadšení rozvíjet knihovnické aktivity v obci svědčí už jen fakt, že od roku 2003 jako prostorové zázemí pro knihovnu poskytli dvě zrekonstruované místnosti ve vlastním domě. Od roku 1994, kdy díky sponzorské zápůjčce získali přenosný počítač, zahájili automatizaci knihovního fondu v programu LANius. V roce 1996 byla knihovna první v teplickém okrese, která zahájila provoz automatizovaného výpůjčního protokolu. Knihovna se nachází ve středu obce, přístup je běžně umožněn z veřejného prostranství. Pro bezbariérový vstup se využívá služební vchod s nájezdovou rampou. Knihovna je rozdělena na půjčovnu, čítárnu, skladové a sociální prostory (příl. č. 5, obr. 15). Čítárna nabízí vhodné místo k sezení a dá se variabilně použít k pořádání besed. Knihovna působí na uživatele přátelsky s téměř až rodinnou atmosférou, kterou dokresluje pestrá výzdoba.

Knihovna je výborně technicky vybavena. K dispozici je

notebook, který knihovna využívá pro půjčování a související knihovnické činnosti. Miroslav

Bláha

hojně

využívá

k veškeré

dokumentaci

digitální

fotoaparát

a videokameru. Z pořízených snímků a záznamů tvoří pamětní listy a videonahrávky. Dále knihovna vlastní televizi, videopřehrávač i dataprojektor. Manželé Bláhovi jsou pro svou zálibu v dokumentaci dokonce zváni i na akce, které jsou pořádány jinými složkami obce. Pomocí této fotodokumentace je průběžně vedena kronika, která má nyní již sedm svazků (příl. č. 5, obr. 13).

27

Činnost knihovny Knihovna soustavně podporuje zájem dětí o knihy již od mateřské školky. Při společných setkání a seznamování s knihovnou si děti mohou hrát s maňásky a loutkami, které jsou součástí výzdoby (příl. č. 5, obr. 14). Spolupráce se základní školou je bohatě rozvinutá, všechny třídy navštěvují knihovnu několikrát během školního roku. Na čtenářské besedy již několikrát přijela např. Markéta Zinnerová i s dcerou Petrou Jelenovou nebo spisovatelka Martina Drijverová. Knihovníci se při výběru témat čtenářských setkání snaží přizpůsobit zájmům žáků, vybírat co nejpřitažlivější témata, jako např. humor v literatuře. Zároveň podporují v dětech kladný vztah k místu jejich bydliště, a to nejen prostřednictvím četby z knih, ale také jejich aktivním zapojením do poznávání okolí. Z tohoto důvodu manželé organizují pěší poznávací výlet po okolí Kostomlat. Při jednotlivých zastávkách jsou předčítány ukázky z knihy

Kde

se

země

zapomněla,

autora

Josefa

Suchomela,

pojednávající

o navštívených lokalitách. V loňském roce vyhlásila knihovna dlouhodobou soutěž „Tady je náš domov“, jejímž cílem bylo podpořit v dětech bližší zájem o historii i současnost obce. Soutěž má dvě části, vědomostní a literárně naučnou. Žáci soutěžili ve skupinách, nejlepší tým byl odměněn. Pro rozvoj čtenářství mezi mládeží se knihovna rozhodla spolupracovat s „Čítárnou u čerta s knihou“ sídlící v Praze, po jejímž vzoru pořádá skupinová čtení z knih významných spisovatelů při nichž vypomáhají starší žáci a učitelka ve výslužbě. Knihovna také systematicky spolupracuje s nedalekým Výchovným ústavem pro dívky. V rámci akce Březen – měsíc Internetu a Týdne knihoven pořádá knihovna Seniorinternet, který vzdělává starší spoluobčany v oblasti práce s internetem. Knihovna se snaží rozvíjet zájem uživatelů nenásilnou formou a zábavnými prostředky, které mají být lákadlem pro budoucí potencionální uživatele a upozorňují na zajímavé prostředky, jejichž užitečnost a možnosti využití si lidé běžně neuvědomují nebo o jejich existenci nevědí vůbec. Součástí pravidelných setkání se čtenáři je zpravidla diskuze a příjemné posezení u čaje. Poslední výpůjční den kalendářního roku se již tradičně koná akce „Poslední pun(j)čování v knihovně“, během které se hodnotí uplynulý rok a probírají se plány pro rok následující. Kostomlatští měli díky knihovně také možnost naživo slyšet humor Jiřího Žáčka nebo si poslechnout vyprávění režisérky Věry Šimkové – Plívové.

28

Shrnutí Manželé Bláhovi neustále projevují snahu sebevzdělávání v oboru knihovnictví, zapojují se do regionálních i celostátních setkávání knihovníků a snaží se získané zkušenosti předávat ostatním knihovnám i čtenářům, jsou respektované osoby, které ovlivňují mnohé dění v knihovně i v celé obci. Jejich nadšení a zápal pro knihovnu je patrný v jejich veškeré činnosti, nebojí se zkoušet nové projekty a realizovat nejrůznější nápady, např. učit děti vystupovat před kamerou, uskutečnění této akce je inspirovala získání ceny Knihovna roku, přebírání ocenění a následný proslov.

2.6 Havlíčkova Borová Knihovna v místě rodiště Karla Havlíčka Borovského je nositelem titulu Knihovna roku 2005 s odůvodněním: „…Jako jedna z prvních v regionu začala knihovna využívat knihovnický program LANius, dnes je provoz knihovny plně automatizován. Je zde veřejně přístupný internet připojený bezdrátově. Dobrá je i spolupráce s pověřenou knihovnou – Krajskou knihovnou Vysočiny. Čtenáři a badatelé mohou také využívat fond muzejní knihovny. V knihovně se schází pěvecký kroužek Borovánek, vzniká tu také obecní zpravodaj Borovské listy.Paní knihovnice se zaměřuje na získávání rozličných grantů – VISK, PIK, Knihovna 21. století, Česká knihovna, krajské granty. Vznikají tak velmi zajímavé projekty – Poznej Havlíčkův kraj – Havlíčkovy oslavy (doplněné živými obrazy z Havlíčkova života) – Klíčovou dírkou. Podílí se také na vydávání knih o historii a osobnostech regionu. Do svých aktivit intenzivně zapojuje i děti, ve kterých pěstuje trvalý vztah k tradicím v místě a neokázalé vlastenectví. Knihovna je opravdovým informačním a komunitním centrem obce.“13.

Popis knihovny Obec se nachází v Českomoravské vrchovině poblíž města Přibyslav, v bývalém okrese Havlíčkův Brod. K obci patří dvě osady – Peršíkov a Železné horky.

13

Knihovna roku 2005 [online]. 2005 , 11. 10. 2005 [cit. 2007-04-20]. Dostupný z: < http://www.nkp.cz/o_knihovnach/KnRoku/2005/cenyZakladni.htm >.

29

V Havlíčkově Borové v současné době žije 950 obyvatel, z tohoto počtu je v knihovně registrováno přibližně 200 čtenářů. Knihovní fond obsahuje přes 8,5 tisíce svazků. Knihovna působí v obci od roku 1932, kdy byla slavnostně otevřena. V průběhu let se knihovna několikrát stěhovala, naposledy v roce 1998 do rodného domku Karla Havlíčka Borovského, který se stal kulturní památkou ve vlastnictví obce. Bohužel se zde nezachovalo nic z původního vybavení, ani z Havlíčkovy osobní knihovny. Dnes tato budova slouží jako víceúčelové kulturní zařízení – památník a muzeum K. H. B., informační centrum a obecní knihovna. Knihovnu spravuje a vede paní Jaroslava Hájková. Knihovna má strategicky výhodnou polohu poblíž středu obce i základní školy. Knihovna je umístěna v zadní části budovy, kde má k dispozici tři místnosti. Jedna z místností souží jako půjčovna a volný výběr dětské a naučné literatury, v dalších místnostech jsou uloženy fondy krásné literatury (příl. č. 6, obr. č. 17 a 18). Knihovna samotná nemá vlastní prostory pro konání skupinových akcí, může však využít prostory ostatních zařízení v domě. Knihovna zajišťuje veřejnosti přístup k internetu. Oficiální otevírací doba je každé úterý a sobotu, jelikož se ale knihovna nachází v domě, kde současně funguje také muzeum a informační centrum obce a jejichž chod zajišťuje Jaroslava Hájková, jsou služby knihovny dostupné prakticky denně.

Činnosti knihovny Již tradiční je spolupráce knihovny se školou a školní družinou. V případě zájmu jsou pro děti pořádány literární hodiny na předem dohodnutá témata. Díky spolupráci se základní školou byly vydány Karla Havlíčka Borovského „Epigramy s ilustracemi dětí ze základní školy v Havlíčkově Borové a Praze-Hostivicích“. Ilustrace k této publikaci vznikly v rámci již V. ročníku soutěže Poznej Havlíčkův kraj, pořádané místní knihovnou . Tyto obrázky jsou v současné době vystaveny v průchozí chodbě knihovny (příl. č. 6, obr. č. 16). V knihovně se pravidelně schází místní ochotnický soubor „JEN TAK“, kterému knihovna zprostředkovává materiál k divadelním hrám a dobrovolným hercům poskytuje prostory pro divadelní zkoušky. Nezanedbatelnou snahou knihovny je vést mládež k obnovování místních tradic, např. kácení máje nebo masopustní rej. Oblíbená jsou setkání pořádaná čtveřicí havlíčkoborovských spolužáků, kteří společně cestují po světě a prostřednictvím těchto setkání se dělí o zkušenosti ze

30

vzdálených zemí s místními obyvateli, kteří si se zájmem a zvědavostí přicházejí poslechnout zážitky svých spoluobčanů. Tyto a další besedy se konají v přední části budovy. Kapacita těchto prostor dosahuje maxima 40 lidí, přesto je v některých případech nedostačující. V knihovně ani v ostatních prostorách budovy nejsou žádné vyhovující prostory pro rozvoj tvořivosti a zájmových činností dětí. Jako vhodné řešení se nabízejí prostory v sousedním domě, kde by byla po rekonstrukci k dispozici víceúčelově využitelná místnost. Knihovna je odhodlána požádat o finanční podporu prostřednictvím grantu Společnosti pro obnovu venkova, jelikož obec prozatím neposkytla pro tuto rekonstrukci finanční prostředky. Už teď je však jisté, že zrekonstruované prostory by byly maximálně využity, neboť zájem o společenskou místnost již projevili matky na mateřské dovolené, děti ze šachového kroužku, senioři i již zmiňovaný ochotnický divadelní soubor. Nákup nových přírůstků je financován z rozpočtu obce. V poslední době se akvizice soustředila především na nákup naučné literatury, která je nezbytná při zodpovídání referenčních dotazů. Nákup beletristických knih je značně omezen, neboť se knihovna rozhodla hojně využívat možnosti výměnných souborů z Krajské knihovny v Havlíčkově Brodě. Fond je zpracováván v automatizovaném knihovním systému LANius, který knihovna vlastní od roku 1999 jako první v okres Havlíčkův Brod. Knihovna se aktivně podílí na vydávání regionální literatury, zejména publikací, které se týkají K. H. Borovského. Knihovně se tak za podpory grantů podařilo vydat již zmiňované Epigramy, dále

Krále Lávru s ilustracemi Adolfa Borna, publikaci

pojednávající o vojenských letcích z Vysočiny S RAF proti ponorkám. Významným místním rodákem je také literární historik, kritik, publicista, překladatel, pedagog a politik, který zdánlivě stojí ve stínu K. H. Borovského, Václav Zelený. K jeho 180. výročí narození. Nová připravovaná kniha bude pojednávat o místním souboru muzikantů. Knihovna ve spolupráci s muzeem zpřístupňuje stálé expozice materiálů týkající se K. H. Borovského, Josefa Stránského a padlých příslušníků 311. perutě RAF z Vysočiny.

Shrnutí Havlíčkova Borová má bohatou kulturní tradici, na které může knihovna, informační centrum i muzeum stavět. V současné době bohužel není podpora ze strany

31

zřizovatele ideální, přesto knihovna nevzdává boj o získání finančních prostředků pro vydání připravované knihy o místním souboru muzikantů. Veškeré aktivity Jaroslavy Hájkové se setkávají s kladným ohlasem veřejnosti a čestným uznáním z řad profesionálních knihovníků.

2.7 Býšť Býšť leží v Pardubickém kraji a spadá pod mikroregion Holicko. Rozlohou je druhou největší obcí v okrese, hned po městě Pardubice. Žije zde na 1 200 obyvatel. Obec leží mezi dvěmi velkými městy, Hradec Králové a Pardubice, což je také důvodem, proč do Býště přicházejí noví obyvatelé a s nimi i nové možnosti celkového rozvoje obce. Obecní knihovna Býšť získala ocenění Knihovna roku 2006. Knihovnicí je paní Vendulka Valečková, která současně pracuje také v pardubické knihovně. Na webových stránkách Národní knihovny je ocenění zdůvodněno takto: „Knihovna každým rokem rozšiřuje svoji nabídku služeb a akcí pro širokou veřejnost. Zapojuje nejen děti a maminky na mateřské dovolené ale i další skupiny obyvatel, kterým nabízí zapojení do celé řady dílen. Podporuje pěstování lidových tradic. Plní funkci informačního, vzdělávacího a komunitního centra v obci i díky výrazné osobnosti knihovnice.“14.

Popis knihovny Knihovna v obci má stoletou tradici, která se počítá od vzniku čtenářského spolku. K dispozici jsou nově zrekonstruované prostory v přízemí budovy Obecního úřadu. Přístup do budovy i pohyb v knihovně je bezbariérový. Poloha knihovny v rámci obce je výhodná, nachází se na hlavní silnici poblíž autobusové zastávky. Knihovna je otevřena dva dny v týdnu, vždy v pondělí a ve středu, od 8 hodin až do večerních hodin. Interiér knihovny je přizpůsoben dospělým i dětským uživatelům, i personálu příl. č. 7, obr. č. 19 a 20) . Regály a výpůjční pult byly vyrobeny na míru podle návrhů Vendulky Valečkové. V knihovně je k dispozici i jedna místnost, která slouží zároveň jako sklad i zázemí pro knihovníka. Knihovna soustavně zvažuje možnosti úpravy

14

Knihovna roku 2006 [online]. 2006 , 5. řÍjna 2006 [cit. 2007-03-27]. Dostupný z: .

32

interiéru pro vytvoření příjemné atmosféry. Výzdoba knihovny je řešena ve spolupráci s tvůrčími dílnami (příl. č. 7, obr. č. 21). V dnešní době je v knihovně k dispozici přes 20 tisíc svazků, za rok 2006 bylo uskutečněno bezmála 40 tisíc výpůjček, při počtu 409 registrovaných čtenářů. Knihovna nabízí

možnost

vypůjčení

nosičů

CD-ROM

s různými

hrami

i

naučnými

encyklopediemi. Čtenáři mohou využívat MVS, která je uživateli hojně využívána.

Činnost knihovny Jedním z hlavních zájmů knihovny je aktivně se podílet na realizaci zábavných a vzdělávacích programů pro děti. Z tohoto důvodu knihovna úzce spolupracuje s místní mateřskou školkou, základní školou i školní družinou a pořádá pravidelné lekce informační a knihovnické výchovy. Specifickou aktivitou je provozování tvůrčích dílen v prostorách knihovny, a to pro děti, mládež i dospělé. V současné době je návštěvnost tvůrčích dílen tak vysoká, že se zúčastněným uživatelům musí věnovat několik dobrovolníků, většinou z řad místního obyvatelstva. Knihovna nabízí možnost zakoupení veškerého potřebného materiálu pro tvůrčí dílny v prostorách budovy. Knihovna už tady není občany vnímána jako půjčovna knih, ale jako pokroková komunitní a vzdělávací organizace a centrum zájmové činnosti. Lidé se rychle naučili služeb knihovny využívat, nezřídka se stává, že některý z uživatelů otevřeně projeví svůj zájem o určitou tématiku, k níž je následně při plánování zájmových aktivit knihovny přihlédnuto. Vztah k četbě a ke knihám je programově posilován už u dětí předškolního věku prostřednictvím zájmového kroužku Sluníčko. Jsou-li děti příliš malé, je samozřejmostí spoluúčast rodičů. Dílničky zájmového kroužku Sluníčko vycházejí z potřeb místních maminek, které dosud neměly žádné prostory ke společným setkáním. Dílničky jsou pokaždé jinak tematicky zaměřeny, v době mé návštěvy byla připravována „Vzpomínka na zimu“ . Knihovna je financována z rozpočtu obce. Zájem místních podnikatelů na podpoře knihovny formou sponzorských darů nebyl nikdy příliš velký, proto se Vendulka Valečková rozhodla řešit situaci dohodou s orgány obce o převodu veškerého finančního výtěžku z již tradičního obecního plesu ve prospěch knihovny. Neustále jsou vyhledávány další možnosti získávání jak finanční, tak materiální podpory.

33

Knihovna je již jedenáctým rokem vyhlašovatelem tradiční soutěže o „Jablko Býště“. K oživení lidových tradic přispěla knihovna také o letošních Vánocích, kdy uspořádala výstavu pod názvem „Vůně jehličí a vanilky aneb Vánoce našich babiček“, s tématikou tradičních Vánoc, jak je známe z vyprávění našich babiček, a s ochutnávkou vánočního cukroví, rozkrajování jablíček a zdobením perníčků. Knihovna

pravidelně

pořádá

vernisáže

výstav

uměleckých

předmětů

zhotovených v rámci činnosti tvůrčích dílen. Plní také regionální funkci propagací býšťských osobností a historicky nebo jinak významných místních lokalit.

Shrnutí Knihovna

má

nezastupitelné

postavení

v obci.

Je

významným

centrem kulturního života a volnočasových aktivit místních obyvatel. Svými zájmovými programy se snaží všestranně rozvíjet tvůrčí potenciál uživatelů všech věkových skupin, pomáhat jednotlivcům ve vlastní seberealizaci a tím významně přispívat ke smysluplnému trávení volného času především dospívající mládeže. Neustále jsou připravovány nové projekty rozšiřující možnosti skupinového i individuálního zájmového vyžití, které by mohly být prostředkem ke zvyšování zájmu o zapojení jedince do aktivit knihovny.

34

3. Projektová část V této části práce se chci věnovat návrhům a doporučením, které by mohly být pro ostatní místní, lidové a obecní knihovny velkým přínosem, zejména co se týče rozšíření nabídky poskytovaných služeb. Navrhnutá doporučení mohou jednotlivým knihovnám pomoci v rychlejším pokroku směrem k moderní pokrokové organizaci. Knihovny oceněné státní cenou Knihovna roku jsou jedinečné ve svém přístupu k uživateli a v mnoha ohledech mohou být dalším knihovnám inspirací. Jejich náměty a realizace projektů mohou zároveň sloužit jako užitečný zdroj zkušeností z oblasti poskytování také jiných, než tradičně knihovnických služeb. Soudobé knihovny, bez ohledu na jejich velikost, mají neustále usilovat o zkvalitnění poskytovaných služeb a jejich příležitostné zpestření provozováním uživatelsky atraktivních akcí.

1) Zřizovatel musí mít zájem o knihovnu Zřizovatelem těchto knihoven je zpravidla obec a vždy velmi záleží na jejím přístupu a postavení vůči knihovně. Není výjimkou, že zřizovatel nemá zájem o knihovnu v poskytování nadstandardních služeb finančně podporovat. Zřizovateli se knihovna musí neustále připomínat vlastní aktivitou a zdůrazňovat důležitost svého postavení v obci, a tak dávat obci jasně najevo svoji funkčnost a důležitost. Knihovna se může stát užitečným prostředníkem mezi zastupitelstvem a místními občany, se kterými je neustále v kontaktu a tak může sledovat jejich zájmy a potřeby. Pokud je obec knihovně příznivě nakloněna, je také důležité využívat tohoto kladného vztahu zapojení členů zastupitelstva do činnosti knihovny, umožnit tak setkávání vedení obce s občany. Zástupci se mohou zapojit aktivně i do různých projektů s dospělými uživateli tak stejně i s dětmi, např. v Místní lidové knihovně v Sepekově se pravidelně pan starosta setkává s dětmi při konání her, jejich oceňování, ale také pasuje prvňáčky na čtenáře knihovny s náležitou důležitostí a pro děti je to velká pocta.

2) Knihovna se nesmí spoléhat pouze na zřizovatele Při získávání finančních prostředků by se knihovna neměla spoléhat pouze na podporu obce, ale snažit se sama iniciativně nalézt jiné alternativní zdroje získávání financí, např. sponzorské dary místních firem. Za sponzorský dar, který může být různý,

35

knihovna může druhé straně nabídnout symbolickou protislužbu ve formě reklamy umístěné v prostorách knihovny nebo prezentací firmy na akcích pořádaných knihovnou. Smysluplná snaha vychází vždy ze vstřícného a kreativního postoje knihovny vůči zúčastněným stranám.

3) Knihovna a stát Další možností čerpání finančních prostředků jsou dotace z grantů. Knihovna má možnost obrátit se se svou žádostí o finanční podporu při realizaci konkrétních projektů na stát, jak to učinila např. knihovna v Horní Lidči, které se podařilo získat dotaci na pořízení nových počítačů. V jakých případech je možné čerpat prostředky ze státního rozpočtu je uvedeno v Knihovním zákoně15, uvádím jen vybrané: „zavádění nových technologií v oblasti zajištění veřejných knihovnických a informačních služeb,… zpracování informačních pramenů do elektronické podoby a jejich zpřístupnění, … projekty v oblasti kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti“16 Pokud by si knihovník nebyl v postupu podání žádosti o grant jistý, může vždy požádat o pomoc knihovnu, která v jeho kraji vykovává metodickou pomoc.

4) Knihovnické prostory Knihovna může nabízet mnoho neknihovnických aktivit, o které je v menších obcích velký zájem, neboť lidé se většinou nemají kde scházet a pokud je jim to umožněno, patřičně toho využijí. Jestliže knihovna nemá k těmto aktivitám vhodné místo, ale přesto podobné akce pořádá, zájem návštěvníků by mohl být pro obec impulsem k vytvoření nového příjemnějšího prostředí nebo poskytnutí lepšího zázemí. Pokud obec nechala pro knihovnu vybudovat nové, nebo zrekonstruovat stávající prostory, bude to pro ni pozitivní zpětná vazba, zastupitelé tak mají možnost poznat, že tato investice byla účelná. Knihovna tyto prostory může využívat při knihovnických akcí, ale i nabízet k využití firmám a organizacím k pořádání odborných seminářů. Tento fakt je patrný na příkladu knihovny v Horní Lidči, ve které se nyní uskutečňují různé semináře z celého okolí.

15

NK Informace pro knihovny [online]. 2004 [cit. 2007-04-30]. Dostupný z WWW: . 16 Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) § 15 Podpora knihoven

36

5) Vědět, co chtějí uživatele Předtím, než se knihovník pustí do organizování jakékoli akce, je pro něj důležité se od uživatelů dozvědět, o jaký druh aktivit by měli zájem. Následně by se měl pokusit co nejvíce přiblížit jejich požadavkům a potřebám. Každá knihovna by měla být připravena pohotově reagovat na vzdělávací, zájmové a společenské potřeby svých občanů. V ideálním případě se z tohoto mapování situace stane přetrvávající interakce mezi občany, knihovníkem a zastupitelstvem. Knihovna by také měla myslet na to, že se nachází ve vesnici nebo v městysu a podle toho přizpůsobit čas konání akce. Například střídání ročních dob, které pro obyvatele měst a jejich volný čas nehraje příliš velkou roli, se do způsobu trávení dne na venkově promítá zcela odlišně. Jak jsem slyšela od několika knihovnic, přes léto, kdy je pěkné počasí a lidé pracují venku, nemívají čas na chození do různých kurzů v knihovně.

6) Využívat potenciál obce a uživatelů Pořizování kvalifikovaných lektorů by bylo pro knihovnu drahé, proto by měla využívat vlastních zdrojů v obci a pokusit se najít někoho, kdo něco umí a je ochotný předávat své znalosti a dovednosti druhým. Mezi uživateli se mohou nalézt užiteční lidé pro knihovnu, kteří jí budou vždy ochotně pomáhat ve vytváření místního programu, a tak dále rozšiřovat možnosti knihovny. Pomocí dobrovolnic jsou konané téměř všechny kurzy v Býšti, v knihovně v Havlíčkově Borové pořádají místní studenti cestopisné besedy pro své spoluobčany, které vždy zaujmou a jsou velice oblíbené.

7) Spolupracovat s místními i ostatními organizacemi Místní organizace a spolupráce s nimi může knihovně výrazně pomoci při pořádání akcí a besed, na které by finančně nebo organizačně sama nestačila, např. knihovna v Brodku u Přerova spolupracuje s Klubem seniorů při pořádání cestopisných besed. Knihovna v Sepekově využívá spolupráce se Svazem žen při pořádání Noci s Andersenem. Tato spolupráce spočívá v pomoci zajistit večeři pro děti a pomoc při hlídání dětí v knihovně, na které by knihovnice při stávajícím množství účastníků nestačila. Nabídnout lidem setkání se zajímavými osobnostmi nemusí být nad síly a možnosti knihoven v malých obcích, důležité je nebát se kontaktovat slavné osobnosti a požádat je o návštěvu a setkání s místními obyvateli. Knihovna v Kostomlatech pod Milešovkou spolupracuje s Čítárnou u čerta s knihou v Praze, díky této spolupráci získala kontakty na zajímavé spisovatele. V Kostomlatech pod Milešovkou přivítali 37

v knihovně mnoho zajímavých spisovatelů, např. Markétu Zinnerovou, Martinu Drijverovou nebo Jiřího Žáčka.

8) Využívat spolupráce a podpory mezi knihovnami V souvislosti s cenou Knihovna roku pořádá Sekce veřejných knihoven SKIP akci nazvanou „Co venkovské knihovny umějí a mohou“, akce se koná vždy v knihovně, která toto ocenění získala. Druhý ročník této události pořádala v roce 2006 Místní lidová knihovna v Kostomlatech pod Milešovkou společně s Regionální knihovnou v Teplicích. Letošní ročník se bude konat v Havlíčkově Borové v září. Finanční prostředky potřebné pro pořádání tohoto semináře získává Sekce veřejných knihoven od Ministerstva kultury ČR. Přihlásit se může každý, ale akce je primárně zaměřená na venkovské knihovny. „Druhý ročník, který navazuje na loňskou úspěšnou akci v Sedlnicích, nabízí knihovníkům malých venkovských knihoven: •

Setkání s kolegyněmi (a možná i kolegy) spolu s prodiskutováním aktuálních profesních otázek

•

Objevení nevšedních kulturních i přírodních krás Českého Středohoří

•

Seznámení se zajímavými formami knihovnické práce

•

Načerpání pozitivní energie

•

Radost ze vzájemného setkávání a optimismus pro další práci“17

Uvedená citace je z pozvánky na loňský ročník a je z ní patrné, že se nejedná o setkání, které je pouze teoretické, jedná se rovněž o výměnu rad a nových poznatků, a v neposlední řadě o vzájemnou podporu knihovníků, které spojuje specifická situace, v níž se jejich pracoviště nacházejí. Nikdo se nemusí bát toto přátelské knihovnické posezení navštívit. Může jedině získat nové nápady na řešení společných problémů a podporu ve své dosavadní činnosti. 9) Knihovna se nesmí bát nových věcí Knihovny sice mají své stálé uživatele, ale v dnešní době se knihovník musí neustále snažit vymýšlet a realizovat nové projekty, které by přilákali nové uživatele nejen do knihovny, ale i na jiné akce. Jedná se o dlouhodobý proces získávání nových návštěvníků, které v činnosti knihovny něco zaujme. Pokud se knihovna rozhodne 17

Co venkovské knihovny umějí a mohou - II. [online]. Praha : SKIP, Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky, 2006 , 04.04.2006 [cit. 2007-04-26]. Dostupný z: .

38

zrealizovat kreativní projekt, měl by lidem dát čas, aby si mohli zvyknout na nové skutečnosti, ne vždy můžou přijmout změnu hned. Jestliže hledá inspiraci k vytváření nových nápaditých programů, může využít vlastních zkušeností, např. v Kostomlatech pod Milešovkou po zažití zkušenosti ve vystupování před televizními kamerami, se nyní snaží tuto dovednost naučit děti a umožňují jim si vyzkoušet různé formy projevů před videokamerou. Práce s dětmi od útlého věku je pro knihovnu velice významná pro její budoucí fungování, pokud se děti v dětství naučí chodit do knihovny je velice pravděpodobné, že budou knihovnu navštěvovat i v budoucnosti. Takto pracuje knihovna v Býšti s dětmi od 2 let, které společně s rodiči navštěvují dílničky Sluníčko a zvykají si tak na knihovnické prostředí.

10) Osobnost knihovníka Tento poslední bod není nic co se dá změnit nebo naučit. Každý knihovník je jiný a má jiný přístup ke svým uživatelům, ale věřím, že je takový jakého ho lidé potřebují. Knihovník v malé obci má jiné postavení než z města, kde se lidé navzájem neznají a anonymita pracovníkům knihovny udržuje většinou odstup od svých uživatelů. Na vesnici musí projevit své umění v jednání s lidmi, sociální cítění a celkovou flexibilitu při organizování aktivit. V místních knihovnách pracuje většinou jedna knihovnice, kterou návštěvníci dobře znají a mohou se na ni obrátit o pomoc a vždy jim bude poskytnuta. Knihovníci jsou zde pro uživatele a platí to i ve chvíli, kdy do knihovny přijde starší čtenářka, která si nepřichází pouze pro knihy, ale také si popovídat, knihovník musí v této chvíli umět naslouchat a účastnit se tohoto rozhovoru. K těmto situacím musí přistupovat lidsky a být schopný reagovat na danou situaci. Trpělivost a přívětivost vyžaduje i práce s dětmi, které se potom rádi vracejí do příjemného prostředí. Mezi další cenné dovednosti patří organizovat větší akce, flexibilně reagovat na průběh pořádaných akcí, ale tyto schopnosti využít při zavádění nových služeb do knihovny a vyjít vstříc svým uživatelům, tak aby byli spokojeni. Efektivně využívat technologie, které jsou dostupné v knihovně, samozřejmě umět s nimi pracovat a dokázat pomoci uživateli pokud si neví rady. K zodpovídání uživatelského dotazu je třeba také přistupovat kreativně a tvořivě, aby uživatel dostal relevantní odpověď, kterou patřičně využije.

39

Závěr Jako vzdělávací instituce a komunitní centra jsou většinou nazývané velké knihovny, od kterých se toto postavení ve společnosti očekává, ale knihovny v menších obcích takto pojmenované nebývají a přesto by si to zasloužili. A právě ze snahy poukázání na knihovny, které jsou schopny tvořit mnoho akcí a podporovat spoluobčany z obce k vzájemnému setkávání, vznikla státní cena Knihovna roku, která zviditelňuje veřejné knihovny v malých obcích. Ocenění je vyjádření za dobré vedení knihovny, poskytování knihovnických služeb čtenářům, v některých knihovnách i metodických služeb okolním knihovnám, za práci se svými uživately a dobrou spolupráci se zřizovatelem. Knihovny, které jsou oceněné touto cestou, spojuje vyvíjení velkého usilí v činnostech ne zcela knihovnických, které by se mohly zdát, že do knihovny nepatří. Opak je pravdou, čím dál více knihoven v těchto obcích musí zastávat i funkci sbližování občanů, práce s dětmi a učit je lásce ke kraji ve kterém žijí, obnovovat zaniklé zvyky a ukazovat staré lidové tradice, které by jinak odešly s posledními pamětníky, vzájemně propojovat skupiny obyvatel, které by se jinak nemusely setkat a poznat se. V knihovně tak lidé mohou poznávat nové tváře a navazovat nová přátelství. Vytváření příznivých podmínek pro zmiňované aktivity nemají knihovny vždy lehké, v obci často knihovna stojí v posledních řadách při přidělování dotací. Přesto se může obrátit na stát o poskytnutí finančních prostředků na konkrétní projekt a získat tak grant na jeho realizaci. Knihovna je organizační složkou obce, ale neměla by se na ní stát zcela závislá. Pokud si zřizovatelé a samotné knihovny uvědomí, co vše mohou pro svou obec udělat a vznikne mezi nimi účelná souhra navzájem si pomáhajících institucí, bude rozvoj knihovnictví na vesnicích udržitelný a mohl by spět k trvalému stavu a uvědomění knihovny v obci.

40

Použité zdroje Webové stránky

Brodek u Přerova : oficiální internetové stránky [online]. 2007 , 11. 04. 2007 [cit. 200704-18]. Dostupný z: .

Býšť : oficiální stránky obce [online]. [2003] [cit. 2007-03-05]. Dostupný z: .

Co venkovské knihovny umějí a mohou - II. [online]. Praha : SKIP, Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky, 2006 , 04.04.2006 [cit. 2007-04-26]. Dostupný z: .

Havlíčkova Borová [online]. c2004 [cit. 2007-03-15]. Dostupný z: .

Horní Lideč : sdružení obcí Hornolidečska [online]. c1998-2007 , 06. 12. 2006 [cit. 2007-03-25]. Dostupný z: .

HOUŠKOVÁ , Zlata. Knihovna v malé obci - jak dál? [online]. 2005 [cit. 2007-04-25]. Microsoft Powerpoint. Dostupný z: .

Jindřichovice pod Smrkem [online]. c2003 [cit. 2007-02-20]. Dostupný z: .

Knihovna roku 2003 [online]. [2003] , 18.4. 2006 [cit. 2007-04-08]. Dostupný z: .

Knihovna roku 2004 [online]. [2004] , 12. 10. 2004 [cit. 2007-03-28]. Dostupný z: .

41

Knihovna roku 2005 [online]. 2005 , 11. 10. 2005 [cit. 2007-04-11]. Dostupný z: .

Knihovna roku 2006 [online]. 2006 , 16. 10. 2006 [cit. 2007-03-28]. Dostupný z: .

Kostomlaty pod Milešovkou [online]. 2006 [cit. 2007-02-28]. Dostupný z: .

Komunitní knihovna [online]. Praha : Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky, 2004- , 16. 1. 2004 [cit. 2006-03-25]. Průběžná akutalizace. Dostupný z: .

Městys Sepekov : oficiální stránky [online]. [2004] [cit. 2007-02-10]. Dostupný z: .

Elektronické články a dokumenty

CELBOVÁ, Ludmila. Sepekov má knihovnu roku 2002. Ikaros [online]. 2002, roč. 6, č. 11 [cit. 2007-04-05]. Dostupný z: . URN-NBN:czik1211. ISSN 1212-5075.

CELBOVÁ, Iva; ČEJKOVÁ, Angelika. Je nádherné být prostředníkem mezi lidmi a knihami. Ikaros [online]. 2003, roč. 7, č. 11 [cit. 2007-02-27]. Dostupný z: . URN-NBN:cz-ik1497. ISSN 1212-5075

GILL, P. Služby veřejných knihoven : směrnice IFLA/UNESCO pro rozvoj. c2002 [cit. 25. 11. 2006]. Dostupný z:

HOUŠKOVÁ, Zlata. Knihovna roku 2006. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 11 [cit. 2007-03-12]. Dostupný z: . URN-NBN:cz-ik3668. ISSN 1212-5075.

42

HOUŠKOVÁ, Zlata. Státní cena Knihovna roku poprvé udělena. Ikaros [online]. 2003, roč. 7, č. 11 [cit. 2007-03-12]. Dostupný z: . URNNBN:cz-ik1512. ISSN 1212-5075.

JEŽKOVÁ, Zuzana. Knihovna tzv. komunitní. U Nás : knihovnicko-informační zpravodaj [online]. 2006, roč. 16, č. 1 [cit. 2007-04-05]. Dostupný z: .

Knihovna roku 2005. Bulletin SKIP [online]. 2005, č. 4 [cit. 2007-03-27]. Dostupný z: .

KODÝMOVÁ, Milena. Knihovna roku 2000 je na světě!. Daidalos : informační server pro knihovníky [online]. 2000, roč. 1 [cit. 2007-04-18]. Dostupný z: . ISSN 12131482.

KODÝMOVÁ, Milena. Knihovna není jen půjčovna .... U Nás : knihovnickoinformační zpravodaj [online]. 2007, roč. 17, č. 1 [cit. 2007-04-26]. Dostupný z: .

KODÝMOVÁ, Milena. Knihovna roku. Zpravodaj : SPOV - Spolek pro obnovu venkova [online]. 2004 [cit. 2007-03-23]. Dostupný z: .

NEJLEPŠÍ KNIHOVNA ROKU 2006. ČÍTÁRNY [online]. 2006 [cit. 2007-03-09]. Dostupný z: .

ZOUBEK, Ladislav. Knihovna roku 2001. Bulletin SKIP [online]. 2001, č. 4. [cit. 200704-04]. Dostupný z: . ISSN 1213-5828.

43

Přílohy Seznam příloh

Příloha č 1: Knihovna roku 2000 - Místní knihovna Brodek u Přerova

Příloha č. 2: Knihovna roku 2001 - Obecní knihovna Horní Lideč

Příloha č. 3: Knihovna roku 2002 - Místní lidová knihovna Sepekov

Příloha č. 4: Knihovna roku 2003 - Obecní knihovna Jindřichovice pod Smrkem

Příloha č. 5: Knihovna roku 2004 - Knihovna Kostomlaty pod Milešovkou

Příloha č. 6: Knihovna roku 2005 - Místní lidová knihovna Havlíčkova Borová

Příloha č. 7: Knihovna roku 2006 - Obecní knihovna Býšt

44

Příloha č. 1: Knihovna roku 2000 - Místní knihovna Brodek u Přerova

↑ Obrázek č. 1 Umístění počítačů

↓ → Obrázek č. 2 a 3 Prostory knihovny možné využívat k besedám

45

Příloha č. 2: Knihovna roku 2001 - Obecní knihovna Horní Lideč

↑ Obrázek č. 4 Zrekonstruované prostory využívané knihovnou i IC → Obrázek č. 5 Počítače s připojením na internet ↓ Obrázek č. 6 Regály s výzdobou od dětí ze zvláštní školy

46

Příloha č. 3: Knihovna roku 2002 - Místní lidová knihovna Sepekov

↑ Obrázek č. 7 Posezení v knihovně → Obrázek č. 8. …, které slouží i dětem k hrám

↓ Obrázek č. 9 ↓ Obrázek č. 9 ← Obrázek č. 9 Regál na časopisy

47

Příloha č. 4: Knihovna roku 2003 - Obecní knihovna Jindřichovice pod Smrkem

↑ Obrázek č. 10 Grafické znázornění akce „Jindřichovický Expres“

→ Obrázek č. 11 Zrekonstruované prostory

↓ Obrázek č. 12 Počítače v knihovně (v době mé návštěvy byly dva v opravě)

48

Příloha č. 5: Knihovna roku 2004 - Knihovna Kostomlaty pod Milešovkou

↑ Obrázek č. 13. Výpůjční pult a dostupný materiál v knihovně

→ Obrázek č. 14 Výzdoba knihovny a hračky pro děti ↓ Obrázek č. 15 Interiér knihovny

49

Příloha č. 6: Knihovna roku 2005 - Místní lidová knihovna Havlíčkova Borová

↑ Obrázek č. 16 Ilustrace od dětí k Epigramům od K. H. Borovského → Obrázek č. 17 Dětská část knihovny ↓ Obrázek č. 18 Místnost s krásnou literaturou

50

Příloha č. 7: Knihovna roku 2006 - Obecní knihovna Býšt

←← ↑ Obrázek č. 19 Dětský koutek

→ Obrázek č. 20 Interiér knihovny ↓ Obrázek č. 21 Výzdoba knihovny výrobky ze zájmových aktivit

51