Manipulační a provozní řády odvodňovacích staveb s možností regulace odtoku

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha

Strana 1

Manipulační a provozní řády odvodňovacích staveb s možností regulace odtoku. (doporučený standard) Tento materiál je uživatelským výstupem projektu regulace odtoku povrchové a půdní vody v povodí s ohledem na ochranu vod, řešeným v rámci programu 11A Hospodaření vodou a ochrana hydrosféry. Zpracovatelé: Ing.Mojmír Soukup,CSc., Ing.Zbyněk Kulhavý,CSc.

1.

Úvod V České republice bylo odvodněno přes 1.1 mil. ha zemědělských půd. Většina

těchto staveb splňuje odvodňovací funkci a jen málo staveb má v sobě zahrnutu možnost určité regulace drenážního nebo povrchového odtoku. Systémů, které tuto možnost mají není mnoho, i když v projektech odvodnění (v jejich řešení podrobné situace) mnohdy nalezneme řešení, v němž byl princip regulace či zdržení odtoku použit. Jedním z nejčastějších systémů využívajících oboustranné regulace je u nás regulační drenáž, u níž je manipulační a provozní řád povinnou součástí návrhu, nebo jej bylo nutné navrhnout a vypracovat dodatečně. Již v minulosti se však v případě odvodňovacích systémů dají vystopovat snahy o uplatnění principu regulace a retardace zvláště v době výskytu suchých let nebo jen časově omezených period. Odvodnění povrchové odvádí vody povrchové i mělké vody podpovrchové, které lze v otevřené příkopové síti za příhodné situace (morfologické, klimatické a hospodářské) zdržovat hrazením, tj. výstavbou příčných objektů a vzdouváním vody , které koresponduje s přilehlými pozemky. V důsledku postupné realizace plošného odvodnění se v ČR v posledních desetiletích změnil poměr povrchového a podzemního odvodnění. Přitom bývalo zvykem, že povrchové příkopy byly regulovány s ohledem na aktuální potřeby hospodaření. Zatímco v zahraničí (Nizozemí, Německo, USA) tento princip je stále používán u nás byl prakticky vyloučen. Povrchová síť příkopů je k regulaci vhodnější z důvodů hydraulických, funkčních a provozních (manipulace, kontrola). Ze starších řešení uveďme alespoň Petersonovu drenáž, drenážní podmok


Strana 2

podle Wichully nebo Krause. Výzkum vlivu odvodnění na vodohospodářské a jiné poměry, který byl v posledních dvou desetiletích prováděn na VÚMOP Praha, (Švihla a kol. 1992, Soukup M., 1990 a 1995), ale i na jiných pracovištích (Dvořák P., Fídler J., Radčenko I., a další) potvrdil jednak nutnost regulace odtoků v období se sníženou srážkovou činností a obecnou potřebou zvýšení retence vody v povodí, která je v současnosti zakotvena již ve vyhlášených programech MŽP a MZeČR. (Např. Program revitalizace říční sítě) Vyšší podíl regulace odtoku je zdůvodňován také naléhavou potřebou systematické ochrany přírody, vyjádřené dnes již konkrétními programy. Významnost využití potenciální retence v ploše povodí je patrná při srovnání s využitelnými objemy nádrží údolních poloh a je zvýrazňována vodohospodářskými hledisky (akumulace vody v rezervoiru půdy ve vyšších částech povodí). Jednou z reálných možností zvýšení celkové retence vody v povodí je zdržení vod a retence vod v odvodněném půdním profilu povrchového a podzemního odvodnění. A jelikož jde o půdy vesměs intensivně obhospodařované je nutné sladit potřeby vodohospodářské s požadavky pěstovaných plodin. Z tohoto důvodu je žádoucí, aby každý regulovatelný (drenážně-závlahový nebo odvodňovací systém s možností regulace odtoku) měl vlastní manipulační a provozní řád, schválený příslušným vodohospodářským orgánem. Pokud je stavba dělena mezi více vlastníků půdy, předpokládá se projednání a získání souhlasu majitelů s provozováním stavby. Tato situace je také jedním z důvodů pro vznik sdružení vlastníků vodohospodářských děl. Vlastní manipulace vesměs spočívá v nastavení a řízení daného objektu, zatímco provozní podmínky odrážejí podmínky hospodářské a vodohospodářské, dle nichž je stavba obvykle členěna do jednotlivých provozních celků, které mohou být provozovány mnohdy i samostatně. Manipulační a provozní řády mají charakter závazné instrukce, musí být proto jednoznačné a stručné, a přitom musí být definovány pro konkrétní stavební systémy nebo objekty (ČSN 75 0101 Základní vodohospodářské názvosloví, TNV 75 2910 Manipulační řády vodohospodářských děl na vodních tocích, TNV 75 2920 Provozní řády vodních děl). Předkládaná instrukce rozšiřuje obecný manipulační a provozní řád, pro uvedené - nové funkční systémy. Manipulační a provozní řády jsou určeny pro stavby současné, především však pro stavby rekonstruované (adaptované). Vzhledem k rozličnosti jednotlivých staveb a funkčních celků není možné tento materiál považovat


Strana 3

za direktivu, proto v něm nejsou uváděny ani konkrétní provozní parametry. Předpokládáme, že parametry budou uvedeny u jednotlivých staveb, případně, že budou předmětem samostatné směrnice pro daný typ staveb. Závěrem bychom zdůraznili rozdíl jednostranné funkce odvodňovacích systémů a jejich dvoustranné regulace. Termín regulace je používán i pro drenážní systémy s výhradně odvodňovací funkcí v oblasti regulace půdní vlhkosti, jde tedy o regulaci jednostrannou, často označovanou za funkci derivační ve smyslu ovlivňování složek hydrologické bilance. V této koncepci je regulace synonymem dvoustranného řízení, (anglicky: controlled drainage). Drenážní systémy , pokud jsou regulovatelné, jsou tedy dvoj a případně i vícefunkční, podobně jako je tomu u jiných staveb. Provoz těchto staveb by měl být uzpůsoben tak, aby zajišťoval i mimoprodukční funkce, např. diverzitu a ochranu krajiny apod. (seminář Voda v krajině, ČSVTS Praha 1996; Hospodaření vodou na odvodněných půdách v suchém období a v podmínkách současné restrukturalizace zemědělství, LF ČZU Praha a VÚMOP Praha, ICID Praha 1997; Povodně a krajina, ICID Brno, 1997).

2.

Definice typů

Přehled regulovatelných odvodňovacích systémů: a) Regulace v síti otevřených příkopů b) Zatopená drenáž poldrového typu s přečerpáváním vody do recipientu c) Drenáž s řízeným (regulovaným) odtokem d) Plošná retardační drenáž. e) Regulační drenáž f) Převod drenážních vod k závlaze a infiltraci g) Regulace pramenních jímek

Poznámka:

Pro jednotlivé typy staveb uvedeme krátkou definici daného typu.

V popisu jsou uvedeny pouze základní principy, technické podrobnosti neuvádíme, k nimž odkazuje použitá odborná literatura. Některé typy jsou regulovatelné v celém rozsahu (typ a., d. a e.), jiné jen z části dle podmínek daného systému (b., c.). Typ g). je nastaven trvale, splňuje dvě funkce, není jej možno řídit. Nutno také podotknout,


Strana 4

že při návrhu může dojít ke kombinaci téměř všech uvedených typů a že obvykle nelze pouze jedním typem řešit regulaci na dané ploše. a) Regulace v síti otevřených příkopů Jde o odvodňovací nebo závlahovou síť povrchových příkopů nebo kanálů, která je systematicky doplněna o příčné objekty (stavítka a pod), a která je případně navázána i na odvodňovací trubní síť v přilehlých pozemcích. Má-li síť fungovat jako polyfunkční musí být k jednotlivým funkcím přihlédnuto již při návrhu řešení celé sítě. Jinak je možné provést regulaci jen sporadicky vložením regulačních objektů v morfologicky příznivých místech. Mnohdy tato síť navazuje přímo na malé vodní toky, z nichž je voda odebírána, nebo vodní tok tvoří součást této sítě. Tato regulace je efektivní rovněž v podmínkách menšího sklonu, ale záleží spíše na situačním uspořádání, zvláště na výškovém vedení organické sítě hlavních a vedlejších příkopů. Podrobněji viz např. Jůva K., Dvořák J. a Tlapák V. (1987) , Tlapák V. a kol. (1992).

b) Zatopená drenáž poldrového typu s přečerpáváním vody do recipientu V podstatě jde o odvodnění, při němž není možnost přímého napojení drenážního odtoku na recipient. Obvykle jde o typ poldru v málo sklonitých podmínkách nivy, z něhož je nutno vodu přečerpávat. Je-li stavba technicky přizpůsobena regulaci, lze výšku snížení hladin řídit nejen v nejnižším místě odvodňovacího systému, ale i v jiných vhodných částech stavby s ohledem na místní morfologické a technické podmínky.

c) Drenáž s řízeným (regulovaným) odtokem Tato drenáž je opatřena vzdouvacími objekty (regulačními prvky, umístěnými v šachticích nebo na svodných drénech). Hospodaří se v ní jen s vlastní vodou přitékající z výše položeného trubního systému. Umožňuje částečnou úpravu vodního režimu půdy akumulací mělkých podzemních vod a retardací drenážních odtoků. Má několik variant technického řešení. Je-li provedena systematicky, tvoří v podstatě podzemní kaskádu. Její uplatnění je možné téměř ve všech půdních a terénních podmínkách s výjimkou vysoce propustných půd ve sklonu a půd vysloveně těžkých, u nichž nelze zajistit řiditelnost systému, tedy nelze je v přijatelné době odvodnit. V počátku století byla nazývána také jako drenáž s přerušovaným odtokem. Spolu s regulační drenáží byla


Strana 5

drenáž s řízeným odtokem navrhována dle směrnice MZVž ČSR Regulované odvodňovací systémy (1985). Ve VÚMOP Praha byl v posledních letech navržen systém podzemní regulace drenážního odtoku (PRO), Princip je obdobný, ale jedná se o systematickou instalaci speciálních regulačních prvků na drenážní síti, nikoli v šachticích. Regulační prvky ve tvaru T jsou opatřeny nastavitelným hradítkem o výšce 0,25 - 0,4m a umísťovány jsou i na sběrné drény ve vzdálenosti v závislosti dle sklonu nivelety trubního systému. Podrobnosti uvádí Soukup a kol., (1995).

d) Plošná retardační drenáž Princip plošné retardační drenáže, navržené Dvořákem P. (1988), spočívá v tom, že drenáž je opatřena do výše h2 = f podélně uloženým nepropustným obalem, který posouvá vtokovou výšku do drénů o výšku h v celé jejich délce. Při této úpravě je potlačena složka radiálního proudění a v proudění do drénu převládá horizontální složka. Systém tak z půdy odvádí jen nezbytné množství vody, a po instalaci zajišťuje trvalou, dále neřízenou regulaci drenážního odtoku. Pro zajištění funkce této retardační drenáže musí být splněny podmínky uvedené autorem (Dvořák P., 1988) nebo např. v práci Soukup M a kol., (1994).

e) Regulační drenáž Jde o podzemní odvodnění trubkovou drenáží, umožňující podle potřeby snižování nebo zvyšování a udržování hladiny podzemní vody. Úrovně hladin vody v systému trubní sítě a následně v půdním profilu jsou manipulovány regulačními objekty. Vlastní závlaha je zahájena při dosažení předem stanoveného deficitu půdní vlhkosti. Regulační drenáž je použitelná v rovinných podmínkách s minimálním rozvlněním terénu z důvodů ekonomicko-hospodářských i z požadavku rovnoměrného rozložení hladiny podzemní vody v celé ovládané ploše. Limitující jsou i hydropedologické charakteristiky půdního prostředí (půdní propustnost, existence nepropustné vrstvy, resp. úroveň hladiny podzemní vody). Pokud je systém doplněn o odvodňovací nebo přiváděcí závlahovou kanálovou síť je tato síť rovněž regulována. Technické řešení stavby je závislé na požadovaných funkcích a na podrobném vyhodnocení stanovištních podmínek. V optimálních podmínkách lze dosáhnout


Strana 6

uzavřeného koloběhu vody i živin v dílčím povodí. Podrobněji viz např. Tlapák V. (1992), Kulhavý F. (1992), Soukup M. a kol. (1996).

f) Převod drenážních vod k závlaze a infiltraci Jde o zvláštní způsob regulace odtoku odvodnění, neboť se drenážní vody převádí ze svodných drénů, které mají zajištěn stálý vodní zdroj, do poloh sušších, na nichž se voda rozvádí drény k podzemní závlaze nebo infiltraci. Transfer (převod) vody se uskutečňuje prostřednictvím speciálního podzemního potrubí až k začátku drenáže, jde o převádění drenážních vod v rámci lokality. Podmínkou převodu drenážních vod je stálý průtok ve svodném drénu, který je napájen z výše položeného drenážního souřadu nebo skupiny. Jedná se tedy o zdroj vody z bodových nebo liniových pramenních vývěrů. Plocha k závlaze nebo infiltraci je dána velikostí přítoku a půdními podmínkami, především propustností půdy, v níž je položena navlažovací drenáž.

g) Regulace pramenních jímek V současné době jsou pramenní zdroje natolik vzácné, že je nezbytné je maximálně chránit. Znamená to nový přístup i k řešení podchycení pramenních vývěrů při odvodnění drenáží. Drenáž podchycuje pramenní vývěry buď pramenní jímkou, nebo, a to mnohem častěji, drény navazujícími na kameno-štěrkový zához. Princip regulace bohužel vesměs nebyl použit a pramenním jímkám z velké části chybí stavítka. Stálé prameny o setrvalé vydatnosti větší než 0,1 l.sec-1 by měly při podchycení drenáží být opatřeny vždy hradícím objektem, který by umožnil výstup pramene k optimální úrovni vzhledem k terénu. Při vyšší vydatnosti by měl odvodňovací odpad zůstat otevřen. Při rekonstrukci odvodnění by měla vzniknout kolem pramene ochranná zóna (se zajištěním přístupové cesty k pramenům).


3.

Obsah manipulačního řádu

Titulní list: Schválil ………………………………………………………. dne …………… č.j. …………. s platností do ……………….. Termíny prověrek ……………………………………………..

(razítko a podpis) Prověrka provedena dne …………… č.j. …………………

(razítko a podpis) Prověrka provedena dne …………… č.j. …………………

Manipulační řád pro ………………….. (název díla) ……………………

Region …………………………………………………. Okres …………………………………………………… Obec ……………………………………………………. Katastrální území ………………………………………. Označení recipientu (zdroje vody) ……………………... Označení místa vyústění (odběru) ……………………… Číslo hydrologického pořadí …………………………… Číslo evid. listu vodohospodářské evidence ……………

Vypracoval …………………………………………….. Datum ………………………………………………….

3.1.

Základní údaje o stavbě

- název stavby, - definice funkcí stavby, - polohopisné údaje o stavbě (katastrální území, parcelní čísla a pod.) - údaj o rozloze (ploše) stavby,

Strana 7


Strana 8

- majitel stavby, - provozovatel stavby: podnik a jmenovitě osoby pověřené provozem a manipulací, případně uvedení licencí apod., - přírodní podmínky (hydrologické, geologické, pedologické), - rok výstavby a rok uvedení stavby do provozu, - vodoprávní povolení, vodní právo, doba platnosti, - specifikace důležitých limitů hladin podzemní nebo povrchové vody (cejchů, minimálních průtoků při odběru a pod.), - základní členění stavby a uvedení samostatných provozních celků stavby, včetně uvedení plochy, - přehledná situace stavby s označením samostatných částí, - zdroje energií, specifikace dodávky energií, - data vodoprávních projednání (povolení vodohospodářského orgánu k nakládání s vodami, povolení k vodohospodářskému dílu, případně jiná povolení jako stanovení ochranných pásem apod., lhůty jejich platnosti).

3.2.

Účel a popis stavby

- popis situačního řešení stavby a způsobu regulace, včetně mapové dokumentace stavby (situační i podrobné), - přehled základních parametrů stavby, - popis technického řešení stavby - samostatných provozních a operačních celků a jejich objektů (kanálové sítě, čerpací stanice, regulační objekty, cestní síť apod.), členění podle majitelů a provozovatelů, označení místa ovládání.

3.3.

Podklady pro vypracování manipulačního řádu.

- povolení vodohospodářského orgánu k nakládání s vodami, - povolení ke stavbě, - kolaudační rozhodnutí, - projektová dokumentace, - povodňový plán území dotčeného stavbou, - další údaje, ovlivňující manipulaci s vodou (ochranná pásma, blízké odběry vody, ztráty vody, zimní režim, atd.)


3.4.

Strana 9

Manipulace s vodou.

3.4.1. Vodohospodářská bilance - charakteristika zdroje, vyhodnocení hydrologických dat (odběru vod, vyhodnocení změny vlhkosti půdy, vypouštění vod a pod.) - hodnocení bilančních prvků s ohledem na harmonogram řízení provozu.

3.4.2. Zásady hospodaření vodou - hospodaření s vodou v průběhu vegetační doby, - hospodaření s vodou v mimovegetační době, - regulační stupně a podmínky jejich volby, - cejchy a limity vodních stavů pro jednotlivé objekty, - hodnocení vazeb zavlažovaných (regulovaných polí), - optimalizace vláhových režimů (s ohledem na rostlinu, zemědělské podmínky, nebo jiné požadavky), - identifikace a signalizace závad (kontrola funkcí technického systému), - kontrola kvality vody (nutná opatření), - zásady zemědělské činnosti v oblastech se zvláštním stupněm ochrany (zásady hnojení, ochrany rostlin, nebo jiná omezení).

3.5.

Bezpečnostní opatření a manipulace v krizových situacích

3.5.1. Bezpečnostní situace v krizových situacích Zde jsou popsána opatření k zajištění bezpečnosti, ochrany stavby a veřejných zájmů v krizových situacích, tj. při živelných pohromách (povodně, zemětřesení), ekologických haváriích (únik olejů, chemikálií atd.) a haváriích vodních děl.

3.5.2. Zvláštní manipulace s vodou Oddíl zahrnuje pravidla pro manipulaci s vodou za mimořádných situací a podmínek provozu jako jsou např.: přerušení dodávek energie, kritické vodní stavy, ale i hodnoty, od kterých se lze odchýlit jedině na základě projednání s vodohospodářským orgánem.


3.6.

Strana 10

Pozorování a měření V oddílu budou uvedeny požadavky na druh a rozsah pozorování (hladin,

průtoků, jakosti vody), předepsaných v povolení vodohospodářského orgánu, ale i potřebných k zajištění předpokládané manipulace s vodou (hladinou podzemní vody apod.).

4.

Obsah provozního řádu

Titulní list Provozní řád pro ………………….. (název díla) ……………………

Region …………………………………………………. Okres …………………………………………………… Obec ……………………………………………………. Katastrální území ……………………………………….

Vlastník stavby …………………………………………. (včetně adresy) Provozovatelé stavby …………………………………… (včetně adres) Za dodržení provozního řádu zodpovídá ……………….. Schválil …………………………………………………. dne …………… č.j. …………. s platností do ………….

4.1.

Úvodní ustanovení

- údaje o zpracování provozního řádu, o jeho členění na dílčí části a o jeho projednání, - termíny pravidelných a podmínky nepravidelných prověrek provozního řádu, - pracovníci vlastníka (správce) stavby, zodpovědní za provoz, dodržování a kontrolu provozního řádu, včetně jejich adres a telefonů, - seznam uživatelů stavby s uvedením jejich podílu na provozu a údržbě, - název organizace provádějící technickobezpečnostní dohled.


4.2.

Strana 11

Podklady pro vypracování provozního řádu

- dosavadní manipulační a provozní řád, - kolaudační rozhodnutí stavby, - projektová dokumentace stavby, - provozní požadavky na dílčí části stavby, - provozní předpisy a podklady od dodavatelů technologického zařízení, - zápisy technickobezpečnostních prohlídek stavby, - výsledky dosavadního pozorování na stavbě, požadavky oprávněných orgánů pro bezpečnost práce atd.

4.3.

Provozní řád

4.3.1. Základní údaje Provozní řád je zpracován na základě údajů, obsažených v manipulačním řádu, k zajištění provozu stavby, při plné platnosti předpisů, pokynů a dokumentace dílčích částí stavby, které jsou přiloženy, nebo na něž je odkazováno. Dále jsou rozvedeny následující body: - cíl stavby a způsob hospodaření na zájmové ploše, - základní charakteristika stavby a její členění na dílčí objekty. Ad a) - označení a popis jednotlivých příkopů a regulačních objektů, - vazba systému na hydrografickou síť. Ad b) - podrobná situace odvodnění povrchové a podzemní sítě (včetně regulačních prvků), - čerpací objekty a způsob vyústění do recipientu. Ad c) - podrobná situace podzemní sítě odvodnění, - umístění regulačních prvků v síti, - popis sběrného území vod. Ad d) - podrobná situace podzemní sítě odvodnění a specifikace úpravy drenážní rýhy. Ad e) - podrobná situace podzemní sítě odvodnění, - umístění regulačních prvků v síti, - vodní zdroj (odběr vody, akumulace, transport), - situace přilehlých recipientů a příkopů.


Strana 12

Ad f) - popis zdroje vod, - schéma zařízení pro převody a rozvody vod (podzemní navlažovací drén, povrchový příkop, luční přerony). Ad g) - situační umístění pramenních jímek.

4.3.2. Provozní ukazatelé Zde jsou uvedeny údaje o potřebném personálním a materiálním vybavení provozovatele stavby k zajištění řádného a hospodárného provozu a údržby stavby.

4.3.3. Pokyny pro provoz a údržbu

4.3.3.1. Organizace provozu stavby, pokyny pro provoz a údržbu jednotlivých zařízení Organizace provozu stavby je zajišťována prostřednictvím ročních a operativních plánů (plán zemědělských operací, plán řízení HPV -hladiny podzemní vody, vodního režimu v půdě, plán distribuce a odběru povrchové vody, plán údržby a oprav objektů stavby, atd.). Hlavní provozní zásady spočívají v rozhodování o obsluze a provozu jednotlivých objektů. a) ruční obsluha (ruční nastavení jednotlivých ovládacích prvků a objektů dle vyhodnocení vlhkostních a průtokových údajů). b) poloautomatický nebo plně automatický provoz (obsluha na základě vyhodnocených vlhkostních údajů řídí funkci systému prostřednictvím automatické regulace, v níž na základě vyhodnocených údajů volí stupeň a rozsah regulace). Při plně automatickém provozu obsluha provádí kontrolu a údržbu zařízení a sleduje parametry provozu dle zvoleného stupně regulace. Při provozu musí být sledována funkce všech objektů pro každou samostatnou část a funkce společných zařízení a objektů, sloužících v daném čase jedné nebo více částem.

Ad a) - plán obsluhy a automatizace řízení provozu, - podrobný plán údržby příkopů a objektů,


Strana 13

- plán měření a kontrolní činnosti, - pokyn pro manipulaci při průtocích vyšších, než je stanoveno. Ad b) - řízení úrovně hladiny v místě přečerpávání (poldru), - řízení úrovní HPV u regulačních prvků a objektů, - plán měření a kontrolní činnosti. Ad c) - řízení úrovní HPV u regulačních prvků. Ad e) - řízení systému odběru a dodávky závlahové vody, - organizace provozu čerpacích stanic a akumulačních nádrží, - organizace vazeb samostatných funkčních provozních celků, - řízení úrovní HPV u regulačních prvků a objektů. Ad f) - plán regulace na odběrném zařízení. Ad g) - řízení výšky přepadové hrany objektu, - v případě zřízení ochranného pásu, zajištění sečení nebo údržby.

4.3.3.2. Udržovací a kontrolní prohlídky, roční plán udržovacích prací Termíny prohlídek se řídí danými předpisy (viz literatura) a pokyny projektanta. O prohlídkách před zahájením provozu, v průběhu a po ukončení provozu se vede zápis, v němž jsou termíny a způsoby odstranění závad. V období provozního klidu je nutné provádět větší opravy a řádnou údržbu všech zařízení.

4.3.3.3. Hospodaření s vodou z hlediska provozu stavby, kontrola a vyhodnocení účinků stavby Ad a) - v době snížených průtoků vytvářet podmínky ke zdržení a akumulaci vod, - v období vyšších průtoků zajistit plynulé odvádění vod. Ad b,c)- v obdobích s vyšším nasycením půd zabezpečit odvodňovací funkci, - v době nízkých půdních vlhkostí zajistit retenci vody v systému. Ad e) - viz b) - při deficitu půdní vlhkosti v dané hloubce profilu se iniciuje počátek závlahové fáze, - řízení závlahy probíhá v souladu s ostatními hydrologickými podmínkami na


Strana 14

ploše (úroveň HPV atd.), - v období přísušků je nutno stanovit preference pro provedení závlahy samostatných částí (ploch) Ad f) - zabezpečení převodu vody v rámci lokality k filtraci nebo infiltraci. Ad g) - podchycené pramenní vývěry (jímkou nebo štěrko-kamenným záhozem) by neměly být odváděny v úrovni drénu, ale prostřednictvím hradícího objektu by měl být pramen vyveden téměř k povrchu (podle místních podmínek).

4.3.4. Provoz za mimořádných podmínek Jsou zde obsažena opatření, která je nutno provést na vodním díle z hlediska zajištění provozu, bezpečnosti a dodržení požadavků na manipulaci s vodou a hladinami podzemních vod v souladu s manipulačním řádem při krizových a mimořádných situacích v povodí, ale i při poruchách technologického zařízení, revizích a opravách.

4.3.5. Spolupráce mezi uživateli Oddíl obsahuje údaje o provozovatelích recipientů (vodních zdrojů), ale i provozovatelích podobných staveb, ležících v povodích nad, nebo pod danou stavbou.

4.3.6. Pozorování a měření Zde jsou uvedeny požadavky na druh a rozsah pozorování (hladin, průtoků, jakosti vod), předepsaných v povolení vodohospodářského orgánu, ale i potřebné zajištění plánované manipulace s vodou (hladinou podzemní vody apod.).

Vybavení meteorologické stanice a zajištění laboratorních prací Zřízení a vedení samostatné meteorologické stanice je opodstatněné jen v případech větších staveb, nebo pokud jsou společné s významnými závlahovými stavbami, sítí ČHMÚ apod.

Limity kvality vody, způsob kontroly kvality vody.


Strana 15

Do systému nesmí být přiváděna závadná voda (viz příslušné normy), v průběhu provozu jsou odebírány kontrolní vzorky.

4.3.7. Technickobezpečnostní dohled - zabezpečení stavby a nouzová opatření při mimořádných situacích (přerušení dodávky el. energie, kritické vodní stavy – opatření při povodních), s přesným rozpise činností (jméno, postup, časové rozpětí), - název organizace provádějící technickobezpečnostní dohled, - bezpečnostní předpisy s upozorněním na oddíly, které je obsluha povinna znát.

4.3.8. Přílohy Mapové, grafické a tabulkové přílohy, programy a výpočty.

5.

Závěrečná ustanovení a doplňky provozního řádu (Vyjadřují se pro konkrétní stavbu).


Strana 16

Související normy a předpisy ČSN 75 0101 Základní vodohospodářské názvosloví - v návrhu 1997 ČSN 75 1400 Hydrologické údaje povrchových vod 8/91 ČSN 75 2101 Ekologizace úprav vodních toků 9/93 ČSN 83 0901 Ochrana povrchových vod před znečištěním 7/86 TNV 75 2910 Manipulační řády vodohospodářských děl na vodních tocích 6/97 TNV 75 2920 Provozní řády vodních děl 6/97 TNV 75 2931 Povodňové plány 6/97 TNV 75 5922 Obsluha a údržba vodovodních potrubí veřejných vodovodů 9/95 TNV 75 4922 Údržba odvodňovacích zařízení 11/95 TNV 75 4933 Údržba závlahových zařízení 11/95 TNV 75 4934 Provoz a údržba závlahových čerpacích stanic 2/96 SMĚRNICE MZVŽ ČSR : Regulované odvodňovací systémy. Praha - Bratislava, 1985. Poznámka: Nejdůležitější právní předpisy jsou uvedeny a aktualizovány v materiálech vydávaných Sdružením vodohospodářů ČR - Právní předpisy, vodní hospodářství.

Použitá literatura: DVOŘÁK P. : Určování návrhových parametrů plošné retardační drenáže. ČVUT Praha, 1988. JŮVA K. - DVOŘÁK J. - TLAPÁK V. : Odvodňování zemědělské půdy. SZN, Praha, 1987. SOUKUP M. A KOL. : Revitalizace zemědělsko-lesního povodí. Závěr. zprávy úkolu RE 093 095 0004, VÚMOP Praha, 1995. SOUKUP M. - KULHAVÝ Z. - IVANEK O. : Regulace odtoku povrchové a půdní vody v povodí s ohledem na ochranu vod. Výroční zpráva, VÚMOP Praha, 1996. SOUKUP M. - KVÍTEK T. - KAŠÁK J. - KULHAVÝ Z. : Vliv regulovatelných systémů na kvalitu podzemních a drenážních vod. Uživatelský výstup subetapy 01 úkolu Z 783 - 01 - 09, VÚMOP Praha, 1994.

Doporučená literatura: TLAPÁK V. A KOL. : Voda v zemědělské krajině. Zemědělské nakladatelství Brázda Praha, 1992 KULHAVÝ F. : Regulované odvodňovací systémy. In. Stavební ročenka 1992, SNTL Praha 1992, str. 212 až 267 KULHAVÝ Z. - KVÍTEK T. - SOUKUP M. : Retardace a regulace vody na zemědělské půdě. Zásady technickoorganizačních opatření, arch.č.310-956. Ministerstvo zemědělství České republiky, VÚ MOP Praha - Zbraslav, 1992

Manipulační a provozní řády odvodňovacích staveb s možností regulace odtoku

Recommend Documents