Analýza současného rozvoje koňských stezek v České republice Diplomová práce

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat

Analýza současného rozvoje koňských stezek v České republice Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Vladimír Mikule, Ph.D.

Vypracovala: Bc. Lenka Kubešová

Brno 2010

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Analýza současného rozvoje koňských stezek v České republice vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

dne ……………………………………….

podpis diplomanta ……………………….

Poděkování:

Dovoluji si tímto poděkovat především Ing. Vladimírovi Mikulemu, Ph.D. za odborné vedení a připomínky při řešení mé diplomové práce. Další poděkování patří Ing. Mileně Andrlové, předsedkyni odboru Turistiky na koni, za její cenné informace. Rovněž děkuji svým blízkým, rodině a přátelům za morální podporu a trpělivost, bez kterých by zřejmě tato práce nemohla vzniknout.

ABSTRAKT V předložené diplomové práci je zpracována analýza současného stavu a rozvoje koňských turistických stezek v České republice. Cílem této práce je zhodnocení současné úrovně hipotezek na základě dotazníkového šetření a nastínit možná zlepšení v problematických oblastech. V práci je předložen názor na situaci jak z pohledu provozovatelů jezdeckých stanic, tak z pohledu jezdců na koních, kteří stezky využívají. V první části, kterou představuje literární přehled je představena jezdecká turistika jako nová forma cestovního ruchu, je zde nastíněn rozvoj turistiky na koni v zahraničí, historie a budování hipotras v jednotlivých krajích České republiky a problémy a konfrontace vznikající při budování jezdeckých stezek. Další, druhá část popisuje metodiku a postup při realizaci práce. Třetí část je rozbor konkrétních výsledků dotazníkového šetření jednotlivých oblastí s krátkou diskusí u jednotlivých řešených oblastí. V závěru práce je zhodnocen současný stav a rozvoj hipostezek v ČR a jsou navrženy možnosti zlepšení problematických oblastí.

Klíčová slova: Jezdecká turistika, koňské stezky, hipostezky, agroturistika, koně

ABSTRACT Submitted thesis is dealing with the present level and development of horse routes in Czech Republic. The main goal of the thesis is to evaluate the current conditions and to propose appropriate improvement of horse routes based on the question forms, which have been filled by variety of respondents. Equally the thesis is processing opinions of both riders and owners of horse stations in Czech Republic. In the first part of literary digest, the horse based tourism is introduced in way of lately established tourist trade. In addition to, the development of horse tourism in foreign countries is brought to the attention as well as history and horse routes founding problems. The next essential part of thesis describes methods and solvent procedure of mentioned problems. Following, third part is an individual analysis of received information of released question form from each district simultaneously with short discussions. In the conclusion, the present state and development of horse routes in Czech Republic is assessed and the possibilities of improvement are proposed.

Key words: horse tourism, horse routes, hippo routes, agricultural tourism, horses

OBSAH 1 ÚVOD ................................................................................................ 9 2 CÍL PRÁCE .................................................................................... 10 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED............................................................... 11 3.1 Jezdecká turistika ..............................................................................11 3.1.1 Formy jezdecké turistiky.............................................................12 3.1.1.1 Vycházky na koni ...........................................................13 3.1.1.2 Výlety a túry....................................................................13 3.1.1.3 Putování na koni ............................................................13 3.1.2 Jezdecká infrastruktura ..............................................................14 3.1.2.1 Pravidla chování jezdců na jezdeckých stezkách..........15 3.1.2.2 Objekty na jezdeckých stezkách.....................................16 3.1.2.3 Značení jezdeckých stezek v České republice ...............17 3.1.2.4 Hierarchické schéma sítě hipostezek.............................20

3.2 Rozvoj hipoturistiky v zahraničí ..................................................21 3.2.1 Rakousko ......................................................................................21 3.2.2 Německo........................................................................................23 3.2.3 Anglie ............................................................................................24 3.2.4 Itálie...............................................................................................26 3.2.5 Rumunsko.....................................................................................26 3.2.6 Slovensko ......................................................................................27 3.2.7 Spojené státy americké................................................................27 3.2.8 Severské státy ...............................................................................28 3.2.9 Ostatní státy..................................................................................28

3.3 Historie budování stezek v České republice .............................30 3.3.1 Využití koní a stezek ve Středověku...........................................30 3.3.2 Budování jezdeckých stezek........................................................31 3.3.3 Stezky jednotlivých krajů České republiky...............................31 3.3.3.1 Jihočeský kraj.................................................................32 3.3.3.2 Ústecký kraj ....................................................................32

3.3.3.3 Středočeský kraj .............................................................33 3.3.3.4 Vysočina .........................................................................34 3.3.3.5 Zlínský kraj.....................................................................35 3.3.3.6 Jihomoravský kraj – Znojmo.........................................36 3.3.3.7 Pardubický a Královehradecký kraj (východní Čechy) 38

3.4 Problémy při budování jezdeckých stezek................................39 4 METODIKA PRÁCE.................................................................................42 5 VÝSLEDKY A DISKUSE.........................................................................44 5.1 Dotazník pro jezdce na koních po hipostezkách .....................45 5.1.1 Dostupnost informací a spokojenost jezdců ..............................49 5.1.2 Nabídka a kvalita úvazišť ...........................................................53 5.1.3 Zhodnocení lokalizace hipostezky v krajině..............................54 5.1.4 Využití stezek v rámci přeshraniční spolupráce .......................55

5.2 Dotazník pro jezdecké stanice na hipostezkách ......................57 5.2.1 Nabídka ubytování.......................................................................58 5.2.2 Nabídka stravování......................................................................62 5.2.3 Marketing jezdeckých stanic ......................................................64 5.2.4 Čerpání dotací z Evropské unie..................................................68 5.2.5 Formy propagace jezdeckých stanic ..........................................69 5.2.6 Podnikání v agroturistice ............................................................70

6 ZÁVĚR............................................................................................................72 7 PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY ...............................................74 7.1 Knižní zdroje .......................................................................................74 7.2 Internetové zdroje..............................................................................75 8 SEZNAM OBRÁZKŮ ...............................................................................79 9 SEZNAM GRAFŮ ......................................................................... 80 10 SEZNAM PŘÍLOH ..................................................................................81

1 ÚVOD Turistika na koni se v posledních letech stala oblíbenou možností využití volného času a jezdecké stezky, hipostezky tak zažívají velký rozvoj. Jejich současný stav je však v každém kraji rozdílný a v rámci celé České republiky jsou hipostezky v různých fázích rozvoje. Tato diplomová práce proto popisuje aktuální situaci v oblasti jezdecké turistiky z pohledu uživatele stezky: jezdce na koni a také z pohledu provozovatele jezdeckých stanic. V rámci vypracování práce bylo osloveno několik desítek jezdců a provozovatelů stanic a jejich zkušenosti pak byly výchozím bodem pro konečné zpracování nejen praktické části. Práci lze rozdělit do několika tématických částí. V první části literární rešerše je charakterizována jezdecká turistika a její jednotlivé formy. Dále se kapitola věnuje jezdecké infrastruktuře, zahrnuje tak objekty a značení a v neposlední řadě i hierarchické uspořádání jezdeckých tras. Jsou také zmíněna pravidla chování jezdců na hipostezkách. Druhá část popisuje současný stav hipostezek v zahraničí. Je nastíněna situace v několika státech Evropy, ale i Ameriky a Asie. Třetí tématická část je věnována historii budování stezek a jejich současnému stavu. Popisuje využití koní a stezek ve Středověku, výstavbu hipotras a konečně charakterizuje koňské stezky v jednotlivých krajích České republiky. Čtvrtá část práce se zaměřuje na problémy při budování stezek. Vystihuje komplikace, se kterými se během navrhování hipostezek značkaři setkávají, na co je nutné dbát při vytváření koňských stezek a čemu je naopak nutné se vyvarovat při vyznačování. Jsou také zmíněny problémy, se kterými se mohou setkat jezdci na koních. Další část tvoří popis metodiky, použité při dotazníkových šetření a následně i pro jejich vyhodnocení. Nejdůležitější úsek tvoří výsledky a diskuse provedené analýzy mezi jezdci na koních po hipostezkách a jezdeckými stanicemi, které poskytují na hipotrasách své služby. Závěrečná část stručně shrnuje dané téma a výsledky šetření. Zmiňuje také skutečné problémy v oblasti jezdecké turistiky a snaží se nastínit možná zlepšení dané situace.

9

2 CÍL PRÁCE V této diplomové práci jsou charakterizovány jezdecké stezky v České republice. Cílem práce je rozbor současného stavu hipostezek a to z pohledu jezdce na koni a provozovatele jezdecké stanice. Na základě výsledků analýzy budou nastíněny možnosti zlepšení problematických oblastí v tomto odvětví.

10

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED

3.1 Jezdecká turistika Jezdecká turistika, turistika na koni neboli hipoturistika je definována jako volné pohybování jezdce a koně krajinou. Termín „turistika“ navíc upřesňuje, že pohyb krajinou je konán za účelem uspokojení zvídavosti člověka a utišení jeho chuti po poznání. Jezdecká turistika je také jedním z produktů rurálního cestovního ruchu a služeb agroturistiky. [2, 7] Turistika na koni narozdíl od turistiky pěší, cykloturistiky, mototuristiky a vodní turistiky je relativně novou a netradiční volnočasovou aktivitou. Z toho vyplývá malá obecná informovanost o jejím provozu, potřebách a možnostech. Turistika na koni se však může při dodržení jednoduchých pravidel, využití a jednoduchém doplnění stávající turistické infrastruktury změnit v mimořádně atraktivní způsob využití volného času pro nejširší vrstvy milovníků přírody. Samozřejmě ji lze kombinovat s ostatními typy turistických aktivit. [2, 7, 19, 23]

Lze říci, že hipoturistika je kombinací rekreace a jízdy na koni. Přičemž rekreací je charakterizován aktivní způsob využití volného času ve smyslu harmonického rozvoje osobnosti ve všech oblastech – sociální, psychické a somatické. Jezdectví je tak kromě sportu v současné době také stále více vyhledávanou formou relaxace a aktivního trávení volného času. Hipoturistika je vhodná a dostupná pro lidi všech životních stylů a věkových kategorií, ale také pro postižené občany. Koně totiž nemusí využívat jen k hipoterapii, ale také poznávání okolí, které je pro ně často nedostupné. Navázání bližšího kontaktu s koněm pozitivně působí na lidskou mysl, což zároveň i posiluje souznění člověka s přírodou. V dnešní době je tato forma duševního odpočinku velmi důležitá. [19]

Jezdecká turistika patří k tzv. měkké turistice, kdy je cílem zharmonizovat potřeby turistů a místního obyvatelstva, neničit přírodu ani kulturní unikátnost místa. Většinou se tak jedná o malé skupinky jezdců, maximálně 10 koní ve skupině, kdy je tak zachována bezpečnost samotných jezdců (není žádoucí velký počet jezdců vzhledem k nepřehlednosti skupiny) a bezpečnost nezpevněných míst pro další turistiku (místa 11

nejsou rozdupána). Rozvoj hipoturistiky zaznamenal rostoucí tendenci zejména se zvyšující se popularitou chovu koní jako domácích zvířat a také se vstupem do Evropské unie a dotační podporou rekreace, včetně budování koňských stezek. [19]

3.1.1 Formy jezdecké turistiky

Pojem jezdecká turistika nemusí představovat pouze samotné jezdce, kteří sami putují krajem, ale často je mohou doprovázet jejich příbuzní či známí jako doprovod s autem či na kole. V koňských stanicích se po ustájení koně mohou společně vydat objevovat místní památky a přírodu, případně se mohou v jízdě i střídat. V některých stanicích existuje také možnost vypůjčení koně na několik hodin až dní. Hipoturistiku tak není třeba chápat jen jako turistiku majitelů koní, využít jí může prakticky kdokoli, kdo má rád koně, touží po dobrodružství, případně zvládá základy jezdectví. [23] Většina potenciálních jezdců žije ve městech, proto také odtud přicházejí podněty k vybudování sítí jezdeckých stezek a příslušenství k nim. Hipoturistiku rozdělujeme na tři základní formy. [19]

Tab. 1: Formy jezdecké turistiky (Hollý, Karol: Jezdecká turistika) Formy jezdecké turistiky základní pomocné nesoutěžní soutěžní převážně soutěžní vycházky zápočtové testy distanční jízdy výlety (túry) výkonnostní odznaky distanční dostihy putování gymkhanna řetězové hvězdicové westernové hry

Toto jednoduché rozdělení zároveň ukazuje, jakým způsobem je dobré vytvářet cestovní podmínky a druhy jezdeckých tras. Z těchto požadavků také vychází základní rozdělení cestní sítě pro hipoturistiku. [19] Vzhledem k tématu se bude tato diplomová práce soustřeďovat pouze na nesoutěžní formy hipoturistiky.

12

3.1.1.1 Vycházky na koni Jsou základem celé jezdecké turistiky. Pod tímto pojmem rozumíme ježdění v terénu, trvající 1 - 4 hodiny, při kterém se překoná vzdálenost 7 - 30 kilometrů. Na vycházce jezdci získávají větší jistotu v sedle, učí se pravidlům jízdy v terénu, a pro většinu jízdárenských koní je to výborná rehabilitace. Koně totiž získávají na chodivosti a upevní se jim šlachový aparát především hrudních končetin. Na vycházky se nevyžaduje žádná speciální výstroj koně. [7]

3.1.1.2 Výlety a túry Jde o cesty v přírodě, trvající zpravidla celý den. Překonána je vzdálenost od 30 - 70 kilometrů. Výstroj koní a jezdců bývá doplněna lékárničkou, pláštěnkou, stájovou ohlávkou a.vodítkem. [7]

3.1.1.3 Putování na koni O putování hovoříme, pokud je spojeno několik celodenních túr do jednoho celku. Putování může být organizované hvězdicově nebo řetězově. Pokud jezdec každý den vyjíždí z jedné ubytovací stanice, na kterou se následně i vrací, nazýváme toto putování hvězdicovým. V případě, že ubytovací základna se mění dle zvolené trasy, jde o řetězové putování. Organizačně je náročnější řetězové putování, vyžaduje totiž přivezení potřebného vybavení do cílů jednotlivých etap. Pokud to není možné, musí jej jezdci vzít s sebou. Tehdy je také třeba se rozhodnout, zda s sebou vzít nákladního koně či zda naložit koně pod jezdci. U hvězdicového putování tyto starosti odpadají, protože je celé vázané na jedno středisko, kde jsou stáje i celý tábor, a ze kterého se poté pořádají túry do okolí. V obou případech se jedná o náročné formy turistiky. Součástí jezdecké turistiky mohou být i její soutěžní formy, jako jsou zápočtové cesty a výkonnostní odznaky či pomocné distanční jízdy, dostihy, nebo westernové hry. Zápočtové cesty jsou tvořeny třemi stupni obtížnosti (přičemž první je nejnáročnější) a skupinu tvoří nejméně tříčlenný tým. Dle počtu absolvovaných zápočtových cest jsou pak soutěžící zařazováni do třech výkonnostních tříd. Jednotlivé stupně zápočtových cest jsou charakterizovány počtem kilometrů, které musí jezdec absolvovat v daném časovém rozpětí. K základní dokumentaci patří deník zápočtových cest, doplněný o „důkazy“, tj. o razítka z obchodů, účtenky a fotografie u tabulí s názvem obce. Na těchto fotografiích vždy musí být celá skupina jezdců. Výkonnostní odznaky již neexistují. Pro získání odznaku musel jezdec najet daný 13

počet kilometrů, na základě kterých mohl následně obdržet zlatý (za 5 000 km), stříbrný (3 000 km) nebo bronzový odznak (1 000 km). Tyto kilometry musely být odjety během organizovaných soutěží nebo jako zápočtové cesty. [7] Distanční jízdy jsou soutěže v překonávání dlouhých vzdáleností se stanovenou minimální rychlostí (většinou 9 km/h) na tratích dlouhých 25 – 160 kilometrů. [35]

3.1.2 Jezdecká infrastruktura

V České republice v posledních letech vzniká síť jezdeckých stezek. Vyznačeno je více než 2000 kilometrů a další stezky jsou již v návrhu. Vývojová situace je ovšem v jednotlivých krajích zcela odlišná. Aktivity spojené s přípravou zázemí a infrastruktury pro jezdeckou turistiku neustávají a lze tak čekat další rozvoj páteřních stezek, které se následně propojí se stezkami vedoucími z okolních zahraničních zemí. Jezdecká turistika existovala již dříve, s rozvojem značených koňských stezek a stanic se však zjednodušila nejen situace pro turisty, ale také přináší výhody majitelům pozemků, po kterých si dříve jezdci jezdili jak chtěli a často volili cesty zcela nevhodné. [23] V české krajině se vyskytuje velmi mnoho překážek přírodního charakteru, jakými jsou například vodní toky a plochy, skály, strže a prudké svahy. Ale také mnoho antropogenních prvků, např. silnice a zástavby. Je třeba také respektovat pásma hygienické ochrany vod a zvláště chráněná území, v nichž platí specifická omezení. Za další překážku lze považovat možné konfrontace s majiteli a nájemci pozemků, ale také s rekreanty. [19] Této problematice je věnována samostatná kapitola 3.4.

Pro ujasnění komunikace a chování jezdců existují pravidla chování na hipostezce. Nejsou sice zakotvena zákonnou úpravou, jejich porušení nemá právní postih a jedná se převážně o záležitosti společenské etiky, ovšem pro jezdce na koních vytvářejí nejužší rámec. Tato pravidla regulují provoz na stezkách. [16, 19]

14

3.1.2.1 Pravidla chování jezdců na jezdeckých stezkách 1. Ve vztahu k životnímu prostředí i provozu na stezce jsou nejvhodnější skupinky 3 - 8 jezdců 2. Nevjíždějte do luk, polí nebo lesních porostů a nerušte zvěř 3. Dbejte místních omezení a nařízení na některých úsecích stezky (klid pro zvěř, těžba dřeva) 4. Buďte ohleduplní k ostatním uživatelům stezek. Upozorněte lidi před sebou, že budete předjíždět a zpomalte, tak, abyste je bezpečně minuli. Chodce míjíme zásadně v kroku, zvláštní opatrnost věnujeme cyklistům, předjíždíme výhradně zleva 5. Na frekventované nebo rozbahněné stezce jezděte v zástupu. Buďte ohleduplní k povrchu stezky, který kopyta koní mohou poškodit 6. Cválejte pouze v bezpečných a přehledných úsecích, překážky z důvodu bezpečnosti raději překročte nebo obcházejte. Úzké ohyby cesty projíždíme krokem 7. Pokud se rozhodnete tábořit mimo stanice, učiňte tak na vyhrazeném tábořišti nebo na místě, kde vám to dovolil majitel pozemku 8. Chraňte prostředí stezky, odvezte si s sebou všechny odpadky a nezapomeňte ze stezky odstranit trus vašeho koně 9. Buďte očima i ušima sítě stezek. Upozorněte stanici na možné problémy (vyvrácené stromy, poškozená značení, vysypané odpadky, sesuv půdy apod.) 10. Dodržujte lesní, silniční zákon (např. doprovod psů) 11. Každý jezdec vjíždí na stezku na vlastní nebezpečí. Pokud při jízdě utrpí úraz, újmu nebo úraz daný charakterem prostředí nebo terénu, nemůže požadovat náhradu po vlastníkovi lesa či pozemků, ani po žádném dalším zainteresovaném subjektu 12. Mějte na paměti, že ostatní lidé na stezce nemusejí znát koně a jejich reakce, váš kůň může být první, kterého ostatní uživatelé stezky poznají. To jak se zachováte, vytvoří obraz místních jezdců 13. Na otázky odpovídejte s ochotou, jste v té chvíli představitelem všech jezdců [49]

15

3.1.2.2 Objekty na jezdeckých stezkách Jezdecké stanice Jezdecká stanice je místo, kde mohou jezdec i jeho kůň přenocovat. V České republice doposud není zavedena kategorizace ubytování pro stanice turistiky na koni. Jezdec si může zvolit velmi komfortně vybavené penziony s prostorně uspořádanými boxy pro koně nebo naopak ubytování velmi elementární, jako například stan či ohradu. Pro podnikatele je v tomto směru ale důležitá prezentace popisu ubytování, aby si každý putující mohl vybrat jemu vyhovující standard. Stanice nemusí být vždy vybaveny boxy pro koně, ale podmínkou je zajistit ustájení koně v blízkém okolí a nabídnout majiteli koně přesun z místa ubytování ke stájím a zpět. [2]

Úvaziště pro koně Na stavbu úvaziště musí být vždy použito masivní vakuově impregnované dřevo, které má stanovené parametry. Délka příčného dřeva je 4 metry a podpěry zapuštěné do země musí být v hloubce 0,8 až 1 metr, nad zemí je konstrukce ve výšce 1 až 1,2 metry. Úvaziště mohou být dvojího typu, a sice rohové (viz Obr. 1) nebo přímé (viz Obr. 2). U obou typů úvazišť musí provozovatel (nebo majitel) stáje, kde je dané úvaziště umístěno, pečovat o údržbu a úklid okolí a zároveň zajistit dostatečný prostor. [2]

Informační tabule Tabule s informacemi bývají umístěny na exponovaných místech hipotras. Informují o pravidlech chování jezdce na stezce a důležitou součástí je i mapa okolí s vyznačenou trasou. Další možností je vytvořit na trase naučnou stezku s tématikou koní - v minulosti využívané obchodní stezky, práce soumarů atd. [2]

Ohrady pro koně Tyto ohrady jsou kruhové a jezdci s koněm mohou sloužit k přenocování nebo jako odpočinkové místo pro koně. Mimo sezóně lze tento univerzální inventář využít k výcviku vlastních koní na stanici. [2]

Další možné objekty na hipostezkách Jsou to například napajedla, můstky, odpočívadla a přístřešky. [2] 16

Obr.1: Rohové úvaziště (http://jezdecke-stezky.wbs.cz/dotaznik-jezdecke-stanice_1_.pdf)

Obr. 2: Přímé úvaziště (http://jezdecke-stezky.wbs.cz/dotaznik-jezdecke-stanice_1_.pdf)

3.1.2.3 Značení jezdeckých stezek v ČR Pro značení jezdeckých stezek bylo využito metodiky značení pěších turistických tras používané Klubem českých turistů (KČT). Metodika byla převzata, protože pravidla při vytváření pěších tras jsou velmi podobná podmínkám pro vyznačení jezdeckých stezek. Vytvořením metodiky byli pověřeni Mgr. Karel Markvart a Lenka Kerumová (z občanského sdružení Jezdecké stezky) v březnu 2003. Pro hipostezky platí, že na trati se málokdy cválá, a proto 17

rychlost pohyb je velmi blízká pěšímu turistovi než cykloturistovi. Často také skupinu doprovází koně s nákladem (soumaři), kteří se nemohou rychle pohybovat. Umístění značek také odpovídá značkám pro pěší, protože při dálkových pochodech jezdci často vedou koně tzv. na ruce a stávají se z nich tedy pěší turisté. Z důvodu schůdnosti musí navíc jezdec sledovat terén před s sebou, což snižuje jeho pohled i úhel pozorování. Bylo by proto zbytečné umisťovat značky příliš vysoko. [38]

Obr. 3: Značky jezdeckých stezek (http://konske-stezky.sokolik.cz/metodika-znaceni-tras-pro-jezdeckou-turistiku/)

Při značení jezdeckých stezek je proto nutné dodržovat tato pravidla: Trasování


značené jezdecké trasy navrhovat tak, aby nevznikal jejich souběh se značenou trasou jiného přesunu (pěší, lyžařskou nebo cyklistickou)




pokud je souběh tras nevyhnutelný, musí být dodržena pravidla, tzn., že šířka v celém souběžném úseku musí být min. dva metry. Je to dáno bezpečnostními důvody, aby se jezdec mohl vyhnout případnému dalšímu uživateli stezky




pokud se nejedná o zpevněnou cestu a hrozí tak nebezpečí poškození povrchu stezky, je nutné, aby na obou koncích souběhu byla umístěna upozornění pro jezdce, po jaké straně cesty musí své koně vést , aby ji kopyta nepoškodila v celé její šíři

Umístění značek
značky a šipky jezdeckých tras jsou umisťovány ve výšce cca 180 cm nad zemí
v případě souběhu se značenou trasou jiného přesunu jsou umisťovány ve výši 10 cm nad každou pěší nebo lyžařskou značkou a 20 cm pod cykloznačkou
značky a šipky v terénu jsou malovány na vhodné objekty způsobem shodným s pravidly umisťování značek a šipek pěších tras 18

Rozměry


jezdeckou značku tvoří bílý čtverec o rozměrech 10 x 10 cm, uvnitř kterého je souměrně umístěn barevny kruh o průměru 6 cm




šířka mezery mezi bílou a barevnou částí je 0,5 cm




lze použít i šipky, jejich provedení je shodné se šipkami u místního značení pěších tras




pro zlepšení viditelnosti na větší vzdálenost (např. na druhém konci lučního porostu) je možné použít i značku větších rozměrů, tzv. volavku

Směrovky a tabulky


směrovky a tabulky pro jezdecké trasy jsou textově i barevně shodné se směrovkami pěších tras s tím, že v jejich záhlaví je uveden text „Jezdecká stezka KČT“ a v hrotu směrovek je zobrazen barevný kruh odpovídající jezdecké trase




tyto směrovky a tabulky se opět umisťují dle pravidel shodných s pravidly umisťování směrovek a tabulek pěších tras




na společných textačních informačních místech s trasami jiných přesunů jsou směrovky jezdeckých tras umisťovány nad směrovkami pěších a lyžařských tras a pod směrovkami cyklotras

Barva a číslo trasy


určení barvy konkrétní jezdecké stezky odpovídá systému barevného odlišení u pěších značených tras




hlavní tranzity tzv. páteřní stezky, jsou značeny červeně




vedlejší větve modře




regionální a místní jezdecké trasy, popřípadě odbočky k úvazištím nebo jezdeckým stanicím, se značí zeleně nebo žlutě




je nutné dbát na to, aby se nekřížily jezdecké stezky téže barvy, či aby se hlavní tranzity při svém rozdvojení nebo dalším dělení nerozdělily na barevně stejně značené trasy




každé nově značené jezdecké trase je přiděleno její celostátně platné třímístné evidenční číslo, které odpovídá její barvě:  červené trasy 101 - 299  modré trasy č. 301 - 499  zelené trasy 501 - 699  žluté trasy č. 701 - 899 19




barvu i evidenční číslo nově plánovaným trasám centrálně přiděluje pověřený pracovník Sekce značení jezdeckých stezek Rady značení KČT. [38]

3.1.2.4 Hierarchické schéma sítě hipostezek Páteřní síť Jsou to hlavní cesty přes celou zemi, případně území kraje. Mají nadnárodní význam a na hraničních bodech navazují na již vybudovaná nebo předpokládaná pokračování v jiných regionech a zemích. V ideálním případě budou jednou spojovat celou Evropu. Umožňují a jsou vhodné pro jezdeckou turistiku formou putování na koni, kdy je jezdec několik dní v terénu a turistická infrastruktura mu zajistí ubytování, stravu a veškerý komfort pro něj i koně. Jejich délka je ve stovkách kilometrů. Je složena z jednotlivých úseků o délce 30 - 70 km, které jsou odděleny koňskými stanicemi.

Regionální cesty Jsou jezdecké stezky spojující buď jednotlivé páteřní stezky s lokálními centry hipoturistiky nebo propojující jednotlivé linie páteřní sítě. Mají strategický regionální význam, doplňují turistické nabídky a dotvářejí možnosti oblasti pro rekreační využití. Snaží se v jezdci vyvolat zájem o daný region a dopřát mu možnost pobytu v přírodě. Jejich délka je v desítkách kilometrů.

Lokální cesty a okruhy Délka bývá od několika málo kilometrů k desítkám kilometrů. Mají lokální význam a zájem na jejich vybudování a údržbu mají obecní či regionální instituce nebo jezdecké kluby. Na této úrovni lze stezky rozdělit na dva druhy: Prvním jsou okružní cesty v okolí jezdeckých center. Jsou největším přínosem pro místní poskytovatele jezdeckých služeb. Často slouží více pro pravidelnou sportovní jízdu, čemuž odpovídá četnost a frekvence využití. Druhým typem jsou motivační trasy za určitým cílem (historickými a kulturními památkami, přírodními skvosty), které mohou být odbočkou z trasy páteřní nebo regionální. Jejich význam je spíše rekreační, či dokonce komerční. [19]

20

3.2 Rozvoj hipoturistiky v zahraničí Inspirací pro budování hipostezek v České republice se staly státy, které mají v tomto směru bohaté zkušenosti. Kritériem, při výběru vzorových zemí se staly podmínky, které měly odpovídat České republice a vzniklé stezky měly být následně napojeny na stezky v daných státech. Bylo vybráno Rakousko a Německo, s hustou sítí značených tras, končících u hranic našeho státu. Druhým kritériem výběru vzorové země, byla velká tradice turistiky na koni, bohaté zkušenosti v oblasti propagace, ale zároveň ochrany životního prostředí. Zvoleny byly Spojené státy americké a Austrálie. [24]

3.2.1 Rakousko

Zatímco v České republice je hipoturistika považována za aktivitu cestovního ruchu a jen v menšině případů se provozovatelé stanic věnují zemědělské výrobě, v Rakousku je tomu naopak. Hipoturistika je zde výzvou pro diverzifikaci zemědělské činnosti a možností zvýšení příjmu z nezemědělské činnosti a mnoho stanic se tak nachází v centrech zemědělských usedlostí či penzionech, provozovanými místními zemědělci. Velmi dobře propracovaný systém stezek nalezneme zejména v oblasti Mühlviertel v Horním Rakousku. Značky pro koňské stezky jsou realizovány ve formě čtvercových hliníkových tabulek s emblémem koňské hlavy. Tento motiv je doplněn tabulkami s údaji o směru a vzdálenosti trasy k další stanici. Tabulky ve volném terénu jsou umístěny na sloupky z recyklované plastické hmoty o čtvercovém průřezu. [24]

V Horním Rakousku bývají za jízdu po stezce vybírány poplatky. Jedná se o známky, které lze zakoupit na jezdeckých stanicích či ubytovnách a mají různé délky platnosti (denní, týdenní, měsíční, roční). Pro pohyb na stezce platí pravidla podobná silničnímu provozu, protože kůň je považován za dopravní prostředek a je nutno dodržovat nařízení. Samozřejmě jsou vydána i Pravidla chování na stezce, která jsou podobná i následnému českému vydání. Jedná se spíše o slušné chování vůči ostatním jezdcům, majitelům pozemků i životnímu prostředí, ale také o dodržování bezpečnostních zásad např. při předjíždění či překonávání překážek. 21

Obr.4: Rakouská značka zakazující vstup jezdce s koněm na pozemek „Reiten verboten“ (http://www.wanderreiten-in-oberoesterreich.info/reiten_in_ooe/reitwege.htm)

O údržbu a vytyčování stezek se starají majitelé usedlostí a penzionů v blízkosti stezek, pro které je hipoturistika důležitou součástí jejich příjmů. Celý tento systém je organizován pod záštitou EUREGIO. V Dolním Rakousku je systém vytvářen prostřednictvím organizace Landesverband für Reiten und Fahren in Niederösterreich. Rakouské propagační materiály jsou zejména ve formě dílčích propagačních materiálů o jednotlivých oblastech a stanicích, s podrobnými popisy stanic. Často jsou doplňovány o produkty cestovního ruchu, které konkrétní stanice nabízejí. Nejčastěji se vyskytují služby jako akce s koňmi pro děti, tématické výcvikové kurzy a zimní programy, ale samozřejmě mnoho dalších.

V Rakousku existuje velmi propracovaný systém kritérií pro hodnocení: kvalit stanic jezdecké turistiky - v členění na popis kvality ustájení a péče o koně ubytování a obsluhy pro jezdce množství doplňkových služeb Klasifikační kategorie mají symbol podkov a čtyři stupně, tzn. 1 - 4 podkůvky, kdy 4 podkůvky znamenají maximální možné kladné ohodnocení. Stanice je na základě žádosti, kterou zasílá provozovatel stanice na adresu daného regionálního úřadu, navštívena komisí a ta dle seznamu kritérií stanici příslušně oboduje. Klasifikace se může samozřejmě v čase měnit, zvyšovat, ale také snižovat na základě žádosti samotného provozovatele stanice nebo na návrh komise či stížnosti hostů. Členy komise v Rakousku tvoří:
zástupce jezdeckého spolku
zástupce Sdružení pro cestovní ruch
zástupce Krajské zemědělské komory Ve stanicích se proto zcela běžně setkáme s dotazníky spokojenosti, které majitelé předkládají hostům s prosbou o vyplnění. 22

Pro zájemce o turistiku na koni ze zahraničí existují internetové odkazy, kde jsou k dispozici mapy a seznamy nabízených služeb a je tak snadné si cestu naplánovat. K dispozici je i interaktivní mapový portál, ke kterému vycházejí mapy v tištěné verzi. [19, 24, 51]

Obr.5: Označení stezky v Rakousku, oblast Mühlviertler Alm ( http://www.pferdeurlaub.at/reitwege/muehlviertler-alm.html)

3.2.2 Německo

V Německu jsou pro turistiku na jezdeckých stezkách vydávány mapy v měřítku 1:50 000, tzn. velmi podrobné mapy s vyznačenými a očíslovanými trasami. V kartografii jsou také označeny zajímavosti na trasách a informace, které se týkají stanic na stezkách (jsou uvedeny na zadní straně mapy). Mapa také vždy obsahuje i malý celkový plánek všech tras. Také zde je aplikován systém příspěvků jako v Rakousku, tzn. zakoupením známky na potřebnou dobu, může jezdec využívat zřízené stezky a zapojuje se tak i do projektů turistiky na koni. Organizátory produktů cestovního ruchu v oblasti turistiky na koni jsou především jednotlivé stanice. [24]

Pečlivě propracovaný regionální systém je v jihovýchodní části Německa v okolí Norimberku. Zde vznikla na území šesti regionů rozsáhlá iniciativa propojení jezdecké turistiky s ostatními volnočasovými aktivitami. Zapojily se do ní spolky přátel přírody, 23

instituce podpory cestovního ruchu i správy přírodních parků. Propagace a reprezentace této aktivity je dostupná na internetu a všech kontaktních bodech v regionu. V případě zájmu jezdců z jiných zemí mapy ochotně zašlou i do zahraničí. [19] Kvalitní výlety na koních v Německu nabízí např. spolková země Porýní - Falc. Oblíbenými regiony k putování patří Eifel, Hunsrück, Westerwald, Lahn, Taunus či Falc. Region Eifel nabízí dlouhé jízdy rozmanitou přírodou. Této krajině dominují rozsáhlé pastviny, velké lesní plochy, divoce romantické řeky i potoky. Mnoho stanic na stezkách nabízí službu zapůjčení koně, pronajmout si můžete ale také průvodce na koni po okolí. Region má samozřejmě své vlastní stránky, na kterých si lze vybrat svoji trasu. Jízda na koních v Bavorsku je oblíbená zejména pro rodiny s dětmi. Mnoho farem nabízí nejen klasické projížďky na koních, ale také na ponících či jízdu kočárem. Oblasti Bavorska se nachází více než 500 farem, ze kterých je možno vybírat při cestě za poznáním. Největší nabídku v oblasti putování na koni ovšem nabízí spolková země Hesensko. V Německu je považováno za jezdeckou zemi. Najdete zde nabídky pro začátečníky i zkušené jezdce, cestovní balíčky pro děti, dospělé či rodiny, ale také nabídky se zapůjčením koně. Jízda na koních v Braniborsku nabízí možnost výběru z více jak 600 farem s 30 000 koňmi a ucelenou síť stezek, která poskytuje přes 5 000 km. [41]

3.2.3 Anglie

Velká Británie má bohatou historii v oblasti jezdectví a to jí napomohlo k velmi dobře propracované síti jezdeckých tras, které jsou členité a bohaté z hlediska jezdeckých terénů. Myšlenku budování hipostezek zde iniciovala organizace The British Horse Society a dodnes ji i řídí. Přestože tradice cestování na koni sahá ve Velké Británii až do vzdálené historie, nejsou podmínky zcela ideální. Ani zde nebylo možné uniknout od modernizace zahrnující rozvoj industriálních zón, rychlostních silnic, hromadné zástavby a dalších zásahů do přírody. S budováním stezek se začalo nejdříve na původních strategických cestách, které dříve sloužily jako kupecké stezky. Tyto cesty vedou přes celou zemi a byly doplněny soukromými jezdeckými obvody. [19] 24

V současnosti najdeme ve Velké Británii tři úrovně národních tras: Národní síť Je tvořena hlavními strategickými cestami po celé zemi. Jsou označeny bílým číslem stezky, které je umístěno na červený podklad. Patří sem trasy jako Ridgeway, South Down Way, Pennine Bridleway, ale také novější cesta London Orbital Bridleroute.

Regionální trasy Jsou důležité trasy spojující jezdecké obvody s národní sítí. Bývají součástí malých jezdeckých obvodů nebo mohou být spojnicí dvou národních cest. Označeny jsou bílým číslem trasy na modrém podkladu. Ve Velké Británii najdeme několik regionální tras, nejvýznamnější jsou Three Shires Way a dále North London Bridleroute.

Okružní cesty Jedná se o kruhové trasy v délce obvykle 5 až 15 mil a mají velký přínos pro místní poskytovatele

jezdeckých

služeb.

Trasy

jsou

budovány

zejména

obecními

a regionálními institucemi, dále pak lokálními jezdeckými společnostmi a kluby. K vytyčování se využívá místně zvoleného značení. [28]

Obr 6: Jeden ze znaků používaných pro London Orbital Bridleoute (H 25) (http://www.ride-uk.org.uk/extent/findit.htm)

Organizování sítí stezek je koncipováno zvlášť pro Anglii, Skotsko a Irsko, ale dohromady jsou propojené páteřními stezkami a tvoří tak ucelený systém. Stezky nejsou určeny pouze pro jezdce na koních, nýbrž pro cyklisty i pěší. Provozovatelé služeb na stezkách dokonce mohou umístit logo stezky i na své propagační materiály. [19]

25

3.2.4 Itálie

Aktivity v oblasti turistiky na koni nejsou organizovány centrálně, ale liší se dle jednotlivých oblastí, v některých je možno využívat i systém značených stezek. [1]

Jezdeckých farem je v Jižním Tyrolsku mnoho. Nabízejí široké spektrum služeb, od hodinových vyjížděk po okolí, po několika denní až týdenní výlet do hor. Jeden den na koni včetně ubytování, snídaně a večeře vyjde asi na 60 eur. Cena se ale samozřejmě liší dle náročnosti ubytování a délky pobytu. [34]

Obr. 6: Jižní Tyrolsko na koních (http://www.lideazeme.cz/clanek/alpy-z-konskeho-hrbetu)

3.2.5 Rumunsko

Nejpopulárnější rumunskou oblastí pro putovaní na koni je Banát, horská oblast tvořená českými vesnicemi Eibentál, Rovensko, Gerník, Sv. Helena, Bígr a Šumice. Členitý karpatský masiv nabízí ideální podmínky pro pěší turistiku, cykloturistiku i vyjížďky na koních. Zejména čeští jezdci na koních si tuto oblast v posledních letech velmi oblíbili a proto jsou výlety pořádané do Banátu stále častější v nabídce cestovních agentur i přímo v nabídce KČT. Ve vesnici jsou k dispozici koně i sedla a samozřejmě 26

i zkušeností průvodci. České vesnice jsou propojeny kvalitně značenými turistickými cestami, které vedou kolem nejatraktivnějších míst s překrásnými výhledy, kolem jeskyní, vodních mlýnků a krasových kaňonů. Stezku vyznačil Klub českých turistů během let 2000 a 2001 a propojil tak červenou turistickou značkou pět ze šesti českých vesnic. V roce 2005 bylo vyznačeno dalších 150 kilometrů. Vzhledem ke špatné prostupnosti místních hor je doporučováno držet se vyznačených tras. Turista má navíc jedinečnou možnost poznat drobné odlišnosti v životě českých vesnic, v jejich jazyce a zvycích. Značené cesty lze na koních přejíždět z vesnice do vesnice a pro turisty je ve všech českých vesnicích připraveno ubytování v soukromí v českých staveních. Protože se jedná o oblast chudších poměrů, jsou i zázemí v rumunských horách skromnější. Vždy jsou ale k dispozici suché záchody, sprcha s teplou vodou a rodinná pohoda. Hospodáři jsou schopni zajistit i stravování a to převážně ze svých vlastních zásob. [4, 26]

3.2.6 Slovensko

Slovensko zatím nemá oficiálně vyznačené stezky a tudíž ani mapy jezdeckých stezek. Jezdci mohou dle zákona využívat pouze lesní cesty, které ale musí splňovat určitá kritéria (např. povolovat vjezd jezdce na koni). V současné době Klub slovenských turistov zřídil sekci věnující se turistice na koni a začíná vyhledávat místa a oslovovat případné stanice v okolí, kde by v budoucnu mohly vzniknout jezdecké stezky.

3.2.7 Spojené státy americké

Zde má organizovaná jezdecká turistika dlouhou tradici. Stejně jako další volnočasové aktivity (např. letní tábory pro děti) se řídí řadou centrálně platných detailních předpisů, především v oblasti bezpečnosti jezdců a v oblasti ochrany přírody (písemná potvrzení vyžadovaná od klientů před cestou, dodržování předpisů v národních parcích apod.). Předpisy musí být dodržovány a kontrolní orgány mají značnou pravomoc a vážnost. Rozdíl oproti evropským zemím spočívá především v rozsáhlosti prostoru 27

a ve skutečnosti, že kůň ve Spojených státech amerických nikdy nepřestal být běžným dopravním prostředkem. Nejde tedy o problém zavádění něčeho nového do již existujícího systému (pěší trasy, cyklostezky), jako je tomu v Evropě. [24]

3.2.8 Severské státy

Příjemným místem k putování na koni je také Norsko. Zde jsou stanice na stezkách velmi komfortně vybaveny. Téměř samozřejmostí je ubytování v penzionech vybavených saunou, bazénem a dalšími volnočasovými možnostmi. Podobná situace je také ve Finsku a na Islandu.

3.2.9 Ostatní státy

Pokud se nezaměříme jen na státy s „vyznačenými“ stezkami, lze zmínit také zemi, která je koňmi charakteristická, Mongolsko. V této zemi nejsou stezky pro jízdu na koni nijak označené, protože stezkou je zde celá země. Kůň je hlavním dopravním prostředkem a nedílnou součástí každého obyvatele. Putování na koni po Mongolsku pro českého turistu není zatím tak dostupné, jako např. dovolená na koni ve středoevropských zemích, a proto čeští turisté využívají nabídek zahraničních cestovních kanceláří nebo podnikají cestu sami, bez pomoci CK. Jezdci, kteří se do této země vydali, popisují putování jako nezapomenutelný zážitek. Poskytovatelé služeb v tamějších oblastech dosáhli určité profesionality, lze si tak objednat putování s doprovodem v délce několika hodin až týdnů, zajistit spoluputujícího kuchaře s vlastní kuchyní a jídelníčkem na přání či nechat si vytyčit trasy s přestávkami na rybolov či návštěvy památných nebo jinak zajímavých míst. Lze vybrat trasy s nocováním ve volné přírodě (nejčastější) či v jurtách spřátelených penzionů nebo soukromníků. Další z častějších exotických destinací milovníků jezdecké turistiky bývá Kazachstán s podobnými podmínkami jako Mongolsko.

28

Obr. 7: Putování po Mongolsku (archiv autora, 2007)

29

3.3 Historie budování stezek v České republice

3.3.1 Využití koní a stezek ve Středověku

Počátky využití koně na konkrétních stezkách můžeme zařadit do období 10. století. Jednalo se o jízdu, tah a nošení břemen na známých obchodních stezkách, které spojovaly

velkou

část

Evropy.

Z těch

nejvýznamnější

můžeme

jmenovat

tzv. Zlatou stezku na Šumavě (jiným názvem také Pasovská, Prachatická, Česká nebo Solní), která byla součástí středověkého dopravního systému ve střední Evropě. Původně vedla z německého Pasova do dnešních Starých Prachatic. Ve 14. století stezku tvořily tři hlavní linie: Dolní Zlatá stezka, Střední Zlatá stezka a Horní Zlatá stezka. Nejvýznamnějším přepravovaným zbožím z východoalpských oblastí byla sůl, která byla přepravována na hřbetech soumarských koní až do Čech. Dále se vozily drahé látky, jižní plody, koření a víno. Koně byli samozřejmě využíváni pro přepravu také opačným směrem, kterým bylo vyváženo hlavně obilí, slad, med, chmel, vlna, kůže, pivo a další potravinářské produkty. Největšího rozkvětu stezka dosáhla ve 14. – 16. století. Po třicetileté válce došlo k zániku stezky. V dnešní době Zlatou stezku kopíruje pěší turistická trasa. V 18. století začaly vznikat první stanice a hřebčince pod vojenskou správou a rozmohl se také chov teplokrevníků. V současnosti chov koní probíhá především v soukromých stanicích a neodmyslitelně patří k oblasti Šumavy a jejího podhůří.[2, 40]

Obr. 8: Karavana soumarů na Zlaté stezce (http://www.ckrumlov.info/img.php?img=3198&LANG=cz)

30

3.3.2 Budování jezdeckých stezek

Zcela první hipotrasa na území České republiky vznikla v roce 1998 v oblasti Hrubý Jeseník. Poté se začala myšlenka budování stezek na koni více rozvíjet a na přelomu roku 2003 a 2004 se začalo pracovat na projektech v oblasti turistiky na koni. Zasloužila se o ně zejména Ing. Milena Andrlová projektem „Turistika na koni“, který se stal jedním z řady projektů Jihočeského kraje. Na celostátním setkání zájemců o jezdeckou turistiku v roce 2003 na Chatě pod Kletí, došlo k výměně zkušeností majitelů koní a jezdců a také ke sběru prvotních kontaktů jezdeckých stanic, které nabízeli možnost přenocování pro jezdce. Setkání v blízkosti biosférické rezervace Šumava tak dalo vzniknout prvnímu centru hipoturistických aktivit pro celou Českou republiku. Při zpracování projektu „Turistika na koni“ byl projeven zájem o výsledky a vytvořené základní know – how a to nejen v dalších krajích České republiky, ale i ze zahraničí. V letech 2005 a 2006 byly proto realizovány další projekty opět podpořené evropskými fondy (Společného regionálního operačního programu). Od roku 2006 byly aktivity realizovány odborem Turistika na koni při Klubu českých turistů a podporovány Jihočeským krajem i evropským programem INTERREG III A Česká republika – Rakousko. [2, 33]

Jižní Čechy se staly vzorem v budování jezdeckých stezek pro ostatní kraje a následovaly je Vysočina, Zlínský kraj, ale i Královehradecký a Pardubický kraj.

3.3.3 Stezky jednotlivých krajů České republiky

V České republice je v současnosti vybudována hustá síť jezdeckých stezek. Trasy pro koně však nenajdete ve všech krajích. Značenými hipostezkami se mohou pochlubit kraje Jihočeský, Vysočina, Olomoucký, Pardubický, Královehradecký, Zlínský, Ústecký a v neposlední řadě i Středočeský kraj. Několik kilometrů značených stezek najdeme nově i v kraji Plzeňském a Karlovarském. Novinkou je žádost některých krajů o mapy jezdeckých stezek. Chtějí je zařadit do svých územních plánů. Patří sem například Magistrát města České Budějovice a některá města na Vysočině. 31

V následující části představím stezky v jednotlivých krajích. Bude nastíněna historie vývoje hipostezek, typ okruhu, charakteristika povrchu a náročnost terénu.

3.3.3.1 Jihočeský kraj První hipostezka v tomto kraji byla vyznačena 6. srpna 2005. Bylo zde zcela poprvé použito nově vzniklé označení turistické jezdecké stezky. Byl vyznačen úsek v chráněné krajinné oblasti Blanský les, po úbočí hory Kleť na Českokrumlovsku. Na trase byly samozřejmě instalovány orientační mapy, lavičky s posezením a panoramatické orientační mapy. V současnosti je po jižních Čechách vyznačeno téměř 900 km stezek, na které je napojeno 120 stanic. Projektu Turistika na koni pomohly především peníze získané od kraje i z fondů Evropské unie. Zatím tak jižních Čechy proinvestovaly necelých pět milionů korun. Je ale nutné upozornit, že investice jsou zde opravdu zřetelné a kraj tak patří, spolu se Středočeským, mezi území s nejlépe vyznačenými trasami pro jezdeckou turistiku. Do budoucna chtějí v Jihočeském kraji označit až 1 500 kilometrů stezek, které by měly být napojeny na 150 jezdeckých stanic. Rozestup mezi jednotlivými místy, kde si jezdec s koněm budou moci odpočinout by neměl být větší než 20 kilometrů. [25, 30]

V roce 2009 bylo na území Jižních Čech vyznačeno dalších 40 kilometrů stezek a to v oblasti Pošumaví. Pro letošní rok 2010 by chtěli členové Turistiky na koni vyznačit další části tras ze Studánek do Třebešic (na Vysočině), zde by měly vzniknout páteřní i vedlejší stezky a také hipostezku z Třeboně do Plavska. Přípravné fáze pokračují v Novohradských horách a Týn nad Vltavou je zatím v přípravné fázi bez nároku na finanční podporu.

3.3.3.2 Ústecký kraj V Ústeckém kraji byla dříve velmi významnou trasou tzv. Polabská jezdecká stezka. Prochází chráněnou krajinnou oblastí České Středohoří, Labské pískovce a Národním parkem České Švýcarsko. Spojuje oblasti Děčínska a Litoměřicka. Na stezku je napojeno několik jízdáren, kde má jezdec možnost postarat se a ustájit svého koně a zároveň ubytovat a občerstvit sebe. Stezka je značená a vede například z Lhoty do Třebušína nebo na Mastnou horu, Březí, Zubrnice atd. V současné době se tato stezka k putování koňmo příliš nevyužívá, protože některé úseky nejsou již plně 32

průjezdné. [32, 39] Byly však vybudovány další hipostezky, které jezdce zavedou do krajiny Českého Švýcarska.Na území Národního parku České Švýcarsko byla původně povolena jízda na koni a jízda s povozem taženým koňmi pouze na silnicích a místních komunikacích. V rámci podpory trvale udržitelného turistického a rekreačního využívání území byly vymezeny i další trasy na území NP České Švýcarsko. Všechny trasy byly vytyčovány tak, aby nebyly v rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny, ale zároveň splňovaly technické parametry. Na hipostezkách platí navíc místní podmínky, které je nutné dodržovat. Jedna ze zásad zahrnuje jezdce s koňmi v tahu (s kočárem, povozem atd.), kteří jsou povinni, zažádat o zvláštní povolení, které je zpoplatněno. Celkem je v Národním parku zpřístupněno pět jezdeckých tras. První trasa vede podél tzv. České silnice od vstupu do Národního parku ve Vysoké Lípě a vede do Zadních Jetřichovic. Druhá trasa prochází od První brány (Doubice) přes lesy až k silnici vedoucí směrem do osady Na Tokání. Třetí trasa je vymezena v úseku Dolní Chřibská U Sloupu (u hájovny a informačního střediska Národního parku) a osadou Na Tokání. Čtvrtou trasu tvoří zejména Kyjovské údolí. Stezka vede od Kyjova až po soutok Křinice a Brtnického potoka. Nejmladší, pátá trasa, spojuje Kyjov a Doubice. Mapy jsou vydávány dvoujazyčně (česko - německé) a je možné je zakoupit v Informačních centrech Národního parku České Švýcarsko a v regionálním knihkupectví. [36, 43]

3.3.3.3 Středočeský kraj Stezky v tomto kraji byly vytvářeny postupně, a to ve čtyřech etapách. Značení probíhalo v letech 2005 až 2008. V současné době stezky tvoří téměř 1 000 kilometrů a jsou rozděleny do čtyř map, tzv. Jezdecké stezky SEVER - JIH. Mapy Středočeského kraje jsou rozděleny na oblasti:


Úštěcko - Podřipsko - Královice - Záplavy




Doksy - Žebrák - Brdy - Slapy - Krásná Hora n. Vltavou - Příbram - Zliv




Rakovnicko - Lány - Křivoklát - Skryj




Golčův Jeníkov - Zbraslavice - Kácov - Chotýšany - Bystřice - Živohošť 33

Hlavní myšlenkou při budování stezky SEVER - JIH, bylo vytvořit trasu, která povede napříč Českem a napojí se na již stávající stezky v Ústeckém a Jihočeském kraji. V mapách jsou zakresleny veškeré trasy a také ranče, kde si mohou zájemci zapůjčit koně, ubytovat se a stravovat. První etapa stezky byla vyznačena v roce 2005 a začíná u obce Liběšice na Litoměřicku a končí u Doks na Kladensku. Mapa má měřítko 1:70 000 a jsou zde vyznačeny páteřní stezky (červeně), vedlejší větve (modře) a také regionální jezdecké trasy (zeleně). Ve druhé etapě byly vyznačeny stezky části II. a III. Trasa pokračuje od Doks směrem na jih, kde se napojuje na Českobudějovickou stezku (u Zlivy). Mapy jsou v měřítkách 1:90 000 u II. části a 1:55 000 ve III. části. V roce 2007 se započalo s výstavbou čtvrté etapy, tzv. jezdecké stezky IV. z vesničky Golčův Jeníkov do Živohoště. Trasa je dlouhá 140 kilometrů a došlo tak k propojení stezky s Vysočinou. Trasy jsou vedeny členitou krajinou, lesními pěšinami, polními cestami a v některých místech i cestami přes obce. [6] V mapách samozřejmě nechybí zjednodušené verze tras s jezdeckými stanicemi, včetně kontaktů, důležitá telefonní čísla na podkovářské služby, prodejny jezdeckých potřeb, přepravu koní, informační centra, veterinární lékaře a krajskou veterinární správu. Dále jsou zde i tipy na výlety, které jsou v nejbližším okolí tras i se základní charakteristikou.

3.3.3.4 Vysočina V roce 2005 vzniklo Občanské sdružení pro podporu jezdecké turistiky, které mělo za cíl zpřístupnit přírodní i historické zajímavosti krajiny jezdcům na koních. Spolu s Nadací Partnerství, Krajskými úřady a Klubem českých turistů vyhledávalo a nadále vyznačuje konkrétní stezky. Zároveň zapojuje veřejnost do vytyčovaní tras, na základě budování jezdeckých stanic. Na Vysočině byly páteřní stezky vytvořeny ve třech fázích. První část trasy, v roce 2006, vznikla na úseku Maříž - Nová Říše (Bohuslavice). Hipostezka měla délku 42 kilometrů a v jejím okolí bylo k dispozici 7 stanic a pět z nich přímo na stezce. Druhý úsek z Maříže - přes Plačovice - do Vranova nad Dyjí byl také vyznačen v roce 2006 a jeho délka činila 24 kilometrů. Jezdcům na koních byly k dispozici tři jezdecké stanice vybavené úvazištěm. Následně byla v roce 2007 trasa prodloužena až do Telče 34

a na druhém konci propojena přes hraniční přechody Slavonice (Fratres), Hluboká (Schaditz) a Vratěnín (Drosendorf) se stezkami Dolního Rakouska. Vznikla tak páteřní stezka Telč - Lichtenberg, jejíž celková délka nyní činí na českém území 60 kilometrů a na rakouském území 58 kilometrů. Převažujícím podkladem jsou zpevněné polní a lesní cesty. Jezdec na trase překonává několik převýšení, brodí se přes Rakouskou a Moravskou Dyji a čekají ho také železniční přejezdy a betonový most. [13, 14, 15] Samozřejmě, že je zde mnoho dalších hipostezek a celkem je na území Vysočiny vyznačeno přibližně 500 kilometrů jezdeckých tras. Jezdcům je k dispozici téměř 200 stanic, nabízejících ubytování a ustájení, případně i stravování. Celkový přehled zařízení na hipotrasách najdete v knize „Koňské stanice v kraji Vysočina“, kterou vydal Krajský úřad kraje Vysočina v Jihlavě. Po dokončení celé trasy byla Občanským sdružením pro podporu turistiky vydána mapa Lichtenberg - Telč, ve které jezdec nalezne kontakty na provozovatele stanic, kde lze přenocovat, důležitá telefonní čísla na veterináře, podkováře a přepravu koní. Vyznačeny jsou místa s úvazišti a samozřejmě nechybí charakteristika jednotlivých úseků na našem území a v zahraničí a zásady pohybu na jezdeckých stezkách v České republice i v Dolním Rakousku. Mapa má měřítko 1:75 000 a je vyznačena velmi podrobně a přehledně. Stezka, která byla vytvořena v jednotlivých etapách, vznikla za finanční podpory Evropské unie, Jihočeského kraje (projekt Turistika na koni), Dispozičního fondu Vysočiny („Partnerství bez hranic“) a Nadace Partnerství. Bylo využito programu INTEREG IIIA Česká republika - Rakousko.

3.3.3.5 Zlínský kraj V rámci Zlínského kraje byl v roce 2006 vytvořen projekt „HYJÉ, koně Zlínského kraje“, který nebyl primárně zaměřen na budování hipostezek, nýbrž na rozvoj hipoturistiky a následném zvýšení potenciálního zájmu turistů o tuto službu cestovního ruchu. Prvotním záměrem byla analýza stávající situace a následné vytvoření strategického plánu. Náklady na realizaci projektu činily přibližně čtyři miliony korun a byly financovány především ze Společného regionálního operačního programu (SROP) Evropské unie. Program pokryl náklady ze 75 %. Partnery projektu se stalo město Napajedla, Sdružení chovatelů koní Zlínského kraje a Česká jezdecká federace. 35

Po provedené analýze a zjištění nedostatků, se kraj zapojil do funkčního partnerství mezi všemi subjekty, kteří měli zájem o širší uplatnění koní v turistickém ruchu. Byl vytvořen marketingový rámec, který kladl důraz na informační kampaně a propagaci záměru. Vznikly internetové stránky věnované turistice na koni (www.hyje.cz) a byly vydány propagační materiály a tiskoviny. [29]

Zlínský kraj zahrnuje čtyři turistické oblasti a stejně jsou vytvořeny i jezdecké okruhy. Jezdecký okruh Valašsko (Beskydy) využívá zejména trasy v okolí Velkých Karlovic a Valašsko. Jezdectví zde má velmi bohatou historii. Místní valašská krajina disponuje bohatými lesy, loukami i pastvinami, ale také dřevěnými chaloupkami. Většina okruhu vede lesy a loukami a částečně po nezpevněných a zpevněných cestách. Je veden v nadmořské výšce 500 až 900 metrů a délka trasy činí 16 km. [44] Jezdecký okruh Zlínsko (Vizovicko) se nachází v oblasti Vizovických vrchů. Trasa vede po loukách a pastvinách v nadmořské výšce 350 až 600 metrů. Tento okruh je tvořen Velkým a Malým okruhem, které na sebe vzájemně navazují a jejichž délka činí 18 a 11 kilometrů. [45] Jezdecký okruh Slovácko nabízí projížďku krajinou Pálavy, Chřibů, Bílých Karpat a lužních lesů Pomoraví. Trasa, která má v současnosti 17 kilometrů vede nenáročným terénem, který je vhodný i pro vozy s koňmi. Tento okruh je většinou zpevněný a prochází podél lesů, vinohradů a mezi poli. Do budoucna by měl vzniknout i Velký okruh s délkou 30 kilometrů. Hipostezky jsou rozprostřeny v nadmořské výšce 170 až 350 metrů. [46, 48] Na Kroměřížsku může jezdec obdivovat krajinu Chřibů a Hostýnských vrchů. K dispozici jsou samozřejmě jízdárny, které nabízí i doplňkové služby a atraktivní programy, například westernový den. Stezky zatím nejsou vyznačeny, ale budou využívat trasy provozované Hipocentrem Koryčany. Okruh bude méně náročný a bude rozdělen na Západní a Východní s délkami 22 a 18 kilometrů. Hipostezky budou vytyčeny ve výšce 300 až 550 metrů nad mořem. [47]

3.3.3.6 Jihomoravský kraj – Znojmo Jihomoravský kraj doposud pouze zmonitoroval stanice, které provozují jezdeckou turistiku. V databázi je jich v současné době 62. Projekt jezdeckých stezek, by se měl v budoucnu zaměřit na přeshraniční spolupráci s Rakouskem, ale také na propojení 36

stezek se sousedními kraji (Pardubický, Vysočina). Byl vydán katalog „Průvodce na koni, Jižní Morava“, ve kterém je seznam stanic jak v Jihomoravském kraji tak i v oblasti Weinviertel v Dolním Rakousku. Byl vytvořen „Koncept páteřních jezdeckých tras“, který zmapoval území vhodná pro jezdecké stezky a provedl celkovou analýzu prostředí. Projekt ale doposud nebyl dokončen a nedošlo ani ke značení stezek ve sledovaném území. [12, 23]

V současnosti, je tak jedinou značenou hipostezkou, na území Jihomoravského kraje, tzv. Vranovská jezdecká stezka. Tato stezka byla vyznačena díky finanční podpoře fondů Evropské unie a zásluhou Národního parku Podyjí. Stezka byla zrealizována občanským sdružením Merlin a je zároveň součástí zeleného koridoru Greenways Praha - Vídeň (jde o síť pěších, jezdeckých a cyklistických stezek mezi metropolemi střední Evropy). Projekt spravuje Nadace Partnerství ve spolupráci s občanským sdružením Greenways Praha - Vídeň, samozřejmě za podpory obcí, podnikatelů a neziskových organizací. Hipotrasa vede mírně zvlněnou krajinou pásmem Národního parku. Jezdecká stezka má počátek na Hradišti (městská část Znojma) a končí ve Vranově nad Dyjí. Celkem je dlouhá 32,5 kilometrů. [37]

Obr. 9: Vranovská jezdecká stezka (http://www.konskestezky.cz/?pg=11)

37

3.3.3.7 Pardubický kraj a Královehradecký kraj (východní Čechy) Hipoturistika se ve východních Čechách aktivně rozvíjí již několik let. A proto se vznikem sítě koňských stanic a tras souviselo i založení občanského sdružení Jezdecké

stezky

východních

Čech.

Cílem

sdružení

je

organizace

jezdců

po vyznačených trasách a tím podpora ochrany přírody i soukromého majetku. Občanské sdružení chtělo budovat hipotrasy v Pardubickém a Královehradeckém kraji. Vzhledem k rozsáhlé oblasti ale došlo k oddělení krajů a následně budování stezek v jednotlivých oblastech. [23]

Jezdecké stezky a okruhy v současnosti křižují Chrudimsko, Pardubicko a nové trasy vznikají i v Orlických horách, na Podzvičinsku či v Železných horách. Neustále také přibývají nová úvaziště. [50] Za klidnou oblast s hipostezkami lze zmínit Podzvičínsko. Jezdecké trasy v této oblasti jsou ale především navrhované a neznačené a byly zpracovány občanským sdružením Jezdecké stezky Královehradeckého kraje. Krkonošská stezka je jednou ze značených stezek a jde o páteřní stezku, která se napojuje na nadregionální jezdeckou stezku, která spojuje Vídeň a dále prochází Jihočeským krajem až do kraje Pardubického. Napojuje se na tzv. „starou cestu“, která vede do Horních Albeřic až na hranice s Polskem. Zde Krkonošská stezka končí v celkové délce 136 kilometrů. Do budoucna by mělo dojít k propojení stezek přes Polsko až k Baltskému moři. Královédvorská stezka je zatím plánovanou a neznačenou trasou. Z páteřní Krkonošské stezky nedaleko Hořic se odpojí ke Krakonošově vyhlídce. Hipotrasa bude místního významu a měřit bude celkem 26 kilometrů. Podzvičínská stezka je také plánovanou a neznačenou trasou místního významu. Předpokládaná délka čítá 25 kilometrů a povede ze Staré Paky. Následně se stezka připojí na červenou Krkonošskou stezku a odtud odbočí na Těšnovskou přehradu (jedno z nejkrásnějších vodních děl v České republice). Hipotrasa bude končit u jezdecké stanice ve Vítězné. Trasa Český ráj a Podkrkonoší je prozatím plánovanou a neznačenou stezkou, která bude modrá (vedlejší trasa) a mít délku přibližně 72 kilometrů. Navazovat bude na Podzvičinskou stezku. Hipotrasa povede krajinou Prachovských skal a tak profil terénu bude náročnější. Na trase je mnoho zajímavostí, které budou lákat k zastávce. [42] 38

3.4 Problémy při budování jezdeckých stezek Při realizaci jezdeckých stezek je velmi důležité dodržovat zásady pro navrhování hipostezek. Tyto principy nejsou prozatím jednotně zpracovány, ale důležitou podmínkou je neopomenout při jednáních žádnou ze zúčastněných stran. Lze tak předcházet riziku obstrukce.

Jelikož zřizování hipostezek je smysluplné zejména ve volné krajině, jedním z prvních možných střetů může být ochrana přírody, kterou spravuje orgán ochrany přírody. Chráněná území jsou obecně atraktivnější než ostatní krajina, což znamená vyšší návštěvnost a tím i turistické zatížení. V zásadě lze říci, že orgán ochrany přírody by měl být jedním z prvních, kteří budou do navrhování jezdeckých stezek zainteresováni a posoudí, zda může mít projekt nějaká rizika. V případě hipostezek je dále klíčovým účastníkem vlastník dotčených pozemků, jelikož dle zákona může omezit vstup do svého lesa. Jako další partnery, kterým je důležité sdělit svůj záměr je nepochybně Klub českých turistů, místní samospráva, místní farmy, veterinární správa, orgán státní správy lesů, lesní správa a samozřejmě i zemědělci, ať jde o vlastníky či dlouhodobé nájemce případných dotčených pozemků. Z pohledu ochrany přírody jde především o jízdu v chráněných územích. V těchto oblastech je pohyb mimo značené cesty ze zákona zakázán. Omezení jízdy na koni je obsaženo v Zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Pohybem mimo značené stezky je myšleno, že jezdec na koni se smí pohybovat všude tam, kam smí vjet i řidič motorového vozidla a na dalších vyznačených hipostezkách. Trasy pásového značení určené pro turistiku samy o sobě k průjezdu na koni neopravňují. Jezdec na koni je brán jako účastník silničního provozu a kůň je považován za dopravní prostředek. Nesmí se proto řídit nařízením pro pěšího turistu. V místech, kde žádná omezení nejsou, by měl jezdec i přesto dbát zvýšené pozornosti, zda nepoškozuje některý z chráněných druhů a pokud se chce po některých stezkách pohybovat opakovaně, měl by se poradit s místně příslušným orgánem ochrany přírody. Může tak zamezit pozdějšímu případnému obvinění z poškozování přírody. [21]

39

Při vedení jezdeckých stezek se jedním z problémových subjektů stávají i majitelé pozemků. Ať jde o pozemky lesní či zemědělské, může jejich majitel omezit vjezd na svůj pozemek. Při vzniku problému s vedením hipostezky se častěji jedná o soukromé majitele půdy. Naopak značně snadnější jednání bývají s vlastníky či nájemci státní půdy. To dokazuje i proces plánované stezky v přes brdské hřebeny, kde se značkaři setkali s odmítavou reakcí šlechtického rodu Colloredo-Mansfeld z Dobříše. Vedení jezdecké stezky muselo být nakonec zcela změněno, protože nedošlo ke kompromisu ze strany šlechtického rodu. [27]

Dalším důležitým subjektem je lesní správa a orgány státní správy lesů. Lesní ekosystémy plní ve srovnání s ostatními funkcemi nadprůměrně význam rekreační. Tato funkce ale není jedinou a za minimálně stejně významné jsou považovány i dřevoprodukční, ekologická a přírodně ochranářská, protierozní a půdoochranná. Plnění jednotlivých funkcí není v korelaci a nelze tak konkrétně říci jejich pozitivní či negativní vlivy na ostatní významové složky. Ve snaze zajistit alespoň relativní rovnováhu mezi jednotlivými uživateli lesa, byla vymezena závazná pravidla, na základě kterých je usměrňován způsob využití rekreační funkce lesa veřejností. Tyto normy jsou definovány v Zákoně č. 289/1995 Sb., lesního zákona. Jde o ustanovení pojednávající: 

dle § 19 „Užívání lesů“: „Každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest, Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce a jeho zaměstnanců.“



Dle § 20 „Zákaz některých činností v lese.“ Z pohledu jezdce jde především o zákaz jízdy mimo lesní cesty a vyznačené trasy a zákaz pastvy a průhonu dobytka v lesních porostech.

Porušování těchto pravidel může být stíháno jako přestupek. [5] Ze zákona tedy vyplývají určitá oprávnění a povinnosti pro všechny návštěvníky lesa. Z pohledu lesnického hospodaření hrozí jízdou na koni u některých typů povrchů možné poškození. Podle typu povrchu můžeme lesní cesty rozdělit na: •

cesty zpevněné – mohou být s živičným povrchem, případně minerálně zpevněné kamenivem (MZK) a mají vybudovanou vozovku

•

cesty nezpevněné – jde o zemní povrch, který může být pomístně zpevněn kamenivem 40

K narušování povrchu může docházet a dochází u cest nezpevněných, ale i částečně zpevněných, případně s povrchem minerálně zpevněného kameniva a to zejména v deštivém počasí, kdy dojde k nasycení povrchu vodou a následnému rozbahnění. [18] Z hlediska přírody je nejvhodnější povrch s pevným podkladem, ale jehož horní vrstvy jsou pružné, dobře vsakují vodu a kořeny rostlin jej udržují dostatečně vlhké a pevné. Povrch nesmí častým užíváním (pěšími, cyklo či jezdeckými turisty) snadno podléhat erozi. [11]

Nebezpečí konfliktu mohou dále představovat jednotliví uživatelé lesa, jako jsou rekreanti, jezdci na terénních čtyřkolkách nebo motocyklech. Při navrhování hipostezky je vhodné vést trasu mimo turistické cesty a to z důvodu možných střetů. Pěší turista nebývá vždy srozuměn s nutností realizovat svoji zálibu v jezdectví na lesní cestě, která je v případě intenzivních průjezdů jezdců na koních mnohdy téměř neschůdná. Riskantním setkáním se může pro jezdce na koni stát i střet s řidičem na terénní čtyřkolce nebo motocyklu. Tento druh zábavy zažívá vzestup zejména v posledních dvou letech a je nevítaným koníčkem jak ze strany lesního hospodářství, ale představuje i veliké nebezpečí pro ostatní návštěvníky lesa. [5, 18, 21]

41

4 METODIKA PRÁCE Nejdříve byla shromážděna literatura, která se zaměřuje na oblast turistiky na koni. Byly využity knihy z brněnské Moravské zemské knihovny, Ústřední knihovny Mendelovy univerzity, ale také z Jihočeské vědecké knihovny. Další materiály byly poskytnuty paní Andrlovou, členkou Klubu českých turistů a jednou z průkopnic turistiky na koni v ČR. Aktuální informace byly čerpány především z internetových stránek jednotlivých krajů, případně přímo na webech zabývajících se turistikou na koni a také z jednotlivých jezdeckých map. Zúčastnila jsem se také semináře “Hipoturistika jako forma rekreace, lesní hospodářství, ochrana přírody a krajiny, Fakta a střety“, který se uskutečnil 8. dubna 2009 ve Křtinách v rámci 90. výročí založení Mendelovy univerzity v Brně. Dále jsem se zúčastnila Výročního setkání Turistiky na koni, které se konalo 28. ledna 2010 v Hluboké nad Vltavou a také jsem navštívila výstavy zaměřené na cestovní ruch (veletrh “Kompas” dne 9. října 2009 v Českých Budějovicích, veletrh “For Travel” 19. března 2010 v Praze).

Po prostudování literatury byly navrženy dotazníky pro jezdce na koních a provozovatele jezdeckých stanic. Otázky byly logicky sestaveny do kompaktního dotazníku a v závěru bylo vytvořeno místo pro vyjádření vlastního názoru a pohledu na danou problematiku. Následně byl vytvořen elektronický dotazník, přes specializovaný internetový portál vyplnto.cz a zde byl po dobu dvou měsíců dostupný k vyplnění. Vzhledem k úzké skupině potenciálních respondentů, byly dotazníky pro jezdce umístěny na internetových stránkách nejstaršího českého zpravodajského serveru o koních a jezdectví Equichannel.cz a také na největším chovatelském webu České republiky Ifauna.cz. Otázky byly zaměřeny na četnost využívání stezek, spokojenost a dostupnost informací (o stanicích, kovářských službách, veterinářích v jednotlivých mapách), nabídku a kvalitu úvazišt, vhodnou lokalizaci hipotrasy do krajiny (označení, povrch, překážky na stezce) a využití stezek v rámci přeshraniční spolupráce (putování do zahraničí). Dotazník pro provozovatele jezdeckých stanic byl složen z otázek zabývajících se ubytováním (možnost ubytování, typ, kapacita, obsazenost, cena), stravováním, marketingem (nabídka doplňkových programů a služeb, zřizování nových služeb), reklamou (typy propagace), dotacemi a dalšími. Dotazník byl rozeslán na emailové 42

adresy stanic na hipostezkách. Tyto adresy byly zjištěny v brožuře Koňské stanice v kraji Vysočina, z jednotlivých jezdeckých map (Jihočeský kraj, Středočeský kraj) a také přes internetové stránky věnující se hipoturistice. Celkem bylo rozesláno 235 dopisů s žádostí o vyplnění.

Na základě shromážděných informací a provedených dotazníkových šetření byla vytvořena syntéza dat, která byla podkladem pro zhodnocení současného stavu jezdeckých stezek z pohledu jezdců i podnikatelů. Vzhledem k velkému množství otevřených otázek a různorodých odpovědí jsme spolu s vedoucím práce shledali statistické zpracování dat jako nevhodné. Výsledky byly zpracovány textově i graficky v procentech a v rámci jejich interpretace je zahrnuta diskuse.

43

5 VÝSLEDKY A DISKUSE Výzkum pomocí dotazníku probíhal po dobu dvou měsíců. Jezdcům bylo položeno maximálně 27 otázek: z důvodu několika rozdělujících otázek měl respondent možnost v případě záporné odpovědi několik otázek přeskočit. Provozovatelům jezdeckých stanic bylo položeno 26 otázek. Celkem se podařilo získat 109 odpovědí od jezdců a provozovatelů. Z tohoto počtu zodpověděly jezdci 49 dotazníků a zástupci jezdeckých stanic 60 dotazníků. Návratnost dotazníků lze určit jen v případě jezdeckých stanic, kde je zjištěno, kolik žádostí o vyplnění bylo posláno. Návratnost u hipostanic tak činí 26 %. U jezdců bohužel návratnost počítat nelze, protože nebylo možné ovlivnit ani zjistit počet respondentů, které dotazník oslovil.

Výsledky byly graficky zpracovány v programu MS Excel. Otevřené otázky nebyly z důvodu přehlednosti graficky zpracovány.

44

5.1 Dotazník pro jezdce na koních po hipostezkách Otázka 1: Z jakého jste kraje ? Největší počet odpovídajících je z Jihomoravského kraje, je to rovných 19 %. Dále následuje kraj Středočeský, ze kterého dotazník zodpovědělo 15 % jezdců. Z Prahy a Ústeckého kraje odpovědělo 12 % dotázaných a po devíti procentech byli zástupci z krajů Jihočeský, Karlovarský, Olomoucký a Pardubický. Nejmenší zastoupení v odpovědích mají jezdci z Libereckého a Zlínského kraje. Z jakého jste kraje ?

Pardubický 9% Olomoucký 9%

Zlínský 3%

Liberecký 3%

Jihomoravský 19%

Středočeský 15%

Karlovarský 9% Jihočeský 9%

Ústecký 12%

Praha 12%

Graf 1: Z jakého jste kraje?

Otázka 2: Po které konkrétní hipostezce jste jel/a ? (odkud – kam) Odpovědělo

celkem

63

%

dotázaných.

Respondenti

napsali

celkem

31 hipotras, které absolvovali v rámci putování na koni. Nejčastěji zmiňované hipostezky se nacházeli ve Středočeském kraji. Jmenované trasy: Březová – Líšná Mutějovice – Machův Mlýn Ledce – Radouň Holubice – Zakolany Neveklovsko, Sedlčansko Přerubenice – Svojetín

45

Další výraznou skupinu tvořily stezky Ústeckého kraje. Jezdci projeli trasy: Litoměřice – Všemily, součást Polabská jezdecké stezky Benešov nad Ploučnicí – Všemily Roudnice nad Labem – Děčín Hlinná – Ústí nad Labem Kyjov – Tokáň, stezky NP České Švýcarsko

Ve stejném počtu jako v Ústeckém kraji, odpovídali i jezdci z Pardubického kraje. Celkem bylo vyjmenováno pět tras z tohoto regionu. Jmenované kraje: Lanškroun – Mariánská hora Lázně Bohdaneč Ostrov - Lanškroun Proseč u Seče – Heřmanův Městec Střítež – Pastvisko

Dalšími často jmenovanými stezkami, byly trasy v Jihomoravském kraji. Zejména hipotrasy: Němčany – Letonice Sedlešovice – Konice, stezky NP Podyjí Hnánice – Šumná Vranov nad Dyjí - Znojmo

Z krajů Jihočeský a Karlovarský jezdci udali celkem šest hipostezek. Jihočeský kraj: z Chelčic do Borové Lomec – Bavorovské Svobodné Hory Vodňanské svobodné hory – Lomeček Karlovarský kraj: Žlutice – Bezvěro Menětín – Žlutice Děpoltovice – Rittersguen (stezka do Německa)

46

Z kraje Vysočina byly charakterizovány dvě koňské stezky: stezka na České Kanadě Maříž – Nová Říše

Jednou jmenované jezdecké trasy byly z krajů: Plzeňský: okolo Žlutické přehrady, Žlutice – Bezvěrov Moravskoslezský: z Komorní Lhotky – Dolní Tošanovice Zlínský: Pozlovice

I přesto, že většina dotázaných pocházela z Jihomoravského kraje, nejčastěji využívané stezky byly Středočeské. Důležitým faktorem je jistě množství a kvalita hipostezek, které tento kraj nabízí, protože dle předsedkyně Klubu českých turistů, Mileny Andrlové, má právě Středočeský kraj v současnosti nejvíce vyznačených stezek. Síť hipotras tvoří více než 1 000 kilometrů a nové dále vznikají. Kraj navíc vydal již čtyři publikace jezdeckých stezek, čímž se snaží zajistit dostatečnou propagaci. [31]

Otázka 3: Využíváte tuto (či jinou) hipostezku pravidelně ? Z následujícího grafu vyplývá četnost využívání stezek jezdci na koních. Hipostezku pravidelně využívá pouze 24 % jezdců a 76 % nepravidelně. Využíváte tuto (či jinou hipostezku) pravidelně ? 76% ano ne 24%

Graf 2: Využíváte tuto (či jinou) hipostezku pravidelně?

47

Otázka 4: Využil/a jste někdy hipostezku pro vícedenní putování ? Vícedenní putování využilo pouze 21 % dotázaných. Turistika na koni nemá v České republice dlouhou historii a mnoho jezdců na koních využívá zatím spíše jednodenních vyjížděk spojených s poznáním okolí. Využil/a jste někdy hipostezku pro vícedenní putování ? 79% ano ne 21%

Graf 3: Využil(a jste někdy hipostezku pro vícedenní putování?

Otázka 5: Jízdu na hipostezce jste absolvoval/a na koni vlastním nebo půjčeném ? Graf čtyři zobrazuje, že 85 % jezdců po hipostezkách, absolvuje putování na svém vlastním koni a jen 15 % dotázaných si muselo koně zapůjčit. Jezdecká turistika a zájmové ježdění zažívá velký rozvoj a s ní je také spojen růst počtu koní. Zvyšuje se také poptávka po ustájení, které umožňují vlastnit koně i lidem, kteří pro jeho ustájení nemají podmínky. Dané zjištění tedy odpovídá výsledkům statistiky o stavech koní, pony a malých koní v České republice, dle nichž se počty koní neustále zvyšují. Pouze v letech 2003-2006 byl zaznamenán nárůst o 50 %, tzn., že v roce 2006 činil počet koní 60 000. [22] Jízdu na hipostezce jste absolvoval/a na koni ?

85% vlastní půjčeném 15%

Graf 4: Jízdu na hipostezce jste absolvoval/a na koni?

48

5.1.1 Dostupnost informací a spokojenost jezdců

Na základě otázek 4 až 12, 18 a 19 lze souhrnně zhodnotit dostupnost jednotlivých informací o stanicích, kovárnách, veterinářích z pohledu zájemce o hipoturistiku. Byla také hodnocena spokojenost jezdců s těmito službami, ale také s ubytováním.

Otázka 4: Jak jste se o této stezce dozvěděl/a ? Na hipostezce či v její blízkosti bydlí 35 % dotázaných a 31 % o stezce informovali známí či kamarádi. Jen 16 % jezdců se o hipotrase dozvědělo z mapy jezdeckých stezek. Je překvapivé, že první informaci o stezce získávají zájemci od blízkých členů. Důvodem může být, že vydávání map má v některých částech České republiky na starost kraj, který jejich aktualizaci nevěnuje dostatek zájmu ani financí a klesá tak informovanost a reklama pro potenciální zájemce. Málo kvalitní propagaci dokazuje také 3 % dotázaných, kteří stezku objevili náhodně v lese. Jak jste se o této stezce dozvěděl/a ?

bydlím na trase

4%

3%

3%

známí / kamarádi

35%

9%

z mapy hipostezek jinak z internetu přes portál hipostezky daného regionu

16% 30%

jsem značkařem - členem KČT náhodou nalezena v lese

Graf 5: Jak jste se o této stezce dozvěděl/a?

49

Otázka 7 - 12: Jak jste spokojen/a s dostupností konkrétních informací, týkajících se stezek ? – Informace o stanicích (poloha, vybavení, služby) - Informace o kovárnách (či dostupnost kvalifikovaného podkovářského odborníka) - Informace o veterinářích - Informace o převýšení a náročnosti stezek - Mapy stezek Otázka 12: Vyjádření vlastního názoru na dostupnost konkrétních informací Odpovědi na tyto otázky vyšly vždy s převahou záporných názorů. Relativně nejvíce spokojení, 31 % dotázaných, jsou jezdci s informacemi o stanicích na stezkách nabízejících ubytování a další služby. Naopak nejvíce nespokojeni jsou s informacemi týkajících se náročnosti terénu a převýšení stezek, zde vyslovilo svoji nespokojenost 79 % respondentů, to znamená 39 lidí. Náročnost trasy může být popsána v jezdeckých mapách, ale protože neexistuje jednotný systém vytváření těchto map, nemusí ani udávání převýšení a náročnosti samozřejmostí. S informacemi o kovárnách je nespokojeno 76 %, o veterinářích 77 %. Jezdci často vyjádřili nespokojenost s telefonními kontakty, které jsou mnohdy neaktualizované a dovolají se následně jinam nebo se nedovolají vůbec. Tento názor platí nejen u veterinářů a kovářských služeb, ale zejména i stanic. Potvrzují to i adresy zjištěné v rámci této práce pro zaslání druhého dotazníku (pro jezdecké stanice), velká část z nich byla často neaktivní. Ale samozřejmě jsou i jezdci, kteří se o důležitých číslech neinformují, spoléhají na jezdecké stanice, kde jim případný kontakt na veterináře či podkovářskou službu v okolí rádi sdělí. S informacemi v jezdeckých mapách je tak nespokojeno 70 % jezdců. Důvodem k jejich nespokojenosti je i skutečnost, že mapy jednotlivých stezek jsou dostupné vždy jen v daném regionu. Špatná úroveň informačních služeb byla také výsledkem šetření, které provedla Pourová dotazováním starostů obcí v jednotlivých krajích. Přitom jak sama uvádí, úroveň informačních a reklamních služeb, je pro návštěvníky velmi důležitým předpokladem a může tak ovlivnit úspěch v agroturistickém podnikání. [10]

50

Jak jste spokojen/a s dostupností jednotlivých informací týkajících se stezek ?

70

30

v jezdeckých mapách I n f o r m a c e

o náročnosti stezek

21

o veterinářích

23

77

o kovárnách

24

76

79

0

20

ne

69

31

o stanicích

ano

40

%

60

80

100

Graf 6: Jak jste spokojen/a s dostupností jednotlivých informací týkajících se stezek?

Otázka 13: Odpovídaly předem zjištěné informace o hipostezce a spojených službách realitě ? Otázka byla z 58 % zodpovězena záporně. Chyba může být v již zmíněných neaktualizovaných mapách, se kterými jsou spojeny také informace o občerstvení a obchodech, které mohou být zastaralé. Odpovídaly předem zjištěné informace o hipostezce a spojených službách realitě ?

ano

58%

ne 42%

Graf 7: Odpovídaly předem zjištěné informace o hipostezce a spojených službách realitě?

51

Otázka 14: Využil/a jste kovářských a podkovářských služeb v rámci putování po stezce ? Otázka 15: Pokud ano, byl/a jste spokojen/a s jejich kvalitou ? Podkovářské služby během svého putování na koni využilo jen 9 % respondentů. Optimistické je, že i přes nespokojenost v rámci informovanosti o těchto službách (viz Graf 4), bylo celých 6 %, z tohoto počtu, spokojeno s kvalitou poskytnutých služeb. Oproti však stejný počet, 9 % jezdců označilo, že služby nebyly dostupné. Celých 82 % jezdců po hipostezkách službu veterináře nepotřebovalo. Podkovářské služby

90 80 70 ne ano

60 50

76%

40 30 6%

20 10

9%

18%

0 ano

ne, nepotřeboval/a jsem tuto službu

ne, nebyly dostupné

Graf 8: Podkovářské služby

Otázka 16: Využil/a jste možnost ubytování na stanici ? Otázka 17: Pokud ano, byl/a jste spokojen/a s jeho kvalitou ? Možnost přenocování na stanicích, které jsou součástí jezdeckých stezek, využilo pouze 24 % respondentů, z toho 18 % bylo se službami a kvalitou spokojeno. Ostatních 6 % spokojeno nebylo. Většina dotázaných, 76 %, ale ubytování nevyužila. Mohlo by to být i z důvodu, že jezdci se nevydávají příliš často na vícedenní putování (viz Graf 3), ale raději pořádají jednodenní výlety Spokojenost dotázaných s kvalitou ubytování nekoresponduje s výsledky šetření Střelcové z roku 2009. V rámci jejího výzkumu byli respondenti dotazováni nepovinnou otázkou na úroveň služeb a ubytování. Mnoho z nich bylo nespokojeno s nízkou úrovní ubytování, včetně přímo autorky výzkumu. [17] Jedním z důvodů rozdílnosti spokojenosti respondentů s kvalitou služeb je také neexistující systém kategorizace jezdeckých stanic. Šetření se tak opírá pouze o 52

subjektivní dojmy dotazovaných. Systém kategorizace zahrnuje pouze takové jezdecké stanice, jejichž provozovatelé podnikají zároveň v agroturistice, kde je již certifikace zavedena. Využil/a jste někdy ubytování na stanici ? 80 70 60

ne

50

ano

76%

6%

40 30 20

18%

10 0

ano

ne

Graf 9: Využil/a jste někdy ubytování na stanici?

5.1.2 Nabídka a kvalita úvazišť

Otázka 18: Využil/a jste někdy možnost uvázat koně na úvazišti ? Otázka 19: Pokud ano, byl/a jste spokojen/a ? Možnost uvázat koně na úvazišti v rámci putování na koni, nevyužilo 76 % respondentů. Ostatních 24 % tuto nabídku zvolilo a dvě třetiny bylo s kvalitou spokojeno. Úvaziště je jedním z inventářů, které se na hipostezkách a zastavení budují. Pro jezdce je velmi praktické, protože nemusí na svého koně neustále dohlížet a zároveň je bezpečné pro koně, kteří nemohou utéct a případně se zranit. Úvaziště

80 70 60

ne ano

50

9%

40

76%

30 20

15%

10 0

ano

ne

Graf 10: Úvaziště

53

5.1.3 Zhodnocení lokalizace hipostezky v krajině

Otázky 20 až 24 zobrazují pohled jezdců na umístění jezdecké trasy v krajině. Jsou zde vyjádřeny názory na povrch stezky, překážky a samozřejmě značení, které je důležitou součástí hipotras.

Otázka 20: Je hipostezka dle Vašeho názoru řádně označená a upravená ? Otázka 21: Vyjádření vlastního názoru na kvalitu značení a úpravu stezek Otázka 22: Považujete umístění konkrétní koňské stezky v krajině dobré ? Otázka 23: Byl povrch stezky v celé její délce pro koně vhodný ? Otázka 24: Byl/a jste nucen/a na koňské stezce koně převádět či vést z důvodu nehodného povrchu či jiných, Vámi ani koněm nezpůsobených překážek ? Na otázku č. 22, jestli je jezdecká stezka vhodně umístěna v krajině, odpovědělo 73 % dotázaných pozitivně. Stezky často kopírují turistické trasy, které vedou skrz lesy a podél vodních toků. Umístění hipotrasy se nelíbilo 27% dotázaných, kteří kritizovali vedení stezky po místních komunikacích nebo centrem města. O nevhodném povrchu stezky (otázka č. 23) bylo přesvědčeno 39 % jezdců. Častým argumentem bylo použití kamenů a štěrku na cestách, či asfaltový povrch. Všechny tyto terény jsou tvrdé a nevhodné pro koňská kopyta při delším putování. Ostatních 61 % je přesvědčeno, že terén byl vhodný pro koně. A sice 33 % sdílelo názor pro okované koně a 28 % i pro bosé koně. Nutnost převádět koně z důvodu překážek vyplnilo 33 % dotázaných, z nichž 18 % koně převádělo či vedlo na ruce jednou a 15 % vícekrát. Bylo to zejména z důvodu popadaných stromů, úzkých cest případně kvůli nízkým větvím, které se zpravidla objevují u cest křižující pěší turistické trasy. Koně nemuselo převádět 67 % jezdců.

54

Lokalizace hipostezky v krajině

je hipostezka řádně označená a upravená

48%

ano

je umístění stezky v kajině dobré

73%

0%

ne

27%

ano, pro okované koně ano-pro bosé koně

bylo nutné koně převádět či vést z důvodu překážek byl povrch stezky v celé její délce pro koně vhodný

52%

67%

18%

15%

ano-jednou ano-vícekrát

39%

20%

33%

40%

28%

60%

80%

100%

Graf 11: Lokalizace hipostezky v krajině

5.1.4 Využití stezek v rámci přeshraniční spolupráce

Otázky 25 až 27 ukazují zájem jezdců o sjednání dovolené v koňském sedle přes cestovní kancelář či jinou zprostředkovatelskou agenturu. Ale také popularitu v putování na koni do zahraničí či v zahraničí.

Otázka 25: Objednal/a jste si někdy „dovolenou na koni“ ? Dovolenou na koni si objednalo pouze 6 % dotázaných (tzn. 3 jezdci). Dovolenou v koňském sedle zatím v České republice mnoho cestovních kanceláří nenabízí. Častější bývá nabídka pobytu na agroturistické farmě, kde je vyjížďka na koni jen doplňkovou službou. Nabídku dovolené na koni nabízí např. Cestovní kancelář Kudrna či Tipatour. Objednal/a jste si někdy "dovolenou na koni" ? 94% ano 6%

Graf 12: Objednal/a jste si někdy „dovolenou na koni“?

55

ne

Otázka 26: Putoval/a jste po stezce do/v zahraničí ? Otázka 27: Pokud ano, napište kam a pokuste se o srovnání. Možnost využít putování po hipostezce do zahraničí využilo pouze 4 % dotázaných, ostatních 96 % tuto potenciálnost nevyzkoušelo. V současnosti Česká republika nabízí v rámci hipoturistiky, stezky napříč územím, které tak umožňují cestovat až do Rakouska a Německa. Do budoucna snad dojde k prodlužování těchto hipotras a jejich následné napojení na Polsko. Z hlediska srovnání je nutné zmínit, že systém tras a stanic, který je v České republice vybudovaný, jinde neexistuje. Jedná se především o vzájemně propojený celostátní systém s jednotnou metodikou značení. Putoval/a jste někdy po stezce do/v zahraničí ?

96% ano ne 4%

Graf 13: Putoval/a jste někdy po stezce do/v zahraničí?

56

5.2 Dotazník pro jezdecké stanice na hipostezkách Otázka 1: V jakém regionu se nachází Vaše stanice ? Největší část odpovídajících stanic pocházelo ze Středočeského kraje, celkem 33 %. V rámci tohoto území bylo jezdeckým stanicím odesláno celkem 38 dopisů na emailové adresy a 20 stanic na dotazník odpovědělo, návratnost v rámci tohoto kraje činila 56 %. Z Jihočeského kraje vyplnilo dotazník celkem 27 % jezdeckých stanic, což z původně 55 rozeslaných žádostí znamená návratnost 30 %. Z kraje Vysočina dotazník vyplnilo 20 % provozovatelů. Kontakty byly získány z oficiální brožury Koňské stanice v kraji Vysočina, která nabízí agregátní přehled jezdeckých stanic. Bohužel část kontaktů uvedených v publikaci je neplatná a z celkového množství bylo aktuální jen 75% emailových adres. Také důsledkem této skutečnosti pak návratnost dotazníků z tohoto kraje činí 16 %. Za Zlínský kraj odeslalo odpovědi 8 % dotázaných a k poměru 21 zaslaných dopisů znamená tato hodnota návratnost 24 %. V jakém regionu se nachází Vaše stanice ? Jihočeský 27% Vysočina 20%

Zlínský 8%

Středočeský 33% Olomoucký 2%

Plzeňský 5%

Graf 14: V jakém regionu se nachází Vaše stanice?

57

Ústecký 5%

5.2.1 Nabídka ubytování

Otázka 2: Nabízíte možnost ubytování ? Otázka 3: Pokud ano, jaký typ ? Ubytování nabízí 85 % dotázaných stanic, z nichž nejčastější možností je místo pro stan. Tento typ nevyžaduje z pohledu provozovatele žádné velké náklady, snad jen časovou náročnost na udržování pozemku. Místo pro stan tak nabízí 31 % stanic. Druhým nejčastějším ubytováním, které poskytuje 17,7 % jezdeckých stanic, je apartmán, který bývá vybaven kuchyňkou pro vlastní vaření. Jako třetí nabízenou variantou je místo pro karavan, které lze nalézt u 15 % dotazovaných stanic. Ubytování v pokoji je až čtvrtou nabízenou možností, kterou celkem poskytuje 12,4 % provozovatelů. Nabídku ubytování v chatkách a ve společné ubytovně nabízí 6,2 % koňských stanic. Dle grafu lze snadno vyhodnotit, jak širokou nabídku ubytování stanice poskytují. Jezdci si tak mohou zvolit ubytování, které jim vyhovuje. Od skromného (spaní ve stanu) až po komfortní ubytování v apartmánu či pokoji, doplněné případně o stravování. Dle Pourové jsou ale jako nejčastěji nabízené formy ubytování uváděny rekreační objekty (chatky, sruby, rekreační domky a apartmány), následovány možnost íubytování v blízkých hotelích, penzionech a dalších objektech. [10] Nabízíte možnost ubytování ?

ne

15%

85%

ano 0%

20%

40%

60% %

Graf 15: Nabízíte možnost ubytování?

58

80%

100%

Jaký typ ubytování nabízíte ?

U b y t o v á n í

místnost ve společné ubytovně

6,2%

ubytování v chatkách

6,2% 11,5%

jiný typ

12,4%

ubytování v pokoji

15%

místo pro karavan

17,7%

ubytování v apartmánu

31%

místo pro stan 0,0

5,0

10,0

15,0

20,0

25,0

30,0

35,0

%

Graf 16: Jaký typ ubytování nabízíte?

Otázka 4: V jakých měsících zaznamenáváte největší zájem ze stran turistů ? Tato otázka byla směřována nejen na ubytování, ale také na stravování. Největší zájem turistů se projevuje v letních měsících (červen – srpen). Provozovatelé za nejžádanější měsíc označovali nejčastěji srpen (24,2 % dotázaných). Následuje červenec, který označilo 22,2 % dotázaných stanic a poté červen. V případě rozdělení na sezony, druhým nejnavštěvovanějším obdobím je jaro a podzim, nebo také mimosezoní etapa. Celkem tyto měsíce (březen – květen, září – listopad) určilo 26,5 % dotázaných stanic. Nejméně turisté navštěvují na stanice v zimním období, pouhých 6,6 % oslovených. Výsledky korespondují s výsledky loňského výzkumu Střelcové, která na základě výzkumu označila letní období jako nejčastěji volenou variantu (51%). Mimosezónnímu období dávalo přednost 18 % respondentů a 16 % volí pro svůj pobyt zimu. [17]

59

V jakých měsících zaznamenáváte největší zájem ze strany turistů ?

m ě s í c

listopad duben březen prosinec únor říjen leden květen září červen červene srpen 0,0

0,7% 1,3% 2% 2% 2% 2,6% 2,6% 8,5% 11,8% 20,3% 22,2% 24,2% 5,0

10,0

15,0

20,0

25,0

%

Graf 17: V jakých měsících zaznamenáváte největší zájem ze strany turistů?

Otázka 5: Jaká je průměrná obsazenost (v %) ? Otázka 6: Jaká je Vaše celková ubytovací kapacita (osob, příp. lůžek) ? Otázka 7: Kolik stojí ubytování na osobu / noc ? Tyto otázky byly otevřené z důvodu velké variability odpovědí. Byla také dána možnost vyjádřit přesné hodnoty, které lépe ukazují stav. Průměrná obsazenost v sezoně činila přibližně 55 %. Objevilo se celkem 18 stanic, které mají průměrnou obsazenost v letní a zimní sezoně více jak 80 %. Bohužel některé stanice se setkávají s velmi nízkou poptávkou po ubytování, která v sezoně činí pouze 5 – 10 %. Mimo sezonu je obsazenost ubytovacích zařízení méně jak 10 %, případně zcela nulová. Nízká obsazenost je také důvodem, proč příjem z této formy agroturistiky je spíše zanedbatelným a nelze ho využívat jako hlavní zdroj příjmů. Průměrný počet nabízených míst k ubytování je 21, včetně míst pro stany. Tato kapacita je z hlediska atraktivity pro většinu hostů ideální. Již Pourová uvádí, že limitováním ubytovacích zařízení lze zamezit nadměrnému soustředění turistů v dané lokalitě. Menší ubytovací kapacita umožňuje zvýraznění specifik venkovského prostředí, mezi něž lze řadit i individuální přístup k hostům a rodinné zázemí. [10]

Ceny ubytování byly v průměru mezi rozmezím 150 – 350 Kč. Záleží nejen na typu ubytování, ale také na počtu přenocování a obsazenosti nabízené jednotky. Zcela nejlevnější variantou je ubytování ve stanu a často v chatkách, zde částka nepřekročila hodnotu 100 Kč. 60

Na základě zjištěných skutečností lze shrnout, že zájem o přenocování na jezdeckých stanicích je zatím velmi malý. Tuto skutečnost potvrzuje také dotazník zodpovězený jezdci, kde pouhých 24 % dotázaných využilo možnosti přenocovat na stanici (viz kap. 5.1.1, Graf 9).

Otázka 8: Jaký je okruh Vaší klientely ? Nejvyšší poptávku po službách zaznamenávají jezdecké stanice ze stran tuzemských turistů. Tuto možnost označilo 47,3 % provozovatelů. Další významnou skupinou tvořící obsazenost stanic, byli příbuzní a známí, které stanovilo 35,1 % stanic. Nejmenší podíl na vytváření zisku provozovatelům měli turisté ze zahraničí. Z šedesáti oslovených jezdeckých stanic tuto možnost vymezilo jen 17,6 %. Malé zastoupení zahraničních hostů může být způsobeno lokalizací stanice. Provozovatelé v příhraničí nepochybně zaznamenávají vyšší počet zájemců, stejně jako jezdecké stanice na páteřních stezkách spojující Českou republiku s okolními státy. Z tohoto pohledu je významná zejména stezka Telč – Lichtenberg (na území Vysočiny). Pokud srovnáme počet odpovědí od majitelů stanic z Vysočiny, který činí 20 % (viz Graf 14) s počtem odpovědí provozovatelů, kteří zaznamenávají poptávku ze zahraničí (17,6 %) je téměř shodný. Ale nemusí se samozřejmě vztahovat jen ke kraji Vysočina, protože stezky do zahraničí vedou i v Jihočeském kraji a dalších. Dle statistiky Pourové se struktura hostů navštěvující obce nepatrně liší dle krajů. Ale shodně uvádí, že největší zájem provozovatelé zaznamenávají ze strany domácích turistů. Upozorňuje také na důležitost znát své potenciální zákazníky pro úspěšný rozvoj agroturistiky, resp. turisty, kteří budou agroturistické farmy navštěvovat. [10] Jaký je okruh Vaší klientely ?

17,6%

Klientela

turisté ze zahraničí

35,1%

příbuzní, známí

47,3%

tuzemští turisté 0

10

20

30 %

Graf 18: Jaký je okruh Vaší klientely?

61

40

50

Otázka 9: Jsou povolena domácí zvířata ? Domácí zvířata, nejčastěji psi, jsou z 95 % procent povolena. Mnoho jezdců s sebou bere psy jako doprovod a neposkytnutím této služby jezdcům, ztrácí provozovatelé potenciální zájemce o ubytování. Jsou povolena domácí zvířata ? 95% ano ne 5%

Graf 19: Jsou povolena domácí zvířata?

5.2.2 Nabídka stravování Otázka 9: Jaký typ stravování poskytujete ? Otázka 10: V případě výběru snídaně, o jaký typ se jedná ? Otázka 11:Večeře lze vybírat ? Celkem 47,7 % dotázaných stanic nabízí možnost stravování, z nichž nejčastěji nabízenou možností, s hodnotou 17, %, jsou snídaně. Z 90 % se jedná o běžnou snídani a zbývajících 10% tvoří snídaně formou bufetu. Dále 15,9 % jezdeckých stanic nabízí stravování formou plné penze. Nabídku polopenze lze najít u 14,3 % stanic. Dohromady 83 % jezdeckých stanic nabízí výběr večeře z předem nabídnutého menu a 17 % uvedlo možnost výběru večeře formou bufetu. Druhou nejčastější možností jsou stanice, které nenabízí žádné stravování. Pro tuto variantu hlasovalo celkem 39,7 % stanic. Do této skupiny patří například ubytování v apartmánu, kde je hostům obvykle k dispozici kuchyňka. Tato varianta je pro provozovatele jistě jednodušší, ale také méně zisková a pro náročnější skupinu jezdců méně atraktivní. V rámci nabídky stravování označilo 12,7 % provozovatelů možnost nákupu a dovozu základních potravin jezdcům, kteří přenocují na jezdecké stanici. Tato komfortní služba může být součástí nejen při ubytování ve stanech, karavanech, ale také v apartmánech či chatkách. Zjištění téměř 40% stanic bez možnosti stravování tak potvrzuje názor Pourové, která označuje stravovací služby za poměrně nákladnou činnost. Poskytování stravování 62

(ale i ubytování) vyžaduje určitý stupeň potřebné vybavenosti zemědělské provozovny. Zároveň je ale také nástrojem pro zvyšování celkového standardu stanice či domácnosti. [10]

Stravování

Jaký typ stravování poskytujete ?

zajišťujeme nákup a dovoz základních potravin polopenze

12,7% 14,3% 15,9% 17,5%

plná penze snídaně

39,7%

žádné 0

5

10

15

20

25

30

35

40

%

Graf 20: Jaký typ stravování poskytujete?

Nabídka snídaní a večeří

83%

večeře

17%

běžná snídaně výběr z předem nabídnutého menu formou bufetu

10%

90%

snídaně

0

20

40

60

80

100

%

Graf 21: Nabídka snídaní a večeří

63

5.2.3 Marketing jezdeckých stanic

V této části jsou představeny otázky 13 – 19 zobrazující služby, které jezdecké stanice nabízejí svým hostům nebo budou v budoucnu zřizovat v rámci rozšíření nabídky.

Otázka 13: Nabízíte možnost zapůjčení koně ? Nabídku zapůjčení koně na výlety a putování nabízí z 60 oslovených jezdeckých stanic celkem 62 %. Ostatních 38 % nabízí pouze možnost ustájení či zajištění ustájení v těsné blízkosti ubytování, ale koně musí mít každý jezdec svého. Vzhledem k rostoucímu počtu koní a tudíž i majitelů vlastnící koně, není tento na první pohled nedostatek nijak závažný. Také zvyšující zájem o hipoturistiku do budoucna jistě ještě zvýší počet stanic nabízejících zapůjčení koní. Nabízíte možnost zapůjčení koně ?

62%

ano ne

38%

Graf 22: Nabízíte možnost zapůjčení koně ?

Otázka 14: Nabízíte průvodcovské služby po okolí ? Možnost zajistit průvodce nabízí 80 % oslovených stanic. Tuto nabídku shledávám za velmi důležitou, vzhledem k předchozím negativním názorům na značení hipostezek, vyjádřených v rámci dotazníků pro jezdce. Průvodce navíc může jezdce upozornit na zajímavá místa na trase, která zvýší jeho zážitek nebo mu ukázat další stezky vhodné k jízdě na koni. Službu průvodce na koni nenabízí jen 20 % stanic. Nabízíte průvodcovské služby na koni po okolí ?

80% ano

20%

Graf 23: Nabízíte průvodcovské služby po okolí ?

64

ne

Otázka 15: Nabízíte doplňkový program ? Otázka 16: Pokud ano, jaký ? V rámci dotazu na doplňkový program byli provozovatelé vyzváni k představení jejich nabídky. Z oslovených stanic nabízí doplňkový program 53 % provozovatelů a byly zmíněny nabídky jako: •

Bowling

•

Práce na statku – zde se objevily oferty jako dojení koz, ukázka výroby sýrů, pasení ovcí, práce na poli

•

Ukázky tradičních řemesel

•

Nabídka krajových specialit

•

Víkendové kurzy jízdy na koni, koňské tábory pro děti, domluvené tréninky na koních pod vedením trenéra, víkendová toulání v sedle

•

Jízda v bryčce nebo westernovém voze

•

Exkurze pro školy, dny otevřených dveří, team building

•

Jednodenní rekreační vodáctví

•

Rybolov, houbaření, koupání, sportovní hry, cyklistika, tenisové kurty

•

Prohlídka minizoo, kulturních památek

•

Grilování, posezení s hudbou

•

Westernová představení

•

Možnost zapůjčení čtyřkolek

Nabídka programů je opravdu velmi rozmanitá a jezdci během putování mohou vyzkoušet i mnoho dalších možností. Doplňkový program nenabízí méně jak polovina dotázaných stanic, přesněji 47 % provozovatelů.

Větší počet provozovatelů s nabídkou doprovodných služeb tedy

koresponduje s tvrzením Pourové a Buriana, kteří upozorňují na důležitost vytváření komplexní nabídky doprovodných programů a uceleného programu pobytu. Konkrétní nabídka bude vždy do značné míry závislá na charakteru provozovatele, obce a její vybavenosti a také na profilu okolí a zázemí regionu. Je však důležité nabízet hostům to, co nemohou zažít doma. [3, 10]

65

Nabízíte doplňkový program ?

47%

ano ne 53%

Graf 24: Nabízíte doplňkový program?

Otázka 17: Nabízíte možnost parkování pro přívěs ? Možnost zaparkovat přívěs v místě ubytování je velmi důležité. Mnoho jezdců do místa putování své koně přiváží, protože hipostezka není v blízkosti jejich bydliště či v místě ustájení koně. Nezbytnost umožnit jezdci zaparkovat přívěs u jezdecké stanice si uvědomuje a z tohoto důvodu nabízí celkem 93 % provozovatelů. Nabízíte možnost parkování pro přívěs ?

93%

ano

ne

7%

Graf 25: Nabízíte možnost parkování pro přívěs?

Otázka 18: Plánujete některou z následujících změn či novou službu ? Otázka 19: V případě jiné, uveďte prosím, jako změnu či službu chcete zřídit. Respondentům bylo nabídnuto šest nejčastěji provozovaných služeb s možností zvolit více odpovědí. Z grafu je zřejmé, že zřizování nových služeb neplánuje 38,5 % dotázaných. Je důležité zmínit, že 20 % z těchto provozovatelů nabízí doplňkový program a prozatím nebudou svoji nabídku dále rozšiřovat o služby. 66

Naopak 61,5 % stanic chce v budoucnu rozšířit svoji nabídku o další služby a zvýšit tak nejen spokojenost klientů, ale také svoji konkurenceschopnost na trhu. Jedná se především o ubytování, které chce zřídit nebo rozšířit celkem 25,6 % provozovatelů stanic. Další velmi často jmenovanou službou bylo stravování, které se chce věnovat 9% jezdeckých stanic. Nabídku placených služeb, jako kadeřnictví, kosmetika nebo masáže, označilo 3,8% provozovatelů. V případě zřizování jiné služby, se jednalo o vybudování venkovních boxů pro koně přímo ve výběhu, jezdecké služby a výcvik koní, vyjížďky po okolí, skijöring nebo opékání jehněčího pro skupiny. Celkem 61,5 % stanic si tak uvědomuje vysoký význam doprovodných programů, na které klade důraz také Pourová. Doprovodný program mohou organizovat i jiní podnikatelé, ne pouze provozovatel jezdecké stanice, je však důležité, aby provozovatel své hosty o nabízených programech v době jejich pobytu informoval. [10] Plánujete některou z následujících změn či novou službu ?

2,6%

řemeslné

3,8%

placené

5,1%

obchod z m průvodcovství ě jiné n a stravovací

7,7% 7,7% 9% 25,6%

ubytovací

38,5%

neplánuji

0

5

10

15

20

25

% Graf 26: Plánujete některou z následujících změn či novou službu?

67

30

35

40

5.2.4 Čerpání dotací z Evropské unie

Otázka 20: Využil/a jste možnost čerpání dotace z některého z programů Evropské unie ? Otázka 21: Pokud ano, z jakého programu a z kolika procent pokryl výši Vašich nákladů? Čerpat dotace z některého z nabízených fondů Evropské unie využilo jen 12 % majitelů jezdeckých stanic. Nízké procento žádajících je často způsobeno časovou náročností při vyplňování dokumentů, ale také nízkou orientací v podmínkách a legislativě potřebné k úspěšnému získání financí. Mnoho žádostí je také následně zamítnuto z důvodu špatného zpracování. Žádosti byly podávány v rámci Programu rozvoje venkova, konkrétně OSA I nebo Regionálního operačního programu, NUTS II. Výše pokrytých nákladů činila 40 – 80 %, ale nejčastěji 60 %. Finance byly použity na modernizace zemědělských podniků, rekonstrukci stájí, výrobu úvazišť a na zahájení činnosti mladých zemědělců. Nízký počet žadatelů o finanční příspěvky se shoduje s výzkumem prováděným v rámci vypracovávání diplomové práce z roku 2007. Její autor uvádí, že 55 % dotázaných se nikdy nepokusilo o získání finančních příspěvků a dalších 17 % se sice nepokusilo, ale uvažovalo o tom. [9]

Využil/a jste možnosti čerpání dotace z některého programu Evropské unie ?

12%

88%

ano

ne

Graf 27: Využil/a jste možnosti čerpání dotace z některého z programů Evropské unie?

68

5.2.5 Formy propagace jezdeckých stanic

Otázka 22: Jakým způsobem se zviditelňujete na trhu ? Otázka 23: V případě odpovědi jinak, napište prosím jak. Jezdecké stanice měly možnost vybrat ze sedmi možností, jak propagují svoji nabídku na trhu. Bylo možné zvolit více odpovědí nebo napsat jinou eventualitu své reklamy. Nejčastější reklamou jezdeckých stanic je propagace v rámci vlastních webových stránek. Tento způsob propagace využívá 29,9 % provozovatelů. Reklamu přes osobní kontakt využívá 25 % stanic, je ale podmíněna prvotním setkáním provozovatele s jezdcem, které se může uskutečnit na veletrzích a výstavách cestovního ruchu. V rámci Krajské úřadu se zviditelňuje 20 % stanic. Tuto formu propagace nabízí kraj Vysočina v rámci své brožury Koňské stanice. Informační letáky ke zviditelnění na trhu využívá 8,7 % jezdeckých stanic. Jednoznačná převaha propagace formou internetu se shoduje se zjištěním Švarce z roku 2009, kde 81 % dotázaných uvedlo tuto variantu jako nejčastější. [20] Jak se zviditelňujete na trhu ?

na webové stránce "equichannel"

3,1%

jinak

3,1% 4,7%

přes CK

5,5%

regionální reklama

8,7%

informační letáky

20%

pomocí KÚ

25%

osobní kontakt

29,9%

internet - vlastní webové stránky

0

5

10

%

Graf 28: Jak se zviditelňujete na trhu?

69

15

20

25

30

5.2.6 Podnikání v agroturistice

Otázka 24: V jakém roce jste začal/a podnikat v oblasti agroturistiky ? Vzhledem k rozdílnosti odpovědí nebyly odpovědi na tuto otázku graficky zpracovány. Z celkového počtu 60 oslovených stanic začalo své podnikání v agroturistice nejčastěji v letech 2004 – 2008. Dohromady v tomto období zahájilo podnikatelskou činnost 34 % provozovatelů. Za naprosto nejrozvojovější lze označit roky 2004 a 2008, které označilo 20 % jezdeckých stanic. Nejstarší počátek podnikání byl datován k roku 1990. Šest jezdeckých stanic poznamenalo, že v agroturistice nepodniká, ale příležitostně pouze poskytuje základní servis. Dle Novosada a jeho výzkumu z roku 2007 je však nejčastější rok počátku nabízení služeb rok 2001. Tuto variantu označilo 61 % dotázaných. [9]

Otázka 25: Jakým příjmem je pro Vás agroturistika ? Pro 67 % dotázaných stanic je příjem z agroturistiky zanedbatelným. Vzhledem k nízké obsazenosti, která průměrně činí 55 % v sezóně a méně jak 10 % mimo sezónu (viz Otázka č. 5) je toto vysoké číslo pochopitelné. Pro 15 % je příjem z agroturistiky hlavním příjmem po celý rok a pro 13 % doplňujícím příjmem k hlavnímu povolání. Pro 5 % provozovatelů je agroturistika zdrojem příjmů jen část roku, především v letních měsících, které jsou k turistice nejvhodnější. Tento výsledek koliduje s průzkumem provedeným v roce 2009. Na otázku jaké je podnikání ve venkovské turistice odpovědělo tehdy více než 31 % dotázaných, že jde pouze o doplňkovou činnost k zaměstnání a téměř 26 % označilo podnikání jako nedílnou součást hlavního podnikání. [20] Dle Pourové je agroturistické podnikání pouze doplňkovým zdrojem příjmu. [10]

70

Jakým příjmem je pro Vás agroturistika ? 67% zanedbatelným hlavním zdrojem příjmů po celý rok doplňuje mé hlavní příjmy 5%

15% 13%

je zdrojem jen část roku

Graf 29: Jakým příjmem je pro Vás agroturistika ?

Otázka 26: V závěru bych Vás chtěla poprosit o vyjádření Vašeho názoru na budování, stav a propagaci koňských stezek a možnost podnikání v oblasti agroturistiky (jezdeckých stanic) Na závěr byl dotázaným ponechán prostor pro vyjádření subjektivního pohledu na vývoj a stav hipostezek v České republice. Objevovala se jak pozitivní tak negativní hodnocení. Provozovatelé často uváděli, že provozování jezdecké stanice je dobrou myšlenkou i z důvodu bezpečnosti jezdce na koních a koně, ale prozatím je v začátcích. Frekvence jezdců je velmi malá a toto podnikání nemůže být ani vedlejším zdrojem příjmů. Lidé, kteří provozují tuto činnost, musí mít spíše vztah ke koním než představu vysokého zisku. Kladné názory směřovaly zejména na propagaci a reklamu – ovšem opět záleželo na kraji. Negativní připomínky byly často směřovány na státní správu, zejména na neochotu a nepochopení při budování či rozšiřování sítě stezek a také na nízkou ochotu při podávání informací v oblasti dotací a podpory.

71

6 ZÁVĚR Kůň byl po staletí člověkem využíván ať již k práci v lese, v zemědělství nebo dopravě. V době, kdy většinu jeho práce zastávají stroje, však nelze opomenout jeho roli sportovní a zejména dynamicky rozvíjející se roli rekreační: kůň se stává oblíbeným prostředkem k odreagování a relaxaci. S rostoucím počtem lidí nadšených pro jezdectví a chov, roste výrazně počet koní v České republice. Dle mého názoru je tedy jen otázkou času, kdy se výrazně zvýší poptávka po kvalitních službách v oblasti jezdecké turistiky. Tato diplomová práce mimo jiné mapuje současný stav jezdeckých stezek, tj. stav k roku 2010. Není však lehké kvalitativně srovnávat stav současný s dobou předchozí, když je hipoturistika teprve rozvíjející se oblastí. Můžeme srovnat kvantitu: stále roste počet značených hipostezek, stanovišť, úvazišť a dalších objektů, ale neexistuje systém hodnocení či kategorizace jejich kvality. Bylo by více než vhodné zavedení takového hodnotícího systému, který by pak usnadnil uživatelům hipostezek, jezdcům, výběr místa dovolené či jiné aktivity. Jako vzor k vypracování projektu hodnocení by mohl dobře sloužit systém kritérií používaný v Rakousku. Pak by bylo jistě samozřejmostí získávání informací od jezdců a vytvoření zpětné vazby: v ČR proběhlo několik dotazníkových šetření v oblasti venkovského cestovního ruchu, ale pouze v rámci podnikání a nikdy nebyl dotázán konečný spotřebitel, jezdec. Výsledky takového hodnocení by pak měly být veřejně přístupné, mimo jiné např. na samostatných webových stránkách, které by zároveň sloužily jako unikátní, podrobný, ucelený, celorepublikový přehled o hipostezkách a stanicích. Základ takového webu již existuje, ale není aktualizovaný a často se objevují dotazy na jeho funkčnost. Zodpovědné vedení takového portálu by také vyřešilo problém s neaktuálností některých informací: brožury vydávané některými kraji jsou sice přehledné v rámci kraje, ale mnohdy již v době jejich tisku jsou např. kontakty neaktuální. Samozřejmě by bylo nutné takový portál inzerovat a vhodně propagovat: vzhledem k tomu, že se nyní jezdci dozvídají o jezdeckých stezkách zejména od známých či na nich sami bydlí a z internetu se o hipostezkách dozvědělo pouze 4%. S přihlédnutím k vysoké denní návštěvnosti na jiných portálech pro milovníky koní si nemyslím, že je chyba v nedostatečném připojení přátel hipoturistiky k internetu. Funkční a aktualizovaný portál by také vyřešil problém vysoké nespokojenosti jezdců 72

s nedostatkem informací o dostupných službách (např. veterináři, kováři). Funkční web by již jen doplňovaly jezdecké mapy v takové podobě, jak je známe, ale s přihlédnutím na vhodnost zvoleného měřítka. Měřítka jednotlivých map jsou odlišná a doporučovala bych volit spíše střední nebo malé měřítko, které je podrobnější a pro jezdce tak přehlednější. Měřítko zvolené např. u mapy z Doks směrem na jih k Českobudějovickým trasám (1:90 000) považuji za zcela nevhodné. Vzhledem k rozsáhlému komplexu stezek, které zahrnují páteřní, vedlejší, regionální a místní trasy je toto měřítko nepoužitelné. Použití středních a menších měřítek by znamenalo i následné zvětšení rozměrů mapy, byla by proto ještě nepraktičtější pro použití v sedle. Řešení se nabízí v rozdělení mapovaného území na menší části či stránkové (sešitové) řazení listů.

Ke zlepšení informovanosti a přehlednosti stezek by také mohlo přispět jednotné vytváření mapových podkladů. V místech, kde stezky spravují občanská sdružení Jezdeckých stezek, dochází vždy jednou ročně k aktualizaci map. Ovšem tam, kde má vydávání mapy jezdeckých stezek na starost kraj, tyto činnosti váznou. Jako řešení se nabízí varianta, kterou během krátké doby zahájí odbor Turistiky na koni v jižních Čechách – hipostezky budou zaneseny do běžných turistických map, které vydává Kartografie Praha nebo Klub českých turistů. Turisté tak již nebudou muset kupovat několik map, ale bude jim stačit pouze jedna.

73

7 PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY

7.1 Knižní zdroje [1] ANDRLOVÁ M., 2008: Křížem krážem po Česku. Fragment, Praha. 128 s [2] ANDRLOVÁ M. 2006: Turistika na koni v biosférické rezervaci Šumava. AV ČR, Praha. 42 s. [3] BURIAN M., 1999: První průvodce venkovskou turistikou aneb jedou k nám hosté. Studie Eceat, Brno, 53 s. [4] DOKOUPIL I., 2005: Romantická dovolená u krajanů v Rumunsku. Tetis, Vysoké Mýto. 2 s. [5] FLORA M., 2009: Právní mantinely rekreačního využití lesa z hlediska zákona o lesích a zákona o myslivosti, s. 19 – 23. In: Hipoturistika jako forma rekreace, lesní hospodářství, ochrana přírody a krajiny. ŠLP Křtiny MZLU v Brně. Sborník abstraktů z konference 8. dubna 2009. Lesnická práce, 92 s. [6] HARTL R., DVOŘÁK R., 2007: Středočeská jezdecká stezka. Žaket, Praha. 2 s. [7] HOLLÝ, K., 2003: Jezdecká turistika. Montanex, Ostrava. 109 s. [8] JANOTKA K., 1999: Venkovská turistika a agroturistika. SOŠ Cestovního ruchu, Pardubice. 107 s. [9] NOVOSAD J., 2007: Rozvoj koňských turistických stezek ve Zlínském kraji. Diplomová práce (in MS, dep. knihovna MENDELU v Brně), MZLU v Brně, Brno 55 s. [10] POUROVÁ M., 2002: Agroturistika. Credit, ČZU Praha. 124 s. [11] SCHNEIDER J., FIALOVÁ J., VYSKOT I., 2008: Krajinná rekreologie I. s. 65 – 69. Ediční středisko MZLU, Brno. 140 s. [12] SOVADINA M., 2006: Koncept páteřních jezdeckých tras a stezek v Jihomoravském kraji. Berit, Brno. 152 s. [13] STEJSKALOVÁ S., 2006: Jezdecká stezka Maříž – Nová Říše (Bohuslavice). Grill, Brno. 2 s. [14] STEJSKALOVÁ S., 2006: Jezdecká stezka Maříž – Plačovice – Vranov pod Dyjí. Vendy atelier, Moravské Budějovice. 2 s [15] STEJSKALOVÁ S., 2007: Jezdecká stezka Telč - Lichtenberg. Kartografie, Praha. 2 s. 74

[16] STEJSKALOVÁ S., 2008: Jezdecká turistika v České republice a Rakousku.: Sothis, Moravské Budějovice. 7 s. [17] STŘELCOVÁ I., 2009: Využívání agroturistických služeb u různých skupin obyvatel. Diplomová práce (in MS, dep. knihovna MENDELU v Brně), MZLU v Brně, Brno, 80 s. [18] SVOBODA M., 2009: Lesní hospodářství a myslivost – pohled na hipoturistiku s. 24 – 28. In: Hipoturistika jako forma rekreace, lesní hospodářství, ochrana přírody a krajiny. ŠLP Křtiny MZLU v Brně. Sborník abstraktů z konference 8. dubna 2009. Lesnická práce, 92 s. [19] ŠPIČÁKOVÁ H., 2009: Hipoturistika, včera a dnes, tady a tam s. 5 – 12. In: Hipoturistika jako forma rekreace, lesní hospodářství, ochrana přírody a krajiny. ŠLP Křtiny MZLU v Brně. Sborník abstraktů z konference 8. dubna 2009. Lesnická práce, 92 s. [20] ŠVARC O., 2009: Rozvoj venkovské turistiky v mikroregionu Drahanská vrchovina se zaměřením na využití koní. Diplomová práce (in MS, dep. knihovna MENDELU v Brně), MZLU v Brně, Brno, 80 s. [21] VALDA S., VÍTEK O., 2009: Jízda na koni chráněným územím, s. 36 – 37. In: Hipoturistika jako forma rekreace, lesní hospodářství, ochrana přírody a krajiny. ŠLP Křtiny MZLU v Brně. Sborník abstraktů z konference 8. dubna 2009. Lesnická práce, 92 s.

7.2 Internetové zdroje [22] AGRÁRNÍ PORTÁL, 2007: Stavy koní v Česku stouply za čtyři roky o polovinu. Databáze online [cit. 2010-04-27]. Dostupné na: http://www.agris.cz/vyhledavac/detail.php?id=153694&iSub=518&sHighLight=vesnick aturistika [23] ANDRLOVÁ M., 2008: Jezdecká turistika a rozvoj venkova. Databáze online [cit. 2010-03-11]. Dostupné na: http://www.mze-vyzkum-infobanka.cz/zpravy-53914.aspx?cfPage=2

75

[24] ANDRLOVÁ M., 2007: Program rozvoje Jihočeského kraje. Databáze online [cit. 2010-02-20]. Dostupné na: http://www.jiznicechy.cz/turistikanakoni/media/soubory/prk_jck_-_projekt_2-12-04__turistika_na_koni.pdf [25] ANDRLOVÁ M., 2005: První turistická jezdecká značka již lemuje stezku v jižních Čechách. Databáze online [cit. 2010-03-11]. Dostupné na: http://www.equichannel.cz/prvni-turisticka-jezdecka-znacka-jiz-lemuje-stezku-vjiznich-cechach [26] BANÁT, 2010: Prázdniny u krajanů. Databáze online [cit. 2010-02-28]. Dostupné na: http://www.banat.cz/turistika.htm [27] BLAHUŠ P., 2008: Českem na koňském hřbetě. Databáze online [cit. 2010-04-21]. Dostupné na: http://www.novinky.cz/cestovani/138668-ceskem-na-konskem-hrbete.html [28]

BRITISH

HORSE

SOCIETY,

2000:

Route

Types.

Databáze

online

[cit. 2010-02-19]. Dostupné na: http://www.ride-uk.org.uk/extent/rt.htm [29] CEKOTA V., 2009: Okno do kraje – Magazín o životě a dění ve Zlínském kraji. Databáze online [cit. 2010-03-04]. Dostupné na: http://www.oknodokraje.cz/article/3374.uz-jste-poznavali-kraj-ze-sedla-/ [30] ČERMÁKOVÁ M., 2009: Hobby – Vyzkoušejte si několikadenní putování s koněm po republice. Databáze online [cit. 2010-04-06]. Dostupné na: http://hobby.idnes.cz/tipvyzkousejte-si-i-nekolikadenni-putovani-s-konem-po-republice-pyu-/hobbymazlicci.asp?c=A090710_113406_hobby-mazlicci_mce [31] ČESKÁ TISKOVÁ KANCELÁŘ, 2010: Jezdci na koních mohou na jihu Čech využívat 1 000 km stezek. Databáze online [cit. 2010-04-18]. Dostupné na: http://regiony.impuls.cz/jihocesky-kraj/zpravy/jezdci-na-konich-mohou-na-jihu-cechvyuzivat-1000-km-stezek/464844 [32] INFORMAČNÍ PORTÁL, 2007: Polabská jezdecká stezka. Databáze online [cit. 2010-03-26]. Dostupné na: http://sport.infocesko.cz/content/ceske-stredohori-zateckojezdectvi-polabska-jezdecka-stezka.aspx [33] KLEVISOVÁ M., 2008: Pro koňské nátury. Databáze online [cit. 2010-03-20]. Dostupné na: http://in.ihned.cz/c4-10001320-24054230-n00000_d-pro-konske-natury [34] KLICPEROVÁ L., 2008: Lidé a země – Alpy z koňského hřebetu. Databáze online [cit. 2010-03-25]. Dostupné na: http://www.lideazeme.cz/clanek/alpy-z-konskehohrbetu 76

[35] KOŇSKÝ BLOG, 2007: Vytrvalostní ježdění, Endurance, Distanční jízdy. Databáze online [cit. 2010-03-18]. Dostupné na: http://koninici.blog.cz/0701/vytrvalostni-jezdeni-endurance-distancni-jizdy [36] LAŠTŮVKOVÁ B., 2006: Hipostezky Českého Švýcarska. Databáze online [cit. 2010-03-26]. Dostupné na: http://rejstrik.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=133906 [37] OBČANSKÉ SDRUŽENÍ MERLIN, 2004 – 2010: Vranovská jezdecká stezka. Databáze online [cit. 2010-02-24]. Dostupné na: http://www.konskestezky.cz/ [38] MARKVART K., KERUMOVÁ L., 2003: Metodika značení jezdeckých stezek. Databáze online [cit. 2010-02-20]. Dostupné na: http://jezdecka-turistika.sothis.cz/dokumenty/metodika.pdf [39] STATUTÁRNÍ MĚSTO ÚSTÍ NAD LABEM, 2009: Ústecko z koňského sedla. Dostupné online [cit. 2010-03-08]. Dostupné na: http://www.usti-nl.cz/cz/turistum/tipyna-vylet/ustecko-z-konskeho-sedla.html [40] MĚSTSKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM SUŠICE, 2009: Popis, historie a vývoj hipoturistiky.

Databáze

online

[cit.

2010-02-24].

Dostupné

na:

http://www.otavskaplavba.cz/op/fr.asp?tab=op9&id=154&burl=&pt=HI [41] PFERDE, 2009: Reiturlaub – Infos, Tipps und Meinungen. Databáze online [cit. 2010-02-20]. Dostupné na: http://www.pferde.de/Reiturlaub.5921.0.html [42] PODZVIČINSKO, 2007: Hipotrasy. Databáze online [cit. 2010-04-02]. Dostupné na: http://www.podzvicinsko.cz/cs/hipotrasy/ [43] REGIO CENTRUM o.p.s., 2008: Nové mapy hipostezek. [cit. 2010-02-12]. Dostupné na: http://www.ceskosaskesvycarsko.info/cz/info/2250-nove-mapy-hipostezek.html [44] TURISTICKÝ INFORMAČNÍ PORTÁL ZLÍNSKÉHO KRAJE, 2009: Jezdecký okruh Valašsko (Beskydy). Databáze online [cit. 2010-02-26]. Dostupné na: http://www.hyje.cz/trasa/247/ [45] TURISTICKÝ INFORMAČNÍ PORTÁL ZLÍNSKÉHO KRAJE, 2009: Jezdecký okruh Zlínsko (Vizovicko). Databáze online [cit. 2010-02-26]. Dostupné na: http://www.hyje.cz/trasa/118/ [46] TURISTICKÝ INFORMAČNÍ PORTÁL ZLÍNSKÉHO KRAJE, 2009: Koně na Slovácku. Databáze online [cit. 2010-02-26]. Dostupné na: http://www.hyje.cz/sluzba/?lokalita=8

77

[47] TURISTICKÝ INFORMAČNÍ PORTÁL ZLÍNSKÉHO KRAJE, 2009: Koně na Kroměřížsku. Databáze online [cit. 2010-02-26]. Dostupné na: http://www.hyje.cz/sluzba/?lokalita=26 [48] TURISTICKÝ INFORMAČNÍ PORTÁL ZLÍNSKÉHO KRAJE, 2009: Malý jezdecký okruh Slovácka. Databáze online [cit. 2010-02-26]. Dostupné na: http://www.hyje.cz/trasa/116/ [49] TURISTICKÝ INFORMAČNÍ PORTÁL ZLÍNSKÉHO KRAJE, 2007: Pravidla chování

jezdců

na

koňských

trasách.

[cit.

2010-02-26].

Dostupné

na:

http://www.hyje.cz/hyje/12341/ [50] TURISTICKÝ MAGAZÍN, 2008: Ochutnejte východní Čechy. [cit. 2010-02-26]. Dostupné na: http://www.kampocesku.cz/view.php?cisloclanku=2008030089 [51] WANDERREITEN IN OBERÖSTERREICH, 2009: Reitwege in Oberösterreich. Databáze online [cit. 2010-04-02]. Dostupné na: http://www.reitwege.info/main_pages/reitwege.htm

78

8 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: Rohové úvaziště Obr. 2: Přímé úvaziště Obr. 3: Značky jezdeckých stezek Obr. 4: Rakouská značka zakazující vstup jezdce s koněm na pozemek „Reiten verbíren“ Obr. 5: Označení stezky v Rakousku, oblast Mühlviertler Alm Obr. 6: Jižní Tyrolsko na koních Obr. 7: Putování po Mongolsku Obr. 8: Karavana soumarů na Zlaté stezce Obr. 9: Vranovská jezdecká stezka

79

9 SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Z jakého jste kraje? Graf 2: Využíváte tuto (či jinou) hipostezku pravidelně? Graf 3: Využil/a jste někdy hipostezku pro vícedenní putování? Graf 4: Jízdu na hipostezce jste absolvoval/a na koni? Graf 5: Jak jste se o této stezce dozvěděl/a? Graf 6: Jak jste spokojen/a s dostupností jednotlivých informací týkajících se stezek? Graf 7:Odpovídaly předem zjištěné informace o hipostezce a spojených službách realitě Graf 8: Podkovářské služby Graf 9: Využil/a jste někdy ubytování na stanici? Graf 10: Úvaziště Graf 11: Lokalizace hipostezky v krajině Graf 12: Objednal jste si někdy „dovolenou na koni“? Graf 13: Putoval/a jste po stezce do/v zahraničí? Graf 14: V jakém regionu se nachází Vaše stanice? Graf 15: Nabízíte možnost ubytování? Graf 16: Jaký typ ubytování nabízíte? Graf 17: Jakých měsících zaznamenáváte největší zájem ze stany turistů? Graf 18: Jaký je okruh Vaší klientely? Graf 19: Jsou povolena domácí zvířata? Graf 20: Jaký typ stravování poskytujete? Graf 21: Nabídka snídaní a večeří Graf 22: Nabízíte možnost zapůjčení koně? Graf 23: Nabízíte průvodcovské služby na koni po okolí? Graf 24: Nabízíte doplňkový program? Graf 25: Nabízíte možnost parkování pro přívěs? Graf 26: Plánujete některou z následujících změn či novou službu? Graf 27: Využil/a jste možnosti čerpání dotace z některého z programu Evropské unie? Graf 28: Jak se zviditelňujete na trhu? Graf 29: Jakým příjmem je pro Vás agroturistika?

80

10 PŘÍLOHY

81

Seznam příloh

Příloha 1 Dotazníky Dotazník 1: Dotazník pro jezdce na hipostezkách Dotazník 2: Dotazník pro jezdecké stanice

82

Dotazník 1: Dotazník pro jezdce na hipostezkách 1. Z jakého jste kraje? Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královehradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský

2. Po které konkrétní hipostezce jste jel/a ? (odkud - kam) (text)

3. Využíváte tuto (či jinou) hipostezku pravidelně ? ano ne

4. Využil/a jste někdy hipostezku pro vícedenní putování ?

ano ne

5. Jízdu na hipostezce jste absolvoval/a na koni ? vlastním půjčeném

83

6. Jak jste se o této stezce dozvěděl/a ? známí / kamarádi z mapy jezdeckých stezek jsem značkařem - členem KČT bydlím na trase stezky z internetu - přes portál hipostezky daného regionu z internetu - přes equichannel z internetu - z jiného webu Jiná odpověď:

7. Jak jste spokojen/a s dostupností konkrétních informací, týkajících se stezek ? Informace o stanicích (poloha, vybavení, služby) ano ne

8. Jak jste spokojen/a s dostupností konkrétních informací, týkajících se stezek? Informace o kovárnách (či dostupnost kvalifikovaného podkovářského odborníka) ano ne

9. Jak jste spokojen/a s dostupností konkrétních informací, týkajících se stezek? Informace o veterinářích ano ne

10. Jak jste spokojen/a s dostupností konkrétních informací, týkajících se stezek? Informace o převýšení stezek ano ne

11. Jak jste spokojen/a s dostupností konkrétních informací, týkajících se stezek? Mapy stezek ano ne

84

12. Jak jste spokojen/a s dostupností konkrétních informací, týkajících se stezek? Jiné:

(text)

13. Odpovídaly předem zjištěné informace o hipostezce a spojených službách realitě ? ano ne

14. Využil/a jste kovářských a podkovářských služeb v rámci putování po hipostezce ? ano ne, nepotřeboval/a jsem tuto službu ne, nebyly dostupné

15. Pokud jste využil/a této služby, byl/a jste spokojena s jejich kvalitou ? ano ne

16. Využil/a jste možnost ubytování na stanici ? ano ne

17. Pokud jste využil/a možnosti ubytování na stanici - byl/a jste spokojen/a s jeho kvalitou ? ano ne

18. Využil/a jste někdy možnosti uvázat koně na úvazišti ? ano ne

85

19. Pokud jste využil/a možnost uvázat koně na úvazišti, byl/a jste spokojen/a s kvalitou úvaziště ? ano ne

20. Je hipostezka dle Vašeho názoru řádně označená a upravená ? ano ne

21. Prosím o Váš případný názor na kvalitu značení a úpravu stezek:

(text)

22. Považujete umístění konkrétní koňské stezky v krajině za dobré ? (pozn.: častá blízkost rušné silnice, továrny X příjemné umístění, klidná krajina) ano ne

23. Byl povrch stezky v celé její délce pro koně vhodný ? ano - pro okované koně ano - i pro bosé koně ne

24. Byl/a jste nucen/a na koňské stezce koně převádět či vést z důvodu nevhodného povrchu či jiných, Vámi ani koněm nezpůsobených překážek ? ano – jednou ano – vícekrát ne

25. Objednal/a jste si někdy "dovolenou na koni" ? ano ne

86

26. Putoval/a jste po stezce někdy do/v zahraničí ? ano ne

87

Dotazník 2: Dotazník pro jezdecké stanice 1. V jakém regionu se nachází Vaše stanice ? hlavní město Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královehradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský

2. Nabízíte možnost ubytování ? ano ne

3. Pokud ano, jaký typ? ubytování v pokoji ubytování v apartmánu (s kuchyňkou) ubytování v chatkách místnost ve společné ubytovně místo pro stan místo pro karavan jiný typ

88

4. V jakých měsících zaznamenáváte největší zájem ze stran turistů (v oblasti stravování, ubytování atd.) ? leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec

5. Jaká je průměrná obsazenost (v % - v sezoně, mimo sezonu) ? (text)

6. Jaká je Vaše celková ubytovací kapacita (osob / lůžek) ? (text)

7. Kolik stojí ubytování na osobu / noc ? (příp. v sezoně, mimo sezonu) (text)

8. Jaký je okruh Vaší klientely ? příbuzní, známí tuzemští turisté turisté ze zahraničí

9. Jsou povolena domácí zvířata ? ano ne

89

10. Jaký typ stravování poskytujete ? žádné snídaně polopenze plná penze zajišťujeme nákup a dovoz základních potravin

11. V případě výběru snídaně, o jaký typ se jedná ? běžná formou bufetu

12. Večeře lze vybírat ? formou bufetu výběr z předem nabídnutého menu Jiná odpověď:

13. Nabízíte možnost zapůjčení koně ? ano ne

14. Nabízíte průvodcovské služby na koni po okolí ? ano ne

15. Nabízíte doplňkový program ? ano ne

16. Pokud ano, jaký ?

(text)

90

17. Nabízíte možnost parkování pro přívěs ? ano ne

18. Plánujete některou z následujících změn nebo novou službu ? neplánuji ubytovací stravovací obchod průvodcovství řemeslné placené (kadeřnictví, kosmetika, masáže ...) jiné

19. V případě jiné, uveďte prosím, jakou změnu či službu chcete zřídit:

(text)

20. Využil/a jste možnost čerpání dotace z některého z programů Evropské Unie ? ano ne

21. Pokud ano, z jakého programu a z kolika procent pokryl výši Vašich nákladů ?

(text)

91

22. Jakým způsobem se zviditelňujete na trhu ? pomocí KÚ - v brožuře Koňské stezky internet - vl. webové stránky regionální reklama - reklama v novinách, periodiku atd. informační letáky na webu – equichannelu přes cestovní kancelář osobním kontaktem - přátelé, opakované návštěvy jinak

23. V případě odpovědi jinak, prosím uveďte jak: (text)

24. V jakém roce jste začal/a podnikat v oblasti agroturistiky ? (text)

25. Jakým příjmem je pro Vás agroturistika ? hlavním zdrojem příjmů po celý rok zdrojem příjmů jen část roku příjem z turistiky doplňuje mé příjmy z hlavního zaměstnání, podnikání příjem z turistiky je pro mne zanedbatelný

26. V závěru bych Vás chtěla poprosit o vyjádření Vašeho názoru na budování, stav a propagaci koňských stezek a možnost podnikání v oblasti agroturistiky

(text)

92