MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Brněnská rocková scéna v 70. a 80. letech

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra Hudební výchovy

Brněnská rocková scéna v 70. a 80. letech Diplomová práce

Brno 2016

Vedoucí práce:

Autor práce:

doc. PhDr. Marek Sedláček, Ph.D.

Bc. Anna Čechová

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci s názvem „Brněnská rocková scéna v 70. a 80. letech“ vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy Univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. V Brně dne ……………….

……………………….

Poděkování Děkuji panu PhDr. Marku Sedláčkovi, Ph.D., Ing. Tomáši Kytnarovi, Mgr. Zdeňku Blažkovi a Vilému Hudečkovi za pomoc, rady a připomínky při vypracování této práce.

Obsah ÚVOD.......................................................................................................................................................... 7 1.

SPECIFIKA BRNĚNSKÉ ROCKOVÉ SCÉNY ........................................................................... 8

2.

70. LÉTA V BRNĚ ........................................................................................................................... 9 2.1 PROFESIONÁLNÍ A POLOPROFESIONÁLNÍ SCÉNA 70. LET .............................................................. 9 2.1.1 Atlantis ............................................................................................................................... 9 2.1.2 Great Music Factory........................................................................................................ 10 2.1.3 The Progress Organization .............................................................................................. 11 2.1.4 Progres 2 ......................................................................................................................... 11 2.1.5 Skupina Aleše Sigmunda .................................................................................................. 12 2.1.6 Speakers ........................................................................................................................... 12 2.1.7 Synkopy 61 ....................................................................................................................... 12

3.

AMATÉRSKÁ SCÉNA 70. LET ................................................................................................... 14 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7

4.

DON’T STEP ON THE GRASS ...................................................................................................... 14 F. G. B. STELLARS..................................................................................................................... 14 GENERACE Q............................................................................................................................. 15 CH.A.S.A. ................................................................................................................................ 16 IRGUNS VAN LEUMI .................................................................................................................. 16 MADMEN................................................................................................................................... 17 UZENÝ KOLENO BAND ............................................................................................................... 17

80. LÉTA A NOVÁ VLNA ............................................................................................................ 20 4.1 NOVÁ VLNA .............................................................................................................................. 20 4.2 PROFESIONÁLNÍ A POLOPROFESIONÁLNÍ SCÉNA 80. LET ............................................................ 22 4.2.1 Bittová a Fajt ................................................................................................................... 23 4.2.2 Bronz................................................................................................................................ 23 4.2.3 Futurum ........................................................................................................................... 24 4.2.4 Progres 2 ......................................................................................................................... 24 4.2.5 Synkopy 61 ....................................................................................................................... 24

5.

AMATÉRSKÁ SCÉNA 80. LET................................................................................................... 25 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6 5.7 5.8 5.9 5.10 5.11 5.12 5.13 5.14 5.15 5.16 5.17 5.18 5.19 5.20 5.21

6.

E ............................................................................................................................................... 25 DUNAJ ....................................................................................................................................... 26 HELMUTOVA STŘÍKAČKA .......................................................................................................... 26 HROZNĚ .................................................................................................................................... 27 JEŠTĚ JSME SE NEDOHODLI ........................................................................................................ 28 KARLŮV SKOK........................................................................................................................... 33 LAMBRECHTŮV PSYCHOMETR ................................................................................................... 35 MAKYOTA ................................................................................................................................. 36 NANA ........................................................................................................................................ 40 NAOKO ...................................................................................................................................... 41 NĚJACÍ CIZINCI .......................................................................................................................... 43 NĚCO, CO HÝBE UŠIMA .............................................................................................................. 45 NUCLEUS................................................................................................................................... 48 ODVÁŽNÍ BOBŘÍCI ..................................................................................................................... 49 PRO POCIT JISTOTY .................................................................................................................... 52 PODCHODEM VCHOD ................................................................................................................. 54 PROJEKT BLEDÁ DÍVKA S DALAMÁNKY ..................................................................................... 56 STRAKA..................................................................................................................................... 60 TŘETÍ VLNA BAVLNA ................................................................................................................. 60 TŘÍRYCHLOSTNÍ PEPÍČEK .......................................................................................................... 61 Z KOPCE .................................................................................................................................... 64

STRUČNÝ PŘEHLED MÉNĚ ZNÁMÝCH SKUPIN................................................................ 65 6.1 6.2

BRATRSTVO .............................................................................................................................. 65 FRONTÁLNÍ PORUCHA ............................................................................................................... 65

6.3 6.4 6.5 6.6 6.7 6.8 6.9 7.

PŘEHRÁVKY AMATÉRSKÝCH SOUBORŮ ........................................................................... 66 7.1

8.

PŘEHRÁVKY PROFESIONÁLNÍCH SOUBORŮ ................................................................................ 67

ROZHOVORY ............................................................................................................................... 68 8.1 8.2 8.3

9.

HLAVOU DOLŮ .......................................................................................................................... 65 KABARET MONTÉR ................................................................................................................... 65 KLIKOHOR ................................................................................................................................. 65 NEMANŽELSKÁ ŠLECHTA .......................................................................................................... 65 NOVÁ PÁSKA ............................................................................................................................. 65 SPŘÍZNĚNÍ UŠÍ ........................................................................................................................... 65 ZADNÍ VCHOD ........................................................................................................................... 65

TOMÁŠ KYTNAR ........................................................................................................................ 68 PAVEL ŽEMLA ........................................................................................................................... 70 JAROMÍR ŘEHOŘ ....................................................................................................................... 71

POSLECHOVÉ UKÁZKY ............................................................................................................ 74 9.1 9.2 9.3 9.4 9.5 9.6 9.7 9.8 9.9 9.10

BLEDÁ DÍVKA S DALAMÁNKY ................................................................................................... 74 E ............................................................................................................................................... 74 DUNAJ ....................................................................................................................................... 74 HROZNĚ .................................................................................................................................... 75 JEŠTĚ JSME SE NEDOHODLI ........................................................................................................ 75 MAKYOTA ................................................................................................................................. 75 NANA ........................................................................................................................................ 75 NĚJACÍ CIZINCI .......................................................................................................................... 76 TŘETÍ VLNA BAVLNA ................................................................................................................. 76 Z KOPCE .................................................................................................................................... 76

ZÁVĚR ..................................................................................................................................................... 77 POUŽITÁ LITERATURA ...................................................................................................................... 78 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................................................. 84 PŘÍLOHY ................................................................................................................................................. 86

Motto: Zlidovělý bonmot dělí hudbu na dobrou, špatnou a hudbu z Brna.

Úvod Téma diplomové práce jsem si vybrala na základě svého dlouholetého zájmu o tuto problematiku. Je také pokračováním mé bakalářské práce s názvem Brněnská nonartificiální hudba v šedesátých letech se zaměřením na rockovou hudbu, jejímž cílem bylo popsat významné rockové skupiny šedesátých let působících v Brně. Diplomová práce s názvem Brněnská rocková hudba v 70. a 80. letech popisuje skupiny, které byly v Brně činné v sedmdesátých a osmdesátých letech. Hudebních souborů v té době působilo mnoho, proto pro lepší pochopení souvislostí je potřeba vymezit a zařadit vybrané skupiny do daných oblastí. Jedná se o oblast amatérskou, poloprofesionální a profesionální. Soubory profesionální byly ty, pro něž bylo hraní zdrojem obživy. Znamenalo to tedy, že hudebníci byli zaměstnaní na profesionální úrovni. Je velmi obtížné skupiny seřadit dle návaznosti, některé hrály souběžně, některé působily na brněnské scéně s přestávkami. Neodvažuji se hodnotit skupiny dle úspěšnosti. Takové hodnocení by bylo subjektivní, a proto jsem se rozhodla všechny hudební soubory, které zmiňuji, řadit abecedně. Skupinám, o kterých je toho již napsáno hodně, nevěnuji z pochopitelného důvodu tolik pozornosti. Zaměřuji se na amatérskou scénu, o které není doposud zaznamenáno mnoho informací. Cílem

této

diplomové

práce

je

zmapovat

brněnské

amatérské

soubory ze sedmdesátých a osmdesátých let z historického hlediska. Vytvořit přehled obsahující základní informace o méně známých skupinách, které ale mají na místní hudební scénu z hlediska hudebního vývoje významný vliv. Díky tomu může práce sloužit jako příručka pro učitele hudební výchovy na základní škole na vyšším stupni, na gymnáziu a střední škole. V sekci přílohy jsou pro doplnění představy zahrnuty fotografie členů skupin a ukázky textů písní. Najdete zde i různé dokumenty a dopisy, které dokládají informace o politicky komplikované době. K diplomové práci je také přiloženo poslechové CD, které obsahuje charakteristické nahrávky skladeb alternativních skupin. Dostupnost písní je velmi omezená, proto i výběr skladeb byl limitován. Nahrávky byly dochovány v soukromých archivech, a proto je často jejich kvalita velmi nízká. Jistě ale postačí pro utvoření představy, čím dané soubory vynikaly, jaké byly jejich přednosti nebo naopak nedostatky. 7

1. Specifika brněnské rockové scény Mnoho hudebníků, umělců a pamětníků se shoduje, že brněnská rocková scéna, ať už v sedmdesátých, ale především pak v osmdesátých letech byla čímsi výjimečná. V dokumentární eseji o historii hudby Hudební ghetto Brno?, kterou režíroval Pavel Jirásek, hodnotí hudební publicista Aleš Opekar brněnskou scénu podle následujících hledisek. Specifičnost vidí v tradici, poloze a rozloze. Jednotlivá hlediska jsou blíže charakterizována v následujících odstavcích. Co se týče tradice, která se táhne po staletí a vrcholí Leošem Janáčkem a jeho studiem nápěvků mluvy a charakteru řeči, má také spojitost textu a řeči ve vztahu ke zvuku a hudbě, kterou je možno spatřovat jako dominantní linii, která se line až ke hříčkám Ivy Bittové nebo k fyzickému básnictví Petra Váši. Polohu vidí autor jako strategickou křižovatku na cestě do Vídně, kterou Brno po mnoho staletí je. To jistě mohlo přispět k popularizaci a vývozu tradice za hranice. Rozlohu chápe jako malost prostředí, všude se dá dojít pěšky, všichni se znají a můžou se ovlivňovat. Pokud je někdo v něčem dobrý, okamžitě se to rozkřikne. Tím vším mají k sobě lidé blíž než třeba v Praze. S malostí souvisí také vědomá i nevědomá opozice vůči Praze. Snaha o to být jiný, pěstovat si osobitost.1 Výše zmíněná hlediska jsou i pamětníky považována za základ specifičnosti brněnské hudební scény. Shodují se, že výjimečnost zde byla a je stále přítomná. Je jisté, že brněnská hudební scéna je pojem, který v sobě nese něco jedinečného. Příkladem může být nápaditost a originalita tvorby, která někdy zakrývá i technické nedostatky. Skladby jsou častěji melodické, zádumčivé s prvky moravské lidové písně. Důležitým prvkem je hravost přítomná v hudbě, ale i v textech, které jsou plné smyslu pro humor a slovních hříček. V dalších kapitolách se dočteme o konkrétních skupinách, které byly pro brněnskou hudební scénu důležité.

Česká televize [online]. [cit. 7. března 2016]. Dostupný z http://www.ceskatelevize.cz/porady/1181692312-hudebni-ghetto-brno/30529636152. 1

8

2. 70. léta v Brně V sedmdesátých letech dvacátého století v Brně působily nově začínající skupiny, ale také ty, které začaly svou hudební dráhu již v letech šedesátých a jejich činnost se promítla i do následujícího desetiletí. Z toho důvodu uvádím i skupiny, které byly zřejmě úspěšnější v šedesátých letech, ale svým trváním přesáhly i do sedmé dekády dvacátého století. Počátek sedmdesátých let se odrazil na brněnské amatérské hudební scéně silnou politickou normalizací a byl vyvinut tlak na odstranění veškerých anglických názvů skupin a téměř naprostý zákaz použití anglických textů při produkci. Většina amatérských souborů tento tlak nevydržela a rozpadla se, případně přešla na tzv. barovou scénu. To například u zpěváků popu znamenalo poloprofesionální angažmá a účinkování v různých zájezdních orchestrech nebo estrádách. Kapitola zabývající se skupinami sedmdesátých let rozděluje scénu profesionální, poloprofesionální a amatérskou.

2.1 Profesionální a poloprofesionální scéna 70. let Profesionální a poloprofesionální hudební scéna je spojena se skupinami, pro které bylo hraní zdrojem obživy. Některé soubory začínaly jako amatérské, ale postupem času se vypracovaly a později se zprofesionalizovaly. Některé soubory byly sice profesionální, ale vzhledem k malému finančnímu ohodnocení byly nuceny rezignovat na hudební činnost a zvolit jiný způsob obživy.

2.1.1 Atlantis Skupina vznikla v roce 1962 a byla živou součástí brněnské rockové scény do roku 1973. Repertoár skupiny se průběžně měnil. Zpočátku se soubor zaměřil na instrumentální skladby inspirované Les Paulem2 a skupinou The Shadows3. Hrál také taneční písně dixielandových tradicionálů, instrumentální kytarové skladby, převzaté skladby skupin

2 Les Paul – americký zpěvák a kytarista hrající jazz a country. 3 The Shadows – britská rocková instrumentální skupina, založená roku 1958, s přestávkami působící dodnes.

9

The Ventures4 a The Spotnicks5. Po příchodu Petra Ulrycha se repertoár obohatil o autorské skladby. Soubor nahrál alba 13HP (1970, Supraphon) a Hej, dámy, děti a páni (1972, Panton).6 Během doby působení Atlantis se v souboru vystřídalo mnoho hudebníků. Byli to: Zdeněk Kluka (bicí), Jiří Jirgl (kytara), Vladimír Marek (basová kytara), Stanislav Regal (sólová kytara), Zdeněk Procházka (pozoun), Bohuslav Žváček (klarinet, saxofon), Antonín Březina (trubka), Jan Vrána (klavír), Oldřich Fiala (kytara), Petr Ulrych (zpěv, kytara, harmonika), Jiří „Danny“ Svoboda (baskytara), Hana Ulrychová (zpěv), Jaroslav Vraštil (klávesy), Vladimír Grunt (bicí), Ivo Křižan (baskytara), Josef Karpaty (baskytara), Vladimír Ryška (baskytara), Jitka Zelenková (zpěv), Pavel Váně (baskytara), Jan Millonig (kytara), Ladislav Klein (kytara), Jan Hauser (baskytara), Jaromír Helešic (bicí), Rudolf Hájek (saxofon, klávesy) a Petr Dvořák (klávesy).

2.1.2 Great Music Factory Skupina byla založena roku 1969. Měla pouze krátkého trvání, a to do roku 1971. Soubor se vyznačoval progresivním rockem a blues-rockem. Inspiraci nalezl ve skupině Cream7, ale vynikal také vlastní tvorbou.8 Repertoár tvořily například skladby The Beatles, Canned Heat9 a Bluesbreakers10. Hudebníci, kteří se v souboru vystřídali, byli: Miroslav „Dan“ Daňhel (kytara), Luboš „Zajíc“ Hloušek (baskytara), Václav Juračka (baskytara), Jan Němec (bicí), Zdeněk Pospíšil (kytara), Oldřich Veselý (zpěv), Jiří Opluštil (klavír, zpěv), Jiří Pospíšil (baskytara) a Valerij Doležal (bicí). Hudebníkům se povedlo obhájit statut profesionálů na hudebních přehrávkách s ohodnocením nejvyšší profi-třídy 5, bohužel současný politický systém nepodporoval

4 The Ventures – americká skupina hrající instrumentální rock. 5 The Spotnicks – švédská instrumentální rocková skupina. ČECHOVÁ, Anna. Brněnská nonartificiální hudba v šedesátých letech se zaměřením na rockovou hudbu. Ústí nad Labem, 2012. Bakalářská práce. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Fakulta pedagogická. Vedoucí diplomové práce Vítězslav Štefl, s. 22. 6

Cream – britská skupina hrající blues rock, hard rock, a psychadelic rock.

7

Rock a pop [online]. [cit. 21. února 2016]. Dostupný z http://archiv.rockandpop.cz/clanky/brnenskybigbit-a-rock-na-scenu/. 8

9

Canned Heat – americká rocková a blues rocková skupina založená roku 1965 hrající dodnes.

10

Bluesbreakers – britská blues-rocková skupina, utvořená kolem Johna Mayalla.

10

bigbítové skupiny a tím bylo brzy jasné, že se hudebníci hraním neuživí, a to ani za pomoci pravidelného hraní na zábavách, kterých též ubývalo.11

2.1.3 The Progress Organization Skupina vznikla roku 1968 a fungovala do roku 1971. Založili ji Zdeněk Kluka (bicí) a Pavel Váně (kytara). Další obsazení skupiny bylo: Jan Sochor (varhany, klavír, saxofon), Emanuel Sideris (baskytara). Inspirací jim byly skupiny Cream, Vannila Fudge12, Pink Floyd, ale i The Beatles. Repertoár se skládal z převzatých písní s vlastním aranžmá a anglickým textem, ale také z autorských skladeb. Zajímavostí je, že skupina vystoupila jako předkapela The Beach Boys13 v červnu roku 1969 na zimním stadionu Za Lužánkami. Skupina natočila desky Klíč k poznání (1970, Discant) a Barnodaj (1971, Supraphon). V roce 1976 vystupovala pod změněným názvem Barnodaj a nahrála desku Mauglí (1978, Supraphon). Od roku 1977 působili pod jménem Progres 2.14

2.1.4 Progres 2 Od roku 1977–1987 se změnil název skupiny The Progress Organization na Progres 2. Obsazení souboru bylo: Zdeněk Kluka (bicí), Pavel Váně (kytara), Pavel Pelc (baskytara), Karel Horký (klávesy) a Miloš Morávek (kytara). Skupina nahrála alba Dialog s vesmírem (1980, Panton) a Třetí kniha džunglí (1982, Panton). Na této poslední zmíněné desce hrál Roman Dragoun (klávesy, zpěv). V roce 1985 obsadil místo klávesisty Milan Nytra. V roce 1987 vznikl nový projekt Progres – Pokrok, činný do roku 1990. Od roku 1992 skupina opět mění název na Progres 2 a působí dodnes.15

GRATIAS, Petr. Decibely nad Brnem: Tři desetiletí hlasité hudby za časů totality. Brno: Jota, 2015, s. 67. 11

12

Vanilla Fudge – americká rocková skupina.

13

The Beach Boys – americká rocková skupina založená roku 1961 působící dodnes.

ČECHOVÁ, Anna. Brněnská nonartificiální hudba v šedesátých letech se zaměřením na rockovou hudbu. Ústí nad Labem, 2012. Bakalářská práce. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Fakulta pedagogická. Vedoucí diplomové práce Vítězslav Štefl, s. 33. 14

15

Tamtéž, s. 34.

11

2.1.5 Skupina Aleše Sigmunda Ke konci šedesátých let ze skupiny Vulkán16 postupně odešli Bedřich Crha (klavír), Karel Antonín (bicí), Cyril Kajnar (baskytara). Aleš Sigmund chtěl zprofesionalizovat působení sester Marthy a Teny Elefteriadu, a tak vznikla v roce 1970 Skupina Aleše Sigmunda, která působila do roku 1975 jako doprovodná. Obsazení bylo následující: Aleš Sigmund (kytara, skladba), Martha a Tena Elefteriadu (zpěvy), Ivo Křižan (kytara). V tomto uskupení se také objevovali a prolínali i hráči ze skupiny Progress Organization. Soubor využíval řeckého vlivu sester Marthy a Teny Elefteriadu a tím svou tvorbou vynikal.

2.1.6 Speakers Skupina vznikala postupně od roku 1964, nejprve jako sdružení. V roce 1966 získala název Speakers a působila do roku 1976. Obsazení skupiny se měnilo, v souboru se vystřídali následující hráči: Jiří Kameš (zpěv), Zdeněk Pulkrábek (kytara), Bohdan Jelínek (baskytara), Tomáš Foukal (bicí), Pavel Pelc (baskytara, zpěv), Pavel Smílek (varhany, klávesy), Kamil Tomeček (baskytara), Vít Kukla (baskytara), Jan Millonig (kytara), Ctibor Hliněnský (bicí), Alena Navrátilová (vokály), Radvana Dvořáková (vokály) a Miloš Libra (varhany). Speakers byla skupina, které se povedlo obhájit statut profesionálů, a to za pomoci působení jako doprovodná kapela a dalších projektů. 17

2.1.7 Synkopy 61 Skupina Synkopy vznikla v roce 1960. Původní název Synkopy 61 se postupně měnil. Do roku 1965 se vždy přepisovala jen číslovka, ale v témže roce se navrátilo k původnímu označení Synkopy 61, čistě z praktických důvodů. V roce 1981 se číslovka za názvem úplně zrušila a znovu byla zavedena v devadesátých letech, kdy začali hudebníci hrát v původním složení. S přestávkami hraje soubor dodnes. Prvotní obsazení bylo: Petr Směja (zpěv, kytara), Pavel Pokorný (zpěv, housle, klávesy, kytara), Pavel Smílek (zpěv, klavír), Miloš Orság (akordeon), Petr Fischer (klarinet) a Jiří Rybář (bicí). Dalšími členy do roku 1990 byli: Jan Čarvaš (kontrabas, 16

Vulkán – rocková skupina působící v letech 1963–1970.

GRATIAS, Petr. Decibely nad Brnem: Tři desetiletí hlasité hudby za časů totality. Brno: Jota, 2015, s. 27–30. 17

12

později baskytara), Antonín Smílek (doprovodná el. kytara), Michal Gärtner (zpěv), Alice Gärtnerová (zpěv), Michal Polák (zpěv), Pavel Váně (zpěv, kytara), Oldřich Veselý (zpěv), Vratislav Lukáš (violoncello, kytara, zpěv), Emil Kopřiva (sólová kytara, zpěv). Miloš Makovský (sólová kytara) a Vilém Majtner (baskytara, doprovodná kytara, zpěv). Z počátku byl repertoár skupiny taneční. Převládal například twist, madison, rokenrol a swing. Postupem času začali hudebníci skládat autorské písně. Další inspiraci nacházeli u skupin The Beatles, Hollies18, The Searchers19, Beach Boys20. Skupina nahrála alba: Válka je vůl (1968, Supraphon), Sluneční hodiny (1981, Panton), Křídlení (1983, Panton), Zrcadla (1986, Panton), Flying Time (1986, PantonAtia), Dlouhá noc (1990, Panton). 21

18

Hollies – britská beatová a rocková skupina.

19

The Searchers – anglická beatová skupina.

20

Synkopy 61 [online]. [cit. 22. února 2016]. Dostupný z http://www.synkopy61.cz/historie.html.

ČECHOVÁ, Anna. Brněnská nonartificiální hudba v šedesátých letech se zaměřením na rockovou hudbu. Ústí nad Labem, 2012. Bakalářská práce. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Fakulta pedagogická. Vedoucí diplomové práce Vítězslav Štefl, s. 32–33. 21

13

3. Amatérská scéna 70. let Tvorba brněnských amatérských skupin se vyznačovala vzdorem vůči oficiální pop music kultuře. Dále šlo o vyjádření nespokojenosti s politickou situací. Základní prvky, které výše zmíněná tvorba obsahovala, se projevovaly výstředností nejen v textu, ale i v hudbě a jejím celkovém pojetí. V sedmdesátých letech dvacátého století nebylo vůbec jednoduché jako hudební soubor vystoupit. Pokud se chtěla skupina prezentovat a představit veřejně publiku na koncertě či festivalu musela splnit tzv. přehrávky. Více viz kapitola 7. Přehrávky.

3.1 Don’t Step on the Grass Skupina vznikla v roce 1970 z původních Great Inspiration. Hudebníky souboru byli následující hráči: Zdeněk Blažek (kytara, zpěv), Pavel „Ahmed“ Popovič (kytara), Pavel „Bob“ Kramár (bicí, zpěv), Pavel Havelka a později Petr Bezděk (baskytara). Jako host se skupinou příležitostně hrál Zbyněk Čaluba (varhany). Název kapely vymyslel Bob Kramár podle stejnojmenné skladby skupiny Steppenwolf22. Repertoár tvořily skladby skupin Grand Funk Railroad23, The Taste24 a vlastní písně.

3.2 F. G. B. Stellars Skupina F. G. B. Stellars se zformovala v roce 1965. Založili ji Zdeněk Kalina (kytara) a Vít Kukla (baskytara). Dalšími hudebníky byli: Vladimír Severa (sólová kytara), Vítězslav Vavrda (bicí) a Jiří Látal (zpěv). Z počátku tvořily repertoár instrumentální skladby skupiny The Shadows, který byl postupem času obohacen o písně The Rolling

Steppenwolf – kanadsko-americká skupina hrající hard rock, blues rock a psychedelický rock. Vznikla v roce 1967 a s přestávkami působí dodnes. 22

Grand Funk Railroad – americká hard-rocková a blues-rocková skupina založená roku 1969, s přestávkami působící dodnes. 23

The Taste – irská rocková skupina. Působila v letech 1966–1970. Od roku 2000 znovu obnovila činnost. 24

14

Stones, The Animals25, Dave Clark Five26, Status Quo27, Tuesday Children28a John Fred and his Playboy Band29. Skupina se do povědomí veřejnosti dostala díky účasti na Brněnské beatové lize30, na které se umístila na druhém potažmo třetím místě, o které se dělila s úspěšnou skupinou Atlantis. Skupina nahrála písně Pláč a Stará Maturina v brněnském rozhlase. V roce 1968 opustil skupinu Zdeněk Kalina. V roce 1970 soubor absolvoval turné v tehdejší Jugoslávii na ostrově Krk. Pro tuto příležitost hudebníci obohatili repertoár o místní lidové písně. V roce 1972 skupina ukončila svou činnost. Ve své době byla F. G. B. Stellars velmi populární, progresivní a jejich hudební interpretace mimořádně kvalitní.31

3.3 Generace Q V polovině šedesátých let, přesněji v roce 1965, vznikla skupina Sextons, ze které se později vytvořil soubor Generace Q. Tento název byl přijat v roce 1970. Obsazení skupiny tvořili a vystřídali se následující hráči: Ladislav Bezděk (kytara), Josef Drgáč (kytara), Zdeněk Matějka (kytara, bicí), Jaroslav Krejska (varhany), Miloš Libra (klavír, varhany), Pavel Kramár (bicí), Zdeněk Blažek (baskytara) a Ivan Lisický (zpěv). Během dalších let se tato skupina přejmenovala na Regenerace. Později hrál soubor ve složení: Miloš Morávek (kytara), Vilém Majtner (zpěv), Roman Dragoun (klávesy, zpěv), Jaroslav Píchovec (baskytara) a Jiří Netík (bicí).32 Během normalizace měla skupina zákaz činnosti. Repertoár souboru se skládal ze skladeb legendárních skupin jako například Deep Purple, Santana, Ten Years After a Uriah Heep a také z několika vlastních skladeb. 25

The Animals – anglická rocková skupina působící s přestávkami od roku 1962 do roku 1984.

26

Dave Clark Five – anglická poprocková skupina aktivní v letech 1958–1970.

27

Status Quo – anglická rocková skupina založená v roce 1967 působící dodnes.

28

Tuesday Children – anglická rocková skupina založená v roce 1966.

29

John Fred and his Playboy Band – skupina založená v roce 1956 hrající soul.

Brněnská beatová liga byla soutěž vyhlášena organizací Park kultury a oddechu v roce 1968, jejímž cílem byl rozvoj beatového dění v Brně včetně umožnění souborům pravidelně vystupovat. 30

ČECHOVÁ, Anna. Brněnská nonartificiální hudba v šedesátých letech se zaměřením na rockovou hudbu. Ústí nad Labem, 2012. Bakalářská práce. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Fakulta pedagogická. Vedoucí diplomové práce Vítězslav Štefl, s. 23–24. 31

Rock a pop [online]. [cit. 7. března 2016]. Dostupný z http://archiv.rockandpop.cz/clanky/brnenskybigbit-a-rock-na-scenu/. 32

15

Skladateli byli Ladislav Bezděk a Miloš Libra. Texty písní psal Vít Veselý. Dalším rozšířením repertoáru byly například skladby skupin Emerson Lake and Palmer a Yes. Postupně se tato původně bigbítová skupina začala orientovat na britský hard rock, a vyznačovala se i progresivním proudem rocku.33

3.4 CH.A.S.A. Skupina vznikla v roce 1973 a působila do roku 1983. Souborem prošli následující hudebníci: Pavel Chmelař (baryton saxofon, soprán saxofon, příčná flétna, pikola), Ivo Albrecht (baskytara), Antonín Stříž (bicí), Jiří Adam (elektrická kytara), Zdeněk Blažek (perkuse, později druhá baskytara), Ivan Havlíček (perkuse), Mirka Křivánková (zpěv) a Stanislav Valendin (varhany). Skupina se zúčastnila první Jazzrockové dílny v pražské Lucerně v roce 1976 a také několikrát vystoupila na jazzovém festivalu v Českém Těšíně a ve Slaném. Soubor se označoval jako jazz-rockový, převážně instrumentální a kladl důraz na expresivní pojetí vlastních skladeb.34

3.5 Irguns Van Leumi V roce 1972 založili tři spolužáci, Vilém Hudeček, Jan „Žanek“ Šebesta a Karel Novotný, skupinu s názvem Irguns Van Leumi. Zpočátku zkoušelo hudební seskupení v domácím prostředí bytu V. Hudečka. Jejich repertoár sestával ze skladeb, které složil Vilém Hudeček. Byly to písně blues-rockové, některé s prvky čardášů. V tomto období vznikla první nahrávka skupiny. Pochází z roku 1974 a její název je Uzený koleno a neposlušné děti. Název alba se zakladateli velmi líbil, a proto později soubor přejmenoval na Uzený koleno band. V té době hudební skupina veřejně nevystupovala, hrála pouze na soukromých akcích. I přesto, že hudebníci ještě neměli svoje nástroje, fungovali do roku 1976. Poté se, po dobu vojenské služby Ž. Šebesty a K. Novotného, odmlčeli.


34

Tamtéž, s. 75–80.

16

3.6 Madmen Skupina vznikla v roce 1967 a působila do roku 1975. Do roku 1975 se ve skupině vystřídali následující hudebníci: Jaroslav Buček (baskytara, zpěv), Rudolf Böhm (kytara, zpěv), Jan Korbička (klávesy, zpěv), Jaroslav Kříž (bicí), Luděk Brůček (bicí), Ivo Pšikal (kytara, zpěv), Pavel Honzák (kytara, zpěv), Milan Ostrý (kytara), Miloš Morávek (kytara, zpěv), František Stehlík (bicí, zpěv), Karel Pištělák (varhany) a Zdeněk Blažek (baskytara). Repertoár se skládal ze skladeb skupin Deep Purple, Led Zeppelin, Black Sabbath a největší část zaujímaly skladby skupiny Uriah Heep35. Od návratu souboru na scénu v roce 1997, hraje skupina dodnes.36

3.7 Uzený koleno band V roce 1979 se hudební soubor Irguns Van Leumi rozhodl opět začít hrát, tentokrát už ale s novým názvem Uzený koleno band (UKB). Obsazení tvořili: Vilém Hudeček (bicí), Žanek Šebesta (baskytara, klavír), Karel Novotný (kytara), Luboš Brzobohatý (zpěv, housle, saxofon) a Dušan Skála (zpěv, foukací harmonika). Oba dva noví hráči Luboš Brzobohatý a Dušan Skála s sebou přinesli několik svých písní. Styl hudby by se dal popsat jako „bigbítově“ pojaté blues. Hlavním rysem, co se týče charakteristiky stylu, byla eklektičnost. Skladby obsahovaly prvky maďarského čardáše, bretaňských písní, moravské lidovosti, rytmy chachy, bossanovy, valčíku, country reggae a blues. Vokální projev zpěváka skupiny byl velmi osobitý. V projevu celého souboru byla cítit přítomnost smyslu pro humor. Texty psali hudebníci skupiny, ale objevoval se i zhudebněný Bohumil Hrabal či František Gellner. Například píseň Hlučící samota je zhudebněním poetického a vtipného díla Bohumila Hrabala a Luboše Brzobohatého.

Uriah Heep – anglická skupina hrající heavy metal, hard rock a progresívní rock. Založená roku 1969 působící dodnes. 35


17

„Hlučící samota Pane vrchní! Co jste to přinesl v půllitru za krásu? To pivo s nádhernou pěnou. To není pěna, to je snad šlehaná smetana. To není smetana, to je snad chladivý pudink. To není pudink, to je sám, parádní gól, pane vrchní! Ta vaše Formanka to není putyka. Ta vaše hospoda, to je Betlémská kaple. Ve které každý host hovorem stává se tím – Kým býval, nebo chtěl být. Pane vrchní! Ta vaše hospoda je hlučná a hlučící samota, Ve které nejlíp se sní. Platím!“37 Začátky skupiny byly velmi náročné. Soubor zkoušel v malé místnosti, která sloužila jako prádelna a mandl, což bylo velmi nepohodlné. Vilém Hudeček se tehdy rozhodl situaci řešit a podepsal zřizovatelskou smlouvu s OKVS38. Díky tomuto dokumentu získal soubor prostor ke zkoušení v sále kulturního domu v Černovicích. Tehdy se ke skupině přidala nová zpěvačka Lenka Vybíralová. V roce 1982, po nevydařeném koncertu a z osobních důvodů, odešli Karel Novotný a Dušan Skála. Zbyli tedy jen hráči rytmiky Vilém Hudeček, Jan „Žanek“ Šebesta a hráč na housle a saxofon Luboš Brzobohatý. V té době přišel do skupiny velmi nadaný skladatel, zpěvák a kytarista Petr Váša. Ten brzy přivedl kamaráda Jiřího Salajku, velmi dobrého houslistu. Skupina měla neobvykle dva houslisty, což na koncertech a soutěžích působilo velmi atraktivně.

37

Soukromý archiv: Vilém Hudeček.

38

OKVS – Okresní (obvodní) kulturní a vzdělávací středisko.

18

Po úspěšných přehrávkách skupina nacvičila repertoár, který byl sestaven z písní Viléma Hudečka, Petra Váši a Luboše Brzobohatého. Představila ho na koncertě, který se konal v Klubu mládeže Esenc na ulici Křenová v Brně. Vystoupení bylo úspěšné a vedlo k dalším koncertům v tomto klubu. Seskupení dále absolvovalo koncert na dvou Valných hromadách, na neoficiálním festivalu alternativní hudby. Hraní na první Valné hromadě nebylo velmi zdařilé, ale o to větší úspěch hráči slavili po vystoupení na druhé Valné hromadě. Po těchto vystoupeních skupina sehrála mnoho koncertů v Brně a okolí. Zajímavé bylo, že na koncertech vždy rozdávali tištěné texty písní. V této době přišel do skupiny nový člen, hráč na foukací harmoniku, Miloš Kocman. V říjnu roku 1982, kdy se skupina přihlásila na jazzový festival v Blansku, dostává Miloš Kocman upozornění, že se o skupinu zajímá městská i krajská policie. I přesto se skupina festivalu zúčastnila. Koncert nedopadl vůbec dobře, a to díky zvukaři, který skupinu úmyslně neprofesionálně ozvučil a tím znemožnil. Proto také recenzent festivalu a tehdejší šéfredaktor Melodie označil Uzený koleno band jako dramaturgický omyl. Další koncert po festivalu se měl konat v brněnském klubu na Křenové. Byl ale policií zrušen. Brzy poté členové skupiny pochopili, že legálně a veřejně už nebudou moci vystupovat. Kapelník souboru Vilém Hudeček obdržel dopis od Obvodního kulturního a vzdělávacího střediska Brno. Skupině UKB byla zrušena zřizovatelská smlouva pod záminkou administrativních nesrovnalostí. Pro soubor to znamenalo konec legální činnosti a do tří dnů od obdržení zásilky museli hudebníci vyklidit prostory kulturního domu v Černovicích. Skupina po vyklizení sálu neměla kde zkoušet, a tak už jen nahrála album Badžaras (1982).

19

4. 80. léta a nová vlna Říká se, že to nejpodivnější a nejzvláštnější, co se v hudbě v osmdesátých letech objevilo, vzniklo v Brně. Moravská metropole měla potřebu odlišit se od hlavního města Prahy a přijít vždy s něčím úplně jiným.39 Tím byla v osmdesátých letech alternativní hudba profesionální a amatérské scény. Tento „vnitřní pocit“ odlišení se, je znát již od šedesátých let. Vyznačuje se vznikem skupin, jako jsou Synkopy 61, Progress Organization a posléze Progres 2, Vulkán a Atlantis. Nově vzniklé skupiny ale nenavazovaly na jejich předchůdce. Alternativní scénu chápaly jako prostor svobodně se vyjádřit k současnému světu a dění, které propojovaly s klasickými hudebníky, výtvarníky, divadelníky a básníky. 40 Skladatel Martin Dohnal v článku Brněnská alternativní scéna vystihuje termín následovně: „Alternativní kultura, tak jak ji chápu, je kultura, která je vůči establishmentu v neustálém střehu, a je jedno jestli to je za bolševika nebo v této době. Je to kultura, které nechce podlehnout svodům toho tzv. vyššího světa.“41

4.1 Nová vlna S prvními zmínkami o nové vlně v Čechách se setkáváme na konci sedmdesátých let. Vrcholu dosahuje v letech 1982–1983. České soubory nalezly inspiraci v zahraničních skupinách jako například Talking Heads nebo Punishment of Luxury42. Kromě zahraničního působení je možno spatřit vliv folku, českého undergroundu a české alternativní scény sedmdesátých let. To vše, když se smíchalo dohromady, dalo vzniknout často něčemu velmi zajímavému. Zjednodušeně by se dalo říct, že nová vlna byla novým směrem ve vývoji rocku, který kladl důraz na pódiová vystoupení, zajímavá především kostýmy a pohybovým ztvárněním. V seriálu Bigbít vyzdvihuje hudební publicista Vladimír Vlasák právě originalitu vzniklou smícháním výše zmíněného dohromady. „Mně se na české nové vlně líbilo, že Bigbít internetová encyklopedie rocku [online]. [cit. 13. března 2016]. Dostupný z http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/vyhledavani/valn%C3%A1%20hromada/clanky/207brnenska-alternativni-scena/. 39

40

Tamtéž.

41

Tamtéž.

Punishment of Luxury – britská post-punková skupina založená roku 1976, s přestávkami působící dodnes. 42

20

byla taková měňavkovitá. Každá kapela hrála něco jinýho, ale na každé bylo něco originálního. Byly zároveň vlnou, ale zároveň se od sebe hudebně dost odlišovaly. A jejich výrazový náboj byl tak silný, že přehlušil i občasné instrumentální nedostatky.43 Další zajímavý postřeh o nové vlně uvádí v seriálu Bigbít Vojtěch Lindaur. „U nás byla nová vlna definována hlavně vizuální podobou. Jenomže klipy tehdejších západních kapel se sem nemohly dostat, protože kromě estébáků tady video v té době nikdo neměl a v německé TV se do hudebních pořadů dostávala new wave velmi zřídka. Takže to, že byla česká nová vlna tak zajímavá a specifická, bylo způsobeno tím, že byla taková intuitivní.“44 Dalším velmi důležitým prvkem byl smysl pro humor, který byl přítomen nejen v textech písní, ale i v samotném názvu skupin. Josef Vlček následovně hodnotí jména souborů v knize Excentrici z přízemí: „Snad se zachovají i ty nádherné nezvyklé názvy, v nichž je zakódováno celé poselství české nové vlny – vzpoura proti obyčejnému, banálnímu a spotřebnímu. Na Plzeňsku prý působila skupina Létající břitvy, u Hradce Králové Čertovi soustružníci, v Teplicích strašila kulturní inspektory Čtvrtá cenová skupina, v Praze Mrtvá miminka a v Brně Podchodem vchod, Odvážní bobříci nebo E.“45 V Brně vzniklo mnoho dalších skupin s kuriózními názvy, jejichž příkladem mohou být soubory Ještě jsme se nedohodli, Třírychlostní Pepíček, Něco, co hýbe ušima, Třetí vlna bavlna a další, které je možno nalézt v dalších kapitolách. Josef Vlček v eseji Nová vlna v Čechách III. Příběh dušičkový datuje vznik nové vlny v Československu přesně, a to na 23. února 1979 v sále U Zábranských v Karlíně během koncertu skupiny Extempore. Soubor zpíval česky a texty byly plné smyslu pro humor, recese a parodie. Situace po koncertě se změnila a vzniklo mnoho originálních souborů, které se nebály experimentovat a ukázat hudebnímu světu novou tvář.46 Proud nové vlny v Brně se definitivně zapsal do povědomí v širokém okruhu hudebníků a příznivců rockové hudby. Brněnská novovlnná scéna byla ovlivněna pražskou skupinou Extempore a vlastně i veškerou alternativní scénou. Mnoho nových

Bigbít internetová encyklopedie rocku [online]. [cit. 13. března 2016]. Dostupný z http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/vyhledavani/valn%C3%A1%20hromada/clanky/207brnenska-alternativni-scena/. 43

44

Tamtéž.

VLČEK, Josef. Excentrici v přízemí: [nová vlna v Čechách: příběh dušičkový]. Praha: Panton, 1989, s. 9. 45

46

Tamtéž.

21

skupin bylo také inspirováno Captainem Beefheartem47. I přesto se moravské metropoli, se svou touhou odlišit se a zároveň s líhní talentovaných muzikantů, herců, výtvarníků a básníků, povedlo vytvořit vlastní ojedinělé dílo. Nejvíce těchto zaměřených skupin vystupovalo na tzv. Valných hromadách, neoficiálních festivalech hudby pořádaných Petrem Wernerem a Lenkou Zogatovou. Typickými prvky tohoto směru byl vzhled, instrumentální obsazení, hudba, texty s černým, absurdním, mnohdy až morbidním smyslem pro humor. Jako příklad je možno uvést skupinu Třírychlostní Pepíček, prezentovanou v eseji Nová vlna v Čechách XI., která zpívala mordýřské písně, ve kterých se objevovaly mrtvoly a utopenci. Dále Josef Vlček pokračuje: „Ještě jsme se nedohodli se v beefheartovském stylu pouštěli do tabuizovaných témat ošklivých lidských činností, jež podávali v ironizovaném pohledu, sestaveném z dobových frází a oficiálních názorů. Podobné nevybíravé prostředky k zachycení pokřivené společenské reality používali i Odvážní bobříci, u nichž se vliv Extempore projevoval nejvýrazněji: „Máš strach? Tak drž hubu!“ zněl jejich nejslavnější písňový slogan.“48 Josef Vlček v eseji dále uvádí, že největší sílu brněnské scény vidí v tom: „že nepodlehla trendům módního funkového a diskotékového rocku, který zamořil Prahu a zničil pražskou novou vlnu. I dnes zůstává především experimentálně laděn. Je úplně jinde, než zbytek české nové vlny. Připisujme mu to k dobrému.“49

4.2 Profesionální a poloprofesionální scéna 80. let Profesionální a poloprofesionální hudební scéna osmdesátých let je spojena, stejně jako v letech sedmdesátých se soubory, pro které se hraní stalo zdrojem obživy. Hudebníci, kteří se chtěli stát profesionály, museli složit zkoušky, tzv. přehrávky. Ty byly náročnější než přehrávky pro amatérské skupiny, ale pokud se souboru podařilo obhájit statut profesionálů, jejich hudební cesta byla otevřenější. Měli možnost veřejného vystupování, nahrání desky apod. Objevily se i skupiny, které začínaly jako amatérské a později se vypracovaly na profesionální úroveň.

Captain Beefheart – avantgardní bluesový a rockový zpěvák, člen skupiny Magic Band, činné v letech 1964–1982. Vynikl v 60. letech fúzí bluesu, jazzu, psychedelického rocku a rokenrolu. 47

VLČEK, Josef. Excentrici v přízemí: [nová vlna v Čechách: příběh dušičkový]. Praha: Panton, 1989, s. 32–33. 48

49

Tamtéž, s. 33.

22

4.2.1 Bittová a Fajt Duo Iva Bittová (housle, zpěv) a Pavel Fajt (bicí) vzniklo v druhé polovině osmdesátých let. Oba tvořili velmi neobvyklé spojení houslí, bicích nástrojů a osobitého až improvizovaného zpěvu, které dále umocňovala autorská hudba vyznačující se propojením prvků rocku, alternativy, jazzu a folkloru. Jak potvrzují Jiří Tlach a Josef Vlček v knize Excentrici v přízemí: „I v koncepci se zkřížily dva protikladné světy. Bittová přicházela z čistě folklórního prostředí, ale její zkušenosti byly daleko větší. Vždyť Divadlo na provázku je centrem brněnského kulturního života a na práci s ním se podílí i řada nejrespektovanějších autorů soudobé vážné hudby. Hodně prý jí pomohla i domácí cvičení s houslemi. Vypráví, že zkoušela nudné etudy doplňovat improvizovaným zpěvem tak dlouho, až v tom našla zalíbení.“50 I Pavel Fajt byl velmi zajímavě ovlivněn, jak dále autoři popisují: „Pavel, ač se nevyhýbal spolupráci s každým zajímavým muzikantem, inhaloval kdejakou rockovou avantgardu. Zajímaly ho především kapely hnutí Rock v opozici – mnohé z nich totiž povýšily bicí z motoru souboru na zvukomalebný instrument, jehož ruchy, hluky a šumy jsou rovnocenné s melodickými nástroji.“51 Autoři zakončují myšlenku následovně: „Prolnutí těchto dvou stanovisek vedlo ke vzniku nenapodobitelného křížence folku, vážné hudby, rocku.“52 Texty, které psali Pavel Fajt a Karel David, vynikaly lidovými motivy. Duo vystupovalo na mnoha festivalech a přehlídkách zaměřených jak rockově, tak folkově jako například na Rockfestu, v Lipnici nad Sázavou, Valašském Špalíčku a dalších. Duo v osmdesátých letech nahrálo desku Bittová a Fajt (1988, Panton) a Svatba (1988, Review Records).53

4.2.2 Bronz Skupina vznikla v roce 1981 a fungovala do roku 1984, jejím zaměřením byl rock a progresivní rock. Členové souboru v osmdesátých letech byli: Pavel Váně (kytara, zpěv), Karel Horký (klávesy), Richard Lašek (perkuse), Jiří Obzina (bicí), František Drápal (baskytara). V roce 1981 prezentoval soubor v brněnském divadle Reduta projekt TLACH, Jiří, VLČEK, Josef. Excentrici v přízemí: [nová vlna v Čechách: příběh dušičkový]. Praha: Panton, 1989, s. 76–77. 50

51

Tamtéž.

52

Tamtéž, s. 77.

53

Background Project [online]. [cit. 1. března 2016]. Dostupný z http://www.background-project.eu/.

23

Zimní království inspirovaný pohádkou Sněhová královna Hanse Christiana Andersena.54 V roce 2008 se hudebníci opět sešli a od té doby je jejich hudební těleso činné dodnes.55

4.2.3 Futurum Na začátku osmé dekády dvacátého století vznikla progresivně rocková skupina Futurum, kterou založili dva hráči tehdy působící v Progres 2. Byli to Miloš Morávek (kytara, syntezátor) a Roman Dragoun (klávesové nástroje, zpěv). Přidali se k nim Emil Kopřiva (kytara, baskytara) a Jan Seidl (bicí). Skladby byly inspirované King Crimson56 a Talking Heads. Skupina vydala album Ostrov Země (1984, Panton). V roce 1984 přišel do skupiny Lubomír Eremiáš (baskytara) a o rok později Leopold Dvořáček (saxofon). V témže roce opustil skupinu spoluzakladatel Miloš Morávek. V roce 1987 skupina nahrála album Jedinečná šance (Supraphon). O rok později přišel Pavel Pelc (baskytara), který ale v roce 1989 zůstal ve skupině sám s Emilem Kopřivou. Tak se soubor rozešel a znovu sešel v roce 1994. S přestávkami hrají muzikanti dodnes.57

4.2.4 Progres 2 Viz kapitola 2.1.3 The Progress Organization a 2.1.4 Progres 2.

4.2.5 Synkopy 61 Viz kapitola 2.1.7 Synkopy 61.

iBrno [online]. [cit. 1. března 2016]. Dostupný z http://m.ibrno.cz/kultura/59533-po-stopachbrnenskeho-bigbitu-xi-bronz.html. 54

55

Wikipedie [online]. [cit. 25. února 2016]. Dostupný z https://cs.wikipedia.org/wiki/Bronz_(skupina).

King Crimson – anglická skupina založená 1969 hrající progresivní, experimentální, art, psychedelický rock a jazz fusion a novou vlnu. 56

57

Bandzone.cz [online]. [cit. 1. března 2016]. Dostupný z http://bandzone.cz/futurum.

24

5. Amatérská scéna 80. let Hudební soubory amatérské scény v osmdesátých letech dvacátého století byly a dodnes jsou v obecném povědomí posluchačů nazývány jako alternativní. Tyto skupiny většinou nenavazovaly na předešlou hudební tradici, ale snažily se přijít s něčím novým. Jejich cílem bylo svobodné vyjádření se k realitě, a to ať už v soukromém životě či politickém. Alternativní hudba se rovnala životnímu stylu a postojům. Stejně jako v sedmdesátých letech, pokud chtěly skupiny veřejně vystoupit, musely splnit tzv. přehrávky. Na začátku osmdesátých let, v roce 1982, však Petr Werner založil tzv. Valné hromady – neoficiální festival hudby, na kterých si mohly tyto skupiny bez překážek zahrát. Později s organizací pomáhala i Lenka Zogatová. Tato kulturní akce rozhodně podpořila amatérské soubory, které do té doby měly velký problém s prezentováním se.

5.1

E Skupina E (Éčko) vznikla v roce 1985. S různými přestávkami působila až do roku

1997. Jejími členy byli: Vladimír Václavek (baskytara, kytara), Josef Ostřanský (kytara) a Vladimír Kokolia (zpěv). Soubor neměl bubeníka, což bylo velmi neobvyklé. Zpočátku zkoušeli hudebníci nahradit bicí počítačem. Ukázalo se, že nepřítomnost této rytmické složky, vzhledem k výborně fungující rytmice v kytaře a baskytaře, souboru nijak neubírala na kvalitě. Skupina se vyznačovala avantgardním až experimentálním rockem s prvky minimalismu a nové vlny. Vše bylo umocněno vizuálním zjevem hudebníků. Na koncertech byli totiž oblečeni v kožených bundách, stáli bez hnutí, neprojevovali žádné emoce a k publiku proudila jen nápaditá hudba, která vznikala spojením basové linky a kytary. Zpěvák skupiny vstupoval na podium nečekaně se škraboškou na pomalovaném obličeji. Toto vše posluchače šokovalo a zanechávalo to v nich neobvyklé a neopakovatelné dojmy.58


25

5.2

Dunaj Na začátku osmdesátých let vznikla skupina Maňana, později nazývaná „bigbít“,

v roce 1986 přejmenovaná na Kolektiv. O rok později získala skupina označení Dunaj a působila do roku 1998. Znovu byla oživena jen jako projekt Delta Dunaje v roce 2015. Mezi hudebníky, kteří tvořili toto seskupení, postupně patřili: Iva Bittová (zpěv), Pavel Fajt (bicí nástroje, perkuse), Josef Ostřanský (kytara, zpěv), Jiří Kolšovský (zpěv, kytara, perkuse), Vladimír Václavek (baskytara, kytara, zpěv), Zdeněk Plachý (klávesy) a Pavel Koudelka (bicí). Soubor se vyznačoval alternativním rockem, osobitou tvorbou s prvky folkloru, jazzu i vážné hudby, kreativitou a vynikající hráčskou vyspělostí. V internetové encyklopedii rocku Bigbít je zaznamenaný popis koncertů skupiny Dunaj Zdeňkem Slabým z knihy Svět jiné hudby: „Koncerty Dunaje ovšem bývaly řádné jízdy, ve kterých se proplétaly Václavkova barvená hra na baskytaru, Ostřanského střídání funky rytmů s tvrdými někdy až hardcoreovými motivy, Fajtova „inženýrská“ chemie rytmického doprovodu, Kolšákův vypitý hlas a divoká čarodějka Bittová, lítající po pódiu v krátkých roztrhaných kožených šatech a křičící jak na lesy: „chyť si mě, tak chyť si mě – pustit musíš!“ A do toho všeho čaroval na kytaru Pavel Richter, díky čemuž byl zvuk kapely označován jako „King Crimson po moravsku…“59 Petr Dorůžka dále tamtéž hodnotí jedinečnost tvorby souboru: „Dunaj má zcela specifickou zvukovou tvář, danou jasnými kovovými barvami kytar, repetitivními figurami i kouzly hostujícího kytarisky Pavla Richtera. Komorní zvuk a ekonomické aranžmá se nesnaží vás oslnit množstvím not, které hudebníci dokážou zahrát.“60 Skupina nahrála desku Iva Bittová + Dunaj (1989, Panton). 61

5.3

Helmutova stříkačka Skupinu založil v roce 1986 zpěvák Robert Staniczek. Dalšími členy byli: Albert

Krejčí (bicí), Tomáš Rašovský (kytara), Petr Klobouk (baskytara) a Jan Staniczek (klávesové nástroje). Soubor v tomto obsazení hrál do roku 1990, poté nastaly personální změny. Skupina funguje dodnes. Seskupení bylo propojeno s divadlem a vystupovalo na 59

Bigbít internetová encyklopedie rocku [online]. [cit. 16. března 2016].

Dostupný z http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/kapely/2658-dunaj-manana-kolektiv/. 60

Tamtéž.


26

různých středoškolských a vysokoškolských akcích. Hudebníci se nechali inspirovat hard rockem, metalem a novou vlnou.62

5.4

Hrozně Skupina vznikla v září roku 1982. Založili ji Martin Kozlovský (kytara) a Pavel Straka

(akordeon). Toto duo hledalo dalšího hráče. Hudebníci se proto rozhodli zkusit štěstí a podali si inzerát, ve kterém požadovali hráče na neobvyklý nástroj, kterým pro ně byly nástroje jako například housle, fagot nebo flétna, tehdy v bigbítu ne zcela běžné. Na inzerát však zareagoval a do skupiny se přihlásil „jen“ hráč na baskytaru Jaromír Řehoř.63 Soubor by se dal charakterizovat jako alternativní rock, který byl ovlivněn prvky minimalismu, folkem a dalšími styly.64 Skupina Hrozně má své skladby vždy výborně nacvičené a předem promyšlené. Potvrdil mi to Jaromír Řehoř v soukromém rozhovoru, je to ale také možno slyšet například ve skladbě Kdo se bojí. Hlavním rysem hudby je minimalistické opakování různých motivů, které do sebe vždy zapadají. Tyto motivy jsou jako samostatné jednotky v každém nástroji zvlášť. Působivé je i souznění na tu dobu nezvyklých hudebních nástrojů. Konkrétně ve vybrané skladbě Kdo se bojí, uvádí píseň akordeon s basou. Do mohutného zvuku, který je tvořen použitím melodického tříhlasého rejstříku akordeonu, nastupuje cinkavý zvuk metalofonu, který také, stejně jako dva zbylé nástroje, sleduje svoji linku. Melodie každého nástroje je zřetelná a dohromady ladí, na chvíli se ujímá „sóla“ basa, hned na to zase všechny tři nástroje dohromady hrají svůj motiv. Poté se přidá jednoduchý text. „Kdo se bojí, ať nechodí sám po světě…“65. Nástroje pokračují v minimalistickém podkreslení po celou dobu skladby. Píseň je velmi nápaditá, posluchač je v očekávání, kam se motiv překlene a co dalšího z tohoto souznění vznikne. Na podzim roku 1982 vystupovala skupina v recitačním pořadu, který uváděl Mirek Kovařík.

62

Helmutova stříkačka [online]. [cit. 1. března 2016]. Dostupný z http://www.helmutovastrikacka.cz/.

Brno – město hudby [online]. [cit. 4. února 2016]. Dostupný z http://www.mestohudby.cz/publicistika/kritika/hrozne-uz-neni-cas. 63

64

Bandzone [online]. [cit. 4. února 2016]. Dostupný z http://bandzone.cz/hrozne?at=info.

65

Soukromý archiv: Jaromír Řehoř.

27

Během let 1983–1985 soubor na chvíli opouští Pavel Straka a Martin Kozlovský z důvodu povolání do vojenské služby. V té době skupinu udržuje Jaromír Řehoř (baskytara) a spolu s ním zkouší Vojtěch Sax (kytara). Na podzim roku 1985, po návratu Pavla Straky a Martina Kozlovského, se činnost souboru obnovuje a hudebníci se začínají účastnit koncertů. Od roku 1987 se hostem skupiny stává Karel Růžička (kytara). V té době je soubor obohacen o tolik předem vytoužený neobvyklý hudební nástroj. Je jím metalofon, kterého se zhostil výměnou za kytaru Martin Kozlovský. Zvuk skupiny se mění na typický alternativní rockový. Na podzim téhož roku Karel Růžička opouští skupinu z důvodu odvodu do povinné vojenské služby, místo kytaristy nahrazuje Vojtěch Sax. V roce 1988 se soubor účastní festivalu Rockfest 88. Zde získává ocenění Talent roku. Úspěšné období pokračuje a v zimě roku 1989 jmenují odborní kritici skupinu do soutěže Bílá vrána 1988. V roce 1990 přichází Roman Motyčka (bicí) a následující rok se členové skupiny na čas rozcházejí. Znovu se pak potkávají v roce 1993 a s několika přestávkami působí dodnes.66

5.5

Ještě jsme se nedohodli Skupinu založili tehdejší studenti brněnských vysokých škol v roce 1980. Původně se

soubor sešel jen na vystoupení na tanečním večírku, ale vzhledem k úspěšnému hraní se rozhodli v činnosti pokračovat a založit tzv. JJSN. Hlavním cílem hudebníků bylo pobavit a potěšit sebe i posluchače. Na internetových stránkách Bandzone skupiny JJSN je zaznamenána citace Karla Davida z časopisu Melodie z roku 1991, která jasně vystihuje postoj, přístup a záměr hudebníků k souboru: „JJSN není ani tak skupina hudební, jako spíše společenství sociální. Dříve spolužáků, nyní přátel. Nikdy jsme se nebrali moc vážně, nesnažili jsme se ani o tehdy nutné přehrávky ani o získání zřizovatele, z tehdejšího hlediska jsme vlastně jako kapela ani neexistovali. Asi v nás byl odpor vůči institucím takový, že nám přišlo absurdní institucionalizovat se, byť i jako rocková kapela.“67 Skupina hrála v obsazení: Karel David (zpěv, baskytara, texty), Petr Liška (zpěv), Stanislav Filip (kytara, zpěv, prkno), Jiří Macur (kytara, zpěv, prkno) a Petr Hromádka

66

Bandzone [online]. [cit. 4. února 2016]. Dostupný z http://bandzone.cz/hrozne?at=info.

67

Bandzone [online]. [cit. 7. února 2016]. Dostupný z http://bandzone.cz/jestejsmesenedohodli?at=info.

28

(bicí). Jako host vystupoval zpočátku Pavel Fajt (bicí), který nahradil Petra Hromádku po jeho odchodu. Hudbu skládal převážně Stanislav Filip a texty psali Karel David a Petr Liška. Hudba skupiny byla osobitá, styl nové vlny zřetelný a texty se vyznačovaly svou bizarností. Příkladem může být text písně Svět se točí – Máma močí, táta močí, Ema močí, všichni močí, svět se točí.68 Některé texty se vyznačovaly morbidností, provokací a kritikou režimu. Zvuk souboru byl velmi originální a umocněn použitím nástroje tzv. prkna. Bylo to prkno s vydlabanými dírami a mechanikou na natahování strun, dále byl nástroj opatřen kobylkou a snímačem. Původně Stanislav Filip vymyslel prkno třístrunné, později jej vylepšil na pětistrunné.69 Skupina svou tvorbou a zvukem byla často připodobňována k Captainu Beefheartovi70, který byl ale pro hráče do té doby neznámým umělcem. Z tohoto důvodu nelze hovořit o inspiraci, ale čistě o podobnosti stylu. Pavel Žemla ve své diplomové práci charakterizuje skupinu následujícím způsobem: „Hlavními rysy hudby je nelíbivost a zdánlivý chaos. Jako by hráči neměli své nástroje vůbec naladěné a k tomu ještě dělali neustále rytmické chyby. Ve formálním členění se kapela přidržuje tradičních schémat sloka – refrén – mezihra, i v harmonické struktuře se dají vystopovat základní a jednoduché akordické vazby. Pocit latentního neladění dodávají jemné půltónové odchylky a posuny kytarových motivků, podobně jako jejich rytmická nepravidelnost podněcuje dojem nesehranosti.“71 Z tohoto popisu je srozumitelné, že skupina byla opravdu osobitá a měla svůj styl. Výše uvedené můžeme sledovat v písni Loajální. Úvodem zní kytara, prkno, basa a bicí, to vše dohromady působí trochu jakoby rozladěně, i když vše do sebe výborně zapadá a svým zvukem působí velmi netypicky. Asi po dvaceti vteřinách se odmlčí basa a je slyšet jen sólo kytary a prkna s doprovodem bicích nástrojů s pronikavým zvukem ve vyšší poloze.

Přepis z Youtube [online]. [cit. 11. února 2016]. Dostupný z https://www.youtube.com/watch?v=OVPX1irfrJ8. 68

RIEDEL, Jaroslav. Excentrici v přízemí: [nová vlna v Čechách: příběh dušičkový]. Praha: Panton, 1989, s. 117. 69

Captain Beefheart – avantgardní bluesový a rockový zpěvák, člen skupiny Magic Band, činné v letech 1964 – 1982. Captain Beefheart vynikl v 60. letech fúzí bluesu, jazzu, psychedelického rocku a rock and rollu. 70

ŽEMLA, Pavel. Současná brněnská rocková scéna: diplomová práce. Brno: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Fakulta pedagogická, 1988. Vedoucí diplomové práce Miloš Štědroň, s. 30–31. 71

29

Do toho začíná tajemným, ale expresivním hlasem zpěv následujícího textu: „Možná máte stejný problém možná se trápíte také tím možná máte stejné přání jak já v noci, když špatně spím si zpívám, zpívám, zpívám. Text je podbarven dvěma sóly spolu s bicími nástroji, po sloce následuje sborově zpívaný refrén: Jak já bych chtěl být loajální jak já bych chtěl být ztotožněn se svou historickou rolí se svým třídním údělem Následuje opět linka dvou sól s bicími a další sloka. Vše plyne velmi rychle. Dělám pokroky, vycházím vstříc udělám pokroku, bytostně oddán nařízení respektuji, plnění všech vyžaduji všechny schůze navštěvuji o všem vzrušeně diskutuji

30

Ve výše uvedené části je atmosféra umocněna bicími, které svou jemnou, ale nepřetržitou přítomností na každou dobu působí naléhavě. Následuje uklidnění a změna v nástrojích, text je dále stejně naléhavý. Všechno hrozně pročítám všechny je nazpaměť znám ve spaní si je memoruji ráno v tramvajích dál předávám celou bytostí se snažím jíti k listu skvělým zítřka výšinám s myšlenkou kolektivního bytí ideál pokroku duši otvírám Zde je přidáváno na dynamice, v hlase zpěváka je slyšet rezignace. Tato část je uvedena instrumentálně. Prkno dodává osobitý, charakteristický zvuk.

Ale potom, ale potom večer když usínám zjišťuji hrůzou, že vlastní hlavu mám že ať dělám, co dělám sám sebou zůstávám zůstávám tak jako každý sám sebou opuštěn zůstávám jen, jak by možný potenciální nepřítel tak si zpívám, zpívám, zpívám Ref. Podlézám, udávám, stále se všemi stejnou zkouším, stále bokem zůstávám, znovu večer usedám, do hlouby hmoty pronikám, skvostné plody lidských duchů sklízím, když usínám, nad sebranými spisy, pak mi to myslí, a pak mi to myslí a pak mi to tepr myslí jo potom mi to tepr myslí. 31

Celá skladba velmi rychle plyne, text je vtipný, je nahuštěn a podbarven zajímavými vyhrávkami na kytaru a prkno. Ve všem už jasno mám, ve všem už jasno mám, no fakt už ve všem jasno mám. ale přesto, ale přesto zůstávám jako každý sám sebou opuštěn Zůstávám tak jak vy jen možný potenciální nepřítel. Už fakt nevím, co dělat mám, No tak o pomoc jinde požádám, Nezbyde mi než udat sebe sám i když já opravdu tu snahu mám.72 Skladba je zakončena jen melodicky, duem nástrojů, které spolu ladí a doplňují se. Skupina je výjimečná velmi charakteristickým zvukem, svými texty a použitím tzv. prkna, které jen přidalo na bizarnosti celého uskupení. Soubor odehrál koncerty na Valných hromadách, v Brně a Praze. Působil od roku 1980. S menší přestávkou v roce 1982, se hudebníci znovu sešli v roce 1985. V roce 1986 slavila skupina úspěch na Rockfestu. Poté se opět činnost pozastavila a obnovila se v roce 1989, od té doby hudebníci koncertují s přestávkami dodnes. Z působení této skupiny se zachovala následující videa a nahrávky: Video: video z koncertu JJSN z Valné Hromady v Brně (1983, vlastní Petr Werner) video z koncertní improvizace na narozeninách P.Wernera (1987, vlastní Petr Werner), 2 klipy Stanislava Krčmáře „Koni“ (1987), „Žulánci“ (1987) a TV-clip „Rychlé šípy“ (únor 1990). Audio: Valná Hromada 1982/1983 (koncert JJSN z roku 1982) Ještě jsme se nedohodli: „Complete Works 1981 - 84 (STCV 1985) Czech! Till now you were alone (1986, LP, Café Europe - Itálie, JJSN píseň Koně) Přepis z Youtube [online]. [cit. 27. prosince 2015]. Dostupný z https://www.youtube.com/watch?v=VzcQZVYeC3. 72

32

Olomouc Vol. 3 (1986) Ještě jsme se nedohodli: „Live 1986“ (1986) Ještě jsme se nedohodli: „Live“ Ještě jsme se nedohodli: „Kdo chce bojovat hledá způsoby, kdo nechce bojovat hledá důvody“ (nahráno live Olomouc 1986, Brno 1987, STCV 1988) Czechoslovakia: Ten Czechoslovakian Years (Memphis Harsh reality 1989, JJSN píseň Koně).73

5.6

Karlův skok V roce 1987 vznikla skupina, která po necelém roce svého působení získala druhé

místo v krajském kole festivalu Rockfest 88. Obsazení hudebního seskupení bylo následující: Karel Heřman (zpěv), Pavel Žemla (baskytara), kterého poté vystřídal Petr Přibyl (baskytara), Jan Říhák (bicí), Richard Mikulenka (elektrická kytara), Martin Harok (akustická kytara), Vladimír Vybíral (konga), Alexandr Snopek (klávesové nástroje) a Dan Giač (tanečník, zpěv). Inspirací hudebního souboru byly tehdejší rockové písně skupin například U2 a The Cure.74 Hlavními hudebními znaky byla především líbivá melodická linka, technická zdatnost hráče na bicí nástroje a baskytaru a členitá struktura písní. Pavel Žemla ve své diplomové práci Současná brněnská rocková scéna popisuje i jisté nedostatky: „Hlavním nedostatkem je nepřesvědčivé vyznění /většinou nejednoznačných/ textů Arnošta Goldflama ve spojení s hudbou, místy provokující až k tanci, a občasné nepřesnosti v souhře hudebníků. /Ty však pramení z nedostatečně nazkoušeného repertoáru, protože interpretační schopnosti hráčů jsou na velmi dobré úrovni/.“75 Velmi originálně působil projev zpěváků. Dan Giač, který se stylizoval punkově a osobitě tancoval. Karel Heřman stál bez hnutí. Všichni měli příjemný výraz ve tváři a usmívali se. Takové vystupování nebylo pro hudební soubory těchto let vždy typické.

Bigbít internetová encyklopedie rocku [online]. [cit. 3. února 2016]. Dostupný z http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/kapely/2655-jeste-jsme-se-nedohodli/. 73

The Cure – alternativní rocková hudební skupina založená v Anglii v roce 1976 působící do současnosti. 74

ŽEMLA, Pavel. Současná brněnská rocková scéna: diplomová práce. Brno: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Fakulta Pedagogická, 1988. Vedoucí diplomové práce Miloš Štědroň, s. 65. 75

33

Pavel Žemla ve své diplomové práci uvádí nejzdařilejší píseň skupiny Karlův seskok, tj. Co bych dělal, kdybych tě neměl. Tu považuje za velmi dobře korespondující s hudbou, s ironickým textem a velmi výrazným refrénem, ve kterém jak upozorňuje, vyniká invenční zpracování „slovanské“ melodiky.76 Ukázka textu skupiny Karlův skok: „Co bych dělal, kdybych tě neměl Dej už pokoj Kdes zas byl Něco řekni Jaký máš o sobě mínění Co to děláš Nech to být Kdy tam půjdeš Co si myslíš Už toho nech Ref.: Co bych dělal kdybych tě neměl Co bych asi dělal Co to máš Kdy se vrátíš Co to máš za kabát Co zase chceš Nikdy nevíš, kdy máš dost Nevíš kdy se vrátíš Ref.: Co bych dělal kdybych tě neměl Co bych asi dělal

76

Tamtéž.

34

Máš už všechno Že jsi na to zapomněl Kdes to nabral Co se zlobíš Dávej pozor Už zas nevíš který bije Ty snad vůbec nemyslíš Ref.: Co bych dělal kdybych tě neměl Co bych asi dělal Do čeho jdeš Co se děje Ty nic nevíš ne, ne, ne!“77

5.7

Lambrechtův psychometr Skupina založená na podzim roku 1981 a působící do roku 1983. Nejprve existovalo

pouze duo Petr Hohn (baskytara) a Tomáš Semela (kytara). Později, na začátku roku 1982, se přidal Ivan Vondráček (bicí, saxofon). Texty skládal básník Pavel Ambrož přezdívaný Homér. Ten se také dále podílel na prezentaci skupiny během koncertů. Skupina se vyznačovala undergroundovým zvukem, velmi dobře tomu přispíval saxofon, a dále také netypické texty. Pavel Ambrož měl v oblibě neobvyklá témata. Příkladem může být následující text: „Ležím na velkým černým stole, dráty tvořej elektrický pole“78, který poukazuje na prostředí psychiatrie. Jako další motivy používal například alkoholismus, deviaci, toxikománii, sebevraždu a další. Koncerty skupiny byly zajímavé nejen posluchačsky, ale i divácky. Zpěvák na vystoupeních přímo exhiboval, používal pantomimu. Celá atmosféra byla umocněna


Christiania [online]. [cit. 3. února 2016]. Dostupný z http://christiania.cz/zanek-%E2%80%93brnenska-scena. 78

35

neobvyklými texty. Bohužel po odehrání pár koncertů se skupina rozešla a členové se rozhodli jít každý svou cestou. 79 Dochovala se nahrávka z roku 1982 Věk, v němž nemoc nastala z koncertu na Leninových kolejích.

5.8

Makyota Skupinu založil v roce 1984 Tomáš Kytnar (zpěv, klávesy) spolu s Vítězslavem

Marvánem (zpěv, kytara). Toto duo natočilo amatérskou nahrávku Lidská tvář (1984, Brno). Většinou šlo o jazzrockové instrumentální skladby. Styl skupiny se postupně měnil, hudebníci byli inspirovaní rockem šedesátých let, a proto skladby byly laděné rockově a blues-rockově. Muzikanti si začínali psát své vlastní písně. Skládali autorskou hudbu a psali texty nebo zhudebňovali díla jiných autorů, jako například, Václava Hraběte, Františka Halase, Mariny Cvětajevové80 a dalších. V některých písních se můžeme setkat i s folklorními motivy, ukázkou může být píseň Zpěv patrně pitomé žebračky.81 Velmi výstižně doplňuje charakteristiku stylu souboru Pavel Žemla ve své diplomové práci. „Charakteristickým znakem je občasné užití prosté klenuté melodie v houslích nebo v kytaře /Voda načichlá nikotinem, zhudebněná báseň V. Hraběte L. Brzobohatým, Dokořán otvírám žíly, zhudebněná báseň M. Cvětajevové L. Brzobohatým/, která se však zlomí v kontrastní agresivní rytmický tok.82 Dále Pavel Žemla obecně hodnotí skupinu Makyota, a to v čem oproti jiným souborům vynikala: „Makyota, jako jedna z mála brněnských kapel neustoupila trendům rocku 80. let, který v podstatě odstranil přežitá instrumentální sóla. V hudbě Makyoty je určen prostor pro sólové improvizace houslí a kytary, avšak je nutno podotknout, že bez nežádoucího exhibicionistického efektu. S progresívním rockem 60. let Makyotu také poutá užívání lichých rytmů, které jsou jedním z odlišovacích prvků od běžné rockové

79

Tamtéž.

Ruská spisovatelka a básnířka, její díla patří do období symbolismu, obsahují prvky futurismu a expresionismu v lyrické skladbě. 80


82

Tamtéž.

36

produkce. Občas také Makyota odbočí od jinak používaných jednoduchých písňových forem.“83 Během roku 1984 se dalšími členy skupiny stali Vilém Hudeček (bicí), Jan Šebesta (baskytara) a Luboš Brzobohatý (housle, saxofon), kteří současně působili v souboru Nana. Každá skupina musela mít svého zřizovatele, pro soubor Makyota se jím stala OKVS Brno 5 a kapelníkem byl Tomáš Kytnar. Jedno z prvních vystoupení po rozšíření dua proběhlo v Bohunicích v klubu Satelit. Písně, které zazněly, byly živé. Texty byly plné humoru a nadsázky, takže publikum přijalo skupinu velmi pozitivně. To vše bylo ještě znásobeno výborným osobitým projevem Luboše Brzobohatého na saxofon a housle, který vynikal impozantními sóly. Příkladem výše zmíněného smyslu pro humor jistě může být skladba Půlová. Je typickou ukázkou hříčky s rytmem a textem. Píseň začíná minimalisticky s ostinátní rytmikou, která se stáhne, když se střídá s nastupující vokální složkou. Text začíná počítáním prv-ní dru-há tře-tí, to vše je na začátku skladby spíše deklamováno v rytmu. Následují slova půlová, čtvrťová, která v sobě svým vyjádřením obsahují dané rytmické hodnoty. Atmosféru skladby dotváří krátké staccatové tóny saxofonu, které spolu s klavírem skladbu minimalisticky uzavírají. Dalším velmi hravým příkladem textu s osobitým vokálním projevem zpívaným sólově se sborovou odpovědí je píseň Neotravujte mýho Harryho. „Na Harry, ber Harry, jez Harry, pí Harry Ti lidi jsou oškliví Seď Harry, lež Harry, běž Harry, nes Harry Ti lidi jsou oškliví Klid Harry, spi Harry, pac Harry, ňaf Harry Ti lidi jsou oškliví Pojď Harry, hop Harry, ták Harry, nó Harry Ti lidi jsou pitomí.“84

83

Tamtéž.

84

Soukromý archiv: Vítězslav Marván.

37

Celý refrén je skoro jako jazykolam, který je i přesto velmi rychle, srozumitelně a zřetelně prezentovaný. Výborně vystavěná je skladba Voda načichlá nikotinem. Začíná velmi klidně. Kytara hraje jednoduchý stále se opakující motiv rozloženého kvartsextakordu s přidanou sekundou.

Do tohoto motivu jemně nastupuje svým sólem saxofon, ke kterému se postupně přidají i housle. Bicí dokreslují celou atmosféru.

Pak se zcela náhle zlomí melodická linka a skladba se agresivně rozvine. Kytara hraje prudké akordy a saxofon dlouhé důrazné tóny, do toho všeho nastoupí expresivní zpěv Luboše Brzobohatého prezentující text Václava Hraběte: „Voda načichlá nikotinem Duše načichlé Ginsbergem ale hlavy a myšlenky pronikavě zavánějí gulmou Předevčírem když jsem naposledy spal viděl jsem Panenku Marii krásnou v záři modrej a zlatej neónů betlémskejch stopovat kadilak s diplomatickou značkou.“85 85

Soukromý archiv: Vítězslav Marván.

38

Další pokračování textu je zvýrazněno melodickou linkou kytary a na konci fráze vždy nastupuje energicky saxofon, který jakoby odpovídá následujícím motivem:

„A v mokrým písku koledoval džez svejch dvanáct taktů k poctě toho hocha kterej už jednou musí přece přijít si zadžemovat do tohodle světa“86 Nastupuje mezihra se stejným kytarovým podkladem a saxofonem jako předtím. Následují poslední verše: „a kterej prej pak všechny naše sraby to džentlemensky vodehraje za nás.“87 Konečný verš se opakuje různou intenzitou a intonací hlasu, skladba postupně utichá, housle improvizují, ještě třikrát se opakuje poslední verš a housle hrají variace na první sólo, kytara podkresluje stejně jako na začátku skladby a všechny nástroje se uklidňují. Skladbu ukončuje glissando v houslích, se kterými utichají i ostatní nástroje. V říjnu roku 1984 skupina nahrála album Urob si sám. Koncem roku 1984 dostala Makyota pozvání na festival Beat Salon. Členové skupiny se shodli, že budou vystupovat pod názvem Nana. Skupina byla úspěšná a dostala se do finále. Bohužel na samotném konečném vystoupení se souboru velmi nedařilo a nakonec skončil na čtvrtém místě. Brzy poté se se skupinou rozloučili Vilém Hudeček a Jan Šebesta. Místo hráče na bicí nástroje obsadil Petr Herzog a baskytaru nikdo nenahradil. V tomto obsazení dosáhla skupina velkých úspěchů. Tím je rozhodně i účast na finále Rockové Vysočiny 86 a také účast na finále Rockfestu 87.

86 87

Soukromý archiv: Vítězslav Marván. Tamtéž.

39

Kritiku z Rockové Vysočiny 86 si můžeme přečíst zde: „Makyota výborně reprezentovala moravskou metropoli. Zajímavé texty podpořila stejně interesantním muzikantským projevem v nezvyklém obsazení bicí, klávesy, kytara a saxofon (housle). Rockové hledačství Makyoty připomnělo tvorbu Dona Van Vlieta88. To ale neznamená, že by tato čtveřice někoho kopírovala; Makyota rozhodně má vlastní tvář i hudební výraz. Uznání zaslouží nejen za bojovný přístup, ale také za bezprostřední prezentaci skladeb. Všichni v sále uvěřili, že hudba Makyoty není předstíraným experimentem, ale skutečným a hlubokým ponorem do problému všedního dne. Repertoár musí ještě vyzrát, ale Makyota byla – alespoň podle mého názoru objevem Vysočiny 1986. Můžeme se jen těšit, co nového našemu rocku Makyota přinese.“89 Makyota nahrála písně Dokořán otvírám žíly a Neotravujte mýho Harryho pro brněnský rozhlas.90 V roce 1987 skupinu postihla tragédie, po dlouhé nemoci zemřel Luboš Brzobohatý. Soubor se na krátkou dobu odmlčel, ale brzy začal opět zkoušet a koncertovat. Přišel nový zpěvák skupiny Ladislav Süsser, houslista Vojtěch Kupčík a klarinetista Josef Mašek. Repertoár skupiny se skládal ze starých, ale i nově zaranžovaných písní. Přibyly i písně Vojtěcha Kupčíka. O skupině Makyota bohužel není mnoho zmínek, rozhodně však svou tvorbou vyniká a byla přínosem pro brněnskou scénu osmdesátých let.

5.9

Nana Skupina Nana vznikla z původní sestavy souboru Uzený koleno band. UKB se ocitl na

tzv. černé listině a díky tomu by skupina nemohla veřejně vystupovat, bylo tedy nutné vymyslet nový název, jímž byl právě Nana. Členové souboru se snažili o neutrální označení, které by nikdo nemohl chápat jako politicky nevhodné. Skupina získala nového hráče na bicí, Jima Jelínka. Hudebníkům se také podařilo najít zřizovatele v Újezdě u Brna u TJ Sokol. Vzhledem k tomu, že soubor „spadal“ pod Brno-venkov, na

Don Van Vliet známý pod pseudonymem Captain Beefheart – avantgardní bluesový a rockový zpěvák, skladatel, multiinstrumentalista, básník a malíř. Člen skupiny Magic Band, činné v letech 1964–1982. Vynikl v 60. letech fúzí bluesu, jazzu, psychedelického rocku a rock and rollu. 88

89

DVOŘÁK, Petr. Jarní pocity z podzimní Rockové Vysočiny. Profily Rockfestu, Praha: 1987, s. 32.


40

přehrávkách uspěl, protože zasedací komise ještě neměla název skupiny UKB a jména jejich členů na seznamu zakázaných. V říjnu roku 1983 nahrála skupina album s názvem Zmetek (1983). Nahráli ho zvukaři Milan Novotný spolu s Jiřím Salajkou. Repertoár skupiny v té době tvořily skladby Petra Váši, výborného kytaristy. Album bylo krásně výtvarně řešené, obsahovalo obrázkové leporelo, každý text byl nakreslen formou komiksu. Během zkoušení v Křenovicích vznikl o skupině film na způsob mozaiky. Natočil jej Milan Kočvara. Zajímavostí je, že ve filmu nezazní ani jedna skladba skupiny Nana. Skupina se průběžně zúčastňovala koncertů soukromých i veřejných. Na jaře roku 1984 se v Praze konala soutěž amatérských rockových souborů s názvem Beatsalon. Konala se ve Sjezdovém paláci a pořádala ji organizace PKOJF91. Podmínkou bylo zaslat demo verzi nahrávky, ta byla kupodivu kladně přijata a soubor mohl odjet a zkusit obstát v konkurenci ostatních skupin. Nana byla úspěšná a postoupila do semifinále. I přes tento úspěch v souboru poklesla disciplína a kapelník se rozhodl instituci zrušit. V té době dostal Vilém Hudeček nabídku hrát ve skupině Makyota, kterou přijal. Za několik týdnů dostali nabídku Luboš Brzobohatý a později i Žanek Šebesta. Tím se vlastně ve skupině sešli členové UKB. Makyotu v té době tvořili pouze dva hudebníci Tomáše Kytnar, zpěvák a hráč na klávesy a Vítězslav Marván, zpěvák a kytarista.

5.10 Naoko Vilém Hudeček (bicí) a Jan Šebesta (baskytara, klavír) se rozhodli založit v roce 1986 další hudební seskupení. Jedním z prvních úkolů bylo sehnat prostory, ve kterých by mohli zkoušet. Byli úspěšní, protože našli zkušebnu ve středu Brna. Dále se rozhodli, že přijmou kytaristu a zpěváka, i když ve skutečnosti potřebovali více schopných lidí včetně zvukaře a manažera. Mezitím ve zkušebně vznikal repertoár písní skupiny, která ještě neexistovala. Velkou novinku představovalo, že si Vilém Hudeček pořídil elektronické bicí, které měly řadu výhod i nevýhod. Mezi hlavní výhody, a to především na zkouškách, patřila snadná regulace hlasitosti. Tato vlastnost se ovšem neosvědčila na koncertech.

Park kultury a oddechu Julia Fučíka – organizace a také areál dnešního Výstaviště Praha, který sloužil jako kulturní centrum. 91

41

Důvodem byla nedostatečná zkušenost zvukařů s elektronickými bubny, což často vedlo k jejich neodbornému ozvučení. Většinu skladeb si hudebníci na zkouškách nahrávali. Poměrně dlouhou dobu čelilo duo Naoko problému sehnání chybějících hráčů. Nikdo z přihlášených na inzerát neodpovídal daným kritériím. Tj. stejné hudební názory, technická zdatnost a podobné politické smýšlení. Nakonec skupinu zformovali, viz výše uvedení, V. Hudeček, J. Šebesta, Jiří Salajka (kytara), Radim Brázda (saxofon) a Tomáš Frgala (zpěv). Skupina byla zřizována Filosofickou fakultou Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně. Většina písní by se dala charakterizovat jako rockové, s velmi originálními texty a smyslem pro humor. „Sňatkový podvodník Sedím při víně nikdo ani muk kroky měřím líně je mi všecko fuk dívám se na slepici která sedí u mě má úsměv na líci oči jak dvě studně oči má hluboký ale přitom prázdný dělá se mi špatně když její hlas zazní Karlíku Kájo kdy se budem brát? Karlíku Kájo ty mě nemáš rád?“92 Soubor se chtěl zúčastnit vysokoškolské soutěže ZUČ. Na místě konání soutěže ale nebyla zajištěna aparatura pro živou produkci rockových skupin. Většina souborů se snažila svým akustickým projevem zaujmout nebo se nakonec ani neodvážily vystoupit. Skupina Naoko to vyřešila velmi netradičně. Vilém Hudeček předstoupil před porotu, 92

Soukromý archiv: Vilém Hudeček (doslovná citace textu písně).

42

vytáhl magnetofonový přehrávač, dal hlasitost naplno a pustil vybrané skladby. Zbytek skupiny zatím čekal v zákulisí a ani si neužil potlesku, kterého se souboru dostálo. Skupina se umístila a díky tomu postoupila do krajského kola. Další kolo soutěže ZUČ93, tentokrát krajské, se konalo v březnu roku 1987 v brněnském VŠ klubu. Zde skupina Naoko získala spolu se souborem Z kopce druhé místo. Přičemž první místo nebylo uděleno. Po těchto úspěších skupina začala koncertovat v Brně, Praze a Ústí nad Labem. V době, kdy bylo seskupení nejsehranější, se dostavilo pozvání na finále Rockfestu 87 do Prahy. Ve stejném týdnu se konalo celostátní finále soutěže ZUČ na Vysoké škole zemědělské v Praze. Opět si konkurovaly brněnské skupiny Naoko a Z kopce. Tentokrát se skupina Naoko na soutěži neumístila. Rockfest v Praze nedopadl úplně podle představ hudebníků. Kritiky se velmi lišily, některé měly výhrady ke zpěvu, další zase k nezralému projevu. I přesto byl soubor Naoko spokojený s možností zahrát si na tak prestižním festivalu. Bohužel tento neúspěch byl začátkem konce, hudebníci se začali rozcházet a Naoko postupně ukončila svoji činnost.

5.11 Nějací cizinci Seskupení Nějací cizinci mělo jen krátkého trvání. I přesto však tato skupina stojí za zmínku, jelikož i z jejího nedlouhého působení vzešly dvě nahrávky s názvy Nějací cizinci (1986, JT VOX) a Nějací cizinci II (1987 JT VOX). Na prvním albu jsou písně a texty Viléma Hudečka a Jana Šebesty. Interpretačně se na nahrávce podíleli i hosté, kterými byli Tomáš Frgala (zpěv, perkuse, sbory), Jiří Posker (elektrická kytara), Luboš Brzobohatý (housle, tenor saxofon, zpěv, sbory), Jiří Salajka (zpěv, sbor) a Jiří Klement (hlas). Druhé album bylo nahráno dvojicí Jan Šebesta a Vilém Hudeček, pouze v jedné skladbě jako host zazpíval Petr Váša. Album bylo přijato velmi kladně. Nástrojové obsazení se různě měnilo. Jan Šebesta hrál střídavě na kytaru a basu. Vilém Hudeček na klávesy a občasně i na bicí. Hudebníci si mezi sebou nástroje někdy i vyměňovali. Plně si vystačili pouze spolu a nemuseli hledat jiné hráče. Texty byly plné humoru a nadsázky.

93

ZUČ – zájmová umělecká činnost.

43

V textu písně Dialektická z alba Nějací cizinci 2 (1987, JT VOX) můžeme vidět hříčky se slovy i politický podtext.

„Dialektická Umyté vlasy ostříhané vlasy Ostříhané vlasy učesané vlasy Učesané vlasy umělé vlasy Umyté učesané holé lebky Červené bělmo žluté bělmo Někdo je ve hře někdo mimo hru Červené bělmo žluté bělmo Civíme na něj a on to nevidí Umyté ruce ošetřené ruce Ošetřené ruce zpilované nehty Zpilované nehty zpocené dlaně Zpocené studené hadí stisky Červené bělmo žluté bělmo Někdo je ve hře někdo mimo hru Červené bělmo žluté bělmo Civíme na něj a on to nevidí Vydrhnuté tváře vyholené tváře Vyholené tváře navoněné tváře Navoněné tváře bezbarvé tváře Vydrhnutý bezbarvý tupý výraz Červené bělmo žluté bělmo Někdo je ve hře někdo mimo hru Červené bělmo žluté bělmo Civíme na něj a on to nevidí“94 94

Soukromý archiv: Vilém Hudeček (doslovná citace, bez čárek, s velkými písmeny na začátku řádku).

44

5.12 Něco, co hýbe ušima Tato skupina se veřejnosti představila na podzim roku 1988 na festivalu Rockfest 88. Byla označena za největší brněnský objev roku. Ve své době patřila mezi soubory s nejnižším věkovým průměrem, který byl 18 let. Obsazení skupiny: Jan Fousek (zpěv, klavír), Jan Černocký (baskytara, kytara, saxofon a klavír), David Vaněček (syntetizér, baskytara, klavír), Katka Kovaříková (zpěv, kytara) a Michal Odehnal (bicí, perkuse). Skladby tohoto souboru jsou velmi pestré. Nalezneme mezi nimi písně minimalistické, elektronické, ale i punkové. Z hudby skupiny Něco, co hýbe ušima je možno cítit napjatou atmosféru, zcela neočekávané zvraty, i když někdy vzhledem k minimalistickým prvkům se můžou motivy v různých skladbách zdát velmi podobné jako je tomu například u skladeb Poljakov Zalez a Dělat si co chceš. Hudba je specifická svým opakováním a dokonalým vystavěním skladby co se týče melodiky i doprovodu. Důležitým výrazovým prostředkem je využití kontrastů, který je vidět mezi dvěma hlasy například ve vokálních skladbách. Projev zpěvačky je jemný, až dětský, oproti tomu nastupuje mužský hlas Jana Fouska vyjadřující agresivitu. Další kontrast můžeme spatřovat ve strojovém základu doprovodných nástrojů. Tj. bicí, baskytara a klavír, proti kterým stojí dechové, jakoby improvizující, nástroje jako jsou saxofon, zobcová flétna a syntetizér.95 Prvky minimální hudby se můžou někdy jevit negativně, protože po drobném zkoumání, můžeme nalézt jistou podobnost u většiny basových figur. Velmi výrazně je použit syntetizér, který obsahuje jak melodické linky, tak akordický doprovod. Ten vytváří podklad a často také „široké plochy“ pro ostatní nástroje, které doplňují skladbu např. staccatem. Mnohdy je to velmi výrazně saxofon. Ve skladbě s názvem Tak proč? můžeme sledovat výborné vystavění písně, kontrasty i minimalistické prvky. Na začátku lze slyšet pouze syntetizér, který z melodické linky začne vytvářet plochu a tím i půdu pro ostatní nástroje. Nástup saxofonu je prudký a efektní. Spolu s bicími nástroji vytváří napjatou atmosféru. Motiv saxofonu se opakuje po celou skladbu.


45

Postupně se přidává basa a zpěv, celá instrumentální gradace je umocněna následujícím textem. „Vždycky to tak začíná, že já šahám na tebe a ty koulíš očima a seš celá bez sebe. ty seš z toho celá pryč a přitom mi nevadí, že je mi to odporný a že mě to nebaví.“ 96 Poté nastupuje expresivně prezentovaný refrén. „Tak proč na sebe šaháme, Když se vůbec neznáme. Tak proč na sebe šaháme, Když se vůbec neznáme.“97 Skladbou zní velmi efektně syntetizér, který za stále stejného doprovodu saxofonu stoupá glissandem po celé stupnici, když dojde k základnímu tónu, nastupuje sólo bicích nástrojů. Po sóle se zase vrací naléhavý saxofon a skladba pokračuje stále stejnou basovou linkou.

Přepis z nahrávky z živého vystoupení skupiny Něco, co hýbe ušima. Nahráno 14. září 1989 v Praze. Youtube [online]. [cit. 27. prosince 2015]. Dostupný z https://www.youtube.com/watch?v=61_vIYRkhh4. 96

97

Tamtéž.

46

Prvky minimalismu můžeme najít i v textu. Slova se často opakují nebo jen nepatrně mění. „Vždyť je nám to odporný, vždyť nás už to nebaví. vždyť je nám to odporný, vždyť nás už to nebaví. tak proč to teda děláme, že na sebe šaháme. tak proč to teda děláme, že na sebe šaháme. tak proč na sebe šaháme, když se vůbec neznáme. tak proč na sebe šaháme, když se vůbec neznáme. TAK PROČ?“98 Skladby souboru působí velmi kompaktně, jakoby bylo vše vymyšleno pouze jedním autorem. Opak je ale pravdou a většina písní vznikla až při společném zkoušení. Z tohoto projektu vzešla nahrávka Něco, co hýbe ušima, z živého koncertu, který se konal 14. února roku 1989 v Praze. I přesto, že skupina působila velmi krátce, její tvorba je poměrně rozsáhlá a rozhodně stojí za bližší seznámení, protože přinesla nové podněty a rozšířila tak brněnskou hudební scénu.

Přepis z nahrávky z živého vystoupení skupiny Něco, co hýbe ušima. Nahráno 14. září 1989 v Praze. Youtube [online]. [cit. 27. prosince 2015]. Dostupný z https://www.youtube.com/watch?v=61_vIYRkhh4. 98

47

5.13 Nucleus V roce 1981 vznikla skupina Nucleus, také psáno Nukleus, která byla aktivní do roku 1985. Hudební obsazení bylo různorodé a velmi se měnilo. Za hlavní členy skupiny lze považovat následující hudebníky: Petr Werner (baskytara, zpěv), Josef Ostřanský (kytara, zpěv), Jan Saňka (saxofon), Václav Koubek (akordeon, zpěv), Pavel Fajt (bicí) a Jan Matoušek (působil ve skupině na začátku; flétna, zpěv). Hostem skupiny byl Rudy Kovanda, který na koncertech velmi barvitě odpovídal na otázky související s písněmi. Internetový portál Christiania v článku Brněnská scéna například uvádí: „Hostem skupiny býval legendární Rudy Kovanda. Toho se například ptali před skladbou Ekologův týden, co si myslí o ochraně životního prostředí, na což pan Kovanda velice osobitě a s chutí odpovídal.“99 Soubor Nucleus, který byl označován jako free rock s jazzovými prvky, vystupoval na přehlídkách alternativní hudby a především na Valných hromadách. Ty totiž založil člen skupiny Petr Werner spolu se svojí manželkou.100 Skupina se rozpadla v roce 1985, kdy se členové postupně odebrali do jiných hudebních souborů nebo se odstěhovali.101 Dochovali se následující nahrávky: Video záznamy: video z Valné Hromady (nejspíš z roku 1983, vlastní Petr Werner) video z koncertu (1983, vlastní P.Werner) němý 8mm film z pražské Valné Hromady (1983, Nucleus v záběrech s Rudy Kovandou, vlastní Vl. Kouřil) video z bujaré oslavy narozenin P.Wernera (1987) Audio záznamy: Valná Hromada 1982-3 (koncert Nucleusu 1982, STCV 1984) Nukleus - Václav Koubek: „Nukleus a Venca Koubek - live 84 (1984, dva samostatné koncerty)


Bigbít internetová encyklopedie rocku [online]. [cit. 3. února 2016]. Dostupný z http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/kapely/1672-nucleus/. 100

101

Tamtéž.

48

Czech! Till Now You Were Alone (1986, LP-sampler, Café Europe - Itálie, Nucleus skladbu „Dokola dokolečka“).102

5.14 Odvážní bobříci V roce 1981 se Ivo Horák a Pavel Barša, studenti Filozofické fakulty tehdejší Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně, rozhodli založit skupinu, která by dle paměti Ivo Horáka: „dělala všechno jinak. A hlavně: jen žádná hra na UMĚNÍ. Spíš naopak. Žádné art-rockové výlety do vesmíru s nekonečně dlouhými sóly, ale ryzí jednoduchost až primitivismus. Žádné bel canto, ale třeba i řev místo zpěvu.“103 Zakládající členové Odvážných bobříků Ivo Horák a Pavel Barša, chtěli hrát ve složení: kytara, baskytara, saxofon a bicí. Inspirací jim byl zvuk skupiny Extempore Mikoláše Chadimy104, který si velmi oblíbili. Postu saxofonisty se zhostil Julek Vaverka. Ovládal saxofon altový, tenorový a barytonový. Jako bubeník skupiny zpočátku nastoupil Marcel Romanovský, který byl ale posléze nahrazen Tomášem Heisarem. Místo toho začal Marcel Romanovský hrát na perkuse a během koncertů se představoval jako tanečník. Textaři souboru se stali brněnští básníci Zdeněk Sotolář a Zbyněk Fišer. Skupina punkového charakteru se vyznačovala agresivním zvukem a expresivní vokální linkou. Hlavním cílem souboru bylo odlišit se od ostatních skupin. Výrazové prostředky používané k odlišení byly například stylizace a parodie, ty také sloužily k zakrytí technických nedostatků hráčů. Texty byly velmi provokativní, otevřeně vyjádřené a cynické. Příkladem výše popsané tvorby je píseň Tvářil se. „Tvářil se jak nevinný a nakopl mi ledviny Řek‘ jsem si: jseš v právu 102

Tamtéž.

103

Odvážní bobříci [online]. [cit. 1. ledna 2016]. Dostupný z http://www.odvaznibobrici.cz/historie.html.

104

Extempore Mikoláše Chadimy je pražská folk-rocková skupina založená roku 1973.

49

a urval jsem mu hlavu.“105 Takovýto styl textů byl přesně to, co si zakladatelé skupiny, Ivo Horák a Pavel Barša, představovali. Slova byla velmi netypická a nezvyklá, někdy až vulgární, plná černého humoru a s provokativním úmyslem. Všechny tyto znaky jsou také vystiženy v písni Má milá je mrtvá. „Má milá je mrtvá já to s ní dělám dál říkaj, že jsem prase jenže já ji fakt mám rád Když mi dát nechtěla tak jsem ji zabil teď když to s ní dělám prej jsem nekrofil. Je celá ztuhlá v milostný póze když ji tak vidím podlehnu touze Je celá studená A celá bílá Když byla živá Frigidní byla Když je teď taková mám ji mnohem radši až se začne rozpadat pořídím si další

105

Odvážní bobříci [online]. [cit. 1. ledna 2016]. Dostupný z http://www.odvaznibobrici.cz/texty.html.

50

Co na tom, že jsem úchylnej a že mám rád mrtvý každej jsme přec nějakej každej něčím trpí Někdo má rád takový někdo třeba živý jinej je zas buzerant jo láska, dělá divy“106 V textech je cítit smysl pro humor a nadsázka. Ta je uplatněna i v textu odkazujícím na biblické postavy jako Šimon Cyrenejský a Ježíš Nazaretský v následující písni. „Dopis Ježíši Nazaretskému o pokroku Tobě Tobě bylo hej Tobě pomoh‘ Šimon z Cyrenej Ale dnes co Ty víš dneska musí každej nosit vlastní kříž“107 V internetové encyklopedii rocku Bigbít je citován úryvek Jiřího Tlacha z knihy Excentrici v přízemí, který vystihuje, jakým stylem k hudbě skupina přistupovala. „Hudbu komponovali více intuitivně než promyšleně. Většinou se k partu kytary mechanicky přilepily ostatní nástroje a vše bylo melodicky dokresleno saxofonovou improvizací nad ostinátní basovou a kytarovou figurou.“108 106

Odvážní bobříci [online]. [cit. 1. ledna 2016]. Dostupný z http://www.odvaznibobrici.cz/texty.html.

107

Tamtéž.

Bigbít internetová encyklopedie rocku [online]. [cit. 2. ledna 2016]. Dostupný z http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/kapely/2651-odvazni-bobrici/. 108

51

První koncert skupiny se konal v únoru 1982, v brněnském klubu Křenová. Samotný den vystoupení byl obzvláště napínavý. Všechny skupiny, které chtěly veřejně vystupovat, musely mít svého zřizovatele a být schváleny. Odvážní bobříci se ničím takovým do té doby nezabývali a chtěli se vyhnout restrikcím. Jen díky dobrému příteli skupiny, který to nějak „zařídil“, mohli ten den vystoupit. Další vystoupení skupiny se konala na Valných hromadách, na kterých nebyla registrace skupin požadována. Postupem času se ukázalo, že hudební přístup, kterým se skupina ubírala, nebyl vyhovující pro všechny hráče, a tak soubor prošel řadou obměn. Odešli někteří členové a přišli noví, a tím vznikl i nový název souboru Pro pocit jistoty. V roce 1982 odešel Tomáš Heisar a Marcel Romanovský a začátkem roku 1983 také Julek Vaverka. Dochované nahrávky z osmdesátých let jsou především z živých koncertů. Mezi ně patří Odvážní bobříci: „Live in Uherský Brod“ (1982). Další nahrávka je součást nahrávky Valná hromada (1982/1983) a Odvážní bobříci: „Live Valná hromada 82“.109

5.15 Pro pocit jistoty Od začátku roku 1983 se změnil název110 a obsazení původní skupiny Odvážní bobříci. Na zkoušky začal chodit klavírista Martin Dohnal, který se zbylým duem skupiny odehrál koncert v Praze. Na tomto vystoupení převážně improvizoval. Vzhledem k tomu, že je Martin Dohnal nadaný hudebník a organizátor, měl jako jediný klasické hudební vzdělání. Od šesti let se věnoval hře na klavír a od devíti let kompozici, kterou dále studoval. Stal se proto vedoucím souboru, nejen v oblasti hudby, ale také organizátorem a hlavním autorem tvorby, kterému občas pomáhal nový člen skupiny hrající na bicí nástroje Luboš Malinovský. Skupina tedy změnila nejen nástrojové obsazení, ale i hudební styl. Ve skladbách jsou zřetelné prvky avantgardního rocku, ale i moderní vážné hudby, kterou byl Martin Dohnal fascinován. Největší inspirací pro něj byl ruský skladatel a klavírista Dimitrij Šostakovič. Jiří Tlach v knize Excentrici v přízemí charakterizuje tvorbu Martina Dohnala následujícím způsobem: „Dohnalovy kompozice jsou plné vnitřního vření,

Bigbít internetová encyklopedie rocku [online]. [cit. 2. ledna 2016]. Dostupný z http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/kapely/2651-odvazni-bobrici/. 109

Název byl inspirován plakáty Pro pocit jistoty vylepenými v brněnských tramvajích, zvoucími na lékařské preventivní prohlídky. 110

52

nenadálých zvratů, plné struhující výbušné dynamiky, kterou ostatně překypuje celá jeho osobnost. Připomíná sopku, jež se často otřese erupcí.“111 Martin Dohnal vyžadoval disciplínu svých spoluhráčů a striktní dodržování stanovených pravidel v hudbě. Hraní a přednes musely být precizní, v žádném případě nebyla uznávána improvizace, tudíž bylo vše zapsáno v partituře, kterou muzikanti dodržovali.112 Skupina odehrála koncerty na Valných Hromadách, v Brně, Praze, Ostrově nad Ohří a mnoha dalších místech. Velmi osobitá byla stylizace souboru, kterou výstižně popsal Pavel Žemla ve své diplomové práci. Zároveň zde uvádí její základní prvky. „V hudbě i pódiové stylizaci je několik protichůdných prvků: typicky rocková (až novovlnně „primitivní“), technicky jednoduchá kytara Ivo Horáka je protipólem složitého klavírního partu, který se pohybuje ve velkém dynamickém i výrazovém rozpětí a je dotvářen Dohnalovou vizáží klavírního virtuóza či přísného dirigenta; dalším zcela odlišným prvkem je aplikace hudebního minimalismu v razantních bicích a xylofonových a marimbových figurkách Luboše Malinovského. Jednotlivé složky nejsou navzájem propojené a netvoří tak kompaktní celek.“113 I přesto, že dílo nepůsobilo zcela uceleně, bylo zjevné, že skupina svým nadšením uměla přesvědčit své posluchače. V polovině osmdesátých let se členové skupiny Pro pocit jistoty spojili se skupinou Podchodem vchod a založili divadelní soubor. V roce 1985 zpracovali román Franze Kafky Amerika, jehož premiéra byla velmi úspěšná. Z roku 1987 je zachován videozáznam Jdouce za svitem světla suita Martina Dohnala. To vše natočil Stanislav Krčmář.114 Mimo toto video se zachovaly živé nahrávky Pro pocit jistoty: Live Ostrov n. O. (1984), Pro pocit jistoty: Máš strach? Tak drž hubu!!! (1984, Mariánské údolí v Brně, STCV 1985), Pro pocit jistoty: Composition No.15

111

TLACH, Jiří. Excentrici v přízemí. Praha: Panton, 1989, s. 200.

112

Tamtéž.


Bigbít internetová encyklopedie rocku [online]. [cit. 2. ledna 2016]. Dostupný z http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/kapely/2652-pro-pocit-jistoty/. 114

53

(1986, STCV) a Martin Dohnal, Art Inkognito: Zvučení drátů – live in Pakul 88 (1988, STCV).115 Poté se soubor na pár let odmlčel. Skupina začala znovu hrát v roce 1989. Na vystoupení prezentovala koncertní program Program No. 3, ve kterém Martin Dohnal zhudebnil díla světových autorů jako byli například B. Péret116, T. S. Elliot117, S. Baranczak118. Jeden text byl také od Luboše Malinovského.119 V té době ve skupině působili: Martin Dohnal (klavír), Ivo Horák (zpěv, kytara), Petr Keller (baskytara) a Michal Odehnal (bicí). Skupina fungovala do první poloviny devadesátých let a pak se postupně rozpadla.120

5.16 Podchodem vchod Skupina byla založena roku 1982 a působila přibližně do roku 1986. Obsazení skupiny bylo následující: Petr Osolsobě (klávesy, trubka, zpěv), Tomáš Rusín (kytara, zpěv), Stanislav Zajíček (baskytara, zpěv) a Pavel Pochylý (bicí), který působil v souboru do roku 1984. Poté ho nahradil Luboš Malinovský. Hudebníci byli inspirovaní rockem šedesátých let, konkrétně skupinou The Shadows. Tvorba skupiny Podchodem vchod byla ve stylu nové vlny. Obsahovala ale také prvky lidové hudby. Skladby byly prodchnuté ironií a recesí. Skupina odehrála asi patnáct koncertů v Brně, Praze a v Ostrově nad Ohří. V posledním jmenovaném městě se konala přehlídka rockových skupin. Odtud je zachována nahrávka koncertu Podchodem vchod Ostrov nad Ohří (1984).

115

Tamtéž.

116

Francouzský básník a představitel surrealismu.

Anglický básník a dramatik amerického původu, nositel Nobelovy ceny za literaturu, představitel avantgardy a symbolismu. 117

118

Polský básník, kritik a překladatel.

Bigbít internetová encyklopedie rocku [online]. [cit. 2. ledna 2016]. Dostupný z http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/kapely/2652-pro-pocit-jistoty/. 119

120

Tamtéž.

54

Koncerty skupiny byly, co se týče převleků, velmi nápadité. Hudebníci vystupovali například ve svářečských brýlích, koupacím plášti apod. Texty byly vtipné, úderné a rýmované.121 V internetové encyklopedii rocku Bigbít je zaznamenán úryvek Jiřího Tlacha z knihy Excentrici v přízemí. Popsal skupinu a jejich vystupování následujícími slovy: „Koncerty kapely měly vždycky švih a na přehlídkách avantgardních kapel byly tím tolik potřebným odlehčujícím prvkem mezi většinou ponurými pohledy ostatních souborů…Neparodovali však kabaretním hrubým zrnem, ale daleko víc nadhledem, funkčním začleněním hudebních motivů a slovní komikou. Sevřenější rytmikou a rýmovanými texty má tvorba skupiny Podchodem vchod daleko blíž

k běžným rockovým písničkám, než

k avantgardním polyrytmickým kompozicím.“122 Skupina ukončila svou činnost přibližně v roce 1986.

Bigbít internetová encyklopedie rocku [online]. [cit. 2. ledna 2016]. Dostupný z http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/kapely/2653-podchodem-vchod/. 121

122

Tamtéž.

55

5.17 Projekt Bledá dívka s dalamánky Bledá dívka s dalamánky je velmi poetický název projektu, který vymyslel Petr Váša. Je to folk-rocková opera, zpěvohra o třech jednáních. První jednání se odehrává v lese na okraji města. Vystupují zde postavy: starý král, lesní žínky a potulný bard. Starý král i potulný bard hledají vysněnou dívku s dalamánky. Ukázka osobitého textu z druhého výstupu potulného barda: „ Bledá dívka s dalamánky

A rozsype je po obloze

Jak ji zbožňuji!

Vojáci vraťte mně

Spletla mé sny na copánky

Mou bledou dívku s dalamánky

Jak ji zbožňuji!

Jak ji zbožňuji!

Ovčí děti akvarelů


Jak je všechno prosté!

Jak ji zbožňuji!

Bledá dívka s dalamánky

Lesní skřítci bůžci moji

Mou lásku i s kořenem

Vy prokleté žabky

Zasadila do své duše

Lesní hadi ďábli milí

Kobylky vraťte mně

Žínky s kníry

Mou bledou dívku s dalamánky

Svině s kníry

Jak ji zbožňuji!

Zahalte svá stehna kapradím


Skončete svůj tanec rozkoše

Jak ji zbožňuji!

A vraťte mi

Nohy jara v lednu

Mou…

Nohy jara v bahně

Byl tu někdo, kdo by věděl

Bledá dívka s dalamánky

Jak ji najít?

Házela kamínky do oken mých hradů

Je tu někdo kdo by věděl Jak ji najít?

Jak ji najít?…“123 Druhé jednání se odehrává ve vesnické hospodě. Zde vystupují opilci, starý král, potulný bard a Tomáš. Opilci si užívají v hospodě, starý král a potulný bard stále hledají

123


56

bledou dívku s dalamánky, na radu opilců se ptají Tomáše, kde by ji mohli najít. Všichni tři pak hledají Bledou dívku s dalamánky. Ukázka rozhovoru opilců: „PRVNÍ OPILEC:

A když se tě někdo zeptá, kolik jsi vypil, řekni:

DRUHÝ A TŘETÍ OPILEC:

Všechno, všechno, všechno!

VŠICHNI TŘI:

Naplnil jsem svou duši až po okraj.

DRUHÝ OPILEC:

A ona se vznesla vysoko nad mraky a získala tvar.

VŠICHNI TŘI:

Nejjasnější hvězda pro tuto noc

PRVNÍ OPILEC:

Pronikavým světlem omrzlé černě

DRUHÝ OPILEC:

Shrbených postav stromů

PRVNÍ OPILEC:

Shrbených

DRUHÝ OPILEC:

Postav

TŘETÍ OPILEC:

Stromů

VŠICHNI TŘI:

Jsem opilý – nerušte mě! Jsem opilý nerušte mě!“124

Třetí jednání se odehrává v zemi Permoníků svobody. Vystupují zde permoníci, starý král, potulný bard, Tomáš, císař permoníků a lesní žínky. Všichni stále hledají Bledou dívku s dalamánky. Ukázka textu lesních žínek: „LESNÍ ŽÍNKA:

Volní a osvobození bez otce a bez císaře bloudí permoníci přes lesy přes hory a kostely a úřady Malá stvoření s velkýma očima posedlá svojí představou. Nemají klid dopoledne ani v noci ve vesnici ani na kraji města všude se ozývají tóny dřevěných píšťalek Každý z nich poslouchá zvony sleduje různá znamení Chodí po ulicích v kostkovaném saku a když zvony vyzvánějí poledne

124


57

zastavuje se DRUHÁ ŽÍNKA:

Kdo to je?

PRVNÍ ŽÍNKA:

Je to on! Potulný permoník – středověký milenec Opustil domov, chodí po horách a nádražních putykách Každého se vyptává na svoji Bledou dívku s dalamánky kterou nikdo nikdy neviděl /jak ji zbožňuje! / Je tu snad někdo, kdo by věděl jak ji najít?

VŠECHNY ŽÍNKY – JEDNA PŘES DRUHOU: Byl tu jeden král a ten lehával… Zeptejte se Tomáše! Žena mě připravila o rozum! Jeho nohy vrostly mezi nás… Sláva opilosti! Sláva opilosti!125 Na konci zpěvohry vystupují permoníci, bard, král a Tomáš. „PERMONÍCI:

…císaře! Císaře! Máme císaře! Císaře, císaře! Máme! Máme…

BARD KRÁL a TOMÁŠ:

TAK ZABIJTE CÍSAŘE! Zabijte císaře! Zabijte císaře!… Zabijte císaře! Zabijte…císaře… Bijte – sláva, sláva, sláva! Sláva odvážným, sláva, sláva, sláva… Zabijte!… Zabijte!… Sláva!… Sláva! … SLÁVA…126

Na projektu se podílelo mnoho hudebníků, ze kterých se aspoň na pohled stali i herci, kteří zastávali dvoj, troj, čtyř i pěti-role. Obsazení bylo následující: Petr Váša (postavy: potulný bard, lesní žínka, opilec, permoník, císař permoníků, hudební obsazení: zpěv, akustická kytara, elektrická kytara a balalajka)

125


126

Tamtéž.

58

Michal Sládek (postavy: starý král, lesní žínka, opilec, permoník, hudební obsazení: zpěv, řehtačka, flétna) Jiří Salajka (postavy: Tomáš, lesní žínka, opilec, permoník, hudební obsazení: zpěv, tamburína, flétna) Lubomír Brzobohatý (postavy: opilec, permoník, hudební obsazení: housle, saxofon, rumba koule) Vilém Hudeček (postavy: opilec, permoník, hudební obsazení: rytmické nástroje, flétna, vibrafon) Jan Šebesta (postavy: opilec, hudební obsazení: basová kytara, basová kytara se smyčcem) Manažer: Vladimír Churchill Svoboda O hudební režii se postaral Petr Váša a zvukovou režii zajistil Jiří Klement (studio) a Oldřich Dvořák. Technicky pomohli Vladimír Svoboda a Michal Měřínský. Manažerství a výtvarného ztvárnění obalu se zhostil Jan Šebesta. Sezóna Bledé dívky s dalamánky vyvrcholila nahráním celého koncertu na kazetu. Zvukařem, díky kterému se projekt mohl uskutečnit, byl Jiří Klement. Bledá dívka s dalamánky byla nahrána postupně ve třech studiích. V únoru roku 1985 ve studiu u Vladimíra Svobody, v březnu roku 1985 v Tišnově (živé nahrávky) a poslední část v září roku 1985 ve studiu u Petra Váši. Album bylo mixováno a stříháno v listopadu 1985 ve studiu Vladimíra Svobody. Premiéra se konala v Tišnově, původně se měla konat v klubu Mládeže na Křenové, ale mezitím soubor odehrál několik vystoupení i na jiných místech. Hudebníci byli na koncertech oblečeni v kostýmech, které publikum doslova šokovalo. Kostýmy měly velmi zvláštní tvary a různé, až křiklavé barvy. Všichni členové skupiny byli pomalovaní na obličeji. Petr Váša byl ověšen kravatami a motýlky, oblečen v červené košili, kostkovaných kalhotách a v saku. Jiří Salajka byl nalíčen jako dívka, protože hrál lesní žínku, kterou poměrně věrně představoval svými jemnými rysy a vyšším položením hlasu. Luboš Brzobohatý byl oblečen v ženských šatech a byl silně nalíčený, na hlavě měl zvláštní kuklu, která měla otvory na uši. Vilém Hudeček měl na hlavě klobouček a na sobě košili s lidovými motivy Rumunska, pumpky, podkolenky a tenisky. Jan Šebesta vlastnil dva kostýmy. Bylo to pyžamo, pantofle a ručník kolem krku, nebo úbor latinskoamerického osadníka německého původu, které tvořily pletená aztécká čepička a poncho.

59

Bledá dívka s dalamánky představovala příjemné osvěžení pro publikum, které bylo jinak už dost přesyceno punkem, rockem, folkem a dalšími obvyklými žánry. Opera se stala syntézou všech zmíněných stylů, ke kterým se ještě může přidat klasika a jazz. V některých partech bylo zřetelně cítit inspiraci Igorem Stravinským 127, jehož tvorbou byl Petr Váša fascinován. Projekt byl velmi úspěšný a měl mnoho příznivců.

5.18 Straka Skupina vznikla v roce 1982. Obsazení tvořili: Tomáš Semela (kytara), Michal Netík (zpěv, basa), Michal Sedlařík (zpěv, klávesy), Miroslav „Kyseláč“ Veselý (bicí) a Jiří „Dratva“ Walter (zpěv, perkuse). Hudebníci hráli vlastní tvorbu, dále skladby skupin The Beatles, Santana a další. Titulní píseň, podle které vznikl i samotný název souboru, byla Straka na to vyzrála, dnes nebyla v lese.

5.19 Třetí vlna bavlna Skupina Třetí vlna bavlna měla sice jen krátkého trvání, ale i přesto stojí za zmínku. Důvodem je především to, že reagovala na čerstvě vzniklý směr nová vlna. Skupina vznikla v roce 1981 a zanikla během roku 1982. Hudební obsazení tvořili: Tomáš Semela (kytara), Michal Netík (zpěv, basa), Michal Sedlařík (zpěv, klávesy) a Jiří Štopl (bicí). Texty skupiny působily velmi jednoduše až banálně, ale byly se smyslem pro humor, připomínající dětské říkanky. Jako příklad lze uvést „Až já budu velký, budu chytat lelky, až já budu veliký kykyryky budliky“128. Skupina odehrála za dobu svého trvání jen pár koncertů a brzy zanikla.129

127

Ruský hudební skladatel dvacátého století.


129

Tamtéž.

60

5.20 Třírychlostní Pepíček V roce 1982 vznikla skupina, která už svým názvem evokuje kompaktnost tří různých osobností, tří spolužáků z vysokoškolských studií v Brně, kteří se rozhodli založit kapelu. Obsazení bylo následující: Petr Randula (klávesové nástroje), Jiří Dvořák (zpěv, kytara, text) a Jiří Prokš (baskytara). Studenti pocházeli z Valašského Meziříčí a Havířova, avšak vzhledem k místu vzniku skupiny a jejího četnějšího působení lze tento soubor považovat za brněnský. Jaroslav Riedel v knize Excentrici v přízemí charakterizuje soubor následovně: „Zvuk skupiny byl brutálně hrubý a neuvěřitelně ostrý, rytmický podklad tvořila baskytara a starší elektronický klávesový nástroj Claviset130, který svým zvláštním zvukem /umocněným ještě zapojeným přes phaser131/ podporoval údernost zvuku souboru, zatímco druhý klávesový nástroj – syntezér Yamaha CS – 5 – měl v aranžmá daleko bohatší využití. Kytarista navíc u svého nástroje používal jiné ladění, než je zvykem. Skupině se tak podařilo vytvořit vskutku excentrický sound, přestože používané nástroje jsou vlastně docela běžné.“132 Na vzniku hudby se podíleli všichni členové dohromady. V textech je patrný absurdní realismus a černý humor, jehož ukázkou může být skladba Lepší ruka zdravá. „Bylo léto a po nábřeží jsem šel celou ruku až po loket jsem v obvazech měl přiskříp mi ji jeřáb teď mám z ruky křáp Bylo léto a po nábřeží jsem šel na klopě jsem jistý odznáček měl připích mi ho tam soudruh ředitel a taky mistr stavitel

Elekromechanické klávesy, některé s ovladači vibrata a filtry, zvuk tvořen jazýčkem rozezněným trsátkem. 130

131

Elektronický modulátor zvuku.

RIEDEL, Jaroslav. Excentrici v přízemí: [nová vlna v Čechách: příběh dušičkový]. Praha: Panton, 1989, s. 223–225. 132

61

Lepší ruka zdravá Lepší ruka zdravá Lepší ruka zdravá Lepší ruka zdravá Bylo léto a po nábřeží jsem šel v kapse jsem obsílku k soudu měl neměl jsem ten odznáček vyhodit soud se mi nemusel přihodit Neměl jsem to udělat veřejně budou mě soudit tajně Lepší ruka zdravá Lepší ruka zdravá Lepší ruka zdravá Lepší ruka zdravá“133 Skupina odehrála několik koncertů například v Brně, Praze, Havířově, Žilině a Třanovicích. Při vystoupeních si zakládala nejen na hudebním projevu, ale také na vizuálním efektu. Hudebníci byli oděni v netypickém až bizarním oblečení a mimo hraní předváděli různé tančení kreace a scénky. Všechny skupiny, které chtěly veřejně vystupovat, musely mít, jak už jsem dříve uvedla, svého zřizovatele. Jiří Prokš vzpomíná na problém, který je zaznamenán v článku Třírychlostní Pepíček: „Třírychlostní Pepíček byl zaštítěn docela kuriózně. Někde jsem přišel k velkému gumovému razítku RaJ Praha 3 (nic jiného na tom nebylo). Tedy Restaurace a jídelny a Praha 3. Papíry jsem psal vždy někde na stroji sám pro nás, a bum tam razítko a nějaké vymyšlené jméno a podpis. Snad z toho nikdo na RaJ neměl průšvih, že jim zřizovaná kapela zpívá, že „v červeném stanu rozřízli pannu, ta mladá panna byla svoboda, kde je jí konec, vzala jí voda…“134

Diskografie [online]. [cit. 12. února 2016]. Dostupný z http://www.diskografie.cz/v-a/czech-til-nowyou-were-alone-kompilace/trirychlostni-pepicek-lepsi-ruka-zdrava/. 133

Veselý hřbitov [online]. [cit. 1. února 2016]. Dostupný z http://www.veselyhrbitov.com/soubory/kapely/triry.htm. 134

62

Soubor po ročním působení na podzim roku 1983 ukončil svoji činnost z důvodu povolání členů do výkonu povinné vojenské služby. Dochované nahrávky do roku 1989: Valná Hromada 1982/1983 (koncert skupiny z roku 1982). Třírychlostní Pepíček: „Zpívá celá rodina: Worst of…/Třírychlostní Pepíček“ (1983, STCV 1986) Bohemia Punk Vol. 1 (1986, TP písně Lepší ruka zdravá a Nebylo, to nikdy nebylo) Czech! Till now you were alone (1986, TP píseň Lepší ruka zdravá) Czechoslovakia: Ten Czechoslovak Years (1989, Memphis Harsh reality) Rytmická mládež se baví (1986) Nečum a tleskej (1985).135 Dochovaný video záznam: Němý 8mm film - krátké záběry z koncertu TP (snad 1982 nebo 1983, vlastní Zdeněk „Abé“ Zerzáň). Němý 8mm záznam z vystoupení na parníku Jazzové sekce (1983, vlastní Vl. Kouřil), soukromě vyrobené video (1983, TP tři skladby).136

135

Bigbít internetová encyklopedie rocku [online]. [cit. 16. března 2016].

Dostupný z http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/kapely/2654-trirychlostni-pepicek/. 136

Tamtéž.

63

5.21 Z kopce V roce 1985 založil Petr Váša skupinu Z kopce. Na úplném začátku byli jeho spoluhráči: Aleš Svoboda (baskytara) a Pavel Koudelka (bicí nástroje). Toto trio hrálo těžko zařaditelnou, novátorskou hudbu inspirovanou Frankem Zappou, Captainem Beefheartem, King Crimson,137 rhythm and blues, ale i novou vlnou. V roce 1986 skupina excelovala na Rockfestu v Praze. Ve stejném roce nahradil Aleše Svobodu baskytarista Pavel Žemla a soubor dále rozšířil Vojtěch Kupčík (housle). V roce 1987 bylo skupině Z kopce zakázáno dále provozovat hudební činnost. Petr Váša na tuto skutečnost reagoval založením nového souboru Ošklid, který měl trochu jiný hudební koncept a rozšířenou pěveckou sekci s ženskými hlasy.138 Skupina Z kopce vydala Alba Nuda (1985, Panton) a Big Beat (1989, Panton).

King Crimson – anglická rocková skupina zal. 1968 působící dodnes. Spojuje prvky progresivního, psychedelického, experimentálního a art rocku, dále jazzu a nové vlny. 137


64

6. Stručný přehled méně známých skupin Vzhledem k tomu, že cílem této diplomové práce je vytvoření uceleného seznamu brněnských alternativních skupin, rozhodla jsem se alespoň názvem zaznamenat skupiny, o kterých jsem sice nedohledala žádné bližší informace, ale mnoho pamětníků mi potvrdilo jejich existenci. Třeba tato zmínka pomůže k dohledání a nalezení stopy v případném dalším bádání. Pokud jsem u některých skupin zjistila alespoň stylové zaměření, tak jej velmi stručně uvádím. Skupiny jsou opět seřazeny abecedně.

6.1 Bratrstvo 6.2 Frontální porucha Skupina zaměřující se na alternativu, underground.

6.3 Hlavou dolů Skupina s převahou kytar hrající bigbít.

6.4 Kabaret Montér 6.5 Klikohor Skupina ovlivněná novou vlnou a ska.

6.6 Nemanželská šlechta 6.7 Nová páska Skupina zaměřená na underground a alternativu.

6.8 Spříznění uší Skupina s poetickým názvem hrající alternativu a jazzrock.

6.9 Zadní vchod

65

7. Přehrávky amatérských souborů Všechny hudební soubory, které chtěly za totality veřejně vystupovat, se potýkaly s několika překážkami. Dopracovat se k veřejnému povolenému hraní bylo komplikované a nemalá řádka skupin se snažila nařízení různě obcházet. Podmínky pro schválení souboru a získání tzv. zřizovatelské dohody byly následující. Každé seskupení muselo mít svého kapelníka, zřizovatele a absolvovat tzv. přehrávky u Obvodního kulturního a vzdělávacího střediska. Kapelník skupiny musel absolvovat kapelnický kurz, který byl pořádán Kulturním centrem. Jednalo se o roční studium s týdenní docházkou. Studenti absolvovali předměty jako harmonii, základy kompozice, dějiny hudby a hudební teorii. Zkouška z kapelnického kurzu se sestávala z výše uvedených předmětů a navíc obsahovala otázky z politické historie a politického dění139. Po absolvování kurzu kapelník obdržel tzv. kapelnický blok, který sloužil jako doklad pro účetnictví skupiny. Někteří muzikanti s nehudebním vzděláním ocenili možnost doplnit si hudební znalosti, ke kterým by se jinak nedostali. Toto však považovali za jediné pozitivum takto organizované a složité cestě k prosazení se a možnosti vystupovat. Další podmínkou bylo mít zřizovatele kapely. Ten musel odevzdat potvrzení, že skupinu zřizuje a byl tím pádem za soubor zodpovědný. Poslední překážkou a největší zkouškou byly samotné tzv. přehrávky, které kapely povinně absolvovaly cca po každých dvou letech. Skupina byla nucena předložit seznam čtyřiceti skladeb. Na přehrávkách pak soubory hrály většinou tři skladby. Devadesát procent skladeb muselo být v českém jazyce a politicky nezávadných, což byl u většiny skupin problém. Praxe byla taková, že si skupina předem vybrala neutrální skladby, které by potencionálně mohly před komisí projít a ať pak byla porotou vybrána jakákoliv skladba, hrála se stejně předem dohodnutá a nacvičená píseň. Komise se skládala z různých členů. Těmi byli například hudební teoretik, hráč ve filharmonii, či dechovce. Nejdůležitějším členem však byl politický pracovník, který byl členem KSČ a většinou i příslušník Státní bezpečnosti. Pokud soubor úspěšně překonal všechny výše uvedené překážky, mohl hrát kdekoliv na veřejnosti. Přehrávková komise navíc vyhodnotila základní sazbu na hodinu, která se navyšovala o počet procent, na které byla kapela ohodnocena při přehrávkách. Nové skupiny na poprvé dostávaly pouze dvacet až třicet procent, pokud byly soubory kvalitnější, mohly dostat i čtyřicet až padesát 139

U zkoušek se např. objevily otázky typu: Co víte o Antonínu Zápotockém, o chartě míru apod.

66

procent a výjimečně i sto procent. Hodně souborů se přehrávkám vyhnulo a vystupovaly tajně, tedy bez oprávnění po klubech. I ty skupiny, které prošly přísnou komisí, hrály nemálo vystoupení neoficiálně, protože jejich program a texty neodpovídaly a nevyhovovaly tehdejším politickým požadavkům.

7.1 Přehrávky profesionálních souborů Pokud chtěla skupina dosáhnout profesionální úrovně a zároveň se stát profesionálními hudebníky, kteří by se živili hraním, musela také podstoupit přehrávky. Byly dvojího druhu. Jedna agentura, u které bylo možno tento proces absolvovat, se jmenovala Místní krajský podnik pro filmy, estrády a koncerty. Mezi hudebníky populárně označovaná jako „KRPOFLEK“. Sídlila v každém krajském městě a byla nejen pro muzikanty, ale také pro herce, klauny a artisty. Ohodnocení, které bylo možné získat, se dělilo na třídy. Za první třídu bylo například 140 Kčs, za třetí třídu asi 360 Kčs. Další možnost bylo získat přehrávky u Pragokoncertu. Zde navíc žádali o přezkoušení ti umělci, kteří chtěli vystupovat v zahraničí. Každý měl svoji třídu (čtyři skupiny) a podle té byl ohodnocen. Zajímavostí je, že se platila amortizace za aparaturu. Byl to procentuální díl odměny za opotřebování nástrojů a aparatury.

67

8. Rozhovory 8.1

Tomáš Kytnar

Vystudoval Elektrotechnickou fakultu VUT v Brně. V osmdesátých letech hrál na klávesy ve skupině Makyota. Pracoval třináct let jako obchodní zástupce hudebního vydavatelství firmy EMI. Je spoluzakladatelem hudebního klubu Stará Pekárna v Brně, kde působí jako starší dramaturg. Sám se dosud věnuje hudbě studiovými projekty. Vydal tři autorská alba amatérským způsobem a čtyři profesionální výrobou s proměnlivou partou muzikantů pod názvem Tady To Máš. Jak vzpomínáš na bigbítovou éru v 80. letech? Bylo to svým způsobem krásné, i když náročné. Těžká situace, neuspokojivé zaměstnání, všude kolem komunismus. Život s rodinou, přáteli a muzika, to byla jediná cesta k prosvětlení jinak šedivého a absurdního světa kolem mne. Myslíš si, že byla brněnská hudební scéna něčím výjimečná? Vzhledem k tomu, že bych se snad mohl do té scény počítat, tak se mi to těžko říká, to by měli hodnotit jiní. Myslím si, že něco na tom Brně zvláštního bude ve smyslu trošku jiného přístupu a chápání alternativních postupů, a to možná nejen v muzice. Jak s odstupem času vnímáš hraní v 80. letech a nyní? Hraní v osmdesátých letech mělo velké problémy s realizací. Kde vystoupit a nebýt za to perzekuován? Dále tehdy nebyly k dispozici nástroje odpovídající kvality, technická zařízení si kapely sestrojovaly samy, samozřejmě i informace o tvorbě se díky zrůdnému politickému systému nemohly nijak ve větším rozsahu šířit. V současné době je sice svoboda, kapely jsou vybaveny kvalitními nástroji, kvalitní technikou, nikdo hudebníkům nenařizuje co hrát, jaké texty psát a jak mají být oblečeni. Nemusí se dělat plány činnosti, které by, jak tomu bylo dříve, podporovaly rozvoj socialistické společnosti, avšak po šestnáctileté zkušenosti s dramaturgií klubu Stará Pekárna dospívám k názoru, že velká spousta kapel, nadaných, muzikantsky vyspělých a s tvorbou oslovující současnou společnost, mají opět problém, kde hrát. Podmínky, které těmto kapelám z garáží a zkušeben malé kluby nabízejí, jsou v podstatě buď bez výdělku nebo jen s minimální odměnou. Kultura malých klubů je v podstatě mimo zájem státu. Cesta dotací pro tyto kluby je problematická díky většinou nesmyslným administrativním požadavkům poskytovatelů dotací. Vyúčtování dotací si vyžaduje práci

68

profesionálního účetního. Ta si většinou vyžádá až polovinu získané dotace se sekýrujícími úředníky za zády. Dalším velkým problémem pro pořadatele, mluvím pravděpodobně jen za malé kluby, je systém fungování Ochranného svazu autorského. Fungování OSA je nastaveno tak, že pořadateli nestačí dohodnout si tržní cenu za vystoupení s daným umělcem, ale musí počítat i s administrativním hlášením OSA a následným vyměřením poplatku za realizovanou uměleckou produkci. Proč? Pokud si umělec přeje být chráněn, pak nechť se chrání, ale pořadatele by do toho zatahovat podle mého názoru neměl. Kým/čím jsi byl hudebně inspirován? Prapůvodní inspirace musela být ve mně, protože sám od sebe jsem se chtěl už jako šestiletý kluk zabývat hrou na klavír. Samozřejmě později při poslouchání a setkávání se s muzikanty nejrůznějšího druhu se nějakým způsobem dá mluvit spíš o sympaťácích než vzorech v hudebním slova smyslu. Mezi ně pak patří například David Bowie, Frank Zappa, Ian Anderson a Jethro Tull, Led Zeppelin, John Mayall, Canned Heat, u nás to byl Pavol Hammel a Prúdy, Dežo Ursiny, Colegium Musicum… Jak je to s Tebou a muzikou v současné době? Než se dostaneme k současnosti, tak nejprve byla listopadová revoluce, kdy jsme se jako kapela Makyota vzdali aktivní činnosti. Já osobně jsem to bral jako přiznání se, že neumím moc hrát a že nastal čas pro ty, kteří hrát uměli, ale měli větší strach ze zlých soudruhů, nežli já a Makyota. Zhruba po deseti letech, kdy se muzicírování objevilo těsně vedle mě, a to u mého syna Lukáše, jsem trošku zpozorněl a po nějaké době jsem pocítil snad smutek, snad i v dobrém myšlenou závist, že se dá s muzikou radovat dál, a tak jsem si zase začal s klapkami klavíru pohrávat, až to nakonec asi v roce 2000 dospělo k chuti pořídit si profesionální studiovou nahrávku. Tak vznikla jakási jednorázová parta muzikantů, včetně mého syna Lukáše, s názvem Tady To Máš, která dodnes s proměnlivým obsazením funguje a dá se říct, že je to opravdu úžasná radost. A proto jsem už pomaličku zahájil další kroky… Která skupina z 80. let z brněnské scény Tě nejvíce oslovila? Z kopce. Co Tě oslovuje nyní? Za brněnskou scénu je to opět Petr Váša a jeho Ty Syčáci. Další, i když původně ne z Brna, ale dnes v Brně usazený, Tomáš Kočko a jeho Orchestr. Také mám dnes radost z docela velkého počtu kapel, které si v Pekárně odehrají chudě odměněné koncerty a zanechávají ve mně pocit jejich značného tvůrčího potenciálu a chuti sdělovat skrze muziku svému 69

okolí své pocity bez ohledu na to, zda je odměna taková nebo maková a zda je sál skoro prázdný nebo praská ve švech. Děkuji za rozhovor. Také děkuji.

8.2

Pavel Žemla

Vystudoval obor viola na brněnské konzervatoři. Vysokoškolské studium zvolil na Pedagogické fakultě v Brně a vybral si obor český jazyk a hudební výchova. Působil v brněnských bigbítových skupinách Kobra, Z kopce, Ošklid a krátkodobě ve skupině Karlův skok. Dnes působí na Gymnáziu Matyáše Lercha, kde učí český jazyk a hudební výchovu a velmi aktivně se věnuje hudebním projektům, které tvoří se svými studenty. Jak vzpomínáte na bigbítovou éru v 80. letech? Na bigbít v 80. letech vzpomínám strašně dobře. Bylo to velice bohaté období na hudební i osobní zážitky. Paradoxní je, že doba, která byla neuspokojivá, vedla člověka k tomu, aby se více zajímal o to, co se projevovalo v hudbě. Těmito okolnostmi se toho dělo hodně. Myslíte, že byla brněnská hudební scéna něčím výjimečná? Říká se to a dodnes se to píše, že ano. Byla určitě výjimečná tím, že vzniklo něco, co v ten pravý okamžik bylo originální a také vynikající po muzikantské stránce, mělo to takovou svoji neopakovatelnou formu. Bylo to originální, ničemu se to nepodobalo. Jaká byla první skupina, v níž jste hrál? Ve kterých jste hrál v 80. letech? Byli jsme ovlivněni aktuálním trendem, tj. novou vlnou a první skupina byla Kobra. To bylo v roce 1984. Dále to byly skupiny Z kopce, Ošklid – i když to jsem nebral jako dvě skupiny a velmi krátce Karlův skok. Jak s odstupem času vnímáte hraní v 80. letech a nyní? Obrovský rozdíl je, že dnes už nikoho nic moc nezajímá. Je to dáno mnoha důvody, velmi pochopitelnými. Když můžete jít na super kapelu, tak už nikoho nezajímá revival. Brno je v posledních letech zásobováno zejména v jazzu obrovskými špičkami, tempem jedou koncerty ve Staré Pekárně, to se ani nedá stíhat, je velká nabídka vynikající hudby, což je propastné. Když se to srovná, dřív nebylo nic, hrál kdokoliv. Myslím si, že rocková hudba svou pozitivní funkci ztratila. Hudební bysnys ji vytlačil, člověk může jít na King Crimson na originál, má to atmosféru. Je to bohatý zážitek.

70

Mladí lidé nejsou tolik nadšení, zapálení, vše dělají jen tak pro zábavu, sami nic nepodnikají. Kým/čím jste byl hudebně inspirován? Od mala jsem se zajímal o hudbu, takže je toho mnoho. Nejdříve od raných let, když jsem se poprvé setkal s rockem, ovlivnil mě hard rock sedmdesátých let např. skupiny Black Sabat a velmi Led Zeppelin. Hrál jsem pak ve skupině Led Zeppelin Revival. Hard rock vystřídal art rock jako kapely Genesis, Yes, King Crimson. Dále éra nové vlny Talking Heads, Police a vedle toho dodnes, sice ne úplně inspirace, ale mám rád veškerou černošskou hudbu, funky. Hrál jste někdy i na violu v těchto skupinách? Ne, asi jen v jedné písni. Ve Z kopce jsem hrál na klavír a baskytaru. Ale v 80. letech jsem hrál na violu ve folkových kapelách s Jiřím Ondrákem, to bylo asi v roce 1981. Co Vás oslovuje nyní? Je toho hodně, ale například jsem objevil španělské Diego El Cigala a Buika. To je spíš jazz a etnická hudba. Také mám už od malička pořád rád vážnou hudbu, to je základ. Navštívil jste někdy v poslední době koncert nějaké brněnské skupiny? V poslední době jsem na žádné brněnské kapele nebyl. Které skupiny z 80. let si i teď poslechnete? Dunaj, Ještě jsme se nedohodli, E. Která skupina z 80. let Vás nejvíce oslovila? Dunaj Děkuji za rozhovor. Rádo se stalo, jsem rád, že se o tuto hudbu někdo zajímá.

8.3

Jaromír Řehoř

Absolvent Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně, oboru fyzika a základy techniky. Pár let vyučoval na základní škole. Rok prožil v Austrálii a po návratu se stal spolumajitelem Jazykové školy Angličtina Řehoř a Řehořová, kterou stále vede. Je členem skupiny Hrozně, která vznikla v osmdesátých letech a nově vzniklé skupiny Sblížen.

71

Jak vzpomínáte na bigbítovou éru v 80. letech? Jak bych měl asi vzpomínat? Jinak než dobře. To mi bylo dvacet, takže dobře. Na mládí se vzpomíná dobře, hodně jsme toho prožili, i když doba jako taková byla hodně náročná. Myslíte si, že byla brněnská hudební scéna něčím výjimečná? Určitě ano. Hudební styl kapel je relativně podobný, ale ve srovnání s jinými částmi Česka mají kapely například Dunaj a Z kopce svůj osobitý styl a hlavně vyšší hudební úroveň. Experimenty byly i jinde, ale zpětně sleduju, že třeba v Praze, na severu Moravy byl těžkej underground, metal nebo i pop, ale ne na takové úrovni jako zde. Jak s odstupem času vnímáte hraní v 80. letech a nyní? To bych musel rozdělit na více pohledů. Za prvé se změnila alternativní scéna, která byla dřív něco jako komunita. Často se koncerty i v jiných částech republiky hrály alternativně, vymezovaly se proti komerční scéně, obvykle se jednalo o experimenty. Dnes se pojmem alternativní kapela označuje seskupení, které neusiluje o komerční úspěch, nikam se nedere, nechtějí promotéra. Hudebně jsou však stejné jako ty „nealternativní“. Nám se stalo to (kapele Hrozně), že alternativa alternativy už neexistuje. Dnes už tím pádem spadáme pod underground, ale z něj trčíme, protože jsme dost jiní i hudebně i jako lidi. Underground je temný, lidi strašně chlastají, sjíždí kde co. Je to v podstatě životní styl. Hudebně spousta kapel jen mlátí do nástrojů a křičí. My životním stylem nejsme underground. Já vedu jazykovku, Martin Kozlovský pracuje v Českém rozhlasu, Pavel Straka vede laboratoř pozemního stavitelství. Bubeníci, jeden je profík muzikant, jeden architekt. Nemáme s undergroundem nic společného. Máme muziku sehranou, promyšlenou, což není nic společného s undergroundem. Ale komunita undergroundu si nás všimla a od té doby hrajeme na jejich akcích, například na festivalu Krákor. Další rovina vnímání hudby je protichůdná, my naši hudbu vnímáme jinak než posluchači. Někteří lidé říkají, že je moc smutná, temná, bezvýchodná, depresivní, to my si ale nemyslíme. Kým/čím jste byl hudebně inspirován? To můžu mluvit za sebe i za ostatní chlapce, protože původně jsme začali jako folkrockové trio, jen kytara se španělkami, to byl folk, Ale na nás měl silný vliv art rock a kapely King Crimson a potom to je sice taky folk, ale Oldřich Janota. Tím jsme se posunuli dál. Každý poslouchal nějakou muziku a ty vlivy se tam křížily, ale tato dvě jména jsou typická.

72

Jak je to s Vámi a muzikou v současné době? Hrozně mají tzv., jak my říkáme třetí inkarnaci. První inkarnace byla v letech 1982-1990. Skupina prošla vývojem od folkové kapely, přes podivnost, ve které byla kytara nahrazená metalofonem, pak přišla elektrická kytara, pak ještě bicí, a to už byl bigbít. Po revoluci jsme se rozpadli, měli jsme toho po osmi letech společného hraní dost. Byli jsme bezradní, co dál, protože se vše změnilo. V té době lidi také přestali chodit na koncerty. My jsme se rozběhli po světě a potom v druhé polovině devadesátých let jsme to začali pokoušet a dali jsme se dohromady a natočili jsme neoficiálně demo snímek. Pak jsme se začali zabývat kariérou a měli děti, což nešlo s hraním úplně moc dohromady, a tak jsme to před rokem 2000 rozpustili. Lituji toho, teď zpětně vidím, že tam byla velká vlna, kdy lidi chodili na koncerty a do klubů, tak mě mrzí, že jsme tohoto nevyužili. Po té jsme měli úplnou pauzu a zase začali sbírat síly. Od ledna roku 2007 jsme začali dělat úplně novou muziku a nové písničky. Až jsme v roce 2013 vydali cd a od té doby stabilně hrajeme deset až patnáct koncertů za rok. (Krákor, Valašský špalíček) nebo hráváme v Brooklynu v Brně. Hraji ještě s jednou kapelou, úplně jiná než Hrozně. Velmi pozitivní kapela s názvem Sblížen. Obsazení je kytara, basa, bicí a hrajeme kytarový pop rock. Která skupina z 80. let z brněnské scény Vás nejvíce oslovila? Jednoznačně Dunaj. Tato kapela je nám i hudebně nejblíže. Co Vás oslovuje nyní? Všechno. Mám velmi široký záběr. Různé póly, od undergroundu až klidně po určitý pop. Nedávám jen to, co patří mladé generaci. Elektronická hudba mě neoslovuje. Jsem pro tu starou dobrou ruční práci. Děkuji za rozhovor. Také děkuji.

73

9. Poslechové ukázky K diplomové práci je přiloženo CD, které slouží výhradně ke studijním účelům. Všechny nahrávky jsou ze soukromého archivu Josefa Kytnara, který je laskavě poskytl. U některých skladeb se mi nepodařilo vyhledat bližší informace jako například kdy a kde byla píseň nahrána, v jakém obsazení hudebníci hráli apod. Písně jsou nahrány buď amatérsky v domácím prostředí zkušebny nebo živě ve studiu či na koncertech. Často tomu odpovídá kvalita zvuku, na kterou je třeba brát při poslechu ohled. Pro ucelenější představu o brněnské alternativní scéně jistě tyto ukázky postačí a posluchač si může sám udělat obrázek, z jakých důvodů se dané skupiny prosadily nebo zcela bez obsáhlejších zmínek zmizely bez povšimnutí.

9.1 Bledá dívka s dalamánky Skladba: Bledá dívka s dalamánky Hudba: Petr Váša Obsazení: Petr Váša, Michal Sládek, Jiří Salajka, Lubomír Brzobohatý, Vilém Hudeček, Jan Šebesta. (Více viz Kapitola Bledá dívka s dalamánky) Zvuková režie: Jiří Klement Hudební režie: Petr Váša Nahráno v únoru, březnu a záři roku 1985.

9.2 E Skladby: ÚAN, Jen vyvlíkám hlavu z kruhu Nahráno živě v roce 1990.

9.3 Dunaj Album: Dunaj + Iva Bittová (1989, Panton) Skladba: Kobylky Hudba: Josef Ostřanský, Vladimír Václavek, Pavel Fajt; text: Pavel Fajt Obsazení: Jiří Kolšovský (zpěv, kytara), Josef Ostřanský (kytara), Pavel Richter (kytara), Vladimír Václavek (baskytara, zpěv), Iva Bittová (zpěv), Pavel Fajt (bicí, zpěv). Zvuková režie: Luboš Nováček Hudební režie: František Francl Produkce: Lenka Zogatová 74

Nahráno v lednu a únoru roku 1988 ve studiu Budíkov.

9.4 Hrozně Album: „téměř akustický bigbít“ (1988). Skladby: Před zimou, Kdo se bojí, Už mi z toho jebe Obsazení: Jaromír Řehoř (baskytara), Martin Kozlovský (zpěv, metalofon, perkuse), Pavel Straka (akordeon), Vojtěch Sax (elektrická kytara). Zvuk: Petr Werner Nahráno 1. června 1988 na zkoušce před koncertem a během koncertu v klubu „Studio Horizont“ v Brně.

9.5 Ještě jsme se nedohodli Album: Ona nová doba Skladba: Loajální Nahráno v roce 1989.

9.6 Makyota Album: Rarararara Skladby: Půlová, čtvrťová; Voda načichlá nikotinem, Kupte si děcka moje básně, Dokořán otvírám žíly, Neotravujte mýho Harryho. Obsazení: Tomáš Kytnar (el. piano, sbory), Vítězslav Marván (kytara, zpěv), Lubomír Brzobohatý (zpěv, housle, sbory), Vojtěch Kupčík (housle), Josef Mašek (klarinet), Ladislav Süsser (zpěv, sbory, perkuse), Petr Herzog (bicí). Nahráno v červnu roku 1987, lednu a sprnu roku 1988 ve studiu Čs. Rozhlasu v Brně a v únoru 1988 v Semilase v Brně. Zvuk: Karel Špalek, František Šlechtický

9.7 Nana Album: Zmetek (1983) Skladba: Já bych si rád najal dům Hudba, text, arr.: D. Ellington, J. Kainar, arr. Luboš Brzobohatý Obsazení: Lubomír Brzobohatý (zpěv, saxofon, housle), Vilém Hudeček (bicí, sbory), Petr Váša (kytara, sbory), Jan Šebesta (baskytara), Jiří Salajka (perkuse, sbory). Nahráno v říjnu roku 1983 ve Studiu u Vojáčka. 75

9.8 Nějací cizinci Album: Úšklebky (1986, JT VOX) Skladba: Pan žába Hudba a text: Vilém Hudeček, Jan Šebesta Obsazení: Vilém Hudeček (zpěv, sbor, bicí), Jan Šebesta (baskytara, kytara, sbor), Luboš Brzobohatý (tenor saxofon, zpěv, sbor), Jiří Salajka (zpěv, sbor), Jiří Klement (hlas). Zvuková režie: Jiří Klement Nahráno v srpnu roku 1986.

9.9 Třetí vlna bavlna Skladba: Vlasy (bližší informace nedostupné)

9.10 Z kopce Album: Big beat (1989, Panton) Skladby: Ono to nejde, Nuda Hudba a text: Petr Váša Obsazení: Petr Váša (zpěv, kytara), Pavel Žemla (baskytara, klavír), Pavel Koudelka (bicí, perkuse), Jiří Němeček (klarinet). Hudební režie: Jan Svatoš Zvuková režie: Ondřej Nosek Nahráno ve studiu Smetanova divadla v Praze, květen až červenec 1988.

76

Závěr Brněnská amatérská scéna sedmdesátých a osmdesátých let dvacátého století nebyla dosud souhrnně zaznamenána v žádné publikaci. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla touto problematikou zabývat hlouběji. Z hlediska přehlednosti a úplnosti jsem popsala a rozdělila soubory ze sedmdesátých a osmdesátých let profesionální, poloprofesionální a amatérské hudební scény. Skupinám, které nebyly obsáhleji popsány v žádné publikaci, jsem věnovala nejvíce pozornosti. Těmi jsou amatérská brněnská hudební scéna v sedmdesátých a osmdesátých letech. Všechny soubory jsou řazeny abecedně. Skupiny, které v internetových zdrojích a omezeném počtu publikací zaznamenány jsou, jsem alespoň pro ucelený přehled stručně popsala, aby byl výčet brněnské hudební rockové scény v daném období úplný. Díky rozhovorům s pamětníky a dochovaným materiálům, jako jsou například dobové fotografie, nahrávky, články z časopisů, plakáty, korespondence, dokumenty a dopisy bylo možné podrobně zaznamenat i ty skupiny, které nejsou dosud popsány v žádné publikaci ani v internetových zdrojích. Většina z nich byla ale svou tvorbou natolik ojedinělá, že byla brněnské a často i mimobrněnské veřejnosti nejen známá, ale i pozitivně hodnocená. To dokládají různé soutěže, festivaly a koncerty nejen v Brně a okolí, ale například i v Praze. Diplomová práce dokládá první zmínky o skupinách: Don’t Step on the Grass, Irguns Van Leumi, Makyota, Nana, Naoko, Nějací cizinci, Projekt Bledá dívka s dalamánky, Straka a Uzený koleno band. Výsledkem je práce, která obsahuje informace o brněnské rockové scéně se základním rozdělením brněnských skupin. Byly zmapovány amatérské a profesionální soubory, jejich obsazení, charakteristika a působení. U některých souborů jsou zaznamenány dochované video nebo audio nahrávky. Dále u hudebně zajímavých, ale také dostupných písní je i vlastní rozbor. V sekci rozhovory byly zaznamenány osobní výpovědi hudebníků-pamětníků, které obsahují informace o brněnské rockové scéně, o tom, jaké možnosti hudebníci měli a také o jejich hudební inspiraci, preferencích a dalším. Pro reálnější představu, jak určité skladby jednotlivých skupiny daného období zněly, je přiloženo poslechové CD s nahrávkami. Diplomová práce a v ní zejména zaznamenané skupiny, osobní výpovědi a přiložené CD můžou sloužit jako příručka pro učitele hudební výchovy, který může žákům předložit ucelený přehled brněnské hudební scény, která si jistě zaslouží pozornosti. 77

Použitá literatura ČECHOVÁ, Anna. Brněnská nonartificiální hudba v šedesátých letech se zaměřením na rockovou hudbu. Ústí nad Labem, 2012. Bakalářská práce. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Fakulta pedagogická. Vedoucí diplomové práce Vítězslav Štefl, 62s. DVOŘÁK, Petr. Jarní pocity z podzimní Rockové Vysočiny. Profily Rockfestu, Praha: 1987. 33s. GRATIAS, Petr. Decibely nad Brnem: Tři desetiletí hlasité hudby za časů totality. Brno: Jota, 2015. 208s. ISBN 978-80-7462-825-2. RIEDEL, Jaroslav. Excentrici v přízemí: [nová vlna v Čechách: příběh dušičkový]. Praha: Panton, 1989. 270s. ISBN 35-054-89. TLACH, Jiří. Excentrici v přízemí: [nová vlna v Čechách: příběh dušičkový]. Praha: Panton, 1989. 270s. ISBN 35-054-89. VLČEK, Josef. Excentrici v přízemí: [nová vlna v Čechách: příběh dušičkový]. Praha: Panton, 1989. 270s. ISBN 35-054-89. ŽEMLA, Pavel. Současná brněnská rocková scéna: diplomová práce. Brno: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Fakulta pedagogická, 1988. Vedoucí diplomové práce Miloš Štědroň, 78s.

Internetové zdroje: Bigbít internetová encyklopedie rocku [online]. [cit. 2. ledna 2016]. Dostupný z http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/kapely/2651-odvazni-bobrici/. Bigbít internetová encyklopedie rocku [online]. [cit. 2. ledna 2016]. Dostupný z http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/kapely/2652-pro-pocit-jistoty/. Bigbít internetová encyklopedie rocku [online]. [cit. 2. ledna 2016]. Dostupný z http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/kapely/2653-podchodemvchod/.

78

Bigbít internetová encyklopedie rocku [online]. [cit. 3. února 2016]. Dostupný z http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/kapely/1672-nucleus/. Bigbít internetová encyklopedie rocku [online]. [cit. 3. února 2016]. Dostupný z http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/kapely/2655-jeste-jsme-senedohodli/. Bigbít internetová encyklopedie rocku [online]. [cit. 13. března 2016]. Dostupný z http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/vyhledavani/valn%C3%A1%20hromada/cla nky/207-brnenska-alternativni-scena/. Bigbít internetová encyklopedie rocku [online]. [cit. 16. března 2016]. Dostupný z http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/kapely/2658-dunaj-mananakolektiv/. Bigbít internetová encyklopedie rocku [online]. [cit. 16. března 2016]. Dostupný z http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/kapely/2654-trirychlostnipepicek/. Brno – město hudby [online]. [cit. 4. února 2016]. Dostupný z http://www.mestohudby.cz/publicistika/kritika/hrozne-uz-neni-cas. Background Project [online]. [cit. 1. března 2016]. Dostupný z http://www.background-project.eu/. Bandzone.cz [online]. [cit. 1. března 2016]. Dostupný z http://bandzone.cz/futurum. Bandzone [online]. [cit. 4. února 2016]. Dostupný z http://bandzone.cz/hrozne?at=info. Bandzone [online]. [cit. 7. února 2016]. Dostupný z http://bandzone.cz/jestejsmesenedohodli?at=info. 79

Česká televize [online]. [cit. 7. března 2016]. Dostupný z http://www.ceskatelevize.cz/porady/1181692312-hudebni-ghettobrno/30529636152. ČS elektronické a elfo klávesové nástroje [online]. [cit. 1. ledna 2016]. Dostupný z http://czechkeys.blog.cz/1005. Diskografie [online]. [cit. 12. února 2016]. Dostupný z http://www.diskografie.cz/v-a/czech-til-now-you-were-alonekompilace/trirychlostni-pepicek-lepsi-ruka-zdrava/. Encyklopedie dějin města Brna [online]. [cit. 2. ledna 2016]. Dostupný z http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_udalosti&load=3782. Helmutova stříkačka [online]. [cit. 1. března 2016]. Dostupný z http://www.helmutovastrikacka.cz/. Christiania [online]. [cit. 1. února 2016]. Dostupný z http://christiania.cz/lubos-vlach-%E2%80%93-brno-hlavni-mesto-hudby. Christiania [online]. [cit. 2. února 2016]. Dostupný z http://christiania.cz/zanek-%E2%80%93-brnenska-scena. Christiania [online]. [cit. 3. února 2016]. Dostupný z http://christiania.cz/zanek-%E2%80%93-brnenska-scena. Christiania [online]. [cit. 3. února 2016]. Dostupný z http://christiania.cz/zanek-%E2%80%93-brnenska-scena. iBrno [online]. [cit. 1. března 2016]. Dostupný z http://m.ibrno.cz/kultura/59533-po-stopach-brnenskeho-bigbitu-xibronz.html.

80

Odvážní bobříci [online]. [cit. 1. ledna 2016]. Dostupný z http://www.odvaznibobrici.cz/historie.html. Odvážní bobříci [online]. [cit. 1. ledna 2016]. Dostupný z http://www.odvaznibobrici.cz/texty.html. Rock a pop [online]. [cit. 21. února 2016]. Dostupný z http://archiv.rockandpop.cz/clanky/brnensky-bigbit-a-rock-na-scenu/. Synkopy 61 [online]. [cit. 22. února 2016]. Dostupný z http://www.synkopy61.cz/historie.html. Status Quo [online]. [cit. 7. března 2016]. Dostupný z http://www.statusquo.co.uk/.

The Cure [online]. [cit. 27. prosince 2015]. Dostupný z http://www.thecure.com/bio. The official website CZAR [online]. [cit. 7. března 2016]. Dostupný z http://www.czar.org.uk/5.html. The Beach Boys [online]. [cit. 7. března 2016]. Dostupný z http://www.thebeachboys.com/#go_page_2605. Veselý hřbitov [online]. [cit. 1. února 2016]. Dostupný z http://www.veselyhrbitov.com/soubory/kapely/triry.html. Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. [cit. 25. února 2016]. Dostupný z https://cs.wikipedia.org/wiki/Bronz_(skupina).

Wikipedia. The Free Encyclopedia [online]. [cit. 31. prosince 2015]. Dostupný z https://en.wikipedia.org/wiki/Captain_Beefheart.

81

Wikipedia. The Free Encyclopedia [online]. [cit. 2. ledna 2016]. Dostupný z https://en.wikipedia.org/wiki/The_Shadows. Wikipedia. The Free Encyclopedia [online]. [cit. 7. března 2016]. Dostupný z https://en.wikipedia.org/wiki/The_Animals. Wikipedia. The Free Encyclopedia [online]. [cit. 7. března 2016]. Dostupný z https://en.wikipedia.org/wiki/The_Dave_Clark_Five. Wikipedia. The Free Encyclopedia [online]. [cit. 7. března 2016]. Dostupný z https://en.wikipedia.org/wiki/John_Fred. Wikipedia. The Free Encyclopedia [online]. [cit. 7. března 2016]. Dostupný z https://en.wikipedia.org/wiki/Canned_Heat. Wikipedia. The Free Encyclopedia [online]. [cit. 7. března 2016]. Dostupný z https://en.wikipedia.org/wiki/John_Mayall_%26_the_Bluesbreakers. Wikipedia. The Free Encyclopedia [online]. [cit. 13. března 2016]. Dostupný z https://en.wikipedia.org/wiki/Punishment_of_Luxury. Wikipedia. The Free Encyclopedia [online]. [cit. 17. března 2016]. Dostupný z https://en.wikipedia.org/wiki/Steppenwolf_(band). Wikipedia. The Free Encyclopedia [online]. [cit. 17. března 2016]. Dostupný z https://en.wikipedia.org/wiki/Taste_(band). Wikipedia. The Free Encyclopedia [online]. [cit. 17. března 2016]. Dostupný z https://en.wikipedia.org/wiki/Grand_Funk_Railroad. Youtube [online]. [cit. 11. února 2016]. Dostupný z https://www.youtube.com/watch?v=OVPX1irfrJ8.

82

Youtube [online]. [cit. 27. prosince 2015]. Dostupný z https://www.youtube.com/watch?v=61_vIYRkhh4.

Youtube [online]. [cit. 27. prosince 2015]. Dostupný z https://www.youtube.com/watch?v=VzcQZVYeC30. Soukromý archiv: Vilém Hudeček. Soukromý archiv: Tomáš Kytnar. Soukromý archiv: Vítězslav Marván. Soukromý archiv: Josef Kytnar. Soukromý archiv: Milan Kočvara. Soukromý archiv: Jaromír Řehoř. Soukromý archiv: Zdeněk Blažek. Obrazové přílohy (uvedené fotografie): E – archiv a foto Milan Kočvara Hrozně – archiv Jaromír Řehoř Makyota – archiv Tomáš Kytnar a Milan Kočvara, foto Milan Kočvara Nana – archiv Tomáš Kytnar, Vilém Hudeček Nukleus – archiv a foto Milan Kočvara Odvážní bobříci – archiv a foto Milan Kočvara Uzený koleno band – archiv Vilém Hudeček a Milan Kočvara, foto Milan Kočvara Z kopce – archiv a foto Milan Kočvara Don´t Step on the Grass – archiv Zdeněk Blažek Generace Q – archiv Zdeněk Blažek CH.A.S.A. – archiv Zdeněk Blažek

83

Seznam příloh Příloha č. 1: Éčko na vystoupení v KD Tišnov v roce 1985 Příloha č. 2: Hrozně v Bohuticích na chalupě Pavla Straky Příloha č. 3: Hrozně ve Studiu Horizont, hudba k divadlu Valerije a týden divů, divadlo Triangl Příloha č. 4: Hrozně na Špilberku Příloha č. 5: Hrozně na Rockfestu v roce 1988 Příloha č. 6: Hrozně na Rockfestu v roce 1988 Příloha č. 7: Makyota obal CD. Příloha č. 8: Plakát Makyota. Příloha č. 9: Makyota – nahrávání alba Lidská tvář (1983) Příloha č. 10: Makyota – nahrávání alba Lidská tvář (1983) Příloha č. 11: Makyota – nahrávání alba Lidská tvář (1983) Příloha č. 12: Makyota Rockfest 1988. Příloha č. 13: Makyota – dopis OKVS o pozastavení činnosti Příloha č. 14: Makyota – odvolání proti pozastavení činnosti Příloha č. 15: Makyota na vystoupení v klubu Leitnerova v roce 1988 Příloha č. 16: Makyota na vystoupení v klubu Leitnerova v roce 1988 Příloha č. 17: Makyota na vystoupení v klubu Leitnerova v roce 1988 Příloha č. 18: Makyota na vystoupení v klubu Leitnerova v roce 1988 Příloha č. 19: Makyota zkouška Příloha č. 20: Diplom Nana Příloha č. 21: Nana – ukázka textu Příloha č. 22: Nana – ukázka textu Příloha č. 23: Nukleus (první sestava) z roku 1977 Příloha č. 24: Nukleus (první sestava) z roku 1977 Příloha č. 25: Odvážní bobříci v roce 1977 Příloha č. 26: Odvážní bobříci v roce 1977 Příloha č. 27: Projekt Bledá dívka s dalamánky plakát Příloha č. 28: Uzený koleno – vystoupení v Bílovicích Příloha č. 29: Uzený koleno – vystoupení v sále restaurace Hvězda (1983) Příloha č. 30: Uzený koleno – vystoupení v sále restaurace Hvězda (1983) Příloha č. 31: Uzený koleno – vystoupení v sále restaurace Hvězda (1983) 84

Příloha č. 32: Zrušení zřizovatelské dohody UKB Příloha č. 33: Z kopce – vystoupení v klubu Leitnerova v roce 1988 Příloha č. 34: Z kopce – vystoupení na Leninových kolejích v roce 1985 Příloha č. 35: Don´t Step on the Grass Příloha č. 36: Don´t Step on the Grass Příloha č. 37: Generace Q plakát Příloha č. 38: CH.A.S.A. plakát Příloha č. 39: CH.A.S.A. v roce 1975 Příloha č. 40: CH.A.S.A. na vystoupení ve VŠ klubu v Brně (1977) Příloha č. 41: CH.A.S.A. na vystoupení ve VŠ klubu v Brně (1977)

85

Přílohy Příloha č. 1: Éčko na vystoupení v KD Tišnov v roce 1985 Zleva: Josef Ostřanský, Vladimír Kokolia.

Příloha č. 2: Hrozně v Bohuticích na chalupě Pavla Straky Zleva: Jaromír Řehoř, Martin Kozlovský, Pavel Straka

86

Příloha č. 3: Hrozně ve Studiu Horizont Zleva: Pavel Straka, Martin Kozlovský, Jaromír Řehoř

Příloha č. 4: Hrozně na Špilberku Zleva: Martin Kozlovský, Jaromír Řehoř, Pavel Straka

87

Příloha č. 5: Hrozně na Rockfestu 1988 Zleva: Jaromír Řehoř, Martin Kozlovský, Pavel Straka

Příloha č. 6: Hrozně na Rockfestu 1988 Zleva: Jaromír Řehoř, Martin Kozlovský, Pavel Straka

88

Příloha č. 7: Plakát Makyota

Příloha č. 8: Makyota – obal CD

89

Příloha č. 9: Makyota – nahrávání alba Lidská tvář (1983) Zleva: Tomáš Uhnavý, Jiří Klement

Příloha č. 10: Makyota – nahrávání alba Lidská tvář (1983) Tomáš Kytnar

90

Příloha č. 11: Makyota – nahrávání alba Lidská tvář (1983) Zleva: Josef Kytnar, Tomáš Kytnar, Vítězslav Marván

Příloha č. 12: Makyota Rockfest 1988 Zleva: Vítězslav Marván, Luboš Brzobohatý

91

Příloha č. 13: Makyota – dopis OKVS o pozastavení činnosti

92

Příloha č. 14: Makyota – Odvolání proti pozastavení činnosti

93

Příloha č. 15: Makyota na vystoupení v klubu Leitnerova v roce 1988 Zleva: Luboš Brzobohatý, Tomáš Kytnar, Vítězslav Marván, Petr Hercog

Příloha č. 16: Makyota na vystoupení v klubu Leitnerova v roce 1988 Luboš Brzobohatý

94

Příloha č. 17: Makyota na vystoupení v klubu Leitnerova v roce 1988 Zleva: Luboš Brzobohatý, Tomáš Kytnar

Příloha č. 18: Makyota na vystoupení v klubu Leitnerova v roce 1988 Petr Váša

95

Příloha č. 19: Makyota zkouška Zleva: Vladimír Süsser, Vítězslav Marván, Vojtěch Kupčík

Příloha č. 20: Makyota zkouška Zleva: Vojtěch Kupčík, Vladimír Süsser, Tomáš Kytnar, Petr Hercog, Vítězslav Marván

96

Příloha č. 21: Diplom Nana

Příloha č. 22: Nana – ukázka textu

97

Příloha č. 23: Nana – ukázka textu

98

Příloha č. 24: Nukleus (první sestava) v roce 1977

Příloha č. 25: Nukleus (první sestava) v roce 1977

99

Příloha č. 26: Odvážní bobříci v roce 1977 Julek Vaverka

Příloha č. 27: Odvážní bobříci v roce 1977 Zleva: Julek Vaverka, Jirka Vaněk

100

Příloha č. 28: Projekt Bledá dívka s dalamánky plakát

101

Příloha č. 29: Uzený koleno – vystoupení v Bílovicích Vilém Hudeček

Příloha č. 30: Uzený koleno – vystoupení v sále restaurace Hvězda (1983) Zleva: Pavel „Zrzek“ Vltavský, Miloš Kocman

102

Příloha č. 31: Uzený koleno – vystoupení v sále restaurace Hvězda (1983) Zleva: Žanek Šebesta, Petr Váša, Jiří Salajka

Příloha č. 32: Uzený koleno – vystoupení v sále restaurace Hvězda (1983) Vilém Hudeček

103

Příloha č. 33: Zrušení zřizovatelské dohody UKB

104

Příloha č. 34: Z kopce – vystoupení v klubu Leitnerova v roce 1988 Petr Váša

Příloha č. 35: Z kopce – vystoupení na Leninových kolejích v roce 1985 Zleva: Petr Váša, Aleš Svoboda

105

Příloha č. 36: Don´t Step on the Grass Zleva: Pavel „Bob“ Kramár, Zdeněk Blažek, Petr Bezděk

Příloha č. 37: Don´t Step on the Grass Zleva: Pavel „Ahmed“ Popovič, Zdeněk Blažek, Pavel „Bob“ Kramár, Petr Bezděk

106

Příloha č. 38: Generace Q plakát

107

Příloha č. 39: CH.A.S.A. plakát

Příloha č. 40: CH.A.S.A. v roce 1975 Zleva: Stanislav Valendin, Antonín Stříž, Pavel Chmelař, Mirka Křivánková, Zdeněk Blažek, Ivo Albrecht

108

Příloha č. 41: CH.A.S.A. na vystoupení ve VŠ klubu v Brně (1977) Zleva: Stanislav Valendin, Mirka Křivánková, Zdeněk Blažek, Antonín Stříž

Příloha č. 42: CH.A.S.A. na vystoupení ve VŠ klubu v Brně (1977) Zleva: Pavel Chmelař, Mirka Křivánková, Zdeněk Blažek, Ivo Albrecht

109

Bibliografický záznam Čechová, Anna. Brněnská rocková scéna v 70. a 80. letech: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra hudební výchovy, 2016. 111 l. Vedoucí diplomové práce Marek Sedláček.

Anotace Diplomová práce s názvem „Brněnská rocková scéna v 70. a 80. letech“ mapuje z historického

hlediska

brněnské

rockové

skupiny

působící

v sedmdesátých

a osmdesátých letech dvacátého století. Poskytuje seznam souborů profesionální a amatérské hudební scény, přičemž se zaměřuje na amatérské brněnské skupiny, které nejsou souhrnně zaznamenány v žádné publikaci. Práce zachycuje ucelený přehled tehdejších rockových souborů, včetně charakteristiky, obsazení, působení skupin a u zajímavých a netypických skladeb i vlastní rozbor. Součástí práce jsou rozhovory s pamětníky, samotnými hudebníky i poslechové CD s unikátními nahrávkami, jejichž velmi omezené množství bylo dochováno v soukromých archivech. Díky tomu může práce sloužit jako příručka pro učitele hudební výchovy na vyšším stupni základních škol, na gymnáziích a středních školách.

Annotation Diploma thesis “Brno’s music rock scene in the 70s and 80s” conducts a survey of the Brno’s rock bands active in the 70s and 80s from the historical point of view. It provides a list of the professional and amateur music scene. The focus is on Brno’s amateur bands because they have not been monitored overall in any publication. The diploma thesis collects a complete list of the bands active at that time, including characteristics of the band, musicians and there are also few song analyses. The interviews with the musicians are included in the thesis and there is also the cd with the unique recordings attached. These recordings are stored in the private archives in a very limited version. All these mentioned above make the diploma thesis a guide which can be used at secondary school and grammar school.

110

Klíčová slova Hudba, hudební skupiny, rock, alternativní rock, 70. léta, 80. léta, Brno, brněnská scéna, brněnský rock, nová vlna, oficiální hudební scéna, neoficiální hudební scéna.

Keywords Music, bands, rock, alternative rock, 70s, 80s, Brno, Brno’s scene, Brno’s rock, new wave, official music scene, unofficial music scene.

111

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Brněnská rocková scéna v 70. a 80. letech

Recommend Documents