Marketingová studie. uplatnění a využití produkce české ovčí vlny. říjen Studie pro záměr vybudování prádelny vlny v ČR 1

ZERA – Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. V.Nezvala 977, 675 71 Náměšť nad Oslavou www.komposty.cz

www.zeraagency.eu

[email protected]

Marketingová studie uplatnění a využití produkce české ovčí vlny

říjen 2006

Studie pro záměr vybudování prádelny vlny v ČR

1


www.zeraagency.eu

[email protected]

Marketingová studie se zabývá předpokladem uplatnění produkce vlny chovu ovcí vyprodukované v regionu Bílé Karpaty - Beskydy a v České republice na českém trhu. Kvalita vlny je předpokladem jejího zpracování do konkrétních výrobků. Malé chovy, pestrost plemen, různé technologie chovu a zacílení ekonomiky na produkci jehněčího masa jsou v současné době charakteristické pro oblast chovu ovcí nejen v regionu Bílé Karpaty - Beskydy, ale i v celé České republice. Tato skutečnost má zásadní vliv na kvalitu a množství vyprodukované vlny a tím i možnosti a varianty jejího dalšího zpracování a využití. Na jedné straně situace v chovu ovcí a na druhé straně téměř neexistence textilního průmyslu v ČR, který do roku 1990 českou vlnu zpracovával. Je tedy nutné tento sektor podporovat a hledat nové zpracovatele, nové výrobky – např. řemeslné zpracování vlny, regionální výrobky, které vzniknou v místě produkce vlny a podpoří tak rozvoj regionu.

OBSAH 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Situace chovu ovcí v regionu Bílé Karpaty - Beskydy a v ČR Produkce vlny v regionu Bílé Karpaty - Beskydy a v ČR Stávající situace zpracování vlny v ČR Předpoklad využití vlny české produkce Vznik regionálních produktů Závěr Použité materiály, literatura, kontakty.


2


www.zeraagency.eu

[email protected]

1. Situace chovu ovcí v regionu Bílé Karpaty - Beskydy a v ČR Tab.č. 1 stavy ovcí a beranů ( ústřední evidence ) Ovce (k 31.12.) 2003 2004 1834 1923 1191 1297

Věk

Berani (k 31.12.) 2003 2004 2005 1660 1646 1322 594 627 646

2005 1592 do 3 měsíců 954 3 až 6 měsíců 6 měs. až 1 28179 rok 25398 26193 17489 29703 1 až 2 roky 24272 31000 10895 30414 2 až 3 roky 14806 25270 2705 24586 3 až 4 roky 11530 15484 938 14831 4 až 5 roky 8353 12082 520 11530 5 až 6 roky 5534 8812 281 8252 6 až 7 roky 3317 5608 175 5210 7 až 8 roky 2157 3244 94 2) 26096 nad 8 let 25894 23389 3467 Celkem 124286 154302 181347 38818 2) Zvířata nad 8 let a zvířata u kterých nebylo známo datum narození

19180 17989 10227 2636 922 515 258 175 3696 57871

9608 9119 17169 9798 2540 878 494 246 3962 55782

Tab.č. 2 Stavy ovcí v kusech

Ovce a berani

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

429 714

429 106

342 069

254 301

196 030

165 345

134 009

120 921

93 557

Pramen: ČSÚ – Soupis hospodářských zvířat k 1. 1. do roku 1992, od roku 1993 do roku 2002 soupis hospodářských zvířat k 1. 3. daného roku

Tab.č. 3 Stavy ovcí v kusech

Ovce a berani

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

86 047

84 108

87 539

96 286

103 129

115 852

140 197

148 412

Pramen: ČSÚ – Soupis hospodářských zvířat k 1. 3. daného roku, od roku 2003 soupis hospodářských zvířat k 1. 4.daného roku, od roku 2001 změna přepočtu metodiky bez „hobby aktivit“ obyvatelstva

Stavy ovcí podle ČSÚ poklesly v ČR od roku 1990 do roku 2006 o 65,4 %, tj. o 281 302 ks na 148 412 ks. Prudký pokles počtu ovcí od roku 1990 se zastavil v roce 2000. Meziroční nárůst stavu ovcí 2001/2000 činil 3 431 kusů, tj. 4,1%, v roce 2002/2001 byl nárůst již 8 747 ks, což činí 10%, v roce 2003/2002 je nárůst 6 843 ks tj. 7,1 %, v roce 2004/2003 je navýšení stavu ovcí o 12 723 ks, tj. 12,3 %, v roce 2005/2004 je nárůst o 24 345 ks, tj. 21 % a v roce 2006/2005 je nárůst o 8 215 ks, tj. 5,9 %.


3


www.zeraagency.eu

[email protected]

Tab. č. 4 Počet ovcí podle jednotlivých krajů v kusech

Území, kraj

2001

2002

Praha + Středočeský kraj 6 760 7 606 Jihočeský kraj 13 652 16 167 Plzeňský kraj 10 408 11 070 Karlovarský kraj 9 074 9 827 Ústecký kraj 6 121 6 355 Liberecký kraj 4 903 5 102 Královéhradecký kraj 5 861 6 457 Pardubický kraj 4 083 4 432 Vysočina 5 016 5 822 Jihomoravský kraj 3 212 3 587 Olomoucký kraj 3 140 3 300 Zlínský kraj 7 457 8 268 Moravskoslezský kraj 7 852 8 293 Česká republika 87 539 96 286

2003

2004

2005

2006

Rozdíl 06/05 + /-

Index 06/05 %

7 763 15 761 13 526 10 553 7 404 5 969 6 844 4 558 6 530 3 673 3 536 9 542 7 470 103 129

10 388 17 583 13 690 10 474 8 421 5 923 7 096 6 578 6 560 3 849 4 032 11 432 9 826 115 852

12 247 21 244 14 547 13 276 10 379 7 529 8 863 8 678 7 655 4 104 5 517 14 321 11 837 140 197

13 293 21 533 17 8332 12 083 10 386 7 862 9 070 9 292 7 642 5 092 5 893 15 858 12 576

1 046 289 3 285 - 1 193 7 333 207 614 - 13 988 376 1 537 739

108,5 101,4 122,6 91,0 100,1 104,4 102,3 107,1 99,8 124,1 106,8 110,7 106,2

148 412

8 215

405,9

Pramen: ČSÚ – Soupis hospodářských zvířat k 1.3.daného roku do roku 2002, od roku 2003 soupis hospodářských zvířat k 1. 4. daného roku a bez „hobby aktivit“ obyvatelstva

Z přehledu z jednotlivých krajů je patrné, že v porovnání s rokem 2005 největší nárůst v počtu ovcí v roce 2006 zaznamenaly kraje Plzeňský, kde je nárůst o 3 285 ks (22,6 %), Zlínský o 1 537 ks (10,7%), Středočeský o 1 046 ks (8,5 %), Jihomoravský o 988 ks (24,1 %) a kraj Pardubický o 614 ks (7,1 %). Ke snížení stavů ovcí došlo v kraji Karlovarském o 1 193 ks (9,0 %). Za celou Českou republiku došlo k navýšení stavů o 8 215 ks (5,9 %).

Tab. č. 5

Stavy ovcí v kontrole užitkovosti v roce 2004 a 2005 - zastoupení jednotlivých plemen

Počet bahnic Plemeno

a roček v ks v roce 2004

Zastoupení jednotlivých plemen v %

Počet bahnic a roček v ks v roce 2005

Zastoupení jednotlivých plemen v %

Berrichon du Cher

59

0,25

72

0,3

Clun Forest

7

0,03

8

0,03

Hampshire

5

0,02

10

0,04

Charollais

2 824

11,0

2 413

9,6

107

0,4

223

0,9

574

2,4

649

2,6

4 413

17,1

4 919

19,6

977

3,8

1 034

4,1

Německá černohlavá ovce Oxford down Suffolk Texel


4

ZERA – Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. V.Nezvala 977, 675 71 Náměšť nad Oslavou www.komposty.cz Masná plemena celkem

www.zeraagency.eu

[email protected]

8 966

35,0

9 328

37,1

Bílá alpská

1

0,01

9

0,04

Bergschaf

123

0,4

111

0,4

Cigája

527

2,0

510

2,0

Jacob

19

0,07

24

0,1

Jurská ovce

4

0,01

6

0,02

Kamerunská ovce

57

0,2

59

0,2

Kerry Hill

-

-

3

0,01

Romney

1 792

7,0

2 215

8,8

Lein

52

0,2

23

0,09

Leicester

2

0,01

2

0,01

Merino

2 264

8,8

1 732

6,9

Merinolandschaf

3 102

12,1

2 793

11,1

298

1,2

206

0,8

Šumavská ovce

4 389

17,2

4 499

17,9

Valašská ovce

173

0,7

168

0,7

Vřesová ovce

53

0,2

80

0,3

Žírné merino

94

0,4

25

0,1

Zušlechtělá valaška

1 109

4,3

909

3,6

334

1,3

310

1,2

14 393

56,1

13 684

54,4

Finská ovce

-

-

10

0,04

Lacaune

-

-

36

0,1

159

0,6

143

0,6

1 466

5,7

1 375

5,5

653

2,6

583

2,3

Plodná a mléčná plemena celkem

2 278

8,9

2 147

8,5

Celkem/průměr

25 637

100,0

25 159

100,0

Německá dlouhovlnná

Zwartbles Kombinovaná plemena celkem

Olkulská ovce Romanovská ovce Východofríská ovce

Pramen: Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR

Do roku 1990 se ovce šlechtily prioritně na produkci a kvalitu vlny. U všech hlavních chovatelských plemen se přistoupilo k zušlechťovacímu, případně užitkovému třídění s kombinovanými, plodnými a masnými plemeny. Za tímto účelem se od počátku 70. let do konce roku 1989 k nám dovezl velký počet plemen a ovcí z různých zemí Evropy. Největší import se uskutečnil z bývalého SSSR. Podmínky tržního hospodářství po roce 1990 si vyžádaly v chovu ovcí


5


www.zeraagency.eu

[email protected]

zásadní změny v produkčním zaměření a technologii chovu. Dříve preferovaná produkce vlny jako hlavní užitková vlastnost byla z důvodu cenové liberalizace nahrazena plodností, masnou a mléčnou užitkovostí. V zájmu urychlené transformace šlechtitelského procesu se do České republiky dovezla k tomuto účelu zahraniční velmi výkonná masná, kombinovaná a plodná plemena. Každé plemeno má zcela konkrétní chovatelské zaměření. Šlechtitelský program u všech chovaných plemen v tuzemsku je usměrňován Radou plemenných knih a chovatelskými kluby.

Údaje v tabulce č. 1. – 3. uvádějí rozdílné stavy ovcí v ČR. V rámci kvalifikovaného odhadu je v ČR ještě cca 10 – 15 % ovcí chováno jako „hobby aktivity“ obyvatelstva. Lze tedy uvažovat, že je v ČR cca 215 000 až 225 000 ks ovcí. Česká republika : Pro podložený odhad struktury a stavů ovcí v regionu, ale i v ČR jsou podklady Svazu chovatelů ovcí a koz v ČR - plemenné knihy. Můžeme předpokládat, že ke kontrole užitkovosti budou zastoupeny všechny plemenné chovy ovcí. Pak rozdíl počtu stavu ovcí a stavu ovcí v kontrole užitkovosti jsou chovy s různě kříženými plemeny. Z této úvahy lze spočítat, že v ČR je cca 25 159 ks ovcí plemenných, to je cca 16 % z celkového počtu 148 412 ks ovcí a cca 12 % z celkového počtu 215 – 225 000 ks ovcí. Ostatní chovy cca 84 – 88 % jsou kříženci plemen, to je v přepočtu na ks ovcí cca 125 000 – 135 000 ks z celkového počtu podle ČSÚ a cca 208 000 – 243 000 ks z celkového počtu podle centrální evidence. Bílé Karpaty – Beskydy : V regionu Zlínského kraje se chová na 15 858 ks ovcí (podle ČSÚ ). To je téměř 9 % ovcí chovaných v ČR. Z tohoto počtu je cca 70 – 80 % chovaných v regionu Bílé Karpaty - Beskydy. Nosnými plemeny chovaných ovcí v tomto regionu je Suffolk, Romey marsch, Valašská ovce a Východofríská ovce. Především plemeno Romey marsch je v rámci ČR chované převážně v tomto regionu. Ostatní jsou plemena méně zastoupená. Kvalifikovaný odhad je, že v tomto regionu je 4300 ks čistokrevných zvířat, to je cca 20 – 30 % z celkového počtu v regionu. Je to výrazně víc než je celostátní průměr. Z toho je cca 2000 ks plemeno Romey marsch a 1200 ks plemeno suffolk.


6


www.zeraagency.eu

[email protected]

2. Produkce a kvalita vlny Tab. č. 6

Rok

Srovnání výsledků kontroly užitkovosti ovcí ČR v letech 2000 – 2005 v ČR - produkce vlny

Počet stád

Počet bahnic ks

Oplodně ní v%

Plod nost v%

Inten zita v%

Odc hov v%

Přírůs tek jehňat g

Střiž vlny v kg

2000

387

14 779

86,9

149, 1

129, 5

110, 0

236

4,2

2001

460

18 015

87,8

148, 8

130, 7

110, 8

240

3,9

2002

504

20 297

89,4

149, 7

133, 8

113, 1

235

4,0

2003

545

25 704

85,7

151, 6

129, 9

110, 0

234

4,0

2004

543

25 637

87,2

149, 5

130, 3

111, 2

243

4,1

2005

544

25 159

84,9

152, 3

129, 3

110, 4

240

4,3

Index 2005/2000 %

140,6

170,3

97,7

102, 1

99,8

100, 4

101,7

102,4

Pramen: Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR

Změny v zemědělství od počátku devadesátých let měly v chovu ovcí zásadní vliv nejen na jejich početní stavy, rozšíření počtu chovaných plemen, ale především na roztříštěnost do meších chovů s různou úrovní technologií chovu a plemenářských praktik. Vedle plemenných chovů vznikají farmy s řadou variant v křížení plemen. Cílem těchto křížení je především kvalitní produkce jehněčího masa. Tyto postupy mají zásadní vliv na další produkt chovu ovcí a to vlnu. Na kvalitu vlny mají mimo typu plemene vliv i další podmínky : klimatické podmínky chovu technologie chovu kvalita údržby pastvin zdravotní stav ovcí kvalita krmné dávky Definice kvality vlny – jejího původu má zásadní vliv na její uplatnění na trhu. Hlavními ukazateli kvality vlny jsou jemnost, délka vlákna, hodnota výtěžnosti a obsah rostlinných nečistot. Jemnost je pro plemeno charakteristická vlastnost. U plemenných kříženců je nezbytné kvalitu vlny stanovit individuálně.


7


www.zeraagency.eu

[email protected]

Tab. č. 7

Zemědělské podniky s chovem ovcí v ČR ( ústřední evidence 2006 )

Počet ovcí ( ks ) 1 až 10 10 až 20 20 až 50 50 až 100 nad 100 Celkem

Chovy Počet zemědělských podniků ( ks ) 1547 1140 1071 354 290 4402

Tab. č. 8

Základní technické parametry vlny plemen ovcí nejčastěji chovaných v ČR

Plemeno

% 35,1 25,9 24,3 8,1 6,6 100

4,2 10,0 21,1 15,9 48,8 100,0

Délka vláken v mm Obsah % podíl Průměrná Orientační Průměrná rostlinných Délka bahnic dle almetru jemnost hodnota hmotnost nečistot sloupku plemene vláken v vytíženosti rouna v vzorku v potní z celku H v CVH um v% kg % mm v % vlny v mm

Šumavská ovce

17,47

Charollais

15,94

Merino

13,62

Suffolk Merinoland schaf

12,76

Romney

Podíl zvířat z celkových stavů v %

10,91 4,8

Romanovská ovce Zušlechtěná valaška Texel Východofríská ovce Oxford Down

2,23

Cigája

2,11

Německá dlouhovlná

1,65

Bergschaf

0,81

Zwartbles

0,76

62,2 58,6 80-100 2868,7 60-70 33 30- 6550-70 35 70 42,8 64,8 80-100 2971,8 70-90 33 10077 74 130

4,7

27,5

4,6

68,5 65,3

3,68

26,3 73,6 47- 6580-100 49 74 45,9 59,8 80-100 10088,4 62,4 120 12072 68,4 140 10057,5 88 120 31 62,9 60-80

2,4

87

60-90 120150 60-75

42,1

55-65

4,2

3,5-4,5

25-27

53-58

3,3

3,0-4,0

26-29

53-58

3,8

3,5-4,5

38-40

58-63

2,8

3,5-4,0

28-30

52-55

2,8

4,5-5,5

32-40

65-70

1,3-3,1

5,0-6,0

25,9

52-58

3,8

2,5-3,5

40,26

55-65

3,5

3,5-4,5

25,96

52-55

3,2

4,0-5,0

33-38

55-60

2,1

4,5-5,5

32,4

53-58

3,8

3,5-4,5

36,16

53-63

3,7

3,5-4,5

39,2

60-65

3,2

5,0-6,5

38,4

58-65

3,1

4,0-5,0

36,62

50-55

2,5

3,5-4,5


8


www.zeraagency.eu

[email protected]

Tab. č. 7 charakterizuje roztříštěnost a velikost chovů v rámci ČR. Tato situace zvyšuje náročnost na organizaci sběru vlny. Tab.č. 8 : Podle jemnosti vlákna lze strukturu vlny v ČR u čistých plemen rozdělit : - cca 60 % ovcí 33 – 40 mikronů - cca 26 % ovcí 25 – 29 mikronů - cca 11 % ovcí 28 – 30 mikronů Svým charakterem jsou tyto vlny hrubší s možností využít i k textilnímu zpracování. Současná produkce vlny za rok při průměrné produkci 3,5 kg / ks potní vlny : Česká republika : Tab. č. 9

Kvalita produkce potní vlny chovaných plemen v ČR Zastoupení plemen ( %)

Jemnost vlákna ( v mikronech ) 25 – 29

26

Ovce v kontrole užitkovosti ( ks ) 6.541

28 - 30

11

2.767

10

33 - 40

60

15.097

53

nad 40

3

754

3

Celkem

100

25.159

89

Produkce potní vlny (t) 23

V ČR je cca 89 t potní vlny plemen a cca 430 – 730 t potní vlny kříženců plemen. Chovy ovcí tedy produkují cca 10 – 17 % vlny plemen, která se dá definovat podle jejího plemenného charakteru. Budou se lišit dalšími vlastnostmi vlny, které jsou výše uvedeny a jsou způsobeny technologickým vedením chovu. Zývající produkce potní vlny je směs, která se musí individuálně hodnotit.


9


www.zeraagency.eu

[email protected]

Region Bílé Karpaty – Beskydy : Tab. č. 10

Kvalita produkce potní vlny chovaných plemen v regionu Bílé Karpaty-Beskydy

Jemnost vlákna ( mikrony )

Zastoupení plemen (%)

Produkce vlny (t)

100

Ovce v kontrole užitkovosti cca ( ks ) 4350

33 – 40 > 40 Celkem

100

4300

15

15

V regionu Bílé Karpaty - Beskydy je cca 15 t potní vlny z produkce plemenných chovů a cca 29 t potní vlny plemenných kříženců.

3. Stávající situace zpracování vlny v ČR V současné době je vlna produktem, který v podstatě nemá uplatnění a v řadě případů se stala odpadem. Přestaly existovat původní systémy kontroly kvality od stříhání vlny, přes její třídění a ošetření v zemědělském podniku až po uplatnění a dobré zpeněžení na českém trhu. Původně dotovaná cena vlny a možnost zpracovat vlnu české produkce v Čechách byla vlivem strukturálních změn textilního průmyslu ukončena. Po roce 1990 došlo k totálnímu ukončení činnosti většiny velkých textilních podniků a trh s českou vlnou se zastavil. Tab.č. 10

Rok 1990 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Vývoj struktury plemen ovcí podle užitkového zaměření v období 1990 – 2006 v %

Vlnařský 62,9 4,1 1,9 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Typ plemene s kombinovanou masný užitkovostí 36,4 0,6 70,7 24,5 70,6 25,8 74,4 23,7 71,1 26,9 68,8 28,9 63,4 33,6 61,2 34,3 59,9 33,9 58,8 35,0 54,9 36,4 56,1 35,0 54,4 37,1 54,0 38,0

plodný a dojný 0,1 0,7 1,7 1,9 2,0 2,3 3,0 4,5 6,2 6,2 8,7 8,9 8,5 8,0

Pramen: Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR Poznámka: rok 2006 – odhad


10


www.zeraagency.eu

[email protected]

Nákup potní vlny vychází vždy z podmínek stanovených odběratelem. Z tohoto důvodu je zapotřebí nejprve znát, jaká jakost potní vlny je požadovaná a jaká příprava vlny z těchto podmínek vychází. Dříve byla tato situace jednodušší neboť vycházela z požadavků textilního průmyslu v návaznosti na normu ČSN 466222 a podepřena funkcí tzv. výkupních středisek. V současné době, přestože norma platí dále, chybí zázemí v textilním průmyslu, kdy za posledních 10 let zejména vlnařský průmysl omezil svoji produkci a tudíž spotřebu vlny. Současná situace ve vlnařském průmyslu je velmi smutná a spotřeba vlny se omezila pouze na zpracování prané vlny a nebo ve většině případů česanců – vlny z dovozu. Na základě této skutečnosti se likvidovaly prádelny potní vlny, ve kterých se mimo zámořských vln pro textilní průmysl prala i tuzemská vlna. V činnosti je jen prádelna v Nejdku, která pere pouze zámořské vlny a je zcela ve vlastnictví zahraničního kapitálu. Na tomto místě je zapotřebí zcela objektivně přiznat, že prádelna zavedená na tento typ suroviny a s takou kapacitou jako je v Nejdku, ani nemůže prát malé partie tuzemské potní vlny různé kvality a to nejen z důvodu ekonomického, ale především kvalitativně technologického. V současné době se pro obchodování s potní vlnou nabízí pouze možnost obchodování s potní vlnou nebo vytvoření malokapacitní prádelny, která je schopna vyprat partie s různou kvalitou o malém objemu. V obou případech je nezbytné připravit potní vlnu již na farmách, aby předložená surovina byla obchodovatelná. Každý chovatel si musí uvědomit, že vlna je součástí ekonomiky chovu ovcí a že již výběrem plemene až po žokování potní vlny mu musí být jasno, jak s touto surovinou zacházet, aby celkový výsledek odpovídal záměru farmy. V minulosti existovala výkupní střediska a taxátorů vlny , kteří podle požadavků normy určovali jakost a cenovou nabídku. Současná doba takové uspořádání neumožňuje. Potní vlna v současné době zůstává na chovateli a jeho schopnostech vlnu prodat a nebo štěstí, když náhodou se vyskytne obchodník, který o jeho vlnu projeví zájem. Snahou ministerstva zemědělství ČR na počátku roku 2000 podpořit odbyt zemědělských komodit byla dotační podpora vzniku odbytových družstev. Toho využilo několik chovatelů ovcí v oblasti Bílých Karpat chovající plemeno Romey marsch a založili v roce 2000 odbytové družstvo ROMNEY. Družstvo mělo v počátku za cíl pomoci s odbytem vlny plemene Romey marsch v regionu Bílé Karpaty. Tyto aktivity se později rozšířily i na jiná plemena a na celou ČR. Je to v řadě drobných obchodních aktivit vedle společnosti Oveko a.s. a ojedinělých obchodních příležitostí jediná cílená aktivita v ČR pomoci odbytu vlny. Dalším cílem odbytového centra Romey a Svazu chovatelů ovcí a koz ČR je znovu naučit chovatele ovce dobře ostříhat a vlnu vytřídit již na farmě a tak vytvořit základní předpoklad pro odbyt vlny.


11


www.zeraagency.eu

[email protected]

4. Předpoklad uplatnění české ovčí vlny na trhu Tab.č. 11

Současní drobní zpracovatelé vlny v České republice

FIRMA

Firma Jan 330 07 Plzeň- sever fax: 337 824 498 tel.: 377 825 177 mobil: 608 311 500 e-mail: [email protected] Jaspis- Hana Tovaryšová Zborovská 320/49 741 01 Nový Jičín tel.: +420 556 702 363 fax: +420 556 702 363 e-mail: [email protected] www:http://www.jaspis.org ing.Jan Lederer Vinohrady 100 639 00 Brno tel., fax: +420 543213863 mob.: 602 /723266 e-mail: [email protected] Marie Bašandová TřinecOldřichovice 377 739 61 František Mizera- Merino Přívozní 460 375 01 Týn nad Vltavou - Malá Strana tel: +420 385 722 071 fax:+420 385 722 071 e-mail: [email protected] Dopas s.r.o. Třída Osvobození 724 35 Ondry

Cca spotřeba za rok v tunách

0,5

2,5

1

12

10

2,5


12


Marie Mičková Bochovice 13 675 05 Rudíkov

www.zeraagency.eu

[email protected]

1

TUMAG ing. Zdeněk Tuvora Jiráskova 380 460 01 Liberec Valtex CZ s.r.o. Brumovská 918 Valašské Klobouky ZERA V. Nezvala 977 675 71 Náměšť nad Oslavou tel: +420 568 620 070 e-mail: [email protected]

5

5

4,5

TONAK a.s. Strakonice

5

JILANA a.s. Malý Beranov

10

TEBO a.s. Nová včelnice

3

SVITAP s.r.o. Svitavy

10

FEZKOTEX a.s. Strakonice

5

Vitka Brněnec a.s. Brněnec

10

Mitura 5

Celkem

85,0


13


Tab. č. 12

www.zeraagency.eu

[email protected]

Drobní zpracovatelé ovčí vlny

Jméne, přijmení

Ulice

Město

Beránková Karla Chocholínová Svatava Kačmarová Petra Linhartová Daniela Radlová Alena Srbecka Veronika Stovičková Iness Stupková Jana

Stranské 79 Varšavská 21 Palackého 20 Rozlerova 281 P.O.BOX 80 Habrovany 153 Krmnice 3 Razov 662 Durerova 2174/12 Křínice 3 Zborovská 49 Dědov 78 Družstevní 197 U Vlasačky 85 Hrušové 147 Krčínova 40 Máchova 13 Lipová 12 Oblá 77

793 51 Břidličná Praha 2 795 01 Rýmařov 109 00 Praha 10 736 12 Vizovice 663 01 Rousínov 550 01 Broumov 763 12 Vizovice

Šlechtová Hana Šťovíčková Ines Tovaryšová Hana Tůmová Anna Víznerová Ivana Zemanová Marie Vařilová Dana Ludmila Melková Scheinpflugová Jitka Šmerda Radek Mülerová Milena

100 00 Praha 10 55001 Broumov 741 01 Nový Jičín 549 57 Teplice n/M 285 71 Vrdy 104 00 Praha-Kraslice

Č.Budějovice 320 09 Plzeň Bory Č.Budějovice 634 00 Brno 377 02 Jindřichův Pod Vrchy 147/II. Hradec

Průzkumem potřeby zpracování tuzemské vlny u českých zpracovatelů byla zjištěna potřeba cca 80 tun za rok. Drobní zpracovatelé, u kterých lze předpokládat další potřebu vlny cca 5 t za rok. V roce 2005 se podařilo prodat přes Oveko a.s. 25 t vlny a přes družstvo Romey 12 t vlny do zahraničí.

5. Výrobky z ovčí vlny Rozhodujícím třídícím znakem vlny jsou její vlastnosti – jemnost, délka, barva, obsah rostlinných nečistot a zbytkový obsah tuku. Dále to mohou být její specifické vlastnosti jako je obloučkovitost, vyrovnanost, měkkost nebo naopak pružnost apod. Uplatnitelnost těchto vlastností znali již naší předkové a proto věděli jakou vlnu použít do kterého výrobku. Existují i regionální rozdíly v kvalitě vlny, které lze využít pro výrobu specielních výrobků. Textilní vlnařský průmysl se v současné době soustřeďuje pouze na uplatnění vlny do mykaných přízí a následně do dek, zateplovacích vložek nebo nábytkových tkanin a v poslední době také pro ruční a strojní pletení. Zcela zmizelo uplatnění vlny do koberců, neboť textilní průmysl zavřel poslední továrnu na výrobu koberců v roce 2001. V současné době se jeví jako nejvýhodnější uplatnění tuzemské vlny do řemeslných nebo regionálních výrobků od svetrů, ponožek, plstěných výrobků, dětských hraček, módních doplňků až po ručně tkané koberce např. z ručně předené příze. Možnosti uplatnění jsou široké, ale předpokládají podporu ve vytvoření např. regionálních odbytových středisek pro zpracování až po malé zpracovatelské firmy. V těchto výrobcích by se uplatnila vlna odpovídajících parametrů, ostatní by byla zpracovatelná (po přípravě) do různých výrobků ve kterých není požadavek na jednotnou kvalitu či barvu např. zateplovaní rohože nebo zateplovaní šňůry.


14


www.zeraagency.eu

[email protected]

Tato cesta je ověřena praxí v zahraničí např. ve Francii, Skotsku, Rakousku, pobaltských zemích a další. Podpora regionální produkce je i v možnosti certifikovat tyto výrobky podle Nařízení Rady 2092/2001 o ekologickém zemědělství a vytvořit tak absolutně nový produkt na trhu v ČR.

6. Prádelny vlny Při dnešní a již delší dobu trvající situaci, kdy na světovém trhu nabídka vlny převyšuje poptávku, jsou položky potní vlny při nabídce vystaveny velké tržní konkurenci z pohledu ceny a kvality. Pod pojmem kvalita je myšlena jednak vlastní kvalita vlny a dále pak například množství od jednoho kvalitativního druhu, balení atd. Není nadsázkou tvrzení, že při dnešní situaci v České republice je prakticky nemožné připravit obchodovatelnou položku vlny stejné kvality a několika tun, která by mohla být zajímavá pro další odběratele. V této dá se říci nepřehledné situaci v produkci vlny, by mohla být přínosem možnost jejího kvalitativního třídění, před zařazováním do praní na malokapacitním pracím stroji. Vhodným roztřiďováním položek surové ovčí vlny podle jemnosti, barvy, délky a dalších její vlastností a následně pak vhodným mícháním-blendováním jednotlivých druhů vytvářet podmínky pro produkci položek prané vlny v homogenní kvalitě a množstvích požadovaných následnými odběrateli-zpracovateli. Z ekonomického hlediska lze uvažovat tak, že čím víc se kvalitou přiblížím kvalitativním požadavkům případného kupujícího, tím mám větší šanci obstát v soutěži s konkurenční nabídkou jak ve kvalitě, tak i ceně. Výše uvedené argumenty vedly ke zvážení, jak v ČR řešit první technologický a nezbytný krok při zpracování vlny - prádelnu vlny . Po řadě prověřování jak řešit praní vlny v ČR byly zjištěny následující informace : byly získány adresy a výrobců pracích zařízení v Evropě C.M.T.SRL CONSTRUZIONE MACCHINE TESSILI ( Itálie ) DIZMA INOX SRL ( Itálie ) ROLANDO MACHINE TESSILI ( Itálie ) FLEISSNER GMBH ( Německo ) SNITH PETRIE LTD ( Velká Británie ) možnost instalace staršího pracího stroje z původních velkokapacitních zařízení v ČR linky Fleissner z majetku Unitops prát českou vlnu v zahraničí – byl nalezen kontakt v Rakousku diskontinuální prací stroj firmy EFFMA Ekonomika prádelny se odvíjí od vyprané vlny za hodinu. Náš požadavek na investici prádelny byl na pokrytí současného výskytu vlny s mírnou rezervou a to spíše v množství hodin v provozu, než v hodinovém výkonu pro zajištění rentability provozu. Běžně je výkon prádelny stavěn na 1000 kg na hodinu s výkony spíše vyššími než nižšími. Je to zcela jasné stanovisko při vynaložené spotřebě energie maximální výkon. Pro potřeby vyprání potní vlny vyprodukované ovcemi chovanými v ČR byla nárokována prádelna s výkonem cca 25 kg za hodinu vyprané vlny s výtěžností cca 55%. Na náš požadavek reagovala Wool-engineering v Německu.


15


www.zeraagency.eu

[email protected]

7. Závěr -

vybudováním prádelny potní vlny vzniká možnost vytvořit podmínky pro prodej prané vlny, jak pro tuzemskou výrobu za výhodnou cenu, tak i do zahraničí, kde vytvořením přesně požadovaných jakostních parametrů složení směsi jemností a délek eventuelně barvy apod. bude lépe zhodnocena vyprodukovaná surovina a tím lépe uplatnitelná i za vyšší cenu

-

prádelnu využije kapacitně region Bílé Karpaty – Beskydy, ale i další oblasti podle potřeby vytížit kapacitu prádelny

-

pro zachování krajových výrobků a nových výrobků z tradiční suroviny bude zapotřebí potní vlnu vyprat. Nabízí se výroba koberců, dek, svetrů, obuvi, plstí, dětských hraček, ale i technických výrobků jako je tepelná izolace

-

přípravou vlny od vlastní šlechtitelské práce, přes správný způsob střiže a přípravu rouna po střiži bude zajištěno vytvoření větších výrobních partií jednotných parametrů, které mohou být následně využity jak pro malé regionální provozovny, tak i odpovídající materiál pro prodej za odpovídající cenu

-

v případě nezajištění praní potní vlny v ČR bude tato surovina ovlivňovat ekonomiku chovu ovcí tím, že bude nutno tuto surovinu likvidovat

-

základní podmínkou dalšího zpracování vlny je kvalitní ostříhání ovcí, vytřídění vlny a správné uložení a ošetření vlny na farmě

-

nedokonalé práci a nebo špatném odhadu použitelnosti, např. když bude vlna vyprána se zbytkovým tukem pro zpracování mykanou technologií a nebo jako technický materiál je možné tuto surovinu „přeprat“ znovu na požadovanou hodnotu obsahu zbytkového tuku tzn. nevznikne škoda na materiálu, pouze na režii

-

nedodržení technologického postupu praní nebo sušení se vznikem škody na materiálu bez možnosti regulérní nápravy

-

zvýšený obsah rostlinných nečistot které mohou být odstraněny mechanicky dalším zpracováním např. česáním u některých kvalit u jiných odřepíkovacím ústrojím na mykacím stroji při následné operaci, možnou variantou je i karbonizace, ale v současné době tato alternativa není možná.

-

režná vlna neodpovídá barvou požadavkům (zažlucená, zakalená apod.), náprava je možná jak bělením a nebo barvením přímo jako operace zařazená za praní na pracím stroji a tím je možno ušetřit jedno sušení.

-

vlnu je zapotřebí pro další zpracování v mnoha případech ošetřit protimolovou úpravou, která bude zajišťovat účinnou ochranu vůči vlnokaznému hmyzu. Tuto úpravu je nutno provádět vytahováním z lázně např. při posledním oplachu po praní před sušením.

Zpracování většího množství prané vlny je záležitostí mykané technologie a nebo výroby útržků česanců. Pro obě tyto varianty jsou u nás zatím vhodné zpracovatelské závody a bylo by možno zpracovávat určité množství suroviny do česanců a nebo rouna či příze. Také následné


16


www.zeraagency.eu

[email protected]

barvení by s jistými potížemi bylo možno zajistit v dosud provozovaných závodech vlnařských závodů, které vyrábí mykanou přízi (např. Jilana nebo Vitka, Randa apod).

8. Použité materiály, literatura, kontakty 1. SCHOK v ČR , areál VFU Brno, Palackého l – 3612 42 Brno, tel/fax: 541 243 481, [email protected], www.schok.cz 2. Studie uplatnění vlny v České republice, 2003, Štork, Vejrosta 3. Situační a výhledová zpráva ovce a kozy, červen 2006 4. Náš chov 11/2006 - příloha


17

Marketingová studie. uplatnění a využití produkce české ovčí vlny. říjen Studie pro záměr vybudování prádelny vlny v ČR 1

Recommend Documents