Martina Hartlová (HOPE – EUservis) Radim Perlín
• Krajský úřad Středočeského kraje zadal v říjnu 2011 projekt Analýza současného stavu venkova v kontextu regionálního rozvoje Středočeského kraje • Cíle projektu: •Analýza vývoje a současné trendy proměny venkova Středočeského kraje •Kategorizace oblastí středočeského venkova •Identifikace klíčových aktérů rozvoje venkova •Analýza současných intervencí na podporu rozvoje venkova ve Středočeském kraji
• Zpracovatel: HOPE – E.S., v.o.s. • Vedoucí projektu RNDr. Radim Perlín, PhD.
• Projekt rozdělen do 3 hlavních etap 1.Analýza socioekonomického prostředí středočeského venkova a zhodnocení postavení kraje ve srovnání s dalšími kraji • •
Zpracování typologie venkova dle správních obvodů obcí Analýza intervencí a aktérů
2.Terénní šetření – on-line dotazník •
Příklady dobré praxe
3.Formulace návrhů a doporučení
• Respondenti 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Starostové obcí: 1 074 (do 3 tis. obyvatel) Mikroregionální uskupení: 75 MAS:17 Neziskový sektor: 29 Školy: 491 Místní podnikatele - nepřímo
• Termín: 2. 12. a 16. 12. 2011 • Návratnost • • •
831 zcela vyplněných dotazníků 71 % starostové (tzn. ½ všech obcí!) 24 % školy
• Největší kraj Česka (rozloha i počet obyvatel) • Prstencová poloha kolem Hl. m. Prahy (kde je sídlo kraje) • Silná suburbanizace (kraj s největším přírůstkem obyvatel)
• Vysoký podíl obyvatel žijících ve venkovských obcích (cca 48 %) ü Venkovské obce jako celek – populačně stabilizovány, postupně posilují (100 tis. za 20 let) • Migrace je regionálně silně diferencovaná – Základní vybavenost venkovských obcí je spíše slabší (i role Prahy) – Volební aktivita obyvatel (účast i počet kandidátů na mandát) je slabší ü Nezaměstnanost je jedna z nejnižších ü Zdaleka nejvyšší počet dokončených bytů (23 na 1000 obyv. za roky 2007-2009) – Celkově extrémně diferencované území
Vnímání problémů ve venkovských obcích
Srovnání problémů a potřeb definovaných respondenty
Názory respondentů na změnu situace venkova Středočeského kraje (z pohledu kvality života) od roku 2000 do dneška
• Rozvojový potenciál obcí v kraji je výrazně diferencován • Jedním z rozhodujících faktorů je poloha dané obce vůči jádrové Praze • Atraktivitu obce pro příchozí migraci silně ovlivňuje vzdálenost obce od Prahy • Vycházeli jsme také z předpokladu, že jednotlivé typy mají rozdílnou schopnost (a objektivní potřebu) čerpat a využívat dotační podporu. • A je tedy vhodné, aby samotná podpora u jednotlivých typů směřovala na odstranění příslušných hlavních problémů, v závislosti na charakteristikách a potřebách konkrétního typu.
• Vzdálenost obce do Prahy (km) • Přírůstek obyvatel (rozdíl počtu obyvatel obce mezi lety 1991 a 2010, přírůstek obyvatel je vztažen na 1 000 bydlících obyvatel) • Zalidnění místních částí obce - počet obyvatel na místní část obce • Míra nezaměstnanosti (podíl nezaměstnaných osob na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel) • Z celkového počtu 1146 obcí vstupovalo do analýzy pouze 1080 obcí splňující charakteristiky venkovské obce (do 3 tis. obyv.). Kombinací statistických metod byly obce rozděleny do čtyř typů s odlišnými charakteristikami.
Počet obcí
Typ 1 – suburbánní Typ 2 – rozvojový Typ 3 – stabilní Typ 4 – periferní
Vzdálenos Počet obyv. t Prahy na místní (km) část
Přírůstek 1991-2010 na tis. ob.
Míra nezaměstnanos ti
238
28
474
280
6,2
283
42
343
161
8,5
330
57
221
41
8,9
229
68
111
-68
10,6
• Obce v metropolitním zázemí Prahy • Výrazný vliv procesu suburbanizace se všemi pozitivními i negativními dopady (např. nižší sociální identita obyvatel s místem, přetížení sítí technické infrastruktury či nekoordinovaná výstavba) • Vzdálenost od Prahy umožňuje každodenní dojížďku (vliv na nízkou míru nezaměstnanosti) • Vyšší stavební aktivita v obcích • Vysoký kladný přírůstek obyvatel • Většinou velmi dobrá vybavenost • Méně místních částí, sídelní struktura je tak více kompaktní • Více než polovina obcí z tohoto typu spadá do okresů Praha – východ (73) nebo Praha – západ (56).
• Také v dojížďkové vzdálenosti od Prahy – průměrně 45 minut jízdy autem • Populačně velmi ziskový • Vysoká stavební činnost • Poměrně vysoká vybavenost • Oblast zasahuje dál za hranice metropolitního regionu, ale s dojížďkovým potenciálem k jádru (v souladu s posledními urbánními teoriemi jde o oblasti s největším transformačním potenciálem) • Necelá polovina obcí se nachází v okresech Mladá Boleslav (34), Beroun (49) a Kladno (46)
• • • • • • •
Již zvýšená míra nezaměstnanosti (8 – 9 %) Nižší výstavba bytů Mírný kladný přírůstek obyvatel Nižší počet kandidátů na mandát Rozdrobená sídlení struktura Oblast dlouhodobě stabilní Dvě třetiny obcí z Typu 3 se nachází v okresech Benešov (48), Příbram (51), Kolín (41), Rakovník (39) a Mladá Boleslav (39)
• • • • • • • • •
Nejvíce charakteristický je úbytek obyvatel Jen k velmi nízká výstavba bytů Mimo dojížďkovou zónu metropole (překračuje 1 hodinu) Vysoká míra nezaměstnanosti (přes 10 %) Rozdrobená sídlení struktura Malá populační velikost místních částí Nízká občanská vybavenost Nižší aktivita obyvatel Jedná se o problémové periferní území Středočeského kraje, které zaostává vůči zbytku regionu a je nejvíce postižené strukturálními problémy. • Více než polovina obcí se nachází ve vzdálenějších okresech Kutná Hora (50), Příbram (49) a Benešov (36).
• Identifikovali jsme 32 programů (EU, národní, krajské) • Rozdílná významnost • Funkční (Leader x Podpora poradenství v zemědělství) • Finanční (PRV x Středočeský Fond cestovního ruchu a podpory podnikání) • Programy jsou nejčastěji zaměřené na: • Chybějící nebo nevyhovující technickou infrastrukturu • Cestovní ruch (včetně opravy památek) • Volnočasové aktivity (prostory apod.)
• Chybí zaměření na pracovní příležitosti • Nejvlivnější jsou programy MZe a KÚ (zejména Středočeský Fond rozvoje obcí a měst: 0,5 mld. Kč v roce 2011; 208 projektů)
• Zaměřili jsme se na skutečnou potřebnost již získaných dotací očima respondentů • Naprostá většina dotací řešila v obcích především vedlejší potřeby, popř. byl poměr mezi prioritním a vedlejším zaměřením vyrovnaný • Nejvíce na prioritní problémy obcí směřoval: • • • •
Fond rozvoje obcí a měst Fond životního prostředí a zemědělství Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací Program obnovy venkova
• Fondy, které jsou doposud nejvyužívanější, by respondenti využívali i nadále. • Do budoucna se obecně o dotace z jednotlivých fondů zajímá více respondentů, než kolik z nich dosud čerpalo.
STC Fond rozvoje obcí a měst STC FPDH a SIZS STC Fond kultury a obnovy památek STC Fond životního prostředí a zemědělství STC Fond sportu, volného času a primární prevence STC Fond cestovního ruchu a podpory podnik. STC Humanitární fond – sociální oblast Podpora obnovy venkova (MMR) Vodovody a kanalizace (MZe) Program rozvoje venkova ČR - Osa IV Leader Program rozvoje venkova ČR - Osa III Integrovaný operační program, OP 2.1 Regionální operační program NUTS II Střed. Č. Podpora výstavby technické infrastruk. (MMR) Podpora výstavby podporovaných bytů
Řešil prioritní potřeby
Řešil vedlejší potřeby
69 40 35
31 60 65
23
77
22
19
35
65
3
43
57
2 30 27
50 48 86
50 52 14
19
36
64
17 15
42 30
58 70
14
58
42
8
70
30
Obce, které program využily % 32 27 27
• Průměrné výše a počty dotací se liší v závislosti na členství obcí v mikroregionech – aktivita obcí Počet Průmě Výše obcí r. dotací počet bez ROP obyv. / obec obce nejsou v mikroreg . členy 1 mikroreg. členy 2 mikroreg. členy 3 a více mik.
Výše dot. s ROP / obec
Počet dot. bez ROP / obec
Počet dot. s ROP / obec
Výše dotací bez ROP / obyvatele
351
588
794 459
3 715 620
0,6
0,7
1 354
569
546
1 045 467
3 813 074
0,8
0,9
1 914
135
513
1 272 933
2 461 063
1,1
1,2
2 483
24
590
2 591 392
4 528 327
1,5
1,6
4 395
počet obcí
0-300 301-500 501-1000
422 240 259
1001-2000
128
2 162 807
12 499 136
1,5
1,9
1 578
2001-3000
31
2 424 255
27 077 558
1,4
1,9
989
Města
65
2 606 416
92 372 624
7,14
7,94
266
Počet dotací s ROP/obe c
Výše dotací bez ROP / obyvatele
Výše dotací bez ROP / obec Typ 1 – suburbánní Typ 2 – rozvojový Typ 3 – stabilní Typ 4 – periferní Města
Výše Počet dotací dotací bez ROP/ obec s ROP / obec 463 957 0,4 1 397 585 0,8 3 660 065 1,0
Výše dotací Počet s ROP / dotací bez obec ROP/obec
Počet dotací s ROP/obe c 0,4 0,8 1,1
Výše dotací bez ROP / obyvatele 2 303 2 282 2 051
Výše dotací bez ROP / obec 398 143 899 933 1 438 489
1 239 942
7 803 975
0,84
1,02
1 386
1 176 375
2 986 937
0,89
0,96
1 973
970 139 700 410 2 606 416
2 545 392 1 641 189 92 372 624
0,82 0,70 7,14
0,89 0,74 7,94
2 158 2 269 266
• Žadatel se s většími nebo menšími obtížemi pokouší splnit více nebo méně složité, předem stanovené, podmínky pro poskytnutí podpory na předem stanované priority • Žadatel má jen minimální možnost se na formulaci stanovených priorit podílet • Žadatel vystupuje pouze v roli pasivního příjemce podpory • Vhodný pro použití především na odstranění starých zátěží • Infrastrukturální nebo jiné investiční projekty • Jsou snadno kontrolovatelné • Např. EU programy, SFROM
• Postup BOTTOM-UP • Je orientován na podporu lokálních společenství a jejich aktivit • Poskytuje podporu na rámcově stanovené cíle formulované a zpřesněné lokálním společenstvím • Lokální (mikroregionální) komunita formuluje v souladu s rámcovými cíli svůj vlastní jedinečný program • Cílem je i podpora spolupráce lokálních aktérů, sítí, které budou nadále schopné realizovat další záměry • Rozdělování dotací probíhá na základě výrazně zjednodušené procedury tak, aby (téměř) všechny subjekty byly schopny na tuto formu podpory dosáhnout • Obtížná kontrolovatelnost ze strany nadřízených orgánů • Zaměřena jak na „tvrdé“ investiční projekty, tak i na „měkké“ projekty (podpora vzdělanosti, dovedností a znalostí apod.) • Např. Leader
• Předpoklad : efektivita vynaložených prostředků je velmi silně závislá na míře zapojení příjemců podpory • Pokračovat ve dvou typech podpor: 1.
Na odstranění starých zátěží, nespravedlivých nebo neoprávněných nedostatků. Např. kanalizace, ČOV 2. Na skutečné nastartování sociálně ekonomického rozvoje obce, zlepšení jejího sociálního, ekonomického nebo fyzického prostředí formou investice, která sama dále generuje i bez dlouhodobé dotační podpory nové impulsy důležité pro rozvoj obce. Např. podpora na rozvoj občanské společnosti
• Připravit programy kraje pro odstranění starých zátěží a rozvojový/é program/y pro Typ 3 – stabilní a Typ 4 – periferní • Pro Typ 1 – suburbánní pouze programy, které povedou ke stabilizaci obyvatelstva a k překonání extrémního zatížení prostoru z důvodů vysoké koncentrace rozvojových aktivit, tj. k posílení občanské sounáležitosti a zapojení veřejnosti do komunitního života
Podpora pro odstranění starých zátěží •jasně popsat standardy vybavenosti jednotlivých obcí (například podle velikostních kategorií či typu území) •stanovit standardní míry ekonomické vyspělosti regionu a standardní sociální stability v regionu Ø dotace pro území, která toto nesplňují Ø dotace pro území s okrajovou polohou či zaostávající, s vyšší nezaměstnaností apod. Ø vhodné je spolufinancování (dle typu – 10 – 40 ¨%) § Nutná diskuze kraje, obcí, podnikatelů, občanského sektoru
Rozvojová podpora •na celé území kraje •do oblasti zvyšování počtu pracovních příležitostí na venkově (např. nové pracovní příležitosti v řemeslné výrobě, výrobě a službách pro výrobu) •na rozvoj občanské společnosti ve venkovských obcích (obce, spolky, sdružení) •Kombinovaná forma (krajský program a globální dotace) •až 100 % nákladů
Martina Hartlová (HOPE – EUservis) Radim Perlín
• Krajský úřad Středočeského kraje zadal v říjnu 2011 projekt Analýza současného stavu venkova v kontextu regionálního rozvoje Středočeského kraje • Cíle projektu: •Analýza vývoje a současné trendy proměny venkova Středočeského kraje •Kategorizace oblastí středočeského venkova •Identifikace klíčových aktérů rozvoje venkova •Analýza současných intervencí na podporu rozvoje venkova ve Středočeském kraji
• Zpracovatel: HOPE – E.S., v.o.s. • Vedoucí projektu RNDr. Radim Perlín, PhD.
• Projekt rozdělen do 3 hlavních etap 1.Analýza socioekonomického prostředí středočeského venkova a zhodnocení postavení kraje ve srovnání s dalšími kraji • •
Zpracování typologie venkova dle správních obvodů obcí Analýza intervencí a aktérů
2.Terénní šetření – on-line dotazník •
Příklady dobré praxe
3.Formulace návrhů a doporučení
• Respondenti 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Starostové obcí: 1 074 (do 3 tis. obyvatel) Mikroregionální uskupení: 75 MAS:17 Neziskový sektor: 29 Školy: 491 Místní podnikatele - nepřímo
• Termín: 2. 12. a 16. 12. 2011 • Návratnost • • •
831 zcela vyplněných dotazníků 71 % starostové (tzn. ½ všech obcí!) 24 % školy
• Největší kraj Česka (rozloha i počet obyvatel) • Prstencová poloha kolem Hl. m. Prahy (kde je sídlo kraje) • Silná suburbanizace (kraj s největším přírůstkem obyvatel)
• Vysoký podíl obyvatel žijících ve venkovských obcích (cca 48 %) ü Venkovské obce jako celek – populačně stabilizovány, postupně posilují (100 tis. za 20 let) • Migrace je regionálně silně diferencovaná – Základní vybavenost venkovských obcí je spíše slabší (i role Prahy) – Volební aktivita obyvatel (účast i počet kandidátů na mandát) je slabší ü Nezaměstnanost je jedna z nejnižších ü Zdaleka nejvyšší počet dokončených bytů (23 na 1000 obyv. za roky 2007-2009) – Celkově extrémně diferencované území
Vnímání problémů ve venkovských obcích
Srovnání problémů a potřeb definovaných respondenty
Názory respondentů na změnu situace venkova Středočeského kraje (z pohledu kvality života) od roku 2000 do dneška
• Rozvojový potenciál obcí v kraji je výrazně diferencován • Jedním z rozhodujících faktorů je poloha dané obce vůči jádrové Praze • Atraktivitu obce pro příchozí migraci silně ovlivňuje vzdálenost obce od Prahy • Vycházeli jsme také z předpokladu, že jednotlivé typy mají rozdílnou schopnost (a objektivní potřebu) čerpat a využívat dotační podporu. • A je tedy vhodné, aby samotná podpora u jednotlivých typů směřovala na odstranění příslušných hlavních problémů, v závislosti na charakteristikách a potřebách konkrétního typu.
• Vzdálenost obce do Prahy (km) • Přírůstek obyvatel (rozdíl počtu obyvatel obce mezi lety 1991 a 2010, přírůstek obyvatel je vztažen na 1 000 bydlících obyvatel) • Zalidnění místních částí obce - počet obyvatel na místní část obce • Míra nezaměstnanosti (podíl nezaměstnaných osob na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel) • Z celkového počtu 1146 obcí vstupovalo do analýzy pouze 1080 obcí splňující charakteristiky venkovské obce (do 3 tis. obyv.). Kombinací statistických metod byly obce rozděleny do čtyř typů s odlišnými charakteristikami.
Počet obcí
Typ 1 – suburbánní Typ 2 – rozvojový Typ 3 – stabilní Typ 4 – periferní
Vzdálenos Počet obyv. t Prahy na místní (km) část
Přírůstek 1991-2010 na tis. ob.
Míra nezaměstnanos ti
238
28
474
280
6,2
283
42
343
161
8,5
330
57
221
41
8,9
229
68
111
-68
10,6
• Obce v metropolitním zázemí Prahy • Výrazný vliv procesu suburbanizace se všemi pozitivními i negativními dopady (např. nižší sociální identita obyvatel s místem, přetížení sítí technické infrastruktury či nekoordinovaná výstavba) • Vzdálenost od Prahy umožňuje každodenní dojížďku (vliv na nízkou míru nezaměstnanosti) • Vyšší stavební aktivita v obcích • Vysoký kladný přírůstek obyvatel • Většinou velmi dobrá vybavenost • Méně místních částí, sídelní struktura je tak více kompaktní • Více než polovina obcí z tohoto typu spadá do okresů Praha – východ (73) nebo Praha – západ (56).
• Také v dojížďkové vzdálenosti od Prahy – průměrně 45 minut jízdy autem • Populačně velmi ziskový • Vysoká stavební činnost • Poměrně vysoká vybavenost • Oblast zasahuje dál za hranice metropolitního regionu, ale s dojížďkovým potenciálem k jádru (v souladu s posledními urbánními teoriemi jde o oblasti s největším transformačním potenciálem) • Necelá polovina obcí se nachází v okresech Mladá Boleslav (34), Beroun (49) a Kladno (46)
• • • • • • •
Již zvýšená míra nezaměstnanosti (8 – 9 %) Nižší výstavba bytů Mírný kladný přírůstek obyvatel Nižší počet kandidátů na mandát Rozdrobená sídlení struktura Oblast dlouhodobě stabilní Dvě třetiny obcí z Typu 3 se nachází v okresech Benešov (48), Příbram (51), Kolín (41), Rakovník (39) a Mladá Boleslav (39)
• • • • • • • • •
Nejvíce charakteristický je úbytek obyvatel Jen k velmi nízká výstavba bytů Mimo dojížďkovou zónu metropole (překračuje 1 hodinu) Vysoká míra nezaměstnanosti (přes 10 %) Rozdrobená sídlení struktura Malá populační velikost místních částí Nízká občanská vybavenost Nižší aktivita obyvatel Jedná se o problémové periferní území Středočeského kraje, které zaostává vůči zbytku regionu a je nejvíce postižené strukturálními problémy. • Více než polovina obcí se nachází ve vzdálenějších okresech Kutná Hora (50), Příbram (49) a Benešov (36).
• Identifikovali jsme 32 programů (EU, národní, krajské) • Rozdílná významnost • Funkční (Leader x Podpora poradenství v zemědělství) • Finanční (PRV x Středočeský Fond cestovního ruchu a podpory podnikání) • Programy jsou nejčastěji zaměřené na: • Chybějící nebo nevyhovující technickou infrastrukturu • Cestovní ruch (včetně opravy památek) • Volnočasové aktivity (prostory apod.)
• Chybí zaměření na pracovní příležitosti • Nejvlivnější jsou programy MZe a KÚ (zejména Středočeský Fond rozvoje obcí a měst: 0,5 mld. Kč v roce 2011; 208 projektů)
• Zaměřili jsme se na skutečnou potřebnost již získaných dotací očima respondentů • Naprostá většina dotací řešila v obcích především vedlejší potřeby, popř. byl poměr mezi prioritním a vedlejším zaměřením vyrovnaný • Nejvíce na prioritní problémy obcí směřoval: • • • •
Fond rozvoje obcí a měst Fond životního prostředí a zemědělství Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací Program obnovy venkova
• Fondy, které jsou doposud nejvyužívanější, by respondenti využívali i nadále. • Do budoucna se obecně o dotace z jednotlivých fondů zajímá více respondentů, než kolik z nich dosud čerpalo.
STC Fond rozvoje obcí a měst STC FPDH a SIZS STC Fond kultury a obnovy památek STC Fond životního prostředí a zemědělství STC Fond sportu, volného času a primární prevence STC Fond cestovního ruchu a podpory podnik. STC Humanitární fond – sociální oblast Podpora obnovy venkova (MMR) Vodovody a kanalizace (MZe) Program rozvoje venkova ČR - Osa IV Leader Program rozvoje venkova ČR - Osa III Integrovaný operační program, OP 2.1 Regionální operační program NUTS II Střed. Č. Podpora výstavby technické infrastruk. (MMR) Podpora výstavby podporovaných bytů
Řešil prioritní potřeby
Řešil vedlejší potřeby
69 40 35
31 60 65
23
77
22
19
35
65
3
43
57
2 30 27
50 48 86
50 52 14
19
36
64
17 15
42 30
58 70
14
58
42
8
70
30
Obce, které program využily % 32 27 27
• Průměrné výše a počty dotací se liší v závislosti na členství obcí v mikroregionech – aktivita obcí Počet Průmě Výše obcí r. dotací počet bez ROP obyv. / obec obce nejsou v mikroreg . členy 1 mikroreg. členy 2 mikroreg. členy 3 a více mik.
Výše dot. s ROP / obec
Počet dot. bez ROP / obec
Počet dot. s ROP / obec
Výše dotací bez ROP / obyvatele
351
588
794 459
3 715 620
0,6
0,7
1 354
569
546
1 045 467
3 813 074
0,8
0,9
1 914
135
513
1 272 933
2 461 063
1,1
1,2
2 483
24
590
2 591 392
4 528 327
1,5
1,6
4 395
počet obcí
0-300 301-500 501-1000
422 240 259
1001-2000
128
2 162 807
12 499 136
1,5
1,9
1 578
2001-3000
31
2 424 255
27 077 558
1,4
1,9
989
Města
65
2 606 416
92 372 624
7,14
7,94
266
Počet dotací s ROP/obe c
Výše dotací bez ROP / obyvatele
Výše dotací bez ROP / obec Typ 1 – suburbánní Typ 2 – rozvojový Typ 3 – stabilní Typ 4 – periferní Města
Výše Počet dotací dotací bez ROP/ obec s ROP / obec 463 957 0,4 1 397 585 0,8 3 660 065 1,0
Výše dotací Počet s ROP / dotací bez obec ROP/obec
Počet dotací s ROP/obe c 0,4 0,8 1,1
Výše dotací bez ROP / obyvatele 2 303 2 282 2 051
Výše dotací bez ROP / obec 398 143 899 933 1 438 489
1 239 942
7 803 975
0,84
1,02
1 386
1 176 375
2 986 937
0,89
0,96
1 973
970 139 700 410 2 606 416
2 545 392 1 641 189 92 372 624
0,82 0,70 7,14
0,89 0,74 7,94
2 158 2 269 266
• Žadatel se s většími nebo menšími obtížemi pokouší splnit více nebo méně složité, předem stanovené, podmínky pro poskytnutí podpory na předem stanované priority • Žadatel má jen minimální možnost se na formulaci stanovených priorit podílet • Žadatel vystupuje pouze v roli pasivního příjemce podpory • Vhodný pro použití především na odstranění starých zátěží • Infrastrukturální nebo jiné investiční projekty • Jsou snadno kontrolovatelné • Např. EU programy, SFROM
• Postup BOTTOM-UP • Je orientován na podporu lokálních společenství a jejich aktivit • Poskytuje podporu na rámcově stanovené cíle formulované a zpřesněné lokálním společenstvím • Lokální (mikroregionální) komunita formuluje v souladu s rámcovými cíli svůj vlastní jedinečný program • Cílem je i podpora spolupráce lokálních aktérů, sítí, které budou nadále schopné realizovat další záměry • Rozdělování dotací probíhá na základě výrazně zjednodušené procedury tak, aby (téměř) všechny subjekty byly schopny na tuto formu podpory dosáhnout • Obtížná kontrolovatelnost ze strany nadřízených orgánů • Zaměřena jak na „tvrdé“ investiční projekty, tak i na „měkké“ projekty (podpora vzdělanosti, dovedností a znalostí apod.) • Např. Leader
• Předpoklad : efektivita vynaložených prostředků je velmi silně závislá na míře zapojení příjemců podpory • Pokračovat ve dvou typech podpor: 1.
Na odstranění starých zátěží, nespravedlivých nebo neoprávněných nedostatků. Např. kanalizace, ČOV 2. Na skutečné nastartování sociálně ekonomického rozvoje obce, zlepšení jejího sociálního, ekonomického nebo fyzického prostředí formou investice, která sama dále generuje i bez dlouhodobé dotační podpory nové impulsy důležité pro rozvoj obce. Např. podpora na rozvoj občanské společnosti
• Připravit programy kraje pro odstranění starých zátěží a rozvojový/é program/y pro Typ 3 – stabilní a Typ 4 – periferní • Pro Typ 1 – suburbánní pouze programy, které povedou ke stabilizaci obyvatelstva a k překonání extrémního zatížení prostoru z důvodů vysoké koncentrace rozvojových aktivit, tj. k posílení občanské sounáležitosti a zapojení veřejnosti do komunitního života
Podpora pro odstranění starých zátěží •jasně popsat standardy vybavenosti jednotlivých obcí (například podle velikostních kategorií či typu území) •stanovit standardní míry ekonomické vyspělosti regionu a standardní sociální stability v regionu Ø dotace pro území, která toto nesplňují Ø dotace pro území s okrajovou polohou či zaostávající, s vyšší nezaměstnaností apod. Ø vhodné je spolufinancování (dle typu – 10 – 40 ¨%) § Nutná diskuze kraje, obcí, podnikatelů, občanského sektoru
Rozvojová podpora •na celé území kraje •do oblasti zvyšování počtu pracovních příležitostí na venkově (např. nové pracovní příležitosti v řemeslné výrobě, výrobě a službách pro výrobu) •na rozvoj občanské společnosti ve venkovských obcích (obce, spolky, sdružení) •Kombinovaná forma (krajský program a globální dotace) •až 100 % nákladů
