Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta. Studijní obor: Finanční podnikání. OPERATIVNÍ A FINANČNÍ LEASING The operating and financial leasing

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finanční podnikání

OPERATIVNÍ A FINANČNÍ LEASING The operating and financial leasing Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Ing. Petr Valouch

Brno, duben 2007

Autor: Andrea Klašková

2

3

Jméno a příjmení autora: Název diplomové práce: Název práce v angličtině: Katedra: Vedoucí diplomové práce: Rok obhajoby:

Andrea Klašková Operativní a finanční leasing The operating and financial leasing Katedra financí Ing. Petr Valouch 2007

Anotace Předmětem diplomové práce „Operativní a finanční leasing“ je výklad teoretických základů pojmu leasing a jeho základních druhů. V práci jsou dále uvedeny informace o činnosti České leasingové a finanční asociace a statistiky objemu obchodů členů této asociace. Následuje posouzení leasingu z hlediska platné právní, daňové a účetní legislativy, včetně nástinu účtování o leasingu a jednotlivých operací s leasingem souvisejících. Praktická část je věnována porovnání financování osobního automobilu formou operativního nebo finančního leasingu. Annotation The theme of my thesis „The operational and financial leasing“ is the interpretation of theoretical basics of definition leasing and its basic kinds. The information about activity of the Czech leasing and financial asociation and information about volume of trading statistics of this asociation are submitted in the thesis. The next part is focused on leasing analysys from the current law, tax and accounting legislation point of view, inclusive of a concise outline of leasing accounting procedure. The practical part is devoted to evaluation funding of car form of operational or financial leasing. Klíčová slova leasing, operativní leasing, finanční leasing, leasingový nájemce, leasingová smlouva, právní úprava, účetní a daňové aspekty Keywords leasing, operational leasing, financial leasing, recipient of leasing, leasing contract, legal framework, account and tax aspects 4

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Operativní a finanční leasing vypracovala samostatně pod vedením Ing. Petra Valoucha a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 20.dubna 2007 ______________________ vlastnoruční podpis autora 5

Poděkování Na tomto místě bych velice ráda poděkovala Ing. Petru Valouchovi za odborné rady, cenné připomínky a čas, který mi věnoval při zpracovávání mé diplomové práce. 6

OBSAH ÚVOD.........................................................................................................................................9 1

FINANCOVÁNÍ DLOUHODOBÉHO HMOTNÉHO MAJETKU...........................11

2

VYMEZENÍ LEASINGU...............................................................................................12 2.1 LEASING A JEHO DRUHY .............................................................................................14 2.1.1 Operativní leasing (operational leasing)..........................................................14 2.1.2 Finanční leasing ( financial leasing) ................................................................15 2.1.3 Ostatní typy finančního leasingu ......................................................................17 2.2 VÝHODY A NEVÝHODY LEASINGOVÉHO FINANCOVÁNÍ ..............................................19 2.2.1 Výhody leasingového financování ....................................................................19 2.2.2 Nevýhody leasingového financování.................................................................21 2.3 CENA LEASINGU A LEASINGOVÁ SPLÁTKA .................................................................22

3

SITUACE NA LEASINGOVÉM TRHU V ČESKÉ REPUBLICE ...........................24 3.1 ČESKÁ LEASINGOVÁ A FINANČNÍ ASOCIACE ...............................................................24 3.2 SITUACE NA ČESKÉM LEASINGOVÉM TRHU V ROCE 2005 ...........................................25 3.2.1 Leasing movitých věcí.......................................................................................26

4

ÚPRAVA LEASINGU V PRÁVNÍM SYSTÉMU ČESKÉ REPUBLIKY................29 4.1 ÚPRAVA LEASINGU V OBČANSKÉM ZÁKONÍKU ..........................................................29 4.1.1 Smlouva o výpůjčce...........................................................................................29 4.1.2 Nájemní smlouva...............................................................................................29 4.2 ÚPRAVA LEASINGU V OBCHODNÍM ZÁKONÍKU ..........................................................31 4.2.1 Smlouva o nájmu podniku.................................................................................31 4.2.2 Smlouva o nájmu dopravního prostředku.........................................................32 4.2.3 Smlouva o koupi najaté věci .............................................................................33 4.3 LEASINGOVÁ SMLOUVA .............................................................................................33

5

LEASING Z POHLEDU DAŇOVÉHO A ÚČETNÍHO.............................................35 5.1 ÚČTOVÉ SKUPINY A ÚČTY VYUŽÍVANÉ PŘI ÚČTOVÁNÍ O LEASINGU ............................35 5.2 MEZINÁRODNÍ ÚČETNÍ STANDARD IAS-17 ................................................................36 5.2.1 Leasingy – IAS 17 .............................................................................................37 5.2.2 Finanční leasing ...............................................................................................38 5.2.3 Operativní leasing.............................................................................................39 5.3 LEASINGOVÉ NÁJEMNÉ Z POHLEDU DAŇOVÉ UZNATELNOSTI .....................................39 5.3.1 Finanční leasing ...............................................................................................39 5.3.2 Operativní leasing.............................................................................................42 5.3.3 Dodatečné zjištění daňové neuznatelnosti ........................................................43 5.4 ÚČETNÍ A DAŇOVÉ ASPEKTY AKONTACE ....................................................................44 5.4.1 Akontace jako zvýšená splátka nájemného .......................................................44 5.4.2 Akontace jako záloha na splátky nájemného ....................................................45 5.4.3 Akontace jako záloha na kupní cenu.................................................................45 5.5 DAŇOVÁ UZNATELNOST OSTATNÍCH VÝDAJŮ (NÁKLADŮ) SPOJENÝCH S LEASINGEM.46 5.5.1 Výdaje na opravy pronajatého majetku ............................................................46 5.5.2 Ostatní poplatky spojené s leasingem...............................................................47 5.5.3 Výdaje na pojistné.............................................................................................47 5.5.4 Platba silniční daně ..........................................................................................47 5.5.5 Výdaje na využívání automobilu pro soukromé účely ......................................48 5.6 PŘEDČASNÉ UKONČENÍ LEASINGU..............................................................................48 7

5.6.1 Odkoupení předmětu leasingu nájemcem .........................................................48 5.6.2 Poškození nebo zničení předmětu leasingu, krádež..........................................50 5.7 TECHNICKÉ ZHODNOCENÍ PŘEDMĚTU PRONÁJMU .......................................................50 5.7.1 Výdaje na technické zhodnocení nižší než 40 000 Kč .......................................51 5.7.2 Výdaje na technické zhodnocení vyšší než 40 000 Kč ......................................52 5.8 POSTOUPENÍ LEASINGOVÉ SMLOUVY NÁJEMCEM .......................................................55 6

LEASING A DPH ...........................................................................................................58 6.1 6.2

7

FINANČNÍ LEASING OSOBNÍHO AUTOMOBILU Z POHLEDU DPH ..................................58 OPERATIVNÍ LEASING OSOBNÍHO AUTOMOBILU Z POHLEDU DPH ..............................59

ANALÝZA POŘÍZENÍ OSOBNÍHO AUTOMOBILU..............................................61 7.1 7.2 7.3 7.4 7.5

CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI VB LEASING .........................................................61 POPIS VYBRANÉHO AUTOMOBILU...............................................................................61 NABÍDKA OPERATIVNÍHO LEASINGU ..........................................................................62 NABÍDKA FINANČNÍHO LEASINGU ..............................................................................63 KALKULACE OSTATNÍCH NÁKLADŮ SPOJENÝCH S FINANČNÍM LEASINGEM OSOBNÍHO AUTOMOBILU ................................................................................................................64 7.5.1 Poplatek za rádio ..............................................................................................64 7.5.2 Pravidelný servis a údržba ...............................................................................64 7.5.3 Tankovací karta ................................................................................................66 7.5.4 Výměna pneumatik............................................................................................66 7.5.5 Platba silniční daně ..........................................................................................68 7.6 DOKLADY POTŘEBNÉ K UZAVŘENÍ LEASINGU ............................................................68 7.7 NAVÝŠENÍ CENY VOZU ...............................................................................................69 7.8 POROVNÁNÍ OBOU TYPŮ LEASINGU Z POHLEDU ÚČETNÍHO ........................................70 7.8.1 Operativní leasing.............................................................................................70 7.8.2 Finanční leasing ...............................................................................................71 7.8.3 Komparace operativního a finančního leasingu z pohledu účetního ...............77 7.9 POSOUZENÍ OBOU TYPŮ LEASINGU Z POHLEDU DAŇOVÉHO ........................................77 7.9.1 Posouzení daňové uznatelnosti nákladů souvisejících s finančním leasingem.77 7.9.2 Posouzení daňové uznatelnosti nákladů souvisejících s operativním leasingem ..........................................................................................................79 7.9.3 Posouzení operativního leasingu z pohledu ZDPH ..........................................79 7.9.4 Posouzení finančního leasingu z pohledu ZDPH .............................................80 7.9.5 Komparace operativního a finančního leasingu z pohledu ZDPH...................81 7.9.6 Operativní leasing z pohledu ZDP....................................................................81 7.9.7 Finanční leasing z pohledu ZDP ......................................................................82 7.9.8 Komparace operativního a finančního leasingu z pohledu ZDP......................83 7.10 SOUČASNÁ HODNOTA ................................................................................................85 7.11 VYHODNOCENÍ VARIANT ...........................................................................................87 ZÁVĚR ....................................................................................................................................89 SEZNAM LITERATURY......................................................................................................92 SEZNAM TABULEK.............................................................................................................94 SEZNAM GRAFŮ ..................................................................................................................95 SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................................96

8

Úvod Každý podnik při rozhodování o pořízení majetku stojí před zásadní volbou a to, jestli tento majetek pořídit za hotové, formou úvěru nebo na leasing. Leasing je považován za velmi pružný nástroj financování dlouhodobých potřeb podniku, který umožňuje investorovi efektivní uplatnění nejnovějších poznatků vědy a technického rozvoje do praxe, a který bezprostředně spojuje investiční činnost s následným vývojem produkce a tržeb. Využívá se i při financování nově vznikajících podniků. Jeho význam bývá spatřován i v tom, že je to prostředek podpory odbytu – jeho masovým rozšířením se podstatně zkrátil cyklus obnovy např. automobilů, počítačů a jiných druhů investičních statků. V České republice funguje na leasingovém trhu spousta leasingových společností. Většina z nich má univerzální charakter, tj. že se nespecializují na určité komodity. Leasingové financování se stalo v České republice velmi oblíbené. V drtivé většině se u nás zatím jedná o leasing finanční, avšak vedle něj existuje i leasing operativní. Jeho obliba sice pomalu stoupá, ale stále je podstatně nižší než v ostatních zemích vyspělého světa. Operativní leasing ještě není na českém trhu tak rozšířený a navíc o něm je malé povědomí. Zásadní rozdíl mezi operativním a finanční leasingem spočívá v tom, že u operativního leasingu nepřechází pronajímaný předmět po skončení doby leasingu do vlastnictví nájemce. U obou typů leasingu je však pronajímaný majetek po dobu leasing ve vlastnictví pronajímatele. Cílem této diplomové práce je objasnit problematiku leasingu a to zejména operativního a finančního. Nejdříve budu v teoretické části obecně charakterizovat leasing a jeho souvislosti. Dále se budu zabývat základními typy leasingu. Tyto základní typy leasingu (operativní a finanční) vymezím z hlediska účetního a daňového, a to z pohledu nájemce. Vzhledem k rozsáhlosti tématu se v části účetní a daňové zaměřím pouze na účetní a daňové aspekty financování osobního automobilu formou operativního a finančního leasingu, který poskytují tuzemské leasingové společnosti. Na základě těchto poznatků poté provedu srovnávací studii výhodnosti financování osobního automobilu pro podnikatelské účely formou finančního a operativního leasingu. Pro tento účel si zvolím leasingovou společnost, která funguje na českém leasingovém trhu a na základě její nabídky operativního a finančního leasingu na osobní automobil provedu srovnání. Toto srovnání bude zaměřeno na finanční výhodnost, účetní evidenci a daňové dopady.

9

Jako pracovní hypotézu jsem si z dosavadních poznatků zvolila názor, že i přes služby poskytované v rámci operativního leasingu vyjde z tohoto srovnání výhodněji leasing finanční. Při zpracování diplomové práce budu využívat zejména metody analýzy, syntézy, deskripce a komparace. Diplomová práce může být využita potencionálním nájemcem při výběru varianty finančního nebo operativního leasingu, s důrazem na posouzení daňových dopadů, účetní evidenci a celkovou finanční výhodnost. Také může posloužit čtenářům k uvedení do problematiky leasingu.

10

1

Financování dlouhodobého hmotného majetku

Součástí investičního rozhodování podniku je i financování pořízení, rozšíření či obnovy dlouhodobého hmotného majetku. Financování dlouhodobého hmotného majetku neboli investic má dlouhodobý charakter, proto se označuje jako dlouhodobé financování. Do dlouhodobého financování svou povahou patří také financování té části oběžného majetku1, která má trvalý charakter. Financování investic by mělo vycházet z tzv. zlatého bilančního pravidla a tj. že dlouhodobý majetek2 je třeba krýt dlouhodobými zdroji. Je to z toho důvodu, že by se při eventuálním používání krátkodobých zdrojů na financování např. pořízení dlouhodobého majetku mohl podnik dostat do finanční tísně v souvislosti se splatností krátkodobých zdrojů. Cílem financování investic je zabezpečit finanční zdroje na efektivní investice s co nejnižšími průměrnými náklady kapitálu a nenarušit podstatně finanční riziko firmy. Hlavními zdroji dlouhodobého financování investic podniku jsou: •

interní zdroje (odpisy, nerozdělený zisk, dlouhodobé rezervy),

•

externí zdroje (emitované akcie, podílové listy, dluhopisy, dlouhodobé úvěry, investiční dotace, finanční leasing apod.).

Podniky tedy vedle interních finančních zdrojů využívají pro financování investic celou škálu externích zdrojů, mezi které řadíme i leasing. Tyto zdroje jsou mnohem rozmanitější, než zdroje interní, což souvisí s rozvojem a inovacemi na finančních trzích. Externí financování umožňuje přesněji reagovat na změny podnikového majetku v souvislosti se změnou situace na trhu. Umožňuje také rychlejší a rozsáhlejší tvorbu podnikového kapitálu při zakládání podniku. Za předpokladu, že náklady na pořízení externího kapitálu jsou nižší, než rentabilita celkového kapitálu3, umožňuje externí financování zvyšování efektivnosti podnikání a růst rentability vlastního kapitálu4. Samozřejmě, že použití externích zdrojů financování s sebou nese i problémy. Rozšiřuje se počet společníků (akcionářů) nebo věřitelů, kteří ovlivňují rozhodování podniku a mají 1

Oběžný majetek je součásti majetku podniku. Z hlediska časového se vymezuje jako majetek s dobou použití do jednoho roku. Z hlediska funkčního ho lze vymezit například jako majetek, který je určen k zabezpečování hladkého, bezporuchového koloběhu majetku a kapitálu podniku a tím úspěšné činnosti podniku. 2 Dlouhodobý majetek je součástí aktiv podniku. Vymezuje se jako majetek s dobou použití nad jeden rok. Dlouhodobý hmotný majetek je z pohledu daňového vymezen jako majetek se vstupní cenou > 40 000 Kč, u dlouhodobého nehmotného majetku se jedná o majetek se vstupní cenou > 60 000 Kč. 3 Rentabilitou celkového kapitálu (ROA – return on assets) vyjadřujeme celkovou efektivnost podniku. Je vyjádřena jako poměr zisku a celkového kapitálu. 4 Rentabilita vlastního kapitálu (ROE – return on equity) vyjadřuje výnosnost kapitálu vloženého akcionáři. Tento ukazatel je definován jako poměr čistého zisku a vlastního kapitálu.

11

určitou kontrolu nad jeho činností. Také dochází k růstu nákladů podniku např.úrokových nákladů. Zároveň se zvyšují nároky na udržování likvidity5, aby podnik mohl vždy splácet své závazky. Proto je nutné při širším zapojování externích zdrojů podnikového kapitálu, vždy hodnotit všechny důsledky využití těchto zdrojů na podnik jako celek. Tato diplomová práce je zaměřena na financování majetku formou leasingu, a to buď formou operativního nebo finančního leasingu. Proto další část bude věnována této problematice.

2 Vymezení leasingu Podnikatelská činnost ve všech vyspělých tržních ekonomikách úzce souvisí s investičním rozvojem a moderními technologiemi, které se rychle obměňují. Každý podnik je tedy ve stále větší míře závislý na finančních zdrojích. Klasické formy těchto finančních zdrojů, jako je vlastní kapitál, dodavatelský nebo bankovní úvěr, jsou doplňovány pružnějšími formami financování, mezi které lze zařadit i leasing. „Leasing je nutno chápat jako ekonomickou kategorii založenou na finanční (kapitálové) podstatě, která umožňuje investorovi využít cizí disponibilní kapitál k efektivní aplikaci nejnovějších poznatků vědy a techniky do praxe, resp.ke zvýšení ekonomické efektivnosti základních fondů. Leasing je v mnoha směrech výhodná forma financování či pořízení investice. Doslovný český překlad anglického slova „leasing“ je pronájem (pronajímání).“6 „Z právního hlediska představuje leasing třístranný právní vztah mezi dodavatelem, pronajímatelem a nájemcem, při kterém pronajímatel kupuje od dodavatele majetek a poskytuje jej za úplatu do užívání nájemci. Vlastníkem majetku je pronajímatel. Z finančního hlediska lze leasing charakterizovat jako alternativní speciální formu financování dlouhodobých potřeb podniku cizím kapitálem. Od bankovních úvěrů a jiných forem cizího kapitálu se liší především tím, že věřitel-pronajímatel (leasingová společnost) se stává vlastníkem zboží.“7 Leasing je považován ze velmi pružný nástroj financování dlouhodobých potřeb podniku, který umožňuje investorovi efektivní uplatnění nejnovějších poznatků vědy a technického rozvoje do praxe, a který bezprostředně spojuje investiční činnost s následným vývojem 5

Likvidita je momentální schopnost uhradit splatné závazky. Je měřítkem krátkodobé nebo okamžité solventnosti. 6 Zpracováno dle VÁLEK, V., BÁČA, J.: Leasing-moderní způsob financování investic. 2.vyd. Praha: Management Press, 1994. ISBN 80-85603-57-8. 7 Zpracováno dle VALACH, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování (II.část). 3.vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999. ISBN 80-7079-067-9.

12

produkce a tržeb. Využívá se i při financování nově vznikajících podniků. Jeho význam bývá spatřován i v tom, že je to prostředek podpory odbytu – jeho masovým rozšířením se podstatně zkrátil cyklus obnovy např. automobilů, počítačů a jiných druhů investičních statků. Nejnákladnější formou financování investičních inovací z vlastních zdrojů je vlastní kapitál. Jedním ze základních problémů finančního řízení je tedy volba optimální výše a struktury potřebného kapitálu. Při optimalizaci kapitálové struktury se obecně vychází z následujících předpokladů:8 •

Cizí kapitál je levnější než vlastní neboť nese menší riziko (akcionáři jsou při likvidaci firmy poslední v pořadí při vyrovnání nároků na úhradu).

•

S růstem zadluženosti roste i úroková míra, neboť roste riziko pro banku a větší riziko vyžaduje vyšší výnosnost.

•

S růstem zadluženosti roste i požadavek akcionářů na vyšší dividendy.

•

Substituce vlastního kapitálu dluhem přináší zlevnění nákladů na celkový kapitál až do určité míry zadluženosti. Potom náklady začnou růst.

Optimální kapitálovou strukturu určíme jako minimum celkových nákladů na kapitál firmy, který se vypočte ze vzorce:

k = ú ∗ (1 − Ds) ∗

CK VK + nVK ∗ K K

k……..náklady na celkový kapitál v % ú……..náklady na cizí kapitál (úroková míra) v % Ds…...daňová sazba v % CK….cizí kapitál v Kč K……celkový kapitál v Kč nVK......náklady na vlastní kapitál po zdanění zisku v % VK…..vlastní kapitál v Kč Hlavním motivem k tomu, aby podnik při financování své činnosti využíval i cizí zdroje, vyplývá tedy z jejich relativně nižší ceny ve srovnání se zdroji vlastními. Cena finančních zdrojů je ovlivněna zejména rizikem, které je spojeno s příslušným zdrojem. Cena daného zdroje je v podstatě dána buď úrokem placeným za jeho použití nebo výnosem, který je placen vlastníkům z investovaného kapitálu. Cenu cizích zdrojů významně upravuje i daňová legislativa, která připouští odečíst úroky placené z cizích zdrojů jako nákladovou položku od základu pro stanovení daně z příjmu, což u dividend možné není. Odpočet

8

Zpracováno dle SEDLÁČEK, J. A KOL.:Finanční analýza. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1998. ISBN 80-210-1775-9.

13

nominálních úroků od daňového základu ještě více zvýhodňuje dluhové financování a snižuje cenu cizích zdrojů. Skutečné náklady na ně jsou potom nižší než nominální úrok. V případě, že podnik potřebuje ke své výrobě či poskytování služeb obnovit nebo rozšířit fixní majetek, není nutné pořizovat ho do svého vlastnictví koupí z vlastních zdrojů nebo na úvěr. Vlastnění majetku není nezbytnou podmínkou pro to, aby tento majetek podnik využíval ve své výrobní či obchodní činnosti. Leasing je nástrojem využívání majetku po určitou dobu, aniž se majetek stává podnikovým vlastnictvím. Užívání majetku je odděleno od jeho vlastnictví.

2.1

Leasing a jeho druhy

Pojem leasing pochází z anglického slova „lease“, což znamená pronájem, resp. smlouvu o pronájmu. Leasingem tedy je pronájem hmotných i nehmotných věcí a práv, kdy pronajímatel poskytuje za úplatu nebo jiné nepeněžní plnění nájemci právo danou věc v průběhu doby pronájmu používat. Rozhodující je, že po dobu pronájmu zůstává majetek ve vlastnictví pronajímatele. Na nájemce přechází pouze právo daný majetek používat. Z hlediska praktického leasingu se rozlišují dva základní typy leasingu. Těmito typy jsou leasing operativní a finanční. Liší se především: •

délkou pronájmu,

•

účelem, kterému slouží,

• přechodem vlastnického práva k pronajímanému majetku na konci leasingu. Oba typy mají shodné to, že po dobu leasingu je pronajímaný majetek ve vlastnictví pronajímatele. „Důsledné rozlišení těchto dvou základních typů leasingu je důležité zejména pro účely daňového posouzení jednotlivých případů. Předčasně ukončená smlouva o finančním pronájmu s následnou koupí hmotného majetku ( finanční leasing) vede pro účely daně z příjmu ke zpětnému přehodnocení finančního leasingu na leasing operativní s možnými negativními daňovými dopady na pronajímatele a zvláště nájemce.“9

2.1.1

Operativní leasing (operational leasing)

Operativní leasing se někdy též označuje jako provozní leasing. Obvykle je charakterizován jako krátkodobý pronájem. Doba pronájmu je kratší než ekonomická životnost majetku. Minimální délka provozního leasingu není pro daňové účely limitována. 9

Zpracováno dle VALOUCH, P.: Leasing v praxi-praktický průvodce. 2.vyd. GRADA Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-2116-3.

14

Nájemné formou splátek od jednoho nájemce zahrnuje jen určitou část pořizovací ceny. Pronajímatel totiž předpokládá, že náklady včetně ziskové marže budou kryty splátkami od dalších případných nájemců. Při provozním leasingu zajišťuje pronajímatel převážně také údržbu, opravy a servis majetku a to na své vlastní náklady. Ovšem i tato povinnost může být smluvně přenesena na nájemce. Na trhu jsou v současnosti dostupné dva základní produkty operativního leasingu. Těmi jsou operativní leasing a Full Service operativní leasing. V prvním případě leasingová společnost zajišťuje pouze financování předmětu a nutné povinné platby, daně a poplatky. U Full Service operativního leasingu naproti tomu leasingová společnost zajišťuje veškeré opravy, poškození, provozní opotřebení předmětu. Předmětem leasingu může být i poskytnutí různých dodatkových služeb. Důležitou charakteristikou operativního leasingu jako takového je i skutečnost, že pronajímatel nese všechna rizika, která plynou z vlastnictví majetku. Významné je i to, že leasingová smlouva je vypověditelná. Po skončení leasingu se přepokládá, že bude majetek vrácen pronajímateli. Majetek však může být i za určitých podmínek odkoupen. Operativní pronájem lze definovat10 jako smlouvu podle níž jedna strana s podnikatelským záměrem a za úplatu poskytne druhé straně – tzv. leasingovému nájemci – jím vybraný předmět do užívání a za účelem jeho dočasného používání bez: •

přenosu většiny rizik a užitků spojených s vlastnictvím předmětu leasingu,

•

jakéhokoliv smluvního nároku na možný přechod vlastnictví předmětu leasingu na nájemce.

Účelem provozního leasingu je zabezpečit pro podnik potřebný majetek, pro který neexistuje trvalé a dostatečné využití po celou dobu jeho životnosti v daném podniku. Tento majetek tedy není pro nájemce vhodné koupit do vlastnictví.

2.1.2

Finanční leasing ( financial leasing)

Finanční leasing se také někdy, avšak méně častěji, označuje jako kapitálový leasing. Místo pojmu finanční leasing se v českých daňových předpisech můžeme setkat s pojmem finanční pronájem (zákon č. 235/2004 Sb., o DPH) nebo finanční pronájem s následnou koupí najaté věci (zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu). Je pro něj charakteristické, že jde o dlouhodobý pronájem majetku. Doba leasingu se v podstatě kryje s dobou ekonomické životnosti pronajímaného předmětu. Jestliže podnik chce, aby byly leasingové splátky uznatelné jako náklad z hlediska zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, musí být dodržena minimální doba trvání finančního leasingu. 10

Zpracováno dle www.clfa.cz.

15

Leasingové splátky pokrývají pořizovací cenu pronajatého předmětu zcela a to včetně úroků za případný úvěr leasingové společnosti od banky a ziskové marže leasingové společnosti. Pronajímatel obvykle neposkytuje vedle finanční služby žádné další služby. Starosti o servis, opravy, údržby a pojištění většinou přechází na nájemce. Pronajímatel také na nájemce přenáší ekonomicky všechna rizika a výnosy spojené s fungováním zařízení. Leasingová smlouva není obvykle za normálních okolností (tj. při dodržování podmínek stanovených ve smlouvě) vypověditelná. Smlouva o finančním leasingu zajišťuje většinou nájemci právo na odkoupení majetku po skončení doby leasingu. Finanční leasing lze také definovat11 jako smlouvu podle níž jedna strana s podnikatelským záměrem a za úplatu poskytne druhé straně – tzv. leasingovému nájemci – jím vybraný předmět do užívání za účelem dlouhodobého užívání předmětu leasingu s: •

přenosem rozhodující části nebo i všech rizik a užitků spojených s vlastnictvím předmětu leasingu na nájemce,

•

právem či povinností převodu vlastnictví předmětu leasingu na nájemce za cenu obvykle podstatně nižší než tržní nebo s právem uzavření další leasingové smlouvy za podstatně výhodnějších podmínek.

Finanční leasing tedy na rozdíl od provozního slouží k trvalému pořízení daného majetku formou splátek. Nájemce nemusí disponovat vlastním kapitálem a přesto může pořídit požadovaný majetek, čímž se finanční leasing blíží půjčce peněz. Nájemce se zavazuje k pravidelné platbě budoucích splátek. Pro nájemce je to dlouhodobý závazek, většinou fixního charakteru. Na rozdíl od úvěru se však pořízený majetek při leasingu nestává vlastnictvím podniku, podnik také neuskutečňuje jeho odpisy a splátky leasingu se při splnění určitých podmínek považují za náklad, snižující daňovou základnu. Majetek pronajatý formou finančního leasingu ani závazky ve formě požadovaných leasingových splátek nejsou zachyceny v bilanci podniku. Tím je zkreslena vypovídací schopnost rozvahy o výši a struktuře majetku, a stejně tak i o výši a struktuře kapitálu. Na tomto místě je však nutné dodat, že pronajatý majetek musí být veden v podrozvahové evidenci. Jedním ze základních ukazatelů pro hodnocení rizika a finanční situace podniku je podíl dluhů na celkovém kapitálu. Tento ukazatel může však být díky finančnímu leasingu podhodnocen. Proto je v České republice nájemce povinen u finančního leasingu v příloze k rozvaze uvést součet leasingových splátek za celou dobu předpokládaného

11

Zpracováno dle www.clfa.cz.

16

pronájmu, skutečně uhrazené splátky ke dni účetní závěrky a rozpis částky budoucích leasingových splátek podle faktické doby splatnosti.

2.1.3

Ostatní typy finančního leasingu

V rámci finančního leasingu se rozlišují další typy leasingu a to: •

přímý finanční leasing (direct lease),

•

nepřímý finanční leasing (sale and lease back),

•

úvěrovaný leasing (leverage leasing),

•

domácí leasing,

•

přeshraniční leasing,

•

subleasing (podnájem).

Při přímém leasingu si nájemce zvolí druh majetku, který požaduje, dodavatele, cenu zařízení, podmínky dodávky a také pronajímatele (leasingovou společnost). Pronajímatel zpracuje podmínky leasingu jako jsou splátky, zvýšenou leasingovou splátku atd. Pronajímatel dále koupí majetek od výrobce a na základě leasingové smlouvy s nájemcem mu tento majetek pronajme. Nájemce začíná splácet leasingové splátky. Nájemce obvykle odpovídá za pojištění, daně, údržbu, servis apod. Vedle dodavatele majetku fungují při přímém leasingu jen dva partneři a to nájemce a pronajímatel. Při nepřímém finančním leasingu podnik prodá majetek leasingové společnosti a ta jej pronajme zpět tomuto podniku. Podnik dostane od leasingové společnosti tržní cenu majetku. Následně pak platí leasingové společnosti splátky, které zahrnují nejen tržní cenu daného majetku, ale navíc také náklady a ziskovou marži leasingové společnosti. Podnik tedy uhradí v konečném důsledku vyšší hodnotu, než je tržní cena majetku. Majetek fyzicky zůstává na svém původním místě, tedy v daném podniku. Tento druh leasingu se užívá v případech, kdy nájemce potřebuje peněžní prostředky, které pak může reinvestovat nebo si je ponechat, aby zvýšil svou likviditu. Výhodou je, že nájemce může užívat dále majetek, i když je ve vlastnictví někoho jiného. Leverage leasing je charakteristický tím, že jde o třístranný vztah mezi nájemcem, pronajímatelem a věřitelem. Nájemce si vybere požadovaný druh majetku, užívá jej a platí za něj leasingové splátky. Pronajímatel kupuje předmět leasingu do svého vlastnictví, přičemž část majetku může krýt vlastním kapitálem a na část si může peníze půjčit například od banky. Tento druh leasingu je uplatňován u rozsáhlejších investic, protože organizace a průběh leverage leasingu jsou poměrně nákladnou záležitostí. Pronajímatel většinou vkládá asi 20-40% tržní ceny a zbytek prostředků vkládá věřitel (banka). Jako pronajímatel a věřitel mohou vystupovat celé skupiny účastníků. „Základním znakem leverage leasingu je, že investoři nemají vůči pronajímateli žádné právo požadovat 17

splacení svých půjček. Dlužný podíl je obvykle zajišťován právem na zboží nebo zástavním právem na pořizované zařízení či jeho část.“12 Domácí leasing se uskutečňuje v rámci jednotlivých leasingových trhů přičemž při jeho využívání nedochází k toku leasingových splátek přes hranice. Jak poskytovatel tak i příjemce leasingu mají sídlo na území jedné země. Předmět leasingu je však možné dodat ze zahraničí. Přeshraniční leasing může být dovozním či vývozním typem. Leasingové splátky a obvykle také předmět leasingu překračují hranice. V zájmu snížení ceny leasingu se mohou využívat celní, účetní a daňové předpisy více zemí. U tohoto typu leasingu jde o obchody se zvýšenými riziky a to například devizovými, legislativními atd. Subleasing můžeme charakterizovat jako pronájem věci již najaté. Předmět leasingu je pronajímán třetí osobě, zásadně však se souhlasem leasingové společnosti. Vlastníkem předmětu leasingu je i nadále původní leasingová společnost. Tento typ leasingu se využívá v případě dočasné nebo sezónní nevyužitelnosti předmětu leasingu původním nájemcem, nebo jestliže se objeví možnost vyššího zhodnocení leasované majetkové hodnoty. Varianty finančního leasingu mohou mít v běžné praxi sestavování leasingových smluv mnoho alternativ. Liší se především: •

zůstatkovou cenou na konci nájmu,

•

možností odkupu majetku na konci nájmu,

•

charakterem leasingových splátek.

Podle zůstatkové ceny rozlišujeme leasing s plnou amortizací a leasing s částečnou amortizací tj. se zůstatkovou cenou. Při leasingu s plnou amortizací je dohodnuté leasingové období stejné jako ekonomická doba životnosti pronajímaného majetku. Splátky plně pokryjí náklady leasingové společnosti, spojené s pořízením majetku, s činností společnosti a pokryjí i předem určený zisk společnosti. Zůstatková cena majetku na konci leasingu je nulová nebo jen symbolická. Leasingová smlouva však musí obsahovat jak bude naloženo s předmětem leasingu po jeho ukončení. Při leasingu s částečnou amortizací nedochází v průběhu prvního leasingového období k plné úhradě nákladů pronajímatele. Pronajímatel po ukončení leasingu hledá řešení, co udělá s ještě ne úplně odepsaným majetkem. Má různé možnosti, například může prodloužit smlouvu s nájemcem, prodat tento majetek nájemci za cenu, která se blíží zůstatkové ceně nebo ho může prodat či pronajmout jinému zákazníkovi. Tímto přebírá pronajímatel část rizika 12

Zpracováno dle PULZ, J.: Leasing v teorii a praxi. 1.vyd. Praha: Grada a.s., 1993. ISBN 80-7169-021-X.

18

spojeného s dalším využitím majetku po ukončení prvního leasingového období, proto požaduje vyšší hodnotu splátek. Někdy se používá tzv. leasing s dělbou zbytkové hodnoty. Je to taková forma leasingu, při které se nájemce zavazuje prodat na konci doby leasingu majetek za dohodnutou minimální cenu, kterou dostane pronajímatel. Jestliže je pak majetek prodán za cenu vyšší, rozdíl mezi cenami se dělí mezi nájemce a pronajímatele. Pokud bude prodejní cena nižší než dohodnutá minimální cena, nájemce rozdíl uhradí pronajímateli. Účelem této leasingové alternativy je podnítit nájemce k dobrému zacházení s pronajatým majetkem. Podle možnosti odkupu majetku na konci leasingu rozlišujeme leasing bez nároku na koupi a leasing s nárokem na koupi. Jestliže zůstatková hodnota majetku po ukončení nájmu připadá pronajímateli hovoříme o leasingu bez nároku na koupi. V opačném případě, když leasingová smlouva zahrnuje nárok nájemce na koupi majetku na konci doby leasingu, hovoříme o leasingu s nárokem na koupi. V tomto případě přechází vlastnické právo k předmětu leasingu na nájemce. Leasingové splátky se mohou lišit zejména z toho důvodu, aby se plně přizpůsobily požadavkům nájemce i pronajímatele. Nejjednodušším systémem leasingových splátek jsou pravidelné, lineární splátky. Splátky mohou být uplatňovány i jako postupně rostoucí a to např. z důvodu inflačního vývoje. Úkolem nepravidelných splátek různého druhu (splátky odvozené od nákladové křivky produkce, respektující sezónnost výroby apod.) je přizpůsobit jejich průběh peněžním tokům nájemce, tak aby byl schopen splácet a tím řešit různé finanční problémy. V praxi leasingového financování se však lze setkat s dalšími alternativami splátek, které se mezi sebou mohou kombinovat, nebo se mohou kombinovat s různými variantami odkupu majetku na konci životnosti. Důležitý je i význam intervalu leasingových splátek, který může být měsíční, čtvrtletní nebo pololetní. Delší interval splátek však s sebou nese větší riziko vzniku neplatičů pronajímateli.

2.2

Výhody a nevýhody leasingového financování

V odborné literatuře i v praxi tohoto druhu financování jsou uváděna různá hodnocení, která jsou často závislá na tom, kdo jej provádí, tedy jestli jde o nájemce nebo pronajímatele. Hodnocení také závisí na leasingovém prostředí a jeho změnách (např. změny daňových zákonů) a na konkrétní podobě leasingové smlouvy mezi nájemcem a pronajímatelem popřípadě na podmínkách jednotlivých leasingových společností.

2.2.1

Výhody leasingového financování

Leasing umožňuje užívat majetek, aniž by podnik musel mít kapitál na jednorázové vynaložení všech peněžních prostředků na investici. Tím se zvyšuje konkurenceschopnost 19

podniku díky možnosti zavedení investice do provozu, zavedení technologických inovací apod. Leasingové financování je velice flexibilní a to jak ve vztahu k interním zdrojům tak také ve vztahu k úvěru. Výše a rozložení splátek může být odvozena od náběhové křivky výnosů z výroby nebo může respektovat sezónnost výroby. Nájemce tak může splácet jen tolik peněžních prostředků, kolik jich pronajatý majetek vytvoří a tudíž nemusí k úhradě splátek použít jiné příjmy. Předpokladem ale je, že podnik musí mít splátky stanoveny nelineárně. Leasingové financování je považováno za flexibilnější ve vztahu k úvěru a obligacím. Dle zkušeností má většina leasingových smluv méně restriktivní ochranná ujednání než dohody o termínovaných půjčkách. Leasing je také vhodnější k tzv. rozloženému financování investic po jednotlivých částech než dlouhodobé úvěry nebo emise obligací. Leasing je méně náročný oproti úvěru na míru úvěruschopnosti nájemce. Leasingová společnost má podrobnější přehled o situaci na trhu a může lépe případně odebraný majetek nájemci prodat nebo pronajmout než banka, která poskytuje termínované úvěry na různé účely. Malé podniky tak mohou lépe uspět u leasingové společnosti nežli u banky. Leasing umožňuje nájemci využít majetek, aniž by podstupoval riziko spojené jeho vlastněním a s jeho pořízením (např. zvyšování ceny investice, riziko prodlužování doby výstavby). Konkrétní dopad těchto rizik je však závislý na příslušných podmínkách dohodnutých v leasingové smlouvě. Leasing umožňuje nájemci zahrnovat leasingové splátky do nákladů a tím snižovat základ daně. Na tomto místě je třeba uvést fakt, že leasing není absolutně výhodnější oproti pořízení majetku z interních zdrojů či na úvěr. Záleží zejména na leasingovém úročení, rozložení splátek v průběhu leasingu, na metodě odepisování fixního majetku a navíc na výši úroků z úvěru. Například při financování z interních zdrojů fungují jako zdanitelný základ odpisy nebo v případě úvěru odpisy a úroky z úvěru. Proto nelze jednoznačně říci, že je leasing v každém případě daňově výhodnější pro nájemce. Z výše uvedeného lze tedy usoudit, že ne každá výhoda se dá považovat za absolutně výhodnější. Existuje spousta výhod, které už nejsou zdaleka tak jednoznačné. Mezi tyto výhody patří názor, že leasing nezvyšuje míru zadlužení podniku. Tato výhoda je v podstatě formální záležitostí. Leasing totiž není za normálních okolností zachycen jako dluh v rozvaze podniku. Znalí analytici případně věřitelé však vyžadují od nájemce i údaje o výši leasingových povinností, případně podrozvahovou evidenci, ve které je předmět leasingu veden. 20

Za další výhodu lze považovat, že leasingová společnost nese inflační riziko, protože nájemce platí stejné lineární splátky i když ceny zařízení stoupají. Zde je však opomenut fakt, že při vyšší míře inflace pronajímatelé obvykle volí rostoucí leasingové splátky. Kromě toho při rozhodující váze refinancujících bankovních úvěrů na financování leasingových operací dochází k přenosu části rizika inflace na banky popřípadě jiné věřitele. Leasing se může jevit jako výhodnější při vykazování a určování výše fixního majetku. Leasing totiž není formálně vykazován jako součást aktiv a tím se automaticky zvyšují některé ukazatele u nájemce jako je likvidita, vykazovaná míra zisku atd. Za výhodu se dá považovat i fakt, že leasingová společnost získá levnější úvěr od banky, který použije na refinancování leasingové operace, než nájemce – podnikatel. Ve většině případů tomu tak je. Ne však v případě, že se jedná například o známý podnik se zajištěným odbytem. Takový podnik může získat úvěr levněji a navíc nemusí platit ziskovou marži leasingové společnosti.

2.2.2

Nevýhody leasingového financování

Protože rozhodování podniku o formě financování při pořizování majetku je vysoce zodpovědnou záležitostí, je nutné zohlednit také nevýhody, které jsou s leasingovým financováním spojeny. Leasing není vždy a za jakýchkoliv podmínek pro firmu prospěšný, ale nelze ani absolutizovat a zevšeobecňovat nevýhody leasingu. Primární nevýhodou leasingového financování jsou jeho náklady. Zejména firmy s vyšší rentabilitou, dobrou perspektivou růstu a firmy, ke kterým věřitelé mají důvěru mohou získat poměrně snadno a rychle úvěry nebo mohou mít dostatek vnitřních zdrojů. Pořízení majetku formou leasingu je pro ně obvykle dražší a to například z důvodu platby ziskové marže leasingové společnosti, která je zahrnuta v leasingových splátkách. Jinou nevýhodou je, že po ukončení leasingu (v případě leasingu finančního) přechází do vlastnictví nájemce téměř odepsaný majetek. Tím podnik ztrácí daňovou výhodu vyšších odpisů, kterou získal v průběhu leasingu (majetek se využívá, ale neodepisuje, takže základ daně stoupá). Dále se může jednat o tyto nevýhody: •

nemožnost vypovězení smlouvy nájemcem (a když tak se značným penálem) při rychlém zastarání majetku nebo jeho nízkém přínosu pro nájemce,

•

je vyžadován předchozí souhlas pronajímatele při provádění potřebných úprav majetku jako je rekonstrukce nebo modernizace, což může být značně náročné, 21

•

jsou omezena užívací práva nájemce leasingovou smlouvou,

•

některá vlastnická rizika jsou přenesena na nájemce,

•

leasingová společnost může jako každá jiná firma zbankrotovat. To s sebou však nese riziko vrácení majetku pronajímateli, může docházet k různým jednáním a náhradě škody nájemci, která byla způsobena odejmutím majetku. I v případě, že dojde k náhradě škody to pro podnik (pro nájemce) znamená spoustu nepříjemností.

Z toho vyplývá, že nájemce by měl vždy zcela konkrétně a důkladně vyhodnocovat důsledky leasingové operace pro svou firmu.

2.3

Cena leasingu a leasingová splátka

Rozhodování podniku o pořízení majetku formou leasingu je závislé především na velikosti ceny leasingu a leasingových splátkách. Cenou za leasing je leasingová cena, která je obvykle placena v pravidelných splátkách. Splátky mohou být stanoveny jako: •

měsíční,

•

čtvrtletní,

•

roční.

Je přirozené, že leasingové splátky se liší, jsou-li uskutečňovány měsíčně, čtvrtletně nebo ročně. Platí, že čím delší je interval splátek, tím větší podstupuje společnost riziko a toto riziko zohledňuje ve výši leasingových splátek. V důsledku mechanismu složeného úrokování jsou čtvrtletní a roční leasingové splátky vyšší než by byl odpovídající násobek měsíčních splátek. Je nutné také zvažovat předlhůtní a polhůtní platby. Leasingová cena zahrnuje : •

postupné splátky pořizovací ceny majetku,

•

náklady pronajímatele spojené s pronajatým majetkem (úrok z úvěru v případě refinancování leasingové operace úvěrem, různé správní náklady spojené s leasingem),

•

leasingovou marži pronajímatele.

Výše nákladů pronajímatele a leasingová marže pronajímatele jsou závislé na některých faktorech. Těmito faktory jsou úroková sazba za refinancující úvěr, doba leasingu, interval a pravidelnost splátek, odkupní cena a navýšení první splátky. Někdy se také může jednat o provizi poskytovanou pronajímatelem výrobci nebo o provizi za zprostředkování pojištění předmětu leasingu.

22

Za určitých okolností se může leasingová cena ještě snižovat o dekapitalizaci, či zvyšovat o rekapitalizaci. O rekapitalizaci jde v případě, když leasingová společnost musí například předem zálohovat dodavateli platbu za pořízení majetku. Rekapitalizační procento se odvozuje od úroku z úvěru na refinancování. Úrok se ještě zvyšuje o část marže leasingové společnosti, kterou by získala tím, že by prostředky užila jiným způsobem. Tím si kompenzuje ušlý zisk. O dekapitalizaci se může jednat například když nájemce poskytne dopředu zálohy na odkupní cenu. Dekapitalizační procento se také odvozuje od úroku z úvěru na refinancování. Úrok z úvěru se může snižovat o některé náklady, které leasingová společnost vynakládá například v souvislosti s evidencí majetku. Celková výše leasingové ceny je pak dána součtem jednotlivých leasingových splátek. Výpočet leasingových splátek může být složitější v případě, že pronajímatel požaduje navýšení první splátky jako určitou garanci. Toto navýšení obvykle nepodléhá leasingovému úročení. V leasingových smlouvách se také objevuje pojem leasingový koeficient. Leasingový koeficient udává, o kolik je leasingová cena pronajatého majetku navýšena oproti pořizovací ceně, která může být snížena o dekapitalizaci resp. zvýšena o rekapitalizaci. Leasingový koeficient =

leasingová cena vstupní cena + rekapitalizace (resp. - dekapitalizace)

Výše leasingového koeficientu je pak základním orientačním měřítkem pro hodnocení jednotlivých nabídek leasingových společností. V případě operativního leasingu obvykle platí, že jeden nájemce splatí v průběhu leasingové doby jen část pořizovací (vstupní) ceny pronajatého majetku. Důvodem je to, že nájemní smlouva je sjednána na období kratší, než je doba ekonomické životnosti tohoto majetku. Zbývající část pořizovací ceny majetku pak splácí nájemce, kterému je tento majetek následně pronajat. V případě finančního leasingu je obvyklé, že leasingové splátky jednoho nájemce pokryjí celou pořizovací cenu pronajatého majetku.

23

3

Situace na leasingovém trhu v České republice13

V České republice došlo k výraznému nárůstu leasingových obchodů až po roce 1990, přičemž tyto obchody se týkaly především finančního leasingu. Před rokem 1990 byly tyto operace spíše výjimečné. Šlo především o financování některých dovozů strojů a přístrojů ze zahraničí. Nejdříve na trhu převládala poptávka nad nabídkou, což vyplývalo zejména z nedostatečné vybavenosti podniků vlastním kapitálem, z přetrvávající poměrně silné úvěrové restrikce a omezeného emitování podnikových obligací. V roce 1998 došlo ke stagnaci českého leasingového trhu v souvislosti s poklesem investiční aktivity v celé ekonomice. Leasingový trh se začal postupně konsolidovat, opustilo jej několik leasingových společností a zvýšila se konkurence na straně nabídky. V České republice funguje na leasingovém trhu spousta leasingových společností. Většina z nich má univerzální charakter, tj. že se nespecializují na určité komodity. V současné době jsou nejčastěji financovaným objektem leasingu automobily.

3.1

Česká leasingová a finanční asociace

V polovině roku 1991 došlo k založení Asociace leasingových společností ČSFR14. Důvodem byla potřeba vytvoření centra, které by bylo schopné definovat, koordinovat a prosazovat společné zájmy společností, které se zabývaly leasingem. V roce 1992 bylo založeno samostatné zájmové sdružení českého leasingu. Toto sdružení se postupně začalo zabývat i jinými finančními produkty a od druhé poloviny devadesátých let společnost sdružuje i některé nebankovní poskytovatele spotřebitelských úvěrů a splátkových prodejů pro domácnosti, od roku 2005 i factoringové společnosti. Změny ve složení i rozšíření věcného zaměření byly promítnuty i do obsahové změny stanov asociace a ve změně jejího názvu. Od 24. ledna roku 2005 je názvem této asociace Česká leasingová a finanční asociace. Úkolem asociace je příprava závažnějších právních předpisů, které souvisí s nebankovními finančními produkty a s postavením společností poskytujících leasing, spotřebitelské úvěry, splátkové prodeje a factoring. Pomáhá svým členům při výkladu a aplikaci platných právních předpisů. V rámci asociace byly vypracovány všeobecné podmínky leasingu a připraveny další dokumenty k zajištění leasingových operací. Asociace usiluje o dodržování Etického kodexu jednání členských leasingových společností. Asociace zároveň plní řadu dalších funkcí. Mezi tyto funkce patří informativní funkce v rámci které například organizuje výměnu zkušeností svých členů. Zaměřuje se také na analýzu aktuálních problémů týkajících se leasingu včetně trendů dalšího rozvoje těchto nebankovních finančních produktů v české ekonomice. 13 14

Zpracováno dle www.clfa.cz. Česká a Slovenská Federativní Republika.

24

Asociace navíc zprostředkovává zahraniční kontakty. Je členem Federace evropských leasingových asociací (LEASEREUROPE) a Evropské federace asociací finančních domů (EUROFINAS). Působí jak v řídících, tak v expertních orgánech těchto celoevropských zájmových sdružení. ČLFA byla v říjnu 1996 v Praze pořadatelem výroční konference LEASEREUROPE. V roce 2001 uspořádala mezinárodní symposium ke zkušenostem z 1. dekády rozvoje leasingu v postkomunistických zemích střední a východní Evropy. Závěry z tohoto symposia byly zapracovány do jejího závěrečného dokumentu, Pražské deklarace. Společnost je také připravena uspořádat společnou výroční konferenci LEASEREUROPE a EUROFINAS v roce 2009 v Praze. Členem asociace se mohou v souladu se stanovami leasingové společnosti stát banky a další subjekty se sídlem v České republice zřízené podle práva ČR se systematickým zájmem o leasingové, splátkové, úvěrové a factoringové operace, které prokázaly odbornost a respekt pro právní předpisy. Členové asociace se zavázali vystupovat ve styku se zákazníky, dodavateli i ve vzájemném styku v souladu s Kodexem jednání České leasingové a finanční asociace, který byl přijat v lednu 1994 a podstatně novelizován v lednu 2006. Asociace je tedy dobrovolným zájmovým sdružením poskytovatelů leasingu, nebankovních spotřebitelských úvěrů, splátkových prodejů a factoringu založeným na demokratických zásadách. Od svého založení se snaží o ochranu, koordinaci a prosazování oprávněných zájmů svých členů. Přispívá také k rozvoji nebankovních finančních produktů pro investory i spotřebitele v ČR a podporuje jeho působení v zájmu ekonomického růstu.

3.2

Situace na českém leasingovém trhu v roce 2005

Český leasingový trh v roce 2005 obnovil svým růstem tradici každoročních přírůstků leasovaných objemů. Za 15 let své existence klesal pouze jednou. Rok 2005 přinesl mírný růst na trhu movitých věcí, a to růst o 4 %. V 15leté historii leasingu v České republice došlo zatím jen k jednomu mírnému poklesu v roce 2004. Příčinou tohoto poklesu byl především vstup do Evropské unie, kdy řada subjektů svá investiční rozhodnutí učinila již dříve nebo je naopak odložila. Druhým významným faktorem byly daňové změny, které způsobily přesun spotřebitelů od leasingu ke splátkovému prodeji. Vývoj objemu leasingových obchodů členů České leasingové a finanční asociace (dále jen ČLFA) je zachycen v mld. Kč v následující tabulce:

25

Tabulka 1: Objem leasingových obchodů členů ČLFA v letech 1991-2005 Rok

Movitosti

Nemovitosti

1991

6,5 mld.Kč

0,685 mld.Kč

1992

16 mld.Kč

0,446 mld.Kč

1993

17 mld.Kč

0,562 mld.Kč

1994

28 mld.Kč

0,676 mld.Kč

1995

32 mld.Kč

0,343 mld.Kč

1996

46 mld.Kč

0,388 mld.Kč

1997

63 mld.Kč

1,226 mld.Kč

1998

63,5 mld.Kč

4,366 mld.Kč

1999

75 mld.Kč

5,642 mld.Kč

2000

84,5 mld.Kč

4,395 mld.Kč

2001

96 mld.Kč

5,815 mld.Kč

2002

97 mld.Kč

9,116 mld.Kč

2003

99,3 mld.Kč

9,4 mld.Kč

2004

96,6 mld.Kč

11,778 mld.Kč

2005

100,5 mld.Kč

12,576 mld.Kč

Pramen: www.clfa.cz

Na tomto místě je nutné zdůraznit, že členové ČLFA kontrolují asi 97 % českého leasingového trhu. Statistiky z roku 2005 potvrzují, že náš leasingový trh je vysoce koncentrovaný a tento trend se stále prohlubuje. Podíl vedoucích pěti společností na leasingu movitých věcí v ČR dosáhl v roce 2005 52,3 % (oproti roku 2004, kdy to bylo 46,9 %). Podíl 15 vedoucích společností dosáhl 79,6 % ( v roce 2004 to bylo 87,3 %).

3.2.1

Leasing movitých věcí

Členské společnosti České leasingové a finanční asociace předaly v roce 2005 do leasingového užívání movité věci v celkové pořizovací hodnotě 100,5 mld. Kč (bez DPH). Podíl členů ČLFA na českém leasingovém trhu je 97 %. To znamená, že celkově za leasingový trh v ČR v roce 2005 jde o 103,6 mld. Kč. Objem leasingu movitých věcí vzrostl oproti roku 2004 o 4 %.

26

Graf 1 - Podíl jednotlivých komodit na objemu leasingu movitých věcí členů ČLFA za rok 2005 (v %)

21,4% 27,4% 1,1% 3,8% 0,4%

45,9%

Osobní a lehká užitková auta

Nákladní vozy, autobusy

Stroje a zařízení

Počítačová a kancelářská technika

Ostatní komodity

Letadla, lodě, železniční vozidla

Pramen: www.clfa.cz

Většina smluv byla uzavřena na dobu do 5 let (91,2 %). Údaje za rok 2005 potvrzují dlouhodobou stabilizaci komoditního zaměření leasingu movitých věcí v České republice. Podíl leasingu osobních vozů se již pátým rokem udržuje pod 50 %. Podíl nových osobních aut na celkovém objemu leasingu osobních aut se zvýšil a dosáhl 86,4 % v roce 2005 oproti 82 % v roce 2004. Podíl operativního leasingu se v roce 2005 zvýšil na 12 %. V roce 2000 byl tento podíl jen 3,5 %, v roce 2001 4,5 %, v roce 2002 4,25 %, v roce 2003 4,63 %, v roce 2004 již 8 %. Z toho vyplývá, že podíl operativního leasingu se neustále zvyšuje a nabývá na významu. Tento posun ukazuje, že zájem klientů se začíná posouvat od jednoduchého financování směrem k outsourcingu15 konkrétní služby.

15

Outsourcing je proces, při kterém společnost deleguje vedlejší činnosti a práci ze své interní struktury na externí entitu specializovanou na provádění těchto operací. Outsourcing má vést ke snížení nákladů a (nebo) k zaměření se na důležitější úkoly v rámci výrobního procesu související s konkurenceschopností.

27

Graf 2 – Vývoj podílu operativního a finančního leasingu v letech 2000-2005 (v %) 100,00% 80,00% 60,00%

Operativní leasing

40,00%

Finanční leasing

20,00% 0,00% 2000

2001

2002

2003

2004

2005

Pramen: www.clfa.cz

Pořadí prvních pěti leasingových společností, které mají největší podíl na počtu nově uzavřených leasingů movitých věcí v roce 2005 je zachycen v mil. Kč v následující tabulce. Tabulka 2: Leasingové společnosti seřazené dle počtu nově uzavřených leasingů movitých věcí v roce 2005 Počet nově uzavřených obchodů v mil. Kč

Pořadí

Leasingová společnost

1.

ČSOB Leasing, a.s.

16 681

2.

CAC LEASING, a.s.

12 690

3.

ŠkoFIN s.r.o.

10 697

4.

VB Leasing CZ, s.r.o.

7 592

5.

SG Equipment Finance Czech Republic s.r.o.

6 539

Pramen: www.clfa.cz

28

4 Úprava leasingu v právním systému České republiky Leasing není výslovně definován v platném českém soukromém právu. Soukromé právo je na leasingové operace aplikovatelné především ve svých obecných ustanoveních. Protože leasing není uveden mezi zvláštními smluvními typy ani v občanském zákoníku, ani v obchodním zákoníku ani v jiném (zvláštním) soukromoprávním předpisu, je posouzení některých aspektů leasingových obchodů v praxi často nejednotné a sporné. Základními právními normami, které upravují leasing (resp. nájem, pronájem a výpůjčku), jsou: •

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník,

•

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník v platném znění,

•

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,

•

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

4.1

Úprava leasingu v Občanském zákoníku16

V tomto zákoníku se leasingu týkají § 659- § 723. Tyto paragrafy upravují smlouvu o výpůjčce a nájemní smlouvu.

4.1.1

Smlouva o výpůjčce

Smlouvou o výpůjčce vzniká vypůjčiteli právo věc po dohodnutou dobu bezplatně užívat. Půjčitel je povinen předat vypůjčiteli věc ve stavu způsobilém k řádnému užívání. Je-li třeba, aby při užívání věci byla zachována zvláštní pravidla, zejména řídí-li se užívání návodem nebo je upraveno technickou normou, je prodávající povinen kupujícího s nimi seznámit, ledaže jde o pravidla obecně známá. Nesplní-li prodávající tuto povinnost, je povinen nahradit kupujícímu škodu z toho vzniklou. Vypůjčitel je oprávněn užívat věc řádně a v souladu s účelem, který byl ve smlouvě dohodnut nebo kterému obvykle slouží. Je také povinen chránit ji před poškozením, ztrátou nebo zničením. Není-li dohodnuto jinak, nesmí vypůjčitel přenechat věc jinému k užívání. Vypůjčitel je povinen věc vrátit, jakmile ji nepotřebuje, nejpozději však do konce stanovené doby zapůjčení. Půjčitel může požadovat vrácení věci i před skončením stanovené doby zapůjčení, jestliže vypůjčitel věc neužívá řádně, nebo jestliže ji užívá v rozporu s účelem, kterému slouží.

4.1.2

Nájemní smlouva

Hlavní rozdíl mezi nájemní smlouvou a smlouvou o výpůjčce je v tom, že nájemní smlouva se sjednává za úplatu. Proto je nájemní smlouva základem pro vytvoření právního vztahu chápaného z hlediska leasingu jako operativní leasing. Nájemní 16

Zpracováno dle Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník

29

smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně užíval nebo z ní bral i užitky. Pronajímatel je povinen přenechat pronajatou věc nájemci ve stavu způsobilém smluvenému užívaní, nebo nebylo-li dohodnuto jinak, přiměřeně povaze a určení věci. Pronajímatel je oprávněn požadovat přístup k věci za účelem kontroly, zda nájemce užívá věc řádným způsobem. Nájemce je oprávněn dát pronajatou věc také do podnájmu (tzv. subleasing), pokud není stanoveno ve smlouvě o nájmu jinak. Dá-li nájemce věc do podnájmu v rozporu se smlouvou, pronajímatel má právo odstoupit od smlouvy. Změny na věci je nájemce oprávněn provádět jen se souhlasem pronajímatele. Úhradu nákladů s tím spojených může nájemce požadovat jen v případě, že se k tomu pronajímatel zavázal. Nestanoví-li smlouva jinak, je oprávněn požadovat úhradu nákladů až po ukončení nájmu po odečtení znehodnocení změn, k němuž v mezidobí došlo v důsledku užívání věci. Dal-li pronajímatel souhlas se změnou, ale nezavázal se k úhradě nákladů, může nájemce požadovat po skončení nájmu protihodnotu toho, o co se zvýšila hodnota věci. Provede-li nájemce změny na věci bez souhlasu pronajímatele, je povinen po skončení nájmu uvést věc na své náklady do původního stavu. Hrozí-li v důsledku prováděných změn na věci pronajímateli značná škoda, je pronajímatel oprávněn odstoupit od smlouvy. Nájemce je povinen oznámit pronajímateli bez zbytečného odkladu potřeby oprav, které má provést pronajímatel. Při porušení této povinnosti odpovídá nájemce za škodu tím způsobenou a nemá nároky, které by mu jinak příslušely pro nemožnost nebo omezenou možnost užívat věc pro vady věci, jež nebyly včas pronajímateli oznámeny. Nájemce je povinen snášet omezení v užívání pronajaté věci v rozsahu nutném pro provedení oprav a udržování věci. Jestliže nájemce vynaložil na věc náklady při opravě, ke které je povinen pronajímatel, má nárok na náhradu těchto nákladů, jestliže oprava byla provedena se souhlasem pronajímatele, nebo jestliže pronajímatel bez zbytečného odkladu opravu neobstaral, ačkoli mu byla oznámena její potřeba. Jinak může nájemce požadovat jen to, o co se pronajímatel obohatil. Nájemce je povinen pečovat o to, aby na věci nevznikla škoda. Je povinen dát věc pojistit, jen jestliže to stanoví smlouva. Nájemce je povinen platit nájemné podle smlouvy, jinak nájemné obvyklé v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k hodnotě pronajaté věci a způsobu jejího užívání. Nájem skončí uplynutím doby, na kterou byl sjednán, nedohodne-li se pronajímatel s nájemcem jinak. U nájemní smlouvy občanský zákoník formu smlouvy výslovně nenařizuje. Z praktického hlediska je však vhodné mít uzavřenou písemnou smlouvu. V praxi nevyvolává aplikace ustanovení občanského zákoníku o nájemní smlouvě na operace operativního pronájmu závažnější problémy. Vychází z totožnosti rozhodujících ekonomických a právních charakteristik obou institutů. Mezi operativním leasingem a běžným nájmem však mohou existovat určité rozdíly. Ustanovení občanského zákoníku předvídají pouze nájem věcí. Předmětem operativního leasingu však mohou být i jiné majetkové hodnoty například počítačové programy. Leasingová společnost také vždy nepředává věci ve stavu způsobilém k obvyklému užívání. Existuje totiž možná dohoda 30

smluvních stran, kdy příjemce leasingu si například zajišťuje montáž nebo instalaci příslušné věci. Dalším rozdílem může být to, že po skončení operativního leasingu je nájemce povinen předat předmět leasingu zpět leasingové společnosti. Nepřichází v úvahu aplikovat ustanovení § 676 odst. 2 občanského zákoníku o automatickém prodlužování nájemní smlouvy. Tato specifika operativního leasingu však nedosahují takové intenzity a nejsou z hlediska podstaty této obchodní operace natolik významná, aby vyloučila tuto aplikaci ustanovení občanského zákoníku o nájemní smlouvě. Aplikace ustanovení občanského zákoníku o nájemní smlouvě na finanční leasing je také ovlivněna řadou odlišností nájmu a finančního leasingu. Od nájmu je finanční leasing odlišen: •

pořizovací funkcí leasingu,

•

předmět leasingu je leasingovou společností zakoupen na základě výběru nájemce naprosto účelově pro jeho následné předání do leasingového užívání. Nájemní smlouva se od smlouvy o finančním leasingu liší tím, že: •

leasingová smlouva předvídá výslovný přechod vlastnictví najatého předmětu leasingu,

•

nebezpečí spojená s provozem předmětu leasingu nese zpravidla nájemce,

•

náklady spojené s provozem, údržbou a opravami nese nájemce.

•

na vztahy stran finančního leasingu nelze aplikovat ustanovení § 676 odst. 2 občanského zákoníku o automatickém prodlužování nájemní resp. leasingové smlouvy. Předpokladem konstrukce smlouvy o finančním leasingu je dohoda smluvních stran o všech podstatných náležitostech při respektování obecné procedury uzavírání smluv stanovené platným občanským i obchodním právem. V občanském zákoníku jsou upravena i zvláštní ustanovení o nájmu bytu, nájmu obytných místností v zařízeních určených k trvalému bydlení, podnájmu bytu a jsou tam zvláštní ustanovení týkající se podnikatelského nájmu věcí movitých.

4.2

Úprava leasingu v Obchodním zákoníku17

V obchodním zákoníku se leasingu týkají ustanovení § 488b - § 488i a ustanovení § 489§ 496 a § 630- § 637.

4.2.1

Smlouva o nájmu podniku

Smlouvou o nájmu podniku se pronajímatel zavazuje přenechat svůj podnik nájemci, aby jej samostatně provozoval a řídil na vlastní náklad a nebezpečí a aby z něj pobíral užitky. 17

Zpracováno dle Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník v platném znění.

31

Nájemce se zavazuje platit pronajímateli nájemné. Ve smlouvě musí být dohodnuta výše nájemného nebo způsob jejího určení. Smlouva o nájmu podniku musí mít písemnou formu. Podnik nelze přenechat do podnájmu.

4.2.2

Smlouva o nájmu dopravního prostředku

Smlouvou o nájmu dopravního prostředku se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci dopravní prostředek k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje zaplatit nájemné. Smlouva o nájmu dopravního prostředku vyžaduje písemnou formu. Pronajímatel je povinen předat nájemci dopravní prostředek spolu s potřebnými doklady v době určené ve smlouvě, jinak bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy. Dopravní prostředek musí být způsobilý k provozu a k užívání určenému ve smlouvě, jinak k užívání, k němuž dopravní prostředek obvykle slouží. Pronajímatel odpovídá za škody způsobené nájemci tím, že dopravní prostředek není způsobilý k provozu a k užívání určenému ve smlouvě. Této odpovědnosti se pronajímatel zprostí, jestliže prokáže, že nemohl zjistit ani předvídat nezpůsobilost dopravního prostředku při zachování odborné péče do jeho převzetí nájemcem. Nájemce je oprávněn užívat dopravní prostředek k účelům ke kterým dopravní prostředek obvykle slouží. Nestanoví-li smlouva něco jiného, nesmí nájemce přenechat užívání dopravního prostředku jiné osobě. Nájemce je povinen pečovat o to, aby na dopravním prostředku nevznikla škoda. Škodu na dopravním prostředku nese pronajímatel, ledaže škoda byla způsobena nájemcem nebo osobami, jimž nájemce umožnil přístup k dopravnímu prostředku. Nájemce je povinen dát dopravní prostředek pojistit, jen když to stanoví smlouva. Nájemce je povinen udržovat dopravní prostředek na účet pronajímatele ve stavu, v jakém dopravní prostředek převzal s přihlédnutím k obvyklému opotřebení. Nájemce je povinen potřebu oprav, k jejichž provedení je povinen oznámit bez zbytečného odkladu pronajímateli. Nesplní-li tuto povinnost, ztrácí právo na úhradu nákladů, může však požadovat, o co se pronajímatel opravou obohatil. Nájemce je povinen platit nájemné ve smluvené výši, jinak nájemné obvyklé v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k povaze pronajatého dopravního prostředku a stanovenému způsobu jeho užívání. Nestanoví-li smlouva jinak, je nájemce povinen platit nájemné po ukončení užívání dopravního prostředku, je-li však nájemní smlouva uzavřena na dobu delší než tři měsíce, koncem každého kalendářního měsíce, v němž byl dopravní prostředek užíván. Nájemce není povinen platit nájemné za dobu, po kterou nemohl dopravní prostředek užívat pro nezpůsobilost dopravního prostředku nebo potřebu jeho opravy, ledaže nemožnost užívat dopravní prostředek způsobil nájemce nebo osoby, kterým nájemce umožnil k dopravnímu prostředku přístup. Neoznámí-li nájemce nemožnost užívání dopravního prostředku bez zbytečného odkladu pronajímateli, jeho povinnost platit nájemné trvá. Právo užívat dopravní prostředek zaniká uplynutím doby, na kterou byla smlouva sjednána, nebo zničením dopravního prostředku. Smlouvu o nájmu dopravního prostředku sjednanou na dobu neurčitou lze ukončit výpovědí. Po 32

zániku práva užívat dopravní prostředek je nájemce povinen vrátit dopravní prostředek do místa, kde jej převzal, pokud ze smlouvy nevyplývá něco jiného.

4.2.3

Smlouva o koupi najaté věci

Smlouvou o koupi najaté věci si strany ujednají v nájemní smlouvě nebo po jejím uzavření, že nájemce je oprávněn koupit najatou věc nebo najatý soubor věcí během platnosti nájemní smlouvy nebo po jejím zániku. Smlouva o koupi najaté věci vyžaduje písemnou formu.Tato smlouva je důležitá z hlediska finančního leasingu. Podle ní se postupuje při odkupu najatého majetku, což přichází v úvahu pouze u leasingu finančního. V praxi je aplikace ustanovení § 489 – § 496 o smlouvě o koupi najaté věci na operace finančního leasingu poněkud složitější. Při finančním pronájmu totiž nepřechází nebezpečí škody na věci od leasingového pronajímatele na nájemce až s přechodem vlastnictví k předmětu smlouvy. Toto nebezpečí škody přechází již v okamžiku předání předmětu leasingu. V tom se smlouva o finančním pronájmu liší od smlouvy o koupi věci najaté. Dalším specifikem leasingu je například zásadní nevypověditelnost leasingové smlouvy. Jde také o rozdílnost cílů obou transakcí. Při finančním pronájmu jde především o užívání předmětu leasingu nájemcem s výhledem na případný převod vlastnictví na konci leasingu.

4.3

Leasingová smlouva

Přímo pojem leasingová smlouva v českém právním řádu nenajdeme. Při uzavírání leasingových smluv se postupuje podle předpisů, které jsem v této kapitole již zmínila a dále se použije ustanovení § 273 obchodního zákoníku. Toto ustanovení říká, že část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. Odchylná ustanovení ve smlouvě mají přednost před zněním všeobecných nebo jiných obchodních podmínek, na které je ve smlouvě odkaz. K uzavření smlouvy lze užít smluvních formulářů užívaných v obchodním styku. V tomto případě se jedná o všeobecné obchodní podmínky, které vytvořila Česká leasingová a finanční asociace a lze je nalézt na jejích oficiálních internetových stránkách www.clfa.cz. Důležité je, aby leasingová smlouva měla alespoň tyto náležitosti18: •

Identifikaci smluvních stran.

•

Předmět smlouvy – pokud možno, co nejpřesnější identifikace pronajímaného předmětu.

18

Zpracováno dle VALOUCH,P.: Leasing v praxi-praktický průvodce. 2.vyd. GRADA Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-2116-3 .

33

•

Datum uzavření smlouvy.

•

Datum účinnosti smlouvy, je-li odlišné od data uzavření smlouvy.

•

Dobu trvání leasingového vztahu resp. datum ukončení leasingového vztahu.

•

Údaj o ceně pronajatého předmětu.

•

Identifikace případné první mimořádné splátky, zálohy na splátky nájemného, zálohy na kupní cenu.

•

Obecné stanovení podmínek a povinností nájemce a pronajímatele.

•

Ustanovení o pojištění předmětu leasingu.

•

Ustanovení o povinnosti provádět opravy na pronajatém majetku.

•

Ustanovení o skutečnosti, zda je nájemce oprávněn provádět na pronajatém majetku technické zhodnocení a dohodu o tom, kdo toto technické zhodnocení bude hradit a odepisovat.

•

Údaj o případných sankcích vyplývajících z nesplnění podmínek nájemcem či pronajímatelem.

•

Údaj o případném ručení nebo garanci.

•

Ustanovení o případném předčasném ukončení smlouvy a podmínkách, za kterých toto předčasné ukončení lze provést.

•

Ustanovení o přechodu vlastnictví pronajatého majetku z pronajímatele na nájemce v případě finančního leasingu.

•

Závěrečná ustanovení tj. např. za jakých podmínek lze smlouvu měnit v době trvání leasingu apod.

•

Podpisy obou smluvních stran, příp. jejich razítka.

•

Seznam příloh (např. splátkový kalendář apod.).

Daňovými zákony upravujícími problematiku leasingu se budu zabývat v následujících kapitolách. Výslovná úprava finančního leasingu jako samostatného smluvního typu a úprava specifik operativního leasingu v rámci nájemní smlouvy by posílila právní jistotu stran smluv o leasingu ať už operativního či finančního. Musí však být respektován dosavadní vývoj leasingového produktu a potřeby leasingové praxe.

34

5 Leasing z pohledu daňového a účetního Základní právní normy z oblasti daňové a účetní, které určitým způsobem upravují leasing (resp. finanční pronájem) jsou následující: •

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

•

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

•

Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

•

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

•

Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.

•

Pokyn D-227 o uplatňování DPH u osobních automobilů.

•

Pokyn D-300 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., zákona o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Ve své diplomové práci se v souladu s cílem zaměřuji především na financování osobního automobilu leasingem. Proto se v dalších částech této práce budu věnovat problémům účetním a daňovým, které mohou vzniknout nájemcům, kteří využívají leasingu dlouhodobého hmotného majetku (tedy leasingu osobních automobilů). Jedná se o leasing operativní a finanční, přičemž se budu zabývat pouze leasingem tuzemských nájemců nabízeným tuzemskými leasingovými společnostmi. V této kapitole bude pozornost soustředěna především na leasing z pohledu zákona o účetnictví, mezinárodního účetního standardu IAS 17 a zákona o daních z příjmů.

5.1

Účtové skupiny a účty využívané při účtování o leasingu

V této podkapitole uvádím základní účtové skupiny a účty, které se používají při účtování o leasingu, a které budou použity v další části práce v souvislosti s účtováním nájemců o leasingu. Čísla účtů jsou v souladu s Vyhláškou č. 500/2002 Sb. Uvedený návrh není pro podnikatele závazný.

35

Tabulka 3: Účty a účtové skupiny využívané nájemci při účtování o leasingu Čísla účtů

Názvy účtů

02x

Dlouhodobý hmotný majetek

04x

Pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku

05x

Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek

08x

Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku

221

Bankovní účty

311

Odběratelé

314

Poskytnuté provozní zálohy

315

Ostatní pohledávky

321

Dodavatelé

325

Ostatní závazky

342

Ostatní přímé daně

343

Daň z přidané hodnoty

381

Náklady příštích období

384

Výnosy příštích období

501

Spotřeba materiálu

518

Ostatní služby

541

Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

548

Ostatní provozní náklady

551

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

568

Ostatní finanční náklady

641

Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

648

Ostatní provozní výnosy

75x

Podrozvahový účet

Pramen: Vlastní konstrukce

5.2

Mezinárodní účetní standard IAS-1719

Mezinárodní účetní standardy IAS/IFRS jsou předkládány Radou pro mezinárodní účetní standardy (International Accounting Standards Board-IASB), která vznikla v roce 2001 a navázala na činnost Výboru pro mezinárodní účetní standardy (International Accounting Standards Comittee - IASC). Členy IASB jsou účetní organizace, které jsou členy Mezinárodní federace účetních (International Federation of Accountants – IAFC).

19

Zpracováno dle HÝBLOVÁ, E., SEDLÁČEK, J., VALOUCH, P.: Mezinárodní účetnictví. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004. ISBN 80-210-3473-4.

36

Mezi hlavní cíle IASB patří formulace a zveřejňování účetních standardů pro předkládání účetních výkazů a podpora jejich celosvětového přijetí a dále zdokonalování a harmonizace účetních standardů a činností vztahující se k předkládání účetních výkazů. Standardy jsou v současnosti využívány: •

jako základ pro národní úpravy účetnictví,

•

jako mezinárodní měřítko pro země, které vyvíjejí svou národní úpravu,

•

jako jednotné měřítko pro mezinárodní nebo nadnárodní společnosti,

•

společnostmi, které jsou kótované na světových burzách.

Do konce roku 2002 byly všechny standardy vydávány pod zkratkou IAS (International Accounting Standards). Od roku 2003 jsou nové standardy vydávány pod zkratkou IFRS (International Financial Reporting Standards). Obě řady platí současně do té doby, než budou stávající IAS nahrazeny novými IFRS.

5.2.1

Leasingy – IAS 17

Leasingem se zabývá standard IAS 17. Jeho cílem je stanovit pro nájemce a pronajímatele vhodné účetní postupy a údaje ke zveřejnění používané ve vztahu k finančnímu a operativnímu leasingu. Standard definuje vybrané pojmy: Leasing je dohoda, kdy pronajímatel poskytuje nájemci právo užívat aktivum po stanovenou dobu za jednorázovou platbu nebo řadu plateb po smluvené období. Finanční leasing je leasing, který přenáší v podstatě všechna rizika a odměny spojené s vlastnictvím aktiva. Vlastnické právo může, ale i nemusí být nakonec převedeno. Operativní leasing je jiný leasing než finanční. Doba leasingu je nevypověditelná doba, na kterou má nájemce dohodnut leasing aktiva a jiné lhůty, po které má nájemce opci pokračovat v leasingu aktiva, za úhradu nebo bez ní, přičemž na počátku leasingu je jisté, že tuto možnost využije. Minimální leasingové platby jsou platby během trvání leasingu, které se nájemce zavázal uhradit plus další částky (v případě nájemce částky, které se zavázala uhradit strana spojená s nájemcem). Reálná hodnota je částka, za kterou může být aktivum směněno nebo vyrovnán závazek mezi znalými a k transakci ochotnými stranami. Ekonomická životnost je buď období, ve kterém se očekává, že aktivum bude ekonomicky využitelné jedním nebo více uživateli nebo očekávaný počet výrobků nebo podobných jednotek, které jsou získatelné z daného aktiva. Doba použitelnosti je odhadnuté období od počátku leasingu, po které bude podnik spotřebovávat ekonomické užitky z daného aktiva. Čistá investice do leasingu je hrubá investice do leasingu minus nerealizovatelný finanční výnos. 37

Hrubá investice do leasingu je souhrn minimálních leasingových plateb v rámci finančního leasingu, které získá pronajímatel za dobu leasingu, případně zvýšené o nezaručenou zbytkovou hodnotu připadající na pronajímatele. Nezaručená zbytková hodnota je ta část zbytkové hodnoty najatého aktiva, jejíž realizace pronajímatelem není zaručena nebo je zaručena pouze stranou spojenou s pronajímatelem. Zaručená zbytková hodnota je v případě nájemce ta část zbytkové hodnoty, která je zaručena nájemcem nebo stranou spojenou s nájemcem a v případě pronajímatele ta část zbytkové hodnoty, která je zaručena nájemcem nebo stranou spojenou s nájemcem. Nerealizovatelný finanční výnos je rozdíl mezi souhrnem minimálních leasingových plateb při finančním leasingu z hlediska pronajímatele a současnou hodnotou minimálních leasingových plateb při implicitní úrokové míře leasingu. Implicitní úroková míra leasingu je diskontní sazba, která se stanoví na počátku leasingu tak, aby se souhrn současné hodnoty minimálních leasingových plateb a nezaručené zbytkové hodnoty se rovnal reálné hodnotě pronajatého aktiva. Přírůstková výpůjční úroková sazba u nájemce je úroková míra, kterou by nájemce zaplatil za podobný leasing nebo kterou by musel nájemce přijmout v případě, že by si vypůjčil prostředky nezbytné pro koupi aktiva na stejně dlouhé období s podobnou zárukou. Standard rozlišuje leasing finanční a operativní. Jestli je leasing finanční nebo operativní záleží spíš na podstatě transakcí než na formě smlouvy.

5.2.2

Finanční leasing

Nájemce uzná finanční leasing ve své rozvaze jako aktiva a závazky, oceněné v nižší částce z reálné hodnoty nebo současné hodnoty minimálních leasingových plateb. Při výpočtu současné hodnoty se použije jako diskontní faktor implicitní úroková míra. Jestliže ji nelze stanovit, tak přírůstková výpůjční úroková míra u nájemce. Leasingové splátky se rozdělí na snížení závazku a finanční náklady. Finanční náklady jsou alokovány tak, aby byla zajištěna konstantní úroková míra u zbývajícího zůstatku závazku za každé období. Odpisy aktiva by měly být konzistentní s odpisy jiných aktiv, které nájemce vlastní. Standard požaduje u finančního leasingu zveřejnit následující údaje: •

pro každou třídu aktiv jejich čistou účetní hodnotu k rozvahovému dni.

•

budoucí minimální leasingové platby, jejich současnou hodnotu a vysvětlení rozdílu mezi nimi.

•

rozdělení budoucích minimálních leasingových plateb na splatné do 1 roku, od 2 do 5 let, nad 5 let.

•

nerealizovaný finanční výnos. 38

•

5.2.3

nezaručenou zbytkovou hodnotu, atd.

Operativní leasing

Leasingové platby u nájemce v rámci operativního leasingu by měly být uznány jako náklad ve výsledovce rovnoměrně po dobu leasingového vztahu. Standard požaduje u operativního leasingu zveřejnit následující údaje: •

souhrn budoucích minimálních leasingových plateb pro nevypověditelný operativní leasing pro následující období rozdělené do 1 roku, od 2 do 5 let, nad 5 let.

•

celkovou výši podmíněného nájemného uznaného jako výnos,atd.

5.3

Leasingové nájemné z pohledu daňové uznatelnosti

Zákon o daních z příjmů (dále jen ZDP) umožňuje nájemci, aby si leasingové splátky (leasingové nájemné) odečetl ze základu pro stanovení daně z příjmu. ZDP klade celou řadu podmínek, které musí být splněny (zejména v případě finančního leasingu), aby mohlo být leasingové nájemné hrazené pronajímateli uznáno jako daňový náklad (resp. výdaj). Při nesplnění těchto podmínek, by se mohlo stát, že tyto splátky nebudou uznány jako daňový náklad. V horším případě také může dojít k přehodnocení placeného nájemného, které bylo již uznáno jako daňově uznatelný náklad (resp. výdaj), na daňově neuznatelný náklad (resp. výdaj). S tímto je také spojeno riziko pokut a penále.

5.3.1

Finanční leasing

Aby bylo možné uznat leasingové nájemné u finančního leasingu jako daňový náklad (resp. výdaj) musí být dodrženo ustanovení § 24 ZDP, které se týká výdajů (nákladů) vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Těmito výdaji (náklady) je také „nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který lez podle ZDP odepisovat a za podmínek stanovených v odstavci 4 (§24 odst. 4 ZDP20); přitom u poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci je nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku výdajem jen v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období“21 a „nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí movitého hmotného majetku, u kterého vstupní cena nepřevýší částku stanovenou v § 26 odst. 2 písm. a).“ 22

20

Viz dále. § 24 odst. 2 písm. h) bod 2 ZDP 22 § 24 odst. 2 písm. h) bod 3 ZDP 21

39

• Podmínka časového rozlišení nájemného Osob vedoucích daňovou evidenci se týká především ustanovení § 24 odst. 2 písm. h) bod 2 ZDP. Ty totiž nemají povinnost časového rozlišování nákladů a výnosů danou ze zákona o účetnictví, jak je tomu u účetních jednotek, ale mají ji danou přímo tímto ustanovením. Z ustanovení plyne, že osoba vedoucí daňovou evidenci, která je nájemcem má v případě finančního leasingu povinnost časově rozlišovat nájemné. Daňové příjmy a výdaje se uznávají až v okamžiku jejich skutečné úhrady. V případě osob (účetních jednotek) vedoucích účetnictví je tato povinnost časově rozlišovat nájemné dána ze zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Zásada časového rozlišování znamená, že jako daňový náklad (výdaj) v případě nájemce bude v daném období vykázána pouze ta část nájemného, která se časově tohoto období skutečně týká. Důležitý je také okamžik, od kterého lze účtovat náklady. Z hlediska leasingu je tímto okamžikem datum skutečného přenechání předmětu nájmu nájemci ve stavu způsobilém obvyklému užívání (např. dle protokolu o převzetí daného majetku). Nájemce vedoucí účetnictví ve své účetní evidenci časově rozlišuje placené nájemné formou nákladů příštích období. Z hlediska daňové uznatelnosti nájemného u finančního leasingu je důležité také ustanovení § 24 odst. 4 ZDP. Toto ustanovení říká: „Nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, se uznává jako výdaj (náklad) za podmínky, že a) doba nájmu pronajímané věci je delší než 20 % stanovené doby odpisování uvedené v § 30, nejméně však tři roky. U nemovitostí musí doba nájmu trvat nejméně osm let. Doba nájmu se počítá ode dne, kdy byla věc nájemci přenechána ve stavu způsobilém obvyklému užívání, a b) po ukončení doby nájmu podle písmene a) následuje bezprostředně převod vlastnických práv k předmětu nájmu mezi vlastníkem (pronajímatelem) a nájemcem; přitom kupní cena najatého hmotného majetku není vyšší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka, kterou by předmět nájmu měl při rovnoměrném odpisování podle § 31 odst. 1 písm. a) tohoto zákona k datu prodeje, a c) po ukončení finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku zahrne poplatník uvedený v § 2 odkoupený majetek do svého obchodního majetku. • Podmínka minimální doby trvání nájmu V § 30 ZDP jsou stanoveny odpisové skupiny23 a doby odpisování. Motorová vozidla jsou zařazena v odpisové skupině 1a. Aby bylo nájemné daňově uznatelné, musí být tedy splněna minimální doba trvání nájmu.

23

Zařazení hmotného majetku do jednotlivých odpisových skupin je uvedeno v Příloze k ZDP

40

Tabulka 4: Odpisové skupiny a minimální doba nájmu Odpisová skupina

Doba odpisování

Minimální doba nájmu dle §24 odst.4 ZDP písm.a)

1

3 roky

3 roky

1a

4 roky

3 roky

2

5 let

3 roky

3

10 let

3 roky (nemovitosti 8 let)

4

20 let

4 roky (nemovitosti 8 let)

5

30 let

6 let (nemovitosti 8 let)

6

50 let

10 let

Pramen: ZDP

•

Podmínka bezprostředního převodu vlastnických práv k předmětu nájmu mezi vlastníkem a nájemcem a podmínka pro výši kupní ceny Dále musí být také splněna ta podmínka, že po ukončení doby nájmu dojde bez prodlevy k převodu vlastnických práv k předmětu leasingu a to od pronajímatele k nájemci. Kupní cena nesmí být vyšší než zůstatková cena předmětu leasingu. Zůstatková cena se vypočte jako rozdíl vstupní ceny evidované u vlastníka a odpisů tohoto předmětu nájmu při rovnoměrném způsobu odpisování. Rovnoměrný způsob odpisování slouží pouze pro přepočet zůstatkové ceny předmětu nájmu nemusí však být pronajímatelem zvolen. Podmínka kupní ceny předmětu leasingu neplatí v případě, že bude majetek k datu prodeje při použití rovnoměrných odpisů již plně odepsán. V tomto případě může nájemce odkoupit předmět nájmu za libovolnou cenu. •

Podmínka zahrnutí majetku do obchodního majetku fyzické osoby v případě odkoupení předmětu leasingu Poplatníkem uvedeným v § 2 je fyzická osoba. Ta má tedy povinnost zahrnout odkoupený majetek do obchodního majetku24, jestliže chce nájemné zahrnout do daňově uznatelných nákladů (výdajů). • Podmínka pro osobní automobily kategorie M125 ZDP také stanovuje limit, do kterého lze placené nájemné finančního leasingu uznat jako daňový náklad (výdaj) u osobních automobilů kategorie M1 (s určitými výjimkami automobilů z této kategorie). Tímto limitem je 1,5 mil. Kč. Přesáhne-li pak nájemné za 24

Obchodním majetkem se pro účely daně z příjmů fyzických osob rozumí souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot), které jsou ve vlastnictví poplatníka a o kterých bylo nebo je účtováno anebo jsou nebo byly uvedeny v evidenci majetku a závazků pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů (dále jen "daňová evidence"). Dnem vyřazení majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o tomto majetku naposledy účtoval nebo jej naposledy uváděl v daňové evidenci. 25 Vozidly kategorie M1 se dle zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích rozumí vozidla, která mají nejvýše osm míst k přepravě osob, kromě místa řidiče, nebo víceúčelová vozidla.

41

celou dobu trvání nájmu částku 1,5 mil. Kč, uznává se jako výdaj (náklad) za celou dobu trvání nájmu pouze nájemné ve výši 1,5 mil. Kč a v jednotlivých zdaňovacích obdobích pouze poměrná část z této částky připadající na příslušné zdaňovací období Tato výše uznatelného nájemného tj. 1 500 000 Kč platí od 1.1.2005. V období od 18.12.2003 do 31.12.2004 byla omezena daňová uznatelnost nájemného výší 900 000 Kč. Omezení maximální výše nájemného se výslovně týká osobních automobilů kategorie M1 pronajatých formou finančního pronájmu. Nesoulad mezi daňovou neuznatelností části nájemného, kterou hradí nájemce v rámci finančního pronájmu nad limit 1,5 mil. Kč se kompenzuje ustanovením § 23 odst. 4 písm. l). Pokud totiž nájemce ihned po odkupu předmětu pronájmu (osobního automobilu) prodává tento předmět jinému subjektu, tak do základu daně nemusí zahrnovat částku příjmu z prodeje tohoto osobního automobilu do výše součtu jeho pořizovací ceny včetně technického zhodnocení nebo zůstatkové ceny a zaplacené částky nájemného nad stanovený limit.

5.3.2

Operativní leasing

Ve smlouvě o operativním leasingu může být z hlediska posouzení daňové uznatelnosti nájemného sjednána v podstatě libovolná doba nájmu. Pro případ, že by nájemce následně odkoupil najatou věc (to však nesmí být předem dohodnuto v leasingové smlouvě, jinak by mohla být tato smlouva přehodnocena na smlouvu o finančním leasingu) stanovuje zákon o dani z příjmu v § 24 odst. 5 písm. a) jako podmínku jedinou věc, a to, že kupní cena najaté věci není nižší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka (pronajímatele) za dobu, po kterou mohl být tento majetek odepisován. Při výpočtu této zůstatkové ceny osobního automobilu se vychází ze vstupní ceny včetně daně z přidané hodnoty. Výhodou je, že u operativního leasingu neplatí omezení výše nájemného u leasingu osobních automobilů kategorie M1. Pokud tedy bude nájemce financovat osobní automobil kategorie M1 formou leasingu a vstupní cena tohoto majetku bude vyšší než 1 500 000 Kč, bude pro něj výhodnější využít leasingu operativního. Podmínka časového rozlišování v případě operativního leasingu platí u osob vedoucích účetnictví ve stejném rozsahu jako u finančního leasingu. U nájemce, který vede daňovou evidenci a platí nájemné z operativního leasingu dle ustanovení §24 odst. 2 písm. h) bod 2 ZDP platí, že nájemné časově rozlišovat nemusí. Daňové příjmy a výdaje se opět uznávají až v okamžiku jejich skutečné úhrady.

42

5.3.3

Dodatečné zjištění daňové neuznatelnosti

Jestliže nájemce dodatečně zjistí, že v minulosti nesplnil podmínky daňové uznatelnosti nájemného, přičemž toto nájemné zahrnul do základu daně z příjmu jako daňově uznatelný náklad (výdaj), je vystaven riziku pokut a penále. Toto riziko je o to vyšší, když tento nedostatek zjistí finanční kontrola. Proto je nutné se těmto nedostatkům vyvarovat a v případě dodatečného zjištění, že placené nájemné je daňově neuznatelným nákladem (výdajem), ihned jednat a negativní dopady této chyby co nejrychleji minimalizovat. • Postup nájemce fyzické osoby Nájemce fyzická osoba postupuje v souladu s § 5 odst. 6 ZDP. Podle tohoto ustanovení je fyzická osoba povinna zvýšit své zdanitelné příjmy ve zdaňovacím období, ve kterém chybu zjistila. O tyto příjmy zvýší svůj základ daně. Obdobným způsobem se postupuje v případě výdajů (nákladů) uplatněných jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, při nedodržení stanovených podmínek pro jejich uplatnění jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. • Postup nájemce právnické osoby Nájemce právnická osoba postupuje v souladu se zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Pokud dodatečně zjistí, že nájemné uplatnila jako daňově uznatelný náklad (výdaj) a přitom nesplnila podmínky daňové uznatelnosti, bude postupovat dle § 41 výše jmenovaného zákona. Na základě tohoto ustanovení je potom právnická osoba povinna podat dodatečné daňové přiznání a to do konce měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém nedostatek zjistila. V dodatečném daňovém přiznání právnická osoba přizná zdanitelný výnos ve výši nájemného, které se stalo daňově neuznatelným. Takto vzniklý nedoplatek daně z příjmu je povinna doplatit. Kromě toho bude podle §63 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků platit úrok z prodlení, který vznikl v důsledku nedoplatku dodatečně vyměřované daně do dne jejího dodatečného vyměření. Tento úrok je splatný ve stejné náhradní lhůtě splatnosti jako dodatečně vyměřená daň. Výše úroku z prodlení pak podle § 63 odst. 2 ZDP odpovídá ročně výši repo26 sazby stanovené Českou národní bankou, navýšenou o čtrnáct procentních bodů, která je platná pro první den příslušného kalendářního pololetí. Tento úrok lze uplatnit maximálně za pět let prodlení. Co se týče lhůty pro vyměření daně, tak platí ustanovení § 47 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, které stanovuje lhůty pro doměření daně 3 roky a 10 let. Z pohledu finančního leasingu však platí také ustanovení § 38r odst. 3 ZDP, které říká: „Lhůty pro doměření daně z důvodů nesplnění podmínek pro uplatnění nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku jako výdaje počínají 26

Repo sazba je sazba, za kterou odkupuje centrální banka od komerčních bank jimi eskontované směnky. Repo sazbou jsou například úročeny povinné minimální rezervy komerčních bank u ČNB.

43

běžet od konce kalendářního roku, v němž bylo možno poprvé ověřit splnění těchto zákonných podmínek.“

5.4

Účetní a daňové aspekty akontace

Pojem akontace u leasingu se používá ve 3 základních formách. Podle toho o jakou formu se jedná, se používá určitý systém účtování a také se podle toho posuzuje daňová uznatelnost. ZDP pojem akontace nezná, proto je důležité, stanovit v leasingové smlouvě přesně o jakou formu akontace jde, tedy jestli se jedná o: •

první zvýšenou splátku nájemného (mimořádná splátka).

•

zálohu na splátky nájemného.

• zálohu na kupní cenu. V případě operativního leasingu se bude v zásadě používat akontace jako záloha na splátky nájemného. Ostatní formy akontace se vzhledem k charakteru operativního leasingu obvykle nepoužívají.

5.4.1

Akontace jako zvýšená splátka nájemného

V tomto případě musí docházet k časovému rozlišování této splátky u nájemce, který vede účetnictví, ale také u nájemce, který vede daňovou evidenci. Časové rozlišování se děje prostřednictvím účtu 381 – Náklady příštích období. Daňově uznatelným nákladem je pak poměrná část nájemného, která souvisí s daným zdaňovacím obdobím. Například při pronájmu osobního automobilu formou finančního leasingu může nájemce účtovat o operacích souvisejících s tímto typem akontace následovně: Tabulka 5: Účtování o akontaci u nájemce vedoucího účetnictví MD27 D28

Popis účetní operace

1. Zaúčtování předmětu pronájmu do podrozvahové evidence 75x 2. Platba mimořádné splátky z běžného účtu

381

221

3. Platba řádných splátek

518

221

4. Převod poměrné části mimořádné splátky do nákladů

518

381

5. Nákup automobilu

501

321

6. Vyřazení automobilu z podrozvahové evidence

75x

Pramen: Vlastní konstrukce

Nájemce vedoucí daňovou evidenci bude také provádět časové rozlišování mimořádné splátky. Bude evidovat zvlášť skutečné výdaje a zvlášť daňové výdaje. Do daňových

27 28

Strana má dáti. Čísla účtů vychází ze Směrné účtové osnovy Přílohy č. 4 k vyhlášce č. 500/2002 Sb. Strana dal. Čísla účtů vychází ze Směrné účtové osnovy Přílohy č. 4 k vyhlášce č. 500/2002 Sb.

44

výdajů za jednotlivé roky zahrne pouze poměrnou část mimořádné splátky a navíc úhradu řádných splátek v daném roce a to bez DPH. Údaje o DPH budou vedeny zvlášť.

5.4.2

Akontace jako záloha na splátky nájemného

V tomto případě jsou zálohy zúčtovávány do jednotlivých řádných splátek nájemného. Například při pronájmu osobního automobilu formou finančního leasingu může nájemce účtovat o operacích souvisejících s tímto typem akontace následujícím způsobem: Tabulka 6: Účtování o akontaci u nájemce vedoucího účetnictví Popis účetní operace

MD D

1. Platba zálohy na splátky nájemného

314

221

2. Faktura za nájemné

518 321

321 314

3. Platba řádných splátek

321

221

4. Nákup automobilu

042

321

5. Zařazení automobilu do účetní evidence 022

042

•

zúčtování poměrné části zálohy

Pramen: Vlastní konstrukce

Nájemce vedoucí daňovou evidenci bude postupovat tak, že do daňových výdajů za jednotlivé roky zahrne jak skutečný peněžní výdaj za úhradu řádných splátek tak i poměrnou část zálohy uhrazené v prvním roce leasingu. Na konci doby leasingu bude potom automobil při nákupu zařazen do obchodního majetku nájemce.

5.4.3

Akontace jako záloha na kupní cenu

U této formy akontace je systém účtování a daňové uznatelnosti trochu odlišný od předchozích dvou forem akontací. U zálohy na kupní cenu není totiž možné tuto zálohu zúčtovávat postupně do nákladů v průběhu doby leasingu. Tato forma akontace se objeví až v pořizovací ceně majetku v okamžiku jeho odkoupení nájemcem a do nákladů se zahrne až po skončení leasingu ve formě odpisů. Akontace ve formě zálohy na kupní cenu je nejméně výhodnou formou pro nájemce. Například při pronájmu automobilu formou finančního leasingu může nájemce účtovat o operacích souvisejících s tímto typem akontace následujícím způsobem:

45

Tabulka 7: Účtování u nájemce vedoucího účetnictví Popis účetní operace

MD D

1. Platba zálohy na kupní cenu z běžného účtu 052

221

2. Faktura za nájemné

518

321

3. Platba řádných splátek

321

221

4. Nákup automobilu

042

321

5. Zúčtování zálohy na kupní cenu

321

052

6. Zařazení automobilu do účetní evidence

022

042

Pramen: Vlastní konstrukce

U nájemce vedoucího daňovou evidenci bude také záloha na kupní cenu představovat daňově uznatelný výdaj až po ukončení doby leasingu. To znamená, že se platba zálohy na kupní cenu projeví v peněžních výdajích, ale v daňových výdajích se objeví až po skončení doby leasingu. Předmět pronájmu musí být po odkoupení nájemcem zařazen do obchodního majetku.

5.5

Daňová uznatelnost ostatních výdajů (nákladů) spojených s leasingem

Za ostatní výdaje (náklady), které jsou obvykle spojené s leasingem osobních automobilů můžeme označit: •

výdaje na opravy pronajatého majetku,

•

poplatky hrazené v souvislosti s uzavřením leasingové smlouvy nebo v souladu se všeobecnými leasingovými podmínkami,

•

výdaje na pojistné,

•

platba silniční daně,

•

výdaje na využívání automobilu pro soukromé účely.

5.5.1

Výdaje na opravy pronajatého majetku

S daňovou uznatelností nákladů na opravy, které provádí vlastník majetku, obvykle nebývají v praxi potíže. V případě operativního leasingu tyto opravy většinou vlastník provádí, tudíž k problémům nedochází. Náklady na opravy si jako daňově uznatelný náklad uplatní pronajímatel. V případě finančního leasingu má také možnost opravy provádět vlastník majetku. Pokud by však opravy prováděl (hradil) nájemce, jeho výdaje budou daňově uznatelné pouze tehdy, pokud bude pronajímatelem na nájemce přenesena povinnost provádět opravy na majetku. Toto přenesení povinnosti musí být doloženo písemně, nejlépe by mělo být zahrnuto přímo v leasingové smlouvě. Jestliže nájemce toto přenesení povinnosti neprokáže, budou jeho výdaje na opravy posouzeny jako dobrovolné a tudíž daňově neuznatelné. Existuje ještě jedna možnost a to, že by nájemce provedl 46

opravu předmětu pronájmu jako kompenzaci nájemného. Za této situace je možné výdaje na opravu považovat za daňově uznatelné avšak při dodržení jejich časového rozlišení a se souhlasem pronajímatele. Za určitých podmínek je možné vytvářet rezervy na opravy pronajatého majetku. Tuto problematiku upravuje §7 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. Tento zákon mimo jiné stanovuje, že aby mohly být vytvářeny rezervy na opravy hmotného majetku, musí být doba odpisování tohoto majetku 5 let a více (tozn.že tento majetek je zařazen v 2. až 6. odpisové skupině). Z uvedeného plyne, že se to netýká odpisových skupin 1 a 1a. Rezervy vytvořené na opravy osobního automobilu tedy nemohou být daňově uznatelným nákladem.

5.5.2

Ostatní poplatky spojené s leasingem

Poplatky spojené s leasingem jako jsou poplatky hrazené v souvislosti s uzavřením leasingové smlouvy nebo v souladu se všeobecnými leasingovými podmínkami jsou daňově uznatelným nákladem. Vztahují se však k celému období trvání leasingové smlouvy, proto musí být časově rozlišeny prostřednictvím účtu 381. Do nákladů běžného období se pak převádí poměrně v jednotlivých letech trvání leasingového vztahu a to obvykle prostřednictvím účtu 518.

5.5.3

Výdaje na pojistné

Situace u výdajů na pojistné je obdobná situaci výdajů na opravy pronajatého majetku. Nájemce je totiž dle ustanovení § 670 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku povinen dát věc pojistit, jen pokud to stanoví smlouva. V případě osobního automobilu můžeme mluvit o havarijním pojištění29 a tzv. povinném ručení30. Výdaje na toto pojistné bude tedy uvažováno u nájemce jako daňově uznatelné jen v případě, že pronajímatel pověří nájemce k uzavření pojištění v leasingové smlouvě.

5.5.4

Platba silniční daně

Zde je nutné postupovat v souladu s ustanovením § 25 odst. 1 písm. r). Toto ustanovení říká, že za daňově uznatelný výdaj (náklad) nelze uznat daně zaplacené za jiného poplatníka. Aby mohla být silniční daň, kterou hradí nájemce daňově uznatelná, musí být 29

Havarijní pojištění je pojištění, které slouží k ochraně vozidla před škodami způsobenými živly nebo vzniklými v důsledku havárie, odcizení či neoprávněného užití vozidla. 30 Povinné ručení je pojištění, které je ze zákona povinen uzavřít vlastník vozidla. Pojištěného chrání před možným nepříznivým finančním dopadem nároků poškozeného v případě škody způsobené provozem vozidla.

47

nájemce dále v souladu se zákonem č. 16/1993 Sb., o dani silniční, chápán jako poplatník. Nájemce fyzická nebo právnická osoba může být poplatníkem daně jen v případě pokud je provozovatelem vozidla registrovaného v České republice v registru vozidel a je zapsána v technickém průkazu jako provozovatel. V případě finančního leasingu je jako provozovatel vozidla obvykle zapsán nájemce, proto je povinen odvádět silniční daň (přitom vozidla jsou evidována v majetku pronajímatele). V případě operativního leasingu je provozovatel vozidla shodný s vlastníkem, poplatníkem silniční daně je tedy leasingová společnost.

5.5.5

Výdaje na využívání automobilu pro soukromé účely

V praxi je obvyklé, že nájemce (většinou fyzická osoba) využívá osobní automobil pronajatý formou leasingu i pro své soukromé účely. Daňově uznatelným nákladem (výdajem) je potom jen poměrná část nájemného a souvisejících nákladů (výdajů) spojených s provozem osobního automobilu, a to jak v případě operativního tak v případě finančního leasingu. Pro určení poměrné části je dobré, aby si nájemce vedl knihu jízd. O daňově uznatelné a neuznatelné části nájemného a souvisejících provozních výdajích může nájemce účtovat:

Tabulka 8: Účtování daňově uznatelné a neuznatelné části nájemného Popis operace

MD

D

1. Platba zvýšené splátky nájemného

381

221

2. Platba řádné splátky nájemného

381

221

3. Převod poměrné části nájemného do nákladů •

Z toho daňově uznatelná část

•

Z toho daňově neuznatelná část

381 518.1 518.2

Pramen: Vlastní konstrukce

5.6

Předčasné ukončení leasingu

Předčasné ukončení smlouvy o finančním leasingu je komplikované jak z hlediska účetního, tak i daňového. Hlavní příčinou předčasného ukončení smluv bývá platební neschopnost nájemce, krádež předmětu leasingu, silné zničení nebo poškození předmětu leasingu a také předčasné odkoupení předmětu.

5.6.1

Odkoupení předmětu leasingu nájemcem

Při předčasném ukončení smlouvy u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku z důvodu prodeji nájemci se z hlediska právního jedná o předčasné 48

ukončení nájemní smlouvy dohodou. Za den ukončení smlouvy se považuje den, na kterém se pronajímatel a nájemce dohodnou, avšak ve většině případů jde o den prodeje majetku. Pro posouzení daňových dopadů se postupuje dle § 24 odst. 5 ZDP. Aby bylo nájemné doposud zaplacené daňově uznatelné musí být splněna podmínka stanovená v § 24 odst. 5 ZDP. Musí platit, že kupní cena hmotného majetku, který lze odepisovat dle ZDP, nebude nižší než zůstatková cena vypočtená rovnoměrným způsobem odpisování za dobu, po kterou mohl být tento majetek odpisován. Důležité je, aby se vycházelo ze vstupní ceny včetně daně z přidané hodnoty. Pokud není splněna podmínka daňové uznatelnosti je možné to vykompenzovat ustanovením § 29 odst. 1 písm. a) ZDP, které umožňuje následně do vstupní ceny majetku (který byl původně předmětem pronájmu) zahrnout daňově neuznatelné nájemné a zvýšit si tím vstupní cenu tohoto majetku. Tuto daňovou neuznatelnost následně může promítnout do daňových nákladů prostřednictvím odpisů. U poplatníka, který nevede účetnictví, je navíc možné do této vstupní ceny zahrnout i zálohy na nájemné uhrazené do data ukončení smlouvy. Pokud se jedná o hmotný majetek31, který je vyloučen z odpisování, tak musí být splněna podmínka, že kupní cena nebude nižší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu platná ke dni sjednání kupní smlouvy. Zvláštním právním předpisem se myslí zákon č. 151/ 1997 Sb., o oceňování majetku. Případ, kdy se nájemce dohodne s leasingovou společností, že doba pronájmu bude kratší než je 20% stanovené doby odpisování podle § 30 ZDP, nejméně však 3 roky, se také posuzuje podle § 24 odst. 5 ZDP. To znamená, že platí výše uvedená podmínka pro výši kupní ceny. Pro fyzické osoby platí ještě navíc podmínka, že tento majetek musí být po ukončení smlouvy zařazen do obchodního majetku této fyzické osoby. Důležitá je také skutečnost, že za nájemní smlouvu se pro účely ZDP považuje také tzv. podnájemní smlouva, na základě které nájemce předmětu podle smlouvy o finančním leasingu přenechá tento předmět leasingu užívání třetí osobě a to za úplatu.

31

V případě finančního leasingu se tímto hmotným majetkem vyloučeným z odpisování dle § 27 odst.1 písm a) a odst. 2 myslí bezúplatně převedený majetek podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, pokud výdaje (náklady) související s jeho pořízením nepřevýší 40 000 Kč a také technické zhodnocení provedené nájemcem na osobním automobilu kategorie M1 najatém podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí, s výjimkou automobilu, který je využíván provozovatelem silniční motorové dopravy nebo provozovatelem taxislužby na základě vydané koncese, a automobilu druh sanitní a druh pohřební, a dále výdaje související s jeho pořízením vynaložené nájemcem, pokud celkové nájemné je rovno nebo vyšší než 1 500 000 Kč. V případě, kdy je celkové nájemné nižší než 1 500 000 Kč, avšak v úhrnu s technickým zhodnocením provedeným nájemcem a s výdaji vynaloženými nájemcem převýší 1 500 000 Kč, je z odpisování vyloučen rozdíl, o který součet nájemného, technického zhodnocení a výdajů převyšuje 1 500 000 Kč.

49

5.6.2

Poškození nebo zničení předmětu leasingu, krádež

V těchto případech se postupuje podle ustanovení § 24 odst. 6 ZDP. Toto ustanovení říká, že pokud se předčasně ukončí smlouva o finančním leasingu, považuje se tato smlouva (pro účely zákona) od data, kdy byla uzavřena, za smlouvu o pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatý majetek vrací pronajímateli. Dochází tedy k přehodnocení smlouvy o finančním leasingu na smlouvu o operativním leasingu. Za daňově uznatelné výdaje (náklady) se pak považuje nájemné za skutečnou dobu nájmu nebo nájemné, které bylo skutečně zaplaceno (pokud je zaplacené nájemné nižší, než nájemné, které by odpovídalo skutečné době nájmu). Jestliže v souvislosti s krádeží dojde k tomu, že nájemce musí zaplatit předem dohodnutou náhradu škody pronajímateli, může si tuto náhradu zahrnout do daňových nákladů. Odcizení se dokazuje na základě potvrzení policie České republiky, které dokládá, že předmět leasingu byl odcizen neznámým pachatelem.

5.7

Technické zhodnocení předmětu pronájmu

V praxi často dochází k tomu, že nájemce provádí technické zhodnocení na předmětu leasingu. K těmto úpravám však potřebuje povolení pronajímatele, aby mohl tyto úpravy provádět. V případě finančního leasingu obvykle platí, že úpravy hradí nájemce, avšak se souhlasem pronajímatele a za splnění určitých podmínek, které budou zmíněny dále. V případě operativního leasingu obvykle platí, že úpravy provedené na předmětu pronájmu hradí pronajímatel. Pro účely daňového posouzení je nutné definovat technické zhodnocení. Dle § 33 ZDP se technickým zhodnocením rozumí: „(1) Technickým zhodnocením se pro účely tohoto zákona rozumí vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu ve zdaňovacím období 1995 částku 10 000 Kč a počínaje zdaňovacím obdobím 1996 částku 20 000 Kč a počínaje zdaňovacím obdobím 1998 částku 40 000 Kč. Technickým zhodnocením jsou i uvedené výdaje nepřesahující stanovené částky, které poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) podle § 24 odst. 2 písm. zb). (2) Rekonstrukcí se pro účely tohoto zákona rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů. (3) Modernizací se pro účely tohoto zákona rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku. (4) Technickým zhodnocením jsou také výdaje podle odstavce 1, pokud je hradí budoucí nájemce na cizím hmotném majetku v průběhu jeho pořizování za podmínky, že se stane nájemcem tohoto hmotného majetku nebo jeho části, a vlastník tohoto hmotného majetku nezahrne výdaje vynaložené budoucím nájemcem do vstupní ceny. 50

(5) Ustanovení odstavce 1 se použije i na technické zhodnocení, podává-li se daňové přiznání za jiné období, než je zdaňovací období vymezené tímto zákonem.“ Na tomto místě je nutné rozlišit dvě základní situace, které mohou u technického zhodnocení nastat. Jestliže dochází k technickému zhodnocení, resp. k možnosti více technických zhodnocení na tomtéž předmětu leasingu v průběhu jednoho zdaňovacího období, je nutné posoudit výdaje na toto technické zhodnocení v součtu za toto jedno zdaňovací období. Součet těchto výdajů (resp. jednorázový výdaj) na technické zhodnocení může být vyšší než 40 000 Kč nebo nižší než 40 000 Kč.

5.7.1

Výdaje na technické zhodnocení nižší než 40 000 Kč

Nájemce, který uzavře písemnou smlouvu s pronajímatelem o tom, že bude uplatňovat úpravy do svých nákladů (výdajů), má v zásadě dvě možnosti. Může postupovat dle •

§ 24 odst. 2 písm. zb) ZDP, nebo

•

§ 33 ZDP

V prvním případě se dle § 24 odst. 2 písm. zb) ZDP považují výdaje (náklady) na dokončenou nástavbu, přístavbu a stavební úpravy, rekonstrukci a modernizaci jednotlivého majetku, které nejsou technickým zhodnocením podle § 33 odst.1, za daňově uznatelné výdaje. Účtování o takovéto úpravě by probíhalo v podobě následujících účetních operací: Tabulka 9: Účtování o úpravě u nájemce Popis účetní operace 1.Přijatá faktura za provedenou úpravu •

DPH 19 %

•

celkem

2. Platba faktury z běžného účtu

MD D 548 343 321

321 221

Pramen: Vlastní konstrukce

Nájemce má také možnost postupovat dle § 33 ZDP, kdy i zhodnocení nižší než 40 000 může považovat za technické zhodnocení dle § 33 ZDP a dle tohoto ustanovení také bude postupovat. Tento postup zmiňuji dále. V obou těchto případech má nájemce nárok na odpočet DPH (neplatí však u technického zhodnocení osobního automobilu32).

32

Důvod bude uveden v kapitole 6.

51

5.7.2

Výdaje na technické zhodnocení vyšší než 40 000 Kč

Nájemce, který uzavře písemnou smlouvu s pronajímatelem o tom, že bude uplatňovat úpravy do svých nákladů (výdajů) bude postupovat nejdříve dle: •

§ 33 ZDP, a poté dle

•

§ 28 odst. 3 ZDP

Dle § 28 odst. 3 ZDP platí, že technické zhodnocení pronajatého hmotného majetku (jsouli hrazené nájemcem), může na základě písemné smlouvy nájemce odpisovat. To lze však za předpokladu, že není vstupní cena u vlastníka hmotného majetku zvýšena o tyto výdaje. Nájemce musí zatřídit toto technické zhodnocení do odpisové skupiny, ve které je zatříděn pronajatý hmotný majetek u pronajímatele. Při odpisování technického zhodnocení postupuje způsobem stanoveným pro hmotný majetek a v souladu se ZDP. Důležité je také zohlednit limit 1,5 mil. Kč (včetně technického zhodnocení), do kterého lze odepisovat osobní automobil kategorie M1. Nájemce může účtovat o technickém zhodnocení a jeho odpisování následovně: Tabulka 10: Účtování o odpisech technického zhodnocení u nájemce Popis účetní operace

MD D

1. Přijatá faktura za technické zhodnocení

042

321

2. Zařazení technického zhodnocení do užívání

022

042

3. Účetní odpis technického zhodnocení

551

082

4. Vyřazení technického zhodnocení z účetní evidence 082

022

Pramen: Vlastní konstrukce

Existuje také možnost, že technické zhodnocení hradí nájemce, odepisuje ho však pronajímatel a nájemce si tímto uhrazením technického zhodnocení hradí nájemné. Výdaje na technické zhodnocení, kterými hradí nájemné, však nemohou být uznány jednorázově, ale musí být účtovány s časovým rozlišením. Hodnota technického zhodnocení se pak bude rozpouštět do provozních nákladů nájemce v příslušných obdobích. Nájemce bude v tomto případě účtovat následovně:

52

Tabulka 11: Účtování o technickém zhodnocení u nájemce Popis účetní operace

MD

D

1. Přijatá faktura za technické zhodnocení

381.1 321.1

2. Zúčtování pohledávky vůči pronajímateli z titulu technického zhodnocení

315.2 384.2

3. Předpis nájemného od pronajímatele

381.2 321.2

4. Kompenzace závazku vůči pronajímateli s pohledávkou vůči pronajímateli

321.2 315.2

5. Kompenzace časového rozlišení nákladů a výnosů týkajících 384.2 381.2 se nájemného hrazeného technickým zhodnocením 6. Zaúčtování poměrné části nájemného hrazeného technickým zhodnocením do nákladů běžného období

518

381.1

Pramen: Vlastní konstrukce

U technického zhodnocení osobních automobilů nad 40 000 Kč celkem za jedno zdaňovací období, platí, že nájemce nemá nárok v souladu s § 75 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH na odpočet DPH. V souladu s pokynem D-227 o uplatňování DPH u osobních automobilů dále platí, že „v případech, kdy souhrn částek během kalendářního roku postupně vynaložených na zhodnocení osobního automobilu přesáhne částku 40 tisíc Kč, ztrácí plátce nárok na odpočet u všech postupně přijatých plnění. V tomto případě je plátce povinen v běžném zdaňovacím období, ve kterém došlo k technickému zhodnocení, snížit v řádném daňovém přiznání odpočet daně na vstupu o částku původně uplatněného odpočtu.“ Pro přehlednost bude v následujícím příkladě ukázán postup při účtování o situaci, kdy si nájemce (plátce DPH) nechá v lednu nechá zamontovat do vozidla tažné zařízení v ceně 6 000,- Kč bez DPH, uplatní si nárok na odpočet daně, protože se ještě nejedná o technické zhodnocení, v listopadu nechá zamontovat do vozidla klimatizaci v ceně 35 000,- Kč bez DPH, u které již odpočet uplatnit nemůže, protože součet 35.000 + 6.000 převýšil v ročním úhrnu částku 40.000,- Kč. V příkladě se počítá s aktuální sazbou DPH tj. 19 %. Když obdrží nájemce fakturu za klimatizaci a zjistí, že součet cen technického zhodnocení bez DPH převyšuje částku 40 000 Kč ( 35 000 + 6 000 = 41 000) musí snížit nárok na odpočet DPH. Odpisování zahájí nájemce ze vstupní ceny technického zhodnocení včetně DPH (v uvedeném příkladě by tedy šlo o částku 48 790 Kč), přičemž má možnost volby jestli bude odpisovat rovnoměrně dle § 31 ZDP nebo zrychleně dle § 32 ZDP.

53

Tabulka 12: Účtování o technickém zhodnocení u nájemce Popis účetní operace

Kč

1. Přijatá faktura za tažné zařízení

MD D

6 000 548 1 140 343 7 140

321

2. Platba faktury z běžného účtu

7 140 321

221

3. Vratka DPH na běžný účet

1 140 221

343

35 000 042 6 650 042 41 650

321

41 650 321

221

6. Snížení nároku na odpočet DPH

1 140 042

343

7. Převod úprav na automobilu do hodnoty technického zhodnocení

6 000 042

548

8. Převod technického zhodnocení do užívání 48 790 022

042

•

DPH 19 %

•

celkem

4. Přijatá faktura za klimatizaci •

DPH 19 %

•

celkem

5. Platba faktury z běžného účtu

Pramen: Vlastní konstrukce

Aby se předešlo této situaci, kdy se nejprve uplatní odpočet DPH a následně dojde ke snížení nároku na odpočet DPH, je lepší, když nájemce neuvede provedené úpravy ihned do užívání, ale vede je na některém z rozvahových účtů, které slouží pro pořizování majetku (111, 042). Na konci zdaňovacího období pak nájemce posoudí, jestli došlo k překročení limitu 40 000 Kč a zahájí odpisování nebo nedošlo k překročení limitu a v tom případě nájemce vynaložené výdaje zahrne do daňových výdajů (nákladů). Při financování osobního automobilu finančním leasingem však nesmí být opomenut fakt, že v tomto případě odpočet DPH uplatnit nelze (viz. Kapitola 6). Jestliže dojde k odkupu předmětu leasingu nájemcem a dochází k odpisování technického zhodnocení, přičemž toto technické zhodnocení ještě nebylo plně odepsáno, je nutno postupovat dle ustanovení § 29 odst. 4 ZDP: „Poplatník, který odpisoval technické zhodnocení a výdaje vymezené v § 26 odst. 3 písm. c) nebo jejich část, která není vyloučena z odpisování (§ 27 odst. 2), související s majetkem odkoupeným podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, zvýší o pořizovací cenu odkoupeného majetku vstupní (zůstatkovou) cenu již odpisovaného jiného majetku v tom zdaňovacím období, kdy je majetek odkoupen, a pokračuje v započatém odpisování.“ V případě ukončení nájmu nájemcem nebo při zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním se postupuje dle § 24 odst. 2 písm. t) a zůstatková cena technického zhodnocení odpisovaného nájemcem je výdajem (nákladem) jen do výše náhrady výdajů vynaložených na toto technické zhodnocení.

54

V případě operativního leasingu většinou odepisuje technické zhodnocení pronajímatel. Jestliže tedy dojde k odkupu předmětu leasingu nájemcem (ale až po skončení doby operativního leasingu, přičemž nesmí být odkup sjednán přímo ve smlouvě o operativním leasingu) a dochází k odpisování technického zhodnocení, a toto zhodnocení ještě nebylo plně odepsáno, postupuje se dle § 29 odst. 1 písm. a) ZDP. Podle tohoto ustanovení je potom součástí vstupní ceny i neodepsaná část technického zhodnocení. U operativního leasingu se tedy začíná odpisovat od prvního roku.

5.8

Postoupení leasingové smlouvy nájemcem

V praxi může dojít k situaci, kdy nájemce postoupí leasingovou smlouvu na jiný subjekt, tedy na nového nájemce. Tuto možnost má samozřejmě i pronajímatel, ale tato skutečnost nemá na nájemce žádné daňové dopady. Jedinou změnu, kterou nájemce pocítí je to, že bude nájemné hradit jinému pronajímateli (jiné leasingové společnosti). Postoupení leasingové smlouvy nájemcem znamená předání předmětu leasingu novému nájemci a vytvoření dodatku k původní leasingové smlouvě o změně v osobě nájemce. K tomuto postoupení je však nutný souhlas pronajímatele. Bez jeho souhlasu by postoupení leasingové smlouvy nebylo možné. Z hlediska posouzení daňových dopadů na nájemce u postoupení leasingové smlouvy je nezbytné určit v dodatku smlouvy datum, ke kterému dochází k předání předmětu leasingu a jeho převodu na nového nájemce. Postoupení leasingové smlouvy může proběhnout při: •

současné změně podmínek ve smlouvě, nebo

•

beze změny podmínek ve smlouvě .

Pokud dojde ke změně podmínek ve smlouvě při postoupení leasingové smlouvy, tak se to z hlediska ZDP posuzuje jako předčasné ukončení smlouvy. V případě, kdy nedojde ke změně podmínek ve smlouvě si první nájemce uplatní do daňových nákladů (výdajů) poměrnou část nájemného, která se týkala období do okamžiku předání předmětu leasingu ve stavu obvyklém užívání novému nájemci. Druhý nájemce uplatní do svých daňových nákladů (výdajů) také poměrnou část nájemného, ale za období od okamžiku převzetí předmětu leasingu ve stavu obvyklém užívání do okamžiku skončení leasingové smlouvy. Pokud dojde ke změně nájemce u finančního leasingu a všechny podmínky smlouvy budou zachovány, tak podle pokynu D-300, se posuzují podle § 24 odst. 4 ZDP33 33

Viz. Kapitola 5.3.1.

55

podmínky u posledního nájemce tak, jakoby ke změně nájemce nedošlo. Částka nájemného, kterou zaplatil původní nájemce, a která převyšuje poměrnou část nájemného uznávaného jako daňový výdaj (náklad), bude-li hrazena dalším nájemcem se považuje za daňový výdaj: •

u prvního nájemce pouze do výše příjmů plynoucích z postoupení nájemní smlouvy za úplatu. U osob vedoucích daňovou evidenci jen do výše skutečně přijatých příjmů,

•

u druhého nájemce ve výši, která odpovídá časově rozlišenému nájemnému na zbývající dobu nájmu a to včetně nájemného, které převyšuje poměrnou část nájemného u prvního nájemce, pokud bylo druhým nájemcem skutečně uhrazeno. Maximálně však do skutečně uhrazené výše. Pokud dojde k tomu, že nový nájemce uhradí původnímu nájemci vyšší částku než je ta, která odpovídá poměrné části „akontace“ připadající na dobu využívání předmětu leasingu novým nájemcem, tak platí § 25 odst. 1 písm. ze), který říká, že si tento druhý nájemce nesmí do daňových nákladů (výdajů) zahrnout tuto vyšší částku. Tato částka hrazená „nad limit“ je potom daňově neuznatelná. Účetní operace u původního nájemce, který postoupil leasingovou smlouvu na nového nájemce a tento nový nájemce mu uhradil odstupné vyšší než je zbytek časově rozlišené první zvýšené splátky, budou vypadat následovně: Tabulka 13: Účtování o odstupném u původního nájemce Popis účetní operace

MD D

1. Platba 1.zvýšené splátky z běžného účtu

381

221

2. Odstupné za najatý automobil

311

648

3. Zrušení časového rozlišení mimořádné splátky 548

381

4. Platba odstupného na běžný účet

311

221

Pramen: Vlastní konstrukce

Účetní operace u nového nájemce, na kterého byla postoupena leasingová smlouva, a který uhradil původnímu nájemci odstupné vyšší než je zbytek časově rozlišené první zvýšené splátky, budou vypadat následovně:

56

Tabulka 14: Účtování odstupném u nového nájemce Popis účetní operace

MD

D

1. Odstupné za najatý automobil • •

321 Část odpovídající poměrné části zvýšené splátky 381 34 548 Daňově neuznatelný přeplatek

Pramen: Vlastní konstrukce

Jestliže bude odstupné nižší než je zbytek časově rozlišené první zvýšené splátky, budou původní a nový nájemce o tomto odstupném účtovat následovně: Tabulka 15: Účtování o odstupném u původního nájemce Popis účetní operace

MD

D

1.Platba 1.zvýšené splátky z běžného účtu

381

221

2. Odstupné za najatý automobil

311

648

3. Zrušení časového rozlišení 1.zvýšené splátky celkem •

Z toho daňově uznatelná část

•

Z toho daňově neuznatelná část

548.1 381 548.2

4. Platba odstupného na běžný účet

221

311

Pramen: Vlastní konstrukce

První nájemce tedy může uznat jako daňově uznatelný náklad pouze část 1. zvýšené splátky a to do výše, která mu byla uhrazena druhým nájemcem. Zbývající část je pak daňově neuznatelným nákladem. Tabulka 16: Účtování o odstupném u nového nájemce Popis účetní operace

MD D

1.Odstupné za najatý automobil

381

321

2. Platba odstupného z běžného účtu 321

221

Pramen: Vlastní konstrukce

Druhý nájemce tedy přebere od původního nájemce pouze tu část první zvýšené splátky, kterou skutečně zaplatil ve formě odstupného.

34

Tato část provozních nákladů bude uznána jako účetní náklad (výdaj), ne však jako daňový. Proto by bylo vhodné vést tuto část nákladů na analytickém účtu.

57

6 Leasing a DPH35 Tato kapitola je zaměřena na leasing osobního automobilu z pohledu zákona o dani z přidané hodnoty. Problematika DPH je upravena zákonem č. 235/2004 Sb., o DPH. Před vstupem České republiky do Evropské unie (tj. před 1.5.2004) byla tato daň upravena zákonem č. 588/1992 Sb., o DPH. Při vstupu do Evropské unie bylo nutné naši právní úpravu v některých oblastech harmonizovat s právní úpravou Evropské unie, proto došlo s účinností od 1.5.2004 ke změně zákona o DPH. Od 1.1.2005 byla provedena novelizace stávajícího zákona o DPH a to zákony č. 635/2004 Sb. a č. 669/2004 Sb. Podle současné právní úpravy daně z přidané hodnoty se uplatňují dvě sazby DPH (§ 47 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH36): •

základní ve výši 19 %

•

snížená ve výši 5 %.

V odstavcích následujících (tj. odst. 2 a 3 § 47 ZDPH) je řečeno, že u služeb a zboží se kromě výjimek uvedených v příloze uplatňuje sazba základní tj. 19 %. Z toho vyplývá, že se tato sazba uplatní i v případě leasingu (operativního i finančního) a to jak pro pronajímatele, tak pro nájemce. Leasing je z pohledu DPH považován za dílčí plnění. Podle § 21 odst. 10 ZDPH je dílčím plněním také zdanitelné plnění, které se podle nájemní smlouvy, smlouvy o nájmu dopravního prostředku, smlouvy o finančním pronájmu a jiných uskutečňuje ve sjednaném rozsahu a ve sjednaných lhůtách a nejedná se přitom o celkové plnění, na které je uzavřena smlouva. Dle tohoto ustanovení se dílčí plnění považuje za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě.

6.1

Finanční leasing osobního automobilu z pohledu DPH

Pro účely ZDPH se v souladu s § 4 ZDPH rozumí: •

Osobním automobilem dopravní prostředek, který má v technickém osvědčení nebo technickém průkazu zapsanou kategorii M1 nebo M1G.

•

Finančním pronájmem přenechání zboží nebo nemovitosti za úplatu do užívání podle smlouvy o finančním pronájmu, pokud si strany ve smlouvě sjednají, že uživatel je oprávněn nebo povinen nabýt zboží nebo nemovitost, která je předmětem smlouvy, nejpozději úhradou posledního závazku ze smlouvy; takový

35

Zpracováno dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

36

Dále jen ZDPH

58

finanční pronájem se posuzuje obdobně jako dodání zboží nebo převod nemovitosti. •

Nájmem věci i podnájem věci.

Leasingu osobních automobilů se dále týká § 75 odst. 2 ZDPH, podle kterého nájemceplátce nemá nárok na odpočet daně při pořízení osobního automobilu, a to i při pořizování formou finančního pronájmu a při technickém zhodnocení osobního automobilu. Pokud tedy nájemce (poplatník DPH) využije na financování osobního automobilu finanční leasing, má k dispozici daňový doklad, ale v jednotlivých splátkách obsaženou daň z přidané hodnoty uplatnit nemůže.

6.2

Operativní leasing osobního automobilu z pohledu DPH

V případě operativního leasingu movitých věcí (a tedy i osobních automobilů) se uplatní vždy základní sazba daně (19 %) bez ohledu na to, co je předmětem pronájmu. Nájemce, který je plátcem daně, si může obvykle uplatnit nárok na odpočet daně při splnění zákonných podmínek z celé částky sjednaného nájemného, a to i v případě pronájmu osobního automobilu formou operativního leasingu. Doklad, na základě kterého se poté uplatňuje odpočet DPH, musí mít náležitosti běžného daňového dokladu dle §28 odst. 2 ZDPH. Mezi tyto náležitosti patří: •

obchodní firma nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje plnění,

•

daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje plnění,

•

obchodní firma nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání osoby, pro kterou se uskutečňuje plnění,

•

daňové identifikační číslo, pokud je osoba, pro kterou se uskutečňuje plnění, plátcem,

•

evidenční číslo daňového dokladu,

•

rozsah a předmět plnění,

•

datum vystavení daňového dokladu,

•

datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí platby, a to ten den, který nastane dříve, pokud se liší od data vystavení daňového dokladu,

•

jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně,

•

základ daně,

•

základní nebo sníženou sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona,

•

výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře. Pro účely uplatnění DPH může také nájemci jako daňový doklad sloužit faktura vystavená pronajímatelem, která splňuje zákonné podmínky. 59

Účetní operace, o kterých bude účtovat nájemce v souvislosti s uplatňováním DPH, jsou zachyceny v následující tabulce: Tabulka 17: Účtování o uplatnění odpočtu DPH u nájemce Popis účetní operace

MD D

1. Předpis nájemného (daňový doklad) 518 • DPH 19 % 343 •

321

celkem

2.Úhrada nájemného z běžného účtu

321

221

3.Vratka DPH na běžný účet

221

343

Pramen: Vlastní konstrukce

Z hlediska možnosti odpočtu DPH u leasingu osobních automobilů bude podle mého názoru pro nájemce výhodnější zvolit operativní leasing.

60

7 Analýza pořízení osobního automobilu V této části diplomové práce bude porovnána nabídka finančního a operativního leasingu na osobní automobil Škoda Octavia pro podnikatelské účely. Potencionálním nájemcem pro účely analýzy bude právnická osoba vedoucí účetnictví, plátce daně z přidané hodnoty (budu předpokládat, že nájemce plátce nedosáhl za předcházející kalendářní rok obratu 10 000 000 Kč, tudíž pro nájemce bude zdaňovacím obdobím kalendářní čtvrtletí). Analýza bude provedena s ohledem na administrativní náročnost u obou typů leasingu a také s ohledem na navýšení ceny automobilu. Dále bude srovnáno daňové zatížení právnické osoby, která by volila mezi finančním a operativním leasingem, včetně porovnání různých variant finančního leasingu. Protože jde o dlouhodobé financování, je nutné do rozhodování zohlednit faktor času tím, že peněžní výdaje související s leasingem, které budou za dobu leasingu vydány, budou diskontovány na současnou hodnotu. Při analýze vycházím z nabídek kalkulací operativního a finančního leasingu společnosti VB Leasing.

7.1

Charakteristika společnosti VB Leasing

Pro financování osobního automobilu formou operativního nebo finančního leasingu jsem zvolila leasingovou společnost VB Leasing. Tato společnost je součástí koncernu VB Leasing International Holding GmbH, který působí ve 12-ti evropských zemích v rámci střední a východní Evropy. Vlastníkem je vrcholová instituce rakouských Volksbank, banka Österreichische Volksbanken AG (ÖVAG) a německá leasingová společnost VRLeasing AG. To poskytuje společnosti bezpečné zázemí, finanční sílu a stabilitu. Jak vyplývá z údajů Asociace leasingových společností České republiky, patřila společnost VB Leasing v roce 2005 mezi 5 největších leasingových společností. Obchodní strategie VB Leasing se v rámci koncernové politiky orientuje na financování nákladních, užitkových a osobních vozů, strojů a zařízení, technologií, stavebních strojů, zdravotnické, stomatologické a veterinární techniky a komunální sféry. Společnost kromě financování prostřednictvím různých druhů leasingu nabízí svým klientům i jiné formy financování, kterými jsou úvěr nebo splátkový prodej. Klient má tedy možnost se rozhodnout, která forma financování bude pro něj nejvýhodnější.

7.2

Popis vybraného automobilu

Předmětem analýzy je vůz Škoda Octavia 2.0 TDI 103kw Elegance, zařazený do kategorie M1. Budu analyzovat financování tohoto osobního automobilu formou operativního a finančního leasingu. Z pohledu ZDPH nevzniká dle §75 odst. 2 ZDPH u financování osobního automobilu formou finančního leasingu nárok na odpočet DPH a to ani při technickém zhodnocení tohoto automobilu. Tento zákaz odpočtu se však 61

nevztahuje na plátce, kteří nakupují osobní automobil za účelem dalšího prodeje nebo finančního pronájmu. Také u osobních automobilů, které jsou určeny na vývoz nárok na odpočet vzniká. V analýze však budu uvažovat první případ a to, že si automobil „pořizuje“ právnická osoba a hodlá vůz používat pro účely svého podniku tj. nepořizuje ho za účelem dalšího prodeje, finančního pronájmu nebo na vývoz. U operativního leasingu osobního automobilu nárok na odpočet DPH vzniká. Sazba DPH, která se uplatní u operativního leasingu je základní ve výši 19 %.

7.3

Nabídka operativního leasingu

Společnost VB Leasing mi poskytla nabídku operativního leasingu37 na osobní automobil Škoda Octavia. VB Leasing v době kalkulace této nabídky operativního leasingu měla akci na operativní leasing. Aby podpořila rozvoj operativního leasingu poskytovala svým zákazníkům na tento druh leasingu slevu ve výši 11 % z ceny pronajímaného vozu. V následujících kalkulacích je tato sleva brána v úvahu. Základní parametry nabídky potřebné pro kalkulaci a komplexní porovnávání uvádím v následující tabulce: Tabulka 18: Nabídka operativního leasingu Doba nájmu Ujeté km/rok Ujeté km/dobu nájmu Tolerance km Sazba za přečerpané km Finanční splátka 1-36 Havarijní pojištění

36 měsíců 40 000 120 000 6 000 3 Kč/km 13 448,27 Kč 1280,4 Kč

Pojištění odpovědnosti

666 Kč

Pojištění čelního skla

41 Kč

Silniční daň

250 Kč

Poplatky za rádio

45 Kč

Správní poplatek

340 Kč

Pravidelný servis a údržba Tankovací karta Pneu

2270 Kč 100 Kč 752,41 Kč

Nájemné celkem bez DPH 19 193,08 Kč DPH 19% Nájemné celkem vč. DPH

3 646,69 Kč 22 839,77 Kč

Pramen: Vlastní konstrukce na základě kalkulace nabídky operativního leasingu společnosti VB Leasing

Ve splátce nájemného je kromě samotného nájemného zahrnuto také havarijní pojištění, pojištění odpovědnosti (tzv. povinné ručení) a pojištění čelního skla. Nájemce ušetří čas, 37

Kompletní nabídka operativního leasingu bude uvedena v příloze této diplomové práce.

62

který by jinak musel vynaložit na sjednání tohoto pojištění. Leasingová společnost platí silniční daň, poplatky za rádio, pravidelný servis a údržbu včetně výměny pneumatik. Nájemce se tak nemusí starat o výměnu pneumatik a servis a údržbu vozidla. Leasingová společnost na tyto služby dohlíží sama. Nájemce provede měsíčně úhradu nájemného místo několika úhrad, které by musel hradit v případě, že by se pro operativní leasing nerozhodl. Nevýhodou této nabídky operativního leasingu může být fakt, že by podnikatel najel více kilometrů než je zakalkulováno v nabídce nebo naopak najel příliš málo kilometrů. V prvním případě by musel doplácet a tím pádem by se navýšila splátka nájemného, v druhém případě by platil i za služby, které zcela nevyužil a tak i v tomto případě by varianta operativního leasingu byla nákladná v porovnání s užitky, které by mu tato služba přinášela.

7.4

Nabídka finančního leasingu

Nabídka finančního leasingu poskytnutá společností VB Leasing je v několika variantách. Jednotlivé varianty se od sebe liší především výší mimořádné splátky tzv. akontace na začátku leasingu. Potencionální nájemce má možnost volit mezi 0%, 5%, 10%, 15%, 20%, 25% nebo 30% mimořádnou splátkou. Od výše mimořádné splátky se samozřejmě odvíjí výše řádných splátek a tím pádem také daňové zatížení v jednotlivých letech a peněžní výdaje a jejich současná hodnota. Základní parametry nabídky finančního leasingu potřebné pro kalkulace a komplexní porovnávání uvádím v následující tabulce: Tabulka 19: Nabídka finančního leasingu (v Kč) Mimořádná splátka v %

0%

5%

10 %

15 %

20 %

25 %

30 %

Mimořádná splátka celkem

0 34921 69840 104760 139680 174600 209520

Mimořádná splátka bez DPH

0 29345 58689

88034 117378 146723 176067

DPH k mimořádné splátce

0

5576 11151

16726

22302

27877

33453

17795 16939 16084

15228

14373

13517

12662

3056

2893

2731

2568

2406

21176 20158 19140

18121

17104

16085

15068

1987

1987

1987

1987

1987

Leasingová splátka celkem k úhradě vč. pojištění

23163 22145 21127

20108

19091

18072

17055

Platba při podpisu

23163 57066 90967 124868 158771 192672 226575

Splátka bez DPH 1-36 DPH Leasingová splátka celkem Pojistné ve splátce celkem

3381 1987

3219 1987

Pramen: Vlastní konstrukce na základě kalkulace nabídky finančního leasingu společnosti VB Leasing

Ve splátce nájemného finančního leasingu je stejně jako u operativního leasingu zahrnuta platba pojistného a to jak havarijního pojištění tak také pojištění odpovědnosti, včetně pojištění čelního skla. I v případě finančního leasingu tedy nájemce ušetří čas, který by strávil vyřizováním pojištění automobilu. Platba za ostatní služby jako například servis a údržba není ve splátce nájemného finančního leasingu zahrnuta a tudíž není ani 63

společností VB Leasing v rámci finančního leasingu poskytována. Proto pro možnost komplexního srovnání obou nabídek, budou náklady na služby, které jsou poskytovány v rámci operativního leasingu, ne však v rámci finančního leasingu, vykalkulovány v další části práce.

7.5

Kalkulace ostatních nákladů spojených s finančním leasingem osobního automobilu

Pro přehlednost jsem do následující tabulky zahrnula porovnání položek, které jsou zohledněny ve splátkách nájemného operativního leasingu, avšak nejsou zohledněny ve splátkách nájemného finančního leasingu. Tabulka 20: Porovnání služeb zahrnutých v operativním a finančním leasingu Zahrnuto v nájemném:

Operativního leasingu Finančního leasingu

Havarijní pojištění

Ano

Ano

Pojištění odpovědnosti

Ano

Ano

Pojištění čelního skla

Ano

Ano

Poplatek za rádio

Ano

Ne

Správní poplatek

Ano

Ano

Pravidelný servis a údržba Ano

Ne

Tankovací karta

Ano

Ne

Pneu

Ano

Ne

Splátka nájemného

Ano

Ano

Silniční daň

Ano

Ne

Pramen: Vlastní konstrukce na základě nabídek operativního a finančního leasingu společnosti VB Leasing

Položky, které ve splátce nájemného finančního leasingu nejsou zahrnuty, budou propočteny v následující části. 7.5.1

Poplatek za rádio

Poplatek za rádio činí 45 Kč měsíčně. Tato výše sazby je stanovena od 1.7. 2004. Za dobu finančního leasingu bude při nezměněné sazbě poplatku zaplaceno celkem 1 620 Kč. Nájemce si bude zahrnovat částku 45 Kč měsíčně do svých daňových nákladů. 7.5.2

Pravidelný servis a údržba

Aby bylo možné provést komplexní posouzení obou typů leasingu je nutné zahrnout do finančního leasingu všechny služby, které jsou zahrnuty v operativním leasingu, tedy i pravidelný servis a údržbu vozu. Interval servisních prohlídek a údržby se u nového vozu odvíjí především od počtu najetých kilometrů. Tento fakt zahrnula leasingová společnost do kalkulace operativního leasingu a při propočtu nákladů počítala s tím, že předmět pronájmu (tedy osobní vůz Škoda Octavia) najede za 3 roky leasingu 120 000 km. Roční 64

průměr tedy činí 40 000 km. Náklady na tento servis a údržbu za dobu leasingu při najetých 120 000 km zahrnula společnost VB Leasing rovnoměrně nájemci do měsíčních splátek nájemného operativního leasingu. Výše těchto nákladů činí 2 270 Kč bez DPH měsíčně. V nájemném u finančního leasingu cena pravidelného servisu a údržby vozu obsažena není a tudíž ani není tato služba leasingovou společností poskytována. Nájemce však tento servis a údržbu provádět musí (zejména kvůli záruce na automobil, která by v případě neabsolvování nutného servisu a údržby vozu propadla). V autorizovaném servisu Škoda jsem zjistila jaké práce (servis a údržba) se provádí během prvních tří let životnosti nového vozu Škoda Octavia 2.0 TDI, jestliže bude s tímto vozem najeto průměrně 40 000 km38 za rok. Současně jsem také zjistila průměrné ceny39 za jednotlivé provedené práce včetně ceny za materiál. Tabulka 21: Ceny servisních prací a údržby (vč.materiálu) za dobu leasingu (v Kč) 1.rok (0-40 000 km) Cena bez DPH Cena vč.DPH 40 11 512,61 13 700 • 2x výměna oleje vč.práce a materiálu 3 109,24 3 700 • Roční prohlídka 14 621,85 17 400 • Celkem Kč za 1.rok 2.rok (40 000 – 80 000 km) 17 268,91 20 550 • 3x výměna oleje vč.práce a materiálu 1 302,52 1 550 • Výměna brzdové kapaliny 4 201,68 5 000 • Prohlídka po 60 tis. km 3 487,39 4 150 • Výměna brzdových desek (předních) 3 067,23 3 650 • Výměna brzdových desek (zadních) 29 327,73 34 900 • Celkem Kč za 2. rok 3.rok (80 000 – 120 000 km) 17 268,91 20 550 • 3x výměna oleje vč.práce a materiálu 3 487,39 4 150 • Výměna brzdových desek (předních) 3 650 3 067,23 • Výměna brzdových desek (zadních) 12 605,04 15 000 • Výměna rozvodového řemene 4 201,68 5 000 • Roční prohlídka 40 630,25 48 350 • Celkem za 3.rok Za servis a údržbu celkem za 3 roky 84 579,83 100 650 Částka připadající na 1 měsíc leasingu 2 349,44 2 795,833 Pramen: Interní informace autorizovaného servisu Škoda

Případné mimořádné jednorázové opravy do kalkulace zahrnuty v případě operativního leasingu nejsou. Z tohoto důvodu je nezahrnuji ani do svých kalkulací.

38

Najeté kilometry byly zvoleny kvůli srovnatelnosti nákladů s operativním leasingem, kde je s tímto počtem najetých kilometrů kalkulováno. 39 Skutečná výše cen se může trochu odlišovat např. v důsledku delší doby práce než je průměrná doba potřebná pro určitý druh servisní práce. 40 Výměna oleje se dle servisních pokynů provádí vždy po ujetých 15 000 km.

65

Z tabulky vyplývá, že by nájemce za 3 roky leasingu zaplatil za servis údržbu celkem 84 579,83 Kč bez DPH. Měsíčně by to bylo asi 2 349,44 Kč bez DPH, což je v porovnání s kalkulací u operativního leasingu o 79,5 Kč bez DPH měsíčně vyšší částka. V celkové výši se bude jednat o 2 859,8 Kč bez DPH. Tento cenový rozdíl je však poměrně zanedbatelný. Pokud bude servis a údržbu provádět (hradit) nájemce, jeho výdaje budou daňově uznatelné pouze tehdy, pokud bude pronajímatelem na nájemce přenesena povinnost provádět opravy resp.servis a údržbu na majetku. Toto přenesení povinnosti musí být doloženo písemně, nejlépe by mělo být zahrnuto přímo v leasingové smlouvě.

7.5.3

Tankovací karta

Společnost VB Leasing nabízí zákazníkům operativního leasingu tankovací kartu Shell (blíže nespecifikovanou) s měsíčním poplatkem 100 Kč. Nájemce využívající finančního leasingu má také možnost využívat tuto kartu společnosti Shell. Společnost Shell nabízí na svých internetových stránkách41 kartu euroShell Card – Single nebo euroShell Card – Multi. Rozdíl spočívá v síti čerpacích stanic, na kterých může zákazník tankovat. S euroShell Card - Single může zákazník tankovat na čerpacích stanicích Shell a vybraných stanicích Benziny. S euroShell Card – Multi může navíc tankovat na stanicích Esso. Pro potřeby této diplomové práce zvolím první variantu a to euroShell Card – Single, za kterou se platí paušální poplatek ve výši 100 Kč měsíčně. V porovnání s nabídkou operativního leasingu se jedná o stejný měsíční paušální poplatek.

7.5.4

Výměna pneumatik

V rámci operativního leasingu je vypočteno, že nájemce bude za 3 roky leasingu potřebovat 1 sadu letních pneumatik (konkrétně se jedná o pneumatiky Barum Brillantis rozměru 195/65R15 91T) a 2 sady zimních pneumatik (konkrétně jde o pneumatiky Barum Polaris 2 rozměru 195/65R15 91T). V ceně nájemného operativního leasingu je zahrnuta položka „pneu“, týkající se všeho, co je spojeno s přezouváním pneumatik z letních na zimní a naopak. Kromě samotných pneumatik (letních i zimních) je ve splátce zahrnuta cena za přezouvání a uskladnění pneumatik. Celková výše této položky je za dobu leasingu vypočtena na 27 086,7 Kč bez DPH. Nájemce však tuto částku platí rovnoměrně každý měsíc po celou dobu operativního leasingu tj. 36 měsíců. Měsíční splátka je vypočtena na 752,41 Kč bez DPH. Ve splátce nájemného u finančního leasingu tato položka „pneu“ zahrnuta není, proto provedu kalkulaci nákladů na výměnu pneumatik za dobu leasingu finančního. Tato doba 41

Zpracováno dle www.shell.cz.

66

je také 36 měsíců. Opět pro možnost porovnání jsem zvolila stejné letní i zimní pneumatiky, jaké zvolila společnost VB Leasing. Letní pneumatiky Barum Brillantis výše uvedených rozměrů jsou v současnosti na trhu pro běžného zákazníka42 dostupné v ceně asi 6 994,96 Kč43 za 4 kusy (bez DPH). Zimní pneumatiky Barum Polaris 2 jsou na trhu pro běžného zákazníka dostupné v ceně asi 7 700,84 Kč44 za 4 kusy (bez DPH). Za dobu leasingu však budou potřebné 2 sady zimních pneumatik, proto je nutné tuto cenu zahrnout do nákladů celkem 2krát. Dále je potřeba do těchto nákladů zahrnout také cenu za přezutí kol. Kalkulaci nákladů na přezutí kol uvádím v následující tabulce:

Tabulka 22: Kalkulace přezutí kol na osobním automobilu Škoda Octavia Kalkulace 1 přezutí kol

Kč/1 kolo Kč/4 kola

•

Demontáž, montáž z osy

60

240

•

Demontáž, montáž pneu z disku

60

240

•

Vyvážení pneu

25

100

•

Sazba mechanika dílny (za hodinu)

330

330

•

Gumový ventil

50

200

525

1110

Celkem (vč. DPH)

Pramen: Vlastní konstrukce na základě informací z oficiální internetové stránky firmy AMEXCO spol. s.r.o www.pneuservis-brno.cz

Pneuservis také nabízí zákazníkům uskladnění pneumatik na dobu, kdy je zákazník nepotřebuje. Cena za uskladnění 4 kusů pneumatik činí 585 Kč včetně DPH za dobu 6 měsíců. Za dobu leasingu by tato cena byla 3 510 Kč včetně DPH. Pro přehled budou v další tabulce vypočteny celkové náklady na pneumatiky a jejich přezouvání za dobu leasingu. Tabulka 23: Náklady na servis pneumatik celkem za dobu leasingu Náklady na pneumatiky za 3 roky Kč (bez DPH) Kč (vč.DPH) •

1x sada letních pneumatik

6 994,96

8 324

•

2x sada zimních pneumatik

15 401,68

18 328

•

Přezutí kol (6x)

5 596,64

6 660

•

Uskladnění kol (6x)

2 949,58

3 510

30 942,86

36 822

Náklady celkem

Pramen: Vlastní konstrukce na základě informací z oficiální internetové stránky firmy Schindler s.r.o45 www.barum-pneu.cz

42

Běžným zákazníkem mám na mysli firmu, která nemá při nákupu pneumatik množstevní nebo jiné slevy. Zpracováno dle www.barum-pneu.cz. 44 Zpracováno dle www.barum-pneu.cz. 45 Firma Schindler s.r.o. je franchisový partner Barum Continental s.r.o. a autorizovaný prodejce pneumatik. 43

67

Celková cena bez DPH za pneumatiky a údržbu s pneumatikami související za dobu leasingu je u operativního leasingu o 3 856 Kč nižší v porovnání s cenou, za kterou může tuto službu získat běžný zákazník. Tato nižší cena u operativního leasingu může být důsledkem například množstevních slev, které mohla leasingová společnost získat díky většímu počtu zákazníků, kteří využívají operativního leasingu a následnému většímu odběru služby spojené s údržbou pneumatik u některého pneuservisu, případně odběru pneumatik od výrobce. Jinou možností může být to, že společnost VB Leasing je již dlouhodobým zákazníkem některého z pneuservisů nebo výrobců leasingu a tím získává určité věrnostní slevy a výhody.

7.5.5

Platba silniční daně

Sazba silniční daně je stanovena v § 6 zákona č. 16/1993 Sb., o silniční dani. Stanovuje se jako roční sazba a výše sazby se určuje podle zdvihového objemu motoru. Osobní automobil Škoda Octavia 2.0 TDI spadá do kategorie zdvihového objemu motoru „nad 1500 cm3 do 2000 cm3“. Roční sazba pro tuto kategorii činí 3 000 Kč, za dobu leasingu nájemce zaplatí (při nezměněné sazbě daně za dobu leasingu) celkem 9 000 Kč. Poplatník platí zálohy na daň, které jsou splatné do 15. dubna, 15. července, 15. října a 15. prosince. Jako daňově uznatelný náklad si tuto platbu zaúčtuje k okamžiku úhrady zálohy. Z hlediska daňové uznatelnosti této daně se postupuje v souladu s ustanovením § 25 odst. 1 písm. r). Toto ustanovení říká, že za daňově uznatelný výdaj (náklad) nelze uznat daně zaplacené za jiného poplatníka. Aby mohla být silniční daň, kterou hradí nájemce daňově uznatelná, musí být nájemce dále v souladu se zákonem č. 16/1993 Sb., o dani silniční, chápán jako poplatník. Nájemce fyzická nebo právnická osoba může být poplatníkem daně jen v případě pokud je provozovatelem vozidla registrovaného v České republice v registru vozidel a je zapsána v technickém průkazu jako provozovatel. V případě finančního leasingu je jako provozovatel vozidla obvykle nájemce zapsán, proto je povinen odvádět silniční daň a platba této daně pro něho je daňově uznatelným nákladem.

7.6

Doklady potřebné k uzavření leasingu

Společnost VB Leasing vyžaduje k uzavření smlouvy o finančním nebo operativním leasingu doložení některých dokladů. Potencionální nájemce podnikatel při žádosti o finanční nebo operativní leasing musí leasingové společnosti předložit následující dokumenty:

46

•

Vyplněnou žádost o uzavření leasingové smlouvy46.

•

Výpis z Obchodního rejstříku resp. Rejstříku živnostenských podnikatelů.

•

Doklad o přidělení IČ.

Viz příloha.

68

•

Osvědčení o registraci k daním (DIČ).

•

Občanský průkaz statutárního zástupce.

•

Výpisy z účtu za poslední 2 měsíce vždy k poslednímu dni v měsíci.

Jestliže jde o fyzickou osobu, tak musí dále doložit: •

Přiznání k dani z příjmu za poslední rok s razítkem Finančního úřadu.

•

Jestliže fyzická osoba účtuje v soustavě podvojeného účetnictví, tak přiloží rozvahu, výkaz zisku a ztráty.

Jestliže jde o právnickou osobu, tak musí dále doložit: •

Přiznání k dani z příjmu za poslední rok s razítkem Finančního úřadu.

•

Aktuální rozvahu a výkaz zisku a ztráty.

Společnost VB Leasing tedy vyžaduje stejné doklady jak pro finanční tak pro operativní leasing. Z hlediska časové náročnosti nebude rozdíl v času potřebném na vyřízení žádosti o operativní nebo finanční leasing.

7.7 Navýšení ceny vozu Koeficient navýšení je jedním ze základních měřítek pro porovnání nabídek leasingu. V nabídce operativního leasingu není navýšení ceny vozu uvedeno. U finančního leasingu jsou v nabídce zahrnuty koeficienty navýšení. Tento koeficient je tím nižší, čím je vyšší první mimořádná splátka. Hodnoty těchto leasingových koeficientů u finančního leasingu uvádím v následující tabulce: Tabulka 24: Koeficienty navýšení u finančního leasingu Akontace

0%

5%

10 %

15 %

20 %

25 %

30 %

Koeficient navýšení 1,0915 1,089 1,0866 1,0841 1,0816 1,0791 1,0767 Pramen: Vlastní konstrukce na základě nabídky finančního leasingu společností VB Leasing

Výpočet koeficientu navýšení u operativního leasingu Pořizovací cena osobního vozu Škoda Octavia je podle nabídky operativního leasingu vypočtena na 586 890,8 Kč bez DPH. Na konci operativního leasingu bude zůstatková cena tohoto automobilu vypočtená rovnoměrným způsobem odepisování dle § 31odst. 1 písm. a) následující: Vstupní cenou, ze které bude pronajímatel odepisovat je 698 400 Kč včetně DPH. Z této ceny se budou rovnoměrné odpisy počítat. •

1.rok: 698 400 x 0,142 = 99 173 Kč

•

2.rok: 698 400 x 0,286 = 199743 Kč 69

•

3.rok: 698 400 x 0,286 = 199743 Kč

•

Za 3 roky odpisování celkem: 498 659 Kč.

Zůstatková cena se potom vypočte: 698 400 – 498 659 = 199 741 Kč. V nabídce operativního leasingu společnosti VB Leasing je zůstatková cena vykalkulována na 244 440 Kč. Společnost zvolila pro odpisování účetní odpisy. Ze zůstatkové ceny evidované u leasingové společnosti a vstupní ceny vozu lze vypočítat koeficient navýšení. Vstupní cena vozu bez DPH činí 586 890,8 Kč a zůstatková cena bez DPH je ve výši 205 574 Kč47. Za dobu leasingu by tedy měla být nájemcem zaplacena minimálně částka ve výši rozdílu těchto dvou hodnot => • 586 890,8 – 205 574 = 381 316,8 Kč bez DPH Nájemce však v leasingových splátkách nájemného zaplatí za dobu leasingu celkem částku: • 36 x 13 448,27 = 484 137,7 Kč bez DPH Výše koeficientu navýšení je tedy: •

484137,7 = 1,2696469 381316,8

V porovnání s finančním leasingem se tedy jedná o mnohem větší hodnotu. Z pohledu koeficientu navýšení vychází operativní leasing v porovnání s finančním leasingem nevýhodně.

7.8 Porovnání obou typů leasingu z pohledu účetního V obou případech budu uvažovat, že by doba trvání leasingu byla od 1.1.2007 do 31.12. 2009. Od 1.1.2007 začne tedy nájemce o leasingu účtovat.

7.8.1

Operativní leasing

Nájemce využívající operativního leasingu osobního automobilu má nárok na odpočet DPH, proto bude účtování probíhat s odděleném účtování o DPH. Splátka nájemného u tohoto typu leasingu je daňově uznatelným nákladem, proto bude v celé výši zaúčtována do daňových nákladů. Splátky nájemného budou v každém roce účtovány 12x.

47

Vypočteno ze zůstatkové ceny vozu uvedené v nabídce operativního leasingu přepočítávacím koeficientem 0,159 dle ZDP.

70

Tabulka 25: Účtování o operativním leasingu vozu Škoda Octavia Účetní operace

Kč

MD D

1. Zaúčtování automobilu do podrozvahové evidence

621 576

75x

2. Předpis řádné splátky nájemného měsíce 1-12/2007 19 193,08 518 • DPH 19 % 3 646,69 343 22 839,77 • Celkem

321

3. Platba nájemného z běžného účtu 1-12/2007

22 839,77 321

221

4. Předpis řádné splátky nájemného měsíce 1-12/2008 19 193,08 518 • DPH 19 % 3 646,69 343 22 839,77 • Celkem

321

5. Platba nájemného z běžného účtu 1-12/2008

22 839,77 321

221

6. Předpis řádné splátky nájemného měsíce 1-12/2009 19 193,08 518 • DPH 19 % 3 646,69 343 22 839,77 • Celkem

321

7.Platba nájemného z běžného účtu 1-12/2009

22 839,77 321

221

8. Vyřazení automobilu z podrozvahové evidence

621 576

75x

Pramen:Vlastní konstrukce na základě nabídky kalkulace operativního leasingu společnosti VB Leasing

Za dobu leasingu bude na splátkách nájemného zaplaceno celkem 822 231,77 Kč včetně DPH. Nájemce má však možnost provést odpočet DPH v jednotlivých měsících ve výši 3 646,69 Kč měsíčně. Za dobu leasingu má nájemce nárok na odpočet DPH v celkové výši 131 280,7 Kč.

7.8.2

Finanční leasing

ROK 2007

Účtování o finančním leasingu v roce 2007 bude probíhat následovně. Nejdříve dojde k zaúčtování automobilu do podrozvahové evidence. Poté se zaúčtuje mimořádná splátka (výše vždy dle procentního podílu na leasingové ceně automobilu). Od ledna 2007 do prosince 2007 bude nájemce (právnická osoba) platit řádné splátky leasingu dle splátkového kalendáře a to vždy na začátku měsíce. Každý měsíc bude také nájemce převádět poměrnou část mimořádné splátky do daňových nákladů. Účetní operace číslo 3 a 4 proběhnou za rok 2007 celkem 12x.

71

Tabulka 26:Účtování o finančním leasingu nájemcem v roce 2007

2007

Účetní operace 1. Zaúčtování automobilu do podrozvahové evidence 2. Úhrada mimořádné splátky 3. Platba řádných splátek měsíce 1- 12/2007 4. Převod poměrných částí mimořádné splátky (1-12/2007)

MD D

Kč při Kč při Kč při akontaci akontaci akontaci 0% 5% 10%

75x

833 868

832 141

830 412

--

34 921

69 840

381

221

518

221 23 163

22 145

21 127

518

381

970,03

1 940

--

Pramen: Vlastní konstrukce na základě kalkulace nabídky finančního leasingu společnosti VB Leasing

Tabulka 27: Účtování o finančním leasingu nájemcem v roce 2007

2007

Účetní operace 1. Zaúčtování automobilu do podrozvahové evidence 2. Úhrada mimořádné splátky 3. Platba řádných splátek 1- 12/2007 4. Převod poměrných částí mimořádné splátky (1-12/2007)

MD D

Kč při Kč při Kč při Kč při akontaci akontaci akontaci akontaci 15% 20% 25% 30%

75x

828 648

826 956

825 192

823 500

69 840 139 680

174 600

209 520

381

221

518

221 20 108

19 091

18 072

17 055

518

381 2 910

3 880

4 850

5 820

Pramen: Vlastní konstrukce na základě kalkulace nabídky finančního leasingu společnosti VB Leasing

Kromě výše uvedených účetních operací bude nájemce zvlášť účtovat o pravidelném servisu a údržbě, servisu pneumatik, silniční dani, poplatku za rádio atd. O těchto operacích bude účtovat vždy, když obdrží daňový doklad za tuto určitou službu. I když se jedná o finanční leasing osobního automobilu, u kterého nemá nájemce nárok na odpočet DPH při jeho „pořizování“ dle § 75 odst. 2 ZDPH, tak si nárok na odpočet DPH např. u pravidelného servisu a údržby tohoto automobilu uplatnit může. Účtování o servisních a údržbových pracích na automobilu bude probíhat při jejich realizaci v průběhu roku 2007. V následujícím nástinu o účtování však z důvodu přehlednosti zahrnu tyto operace do jedné operace za celý rok 2007.

72

Tabulka 28: Účtování o finančním leasingu nájemcem v roce 2007

2007

Účetní operace

MD D

5. Pravidelný servis a údržba • DPH 19 % 518 343 • Celkem 6. Servis pneumatik • DPH 19 % • celkem

Kč

14 621,85 2 778,15 221 17 400

518 343

10 314,3 1 959,7 12 274

221

Pramen: Vlastní konstrukce na základě informací z internetových stránek www.barum-pneu.cz a www.pneuservis-brno.cz.

Nájemce bude dále účtovat o silniční dani, která se platí zálohově vždy do 15. dubna, 15. července, 15. října a 15. prosince. K zaúčtování operací dojde k okamžiku úhrady této zálohy na silniční daň. Roční sazba činí 3 000 Kč. Nájemce bude tedy čtvrtletně odvádět 750 Kč. Následující operace číslo 7 bude v roce 2007 zaúčtována celkem 4x. Tabulka 29: Účtování o finančním leasingu nájemcem v roce 2007 2007

Účetní operace

MD D

7. Platba silniční daně (4x) 531

Kč

221 750

Pramen: Vlastní konstrukce na základě zákona č. 16/1993 Sb., o silniční dani

Poplatek za rádio se platí měsíčně ve výši 45 Kč. Tento poplatek bude tedy v roce 2007 uhrazen celkem 12x, účetní operace číslo 8 bude zaúčtována celkem 12x. Dále bude nájemce také platit měsíční paušální poplatek za tankovací kartu Shell ve výši 100 Kč. Účetní operace číslo 9 proběhne také 12x.

2007

Tabulka 30: Účtování o finančním leasingu nájemcem v roce 2007 Účetní operace

MD D

8. Platba poplatku za rádio (12x)

518

9. Platba poplatku za tankovací kartu Shell (12x) 518 • DPH 19 % 343 • celkem

Kč

221 45 84,03 15,97 221 100

Pramen: Vlastní konstrukce na základě informací z internetových stránek www.shell.cz a www.mesec.cz

73

ROK 2008

V roce 2008 bude opět 12x zaúčtována splátka nájemného a převod poměrné části mimořádné splátky do daňových nákladů. Účetní operace 10 a 11 budou zaúčtovány celkem 12x. Tabulka 31: Účtování o finančním leasingu nájemcem v roce 2008

2008

Účetní operace

MD D

10. Platba řádných splátek 518 1- 12/2008 11. Převod poměrných částí 518 mimořádné splátky (1-12/2008)

Kč při Kč při Kč při akontaci akontaci akontaci 0% 5% 10%

221 23 163

22 145

21 127

381

970,03

1 940

---

Pramen: Vlastní konstrukce na základě kalkulace nabídky finančního leasingu společnosti VB Leasing

Tabulka 32: Účtování o finančním leasingu nájemcem v roce 2008

2008

Účetní operace

MD D

10. Platba řádných splátek 518 1- 12/2008 11. Převod poměrných částí 518 mimořádné splátky (1-12/2008)

Kč při Kč při Kč při Kč při akontaci akontaci akontaci akontaci 15% 20% 25% 30%

221 20 108

19 091

18 072

17 055

381 2 910

3 880

4 850

5 820

Pramen: Vlastní konstrukce na základě kalkulace nabídky finančního leasingu společnosti VB Leasing

Opět bude účtováno o pravidelném servisu a údržbě a servisu pneumatik. Jednotlivé účetní operace související s těmito službami zahrnu do dvou operací číslo 12 a 13 za celý rok 2008. Tabulka 33: Účtování o finančním leasingu nájemcem v roce 2008

2008

Účetní operace

MD D

12. Pravidelný servis a údržba • DPH 19 % 518 343 • Celkem 13. Servis pneumatik • DPH 19 % • celkem

Kč

29 327,73 5 572,27 221 34 900

518 343 221

10 314,3 1 959,7 12 274

Pramen: Vlastní konstrukce na základě informací z internetových stránek www.barum-pneu.cz a www.pneuservis-brno.cz.

74

Platba silniční daně, poplatek za rádio a poplatek za tankovací kartu bude mít stejný průběh jako v roce 2007.

Tabulka 34: Účtování o finančním leasingu nájemcem v roce 2008

2008

Účetní operace

MD

D

Kč

14. Platba poplatku za rádio (12x)

518

221

45

15. Platba poplatku za tankovací kartu Shell (12x) • DPH 19 % • celkem

518 343

84,03 15,97 221 100

16. Platba silniční daně (4x)

531

221

750

Pramen: Vlastní konstrukce na základě zákona č. 16/1993 Sb., o silniční dani a informací z internetových stránek www.shell.cz a www.mesec.cz.

ROK 2009

V roce 2009 bude opět 12x zaúčtována splátka nájemného a převod poměrné části mimořádné splátky do daňových nákladů. Účetní operace 17 a 18 budou zaúčtovány celkem 12x. Tabulka 35: Účtování o finančním leasingu nájemcem v roce 2009

2009

Účetní operace

MD D

17. Platba řádných splátek 518 1- 12/2009 18. Převod poměrných částí 518 mimořádné splátky (1-12/2009)

Kč při Kč při Kč při akontaci akontaci akontaci 0% 5% 10%

221 23 163

22 145

21 127

381

970,03

1 940

---

Pramen: Vlastní konstrukce na základě kalkulace nabídky finančního leasingu společnosti VB Leasing

Tabulka 36: Účtování o finančním leasingu nájemcem v roce 2009

2009

Účetní operace

MD D

17. Platba řádných splátek 518 1- 12/2009 18. Převod poměrných částí 518 mimořádné splátky (1-12/2009)

Kč při Kč při Kč při Kč při akontaci akontaci akontaci akontaci 15% 20% 25% 30%

221 20 108

19 091

18 072

17 055

381 2 910

3 880

4 850

5 820

Pramen: Vlastní konstrukce na základě kalkulace nabídky finančního leasingu společnosti VB Leasing

75

I v posledním roce leasingu bude účtováno o pravidelném servisu a údržbě a servisu pneumatik. Jednotlivé účetní operace související s těmito službami zahrnu do dvou operací číslo 19 a 20 za celý rok 2009.

Tabulka 37: Účtování o finančním leasingu nájemcem v roce 2009

2009

Účetní operace

MD D

19. Pravidelný servis a údržba • DPH 19 % 518 343 • Celkem 20. Servis pneumatik • DPH 19 % • celkem

Kč

40 630,25 7 719,75 221 48 350

518 343 221

10 314,3 1 959,7 12 274

Pramen: Vlastní konstrukce na základě informací z internetových stránek www.barum-pneu.cz a www.pneuservis-brno.cz.

Platba silniční daně, poplatek za rádio a poplatek za tankovací kartu bude mít stejný průběh jako v roce 2007 a 2008.

2009

Tabulka 38: Účtování o finančním leasingu nájemcem v roce 2009 Účetní operace

MD D

21. Platba poplatku za rádio (12x)

518

Kč

221

45

22. Platba poplatku za tankovací kartu Shell (12x) 518 • DPH 19 % 343 • celkem

84,03 15,97 221 100

23. Platba silniční daně (4x)

221 750

531

Pramen: Vlastní konstrukce na základě zákona č. 16/1993 Sb., o silniční dani a informací z internetových stránek www.shell.cz a www.mesec.cz.

V roce 2009 však bude nájemce navíc účtovat o nákupu automobilu, který byl předmětem finančního leasingu a platbě odkupní ceny za tento automobil.

2009

Tabulka 39: Účtování o finančním leasingu nájemcem v roce 2009 Účetní operace

MD D

Kč

24. Nákup automobilu

501

321 1 190

26. Platba odkupní ceny 321

221 1 190

Pramen: Vlastní konstrukce

76

V prosinci 2009 dojde k vyřazení automobilu z podrozvahové evidence v leasingové ceně. Ta se odvíjí od výše první mimořádné splátky (akontace).

2009

Tabulka 40: Účtování o finančním leasingu nájemcem v roce 2009 (v Kč) Kč při akontaci

Účetní operace

D

27.Vyřazení automobilu

75x 838868 832141 830142 828648 826956 825192 823500

0%

5%

10 %

15 %

20 %

25 %

30 %

Pramen: Vlastní konstrukce na základě kalkulace nabídky finančního leasingu společnosti VB Leasing

7.8.3

Komparace operativního a finančního leasingu z pohledu účetního

Pokud bychom chtěli srovnávat vedení účetnictví nájemce u finančního nebo operativního leasingu, tak z podkapitol 7.8.1 a 7.8.2 je zřejmé, že účtování o operativním leasingu je jednodušší. Nájemce měsíčně účtuje pouze o splátkách nájemného, ve kterém jsou zahrnuty také náklady důležité pro zajištění provozuschopnosti osobního automobilu. Nájemce využívající finančního leasingu si musí účtovat sám o servisních pracích, povinných platbách atd. Rozpoznat celkové náklady související s osobním automobilem, který je financován finančním leasingem je potom problémové. Z pohledu účetního tedy jednoznačně lépe vychází operativní leasing.

7.9

Posouzení obou typů leasingu z pohledu daňového

7.9.1

Posouzení daňové uznatelnosti nákladů souvisejících s finančním leasingem

Aby mohlo být nájemné placené z finančního leasingu posouzeno z pohledu ZDP jako daňově uznatelné musí být splněno několik podmínek. U osob vedoucích účetnictví musí být splněna podmínka časového rozlišení nájemného, která je stanovena zákonem č. 563/1992 Sb., o účetnictví. Dle tohoto zákona lze za daňový náklad uznat pouze tu část nájemného, která se časově tohoto období skutečně týká. Jestliže bude tedy nájemce účtovat o finančním leasingu podle návrhu, který uvádím v kapitole 7.8.2, může si toto nájemné uznat jako daňový náklad. Okamžikem, od kterého bude účtovat náklady je okamžik skutečného přenechání předmětu nájmu nájemci ve stavu způsobilém obvyklému užívání. Ve svém návrhu jsem uvažovala, že by k tomuto přenechání předmětu leasingu došlo k 1.1.2007. Od tohoto okamžiku začíná účetní jednotka účtovat o leasingu. Dále je také nutné dodržet § 24 odst. 4 ZDP. Zde je mimo jiné stanovena podmínka minimální doby trvání nájmu. Pro odpisovou skupinu 1a, do které jsou zařazeny i osobní automobily, je tato minimální doba stanovena na 3 roky. Nabídka finančního leasingu je kalkulována na 3 roky. Jestliže nájemce skutečně tuto dobu dodrží a v průběhu leasingu 77

nedojde k nějaké změně (např. zrušení nebo porušení smlouvy o finančním leasingu), je tato podmínka splněna. Na konci leasingu musí dojít k bezprostřednímu převodu vlastnických práv k předmětu nájmu mezi vlastníkem a nájemcem. Dále je stanovena podmínka pro výši kupní ceny, za kterou nájemce odkupuje předmět pronájmu, tedy osobní automobil. Kupní cena nesmí být vyšší než zůstatková cena předmětu leasingu. Zůstatková cena se vypočte jako rozdíl vstupní ceny evidované u vlastníka a odpisů tohoto předmětu nájmu při rovnoměrném způsobu odpisování. Dle § 24 odst. 5 písm. a) se při výpočtu zůstatkové ceny osobního automobilu vždy vychází ze vstupní ceny včetně daně z přidané hodnoty. Podmínka kupní ceny předmětu leasingu neplatí v případě, že bude majetek k datu prodeje při použití rovnoměrných odpisů již plně odepsán. V tomto případě může nájemce odkoupit předmět nájmu za libovolnou cenu. Výpočet zůstatkové ceny osobního automobilu pro účely posouzení daňové uznatelnosti Vstupní cena osobního automobilu včetně daně z přidané hodnoty je dle kalkulace nabídky finančního leasingu společností VB Leasing 698 400 Kč. Z této ceny zahájí pronajímatel odpisování. Automobil zatřídí do odpisové skupiny 1a, ve které je stanovena doba odpisování na 4 roky. Při rovnoměrném způsobu odpisování je roční odpisová sazba pro skupinu 1a stanovena v prvním roce odpisování na 14,2 a v dalších letech odpisování 28,6. Výpočet odpisů v jednotlivých letech bude následující: •

1. rok: 698 400 x 0,142 = 99 173 Kč

•

2. rok: 698 400 x 0,286 = 199 743 Kč

• 3. rok: 698 400 x 0,286 = 199 743 Kč Celkem za 3 roky budou odpisy ve výši 498 659 Kč. Zůstatková cena tohoto osobního automobilu bude na konci 3. roku 199 741 Kč. Kupní cena automobilu Škoda Octavia je stanovena na 1 190 Kč. Podmínka pro výši kupní ceny je splněna, protože: •

199 741 Kč > 1 190 Kč.

Pokud je nájemcem fyzická osoba musí zahrnout předmět leasingu po skončení doby leasingu do svého obchodního majetku. Kdyby si tento nájemce v posledním roce leasingu uplatnil paušální výdaje nemá obchodní majetek ve smyslu ZDP (definice obchodního majetku je uvedena v § 4 odst. 4 ZDP). V tomto případě by nemohla tuto podmínku splnit a hrozilo by jí riziko zpětného neuznání nájemného jako daňového nákladu z pohledu ZDP. Další podmínkou je limit, do kterého lze placené nájemného finančního leasingu uznat jako daňový náklad u osobních automobilů kategorie M1. Tímto limitem je 1,5 mil Kč. V našem případě tohoto limitu dosaženo není, proto i tato podmínka může být považována za splněnou.

78

Jestliže nájemce na předmětu pronájmu provádí opravy (tedy servis a údržbu automobilu), musí být pronajímatelem na nájemce přenesena povinnost provádět opravy na majetku, aby náklady na tyto opravy byly daňově uznatelným nákladem. Toto přenesení povinnosti musí být doloženo písemně. Nutné tedy je, aby případný nájemce přenesení povinnosti prokázal a potom mohou být tyto náklady daňově uznatelné. Platba silniční daně nájemcem bude jeho daňově uznatelným nákladem za podmínky, že bude uveden jako provozovatel vozidla registrovaného v České republice v registru vozidel a bude zapsán v technickém průkazu jako provozovatel.

7.9.2

Posouzení daňové uznatelnosti nákladů souvisejících s operativním leasingem

Nájemné operativního leasingu je daňově uznatelným nákladem dle § 24 odst. 2 písm. h) ZDP. Pro případ, že by nájemce následně odkoupil najatou věc (to však nesmí být předem dohodnuto v leasingové smlouvě, jinak by mohla být tato smlouva přehodnocena na smlouvu o finančním leasingu) stanovuje zákon o dani z příjmu v § 24 odst. 5 písm. a) jako podmínku jedinou věc, a to, že kupní cena najaté věci není nižší než zůstatková cena vypočtená rovnoměrným způsobem odepisování ze vstupní ceny evidované u vlastníka (pronajímatele) za dobu, po kterou mohl být tento majetek odepisován. Při výpočtu této zůstatkové ceny osobního automobilu se vychází ze vstupní ceny včetně daně z přidané hodnoty.

7.9.3

Posouzení operativního leasingu z pohledu ZDPH

U platby nájemného z operativního leasingu se uplatňuje základní sazba daně z přidané hodnoty ve výši 19 %. Nájemce, který je plátcem daně, si může obvykle uplatnit nárok na odpočet daně při splnění zákonných podmínek z celé částky sjednaného nájemného, a to i v případě pronájmu osobního automobilu formou operativního leasingu. Doklad, na základě kterého se poté uplatňuje odpočet DPH, musí mít náležitosti běžného daňového dokladu dle §28 odst. 2 ZDPH. Za dobu operativního leasingu si může nájemce uplatnit odpočet DPH ve výši 3 646,7 Kč měsíčně. Protože se nárok na DPH uplatňuje čtvrtletně v daňovém přiznání (budu předpokládat, že nájemce plátce nedosáhl za předcházející kalendářní rok obratu 10 000 000 Kč), bude si nájemce čtvrtletně uplatňovat nárok na odpočet DPH ve výši 10 940,1 Kč. Nárok na odpočet za příslušné roky 2007, 2008 a 2009 bude vždy za každý rok ve výši 43 760,4 Kč. Pokud by nájemce osobní automobil po skončení pronájmu chtěl

79

odkoupit, má navíc v posledním roce nárok na odpočet DPH z kupní ceny vozu ve výši minimálně48 31 759 Kč.

7.9.4

Posouzení finančního leasingu z pohledu ZDPH

Finančního leasingu osobních automobilů se týká § 75 odst. 2 ZDPH, podle kterého nájemce-plátce nemá dále nárok na odpočet daně při pořízení osobního automobilu, a to i při pořizování formou finančního pronájmu a při technickém zhodnocení osobního automobilu. Pokud tedy nájemce (poplatník DPH) využije na financování osobního automobilu finanční leasing, má k dispozici daňový doklad, ale v jednotlivých splátkách obsaženou daň z přidané hodnoty uplatnit nemůže. Pokud tedy podnikatel právnická osoba zvolí pro financování osobního automobilu Škoda Octavia finanční leasing, nemá nárok na odpočet DPH z jednotlivých splátek nájemného. Odpočet si však nájemce může uplatnit u ostatních nákladů souvisejících s vozem, který je pořizován formou finančního leasingu. Jedná se o náklady na celkový servis a údržbu, úhradu poplatku za rádio a tankovací kartu Shell. Tyto náklady jsou kalkulovány předběžně, proto se částka skutečného odpočtu DPH může lišit. Nárok na uplatnění odpočtu daně vzniká dnem, ke kterému vznikla povinnost přiznat daň na výstupu. Nárok na odpočet daně lze uplatnit nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo přijaté zdanitelné plnění. Zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí (budu předpokládat, že nájemce plátce nedosáhl za předcházející kalendářní rok obratu 10 000 000 Kč). K nároku na odpočet DPH bude vždy docházet při podání daňového přiznání, které je plátce povinen do 25 dnů po skončení zdaňovacího období podat. Bude se tedy jednat o dobu do 25. dubna, 25.července, 25. října a 25.ledna. Protože v této diplomové práci jsou náklady kalkulovány pouze předběžně a tudíž nemohu vědět, kdy dojde skutečně k nároku na odpočet DPH, uvedu v tabulce nárok odpočet DPH vždy za příslušný rok. Tabulka 41: Nárok na odpočet DPH nájemce plátce DPH (v Kč) Nárok na odpočet DPH u:

2007

2008

2009

•

Servisu a údržby

•

Servisu pneumatik 1 959,7 1 959,7 1 959,7

•

Tankovací karty (12 x 15,97)

Za daný rok celkem:

2 778,2 5 572,3 7 719,8 191,6

191,6

191,6

4 929,5 7 723,6 9 871,1

Pramen: Vlastní konstrukce na základě předchozích výpočtů 48

Leasingová společnost může stanovit vyšší kupní cenu než je zůstatková cena a pak by měl nájemce i větší nárok na odpočet DPH. Zůstatková cena byla vypočtena v kapitole 7.7 dle rovnoměrného způsobu odepisování na 199 741 Kč. Z této částky jsem vypočítala minimální nárok na odpočet DPH v případě, že by na konci doby operativního leasingu opravdu došlo k odkupu vozu nájemcem. Z hlediska daňové uznatelnosti nákladů nájemce by totiž pronajímatel musel stanovit kupní cenu vyšší nebo rovnu částce 199 741.

80

7.9.5

Komparace operativního a finančního leasingu z pohledu ZDPH

Vzhledem k nemožnosti odpočtu DPH u finančního leasingu osobních automobilů vychází z pohledu ZDPH lépe operativní leasing, u kterého si nájemce uplatní v jednotlivých letech vyšší nárok na odpočet DPH než- li nájemce využívající finančního leasingu. Z následujícího grafu je tato skutečnost zřejmá. Graf 3 – Nárok na odpočet DPH u finančního a operativního leasingu v jednotlivých letech (v Kč)

80 000,00 60 000,00 Finanční leasing

40 000,00

Operativní leasing

20 000,00 0,00 2007

2008

2009

Pramen: Vlastní konstrukce na základě předchozích výpočtů

V posledním roce leasingu jsem zohlednila skutečnost, že by nájemce přece jen vůz odkoupil. K odkupu vozu by došlo v prosinci roku 2009 a vznikl by tak navíc nárok na odpočet DPH z kupní ceny vozu ve výši minimálně 31 75949 Kč.

7.9.6

Operativní leasing z pohledu ZDP

Za dobu trvání operativního leasingu má nájemce možnost si jako daňově uznatelné náklady související s operativním leasingem uznat náklady v celkové výši 690 951 Kč. Roční výše těchto nákladů je potom 230 317 Kč. Velikost daňové úspory za dobu leasingu při aktuální sazbě daně z příjmu právnických osob 24% je 165 828 Kč. Roční výše daňové úspory činí 55 276 Kč. Pro případ, že by nájemce i přesto následně odkoupil tento automobil stanovuje zákon o dani z příjmu v § 24 odst. 5 písm. a) jako podmínku to, že kupní cena najaté věci nesmí být nižší než zůstatková cena vypočtená rovnoměrným způsobem ze vstupní ceny evidované u vlastníka (pronajímatele) za dobu, po kterou mohl být tento majetek odepisován. Při výpočtu této zůstatkové ceny osobního automobilu se vychází ze vstupní ceny včetně daně z přidané hodnoty. Tato zůstatková cena byla vypočtena na 199 741 Kč

49

Kupní cena může být stanovena i vyšší a v tom případě by vznikl i vyšší nárok na odpočet DPH.

81

vč.DPH. Pokud by tedy nájemce chtěl vůz Škoda Octavia odkoupit, kupní cena by měla být vyšší nebo rovna této zůstatkové ceně, a to z důvodu daňové uznatelnosti nákladů. Pokud by tedy skutečně došlo k odkupu vozu, výše daňových nákladů a daňové úspory by byla odlišná od výše uvedeného. Za dobu trvání operativního leasingu by si nájemce mohl uznat daňové náklady v celkové výši 858 933 Kč. Daňová úspora by potom byla celkem 206 144 Kč. Tyto částky mohou být i vyšší. Záleží na tom, jakou výši odkupní ceny by společnost VB Leasing zvolila. V propočtech jsem vzala v úvahu dolní hranici 50odkupní ceny.

7.9.7

Finanční leasing z pohledu ZDP

Výše daňových nákladů u finančního leasingu v jednotlivých letech leasingu se odvíjí od měsíčních leasingových splátek a potažmo od výše první mimořádné splátky (akontace). Nájemce si však bude také do daňových nákladů kromě splátek leasingu uplatňovat ostatní náklady související s osobním automobilem, který financuje formou finančního leasingu. Tyto ostatní náklady jsou zahrnuty v nájemném u operativního leasingu a tedy i v daňových nákladech nájemce, který by využil operativního leasingu. Pro srovnatelnost je tedy nutné tyto ostatní náklady zohlednit. Tabulka 42: Výpočet ostatních daňových nákladů (v Kč) Ostatní daňové náklady

2007

Pravidelný servis a údržba

14 622 29 328 40 630

Servis pneumatik

10 314 10 314 10 314

Platba silniční daně Poplatek za rádio Poplatek za tankovací kartu Celkem

2008

2009

3 000

3 000

3 000

540

540

540

1 008

1 008

1 008

29 484 44 190 55 492

Pramen: Vlastní konstrukce na základě předchozích výpočtů

50

Kupní cena najaté věci nesmí být nižší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka (pronajímatele) za dobu, po kterou mohl být tento majetek odepisován.

82

2007

Tabulka 43: Daňové náklady a daňová úspora jednotlivých variant finančního leasingu za dobu leasingu (v Kč) Akontace

0%

Daňové náklady(nájemné)

277956 277380 276804 276216 275652 275064 274500

Ostatní daň. náklady Daňové celkem

2008

Daňové náklady(nájemné) Ostatní daň. náklady

29484

29484

20 %

29484

25 %

29484

30 %

29484

73786

73647

73509

73368

73233

73092

72956

277956 277380 276804 276216 275652 275064 274500 44190

44190

44190

44190

44190

44190

44190

322146 321570 320994 320406 319842 319254 318690

Daňové náklady(nájemné) 2009

29484

15 %

náklady

Daňová úspora

Ostatní daň. náklady Daňové celkem

10 %

náklady 307440 306864 306288 305700 305136 304548 303984

Daňová úspora

Daňové celkem

29484

5%

77315 77177 77039 76897 76762 76621 76486 279146 278570 277994 277406 276842 276254 275690 55493

55493

55493

55493

55493

55493

55493

náklady 334639 334063 333487 332899 332335 331747 331183

Celkem

Daňová úspora

80313 80175 80037 79896 79760 79619 79484 Daňové náklady za dobu leasingu 964225 962498 960769 959005 957313 955549 953857 Daňová úspora za dobu leasingu 231414 230999 230584 230161 229755 229332 228926

Pramen: Vlastní konstrukce na základě předchozích výpočtů

7.9.8

Komparace operativního a finančního leasingu z pohledu ZDP

Pro možnost srovnání jsou v následujících grafech zaneseny hodnoty daňové úspory a daňových nákladů pro jednotlivé formy finančního leasingu a operativní leasing. U operativního leasingu zohledním v tomto porovnání případ, že nájemce i přesto, že se jedná o operativní leasing po skončení doby leasingu odkoupí osobní automobil Škoda Octavia. Tím by měla být zajištěna větší srovnatelnost, protože v obou případech by po skončení leasingu byl vůz majetkem nájemce.

83

Graf 4 – Porovnání daňové úspory za dobu leasingu u operativního leasingu a jednotlivých forem finančního leasingu (v Kč) 235 000 230 000

26 89 22 32 93 22 55 97 22 61 01 23 84 05 23 99 09 23 14 14 23 144

215 000

6

220 000

20

225 000

) 0% (3 g in ) as le 5% (2 ní nč ng i ) na as Fi le 0% (2 ní g nč in ) na as Fi 5% le (1 ní g nč in ) na as Fi le 0% (1 ní g nč in na as ) Fi le % (5 ní g nč n si na a ) Fi le % (0 ní g nč in na as Fi le g ní in nč as na le Fi ní tiv ra pe

O

Daňová úspora

Pramen: Vlastní konstrukce na základě předchozích výpočtů

. Graf 5 - Porovnání daňových nákladů za dobu leasingu u operativního leasingu a jednotlivých forem finančního leasingu (v Kč)

57 38 95 49 55 95 13 73 95 05 90 95 69 07 96 98 24 96 25 42 3 96 93

8 85

980 000 965 000 950 000 935 000 920 000 905 000 890 000

) 0% (3 g in ) as le 5% ní (2 g nč in na ) as Fi le 0% ní (2 g nč in na ) as Fi le 5% ní (1 g nč in na ) as Fi le 0% ní (1 g nč in na as Fi ) le % ní (5 g nč in na as Fi ) le % ní (0 g nč in na as Fi le ní g nč in as na le Fi ní tiv ra pe

O

Daňové náklady

Pramen: Vlastní konstrukce na základě předchozích výpočtů

Z grafů je zřejmé, že nejnižší hodnotu daňových nákladů má operativní leasing. Z toho také vyplývá, že i hodnota daňové úspory u něj je nejnižší. Nejnižší daňové náklady jsou u finančního leasingu s akontací 30 %, naopak nejvyšší u finančního leasingu s akontací 0 %. To je způsobeno navýšením ceny vozu, protože platí, že čím vyšší je první mimořádná splátka, tím nižší je navýšení ceny vozu a tudíž tím nižší jsou i daňové náklady a naopak.

84

7.10

Současná hodnota

Při rozhodování o financování nestačí pouze výpočet celkových peněžních výdajů a jejich porovnání u variant operativního nebo finančního leasingu, případně porovnání celkových nákladů či daňových úspor spojených s jednotlivými variantami. Protože jde o dlouhodobé financování, je nutné do rozhodování zohlednit faktor času a tedy nutné peněžní výdaje, které se uskutečňují v různých časových okamžicích, přepočítat ke stejnému časovému okamžiku a tím je současnost. Současnou hodnotu splátek v případě leasingu lze určit pomocí vzorce pro výpočet diskontování peněz na současnou hodnotu. Současnou hodnotu leasingových splátek získáme ze vzorce: PV =

s + kc s1 s2 + + ............... + 36 36 , kde je 2 (1 + i ) (1 + i ) (1 + i )

PV…………….současná hodnota leasingu s1, s2,…s36…….leasingová splátka 1-36 i……………….efektivní úroková míra kc……………..odkupní cena na konci leasingu V případě mých uváděných výpočtů je použita roční úroková míra ve výši 1,50 %, která odpovídá aktuální diskontní sazbě vyhlašované Českou národní bankou. Diskontní sazba je úroková míra, za kterou mohou komerční banky získat úvěr od centrální banky. Diskontní sazba je také výnosová míra, kterou mohou být diskontovány budoucí peněžní toky na současnou hodnotu. Počet období u operativního i finančního leasingu je 36 měsíců. Protože splátky nájemného probíhají měsíčně je třeba si stanovit měsíční úrokovou sazbu. Tuto sazbu získáme výpočtem tzv. efektivní úrokové sazby. Jestliže dochází k připisování úroků každý měsíc, bude celkový úrok při stejné úrokové sazbě (za předpokladu dalšího úročení těchto úroků) vyšší než v případě, že se úroky připisují pouze jednou na konci roku. Jestliže má pak být dosaženo při obou způsobech připisování úroků stejného finančního efektu, musí být nominální úroková sazba při ročním úrokovacím období vyšší než při úrokovacím období kratším než jeden rok. Takovou roční úrokovou sazbu nazýváme efektivní úrokovou sazbou. Efektivní úrokovou sazbu můžeme vypočítat dle vzorce: i m ) − 1 , kde m i je roční úroková sazba a m je počet měsíců. iefekt . = (1 +

85

Efektivní úroková sazba v našem případě tedy bude iefekt. = (1 +

0,015 12 ) − 1 , což je rovno 12

0,015104. Pro jednotlivé měsíce leasingu vypočítám51 současnou hodnotu daňových nákladů (tj.leasingových splátek a případných ostatních nákladů souvisejících s provozem vozidla financovaného leasingem), daňovou úsporu včetně její současné hodnoty a nakonec současné náklady leasingu. Po výpočtech dostávám pro operativní a finanční leasing následující hodnoty: Tabulka 44: Současná hodnota daňových nákladů, daňové úspory, CF a současné náklady jednotlivých variant leasingu (v Kč) Za dobu leasingu celkem:

Operat.52 leasing

FL53 (ak. 0 %)

FL (ak.5 %)

FL (ak.10 %)

Daňové náklady

858 933

964225

962498

960769

SH daňových nákladů 627 904

735218

733893

732567

Daňová úspora

206 144

231414

230999

230584

SH daňové úspory

150 697

176452

176134

175816

CF

1 021 973

986717

984990

983261

SH CF

747 125

751718

758009

764299

Současné náklady

477 207

558766

557759

556751

54

FL FL FL FL (ak.15 %) (ak.20 %) (ak. 25%) (ak. 30%) Daňové náklady

959005

957313

955549

953857

SH daňových nákladů

731214

729916

728563

727266

Daňová úspora

230161

229755

229332

228926

SH daňové úspory

175491

175180

174855

174544

CF

981497

979805

978041

976349

SH CF

770561

776879

783142

789460

Současné náklady

555723

554736

553708

552722

Pramen: Vlastní konstrukce na základě předchozích výpočtů

51

Tabulky s těmito výpočty budou uvedeny v příloze této diplomové práce. U operativního leasingu je zohledněna situace, kdy by si nájemce vůz odkoupil po skončení doby leasingu. Tímto budou veličiny jako náklady, CF, atd. více srovnatelné, protože v obou případech bude automobil po skončení pronájmu ve vlastnictví nájemce. Kupní cena však může být vyšší než je zůstatková cena vč. DPH. V tomto případě by daňové náklady, daňová úspora, CF a současné náklady měly jinou hodnotu. Záleží na leasingové společnosti, jakou by zvolila výši odkupní ceny. 53 FL = finanční leasing. 54 SH = současná hodnota. 52

86

Graf 6 - Porovnání současných nákladů za dobu leasingu u operativního leasingu a jednotlivých forem finančního leasingu

87

22 27 55 08 37 55 36 47 55 23 57 55 51 67 55 59 77 55 66

55

47

553 000 543 000 533 000 523 000 513 000 503 000 493 000

7 20 7

) 0% (3 g in ) as 5% le (2 ní ng ) nč si na 0% ea l 2 Fi ( ní ng ) nč si na 5% ea l 1 Fi ( ní g in ) nč as na 0% le Fi (1 ní g in nč ) as na % le Fi (5 ní g in nč ) as na % le Fi (0 ní ng nč si na ea l Fi g ní in nč as le na Fi ní tiv ra pe

O

Současné náklady leasingu

Pramen: Vlastní konstrukce na základě předchozích výpočtů

Z hlediska současných daňových nákladů je zřejmé, že nejnižší je tato hodnota u operativního leasingu a nejvyšší u finančního leasingu s akontací 0 %. Hodnota daňových nákladů u operativního leasingu by však mohl být vyšší díky tomu, že by společnost VB Leasing zvolila v případě odkupu vozu vyšší odkupní cenu, než je zůstatková cena vozu. Bude tedy záležet na případné skutečné výši odkupní ceny vozu u operativního leasingu.

7.11 Vyhodnocení variant Existuje spousta kritérií dle kterých může nájemce posuzovat výhodnost či nevýhodnost dané varianty leasingu tj. operativního leasingu nebo různých variant finančního leasingu. Každé kritérium má při rozhodování pro nájemce jinou váhu. Také záleží na co klade konkrétní potenciální nájemce důraz. Názory se mohou lišit případ od případu. Já jsem si v následující tabulce stanovila kritéria, která jsou podle mého při rozhodování o volbě leasingu nejdůležitější a těmto kritériím jsem stanovila různé váhy. Různé varianty leasingu budu hodnotit body 1, 2, 3….8, přičemž nejvyšší hodnota (tj.8) znamená, že z hlediska daného kritéria je tato varianta pro nájemce nejvýhodnější. Nejnižší hodnota (tj. 1) potom znamená, že tato varianta je z pohledu daného kritéria pro nájemce nejméně výhodná.

87

Tabulka 45: Hodnotící tabulka pro operativní leasing a jednotlivé varianty finančního leasingu Kritérium hodnocení

Váha OL

FL 0% Náročnost vedení účetnictví 5 % 8 1 Současné náklady leasingu 25 % 8 1 Možnost odpočtu DPH 15 % 8 4 SH CF 25 % 4 8 Náročnost na správu vozu 10 % 8 1 Navýšení ceny vozu 20 % 1 2 Váha FL FL 15 % 20 % Náročnost vedení účetnictví 5 % 1 1 Současné náklady leasingu 25 % 4 5 Možnost odpočtu DPH 15 % 4 4 SH CF 25 % 5 3 Náročnost na správu vozu 10 % 1 1 Navýšení ceny vozu 20 % 5 6

FL 5% 1 2 4 7 1 3 FL 25 % 1 6 4 2 1 7

FL 10 % 1 3 4 6 1 4 FL 30 % 1 7 4 1 1 8

Pramen: Vlastní konstrukce

Do předchozí tabulky jsem nezařadila kritérium doby potřebné pro vyřízení smlouvy o leasingu z toho důvodu, že v tomto případě je tato doba u operativního i finančního (u všech variant) leasingu naprosto stejná. Pokud by však byla tato doba odlišná, bylo by vhodné ji do tohoto hodnocení jako kritérium zakomponovat. Vyhodnocení: Operativní leasing: • (0,05 x 8) + (0,25 x 8) + (0,15 x 8) + (0,25 x 4) + (0,1 x 8) + (0,2 x 1) = 5,6 Finanční leasing (akontace 0 %): • (0,05 x 1) + (0,25 x 1) + (0,15 x 4) + (0,25 x 8) + (0,1 x 1) + (0,2 x 2) = 3,4 Finanční leasing (akontace 5 %): • (0,05 x 1) + (0,25 x 2) + (0,15 x 4) + (0,25 x 7) + (0,1 x 1) + (0,2 x 3) = 3,6 Finanční leasing (akontace 10 %): • (0,05 x 1) + (0,25 x 3) + (0,15 x 4) + (0,25 x 6) + (0,1 x 1) + (0,2 x 4) = 3,8 Finanční leasing (akontace 15 %): • (0,05 x 1) + (0,25 x 4) + (0,15 x 4) + (0,25 x 5) + (0,1 x 1) + (0,2 x 5) = 4 Finanční leasing (akontace 20 %): • (0,05 x 1) + (0,25 x 5) + (0,15 x 4) + (0,25 x 3) + (0,1 x 1) + (0,2 x 6) = 3,95 Finanční leasing (akontace 25 %): • (0,05 x 1) + (0,25 x 6) + (0,15 x 4) + (0,25 x 2) + (0,1 x 1) + (0,2 x 7) = 4,15 Finanční leasing (akontace 30 %): •

(0,05 x 1) + (0,25 x 7) + (0,15 x 4) + (0,25 x 1) + (0,1 x 1) + (0,2 x 8) = 4,35 88

Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že nejlépe vychází operativní leasing. Tato situace může však být způsobena slevou, kterou v té době společnost VB Leasing poskytovala na předmět pronájmu, který je pronajat formou operativního leasingu. Svou roli také mohl sehrát fakt, že jsem v kalkulacích brala v úvahu dolní hranici odkupní ceny v případě, že by nájemce vůz, který byl předmětem operativního leasingu, následně odkoupil. Z finančního leasingu nejlépe vychází leasing s akontací 30 %. Pokud by se tedy nájemce rozhodoval, kterou formu leasingu by z těchto konkrétních nabídek zvolil, doporučila bych mu buď financování automobilu Škoda Octavia formou operativního leasingu nebo finančního leasingu s akontací 30 %. Samozřejmě bude záležet na situaci, ve které by se tento potencionální nájemce nacházel a na volbě jeho kritérií, včetně vah, které by těmto kritériím přisoudil. Nájemce také nemusí mít v době uzavírání smlouvy o leasingu dostatečné peněžní prostředky na zaplacení první mimořádné splátky a musel by tedy zvolit finanční leasing s nižší nebo žádnou akontací, případně operativní leasing, u kterého se akontace neplatí vůbec. Důležité také je, aby nájemce posoudil, zda bude chtít být vlastníkem vozu po skončení pronájmu. I když i tato skutečnost již není při volbě typu leasingu důležitá, protože existuje možnost, že se nájemce s pronajímatelem po skončení doby operativního leasingu dohodnou na odkupu vozu nájemcem. Při rozhodování podnikatele o volbě leasingu, ať už operativním nebo finančním (včetně volby o výši akontace) je nutné, aby se tento podnikatel, potencionální nájemce, zamyslel nad celkovým přístupem k dostupným finančním a následně i provozním zdrojům. Před samotnou volbou leasingu si tedy nájemce musí zodpovědět spoustu otázek, které mu pomohou usnadnit volbu mezi operativním a finančním leasingem, případně volbu mezi finančním leasingem s různou výší akontace.

89

Závěr V 90. letech minulého století začala mít podnikatelská sféra velký problém s tím, jak se dostat k provoznímu kapitálu. Banky si totiž začaly uvědomovat rizikovost svých půjček. Na to samozřejmě dopláceli malí podnikatelé, kteří tak neměli možnost dostat se k provoznímu kapitálu. Finanční leasing se proto stal náhradním řešením. Nabídka finančního leasingu byla na českém trhu obrovská, a to zejména díky tomu, že se leasingové společnosti neobávaly finanční leasing poskytovat z toho důvodu, že jejich investice měla nějakou hodnotu, společnost měla nad touto investicí kontrolu a investice také dobře sloužily jako zajišťovací instrument. Česká republika se tak stala zemí s vysokým objemem krytí investic finančním leasingem. Operativní leasing naproti tomu znamenal pro leasingovou společnost převzetí rizika budoucí hodnoty předmětu leasingu a znalost provozního zabezpečení tohoto předmětu. To souviselo s problémem umění ohodnotit rizika, což je důvod, proč se operativní leasing začal objevovat podstatně později než finanční leasing. V současnosti rostoucí podíl operativního leasingu svědčí o tom, že si lidé (nájemci) začínají uvědomovat cenu svého času a cenu za převzetí podnikatelských rizik. Cílem této diplomové práce bylo přiblížit problematiku leasingu obecně, dále vymezit problematiku operativního a finančního leasingu, a to zejména z pohledu právního, účetního a daňového. V praktické části pak měla být provedena srovnávací studie výhodnosti financování osobního automobilu pro podnikatelské účely formou finančního a operativního leasingu. Obecné vymezení problematiky leasingu včetně jeho základních typů jsem učinila na začátku práce. Následně jsem se zaměřila na operativní a finanční leasing z hlediska právního, účetního a daňového. V této části práce jsem využila zejména zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zákon č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, zákon č. 235/2004 Sb., o DPH a také zákon č.563/1991 Sb., o účetnictví. V praktické části jsem srovnávala financování osobního automobilu Škoda Octavia formou operativního leasingu nebo různých variant finančního leasingu. Pro tento účel jsem si vyžádala nabídky operativního a finančního leasingu od společnosti VB Leasing. Při srovnávání jsem se zaměřila především na administrativní náročnost, náročnost na získání leasingu, dále na daňové a také finanční dopady na nájemce. V části administrativní jsem srovnávala náročnost na účetní evidenci. Nakonec jsem vytvořila hodnotící tabulku, kde byla na základě stanovených kritérií posouzena celková výhodnost operativního leasingu a různých variant finančního leasingu. Z tohoto komplexního srovnání mi vyšel z pohledu nájemce právnické osoby, plátce DPH nejvýhodněji operativní leasing. Potencionálnímu nájemci, který by se v tomto konkrétním případě

90

nabídek operativního a finančního leasingu společnosti VB Leasing rozhodoval o variantě financování osobního automobilu Škoda Octavia, bych tedy doporučila operativní leasing. Domnívám se, že se mi podařilo cíl práce naplnit. Pracovní hypotéza, kterou jsem si stanovila v úvodu práce se nepotvrdila. Ze srovnání konkrétních nabídek leasingu společnosti VB Leasing mi vyšel celkově výhodněji leasing operativní. Jak jsem již uvedla v práci, tak tato skutečnost může být způsobena zvolenou výší případné odkupní ceny vozu u operativního leasingu nebo slevou, kterou v době kalkulace nabídky operativního leasingu společnost VB Leasing poskytovala na operativní leasing v rámci zvýšení podílu operativního leasingu na trhu. Myslím si, že i do budoucna budou leasingové společnosti operativní leasing zvýhodňovat, a tím se tento typ leasingu stane na trhu stále oblíbenější formou financování a bude využíván ve stále větší míře. Trend růstu podílu operativního leasingu je na trhu již zřejmý. Ze statistik České asociace leasingových společností vyplývá, že podíl operativního leasingu byl v roce 2000 jen asi 3,5 %, kdežto v roce 2005 činil tento podíl již 12 %. Předpokládám, že kromě rozvoje operativního leasingu v České republice dojde také k dalšímu zvyšování kvality leasingového trhu, rozšíření leasingové nabídky o modifikace a inovace stávajících leasingových produktů s ohledem na potřeby a zájmy zákazníků.

91

SEZNAM LITERATURY Zákony a vyhlášky: [1] Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, [2] Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník v platném znění, [3] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, [4] Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. [5] Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. [6] Zákon č. 16/1993 Sb., o silniční dani. [7] Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. [8] Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. [9] Pokyn D-227 o uplatňování DPH u osobních automobilů. [10] Pokyn D-300 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb, zákona o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Odborné publikace: [11] ČÁMSKY, F.: Finanční matematika. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004. 124 s. ISBN 80-210-3497-3. [12] GRÜNWALD R., HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza a plánování podniku. 1.vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1997. 197s. ISBN 80-7079-257-4. [13] HÝBLOVÁ, E., SEDLÁČEK, J., VALOUCH, P.: Mezinárodní účetnictví. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004. 138s. ISBN 80-210-3473-4. [14] PULZ, J.: Leasing v teorii a praxi. 1.vyd. Praha: Grada a.s., 1993. 302s. ISBN 80-7169021-X [15] SEDLÁČEK, J., A KOL.: Finanční analýza. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1998. 190s. ISBN 80-210-1775-9. [16] VALACH, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování (II.část). 3.vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999. 130s. ISBN 80-7079-067-9. [17] VALACH, J. a kolektiv: Finanční řízení podniku. 2. vyd. Praha: EKOPRESS, 1999. 324 s. ISBN 80-86119-21-1 [18] VÁLEK, V., BÁČA, J.: Leasing-moderní způsob financování investic. 2.vyd. Praha: Management Press, 1994. 120s. ISBN 80-85603-57-8. [19] VALOUCH, P.: Leasing v praxi praktický průvodce. 2.vyd. GRADA Publishing, 2007. 115 s. ISBN 978-80-247-2116-3.

92

Internetové zdroje: [20] Oficiální internetové stránky České leasingové a finanční asociace http://www.clfa.cz. [21] Oficiální internetový zpravodajský server http://www.idnes.cz. [22] Oficiální internetové stránky leasingové společnosti VB Leasing http://www.Vbleasing.cz. [23] Oficiální internetové stránky firmy Amexco spol. s r.o. http://www.pneuservis-brno.cz. [24] Oficiální internetové stránky autorizovaného prodejce pneumatik http://www.barumpneu.cz. [25] Oficiální internetové stránky petrolejářské společnosti Shell Czech Republic, a.s. http://www.shell.cz. [26] Oficiální internetový server o osobních financích http://www.mesec.cz.

93

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Objem leasingových obchodů členů ČLFA v letech 1991-2005............................26 Tabulka 2: Leasingové společnosti seřazené dle počtu nově uzavřených leasingů movitých věcí v roce 2005........................................................................................................................28 Tabulka 3: Účty a účtové skupiny využívanénájemci při účtování o leasingu.........................36 Tabulka 4: Odpisové skupiny a minimální doba nájmu ...........................................................41 Tabulka 5: Účtování o akontaci u nájemce vedoucího účetnictví ............................................44 Tabulka 6: Účtování o akontaci u nájemce vedoucího účetnictví ............................................45 Tabulka 7: Účtování u nájemce vedoucího účetnictví..............................................................46 Tabulka 8: Účtování daňově uznatelné a neuznatelné části nájemného ..................................48 Tabulka 9: Účtování o úpravě u nájemce .................................................................................51 Tabulka 10: Účtování o odpisech technického zhodnocení u nájemce ....................................52 Tabulka 11: Účtování o technickém zhodnocení u nájemce ....................................................53 Tabulka 12: Účtování o technickém zhodnocení u nájemce ....................................................54 Tabulka 13: Účtování o odstupném u původního nájemce.......................................................56 Tabulka 14: Účtování odstupném u nového nájemce...............................................................57 Tabulka 15: Účtování o odstupném u původního nájemce.......................................................57 Tabulka 16: Účtování o odstupném u nového nájemce............................................................57 Tabulka 17: Účtování o uplatnění odpočtu DPH u nájemce ....................................................60 Tabulka 18: Nabídka operativního leasingu .............................................................................62 Tabulka 19: Nabídka finančního leasingu (v Kč).....................................................................63 Tabulka 20: Porovnání služeb zahrnutých v operativním a finančním leasingu ......................64 Tabulka 21: Ceny servisních prací a údržby (vč.materiálu) za dobu leasingu (v Kč)..............65 Tabulka 22: Kalkulace přezutí kol na osobním automobilu Škoda Octavia.............................67 Tabulka 23: Náklady na servis pneumatik celkem za dobu leasingu .......................................67 Tabulka 24: Koeficienty navýšení u finančního leasingu.........................................................69 Tabulka 25: Účtování o operativním leasingu vozu Škoda Octavia.........................................71 Tabulka 26:Účtování o finančním leasingu nájemcem v roce 2007........................................72 Tabulka 27: Účtování o finančním leasingu nájemcem v roce 2007........................................72 Tabulka 28: Účtování o finančním leasingu nájemcem v roce 2007........................................73 Tabulka 29: Účtování o finančním leasingu nájemcem v roce 2007.......................................73 Tabulka 30: Účtování o finančním leasingu nájemcem v roce 2007.......................................73 Tabulka 31: Účtování o finančním leasingu nájemcem v roce 2008.......................................74 Tabulka 32: Účtování o finančním leasingu nájemcem v roce 2008.......................................74 Tabulka 33: Účtování o finančním leasingu nájemcem v roce 2008........................................74 Tabulka 34: Účtování o finančním leasingu nájemcem v roce 2008........................................75 Tabulka 35: Účtování o finančním leasingu nájemcem v roce 2009........................................75 Tabulka 36: Účtování o finančním leasingu nájemcem v roce 2009........................................75 Tabulka 37: Účtování o finančním leasingu nájemcem v roce 2009........................................76 Tabulka 38: Účtování o finančním leasingu nájemcem v roce 2009........................................76 Tabulka 39: Účtování o finančním leasingu nájemcem v roce 2009........................................76 Tabulka 40: Účtování o finančním leasingu nájemcem v roce 2009 (v Kč) ............................77 Tabulka 41: Nárok na odpočet DPH nájemce plátce DPH (v Kč)............................................80 Tabulka 42: Výpočet ostatních daňových nákladů (v Kč)........................................................82 Tabulka 43: Daňové náklady a daňová úspora jednotlivých variant finančního leasingu za dobu leasingu (v Kč).................................................................................................................83 Tabulka 44: Současná hodnota daňových nákladů, daňové úspory, CF a současné náklady jednotlivých variant leasingu (v Kč).........................................................................................86 Tabulka 45: Hodnotící tabulka pro operativní leasing a jednotlivé varianty finančního leasingu .....................................................................................................................................88 94

SEZNAM GRAFŮ Graf 1-Podíl jednotlivých komodit na objemu leasingu movitých věcí členů ČLFA za rok 2005 (v %) ................................................................................................................................27 Graf 2 – Vývoj podílu operativního a finančního leasingu v letech 2000-2005 (v %).............28 Graf 3 – Nárok na odpočet DPH u finančního a operativního leasingu v jednotlivých letech (v Kč) ............................................................................................................................................81 Graf 4 – Porovnání daňové úspory za dobu leasingu u operativního leasingu a jednotlivých forem finančního leasingu (v Kč) .............................................................................................84 Graf 5 - Porovnání daňových nákladů za dobu leasingu u operativního leasingu a jednotlivých forem finančního leasingu (v Kč) ........................................................................84 Graf 6 - Porovnání současných daňových nákladů za dobu leasingu u operativního leasingu a jednotlivých forem finančního leasingu ...................................................................................87

95

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Nabídka finančního leasingu ................................................................................97 Příloha č. 2: Nabídka operativního leasingu.............................................................................98 Příloha č. 3: Formulář „Žádost o uzavření smlouvy“ ...............................................................99 Příloha č. 4: Výpočet současných nákladů a současné hodnoty CF operativního leasingu....101 Příloha č. 5: Výpočet současné hodnoty ostatních nákladů a současné hodnoty CF u ostatních nákladů souvisejících s údržbou vozu financovaného finančním leasingem .........................102 Příloha č. 6: Výpočet současných nákladů a současné hodnoty CF u finančního leasingu s akontací 0 % .........................................................................................................................103 Příloha č. 7: Výpočet současných nákladů a současné hodnoty CF u finančního leasingu s akontací 5 % .........................................................................................................................104 Příloha č. 8: Výpočet současných nákladů a současné hodnoty CF u finančního leasingu s akontací 10 % .......................................................................................................................105 Příloha č. 9: Výpočet současných nákladů a současné hodnoty CF u finančního leasingu s akontací 15 % .......................................................................................................................106 Příloha č. 10: Výpočet současných nákladů a současné hodnoty CF u finančního leasingu s akontací 20 % .......................................................................................................................107 Příloha č. 11: Výpočet současných nákladů a současné hodnoty CF u finančního leasingu s akontací 25 % .......................................................................................................................108 Příloha č. 12: Výpočet současných nákladů a současné hodnoty CF u finančního leasingu s akontací 30 % .......................................................................................................................109

96

Příloha č. 1: Nabídka finančního leasingu

Pramen: Kalkulace nabídky finančního leasingu společnosti VB Leasing

97

Příloha č. 2: Nabídka operativního leasingu

Pramen: Kalkulace nabídky operativního leasingu společnosti VB Leasing

98

Příloha č. 3: Formulář „Žádost o uzavření smlouvy“

99

Pramen: Internetové stránky společnosti VB Leasing www.VBleasing.cz

100

Příloha č. 4: Výpočet současných nákladů a současné hodnoty CF operativního leasingu

Pramen: Vlastní výpočet na základě nabídky operativního leasingu společnosti VB Leasing

101

Příloha č. 5: Výpočet současné hodnoty ostatních nákladů a současné hodnoty CF u ostatních nákladů souvisejících s údržbou vozu financovaného finančním leasingem

Pramen: Vlastní výpočet

102

Příloha č. 6: Výpočet současných nákladů a současné hodnoty CF u finančního leasingu s akontací 0 %

Pramen: Vlastní výpočet na základě nabídky finančního leasingu společnosti VB Leasing

103

Příloha č. 7: Výpočet současných nákladů a současné hodnoty CF u finančního leasingu s akontací 5 %

Pramen: Vlastní výpočet na základě nabídky finančního leasingu společnosti VB Leasing

104

Příloha č. 8: Výpočet současných nákladů a současné hodnoty CF u finančního leasingu s akontací 10 %

Pramen: Vlastní výpočet na základě nabídky finančního leasingu společnosti VB Leasing

105

Příloha č. 9: Výpočet současných nákladů a současné hodnoty CF u finančního leasingu s akontací 15 %

Pramen: Vlastní výpočet na základě nabídky finančního leasingu společnosti VB Leasing

106

Příloha č. 10: Výpočet současných nákladů a současné hodnoty CF u finančního leasingu s akontací 20 %

Pramen: Vlastní výpočet na základě nabídky finančního leasingu společnosti VB Leasing

107

Příloha č. 11: Výpočet současných nákladů a současné hodnoty CF u finančního leasingu s akontací 25 %

Pramen: Vlastní výpočet na základě nabídky finančního leasingu společnosti VB Leasing

108

Příloha č. 12: Výpočet současných nákladů a současné hodnoty CF u finančního leasingu s akontací 30 %

Pramen: Vlastní výpočet na základě nabídky finančního leasingu společnosti VB Leasing

109