Důvodem tohoto vydání je především živelný a nekontrolovatelný rozvoj výstavby větrných elektráren, které jsou stavěny a navrhovány i v oblastech dosud nenarušených průmyslem, v blízkosti lidských obydlí, chráněných krajinných oblastí a v oblastech, kde jejich výstavbou dojde k nevratné změně krajinného rázu. Protože naši zákonodárci zatím nejeví vůli řešit sporné body, jako jsou možné dopady na lidské zdraví, vliv na zvířata, socioekonomické dopady pro obec, možnost sousedních obcí vyjádřit se k záměru během stavebního řízení atd., rozhodli jsme se na tyto negativní jevy upozornit. Doufáme, že informace zde uvedené přispějí k utvoření si vlastního názoru na větrné elektrárny, případně napomohou ke zvolení postupu při řešení konkrétní situace v konkrétní obci. Posuďte sami, zda se jedná o ekologii nebo v první řadě o peníze. Našim protivníkem (nikoliv nepřítelem) není větrná elektrárna, ani obchodník s jejich výstavbou, nýbrž názor a přístup zastupitelů našich obcí. Oni mají pravomoc rozhodnout, zda v katastru budou stát či nikoliv. Lze jen souhlasit s lordem Nigelem Lawsonem, dlouholetým členem kabinetu Margaret Thatcherové v tom, že „nedělat nic je lepší než udělat něco hloupého“. Unie pro krajinu
Tisk a distribuci finančně podpořili: SOMA spol. s r.o., LAOS spol. s r.o., FOREZ spol. s r.o., Pekařství a cukrářství Sázava s.r.o. OMEGATECH spol. s r.o. TG Tisk spol. s r.o.
ALBRECHTICE
prezentace pro vyvolání diskuse o větrných elektrárnách
2.11.2009
MAPA PLÁNOVANÉHO ROZMÍSTĚNÍ str.14 VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY NIČÍ KRAJINU str.5 POKLES CEN NEMOVITOSTÍ str.11 JE TŘEBA VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN? str.7
42 NOVÝCH VRTULÍ NA LANŠKROUNSKU!
2
3
42 VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN Obyvatelé Lanškrounska a nejbližšího okolí se mohou brzy dočkat nemilého překvapení v podobě výstavby větrného parku, který nejenže zasáhne obce, které s danou výstavbou předem souhlasily, ale svou výraznou polohou v krajině změní také okolní obce a města.
ALBRECHTICE
Dá se předpokládat, že mnohým obyvatelům taková stavba vadit nebude. Možná se najdou i tací, kteří ji uvítají, ale myslím si, že se o těchto věcech, které tak zásadním způsobem ovlivní naše okolí, málo mluví. Poprvé jsem se o plánované výstavbě dozvěděl
před rokem. Tehdy jsem také žádal starosty dotčených obcí o poskytnutí informací o plánované výstavbě. Ti však tyto informace neměli a stále ještě nemají! Podklady, které se mi před několika málo měsíci dostaly do rukou, mne však zcela šokovaly. Nemá se jednat o park jako v Anenské Studánce, ale o výstavbu 42 stožárů po celém horizontu od Albrechtic až za Lázek. I když se dá předpo-
kládat, že ne všechny stožáry budou povoleny, i tak můžeme čekat velmi výrazný negativní zásah do okolní krajiny. Na základě získaných map jsem zpracoval několik zákresů do fotografií, které vám na těchto stránkách předkládám. Nemohu říci, že jsou přesné, ale na základě informací, které jsem byl schopen získat, je to maximum možného. V zákresech jsem
předpokládal umístění dnes běžně užívaných elektráren, kde sloup až po generátor je vysoký 100m (tedy stejně jako teslácký komín v Lanškrouně) a na něm se ještě otáčí rotor o poloměru téměř padesát metrů. Jen pro srovnání věž zámečku v Rudolticích má výšku 22m. Veškeré informace jsou získány z ověřených a důvěryhodných zdrojů. Přemysl Kokeš
4
5
VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY NIČÍ KRAJINU Nejpodstatnějším argumentem proti výstavbě je jistě nekoncepčnost jejich výstavby. Tyto stopadesátimetrové mlýny poškozují stále větší část české krajiny, a to přesto, že u nás často nejsou ideální podmínky pro jejich výstavbu. Kdybychom z hlediska získávání energie neměli jinou možnost, doporučil bych jako architekt a krajinář vyčlenění tří nejlepších větrných oblastí, kde by se vystavěly rozsáhlé větrné parky. Obětovali bychom tak sice část krajiny, ale kompaktní. Takto se nám větrníky rozlézají všude a za chvíli již nebude místo, odkud by je nebylo vidět. Česká krajina je mnohem viditelněji ničena pohyblivými lopatkami vrtulí než průmyslovými a dopravními stavbami. Větrníky na sebe strhávají pozornost, a navíc bývají často rozmístěny v přírodně i krajinně hezkém prostředí dále od větších sídel a poškozují tak krajinné dominanty a horizonty. Pokud chcete získat více informací, můžete kontaktovat občanské sdružení z Cotkytle, které nese název Krajina pod Lázkem a aktivně vystupuje proti výstavbě VE. E-mail na pana Prokopa Holého je krajinapodlazkem@seznam. cz.
COTKYTLE
6
7
JE TŘEBA VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN ? Pokud se zamyslíme nad všemi negativy, které sebou výstavba elektráren nese, nabízí se hned samozřejmě otázka, zda vůbec větrné elektrárny potřebujeme. Jako alternativní zdroj elektrické energie jsou větrné elektrárny jistě zajímavým nápadem, především v oblastech, kde stále fouká
COTKYTLE
vítr, nejlépe stále stejně silně. To však není u nás. V našich podmínkách musí být výkon větrné elektrárny stejně stále pokryt také výkonem tepelné elektrárny. Je to z důvodu nestability větrné energie a nemožnosti odhadnout její vývoj v příštích hodinách. Pokud totiž foukat přestane, musí se rychle zapojit jiný
zdroj, aby pokryl energetické nároky nás všech. A to jsou právě tepelné elektrárny. Z ekologického hlediska je tak potřebnost elektráren na našem území spíše komplikací než přínosem. Jedna větrná elektrárna má navíc výkon silnějšího automobilu. Pro zásadní přínos do energetické soustavy by jich tedy muselo být značné množství. To by ovšem opět
zvyšovalo rozkolísanost sítě a takové řešení by si vyžádalo výstavbu nových akumulačních elektráren. Dalším důvodem proč bychom měli mít větrné elektrárny je závazek Evropské unii. I zde jsme však papežštější než papež, protože nemáme limit na výstavbu větrných elektráren, přesto že cílovou kvótu splníme i bez větrníků. Pokud bychom byli rozumní, tak už
nepovolíme výstavbu dalších elektráren, které jen vytáhnou více peněz od nás, kteří si tuto zelenou energii musíme draze kupovat. Celkově se ze získaných informací zdá, že větrné elektrárny nepotřebujeme, protože jsou jinde v Evropě rozhodně výhodnější místa pro jejich výstavbu. Jediný, kdo má skutečně užitek z jejich výstavby jsou jejich majitelé.
8
9
HORNÍ HEŘMANICE
10
11
POKLES CEN NEMOVITOSTÍ ?
HORNÍ HEŘMANICE
Při pohledu na některé zákresy se nabízí otázka, jaký vliv mohou mít vrtule na cenu stávajících nemovitostí. Myslím, že i bez konzultace s odborníkem na realitní trhy je každému jasné, že domy na obrázku se budou prodávat hůře než ty, které budou stát v nepoškozené krajině. Podle odborníka na nemovitosti bude velice
záležet na skutečné poloze domu a jeho orientaci ke světovým stranám, ale u objektů, které budou větrným elektrárnám nejblíže a budou svým zahradním, nebo jižním průčelím otočeny k vrtulím, se dá předpokládat skutečně dramatický pokles ceny, třeba až na 50% stávající tržní hodnoty. Jistě nikdo nestaví
svůj domov, aby jej v zápětí prodával, ale určitě je nutné uvědomit si, že vedle potenciálních rizik a zhoršení vzhledu okolní krajiny, může být v budoucnu také složité přestěhovat se někam, kde větrníky stát nebudou. Pokud se vám takové Heřmanice nelíbí, i zde pracuje občanské sdružení Zelená Louka, které vám poskytne více informací na www.zelenalouka.org.
12
13
CHUDOBA
16
17
CHUDOBA
ZDRAVOTNÍ RIZIKA SPOJENÁ S PROVOZEM VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN
Ačkoliv se to nezdá, i větrné elektrárny mohou mít negativní vliv na naše zdraví. Jedná se především o trvalý zdroj nízkofrekvenčního hluku. Někteří lékaři varují, že tento zvuk se může šířit do větších vzdáleností a ačkoliv nejsou provedeny žádné výzkumy v oblasti větrných elektráren, má především tato skutečnost vliv na vzdálenost výstavby větrníků od lidských obydlí.
Stávající hygienické vzdálenosti od obytných nemovitostí jsou vypočítány na základě běžné hlučnosti takového zařízení. Pokud by však nízkofrekvenční hluk skutečně přesahoval limity, které jsme schopni především ve spánku při otevřeném okně v noci unést, znamenalo by to buď oddálení větrných elektráren od obydlí, nebo instalaci protihlukových opatření do všech objektů v dosa-
hu nízkofrekvenčního hluku. Chceme-li ochránit naše zdraví a zdraví našich dětí, je nezbytné provést studii, která by se zabývala touto problematikou. Z ní pak můžeme teprve stanovit bezpečné limity i pro naši krajinu. Zvuk se totiž nešíří lineárně, ale je unášen a odrážen různými vlivy povětrnosti a tvarem krajiny a může tak působit i na překvapivě velké vzdálenosti.
18
19
KDO CHCE VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY Větrné elektrárny hodlá na Lanškrounsku vystavět Jan Kotrle ze Šumperka. Dříve než bylo možné se seznámit s navrhovaným rozsahem větrného parku, požádal investor o souhlas s výstavbou obce, na jejichž katastru katastru měly být
LANŠKROUN
elektrárny umístěny. Obecní zastupitelstva Cotkytle, Horních Heřmanic, Strážné a Albrechtic svůj souhlas s výstavbou daly. Učinily tak bez toho, že by věděli, jaký rozsah bude zamýšlený park bude mít. Dodnes neznají, jaký má
investor přesný záměr. Souhlasí tedy s něčím, o čem nevědí, jaký dopad to bude mít na obec případně na jejich obyvatele. Jedno ale vědí: obecní úřady jistě, že totiž dostanou do obecní pokladny 200 až 250 tisíc za každou větrnou elektrárnu ročně. Tato částka, která by možná rozvoji daných obcí pomohla, je hlavním důvodem proč obecní úřady čtyř zmíněných
obcí chtějí prosadit výstavbu elektráren. Je jen na vás, na obyvatelích dotčených i přilehlých obcí, zda dáte najevo svůj nesouhlas. Nesouhlas s výstavbou totiž může vyslovit i obec na sousedícím katastru, nebo občanské sdružení, které je zaregistrováno a má ve svých stanovách ochranu krajiny. Daný projekt patrně dozná ještě snížení počtu větrných elektráren na
základě hodnocení vlivu stavby na životní prostředí. Protože ještě není jasné, které větrné elektrárny budou vyškrtnuty, zapracoval jsem do zákresů všechny. Chápu rozhořčené reakce zastánců této výstavby, pokud ale nebudou k dispozici oficiální podklady a v krajině zavěšené modely elektráren, nebude moci nikdo říci, že tyto zákresy jsou nesprávné.
20
21
LANŠKROUN
22
23
ELEKTRÁRNY ŠKODÍ PŘÍRODĚ Vedle všech negativ větrných elektráren jako je poškození krajinného rázu, snížení ceny nemovitostí, hlučnost ohrožující naše zdraví a vyšší náklady nás všech na elektrickou energii, je nutné zmínit také možné ohrožení životního prostředí. Příroda bude ohrožena především při výstavbě
STRÁŽNÁ
takových zařízení. Ke každé elektrárně totiž musí být přiveden vysokonapěťový vodič ať v zemi nebo na sloupech. Tato skutečnost zatím v žádných mapách zanesena není. Sto metrů vysoký sloup se musí na dané místo dopravit a těžká technika přitom může poškodit nejen komunikace,
ale také stromy a pozemky. Na místě výstavby pak bude proveden rozměrný základ z 900 tun železobetonu, který se na místo musí dovézt a nikdy jej už nikdo neodstraní. Existuje řada realizací VE, kde dodnes nejsou přístupové komunikace opraveny. Při provozu elektráren je možné očekávat trvalé srážky listů vrtulí s ptáky a zmatení lesní zvěře hlukem rotoru i generátoru. Další
rizika pak spočívají v možných poruchách, které je možné vidět na internetu, kdy elektrárna shoří, skácí se větrem, nebo z ní mohou uniknout kubíky oleje rotoru. Pokud nechcete jen přihlížet, tak i ve Strážné bylo založeno občanské sdružení Strážná s přírodou. Členy sdružení můžete kontaktovat na www.straznasprirodou.cz, nebo osobně Dalibora Matějíka.
24
25
NEBOJME SE NESOUHLASIT Nebojte se vystoupit se svým hlasem proti větrným elektrárnám. Nenechte se ukolébat tvrzením, že se jedná o věčnou českou nespokojenost, která nemá ve světě obdoby, protože se tam všude větrné elektrárny staví. Je to přesně naopak. Legitimitu odpůrců VE potvrzuje fakt, že 4. října 2008 vznikla v Paříži Evropská platforma proti větrné energii
STRÁŽNÁ
( E PAW ) . Z a k l á d a j í c í m i organizacemi z Německa, Francie, Belgie a Španělska. V současné době sdružuje EPAW již 369 organizací z 19ti zemí Evropy. Této iniciativě vyjádřilo podporu také mnoho organizací z USA, Kanady a Austrálie. EPAW má za cíl hájit oprávněné zájmy mnoha občanů proti větrné lobby. EPAW chce upozorňovat evropské instituce na malou efektivitu VE
při řešení problémů lidstva s nedostatkem energií. EPAW chce upozorňovat na obecně škodlivé účinky, pokud jde o lidi a jejich zdraví, volně žijící zvířata, krajinu, cestovní ruch a hodnotu nemovitostí. Nenechte se přesvědčit, že u nás se stejně ničeho nedosáhne a nic se nezmění. Referendum o větrných elek-trárnách lze vynutit. Referendum zvrátilo rozhodnutí obecního zastupitelstva již v mnoha obcích, například v blízkém Koclířově, nebo v obci
Niva, kde Krajský soud v Brně nařídil referendum. Zajímejte se o věci veřejné dokud je čas. Nyní je možné ještě všechna rozhodnutí zvrátit. Až budou větrníky stát i za vašim domem bude pozdě. Pokud to necháte na mladších, nebo naopak na zkušenějších, nebo prostě na souseda, nebude proti třeba nikdo. Sami zhodnoťte, zda konečných cca 20 elektráren rozdělených mezi čtyři obce stojí (svým výtěžkem jednoho milionu
ročně do jedné obecní pokladny) za to, aby se nenávratně poškodila vaše krajina , váš životní prostor. Peníze do obecní pokladny se dají schánět i ve formě dotací. Občanské sdružení proti výstavbě VE v Albrechticích se jmenuje Sázavské údolí a můžete j e k o n t a k t o v a t n a www.sazavskeudoli.cz, nebo na mailu
[email protected].
26
27
PODĚKOVÁNÍ
SÁZAVA
Celý tento materiál je soukromou iniciativou jedince, který není angažován v žádném fungujícím občanském sdružení. Nejsem spojen s žádnou organizací bojující proti větrným elektrárnám a všechny texty zde otištěné jsou pouze vyjádřením mých osobních postojů a myšlenek. Prosím
proto všechny příznivce větrných elektráren, aby neoslovovali zmíněná občanská sdružení. Oni nejsou autory těchto zákresů. Tyto obrázky jsou výsledkem mé soukromé snahy představit si jak by mohla krajina nad Lanškrounem v budoucnu vypadat a ukázat to lidem.
Děkuji všem, kteří mi poskytli fotografie a podklady k tomu, abych si mohl utvořit vlastní názor. Můžete mít jiný názor, ale diskuse je jistě lepší než pozdější remcání. Přemysl Kokeš
Horní Heřmanice
14
15
Štíty
20 23
Chudoba
19 21
18
22
17 34 32
31
28
27 30
33
16
15
14
13
25
29
02
12
35
36 40
26
01
Cotkytle Crhov Herbortice
37
Albrechtice Mezilesí
41
42
39
05
38
03 04
07
06 Janoušov
08 Strážná Lanškroun
09
Autor této mapy se omlouvá za případné nepřesnosti, které mohou být způsobeny nedokonalými podklady. V rámci technických možností však nejde o přesnost, ale o ilustraci toho, jak je možné tuto karjinu poškodit. Černý stín dopadá v listopadu v 15:00. Přemysl Kokeš
11
10
