Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta
Studijní obor: Regionální rozvoj a správa
ROZPOČTOVÝ PROCES OBCÍ – SROVNÁNÍ ROZPOČTOVÉ PRAXE OBCÍ NA KONKRÉTNÍM PŘÍPADĚ Municipality budget process – the comparison of budget process in practice ( case study )
Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Irena Opluštilová
Autor: Magdalena Češková
Brno, květen 2007
Jméno a příjmení autora:
Magdalena Češková
Název bakalářské práce:
Rozpočtový proces obcí – srovnání rozpočtové praxe obcí na konkrétním příkladě
Název v angličtině:
Municipality budget process – tte comparison of budget process in practice ( case study )
Katedra:
Regionálního rozvoje a správy
Rok obhajoby:
2007
Anotace v češtině: Cílem této práce je provést analýzu rozpočtového procesu obcí a na konkrétním příkladě města Šlapanice a Vyškov provést komparaci jejich rozpočtového procesu. První a druhá část se zaměřují na teoretické poznatky z oblasti rozpočtového procesu. Ve třetí části práce je provedeno srovnání rozpočtového procesu města Šlapanice a města Vyškov.
Anotace v angličtině: The aim of this work is carry out the analysis of the budgetary process of the municipality and on the example of the towns of Šlapanice and Vyškov carry out the comparison their budgetary process. First and second part survey on theoretic piece of knowledge. In the third part of the work there is the comparison of the budgetary process of the town of Šlapanice and of the town of Vyškov.
Klíčová slova v češtině:
Klíčová slova v angličtině:
rozpočet obce, rozpočtový proces, rozpočtový výhled, příjmy a výdaje, dotace
budget of a municipality, budgetary process, budgetary prospekt, receipts and expenditures, dotation
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Rozpočtový proces obcí – srovnání rozpočtové praxe obcí na konkrétním příkladě vypracovala samostatně pod vedením Ing. Ireny Opluštilové a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 20. května 2007
vl a s t noruč ní p odpi s a u t or a
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Ireně Opluštilové za odborné rady a připomínky. Dále bych ráda poděkovala vedoucí finančního odboru Městského úřadu Šlapanice paní Aleně Maršálkové a vedoucí finančního odboru Městského úřadu ve Vyškově Ing. Anně Konečné za poskytnuté informace a konzultace.
Obsah Úvod ...........................................................................................................................................8 1 Teoretická východiska a legislativa.....................................................................................9 1.1 Veřejné finance a jejich funkce......................................................................................9 1.2 Rozpočtová soustava .......................................................................................................9 1.3 Rozpočtové zásady.........................................................................................................12 1.4 Rozpočtová skladba.......................................................................................................13 2 Rozpočtový proces municipalit.........................................................................................15 2.1 Pojetí rozpočtu obce .....................................................................................................15 2.1.1 Obsah rozpočtu .....................................................................................................16 2.1.2 Příjmy a výdaje v samostatné a přenesené působnosti .....................................16 2.1.3 Příjmy rozpočtu obce............................................................................................17 2.1.4 Výdaje rozpočtu obce ...........................................................................................21 2.2 Rozpočtový proces a jeho etapy ....................................................................................24 2.2.1 Rozpočtový výhled ................................................................................................25 2.2.2 Sestavení návrhu rozpočtu...................................................................................26 2.2.3 Projednávání a schválení rozpočtu .....................................................................27 2.2.4 Hospodaření podle rozpočtu a jeho kontrola .....................................................27 2.2.5 Závěrečný účet ......................................................................................................28 3 Srovnání rozpočtového procesu města Šlapanice a města Vyškova..............................30 3.1 Představení města Šlapanice a města Vyškova ............................................................30 3.2 Orgány podílející se na rozpočtovém procesu..............................................................31 3.2.1 Zastupitelstvo ........................................................................................................31 3.2.2 Rada .......................................................................................................................35 3.2.3 Obecní ( městský ) úřad........................................................................................37 3.3 Analýza rozpočtového procesu města Vyškova a města Šlapanice .............................38 3.3.1 Zásady a harmonogram přípravy rozpočtu .......................................................38 3.3.2 Rozpočtové výhledy ..............................................................................................39 3.3.3 Rozpočty ................................................................................................................40 3.3.4 Závěrečné účty ......................................................................................................51 3.3.5 Srovnání rozpočtového procesu města Vyškova a města Šlapanice.................53 Závěr ........................................................................................................................................55 Seznam grafů, tabulek a příloh .............................................................................................56 Seznam použité literatury a ostatních zdrojů ......................................................................57
7
Úvod Každý územní samosprávný celek má povinnost vypracovávat svůj roční rozpočet v návaznosti na svůj rozpočtový výhled a na základě rozpisu platného státního rozpočtu nebo rozpočtového provizoria, kterým státní rozpočet určuje své vztahy k rozpočtům krajů a k rozpočtům obcí. Rozpočet představuje pro obec stěžejní finanční nástroj, na základě kterého se řídí její hospodaření v daném rozpočtovém roce. Rozpočtový výhled obce je pomocným nástrojem, který slouží pro střednědobé finanční plánování. Pomocí rozpočtového výhledu zvažuje obec své potřeby a možnosti finančního zabezpečení. Rozpočet plní pro obec celou řadu důležitých funkcí např. jako decentralizovaný peněžní fond obce, bilance příjmů a výdajů obce za rozpočtové období, finanční plán obce, jako právní dokument schválený zastupitelstvem obce a zejména jako nástroj prosazování cílů obecní politiky. Proces vypracování návrhu rozpočtu, jeho projednávání a schvalování, plnění rozpočtu a kontrola hospodaření s rozpočtovými prostředky je obecně nazýván rozpočtový proces. Cílem této práce je na základě teoretických poznatků, legislativy a praxe, vztahující se k rozpočtování obcí, provést komparativní analýzu rozpočtového procesu na příkladě města Vyškova a města Šlapanice. Metody použité k dosažení tohoto cíle jsou: metoda literárního průzkumu, metoda obsahové analýzy dokumentů, metoda komparativní analýzy, metody řízených rozhovorů a syntéza získaných poznatků. Celá práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se obecně zabývá veřejnými financemi a jejich funkcemi, rozpočtovou soustavou a soustavou veřejných rozpočtů, dále je věnována objasnění pojmu veřejná správa. Druhá část první kapitoly je věnována legislativním a ekonomickým předpokladům fungování územní samosprávy, rozpočtovým zásadám a v závěru rozpočtové skladbě jako základnímu třídícímu standardu pro peněžní operace veřejných rozpočtů. Na začátku druhé kapitoly je popisován rozpočtový proces municipalit, zejména pojetí rozpočtu obce a jeho příjmům a výdajům. V druhé části je charakterizován a podrobně objasněn rozpočtový proces a jeho jednotlivé etapy. Ve třetí kapitole je provedena komparativní analýza rozpočtového procesu města Vyškova a města Šlapanice. V úvodu kapitoly jsou v krátkosti představena obě města a další část se věnuje orgánům obou měst, které se podílejí na rozpočtovém procesu. V poslední části kapitoly je provedena analýza rozpočtového procesu obou měst a jeho jednotlivých fází. Při zpracování bakalářské práce se autorka opírala o odbornou literaturu a odborné časopisy, o relevantní legislativu, o interní materiály města Vyškova a města Šlapanice a o poznatky ze své dosavadní praxe.
8
1 Teoretická východiska a legislativa 1.1 Veřejné finance a jejich funkce Veřejné finance jsou spjaty s existencí veřejného sektoru a potřebou jeho financování a představují peněžní vztahy, které vznikají v souvislosti s tvorbou, rozdělováním a použitím peněžních fondů. Ve své podstatě jsou veřejné finance charakterizovány několika principy, přičemž jde o finanční vztahy, jejichž účastníkem je subjekt veřejné správy, tj. stát, subjekty územní samosprávy a jejich instituce atd. Princip nenávratnosti vyjadřuje, že platbou daní a cel nevzniká nárok na to, aby se vynaložený výdaj vrátil v podobě konkrétní služby nebo statku, princip nedobrovolnosti vyjadřuje, že daně, cla a poplatky nikdo neplatí dobrovolně, ale je k tomu donucen zákony, princip neekvivalence vyjadřuje skutečnost, že při platbě daní není plátci předem znám účel na jaký budou prostředky vynaloženy a není zaručeno, že se mu prostřednictvím veřejných výdajů vrátí v ekvivalentní výši. Podstata veřejných financí se projevuje v jejich základních funkcích: • alokační funkce je proces, ve kterém se celkové použití zdrojů rozděluje mezi soukromé a veřejné statky a kterým se volí jaká bude struktura veřejných statků • distribuční funkce je proces, při němž dochází k rozdělování a přerozdělování důchodu a bohatství společnosti • stabilizační funkce, je funkce, prostřednictvím které vláda zabezpečuje základní cíle hospodářské politiky jako je vysoká zaměstnanost, cenová stabilita, ekonomický růst a vyrovnaná platební bilance
1.2 Rozpočtová soustava Hospodaření vlád ( na různých úrovních ) se uskutečňuje v rámci rozpočtové soustavy, která institucionalizuje peněžní vztahy tvořící veřejné finance.¹ Rozpočtovou soustavu tvoří orgány, instituce, peněžní fondy a pravidla jejich fungování a vzájemných vztahů. Širší pojetí rozpočtové soustavy tedy zahrnuje: • soustavu veřejných rozpočtů • strukturu rozpočtových orgánů a institucí obhospodařující rozpočtové peněžní fondy • rozpočtová pravidla • orgány řízení, správy a kontroly veřejných financí Soustava veřejných rozpočtů Soustava veřejných rozpočtů je závislá na územně správním uspořádání státu. V České republice je tvořena státním rozpočtem, rozpočty územních samosprávných celků, tj. krajskými a obecními rozpočty a rozpočty dobrovolných svazků obcí. K veřejným rozpočtům se řadí i tzv. systém fondového hospodaření, které také může existovat na státní, regionální i místní úrovni. Soustavu veřejných rozpočtů znázorňuje graf č.1.
___________________________________________________________________________
¹ Strecková Y., Malý I. a kol., Veřejná ekonomie pro školu i praxi, 1.vydání, Computer Press, Praha 1998, str.79 9
Graf 1: Soustava veřejných rozpočtů
Příjmy
Nadnárodní rozpočet
Výdaje Příjmy
Státní rozpočet
Dotace
Fondové financování
Výdaje
Příjmy Dotace Příjmy
Regionální rozpočet
Příjmy
Místní rozpočet
Výdaje
Výdaje Pramen: Šelešovský J., Jahoda R., Veřejné finance v ČR a EU, 1.vydání ESF MU, Brno 2003, upraveno autorkou
Veřejná správa Veřejná správa představuje soustavu institucí a řídících a výkonných činností, které vyplývají z objektivní potřeby uspořádané společnosti, která je geneticky dána potřebou člověka žít ve společenství druhých lidí. Pro výkon a řízení činností ve veřejné správě si každý stát vytváří na svém území historicky daný systém specializovaných institucí.² Veřejnou správu lze v širším pojetí charakterizovat v návaznosti na členění ve vztahu k základnímu poslání institucí, které v demokratické společnosti tvoří tři základní pilíře: • moc zákonodárnou ( parlament ) • moc výkonnou ( prezident, vláda ) • moc soudní ( soudy ) Členění veřejné správy v návaznosti na principy rozhodování o potřebách občanů a jejich zabezpečení na státní správu a samosprávu je nazýváno veřejnou správou v užším pojetí. Její schéma představuje graf č.2. __________________________________________________________________________
² Rektořík J. a kol., Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru, 1.vydání, Ekopress, Praha 2002, str.59 10
Graf 2: Veřejná správa v užším pojetí
Veřejná správa
Státní správa
Samospráva
Územní samospráva ( kraje, obce )
Zájmová samospráva ( komory, svazy...)
Pramen: Strecková Y., Malý I. a kol., Veřejná ekonomie pro školu i praxi, 1.vydání: Computer Press, Praha 1998, upraveno autorkou
Územní samospráva představuje formu veřejné vlády a veřejné správy, která je uskutečňována na určitém území, které je menší než stát. Působnost územní samosprávy je vymezena Ústavou ČR ( čl. 99 -105 ), která veřejnoprávním korporacím přiznává právo na samosprávu, vlastní majetek a hospodaření podle vlastního rozpočtu. Česká republika uplatňuje od zřízení obecní samosprávy tzv. spojený model výkonu veřejné správy, což znamená, že územní samosprávné celky, které jsou obecně nadány autonomií rozhodování v samostatné působnosti, jsou vázány odlišným mechanismem rozhodování v přenesené působnosti. Legislativní a ekonomické předpoklady Pro úspěšné fungování územní samosprávy a plnění funkcí je nezbytné vytvořit potřebné předpoklady.³ Jedná se o předpoklady legislativní, kterými se rozumí vytvoření zákonů, v nichž bude specifikován vznik a postavení samosprávy, organizační struktura samosprávných orgánů, vymezena samostatná a přenesená působnost a další, a předpoklady ekonomické, mezi které patří např. vlastnictví majetku, možnost získávat vlastní finanční prostředky, sestavování vlastního rozpočtu atd. Mezi nejdůležitější patří zákony: • z.č.1/1993 Sb., Ústava České republiky • z.č.347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, v platném znění • z.č.129/2000 Sb., o krajích, v platném znění • z.č.128/2000 Sb., o obcích, v platném znění • z.č.314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, v platném znění • z.č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění • z.č.243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní _________________________________________________________________________
³ Peková J., Pilný J., Veřejná správa a finance veřejného sektoru, 1.vydání, ASPI Publishing s.r.o., Praha 2002, str. 75 11
V návaznosti na vstup České republiky do Evropské unie byla do české legislativy začleněna Evropská charta místní samosprávy. Stalo se tak na základě sdělení č. 181/1999 Sb., Ministerstva zahraničních věcí ČR o přijetí Evropské charty místní samosprávy, a Charta vstoupila v platnost 1.9.1999 po vyslovení souhlasu Parlamentem a ratifikaci prezidentem republiky. Charta zakotvuje samotný pojem místní samosprávy, její rozsah, správní struktury, zdroje k plnění úkolů místních společenství, podmínky výkonu odpovědnosti na místní úrovni aj. Samospráva je zde pojímána jako důležitý prvek jednotné Evropy, založený na principech demokracie, decentralizace moci a subsidiarity. Charta formuje zásady i pro oblast financí, např. zdůrazňuje právo na vlastní finanční zdroje místních společenství, které alespoň částečně pocházejí z místních daní a poplatků, různorodost finančních systémů, na kterých se zakládají zdroje finančních prostředků, dále pak přidělování dotací na financování projektů dle volného uvážení místních společenství apod. Charta zakotvuje evropské standardy územní samosprávy a funguje tak jako evropská ústava územní samosprávy.
1.3 Rozpočtové zásady Obecně mají všechny rozpočty řadu společných rysů, a má-li rozpočet splnit daný účel, musí vykazovat určité vlastnosti. Tyto společné rysy jsou v praxi označovány jako rozpočtové zásady. Rozpočtové zásady mají teoreticky představovat systém poznatků, zevšeobecněných zkušeností, které se nahromadily v průběhu historického vývoje státního rozpočtu a rozpočtového procesu.4 Mezi rozpočtové zásady řadíme například následující principy: • zásada každoročního sestavování a schvalování rozpočtu – vyjadřuje, že rozpočet je schvalován na jeden kalendářní rok, v němž mohou být použity rozpočtové prostředky obsažené v rozpočtu ( s touto zásadou úzce souvisí zásada stanovení pravidel pro období případného rozpočtového provizoria ). • zásada reálnosti a pravdivosti rozpočtu – vyjadřuje požadavek na schválení takového rozpočtu, který bude reálný. Klade důraz na opatrnost při stanovování rozpočtových příjmů, které jsou v daném rozpočtovém roce určeny k úhradě rozpočtových výdajů. Tato zásada souvisí s požadavkem na zamezení zkreslování údajů v rozpočtu a zamezení rozsáhlých rozpočtových přesunů. • zásada dlouhodobé vyrovnanosti – představovala původně jednoznačný požadavek, aby rozpočet byl sestaven jako vyrovnaný, ale s postupným vývojem tato zásada připouští krátkodobou nevyrovnanost rozpočtu a klade důraz na vyrovnanost rozpočtu v dlouhodobém časovém horizontu. • zásada účelovosti rozpočtu – vyjadřuje, že rozpočtové prostředky mají být použity pouze na ty účely, ke kterým byly v rozpočtu schváleny ve smyslu závazných ukazatelů schváleného rozpočtu. • zásada úplnosti a jednotnosti rozpočtu – se zaměřuje na skutečnost, aby byly v rozpočtu zachyceny veškeré příjmy a výdaje a aby byl konkrétní, jasný a přehledný. • zásada transparentnosti a publicity rozpočtu – klade důraz jednak na přehlednost rozpočtu, k čemuž se využívá třídění podle tzv. rozpočtové skladby, což umožňuje vzájemnou srovnatelnost rozpočtů. Dále tato zásada obsahuje i nutnost zveřejnění a veřejné projednávání rozpočtu.
___________________________________________________________________________ 4
Marková H., Finance obcí, měst a krajů, 1.vydání, Orac s.r.o., Praha 2000, str. 138
12
•
zásada efektivnosti a hospodárnosti rozpočtu – stanovuje požadavek co nejekonomičtějšího použití rozpočtových prostředků.
Počet rozpočtových zásad i jejich přesné názvy se v odborné literatuře často liší, ale jejich podstata je shodná. Výklad i aplikace rozpočtových zásad se neustále vyvíjí, neustále dochází k jejich vývoji, proto je nelze chápat jako dogma.
1.4 Rozpočtová skladba Rozpočtová skladba je základním třídícím standardem pro peněžní operace veřejných rozpočtů. Rozpočtová skladba stanovuje jednotné třídění příjmů a výdajů, které se uplatňuje u plánovaných a skutečných operací v rozpočtu. Umožňuje tak srovnatelné sledování příjmů, výdajů, financování a salda hospodaření v soustavě veřejných rozpočtů v České republice. Rozpočtovou skladbu upravuje vyhláška Ministerstva financí ČR č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, v platném znění. Rozpočtová skladba třídí operace ze čtyř hledisek, a to z hlediska odpovědnostního, druhového, odvětvového a konsolidačního. Odpovědnostní ( kapitolní ) třídění třídí příjmy a výdaje státního rozpočtu podle správců kapitol. Rozpočtová skladba nyní definuje celkem 40 kapitol státního rozpočtu. Obce a kraje mohou fakultativně používat své kapitolní třídění, pokud jej shledají účelným. Druhové ( položkové ) třídění je základním systémem klasifikujícím veškeré transakce veřejných rozpočtů. Třídí operace do tří základních okruhů, tj. příjmy, výdaje a financování. Druhové třídění je čtyřúrovňové a rozlišuje třídy, které se dále člení na seskupení položek, podseskupení položek a na položky. Rozpočtová skladba rozlišuje následující třídy: • třída 1 – Daňové příjmy • třída 2 – Nedaňové příjmy • třída 3 – Kapitálové příjmy • třída 4 – Přijaté transfery • třída 5 – Běžné výdaje • třída 6 – Kapitálové výdaje • třída 8 – Financování Odvětvové třídění má za cíl třídit příjmy a výdaje podle jednotlivých odvětví, tj. druhu činnosti. Tato klasifikace se používá pro veškeré výdaje, ale nepoužívá se pro klasifikaci všech příjmů. Nepoužívá se pro klasifikaci všech příjmů třídy 1 – Daňové příjmy, třídy 4 – Přijaté transfery a pro klasifikaci peněžních operací třídy 8 – Financování. Dále se nepoužívá pro část třídy 2 – Nedaňové příjmy, konkrétně pro klasifikaci příjmů seskupení položek 24 – Přijaté splátky půjčených prostředků. Odvětvové třídění člení příjmy a výdaje na skupiny, oddíly, pododdíly a paragrafy. Rozpočtová skladba rozlišuje následující skupiny: • skupina 1 – Zemědělství, lesní hospodářství a rybářství • skupina 2 – Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství • skupina 3 – Služby pro obyvatelstvo • skupina 4 – Sociální věci a politika zaměstnanosti 13
• •
skupina 5 – Bezpečnost státu a právní ochrana skupina 6 – Všeobecná veřejná správa a služby
Konsolidační třídění třídí příjmy a výdaje z hlediska stupně konsolidace, pomocí které eliminujeme ve skutečných nebo plánovaných finančních operacích ty operace, které nemají charakter skutečného přijetí peněz do rozpočtové jednotky nebo skutečného vydání peněz z rozpočtové jednotky. Konsolidace probíhá na různých úrovních veřejných rozpočtů, přičemž nejnižší úroveň je na úrovni vykazující jednotky ( organizace ), dále probíhá na úrovni okresu, na úrovni kraje, na celostátní úrovni atd. Rozpočtová skladba rozlišuje následující záznamové jednotky: • • • • • • • • •
ZJ 023 – Převody uvnitř peněžního fondu ZJ 024 – Transfery přijaté z území jiného okresu ZJ 025 – Splátky půjčených prostředků přijatých z území jiného okresu ZJ 026 – Transfery poskytnuté na území jiného okresu ZJ 027 – Půjčené prostředky poskytnuté na území jiného okresu ZJ 028 – Transfery přijaté z území jiného kraje ZJ 029 – Splátky půjčených prostředků přijaté z území jiného kraje ZJ 035 – Transfery poskytnuté na území jiného kraje ZJ 036 – Půjčené prostředky poskytnuté na území jiného kraje
14
2 Rozpočtový proces municipalit 2.1 Pojetí rozpočtu obce 5 Každý rozpočet, ať už je na úrovni obecní, regionální nebo státní, označujeme společným pojmem veřejný rozpočet. Každý rozpočet může být pojímán z různých hledisek, přičemž všechna hlediska působí vždy současně. Rozpočet obce můžeme tedy pojímat jako: • • • • •
decentralizovaný peněžní fond obce bilance příjmů a výdajů obce za rozpočtové období finanční plán obce právní dokument schválený zastupitelstvem obce nástroj prosazování cílů obecní politiky
Rozpočet obce jako decentralizovaný peněžní fond, který je vytvářen, používán a rozdělován na principech nenávratnosti, neekvivalence a nedobrovolnosti, které byly zmíněny již v první části této práce. Obecně bývá rozpočet rozdělen na dvě části, na rozpočet běžný a rozpočet kapitálový. V běžném rozpočtu jsou soustředěny každoročně se realizující příjmy a výdaje. Pro financování výdajové části běžného rozpočtu je třeba na příjmové straně běžného rozpočtu získat dostačující a stabilní příjmy. Běžný rozpočet tvoří dominantní část celého rozpočtu a z dlouhodobého hlediska je většinou kladen důraz na jeho vyrovnanost, respektive přebytkovost. Kapitálová část rozpočtu je naopak tvořena příjmy a výdaji, které jsou jednorázové a které se zpravidla neopakují. Část výdajů v kapitálové části rozpočtu je často financována z návratných zdrojů, tj. z investičních úvěrů od bankovních ústavů, z návratných finančních výpomocí nebo ze zdrojů získaných emisí cenných papírů ( na úrovni obecních rozpočtů většinou jen u velkých měst ). Z účetního hlediska je rozpočet bilancí příjmů a výdajů obce za rozpočtové období. Pokud se příjmy rovnají výdajům, hovoříme o rozpočtu vyrovnaném, pokud jsou příjmy vyšší než výdaje, pak je rozpočet označován za přebytkový. Schodkovým nazýváme takový rozpočet, v němž jsou v daném rozpočtovém období výdaje vyšší než příjmy. Pojímáme-li rozpočet jako bilanci příjmů a výdajů, kde příjmy i výdaje musí být vzájemně vybalancované, je třeba vzniklý deficit vyrovnat buď prostředky vzniklými přebytkem hospodaření minulých let nebo ze získaných návratných prostředků. Na rozpočet obce můžeme také nahlížet jako na finanční plán, podle kterého obec v průběhu rozpočtového období hospodaří. Každý rozpočet je tokovou veličinou, tzn. že v průběhu rozpočtového období přicházejí jednotlivé druhy plánovaných i neplánovaných příjmů, z nichž jsou postupně uhrazeny výdaje. Plnění příjmové i výdajové stránky rozpočtu ovlivňuje v průběhu rozpočtového období celá řada faktorů. Pokud obec chce zabezpečit opravdu kvalitní hospodaření obce, potom se nemůže spoléhat pouze na sestavení rozpočtu na příslušné období, ale musí použít i další nástroje, jakými jsou především rozpočtový výhled pro střednědobé plánování a sestavování finančních plánů na období kratší než 1 rok ve formě např. splátkových kalendářů nebo plánů pokladního plnění rozpočtu.
___________________________________________________________________________ 5
Peková J., Pilný J., Veřejná správa a finance veřejného sektoru, 1.vydání, ASPI Publishing s.r.o., Praha 2002, str. 137 - 141
15
Podíváme-li se na rozpočet obce z jiného než ekonomického hlediska, pak jej můžeme vnímat jako právní dokument obce, který byl schválen v zastupitelstvu obce a představuje tak jeden z nejdůležitějších právních dokumentů, které musí být na obci k dispozici. Rozpočet obce je nástrojem prosazování cílů obecní politiky na úrovni obecní samosprávy, nástrojem realizace volebních programů a také důležitým nástrojem prosazování lokálních zájmů a preferencí obyvatelstva daného územního celku. 2.1.1 Obsah rozpočtu 6 Obsah rozpočtu územních samosprávných celků, tj. obcí a krajů, definuje zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních samosprávných celků, který uvádí, že obsahem rozpočtu jsou jeho příjmy a výdaje a ostatní peněžní operace, včetně tvorby a použití peněžních fondů, pokud není zákonem stanoveno, že probíhají mimo rozpočet. Mimo rozpočet probíhají pouze tři druhy peněžních operací: • • •
cizí prostředky ( např. na depozitním účtu ) sdružené prostředky ( smlouva o sdružení ) prostředky z podnikatelské činnosti ( do rozpočtu se hospodářský výsledek z hospodářské činnosti musí promítnout na konci roku, aby bylo možné jej zhodnotit v rámci závěrečného účtu obce )
2.1.2 Příjmy a výdaje v samostatné a přenesené působnosti Obce vykonávají ve smyslu zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění, samostatnou i přenesenou působnost. Do samostatné působnosti obce patří takové záležitosti, které jsou v zájmu obce a jejich občanů. Obec v rámci samostatné působnosti pečuje v souladu s místními předpoklady a místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a uspokojování potřeb svých občanů, zejména v oblasti bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby vzdělávání a výchovy, ochrany veřejného pořádku a celkového kulturního rozvoje. Na výkon samostatné působnosti získává obec do svého rozpočtu prostředky z vlastní činnosti, z přijatých dotací, darů i z návratných příjmů. Do přenesené působnosti obce spadá výkon státní správy, která je obci svěřena na základě zvláštních zákonů. Rozsah výkonu státní správy záleží na typu obce. Všem obcím na území České republiky je svěřen tzv. základní výkon státní správy v jejím správním území a takové obce označujeme obce I.typu. Obce s pověřeným obecním úřadem jsou označovány jako obce II.typu, které kromě výkonu státní správy na území své obce vykonávají přenesenou působnost v rozsahu stanoveném zvláštními zákony i pro jiné obce, které spadají do jejich správního obvodu.7
___________________________________________________________________________ 6 7
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění, § 6 Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a rozšířenou působností, příloha č.1
16
Obcemi III.typu jsou označovány obce s rozšířenou působností, které jsou zvláštními právními předpisy pověřeny k výkonu přenesené působnosti ve správním obvodu stanoveném pro obec s rozšířenou působností.8 Všechny obce s pověřeným obecním úřadem, respektive obce s rozšířenou působností a některé obce I.typu vykonávají výkon státní správy ve stanoveném správním obvodu prostřednictvím matričních úřadů9 a prostřednictvím stavebních úřadů10. Obcím na zabezpečení plnění úkolů v přenesené působnosti náleží příspěvek ze státního rozpočtu. Tento příspěvek však plně nepokrývá veškeré výdaje na zabezpečení výkonu státní správy, takže výdaje na tyto činnosti musí obce dotovat z vlastních příjmů, což je ze strany obcí již dlouhodobě kritizováno. Příjmy a výdaje obce související se samostatnou a přenesenou působností nelze vždy zcela přesně definovat a nelze je tedy striktně oddělit a vyčíslit.
Tabulka 1: Příjmy a výdaje obcí ( v mld. Kč, resp.v % ) Ukazatel 2002 2003 208,2 244,0 Příjmy celkem 99,5 107,5 Daňové 23,8 22,8 Nedaňové 11,6 12,0 Kapitálové 73,3 101,6 Dotace 214,3 248,5 Výdaje celkem 145,4 177,0 Běžné 68,9 71,5 Kapitálové -6,1 -4,6 Saldo Pramen: OBEC & finance č.3/2006, str.15
2004 248,5 116,1 23,5 11,1 97,8 258,3 180,4 77,9 -9,8
2005 228,5 128,9 23,0 13,5 63,2 221,7 149,6 72,1 6,8
2003/2002 117,2 108,0 95,8 103,5 138,7 115,9 121,7 103,7
2004/2003 101,8 108,0 103,1 92,5 96,3 103,9 101,9 109,0
2005/2004 92,0 111,0 97,9 121,6 64,6 85,8 82,9 92,6
2.1.3 Příjmy rozpočtu obce Příjmy obce můžeme zevrubně rozdělit na dvě skupiny. Jednu skupinu budou činit příjmy, které se dají předem naplánovat a druhou skupinu příjmů tvoří příjmy zcela nahodilé, které se předem nedají naplánovat nebo předvídat. Příjmy obce lze dále členit podle jejich povahy, která vyplývá z jejich ekonomických nebo právních vlastností, zhruba do šesti skupin: • • • •
příjmy, které pro obec vyplývají z jejích vlastnických práv, příjmy z vlastní hospodářské činnosti a příjmy vznikající obci jako zřizovateli nebo zakladateli právnické osoby příjmy z vlastní činnosti obce ( správní poplatky, pokuty, příjmy z místních poplatků) výnosy na daních a podíly na daních podle zákona o rozpočtovém určení daní dotace ze státního rozpočtu nebo státních fondů, dotace z Národního fondu a rozpočtu kraje
__________________________________________________________________________ 8
Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a rozšířenou působností, příloha č.2
9
Vyhláška MV č.660/2004 Sb., kterou se mění vyhláška MV č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů 10 Sdělení č.8/2006 Sb. Ministerstva pro místní rozvoj, kterým se uveřejňuje podle § 117 odst.2 z.č.50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění
17
• •
podíly na příjmech z poplatků, pokut nebo sankcí vznikajících v působnosti orgánů státní správy podle zvláštních zákonů (zejména v ekologické oblasti) přijaté dary a příspěvky
Jedno z možných znázornění příjmů obcí je zachyceno v grafu č.3.
Graf 3: Příjmy rozpočtu obce
Nenávratné příjmy vlastní daňové
nedaňové
kapitálové
dotace
účelové
neúčelové
Návratné příjmy
úvěry, půjčky
emise komun.obligací Pramen: sestaveno autorkou
18
1.svěřené daně 2.sdílené daně 3.místní daně 4.správní poplatky
1.z pronájmu majet. 2.z podnikání 3.uživatel. poplatky 4.z mimorozp.fondů 5.dary
Příjmy rozpočtu obce definuje zákon o rozpočtových pravidlech územních samosprávných celků. Podle tohoto zákona příjmy rozpočtu obce tvoří 11: a) příjmy z vlastního majetku a majetkových práv b) příjmy z výsledků vlastní hospodářské činnosti c) příjmy z výsledků hospodářské činnosti právnických osob, pokud jsou podle tohoto nebo jiného zákona příjmem obce, která organizaci zřídila nebo založila d) příjmy z vlastní správní činnosti včetně příjmů z výkonu státní správy, k nimž je obec pověřena podle zvláštních zákonů, zejména správních poplatků z této činnosti, příjmy z vybraných pokut a odvodů uložených v pravomoci obce podle tohoto nebo zvláštních zákonů, pokud není dále stanoveno jinak e) výnosy z místních poplatků podle zvláštního zákona ( z.č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, v platném znění ) f) výnosy daní nebo podíly na nich podle zvláštního zákona ( z.č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, v platném znění ) g) dotace ze státního rozpočtu a státních fondů h) dotace z rozpočtu kraje i) prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, např. z jimi ukládaných pokut a jiných peněžních odvodů a sankcí, jestliže jsou podle zvláštních zákonů příjmem obce j) přijaté peněžní dary a příspěvky k) jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmů obce
Výčet příjmů v § 7 zákona není taxativní, ale pouze příkladný, což v praxi znamená, že se mohou vyskytnout i jiné příjmy, které nejsou v zákoně konkrétně uvedeny.
Daňové příjmy jsou základním zdrojem obecních příjmů. Jsou tvořeny podle systému, který vyplývá ze zákona o rozpočtovém určení daní 12, kde hlavní složkou je podíl 20,59% na výnosu sdílených daní, který se rozděluje obcím podle počtu obyvatel, násobeném koeficientem velikosti obce. Jedná se o daně z přidané hodnoty, daně z příjmů fyzických osob a daně z příjmů právnických osob. Přímo do rozpočtu obcí dále plynou výlučné ( svěřené ) daně, ke kterým patří daň z nemovitostí nacházejících se na katastrálním území obce a daň z příjmů právnických osob placená obcemi ( obec platí daň sama sobě ). Do daňových příjmů patří dále správní poplatky14 a místní poplatky15. Správní poplatky jsou příjmy za poskytování služeb podle zákona o správních poplatcích, např. správní poplatky za výpisy z matrik, za vystavení dokladů apod. Obecní orgány na základě vydaných obecně závazných vyhlášek určují, zda zákonem vymezené druhy místních poplatků budou na území obce vybírat a v jaké výši. Jedná se např. o poplatky ze psů, za lázeňský a rekreační pobyt, za užívání veřejného prostranství, poplatky ze vstupného, poplatky za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu aj.
___________________________________________________________________________ 11 12 13 14 15
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění, § 7 Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, v platném znění Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění, § 9 Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, v platném znění Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, v platném znění
19
Mezi nedaňové příjmy patří příjmy z vlastního podnikání jako jsou např. příjmy z prodeje a pronájmu obecního majetku, příjmy z finančního podnikání ( z termínovaných vkladů ), z podílu na zisku podniků, kde má obec majetkovou účast atd. Dále do této kategorie patří sankční platby ( pokuty vybírané za porušení zákona ) a ostatní nedaňové příjmy jako jsou např. dary, výnosy z veřejných sbírek a další. Také přijaté dotace jsou významnou součástí příjmové části rozpočtu obce. Mohou mít charakter účelové nebo neúčelové dotace, které pak mohou být poskytnuty, buď ve formě neinvestiční, nebo ve formě investiční dotace. Účelové dotace jsou poskytovány podle předem stanovených zásad a jsou přísně vázány na předem stanovený účel. Na konci roku podléhají vyúčtování v rámci finančního vypořádání a nevyčerpané dotace se vrací zpět do státního rozpočtu. Mezi takové dotace patří např. dotace na výplatu sociálních dávek obyvatelstvu, dotace na financování výdajů spojených s konáním voleb, které mají neinvestiční charakter. K účelovým dotacím dále patří např. dotace na výstavbu sportovních zařízení v obci, dotace na vybudování místních komunikací a infrastruktury, dotace na výstavbu průmyslových zón a podobně, které mají charakter investiční. Neúčelové dotace nemají vymezené podmínky užití. Obce s nimi mohou nakládat podle vlastního uvážení. Jejich určité omezení vyplývá pouze z toho, zda jsou určeny na financování běžných výdajů nebo kapitálových výdajů (investic). K neúčelovým dotacím patří např. příspěvek na výkon státní správy poskytovaný obcím ze státního rozpočtu na zabezpečení úkolů vyplývajících z přenesené působnosti. Dotace lze rovněž rozlišovat podle hlediska, zda jsou nárokové či nenárokové. Nárokové dotace jsou spjaty s určitými veřejnými službami, které obec vykonává a v rámci předem stanovených podmínek jsou tyto dotace poskytovány obci automaticky. O nenárokové dotace musí obec žádat a splnit celou řadu podmínek pro jejich poskytnutí. Pokud obci chybí potřebné množství finančních prostředků na financování jejích výdajů, je nucena do svého rozpočtu získat chybějící finanční prostředky jiným způsobem v podobě návratných finančních příjmů. Takovými příjmy mohou být např. úvěry, půjčky, příjmy z emisí komunálních obligací, návratné finanční výpomoci, směnky apod. Každá obec však musí zvážit míru rizika, kterou na sebe bere v případě, že si finanční prostředky opatří tímto způsobem. Závazky, které z takto opatřených prostředků plynou, zatíží rozpočet obce na několik dalších let.
Tabulka 2: Porovnání příjmů obcí ( v mld. Kč ) Ukazatel Skutečnost 2003 Skutečnost 2004 107,5 116,1 I. Daňové příjmy 22,8 23,5 II. Nedaňové příjmy 12,0 11,1 III. Kapitálové příjmy 142, 3 150,7 Vlastní příjmy 101,6 97,8 IV. Přijaté dotace 243,9 248,5 Příjmy celkem Pramen: OBEC & finance č.3/2005 a č.3/2006 – upraveno autorkou
20
Skutečnost 2005 128,9 23,0 13,5 165,4 63,2 228,6
2.1.4 Výdaje rozpočtu obce Obce se stále významněji podílejí na zabezpečování veřejných statků pro obyvatelstvo. Je to vlivem decentralizace některých netržních činností státu, decentralizace veřejné správy a posilováním role územní samosprávy. Jedno z možných znázornění výdajů obcí je zachyceno v grafu č.4.
Graf 4: Výdaje rozpočtu obce
Běžné výdaje
neinvestiční
výdaje
neinvestiční transfery
neinvestiční půjčky
- podnik.subjektům - nezisk.organizacím - org.složkám - přísp.organizacím - obyvatelstvu - jiným rozpočtům - vlastním fondům
ostatní
Kapitálové výdaje
investiční výdaje
kapitálové transfery
nákup akcií a maj.podílů
investiční půjčky
ostatní
Pramen: sestaveno autorkou
21
- podnik.subjektům - nezisk.organizacím - jiným rozpočtům - přísp.organizacím - vlastním fondům
Výdaje obce lze podle jejich povahy členit zhruba do pěti skupin: • • • • •
výdaje, které územnímu samosprávnému celku vyplývají ze zákonných povinností ( mandatorní výdaje ) výdaje na vlastní činnosti územního samosprávného celku ( péče o majetek obce a její rozvoj ) výdaje spojené s výkonem státní správy v přenesené působnosti výdaje, které vznikají rozhodnutím orgánů územního samosprávného celku vstoupit do určitých právně závazných vztahů, z nichž vyplývají finanční důsledky výdaje, které má územně samosprávný celek při své veřejně prospěšné činnosti ( dary, dotace, příspěvky, granty atd. )
Také výdaje rozpočtu obce definuje zákon o rozpočtových pravidlech územních samosprávných celků. Podle tohoto zákona se z rozpočtu obce hradí 16: a) závazky vyplývající pro obec z plnění povinností uložených jí zákony b) výdaje na vlastní činnost obce v její samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj c) výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je obec pověřena zákonem d) závazky vyplývající pro obec z uzavřených smluvních vztahů v jejím hospodaření a ze smluvních vztahů vlastních organizací, jestliže k nim přistoupila e) závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými obcemi nebo dalšími subjekty, včetně příspěvků na společnou činnost f) úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů g) výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich náležejících jejich vlastníkům h) výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro obec i) jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti obce, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely Vedle těchto výdajů hradí obce ze svého rozpočtu i splátky přijatých půjček, úvěrů a návratných výpomocí a splátky jistiny vlastních dluhopisů jejich vlastníkům. Výčet výdajů v § 9 zákona rovněž není taxativní, ale pouze příkladný, což v praxi znamená, že se mohou vyskytnout i jiné výdaje, které nejsou v zákoně konkrétně uvedeny. Výdaje obecního rozpočtu lze rovněž rozlišovat na běžné a kapitálové. Objem běžných výdajů, které kryjí běžné provozní výdaje obce, jsou zpravidla podstatně vyšší než kapitálové výdaje. Běžné výdaje jsou takové, které jsou spojeny s provozem obecního úřadu a obcí zřizovanými organizacemi, jedná se např. o mzdy, nákupy materiálů a služeb, výdaje na opravy a údržbu, provozní příspěvky vlastním organizacím, neinvestiční dotace a příspěvky jiným organizacím atd. Kapitálové výdaje mají v rozpočtu obce menší podíl. Jedná se výdaje, které vytvářejí nové majetkové hodnoty, např. nákupy pozemků a budov, pořizování urbanistických studií a územních plánů, nákupy dopravních prostředků, financování investičních akcí v obci apod. Pomocí kapitálových výdajů obec realizuje financování dlouhodobých investičních potřeb, které zpravidla přesahují jedno rozpočtové období. _________________________________________________________________________ 16
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění, § 9
22
Tabulka 3: Přehled výdajů obcí ( v mld. Kč ) Ukazatel Skutečnost 2003 Skutečnost 2004 177,0 180,4 I. Běžné výdaje 71,5 77,9 II. Kapitálové výdaje 248,5 258, 3 Výdaje celkem Pramen: OBEC & finance č.3/2005 a č. 3/2006 – upraveno autorkou
23
Skutečnost 2005 149,6 72,1 221,7
2.2 Rozpočtový proces a jeho etapy Rozpočtový proces můžeme označit za zvláštní druh řízení, který má svoje specifické etapy, kterými jsou: • sestavování ( vypracování rozpočtu ) • schvalování • publikaci • hospodaření s rozpočtovými prostředky • kontrolu • hodnocení Graf 5: Rozpočtový proces obcí
Rozpočtový výhled
Zásady a harmonogram tvorby rozpočtu
Finanční odbor obce (rozpočtář, starosta, místostarosta obce)
Návrh rozpočtu Rada obce
Projednání rozpočtu
Schválení rozpočtu
Realizace a kontrola rozpočtu
Finanční výbor
Zastupitelstvo obce
Závěrečný účet Pramen: Šelešovský J., Jahoda R., Veřejné finance v ČR a EU, 1.vydání ESF MU, Brno 2003, upraveno autorkou
24
Na úrovni obce či kraje představuje rozpočtový proces činnost orgánů obce ( kraje ), a to jak orgánů volených, tak výkonných, spojených s přípravou návrhu rozpočtu a jeho schválením, realizací a s ní spojenou kontrolou rozpočtového hospodaření.17
2.2.1 Rozpočtový výhled Rozpočtový výhled obce je pomocným nástrojem, který slouží pro střednědobé finanční plánování. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na období 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Pomocí rozpočtového výhledu zvažuje obec své potřeby a možnosti finančního zabezpečení, tzn. mapuje své výdaje a pro jejich zabezpečení i nutné příjmy pro delší časový horizont než je jen 1 rozpočtový ( kalendářní ) rok. Každý územně samosprávný celek je povinen prognózovat své hospodaření alespoň ve zjednodušené podobě. Zákon 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění, podrobnost členění rozpočtového výhledu nijak neupravuje a dává v sestavování rozpočtového výhledu obcím možnost zvolit si právě tu formu, která jim bude plně vyhovovat. V podstatě by měl rozpočtový výhled obsahovat základní souhrnné ukazatele, kterými jsou: • celkové příjmy • celkové výdaje • celkové pohledávky • celkové závazky Rozpočtový výhled je pomocným nástrojem, který by měl být v podstatě finančním zobrazením cílů a priorit rozvoje obce. Při jeho sestavování by se tedy mělo vycházet z věcně vymezených cílů rozvoje obsažených v dalších dlouhodobých a střednědobých dokumentech využívaných při řízení obce jako jsou např. program rozvoje obce a územně plánovací dokumentace. Dále by obec při sestavování rozpočtového výhledu měla vycházet z důkladné analýzy svého minulého a současného rozpočtového hospodaření a současné situace na území obce. Význam rozpočtového výhledu lze spatřovat především v tom, že umožňuje rychlou orientaci ve financování rozvoje obce, vypovídá o jejích budoucích potřebách a zdrojích jejich krytí. Vzhledem k současné situaci růstu dluhů obcí ČR pomáhá i při odvracení nadměrné zadluženosti. Rozpočtový výhled, stejně jako rozpočet, je nástrojem sloužícím k plánování, dá se tedy očekávat, že bude docházet ke změnám a zpřesňování údajů v něm obsažených. Aby tedy rozpočtový výhled plnil svou roli při řízení obce je třeba, aby byla prováděna průběžná kontrola a monitoring naplňování v něm obsažených ukazatelů. K vyhodnocování plnění rozpočtového výhledu by mělo docházet alespoň jednou ročně, nejlépe souběžně s vyhodnocením plnění ročního rozpočtu.
___________________________________________________________________________ 17
Marková H., Finance obcí, měst a krajů, 1.vydání, Orac s.r.o., Praha 2000, str. 142
25
2.2.2
Sestavení návrhu rozpočtu
Územní samosprávný celek vypracovává roční rozpočet v návaznosti na svůj rozpočtový výhled a na základě rozpisu platného státního rozpočtu nebo rozpočtového provizoria, kterým: • státní rozpočet určuje své vztahy k rozpočtům krajů, k rozpočtům jednotlivých obcí • rozpočet kraje určuje své vztahy k rozpočtu obcí v kraji Zákon neobsahuje povinnost, že územní samosprávný celek může svůj rozpočet schválit teprve tehdy, je-li schválen rozpočet vyššího stupně. To v praxi znamená, že kraj nebo obec může svůj rozpočet schválit, i když ještě není schválen zákon o státním rozpočtu ČR na příslušný rok a obce nemusí čekat na schválení svého rozpočtu až do okamžiku, kdy je schválen rozpočet kraje. Rozpočet může obec schválit i dříve, ale po schválení rozpočtu vyššího stupně ( státního a krajského ) je povinna odstranit rozdíly v dotačních příjmech rozpočtovým opatřením. V případě, že se obec nebo kraj podílí na realizaci programu nebo projektu spolufinancovaného z rozpočtu EU, musí jeho rozpočet na příslušný rok obsahovat stanovený objem finančních prostředků účelově určených na spolufinancování daného projektu či programu. V případě, že obec nebo kraj hodlá schválit deficitní rozpočet, musí být vyřešen způsob financování deficitu – např. z přebytku hospodaření z minulých let nebo z návratných zdrojů. Pokud obec hodlá na krytí deficitu rozpočtu použít půjčku nebo úvěr, pak by tato skutečnost měla být již v době schvalování rozpočtu ošetřena smluvně. Územní samosprávný celek má za povinnost zveřejnit návrh svého rozpočtu nejpozději 15 dnů před jeho projednáváním v zastupitelstvu tak, aby se k němu mohli vyjádřit občané. Svoje případné připomínky k návrhu rozpočtu mohou občané uplatnit buď písemně ve lhůtě stanovené při zveřejnění návrhu rozpočtu obce, nebo ústně na zasedání zastupitelstva obce. Zpravidla se návrh zveřejňuje na úřední desce, kde může být zveřejněna pouze agregovaná podoba návrhu rozpočtu s odkazem, kde je celý návrh rozpočtu k dispozici. Rozpočet se zpracovává v třídění podle platné rozpočtové skladby, kterou stanoví MF vyhláškou č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů. Ze zákona nevyplývá v jakých podrobnostech třídění podle rozpočtové skladby má být rozpočet schválen zastupitelstvem. Zastupitelstvo by se při schvalování rozpočtu mělo zabývat jen zásadními číselnými hodnotami rozpočtu, která mají sloužit jako závazné ukazatele. Zákon 250/2000 Sb., ve svém § 12 uvádí, že orgány obce a orgány svazku obcí projednávají rozpočet při jeho schvalování tak, aby schválený rozpočet vyjadřoval závazné ukazatele, jimiž se mají povinně řídit: • výkonné orgány obce a DSO při hospodaření podle rozpočtu • právnické osoby zřízené nebo založené obcí nebo DSO při svém hospodaření • další osoby, které mají být příjemci dotací nebo příspěvků z rozpočtu Zpracováním návrhu rozpočtu je pověřen výkonný orgán, kterým je většinou finanční výbor obce nebo kraje, který úzce spolupracuje s pracovníky obecního nebo krajského úřadu, kteří připravují podklady pro sestavení návrhu. Sestavení návrhu rozpočtu zpravidla předchází sumarizace požadavků a potřeb jednotlivých odborů úřadu, politické reprezentace obce nebo kraje a ostatních subjektů závislých na rozpočtu jako jsou např. zřizované příspěvkové organizace. Obecně lze říci, že rozpočty obsahují více informací o výdajích než o příjmech, protože pohled na výdajovou stránku rozpočtu pouze z jednoho úhlu je nedostatečný a je třeba výdaje zmapovat ve všech souvislostech. 26
2.2.3 Projednávání a schválení rozpočtu Jakmile je návrh rozpočtu obce na příslušný rok zpracován, nastává proces projednávání a schvalování rozpočtu. V této fázi je velmi důležitým okamžikem stanovení jednotlivých termínů, aby v časovém sledu na sebe jednotlivé kroky projednávání vázaly a byl pro ně dostatečný časový prostor. Nejdůležitějším článkem v procesu projednávání rozpočtu je zastupitelstvo. Na základě § 84 odst.2 písm.c) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, je schvalování rozpočtu a závěrečného účtu svěřeno do pravomoci zastupitelstva obce a zastupitelstvo obce nemůže tuto svoji pravomoc na nikoho jiného delegovat. Zpracovaný návrh rozpočtu předkládá finanční výbor k projednání radě, která po projednání návrhu a vznesení případných připomínek či doplňujících návrhů a požadavků doporučí zastupitelstvu rozpočet ke schválení. Projednávání rozpočtu probíhá na zasedání zastupitelstva, které je veřejné. Zastupitelstvo je usnášení schopné, pokud je přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. Je schvalována jak struktura příjmů a výdajů, tak i celkový objem rozpočtu. K platnému usnesení zastupitelstva o schválení rozpočtu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva. Není-li rozpočet schválen před 1.lednem příslušného rozpočtového ( kalendářního ) roku, musí se hospodaření územního samosprávného celku v době od 1.ledna do doby než bude schválen rozpočet řídit pravidly rozpočtového provizoria. Pravidla rozpočtového provizoria stanovuje zastupitelstvo územního samosprávného celku tak, aby nedošlo k narušení plynulosti hospodaření nejen na úrovni vlastních orgánů, ale také na úrovni ostatních subjektů, které jsou na rozpočtu územního samosprávného celku závislé ( např. u příspěvkových organizací aj.). Rozpočtové příjmy i výdaje uskutečněné v době rozpočtového provizoria se stávají příjmy a výdaji rozpočtu územního samosprávného celku po jeho schválení.
2.2.4 Hospodaření podle rozpočtu a jeho kontrola Jak již bylo uvedeno, zastupitelstvo při schvalování rozpočtu neschvaluje rozpočet v podrobném členění, ale v takové struktuře, která vyjadřuje závazné ukazatele. Po schválení rozpočtu tedy musí neprodleně dojít k jeho podrobnému rozpisu, kdy musí být podrobně podle rozpočtové skladby rozpracovány všechny ukazatele uvedené v materiálu schváleném zastupitelstvem. Současně musí dojít ke sdělení závazných ukazatelů rozpočtu, všem zainteresovaným subjektům ( např. zřízeným příspěvkovým organizacím, založeným právnickým osobám, všem útvarům úřadu atd. ), které jsou povinny se těmito závaznými ukazateli řídit. Sdělení závazných ukazatelů se děje převážně písemnou formou. Územní samosprávné celky uskutečňují své finanční hospodaření v souladu se schváleným rozpočtem a provádějí pravidelnou, systematickou a úplnou kontrolu svého hospodaření a hospodaření jimi zřízených a založených právnických osob a zařízení po celý rozpočtový rok. Zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu je vyhrazeno radě obce jako výkonnému orgánu obce v oblasti samostatné působnosti, který se ze své činnosti zodpovídá zastupitelstvu obce. V obci, kde není rada obce volena, zabezpečuje hospodaření obce podle schváleného rozpočtu starosta obce. Základním dokumentem, kterým se řídí finanční hospodaření obcí, je roční rozpočet, který by měl být sestaven tak, aby byl stabilní a všestranně závazný. To však neznamená, že je neměnný. Zákon 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném 27
znění, obsahuje taxativní výčet příčin, pro které může docházet ke změnám schváleného rozpočtu. Jedná se o změny: • organizační – mění se počet příjmů rozpočtových prostředků, mění se počet subjektů, kterým jsou určeny závazné ukazatele – např. vznik nových a zánik původních organizací atd. • metodické ( včetně cenových ) – změny právních předpisů, které ovlivňují finanční hospodaření, změny vyvolané cenovou regulací atd. • věcné – vyvolány různými vlivy, které ovlivňují skutečnosti, na základě kterých byly stanoveny závazné ukazatele rozpočtu – patří se např. menší daňové příjmy, než se kterými se počítalo, vznik havarijního stavu na majetku obce, který je třeba neprodleně řešit atd. Změny rozpočtu se provádějí rozpočtovými opatřeními, které se evidují v časové posloupnosti. Podle § 102 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění, provádí rozpočtová opatření rada obce v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce. Nevolí-li se v obci rada obce, vykonává její pravomoc starosta, nestanoví-li tento zákon jinak ( viz § 102 odst.4 téhož zákona ). Rozpočtové opatření je: a) přesun rozpočtových prostředků, při němž se příjmy a výdaje vzájemně ovlivňují, aniž by se změnil celkový objem příjmů a výdajů ( jedná se např. o přesuny z položky na položku nebo z § na § u jednotlivých příjmů nebo výdajů ) b) použití nových příjmů k úhradě nových rozpočtových výdajů ( přijetí účelové dotace – zvětšuje se objem příjmů i výdajů ) c) vázání rozpočtových výdajů, jestliže jejich krytí je ohroženo neplněním rozpočtových příjmů ( snižuje se objem příjmů i výdajů ) Rozpočtová opatření se uskutečňují povinně, jde-li o změny ve finančních vztazích k jinému rozpočtu ( přijetí dotace např. ze státního rozpočtu ), jde-li o změny závazných ukazatelů vůči jiným osobám ( např. poskytnutí dotace ze svého rozpočtu jinému subjektu ) nebo jestliže hrozí nebezpečí vzniku rozpočtového schodku. Orgánům územních samosprávných celků přísluší kontrola hospodaření. To znamená, že každý orgán obce má zákonem o obcích stanovena na úseku kontrolní činnosti svá práva a povinnosti. Důležité postavení v oblasti kontroly má rada obce jako výkonný orgán, přičemž zastupitelstvo obce má zákonem jasně stanovenou povinnost zřídit finanční a kontrolní výbor, které mají rovněž stanovené kontrolní funkce. Finanční výbor kontroluje hospodaření s majetkem a finančními prostředky, kontrolní výbor má vymezenu kontrolní povinnost v oblasti plnění usnesení zastupitelstva a rady obce, v oblasti dodržování právních předpisů apod.
2.2.5 Závěrečný účet Dle zákona č.128/2000 Sb., o obcích, v platném znění, je obcím uložena povinnost nechat si odborně přezkoumat své hospodaření za uplynulý kalendářní rok. Předmětem přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok je kontrola hospodaření dle schváleného rozpočtu, hospodaření s ostatními finančními prostředky a nakládání s majetkem obce. Obsah, způsob a podmínky přezkumu hospodaření jsou ustanoveny zákonem č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, v platném znění. Každé obci je dána možnost zvolit si, zda si nechá provést přezkum svého
28
hospodaření odborným auditorem za úplatu, nebo zda si nechá přezkoumat hospodaření ze strany krajského úřadu bezplatně. Určitou formou konečné kontroly hospodaření za uplynulý rozpočtový rok je sestavení závěrečného účtu obce. Závěrečný účet obsahuje: • všechny údaje o plnění rozpočtu • údaje o dalších finančních operacích • hospodaření s peněžními fondy • hospodaření příspěvkových organizací • hospodaření s majetkem • vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu a ke státním fondům • finanční vypořádání k jiným rozpočtům a k hospodaření ostatních osob • zprávu o přezkoumání hospodaření V závěrečném účtu jsou údaje o plnění příjmů a výdajů uvedeny v členění podle rozpočtové skladby a údaje o dalších finančních operacích, včetně tvorby a použití fondů v takovém členění a rozsahu, aby bylo možno zhodnotit finanční hospodaření územního samosprávného celku i jimi zřízených nebo založených právnických osob a hospodaření s jejich majetkem. Součástí závěrečného účtu obce při jeho projednávání je zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření. Zpracovaný návrh závěrečného účtu územního samosprávného celku musí být obdobně jako schválený rozpočet vhodným způsobem zveřejněn nejméně po dobu 15 dnů před jeho projednáním v zastupitelstvu. Občané se k návrhu závěrečného účtu mohou vyjádřit buď písemně při jeho zveřejnění, nebo ústně na veřejném zasedání zastupitelstva, na kterém je návrh závěrečného účtu projednáván. Zastupitelstvo obce projedná závěrečný účet za uplynulý kalendářní rok nejpozději do 30.6. Projednávání závěrečného účtu se uzavírá vyjádřením: • souhlasu s celoročním hospodařením, a to bez výhrad • souhlasu s výhradami, na základě kterých musí být přijata nápravná opatření potřebná k nápravě zjištěných nedostatků
29
3 Srovnání rozpočtového procesu města Šlapanice a města Vyškova 3.1 Představení města Šlapanice a města Vyškova Město Vyškov i město Šlapanice je územní samosprávnou jednotkou v souladu s § 1 zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění, dle § 4 tohoto zákona vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Je tedy právnickou osobou s plnou právní subjektivitou. Posláním města je zajištění veřejné správy na svém území a výkon státní správy v územním obvodu za podmínek stanovených zákony. Podle zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí rozšířenou působností, v platném znění, vykonává město Vyškov i město Šlapanice pro daný správní obvod státní správu jako obec s rozšířenou působností a obec s pověřeným obecním úřadem.
Město Vyškov Město Vyškov leží v severovýchodní části Jihomoravského kraje a jeho katastrální výměra činí 5 040 hektarů. Město má 22 013 obyvatel18 a svým počtem obyvatel zaujímá páté místo mezi 21 obcemi s rozšířenou působností na území Jihomoravského kraje. Jako obec s pověřeným obecním úřadem zabezpečuje výkon státní správy ve správním obvodu, který zahrnuje tyto obce: Bohdalice – Pavlovice, Drnovice, Drysice, Hlubočany, Hoštice – Heroltice, Hvězdlice, Ježkovice, Kozlany, Krásenko, Křižanovice u Vyškova, Kučerov, Luleč, Lysovice, Nemojany, Nové Sady, Podivice, Podomí, Prusy – Boškůvky, Pustiměř, Račice – Pístovice, Radslavice, Rostěnice – Zvonovice, Rousínov, Ruprechtov, Studnice, Švábenice, Topolany, Vážany, Vyškov a Zelená Hora. Jako obec s rozšířenou působností zabezpečuje výkon státní správy ve správním obvodu, který zahrnuje tyto obce: Bohdalice – Pavlovice, Dětkovice, Drnovice, Drysice, Habrovany, Hlubočany, Hoštice – Heroltice, Hvězdlice, Ivanovice na Hané, Ježkovice, Komořany, Kozlany, Krásenko, Křižanovice u Vyškova, Kučerov, Luleč, Lysovice, Medlovice, Moravské Málkovice, Nemojany, Nové Sady, Olšany, Orlovice, Podbřežice, Podivice, Podomí, Prusy – Boškůvky, Pustiměř, Račice – Pístovice, Radslavice, Rostěnice – Zvonovice, Rousínov, Ruprechtov, Rybníček, Studnice, Švábenice, Topolany, Tučapy, Vážany, Vyškov, Zelená Hora a území vojenského újezdu Březina.
_____________________________________________________________________ 18
Stav k 1.1.2006 dle vyhlášky MF č. 426/2006 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů
30
Město Šlapanice Město Šlapanice leží v centrální části Jihomoravského kraje v těsné blízkosti Statutárního města Brna a jeho katastrální výměra činí 2 236 hektarů. Město má 6 438 obyvatel19 a svým počtem obyvatel zaujímá čtrnácté místo mezi 21 obcemi s rozšířenou působností na území Jihomoravského kraje. Jako obec s pověřeným obecním úřadem zabezpečuje výkon státní správy ve správním obvodu, který zahrnuje tyto obce: Babice nad Svitavou, Bílovice nad Svitavou, Blažovice, Březina, Hajany, Hostěnice, Jiříkovice, Kanice, Kobylnice, Kovalovice, Modřice, Mokrá – Horákov, Moravany, Nebovidy, Ochoz u Brna, Omice, Ořechov, Ostopovice, Podolí, Ponětovice, Popůvky, Pozořice, Prace, Prštice, Radostice, Rebešovice, Řícmanice, Silůvky, Sivice, Sokolnice, Střelice, Šlapanice, Telnice, Troubsko, Tvarožná, Újezd u Brna, Velatice, Viničné Šumice, Vranov a Želešice. Jako obec s rozšířenou působností zabezpečuje výkon státní správy ve správním obvodu, který zahrnuje tyto obce: Babice nad Svitavou, Bílovice nad Svitavou, Blažovice, Březina, Hajany, Hostěnice, Jiříkovice, Kanice, Kobylnice, Kovalovice, Modřice, Mokrá – Horákov, Moravany, Nebovidy, Ochoz u Brna, Omice, Ořechov, Ostopovice, Podolí, Ponětovice, Popůvky, Pozořice, Prace, Prštice, Radostice, Rebešovice, Řícmanice, Silůvky, Sivice, Sokolnice, Střelice, Šlapanice, Telnice, Troubsko, Tvarožná, Újezd u Brna, Velatice, Viničné Šumice, Vranov a Želešice.
3.2 Orgány podílející se na rozpočtovém procesu Ústavní zakotvení územní samosprávy lze najít především v Ústavě České republiky. V Hlavě první Základní ustanovení říká článek 8: „Zaručuje se samospráva územních samosprávných celků“ a Hlava sedmá Územní samospráva dále charakterizuje územní samosprávu v článcích 99 až 105. Např. článek 100 uvádí: „Územní samosprávné celky jsou územními společenstvími občanů, která mají právo na samosprávu.“20 Další podrobnější definice nalezneme v zákoně o obcích, kde § 2 zákona říká: „Obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. Obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.“ a v § 5 dále uvádí: „Město je samostatně spravováno zastupitelstvem města, dalšími orgány města jsou rada města, starosta, městský úřad a zvláštní orgány města.“21 Orgánem města je též komise, pokud jí byl svěřen výkon přenesené působnosti. 3.2.1 Zastupitelstvo Zastupitelstvo obce je voleným orgánem, který je volen na čtyřleté volební období na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva. Jedná se o kolegiální orgán, jehož rozhodnutí jsou přijímána na základě hlasování. Při stanovení počtu členů zastupitelstva obce se přihlíží zejména k počtu obyvatel a velikosti územního obvodu. ___________________________________________________________________________ 19
Stav k 1.1.2006 dle vyhlášky MF č. 426/2006 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů 20 Zákon č. 1/1993 Sb. Ústava České republiky 21
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění
31
Počet členů se stanoví tak, aby zastupitelstvo obce, města, městského obvodu nebo městské části mělo v obci: do 500 obyvatel.............................................................................. 5 až 15 členů nad 500 do 3000 obyvatel.............................................................. 7 až 15 členů nad 3000 do 10000 obyvatel........................................................ 11 až 25 členů nad 10000 do 50000 obyvatel...................................................... 15 až 35 členů nad 50000 do 150000 obyvatel.................................................... 25 až 45 členů nad 150000 obyvatel.................................................................... 35 až 55 členů
Zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech, které patří do samostatné působnosti obce, a v přenesené působnosti rozhoduje v případě, stanoví-li to zákon. Zastupitelstvu obce je vyhrazeno: - schvalovat program rozvoje obce, - schvalovat územní plán obce a regulační plán a vyhlašovat jejich závazné části obecně závaznou vyhláškou, - schvalovat rozpočet obce a závěrečný účet obce, - zřizovat trvalé a dočasné peněžní fondy obce, - zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky obce, schvalovat jejich zřizovací listiny, - rozhodovat o založení nebo rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy a rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách, - delegovat zástupce obce na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast, - navrhovat zástupce obce do ostatních orgánů obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání, - vydávat obecně závazné vyhlášky, - rozhodovat o vyhlášení místního referenda, - navrhovat změny katastrálních území uvnitř obce, schvalovat dohody o změně hranic obce a o slučování obcí, - stanovit počet členů rady obce, - volit z řad členů zastupitelstva obce starostu, místostarosty a další členy rady obce a odvolávat je z funkce, - určovat funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni, - zřizovat a rušit výbory, volit jejich předsedy a další členy a odvolávat je z funkce, - stanovit výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva obce, - zřizovat a zrušovat obecní policii, - rozhodovat o spolupráci obce s jinými obcemi a o formě této spolupráce, - rozhodovat o zřízení a názvech částí obce, o názvech ulic a dalších veřejných prostranství, - udělovat a odnímat čestné občanství obce a ceny obce, - stanovit zásady pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva obce, - rozhodovat o peněžitých plněních poskytovaných fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva obce, za výkon funkce členů výborů. Není-li v obci zřízena rada obce, potom zastupitelstvo vydává i nařízení obce, které je jinak vyhrazeno radě.
32
Zastupitelstvu obce je dále vyhrazeno rozhodování o těchto majetkoprávních úkonech: -
-
-
nabytí a převod nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů, převod bytů a nebytových prostorů z majetku obce, poskytování věcných darů v hodnotě nad 20 tisíc Kč a peněžitých darů ve výši nad 20 tisíc Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce, poskytování dotací nad 50 tisíc Kč v jednotlivých případech občanským sdružením, humanitárním organizacím a jiným fyzickým nebo právnickým osobám působícím v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu, sociálních služeb, podpory rodin, požární ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany životního prostředí, uzavření smlouvy o sdružení a poskytování majetkových hodnot podle smlouvy o sdružení, jehož je obec účastníkem, peněžité a nepeněžité vklady do právnických osob, vzdání se práva a prominutí pohledávky vyšší než 20 tisíc Kč, zastavení movitých věcí a práv v hodnotě vyšší než 20 tisíc Kč, dohody o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců, postoupení pohledávky vyšší než 20 tisíc Kč, uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo půjčky, o poskytnutí dotace, převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o sdružení, zastavení nemovitých věcí, vydání komunálních dluhopisů.
Z výše uvedeného je patrné, že zastupitelstvo obce je jedním z nejdůležitějších orgánů rozpočtového procesu, neboť je mu vyhrazena pravomoc schvalovat rozpočet obce a závěrečný účet obce. Zastupitelstvo města Vyškova Zastupitelstvo města Vyškova má celkem 27 členů. Politické složení zastupitelstva je znázorněno na následujícím grafu. Graf 6: Politické složení Zastupitelstva města Vyškova
7%
7% 30% 8-ČSSD 5-KSČM 3-KDU-ČSL
26%
7-ODS
11%
19%
Pramen: sestaveno autorkou
33
2-Sdružení Šance pro Vyškov + NK 2-Sdružení Volba pro město + NK
Usnesení Zastupitelstva města Vyškova lze od počátku jeho funkčního období nalézt na webových stránkách města.22 Zastupitelstvo města Šlapanice Zastupitelstvo města Šlapanice má celkem 21 členů. Politické složení zastupitelstva znázorňuje následující graf. Usnesení Zastupitelstva města Šlapanice lze od počátku jeho funkčního období nalézt na webových stránkách města.23 Graf 7: Politické složení Zastupitelstva města Šlapanice
5% 5%
5%
3-Hnutí za rozvoj Šlapanic
14%
6-KDU - ČSL 4-Moudrá volba pro Š.a B.
14%
2-Nezávislí 2002 3-ODS
28%
10%
1-Šance pro Šlapanice 1-Strana zelených
19%
1 - ČSSD
Zdroj: sestaveno autorkou
Zastupitelstvo obce si jako své iniciativní a kontrolní orgány může zřídit výbory, které zastupitelstvu obce předkládají svá stanoviska a návrhy a ze své činnosti se mu zodpovídají. Povinně ze zákona zřizuje zastupitelstvo obce vždy odbor finanční a kontrolní, které musí být vždy nejméně tříčlenné a jejich členy nemohou být starosta, místostarosta, tajemník obecního úřadu ani osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce v rámci obecního úřadu. Práce výborů předpokládá těsnou spolupráci nejen s volenými představiteli samosprávy, ale také s pracovníky zařazenými do obecního úřadu, aby mohly být aktivně a úspěšně řešeny aktuální úkoly. Finanční výbor je jedním z důležitých článků v rozpočtovém procesu obce, neboť zastupitelstvu obce předkládá své vyjádření k návrhu rozpočtu obce a rovněž k návrhu závěrečného účtu obce. Usnesení výboru je platné, jestliže s ním vyslovila souhlas nadpoloviční většina všech jeho členů, vyhotovuje se písemně a podepisuje je předseda výboru. Finanční výbor plní tyto úkoly:
___________________________________________________________________________ 22 23
http:// www.vyskov-mesto.cz http:// www.slapanice.cz
34
-
provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce, plní další úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce.
Jaké výbory si zřídila zastupitelstva obou měst je uvedeno v následující tabulce. Tabulka 4: Výbory zřízené zastupitelstvy měst Vyškova a Šlapanice Výbory zřízené Zastupitelstvem města Výbory zřízené Zastupitelstvem města Vyškova Šlapanice Finanční výbor Finanční výbor Kontrolní výbor Kontrolní výbor Osadní výbor Rychtářov Osadní výbor Bedřichovice Osadní výbor Opatovice Osadní výbor Dědice Osadní výbor Hamiltony Zdroj: sestaveno autorkou
Uvedená tabulka ukazuje, že struktura zřizovaných výborů je u obou měst obdobná, jen město Vyškov má s ohledem na svoji velikost a strukturu více osadních výborů.
3.2.2 Rada Rada obce je výkonným orgánem obce v samostatné působnosti a ze své činnosti se zodpovídá zastupitelstvu obce. V oblasti přenesené působnosti je rada oprávněna rozhodovat jen v případech, kdy to stanoví zákon. Radu obce tvoří starosta a místostarosta, další členové jsou voleni z řad členů zastupitelstva obce. Počet členů rady je vždy lichý a činí nejméně 5 a nejvýše 11 členů, přičemž platí, že počet členů rady nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce. V obcí, kde má zastupitelstvo obce méně než 15 členů, se rada obce nevolí a její pravomoc vykonává starosta, nestanoví-li zákon o obcích 24 jinak. Rada jako výkonný orgán obce připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva obce a zabezpečuje jím přijatá usnesení. Radě obce je vyhrazeno: - zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce, - plnit vůči právnickým osobám a organizačním složkám založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce, s výjimkou obecní policie, úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obce, - rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti, - vydávat nařízení obce, - projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva obce nebo komisemi rady obce, - stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního úřadu, - na návrh tajemníka obecního úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí odborů obecního úřadu, ___________________________________________________________________________ 24
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění
35
- zřizovat a zrušovat podle potřeby, komise rady obce, jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy, - kontrolovat plnění úkolů obecním úřadem a komisemi v oblasti samostatné působnosti obce, - stanovit celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu a v organizačních složkách obce, - ukládat pokuty ve věcech samostatné působnosti obce, - přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá obecním úřadem v samostatné působnosti a komisemi, - rozhodovat o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce, - stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností, - schvalovat organizační řád obecního úřadu, - plnit úkoly stanovené zvláštním zákonem.
Z výše uvedeného je opět zřejmé, že rada obce je dalším z významných orgánů rozpočtového procesu, neboť je jí vyhrazeno zabezpečovat hospodaření podle schváleného rozpočtu a provádět rozpočtová opatření, na základě kterých je v průběhu roku rozpočet upravován, a to v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce.
Rada města Vyškova Město Vyškov má radu města složenu z 9 členů – starostou města, 2 místostarostů a 6 ostatních členů zastupitelstva města. Usnesení Rady města Vyškova na webových stránkách města25 není uveřejněno.
Rada města Šlapanice Rada města Šlapanice je složena ze 7 členů – starostou města, 2 místostarostů a 4 ostatními členy zvolenými z řad členů zastupitelstva města. Usnesení Rady města Šlapanice za celé její funkční období lze nalézt na webových stránkách města.26 Rada zřizuje jako své iniciativní a poradní orgány komise, které radě předkládají svá stanoviska a náměty. Jsou pro radu města, stejně jako výbory pro zastupitelstvo obce, důležitou platformou pro diskusi a řešení problémů. Z dále uvedeného přehledu komisí, které jsou zřizovány radami obou měst, je zřejmé, že jsou zřizovány pro jednotlivé oblasti činnosti obce např. vzdělávání, dopravu, bydlení atd. Jejich struktura a náplň činnosti odráží důležité oblasti obce, které je třeba řešit samostatně, a v podstatě vyjadřuje i specifika každé obce např. Komise pro tisk a informace ve městě Šlapanice, Komise pro regeneraci městské památkové zóny Vyškov ve městě Vyškov atd.
___________________________________________________________________________ 25 26
http:// www.vyskov-mesto.cz http:// www.slapanice.cz
36
Jaké komise si zřídily rady obou měst je uvedeno v následující tabulce. Tabulka 5: Komise zřízené radami měst Vyškova a Šlapanice Komise zřízené Radou města Vyškova Komise zřízené Radou města Šlapanice Povodňová komise města Vyškova Komise pro rozvoj města, podnikání, obchodu, služeb a zaměstnanosti Komise pro prevenci kriminality Komise pro občanské záležitosti Komise stavební Komise stavební a územního plánování Komise pro regeneraci městské památkové Komise dopravní zóny Vyškov Komise dopravní a bezpečnostní Komise pro tisk a informace Komise pro bydlení Komise pro bydlení Komise sociální Komise sociální a zdravotní Komise kultury Komise pro kulturu, tradice a cestovní ruch Komise pro výchovu a vzdělávání Komise pro výchovu, vzdělávání a využití volného času Komise pro soc.-právní ochranu dětí Komise pro životní prostředí a zemědělství Komise pro sport Komise pořádková a bezpečnostní Zdroj: sestaveno autorkou
3.2.3 Obecní ( městský ) úřad Obecní úřad je dalším z orgánů obce. Je tvořen starostou, místostarostou, tajemníkem obecního úřadu, je-li tato funkce v obci zřízena, a zaměstnanci obce zařazenými do obecního úřadu. V čele obecního úřadu stojí starosta obce. Obecní úřad plní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo obce nebo rada obce, pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti, vykonává přenesenou působnost ( státní správu ) a rozhoduje o poskytování informací žadateli podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění. V obcích s pověřeným obecním úřadem a v obcích s rozšířenou působností musí být povinně zřízena funkce tajemníka, který je zaměstnancem úřadu a je odpovědný za plnění úkolů obecního úřadu jak v samostatné, tak v přenesené působnosti. Vzhledem k tomu, že členění každého obecního ( městského ) úřadu závisí na organizačním řádu, který schvaluje rada obce, člení se městské úřady ve Vyškově a ve Šlapanicích odlišně.
Městský úřad Vyškov Městský úřad ve Vyškově je členěn na 12 odborů, Útvar interního auditu a kontroly a organizační složku města Městskou policii. Odbory městského úřadu jsou: Odbor kancelář starosty a tajemníka, Odbor finanční, Odbor místního hospodářství, Odbor školství, kultury a sportu, Odbor územního plánování a rozvoje, Stavební úřad, Obecní živnostenský úřad, Odbor majetkoprávní a investiční, Odbor dopravy, Odbor správní a vnitřních věcí, Odbor životního prostředí a Odbor sociálních věcí a zdravotnictví. Podrobnější struktura městského úřadu je uvedena v Příloze 1 – Organizační struktura Městského úřadu Vyškov. Finanční odbor je jedním z nejdůležitějších odborů městského úřadu podílejících se na rozpočtovém procesu obce. Jeho náplní činnosti je zejména zpracování návrhu rozpočtu města, hospodaření města podle rozpočtu a kontrola jeho čerpání za město jako celek, dále komplexní vedení účetnictví města, zpracování návrhu závěrečného účtu města, zpracování 37
návrhu rozpočtového výhledu a správa poplatků za psy. Finanční odbor není členěn na oddělení. Finanční odbor je ve většině své činnosti, především pak při přípravě návrhu rozpočtu, rozpočtového výhledu nebo závěrečného účtu, odborem, který spolupracuje se všemi ostatními odbory, organizačními složkami a zřizovanými organizacemi.
Městský úřad Šlapanice Městský úřad ve Šlapanicích je členěn na 11 odborů a 3 organizační složky města, kterými jsou Městská policie, Poradna pro rodinu, manželství a dítě a Městská knihovna. Odbory městského úřadu jsou: Odbor kancelář tajemníka, Odbor dopravy, Odbor finanční, Odbor investic a správy majetku, Odbor sociální, Odbor školství, Odbor vnitřních věcí, Odbor životního prostředí, Odbor řízení a kontroly, Obecní živnostenský úřad a Stavební úřad. Podrobnější struktura městského úřadu je uvedena v Příloze 2 – Organizační struktura Městského úřadu Šlapanice. I zde hraje finanční odbor důležitou roli v rozpočtovém procesu obce. Jeho náplní činnosti je stejně jako ve Vyškově zejména zpracování návrhu rozpočtu města, hospodaření města podle rozpočtu a kontrola jeho čerpání za město jako celek, dále komplexní vedení účetnictví města, zpracování návrhu závěrečného účtu města, zpracování návrhu rozpočtového výhledu, dále vedení 3 pokladen, správa místní poplatků ( poplatku ze psů, poplatku za provozování výherního hracího přístroje a poplatku z ubytovací kapacity ) sledování plateb nájemného z bytových i nebytových prostor a jejich vyúčtování. Finanční odbor je zde členěn na 2 samostatná oddělení, a to účtárnu a pokladnu, na základě tohoto rozdělení lze říci, že na rozpočtovém procesu obce se podílí výhradně oddělení účtárna. Samozřejmě i zde finanční odbor, respektive jeho oddělení spolupracuje při zabezpečování své činnosti se všemi ostatními odbory, organizačními složkami a zřizovanými organizacemi.
3.3 Analýza rozpočtového procesu města Vyškova a města Šlapanice 3.3.1 Zásady a harmonogram přípravy rozpočtu Prvním krokem při přípravě rozpočtu obcí by mělo být vypracování a schválení zásad a harmonogramu přípravy rozpočtu. Zásady a harmonogram by mělo stanovit zastupitelstvo obce, které by tak mělo vyjádřit svou vůli a představu o rozpočtu na následující rozpočtový rok. Zastupitelstvo obce by mělo navázat na své programové prohlášení na dané volební období a vycházet z cílů a priorit obsažených ve strategických dokumentech obce jako jsou program rozvoje obce, územně plánovací dokumentace obce, plán investic atd. Především v malých obcích zásady a harmonogram zpravidla nejsou písemným dokumentem, ale mnohdy pouze ústní dohodou a pokyny.
Co by zásady přípravy rozpočtu a harmonogram měly obsahovat? zda bude rozpočet vyrovnaný, schodkový nebo přebytkový jestli bude při jeho zpracování přihlédnuto k predikci makroekonomických ukazatelů ekonomiky na příslušný rok jakým způsobem má být zpracována příjmová část jakým způsobem má být zpracována výdajová část jakým způsobem bude přistupováno k zabezpečení financování organizací zřizovaných obcí, tj. jakým způsobem budou stanoveny např. příspěvky na provoz PO 38
bude-li rozpočet obsahovat rozpočtovou rezervu bude-li rozpočet zpracován v jedné nebo více variantách jakým způsobem bude projednáván v orgánech obce přibližný termín, kdy má být rozpočet předložen ZO ke schválení stanovení termínů u jednotlivých kroků při přípravě rozpočtu stanovení osob odpovědných za splnění jednotlivých kroků přípravy rozpočtu
Bylo zjištěno, že ani orgány města Vyškova a ani orgány města Šlapanice neprojednávají a nestanovují žádná konkrétní pravidla pro přípravu a vypracování návrhu rozpočtu obce nebo rozpočtového provizoria. Práce na rozpočtu v podstatě začínají na obou městech v okamžiku, kdy finanční odbory písemně požádají ostatní odbory úřadu, organizační složky, příspěvkové organizace a ostatní příjemce prostředků z rozpočtu města, aby do určitého stanoveného termínu předložily finančnímu odboru své požadavky na rozpočet města na následující rok. Zastupitelstva měst pouze stanoví termín, do kterého má být zpracovaný rozpočet předložen k projednání a schválení.
3.3.2 Rozpočtové výhledy Rozpočtový výhled je dokument, který si obě města připravují na období, které následuje po roce, na který je schvalován rozpočet města. K jeho zpracování však přistupují zcela odlišně. Město Vyškov Město Vyškov zpracovává rozpočtový výhled města na 4 roky a pravidelně jej aktualizuje. 27.9.2005 schválilo Zastupitelstvo města Vyškov aktualizovaný rozpočtový výhled města Vyškova na léta 2006 – 2010 a tento rozpočtový výhled navazuje na předchozí rozpočtový výhled, který byl sestaven na léta 2004 – 2008. Zastupitelstvo města jej projednávalo a schválilo zcela nezávisle na projednání a schválení rozpočtu města. Tento strategický dokument je zpracován velmi podrobně a plní funkci kvalitního nástroje využívaného při řízení obce. Jeho sestavením se zabýval finanční odbor městského úřadu, který ve spolupráci s ostatními odbory úřadu a ostatními orgány obce a na základě důkladné analýzy minulého i současného rozpočtového hospodaření obce, předložil zastupitelstvu dokument, který usnadňuje jeho plánování do budoucna. K rozpočtovému výhledu se v rámci rozpočtového procesu města vyjadřuje také rada města. Město Šlapanice Město Šlapanice zpracovává svůj rozpočtový výhled na období 3 let a rovněž jej pravidelně aktualizuje. Zastupitelstvo města rozpočtový výhled na léta 2007 – 2009 vzalo na vědomí na svém zasedání dne 9.3.2006. Zpracováním tohoto dokumentu se zabýval finanční odbor městského úřadu, avšak ke zpracování tohoto dokumentu přistoupil pouze formálně. Rozpočtový výhled je zpracován velmi obecně a ve velmi stručné podobě, takže v podstatě neplní svou funkci strategického dokumentu, který má být využíván k řízení obce a k plánování do budoucího období. V rámci rozpočtového procesu byl rozpočtový výhled předložen k vyjádření také radě města.
39
3.3.3 Rozpočty Obce při sestavování svých rozpočtů vychází ze svých rozpočtových výhledů, z rozpisu údajů obsažených v zákoně o státním rozpočtu na příslušný rok, ze zákona č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních samosprávných celků, v platném znění, ze zákona č. 234/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, v platném znění, z makroekonomické predikce ukazatelů, kterou zveřejňuje Ministerstvo financí ČR, a z další předpisů. Vzhledem k tomu, že obě města neměla rozpočet na rok 2007 schválený před 1.lednem 2007 musela na základě zákona o rozpočtových pravidlech zahájit své hospodaření rozpočtovým provizoriem, pro které musela zastupitelstva obou měst stanovit pravidla. Zastupitelstvo města Vyškova schválilo Pravidla rozpočtového provizoria pro hospodaření města Vyškova a jím zřizovaných příspěvkových organizací od 1.1.2007 do doby schválení rozpočtu města Vyškova na rok 2007 na svém 2.zasedání dne 19.12.2006. Úplné znění Pravidel je uvedeno v Příloze 3. Zastupitelstvo města Šlapanice schválilo Pravidla rozpočtového provizoria na rok 2007 na svém 2.zasedání dne 21.12.2006 a jejich úplné znění je uvedeno v Příloze 4.
Rozpočet příjmů K sestavení příjmové stránky přistupují obce zpravidla po provedení důkladné analýzy příjmů předchozích let. Část daňových příjmů navrhují do rozpočtu jednak na základě platného znění zákona o rozpočtovém určení daní a jednak na základě predikce daňových příjmů, kterou každoročně zveřejňuje Ministerstvo financí ČR. Zákon č.243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, v platném znění, stanovuje daňové příjmy rozpočtů obcí, které tvoří: a) výnos daně z nemovitostí příjemcem je ta obec, na jejímž území se nemovitost nachází b) podíl na 20,59% z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty c) podíl na 20,59% z celostátního hrubého výnosu daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem d) podíl na 20,59% z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby e) podíl na 20,59% z 60% z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob sníženého o výnosy uvedené v písmenech c) a d) f) podíl na 20,59% z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob g) 30% z výnosu záloh na daň z příjmů fyzických osob, které mají na území obce bydliště h) daň z příjmů právnických osob v případech, kdy je poplatníkem příslušná obec i) podíl na 1,5% z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou Každá obec se na uvedené procentní části celostátního hrubého výnosu daně podílí stanoveným procentem, které zveřejní Ministerstvo financí ČR po dohodě s Českým statistickým úřadem vyhláškou. Pro rok 2007 byla vydána vyhláška MF č. 426/2006 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů.
40
Pro rok 2007 zveřejnilo ministerstvo následující predikci daňových příjmů: Tabulka 6: Predikce daňových příjmů veřejných rozpočtů pro rok 2007 DAŇOVÝ PŘÍJEM PREDIKCE 2007 v mld. Kč VR celkem Z toho obce Daň z přidané hodnoty 232,1 47,8 Daň z příjmů právnických osob 158,7 37,2 v tom: Daň z příjmů právnických osob 152,5 31,4 Daň z příjmů právnických osob placená obcemi a kraji 6,2 5,8 Daň z příjmů fyzických osob 146,6 36,1 v tom: Daň z příjmů FO vybíraná zvláštní sazbou 7,1 1,5 Daň z příjmů FO z podnikání celkem
18,3
7,8
Daň z příjmů FO z podnikání – sdílená část Daň z příjmů FO z podnikání – 30% motivace obcí
12,8 5,5
2,3 5,5
Daň z příjmů FO ze závislé činnosti celkem
121,2
26,8
Daň z příjmů FO ze závislé činnosti – sdílená část Daň z příjmů FO ze závislé činnosti – 1,5% motivace Daň z nemovitostí Místní a správní poplatky Poplatky za znečištění a využívání životního prostředí Vybrané daňové příjmy celkem
119,4 1,8 5,4 5,9 6,5 555,2
25,0 1,8 5,4 5,9 5,2 137,6
Zdroj: Ministerstvo financí ČR
V oblasti přijatých dotací jsou do rozpočtu obcí zapojovány především dotace, které jsou uvolňovány ze státního rozpočtu formou tzv. souhrnného finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům obcí, který je součástí zákona o státním rozpočtu na příslušný rok. Tzv. souhrnný finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtům obcí obsahuje: příspěvek na výkon státní správy, který je určen na částečnou úhradu výdajů spojených s výkonem státní správy. V roce 2007 je příspěvek na výkon státní správy rozdělován podle nové metodiky, která byla poprvé použita v roce 2006 a aktualizována na podmínky roku 2007. Výše příspěvku je závislá na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy a na velikosti správního obvodu vyjádřené počtem trvale bydlících obyvatel na území, v němž obecní úřad vykonává státní správu. příspěvek na školství, který je určen na částečnou úhradu provozních výdajů základních a mateřských škol, včetně škol speciálních. Příspěvek je stanoven finanční částkou na 1 žáka navštěvujícího základní nebo mateřskou školu. Kritériem je počet žáků, který vychází z údajů převzatých z výkazů MŠMT. dotace na výkon zřizovatelských funkcí převedených z okresních úřadů na obce Na některé obce po ukončení činnosti okresních úřadů k 1.1.2003 přešly zřizovatelské funkce k organizacím, jejichž zřizovateli byly dříve okresní úřady. Vzhledem k tomu, že obce si tyto organizace nezřídily, ale tzv. je zdědily, stát jim na jejich provoz přispívá ze státního rozpočtu. Dotace je určena na úhradu provozních výdajů těchto zařízení. příspěvek na zvláštní zdravotnická zařízení, který je určen pouze pro vybraná dětská zdravotnická zařízení ( kojenecké ústavy a dětské domovy ), která nejsou příjmově napojena na soustavu zdravotních pojišťoven a jejichž zřizovatelem je obec. 41
Ve srovnání s předchozími léty došlo v podobě finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům obcí a hl.města Prahy k některým zásadním změnám. V rámci finančních vztahů již nejsou rozpočtovány dotace na domovy důchodců, dotace na ústavy sociální péče a dotace na výkon zřizovatelských funkcí v sociální oblasti převedených z okresních úřadů obcím. V souvislosti s přijetím zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, jsou dotace na zajištění výkonu sociálních služeb poskytovány jako účelové dotace z kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Dále finanční vztahy státního rozpočtu již neobsahují dotace na dávky sociální péče. Tato změna je důsledkem přijetí zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Na základě tohoto zákona byly původní sociální dávky nahrazeny dávkami pomoci v hmotné nouzi, jejichž přiznání je podmíněno sociální potřebností. Od roku 2007 jsou jak nové dávky pomoci v hmotné nouzi, tak dávky pro zdravotně postižené uvolňovány obcím jako účelové dotace z kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Ostatní dotace ze státního rozpočtu případně ze státních fondů lze do schváleného rozpočtu obce zahrnout jen v případě, že má obec doklad o tom ( např. vydané rozhodnutí, podepsanou smlouvu nebo písemný příslib ), že tuto dotaci v příslušném rozpočtovém roce obdrží. V opačném případě jsou dotace, o jejichž uvolnění je rozhodnuto až v rámci dotačního řízení během rozpočtového roku, zapojovány formou rozpočtových opatření do rozpočtu upraveného.
Tabulka 7: Rozpočet příjmů města Vyškova na rok 2007 Položka RS
1111 1112 1113 1121 1122 1211 1332 1334 1337 1341 1343 1344 1346 1347 1351 1353 1361 1511
Název
Částka v tis. Kč
Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti Daň z příjmů fyzických osob ze samost.výdělečné činnosti Daň z příjmů fyzických osob z kapitálových výnosů Daň z příjmů právnických osob Daň z příjmů právnických osob za obce Daň z přidané hodnoty Poplatky za znečišťování ovzduší Odvody za odnětí půdy ze zem.půdního fondu Poplatek za likvidaci komunálního odpadu Poplatek zen psů Poplatek za užívání veřejného prostranství Poplatek ze vstupného Poplatek za povolení vjezdu do vybraných míst Poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj Odvoz výtěžku z provozování loterií Příjmy za zkoušky odbor.způsobilosti od žadatelů o ŘO Správní poplatky Daň z nemovitosti
Daňové příjmy celkem 2111 2112 2131 2132 2139 2141 2210 2229
Příjmy z poskytování služeb a výrobků Příjmy z prodeje zboží Příjmy z pronájmu pozemků Příjmy z pronájmu ostatních nemovitostí a jejich částí Ostatní příjmy z pronájmu majetku Příjmy z úroků Přijaté sankční platby Ostatní přijaté vratky transferů
42
44 046 16 010 2 350 48 271 25 483 73 483 15 100 10 250 720 340 210 30 3 050 1 800 450 10 590 9 500 246 698 685 150 800 2 698 3 201 600 3 770 166
Položka RS
2324 2343
Název
Částka v tis. Kč
Přijaté nekapitálové příspěvky a náhrady Příjmy z úhrad dobývacího prostoru
Nedaňové příjmy celkem 3111 3112
Příjmy z prodeje pozemků Příjmy z prodeje ostatních nemovitostí a jejich částí
4112
Neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu v rámci souhrnného finančního vztahu Ostatní neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu Neinvestiční přijaté transfery od obcí Neinvestiční přijaté transfery od krajů Převody z vlastních fondů hospodářské činnosti Převody z vlastních rezervních fondů Ostatní převody z vlastních fondů Investiční přijaté transfery od regionálních rad
Kapitálové příjmy celkem 4116 4121 4122 4131 4133 4139 4223
Přijaté transfery celkem Příjmy celkem
1 550 75 13 695 25 560 77 000 102 560 43 765,3 73 208 1 678 1 518 4 626,7 1 220 46 700 4 043 176 759 539 712
Zdroj: sestaveno autorkou na základě údajů poskytnutých městem Vyškov
Rozpočet města Vyškova na rok 2007 byl schválen Zastupitelstvem města Vyškova na 3.zasedání dne 26.2.2007. Byl zpracován na základě zákona č. 622/2006 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2007, zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, v platném znění, zákona č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění, zákona č.128/2000 Sb., o obcích, v platném znění, dále na základě rozpočtového výhledu města, na základě predikce daňových příjmů a predikce makroekonomických indikátorů Ministerstva financí ČR a na základě dopisu Krajského úřadu Jihomoravského kraje, kterým byly sděleny závazné ukazatele vyplývající pro město Vyškov na základě rozpisu údajů obsažených v zákoně o státním rozpočtu na rok 2007 a údajů obsažených ve schváleném rozpočtu Jihomoravského kraje na rok 2007. Rozpočet pro rok 2007 byl zastupitelstvem města schválen jako schodkový, což znamená, že výdaje jsou vyšší než příjmy. Schodek rozpočtu je kryt přebytkem hospodaření z minulých let, který je do rozpočtu města zapojen v části financování. Návrh rozpočtu města byl zveřejněn na úřední desce od 9.2.2007, čímž město splnilo zákonnou povinnost zveřejnit návrh rozpočtu nejméně 15 dnů před jeho projednáváním. Rozpočet příjmů je sestaven v členění na jednotlivé položky rozpočtové skladby27 a je rozdělen na příjmy daňové, nedaňové, kapitálové a přijaté transfery. Daňové příjmy zahrnují zejména očekávané podíly na sdílených daních, jejich objem byl navržen v návaznosti na skutečnost roku 2006 s ohledem na predikci MF. Ostatní daňové příjmy byly navrženy ve výši dosažené skutečnosti roku 2006. Nedaňové příjmy obsahují převážně předpokládané příjmy z pronájmu pozemků a veškerých nebytových prostor, příjmy z poskytování výrobků a služeb, sankční platby atd. Kapitálové příjmy zahrnují předpokládaný objem příjmů z prodeje nemovitého majetku, zejména pozemků v průmyslové zóně a pod družstevními bytovými domy, dále pak příjmy z prodeje bytového fondu, které budou použity na tvorbu fondu bydlení.
___________________________________________________________________________ 27
vyhláška MF č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, v platném znění
43
Přijaté dotace obsahují dotace uvolňované ze státního rozpočtu formou souhrnného finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům obcí. Pro město Vyškov je tento vztah tvořen následujícími dotacemi: - příspěvek na výkon státní správy v objemu 34 168,9 tis. Kč - příspěvek na školství v objemu 3 975,4 tis. Kč - dotace na výkon zřizovatelské funkce ke Knihovně Karla Dvořáčka Vyškov převedené na město Vyškov ze zrušeného Okresního úřadu Vyškov v objemu 5 621 tis. Kč Dále je do rozpočtu zapojena dotace z Evropského fondu regionálního rozvoje v objemu 4 043 tis. Kč na realizaci projektu „Stavební úpravy zámecké loggie“ a dotace z rozpočtu kraje v objemu 1 518 tis. Kč na zajištění lékařské služby první pomoci. Zbývající část příjmové části rozpočtu tvoří převody z vlastních fondů města.
Tabulka 8: Rozpočet příjmů města Šlapanice na rok 2007 Položka RS Paragraf RS
1111 1112 1113 1121 1122 1211 1333 1334 1337 1341 1343 1345 1347 1351 1361 1511
Název
Částka v tis. Kč
Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti Daň z příjmů fyzických osob ze samost.výdělečné činnosti Daň z příjmů fyzických osob z kapitálových výnosů Daň z příjmů právnických osob Daň z příjmů právnických osob za obce Daň z přidané hodnoty Poplatky za uložení odpadu Odvody za odnětí půdy ze zem.půdního fondu Poplatek za likvidaci komunálního odpadu Poplatek zen psů Poplatek za užívání veřejného prostranství Poplatek z ubytovací kapacity Poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj Odvoz výtěžku z provozování loterií Správní poplatky Daň z nemovitosti
Daňové příjmy celkem 2460 § 1012 § 1069 § 2119 § 2141 § 2169 § 2269 § 2369 § 3314 § 3315 § 3341 § 3349 § 3612 § 3613 § 3632 § 3719
Splátky půjček od obyvatelstva Podnikání a restrukturalizace v zemědělství a potravin. Ostatní správa v zemědělství Ostatní záležitosti těžebního průmyslu a energetiky Vnitřní obchod Ostatní správa v průmyslu, stavebnictví, obchodu a služ. Ostatní správa v dopravě Ostatní správa ve vodním hospodářství Činnosti knihovnické Činnosti muzeí a galerií Rozhlas a televize Ostatní záležitosti sdělovacích prostředků Bytové hospodářství Nebytové hospodářství Pohřebnictví Ostatní činnosti k ochraně ovzduší
44
9 080 2 600 550 11 000 1 485 18 100 3 300 60 3 520 199 160 26 380 150 12 200 3 000 65 810 150 320 2 150 7 300 1 800 60 35 5 27 24 1 800 1 500 180 30
Položka RS Paragraf RS
§ 3729 § 3739 § 4329 § 4351 § 4357 § 5311 § 5512 § 6171 § 6310 § 6409
Název
Částka v tis. Kč
Ostatní nakládání s odpady Ostatní ochrana půdy a spodní vody Ostatní sociální péče a pomoc dětem a mládeži Osob.asistence, pečovatelská služba a podp. sam.bydlení Domovy Bezpečnost a veřejný pořádek Požární ochrana – dobrovolná část Činnost místní správy Obecné příjmy a výdaje z finančních operací Ostatní činnosti jinde nezařazené
Nedaňové příjmy celkem § 1012
Podnikání a restrukturalizace v zemědělství a potravin.
4112
Neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu v rámci souhrnného finančního vztahu
Kapitálové příjmy celkem Přijaté transfery celkem Příjmy celkem
4 000 10 3 160 1 560 90 25 635 250 5 664,3 18 787,3 23 000 23 000 41 929,6 41 929,6 149 526,9
Zdroj: sestaveno autorkou na základě údajů poskytnutých městem Šlapanice
Rozpočet města Šlapanice na rok 2007 byl schválen Zastupitelstvem města Šlapanice na 4.zasedání dne 15.3.2007. Byl zpracován stejně jako v případě rozpočtu města Vyškova na základě zákona č. 622/2006 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2007, zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, v platném znění, zákona č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění, zákona č.128/2000 Sb., o obcích, v platném znění, dále na základě predikce daňových příjmů a predikce makroekonomických indikátorů Ministerstva financí ČR a na základě dopisu Krajského úřadu Jihomoravského kraje, kterým byly sděleny závazné ukazatele vyplývající pro město Šlapanice na základě rozpisu údajů obsažených v zákoně o státním rozpočtu na rok 2007 a údajů obsažených ve schváleném rozpočtu Jihomoravského kraje na rok 2007. Rozpočet pro rok 2007 byl zastupitelstvem města schválen jako schodkový, což znamená, že výdaje jsou vyšší než příjmy. Schodek rozpočtu je kryt přebytkem hospodaření z minulých let, který je do rozpočtu města zapojen v části financování. Návrh rozpočtu města byl zveřejněn na úřední desce od 27.2.2007, čímž město splnilo zákonnou povinnost zveřejnit návrh rozpočtu nejméně 15 dnů před jeho projednáváním. Rozpočet příjmů je v oblasti daňových příjmů, přijatých dotací a části nedaňových příjmů ( splátky půjček ) sestaven v členění na jednotlivé položky rozpočtové skladby a v oblasti ostatních nedaňových příjmů a oblasti příjmů kapitálových v členění na paragrafy rozpočtové skladby. Je stejně jako příjmová část rozpočtu města Vyškova rozdělen na příjmy daňové, nedaňové, kapitálové a přijaté transfery. Daňové příjmy zahrnují zejména očekávané podíly na sdílených daních, jejich objem byl rovněž navržen v návaznosti na skutečnost roku 2006 s ohledem na predikci MF. Ostatní daňové příjmy byly navrženy ve výši dosažené skutečnosti roku 2006 a upravené o známé skutečnosti roku 2007. Nedaňové příjmy byly navrženy také s ohledem na skutečně dosažené nedaňové příjmy v roce 2006 s přihlédnutí ke změnám pro rok 2007. Kapitálové příjmy zahrnují předpokládaný objem příjmů z prodeje pozemků v roce 2007. 45
Přijaté transfery obsahují dotace uvolňované ze státního rozpočtu formou souhrnného finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům obcí. Pro město Šlapanice je tento vztah tvořen následujícími dotacemi: - příspěvek na výkon státní správy v objemu 40 541 tis. Kč - příspěvek na školství v objemu 1 014,9 tis. Kč - část dotace na výkon zřizovatelské funkce k Okresní knihovně Brno-venkov převedené rovněž ze zrušeného Okresního úřadu Brno-venkov v objemu 373,7 tis. Kč Jiné dotace ani převody z vlastních fondů město Šlapanice pro rok 2007 nerozpočtuje.
Graf 8: Srovnání příjmové části rozpočtu města Vyškova a města Šlapanice Vyškov Šlapanice 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 daňové příjmy
nedaňové příjmy
dotace
kapitálové příjmy
Zdroj: sestaveno autorkou
Rozpočet výdajů Při sestavení výdajové části rozpočtu vycházejí obce rovněž z důkladné analýzy výdajů předchozích let, ze svých dlouhodobých závazků i z nově uzavřených smluvních vztahů. Současně si však musí uvědomit celou řadu faktorů, které ovlivňují výdajovou stránku rozpočtu obce, např. vývoj inflace, vývoj mezd, změny v cenách energií, plánovaná realizace akcí a celá řada dalších. Rovněž by měly vycházet ze svých strategických dokumentů, které vypovídají o tom, jakým směrem se bude rozvoj obce ubírat. Sestavení výdajové části rozpočtu většinou předchází sběr dat, tzn. že příjemci prostředků z obecního rozpočtu např. samotný obecní úřad a jeho odbory, organizační složky obce, nebo zřizované příspěvkové organizace předloží své požadavky na objem finančních prostředků. Požadavky jsou většinou korigovány a jsou zařazovány do rozpočtu podle priorit a podle finančních možností, které udává příjmová část rozpočtu.
46
Tabulka 9: Rozpočet výdajů města Vyškova na rok 2007 ORJ
10 12 14 15 16 17 18 19 21 22 23 24 28 30 35 39 40
Název
Rozpočet výdajů celkem v tis. Kč
Odbor dopravy Odbor životního prostředí OŠKS – oddělení školství OŠKS – prevence kriminality, sport OŠKS – oddělení kultury Městská policie OSVV – jednotka sboru dobrovolných hasičů OSVV – oddělení vnitřních věcí Kancelář starosty a tajemníka KST – oddělení personální a mzdové KST – turistické informační centrum KST – oddělení informatiky Odbor sociální věcí a zdravotnictví Odbor finanční Odbor územního plánování a rozvoje Odbor místního hospodářství Odbor majetkoprávní a investiční
4 451 30 841 40 180 146 19 750 2 188 957 12 243 3 186 88 477 800 4 339 77 000 38 409 1 495 112 378 117 066 553 906
Výdaje celkem
z toho: běžné
kapitálové
3 651 21 618 33 430 146 19 750 1 438 826 11 728 3 116 88 477 800 3 144 77 000 38 409 770 111 878 13 193 429 374
800 9 223 6 750
750 131 515 70
1 195
725 500 103 873 124 532
Zdroj: sestaveno autorkou na základě údajů poskytnutých městem Vyškov
Při sestavování výdajové části rozpočtu města Vyškova se vycházelo z rozpočtového výhledu, z uzavřených dlouhodobých i krátkodobých závazků, ze skutečnosti roku 2006, z očekávaných legislativních změn, z programových dokumentů, z požadavků jednotlivých správců rozpočtových prostředků a z finančních možností města. Rozpočet výdajů je členěn podle správců rozpočtových prostředků, tzv. organizačních jednotek ORJ. Toto členění je odlišné od členění výdajové části rozpočtu města Šlapanice, což neumožňuje přesné porovnání. V rámci běžných výdajů jsou rozpočtovány příspěvky na provoz příspěvkovým organizacím. Výše příspěvků vychází z úrovně předchozího roku, je valorizovaná o predikovanou míru inflace a je upravená o jednorázové vlivy ( např. významné opravy apod.). Ostatní výdaje byly do rozpočtu zahrnuty na základě stanovené priority a na základě uzavřených dlouhodobých smluv a závazků města. V rámci kapitálových výdajů, které tvoří cca 22,5% z celkového objemu rozpočtovaných výdajů, jsou do rozpočtu zahrnuty prostředky na realizaci plánovaných investičních akcí jako jsou např. rekonstrukce místních komunikací, nákup akcií VaK, a.s. Vyškov, rekonstrukce tribuny atletického stadionu a fotbalového hřiště, rekonstrukce hřbitova, rekonstrukce náměstí Svobody, vybudování průmyslové zóny Nouzka II a celá řada dalších.
Tabulka 10: Rozpočet výdajů města Šlapanice na rok 2007 Paragraf RS Položka RS
§ 1012 § 1014 § 1019 § 1036
Název
Částka v tis. Kč
Podnikání a restrukturalizace v zemědělství a potravin. Ozdravování hosp.zvířat, polních a speciálních plodin a zvláštní veterinární péče Ostatní zemědělská a potravinářská činnost a rozvoj Správa v lesním hospodářství
47
40 115 8 10
Paragraf RS Položka RS
§ 2141 § 2212 § 2219 § 2221 § 2229 § 2310 § 2321 § 2369 § 3111 § 3113 § 3121 § 3314 § 3319 § 3329 § 3341 § 3349 § 3392 § 3399 § 3421 § 3612 § 3613 § 3631 § 3632 § 3633 § 3639 § 3729 § 3742 § 3745 § 4339 § 4351 § 4357 § 4359 § 4359 § 5311 § 5512 § 6112 § 6171 § 6310 § 6320 § 6399 § 6402 § 6409
Název
Částka v tis. Kč
Vnitřní obchod Silnice Ostatní záležitosti pozemních komunikací Provoz veřejné silniční dopravy Ostatní záležitosti v silniční dopravě Pitná vody Odvádění a čištění odpadních vod a nakládání s kaly Ostatní správa ve vodním hospodářství Předškolní zařízení Základní školy Gymnázia Činnosti knihovnické Ostatní záležitosti kultury Ostatní záležitosti ochrany památek a péče o kult.dědictví Rozhlas a televize Ostatní záležitosti sdělovacích prostředků Zájmová činnost v kultuře Ostatní záležitosti kultury, církví a sděl.prostředků Využití volného času dětí a mládeže Bytové hospodářství Nebytové hospodářství Veřejné osvětlení Pohřebnictví Výstavba a údržba místních inženýrských sítí Komunální služby a územní rozvoj jinde nezařazené Ostatní nakládání s odpady Chráněné části přírody Péče o vzhled obcí a veřejnou zeleň Ostatní sociální péče a pomoc rodině a manželství Osob.asistence, pečovatelská služba a podp. sam.bydlení Domovy Ostatní služby a činnosti v obl.soc.péče – staří občané Ostatní služby a činnosti v obl.soc.péče – zdrav.postižení Bezpečnost a veřejný pořádek Požární ochrana – dobrovolná část Zastupitelstva obcí Činnost místní správy Obecné příjmy a výdaje z finančních operací Pojištění funkčně nespecifikované Ostatní finanční operace Finanční vypořádání minulých let Ostatní činnosti jinde nezařazené
Neinvestiční výdaje celkem § 1012 § 2212 § 2219
Podnikání a restrukturalizace v zemědělství a potravin. Silnice Ostatní záležitosti pozemních komunikací
48
25 300 500 1 098 50 10 500 5 1 450 5 100 30 1 350 70 30 280 320 30 350 50 310 900 1 800 130 35 35 6 350 50 1 600 30 500 1 100 83 32 1 911 571 4 747 67 290 2 000 400 1 485 6 677,8 7 400 117 157,8 200 4 019 1 200
Paragraf RS Položka RS
Název
Částka v tis. Kč
Odvádění a čištění odpadních vod a nakládání s kaly Předškolní zařízení Pohřebnictví Výstavba a údržba místních inženýrských sítí Územní plánování Činnost místní správy
§ 2321 § 3111 § 3632 § 3633 § 3635 § 6171
6 737 13 933,1 10 628 600 2 482 1 900 41 699,1 158 856,9
Kapitálové výdaje celkem Výdaje celkem Zdroj: sestaveno autorkou na základě údajů poskytnutých městem Šlapanice
Při sestavování výdajové části rozpočtu města Šlapanice se vycházelo ze skutečnosti roku 2006, z požadavků jednotlivých odborů, očekávaných legislativních změn a finančních možností města. Výdajovou část rozpočtu má město Šlapanice členěnu podle jednotlivých paragrafů rozpočtové skladby, nikoliv jako město Vyškov podle správců rozpočtových prostředků, což, jak již bylo napsáno, neumožňuje přesné srovnání výdajů v jednotlivých částech. Stejně jako město Vyškov, tak i město Šlapanice do svých běžných výdajů začlenilo příspěvky na provoz svých zřizovaných příspěvkových organizací. Při stanovení výše tohoto příspěvku byl jako základ vzat objem příspěvku v roce 2006, který byl pro rok 2007 upraven o predikovanou míru inflace. Tyto příspěvky pokrývají rozdíl mezi plánovanými výnosy a předpokládanými náklady těchto příspěvkových organizací. Ostatní výdaje byly stanoveny na základě jejich důležitosti a na základě uzavřených smluvních vztahů. V kapitálové části, která tvoří cca 26,25% z celkového objemu rozpočtovaných výdajů města, jsou rozpočtovány výdaje na plánované investiční akce, např. odkup pozemků, příspěvek dobrovolnému svazku obcí, jehož je město členem, na budování kanalizace, rekonstrukce místní komunikace, rekonstrukce smuteční obřadní síně, nádstavbu na budově mateřské školy pořízení urbanistické studie rezidenčních ploch atd. Graf 9: Srovnání výdajové části rozpočtu města Vyškov a města Šlapanice Vyškov Šlapanice
450 400 350 300 250 200 150 100 50
000,0 000,0 000,0 000,0 000,0 000,0 000,0 000,0 000,0 0,0 neinvestiční výdaje
kapitálové výdaje
49
Běžné a kapitálové výdaje v rozpočtu města Šlapanice na rok 2007
Běžné a kapitálové výdaje v rozpočtu města Vyškova na rok 2007
Kapitálové výdaje 22,5%
Kapitálové výdaje 26,5%
Běžné výdaje 73,75%
Běžné výdaje 77,5%
Zdroj: sestaveno autorkou
Vzhledem k tomu, že jak velikost, tak i počet obyvatel obou srovnávaných měst jsou rozdílné, je srovnání příjmové a výdajové části rozpočtu města Vyškova a města Šlapanice na rok 2007 ukázáno na grafu 10, kde jsou příjmy a výdaje rozpočtu obou měst pro větší názornost srovnány v přepočtu na 1 obyvatele města.
Graf 10: Srovnání příjmové a výdajové části rozpočtu města Vyškov a města Šlapanice v přepočtu na 1 obyvatele města 25 162,7 24 517,9
24 674,9
23 225,7
celkové příjmy celkové výdaje Vyškov
Šlapanice
Zdroj: sestaveno autorkou
Po schválení rozpočtu v zastupitelstvu města následuje jeho podrobný rozpis v členění podle rozpočtové skladby. U obou měst provádí tento rozpis a následné zavedení rozpočtu do finančních výkazů města dle metodiky Ministerstva financí ČR a pokynů Krajského úřadu Jihomoravského kraje finanční odbor městského úřadu ve spolupráci s ostatními odbory a organizačními složkami. Rozpočet po jeho schválení může být změněn z několika důvodů, které jsou vymezeny v § 16 zákona 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění. Změny rozpočtu se provádějí rozpočtovými opatřeními evidovanými v časové posloupnosti. 50
Ve městě Vyškově zmocnilo zastupitelstvo města v souladu s § 102 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích v platném znění, radu města provádět rozpočtová opatření podle § 16 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů v platném znění, v tomto rozsahu: − přesun prostředků mezi jednotlivými položkami výdajů, aniž by se změnil objem výdajů jako závazný ukazatel a jedná-li se v jednotlivém případě o změnu v objemu do 400 tis. Kč; − přesun prostředků u výdajů na sociální dávky při zachování celkového objemu účelových prostředků přijatých na sociální dávky; − přesun prostředků určených na neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím z ORJ 30 na jednotlivé správce rozpočtových prostředků (ORJ) na základě schválení poskytnutí dotací těmto organizacím orgány města, vč. změny závazných ukazatelů s následným informováním Zastupitelstva města Vyškova; − zvýšení příjmů a výdajů z titulu přijatých dotací ze státního rozpočtu ČR, státních fondů a jiných veřejných rozpočtů, vč. změny závazných ukazatelů s následným informováním Zastupitelstva města Vyškova; − zvýšení příjmů a výdajů z titulu přijatých darů, příspěvků a náhrad, přijatých plnění od pojišťoven za pojistné události, přijatých odvodů v případě neuložení náhradních výsadeb vč. změny závazných ukazatelů s následným informováním Zastupitelstva města Vyškova. Ve městě Šlapanice zmocnilo zastupitelstvo města v souladu s § 102 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích v platném znění, radu města provádět rozpočtová opatření podle § 16 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů v platném znění, v tomto rozsahu: − schvalovat rozpočtová opatření, která nemají vliv na celkovou výši rozpočtu města, − schvalovat rozpočtová opatření, provedená Jihomoravským krajem nebo ústředními orgány v rozpočtu města a uložilo starostovi povinnost podrobně informovat zastupitelstvo o přijatých rozpočtových opatřeních.
3.3.4
Závěrečné účty
Po skončení kalendářního roku obce souhrnně zpracovávají do závěrečného účtu údaje o svém ročním hospodaření a o hospodaření svých zřizovaných organizací. Součástí závěrečného účtu je ve smyslu zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, v platném znění, zpráva auditora o přezkoumání hospodaření obce za uplynulý rozpočtový rok. Vzhledem k tomu, že závěrečný účet obce za uplynulý rozpočtový rok musí být zastupitelstvu obce předložen k projednání nejpozději do 30.6., nebyl v době zpracování této práce k dispozici závěrečný účet za rok 2006 od obou srovnávaných měst. Proto je v této práci srovnán závěrečný účet obou měst za rok 2005. Zastupitelstvu města Vyškov byl zpracovaný závěrečný účet za rok 2006 již předložen k projednání na jeho 4. zasedání konaném dne 23.4.2007, avšak město Šlapanice nemá závěrečný účet za rok 2006 doposud zpracován.
Závěrečný účet města Vyškova za rok 2005 byl v období od 10.4.2006 do 25.4.2006 zveřejněn a Zastupitelstvem města Vyškova byl projednán a schválen na 20.zasedání dne 51
25.4.2006. Nabízí kompletní rozbor a zhodnocení hospodaření města a jím zřizovaných organizací za rok 2005 s podrobným komentářem. Město v roce 2005 hospodařilo v souladu se schváleným rozpočtem, který zastupitelstvo města schválilo dne 22.2.2005 jako vyrovnaný rozpočet v objemu 356 000 tis. Kč. Rozpočet byl v průběhu roku 2005 několikrát upravován a celkem bylo provedeno 162 rozpočtových opatření. Po všech úpravách činil rozpočet města celkem 361 182,5 tis. Kč. Hospodaření města za rok 2005 skončilo přebytkem ve výši 36 788,3 tis. Kč. Přezkoumání hospodaření města za rok 2005 a ověření účetní závěrky k 31.12.2005 bylo provedeno nezávislou auditorskou firmou AUDIT Brno, spol.s r.o. Zpráva o přezkoumání hospodaření města Vyškova obsahovala vyjádření, že při přezkumu hospodaření nebyly zjištěny chyby a nedostatky, z čehož vyplývá skutečnost, že zastupitelstvo města při schvalování závěrečného účtu neuložilo žádná nápravná opatření. Plnění rozpočtu a výsledek hospodaření města Vyškova v roce 2005 stručně dokumentuje Bilance příjmů a výdajů uvedená v následující tabulce.
Tabulka 11a: Bilance příjmů a výdajů města Vyškova za rok 2005 Schválený rozpočet
Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Celkem příjmy Běžné výdaje Kapitálové výdaje Celkem výdaje Saldo příjmů a výdajů Ostatní zúčtování roku 2005 Výsledek hospodaření
201 959 10 427 25 180 118 434 356 000 287 453 68 547 356 000
Upravený rozpočet
204 959 11 459 13 417 131 347,5 361 182,5 297 132,5 64 050 361 182,5
Skutečnost
212 267 12 438 25 252 131 285 381 242 285 625 58 774 344 399 36 843 -55 36 788
% plnění UR
104 109 188 100 106 96 92 95
Zdroj: sestaveno autorkou na základě údajů poskytnutých městem Vyškov
Závěrečný účet města Šlapanice za rok 2005 byl v době od 25.5.2006 do 12.6.2006 zveřejněn a zastupitelstvu města byl předložen ke schválení na zasedání dne 12.6.2006. Na tomto zasedání však zastupitelstvo města tento dokument neschválilo. Opětovně byl tedy závěrečný účet města předložen ke schválení na následujícím zasedání, které se konalo dne 10.8.2006, kde již tento dokument zastupitelstvo schválilo. Závěrečný účet obsahuje stejně jako v případě města Vyškova ucelený rozbor hospodaření města a jím zřizovaných organizací za rok 2005, i když komentář je zpracován ve velmi stručné podobě. Město v roce 2005 hospodařilo podle rozpočtu, který byl zastupitelstvem města schválen jako schodkový na 20.zasedání dne 3.3.2005 v celkovém objemu 154 668,4 tis. Kč. V průběhu roku 2005 došlo k celé řadě úprav a celkem bylo provedeno 112 rozpočtových opatření. Objem rozpočtu po veškerých provedených úpravách za rok 2005 činil celkem 181 557,5. Hospodaření města za rok 2005 skončilo přebytkem v celkové výši 3 208,1 tis. Kč. Přezkum hospodaření za rok 2005 a ověření účetní závěrky k 31.12.2005 provedla nezávislá auditorská firma AUDIT BUSINESS SERVICE, s.r.o. Závěrečná zpráva o přezkumu hospodaření města Šlapanice obsahovala vyjádření, že při přezkumu hospodaření města nebyly zjištěny chyby a nedostatky. Zastupitelstvo tedy při schvalování závěrečného účtu neuložilo žádná nápravná opatření.
52
Plnění rozpočtu a výsledek hospodaření města Šlapanice v roce 2005 stručně dokumentuje Bilance příjmů a výdajů uvedená v následující tabulce.
Tabulka 11b: Bilance příjmů a výdajů města Šlapanice za rok 2005 Schválený rozpočet
Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Celkem příjmy Běžné výdaje Kapitálové výdaje Celkem výdaje Saldo příjmů a výdajů Financování Výsledek hospodaření
58 344 20 267 1 100 74 957,4 154 668,4 143 763 26 407 170 170 -15 501,6 15 501,6
Upravený rozpočet
58 344 18 541,3 1 100 103 572,2 181 557,5 162 392,8 35 300,2 197 693 -16 135,5 16 135,5
Skutečnost
66 428,1 13 878,3 1 678,6 103 571,4 185 556,4 147 282,8 35 065,5 182 348,3 3 208,1
% plnění UR
114 75 153 100 102 91 99 92
3 208,1
Zdroj: sestaveno autorkou na základě údajů poskytnutých městem Šlapanice
3.3.5
Srovnání rozpočtového procesu města Vyškova a města Šlapanice
Obě města sestavují na základě § 3 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů rozpočtové výhledy, ale k jejich sestavení přistupují odlišně a také jim přikládají odlišnou důležitost. Srovnání obou těchto dokumentů ukázalo, že město Vyškov sestavuje rozpočtový výhled na delší období a zpracovává jej v podstatně podrobnější podobě než sestavuje rozpočtový výhled město Šlapanice. V rozpočtovém výhledu města Vyškova je poněkud potlačena část příjmů, ale výborně rozpracována část výdajů a závazků. Výdajová část je členěna podle jednotlivých oblastí ( např. kultura, školství, doprava a veřejné prostranství atd.) včetně číselného vyjádření výdajů v jednotlivých letech. Tento strategický dokument je kvalitním podkladem pro rozhodování orgánů obce a pro sestavování rozpočtu města. Rozpočtový výhled města Šlapanice je zpracován velmi stručně a podává jen velmi hrubý obraz o příjmech a výdajích ( číselně jsou vyjádřeny daňové, nedaňové a kapitálové příjmy a neinvestiční výdaje ) a částečně i o dlouhodobých závazcích ( číselné jsou vyjádřeny splátky úvěru a příspěvek dobrovolnému svazku obcí ). Tento strategický dokument je zpracován dost formálně a není schopen zcela plnit svou funkci při rozhodování orgánů obce nebo při sestavování rozpočtu města. V obou jmenovaných městech zpracovává rozpočtový výhled finanční odbor a na jeho projednávání se podílí rada města, finanční výbor a zastupitelstvo města. Obě města své rozpočtové výhledy pravidelně aktualizují. Způsob jakým obě města přistupují k sestavení rozpočtu je podobný. Práce na sestavení rozpočtu v obou městech řídí finanční odbor, neboť zastupitelstva ani rady těchto měst nestanovují pro sestavení rozpočtu žádné zásady ani harmonogram. Práce na návrhu rozpočtu zahajují obě města sběrem dat a požadavků v období měsíců července a srpna. Návrh rozpočtu je v obou městech připravován ve dvou variantách, z nichž je v průběhu projednávání rozpočtu vybírána ta vhodnější, která je zastupitelstvu předložena ke schválení. Město Vyškov člení výdajovou stránku rozpočtu při jeho sestavování podle správců rozpočtových prostředků v jednotlivých oblastech, což již při projednávání a schvalování rozpočtu ukazuje, kdo je odpovědný za čerpání jednotlivých objemů finančních prostředků v rozpočtu města. Město Šlapanice připravuje rozpočet pro projednávání a schvalování v 53
členění podle položek a paragrafů rozpočtové skladby. Rozpočty obou měst jsou sestavovány na základě požadavků jednotlivých odborů úřadu, požadavků zřizovaných organizací, na základě dlouhodobých závazků obce, na základě Ministerstvem financí ČR zveřejněných predikcí daňových příjmů a makroekonomických ukazatelů, na základě rozpisu údajů obsažených v zákoně o státním rozpočtu na příslušný rok a údajů obsažených ve schváleném rozpočtu Jihomoravského kraje na příslušný rok. V obou jmenovaných městech je za přípravu rozpočtu zodpovědný finanční odbor, který připravuje veškeré materiály k projednání. V rámci rozpočtového procesu je návrh rozpočtu předložen k projednání radě města a finančnímu výboru. Před schválením je návrh rozpočtu v obou městech zveřejněn na úřední desce umístěné u městského úřadu a také na elektronické úřední desce na webových stránkách města. Závěrečné projednání a schválení rozpočtu provádí dle zákona o obcích v případě obou měst jejich zastupitelstva. Lze konstatovat, že tato fáze rozpočtového procesu probíhá v obou městech téměř shodně a liší se pouze v detailech ( např. termínech ). Nemá –li obec schválen rozpočet před 1.lednem rozpočtového roku, řídí se jeho rozpočtové hospodaření v době do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria, která stanoví zastupitelstvo obce. Obě města Vyškov i Šlapanice neměla rozpočet na rok 2007 schválen před 1.1.2007, proto své hospodaření v roce 2007 zahájila podle pravidel rozpočtového provizoria, která byla schválena zastupitelstvy obou měst v závěru roku 2006. Pravidla rozpočtového provizoria města Vyškova ( Příloha č. 3 ) jsou podrobně rozpracována jak v komentáři, tak v tabulkové ( číselné ) části a přesně stanovují jakým způsobem mohou být čerpány prostředky z rozpočtu města v jednotlivých oblastech činnosti a jednotlivými správci rozpočtových prostředků. Zastupitelstvo města Šlapanice stanovilo pravidla rozpočtového provizoria pro rok 2007 ( Příloha č. 4 ) jen velmi obecně bez jakéhokoliv číselného vyjádření, což může dávat prostor k neuváženému čerpání finančních prostředků města. Pravidla rozpočtového provizoria na rok 2007 projednala jak u města Vyškova, tak u města Šlapanice také rada města. Po skončení rozpočtového roku shrnují obě města výsledky svého hospodaření do závěrečného účtu. K jejich sestavení přistupují opět odlišně. Zatímco závěrečný účet města Vyškova je velmi detailně zpracován v tabulkové části, která je doplněna podrobným komentářem, závěrečný účet města Šlapanice je zpracován v souhrnných tabulkách s velmi stručným komentářem. Součástí závěrečných účtů obou měst je i zpráva o přezkoumání hospodaření města, která v případě obou měst konstatuje hospodaření bez zjištěných nedostatků a chyb. Na sestavení závěrečného účtu města Vyškova se podílel především finanční odbor ve spolupráci s finančním výborem. Závěrečný účet byl po jeho sestavení projednán radou města a finančním výborem. Ve městě Šlapanice byl závěrečný účet zpracován finančním odborem a poté byl předložen k projednání radě města a finančnímu výboru. Konečné schválení závěrečného účtu provedlo v obou městech zastupitelstvo. Obě města dodržela zákonem uloženou povinnost zveřejnění závěrečného účtu nejméně 15 dnů před jeho konečným schválením v zastupitelstvu města a své závěrečné účty zveřejnila na úřední desce umístěné u městského úřadu a také na elektronické úřední desce na webových stránkách města. I zde lze konstatovat, že se tato fáze rozpočtového procesu v obou městech příliš neliší a města při sestavování, projednávání a schvalování závěrečného účtu postupují podobně.
54
Závěr Rozpočet obce je důležitým finančním nástrojem řízení obce, který vychází ze střednědobého rozpočtového výhledu. Obec řídí a uskutečňuje své hospodaření v rozpočtovém období, které je shodné s kalendářním rokem. Činnosti orgánů obce jako je sestavení rozpočtu, jeho projednávání a schvalování, kontrola jeho plnění a sestavení závěrečného účtu po skončení rozpočtového roku nazýváme rozpočtovým procesem obce. Cílem této práce bylo provést komparaci rozpočtového procesu dvou měst na území Jihomoravského kraje, a to města Vyškova a města Šlapanice. Informace a podklady získané od pracovníků Městského úřadu Vyškov a pracovníků Městského úřadu Šlapanice byly porovnávány s poznatky získanými v odborné literatuře a legislativě a mezi sebou. Rozpočtový proces je jedním z nejdůležitějších procesů, které na obcích probíhají, a proto je třeba věnovat mu náležitou pozornost. V průběhu zpracování bakalářské práce nebyly zjištěny žádné odchylky od teoretických poznatků. Bylo zjištěno, že obě města dodržují veškeré platné předpisy, kterými se rozpočtový proces obcí řídí a dodržují všechny fáze, kterými v průběhu rozpočtového roku rozpočtový proces prochází. Obě města sestavují své rozpočtové výhledy, rozpočty a závěrečné účty, ale přikládají jim rozdílnou důležitost, což se odráží na kvalitě jejich zpracování. Zvláště v případě města Šlapanice jsou některé dokumenty ( např. rozpočtový výhled nebo pravidla rozpočtového provizoria ) zpracovány pouze formálně. Bylo by vhodné, kdyby se město Šlapanice zaměřilo na kvalitu těchto dokumentů a tyto dokumenty detailněji rozpracovalo, aby získaly větší vypovídající schopnost a plnily tak svou funkci důležitého strategického dokumentu. Rozpočtový proces je proces, který prochází neustálým vývojem ať už na základě nové legislativy nebo na základě nových skutečností, proto je na něm stále co zdokonalovat a zlepšovat. A toto platí nejen pro obě srovnávaná města, ale obecně pro všechny územně samosprávné celky.
55
Seznam grafů, tabulek a příloh Seznam grafů Graf 1: Soustava veřejných rozpočtů Graf 2: Veřejná správa v užším pojetí Graf 3: Příjmy rozpočtu obce Graf 4: Výdaje rozpočtu obce Graf 5: Rozpočtový proces obcí Graf 6: Politické složení Zastupitelstva města Vyškova Graf 7: Politické složení Zastupitelstva města Šlapanice Graf 8: Srovnání příjmové části rozpočtu města Vyškova a města Šlapanice Graf 9: Srovnání výdajové části rozpočtu města Vyškov a města Šlapanice Graf 10: Srovnání příjmové a výdajové části rozpočtu města Vyškov a města Šlapanice v přepočtu na 1 obyvatele města
Seznam tabulek Tabulka 1: Příjmy a výdaje obcí Tabulka 2: Porovnání příjmů obcí Tabulka 3: Přehled výdajů obcí Tabulka 4: Výbory zřízené zastupitelstvy měst Vyškova a Šlapanice Tabulka 5: Komise zřízené radami měst Vyškova a Šlapanice Tabulka 6: Predikce daňových příjmů veřejných rozpočtů pro rok 2007 Tabulka 7: Rozpočet příjmů města Vyškova na rok 2007 Tabulka 8: Rozpočet příjmů města Šlapanice na rok 2007 Tabulka 9: Rozpočet výdajů města Vyškova na rok 2007 Tabulka 10: Rozpočet výdajů města Šlapanice na rok 2007 Tabulka 11a: Bilance příjmů a výdajů města Šlapanice za rok 2005 Tabulka 11b: Bilance příjmů a výdajů města Vyškova za rok 2005
Seznam příloh Příloha 1: Organizační struktura Městského úřadu Vyškov Příloha 2: Organizační struktura Městského úřadu Šlapanice Příloha 3: Pravidla rozpočtového provizoria města Vyškova pro rok 2007 Příloha 4: Pravidla rozpočtového provizoria města Šlapanice pro rok 2007
56
Seznam použité literatury a ostatních zdrojů Seznam použité odborné literatury JURAJDOVÁ, H., ŠELEŠOVSKÝ, J.: Účetnictví, daně, audit a financování územních samosprávných celků a organizací neziskového sektoru. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 132 s. ISBN 80-210-3583-8 PEKOVÁ, J., PILNÝ, J.: Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 1.vyd. Praha: ASPI Publishin s.r.o., 2002. 304 s. ISBN 80-85963-85-X STRECKOVÁ, Y., MALÝ, I. a kolektiv: Veřejná ekonomie pro školu i praxi. 1 vyd. Praha: Computer Press, 1998. 214 s. ISBN 80-7226-112-6 MELION, M.: Finance územních samospráv. 1.vyd. Hradec Králové: E.I.A., 2000. 213 s. ISBN 80-85490-70-X MARKOVÁ, H.: Finance obcí, měst a krajů. 1.vyd. Praha: ORAC, 2000. 190 s. ISBN 8086199-21-1 REKTOŘÍK,J. a kolektiv: Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. 1.vyd. Praha: Ekopress, s.r.o., 2002. 264 s. ISBN 80-86119-60-2 ŠELEŠOVSKÝ, J., JAHODA. R.: Veřejné finance v ČR a EU. Pilotní verze distanční studijní opory, Brno: Masarykova univerzita, 2003. 150 s.
Seznam použité legislativy: Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a rozšířenou působností, v platném znění Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, v platném znění Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, v platném znění Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, v platném znění Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění Zákon č. 1/1993 Sb. Ústava České republiky Zákon č. 622/2006 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2007 Vyhláška MF č. 328/2005 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů Vyhláška MF č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, v platném znění Vyhláška MV č.660/2004 Sb., kterou se mění vyhláška MV č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů Sdělení č.8/2006 Sb. Ministerstva pro místní rozvoj, kterým se uveřejňuje podle § 117 odst.2 z.č.50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění
57
Seznam použitých internetových zdrojů: http:// www.vyskov-mesto.cz http:// www.slapanice.cz
Seznam použitých ostatních zdrojů: Odborný časopis Obec & finance odborné periodikum pro ekonomické otázky obcí, měst a regionů, vydavatel TRIADA spol.s r.o. Schválený rozpočet města Vyškova na rok 2007 Rozpočtové provizorium města Vyškova na rok 2007 Rozpočtový výhled města Vyškova na období let 2006 – 2010 Závěrečný účet města Vyškova za rok 2005 Schválený rozpočet města Šlapanicena rok 2007 Rozpočtové provizorium města Šlapanice na rok 2007 Rozpočtový výhled města Šlapanice na období let 2007 – 2009 Závěrečný účet města Šlapanice za rok 2005
58
Příloha 1: Organizační struktura Městského úřadu Vyškov Starosta,tajemník
Kancelář starosty a tajemníka Odd.informatiky
Odd.vnějších vztahů a CR
Odd.právní
Odd.personální a mzdové
Odbor finanční
Odbor místního hospodářství Odbor školství, kultury a sportu Odd.školství a sportu
Odd.kultury
Odbor územního plánování a rozvoje Stavební úřad
Obecní živnostenský úřad Odd.registrační
Odd.kontrolní
Odbor majetkoprávní a
investiční Odd.investiční
Odd.majetkoprávní
Odbor dopravy
Odd.dopravy a silnič.správ.řádu
Odd.dopravně – správních agend
Odd.přestupků v dopravě
Odbor správní a vnitřních věcí Odd.vnitřních věcí
Odd.evidence obyvatelstva,OP,CD…
Odd.přestupků
Odbor životního prostředí Odbor soc.věcí a zdravotnictví Sekretariát odboru
Odd.sociálních dávek
Odd.soc-právní ochrany
Útvar inter.auditu a kontroly
59
Odd.soc.péče a soc.služeb
Příloha 2: Organizační struktura Městského úřadu Šlapanice Starosta,tajemník
Kancelář tajemníka
Oddělení administrativy
Odd.informač. technologií
Odd.personalistiky
Inform.služba veřejnosti
Odbor dopravy
Odd.vozidel
Odd.přestupků
Odd.správní
Odbor investic a správy majet. Odbor finanční
Účtárna
Pokladna
Odbor školství
Stavební úřad
Odd.územního plán.a rozvoje Obecní živnost. úřad
Odd.registrace
Odd.kontrolní
Odbor vnitřních věcí
Odd. správních čin.I
Odd. správních čin. II
Odbor životního prostředí Odd.vodního a odpad.hospod.
Odd.ochrany přírody
Odbor sociální
Odd.soc.prevence
Odd.péče o rodinu
Odd.soc.věcí I
Odbor řízení a kontroly
60
Odd.soc.věcí II
Příloha 3: Pravidla rozpočtového provizoria města Vyškova pro rok 2007
Pravidla rozpočtového provizoria pro rozpočtové hospodaření města Vyškova a jím zřízených příspěvkových organizací od 1. 1. 2007 do doby schválení rozpočtu města Vyškova na rok 2007
Zastupitelstvo města Vyškova stanovilo na svém zasedání dne 19. 12. 2006 v souladu s § 13 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších změn a doplňků tato pravidla rozpočtového provizoria pro rozpočtové hospodaření města Vyškova a jím zřízených příspěvkových organizací od 1. 1. 2007 do doby schválení rozpočtu města Vyškova na rok 2007 (dále jen „Pravidla rozpočtového provizoria“ nebo „Pravidla“). Období rozpočtového provizoria se předpokládá v měsíci lednu a únoru roku 2007. Pravidla rozpočtového provizoria zajistí nezbytné financování a hospodaření města a příspěvkových organizací jím zřízených v období rozpočtového provizoria a stanovují se takto: 1. Objem výdajů/nákladů, který bude možné profinancovat v rámci rozpočtového provizoria roku 2007 je uveden v příloze č. 1 těchto „Pravidel rozpočtového provizoria“. Objem výdajů je rozepsán podle jednotlivých správců rozpočtových prostředků (ORJ). Základem je schválený rozpočet výdajů/nákladů na rok 2006 rozepsaný podle jednotlivých správců rozpočtových prostředků (ORJ), který je snížen o následující položky výdajů: a) sociální dávky hrazené ze státního rozpočtu; b) dotace na investice příspěvkovým organizacím; c) dotace neziskovým organizacím; d) investiční výdaje; e) výdaje na opravy v ORJ 40; f) převody do Sociálního fondu; g) výdaje vyplývající z finančního vypořádání roku 2005; h) nespecifikované rezervy; i) odvod daně z příjmů právnických osob za město za rok 2005; j) dočasný převod do hospodářské činnosti; k) převod do Fondu bydlení. Na období rozpočtového provizoria je objem výdajů/nákladů stanoven ve výši 2/12 základu stanoveného pro rozpočtové provizorium. Pro zajištění profinancování některých výdajů nad rámec stanoveného objemu výdajů pro období rozpočtového provizoria je tento základ u některých správců navýšen o konkrétní částky, které jsou uvedeny ve sloupci e) přílohy č. 1 „Pravidel“. Celkový objem výdajů/nákladů, který je možno v období rozpočtového provizoria profinancovat je uveden ve sloupci f) přílohy č. 1 „Pravidel“.
61
2. Nad rámec objemu výdajů/nákladů stanovených k profinancování v rámci rozpočtového provizoria podle bodu 1 „Pravidel“ mohou být profinancovány bez ohledu na jejich výši: a) nezbytné výdaje spojené s prodejem bytových domů a bytů hrazené z Fondu bydlení; b) převody do Fondu bydlení z titulu příjmů z prodeje bytových domů a bytů; c) výdaje finančního vypořádání za rok 2006; d) sociální dávky hrazené ze státního rozpočtu. 3. V období rozpočtového provizoria nebudou zahajovány žádné nové stavební akce. 4. Objem příspěvku na provoz příspěvkovým organizacím vychází ze schváleného rozpočtu na rok 2006 s tím, že jednotlivým příspěvkovým organizacím bude poskytován měsíčně ve výši 1/12 takto stanoveného objemu. Objem příspěvku na provoz u organizace Správa majetku města Vyškov je navýšen o 80 tis. Kč na měsíc s ohledem na převzetí provozu sportovní haly od 1. 10. 2006. Výše příspěvku k poskytnutí v jednotlivých kalendářních měsících rozpočtového provizoria je uvedena v příloze č. 2 těchto „Pravidel rozpočtového provizoria“. 5. K financování mimořádných výdajů, především v případě řešení havárií, se stanovuje rezerva ve výši 1 000 tis. Kč. Rozhodovací pravomoc o použití rezervy se svěřuje Radě města Vyškova. 6. Výdaje realizované z dotací poskytnutých ze státního rozpočtu, státních fondů a prostředků EU se budou uskutečňovat v souladu s podmínkami pro čerpání těchto dotací a jejich financování bude realizováno mimo objem výdajů stanovený pro období rozpočtového provizoria. 7. Výdaje financované v období rozpočtového provizoria budou hrazeny příjmy, které naplynou v tomto období do rozpočtu města Vyškova. 8. Rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v období rozpočtového provizoria se stanou příjmy a výdaji rozpočtu města Vyškova roku 2007 po jeho schválení. 9. V případě neschválení rozpočtu města Vyškova na rok 2007 do konce měsíce února 2007 prodlužuje se období rozpočtového provizoria do doby schválení rozpočtu s tím, že objem výdajů/nákladů k profinancování v následujících měsících roku 2007 se stanovuje maximálně ve výši poloviny objemu stanoveného ve sloupci f) přílohy č. 1 Pravidel. 10. Nedílnou součástí Pravidel je příloha č. 1 a 2.
Tato Pravidla nabývají účinnosti dne 1. 1. 2007.
62
Objem výdajů/nákladů stanovený pro financování v období rozpočtového provizoria v roce 2007 ( Příloha č.1 )
ORJ
Celkové výdaje/náklady
I. celkové výdaje v hlavní činnosti 10
odbor dopravy
Schválený rozpočet 2006
Úpravy (snížení)
Základ pro výpočet objemu výdajů/nákladů pro období rozpočtového provizoria
a
b
c
odbor životního prostředí
OŠKS - oddělení školství
OŠKS - prevence kriminality a sport
19
OSVV - oddělení vnitřních věcí
24
KST - oddělení informatiky
28
odbor sociálních věcí a zdravotnictví
e
f
215 205
35 868
5 797
41 665
3 600
-40
3 560
593
0
593
17 152
2 859
2 280
5 139
-40
28 050
-10 898 -4 105 -30 -6 763
2 280
39 370
-6 300
dotace na investice příspěvkovým organizacím dotace neziskovým organizacím
15
d
-252 905
dotace na investice příspěvkovým organizacím dotace neziskovým organizacím investiční výdaje (pol.6xxx) sběr komunálního odpadu - úhrada za IV. čtvrtletí 2006
14
Úpravy (zvýšení)
Celkový objem výdajů/nákladů stanovený pro období rozpočtového provizoria
468 110
investiční výdaje (pol.6xxx)
12
2/12 ze základu pro výpočet objemu výdajů/nákladů pro období rozpočtového provizoria
33 070
5 512
0
5 512
90
15
0
15
11 445
1 908
0
1 908
3 468
578
0
578
6 490
1 082
373
1 455
-6 050 -250
4 080
-3 990
13 975
-2 530
dotace neziskovým organizacím
-3 990
investiční výdaje (pol.6xxx)
-2 530
4 250
-782
62 666
-56 176
investiční výdaje (pol.6xxx)
-782
sociální dávky hrazené ze státního rozpočtu dotace neziskovým organizacím
-54 009 -850
63
ORJ
Celkové výdaje/náklady
Schválený rozpočet 2006
Úpravy (snížení)
Základ pro výpočet objemu výdajů/nákladů pro období rozpočtového provizoria
2/12 ze základu pro výpočet objemu výdajů/nákladů pro období rozpočtového provizoria
Úpravy (zvýšení)
nákup kolků pro rok 2007
35
odbor územního plánování a rozvoje
39
odbor místního hospodářství
30
2 623
-1 148
98 883
-66 579
investiční výdaje (pol.6xxx)
odbor majetkoprávní a investiční
1 475
246
0
246
32 304
5 384
460
5 844
-1 148
dotace na investice příspěvkovým organizacím investiční výdaje (pol.6xxx) dočasný převod do hospodářské činnosti převody do Fondu bydlení zimní údržba veřejné osvětlení - navýšení ceny za 1 světelný bod Správa majetku města - navýšení na provoz sportovní haly
40
Celkový objem výdajů/nákladů stanovený pro období rozpočtového provizoria
-3 800 -2 311 -4 000 -56 468 200 100 160
81 621
-80 350 1 271
investiční výdaje (pol.6xxx) výdaje na opravy u ORJ 40 (pol. 5171) výkupy pozemků Výdaje na dofinancování akcí dle smluv uzavřených v r. 2006:
212
1 954
-73 220 -7 130 700 1 254
v tom: Rekonstrukce místní komunikace Tržiště - PD Rekonstrukce místní komunikace Trpínky - PD Rekonstrukce ulice Hřbitovní - PD Rozšíření křižovatky ul. Jandovka, Purkyňova - PD Místní komunikace - parkoviště Kostelní - PD Rozšíření parkoviště Sídl. Osvobození - PD Průmyslová zóna Nouzka II - uveřejnění na centrální adrese
207 257 220 4 8 22 7
64
2 166
ORJ
Celkové výdaje/náklady
Schválený rozpočet 2006
Úpravy (snížení)
Základ pro výpočet objemu výdajů/nákladů pro období rozpočtového provizoria
2/12 ze základu pro výpočet objemu výdajů/nákladů pro období rozpočtového provizoria
Veřejné prostranství zámek - kalová pole - PD Rekonstrukce tribuny atlet. stadionu a fotbal. hřiště - příp. práce Cyklostezky - přípravné práce Rekonstrukce hřbitova Vyškov - I. etapa - dofin.realizace II. Fondy
25 37 40
Sociální fond Fond bydlení Přístavba domu s pečovatelskou službou - PD III. Náklady hospodářské činnosti
39 39
Vyškov I - Sever Vyškov II - Jih
Úpravy (zvýšení)
Celkový objem výdajů/nákladů stanovený pro období rozpočtového provizoria
24 5 400 100
3 161
0 3 161
527
0 340 340
527 340 340
34 510
0 34 510
5 752
0
5 752
19 632 14 878
0 19 632 0 14 878
3 272 2 480
0 0
3 272 2 480
65
Objem příspěvku na provoz stanovený pro příspěvkové organizace zřízené městem Vyškov v období rozpočtového provizoria v roce 2007 ( Příloha č.2 ) Poř. č.
Název
Schválený rozpočet 2006 Příspěvek na provoz
Objem příspěvku na provoz stanovený pro rozpočtové provizorium
1/12 ze základu objemu příspěvku na provoz stanoveného pro RP na měsíc
Celkový objem výdajů/nákladů stanovený pro rozpočtové provizorium na měsíc
Úpravy (zvýšení)
1.
MŠ Dědická
520
520
43
43
2.
MŠ Havlíčkova
700
700
58
58
3.
MŠ Hraničky
1 780
1 780
148
148
4.
MŠ Jarní
680
680
57
57
5.
MŠ Opatovice
380
380
32
32
6.
MŠ Palánek
1 560
1 560
130
130
7.
MŠ Puškinova
660
660
55
55
8.
MŠ Rychtářov
660
660
55
55
9.
MŠ Šikulka
620
620
52
52
10.
MŠ Sochorova
960
960
80
80
11.
ZŠ Letní pole
5 200
5 200
433
433
12.
ZŠ Morávkova
2 790
2 790
233
233
13.
ZŠ Nádražní
4 850
4 850
404
404
14.
ZŠ Na Vyhlídce
970
970
81
81
15.
ZŠ Purkyňova
6 570
6 570
548
548
16.
ZŠ Tyršova
4 130
4 130
344
344
17.
ZOO PARK VYŠKOV
5 594
5 594
466
466
18.
Knihovna K.Dvořáčka Vyškov
7 950
7 950
662
662
19.
Městské kulturní středisko Vyškov
7 500
7 500
625
625
20.
Správa majetku města Vyškov
5 000
5 000
417
66
80
497
Příloha 4: Pravidla rozpočtového provizoria města Šlapanice pro rok 2007
Rozpočtové provizorium na rok 2007 Není-li rozpočet schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se jeho rozpočtové hospodaření v době do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria. (zákon 250/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů)
Pravidla rozpočtového provizoria na rok 2007 1. V období rozpočtového provizoria nebude zahájena žádná investiční akce. 2. Neinvestiční výdaje v období rozpočtového provizoria nepřekročí výdaje roku 2006 povýšené o inflaci. 3. Rozpočet bude zastupitelstvu předložen ke schválení nejpozději do 15. března 2007.
Ve Šlapanicích 27.11.2006
67
