Analýza rozvoje agroturistiky v České republice

Analýza rozvoje agroturistiky v České republice

Diplomová práce

Bc. Lucie Rýglová, Dis.

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra Hotelnictví

Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Lenka Turnerová, Csc. Datum odevzdání diplomové práce: 2014-06-19 Datum obhajoby diplomové práce: E-mail: [email protected]

Praha 2014

1

Master’s Dissertation

Analysis of agrotourism in the Czech Republic Bc. Lucie Rýglová, Dis.

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management

Major: Hotel and Spa Management Thesis Advisor: doc. Ing. Lenka Turnerová, Csc. Date of Submission: 2014-06-19 Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prague 2014

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Analýza rozvoje agroturismu v České republice zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databází Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.

V Praze dne 19. 6. 2014

…………………………… Lucie Rýglová

Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí mé diplomové práce doc. Ing. Lence Turnerové, CSc., za odborné vedení, konzultace, cenné rady a připomínky, které mi v průběhu vypracování diplomové práce poskytla. Dále bych ráda poděkovala všem, kteří mi byli po celou dobu oporou. Zejména mé rodině za podporu a trpělivost.

ABSTRAKT RÝGLOVÁ, Lucie. Analýza rozvoje agroturismu v České republice. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2014. celkový počet stran 67. Základem práce bude zhodnocení současného stavu agroturistiky v České republice a potenciální zájem obyvatel hlavního města Praha o tento typ trávení volného času. Teoretická část bude charakterizovat základní pojmy týkající se cestovního ruchu, zeleného cestovního ruchu a agroturistiky. Informace budou čerpány ze sekundárních zdrojů, tzn. z odborné literatury popisující druhy zeleného cestovního ruchu, a dále z webových zdrojů zasahující do problematiky agroturistiky. Zdroje, ze kterých autorka čerpala jsou uvedeny v části příloh. Obsahem vlastního dotazníkového šetření bude 24 otevřených, uzavřených a polouzavřených otázek, cílem je oslovení 110 respondentů, pomocí elektronického dotazování. Následné vyhodnocení bude zajištěno prostřednictvím internetového serveru vyplnto.cz, kde odpovědi všech respondentů budou automaticky vyhodnoceny a vygenerovány grafy a statistiky, které budou sloužit jako podklad pro analýzu a interpretaci výsledných dat. Na základě analýzy dat z primárního průzkumu i sekundárních dat budou vyvozeny faktory, které brání a naopak podporují rozvoj agroturistiky a bude sestavena SWOT analýza. Ve SWOT analýze budou rozebrány silné a slabé stránky agroturistiky v ČR, dále také příležitosti a hrozby, kterým v současné době čelí. Nakonec budou na základě SWOT analýzy vytvořeny strategie rozvoje agroturistiky v České republice, které pomohou zvýšit její úroveň a význam pro cestovní ruch. V návrhové části budou uvedena opatření, která by zlepšila současnou situaci v stanovených problematikách agroturistiky. Na tyto návrhy navazují vypracované propagační materiály pro rodinnou agrofarmu, které budou nápomocny v zajištění stabilnější pozice na trhu a konkurenceschopnosti agrofarmy. Vypracované propagační nástroje jsou následující: propagační leták, dárkový voucher, nový produkt farmářské bedýnky, svatební koncept, svatební propagační leták, informační dotazník spokojenosti. Klíčová slova: Agroturistika, Zelený cestovní ruch, Agrofarma, Propagace, Analýza rozvoje

ABSTRACT RÝGLOVÁ, Lucie. Analysis of agrotourism in the Czech republic. [Master´s Dissertation] The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Prague: 2014. 67 pages.

The aim of this thesis is to appraise the current situation in agro tourism in the Czech Republic and also the potential interest of the population living in Prague in this type of leisure activity. The theoretical part of this thesis describes in basic terms the relationship to tourism, green tourism and website sources about agro tourism. Information is gathered from secondary sources such as educational literature explains different kinds of green tourism and also websites that relate to agro tourism issues. All references are listed in the appendix, at the back of this thesis. The practical part of the thesis is market research completed through questionnaires which containing 24 questions in open, half-open, closed and half-closed format. The questionnaire is in electronic version and 110 interviewees were surveyed. Evaluation completed using a website called vyplnto.cz where all interviewee’s answers are automatically generated and graphs with statistics are consequently used to support analysis and final research results. On the basis of relevant analysis from primary and secondary research, there appears to be arguments against or supporting the agro tourism growth. A SWOT analysis is also used to find out strengths and weaknesses of agro tourism in the Czech Republic and also opportunities and threats which this industry is currently facing. Finally, the SWOT analysis is used to define developments and strategies in agro tourism in the Czech Republic, which can positively influence the agro tourism growth. The recommendations suggests a list of steps how to improve the current situation in agro tourism. These steps include promotional materials for family agro farm to allow a stable platform in the market and to be competitive in the industry. These promotional materials suggested - promotional leaflets, gift’s vouchers, new product farm’s boxes, wedding concepts, wedding promotional leaflets and customer surveys.

Key words: Agrotourism, Green Tourism, Farm, Promotion, Analysis of development

OBSAH Úvod .................................................................................................................................. 1 Teoretická část .................................................................................................................... 3 1. Vymezení základních pojmů ........................................................................................... 3 1.1 Cestovní ruch ............................................................................................................ 3 1.1.2 Destinační cestovní ruch .................................................................................... 4 1.1.3 Zelený cestovní ruch .......................................................................................... 5 1.2 Význam agroturistiky ............................................................................................... 9 1.3 Organizace zaměřené na venkovský cestovní ruch .................................................. 11 Praktická část ................................................................................................................... 14 2. Předpoklady a analýza současného stavu agroturistiky v ČR ......................................... 14 2.1 Analýza sekundárních zdrojů, metodika .................................................................. 15 2.2 Marketingový průzkum ........................................................................................... 18 2.2.1 SWOT analýza agroturistiky v ČR .................................................................. 30 2.2.2 PEST analýza ................................................................................................... 39 2.2.3 Ověření hypotéz ............................................................................................... 41 Návrhová část ................................................................................................................... 43 3. Návrhy a doporučení na zlepšení rozvoje agroturistiky v ČR ........................................ 43 3.1 Konkrétní vymezení návrhů na podporu agroturismu .............................................. 44 3.1.1 Priorita č. 1 - Zkvalitnění poskytovaných služeb .............................................. 44 3.1.2 Priorita č.2 - Propagace .................................................................................... 46 3.2 Marketingové návrhy pro agrofarmu ....................................................................... 47 3.2.1 Návrh na propagační leták a webová propagace ............................................... 48 3.2.2 Projekt Farmářské bedýnky .............................................................................. 50 3.2.3 Dárkový voucher .............................................................................................. 51 3.2.4 Návrh balíčku – Tradiční Vánoce netradičně .................................................... 53 3.2.5 Projekt svatební den na agrofarmě .................................................................... 55 3.2.6 Dotazník spokojenosti ...................................................................................... 60 Závěr ................................................................................................................................ 61 Literatura.......................................................................................................................... 65 Přílohy ............................................................................................................................. 68

SEZNAM ILUSTRACÍ, TABULEK A GRAFŮ Obrázek 1

Propagační leták

Obrázek 2

Farmářská bedýnka

Obrázek 3

Dárkový voucher

Obrázek 4

Příprava a zhotovení tradiční vánočky

Obrázek 5

Výroba vánočního věnce

Obrázek 6

Ukázka tradiční dekorace

Obrázek 7

Ukázka svatebním dnem

Obrázek 8

Speciální svatební dekorace

Obrázek 9

Svatební hostina

Tabulka 1

Protikladné rysy městské turistiky a letovisek a venkovské turistiky

Tabulka 2

SWOT analýza agroturistiky ČR – silné a slabé stránky

Tabulka 3

SWOT analýza agroturistiky ČR – příležitosti a hrozby

Graf 1

Zaznamenal/a jste někdy pojem agroturismus?

Graf 2

Co si pod pojmem agroturismus představujete? Uveďte

Graf 3

Trávíte část dovolené v tuzemsku?

Graf 4

Zavítal/a jste někdy na agrofarmu?

Graf 5

Strávil/a jste v minulosti dovolenou na agrofarmě?

Graf 6

Jaký by byl hlavní motiv pro strávení dovolené na agrofarmě?

Graf 8

Je v ČR dostatečná škála nabídky v oblasti agroturismu? Zvolte bodové hodnocení 1-5 (1 špatné, 5 nejlepší)

Graf 9

Setkali jste se někdy s propagačními materiály v oblasti agroturismu?

Graf 13

Zajímaly by Vás speciální či tradiční akce? (ruční výroba, masopust, zabíjačka aj.)

Graf 15

Domníváte se, že agroturimus se stane v budoucnosti moderním a atraktivním typem dovolené v ČR?

Graf 18

Máte možnost trávit volný čas na vlastní chatě či chalupě?

Graf 19

Zvolili byste dovolenou na agrofarmě i v případě, že máte vlastní chatu, chalupu?

Graf 21

Zakroužkujte do jaké věkové skupiny patříte

ÚVOD V diplomové práci se zabývám problematikou vývoje agroturistiky v České republice. Důvod proč jsem si toto téma vybrala, je objevování a trávení volného času v netradičním prostředí oproti masovému turismu. Zajímalo mě, nakolik je žádoucí nabídka agroturistiky v domácím cestovním ruchu, zda existuje potenciál rozvoje pro tento typ turismu, a jak se mění preference v trávení volného času, a zda vůbec existuje agroturistika v podvědomí veřejnosti. V hypotéze H1: předpokládáme zájem o agroturistiku jako nový typ trávení volného času potenciálními zákazníky z hlavního města Praha. V hypotéze H2: se domníváme, že agroturistika zaujme v budoucnu významnou pozici ze strany tuzemských účastníků cestovního ruchu v případě posílení zájmu ze strany státu. Práce je rozdělena do tří tematických částí - teoretická, praktická a návrhová část. První část práce seznamuje s pojmy nezbytnými k pochopení problematiky agroturismu a cestovního ruchu. Popisuje organizace zabývající se podporou venkovského cestovního ruchu a agroturistiky v rámci národní a mezinárodní politiky. Praktická část detailně rozebírá metodologii šetření a výsledky výzkumu. Tato část je rozdělena do dvou celků, první celek utváří marketingový výzkum, kde cílem je zjistit povědomí a atraktivitu agroturistiky pro obyvatele hlavního města Praha. Výzkum zajistí dotazníkové šetření, prováděné osobně, ale i pomocí speciálního webového portálu. Druhý celek zhodnotí současnou situaci agroturistiky v České republice pomocí vytvořené SWOT analýzy a PEST analýzy. V poslední návrhové části budou vytvořeny programy pro zlepšení současné situace v oblasti agroturismu a následně vypracovány konkrétní marketingové návrhy na propagaci rodinné agrofarmy. Cestovní ruch je celosvětové odvětví, které do budoucna ještě zaznamená dynamický vzestup. Nabízí nejen mnoho pracovních příležitostí a podporuje ekonomiku státu, ale i rozvoj regionů a obcí, přispívá na budování nové infrastruktury, obnovu přírodního a kulturního dědictví, v neposlední řadě zvyšuje životní úroveň místních obyvatel. Milióny lidí z celého světa vynakládají své prostředky, aby mohli zažít a spatřit místa s odlišnou kulturou. Avšak není to jen dovolená a poznání, které nutí k cestování, potřeba setkání, pracovních cest a kongresů, to vše je součástí turismu. Cestovní ruch má v dnešní moderní době mnoho podob a s postupem času se neustále mění a přetváří ku potřebám účastníkům.

1

Avšak cestování nemá jen pozitivní vliv, skrývá v sobě mnohá negativa leckdy i nenavratitelná. Cestování vyžaduje pro svou existenci budování nových silnic a dálnic, v destinacích je koncentrováno mnoho turistů, což je příčinou většího výskytu odpadků, zatěžování kulturních a přírodních památek, plýtvání přírodními zdroji anebo dokonce vyhubení některých rostlinných či živočišných druhů. A proto, aby v budoucnu nedocházelo k rapidnímu nárůstu negativních dopadů a společnost uchovala pro budoucí generace veškeré dědictví planety podporuje udržitelný rozvoj cestovního ruchu. V posledních letech je vytvářena snaha o rozvoj tzv. zeleného cestovního ruchu, který nabízí mnoho nových forem trávení volného času v souladu s životním prostředím a poznáváním života na venkově a v přírodě. Tyto formy respektují jedinečnost každého kraje, kulturní tradice a bohatství míst, nedotčených masovým turismem. Agroturistika je jednou z šetrných forem, která přibližuje účastníkům cestovního ruchu pobyt na farmách či jiných objektech ve venkovském prostředí. Pro zemědělce je to nejen další zdroj příjmu, ale i oživení a zvýšení životní úrovně v regionu. Účastníci agroturismu mohou využít mnoho doplňkových aktivit založených na svém dobrovolnictví - práce se zvířaty, obdělávání pozemků, sběr hub, výroba domácích produktů anebo sportovního vyžití v okolí – procházky, návštěva památek, jízda na koni či účast na kulturních akcích – masopust, zabíjačka aj. Česká republika disponuje celou řadou výhod pro provozování agroturismu, leží v srdci Evropy, kladný postoj k zemědělství, bohatost na rozlehlé lesy a louky, ale i kulturní dědictví. Bohužel i přesto všechny tyto výhody se agroturismus nachází na nízké úrovni oproti konkurenci v zahraničí kde s provozováním tohoto typu cestovního ruchu začali o mnoho let dřív, služby jsou na velmi vyspělé úrovni.

2

TEORETICKÁ ČÁST 1. VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ Stejně jako v jiných specifických oblastech i agroturismus užívá odborné termíny a definice, které tato kapitola blíže popisuje pro pochopení celé problematiky formy venkovského cestovního ruchu.

1.1 CESTOVNÍ RUCH Cestovní ruch byl definován již z mnoha pohledů a existují různá pojetí tohoto oboru. Pásková a Zelenka se ve svém výkladovém slovníku cestovního ruchu pokusili tento pojem definovat nejen z hlediska jevů probíhajících na straně poptávky, ale také na straně nabídky. Autoři definují turismus jako „komplexní společenský jev, jako souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu, souhrn procesů budování a provozování zařízení se službami pro účastníky cestovního ruchu včetně souhrnu aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejně správních aktivit a rekreace místní komunity a ekosystémů na uvedené aktivity.“ Část odborné veřejnosti vidí cestovní ruch jako určitý způsob uspokojování lidských potřeb v oblastní rekreace, turistiky, lázeňské léčby a kultury, pokud k němu dochází mimo běžné prostředí ve volném čase obyvatelstva. 1 Svým vlivem tedy zasahuje do velkého množství odvětví, přičemž některá jsou na něm závislá. V současné době patří v mnoha zemích k nejdůležitějším zdrojům příjmů do státních rozpočtů z důvodu jeho dynamického vývoje. 2 Cestovní ruch zaujímá v současnosti významné místo v ekonomikách většiny vyspělých zemí. Důležitou součástí cestovního ruchu je i venkovský cestovní ruch, jehož jednotlivé formy – často označované jako šetrné formy cestovního ruchu - nabývají v poslední době na významu a jsou podporovány jak světovou organizací cestovního ruchu UNWTO, tak i národními organizacemi cestovního ruchu.

1 2

KUNEŠOVÁ, E., NEDVĚDOVÁ, A. Technika cestovního ruchu. Praha: Grada Publishing. 1992. 206 s. ISBN 80-85623-32-3. RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch. 3. vyd. Ostrava: KEY Publishing, 2009. 187 s. Management. ISBN 978-807418-028-6.

3

Šetrné formy cestovního ruchu představují takový rozvoj cestovního ruchu, který nenarušuje životní prostředí a přispívá k trvale udržitelnému rozvoji územních celků. Mezi šetrné formy cestovního ruchu patří agroturistika, ekoagroturistika a ekoturistika. 3 Diskutovaná problematika se řídí patřičnou legislativou České republiky. Konkrétněji upravuje zákon č. 159/1999 Sb. z 30. června 1999. Definuje některé podmínky podnikání v této oblasti a změny zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.4 Rizika cestovního ruchu 

škody na životním prostředí zejména při překročení únosné míry návštěvnosti (škody prostřednictvím činností a chování návštěvníků – znečišťování vody, půdy, ovzduší, hluk, lesní požáry, devastace flóry a fauny, neregulovaný lov zvěře, ryb a sběr lesních plodů, poškozování památek, problémy spojené s likvidací odpadu),



socio-kulturní změny lokality (změny životního stylu místních obyvatel, změna systému hodnot, střet kultur – ohrožení jejich původního způsobu života, sociálnístres). Cestovní ruch znamená pro každou lokalitu příležitost, ale zároveň i ohrožení. Příležitosti a ohrožení se projevují jak ve sféře ekonomické, tak i sociální a v oblasti životního prostředí. Příležitosti znamenají pro lokalitu určité šance, které lze využít, ohrožení naopak představují problémy, jichž je třeba se vyvarovat. 5

1.1.2 DESTINAČNÍ CESTOVNÍ RUCH Pro rozvoj cestovního ruchu a agroturistiky je velmi důležité uplatňovat principy destinačního managementu. Destinační management je dle Vajčnerové (2009) způsob řízení určité destinace, jehož cílem je zefektivnit činnosti spojené s cestovním ruchem a jeho udržitelným rozvojem.

3

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Cestovní ruch [online]. [cit. 2014-05-01]. Dostupné z www: 4 Srov. Zákony týkající se cestovního ruchu. In e-zákony. Ostrava: Arnet On Line, a.s., [cit. 2014-05-26], Dostupné z: . 5 Ekoagroturistika. [cit.2014-05-28], Dostupné z:

4

Předpokladem pro destinační management a celkově pro rozvoj cestovního ruchu je spolupráce veřejného a soukromého sektoru neboli „3 P“ - PRIVATE

PUBLIC-

PARTNERSHIP. Veřejný sektor (Public) je představován státem (Czech Tourism, MMR), územní samosprávou (kraje, obce), zájmovou samosprávou, nadacemi apod. Do soukromého sektoru (Private) řadíme ubytovací a stravovací zařízení, cestovní kanceláře a agentury, provozovatele sportovních a kulturních objektů atp.6

1.1.3 ZELENÝ CESTOVNÍ RUCH Zelený cestovní ruch si klade za cíl zdůrazňování místního hlediska uskutečňování cestovního ruchu ve volné krajině, ale i v mírně osídlených lokalitách. Jeho charakteristikou je určitá snaha o poznání přírody a lidského prostředí. Zelený cestovní ruch nebude a ani není jeho snahou být masovou záležitostí, což je respektováno subjekty cestovního ruchu z pohledu tvorby zisku. 7 Sysel, Zurynek rozdělují zelený cestovní ruch následovně:  ekoturismus, ekoagroturismus  agroturismus  venkovský turismus, chataření a chalupaření8 Venkovský turismus Forma cestovního ruchu spjatá s krajinou, přírodou a vesnickým osídlením se nazývá venkovská turistika. Využívá atraktivity přírody, lidské činnosti, památek a vesnické atmosféry. Turisté cestují na venkov za účelem odpočinout si od městského ruchu a stresu. 9 Účast na venkovském cestovním ruchu umožňuje zájemcům naplňovat volný čas na venkově různými rekreačními, turistickými a dalšími aktivitami s možností ubytování v rodinách, ve venkovských staveních nebo jiných ubytovacích zařízeních, která jsou v tomto

6

Ekoagroturistika. [cit.2014-05-28], Dostupné z: 7 POUROVÁ, M. Agroturistika, možnosti rozvoje a perspektiva v České republice. Kufr, Praha 2000, ISBN 80-213-0672-6. 8 SYSEL J., ZURYNEK J. Management cestovní kanceláře a cestovní agentury 1. vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2009. 120 s. ISBN 978-80-86723-78-5. 9 POUROVÁ, M. Agroturistika. 1. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta ve vydavatelství Credit, 2002. 123 s. ISBN 80-213-0965-2.2.

5

prostředí.10 Jde např. O pěší turistiku, jízdu na kole či na koni, pozorování domácích zvířat a péče o ně, konzumace potravin vyprodukovaných na farmě. Jeho rozvoj souvisí s rozvojem venkova, budováním turistických tras a cyklostezek, s rozvojem farem a alternativního zemědělství. Zahrnuje různé formy šetrného cestovního ruchu, kam můžeme zařadit agroturistiku, ekoagroturistiku, ekoturistiku.11 Moderní venkovská turistika, která se začala prosazovat v sedmdesátých až devadesátých letech dvacátého století, je však v mnoha ohledech odlišná. Především se jí účastní vyšší počty turistů.12 Tabulka 1 - Protikladné rysy městské turistiky a letovisek a venkovské turistiky CR ve městech nebo v letoviscích

Venkovská turistika

Málo otevřeného prostoru

Hodně otevřeného prostoru

Husté osídlení

Řídké osídlení

Mnoho aktivit pod střechou

Mnoho aktivit v plenéru

Velké podniky

Malé podniky

Žádné zapojení zemědělství či lesnictví

Určité zapojení zemědělství či lesnictví

Soběstačné turistické zájmy

Turistika podporuje jiné zájmy

Pracovníci bydlí daleko od pracoviště

Pracovníci bydlí blízko pracoviště

Vliv sezónních činitelů je vzácný

Vliv sezónních činitelů je častý

Profesionální řízení

Neprofesionální řízení

Velký počet návštěvníků a turistů

Málo návštěvníků a turistů

Kosmopolitní atmosféra

Lokální atmosféra

Mnoho moderních budov

Mnoho starších budov

Obecný dopad

Specializovaný dopad

Rozsáhlý marketing Zúžený marketing Zdroj: STŘÍBRNÁ, M., Venkovská turistika a agroturistika, s. 9., 2005

10

ORIEŠKA, J. Technika služeb cestovního ruchu. Praha: Idea servis, 1999. ISBN 80-901462-1-X. ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Linde Praha, 2012, 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2. 12 STŘÍBRNÁ, M. Venkovská turistika a agroturistika. 1. vyd. Praha: Profi Press, s.r.o., 2005. 65 s. ISBN 8086726-14-2.3. 11

6

Ekoturismus, ekoagroturismus Ekoagroturistika

(nebo

též

ekoagroturismus)

je

turistika

na

ekologicky

hospodařících farmách produkujících bio-produkty, které jsou umístěny ve zdravotně příznivém životním prostředí. Ekologická farma nepoužívá při výrobě rostlin a chovu zvířat žádné syntetické chemikálie, hnojiva, hormonální přípravky, umělá barviva či konzervační látky. Zvířata jsou chována přirozeným způsobem a krmena bez používání masokostních mouček apod. Podstatným znakem ekoagroturistiky je nejen sepjetí turisty s farmářskou rodinou, ale i účast na zemědělských pracích a konzumace produktů jejich ekologického zemědělství. 13 Produkty ekologického zemědělství podléhají přísné kontrole a splňují mezinárodní standardy. Smějí používat ochrannou známku BIO. Rozvíjí se především v krajinářsky a přírodně hodnotných oblastech s trasami pro jedno a vícedenní pochody. Podle odhadů UNWTO tvoří pobyty v přírodě až 7% všech mezinárodních výdajů na cestovní ruch.14 Chataření a chalupaření Je specifickou odnoží turistiky, typickou pro české a slovenské země. Za trvání první republiky byly časté návštěvy venkovského příbuzenstva a letních bytů. Po druhé světové válce se díky kolektivizaci se změnil vztah město – vesnice a lidé začínali jezdit na venkov si odpočinout.15 Agroturismus Při této formě turistiky dochází ke spojení práce podnikatelů v zemědělské výrobě s rekreační aktivitou v rámci produktů cestovního ruchu. K aktivitám v tomto směru patří především účast na zemědělských a domácích pracích a to ať už ve své aktivní nebo pasivní podobě.16

13

ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Linde Praha, 2012, 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2. 14 MOUREK Daniel: Cestovní ruch a životní prostředí, Sborník „K udržitelnému rozvoji České republiky: vytváření podmínek“, Univerzita Karlova v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí, Praha 2002, svazek III 15 POUROVÁ, M. Agroturistika, možnosti rozvoje a perspektiva v České republice. Kufr, Praha 2000, ISBN 80-213-0672-6. 16 SYSEL J., ZURYNEK J. Management cestovní kanceláře a cestovní agentury 1. vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2009. 120 s. ISBN 978-80-86723-78-5.

7

Agroturistika (přesněji agroturismus) je specifickou formou venkovského cestovního ruchu, která vedle bezprostředního využívání přírody a krajiny venkova je charakteristická přímým vztahem k zemědělským pracím nebo usedlostem se zemědělskou funkcí. Je provozována podnikateli v zemědělské prvovýrobě a slouží jim jako hlavní nebo další zdroj k udržení nebo rozšíření hlavního podnikatelského programu, tj. výroby zemědělských produktů (rostlinných nebo živočišných). Je ideálním typem rodinné dovolené. Umožňuje poskytnout zájemcům pobyt a stravu na venkovských statcích a možnost účastnit se prací souvisejících se zemědělskou výrobou či chovem zvířat (především koní). Zvláštnost agroturistiky na rodinné farmě spočívá v tom, že turista se volně pohybuje v provozním prostředí zemědělského podnikatele, resp. má možnost se seznámit se vším, co tvoří zemědělskou usedlost. Jde zejména o domácí a hospodářská zvířata (kočky, psy, koně, krávy, prasata, ovce, kozy, drůbež aj.) a hospodářské objekty a movitosti (stáje, chlévy, stodoly, zemědělské stroje, nářadí apod.). 17 Počátky agroturistiky V ČR pozorujeme od roku 1993, kdy se jí věnovalo prvních 15 farem.

18

Agroturistika se v Česku objevila po otevření hranic jako nový fenomén, který

vzbuzoval mnohá očekávání. Ta byla zčásti naplněna zejména díky podpoře organizace ECEAT – European Centre for Ecology and Tourism (www.eceat.cz) založené v roce 1993 v Nizozemsku na podporu právě agroturistiky jako cestovního ruchu ve spojení s farmami v Česku, Polsku a Maďarsku. V roce 1997 byl založen Svaz venkovské turistiky, kterému ECEAT později předal svůj projekt Prázdniny na venkově (www.prazdninynavenkove.cz). Agroturistika však od svého vzniku v západní Evropě prošla a zvláště nyní prochází mnoha změnami. Přesto zůstává moderním způsobem trávení volného času a je tedy stále na vzestupu, i když se její obsah a také její konkrétní podoby mění. K lákadlům agroturistiky patřila možnost práce na farmě, zahradě nebo v sadu, ale tato její původně hlavní součást ustupuje do pozadí.19

17

ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Linde Praha, 2012, 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2. 18 RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch. 3. vyd. Ostrava: KEY Publishing, 2009. 187 s. Management. ISBN 978-80-7418-028-6. 19 DUDÁK V., PAVELKA Z. Agroturistika v České republice. Novela bohemika, 2012. 280 s. ISBN: 978-80-87683-03-3.

8

Je ideální dovolenou zejména pro městské rodiny s dětmi, které se mohou stát alespoň na chvíli součástí farmářské rodiny, užívat si kulturního bohatství venkova, pomáhat při zemědělských pracích, starat se o zvířata a prohlédnout si je na vlastní oči, agroturistika má tedy i výchovnou funkci. 20

1.2 VÝZNAM

AGROTURISTIKY

Agroturistika nepřináší prospěch pouze podnikateli, který tuto činnost provozuje, ale pozitivně zasahuje i do vývoje obcí, regionů a státu. Díky agroturistice se navyšuje vybavenost obcí, která je důležitým předpokladem pro rozvoj této formy venkovského cestovního ruchu. Zemědělské podnikatelské subjekty využívají agroturistiku jako doplňkový zdroj svých příjmů, tímto lze výhodně zpeněžit své domácí produkty a vhodně využít svých ubytovacích kapacit a okolí farmy. Důležitým faktorem je i navyšování životní úrovně obyvatel a tím i zvyšování příjmů obyvatel obcí. Agroturistika podněcuje další rozšiřování výroby, oživuje tradiční řemeslnou výrobu, snaží se udržovat tradice a místní folklór, samozřejmě zaujmout typickou gastronomií pro danou oblast. Snaha agroturistiky je zachování původního krajinného rázu i přesto, že využívá přírodního, kulturního a historického potenciálu obce. V regionech i celém státě snižuje agroturistika nezaměstnanost a vytváří pracovní příležitosti v zemědělství, ale i v jiných oborech, jejichž služeb účastníci agroturistiky využívají. Tím stabilizuje osídlení venkova a napomáhá udržovat a obnovovat vesnické osídlení. Cestovní ruch se díky ní rozptyluje do větších územních celků, což je blahodárné pro životní prostředí. Pokud farmu navštěvují i zahraniční turisté, zvyšují se exportní aktivity státu.21

VÝZNAM AGROTURISTIKY PRO PODNIKATELE 

je doplňkovým zdrojem příjmů



finalizuje produkci



využívá méně výnosných ploch



zvyšuje standard zemědělské domácnosti

20

RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch. 3. vyd. Ostrava: KEY Publishing, 2009. 187 s. Management. ISBN 978-80-7418-028-6. 21 Význam agroturistiky. [cit.2014-05-28], Dostupné z:

9

VÝZNAM AGROTURISTIKY PRO OBEC 

využití budov



zvýšená vybavenost obce



stimul pro odbyt zemědělských i jiných výrobků



zvýšení příjmů obyvatel obce



oživení řemeslné výroby



vytvoření finančních zdrojů



zvyšuje možnost zaměstnání



oživení folklóru a jiných tradic obce



využití přírodního, kulturního a historického potenciálu obce



udržování gastronomických a jiných zvyklostí



zachovává původní ráz obce a krajiny

VÝZNAM AGROTURISTIKY PRO REGION A STÁT 

je alternativou mimoprodukčních forem zemědělství



snižuje nezaměstnanost



stabilizuje osídlení krajiny



udržuje a funkčně obnovuje vesnické osídlení



rozptyluje cestovní ruch do větších celků



zvyšuje exportní aktivity státu22

PŘÍNOSY AGROTURISTIKY Obecné přínosy agroturistiky: 

představuje alternativní podnikatelskou činnost šetrnou k životnímu prostředí



vytváří pracovní příležitosti



stabilizuje venkovské obyvatelstvo (zabránění jeho odlivu do městských center za prací)

22

Agroturistika, význam agroturistiky. [cit.2014-05-28], Dostupné z:

10

Specifické dopady: 

zhodnocení nemovitostí



další příjem pro zemědělský podnik, farmu



možnost práce pro ženy – práce doma, nedojíždění za prací, možnost současně pečovat o rodinu a domácnost



zvyšování životní a kulturní úrovně



zlepšování a rozvoj společenské

Cíle agroturistiky: 

vylepšení rozpočtu farem zejména menších farem (rodinných) a farem v méně příznivých oblastech



tvorba pracovních míst ve venkovském prostoru



zvyšování konkurenceschopnosti podniků i celých regionů



rozvoj infrastruktury a ochrany krajiny resp. životního prostředí



plošné rozšíření celkové turistické nabídky ČR



z hlediska turistů je cílem vytvořit kladný vztah k přírodě, k životu na venkově, k zemědělství a probouzet v nich ekologický styl myšlení a chování.

NEGATIVNÍ DOPADY AGROTURISTIKY 

konkurence ve využití pracovních sil



konkurence v rozložení volného kapitálu



přetěžování žen - farmářek



negativní dopad na životní prostředí



negativní dopad na vesnické sociální struktury



úbytek půdy

1.3 ORGANIZACE ZAMĚŘENÉ NA VENKOVSKÝ CESTOVNÍ RUCH CZECHTOURISM Vystupuje jako státní příspěvková organizace Ministerstva pro místní rozvoj. Úkolem české centrály cestovního ruchu je propagace České republiky doma, ale i v zahraničí jako atraktivní turistickou destinací. Partnery jsou představitelé krajských institucí, zástupci turistických regionů, destinační managementy, města, obce a podnikatelská veřejnost. 11

ECEAT - EUROPEAN CENTRE FOR ECOLOGY AND TOURISM Zaměření organizace je založeno na šetrném cestovním ruchu, která byla založena v roce 1993 v Nizozemí, o rok pozdějí v roce 1994 byla založena Nadace ECEAT v ČR (nyní občanské sdružení), člen ECEAT – INTERNATIONAL. Sdružení se zabývá následujícími úkoly: provozování systému hodnocení „eko“ kvality ubytovacích služeb (ECEAT QUALITY LABEL), poskytování poradenství (ECEAT EXPERTISE), rozvíjení nových produktů a projektů (Centrum zelených vědomostí, vzdělávací programy, projekt Stezky dědictví – projekt rozvoje regionální gastronomie).

SVAZ VENKOVSKÉ TURISTIKY Svaz byl založen v roce 1997 za účelem sdružení podnikatelů ve venkovském cestovním ruchu a dalších příznivců. Organizace se aktivně zabývá prosazováním zájmů svých členů, venkovských podnikatelů, zajišťování zavádění do praxe a kontrolování kvalitativních standardů ubytovacích kapacit na venkově, pomoc při rozvoji odborných schopností poskytovatelů služeb ve venkovském cestovním ruchu. Udržuje úzkou spolupráci s krajskými úřady, agenturou CzechTourism a ECEAT CZ, která pomáhá při propagaci ubytovacích zařízení svých členů. V neposlední řadě spravuje doménu www.prazdninynavenkove.cz, kde uživatelé naleznou přehled ubytovacích zařízení a dále stránky svazu www.svazvt.cz.

EUROGITES Evropský svaz turistiky a dovolené na venkově se zabývá úzkou spoluprácí mezi všemi evropskými státy a podnikání v agroturistice. Mezi hlavní činnosti svazu patří: poradenství, organizování, vzdělávání, informatika a technické činnosti. Důležitým krokem ve zlepšování poskytování služeb je vize vytvoření jednotného rezervačního a informačního systému pro celou Evropu, který by sjednotil úroveň služeb a eliminoval veškeré nedostatky v systému kvality.

SZIF Státní zemědělský intervenční fond - SZIF vyplácí finanční podpory z Evropské unie a národních zdrojů. Dotace z EU je možné získávat z Evropského zemědělského záručního fondu (EAGF), z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a z Evropského rybářského fondu (EFF) (SZIF, 2013)

12

OSTATNÍ: 

Pro Bio svaz ekologických zemědělců



Ministerstvo zemědělství ČR



Ministerstvo pro místní rozvoj ČR



Ministerstvo životního prostředí ČR



Česká centrála cestovního ruchu



Národní informační středisko



LEA – liga ekologických alternativ



Asociace vzdělávacích zařízení pro rozvoj venkova

13

PRAKTICKÁ ČÁST 2. PŘEDPOKLADY A ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU AGROTURISTIKY V ČR I přesto, že Česká republika má velký potenciál v oblasti rozvoji venkovské turistiky a agroturistiky, v porovnání se zahraniční konkurencí není na vyspělé úrovni. Velké lesy a rybníky, rozmanitá krajina, široká kulturní nabídka a historie, bohatý seznam CHKO oblastí a národních parků, ale i folklór, pivovarnictví a vinařství, to vše Česká republika může nabídnout jako svou silnou stránku oproti konkurenci. Díky výhodné poloze ve středu Evropy a klidné politické situaci České republiky může být do budoucna poptávanou destinací pro lidi, kteří vyhledávají nové zážitky a krajiny v oblasti agroturismu a udržitelného cestovního ruchu. Rozvoj cestovního ruchu, a tím i průchod novým formám turismu, udržitelný cestovní ruch a venkovský cestovní ruch napomáhají k novým možnostem podnikání ve venkovských oblastech. Tato forma nemá dlouhou tradici v České republice, avšak je potřeba využít této příležitosti. Rozdíl mezi evropskou agroturistikou a agroturistikou v tuzemsku je její vývoj a start. Zatímco v Evropě v minulém století agroturistika zažila dynamický rozvoj, u nás pod tíhou kolektivizace v 50. letech, kdy byla zakládána družstva a státní podniky, a tím zanikaly rodinné farmy a statky, byl tento rozvoj nemožný. Sousedící státy jako Rakousko, Itálie či Německo za tuto dobu mají již bohaté zkušenosti a místní obyvatelé jsou na tento typ dovolené navyknutí. Obyvatelé České republiky dávají přednost svým chatám a chalupám jelikož v minulém režimu nebyla jiná možnost vyžití mimo velká města. Za poslední desítky let pozorujeme oblibu v zahraničním cestovním ruchu, kdy tuzemští obyvatelé rádi cestují mimo své hranice za mořem, které Česká republika nemá možnost nabídnout. Avšak tento trend by do budoucna mohl být prolomen a lidé by mohli více vyhledávat klidnější místa, která nebudou přeplněna turisty na pláži, ale v blízkosti svého domova poznávat nová místa, ale i formy odpočinku a jiného typu dovolené než doposud, která budou atraktivní jak pro rodiny s dětmi, páry, ale i seniory.

14

Významnou negativní stránkou v současné době je nižší zaměstnanost v zemědělské výrobě oproti létům minulým. Pokud porovnáme data zjistíme, že v roce 1990 v zemědělství pracovalo kolem 500 000 lidí, avšak v současnosti je to pouhých 140 000. Proč klesá zájem o práci v tomto odvětví? Mladší generace občanů touží po životě v městském prostředí díky rozmanitějšímu kulturnímu, pracovnímu a sociálnímu využití, tím dochází k odlivu pracovní sily do měst. Ani kolektivizace v rámci zemědělství nepřispěla rozvoji a podpoře této formy obživy. Díky odlivu obyvatel z vesnic dochází ke stárnutí místních a vysidlování původními obyvateli. Vesnice slouží jako rekreační oblast pro lidi z měst, avšak nedochází k hospodaření s místními pozemky a lesy, lidé se snaží uplatnit v jiných oblastech a preferencích, které bohužel vesnice nenabízejí. Změna vesnického krajinného a životního rázu, budování nové infrastruktury, inženýrských síti, výstavba bytů aj. Toto vše mění venkovský život na městský, navzdory těmto faktům vznikají programy rozmanitého charakteru na údržbu a obnovení toho venkovského. Agroturismus v zahraničí Evropa je místem bohatým pro provozování agroturismu, mnoho vyspělých států – Německo, Itálie, Švýcarsko, Rakousko aj. jsou na vedoucích pozicích v provozování tohoto typu trávení volného času. Důvodem proč agroturismus v zahraniční je na vysoké úrovni je velmi úzká spolupráce a podpora ze strany státu a podnikatelských subjektů, zároveň co nejúčinnější využití přírodních a kulturních předpokladů. Často se agroturistika zabývá i specifickými formami, kdy náplň tvoří gastronomické zážitky, tzv. labužničká či gastronomická agroturistika (zejména Středomořská oblast). Dalším typem je skandinávská agroturistika, kde provozovatel pronajímá letní domky a byty či kempy. Posledním typem, který lze zařadit je turistika s poskytováním přístřeší – dovolená na selském dvoře.

2.1 ANALÝZA SEKUNDÁRNÍCH ZDROJŮ, METODIKA Tato část se zabývá kompletním vyhodnocením šetření. Pro analýzu sekundárních zdrojů bylo nutné vybrat takovou metodu, která bude vhodná jak pro sběr informací, ale především zajištění jejich dostupnosti. 15

Bylo nutné oslovit předem určený segment tj. obyvatelé města Praha a patřičný počet respondentů, aby bylo možné vyvodit závěry pro zvolený výzkum v oblasti zájmu o agroturistiku. Vyhodnoceny jsou nejčastěji zaznamenané odpovědi, ale i ty které byly jedinečné. Rozlišujeme tři způsoby jakým dotazníkové šetření provádět a to na základě osobního dotazování, písemného (e-mail, elektronický dotazník) anebo telefonicky. Z hlediska určené segmentu na daném území bylo zvoleno dotazování za pomocí elektronického dotazníku, ale především osobního pohovoru s respondenty.

Důvody proč byly využity tyto dvě metody: 

hledisko času, menší náklady na tento faktor



dostatečný časový fond na zodpovězení respondenty

Mezi nevýhody písemného dotazování lze zařadit vlastní formulaci otázky, pochopení otázky jiným způsobem či úplné neporozumění a tím by mohlo dojít ke zkreslení výzkumu. Při tvorbě dotazníku bylo zapotřebí dbát několika zásad, aby nedošlo k chybné formulaci a komunikační bariéře s potenciálními respondenty. V úvodním slově s žádostí o vyplnění dotazníku je potřeba zcela jasně a stručně vysvětlit příčinu výzkumu a k čemu výsledky poslouží. Vlastní dotazník by měl být jednoduchý, atraktivní a ne příliš dlouhý, aby neodradil dotazované k vyplnění, a tím nedošlo k malé návratnosti. Celý dotazník by měl vytvořit celek otevřených, ale i uzavřených otázek, dávat logiku a nebýt chaoticky formulován. Cíl práce: Cílem diplomové práce je analyzovat současný stav agroturistiky v České republice a zároveň zhodnotit zda agroturistika zaujme silnou pozici na trhu cestovního ruchu v trávení volného času tuzemskými turisty.

16

Hypotézy: V hypotéze H1: předpokládáme zájem o agroturistiku jako nový typ trávení volného času potenciálními zákazníky z hlavního města Praha. V hypotéze H2: se domníváme, že agroturistika zaujme v budoucnu významnou pozici ze strany tuzemských účastníků cestovního ruchu v případě posílení zájmu ze strany státu. Subjekt a objekt výzkumu a výběrový soubor: Subjektem výzkumu je potenciální zájem o agroturistiku. Základním výběrovým souborem tohoto výzkumu jsou obyvatelé hlavního města Praha. Zdroje dat: Pro zpracování průzkumu zájmu o agroturistiku obyvateli hlavního města Praha byl použit sběr informací za pomocí sekundárních a primárních dat. Sekundární informace jsme získali z domácí, zahraniční knižní literatury, z internetových zdrojů, webu a propagačních materiálů. Tyto informace jsou klíčové. Zároveň byly použity primární data, ke kterým se přistupuje, když již jsou vyčerpány zdroje sekundárních informací. Tato data jsme získali metodou dotazování, jako způsob šetření byl zvolen dotazník. Forma sběru dat proběhla osobně, ale i elektronicky. Dotazník obsahuje 24 otázek, převážně výběr z jedné varianty, popřípadě z více alternativ, otevřené otázky, uzavřené otázky a otázka pomocí škály. Údaje byly zajištěny v období od 31. března 2014 do 21. dubna 2014 ve vybraném segmentu respondentů. Dotazníky byly vyplněny 110ti respondenty. Metody zpracování dat: Veškeré informace získané z dotazníkového šetření budou vyhodnoceny za pomocí grafů a následně rozepsány a zhodnoceny. Tato informační základna poslouží k následnému navržení speciálních programů a marketingových produktů. Veškeré tyto informace budou shrnuty v závěru diplomové práce.

17

2.2 MARKETINGOVÝ PRŮZKUM Marketingový průzkum byl prováděn na základě sekundárních dat dotazníkového šetření za účelem zjištění povědomí o agroturismu a zkušeností trávení volného času na agrofarmách obyvatel hlavního města Praha. Dotazování bylo zajištěno osobním pohovorem, ale i pomocí elektronického dotazování na internetu výběrem vhodného serveru zabývající se výzkumy survio.com.

Marketingový výzkum zahrnuje výsledky

zodpovězené 110ti respondenty. Každý z výsledků je interpretován v následující části. Základní kroky v přípravě dotazníky byly následující: 

Definice problému, který má výzkum řešit



Určení zdrojových informací



Výběr správné metody

Graf 1 - Zaznamenal/a jste někdy pojem agroturismus?

17,27% 82,73%

ano ne

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014. Průzkum ukázal částečné povědomí o agroturistice ze strany 91 respondentů, což odpovídá 82,73 %, tento fakt je velmi uspokojivý z důvodu rozšíření pojmu mezi obyvatelstvo, avšak neznamená to, že respondenti znají zcela správný význam agroturismu a podmínky dovolené na agrofarmě, což bylo zjištěno v další otázce šetření.

18

Otázka 2 - Co si pod pojmem agroturismus představujete? Uveďte Mezi dotazovanými se objevilo mnoho názorů a postojů co by mohl pojem agroturismus vyjadřovat. Většina odpovědí popisovala relativně správně agroturismus jako cestování za přírodou, klidem od velkoměsta, využití zvířat k trávení volného času, aktivní zapojení do zemědělských prací a ubytování u místních obyvatel, kteří vlastní farmy a statky či požitek z domácích vyrobených produktů a podílení se na jejich zhotovování. Vyskytlo se i několik názorů, které spíše odhadovali, co by tento pojem mohl znamenat, avšak nesprávně. Tyto odpovědi potvrdili, že tento typ dovolené by potřeboval účelnější propagaci, a ta by zapříčinila vznik vyššího podvědomí o agroturistice a venkovském cestovním ruchu.

Nejčastější odpovědi: 

trávení volného času v přírodě – aktivní i pasivní



turistika na venkově a na statku



práce na farmě – zemědělská činnost, práce v sadech



aktivity se zvířaty – péče, jízda



pomoc při výrobě domácích produktů, venkovská gastronomie



sportovní aktivity v okolí



folklór a tradiční zvykové akce

19

Graf 3 - Trávíte část dovolené v tuzemsku?

10% 90%

ano ne

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014. Z výsledků bylo zcela jasně prokázáno, že lidé rádi tráví své volno v tuzemsku a to velmi často, jelikož 90 % respondentů, uvedlo kladnou odpověď. Agroturismus je vhodným typem dovolené pro rodiny s dětmi, díky různorodému vyžití, zapojení se do mnoha aktivit, které v Praze nejsou na každodenním programu, ale i cenová dostupnost je významným faktorem při výběru rodinné dovolené. Odhady do budoucna předpovídají zvyšující se účast na domácím cestovním ruchu, tyto předpovědi vycházejí vstříc k propagaci šetrného turismu.

Graf 4 - Zavítal/a jste někdy na agrofarmu?

25,45% 74,55%

ano ne

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

20

Formy šetrného cestovního ruchu jsou teprve v počátcích. Pokud vezmeme v úvahu několik faktorů jako krátká doba provozování a s tím i málo získané zkušenosti, nízké využití marketingových nástrojů, kde je agroturismus soustřeďován, nelze předpokládat velký podíl pozitivních odpovědí. Pouhých 25 % dotazovaných získalo zkušenost s návštěvou příslušeného místa provozování agroturismu.

Graf 5 - Strávil/a jste v minulosti dovolenou na agrofarmě?

10,91%

89,09%

ano ne

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014. Agroturismus je v okolních státech (Německo, Rakouskou, Itálie) velmi populárním druhem dovolené a trávením volného času, ovšem v České republice je v počátcích i přes narůstající oblibu a povědomí. Výsledek jasně koresponduje s tímto tvrzením, 12 respondentů (10,91%) již absolvovalo pobyt na agrofarmě, zbytek dotazovaných nemá zatím žádnou zkušenost s agroturismem. Vhodnou podporou ze strany podnikatelských subjektů, ale i české centrály cestovního ruchu CzechTourism by mohlo dojít ke zvýšení účasti na agrofarmách a rozšíření povědomí o netradičních typech dovolené v České republice do budoucna.

21

Graf 6 - Jaký by byl hlavní motiv pro strávení dovolené na agrofarmě?

příroda

11% 31% 27% 52%

zážitky spojené s farmařením

50,91%

kontakt se zvířaty

30%

klid od ruchu velkoměsta

domací strava

52%

zkouška nového typu dovolené jiný důvod

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014. Nejčastěji respondenti očekávají soulad s přírodou, relax v přilehlé krajině (50,91 %), shodně byla uvedena touha po kontaktu se zvířaty a klid od velkoměsta (52 %). Všechny uvedené výsledky poukazují na touhu obyvatel Prahy po odpočinku od každodenního stresu a shonu v kombinaci s novými zážitky, které nejsou běžné pro moderní styl městského života. Další nejčastěji zaznamenané motivy: 

zkouška nového typu dovolené (31 %),



zážitky spojené s farmařením (30 %),



domácí strava (27 %),



jiný důvod (11%) - účast na zabíjačce, spaní na peci, zapojení vlastního zvířete na účasti dovolené, možnost využít traktor k práci na poli.

Otázka 7 - Existuje důvod, který by Vás odradil od strávení volného času na agrofarmě? Vypište. V této otázce došlo k rozmanitým rozdílům mezi uvedenými odpověďmi dotazovaných. Téměř polovina uvedla (46,2 %), že neexistuje důvod, který by je odradil na účasti agroturismu.

22

Při analyzování ostatních odpovědí docházelo k několika rozporům jak ze strany neznalosti, ale i různých požadavků potenciálních klientů na tomto typu dovolené, které buď vyžadují pro jejich komfort anebo jsou pro ně standardem na účasti jakékoliv formy trávení volného času. Nejčastější důvody neúčasti: 

přílišné odříznutí od světa



nekvalitní sociální zařízení



nepohodlí a nečistota



neplacená práce v rámci dovolené



neatraktivnost typu dovolené, preference výjezdového CR k přímořským destinacím



alergie



využití odpočinku na vlastním chalupě



nadbytečná aktivita v rámci dovolené



nevhodný způsob odpočinku

23

Graf 8 - Je v ČR dostatečná škála nabídky v oblasti agroturismu? Zvolte bodové hodnocení 1-5 (1 špatné, 5 nejlepší)

80 70 60 50 40 30 20 10 0

64 58,18%

31 28,18%

3 2,72%

1

2

3

5

4

4,54%

3,63%

4

5

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014. Úkolem respondentů bylo ohodnotit bodovým systémem úroveň nabídky agroturismu v České republice, kdy 1 vyjadřovala špatnou úroveň a 5 nejvyšší dosaženou. Dle sesbíraných dat převládala odpověď průměrné nabídky (58,18%), kdy ovšem jako další nejčastější bod hodnocení byl zvolen druhý nejhorší (28,18 %). Opět se šetřením potvrdila skutečnost, že není mezi obyvateli dostatečně pojem venkovské turistiky a jejích forem soustřeďován a propagován.

24

Graf 9 - Setkali jste se někdy s propagačními materiály v oblasti agroturismu?

23,63% 76,36%

ano ne

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014. Předchozí výsledky poukázaly na průměrnou nabídku v oblastech agroturismu a venkovského cestovního ruchu, avšak pokud se zaměříme na nabízené materiály, které by dosáhly vyšší propagace a zacílení na potenciálního zákazníka, výsledky jsou ještě na nižší úrovni. Pouze 23,63 % dotázaných zaznamenalo určitý typ propagace, reklamy a materiálů použitých k formování povědomí široké veřejnosti. V dnešní době, která je manipulována a tvořena reklamou a širokou škálou marketingových nástrojů, které ve své nabídce rychle stoupají v žebříčku moderních trendů, je velmi zarážející, že existují místa na trhu, která nevyužívají jako podporu svého podnikání dostatečnou propagaci.

Otázka 10 - Pokud ano, jaké to byly? Vypište Nejčastěji byla zaznamenána reklama pomocí letáků (45 %) a internetového komunikačního nástroje (40 %) – vyskakovací reklamy, bannery, sociální síť facebook. Další formy propagace agroturismu: odborné veletrhy či nabídka v cestovních kancelářích. Otázka 11 - S kým byste dovolenou na agrofarmě strávili? Uveďte Většina respondentů shodně uvedla, že by dovolená byla nejlépe strávena po boku svého partnera, přátel a zejména rodiny, využití pro děti, rekreace od velkoměsta, přimknutí k přírodě. Dle zjištěných výsledků agroturismus je nejméně atraktivní variantou trávení volného času na agrofarmě pro jednotlivce (5 %).

25

Otázka 12 - Jaké služby byste rádi využili na agrofarmě? Vyberte z více možností V další otázce byly vymezeny aktivity různorodého charakteru vyžití, které mohou být doprovodnou součástí agroturismu. Více jak polovina dotazovaných by se ráda podílela na pracích spojených s domácí výrobou potravin a produktů, v zápětí téměř shodně největší oblibu získali jezdectví a kulturní či tradiční slavnosti, zde je prokázáno, že lidé z města touží po aktivitách a zážitcích, které ve velkoměstech obtížně zažijí a nejsou v současnosti obvyklou zábavou. Mezi nejméně vyžadované aktivity se zařadila práce v zemědělství, půjčování sportovních potřeb a ruční práce, tyto odpovědi naznačují, že potenciální zákazníci by agroturismus vyhledávali jako klidnější a odpočinkovější typ dovolené, který by byl doplňován o tradiční zážitky, které nejsou nikterak fyzicky náročné pouze zpříjemní strávení volného čase a naučí zákazníka novým věcem.

Graf 13 - Zajímaly by Vás speciální či tradiční akce? (ruční výroba, masopust, zabíjačka aj.)

17,27%

82,73%

ano ne

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

Otázka 14 - Pokud ano, jaké by to byly? Vypište Místní folklór či kulturní akce vyvolali velmi kladný ohlas u respondentů (82,73 %). Pobyt by rádi zpříjemnili o zážitky, které si mohou odnést s sebou z dovolené, i přesto, že je kladen větší důraz na odpočinek, v posledních letech stoupá obliba v zážitcích, které na pobytu klienti mohou dobrovolně zažít. 26

Poskytovatelé těchto doplňkových služeb většinou bývají kreativní a mají snahu zákazníka ohromit novými trendy. Agroturistika je naštěstí vhodným typem trávení volného času, kde lze vytvořit mnoho kreativních akcí, speciálních slavnostní, ručních prací, rozmanitých workshopů či předváděcích dnů, návrat k tradičním řemeslům a chovu a mnoho dalších, záleží zcela na podnikateli či provozovateli jaký styl zábavy bude jeho farmu a podnikání provázat, aby se vyhovělo co nejširšímu segmentu klientů. Nejlépe umístěné akce: 

zabíjačka, masopust a podobné krajové zvyklosti



ruční výroba produktů – svíčky, přírodní ozdoby dle ročního období



farmářské a bleší trhy



soutěž o nejhezčí zvíře v okolí



místní tancovačka/veselka



otevřený den na agrofarmě



tradiční výroba masa, sýrů či bioproduktů



vinobraní

Graf 15 - Domníváte se, že agroturimus se stane v budoucnosti moderním a atraktivním typem dovolené v ČR?

37,28%

62,72%

ano ne

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014. Agroturismus se v současné době stává pomalu rostoucím trendem v oblasti dovolené i když jeho tempo růstu není nikterak agresivní.

27

Pokud vezmeme v úvahu výsledky z marketingového šetření, pozitivní vývoj agroturismu do budoucna odhaduje 69 respondentů (64,72%). Zbytek dotazovaných se domnívá, že agroturismus nemá šanci zaujmou natolik, aby byl průkopníkem v trávení volného času na farmách. Stále prioritní volbou pro respondenty je návštěva zahraničí u moře anebo aktivní dovolená v přilehlých státech.

Otázka 16 - Pokud byste se rozhodli strávit dovolenou na agrofarmě v ČR či v zahraničí (Rakousko, Německo, Itálie), který stát byste preferovali? Uveďte. Ačkoliv Česká republika není průkopníkem agroturismu dle výsledků je silnou konkurencí v oblasti venkovského cestovního ruchu podle zájmu respondentů. Dotazovaní nejvíce volili pro místo dovolené Českou republiku před ostatními silně konkurenčními státy z důvodu preference poznání vlastní krajiny před zahraniční a seznámení se s agroturistikou jako takovou a po zkušenosti by došlo k rozhodnutí, zda by v budoucnosti podnikli podobný či stejný typ dovolené v zahraničí pro srovnání. Dalšími nejvíce atraktivními státy mezi lidmi zvítězilo Rakousko, Itálie a jako poslední Německo.

Otázka 17 - Můžete zdůvodnit Vaši odpověď? Uveďte. V této otázce se vyskytlo mnoho zajímavých názorů a důvodů proč trávit čas na agrofarmě v tuzemsku anebo v zahraniční. Z předchozího výsledku vyplynula preference agrofarem v České republice z důvodu poznání vlastního kraje, jde zřejmě i o fakt, že 79 % dotazovaných nikdy předtím agroturismus nevyzkoušela a je pro ně vhodnější volbou domácí území a zjištění co tento typ dovolené obnáší. Avšak po nabytí zkušeností mnoho respondentů uvedlo zájem o porovnání agroturismu Česká republika versus sousedící okolní státy, kdy nejčastěji nejvhodnější volbou by bylo zhodnocení s Rakouskem, kde je dle respondentů nejlépe agroturismus „zaběhnutý“. Jazyková bariéra, vlastenectví a vzdálenost se staly negativními faktory k neúčasti na zahraničním venkovském cestovním ruchu. Mnoho odpovědí poukázalo na podporu českého zemědělství a farmářů ze stran respondentů, proto by neradi cestovali za hranice a výjezdem znehodnocovali české kvality agrofarem, i když často bylo poukazováno na velmi dobré zkušenosti a vysokou úroveň poskytovaných služeb v zahraničním venkovském ruchu oproti tomu českému.

28

Graf 18 - Máte možnost trávit volný čas na vlastní chatě či chalupě?

44,54%

55,45%

ano ne

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

Graf 19 - Zvolili byste dovolenou na agrofarmě i v případě, že máte vlastní chatu, chalupu?

32,72% 67,27%

ano ne

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014. Česká republika je tradičně významnou zemí, kde je populární trávení volného času ve vlastních chatách a chalupách. S takovou tradicí, která má silný důraz, se ve světě nesetkáte. Trávení volného času tímto způsobem mělo silnou pozici od druhé poloviny minulého století, kdy výjezd do zahraničí byl ztížen legislativní a politickou situací. V rámci výsledků šetření bylo zjištěno, že 55,45 % dotazovaných vlastní své rekreační zařízení pro volný čas. V návaznosti na tuto odpověď autorku zajímalo, zda by i přesto byl zájem strávit dovolenou v rámci agroturismu. Kladný ohlas se projevil u 67,27 %, zbytek tázaných neupřednostňuje nové trendy a zážitky před vlastním zázemím.

29

Skutečnost podílu kladných odpovědí by měla podnítit další kroky a aktivitu ze strany podnikatelských subjektů, a tak správně uchopit své marketingové záměry a podpořit příjezd na agrofarmy či statky.

IDENTIFIKACE RESPONDENTŮ Největší podíl na marketingovém šetření měly ženy (79%), kdy nejčastější věkovou kategorií, která přispěla svými výsledky byli mladí lidé ve věku 18-26 (47,27 %), což dokazuje i druhé místo v podílu dosaženého vysokoškolského vzdělání, první místo v žebříčku vzdělání obsadilo středoškolské (52,73 %). Marketingového průzkumu se nejvíce zúčastnili svobodní respondenti (80,91 %), zbytek dotazovaných byl již ve svazku manželském.

Graf 21 - Zakroužkujte do jaké věkové skupiny patříte

5% 2%

18-26 let

10%

27-35 let

47,27% 35,45%

36-45 let 46-55 let 56 a více let

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

2.2.1 SWOT ANALÝZA

AGROTURISTIKY V ČR

SWOT analýza (Strong points, Weak points, Opportunities, Threats) je metoda využívána k prezentaci informací o různých objektech zkoumání. Základním principem analýzy je identifikace silných a slabých stránek agroturismu v České republice a následné analyzování a zachycení změn, které se vyskytují v okolním a vnějším prostředí.

30

Cílem SWOT analýzy je: 

stanovení silných stránek, které napomáhají k dosažení vytyčených cílů a jsou zároveň konkurenční výhodou oproti zahraničnímu agroturismu



vytyčení slabých stránek jako odhalení kontraproduktivních prvků pro dosažení cílů



odhalení příležitostí pro vnější využití k realizaci cílů



analýza ohrožení podle jednotlivých problémových oblastí, které zamezují dosáhnutí vytyčených cílů



výše uvedené prvky je nutné analyzovat v takové míře podrobnosti, aby formulovaly klíčové problémy pro rozvoj agroturismu a stanovily strategické cíle pro tento rozvoj

Výsledky SWOT analýzy jsou následně využity především následujícími způsoby: 

pro identifikaci kritických oblastí,



jako základ pro zaměření celé rozvojové strategie regionu,



jako základ pro formulaci strategických cílů a následně strategických směrů a rozvojových aktivit,



jako základ pro stanovení pozice regionu ve srovnání s jinými regiony.

31

Tabulka 2 - SWOT analýza agroturistiky v ČR – silné a slabé stránky Vnitřní prostředí Silné stránky  dobrá dopravní dostupnost agroturistických zařízení  atraktivní životní prostředí  Vodní plocha vhodná ke koupání nebo rybolovu  Křižovatka turistických cest  vzdělanost a odbornost provozovatelů agroturistiky  cenová dostupnost agroturistiky  zajišťování speciálních akcí v objektech  chov koní a jiných zvířat v objektech  bohaté možnosti sportovních aktivit v okolí zařízení (cyklostezky, lyžování)  tradice zemědělského obhospodařování půdy i v méně příznivých podmínkách  chov ovcí v horských a podhorských oblastech  vysoká užitkovost v chovu skotu – nejvyšší dojivost v ČR  obce s větším počtem obyvatel  existence mikroregionů a svazků obcí  dostatek lokalit pro rekreační účely a rozvoj cestovního ruchu  vysoký podíl trvalých travních porostů  vysoký podíl lesů na celkové ploše – potenciál využití  nadprůměrné zastoupení ekologického zemědělství – perspektivní způsob hospodaření  vysoký podíl krajinářsky, biologicky i ekologicky hodnotných a chráněných oblastí

Slabé stránky  Nízká obsazenost objektů mimo sezónu  Nízká kvalita poskytovaných základních a doplňkových služeb CR  Neexistence jednotné databáze agroturistických zařízení  málo příjmů z agroturismu  nízká úroveň spolupráce provozovatelů agroturistiky s dalšími subjekty (CK, kraj)  nedostatečná propagace zařízení v TIC, tisku, v ČR, v zahraničí  nemožnost online rezervace ve většině zařízení  nezájem místních obyvatel účastnit se agroturistického podnikání  odliv mladých lidí z venkova, chybějící kvalifikovaná pracovní síla na venkově  nadměrná byrokracie a další legislativní problémy v agroturistice  zhoršující se věková struktura obyvatel na venkově  vylidňování venkova  nedostatek kapitálu v zemědělství, ve venkovské ekonomice a u obcí  nízká konkurenceschopnost venkovské ekonomiky

32

 bohaté zdroje povrchových a podzemních vod  příznivější věková struktura pracovníků v zemědělství než v průměru ČR  výhodná geografická poloha ve střední Evropě

 zastaralé technické vybavení zemědělských podniků a jeho pomalá obměna  snižování stavů skotu k zajištění údržby krajiny  nedostatečná nabídka ucelených produktů cestovního ruchu  malé zapojení zemědělců do cestovního ruchu  špatná dopravní dostupnost  nedostatečně řešená protipovodňová opatření  nedostatek pracovních příležitostí na venkově mimo zemědělství  obtížnější přístup zemědělských subjektů k úvěrům  nízký podíl obnovitelných zdrojů energie  nedostatečné využití zemědělské produkce pro nepotravinářské účely  jazyková vybavenost provozovatelů

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH PRVKŮ ANALÝZY

Silné stránky Silná pozice mnoha faktorů upevňuje stabilitu a rozvoj, čím více silných stránek agroturismus udrží a získá, tím větší a kladný ohlas lze očekávat. Při celkové analýze si lze povšimnout četnosti pozitivních bodů, které agroturismus vykazuje. K provozování venkovské turistiky je zapotřebí několika základních faktorů, které jsou hlavním motivem pro zvolení tohoto typu turismu, tj. vhodné přírodní podmínky, atraktivní venkovní okolí, památky, vodní plochy, plochy určené ke sportování, pastviny se zvířaty, vinice aj. Pozitivem České republiky je existence výše vyjmenovaných atraktivit včetně výhodné dopravní dostupnosti a polohy ve středu Evropy, s kterými lze nadále aktivně pracovat a využívat pro rozvoj a budování v oblasti agroturismu.

33

Chovatelé a farmáři využívají své objekty a pozemky nejen ke každodenní obživě, ke které jsou primárně určeny, ale snahou je zprostředkování typického venkovského života pro zákazníky cestovního ruchu, a tím zaručit nevšední zážitky. Zemědělství a chov jsou typické činnosti, které mají bohatou tradici a historii, a to i v méně příznivých horských a podhorských oblastech. Příčinou proč je agroturismus atraktivním typem dovolené je především jeho odlišnost od klasického trávení volného času, jelikož nabízí netradiční vyžití, s kterým se zákazník běžně nesetkává – aktivní zapojení do chodu farmy, kontakt se zvířaty a péče o ně, podílení se na produkci domácích výrobků, návrat k tradičním slavnostem. Právě zajišťování speciálních akcí v objektech potenciální zákazníky p V České republice dominují velmi dobře značené turistické stezky, které je možno zařadit do navrhovaných balíčků a prospektů využití volného času v přilehlém okolí. V posledních letech na významu stoupají i vinařské cyklostezky, kde zákazník objevuje kombinaci sportovního vyžití na kole s ochutnávkou vín z rodinných a malých vinných sklípků. Všechny tyto bohaté možnosti podnikatelské subjekty mohou zařadit do marketingových aktivit. V tuzemsku se vyskytují mikroregiony a svazy obcí, tato sdružení v rámci co nejaktivnějšího zapojení agroturismu do okolí Podnikatelé v kontaktu s ostatními organizacemi

Slabé stránky Slabé stránky jsou významnou součástí analýzy, na kterých je nutno zapracovat, pokud by nedošlo k eliminaci či odstranění negativních prvků, které brzdí další rozvoj agroturismu, nelze očekávat pozitivní změnu v této oblasti. Poskytování služeb, základní kámen odvětví cestovního ruchu, tvoří nedílnou součást turismu, která je značně zanedbávána. Na tomto problému by se mělo pravidelně pracovat, jelikož právě pracovníci tvoří velmi důležitou image a prvotní dojem při kontaktu se zákazníkem. Nadřízení (manažeři, majitelé, provozovatelé) by měli dbát na správné obsluze a poskytovat zaměstnancům prostor pro vyjádření nejen svého názoru, ale zejména sjednávat schůzky s podřízenými, zavést malé, ale pravidelné kontroly při práci zaměstnanců. Nejúčinnější zpětnou kontrolou je tzv. feedback neboli zpětná vazba, pokud si zaměstnavatel vytvoří malý průzkum spokojenosti mezi zákazníky, lze si vytvořit jednotný pohled na práci svých zaměstnanců a jejich ohodnocení a tím zamezit případným nedostatkům při kontaktu se zákazníkem. 34

V současné době začíná být obtížné sehnat kvalifikovanou pracovní sílu ve venkovských oblastech, důvodem je odliv lidského faktoru do větších měst. Mladí lidé nenacházejí uplatnění ve svém domácím prostředím a odmítají pracovat v zemědělském odvětví. Tyto faktory nepříznivě působí na rozvoj venkovské turistiky, dochází k vylidňování a zhoršující se věkové struktuře obyvatel. Problematickou oblastí se projevuje i nedostatečná jazyková vybavenost provozovatelů. Ačkoliv agroturismus vyvolává zájem tuzemských zákazníků, je potřeba zvážit i podíl turistů ze zahraničí, kde je agroturismus oblíbený. Jazyková bariéra stěžuje komunikaci se zákazníky, ale i čerpání informací ze zahraničních zdrojů. Přestože dochází v cestovním ruchu k postupnému potírání rozdílů mezi hlavní sezonou a mimosezonou, příčinou jsou zejména výhodnější ceny a nižší obsazenost, více volného času účastníků, častější čerpání dovolené. Agroturismus je zásadně sezónní záležitostí, díky tomuto jevu, dochází k silné neobsazenosti a nižším příjmům. Pokud si položíme otázku jak zamezit těmto rozdílům v sezónnosti, lze problém vyřešit jistými úpravami jako např. akční cenové balíčky, sezónní balíčky zaměřené na aktivity, které lze provozovat jen v daném období včetně tradic, atraktivní reklamou. Pomocí by mohla být i určitá spolupráce mezi konkurenčními subjekty, ale zejména s cestovními kancelářemi a krajem. Navázání nových kontaktů by přispělo k celkové inovaci a oživení agroturismu. Zavedení celkové databáze všech subjektů činných v agroturismu a venkovském cestovním ruchu by značně ulehčilo komunikaci mezi subjektem a potenciálním zákazníkem. Zákazník by obdržel komplexní přehled o možnostech a využití v každém kraji v České republice, podnikatelské subjekty by díky vzniklé databázi byly nuceny zapracovat na svém marketingu. Jako jednu z podmínek vytvoření databáze by bylo i zavedení online rezervací, které ve většině případů u farem chybí a tento způsob využití komunikace se zákazníkem je jeden ze základních pilířů, které by si subjekty měly vytvořit jako marketingový a především komunikační nástroj.

35

Tabulka 3 - SWOT analýza agroturistiky v ČR – příležitosti a hrozby Vnější prostředí Příležitosti 







   

   

Každoroční trávení dovolené v ČR, preference častějších a levnějších dovolených – potenciál pro agoturistiku Sledování trendů v cestovním ruchu, potenciál zaujmout nový segment seniorů Využití zájmů turistů o místní produkty, tradiční akce a další aktivity nabízené v rámci agroturistiky (sport, poznávání kulturních památek) Využití přírodního a kulturního bohatství ČR, kvalitního značení turistických cílů k rozvoji agroturistiky i mimo hlavní turistické oblasti Preference vyzkoušení agroturistiky v ČR před agroturistikou v zahraničí Rostoucí zájem o zdravý životní styl, bioprodukty Využívání fondů EU a různých dotací, např. k obnově brownfields Udržování a obnova tradic a zvyků českého venkova – lákadlo zahraničních turistů Rozšíření produkce českých tradičních regionálních produktů Rostoucí zájem o přírodu a zvířata, poznávání místních komunit Rostoucí zájem o ekologii a udržitelný rozvoj cestovního ruchu Motivování místních obyvatel k zapojení

Hrozby      



 



 



Velká konkurence ze zemí EU Krátká doba provozování agroturistiky Nedostatečná podpora ze strany státu a zvýšení DPH Tendence šířit CR v CHKO a NP Nedostatek připravených rozvojových projektů Nedostatečná atraktivita zemědělství pro mladé a kvalifikované lidi zvýšené výskyty extrémních klimatických jevů (záplavy, vodní eroze) změny na světových trzích nebo v politice EU chátrání hospodářských budov a zemědělských objektů z důvodu nedostatku financí nezískání finanční podpory na realizaci připravených projektů z fondů ČR a EU malý zájem občanů o podnikání ve službách na venkově nezájem nebo neschopnost rekvalifikace nezaměstnaných občanů nedostatek připravených individuálních projektů

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014. Příležitosti Pokud agroturismus v České republice chce zaujmout podobné postavení v budoucích letech jako v zahraničí, kde je konkurence na vysoké úrovni, je potřeba využít veškeré příležitosti, které se na trhu nabízí. 36

Z průzkumů vyplývá, že každoroční trávení dovolené v tuzemsku s oblibou roste, zákazníci preferují častější, kratší a finančně dostupnější dovolené, tyto faktory korespondují s atributy agroturismu a daly by se výhodně využít i v propagaci dovolených pro různé segmenty na trhu od rodin s dětmi, nezletilých v rámci škol v přírodě, soustředěních anebo pro seniory. V současné době se stávají více populární domácí produkty, vzrůstá zájem o bio potraviny, které se pomalu dostávají do podvědomí veřejnosti. Nejen tuzemští zákazníci, ale i ti ze zahraničí, se s oblibou zapojují do aktivit s nádechem tradice, anebo zvyků, které nejsou pro jejich kraj či zemi obvyklé. Mladí lidé z velkoměst se současným moderním stylem života se nesetkají s tradiční výrobou surovin, ale i ručních výrobků. A právě tyto aktivity se nabízí jako vhodnou formou trávení a doplnění volného času na farmách. Široká nabídka doprovodných tradičních aktivit by mohla být i určitou vizitkou každého z provozovatelů a jejich podnikání. Zákazník zcela ocení snahu podnikatelů zpříjemnit a zpřístupnit nové zážitky svým klientům. Avšak podnikatelé by mohli své působení rozšířit v konkurenčním prostředí při navázání spolupráce s ostatními agrofarmami a vypracovat společný projekt nebo tradiční pravidelné akce, které by byly zajištěny vhodnou propagací, např. farmářské trhy s vlastními produkty, přehlídka zvířat a péče o ně, soutěže o nejlepší pokrm aj. Do všech těchto akcí by samozřejmě byli zapojování i návštěvníci. Spolupráce by nemusela být navázána jen mezi místními konkurenty, ale i mezi regionálními informačními centry, ta by zajistila další podporu. V rámci agroturistiky se nabízí možnost využití okolních atraktivit, které by se dali začlenit do nejrůznějších programů, jak ze stran provozovatelů, ale i informačních center. Centra by mohla vytvořit propagační materiály ve spolupráci s agrofarmami za účelem podpory místních přírodních a kulturních památek, tím by byla zabezpečena nejen údržba atraktivit a jejich využití, ale zejména doplňkový program pro potenciální zákazníky. Současné trendy udávají zájem potenciálních zákazníků po individuálních zájezdech a především po netradičních typech dovolené. Česká republika a zejména instituce věnující se propagaci domácímu cestovnímu ruchu (Ministerstvo pro místní rozvoj, česká centrála cestovního ruchu CzechTourism) ve spolupráci s regionálními orgány (ECEAT, Svaz venkovské turistiky) a podnikateli vypracovat podporu venkovského a udržitelného turismus, který by napomohl širšímu rozvoji venkovské turistiky, avšak ne v takové míře, aby se stala masovou záležitostí. Využití podpůrných projektů není jen šancí pro podnikatele, kteří provozují 37

agroturismus, ale jsou to i příjmy z cestovního ruchu do státní pokladny a především tvorba nových pracovních míst, a tím i motivace zapojení místních obyvatel. S agroturismem je spojen nejen chod farmy a péče o zvířata a zemědělské výrobky, ale samozřejmě ochrana přírody, za tohoto předpokladu a po navázání spolupráce s příslušnými organizacemi a subjekty, provozovatelé by vhodnou formou a za určitých podmínek mohli propagovat udržitelnost a ochranu životního prostředí pro budoucí generace, např. formou prezentací, workshopů aj. Hrozby V rámci rozšiřování agroturismu do podvědomí veřejnosti a jeho propagace na území domácího cestovního ruchu, je zapotřebí připravit dostatečný počet rozvojových projektů, které v současnosti chybí. Výchozí hrozbou pro český agroturismus je vysoká konkurence ze strany zahraničních států, které s ním začali o poznání dříve. Základem projektů by tvořila pomocná ruka ze strany EU, ČR a příslušných organizací, které by byly nápomocny vést podnikatelské subjekty vhodně nastavenou legislativou (zjednodušení složité byrokracie) a finančními zdroji z fondů. Silnější důraz a podpora domácího turismu, zejména u specifických forem, které by vedly zároveň i k většímu zájmu v podnikání ve službách na venkově, kde dochází spíše k odlivu pracovní síly do měst. V důsledku většího zájmu o agroturismus by podnikatelé byli více zapojeni do dalších aktivit, které přímo souvisejí s provozováním venkovského cestovního ruchu, např. propagace, která je velmi slabá. Trh zachycuje vysokou absenci připravených individuálních projektů ze strany podnikatelů, tato absence značně snižuje šanci uchytit se na trhu a posílit místo agroturistiky v rámci konkurenceschopnosti. Hrozbou není nejen odliv pracovní síly a nedostatečná kvalifikace pracovníků ve službách cestovního ruchu a zemědělství, ale i počet nezaměstnaných občanů, kteří nejsou ochotni a schopni rekvalifikace pro dané odvětví. Přestože venkovský turismus využívá přírodních lokalit k provozování podnikání, důležitou podmínkou je zachování krajinného rázu a především důraz na šetrnost vůči životnímu prostředí. Avšak dochází k tendenci rozšiřovat agroturismus i do chráněných oblastí, což z hlediska zachování přírody budoucím generacím, není vhodnou volbou.

38

Lze vyjmenovat několik důvodů proč turismus nesoustřeďovat do těchto míst, a tak zatěžovat přírodu více než je nezbytně nutné – produkce většího objemu odpadů, zbytečné odlesnění pozemků, znečištění vzduchu, podzemních vod a vodních ploch, narušení krajinného rázu. Provozovatelé agrofarem musí počítat i s možností přírodních katastrof, zejména pokud je subjekt provozován v blízkosti vodního zdroje – záplavy či následná eroze v důsledku odlesňování. Spolupráce mezi Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem životního prostředí by měla zajistit podmínky pro podnikání v takové míře, která by byla únosná jak pro životní prostředí a jeho ochranu, ale i pro provozování živnosti. Ministerstva by se měla více koncentrovat na vyhlášky v oblastech podnikání cestovního ruchu, aby nedocházelo ke střetu.

2.2.2 PEST ANALÝZA Cílem PEST analýzy je rozbor vlivu makro okolí z hlediska politicko-právních faktorů, ekonomických, sociálně-kulturních a technologických ve vztahu k agroturismu v České republice. Hlavním principem PEST analýzy je zodpovězení 3 otázek:  Které z faktorů mají vliv na agroturismus?  Jaké jsou možné účinky těchto faktorů?  Které z nich jsou v blízké budoucnosti pro agroturismus nejdůležitější?

Politické faktory 

zdravotní a hygienické normy



daňová politika



ochrana životního prostředí



tendence sjednocovat normy Evropské unie



snaha o začlenění ČR do Evropské měnové unie

V rámci Evropské unie, která neustále nastavuje vyšší nároky na zkvalitňování poskytovaných služeb a s tím i související ochranu životního prostředí, která se promítá nejen v oboru hotelnictví a gastronomie. 39

Žádaným jevem ze strany Unie je přijetí a sjednocení norem pro všechny členské státy. Za aktuální se považuje i problematika přijetí eura místo české koruny, což by ovlivnilo podnikání v oblasti nejen cestovního ruchu. Důležitým faktorem v podnikání pro všechny podnikatelské subjekty je daňová politika státu. V letošním roce 2014 sazby DPH nebyly pozměněny oproti roku minulému, tj. 15 % a 21 %. Snížená sazba 15 % se týká jak ubytovacích služeb, tak i provozování wellness, základní sazba 21 % ovlivňuje pohostinství a ostatní služby. Vláda České republiky uvažuje o prosazení jednotné sazby DPH a to v sazbě 17,5 % anebo zavedením třetí daně 10 %. Další nutnou legislativou v provozování a poskytování služeb cestovního ruchu je zabezpečení hygienického minima a norem, tj. potravinářský průkaz, dodržování hygienických standardů v kuchyni, bezpečné a správné skladování potravin anebo stanovení kritických bodů HACCAP. Ekonomické faktory 

růst cen energií



vývoj úrokových sazeb



míra inflace



hospodářský vývoj kraje a státu Dle poskytnutých údajů z českého statistického úřadu průměrná roční míra inflace v

roce 2013 byla 1,4 %. Současně rok 2013 poznamenal českou ekonomiku pokračující recesí – meziroční pokles HDP o 0,9 % byl stejný jako v roce 2012. Během roku 2013 se výkonnost ekonomiky postupně zlepšovala. Zaznamenán je stálý růst cen energií, které jsou potřeba pro celkový chod agrofarem, zejména nepostradatelnost elektrické energie. Tyto faktory se zákonitě musí promítnout do konečných cen za poskytované služby.

Sociální faktory 

změny životního stylu a požadavků zákazníků



dlouhodobé povědomí o společnosti a poskytovaných službách



růst životní úrovně



zájem o služby spojené s péčí o zdraví



návrat k přírodě

40

Změna životního stylu potenciálních klientů ovlivňuje celkový vývoj poptávky a nabídky v cestovním ruchu. Především rychlost a uspěchanost současné moderní doby umožňuje propagovat a využívat venkovský turismus a agroturismus jako odpočinkovou formu dovolené v klidném prostředí a zapomenout na stres každodenního života. Pokud zvážíme i narůstající životní úroveň ve státech střední Evropy lidé by byli schopni vynaložit své volné finanční prostředky na rekreaci v okolí agrofarem. Další sílící faktor současné doby je neustále větší péče o tělo, zdraví a mysl a tím i návrat k přírodním hodnotám. Technologické faktory 

nové zemědělské stroje



internet jako nástroj marketingu



vybavení kuchyně a skladů potravin



bioprodukty a dodržování technologických postupů ve výrobě



snaha o získání certifikace jakosti ISO norem Odvětví agroturistiky není významně ovlivňováno technologickými faktory jako v

jiných formách cestovního ruchu a dalších odvětvích. Samozřejmostí je využití strojů spojených k práci v agroturistice, které podléhají novým technologiím a vývoji. Součástí je i inovace vybavení nejen zmiňovaných strojů, které jsou pomocníky na pozemcích a s nimi spojenými pracemi, ale i vybavení na provoz statků, kuchyně – ledničky, mrazáky, aj. Avšak současná moderní doba podporuje přístup k internetu, většina agrofarem této konkurenční výhody a marketingového nástroje využívá. Pokud je tento nástroj kvalitně použit lze ho považovat za velmi důležitý. Agrofarmy by se měly aktivně zapojovat do aktuálního dění v oblasti technologického vývoje a marketingové propagace.

2.2.3 OVĚŘENÍ HYPOTÉZ Hypotéza H1 (Předpokládáme zájem o agroturistiku jako nový typ trávení volného času potenciálními zákazníky z hlavního města Praha.) se potvrdila. Ačkoliv není agroturistika rozšířeným pojmem, respondenti z hlavního města Praha projevili zájem o tento typ trávení volného času. Důvodem je načerpání nové zkušenosti a zážitků, které ve velkoměstě nezažijí.

41

Hypotéza H2 (Domníváme se, že agroturistika zaujme v budoucnu významnou pozici ze strany tuzemských účastníků cestovního ruchu v případě posílení zájmu ze strany státu.) byla potvrzena. Na základě shrnutí veškerých informací ve SWOT analýze agroturistika vykazuje mnoho silných stránek a příležitostí. Jakmile si tyto hodnoty uchová a dojde ke zpracování negativních vlivů na straně slabých stránek a eliminaci hrozeb, agroturistika upevní své místo na trhu turismu. V rámci zlepšení pozice je nutné, aby došlo k úzké spolupráci jak státu, tak regionů a následně i provozovatelů. Potřebné finanční zdroje, informace, zejména silná propagace, komunikace a čerpání zkušeností od zahraničních konkurentů povedou k dosažení účelnějšího provozování agroturistiky.

42

NÁVRHOVÁ ČÁST V poslední návrhové části jsou využity informace z šetření a analýz, které byli zajištěny v předchozí kapitole. Tyto výsledky vedly k určení mnoha závěrům v oblasti agroturismu a jeho možného vývoje do budoucna. Při zpracování návrhů a možnostech zlepšení služeb je potřeba brát v úvahu chování a potřeby potenciálních zákazníků, situaci v regionu, kde je agroturismus provozován, včetně legislativních podmínek pro podnikatele v ČR ve spolupráci s EU. Avšak nejsou to jen výsledky marketingových průzkumů v oblasti agroturismu a vize, ale i celkové trendy na světovém a evropském trhu, které zasahují do budoucích prognóz a návrhů ovlivňující kroky podnikatelských subjektů.

3. NÁVRHY A DOPORUČENÍ NA ZLEPŠENÍ ROZVOJE AGROTURISTIKY V ČR Všechna návrhová opatření by měla vždy korespondovat s podmínkami udržitelného cestovního ruchu a ochrany přírody, která jsou pro provozování cestovního ruchu významnou podmínkou. Souhrn níže vypsaných zlepšení vznikl pomocí vytvořené SWOT analýzy a měla by být vodítkem nejen pro nastavení nových kritérií a vizí podnikatelských subjektů, ale i nástrojem ze strany státu, který by měl být pomocnou rukou pro podnikatele. Trendy v cestovním ruchu: 

celkový růst výdajů domácností na cestovní ruch



poptávka po kvalitních službách



zkracování pobytů avšak jsou častější



stírání rozdílů hlavní sezóny a mimosezónního období



navyšuje se počet cest uvnitř území



roste počet turistů třetího věku (finanční zázemí, změna segmentu)



důraz na poměru kvalita/cena a dodržení šetrnosti k životnímu prostředí



pokles obsáhlých zájezdových skupin



důležitost segmentace trhu ze strany poskytovatele služeb



nárůst významu reklamního působení na zákazníka a celkového dojmu



významně roste poptávka po doplňkových službách 43



rostoucí vliv na udržitelnost cestovního ruchu, zachování přírodního a kulturního bohatství



prostor pro aktivnější typy dovolených se zapojením dobrodružství, poznáváním a individualismem

Hlavní oblasti pro zlepšení:  aktivní zapojení státu v propagaci tuzemského cestovního ruchu a jeho specifické formy – agroturismus  čerpání finanční podpory pro agroturismus – vnitřní i vnější  důraznější marketing ze strany podnikatelských subjektů  čerpání informací a zkušeností od konkurence ze zahraničí  vzdělávání a rozvoj zaměstnanců v oblasti zemědělství a službách cestovního ruchu  sezónní a mimosezónní programy – zvýšení nabídky programů  modernizace a výstavba zařízení provozována podnikateli v agroturismu  oslovit i další segmenty  správné stanovení ceny  rozvržení práce v hlavní sezóně  opatření legislativy a správnému porozumění  nové pracovní pozice  zvyšování životní úrovně vesnic, rekonstrukce objektů, revitalizace okolí  zdroj financí pro obce  sjednocení a certifikace služeb

3.1 KONKRÉTNÍ VYMEZENÍ NÁVRHŮ NA PODPORU AGROTURISMU 3.1.1 PRIORITA Č. 1 - ZKVALITNĚNÍ POSKYTOVANÝCH SLUŽEB Cílem těchto opatření je vytvoření co nejpříznivějšího prostředí pro podnikání v oblasti cestovním ruchu. Vybrat aktivity a nástroje, které budou usilovat o posílení návštěvnosti v regionu, eliminovat nedostatky a upevňovat vazbu mezi podnikateli a veřejnou správou regionu. Vzájemná spolupráce povede k iniciaci založení nových programů, sdružení, projektů a podpoře podnikatelských subjektů.

44

Zvolené programy ohraničují hlavní rámec problematiky, aplikací předem zvolených nástrojů bude podporována aktivita pro vývoj agroturismu a služeb.

Program 1 Navázání úzké spolupráce mezi veřejnou správou regionu a podnikateli Vytvořením jednotné databáze ze strany regionu či státu by podpořilo kvalitní výměnu informací mezi podnikateli a veřejnou správou. Informační systém ulehčí veškerou komunikace mezi těmito subjekty, včasné a přesné informace ušetří čas, zajistí přehlednost, ulehčí administrativu.

Program 2 Vytvoření příznivých podmínek v podnikání oblasti cestovního ruchu Jestliže jednou z podmínek v podnikání v oblasti cestovního ruchu je kvalitní poskytování služeb je zapotřebí nastavení účinné legislativy, která povede k jednotnému dosažení národní úrovně. Aktivní komunikace mezi státními orgány, sdruženími a podnikateli povede k efektivnímu zlepšení a řešení problematiky v podnikání cestovního ruchu. Jakmile komunikace nebude vedena pouze ze shora-dolů, ale i opačným směrem, lze eliminovat současné nedostatky a nastavit nové podmínky, které posunou cestovní ruch. Nová legislativa bude nastavena tak, aby byla podnikateli dosažitelná a jednotná. Nastavením zpětné vazby tj. pravidelné a přísnější kontroly provozovaných subjektů ověří efektivnost nových podmínek. Zajištěním konferencí a seminářů, zahraniční spolupráce lze čerpat zkušenosti od vyspělejších konkurenčních států a posilnit pozici domácího cestovního ruchu. Za podpory národní centrály cestovního ruchu CzechTourism a Ministerstva pro místní rozvoj by v rámci přeshraniční spolupráce a komunikaci s podnikateli vznikl manuál pro začínající, ale i stávající podnikatele v oblasti cestovního ruchu, který utřídí veškeré informace potřebné k provozování činností (základní a odborné podmínky, organizace činné, orgány nápomocné v provozování, kontakty, návody, formuláře, analýzy, programy aj.).

45

Program 3 Poskytování co nejvyšší úrovně služeb Jedno z východisek jak sjednotit a zajistit co nejlépe poskytovaní služeb je zapojení certifikace jako základní standard v oblasti cestovního ruchu. Pokud objekty (restaurace, hotely, farmy aj.) se zapojí povinně do certifikačních procesů lze účinně zamezit nekvalitní úrovni služeb. Na certifikaci mají zájem jak podnikatelé, tak i samotné regiony. Příčinou je konkurenční výhoda. Předem nastavené podmínky pro získání certifikační známky musí být dosažitelné a jednotné pro všechny podnikatele. Služby a jejich úroveň ovlivňuje i lidský faktor a silná neprofesionalizace v odvětví. Vzdělávání zaměstnanců a profesionálů v cestovním ruchu by mělo být řešeno na celostátní úrovni. Jednotnou úroveň profesionalizace lze zajistit nastavením zkoušek, rekvalifikačních kurzů a kvalitní jazykovou výukou zakončenou mezinárodním certifikátem (FCE, CAT apod.). Dalšími nástroji jak zajistit rozvoj zaměstnanců mohou být: výměnné stáže do konkurenčních států, kde je agroturismus na velmi vyspělé úrovni, vychování vlastních zaměstnanců z řad studentů, dlouhodobé praxe a brigády studentů z oboru cestovního ruchu, dostatečný prostor pro zpracování odborných prací a publikací, sebevzdělávání manažerů.

3.1.2 PRIORITA Č.2 - PROPAGACE Cílem účinné propagace je nejen zvýšení návštěvnosti agrofarmy, ale především oslabení konkurence v blízkém okolí, vytvoření pozitivního dojmu podniku, oslovení širšího segmentu zákazníků na trhu, v neposlední řadě i pozitivní image regionu. Avšak důležitá by měla být i spolupráce regionu s místními podnikateli. V rámci podpory regionu je zapotřebí určit potřebné kroky, jak minimalizovat negativní body a vylepšit současnou situaci do budoucna.

Program 1 Vznik marketingového projektu na regionální úrovni Zapojením podnikatelských subjektů v regionu do společného marketingového projektu podpoří nejen prezentaci oblasti, ale i zkvalitnění služeb a image pro region. Správa regionu vypsaným výběrovým řízením zvolí nejkompetentnější firmu, která vytvoří logo, propagační materiály, jednotné grafické návrhy projektu, kvalitní webové stránky s potřebnými informacemi. Současně vyjedná spolupráci s příslušnými infocentry v regionu v rámci propagaci nového projektu. 46

Podnikatelské subjekty se aktivně zapojí do vybraného projektu, od regionu získají nejen příslušné informace, ale i potřebné marketingové tiskoviny – letáčky, brožury, samolepku s logem na vstupní dveře aj. Cílem projektu je odlišení provozovatelů v regionu od ostatních a zaujetí potenciálních zákazníků novým směrem.

Program 2 Efektivní informační a rezervační systém V současné době neexistuje systém, který by sjednocoval veškeré podnikatelské subjekty v rámci agroturismu a venkovského cestovního ruchu v České republice. A zároveň, který by poskytoval veškeré potřebné informace pro potenciálního zákazníka včetně rezervace pobytu, referencí aj. Tento nový systém usnadní zákazníkům vyhledávání informací, rychlejší komunikaci se zařízeními, vložení zpětné vazby, která zajistí udržení vysokého standardu služeb poskytovanými subjekty. Další možnosti využití: diskuze zákazníků a provozovatelů, vkládání fotografií z již proběhlých pobytů od zákazníků, včasné informování o obsazenosti, nastávajících společenských akcí a balíčků, zdravá konkurence v internetovém katalogu, která nastaví rámec kvalitních služeb.

Program 3 Tištěné katalogy agroturistiky v ČR V průběhu vzniku informačního a rezervačního systému lze vypracovat i tištěné materiály – katalogy, které budou doplňkovým nástrojem propagace. Katalogy by byly zúženou a reálnou kopií systému a jejich existence poslouží k propagaci na veletrzích, příslušných turistických informačních centrech, v cestovních kancelářích a na farmách. Vypracovaný materiál přinese nejen propagační účinky, ale i ucelený pohled na agroturismus pro potenciálního zákazníka.

3.2 MARKETINGOVÉ NÁVRHY PRO AGROFARMU V rámci návrhů pro rozvoj agrofarem je nutností zařadit v propagaci několik marketingových nástrojů a kroků, které podpoří podnikání a růst významu farem a statků na trhu. V této části je vybráno několik možností a návrhů, jak by rodinná agrofarma využila reklamy ve svůj prospěch a inovovala své portfolio služeb, a tím byla více konkurenceschopná.

47

Nejdříve je nutné prozkoumat konkurenci v okolí, aby na trh farma prorazila s nejnovějším produktem/službou, anebo využila slabého místa konkurence a poskytovala stejné portfolio, ale mnohem kvalitněji. Po zjištění aktuální situace, podnikatel zvolí moderní trendy zacílení na zákazníka. Při výběru a produkce reklamy je nutné vybrat co nejkvalitnější a nejvhodnější dodavatele a zprostředkovatele potřebných služeb, materiálů, surovin aj. Jakmile reklamní nástroje budou aktivně zapojeny do podnikání po určitém období je zapotřebí zvolit i vhodný nástroj pro zpětnou vazbu, aby byla možnost zjištění efektivity vynaložených prostředků.

3.2.1 NÁVRH NA PROPAGAČNÍ LETÁK A WEBOVÁ PROPAGACE Cílem je distribuovat propagační letáky nejen v objektu agrofarmy, ale především ve vnějším okolí. Po předchozí dohodě budou materiály umístěny v místním turistickém informačním centru, v přilehlých kulturních zařízeních (zámky, muzea, sportovní centra aj.), případně u dodavatelů služeb (suroviny, svatební doplňky apod.). Podnikatel letáky umístí především i při probíhajících akcích, které agrofarma buď pořádá anebo se jich zúčastní – farmářské trhy, sportovní dny, soutěže, den otevřených dveří doprovázený ukázkou ručních prací a výroby domácích produktů, výroba vánočních a sezónních dekorací, masopust, zabíjačka apod. Pověřený zaměstnanec v určeném časovém období bude vysílán letáky distribuovat do měst vzdálených 50 km a vyhledávat nové partnery, kde by bylo možno materiál zanechat protislužbou propagace protistrany v našem objektu. Leták je zvolen stručně a především doplněn obrázkovou přílohou. Potenciální zákazník se nebude probírat přebytečným textem, ale více se zaměří na fotografie ze života farmy. Zvolené hlavní body na letáku by měly zákazníka zaujmout a nalákat, aby si farmu vyhledal na připravených webových stránkách. Stránky poskytují komplexní informace od ubytování, stravy, ceníku, fotogalerie, kontaktu až po aktuální harmonogram akcí. Důležitou sekcí webových stránek vyplňuje „kniha“ referencí zákazníků. Podnikatel včas informuje pomocí webu o chystaných akcích a doplňuje galerii o fotografie ze svateb, firemních akcí, škol v přírodě, tradiční výroby, nových zvířecích přírůstků na farmě. Součástí webového nástroje je i prokliknutí na sociální síť facebook, kde si rodinná farma založila svůj firemní profil. Pomocí tohoto profilu co nejrychleji informuje o současném dění a situaci na farmě. Tento nástroj pracuje obdobně jako webové stránky, obsahuje mnoho cenných informací, které tam podnikatel či provozovatel profilu vloží.

48

Výhodou je aktivní zapojení fanoušků a zákazníků, kteří mohou neustále sdílet, komentovat a hodnotit vložené příspěvky, fotografie a vyjádřit svůj názor na novinky či pobyt na farmě. Podnikatel má možnost i placené reklamy na sociální síti, při vložení určité částky je propagován zvolený příspěvek, fotografie anebo celý profil. Částka se odvíjí od plánovaného zacílení nových zákazníků. Součástí webových stránek je i fotoblog, kde okamžitě je popsána právě skončená akce na farmě doložena kvalitními fotografiemi od profesionálního fotografa. Tyto „life“ články jsou velice populární a zákazník má neustále přehled co se na farmě odehrálo.

Obrázek 1 - Propagační leták

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

49

3.2.2 PROJEKT FARMÁŘSKÉ BEDÝNKY V posledních letech je zaznamenán vzrůstající trend v oblibě navštěvování farmářských trhů ve městech, kde podnikatelé a pěstitelé nabízí své produkty. A z tohoto důvodu by farmáři mohli využít poptávky a nabízet ve svém portfoliu i produkt s názvem farmářské bedýnky. Každý ze zákazníků by si při odjezdu mohl vybrat z několika variant, od velikosti bedýnky až po její obsah - sezónní druhy ovoce, zeleniny a domácí produkty (sýry, uzeniny, máslo, marmelády aj.). Bedýnky poslouží i jako originální dárek z dovolené. V rámci účinné propagace podnikatel nechá zhotovit na bedýnky název/logo agrofarmy a stručný kontakt. Zaručeně zákazníka zaujme i originální balení z přírodních materiálů (pytlovina, sláma, sušené plody apod.) zejména v rámci „dárkových bedýnek“. Farmářské bedýnky by mohly být úspěšné i v okolí agrofarmy, pro místní obyvatele a vlastníky penzionů či hotelů. Podnikatelé je mohou nabízet i v blízkých městech na trzích anebo rozvážet po okolí po předchozích objednávkách až domů. Zároveň by bylo možné agrofarmu rozšířit i o bio zahradnictví, pokud by se farmářské bedýnky pozitivně uchytily.

Typy produktu farmářské bedýnky: Bedýnka S 

výběr ze sezónních druhů ovoce a zeleniny



hmotnost 4 kg



cena 250 Kč

Bedýnka M 

výběr ze sezónních druhů ovoce a zeleniny



domácí zavařenina



domácí sýr



hmotnost 7 kg



cena 450 Kč

50

Bedýnka XL 

výběr ze sezónních druhů ovoce a zeleniny



domácí zavařeniny 2 ks



domácí sýr, paštika a škvarková pomazánka



hmotnost 10 kg



cena 600 Kč

Dárkové balení Každou z vybraných bedýnek je možné zabalit i do dárkového aranžmá za poplatek 50 Kč. Obrázek 2 - Farmářská bedýnka

Zdroj: http://www.farmbedynky.cz/album/bedynky/a7-jpg/, 2014.

3.2.3 DÁRKOVÝ VOUCHER Jeden z dalších návrhů, jak vyjít vstříc zákazníkům, ale i co nejefektivněji rozšířit služby do povědomí o rodinné agrofarmě je vyhotovení voucherů. Tyto poukazy lze zakoupit i jako originální dárek, který přinese příjemné a nové zážitky. Mnohokrát je těžké vybrat vhodný dárek pro rodinu či partnera a právě zážitky jsou to co je v posledních letech vyhledáváno. Poukazy budou vytvořeny pro několik předem určených balíčků, z kterých bude možnost si vybrat dle náročnosti. Jakou cestu zvolit pro distribuci poukazů? Jeden ze způsobů je přímý prodej na agrofarmě anebo zasílání po předchozí úhradě na adresu objednávajícího. 51

O poukazech se zákazníci mohou informovat přímo na farmě anebo prostřednictvím webových stránek či na profilu na sociální síti. Grafický návrh voucheru bude vytvořen originálně a musí připomínat co nejtěsnější souvislost s farmou. Pro podtrhnutí celkového dojmu z poukazu, podnikatel nechá navrhnout i originální balení, které připomene venkovské prostředí, např. dárková krabička z ručně dělaného papíru dozdobená jutou a malými přírodními dekoracemi. Obrázek 3 - Dárkový voucher

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

52

3.2.4 NÁVRH BALÍČKU – TRADIČNÍ VÁNOCE NETRADIČNĚ V rámci využití období mimo sezónu a rozprostření nabídky produktů do celého roku je zapotřebí atraktivních balíčků a aktivit, které by byli schopny přilákat zákazníky. I přesto, že je toto období pro mnohé lidi velmi hektické, nabídka odpočinku v kombinaci s tradicemi mimo obvyklé prostředí plné zážitků je schopna zaujmout mnoho potenciálních zákazníků, jestliže farma atraktivně tuto nabídku zprostředkuje. Důležitou podmínkou příjemného pobytu, na kterou si podnik zakládá je přátelská a především rodinná atmosféra. Právě tento přístup zdůrazňuje celou vizi agrofarmy. S podporou celého návrhu podnikatel musí bezpodmínečně začít uprostřed kalendářního roku, aby zvládl podchytit případné nedostatky a změny v programu, zajistit tištěnou propagaci, včasnou distribuci a vykomunikovat vhodné internetové reklamy, kde budou umístěny.

Zajištěné aktivity: gastronomický koutek – výroba domácího cukroví, vánočky, štoly a zdobení perníčků podle receptů prababiček, podílení se na staročeské štědrovečerní večeři, svařené víno, sváteční zdobení tabule ručně vyrobenými ozdobami kutilské okénko – výroba adventních věnců, vánočních ozdob a vánočních dekorací z přírodních materiálů, vyřezávání dekorací ze dřeva, práce s textilem ohlédnutí za tradicemi – krájení jablka, hod pantoflem, lití olova, zpěv koled, rozbití ledu na rybníku, mše v kostelíku, příprava zobání pro ptactvo, pouštění skořápek ostatní aktivity – místní vánoční trhy, pohádková stezka lesem, krmení zvěře, návštěva domova seniorů, lyžování a sáňkování, jezdecká školička pro děti

53

Obrázek 4 - Příprava a zhotovení vánočky

Zdroj: http://www.ireceptar.cz/vareni-a-recepty/dorty-kolace-cukrovi/vanocka-kralovnavanoc/, 2014. Obrázek 5 - Výroba vánočního věnce

Zdroj: http://www.domecekdc.cz/kr_adv_vence_09.html, 2014.

Obrázek 6 - Ukázka tradiční dekorace

Zdroj: http://www.vytvarnetechniky.cz/vanocni_dekorace/, 2014.

54

3.2.5 PROJEKT SVATEBNÍ DEN NA AGROFARMĚ Svatební trh prošel značnou změnou za poslední období, nové trendy a směry, větší propracovanost a včasná příprava, využití služeb specializovaných svatebních agentur, to vše zasahuje do současného vývoje. Avšak stále svatby na českém trhu nemají tendenci držet krok se zahraničím. Postupně dochází k inovacím, nastávající novomanželé čerpají inspiraci z odborných portálů a veletrhů, ale i přesto se zde drží trendy, které jsou typické pro období před dvaceti lety. Tematické svatební dny v předem určeném stylu se stávají velice populární a často jsou vybírána místa ve venkovském nádechu. Včasné obsazení volného prostoru na trhu poskytuje šanci na prosazení farmy nejen z hlediska zemědělského a chovatelského, ale zejména v oblasti pořádání společenských akcí netradiční formou, doplněné o venkovské tradice, ruční dekorace, domácí produkty a příjemnou atmosférou. Z toho vyplývá, že agrofarma nabízí mnoho příležitostí, jak zajistit originální svatební den, který nebude zaručeně nudnou tradicí. Obrázek 7 - Ukázka svatebním dnem

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

55

Farma zajišťuje kompletní svatební servis po celý den, část služeb poskytuje z vlastních personálních zdrojů, zbývající služby jsou zprostředkovávány ověřenými a kvalitními dodavateli, se kterými je navázána úzká spolupráce. Provozovatel po obdržení poptávky ze strany zákazníků, následně sjednává informativní schůzku, kde jsou reprezentovány prostory farmy, projednány představy a harmonogram svatebního dne. Současně svatební koordinátorka představí veškeré možnosti nabízených služeb, varianty průběhu svatebního dne, navrhne téma, které bude provázet a zdobit celou slavnostní událost, zkompletuje harmonogram. Při potvrzení základních údajů dochází k podpisu smlouvy, vyřízení žádosti na matrice, kontaktování dodavatelů, vyhotovení kompletního návrhu na svatební den. V průběhu svatebních příprav koordinátorka je v těsném kontaktu se zákazníky jak telefonicky či emailem, tak pravidelnými osobními schůzkami. V den svatby se koordinátorka aktivně zapojuje do veškerých příprav, kontroluje služby a zaměstnance, poskytuje informace hostům, sleduje dodržování časového plánu. Prioritou farmy je příjemná a přátelská atmosféra, originální a kvalitní služby, profesionální zaměstnanci a především nejlepší dojem a zážitky z prožitého dne. A proto je vkládán důraz na zpětnou vazbu od zákazníků jako prevence před poskytováním nekvalitního servisu či špatného jména farmy. Jako pozornost novomanželům za projevenou důvěru farma daruje pamětní minci s datem a místem svatby, jejíž druhá kopie je slavnostně umístěna na zeď slávy, která je pro tyto účely vytvořena.

Služby zprostředkované 

vizážistka, kadeřnice



kameraman, fotograf



kapela



cukrářka



vinařství



catering, obsluha

56

Vlastní služby 

svatební koordinátor



ubytování



svatební hostina a raut



výroba vlastních dekorací



kovář



floristka, aranžérka



pronájem svatebního povozu, koní a holubic

Ukázkový harmonogram svatebního dne 7:00 h. příprava nevěsty – příjezd vizážistky a kadeřnice, příjezd fotografa a kameramana, oblékání svatebních šatů 7:30 h. příprava farmy a hostiny - zdobení prostorů do předem vybraného stylu (dle náročnosti, začíná se i den předem), kuchyně chystá svatební pokrmy na hostinu, raut a polední občerstvení, příjezd floristky a aranžérky, dovoz svatebního dortu a mini zákusků, koordinátor zajišťuje a kontroluje po celou dobu trvání akce veškeré služby a průběh, řeší případné nedostatky, informuje a je nápomocen ve všech situacích 9:00 h. příprava ženicha 10:00 h. předání květiny nevěstě, korsáž ženichovi 10:20-12:00 h. fotografování a natáčení snoubenců (dle zvyku ze zahraničí, v rámci šetření času a nerušené atmosféry při hostině a následné zábavě) 12:20 h.

57

požehnání od rodičů, příjezd a vítání svatebčanů, myrthování hostů příjezd kapely s živou hudbou, aranžmá aparatury 13:30 h. příjezd starosty a matrikářky, sepsání dokumentů, odevzdání dokladů a prstenů 13:00-14:00 h. obřad, gratulace, špalír 14:00-14:30 h. skupinové focení, hromadné vypouštění balónků 14:30-16:00 h. přípitek s obsluhou, zametání střepů, přenesení přes práh, zahájení venkovské tradiční hostiny, přípitek s hosty, projev, krmení svatební polévkou děravou lžící 16:00-16:30 h. fotografování novomanželů na koních, vypouštění holubiček 17:00 h. zahájení svatebního rautu, lepení pamětní mince na zeď slávy (tradice farmy) 17:30 h. krájení dortu, krmení svatebním dortem 18:30 h. první novomanželský tanec, tanec s rodiči a svědky 19:00-03:00 h. večerní zábava pro svatebčany, předem připravený program a hry, využití fotokoutku 19:30 h. hod svatební květinou svobodným dámám při západu slunce

58

Obrázek 8 - Speciální svatební dekorace

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014. Obrázek 9 - Svatební hostina

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

59

3.2.6 DOTAZNÍK SPOKOJENOSTI

Vážený zákazníku, předem Vám děkujeme za využití služeb na naší rodinné agrofarmě. Rádi bychom Vás požádali o vyplnění krátkého informativního dotazníku v rámci zlepšování poskytovaných služeb.

Doporučili byste naši agrofarmu svým známým? …...................................................................... Označili byste naše internetové stránky za přehledné? …...................................................................... Byli jste spokojeni s ubytováním a stravou na agrofarmě? …...................................................................... Určili byste doplňkové služby jako dostatečné? …...................................................................... Jak byste ohodnotili přístup našich zaměstnanců? (1 nejlepší - 5 špatný) …...................................................................... Prostor pro případné připomínky …......................................................................

Vážíme si Vašeho času při vyplnění dotazníku, a proto prosím přijměte jako pozornost 10% slevu na příští pobyt u nás.

Se srdečným pozdravem

rodinná agrofarma xxx

60

ZÁVĚR Ve své diplomové práci jsem zpracovala téma „Vývoj agroturistiky v České republice“. V úvodu práce byl stanoven cíl, kterým byla analýza poptávky po agroturistice v České republice obyvateli hlavního města Praha. Z jaké části jsou potenciální zákazníci ochotni trávit svůj volný čas na agrofarmě, zda se vůbec setkali s tímto typem turismu, jaké služby jsou nezbytné pro jejich pobyt a zda agroturismus má potenciál vývoje do budoucna jako atraktivní typ dovolené pro tuzemské zákazníky apod. Cíl diplomové práce byl naplněn zejména díky provedenému dotazníkovému šetření a nashromážděným informacím. Výsledné odpovědi potvrdili hypotézu H1, že agroturistika je zajímavá pro obyvatele Prahy jako nový typ dovolené. Průzkum dokazuje projevený zájem o agroturistiku a služby s ní spojené zejména díky prostředí, udržování tradic a zapojením se do dění na farmách. Tyto aktivity běžně nelze vykazovat na pobytových dovolených a to je důvod nového zájmu. Dalšími faktory, které posilují poptávku a trend agroturismu je jeho příznivá cenová politika a doba trvání pobytu. V současnosti turisté cestují na kratší dobu, ale častěji, tyto aspekty lze uplatnit v rámci poznávání venkovského cestovního ruchu. Domnívám se, že došlo k částečnému potvrzení druhé hypotézy H2, díky vypracované SWOT analýze. Analýza představila současnou situaci agroturistiky a její problematiku. Agroturistika má významnou šanci na rozšíření mezi tuzemské turisty za předpokladů snížení negativních stránek a dostatečné podpory ze strany státu a regionů. Nízká propagace, nezavedený jednotný systém rezervací a informací, minimální čerpání fondů a nedostatek připravených programů snižují šanci agroturistiky na její rozvoj. Návrhy uvedené v práci by mohly přispět ke změně a rozvoji do budoucna, aby Česká republika mohla být kvalitním konkurentem vyspělých zahraničních států, které hrají dominantní roli ve venkovském cestovním ruchu. Práce je členěna do tří kapitol. V úvodní teoretické části bylo cílem představit základní pojmy a definice cestovního ruchu, následné rozčlenění udržitelného cestovního ruchu a specifikace agroturistiky. Dále přiblížení pozitivních i negativních dopadů v podporování turismu jak na regionální, tak i národní úrovni. Úvodní část je uzavřena popisem organizací, které se aktivně zapojují do propagačních a legislativních procesů v rámci venkovské turistiky.

61

Druhá část práce je zaměřena zejména na marketingové šetření a jeho následné výsledky, které měly potvrdit či vyvrátit stanovené hypotézy. Je zde rozebrána agroturistika v České republice, ale i zhodnocení konkurence v zahraničí. K zajištění informací byl vyhotoven dotazník zaměřený na zájem obyvatel hlavního města Praha o agroturistiku. Tento segment byl vybrán záměrně na základě uspěchaného životního stylu a upuštění od trávení času na venkově. Analýzou bylo zjištěno, že agroturistika není zatím populární a masivní záležitostí. A současně polovina respondentů nezná plný význam agroturistiky, co vše tento typ cestovního ruchu obnáší. Avšak i přes tento fakt obyvatelé by rádi vyzkoušeli agroturistiku na vlastní kůži za předpokladu neúplného odříznutí od civilizace. Další faktory důležité pro pobyt na farmách jsou následující: wifi připojení, dobrovolná účast na zemědělských pracích, rozmanitý program jak kulturní tak pracovní (masopusty, zabíjačky, výroba domácích produktů, výrobků apod.). Velký zájem projevili respondenti o kontakt se zvířaty a návštěvu kulturních míst v okolí. Pokud by si dotazovaný měl vybrat mezi českou agrofarmou a farmou v zahraničí, většina upřednostňovala jako první zkušenost domácí prostředí. Až po načerpání představ a zážitků na domácím území by byli ochotni vyzkoušet farmy např. v Rakousku, Itálii, Švýcarsku. Jelikož jsme národ zavedených chalupářů a mnoho obyvatel vlastní svá rekreační zařízení na venkově, zajímalo mě zda by i přesto byli ochotni strávit dovolenou na agrofarmě. Zde se potvrdil předpoklad, že v současné době je důležité odnést si zážitky z dovolené, a proto více jak polovina respondentů je i tak ochotna vyzkoušet agroturismus. Jestliže agroturistika bude podporovaná správným směrem je tu vysoká možnost její realizace a rozšíření jako nový způsob trávení dovolených pro rodiny s dětmi, páry, školy v přírodě či seniory. Závěr praktické části uzavírají dvě analýzy aplikované na současný stav agroturistiky v České republice. Pro zhodnocení byly využity metody SWOT analýzy a PEST analýzy. Cestovní ruch je jedním z nejvýznamnějším z odvětví světového hospodářství a je mu připisován stále větší význam jak na globální, tak i regionální úrovni. Ekonomický přínos z cestovního ruchu je nejčastěji přikládán devizovým přílivem ze zahraničního cestovního ruchu. I přes ekonomickou krizi, která rozvoj ekonomiky zabrzdila, předpovídá se cestovnímu ruchu dynamický rozvoj do budoucna, proto je nezbytné, aby si každý stát, region či obce navrhli taková opatření, která budou podporovat toto odvětví, a tím i ekonomický růst. Cestovní ruch zapojuje širokou sféru služeb, a tím přináší nová pracovní místa v oblasti stravování, ubytování, dopravy, cestovních kanceláří či informačních centrech, možnost výstavby nové infrastruktury, vybavení moderní materiálně-technickou základnou, ale i celkové oživení oblasti, kde se cestovní ruch odehrává. I přes fakt, že cestovní ruch podléhá sezónnosti (léto x zima) v 62

současné době je prolamována novými trendy a typy dovolené kdy jsou využívány především i doby mimo hlavní sezónu. V současné době vykazuje Česká republika existenci možného rozvoje agroturistiky, jelikož stoupá zájem o udržitelný cestovní ruch před masovým turismem, který začíná ztrácet popularitu. Při zpracování SWOT analýzy bylo nutné zhodnotit současný stav slabých a silných stránek agroturistiky, ale i příležitostí a hrozeb. Toto rozvržení poukazuje na nedostatky, které by měly být eliminovány. Analýzou bylo zjištěno, že agroturistika na našem území má vysoký potenciál, díky četnosti silných stránek. Česká republika disponuje bohatou a rozmanitou přírodní krajinou, která tvoří základ pro provozování agroturistiky. Vzájemně koresponduje s hlubokou historií a nabitým kulturním seznamem či turistickými stezkami. A dále je to i její výhodná poloha v srdci Evropy.

Značnou nevýhodou pro provozovatele je nevýdělečnost v oblasti

zemědělství, nedostatečná podpora ze strany státu a náročná legislativa. Dalším úskalím je nedostatek pracovní síly, díky odlivu mladých lidí z venkova do měst. S tímto problém zároveň souvisí i neuspokojující kvalitní personál a jazyková vybavenost oproti konkurenci v zahraničí, kde je agroturistika na velmi vysoké úrovni. Odliv pracovní síly způsobuje i nižší ekonomickou aktivitu v regionech a menší podporu v revitalizaci a rozvoji okolí. V návrhové části byla vypracována opatření, která by měla zajistit zlepšení pozice agroturistiky v České republice. Navržené priority jsou zpracovány takovým způsobem, aby mohly být aplikovány v praxi. Vybrané priority zlepšení jsou zaměřeny na poskytování kvalitnějších služeb, výchovu a vzdělávání kvalifikovaných pracovníků v cestovním ruchu, ale i spolupráci státní správy a regionů v oblasti cestovního ruchu, aplikací nových programů a vypracování návrhu na jednotný informační-rezervační systém. V druhé návrhové části jsem vytvořila několik propagačních balíčků a materiálů pro rodinnou agrofarmu. Cílem těchto propagačních nástrojů je odlišení od konkurence, zaujetí nových zákazníků netradičními zážitky, ale udržení stávajících, novou atraktivní nabídkou. V rámci propagace rodinné agrofarmy jsem navrhla leták, který je vizitkou objektu a je distribuován nejen na farmě, ale zejména v přilehlém okolí – turistická informační centra, kulturní objekty, sportoviště apod. Jako další nástroj k zviditelnění farmy byl použit internet, nové webové stránky, založení profilu na sociální síti Facebook a blog, který mapuje veškeré dění na farmě, a tak zákazník má aktuální přehled o současném dění. Mezi nové balíčky služeb přibyly víkendy pro dva, vánoční trávení času na farmě s cílem zachování dlouhodobých tradic, a zejména odpočinku od stresu velkoměsta. Dále farma využije své výpěstky, které budou sloužit pro nový produkt tzv. Farmářské bedýnky. 63

V posledních letech jsou tyto domácí plodiny a produkty velmi populární pro lidi z měst, z tohoto důvodu na farmě jsou poskytovány tyto balíčky v různých velikostech a originálních přírodních baleních. Poslední návrh je zacílen na nový segment zákazníků, svatební klientela. Rodinná agrofarma se zabývá organizací netradičních a originálních svatebních obřadů. Jelikož dlouhá léta je tento trh minimálně oživován a mnoho služeb zůstává nezměněno, farma se rozhodla inspirovat jak zahraničními svatebními dny, ale i podmínkami, které nabízí český trh a především neotřelé venkovské prostředí s nádechem nadčasových prvků. Většinu služeb si provozovatel zajišťuje sám z vlastních zdrojů (catering, ruční výroba dekorací, svatební koordinátor, ubytovací služby aj.) anebo úzkou spoluprací s ověřenými dodavateli (vinařství, fotoslužby, cukrářství, kamera, vizáž aj.). Pro každého zákazníka je vytvořen jedinečný a specifický harmonogram doprovázen celou škálou originálních a ručně vyrobených dekorací, kdy toto téma provází celým svatebním dnem. Právě všechny tyto detaily tvoří ojedinělý ráz celého dne a stává se netradičním. Díky celému konceptu by tato forma propagace mohla být velice účinnou vůči konkurenci. Celou návrhovou část uzavírá krátký dotazník spokojenosti, kdy tato zpětná vazba je opět důležitým informačním přínosem pro provozovatele, jak případně zlepšit nedostatky a vyhovět přáním zákazníků.

64

LITERATURA [1] BURIAN, M. První průvodce venkovskou turistikou aneb jedou k nám hosté. 1. vyd. Brno: ECEAT CZ, 1999. 53. s. ISBN 80-902640-0-X. [2] ČERTÍK, M. a kol. Cestovní ruch- vývoj, organizace a řízení. Praha : OFF, 2001. 352 s. ISBN 978-80-238-6275-8. [3] DUDÁK V., PAVELKA Z. Agroturistika v České republice. Novela bohemika, 2012. 280 s. ISBN: 978-80-87683-03-3. [4] FORET, M., Foretová, V. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s.r.o., 2001. 180 s. ISBN 80-247-0207-X. [5] FRANCOVÁ, E. Cestovní ruch. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003. ISBN 80-244-0719-1. [6] GÚČIK, M. a kol. Krátky slovník cestovného ruchu. Banská Bystrica: Slovenskošvajčiarske združenie pre rozvoj cestovného ruchu, 2004. 175 s. ISBN 80-88945-73. [7] HESKOVÁ, M. Cestovní ruch pro vyšší odborné a vysoké školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006. 224 s. ISBN 80-7168-948-3. [8] JAKUBÍKOVÁ, D. Strategický marketing Strategie a trendy. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. 272 s. ISBN 978-80-247-2690-8. [9] JANOTKA, K. Venkovská turistika a agroturistika. Pardubice: Střední odborná škola cestovního ruchu, 1999. 107 s. [10] KIRÁLOVÁ, A. Marketing destinace cestovního ruchu. Praha: Ekopress, 2003. 173 s. ISBN 80-86119-56-4. [11] KUČEROVÁ, J. Trvalo udržitelný rozvoj cestovného ruchu. Banská Bystrica: Studia oeconomica 8, 1999. 84 s. ISBN 80-8055-307-6. [12] KUNEŠOVÁ, E., NEDVĚDOVÁ, A. Technika cestovního ruchu. Praha: Grada Publishing. 1992. 206 s. ISBN 80-85623-32-3. [13] MALÁ, V. Cestovní ruch (Vybrané kapitoly). Praha: Vysoká škola ekonomická, 1999. ISBN 80-7079-443-7. [14] MOUREK Daniel: Cestovní ruch a životní prostředí, Sborník „K udržitelnému rozvoji České republiky: vytváření podmínek“, Univerzita Karlova v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí, Praha 2002, svazek III

65

[15] NĚMČANSKÝ, M. Agroturistika. 1. vyd. Opava: OPF Slezská univerzita v Opavě, 1996. 158 s. ISBN 80-85879-36-0.4. [16] ORIEŠKA, J. Technika služeb cestovního ruchu. Praha: Idea servis, 1999. ISBN 80901462-1-X. [17] PÁSKOVÁ, M. Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. 2. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009. 298 s. ISBN 978-80-7435-006-1. [18] POUROVÁ, M. Agroturistika. 1. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta ve vydavatelství Credit, 2002. 123 s. ISBN 80-213-0965-2.2. [19] POUROVÁ, M. Agroturistika, možnosti rozvoje a perspektiva v České republice. Kufr, Praha 2000, ISBN 80-213-0672-6. [20] RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch. 3. vyd. Ostrava: KEY Publishing, 2009. 187 s. Management. ISBN 978-80-7418-028-6. [21] STŘÍBRNÁ, M. Venkovská turistika a agroturistika. 1. vyd. Praha: Profi Press, s.r.o., 2005. 65 s. ISBN 80-86726-14-2.3. [22] SYSEL J., ZURYNEK J. Management cestovní kanceláře a cestovní agentury 1. vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2009. 120 s. ISBN 978-80-86723-78-5. [23] VAJČNEROVÁ, I. Destinační management. 1. vyd. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. 69 s. ISBN 978-80-7375-333-7. [24] VÁCLAVÍK, Tomáš. Agroturistika na ekofarmách. Jak na to [online]. Ministerstvo zemědělství České republiky. Brno 2008. [25] ZELENKA, J. Marketing cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2010. 350 s. ISBN 978-80-86723-95-2.

INTERNETOVÉ ZDROJE [1] Agroturistika, význam agroturistiky. [cit.2014-05-28], Dostupné z: [2] Cestovní ruch. Mendělova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, [cit. 2014-05-15], Dostupné z: [3] Ekoagroturistika. [cit.2014-05-28], Dostupné z: [4] Fajkusová, M. analýza agroturistiky v olomouckém kraji. 2005 [cit. 2014-04-14], Dostupné z: 66

[5] Ministerstvo pro místní rozvoj čr. Cestovní ruch. [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: [6] Srov. Zákony týkající se cestovního ruchu. In e-zákony. Ostrava: Arnet On Line, a.s., [cit. 2014-05-26], Dostupné z: . [7] Univerzita Hradec Králové. Cestovní ruch - trendy, druhy a formy. Udržitelný cestovní ruch. 2007 [cit. 2014-05-26], Dostupné z: [8] Význam agroturistiky. [cit.2014-05-28], Dostupné z:

67

PŘÍLOHY Příloha č. 1 Dotazník zájem o agroturismus obyvateli hlavního města Praha Oficiální formát Vysoká škola hotelová v Praze

Zájem o agroturismus obyvateli hlavního města Praha

Dobrý den, jmenuji se Lucie Rýglová, jsem studentkou Vysoké školy hotelové v Praze 2. ročníku magisterského studia, obor: Management hotelnictví a lázeňství. Chtěla bych Vás tímto požádat o vyplnění tohoto dotazníku - Zájem o agroturismus obyvateli hlavního města Praha, jehož výsledky budou použity pro vypracování diplomové práce na téma: „Analýza rozvoje agroturistiky v České republice“. Dotazník je zaměřen na zájem o agroturismus jako nový typ trávení volného času, je zcela anonymní a výsledky budou sloužit pouze pro účely zpracování diplomové práce. Děkuji Vám za Váš čas.

1. Zaznamenal/a jste někdy pojem agroturismus?  

Ano Ne 2. Co si pod pojmem agroturismus představujete? Uveďte. 3. Trávíte část dovolené v tuzemsku?



Ano



Ne 4. Zavítal/a jste někdy na agrofarmu?



Ano



Ne 5. Strávil/a jste v minulosti dovolenou na agrofarmě?



Ano



Ne

6. Jaký by byl hlavní motiv pro strávení dovolené na agrofarmě? a. příroda b. zážitky spojené s farmařením c. kontakt se zvířaty d. klid od ruchu velkoměsta e. domácí strava f. zkouška nového typu dovolené 7. Existuje důvod, který by Vás odradil od strávení volného času na agrofarmě? Vypište. 8. Je v ČR dostatečná škála nabídky v oblasti agroturismu? Zvolte bodové hodnocení 1-10 (1 špatné, 10 nejlepší) 9. Setkali jste se někdy s propagačními materiály v oblasti agroturismu? 

Ano



Ne 10. Jaké to byly? Vypište. 11. S kým byste dovolenou na agrofarmě strávili? Uveďte. 12. Jaké služby byste rádi využili na agrofarmě?

a. jezdectví b. práce spojené s farmařením c. podílení se na výrobě domácích potravin d. půjčování sportovních potřeb e. kulturní akce f. ruční práce g. jiné …....................................................

13. Zajímali by Vás speciální či tradiční akce? 

Ano



Ne 14. Jaké by to byli? Vypište. 15. Domníváte se, že agroturimus se stane v budoucnosti moderním a atraktivním typem dovolené v ČR?



Ano



Ne 16. Pokud byste se rozhodli strávit dovolenou na agrofarmě v ČR či v zahraničí (Rakousko, Německo), který stát byste preferovali? Uveďte. 17. Můžete zdůvodnit Vaši odpověď? Uveďte. 18. Máte možnost trávit volný čas na vlastní chatě či chalupě?



Ano



Ne 19. Zvolili byste dovolenou na agrofarmě i v případě, že máte vlastní chatu, chalupu?



Ano



Ne 20. Jaké je Vaše pohlaví? Zakroužkujte.



Muž



Žena

21. Zakroužkujte do jaké věkové skupiny patříte: a. 18-26 b. 27-35 c. 36-45 d. 46-55 e. 56 a více 22. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a. základní b. středoškolské c. vysokoškolské d. jiné 23. Do jaké ekonomické aktivity patříte? a. student b. zaměstnanec c. podnikatel d. v důchodu e. nezaměstnaný 24. Jaký je Váš rodinný stav? 

svobodný/á



ženatý/vdaná