MARKETINGOVÉ PŘEDPOKLADY ROZVOJE BIO PRODUKCE V ČESKÉ REPUBLICE

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV EKONOMIKY FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF ECONOMICS

MARKETINGOVÉ PŘEDPOKLADY ROZVOJE BIO PRODUKCE V ČESKÉ REPUBLICE MARKETING PREMISES OF ORGANIC PRODUCTION DEVELOPMENT IN CZECH REPUBLIC

DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER'S THESIS

AUTOR PRÁCE

Bc. MARTA JINDROVÁ

AUTHOR

VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR

BRNO 2010

doc. Ing. VLADIMÍR CHALUPSKÝ, CSc., MBA

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská

Akademický rok: 2009/2010 Ústav ekonomiky

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Jindrová Marta, Bc. Podnikové finance a obchod (6208T090) Ředitel ústavu Vám v souladu se zákonem č.111/1998 o vysokých školách, Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně a Směrnicí děkana pro realizaci bakalářských a magisterských studijních programů zadává diplomovou práci s názvem: Marketingové předpoklady rozvoje bio produkce v České republice v anglickém jazyce: Marketing Premises of Organic Production Development in Czech Republic Pokyny pro vypracování: Úvod Vymezení problému a cíle práce Teoretická východiska práce Analýza současné situace v oblasti bio produkce v ČR Vlastní návrhy řešení Závěr Seznam použité literatury Přílohy

Podle § 60 zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon) v platném znění, je tato práce "Školním dílem". Využití této práce se řídí právním režimem autorského zákona. Citace povoluje Fakulta podnikatelská Vysokého učení technického v Brně. Podmínkou externího využití této práce je uzavření "Licenční smlouvy" dle autorského zákona.

Seznam odborné literatury: HORÁKOVÁ, I. Marketing v současné světové praxi. Praha: Grada publishing, 1995. 198 s. ISBN 80-85424-83-5 KOTLER, P. Marketing od A do Z. 1. vydání. Praha: Management Press 2003. 203 s. ISBN 80-7261-082-1 KOUDELKA, J. Spotřební chování a marketing. Praha: Grada, 1997. 1.vyd. 191 s. ISBN 80-7169-372-3 MALHOTRA, K.W., NARESH K. Marketing research: an applied approach. Harlow: Financial Times /Prentice Hall, 2003. 2nd European ed. xxi, 786 s. ISBN 0273657445

Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Vladimír Chalupský, CSc., MBA Termín odevzdání diplomové práce je stanoven časovým plánem akademického roku 2009/2010.

L.S.

_______________________________ Ing. Tomáš Meluzín, Ph.D. Ředitel ústavu

_______________________________ doc. RNDr. Anna Putnová, Ph.D., MBA

V Brně, dne 26.05.2010

Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá marketingovými pĜedpoklady rozvoje ekologické produkce v ýeské republice. Je zamČĜena na spotĜební chování zákazníkĤ na trhu biopotravin, situaci na trhu biopotravin a také na situaci ekologického zemČdČlství v ýR. Cílem práce je prozkoumat vztah þeských spotĜebitelĤ k biopotravinám a pokusit se nalézt postupy pro zlepšení situace ekologických zemČdČlcĤ.

Abstract This master´s thesis is engaged in presumptions of organic production development in Czech Republic. It is engaged in consumer behaviour of the organic market customers, the organic market situation and also the organic farmers situation in Czech republic. The aim of this thesis is to explore the relationship of the czech customers to organic food and try to find methods to improve the organic farmers situation.

Klíþová slova ZemČdČlství, zemČdČlec, bio, produkt, spotĜebitel, výzkum, trh, vývoj, ekologický, nabídka, poptávka, životní prostĜedí, cena, distribuce.

Key words Agriculture, farmer, organic, product, consumer, research, market, development, ecologic, supply, demand, environment, price, distribution.

Bibliografická citace mé diplomové práce JINDROVÁ, M. Marketingové pĜedpoklady rozvoje bio produkce v ýeské republice. Brno: Vysoké uþení technické v BrnČ, Fakulta podnikatelská, 2010. 82 s. Vedoucí diplomové práce doc. Ing. Vladimír Chalupský, CSc., MBA.

ýestné prohlášení Prohlašuji, že pĜedložená diplomová práce je pĤvodní a zpracoval jsem ji samostatnČ. Prohlašuji, že citace použitých pramenĤ je úplná, že jsem ve své práci neporušila autorská práva (ve smyslu Zákona þ. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). V BrnČ dne 31. kvČtna 2010

.............................................

PodČkování Touto cestou bych chtČla podČkovat doc. Ing. Vladimíru Chalupskému za pomoc a cenné rady pĜi vedení diplomové práce. Dále bych chtČla podČkovat Ing. MarkétČ Kruntorádové a Ing. Lence Zemánkové za užiteþné pĜipomínky a postĜehy.

Úvod Intenzivní metody konvenþního zemČdČlství za posledního pĤl století znatelnČ uškodily krajinČ ýeské republiky. Výsledkem tlaku konzumního trhu se stala zemČdČlská velkoprodukce se zacílením na nejnižší jednotkové výrobní náklady, bez ohledu na kvalitu výstupĤ. Problémy zpĤsobené nadmČrnou chemizací, pĜehnaným hnojením nebo necitlivou úpravou vodních tokĤ, jako zneþištČní životního prostĜedí nebo rychle se tenþící zásoby neobnovitelných zdrojĤ, pĜimČly zemČdČlce zabývat se zlepšením stavu agroekosystémĤ a krajiny na venkovČ. PotĜeba udržitelného rozvoje zemČdČlství na venkovČ je propojena zároveĖ s nutností obnovy a údržby zemČdČlské krajiny v souladu s ochranou okolní pĜírody. ěešením napjaté situace by mohlo být ekologické zemČdČlství, které zažívá v posledních letech velký rozkvČt. Díky touze obyvatel po zdravČjším životním stylu, zejména ve vyspČlých zemích svČta, poptávka po ekologických produktech stále roste a trh bio produktĤ je momentálnČ jedním z nejrychleji se rozvíjejících, co se týká svČtového i evropského mČĜítka. V ýeské republice je tento trh pomČrnČ mladý, ovšem jeho rĤst ukazuje, že i zde má trh s bioprodukty velký potenciál. Ekologické zemČdČlství znovuutváĜí úrodnou a pestrou krajinu a udržuje v rovnováze produkci potravin a ochranu životního prostĜedí.

10

1 Cíle práce, metody a postupy zpracování Ve své diplomové práci se chci zabývat zejména marketingovými pĜedpoklady rozvoje ekologické produkce v ýeské republice jako souþástí politiky podnikání v odvČtví udržitelných zdrojĤ. ZamČĜím se zejména na nákupní chování spotĜebitelĤ biopotravin a zmČnu tohoto chování. Zvolenou metodikou pro výzkum pak bude osobní dotazování spotĜebitelĤ a vyplĖování dotazníkĤ. OsobnČ také hodlám provést výzkum sortimentu bio potravin formou jednoduchého mystery shoppingu. Je také tĜeba zmapovat situaci na trhu biopotravin v ýeské republice v kontextu evropského a svČtového trhu jako podkladu pro odhad dalšího vývoje. K tomu bude sloužit SWOT analýza pro identifikaci interních silných a slabých stránek zkoumaného objektu, kterým je v našem pĜípadČ þeský trh s biopotravinami ve vztahu k pĜíležitostem a hrozbám, jejichž nositelem je vnČjší prostĜedí a PorterĤv model pČti sil, který pĜedstavuje nástroj zkoumání konkurenþního prostĜedí. Díky nČmu lze lépe pochopit síly, které na trhu pĤsobí, a identifikovat, které z nich mají z hlediska jeho budoucího vývoje nejvČtší význam. Pro ekofarmáĜe, který chce dosáhnout úspČchu, je nezbytné rozpoznat tyto síly. Cílem práce je prozkoumat vztah þeských spotĜebitelĤ k biopotravinám a nalézt zpĤsob, jak zvýšit povČdomí a znalost tČchto výrobkĤ, což by následnČ pomohlo k rĤstu trhu s bioprodukty a pokusit se nalézt další postupy pro zlepšení situace ekologických zemČdČlcĤ. Výstupem by mČla být identifikace nákupního chování spotĜebitelĤ biopotravin v ýR a nalezení pĜíležitostí pro další rozvoj ekologických zemČdČlcĤ.

11

2 Teoretická þást 2.1 Instrumenty 2.1.1

PorterĤv model 5 konkurenþních sil – teorie PorterĤv model urþuje konkurenþní tlaky a rivalitu na trhu. Rivalita trhu závisí na

pĤsobení a interakci základních výsledkem jejich spoleþného pĤsobení je jakási atmosféra þi prostĜedí na trhu. Model urþuje stav konkurence v odvČtví, která závisí na pĤsobení pČti základních sil: 1. riziko vstupu potenciálních konkurentĤ, 2. rivalita mezi stávajícími konkurenty, 3. smluvní síla odbČratelĤ, 4. smluvní síla dodavatelĤ, 5. hrozba substituþních výrobkĤ. (25)

2.1.2

SWOT – teorie Základem vypracování každé marketingové strategie a marketingového plánu je celková

souhrnná analýza vnitĜních a vnČjších pĜedpokladĤ. SWOT analýza je nástroj používaný zejména k identifikaci silných (strengths) a slabých stránek (weaknesses), pĜíležitostí (opportunities) a ohrožení (threats). Silné a slabé stránky jsou spojeny s vnitĜním prostĜedím. PĜíležitosti a ohrožení jsou vnČjšími faktory a jsou spjaty s vnČjším prostĜedím. (24) 2.1.3

Marketingový mix (4P) – teorie Marketingový mix je kombinací þtyĜ základních složek (prvkĤ) marketingu, které

firma mĤže ovlivnit. Pokud je marketingový mix správnČ sestaven tak, aby vhodnČ kombinoval všechny þtyĜi složky, mČla by firma bez vČtších problémĤ plnit své marketingové cíle pĜi maximální spokojenosti klienta.

12

Základní þtyĜi prvky, tzv. „4 P“ podle anglických názvĤ jsou:

Výrobek (Product),

Cena (Price),

Propagace (Promotion),

Distribuce (Place).

Výrobek (Product) NejdĤležitČjším instrumentem marketingu je produkt, což je výrobek nebo služba, ale i všechny služby dodávané s výrobkem. Produkt je cokoli, co lze na trhu nabídnout, co získá pozornost zákazníka, co mĤže sloužit ke spotĜebČ a co mĤže uspokojit pĜání nebo potĜebu zákazníka. Cena (Price) Cena výrobku je hodnota penČz, za kterou se produkt prodává zákazníkĤm a ti jsou ochotni ji akceptovat. Cena mĤže zahrnovat i slevy, termíny a podmínky placení, náhrady nebo možnosti odbČratelského úvČru. Cena je jediný nástroj marketingu, který tvoĜí pĜíjmy, ostatní prvky produkují pouze náklady, a je z nich také nejpružnČjší. SprávnČ stanovení ceny, zejména u nových výrobkĤ, je klíþové pro další vývoj firmy, protože je vlastnČ jakýmsi kompromisem mezi mnohými protichĤdnými faktory, a tak mĤže rĤznČ ovlivĖovat poptávku. PĜi stanovení ceny musí být zohlednČny cíle cenové politiky, poptávka, stanovené náklady i ceny a nabídky konkurence. Propagace (Promotion) Propagace urþuje, jak se spotĜebitelé o produktu dozví a jak bude výrobce (þi poskytovatel služby) s potenciálními klienty komunikovat pĜi prezentaci svého produktu. Mezi základní cíle propagace patĜí informovat potenciální zákazníky o produktu a zvýšit poptávku. Dále pak propagací lze odlišit produkt od konkurenþních produktĤ, zdĤraznit jeho hodnotu nebo užitek a budovat cílenou image. ProstĜedky ke komunikaci se zákazníky je tĜeba vhodnČ zvolit, aby korespondovaly s cíli marketingu. K tomu slouží rĤzné nástroje propagace, tzv. komunikaþní mix.

13

Distribuce (Place) Úkolem distribuce je dopravit produkt od výrobce ke spotĜebiteli. Je tĜeba, aby zákazník mohl nakoupit produkt na vhodném místČ, vhodné dobČ, vhodném množství, které potĜebuje. Proces distribuce má mnoho þlánkĤ a výrobce musí zohlednit distribuþní cesty, dostupnost distribuþní sítČ, prodejního sortimentu, zásobování a dopravy.

Komunikaþní mix tvoĜí:

Reklama – je placená forma neosobní propagace pro širokou veĜejnost, zprostĜedkovaná obvykle reklamní agenturou a prezentovaná pomocí rĤzných médií.

Podpora prodeje – je krátkodobé stimulování spotĜebitele k rychlé koupi produktu pĜi jeho cenovém zvýhodnČní. Využívá se napĜ. pĜi zavedení nového výrobku na trh.

Public Relations (PR) – je vytváĜení a udržování pozitivní image podniku na veĜejnosti, má nejdelší pĤsobení na zákazníky. Cílem PR je získat podporu lidí nebo institucí, které mohou pozitivnČ ovlivnit vnímání podniku veĜejností.

Osobní prodej – je proces pĤsobení na zákazníka prostĜednictvím osobního kontaktu. Jejím cílem je pĜedstavení produktu se zámČrem dosažení. (1)

14

2.2 Co je ekologické zemČdČlství Ekologické nebo bio zemČdČlství mĤžeme chápat jako zemČdČlský systém, který produkuje þerstvé potraviny, pĜiþemž respektuje pĜirozené pĜírodní cykly. Tyto potraviny jsou vyprodukovány podle pĜísných pravidel respektujících životní prostĜedí a zvíĜata. Ekologické zemČdČlství obhospodaĜuje pĤdu bez používání umČlých hnojiv, chemických pĜípravkĤ, postĜikĤ, hormonĤ a umČlých látek a umožĖuje tak produkovat vysoce hodnotné a kvalitní potraviny V ýeské republice se rozvíjí již nČkolik desetiletí a od roku 1994 je souþástí zemČdČlské politiky EU. NejvČtší zastoupení v ýR má ekologické zemČdČlství zejména v podhorských a horských oblastech s vyšším podílem trvalých travních porostĤ. Cílem ekologických zemČdČlcĤ je výroba potravin a nápojĤ té nejvyšší kvality s dĤrazem na chuĢ a nutriþní hodnoty stejnČ jako u ostatních konvenþních producentĤ. (29)

2.2.1

Produkce ekologických rostlin BiozemČdČlec nahrazuje chemické látky jako pesticidy a hnojiva biologickými

postupy. Proto je nutné, aby znal dĤkladnČ biologické zákonitosti a využíval je. V ekologickém hospodaĜení jsou porosty více vystaveny škodlivým þinitelĤm, pĜedevším plevelĤ, jejich regulace je obtížnČjší a zdlouhavČjší, a musí být tudíž systematická. NapĜíklad systém osevĤ je pro ekozemČdČlce zásadním opatĜením. Díky stĜídání plodin se udržuje a zlepšuje úrodnost pĤdy, stabilizují se procesy humifikace a mineralizace, zvyšuje se mikrobiální aktivita pĤdy, pĜíjem dusíku, potlaþuje se napadení rostlin chorobami a škĤdci, zvyšuje se biodiverzita a stabilita ekosystému. To vše vede k zefektivnČní produkce. (29) 2.2.2

Ekologická živoþišná produkce Chov hospodáĜských zvíĜat zaznamenal velký rozvoj díky ekologickému hospodaĜení

s pĜevahou travních porostĤ v ménČ zemČdČlsky pĜíznivých oblastech. V ýeské republice se rozvíjí pĜedevším chov masného skotu, chovy prasat a drĤbeže zatím nedosahuje rozvinutosti jako v rozvinutých zemích EU. Úloha hospodáĜských zvíĜat je významná – jako producenta organických hnojiv se schopností využít velké množství biomasy. (31)

15

2.3 Historie ekologického zemČdČlství 2.3.1

Zaþátky Ekologické zemČdČlství v EvropČ vzniklo z iniciativy zemČdČlcĤ a spotĜebitelĤ, kteĜí

se již pĜed nČkolika desetiletími vydali alternativní cestou oproti tehdejším rychle se rozvíjejícím trendĤm konvenþního zemČdČlství. Vznikla dobrovolná soukromá skupina ekoproducentĤ se svou certifikací – ovšem bez vlivu státu – kdy si svazy ekozemČdČlcĤ vytvoĜily také vlastní pravidla i vlastní kontrolu. Když pĜišli na trh se znaþkou BIO, pĜekvapil je velký zájem koneþných spotĜebitelĤ. Tak vypadaly zaþátky celoevropského programu biozemČdČlství. V polovinČ 80. let byl v EvropČ zaznamenán rychlý rĤst produkce biopotravin a ekologického zemČdČlství, což pĜitáhlo pozornost úĜadĤ. Díky vysokým cenám a mnohým výhodám, které mohl ekologický sektor poskytnout, uznala Evropská komise, že je nutné zavést systém kontrolních mechanismĤ a pravidel na ochranu spotĜebitelĤ i producentĤ. V ýR zaþínalo ekologické zemČdČlství stejným zpĤsobem po roce 1989. (28) 2.3.2

UzákonČní PĜelomovým byl pro ekologické zemČdČlství v EU rok 1991, kdy bylo v EvropČ

uzákonČno formou naĜízení Rady. Od té doby logicky roste i zájem státu na tomto perspektivním segmentu zemČdČlství. Stát se snaží o to, aby kontrolní systém byl nezávislý, efektivní a transparentní. Provedení revize legislativy bylo iniciováno Evropským akþním plánem pro ekologické zemČdČlství v roce 2004. MinistĜi zemČdČlství EU se dohodli na opatĜeních zamČĜených na zjednodušení a vylepšení stávající legislativy ekologického zemČdČlství. Od roku 1991, kdy byla pĜijata první zkoordinovaná pravidla v EU, se ekologické zemČdČlství znaþnČ rozrostlo. Trhem Ĝízená politika dodala mnohým zemČdČlcĤm odvahu pĜejít na ekologickou produkci a stávajícím ekologickým zemČdČlcĤm vylepšit si technologii nebo zpĤsoby ekologické produkce. Nové technologie a postupy potĜebovaly pĜizpĤsobení právního rámce a rozšíĜení pĤsobnosti legislativy. Politika EU se zamČĜila na zjednodušení celé legislativy EU, vþetnČ politiky ekozemČdČlství. (41)

16

2.4 Rozdíl mezi bio potravinami a konvenþními potravinami Biopotraviny jsou vyrábČny podle stejných bezpeþnostních standardĤ jako ostatní potraviny a jsou v souladu s evropským potravinovým zákonem. NejzásadnČjší rozdíl je ten, že ekologiþtí zemČdČlci nepoužívají v boji proti škĤdcĤm a plevelĤm chemické prostĜedky jako napĜíklad syntetické pesticidy. TČmto problémĤm pĜedchází pĜedevším víceletým stĜídáním plodin a výbČrem odolných odrĤd. Dále nepoužívají konzervaþní látky a dochucovadla, ale usilují o zachování co nejþerstvČjších produktĤ s dĤrazem na sezónní produkci, kterou smČĜují na regionální i lokální trhy.

2.5 Principy a pravidla bio zemČdČlství Ekologiþtí zemČdČlci dosahují svých cílĤ na základČ Ĝady principĤ a bČžných postupĤ, které jsou zamČĜeny na minimalizaci negativního pĤsobení þlovČka na životní prostĜedí, a které zajišĢují, aby tento zemČdČlský systém fungoval maximálnČ pĜirozenČ v souladu s pĜírodou. 2.5.1

Postupy pro rostlinnou výrobu

Typické postupy ekologického zemČdČlství zahrnují:

StĜídání plodin, což je nezbytný pĜedpoklad úþinného využívání místních zdrojĤ a boji proti škĤdcĤm,

Je kladen velký dĤraz na úrodnost pĤdy, biologickou aktivitu pĤdy a obsah humusu,

Velmi pĜísné limity pro používání syntetických pesticidĤ a hnojiv a antibiotik u hospodáĜských zvíĜat, potravinových aditiv a pomocných látek pĜi zpracování a používání jiných podobných látek,

K výživČ rostlin lze využívat jen organická hnojiva, jako jsou hnĤj a kompost,

Naprostý zákaz používání GM (geneticky modifikovaných) organismĤ,

Využívání místních zdrojĤ napĜ. statkových hnojiv nebo krmiv vyprodukovaných pĜímo na farmČ,

VýbČr rostlinných a živoþišných druhĤ odolných vĤþi chorobám a pĜizpĤsobených a tedy vhodných k místním podmínkám,

Chov hospodáĜských zvíĜat na pastvČ, ve venkovních výbČzích a celkovČ s dostaþujícím prostorem k životu a krmení ekologickými krmivy, 17

Používání rozdílných chovatelských postupĤ odpovídajících a vyhovujících rĤzným druhĤm hospodáĜských zvíĜat,

Regulace plevelu je provádČna mechanickými metodami, jako je napĜíklad správné zpracování pĤdy,

PlevelĤ by mČlo být široké spektrum, kde mezi nimi dochází ke konkurenci, a tak se stabilizuje ekosystém.

2.5.2

Postupy pro chov zvíĜat

DĤraz na pohodu života zvíĜat (angl. welfare), tedy napĜíklad možnost výbČhu. Jsou zakázány vazné chovy skotu, nebo klecové chovy drĤbeže,

ZvíĜata musí žít v prostĜedí, které odpovídá jejich fyziologickým a etologickým podmínkám,

Je zakázáno podávat antibiotika, pokud to není nutné, látky na podporu rĤstu, hormonální pĜípravky.

2.5.3

Geneticky modifikované organismy Obor zvaný genové inženýrství je pomČrnČ mladý, poprvé byly geneticky

modifikované organismy vytvoĜeny pĜed 30 lety. UmožĖuje pĜenášet geny mezi rĤznými biologickými druhy. Geny jsou totiž nositelem genetické informace. PĜirozená “výmČna informací” v pĜírodČ probíhá pouze mezi jedinci stejného, pĜípadnČ úzce pĜíbuzného druhu, ale genetické inženýrství dokáže v laboratorních podmínkách provést i jinou kombinací genĤ. Tento zpĤsob je v pĜírodČ nedosažitelný. Tak vznikají geneticky modifikované organizmy oznaþované jako GMO. Metody GMO našly uplatnČní také v zemČdČlství a vyprodukovaly rostlin a zvíĜat s lépe využitelnými vlastnostmi, jako jsou vyšší výnosy, vyšší úrodnost, vyšší odolnost proti nČkterým škĤdcĤm. Oblastí ještČ pĜíliš neprobádanou jsou vztahy geneticky modifikovaných organismĤ k dalším složkám ekosystému, nelze odhadnout jak GMO zapĤsobí na pĜirozený ekosystém, ale existuje reálné nebezpeþí, že naruší biodiverzitu. Existují obavy, že takto upravené potraviny mohou mít negativní dopad na zdraví obyvatel napĜíklad ve formČ alergií a nových odolných bakterií i na ekosystém. (41)

18

2.6 Farma Farma je poþáteþním místem ekologického procesu. Zde se produkují þerstvé biopotraviny, které následnČ putují ke zpracovatelĤm, do nákupních ĜetČzcĤ nebo pĜímo ke spotĜebitelĤm. Ekologické farmy pĜi pČstování plodin a chovu hospodáĜských zvíĜat využívají pĜírodu, ale jsou zároveĖ i její souþástí. Obvykle jsou samozásobitelské a produkují pestrou škálu rostlinných i živoþišných potravin v biokvalitČ. NČkteré farmy jsou zároveĖ i zpracovateli – napĜíklad jsou vybaveny jatkami. 2.6.1

Aktivity Ekologiþtí zemČdČlci dbají na soulad mezi pĜírodou a lidmi používáním metod, které

jsou praktické a souþasnČ k pĜírodČ šetrné. PĜíkladem mĤže být mechanické odstraĖováním plevelĤ místo používání herbicidĤ. Pracují také formou uzavĜeného zemČdČlského cyklu. NapĜíklad zdravé pĤdní prostĜedí, dosažené používáním chlévského hnoje a vysokým obsahem organických látek, znaþnČ podporuje úrodnost, snižuje riziko eroze pĤdy a ztráty živin a vody. Krom toho vstupy, jako je organické hnojivo a krmivo pro zvíĜata, bývají produkovány na stejné farmČ nebo v jejím okolí, jako jsou pak následné spotĜebovávány. Ekologiþtí zemČdČlci jsou si vČdomi, že zdravá pĤda a úcta k životní prostĜedí mají rozhodující význam pro zdraví obyvatel, zvíĜat a v podstatČ celého ekosystému. Snaží se o to podporou nČkolika klíþových aktivit a cílĤ:

ZodpovČdné využívání energie a pĜírodních zdrojĤ,

Péþe o biologickou diverzitu,

Péþe o regionální ekologickou stabilitu,

Zvýšení úrodnosti pĤdy,

Péþe o kvalitu vody,

Péþe o zdraví a pohodu zvíĜat,

Uspokojování specifických potĜeb zvíĜat. Pro tyto aktivity využívají ekologiþtí zemČdČlci pĜirozené a mnoha lety provČĜené

metody, jako je napĜ. udržování dobrého zdravotního stavu zvíĜat pravidelným pohybem a pĜístupem k volné pastvČ, v kombinaci s moderními vČdeckými poznatky, jako je sledování množství živin, které jsou potĜebné pro optimální kvalitu a produkci. (30)

19

Metody ekologického zemČdČlství vyplývají ze zákonných požadavkĤ stanovených pro užívání ekologických log a oznaþování. Díky specifickým podmínkám dané farmy zahrnují i hledání nových postupĤ, vycházejících ze základních principĤ ekologického zemČdČlství. NapĜíklad nové NaĜízení EU o ekologickém zemČdČlství uvádí, že úrodnost a biologickou aktivitu pĤdy lze udržovat a zvyšovat víceletým stĜídáním plodin, aplikací chlévského hnoje a kompostovaného organického materiálu z ekologické produkce. ZemČdČlci si tak mohou mezi tČmito metodami vybrat podle toho, která jim bude nejlépe vyhovovat. (31)

2.7 Zpracovatelé Ekologiþtí zpracovatelé, ale také prodejci a distributoĜi potravin mají za cíl zásobování þerstvými a autentickými potravinami vyrobenými v souladu s pĜírodou a okolím. Aby jejich výrobky mohly nést ekologické logo a oznaþování EU nebo jiného þlenského státu, je zapotĜebí dodržovat pĜísná pravidla pro zpracování produktĤ. DĤležitá pravidla pro zpracování bioproduktĤ pĜedstavují:

Produkci zboží pĜedevším ze surovin zemČdČlského pĤvodu,

Používání pouze takových konvenþních zemČdČlských surovin, které jsou schválené Komisí nebo þlenskými státy EU,

Používání pĜísnČ omezeného poþtu aditiv a pomocných látek pĜi zpracování, které jsou schváleny Komisí za pĜesnČ daných podmínek,

Zákaz používání ochucovadel a barviv a jiných syntetických vstupĤ,

ZajištČní pĜísného oddČlení ekologických a konvenþních složek po celou dobu skladování, manipulace a zpracování,

Zákaz používání geneticky modifikovaných organismĤ (GMO). (42)

2.8 Sortiment Zatímco ekologické zemČdČlství usiluje o to, aby hospodaĜení s pĜírodními zdroji vycházelo z tradiþních koĜenĤ zemČdČlství a minimalizovalo narušování ekosystému, ekologické zpracovávání se snaží reflektovat rozliþné chutČ a nároþnost ve výbČru potravin moderního spotĜebitele.

20

Ekologiþtí zemČdČlci pracují þasto s ménČ známými druhy rostlin a hospodáĜských zvíĜat, jež jsou odolnČjší proti škĤdcĤm, nemocem a lépe se pĜizpĤsobují místním a sezónním podmínkám, a tím poskytují ekologickému zpracovatelskému sektoru podstatnČ širší sortiment produktĤ. KromČ sortimentu ovoce, zeleniny a masa moderní bioprodukty zahrnují napĜíklad:

Pivo,

Víno vyrobené z ekologických hroznĤ,

Jogurt,

Koláþe,

Peþivo,

Chléb,

Cereálie,

Sušenky,

Ovocné džusy,

Konzervované ovoce a zeleninu,

Hotové pokrmy,

Kávu,

ýaj,

Výživu pro dČti.

2.8.1

Bioosiva V souþasné dobČ se stala pĜedmČtem diskuzí otázka používání certifikovaných bioosiv

v ekologickém zemČdČlství. Podle platné legislativy ekologického zemČdČlství je možné používat konvenþní rozmnožovací materiál v ekologickém zemČdČlství. Z hlediska zvýšení dĤvČry spotĜebitele v produkty ekologického zemČdČlství je vhodné, aby byl v co možná nejvČtší míĜe používán rozmnožovací materiál certifikovaný pro ekologické zemČdČlství. Konvenþní rozmnožovací materiál je také možné použít pouze v pĜípadČ, že bio rozmnožovací materiál není na trhu dostupný. Konvenþní rozmnožovací materiál ale nesmí být ošetĜen nepovolenými látkami. (41)

21

2.9 Místa prodeje biopotravin Biovýrobky bylo možno v minulosti poĜídit zejména ve specializovaných prodejnách. V souþasné dobČ si nacházejí své místo v obchodních ĜetČzcích a poþet nákupĤ ve specializovaných prodejnách poklesl. Rozmach biopotraviny zažívají právČ i díky tomu, že vstoupily do velkých obchodních ĜetČzcĤ. Biopotraviny lze poĜídit napĜíklad v obchodech jako Billa, Tesco, Interspar nebo Coop. Stále významnČjším se stává pĜímý prodej na farmách kde má zákazník možnost navázat pĜímý kontakt s producentem anebo jeho obdoba – prodej „biobedýnek“. Biopotraviny lze dnes koupit na nejrĤznČjších místech, od stánku na farmČ pĜes tržnice, všechny formáty maloobchodu, lékárny, restaurace až po internetové obchody. Díky rostoucímu zájmu spotĜebitelĤ o pĤvod potravin a znalost jejich producenta se pomČrnČ rychle rozvíjí pĜímý marketing. PĜímý marketing poskytuje možnost komunikace producenta a zákazníka a navázání vztahu a dĤvČry. Díky tomu se v této dobČ rozmáhají kanály distribuce, které poskytnou zákazníkovi ještČ nČco navíc, jakousi pĜidanou hodnotu napĜíklad ve formČ osobního kontaktu a poskytnutí informací, jako jsou již zmínČné biorestaurace, biokavárny, biopekárny. Tyto subjekty mohou nejsnazší a nejpĜíjemnČjší cestou zákazníkovi dokázat, že co je zdravé, mĤže být také chutné. (5)

2.10 Pozitiva biozemČdČlství 2.10.1 Výživná hodnota Biopotraviny pĜináší výhody v oblasti zdravotní nezávadnosti a kvality. Biopotraviny jsou kvalitní potraviny s lepší výživnou hodnotu – napĜ. vyšší obsah vitamínĤ, zejména vitamínĤ C a E, vyšší obsah minerálních látek. Ekologicky vypČstovaná zelenina má nižší obsah dusiþnanĤ až o 50% a nižší obsah pesticidĤ o více než 90% v porovnání s konvenþní zeleninou. (41) 2.10.2 HospodaĜení ve specifických oblastech Ekologické zemČdČlství je vhodným zpĤsobem hospodaĜení v chránČných pásmech národních parkĤ, chránČných krajinných oblastech a pásmech ochrany vod. 2.10.3 Zacházení se zvíĜaty Vedle ekologických pravidel musí dodavatelé bioproduktĤ zacházet rozdílnČ od konvenþních chovatelĤ s hospodáĜskými zvíĜaty. Zakázány jsou velkochovy, kde napĜíklad 22

slepice stráví celý život namaþkány jedna na druhé v klecích nebo prasata žijí na železných roštech v boxech. ZvíĜata musí mít výbČh a dostávají také kontrolovaná krmiva z ekologického zemČdČlství. Zdravým kusĤm se nesmí rutinnČ podávat antibiotika, hormony anebo jiné chemické látky. To vše pĜispívá k lepšímu životu zvíĜat. 2.10.4 Atraktivita venkova Ekologické zemČdČlství prospívá pĜírodČ a živým organismĤm, ale také vede ke zlepšení stavu krajiny. Ozdravení venkovské krajiny mĤže vést i k širšímu socioekonomickému prospČchu, jakým je zvyšující se zájem o venkovské oblasti a venkovský životní styl. Navzdory soudobému trendu masového stČhování lidí do mČst se tak venkov stává pro místní obyvatele pĜitažlivČjším místem pro život a již se vytvoĜil nový trend – stČhování obyvatel z velkomČst na venkov. 2.10.5 Kvalita vody Ekologické zemČdČlství pomáhá udržovat a þasto i zlepšovat kvalitu vody, protože redukuje celkové množství chemikálií používaných v zemČdČlství, které by jinak skonþily v jezerech, Ĝekách, potocích a ostatních vodách. PĜesnČji je zakázáno užívat syntetická hnojiva a pesticidy, stejnČ jako užívání hormonĤ a antibiotik u zvíĜat, þímž se snižuje riziko, že by se tyto chemikálie dostaly z farmy do vody. Snižuje se tak i riziko eutrofizace vodního prostĜedí – to znamená nadmČrné pĜemnožení Ĝas zpĤsobené prĤsakem nebo spláchnutím živin do vody. To snižuje obsah kyslíku a ohrožuje životaschopnost vodních rostlin a živoþichĤ. 2.10.6 Obnovitelné zdroje energie Ekologické zemČdČlství je pĜíhodná cesta k produkci obnovitelných zdrojĤ paliv, a tak k nižší závislosti obyvatel na neobnovitelných zdrojích energie napĜíklad díky biomase. (41)

2.11 Negativa biozemČdČlství

Nutný je vyšší podíl lidské práce, která je ménČ efektivní, oproti bČžnému zemČdČlství,

Nižší výnosy zemČdČlské produkce,

Vyšší riziko podnikání,

Dražší technologie.

23

2.12 Legislativa Pravidla ekologického zemČdČlství, se nevztahují pouze na produkci a zpracování bioproduktĤ, ale také na jejich oznaþování a marketing. Pravidla ekologického zemČdČlství a výroby biopotravin jsou upravena þeskou i evropskou legislativou. Biologické zemČdČlství je v ýR vymezeno zákonem þ. 242/2000 Sb., o ekologickém zemČdČlství. Ten je v souladu s evropskou normou pro BIO produkci NaĜízením Rady (EHS) þ. 2092/91 z 24. þervna 1991 o ekologické produkci zemČdČlských výrobkĤ a oznaþování zemČdČlských produktĤ a potravin. Od 1. 1. 2009 platí zcela nová evropská legislativa, která je stejná pro všechny þlenské státy EU (naĜízení Rady 834/2007, provádČcí naĜízení Komise 889/2008). Dále platí národní zákon þ. 242/2000 Sb., o ekologickém zemČdČlství. Od 1. ledna 2009 je v platnosti nová legislativa pro ekologické zemČdČlství, která je stejná pro všechny þlenské státy EU. KonkrétnČ jde o naĜízení Rady (ES) þ. 834/2007 o ekologické produkci a oznaþování ekologických produktĤ a o zrušení naĜízení Rady (EHS) þ. 2092/91 a naĜízení Komise (ES) þ. 889/2008, kterým se stanovují provádČcí pravidla k naĜízení Rady (ES) þ. 834/2007. Nové naĜízení Rady doplĖuje naĜízení Komise (ES) þ. 1235/2008, kterým se stanovují provádČcí pravidla pro dovoz biopotravin ze tĜetích zemí. Od 1. 7. 2010 bude platit povinnost oznaþovat všechny biopotraviny logem EU, které je zatím pouze dobrovolné. ZároveĖ budou výrobci muset oznaþovat pĤvod jednotlivých složek biopotravin – zda jde o složky pocházející z EU, mimo EU, nebo zda jde o kombinaci obou možností. V pĜípadČ, že všechny složky budou domácího pĤvodu, lze tuto biopotravinu oznaþit jako „zemČdČlská produkce ýR“. Od 1. 7. 2010 také nabude úþinnosti naĜízení Komise (ES) þ. 710/2009, kterým se stanoví požadavky pro ekoakvakulturu, v podmínkách ýR to bude znamenat pĜedevším nové naĜízení o podmínkách chovu sladkovodních ryb v ekologickém zemČdČlství. V souþasné dobČ se také zaþíná projednávat naĜízení k biovínu, které by mČlo obsahovat ucelená pravidla pro tuto oblast a které by mČlo nabýt úþinnosti také 1. 7. 2010. Dodržování legislativních pravidel je garantováno státem a každý ekologický zemČdČlec a výrobce biopotravin musí být registrován na ministerstvu zemČdČlství a podléhá pravidelným kontrolám státem povČĜených kontrolních organizací.

24

NaĜízení EU o ekologické produkci stanovuje taková pravidla pro pČstování plodin, chov hospodáĜských zvíĜat, zpracování potravin a krmiv pro zvíĜata, aby výsledné produkty mohly být oznaþeny jako ekologické. Evropské logo bylo vytvoĜeno za úþelem snadnČjšího rozpoznání BIO produktĤ a je také povinnČ doplnČno kódem C741 kontrolních organizací, které certifikují ekologické producenty a dohlíží na nČ. (41) 2.12.1 BIO logo Biopotraviny lze v ýeské republice oznaþovat þeskou národní znaþkou, i evropským logem pro bio potraviny. Národní znaþení ýeské oznaþení BIO, které si vysloužilo pĜiléhavou pĜezdívku „biozebra“, se v ýR používá jako celostátní ochranná známka pro biopotraviny. Logo je možné použít pouze v souladu s ustanovením zákona þ. 242/2000 Sb. o ekologickém zemČdČlství, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a vyhlášky þ. 16/2006 Sb., ze dne 6. ledna 2006.

Obrázek 1 - Bio logo ýR („biozebra“)

25

Evropské znaþení – stávající Kulatý znak oznaþující ekologickou produkci je definován v naĜízení Rady 834/2008 o ekologické produkci a oznaþování ekologických produktĤ a o zrušení naĜízení (EHS) þ.2092/91. Jeho užívání je do 30. 6. 2010 dobrovolné.

Obrázek 2 - Stávající bio logo EU

Evropské oznaþení – nové Na zaþátku roku 2010 zveĜejnila EU výsledky soutČže na nové BIO logo, které bude od 1. þervence 2010 oznaþovat všechny biopotraviny vyrobené v EU. VítČzem se stalo logo "Euro-leaf", neboli "Euro list", které získalo 63 % všech hlasĤ. Logo s motivem listu s evropskými hvČzdami znázorĖuje hvČzdy EU seskupené ve tvaru listu na zeleném pozadí. Staré logo již nevyhovovalo legislativním požadavkĤm. Užívání nového loga bude povinné. Logo budou moci také používat dovozci biopotravin do EU. Vedle EU biologa budou moci být nadále používány národní þi soukromá loga, oznaþující biopotraviny.(43)

Obrázek 3 – Nové bio logo EU

26

2.12.2 Kontroly K získání certifikace a loga bio producenta je tĜeba projít pĜísnou kontrolou. K té jsou povČĜeny soukromé kontrolní organizace KEZ o.p.s., ABcert AG, organizaþní složka a Biokont, s.r.o. Díky zvyšujícímu se poþtu ekologických zemČdČlcĤ byl od 1. 1. 2010 povČĜen kontrolami ÚstĜední kontrolní a zkušební ústav zemČdČlský (ÚKZÚZ). Pravidelné kontroly za úþelem ovČĜení dodržování zákonných požadavkĤ podstupují všichni ekologiþtí zemČdČlci minimálnČ jednou do roka. Tyto kontroly se týkají zejména ovČĜení dodržování právních pĜedpisĤ týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvíĜat a dobrých životních podmínkách zvíĜat. Na základČ splnČní podmínek, které kontroly zkoumají, smí dále nabízet své výrobky jako ekologické, užívat logo EU nebo logo nČkterého z þlenských státĤ EU pro ekologické zemČdČlství a þerpat dotace. Pokud je to nutné, probíhají i doplĖkové kontroly. Hlavním dĤvodem Ministerstva zemČdČlství ýR pro rozšíĜení systému kontrol je snaha o zvýšení transparentnosti kontrolního procesu a nezávislost státního orgánu. 2.12.3 Pokuty Znaþka bio má sloužit zákazníkĤm jako záruka kvality výrobku vzešlého z certifikované ekologické produkce. Porušení povinností, je podnČtem k tČm nejpĜísnČjším postihĤm, ke kterým patĜí nejen vysoké pokuty, ale samozĜejmČ odebrání i certifikace. Pokud napĜíklad výrobce neoprávnČnČ použijí pĜedpony "BIO" þi "EKO", hrozí mu pokuty až v milionových þástkách. (30) 2.12.4 Akþní plán Vzhledem k tomu, že v ýR nebyl dostateþnČ rozvinut výzkum a vzdČlávání zemČdČlcĤ, pĜistoupilo Ministerstvo zemČdČlství ýR k sestavení Akþního plánu pro rozvoj ekologického zemČdČlství do roku 2010, který mČl podpoĜit další vývoj domácího trhu s produkty ekologického zemČdČlství a informovanost spotĜebitelské veĜejnosti a také reagoval na vývoj v této oblasti v EU. (41)

27

2.12.5 Dotace ZemČdČlci jsou k pĜecházení na bio produkci a jejímu rozšiĜování podporováni Ĝadou dotaþních nástrojĤ, a to národních þi evropských. Od roku 2007 je státní podpora ekologických zemČdČlcĤ i výrobcĤ biopotravin Ĝešena v rámci Programu rozvoje venkova 2007–2013. Podporu mohou získat i formou bodového zvýhodnČní pĜi hodnocení investiþních projektĤ v nČkterých opatĜeních Osy I a III také výrobci a zpracovatelé biopotravin – napĜíklad pro: Podporu mladých zemČdČlcĤ, Modernizaci zemČdČlských podnikĤ, Podporu cestovního ruchu, PĜidávání hodnoty zemČdČlským a potravináĜským produktĤm. ZemČdČlci získávají své dotace na plochu. Sazby jsou rĤzné – pro rok 2009 byla výše dotací:

155 EUR/ha pĜi hospodaĜení na orné pĤdČ, s výjimkou pČstování zeleniny nebo speciálních bylin,

89 EUR/ha pĜi hospodaĜení na travních porostech pro 100% ekologického zemČdČlce (bez soubČhu s konvenþním zemČdČlstvím), 71 EUR/ha pro zemČdČlce se soubČhem,

849 EUR/ha, pĜi obhospodaĜování vinic, ovocných sadĤ nebo chmelnic,

564 EUR/ha pĜi pČstování zeleniny nebo speciálních bylin na orné pĤdČ. (41)

28

3 Analytická þást 3.1 Ekologické zemČdČlství ve svČtČ 3.1.1

Plocha Po celém svČtČ je ekologicky obhospodaĜováno více než 32 milionĤ hektarĤ

zemČdČlské plochy na více než 1,2 milionech bio farem. Oproti roku 1999 se do roku 2008 zvýšila rozloha ploch využívaných pro bio zemČdČlství témČĜ o 300%.

Vývoj plochy ekologického zemČdČlství ve svČtČ (v milionech ha) 35 30 25

21

19,8

2001

2002

20

26,7

27

2004

2005

30,7

31,5

31,8

2006

2007

2008

22,5

15 10 5

4,1

5,6

1999

2000

0 2003

Rok

Obrázek 4 - Vývoj plochy ekologického zemČdČlství ve svČtČ 1999 - 2008

Zdroj: SÖL, FiBL & IFOAM 2010 NejvČtší plochy bio zemČdČlství se nacházejí v Austrálii a Oceánii, asi 35%, dále pak v ArgentinČ, ýínČ a Indii, ovšem nejvČtší poptávka po bio potravinách se vyskytuje EvropČ a Severní Americe, kde je také nejvČtší trh s bio potravinami. Navzdory této vysoké poptávce je v tČchto dvou regionech nedostateþná nabídka bio potravin, takže musí být uspokojována importem z jiných zemí, napĜíklad z Afriky, kde je vČtšina bio produkce urþena k exportu, protože tamČjší trh bio potravin je kvĤli chudobČ málo rozvinutý a poptávka po bio produkce je zde nízká. VČtšina certifikovaných bio potravin z Afriky urþených k exportu putuje na evropský trh. Také rĤst bio produkce v Austrálii a Oceánii byl silnČ ovlivnČn vysokou poprávkou po bio potravinách v EvropČ a Severní Americe. (35)

29

Obrázek 5 - Rozlohy ploch ekologického zemČdČlství dle kontinentĤ

Zdroj: SÖL, FiBL & IFOAM 2010

Zejména v zemích Jižní Ameriky, kde se bio zemČdČlství vyskytuje na rĤzných stupních rozvinutosti témČĜ ve všech zemích, zaznamenala plocha bio zemČdČlství velký nárĤst, zvyšuje se zde tedy produkce bio potravin, a to zejména v ArgentinČ a Brazílii. Meziroþní nárĤst plochy bio zemČdČlství v Jižní Americe v letech 2007 a 2008 byl témČĜ 2% a byl nejvČtší, co se obecnČ kontinentĤ týká a produkce byla z vČtšiny urþena pro export. (35)

30

Vývoj plochy ekologického zemČdČlství dle kontinentĤ (v milionech ha) 14

12,112,1

12 10

8,1

8

6,4

6 4 2

7,6

2,2 2,5

0,9 0,9

8,2 2007 2008

2,9 3,3

0 Afrika

Severní Amerika

Asie

Latinská Amerika

Evropa

Austrálie a Oceánie

Obrázek 6 - Vývoj plochy ekologického zemČdČlství dle kontinentĤ 2007 - 2008

Zdroj: SÖL, FiBL & IFOAM 2010 Jak je vidČt v následující tabulce, nejvČtší plocha bio zemČdČlství se nachází v Austrálii a Oceánii, asi 12 milionĤ hektarĤ, následuje s pomČrnČ velkým odstupem Argentina se 4 miliony hektarĤ. Další tĜi zemČ mají témČĜ stejnČ velkou rozlohu bio zemČdČlství, jsou to ýína, USA a Brazílie a jejich rozloha bio zemČdČlství se blíží 2 milionĤm hektarĤ. (35)

10 zemí s nejvČtší plochou ekologického zemČdČlství v roce 2008 (v milionech ha) 12,1

4,01 0,91

NČ m ec ko

Itá

0,93

Ur ug ua y

1

lie

1,02

In di e

o

1,13

lsk

Br az ílie

US A

1,77

Šp an Č

a

1,82

Au st rá

lie

ýí na

1,85

O ce án ie Ar ge nt in a

14 12 10 8 6 4 2 0

Obrázek 7 - 10 zemí s nejvČtší plochou ekologického zemČdČlství v roce 2008


31

3.1.2

Vývoj trhu V celém svČtČ utratili v roce 2009 spotĜebitelé za biopotraviny zhruba 39 miliard EUR,

zatím nejvíce utratili v roce 2008, a to 40 miliard EUR. Tento mírný pokles je pravdČpodobnČ zpĤsoben svČtovou finanþní krizí a mĤžeme pĜedpokládat, že v budoucnu trh opČt poroste, jako doposud stabilnČ rostl. Od sledovaného roku 2001, kdy spotĜebitelé za bioprodukty utratili 16 miliard EUR, do roku 2009 zaznamenal celosvČtový trh s biopotravinami nárĤst o 23 miliard EUR, to je zvýšení o témČĜ 150%. NejvČtší rĤst zaznamenal trh v letech 2002 a 2003, a to z 18 miliard EUR na 23 miliard EUR, což je nárĤst o témČĜ 28% a v letech 2007 a 2008 z 33 miliard EUR na 40 miliard EUR, to je nárĤst o 21%. (35)

Vývoj spotĜeby biopotravin ve svČtČ (v mld. EUR) 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

16

2001

24

2003

2004

39

2008

2009

33

30 23

40

26

18

2002

2005

2006

2007

Rok

Obrázek 8 – Vývoj spotĜeby biopotravin ve svČtČ 2001 - 2009


32

3.2 Ekologické zemČdČlství v EvropČ 3.2.1

Plocha Od poþátku 90. let minulého století se v EvropČ bio produkce rapidnČ rozrostla témČĜ

ve všech státech. V roce 2008 bylo v EvropČ obhospodaĜováno pĜes 8 milionĤ hektarĤ bio zemČdČlské plochy na více než 200000 farmách, z toho na území EU plocha pĜesahovala 7,5 milionĤ hektarĤ. ProcentuálnČ vyjádĜeno, podíl bio zemČdČlské plochy na celkové zemČdČlské ploše v EU je asi 5%, celkovČ v EvropČ je to asi 2%. Mezi zemČ s nejvČtší plochou bio zemČdČlství patĜí ŠpanČlsko se 1,3 miliony ha, následuje Itálie s 1 milionem ha, NČmecko, UK a Francie. NejvČtší podíl biozemČdČlství na celkové ploše zemČdČlství v EvropČ má Lichtenštejnsko, Rakousko a Švýcarsko.(34)

5 zemí s nejvČtší plochou ekologického zemČdČlství v EvopČ v roce 2008 (v milionech ha) 1,4

1,3

1,2

1

1

0,9 0,7

0,8 0,6

0,6

0,4 0,2 0 ŠpanČlsko

Itálie

NČmecko

UK

Francie

Obrázek 9 - 5 zemí s nejvČtší plochou ekologického zemČdČlství v EvropČ v roce 2008

Zdroj: Eurostat

3.2.2

Vývoj trhu Evropský trh s biopotravinami je vysoce rozvinutý a stále roste, spotĜeba biopotravin

v roce 2009 dosáhla 21 miliard EUR, což je oproti roku 2008 nárĤst o 3 miliardy EUR. V letech 2001 až 2009 se tedy velikost trhu biopotravin v EvropČ zdvojnásobila a meziroþní rĤst trhu je stabilní, kolem 10%. Pokud budeme evropský trh s biopotravinami porovnávat s trhem svČtovým, pak lze vyþíst, že tvoĜí za sledované období 2001 až 2009 stále zhruba jeho polovinu. Od roku 2002, kdy zatím naposledy poklesl, trh stabilnČ roste. Zajímavé je, že

33

v letech 2008 a 2009 nekopíruje svČtový trend poklesu trhu, naopak evropský trh v období 2008 a 2009 dokonce vzrostl o 16%, což je nejvíce od roku 2003. (34)

Vývoj spotĜeby biopotravin v EvropČ a ve svČtČ (v mld. EUR) 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

40 30 23 16

24

8,4

2001

2002

10,6

2003

33

SpotĜeba v EvropČ (v mld. EUR)

26

18

10

39

12

13

2004

2005

15,5

2006

16,2

2007

18

2008

21

SpotĜeba ve svČtČ (v mld. EUR)

2009

Rok Obrázek 10 – Vývoj spotĜeby biopotravin v EvropČ a ve svČtČ 2001 - 2009

Zdroj: Eurostat NejvČtším evropským trhem s biopotravinami je NČmecko, kde celkový prodej biopotravin v roce 2008 þítal 5,8 miliardy EUR, Velká Británie s 2,61 miliardami EUR, tČsnČ za Británií byla v roce 2008 Itálie s 1,97 miliardami EUR a Velká Británie a tyto þtyĜi zemČ dohromady tvoĜí až 75% objemu prodeje biopotravin v EvropČ. Výrazný nárĤst ve spotĜebČ zaznamenaly v poslední dobČ také zemČ ve Skandinávii. Nejvíce biopotravin na jednoho obyvatele spotĜebují v Dánsku, Rakousku a Švýcarsku, a to pĜes 100 EUR na hlavu. (36)

Obrázek 11 - 5 zemí s nejvČtším trhem biopotravin v EvropČ v roce 2008

Zdroj: Green marketing 34

3.3 Ekologické zemČdČlství v ýR 3.3.1

Plocha Ekologické zemČdČlství zažívá v ýR rapidní rozvoj. K nejvČtšímu nárĤstu ekologicky

obhospodaĜované plochy došlo v letech 1997 – 2003, a to pĜedevším v návaznosti na obnovení státní podpory ekologického zemČdČlství od roku 1998. V roce 1991 byla plocha ekologického

zemČdČlství pouhých 17507 ha, zatímco v roce 2009 to bylo již asi 400000 ha, což je zvČtšení plochy asi 23 násobné. Poslední vČtší nárĤst plochy probČhl v letech 2008 a 2009, kdy vzrostla asi o 80000 ha, to je asi o 25%. Hlavní složku pĤdního fondu ekologického zemČdČlství tvoĜí travní porosty, a to asi 88%, dále orná pĤda zaujímá asi 10%, trvalé kultury a ostatní plochy zaujímají asi 1%. (36)

Vývoj plochy ekologického zemČdČlství v ýR (ha) 400000

312890 320308

217869

254995 263299 254982

110756 71621

09

08

20

07

20

20

06

05

20

04

20

03

20

02

20

01

20

00

20

99

20

98

19

97

20239

19

96

19

95

14982 17022

19

19

19

94

15667 15818

93

19

92

17507 15371

19

19

235136

281535

165699

91

450000 400000 350000 300000 250000 200000 150000 100000 50000 0

Rok

Obrázek 12 - Vývoj plochy ekologického zemČdČlství v ýR

Zdroj: MZe ýR Vzhledem ke stále se rozšiĜující bioprodukci je potĜeba zvČtšovat i plochu, na které se ekologické zemČdČlství uskuteþĖuje. Pokud bude trend následovat svĤj minulý a souþasný vývoj, pak se od roku 2010 do 2015 plocha ekozemČdČlství se zvýší z 460 000 ha na 630 000 ha, tedy témČĜ o 200 000 ha, tedy až o 37%. (7)

35

Výhled na vývoj plochy ekologického zemČdČlství v ýR (ha) 700000 600000 500000

460000

630000

570000

510000

400000 300000 200000 100000 0 2010

2011

2013

2015

Rok

Obrázek 13 . Výhled na vývoj plochy ekologického zemČdČlství 2010 - 2015

Zdroj: AGRObase Vývoj podílu ekologické zemČdČlské plochy na celkové zemČdČlské ploše v ýR zhruba kopíruje vývoj plochy ekologického zemČdČlství, to znamená, že v letech 1991 až 1997 se pochyboval jen mezi 0,35% a 0,47% a velké zvýšení zaznamenal v roce 1998, kdy se zvýšil na 1,67%. Od tohoto roku se neustále zvyšuje a v souþasné dobČ dosahuje podíl plochy ekologického zemČdČlství asi 10% z plochy celkového zemČdČlství v ýR. (41)

Vývoj podílu ekologické zemČdČlské plochy na celkové zemČdČlské ploše ýR (% ) 9,44

10 8 5,09 5,50

6

6,62

7,36 7,55

3,87

4 2

5,97 6,17 5,99

1,67

2,59

0,41 0,36 0,37 0,37 0,35 0,40 0,47

19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09

0

Rok

Obrázek 14 - Vývoj podílu ekologické zemČdČlské plochy na celkové zemČdČlské ploše ýR 1991 - 2009

Zdroj: MZe ýR

36

TČchto 10% podílu plochy ekologického zemČdČlství na celkové zemČdČlské ploše zemČdČlství Ĝadí ýR mezi 10 zemí s nejvČtším podílem bio zemČdČlské plochy na ploše celkového zemČdČlství na svČtČ. Paradoxem je, že Itálie, která má druhou nejvČtší plochu ekologického zemČdČlství je zhruba na stejné pozici. V tabulce mĤžeme pro názornost vidČt, jaký podíl má ta která z 10 zemí. Údaje jsou z roku 2008, kdy ýR mČla podíl 8%, ale rozložení a podíly budou v souþasné dobČ podobné a pro názornost nám údaje poslouží dobĜe. (35)

10 zemí s nejvČtším podílem ekologického zemČdČlství na celkové ploše zemČdČlství v roce 2008 (v %) Itálie

7,9

ýeská republika

8

Lotyšsko

9,1

Estonsko

9,6

Francouzská Guiana

10,5

Švédsko

10,8

Švýcarsko

11,1

Rakousko

15,9

Lichtenštejnsko

29,8

Falklandké ostrovy

36,9 0

10

20

30

40

Obrázek 15 - 10 zemí s nejvČtším podílem ekologického zemČdČlství na celkové ploše zemČdČlství v roce 2008

Zdroj: SÖL, FiBL & IFOAM 2010 Ministerstvo ZemČdČlství ýR usiluje o další zvČtšování plochy ekologického zemČdČlství i jeho podílu na celkové zemČdČlské ploše. Pokud se to podaĜí, pak bude rĤst podíl stabilnČ zhruba o 10% roþnČ a v roce 2015 bude podíl ekologické zemČdČlské plochy na

37

celkové zemČdČlské ploše skoro 15%, þímž se ýR tímto ukazatelem zaĜadí mezi nejvyspČlejší zemČ Evropy jako Rakousko nebo Švýcarsko. (7)

Výhled na vývoj podílu ekologické zemČdČlské plochy na celkové zemČdČlské ploše ýR (% ) 16 14 12 10 8 6 4 2 0

11

2010

14,9

13,4

12

2011

2013

2015

Rok

Obrázek 16 - Výhled na vývoj podílu ekologického zemČdČlství na celkové zemČdČlské ploše ýR 2010 2015

Zdroj: AGRObase 3.3.2

Vývoj trhu Rostoucí poþet ekofarem jen potvrzuje potenciál trhu s bioprodukty v ýR. Zatímco

v roce 1990 v ýR hospodaĜily ekologicky pouze tĜi farmy, v roce 1991 byl poþet ekofarem 132,

v roce 2009 byl už jejich poþet dvacetinásobný. Pouze v letech 1994 a 1995 a také 2004 a 2005 zaznamenal vývoj poþtu ekofarem mírný pokles, a to o 3% a 1%. V roce 2009 byl nárĤst rapidní – o témČĜ 900 farem, což znaþí rĤst o 45%. (8) Vývoj poþtu ekofarem v ýR 3000

2689

2500 1849

2000 1318

1500 1000 500

132 135 141 187 181 182 211

348

810 836 829 654 721 473 563

963

19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09

0

Rok

Obrázek 17 - Vývoj poþtu ekofarem v ýR

Zdroj: MZe ýR 38

Výhled na budoucí vývoj v letech 2010 – 2015 nepoþítá již s tam razantními pĜíbytky farem, nicménČ poþítá se stabilním, asi 10% rĤstem poþtu ekofarem. NárĤst oproti roku 2009 by mČl být asi 67% s 4 500 ekofarmami v roce 2015. (7)

Výhled na vývoj poþtu ekofarem v ýR 5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0

4500 3300

2010

4000

3600

2011

2013

2015

Rok

Obrázek 18 . Výhled na vývoj poþtu ekofarem v ýR

Zdroj: AGRObase Trh s biopotravinami v ýR roste a tempo rĤstu se zvyšuje. NapĜíklad v roce 2004 bylo dosaženo celkového obratu 270 milionĤ korun, což je 0,12% celkové spotĜeby potravin a tím ani zdaleka nedosahuje úrovnČ vyspČlých evropských zemí. Každý obyvatel ýR v prĤmČru utratil za biopotraviny v roce 2004 jen 27 Kþ. Poþet výrobcĤ biopotravin pĜesáhl v souþasné dobČ již 500, ovšem podíl spotĜeby biopotravin na celkové spotĜebČ byl v roce 2008 pouhých 0,75% a zhruba 176 Kþ na obyvatele na rok. V roce 2008 spotĜebovali obyvatelé ýR oproti sledovanému roku 2004 o 560% více biopotravin, a to témČĜ za 2 miliardy korun. Podpora ze strany státu je nezbytnou souþástí celkové osvČty, která se prodejem a poptávkou po bio potravinách pĜímo souvisí Nejrychleji rostoucím segmentem trhu je biopeþivo a biovíno, pĜesto má trh s biopotravinami v ýR ještČ znaþné rezervy. V porovnání s ostatními postkomunistickými zemČmi má ovšem ýR trh s biopotravinami pomČrnČ rozvinutý a pĜibližnČ 30% produkce je exportováno. (8) NejvČtší podíl na bioprodukci mají obiloviny, kterých bylo v roce 2008 vyprodukováno asi 30 500 tun, z toho nejvíce pšenice a ovsa. Dále je významná produkce okopanin, tedy zejména brambor, která pĜesáhla 3 800 tun, produkce zeleniny byla celkovČ

39

témČĜ 3 000 tun, produkce luskovin asi 1 700 tun a produkce prĤmyslových plodin cekem pĜedstavovala témČĜ 1 300 tun. Na ekologických farmách bylo v roce 2008 chováno témČĜ 230 000 kusĤ zvíĜat. Více než polovinu, asi 152 000 kusĤ tvoĜil skot, z toho bylo asi 41% certifikovaných jako bio. Druhou nejpoþetnČjší skupinou byly ovce s poþtem témČĜ 65 000 kusĤ, kterých bylo asi 34% certifikovaných jako bio. (8)

Vývoj spotĜeby biopotravin v ýR (v milionech Kþ) 2000 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0

1800 1290 760 510 150

180

2002

2003

270 ? 2004

2005

2006

2007

2008

2009

Rok

Obrázek 19 - Vývoj spotĜeby biopotravin v ýR 2002 - 2008

Zdroj: ýSÚ

Pro rĤst poþtu biofarmáĜĤ hovoĜí i fakt, že dotace od státu pro jejich podnikatelskou þinnost v poslední dobČ stoupají velkou rychlostí. Tato dotaþní podpora byla realizována formou pĜímých dotací na základČ naĜízení vlády.

Zatímco v roce 1998 se jednalo o pouhých 48 milionĤ korun, v období 2002 až 2006 byla jejich výše už þtyĜnásobná, ovšem s pomČrnČ malým rĤstem, asi 94 milionĤ korun, v roce 2005 dokonce s klesající tendencí. Naopak roky 2007 a 2008 pĜinesly markantní navýšení, a to o 232 milionĤ korun v roce 2007, což pĜedstavovalo témČĜ 76%, a o 151 milionĤ korun v roce 2008, což bylo navýšení asi o 28%. (8)

40

Vývoj výší dotací v ekologickém zemČdČlství v ýR (Kþ) 800 000 000 687 594 517

700 000 000 600 000 000

536 410 176

500 000 000 400 000 000

292 200 000 285 828 855 304 995 064

300 000 000

210 861 131 230 810 809

200 000 000 100 000 000

167 966 104 48 091 000

84 168 000

89 101 971

1999

2000

0 1998

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Rok

Obrázek 20 – Vývoj výší dotací v ekozemČdČlství v ýR 1998 - 2008

Zdroj: ýSÚ

3.3.3

Zahraniþní obchod ýR s biopotravinami Zahraniþní obchod ýR s biopotravinami je pomČrnČ þilý, aĢ už se jedná o dovoz nebo

o vývoz. Díky vstupu do EU usnadnil zahraniþní obchodu s biopotravinami. Nejvíce se biopotraviny vyvážejí na Slovensko a do východní Evropy. Hlavní exportní komoditou jsou obiloviny, a to až z 50% celé bioprodukce ýR. RoþnČ biozemČdČlci utrží za exportované výrobky asi 130 až 150 milionĤ korun. Nejvíce se do ýR dováží biopotraviny z NČmecka a Rakouska a ostatních zemí západní Evropy a mezi nejvČtší dovozní firmy patĜí napĜíklad Country Life, PRO-BIO nebo bionebio. V roce 2008 se do ýR dovezly ze zahraniþí biopotraviny za více než 1 miliardu korun. Hlavní dováženou komoditou jsou zpracované biopotraviny denní potĜeby jako nealko nápoje, mléþné výrobky, tČstoviny, ale také kuĜata a þerstvé ovoce a zelenina. Na grafech podílu dovozu biopotravin na celkovém množství spotĜeby biopotravin v letech 2005 – 2008 je patrné, že pomČr dovezených biopotravin na celkové spotĜebČ biopotravin je vČtší než tČch biopotravin, které jsou vyprodukovány v ýR. RĤst je patrný zejména v období 2005 – 2007, kdy se z 54% zvýšil pomČr dovezených biopotravin na 62%. V roce 2008 však tento trend zaznamenal pokles na 57%, což by mohlo znaþit pĜíklon k využívání tuzemských zdrojĤ anebo pokles produkce zahraniþních dodavatelĤ v dĤsledku krize. Vzhledem k absenci dat z dalších nemĤžeme sledovat další vývoj a toto tedy nemĤžeme tvrdit s jistotou. (8)

41

Obrázek 21 - Vývoj podílu importovaných potravin na celkové spotĜebČ biopotravin v ýR 2005 - 2008

Zdroj: Green marketing

3.4 Porterových 5 konkurenþních sil Model pČti sil pĜedstavuje nástroj zkoumání konkurenþního prostĜedí. Díky nČmu lze lépe pochopit síly, které na trhu pĤsobí, a identifikovat, které z nich mají z hlediska jeho budoucího vývoje nejvČtší význam. Pro ekofarmáĜe, který chce dosáhnout úspČchu, je nezbytné rozpoznat tyto síly. 3.4.1

Hrozba substituþních výrobkĤ Pokud se zamČĜíme velmi úzce na trh, pak nika bio potravin je tČžko nahraditelná, ne

však, pokud uvažujeme obecnČji. Zákazníci mohou snadno pĜejít na konvenþní potraviny, zejména v poslední dobČ, v období svČtové finanþní krize je toto riziko vysoké. Také mohou pĜi koupi konvenþních potravin zaĜadit do jídelníþku více ovoce a zeleniny, popĜípadČ i vitamínové doplĖky, takže se naplní jejich pocit potĜeby „zdravého stravování“. Silným substitutem bio produktĤ jsou i stále více oblíbené „regionální“ produkty, díky své þerstvosti a pocitu podpory malých zemČdČlcĤ. Hrozbu substituþních výrobkĤ považuji za vysokou. 42

3.4.2

Riziko vstupu potenciálních konkurentĤ Trh bio potravin není nasycený a zcela nepochybnČ láká nové producenty ke vstupu.

Ke vstupu na trh je samozĜejmČ potĜeba investice, záleží do jisté míry na ochotČ bank poskytovat pĤjþky. Financování vybudování farmy lze také þásteþnČ Ĝešit dotacemi od státu a EU. Vyšší ceny biovýrobkĤ mohou být také lákadlem pro novČ vstupující bio producenty jako faktor pro vyšší tržby. Poþet bio zemČdČlcĤ stále razantnČ stoupá, ovšem poptávka není uspokojena. PĜekážkou pomČrnČ silnou je nutnost procházet pĜísnými kontrolami a získat certifikaci. Riziko vstupu potencionálních konkurentĤ považuji za stĜednČ vysoké až vysoké. 3.4.3

Vyjednávací síla zákazníkĤ Jak již bylo zmínČno, poptávka po biopotravinách je vyšší než nabídka a pokud chce

zákazník opravdu kvalitní biopotraviny, nezbývá mu, než nakupovat z dostupných zdrojĤ a za stanovené ceny. Zákazníci, kteĜí nakupují bio potraviny, se jeví jako ménČ cenovČ citliví. Vyjednávací sílu zákazníkĤ považuji za nízkou. 3.4.4

Vyjednávací síla dodavatelĤ Poptávka po bioproduktech je vyšší než nabídka a nČkteré se musí dovážet ze

zahraniþí, zde je pak samozĜejmČ vyjednávacím faktorem kurz mČny. ýeských dodavatelĤ je i pĜes zvyšující se poþet ekofarem nedostatek, což zvyšuje jejich vyjednávací sílu, na druhou stranu, pokud neprodávají pĜímo, ale využívají k distribuci prodejní ĜetČzce, pak se jejich vyjednávací síla snižuje. Vyjednávací síla dodavatelĤ také závisí na jejich velikosti, ti vČtší mají samozĜejmČ vČtší vyjednávací sílu. Tuzemští dodavatelé mají obvykle smluvnČ zajištČný odbyt u výrobcĤ nebo specializovaných obchodĤ, stravovacích zaĜízení nebo maloobchodních ĜetČzcĤ. Vyjednávací sílu dodavatelĤ považuji za stĜední.

3.4.5

Rivalita mezi konkurenty v odvČtví RĤzní výrobci biopotravin nabízejí rĤzné produkty a služby, což mĤže snižovat

rivalitu mezi nimi. Velcí bioproducenti mohou být zvýhodnČni díky velikosti produkce a možným úsporám z rozsahu, což jim umožĖuje snížit cenu oproti menším konkurentĤm, což

43

mĤže vést ke zvýšení rivality. Na druhou stranu, trh s biopotravinami v ýR ještČ není zdaleka nasycen a biofarmáĜi proto nemusí ještČ výraznČji pociĢovat konkurenþní boj, i když situace není taková jako na poþátku 90. let minulého století, kdy bylo biofarmáĜĤ jen nČkolik málo. Rivalitu mezi konkurenty považuji za malou až stĜední.

3.5 Marketingový mix – 4 P 3.5.1

Product (Výrobek) Produktem

na

trhu

s

biopotravinami

jsou

samozĜejmČ

biopotraviny,

jak

v nezpracovaném stavu, tak zpracované. Biopotraviny jsou kvalitní þerstvé potraviny, které neobsahují chemické konzervanty a ochucovadla, jsou obvykle pestré díky pČstování v rĤzných regionech a sezónnosti. Základem nabídky biopotravin jsou rĤzné druhy obilných zrn a semen pro nakliþování, þerstvá zelenina a ovoce. Tento sortiment je dále doplĖován o potravináĜské výrobky jako džemy, pomazánky, þokoládové polevy, med, ovocné a zeleninové šĢávy nebo uzeniny a peþivo. RozšíĜením EU o nové státy se nabídka biopotravin ještČ zpestĜila. NejrozšíĜenČjší kategorie v maloobchodních ĜetČzcích Dle poþtu bio potravin nabízených v maloobchodních ĜetČzcích se nejvíce daĜí kategorii Kojenecká a dČtská výživa. Poþet položek této kategorie se zvýšil od ledna roku 2009 do prosince roku 2009 ze 146 na 225, tedy o 54%. Dominantní postavení v kategorii mají výrobky znaþky HiPP (89 výrobkĤ). Na druhém místČ v poþtu položek je kategorie Peþivo trvanlivé a pekárenské výrobky, která zaznamenala ještČ vČtší nárĤst než ta pĜedešlá – o 52% ze 110 položek na zaþátku roku na 167. Kategorie Mléko a výrobky z mléka zaznamenala nárĤst o 36% ze 111 na 151 na konci roku, kategorie Nealkoholické nápoje byla na poþátku roku 2009 zastoupena 68 výrobky a na konci roku to již bylo 101, což je nárĤst o 48%), kategorie Maso a výrobky z masa se od poþáteþního poþtu 53 zvýšila na 66 s nárĤstem o 24,5%, kategorie ýaje zaznamenala nárĤst ze 42 položek na 59 a procentuálnČ o 40%, kategorie TČstoviny rostla z poþáteþních 40 na 54, což je nárĤst o 35%, kategorie Cukrovinky a þokoláda zaznamenala markantní rĤst o 126%, z poþáteþních 23 na 52 na konci roku, kategorie KoĜení rostla v roce 2009 o témČĜ 44% z poþáteþních 32 na koneþných 46, kategorie KoĜení a semena rostla o 45% z 31 na 45, kategorie Sladidla, cukr a med rostla z poþáteþních 36 na koneþných 44, to je

44

rĤst o 22%, kategorie Konzervované a nakládané potraviny rostla znaþnČ o 115% z 20 na 43, kategorie Obiloviny rostla mírnČ z 38 na 43, to je o 13% a kategorie SnídaĖové cereálie vzrostla o 19% z 36 výrobkĤ na zaþátku roku 2009 na 43 výrobkĤ na konci roku 2009. AbsolutnČ nejvyšší nárĤsty poþtu položek byly zaznamenány u ménČ zastoupených biopotravin. Na prvním místČ to byla v roce 2009 kategorie Chlazené potraviny a lahĤdky, o 300% ze 2 na 8 výrobkĤ od 4 rĤzných dodavatelĤ. Druhý nejvČtší nárĤst zaznamenala kategorie Káva a obilné kávy, kde se poþet položek zvýšil o 175%. Došlo také k nárĤstu poþtu položek v kategorii ýerstvé peþivo, z 6 na 14, tedy o 133%. (8)

Vývoj množství 15 nejvČtších položek biopotravin prodávaných v maloobchodních ĜetČzcích v ýR 2009 250

225

200 150

167 146 110

100

151 111

101 68

68 53

50

59 42

54 40

53 28

52 23

46 32

45 31

3644

43 20

3843

3643

ý

aj e TČ st ov in C uk y ro O vi st nk at y ní a þo ko lá da O Ko Ko Ĝe ch nz Ĝe y er ní a vo Sl s ad va em né id en la a a ,c na u kr kl ,m ád an ed é po tra vi ny Sn O bi íd lo aĖ vi ny ov é ce re ál ie

Pe þi vo

a

Ko je ne ck trv á an a liv dČ é ts pe ká ká vý re M ži ns lé va ko ké a vý m ro lé bk þn y é vý ro N M ea bk as lk y o o a ná m po as je né vý ro bk y

0

Leden roku 2009 Prosinec roku 2009

Obrázek 22 - Vývoj množství 15 nejvČtších položek biopotravin prodávaných v maloobchodních ĜetČzcích v ýR 2009


Podíl þerstvých a trvanlivých biopotravin nabízených v maloobchodních ĜetČzcích se pohybuje okolo pomČru tĜí þtvrtin ve prospČch trvanlivých a þtvrtiny pro þerstvé potraviny. Je to dáno snadnČjším skladováním a dopravou trvanlivých potravin a také tím, že v ýR se prodává více dovezených potravin ze zahraniþí, které jsou z vČtší míry zpracované a trvanlivé. Poslední zjištČný údaj je z þervna 2009, kdy byl podíl þerstvých biopotravin 23% a trvanlivých 77%. (8)

45

Lze usoudit, že v pĜípadČ pĜímého prodeje, napĜíklad z farmy bude podíl þerstvých potravin naopak dominovat nad podílem trvanlivých potravin.

Podíl trvanlivých a þerstvých biopotravin v maloobchodních ĜetČzcích 2009

23%

ýerstvé Trvanlivé

77%

Obrázek 23 - Podíl trvanlivých a þerstvých biopotravin v maloobchodních ĜetČzcích 2009


Fair Trade Fair Trade (þesky Spravedlivý obchod) je zpĤsob obchodu s drobnými pČstiteli z rozvojových zemí, který klade dĤraz na sociální i ekologické aspekty. Obchod funguje tak, že dohody jsou uzavĜeny pĜímo s výrobci, je stanovena pevná cena a ta jde pĜímo k tČmto výrobcĤm. Cena je pĜitom podstatnČ vyšší než ta, za kterou se vyrábČjí a dodávají do ĜetČzcĤ obvyklé potraviny. Cílem projektu je pomoci rozvojovým zemím, zejména pak dČtem, které jsou þasto na úkor vzdČlávání nuceny k práci.(6) Výrobky Fair Trade jsou stále oblíbenČjší jak ve svČtČ, tak i v ýR. RĤst obliby v ýR dokládá vzrĤstající obrat, který byl v roce 2006 asi 10 milionĤ korun, ale v roce 2007 stoupl na 27 milionĤ korun, což je nárĤst o 170%. V roce 2008 zaznamenal další velký nárĤst na 41 milionĤ korun, to je o 54%. Celková svČtová spotĜeba výrobkĤ Fair Trade byla v roce 2008 2,9 miliardy EUR. (8)

46

Vývoj prodeje Fair Trade výrobkĤ v ýR (v milionech Kþ) 45

41

40 35 27

30 25 20 15 10

10

5 0 2006

2007

2008

Obrázek 24 - Vývoj prodeje Fair Trade výrobkĤ v ýR

Zdroj: Green marketing NejoblíbenČjší jsou výrobky jako kakao, þokoláda, káva, þaj a cukrovinky. VýbČr bioproduktĤ Fair Trade v maloobchodních ĜetČzcích strmČ stoupá. Za rok 2009 se poþet nabízených produktĤ zdvojnásobil na koneþných 28 a v únoru 2010 stoupl jejich poþet na 60, což je o neuvČĜitelných 114%. (8)

Vývoj poþtu výrobkĤ Fair Trade v maloobchodních ĜetČzcích 70

60

60 50 40 28

30 20

14

10 0 Leden roku 2009

Prosinec roku 2009

Únor roku 2010

Obrázek 25 - Vývoj poþtu výrobkĤ Fair Trade v maloobchodních ĜetČzcích


47

3.5.2

Price (Cena) Biopotraviny jsou proti konvenþním potravinám v ýR dražší o 40 až 350 procent,

prĤmČrnČ je to asi o 80% – 100%. To je zapĜíþinČno nároþnČjším zpĤsobem produkce a zpracování s velkým podílem ruþní práce, takže výnosy biovýrobcĤ jsou nižší. Roli hrají i vyšší náklady na balení a distribuci v menším rozsahu. (8) Objem zpracovávání biopotravin je nižší, naopak produkþní cyklus delší než je tomu u konvenþních potravin. Vyšší cenu lze chápat jako pĜíplatek za kvalitu potravin, které musely projít pĜísnými kontrolami a etický aspekt bioprodukce. Všechny tyto aspekty zvyšují cenu koneþného produktu. Cena samozĜejmČ závisí i na místu nákupu. Nejenže budou ceny biopotravin rozdílné, pokud budeme nakupovat pĜímo u farmáĜe, ve specializované prodejnČ, anebo v supermarketu, ale lišit se od sebe budou zejména v rĤzných prodejnách a maloobchodních ĜetČzcích dle nároþnosti distribuþního ĜetČzce a politiky daného subjektu. Pokud budeme srovnávat ceny biopotravin a konvenþních potravin pĜevedené na stejnou mČrnou jednotku a budeme pĜedpokládat nákup v maloobchodním ĜetČzci nebo specializovaných prodejnách (tedy nepĜímou distribuþní cestu), zjistíme, že nejvČtší rozdíly v cenČ jsou u þerstvých potravin urþených k okamžité spotĜebČ, naopak u trvanlivých potravin ceny nejsou tolik markantní. Pro srovnání si mĤžeme uvést krátký výþet bČžných potravin, u kterých byla porovnávána cena a které se daly zakoupit jak v bio kvalitČ ve specializované prodejnČ, tak jako konvenþní potraviny v klasickém maloobchodním ĜetČzci. Jak již bylo zmínČno, u trvanlivých potravin nebyly rozdíly v cenČ zásadní a pohybovaly se v rámci korun. U tČstovin byl rozdíl v cenČ asi 6,4% a u moštu o nČco vyšší, a to 10,6%. ýerstvé potraviny, které se snadno kazí, byly v biokvalitČ citelnČ dražší, mrkev o 226,7% a šunka o 251,5%. Tyto údaje považuji za orientaþní, protože cena v prĤbČhu þasu kolísá a navíc pĜi nákupu v jiných subjektech se mohou ceny lišit. NapĜíklad pĜi nákupu pĜímo u farmáĜe nebo pomocí systému biobedýnek se jedná o pĜímý prodej a cena bude nižší – ceny biobedýnek se zeleninou pro 1 – 2 osoby na cca týden se cena pohybují od 200 Kþ výše. Potravina Cena bio (Kþ) Cena konvenþní Rozdíl (Kþ)Rozdíl (%) tČstoviny (necelozrnné) 500g 25 23,5 1,5 6,4 mošt (nebo juice 100%) 1l 26 23,5 2,5 10,6 mrkev (1kg) 49 15 34 226,7 vepĜová šunka (lisovaná) 200g 116 33 83 251,5 Obrázek 26 - Srovnání cen vzorku konvenþních a bio potravin

Zdroj: PRO-BIO Liga

48

3.5.3

Promotion (Propagace) Biopotravina je pomČrnČ nároþné zboží na propagaci. První krok musí zákazníkĤm

pĜedstavit principy ekologického zemČdČlství a výroby biopotravin, zpĤsob nezávislé kontroly a certifikace. Dále je potĜeba potencionálním konzumentĤm vysvČtlit, proþ za biopotravinu zaplatí nČkolik desítek procent víc než za podobný výrobek konvenþního zemČdČlství. Masová konvenþní produkce potravin v posledních 60 letech odcizila spotĜebitele a výrobce a poškodila jejich dĤvČru. Bioproducenti a obchodníci získávají zpČt dĤvČru zákazníkĤ díky informování o produktu, o jeho cestČ, kterou produkt urazil od biofarmy, až na stĤl zákazníka. Díky etické hodnotČ mají biopotraviny výhodu v tom, že jejich pĜíbČh je hoden vyprávČní, na rozdíl od anonymních, homogenních znaþek konvenþních potravin. SpotĜebitelé biopotravin vČdomČ vyhledávají znaþky, které mají osobnost. Díky informacím, odkud biopotravina pochází, kdo ji vypČstoval, jaké úsilí to stálo, co farmáĜ udČlal pro to, aby právČ jeho biopotravina byla ta nejlepší. KvĤli nedĤvČĜivosti spotĜebitelĤ je tĜeba vybudovat dĤvČru díky tzv. word-of-mouth, neboli osobní doporuþení mezi zákazníky. Informovanost lze také zlepšit prostĜednictvím letáþkĤ s vysvČtlením, o jaké zboží jde, þi pomocí ochutnávek v prodejnách nebo pĜímo na farmČ. V porovnání se zahraniþím propagace biopotravin v ýeské republice zaostává. Podpora státu Podpora propagace biopotravin ze strany státu je nezbytnou souþástí celkové osvČty, která s prodejem a poptávkou po bio potravinách pĜímo souvisí. Ministerstvo zemČdČlství ýR podporuje bio myšlenku propagaþní kampaní v oblasti biopotravin, která potrvá tĜi roky. KampaĖ je financována z 50% Státním zemČdČlským intervenþním fondem a z 50% Evropskou unií. Celkové investice dosáhnou cca 28 milionĤ korun a doba trvání kampanČ je 10/10/2007 – 9/10/2010. (38) KampaĖ s názvem „Žiju bio“ je zamČĜená na zvýšení a rozvoj všeobecných znalostí o biopotravinách a ekologickém zemČdČlství. KampaĖ lze zaznamenat na billboardech, v tiskové inzerci, na plakátek napĜíklad v ordinacích, supermarketech nebo na internetových stránkách www.jimebio.cz. Ministerstvo zemČdČlství ýR podporuje ekologické zemČdČlství také akcí MČsíc biopotravin a ekologického zemČdČlství, který byl vyhlášen pro mČsíc záĜí. (40)

49

Ostatní propagace Propagaþní formou producentĤ vyloženČ þeských biopotravin je napĜíklad soutČž ýeská biopotravina roku, kterou od roku 2002 vyhlašuje PotravináĜská komora ýeské republiky a PRO-BIO Svaz ekologických zemČdČlcĤ. (40) Další propagaþní akce probíhají pod záštitou organizací jako Hnutí duha, Green marketing, Asociace soukromého zemČdČlství a na jejich internetových stránkách.

3.5.4

Place (Místo, distribuce) Jakmile bioprodukt opustí bránu zemČdČlského podniku, musí ve vČtšinČ pĜípadĤ

projít ještČ nČkolika fázemi dodavatelského procesu, než dorazí ke koneþnému spotĜebiteli. Každá z tČchto fází je spojena s podobnou úrovní péþe, profesionality a dodržování ekologických pravidel, které jsou požadovány po ekologických zemČdČlcích. Tím je zaruþeno, že koneþný produkt je dĤvČryhodný a je oprávnČn používat certifikovanou znaþku. Distribuþní cesty, kterými jsou biopotraviny dopravovány ke spotĜebitelĤm, musí odpovídat poptávce moderních zákazníkĤ. Pokud se spotĜebitel rozhodne pro nákup nebo konzumaci bioproduktĤ, musí mít dĤvČru v jejich pĤvod, a to na jakémkoli místČ. To zajišĢuje dodržování pĜísných pravidel EU pro bio produkci a jejich znaþení. KromČ složení a nutriþní hodnoty výrobku, které jsou uvedené na všech produktech, oznaþování bioproduktĤ pomáhá spotĜebitelĤm dozvČdČt se rĤzná fakta jako napĜíklad jména posledního úþastníka dodavatelského ĜetČzce, který s produktem nakládal napĜ. producent, zpracovatel nebo obchodník. Ekologické zemČdČlství je samozĜejmČ souþástí dodavatelského ĜetČzce, který zahrnuje zpracování potravin, distribuci, zásobování maloobchodního sektoru a koneþnČ spotĜebitele. Ekologické zemČdČlství by se ale mČlo snažit o krátké pĜepravní vzdálenosti na trh a klást velký dĤraz na produkci v sezónČ. Distribuþním kanálem mĤže být blízká farma, na které byly potraviny vyprodukovány, nebo místní tržištČ þi stánek u cesty.

50

Každý þlánek dodavatelského ĜetČzce je zamČĜen tak, aby významnČ podporoval pĜínosy produkce biopotravin v celé ĜadČ oblastí jako:

Ochranu životního prostĜedí,

Život zvíĜat,

DĤvČru spotĜebitelĤ,

Spoleþnost,

Ekonomiku státu. Typické distribuþní cesty, jejichž prostĜednictvím se bioprodukty dostanou až ke

koneþným spotĜebitelĤm, zahrnují:

Maloobchodní ĜetČzce,

Specializované obchody,

Místní trhy,

Prodej pĜímo z farmy, na které byly potraviny vyprodukovány,

„Bedýnkový systém“ ,

Restaurace,

Internetové obchody.

Maloobchodní ĜetČzec (supermarkety apod.) V EvropČ se supermarkety stávají oblíbeným místem prodeje biopotravin a bionápojĤ. PĜibližnČ 80 % prodejĤ biopotravin v ýR se odehrává v maloobchodních ĜetČzcích supermarketĤ, hypermarketĤ a drogerií. SpotĜebitel zde mĤže nalézt specializovaná a vČtšinou viditelnČ oznaþená oddČlení s biopotravinami a bionápoji. Mnohé z obchodních ĜetČzcĤ nabízejí pĜedevším biopotraviny pod svou vlastní privátní znaþkou, napĜíklad Tesco Organic, Albert Bio. (31)

51

Poþty položek v maloobchodních ĜetČzcích PĜi detailnČjším pohledu na maloobchodní ĜetČzce v roce 2009, zjistíme, že poþet položek biopotravin se v jejich nabídce meziroþnČ zvýšil o 47 %, z 1 046 v lednu 2009 na 1 536 v prosinci 2009. (8)

Poþet

Vývoj poþtu jednotlivých biopotravin v maloobchodních ĜetČzcích v ýR v roce 2009 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0

1536 1046

Leden roku 2009

Prosinec roku 2009 Období

Obrázek 27 - Poþet jednotlivých biopotravin v maloobchodních ĜetČzcích ýR v roce 2009

Zdroj: Green marketing NejvČtší poþet biovýrobkĤ na konci roku 2009 nabízela dm drogerie, která zaznamenala nejvyšší poþet výrobkĤ o 149% ze 148 na zaþátku roku na 458. Druhý nejvČtší poþet biopotravin byl zaznamenán v Albert hypermarketu, kde bylo k dispozici v lednu 2009 výrobkĤ 239 a v prosinci 275, což je nárĤst jen o 19,5% a je to témČĜ poloviþní množství první dm drogerie. Velké navýšení položek biopotravin zaznamenal také Interspar ze 179 na 252, to je o 41% a Globus zvýšil poþet biopotravin dokonce o 62%, ze 150 na 243. Tesco nabízelo na poþátku roku 2009 208 položek a na konci roku 235 to je navýšení o 13%. Kaufland navýšil poþet položek v biokvalitČ 20,5%

ze 190 na 230. Albert

supermarket zaznamenal nárĤst biopotravin ze 122 na 153, to je rĤst o 25,5%, Billa navýšila poþet biopotravin ze 120 na 143 o 19% a drogerie Rossman zvýšila poþet biopotravin z 83 na 103, tedy o 24%. Pokles o 8% v poþtu biopotravin zaznamenaly prodejny COOP, a to z 85 položek na poþátku roku na 7 položek na konci roku. (8)

52

Vývoj poþtu biopotravin v jednotlivých maloobchodních ĜetČzcích v ýR 2009 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0

458

150

Te sc o

t ar us ke p r b s a r lo te G rm n e I p hy

dr og er ie m D

A

rt e lb

235 208

230 190

153 122

t nd ke r a l a uf m a r K pe u s rt e b Al

143 120

lla Bi

83

103

85 78

oo p

179

243

C

252

os sm an

184

R

275 230

Leden roku 2009 Prosinec roku 2009

Obrázek 28 - Poþet biopotravin v jednotlivých maloobchodních ĜetČzcích v ýR 2009


Biotrhy Trhy s potravinami jsou tradiþní formou prodeje, kde lze nalézt mezi producenty koncepþních potravin ty nejmenší biozemČdČlce. V dnešní dobČ jsou trhy v ýR bohužel spíše výjimkou – napĜíklad Zelný trh v BrnČ, ovšem sílí tendence, prosazující vznik nových tržnic, jako tĜeba novČ v Praze. V zahraniþí jsou trhy s potravinami bČžné. Jsou pĜedevším zárukou opravdu þerstvých, kvalitních a národních pochutin, regionálních potravin a chuĢovek. VČtšinu tržnic ve svČtových metropolích navštČvují v hojném poþtu i turisté. PĜitom právČ trh je místo, kde se sejdou tĜi úzce spjaté skupiny:

nakupující,

farmáĜi,

odborníci (šéfkuchaĜi).

53

Specializované obchody Specializované obchody jsou formou maloobchodu, který nabízí pouze bioprodukty. SpotĜebitel si mĤže vybrat z obvykle široké škály biovýrobkĤ a získat informace od školeného personálu, pĜiþemž ovšem musí zohlednit ponČkud vyšší cenu.

Prodej pĜímo od zemČdČlcĤ Další možností je nákup biopotravin pĜímo od pČstitelĤ nebo chovatelĤ, jak se Ĝíká „prodej ze dvora“. Zde lze nakoupit biopotraviny levnČji, protože jsou vynecháni všichni subdodavatelé. Velkou výhodou je, pokud má spotĜebitel biofarmu ve svém okolí. Takto mĤže také spotĜebitel snadno získat informace o pĤvodu potravin, které nakoupí, rĤzná doporuþení o uchovávání, zpracování a konzumaci biopotravin.

Bedýnkový systém Zajímavý je také tzv. systém biobedýnek, který obdobou nákupu biopotravin pĜímo od zemČdČlcĤ. Je známý pĜedevším v zahraniþí, ale pomalu se zaþíná prosazovat i v ýR. Na základČ tohoto systému lze odebírat zeleninu a ovoce pĜímo od zemČdČlce, který þasto zajišĢuje dodání svých produktĤ až ke svému zákazníkovi. Je tedy pohodlnČjší pro spotĜebitele. (23) Restaurace a stravování Evropské restaurace a cateringové spoleþnosti stále více vyhledávají bioprodukty, které by mohli nabízet na svých jídelních lístcích. V posledních letech roste poþet novČ otevĜených luxusních restaurací, kteĜí nabízej výhradnČ biomenu. V nČkterých zemích získává mladá generace biospotĜebitelĤ své první zkušenosti s biopotravinami a bionápoji již ve školních jídelnách. Internetové obchody Mezi progresivní zpĤsoby nákupu posledních let patĜí nakupování prostĜednictvím nejrĤznČjších e-shopĤ na internetu. VýbČr biopotravin na internetu je velký a je zde mnoho eshopĤ, které se na bio pĜímo specializují. PĜedností je, že na internetu lze jednoduše a v klidu porovnávat ceny jednotlivých produktĤ a vybrat ten nejvýhodnČjší.

54

3.6 SWOT analýza ekologického zemČdČlství v ýR 3.6.1

Strenghts ( Silné stránky ) Tradice zemČdČlské výroby v ýR je znaþná, jsou zde dlouholeté zkušenost a knowhow,

Vysoká kvalita,

Žádný obsah hormonĤ, geneticky upravených látek a pesticidĤ – bio potraviny jsou tedy šetrnČjší ke zdraví,

ŠetrnČjší k životnímu prostĜedí,

Dobré jméno bio produkce díky šetrnosti k pĜírodČ a lepšímu zacházení se zvíĜaty,

Fungující systém kontroly.

3.6.2

Weaknesses ( Slabé stránky )

Menší produkce – produkování konvenþních potravin je množstevnČ efektivnČjší,

Vyšší náklady,

Vyšší cena,

Distribuþní ĜetČzec není optimální a zejména zpracovatelský þlánek je nedostateþnČ vyvinutý,

Horší dostupnost,

Nízké investice do propagace ze strany bioproducentĤ,

Dobrý vztah lidí k životnímu prostĜedí není dostateþnČ podporován.

3.6.3

Opportunities ( PĜíležitosti )

Trendy zdravČjšího životního stylu,

SpotĜebitelé se více zajímají o pĤvod potravin,

SpotĜebitelé jsou více uvČdomČlí o etických tématech, napĜ. zacházení se zvíĜaty, niþení životního prostĜedí,

Podpory a dotace o státu a EU,

Propagace bio potravin ze strany státu a EU,

VzrĤstající averze proti konzumnímu stylu života a velkým ĜetČzcĤm,

Bedýnkový systém,

Catering – nabízení produktĤ restauracím nebo pro rĤzné spoleþenské aukce,

Snaha o zjednodušení legislativy EU,

Pouþení se ze zahraniþí, napĜíklad z Velké Británie.

55

3.6.4

Threats (Hrozby) Neznalost a neuvČdomČlost starší generace o bioproduktech a aspektech ochrany životního prostĜedí,

Cena je stále významným faktorem, který ovlivĖuje chování spotĜebitelĤ,

SvČtová finanþní krize mĤže mít negativní dopad na trh s biopotravinami,

Import bio potravin ze zahraniþí, zejména rychle rostoucí bioprodukte v ýínČ,

PĜísná pravidla a každoroþní kontroly,

Administrativní nároþnost,

Skandály v zemČdČlství,

Negativní pĜírodní jevy.

3.7 Vyhodnocení dotazníkového Ĝízení chování spotĜebitelĤ Dotazníkového šetĜení se zúþastnilo 102 respondentĤ a byl provádČn pĜedevším osobním dotazováním bČhem mČsíce dubna v BrnČ. Dotazovaní spotĜebitelé reprezentovali spektrum pČti socio-ekonomických skupin, a to: Vyšší manažerský, administrativní nebo profesionální stupeĖ StĜední manažerský, administrativní nebo profesionální stupeĖ Kontrolní, úĜední nižší administrativní nebo profesionální stupeĖ Kvalifikovaný pracovník ýásteþnČ kvalifikovaný nebo nekvalifikovaný pracovník DĤchodce, vdova (vdovec), obþasný pracovník, nezamČstnaný, student

Z dotazníkového šetĜení vyplynulo, že nejþastČjší místo nákupu je suverénnČ supermarket se 76% kladných odpovČdí a 22% respondentĤ odpovČdČlo, že nakupuje v lokální prodejnČ potravin. Jiné možnosti místa nákupu byly zanedbatelné.

56

% respondentĤ

Kde nejþastČji nakupujete potraviny? 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

76

22

Supermarket

Lokální malá prodejna potravin

1

0

1

Trhy

Internet

Jiná možnost

Místo nákupu

Obrázek 29 – Graf dotazníkového šetĜení þ. 1

Na otázku, zda nakupují biopotraviny, odpovČdČla vČtší skupina dotazovaných kladnČ, a to z 57%, ve 43% pĜípadĤ byla odpovČć záporná. Zajímavé je, že vČtšina respondentĤ s kladnou odpovČdí, byly ženy. Dále se vyskytovala kladná odpovČć ve vČtšinČ pĜípadĤ u vČkového zejména od 27 do 45 let. Záporná odpovČć se více vyskytovala u mužĤ a ve vČkové kategorii nad 55 let.

Nakupujete biopotraviny?

Ne 43% Ano 57%

Obrázek 30 - Graf dotazníkového šetĜení þ. 2

57

Pouhých 5% dotazovaných nakupuje biopotraviny þastČji bČhem týdnČ, 2% z nich zodpovČdČlo, že biopotraviny nakupuje dokonce dennČ. NČkolikrát do mČsíce nakupuje biopotraviny 30% dotazovaných a 65% alespoĖ nČkdy, tedy ménČ než mČsíþnČ. Z respondentĤ, kteĜí nakupují potraviny þastČji do týdnČ, byla vČtší þást žen a celkovČ se jednalo ve vČtšinČ pĜípadĤ o dotazované do vČku 35 let.

Pokud ano, jak þasto? 65

70 % respondentĤ

60 50 40

30

30 20 10

2

3

DennČ

NČkolikrát do týdne

0 NČkolikrát do mČsíce

MénČ þasto než mČsíþnČ

ýetnost


NejþastČjším zpĤsobem, jak se respondenti dozvČdČli o biopotravinách, bylo ve 27% pĜípadĤ v obchodČ a ve 20% na internetu. Ostatní výsledky už byly pomČrnČ vyrovnané, podobný poþet respondentĤ, a to 16%, získal informace z televize nebo v þasopisech a novinách. 11% dotazovaných odpovČdČlo vesmČs, že jim informace poskytli známí, rodina, kolegové v práci a 10% se o biopotravinách doþetlo v letácích nebo na plakátech.

27 20 11

Jiná možnost (zejména známí, pĜátelé)

V obchodČ

10

Letáky/Plakáty

16

Noviny/ýasopisy

16

Televize

30 25 20 15 10 5 0

Internet

% respondentĤ

Jak jste se o biopotravinách dozvČdČli?

ZpĤsob získání informací


58

Nejvíce zajímala dotazované jako potenciální spotĜebitele biopotravin zelenina, a to ve 26% pĜípadĤ, dále je zajímaly zhruba nastejno mléþné výrobky a ovoce s 21%, v 18% pĜípadĤ se dotazovaní zajímali o maso, v 11% o cereálie a ve 3% o vejce. Zelenina, mléþné výrobky a maso byly zajímavé zhruba stejnČ pro ženy i pro muže, cereálie ve vČtšinČ pĜípadĤ zajímaly ženy. Která oblast biopotravin Vás nejvíce zajímá?

% respondentĤ

30

26

25

21

21

18

20 15

11

10 3

5 0 Mléþné výrobky

Maso

Vejce

Zelenina

Ovoce

Cereálie

Potravina


DvČ nejvČtší skupiny respondentĤ, obČ po 22%, byly ochotny za kilogram rajských jablek zaplatit 30 Kþ a 40 Kþ, pomČrnČ velká skupina 28% by byla ochotna zaplatit 45 Kþ – 50 Kþ. Našla se dokonce menšinová skupina 2%, která by byla ochotna zaplatit až 65 Kþ.

Jakou nejvyšší cenu byste byli ochotni zaplatit za potraviny v bio kvalitČ?

% respondentĤ

25

22

22

20 15 10

14

12

10

14 Rajská jablka (1 Kg)

5

2

2

2

55

60

65

0 25

30

35

40

45

50

Cena (v Kþ)


59

Za jablka v bio kvalitČ je 20% dotázaných zaplatit až 40 Kþ za kilogram, 16% dotazovaných by bylo ochotných zaplatit 35 Kþ a 18% by zaplatili maximálnČ 30 Kþ. Dalších 16% by za bio jablka nezaplatilo více než 20 Kþ. 7% se zdá pĜijatelných až 45 Kþ za kilogram jablek.


% respondentĤ

25 20

18

16

20 16

15 10

Jablka (1 Kg)

9

7

7

5

5

2

0 15

20

25

30

35

40

45

50

55

Cena (v Kþ)


Za kilogram brambor v biokvalitČ by bylo 27% dotázaných ochotno zaplatit 22 Kþ, zato 18% dotázaných by nezaplatilo více než 10 Kþ, 16% dotázaných by zaplatila maximálnČ 19 Kþ, dalších 16% by bylo ochotno zaplatit 25 Kþ.


% respondentĤ

30

27

25 18

20

16

15 10 5

16 Brambory (1 Kg)

11 4

4

2

2

28

31

0 7

10

13

16

19

22

25

Cena (v Kþ)


60

NejvČtší skupina 24% dotazovaných by za bio mrkev zaplatila maximálnČ 21 Kþ, další 4 skupiny respondentĤ jsou pomČrnČ vyrovnanČ kolem 14%, a ceny, které by tyto skupiny byly ochotny zaplatit se rĤzní od 15 Kþ do 27 Kþ.


% respondentĤ

30

24

25 20

14

15 10

14

12

14

Mrkev (1 Kg) 8

8

5

2

2

33

36

0 12

15

18

21

24

27

30

Cena (v Kþ)


Pro 30% dotazovaných by byla maximální pĜijatelná cena za litr biomléka 19 Kþ, dalších 22% by bylo ochotno zaplatit až 25 Kþ, pro 14% dotazovaných by byla maximální cena 16 Kþ a 12% dotazovaných by zaplatilo 22 Kþ.


% respondentĤ

35

30

30

22

25 20 12

15

14

Mléko polotuþné (1 L)

12

10 5

2

2

7

10

2

4

0 13

16

19

22

25

28

31

Cena (v Kþ)


61

Za bílý jogurt v bio kvalitČ by nejvČtší skupina 27 % dotazovaných zaplatila až 13 Kþ, dalších 27% by nezaplatila víc než 10 Kþ a další poþetná skupina 22% dotázaných by zaplatila až 16 Kþ.

Jakou nejvyšší cenu byste byli ochotni zaplatit za potraviny v bio kvalitČ? 27

% respondentĤ

30

27

25

22

20 15

Jogurt bílý (cca 130g) 8

10 5

8

4

2

2

22

25

0 4

7

10

13

16

19

0 28

Cena (v Kþ)


NejvČtší þást, a to 23% dotázaných je ochotna za 10 vajíþek v bio kvalitČ zaplatit 31 Kþ, 15% by zaplatilo 34 Kþ, 6% by zaplatilo 37 Kþ a dalších 15% respondentĤ by zaplatilo až 40 Kþ. 4% respondentĤ by bylo ochotno zaplatit až 46 Kþ.

Jakou nejvyšší cenu byste byli ochotni zaplatit za potraviny v bio kvalitČ? 23

% respondentĤ

25 20 15

13

10

15

13

15 Vejce (10 Ks)

10

6

5

2

4

0 22

25

28

31

34

37

40

43

Cena (v Kþ)


62

46

NejvČtší skupina dotázaných, 26%, by byla ochotna zaplatit 120 Kþ za kilogram vepĜové peþenČ s kostí, 17% dotazovaných by zaplatilo až 150 Kþ, 13% respondentĤ je ochotno zaplatit 210 Kþ a 9% dokonce 270 Kþ. Najdou se 4% respondentĤ, kteĜí jsou ochotni zaplatit 300 Kþ a více. Jakou nejvyšší cenu byste byli ochotni zaplatit za potraviny v bio kvalitČ?

% respondentĤ

30

26

25 20 15

17 13

11

13 9

10

9

VepĜová peþenČ s kostí (1 Kg)

5

2

2

300

330

0 90

120

150

180

210

240

270

Cena (v Kþ)


Pokud by potraviny v bio kvalitČ byly k mání za stejnou cenu jako ty konvenþní, nakupovalo by 42% dotázaných jen potraviny v bio kvalitČ a 25% byly potraviny kupovalo pĤl na pĤl. Ostatní dotázaní by v rĤzných pomČrech kupovali vČtšinu biopotravin. 2% dotázaných by dále kupovala pouze konvenþní potraviny.

% respondentĤ

Pokud by ceny biopotravin byly stejné jako ceny ostatních potravin, jaký pomČr nákupu by obČ skupiny zaujímaly? (BIO:Ostatní) 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

42

25 13 8 2 0 ku 100

4 0

0

0

10 ku 90

20 ku 80

30 ku 70

2

40 ku 60

50 ku 50

60 ku 40

4 70 ku 30

PomČr (BIO ku Ostatní)


63

80 ku 20

90 ku 100 ku 10 0

3.7.1

Vyhodnocení dotazníkového šetĜení Z dotazníkového šetĜení vyplynula Ĝada zajímavých poznatkĤ, které byly zcela

evidentní ze zodpovČzených otázek, a nČkteré další poznatky, které jsem získala díky osobnímu dotazování a krátkému rozhovoru s respondenty. Zcela zĜejmé je, že o biopotraviny se více zajímají ženy než muži a spotĜebitelé zhruba do 50 let, kteĜí patĜí do stĜední a vyšší pĜíjmové skupiny a mají stĜedoškolské nebo vysokoškolské vzdČlání. Byly to také ženy, které zejména odpovídaly, že nakupují biopotraviny víckrát týdnČ. Vzhledem k tomu, že pouze 30% respondentĤ nakupuje biopotraviny nČkolikrát do mČsíce a vČtšina, tedy 60% ménČ þasto než mČsíþnČ, je vidČt, jak málo þeští spotĜebitelé biopotraviny vyhledávají. Také se potvrdila pĜevaha maloobchodních ĜetČzcĤ, hlavnČ supermarketĤ, kde nakupovalo 76% dotázaných, ale napĜíklad na trzích, kde je zboží mnohdy kvalitnČjší a þerstvČjší, nakupovalo jen 1% z dotázaných, zbytek dotazovaných nakupoval potraviny v lokálním obchodČ nebo jinde. Zajímavé je, že ani jeden z dotázaných neodpovČdČl, že nakupuje potraviny pĜes internet. Nejvíce respondentĤ se o biopotravinách dozvČdČlo v obchodČ, což znaþí, že propagace v obchodech se zlepšuje a biovýrobky jsou pro zákazníky dobĜe viditelné a identifikovatelné. Zajímavé je, že i ostatní informaþní zdroje mají pomČrnČ vysoký podíl a mají více ménČ stejné zastoupení, takže správnČ plní svou propagaþní funkci a nemČly by být podceĖovány. Jeden z nejvýznamnČjších zdrojĤ jsou lidé ze zákazníkova okolí a jejich osobní doporuþení. Ve výzkumu získal sice jen 11%, ale o to silnČji na zákazníka pĤsobí. Nejvíce dotazovaných se zajímalo o zeleninu, mléþné výrobky, ovoce a maso, což jsou potraviny, které nejsou trvanlivé. MĤže to znaþit i fakt, že si spojují biopotraviny se zdravým životním stylem a s þerstvostí potravin. Pokud by mČli dotazovaní spotĜebitelé posoudit, co je láká na koupi biopotravin, tak nejvíce respondentĤ uvedlo chuĢ a ochranu zdraví. Naopak vČc, která je odrazuje od koupČ, je jednoznaþnČ cena a þásteþnČ horší dostupnost. Vysoká cena je obecnČ pĜijímána jako nejvČtší bariéra nákupu více biopotravin. PĜi dotazu, zda respondenti znají nČkteré biovýrobce, jich 66% neznalo žádného a 34% ano, což je pomČrnČ vysoké þíslo. Nejvíce jmenovali biopekárnu Zemanka a Country Life. Kdyby byla cena biopotravin stejná jako cena tČch konvenþních, pouze 42% dotázaných by nakupovalo jen biopotraviny. VČtší þást respondentĤ by pĜesto kupovala v nČjakém množství konvenþní potraviny, þtvrtina dotázaných dokonce z 50% a 2% 64

respondentĤ by nekupovalo žádné biopotraviny a zĤstali by u konvenþních. Tato 2% jsou spotĜebitelé, které biopotraviny nezajímají, a mĤžeme pĜedpokládat, že je nebude zajímat ani zdravý životní styl nebo životní prostĜedí. Dle dotazníkĤ to byli respondenti buć starší generace, anebo byli mladší a patĜili k ménČ kvalifikovaným nebo nekvalifikovaným pracovníkĤm, tudíž mĤžeme pĜedpokládat, že spadají do nízkých platových tĜíd. PĜi dotazování na cenu, kterou by byli respondenti ochotni zaplatit za jednotlivé biopotraviny, jsem se zejména u mužĤ setkala s tím, že chtČli cenu odvodit od té, za kterou kupují konvenþní potraviny, ale nedokázali ji urþit. To svČdþí o faktu, že nákup potravin muži pĜenechávají ženám. Rajská jablka 56% respondentĤ bylo ochotných za bio rajská jablka zaplatit 30 Kþ až 40 Kþ, dalších 28% pak 45 Kþ až 50 Kþ. PĜitom cena kilogramu konvenþních rajských jablek se momentálnČ pohybuje okolo 40 Kþ, takže vČtšina nebyla ochotna zaplatit více, než platí obvykle. Jablka 54% respondentĤ, což byly nejpoþetnČjší skupiny, byli ochotni zaplatit za bio jablka 30 Kþ – 40 Kþ. PĜitom cena kilogramu konvenþních jablek se pohybuje okolo 25 Kþ, takže vČtšina byla ochotna zaplatit minimálnČ o 5 Kþ více, to je o 20% víc. Brambory 59% respondentĤ bylo ochotných za bio brambory zaplatit 19 Kþ – 25 Kþ. PĜitom cena konvenþních konzumních brambor se pohybuje kolem 12 Kþ za kilogram, takže vČtšina byla ochotna zaplatit více minimálnČ o 7 Kþ více, to je skoro o 60% víc. Mrkev U bio mrkve byly skupiny dosti vyrovnané a vČtšinu tak tvoĜilo 78% respondentĤ s pomČrnČ širokým rozpČtím ceny, kterou jsou ochotni zaplatit mezi 15 Kþ a 27 Kþ. PĜitom kilogram konvenþní mrkve se momentálnČ pohybuje okolo 18 Kþ, takže vČtšina nebyla ochotna zaplatit více než obvykle.

65

Mléko 64% respondentĤ bylo ochotných zaplatit za litr bio mléka 19 Kþ – 25 Kþ. PĜitom cena litru konvenþního mléka se pohybuje okolo 16 Kþ, takže vČtšina byla ochotna zaplatit více nejménČ o 3 Kþ, to je skoro o 19% víc. Bílý jogurt 76% respondentĤ bylo ochotných zaplatit za bio jogurt 10 Kþ – 16 Kþ. PĜitom cena kelímku konvenþního jogurtu se pohybuje okolo 6 Kþ, takže vČtšina byla ochotna zaplatit více nejménČ o 4 Kþ, to je 66%. Vejce 51% respondentĤ bylo ochotných za bio vejce zaplatit cenu 28 Kþ až 34 Kþ. PĜitom cena 10 Ks konvenþních vajec se pohybuje okolo 28 Kþ, takže vČtšina spíše nebyla ochotna zaplatit více než obvykle. VepĜová peþenČ s kostí 69% respondentĤ bylo ochotných zaplatit za vepĜovou peþeni s kostí 120 Kþ – 210 Kþ. PĜitom cena konvenþní vepĜové peþenČ s kostí se momentálnČ pohybuje okolo 100 Kþ za kilogram, takže vČtšina byla ochotna zaplatit více minimálnČ o 20 Kþ, to je 20%.

Vyhodnocení cenového prĤzkumu dotazníku Za bio rajská jablka, mrkev a vejce nebyli respondenti ochotni zaplatit více, než obvykle platí za konvenþní potraviny, jinak za vČtšinu dotazovaných potravin ano, nejvíce se tak projevili u bio bílého jogurtu, za který by byly ochotni zaplatit o 66% více. Výsledky této analýzy ukazují, že vČdomosti o cenách biopotravin mezi spotĜebiteli nejsou správné a že obecnČ rozšíĜený názor, že jejich cena je pĜíliš vysoká. PĜitom ochota zaplatit za biopotraviny je u vČtšiny dotazovaných pomČrnČ vysoká, jak je vidČt napĜíklad u již zmiĖovaného bílého jogurtu. To mČ vede k závČru, že aþ možná nevČdomky, nepovažují spotĜebitelé cenu biopotravin za hlavní bariéru pro jejich nákup.

66

3.7.2

Typický spotĜebitel biopotravin Biopotraviny konzumují zejména vzdČlanČjší a sofistikovaní lépe situovaní lidé, kteĜí

vyznávají urþitý životní styl a jejich þistá mČsíþní mzda není nižší než prĤmČrná. Mnozí z nich by se dali zaĜadit do skupiny LOHAS (Lifestyle of Health and Sustainability). Jedná se o skupinu spotĜebitelĤ, kteĜí dbají o zdraví, životní prostĜedí, osobní rozvoj, trvale udržitelné chování k pĜírodČ, etiku a sociální spravedlnost. Termín vznikl v USA, ale termín se šíĜí v globálním mČĜítku. (39) Biopotraviny nakupují více ženy. To je zapĜíþinČno z þásti tím, že mají vČtší potĜebu starat se o svĤj vzhled a zdravý životní styl, ale také jsou citlivČjší na spoleþenská a etická témata, kterých se ekologické zemČdČlství dotýká. Také obvykle nakupují potraviny pro rodinu. Biopotraviny nakupují také mladé maminky, protože vČĜí, že biopotraviny jsou to nejlepší pro jejich dítČ. Tyto ženy jsou obvykle v domácnosti.

3.8 Problémy a bariéry v dalším rĤstu podle biozemČdČlcĤ v ýR 3.8.1

PĜechod na bioprodukci Problémem zemČdČlce, který se rozhodl pĜejít na bioprodukci , mĤže být pĜeklenovací

období bČhem 2–3 let, kdy zavádí nové technologie a metody, uþí se, jak právnČ ekologicky hospodaĜit a kdy dochází k poklesu produkce, který ovšem ještČ nemĤže kompenzovat vyšší cenou biovýrobkĤ, protože svou produkci nesmí ještČ nabízet jako bio. 3.8.2

Byrokracie Byrokracie, složitost zákona a nesmyslné požadavky úĜedníkĤ, nejen napĜíklad žádostí

o dotace, ale nČkteĜí zemČdČlci stále Ĝeší zdlouhavá restituþní Ĝízení. Právní a administrativní rámec podnikání v ekozemČdČlství tak brzdí vývoj tuzemských farmáĜĤ, místo toho, aby pomáhal. ZmČny pĜedpisĤ zpĤsobují nejistotu a nestabilitu v systému a nepĜíjemnČ znevýhodĖují farmáĜe a jejich snahy. (18) 3.8.3

Financování Moderní technologie a postupy pro biozemdČlství jsou finanþnČ nároþnČjší než ty na

konvenþní produkci. Zejména malí zemČdČlci mají problémy dosáhnout na potĜebné financování, aĢ už v podobČ státních dotací, nebo úvČru od banky. Zejména nyní, v dobČ krize banky nejsou pĜíliš ochotné poskytovat úvČry. 67

3.8.4

Zpracování biovýrobkĤ Zpracování produktĤ pĜímo na farmČ se vČnuje jen málo biozemČdČlcĤ. Zpracování

biopotravin je nejslabším þlánkem dodavatelského ĜetČzce v oblasti biopotravin v ýeské republice. Je nezbytné zajistit podporu zpracování bioproduktĤ pĜímo na farmách i pro výrobu biopotravin obecnČ. DĤležité je také zvýšit poþet fungujících certifikovaných míst na porážku hospodáĜských zvíĜat, tedy bio jatek. Mnohé farmy, které by stály o rozšíĜení i na výrobní jednotku ovšem naráží na pĜísné veterinární a hygienické pĜedpisy a ještČ složitČjší legislativu a podmínky, než je tomu u prvotní produkce. PĜitom legislativa je stejná jako v ostatních zemích EU, zde je opČt problém v až ortodoxním výkladu legislativy úĜedníky. PĜitom kdo je biozemČdČlec a ještČ zpracovává, je na tom lépe díky pĜidané hodnotČ, která zvyšuje cenu výrobku. Dále si takovou investici mohou dovolit jen velké farmy, protože poptávka po biopotravinách sice roste, ale stále je ještČ natolik malá, že se malým producentĤm nemĤže vyplatit rozšiĜovat farmu o zpracovatelskou jednotku. Zdárným pĜíkladem farmy, které se povedlo rozšíĜit i na zpracovatele svých je Sasovská biofarma, která získala certifikaci kromČ prvotních produktĤ na mnohé své zpracované výrobky a v únoru roku 2010 zde byla otevĜena první þeská faremní vepĜová biojatka. Farma musela splnit ty nejpĜísnČjší hygienické a veterinární požadavky, které jsou kladené na velké masozávody. 3.8.5

PĜíliš mnoho travních porostĤ Plocha orné pĤdy je nedostateþná, pĜevládá trvalý travní porost, který þiní až 90%

z celého fondu ekologické zemČdČlské pĤdy. HospodaĜení na trvalém travním porostu potom na dotacích pĜináší podstatnČ vyšší ekonomický pĜínos, než obhospodaĜování orné pĤdy, které vyžaduje mnoho ruþní práce napĜ. pĜi pČstování zeleniny a bylin. 3.8.6

Vývoz je výhodnČjší BiozemČdČlci þasto radČji prodávají své výrobky do ciziny, protože tam mají možnost

vydČlat více penČz. Tím se snižuje množství biopotravin a poptávka ještČ víc roste. Více než polovina množství biopotravin se tak musí dovážet ze zahraniþí. Navíc není odbyt biopotravin v ýR dobĜe organizován. Podobnou situací je i výhodnost prodeje bioskotu z pastvin do konveþního výkrmu.

68

3.8.7

PĤlstoletí komunistické destrukce farmáĜství Jedním z Ĝady dĤvodĤ, proþ u nás faremní zpracování není pĜíliš rozvinuté, je také

pĜetržená kontinuita malých podnikatelĤ v zemČdČlství. Oproti ýR, kde se po tu dobu prosazovala družstevní velkovýroba, v západní EvropČ bylo faremní zpracování bČžné i po druhé svČtové válce. Navázat na tak dlouhou pauzu a pĜetržení tradice není jednoduché. 3.8.8

Nedostatek pracovních sil ZemČdČlství se mnohým lidem nezdá být atraktivním a perspektivním oborem práci, a

tak je práce v této sféĜe neláká. Jsou zde nižší platy a tato práce má malou prestiž. FarmáĜi jsou þasto závislí na pomoci rodinných pĜíslušníkĤ a sezónních zamČstnancĤ, které ovšem vždy musí zauþit a zapracovat, což samozĜejmČ situaci komplikuje. 3.8.9

Nedostateþný distribuþní ĜetČzec Špatná organizace odbytu a málo zpracovatelských jednotek zejména pro živoþišnou

produkci jsou jedny z hlavních pĜíþin, které snižují funkþnost produkce a obchodu s biopotravinami. Této situaci ještČ nahrává neochota ke spolupráci mezi farmami samotnými a nebo mezi jimi a obcemi, napĜíklad pĜi neochotČ obce prodat nebo pronajmout biozemČdČlci další pĤdu, budovy anebo stroje. Je to také následek nevraživosti a závisti þi osobních sporĤ. 3.8.10 Bio potraviny z ýíny ýína už zaþíná být problémem i pro výrobce biopotravin v EU a je jen otázkou þasu, kdy þeští biovýrobci pocítí její konkurenci. ýína se již stala jedním z nejvČtších souþasných svČtových producentĤ biovýrobkĤ. PĜitom þínské firmy doma prakticky neprodávají, veškerá produkce se vozí pĜedevším do Evropy a do severní Ameriky. Certifikace je zatím problematická, protože ýína nemá v souþasné dobČ standardy pro ekologické zemČdČlství a tamní výrobky certifikují zahraniþní kontrolní a certifikaþní orgány. Je ale jen otázkou þasu, kdy tento problém ýína vyĜeší. Díky nízké cenČ tak bude pĜedstavovat velkou konkurenci v trvanlivých biopotravinách. (20)

69

4 Návrhy pro další rĤst trhu 4.1.1

Zlepšení distribuce Malé farmy by mohly situaci alespoĖ þásteþnČ vyĜešit spoluprací, aby získaly vČtší

vyjednávací sílu jako celek, tedy vytváĜet odbytová þi marketingová „družstva” a tak lépe zhodnocovat svoji produkci. Také by se mČly soustĜedit na podporu regionalizace, která by jim umožĖovala jednodušší a kratší cestu k zákazníkovi. Výrobce si musí stanovit, zda zvolí distribuci pĜímou, viz. Biobedýnky a prodej ze dvora, nebo nepĜímou jako je dodávání do maloobchodních ĜetČzcĤ. První varianta je vhodná spíše pro menší zpracovatele, kteĜí nejsou schopni zajistit konstantní požadované množství na distribuci ĜetČzcĤ, a mČli by proto soustĜedit své úsilí na pĜímý prodej þerstvých potravin. Dle dotazníkového šetĜení mají spotĜebitelé nejvČtší zájem právČ o þerstvé bio potraviny, jako je zelenina (26%), mléþné výrobky (21%), nebo ovoce (21%). Tyto požadované produkty lze díky pĜímé distribuci a regionální politice výrobce zákazníkovi poskytnout. Druhou variantou je prodej biovýrobkĤ prostĜednictvím obchodních ĜetČzcĤ. Tato varianta je vhodná pro vČtší producenty, nebo pro družstvo nČkolika menších. Výrobce si musí být vČdom, že cena produktu bude kvĤli delšímu distribuþnímu ĜetČzci a nákladĤm na dopravu a skladování pro koncového zákazníka vyšší. Nespornou výhodou je fakt, že maloobchodní ĜetČzce jsou preferovaným místem nákupu pro vČtšinu spotĜebitelĤ, dle dotazníkového šetĜení až 76% spotĜebitelĤ preferuje pro nákup potravin tato místa. Tuto variantu by také mČli preferovat výrobci, kteĜí jsou zároveĖ i zpracovatelé bioproduktĤ, neboĢ ty jsou v mnohých pĜípadech trvanlivČjší a doprava a skladování pro nČ není tolik problematická, jako je tomu u þerstvých potravin, které rychleji podléhají zkáze. Prodej biopotravin pĜes internet bych doporuþovala pouze jako doplĖkový, protože dle dotazníkového šetĜení nakupuje potraviny pĜes internet jen velmi málo spotĜebitelĤ a je zde navíc opČt aspekt skladování a dopravy, který nemusí být schopen zaruþit zákazníkovi požadovanou þerstvost potravin. Tento zpĤsob prodeje bych doporuþovala pouze pro trvanlivé produkty.

70

4.1.2

Regionalizace Vzhledem k tomu, že zákazníky zajímají zejména þerstvé potraviny, mČli by ekologiþtí

zemČdČlci usilovat o to, aby je také mohli k zákazníkovi v co nejþerstvČjším stavu dostat. Toho lze docílit dodáváním produktĤ pouze v rámci svého regionu, þímž navíc sníží náklady na distribuci a emisi škodlivin díky dopravČ na menší vzdálenosti. Díky tomu se také zvýší pestrost nabídky a unikátnost jednotlivých regionĤ, což mĤže zvýšit zájem zákazníkĤ o rĤzné regionální speciality. 4.1.3

Lepší propagace Investice do internetové reklamy a propagace, které kladnČ ovlivní poptávku po

bioproduktech, které farma nabízí, jsou v dnešní dobČ samozĜejmostí. Dle dotazníkového šetĜení je internet druhým nejþastČjším místem získávání informací o biopotravinách. NejþastČji informace o bioproduktech získali respondenti v obchodech, ve 27%. Proto bych doporuþila do obchodĤ umisĢovat informaþní letáky nebo tiskoviny zdarma. Ty jsou také þastým zdrojem informací respondentĤ a navíc si je mohou odnést domĤ a tam peþlivČ prostudovat. Možností jsou také tematické informaþní stánky, což je ale pomČrnČ nákladná varianta. Akce na podporu prodeje, které propagují biopotraviny, by mČly mít také informativní funkci o zdraví, protože to je podle dotazníkového šetĜení druhý nejsilnČjší dĤvod, proþ biopotraviny zákazníci kupují. Souþástí takových akcí mohou být ochutnávky nejlépe trvanlivČjších biopotravin, napĜíklad sušenek, uzenin, vína, nebo místních specialit, rozdávání letákĤ s informacemi o biopotravinách s recepty na pokrmy, protože chuĢ biopotravin je pro zákazníka nejsilnČjší dĤvod ke koupi a je znaþnČ subjektivní. 16% dotazovaných získalo informace o biopotravinách z televize. Pro ekologické zemČdČlce je reklama v televizi pĜíliš drahá a tento informaþní kanál je spíše záležitostí propagace biopotravin státem v rámci programĤ jako napĜíklad Bio do škol nebo Rozvoj venkova. Na podporu regionálních ekofarmáĜĤ bych také navrhovala pouþit zákazníky zejména o zajímavostech o výrobci, jeho farmČ, zpĤsobu pČstování rostlin a chovu zvíĜat nebo výroby a zpracování produktĤ. 4.1.4

Bio do škol a firemních jídelen Bio do škol je projekt, který má zavést do škol zdravČjší a kvalitnČjší stravování.

ProstĜednictvím školního stravování lze pozitivnČ pĤsobit na dČti a mládež tak, aby se pojem "biopotravina" stal pĜirozenou souþástí jejich života a svĤj postoj mohli pĜenášet na další 71

generace. Projekt je financován z Evropského sociálního fondu a ze státního rozpoþtu a je inspirovaný podle reality show po vzoru britského populárního kuchaĜe Jamieho Oliwera. Školy se tak mohou stát pravidelnými odbČrateli potravin od ekofarmáĜĤ, což je jistČ pĜíležitost pro pravidelný odbyt výrobkĤ. Z toho plyne doporuþení pro ekofarmy, aby se informovali a v pĜípadČ zájmu zapojili do tohoto projektu. Z dotazníkového prĤzkumu vyplynulo, že znaþnou skupinou biospotĜebitelĤ jsou maminky, které chtČjí pro své dČti to nejlepší a biopotraviny pro nČ pĜedstavují zdravou stravu pro dČti. Proto je také kojenecká a dČtská strava nejvíce zastoupenou položkou v maloobchodních ĜetČzcích (v souþasné dobČ až 225 rĤzných položek). Velkou pĜíležitostí je pro bioproducenty také spolupráce s veĜejným stravováním – se školami, firemními jídelnami a nemocnicemi. Pokud existuje zpĤsob, jak bez vČtších nákladĤ a ekologicky šetrnČ dopravit biopotraviny do vČtších mČst, napĜíklad pokud je ekofarma poblíž daného mČsta, nebo má výrobce dodavatelskou smlouvu s nČjakým gastronomickým zaĜízením, mĤže být jednou z možností i rozvážka hotových jídel nebo nabídnout své produkty cateringovým spoleþnostem. 4.1.5

Agroturistika Agroturistika je v zahraniþí již bČžným pojmem, u nás se v posledních letech stává

velmi atraktivním zpĤsobem zejména pro mladé lidi, jak si oddychnout od velkomČsta a zkusit všední život na venkovČ. RĤst trhu biopotravin, stejnČ jako rĤst poþtu ekofarem a zvČtšující se podíl ekologické zemČdČlské pĤdy svČdþí o rostoucím zájmu zákazníkĤ v ýR o biopotraviny a ekologické zemČdČlství. Zvýšený zájem spotĜebitelĤ je pĜíležitostí k prezentaci ekologické produkce pĜímo na farmČ. Farmy þasto poĜádají skupinové exkurze po farmČ s výkladem, þímž prohlubují u hostĤ povČdomí o chodu farmy, ale i zájem ostatních lidí o nevšední zkušenost. Zákazník se zapojuje do snadno zvládnutelných zemČdČlských prací, napĜíklad péþe o konČ, nebo krmení jehĖat, ale také mĤže ochutnat domácí bio kuchyni a také pĜímo na farmČ zakoupit biopotraviny v nejþerstvČjší formČ, jaké lze docílit. Agroturistika je zajímavá zejména pro mladé lidi, kteĜí se mohou zapojit do dČní na farmČ, nebo rodiny s dČtmi jako varianta rodinného výletu.

72

4.1.6

Energie z bioplynu Na farmČ lze vcelku snadno zaþlenit do obČhu bioplynovou stanici. Bioplyn vzniká

rozkladem organických látek, a tak má na farmČ široký prostor pro využití, aĢ už se jedná o suroviny potravináĜského pĤvodu, z odpadového hospodáĜství, anebo vypČstovanou fytomasu, kterou mĤžeme nazývat známČjším pojmem biomasa. Bioplyn lze použít napĜíklad na topení, ohĜev vody, pohon spalovacích motorĤ nebo turbín, anebo pro výrobu elektrické energie. Výkup vzniklé energie, kterou farma nespotĜebuje, je zatím garantován státem na základČ podpory výroby elektĜiny z biomasy dle zákona þ. 180/2005 Sb., o podpoĜe výroby elektĜiny z obnovitelných zdrojĤ energie, na principu tzv. zelených bonusĤ a tato garance výkupu trvá 20 let. Biomasu vyprodukovanou na farmČ lze také prodat þi dále zpracovat na kapalná dopravní paliva, tzv. biopaliva první generace jako náhrada za naftu, nebo benzín.

73

5 ZávČr Cílem této diplomové práce bylo prozkoumat vztah þeských spotĜebitelĤ k biopotravinám a nalézt zpĤsob, jak zvýšit povČdomí a znalost tČchto výrobkĤ, což by následnČ pomohlo k rĤstu trhu s bioprodukty a pokusit se nalézt další postupy pro zlepšení situace ekologických zemČdČlcĤ. Mezi metody, které byly použity, patĜilo dotazníkové šetĜení, pĜi kterém byly osobnČ pokládány otázky ohlednČ biopotravin respondentĤm ve mČstČ BrnČ, dále mapování vývoje trhu s biopotravinami v ýR, EU, ale i ve svČtČ a použití nČkterých marketingových nástrojĤ, jako napĜíklad marketingového mixu, neboli 4 P. Trh s biopotravinami je nejrychleji rostoucím segmentem trhu s potravinami v ýR, pĜesto je jeho podíl na celkovém trhu velmi malý, asi 1%. Potenciál trhu s biopotravinami je znaþný, jeho rĤst je od roku 2003 až o 50% roþnČ a v roce 2008 spotĜebovali konzumenti v ýR biopotraviny za témČĜ 2 miliardy Kþ. Roste i plocha ekologicky obhospodaĜované plochy a v souþasné dobČ tvoĜí asi 10% z celkové plochy zemČdČlství v ýR, což nás Ĝadí mezi 10 zemí s nejvČtším podílem plochy ekologického zemČdČlství na ploše celkového zemČdČlství na svČtČ. Díky dotacím státu a EU se také zvyšuje poþet ekofarem, který je nyní kolem 3000. NicménČ poptávka již pĜevyšuje nabídku a více než polovina biopotravin na trhu se musí dovážet ze zahraniþí, a to pĜevážnČ zpracované potraviny trvanlivČjšího charakteru. Z výzkumu pĜitom vyplynulo, že spotĜebitele zajímají hlavnČ þerstvé potraviny jako zelenina, mléþné výrobky nebo ovoce. Dále bylo zjištČno, že bio potraviny nakupuje 57% dotazovaných, ovšem vČtšina tak þiní ménČ þasto než mČsíþnČ, a 34% dotazovaných dokonce znalo nČjakého výrobce biopotravin. Nejvíce informací o biopotravinách získali respondenti pĜímo v obchodČ. SpotĜebitelé biopotravin jsou zejména vzdČlanČjší a sofistikovanČjší obyvatelé, kteĜí patĜí do stĜední nebo vyšší pĜíjmové kategorie a vČku zhruba do 50 let. Biopotraviny nakupují zejména ženy, které se starají o chod domácnosti, zajímají se více o zdravou stravu a chtČjí tu nejzdravČjší stravu také pro své dČti. Nejvíce lákavá je podle respondentĤ na biopotravinách chuĢ, naopak nejvČtší bariérou koupČ je cena. Analýza dotazníku ale dokázala, že spotĜebitelé jsou ochotni za biopotraviny zaplatit více penČz. Kdyby byla cena biopotravin stejná jako cena tČch konvenþních, nejvČtší skupina respondentĤ by nakupovala jen biopotraviny a þást respondentĤ by kupovala v nČjakém množství bio i konvenþní potraviny. Typickým spotĜebitelem je zástupce skupiny LOHAS (Lifestyle of Health and Sustainability). Jedná se o

74

skupinu spotĜebitelĤ, kteĜí dbají o zdraví, životní prostĜedí, osobní rozvoj, trvale udržitelné chování k pĜírodČ, etiku a sociální spravedlnost. Pro další rĤst trhu je dĤležitý dlouhodobý, férový a na dĤvČĜe založený vztah mezi dodavateli a obchodníky, zároveĖ je nutné vyhnout se situacím, kdy by se mohla dĤvČra ztratit. Distribuce je nejslabším þlánkem na trhu s biopotravinami. Maloobchodníci musí zaþít budovat trvale udržitelná partnerství se svými dodavateli a využívat více lokálních producentĤ a také je preferovat pĜed tČmi zahraniþními. Malé farmy zase mohou utváĜet spoleþenství a družstva, která by jim zajistila lepší vyjednávací pozici pĜi odbytu svých produktĤ. Navíc by biozemČdČlci mČli více usilovat o postoj proti svČtové globalizaci, protože myšlenka bioprodukte je v souladu s obchodem hlavnČ na regionální bázi, který jediný mĤže zaruþit nejvyšší þerstvost a šetrnost k pĜírodČ. Obchod na regionální bázi je schopen doruþit biopotraviny od producenta ke spotĜebiteli v krátkém þase a na menší vzdálenost pĜi spotĜebování ménČ energie na výrobu obalĤ nebo úpravu biopotravin a pĜi emisi ménČ škodlivých látek, které zneþišĢují ovzduší. Podpora ze strany státu je nezbytnou souþástí celkové osvČty, která s prodejem a poptávkou po bio potravinách pĜímo souvisí. Stát ale komplikuje existenci a rĤst ekologických zemČdČlcĤ pĜílišnou byrokracií a velmi pĜísným dodržováním pravidel stanovených EU. To napĜíklad zabraĖuje, aby v ýR vzniklo více farem se zpracovatelskou jednotkou své bioprodukce. Dalšími pĜíležitostmi pro ekologické zemČdČlce jsou projekty typu Bio do školy a dodávky do jídelen, které by jim zajistily odbyt, nebo agroturistika, což je i zajímavá forma prezentace ekofarmy. Ekofarma také vyprodukuje velké množství biomasy, kterou lze zužitkovat v bioplynové stanici na výrobu elektrické energie, což je jeden ze zpĤsobĤ výroby energie pomocí obnovitelných zdrojĤ, jejíž výkup je garantován státem. Ekologické zemČdČlství je vnímáno také jako Ĝešení problému vylidĖování venkova, odlivu pracovníkĤ ze zemČdČlské prvovýroby, protože mĤže pĜilákat zejména mladé lidi a rodiny na venkov. Biopotraviny a s nimi spojený trend zdravého životního stylu bez chemikálií a návratu k tradicím, je pomČrnČ nová záležitost, v ýR zatím stále málo rozvinutá. Pozitivní fakt je, že spotĜebitelĤ v ýR, kterým záleží na tom, co jí, pĜibývá. AĢ je to pro chuĢové vnímání, autentiþnost potravin, nebo proto, že spotĜebitelé chtČjí pĜispČt k ochranČ životního prostĜedí, ke zlepšení hospodaĜení s pĜírodními zdroji, pohodČ zvíĜat, þi chtČjí podpoĜit venkovské obyvatelstvo. Prognózy pĜedpovídají i nadále rĤst trhu s biopotravinami v ýR a ten tak zajímavou podnikatelskou pĜíležitost. 75

6 Seznam použitých zdrojĤ Knihy 1) HORÁKOVÁ, I. Marketing v souþasné svČtové praxi. Dotisk 1995. Praha: Grada a.s, 1995. 368 s. ISBN 80-85424-83-5. 2) KOTLER, P. Marketing od A do Z. 1. vydání. Praha: Management Press, 2003. 208 s. ISNB 80-7261-082-1. 3) KOUDELKA, J. SpotĜební chování a marketing. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, spol. s. r.o., 1997. 192 s. ISBN 80-7169-372-3. 4) MALHOTRA, K. W.,BIRKS, D. F. Marketing Research: An Applied Approach. 2. vydání. Harlow: Prentice-Hall International, Inc., 2003. 786 s. ISBN 0273657445. ýlánky v þasopisu 5) HOLOBRÁDKOVÁ, M. Bio nás živí. Gurmán. 2009, þ. 9, s. 78 – 81. 6) LÍNKOVÁ, E. Fair Trade aneb Férová planeta. AGRObase. 2010, Veletržní speciál, s. 40. 7) VORLÍýEK, P. Ekologické zemČdČlství bude kontrolovat i ÚKZÚZ. AGRObase. 2010, Veletržní speciál, s. 10.

Sborníky 8) VÁCLAVÍK, T. ýeský trh s biopotravinami 2009. In VÁCLAVÍK. ýeský trh s biopotravinami 2009. Praha: Green marketing: ýeské a slovenské odborné nakladatelství, 2009. 83 s.

Zákony a vyhlášky 9) Zákon þ. 242/2000 Sb., o ekologickém zemČdČlství. 10) NaĜízení Rady (EHS) þ. 2092/91 z 24. þervna 1991 o ekologické produkci zemČdČlských výrobkĤ a oznaþování zemČdČlských produktĤ a potravin. 11) NaĜízení Rady (ES) þ. 834/2007 o ekologické produkci a oznaþování ekologických produktĤ. 12) NaĜízení Rady (ES) þ. 834/2008 o ekologické produkci a oznaþování ekologických produktĤ. 13) NaĜízení Komise (ES) þ. 889/2008. 14) NaĜízení Komise (ES) þ. 1235/2008. 15) NaĜízení Komise (ES) þ. 710/2009. 16) Vyhláška þ. 16/2006 Sb. 76

Elektronické zdroje 17) BODOKOVÁ, S. ýeši loni nakoupili nejvíce biopotravin v maloobchodních ĜetČzcích[online]. 10. 9. 2009 [cit. 2010-04-09]. Dostupné z: http://www.celostnimedicina.cz/cesi-loni-nakoupili-nejvice-biopotravin-vmaloobchodnich-retezcich.htm#ixzz0olEgCxoo 18) BOHUTÍNSKÁ, J. Reportáž: Starosti zemČdČlcĤ na ekofarmČ[online]. 22. 4. 2008 [cit. 2010-04-09]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/reportaz-starosti-zemedelcuna-ekofarme/ 19) DOUBRAVSKÁ, M. Vývoj ekologického zemČdČlství a jeho produktĤ doma i ve svČtČ[online]. 13. 9. 2004 [cit. 2010-05-03]. Dostupné z: http://smtp.probio.cz/probio/info.nsf/_/9EC0AC1C0E9EF268C1256F0E003248CA 20) HAVEL, P. Biopotraviny z ýíny pronikají stále víc do Evropy[online]. 11. 4. 2010 [cit. 2010-05-03]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/nakupy/clanek.phtml?id=665376 21) HINES, C. Time to go local globally[online]. 17. 7. 2009 [cit. 2010-05-09]. Dostupné z: http://www.guardian.co.uk/business/2000/jul/17/2 22) HOVORKA, M. Biopotraviny jsou v ýesku hitem, poþet ekofarem narostl o polovinu[online]. 23. 2. 2010 [cit. 2010-05-09]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/pocet-ekofarem-narostl-o-polovinu/ 23) LESCHINGEROVÁ, M. Biobedýnky: dodání þerstvé zeleniny pĜímo domĤ[online]. 25. 8. 2009[cit. 2010-04-09]. Dostupné z: http://www.nazeleno.cz/bio/biopotraviny1/biobedynky-dodani-cerstve-zeleniny-primo-domu.aspx 24) LIEBL, M. Ekologické zemČdČlství v roce 2009[online]. 2. 10. 2009 [cit. 2010-04-29]. Dostupné z: http://www.agroweb.cz/Ekologicke-zemedelstvi-v-roce2009__s412x34677.html 25) STěELEC, J. SWOT Analýza[online]. 2010 [cit. 2010-04-09]. Dostupné z: http://www.vlastnicesta.cz/akademie/marketing/marketing-metody/swot-analyza/ 26) STěELEC, J. PorterĤv model konkurenþních sil[online]. 2010 [cit. 2010-04-09]. Dostupné z: http://www.vlastnicesta.cz/akademie/marketing/marketing%20%20%20%20%20%20%20%20%20metody/porteruv-model-konkurencnich-sil/ 27) VÁCLAVÍK, T. Biopotraviny a jejich prodej v maloobchodČ[online]. 2009 [cit. 2010-0409]. Dostupné z: http://www.greenmarketing.cz/docs/download/Biopotravinyajejichprodejvmaloobchode.p df 77

28) VALEŠKA, J. Co všechno vedlo ke vzniku ekologického zemČdČlství a kde by bylo možné najít historii vzniku ekologického zemČdČlství a produkce biopotravin[online]. 28. 3. 2007 [cit. 2010-04-09]. Dostupné z: http://www.biospotrebitel.cz/page.php?selected=1243&question_oid=40 29) Agroweb[online]. 2010 [cit. 2010-04-28]. Dostupné z: http://www.agroweb.cz/index.php 30) Bio-info[online]. 2010 [cit. 2010-04-09]. Dostupné z: http://www.bio-info.cz/ 31) Bioinstitut[online]. 2010 [cit. 2010-04-28]. Dostupné z: http://www.bioinstitut.cz/ekologicke.html 32) ýeský statistický úĜad[online]. 2010 [cit. 2010-04-09]. Dostupné z : http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zemedelstvi_zem 33) Ekologické zemČdČlství[online]. 2010 [cit. 2010-04-28]. Dostupné z: http://www.agronavigator.cz/ekozem/default.asp 34) Eurostat[online]. 2010 [cit. 2010-04-09]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home/ 35) FIBL[online]. 2010 [cit. 2010-04-09]. Dostupné z: http://www.fibl.org/en/homepage.html 36) Green marketing[online]. 2010 [cit. 2010-04-28]. Dostupné z: http://www.greenmarketing.cz/kdo-jsme/nase-poslani/ 37) IFOAM[online]. 2010 [cit. 2010-04-09]. Dostupné z: http://www.ifoam.org/ 38) Jíme bio[online]. 2010 [cit. 2010-04-09]. Dostupné z: http://www.jimebio.cz/ 39) Jste Lohas?[online]. 12. 3. 2010 [cit. 2010-04-29]. Dostupné z: http://www.enviweb.cz/clanek/zdrav/80843/jste-lohas 40) MČsíc biopotravin[online]. 2010 [cit. 2010-04-09]. Dostupné z: http://www.mesicbiopotravin.cz/ 41) Portál eAgri[online]. 2010 [cit. 2010-04-09]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/eagri/ 42) Pro-bio[online]. 2010 [cit. 2010-04-09]. Dostupné z: http://www.pro-bio.cz/ 43) Znaþení výrobkĤ aneb Jak je poznat[online]. 2010 [cit. 2010-04-09]. Dostupné z: http://zeleneuradovani.cz/co_a_jak_nakupovat/znaceni_vyrobku_aneb_jak_je_poznat/

78

7 Seznam pĜíloh 7.1 Seznam obrázkĤ Obrázek 1 - Bio logo ýR („biozebra“)..................................................................................... 25 Obrázek 2 - Stávající bio logo EU ........................................................................................... 26 Obrázek 3 – Nové bio logo EU ................................................................................................ 26 Obrázek 4 - Vývoj plochy ekologického zemČdČlství ve svČtČ 1999 - 2008 ........................... 29 Obrázek 5 - Rozlohy ploch ekologického zemČdČlství dle kontinentĤ .................................... 30 Obrázek 6 - Vývoj plochy ekologického zemČdČlství dle kontinentĤ 2007 - 2008 ................. 31 Obrázek 7 - 10 zemí s nejvČtší plochou ekologického zemČdČlství v roce 2008..................... 31 Obrázek 8 – Vývoj spotĜeby biopotravin ve svČtČ 2001 - 2009............................................... 32 Obrázek 9 - 5 zemí s nejvČtší plochou ekologického zemČdČlství v EvropČ v roce 2008 ....... 33 Obrázek 10 – Vývoj spotĜeby biopotravin v EvropČ a ve svČtČ 2001 - 2009........................... 34 Obrázek 11 - 5 zemí s nejvČtším trhem biopotravin v EvropČ v roce 2008 ............................. 34 Obrázek 12 - Vývoj plochy ekologického zemČdČlství v ýR .................................................. 35 Obrázek 13 . Výhled na vývoj plochy ekologického zemČdČlství 2010 - 2015....................... 36 Obrázek 14 - Vývoj podílu ekologické zemČdČlské plochy na celkové zemČdČlské ploše ýR 1991 - 2009............................................................................................................................... 36 Obrázek 15 - 10 zemí s nejvČtším podílem ekologického zemČdČlství na celkové ploše zemČdČlství v roce 2008 ........................................................................................................... 37 Obrázek 16 - Výhled na vývoj podílu ekologického zemČdČlství na celkové zemČdČlské ploše ýR 2010 - 2015 ........................................................................................................................ 38 Obrázek 17 - Vývoj poþtu ekofarem v ýR............................................................................... 38 Obrázek 18 . Výhled na vývoj poþtu ekofarem v ýR .............................................................. 39 Obrázek 19 - Vývoj spotĜeby biopotravin v ýR 2002 - 2008 .................................................. 40 Obrázek 20 – Vývoj výší dotací v ekozemČdČlství v ýR 1998 - 2008 .................................... 41 Obrázek 21 - Vývoj podílu importovaných potravin na celkové spotĜebČ biopotravin v ýR 2005 - 2008............................................................................................................................... 42 Obrázek 22 - Vývoj množství 15 nejvČtších položek biopotravin prodávaných v maloobchodních ĜetČzcích v ýR 2009...................................................................................... 45 Obrázek 23 - Podíl trvanlivých a þerstvých biopotravin v maloobchodních ĜetČzcích 2009... 46 Obrázek 24 - Vývoj prodeje Fair Trade výrobkĤ v ýR............................................................ 47 Obrázek 25 - Vývoj poþtu výrobkĤ Fair Trade v maloobchodních ĜetČzcích .......................... 47 Obrázek 26 - Srovnání cen vzorku konvenþních a bio potravin .............................................. 48 Obrázek 27 - Poþet jednotlivých biopotravin v maloobchodních ĜetČzcích ýR v roce 2009 .. 52 Obrázek 28 - Poþet biopotravin v jednotlivých maloobchodních ĜetČzcích v ýR 2009 .......... 53 Obrázek 29 – Graf dotazníkového šetĜení þ. 1 ......................................................................... 57 Obrázek 30 - Graf dotazníkového šetĜení þ. 2.......................................................................... 57 Obrázek 31 - Graf dotazníkového šetĜení þ. 3.......................................................................... 58 Obrázek 32 - Graf dotazníkového šetĜení þ. 4.......................................................................... 58 Obrázek 33 - Graf dotazníkového šetĜení þ. 5.......................................................................... 59 Obrázek 34 - Graf dotazníkového šetĜení þ. 6.......................................................................... 59 Obrázek 35 - Graf dotazníkového šetĜení þ. 7.......................................................................... 60 Obrázek 36 - Graf dotazníkového šetĜení þ. 8.......................................................................... 60 Obrázek 37 - Graf dotazníkového šetĜení þ. 9.......................................................................... 61 Obrázek 38 - Graf dotazníkového šetĜení þ. 10........................................................................ 61 Obrázek 39 - Graf dotazníkového šetĜení þ. 11........................................................................ 62 Obrázek 40 - Graf dotazníkového šetĜení þ. 12........................................................................ 62 Obrázek 41 - Graf dotazníkového šetĜení þ. 13........................................................................ 63 Obrázek 42 - Graf dotazníkového šetĜení þ. 14........................................................................ 63 79

7.2 PrĤmČrné ceny vybraných potravináĜských výrobkĤ þ. 1

Zdroj: ýSÚ

80

7.3 PrĤmČrné ceny vybraných potravináĜských výrobkĤ þ. 2

Reprezentant ve 20. týdnu 2010 (17/5/2010)

mČrná jednotka

ýR prĤmČr

HovČzí maso zadní bez kosti

1kg

177,41

VepĜová peþenČ s kostí

1kg

97,51

Šunkový salám

1kg

114,73

KuĜata kuchaná celá

1kg

55,28

Mléko polotuþné pasterované

1L

15,60

Eidamská cihla

1kg

119,40

Jogurt bílý netuþný

150ml

Vejce slepiþí þerstvá

10ks

27,33

Máslo þerstvé

1kg

107,57

Rostlinné máslo

1kg

79,44

Pšeniþná mouka hladká

1kg

8,52

Rýže loupaná dlouhozrnná

1kg

34,26

TČstoviny vajeþné

1kg

30,91

Chléb konzumní kmínový

1kg

18,86

Peþivo pšeniþné bílé

1kg

33,26

Cukr krystalový

1kg

18,63

PĜírodní minerální voda uhliþitá

1L

8,25

Jakostní víno bílé

6,04

1L

57,34

500ml

9,92

Konzumní brambory

1kg

12,47

Pomeranþe

1kg

28,68

Banány žluté

1kg

29,14

Jablka konzumní

1kg

24,71

Rajská jablka þervená kulatá

1kg

39,01

Papriky

1kg

70,77

Mrkev

1kg

18,53

Pivo výþepní, svČtlé, lahvové

Zdroj: ýSÚ

81

7.4 Dotazník Marketingový výzkum trhu BIO potravin 1) Pohlaví ͙ žena ͙ muž 2) VČková skupina ͙ ménČ než 18 ͙ 18 - 26 let ͙ 27 - 35 let

͙ 36 - 45 let

͙ 46 - 55 let

͙ 56 - 65 let

͙ 66 let více

3) Socioekonomické zaĜazení: ͙ vyšší manažerský, administrativní nebo profesionální stupeĖ ͙ stĜední manažerský, administrativní nebo profesionální stupeĖ ͙ kontrolní, úĜední, nižší administrativní nebo profesionální stupeĖ ͙ kvalifikovaný pracovník ͙ þásteþnČ kvalifikovaný nebo nekvalifikovaný pracovník ͙ dĤchodce, vdova (vdovec), obþasný pracovník, nezamČstnaný, student 4) Kde nejþastČji nakupujete potraviny? ͙ Supermarket ͙ Lokální malá prodejna potravin ͙ Trhy ͙ Internet ͙ Jiná možnost (prosím doplĖte)............................................................................................................. 5) Nakupujete BIO potraviny? ͙ Ano ͙ Ne 5a) Pokud ano, jak þasto? ͙ DennČ ͙ NČkolikrát do týdne

͙ NČkolikrát do mČsíce

͙ MénČ þasto než mČsíþnČ

6) Jak jste se o BIO produktech dozvČdČli? ͙ Internet ͙ Televize ͙ Noviny/ýasopisy ͙ V obchodČ ͙ Letáky/Plakáty ͙ Jiná možnost (prosím doplĖte)............................................................................................................. 7) Která oblast BIO sortimentu Vás nejvíce zajímá? ͙ Mléþné výrobky ͙ Maso ͙ Vejce ͙ Zelenina

͙ Ovoce

͙ Cereálie

8) Které z dĤvodĤ Vás pĜimČjí ke koupi, nebo naopak odradí od koupČ BIO potravin? (možnost zaškrtnout více ĜádkĤ, známkování dle škály 1 - urþitČ pĜimČje ke koupi po 5 - urþitČ odradí od koupČ) 1 2 3 4 5 ͙ ͙ ͙ ͙ ͙ Dostupnost BIO potravin ͙ ͙ ͙ ͙ ͙ Možnost výbČru ze sortimentu BIO potravin ͙ ͙ ͙ ͙ ͙ Cena ͙ ͙ ͙ ͙ ͙ Ochrana zdraví ͙ ͙ ͙ ͙ ͙ Ochrana životního prostĜedí ͙ ͙ ͙ ͙ ͙ ChuĢ ͙ ͙ ͙ ͙ ͙ Dostupnost informací o BIO produktech 9) Jaké znáte BIO výrobce? .................................................................................................................................................................... 10) Jakou nejvyšší cenu byste byli ochotni zaplatit za potraviny v BIO kvalitČ? (zakroužkujte cenu) Rajská jablka (1Kg) 25 30 35 40 45 50 55 60 65 Jablka (1 Kg) 15 20 25 30 35 40 45 50 55 Brambory (1 Kg) 7 10 13 16 19 22 25 28 31 Mrkev (1 Kg) 12 15 18 21 24 27 30 33 36 Mléko polotuþné (1 L) 7 10 13 16 19 22 25 28 31 Jogurt bílý (cca 130 g) 4 7 10 13 16 19 22 25 28 Vejce (10 ks) 22 25 28 31 34 37 40 43 46 VepĜová peþenČ s kostí (1 Kg) 90 110 130 150 170 190 210 230 240 11) Pokud by ceny BIO potravin byly stejné jako ceny ostatních potravin, jaký pomČr nákupu by obČ skupiny zaujímaly? ( BIO:Ostatní ) ͙ 0:100 ͙ 10:90 ͙ 20:80 ͙ 30:70 ͙ 40:60 ͙ 50:50 ͙ 60:40 ͙ 70:30 ͙ 80:20 ͙ 90:10 ͙ 100:0

82

MARKETINGOVÉ PŘEDPOKLADY ROZVOJE BIO PRODUKCE V ČESKÉ REPUBLICE

Recommend Documents