Malta – analýza potenciálu destinace cestovního ruchu se zaměřením na jazykové pobyty
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Poděkování Děkuji paní RNDr. Evě Janouškové, Ph.D. za její odborné vedení, ochotu, cenné rady a připomínky, kterými mi velmi pomohla při vypracování této bakalářské práce. Velký dík patří také všem respondentům, kteří mi ochotně pomohli při mém šetření.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Malta – analýza potenciálu destinace cestovního ruchu se zaměřením na jazykové pobyty Bakalářská práce
Autor: Martina Hromádková Vedoucí práce: RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. Jihlava 2015
Copyright © 2015 Martina Hromádková
Anotace HROMÁDKOVÁ, Martina: Malta – analýza potenciálu destinace cestovního ruchu se zaměřením na jazykové pobyty. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015. 80 stran. Práce se zabývá problematikou předpokladů rozvoje cestovního ruchu na ostrově Malta. V první řadě jsou charakterizovány jednotlivé předpoklady rozvoje cestovního ruchu. Dále se práce zaměřuje na jazykové pobyty s cílem vytvořit nový produkt, jazykový pobyt, který bude sestaven dle preferencí potencionálních zájemců o jazykový kurz. Součástí práce je dotazníkové šetření, které se zaměřuje na průzkum zájmu o jazykové kurzy a požadavků na výsledný pobyt.
Klíčová slova Malta. Cestovní ruch. Potenciál cestovního ruchu. Předpoklady rozvoje cestovního ruchu. Jazykové pobyty. Bakalářská práce.
Annotation The work deals with the problem of preconditions for tourism development in the island of Malta. First of all particular preconditions for tourism development are described. The work subsequently focuses on language courses with the aim of creating a new product, language stay, which will be created according to the preferences of interested people in language course. Questionnaire survey is a part of this work, which is focused on a research of interest in language courses and requirement for final product.
Keywords Malta. Tourism. Potential of tourism. Preconditions for tourism development. Language courses. Thesis.
7
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 12 1
Předpoklady rozvoje cestovního ruchu .......................................................................... 14 Lokalizační předpoklady............................................................................................ 14
1.1 1.1.1
Přírodní předpoklady ............................................................................................. 14
1.1.1.1
Reliéf ........................................................................................................................ 14
1.1.1.2
Hydrosféra ................................................................................................................ 16
1.1.1.3
Klima ........................................................................................................................ 16
1.1.1.4
Biosféra .................................................................................................................... 17
1.1.1.5
Ochrana přírody ........................................................................................................ 18
1.1.2
Kulturně-historické předpoklady ........................................................................... 18
1.1.2.1
Historie ..................................................................................................................... 18
1.1.2.2
Památky UNESCO ................................................................................................... 21
1.1.2.3
Další kulturně-historické památky............................................................................ 23
1.1.2.4
Muzea, galerie a divadla ........................................................................................... 25
1.1.2.5
Svátky a společenské události .................................................................................. 25
Realizační předpoklady ............................................................................................. 27
1.2 1.2.1
Dopravní předpoklady ........................................................................................... 27
1.2.1.1
Silniční doprava ........................................................................................................ 27
1.2.1.2
Půjčovny automobilů ................................................................................................ 28
1.2.1.3
Letecká doprava ....................................................................................................... 28
1.2.1.4
Veřejná doprava ....................................................................................................... 28
1.2.1.5
Lodní doprava........................................................................................................... 29
1.2.2
Dostupnost z České republiky ............................................................................... 30
1.2.3
Materiálně – technická základna ........................................................................... 30
1.2.3.1
Služby cestovního ruchu ........................................................................................... 30
1.2.3.2
Ubytovací služby ...................................................................................................... 31
Selektivní předpoklady ............................................................................................... 33
1.3 1.3.1
Demografie ............................................................................................................ 34
1.3.1.1
Úmrtnost ................................................................................................................... 34
1.3.1.2
Porodnost .................................................................................................................. 34
1.3.1.3
Sňatkovost a rozvodovost ......................................................................................... 35
1.3.1.4
Migrace ..................................................................................................................... 35
1.3.2
Jazyk ...................................................................................................................... 36
1.3.3
Náboženství ........................................................................................................... 36
1.3.4
Kultura................................................................................................................... 37
8
2
1.3.4.1
Tradice a zvyklosti ................................................................................................... 37
1.3.4.2
Maltská kuchyně a nápoje ........................................................................................ 37
1.3.5
Ekonomická situace............................................................................................... 38
1.3.6
Politická situace..................................................................................................... 40
Charakteristika cestovního ruchu na Maltě .................................................................. 40 2.1
3
2.1.1
Rekreační cestovní ruch ........................................................................................ 44
2.1.2
Sportovní cestovní ruch ......................................................................................... 44
2.1.3
Poznávací cestovní ruch ........................................................................................ 45
2.1.4
Kongresový a incentivní cestovní ruch ................................................................. 45
2.1.5
Jazykové pobyty .................................................................................................... 45
Popularita jazykových pobytů v zahraničí..................................................................... 46 3.1
Jazykové pobyty na Maltě .......................................................................................... 46
3.2
Srovnání Malty s dalšími destinacemi jazykových pobytů ......................................... 47
3.3
Srovnání nejoblíbenějších maltských jazykových škol a kurzů .................................. 49
3.3.1 4
Druhy kurzů........................................................................................................... 51
Dotazníkové šetření .......................................................................................................... 52 4.1
5
Stávající formy cestovního ruchu na Maltě ............................................................... 44
Metodika a vyhodnocení dotazníkového šetření ........................................................ 52
Sestavení produktu – Jazykový pobyt na Maltě ............................................................ 64 5.1
Jazykový kurz ............................................................................................................. 64
5.2
Ubytování................................................................................................................... 65
5.3
Transport z/na letiště ................................................................................................. 65
5.4
Volnočasové aktivity .................................................................................................. 65
6
Shrnutí ............................................................................................................................... 66
7
Závěr .................................................................................................................................. 69
8
Seznam použité literatury ................................................................................................ 72
Přílohy ........................................................................................................................................ 81
9
Seznam tabulek Tabulka 1 - Počet zařízení cestovního ruchu (v jednotkách) .......................................... 31 Tabulka 2 - Počet zaměstnanců v cestovním ruchu v letech 2008 – 2012 (v jednotkách) ........................................................................................................................................ 31 Tabulka 3 - Kapacita ubytovacích zařízení na Maltě v roce 2013 (v jednotkách) ......... 32 Tabulka 4 - Počet uzavřených manželství a rozvodů v letech 2006 – 2012 ................... 35 Tabulka 5 - Migrace v letech 2006 – 2012 ..................................................................... 35 Tabulka 6 - Základní makroekonomické ukazatele v letech 2009 – 2013 ..................... 38 Tabulka 7 - Příspěvek hrubé přidané hodnoty hospodářských sektorů k tvorbě nominálního HDP v letech 2009 – 2013 ......................................................................... 39 Tabulka 8 - Vývoj cestovního ruchu na Maltě v letech 2012/2013 ................................ 40 Tabulka 9 - Výdaje během pobytu v roce 2013 (kromě ubytování) ............................... 42 Tabulka 10 - Složení turistů dle pohlaví a věku v roce 2013 ......................................... 43 Tabulka 11 - Srovnání destinací jazykových pobytů ...................................................... 48 Tabulka 12 - Srovnání stávající nabídky nejoblíbenějších maltských škol .................... 50 Tabulka 13 - Ceník jednotlivých služeb zahrnutých v balíčku ....................................... 66 Tabulka 14 - Srovnání mého balíčku s balíčkem společnosti Intact .............................. 67
Seznam grafů Graf 1 - Obsazenost hotelů na Maltě a Gozu v roce 2013 .............................................. 33 Graf 2 - Úmrtnost dle věkových kategorií: 2000 – 2012 ................................................ 34 Graf 3 - Migrační saldo v letech 2006 - 2012 ................................................................. 36 Graf 4 - Důvod návštěvy Malty pro turisty v roce 2013 ................................................. 41 Graf 5 - Mezinárodní příjezdy turistů v roce 2013 ......................................................... 42 10
Graf 6 - Hlavní motivace turistů pro výběr Malty v roce 2013 ...................................... 43 Graf 7 - Zájem o jazykové pobyty v zahraničí ............................................................... 53 Graf 8 - Povědomí o jazykových kurzech na Maltě ....................................................... 53 Graf 9 - Motivace pro výběr Malty, jako destinace pro jazykový kurz .......................... 54 Graf 10 - Maximální finanční částka za jazykový pobyt ................................................ 54 Graf 11 – Preferovaná délka jazykového kurzu .............................................................. 55 Graf 12 - Preferovaný typ ubytování .............................................................................. 55 Graf 13 - Preferovaný způsob stravování ....................................................................... 56 Graf 14 - Preferovaný počet studentů ve třídě při výuce ................................................ 56 Graf 15 - Preferovaná volnočasová aktivita ................................................................... 57 Graf 16 - Zájem o jazykové pobyty v zahraničí (osoby od 18 do 30 let) ....................... 58 Graf 17 - Povědomí o jazykových kurzech na Maltě (osoby od 18 do 30 let) .............. 59 Graf 18 - Motivace pro výběr Malty, jako destinace pro jazykový kurz (osoby od 18 do 30 let) .............................................................................................................................. 59 Graf 19 - Maximální finanční částka za jazykový pobyt (osoby od 18 do 30 let) .......... 60 Graf 20 - Preferovaná délka jazykového kurzu (osoby od 18 do 30 let) ........................ 61 Graf 21 - Preferovaný typ ubytování (osoby od 18 do 30 let) ........................................ 62 Graf 22 - Preferovaný způsob stravování (osoby od 18 do 30 let) ................................. 62 Graf 23 - Preferovaný počet studentů ve třídě při výuce (osoby od 18 do 30 let) .......... 63 Graf 24 - Preferovaná volnočasová aktivita (osoby od 18 do 30 let) ............................. 63
11
Úvod Slunce pálí, vlny Středozemního moře klidně šplouchají, jak naráží na kouzelné pláže malého ostrůvku nedaleko Sicílie. Maltská republika je sice malinká země, zato s velkým srdcem. Návštěva Malty mě vždy velice lákala, a proto jsem se jednoho dne odhodlala a na Maltu se vydala. Hned po příjezdu mne Malta okouzlila. Překvapilo mě ihned, jak jsou Malťané vlídný a vřelý národ. Pro psaní této bakalářské práce jsem se rozhodla z důvodu, že mám k Maltě i po čtyřech letech od návštěvy vroucí vztah a je mou srdeční záležitostí. Během mé návštěvy jsem poznala, jak úžasná je to země. Důvodem pro výběr tématu jazykových pobytů je současný trend zahraničních jazykových kurzů. Anglický jazyk je v dnešní době nezbytnou znalostí každého vzdělaného člověka a zejména mladí lidé si to velmi dobře uvědomují. Na trhu je velká nabídka jazykových kurzů do různých destinací světa. Mým záměrem je však vytvořit jazykový kurz na Maltě, který by přesně vyhovoval požadavkům potencionálních klientů a zároveň nabízel něco navíc. Práce se bude nejprve zabývat průzkumem potenciálu destinace. První části práce představují teoretický úvod. V práci budou analyzovány předpoklady cestovního ruchu na Maltě. Nejprve lokalizační předpoklady, které zahrnují přírodní a kulturně-historické předpoklady. Dále budou charakterizovány selektivní předpoklady, které přiblíží maltské obyvatelstvo, jejich kulturu, tradice, ale i politickou a ekonomickou situaci země. Následně budou charakterizovány realizační předpoklady, které jsou nezbytné pro rozvoj cestovního ruchu. Práce se také věnuje různým formám cestovního ruchu, které je na Maltě možné provozovat. V druhé části se bakalářská práce věnuje vlastní analýze. Rozebírám tu jazykové pobyty. Nejprve bude Malta porovnána s různými destinacemi, kam se lze vydat na jazykový kurz. Poté bude srovnána nabídka vybraných maltských jazykových škol. Součástí práce je dotazníkové šetření, které se bude týkat právě jazykových kurzů na Maltě. Cílem práce je vytvořit přehledný souhrn informací o potenciálu Maltské republiky, analyzovat současnou nabídku maltských jazykových škol a podle výsledků dotazníkového šetření vytvořit nový produkt - jazykový pobyt. Metodologicky budu 12
vycházet z kvantitativního výzkumu, pro který použiji standardizovaný dotazník. Cílem dotazníkového šetření bude zjistit, jaký je zájem respondentů o jazykové pobyty, dále jaké je povědomí o jazykových pobytech na Maltě a hlavně preference vybrané skupiny respondentů na jazykový kurz. To vše za účelem vytvoření nového hotového produktu – jazykového pobytu na Maltě. V současné době byla problematika jazykových pobytů řešena již v jedné bakalářské práci. Práce se jmenuje ,,Maltézská kultura a jazykové pobyty na Maltě” a její autorkou je Michaela Ladmanová. Na rozdíl od mé práce se však zaměřuje na kulturu a jazykové pobyty všeobecně. V práci je sice také vytvářen jazykový pobyt, ale dle mého názoru nemá vhodně vyhodnocené dotazníkové šetření a vytvořený produkt. Nebere totiž v potaz věkovou strukturu respondentů. Mým záměrem je vytvořit lepší produkt, který zohledňuje, že lidé různých věkových skupin mají odlišné preference a potřeby.
13
1 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu Podle Sniščáka (2001) můžeme kritéria vhodnosti území pro rozvoj cestovního ruchu rozdělit na 1. reliéf, 2. klimatické podmínky, 3. čistotu ovzduší, případně stupeň znečištění, 4. hluk, 5. flóru a faunu, 6. vodní plochy a toky, minerální a termální prameny, 7. dopravní dostupnost, 8. infrastrukturu a suprastrukturu cestovního ruchu, 9. kulturní a historické zajímavosti, 10. demografické podmínky, 11. sociálně-komunikační předpoklady domácího obyvatelstva, 12. směry finančních zájmů, možnosti finančních zdrojů, 13. zájem managementu na rozvoji území, 14. zásobování a odvoz odpadu, 15. hygienu a čistotu prostředí a 16. politické klima (Linderová, 2013, str. 55-56).
1.1 Lokalizační předpoklady „Lokalizační předpoklady jsou předpoklady, které tvoří potenciál pro tvorbu produktu cestovního ruchu a určují místo jeho lokalizace (Plesník, 2008), tedy kulturně-historické a přírodní (příznivé/nepříznivé)“ (Linderová, 2013, str. 56).
1.1.1 Přírodní předpoklady Malta je nádherná malá země nacházející se ve Středozemním moři. Nachází se pouhých 93 km jižně od Sicílie, 230 km od Tuniska a 350 km od Libye. Malta neboli Maltská republika se rozkládá na ploše pouze o 315,6 km², čímž je pátým nejmenším evropským státem a zároveň nejmenším státem Evropské unie. Má však velmi strategickou polohu a v dějinách Evropy sehrála velmi významnou roli (Kořínek, 2003, str. 46-47). 1.1.1.1 Reliéf Maltské souostroví je tvořeno pěti hlavními ostrovy, které se nazývají Malta, Gozo, Comino, Cominotto a Filfla. Obydlené jsou však pouze tři z nich. Ačkoliv se může zdát Malta na první pohled velmi plochá, zdání klame. Od východního pobřeží se k západu táhnou vysoké skály, které byly vytvořeny vyzdvižením části kontinentu v době alpinského vrásnění (Bohony, 1995, str. 53). 14
Podle nalezených vykopávek se předpokládá, že mezi Afrikou, Itálií, Sicílií a Maltou byla pevnina. Šelf neboli ponořená část kontinentu, která spojovala Afriku s Evropou, byla postupně ve třetihorách vyzdvižena nad hladinu. Díky tomuto spojení na Maltě žila zvířata, která však vyhynula vlivem geologických a klimatických změn. Na počátku čtvrtohor totiž došlo k postupnému tání ledovců a nad hladinou Středozemního moře postupně zůstaly pouze Malta a Sicílie. Plocha pro život zvířat se postupně začala zmenšovat. Zvířata nebyla schopna se déle uživit a postupně vyhynula (Kořínek, 2003, str. 48). Se Sicílií byla Malta spojena pevninou ještě před 12 000 lety (Bötig, 2002, str. 4). Pro maltský povrch je velmi typické ostrý a hrubý ráz krajiny, který tu vznikl vlivem eroze a odnosem zvětralého vápence. Proto většina povrchu území je zvlněná pahorkatina zahrnující krasy a vápencové skalní útvary. Jako pozůstatek řeky, která kdysi dávno těmito skalami protékala, tu dnes najdeme vyschlé koryto nazývané jako Velký kaňon. Půda na Maltě je vlivem drsného povrchu a suchého klimatu velice neúrodná. V oblasti vysychajících řek se však nachází vlhčí místa, na kterých bylo dříve založeno i bývalé hlavní město Mdina, nazývaná také jako Tiché město (Bohony, 1995 str. 53). Největší z pěti ostrovů, Malta, má rozlohu 246 km² a měří 27 kilometrů. Většina obyvatel se tedy soustřeďuje právě na tomto ostrově. Nejvyšší bod Malty je Bingemma Heights, který dosahuje výšky pouze 253 metrů. Zatímco na východní části ostrova najdeme hluboké zátoky, na západní straně jsou roviny ovšem s velmi strmými srázy do moře. V útesech je vyhloubena řada jeskyní, z nichž zřejmě nejznámější je Modrá jeskyně, která měří 30 metrů. (Pečnikov, 1989, str. 58). Gozo, druhý největší ostrov Maltské republiky se rozkládá na 67 km², měří 14 km a šířka ostrova je 7 km. Jeho nejvyšší bod měří 194 metrů. Třetím obydleným ostrovem je ostrov Comino. Jeho plocha je pouze 2,6 km² a najdeme tu jen pár domků. Celý ostrov je pokrytý korálovými vápenci, na kterých se vůbec nemůže udržet dešťová voda. Kousek od Comina najdeme Cominotto, což je jen neobydlený útes, který vznikl odtrhnutím od Comina. Mezi těmito dvěma ostrovy se nachází nejkrásnější maltská modrá laguna, kam směřuje spousta návštěvníků. Ostrov Filfla, poslední z pěti
15
maltských ostrovů, leží nejjižněji a poměrně daleko od Malty a je naprosto neobydlený (Pečnikov, 1989, str. 58-59). 1.1.1.2 Hydrosféra O vodstvu se toho moc říci nedá. Voda je na Maltě obrovským problémem a nedostatkovým zbožím. V dávných dobách tu byly stálé vodní toky, které vytvářely vhodné podmínky pro život slonů, hrochů nebo antilop (Bennett, 2004, str. 8). Dnes tu však stálé vodní toky nebo jezera vůbec nejsou. Je to způsobeno suchou pórovitou půdou, která okamžitě veškerou vodu pohltí (Hrdlička, 2008, str. 242). Dešťová voda je kvůli nedostatku zdrojů zachycována do vodojemů, které se však plní příliš pomalu. Proto má Malta monopolní právo na přidělování pramenité a dešťové vody. Sladká voda je tu velká vzácnost a je velmi drahá (Pečnikov, 1989, str. 62). Malta problém s nedostatkem vody řeší prostřednictvím desalinací neboli odsolováním mořské vody. Na Maltě najdeme čtyři takovéto stanice, které se nacházejí na pobřežích. Dalším způsobem, jak získávat sladkou vodu, je z podzemních galerií. Voda, která se vsakuje do půdy, je pod zemí zbavována nečistot. Na úrovni mořské hladiny je pak sbírána do galerií, z nichž je čerpána na povrch. Tento způsob sběru vody je jedním z maltských unikátů. [1] Voda zbavená od nečistot a solí je pak dodávána i do domácností a hotelů, ale z vlastní zkušenosti mohu říci, že se pít nedá. Chuťově není dobrá a proto většina turistů i obyvatel dává přednost vodě balené, která je dovážená. Proto je velmi drahá. 1.1.1.3 Klima Na Maltě vládne typické středomořské klima. Převládají tu dlouhá a velmi horká léta a teplé a deštivé zimy. Déšť je v letním období velkou vzácností. Srážky převažují v období od října do ledna. Bývá jich však jen okolo 500 mm za rok. Od jara do podzimu nad Maltou převládá nádherná blankytně modrá obloha. V červenci je klima nejteplejší, průměrná teplota se pohybuje okolo 25° C a spadne jen málo srážek, které nepřesahují 20 mm. Horké klima je zmírňováno studeným severním větrem tzv. 16
mistrálem, který se však střídá s jihovýchodním vlhkým a horkým vzduchem z Afriky tzv. scirocco, se kterým přilétá také červený písek ze saharské pouště. Naopak nejchladněji je v lednu, kdy teplota klesá na 11° C. Sníh na Maltě nikdy není. Většina místních obyvatel sníh vůbec nezná, pokud ho neviděla někde mimo maltské souostroví. Jen opravdu výjimečně se může objevit ranní námraza (Kořínek, 2003, str. 57). Na podzim se občas mohou objevit vichřice. V září začíná proudit studený vzduch od Atlantiku, Malta se postupně ochlazuje a nastává období dešťů. Někdy se však ještě na chvíli vrátí babí léto. Malťané toto období nazývají létem sv. Martina (Pečnikov, 1989, str. 60-61). 1.1.1.4 Biosféra V minulosti, kdy ještě existovala pevnina mezi Maltou a Afrikou, žila na Maltě velká zvířata. Našli by se tu tehdy například medvědi, vlci, antilopy, jeleni nebo malí sloni. Vlivem tání ledovců však začala stoupat hladina oceánu a pevnina se postupně zmenšovala, až pro tyto zvířata nebylo možné tu přežít a postupně začala vymírat hlady (Kořínek, 2003, str. 57). Dnes je fauna na Maltě velmi chudá. Kromě ptáků, kteří se tu zastavují, aby si odpočnuli při svých taženích, žijí na ostrově převážně domácí zvířata. Jsou tu však k vidění pouze pěvci. Z domácích zvířat tu převažují zejména kočky, které jsou vidět téměř na každém rohu. Z ryb tu nejvíce převažují tuňáci, sardinky, sledi a makrely. U pobřeží lze občas spatřit delfíny, tuleně nebo dokonce žraloky (Pečnikov, 1989, str. 63). Ve volné přírodě lze občas ještě potkat divokého fenka, který je národním jídlem Malty. Kromě fenků tu žijí také osli, myši a krysy. Z hmyzu se tu lze setkat s motýly, vážkami, cvrčky a včelami. Včely měly pro Maltu obrovský význam, protože již v době Římanů hrály významnou roli při výrobě tradičního maltského medu. Na Cominu a Gozu lze narazit na hady, ještěrky a štíry (Lips, 2009, str. 71). Původně byly ostrovy pokryty lesy. Avšak když na Maltu přišli lidé, lesy začaly být postupně káceny a došlo k velmi prudké erozi. Poslední zbytky travin a keřů, které na Maltě zůstávaly, dopásly kozy a ovce. Dnes už lesy na Maltě vůbec nejsou, pouze 17
na nejvyšších vrcholcích hor se občas nachází pinie nebo duby a nedaleko vesnice Xemxija byly vysázeny borovice a sekvoje. Skalnaté svahy jsou místy porostlé trnitými křovinami, opunciemi a bylinkami, jako jsou například šalvěj, levandule, rozmarýn, vavřín nebo mateřídouška (Bohony, 1995 str. 52). Malťané se tu také snaží stavět sady, ve kterých se pěstují především citrusové stromy, fíkovníky, mandlovníky, olivovníky a rohovníky, které plodí tzv. karob neboli svatojánský chléb (Kořínek, 2003, str. 57). Kvůli nedostatku úrodné půdy místní obyvatelé bojují o každý kousek půdy. Aby půdu zpevnili, vysazují na ní sukulenty, oleandry, eukalypty, agáve a olivovníky. Ovocné sady najdeme i na Gozu (Bohony, 1995 str. 52). 1.1.1.5 Ochrana přírody Na Maltě není žádný národní park. Byly tu vytvořeny pouze dvě přírodní rezervace, které vznikly na popud ochránců přírody. Nelíbilo se jim, že je na ostrovech nepřiměřeně stříleno ptactvo. Ptactvo je na Maltě chráněno od roku 1980, ale obě rezervace vznikly až v roce 1988 a jsou určeny k jejich ochraně. Rezervace však působí jen na oko, jelikož mnoho Malťanů je členem loveckého spolku a každoročně zastřelí okolo půl milionu ptáků. Zvířata pak končí vycpaná, jsou prodávána turistům, nebo jsou chytána živá a prodávána jako společníci (Lips, 2009, str. 71). První přírodní rezervace Ghadira se nachází v Mellieha Bay. Vede tudy i naučná stezka, po které provází turisty průvodci a seznamují je s parkem i se vzácnými druhy ptáků, kteří tu hnízdí. Lze tu vidět až 200 druhů ptáků, kteří se tu zastavují při cestě z Evropy do Afriky a proto je celé území velmi přísně střeženo. Druhou přírodní rezervaci představuje celý ostrov Filfla. [2]
1.1.2 Kulturně-historické předpoklady 1.1.2.1 Historie Prvními obyvateli, kteří se na Maltě objevili, byli nejspíše sicilští osadníci. To oni nejspíše postavili 5000 let př. n. l. ohromné megalitické chrámy, které má dnes Malta na seznamu UNESCO. Z nějakého neznámého důvodu však tito lidé zmizeli nebo 18
zemřeli. Kolem roku 800 př. n. l. se na Maltě objevili Féničané. Ti sehráli v dějinách Malty významnou roli. Féničané byli především obchodníci a výborní námořníci. Spolu s Féničany přišli na Maltu i Řekové. Existují domněnky, že název Malta možná pochází z fénického slova Malat, které znamená přístav. Další hypotézy zase tvrdí, že slovo Malta pochází z řeckého slova meli (med) nebo melta (včela) (Kořínek, 2003, str. 48-55). Roku 257 př. n. l. dobyli Maltu Římané během první punské války, kteří ji vlastnili až do roku 318 př. n. l. Římané na Maltě založili dvě města. První město založili na místě dnešního Rabatu a pojmenovali ho Melita. Druhé město založili na ostrově Gozo. Roku 60 př. n. l. na Maltě ztroskotali dva apoštolové Pavel a Lukáš. Věrozvěstové byli na Maltě tři měsíce a šířili tu křesťanství. Díky nim je dnes většina Malťanů křesťanského vyznání (Kořínek, 2003, str. 48-55). Roku 870 ovládli Maltu Arabové, kteří z Melity udělali hlavní město a přejmenovali ho na Mdinu. Na ostrově Gozo ustanovili hlavním městem Rabat. Arabové měli obrovský vliv na vývoj i obraz dnešní Malty. Křesťanství si sice zachovalo roli hlavního náboženství na ostrovech, někteří obyvatelé však začali vyznávat islám. Kromě toho arabština zanechala výrazné stopy i v maltském jazyce (Kořínek, 2003, str. 48-55). Po nadvládě Arabů, kteří nakonec byli nuceni ustoupit Normanům, se na Maltě vystřídala řada vládců z různých koutů světa. Normané nejprve vyhlásili Maltu součástí Sicilského království. Téměř 72 let tu pak vládli Švábové z Německa, poté Angenvinci z Francie, další byli Aragonci a nakonec roku 1410 nastoupili Kastilci. Během jejich působení Malta trpěla hladem, epidemiemi a nájezdy pirátů. V 15. století Malťané založili místní samosprávný orgán zvaný Universitá a chtěli se oprostit od Sicílie. V roce 1479 se Malta stala součástí Španělského království poté, co došlo ke sjednocení Španělska (Kořínek, 2003, str. 48-55). V roce 1530 začíná pro Maltu nejzásadnější období jejího historického vývoje. V tomto roce přišli na Maltu rytíři řádu sv. Jana, zvaní johanité. Johanité byli skupinou kupců, kteří založili v Jeruzalémě nemocnici pro nemocné křesťany. Poté byli papežem ustanoveni duchovním řádem rytířského typu. Během staletí však byli nuceni opustit nejprve Jeruzalém, poté i Akkru, Kypr a Rhodos. Po usídlení na Maltě byl i nadále řád johanitů pronásledován Turky a Malta musela dlouhá léta snášet jejich nájezdy. Roku 19
1557 se stal velmistrem maltézských rytířů Jean Parisot de Valette. Pod jeho vedením se v roce 1565 postavilo pouhých 540 rytířů, 4000 Malťanů a přibližně stejný počet italských a španělských vojáků přesile 40 000 tureckých vojáků. I když tato situace vypadala téměř beznadějně, Maltě se podařilo zázrakem zvítězit, když jim Sicílie přijela na pomoc s 8000 muži. Ztráty na obou stranách byly obrovské a Malta se změnila k nepoznání. Byla zpleněná a vydrancovaná. Po tomto krutém boji s Turky se na Maltě začalo stavět silnější opevnění a strážní věže. Na počest velmistra začalo být na pobřeží budováno
nové
hlavní
město,
které
bylo
pojmenováno
po
něm
Valletta.
Ve Vallettě vznikly skvostné budovy například kostel Panny Marie Vítězné, kde je Jean Parisot de Valette pochován, dále spolukatedrála sv. Jana, Velmistrovský palác, nemocnice, soudní dvůr, mnoho dalších kostelů a spousta vil. Až do 16. století Malta rozkvétala a byla známá pro svou nedobytnost. Pak však Maltu zasáhl mor, který zabil 15 % obyvatel. V 17. století přišla další katastrofa formou zemětřesení, které zničilo i katedrálu v Mdině. V 18. století se Řád postupně začíná hroutit. Rytíři začínají sledovat vlastní zájmy. Poté, co parlament zabavil rytířům majetek, se ho rytíři snaží získat zpět od obyvatel a na Maltě nastává chudoba. 13. 6. 1798 je Malta obsazena Napoleonem. Napoleon získal Maltu velmi snadno, protože se rytíři po dvou dnech sami vzdali a po 268 letech opustili ostrov. V roce 1834 zakotvil Řád v Římě a dodnes tu působí jako suverénní stát (Kořínek, 2003, str. 48-55). Francouzi začali na Maltě drancovat města, vykrádat kostely a Malťané se jim brzy postavili na odpor. Malta nakonec byla nucena požádat o pomoc sicilského krále, který jim poslal na pomoc britská vojska. Britové nejprve dobyli v roce 1798 Gozo a o dva roky později i Maltu. Ihned poté, co Britové dobyli Maltu, tu byl zvolen generální guvernér, který tu začal zavádět britské zákony a zrušil i maltský samosprávný orgán Univerzitá. Malťané reagovali na poangličťování země velmi negativně. Jako britské kolonii se jí však vedlo skvěle. Životní úroveň obyvatelstva vzrostla a došlo k rozvoji obchodu. Po 1. světové válce vedly politické strany spory. Vedly se také debaty o tom, jaký jazyk má být úředním. Britové nakonec vyhlásili angličtinu i maltštinu za dva úřední jazyky (Kořínek, 2003, str. 48-55). Během 2. světové války byla Malta bombardována italskými bombardéry a krátce poté i německými Luftwaffe. Obléhání trvalo tři roky, při kterých zahynuly tisíce lidí, a bylo zničeno přes 30 000 budov. V roce 1942 začaly docházet zásoby, protože bombardéry 20
potápěly lodě, které se snažily zásoby na ostrovy dovést. Za hrdinství byla Malta i místní obyvatelstvo vyznamenáno Křížem sv. Jiří dne 15. 4. 1942. Od té doby kříž najdeme na maltské vlajce i ve znaku Malty. Bombardování skončilo v červenci 1943 a v roce 1947 byla přijata nová ústava. Malťané se i nadále snažili získat samostatnost a dne 21. 9. 1964 konečně po staletích něčí nadvlády získala nezávislost v rámci Commonwealthu v čele s anglickou královnou, jako hlavou státu. Ve stejném roce se stala také členem OSN. Republikou byla Malta vyhlášena dne 13. 12. 1974 a prvním prezidentem byl jmenován Sir Anthony Mano. V roce 1987 Malta zažádala o vstup do Evropské unie a začala upevňovat vztahy s NATO. V roce 1999 byla Malta přijata za kandidáta pro vstup do Evropské unie a členem se stala v roce 2004 (Kořínek, 2003, str. 48-55). 1.1.2.2 Památky UNESCO „Termín UNESCO, užívaný i v českém jazyce, je zkratkou sousloví the United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization (UNESCO). UNESCO je tedy Organizací Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu.“ [48] Na seznamu Světového kulturního a přírodního dědictví má Malta zapsány tři památky. Všechny tři byly na seznam zapsány již v roce 1980. Jedná se o město Valletta, Megalitické chrámy a Hypogeum v Ħal Saflieni. [3] Valletta Hlavní město Malty, které je místními obyvateli nazýváno Il Belt. V tomto malém městě je největší koncentrace památek na světě. Na pouhých 55 hektarech jich je celkem 320. Na výstavbě místních uměleckých unikátů se podílelo mnoho známých evropských umělců. Valletta získala své jméno podle Jeana Parisota de la Valette, který úspěšně vedl Malťany při nájezdech Turků (Lajka, 2003, str. 24-25). Město bylo založeno v roce 1566 a dnes tu žije přibližně 9000 obyvatel. Má strategickou polohu na poloostrově Sceberras a okolo něj byly k obraným účelům vybudovány mohutné hradby (Kořínek, 2003, str. 58). Valletta je jediné evropské město, které je památkově chráněno jako celek, dokonce i provoz uvnitř města je omezen. Za vidění ve Vallettě určitě stojí City Gate neboli městská brána, která představuje jediný vstup do města. Dále Bašta Sv. Jana a Bašta sv. Jakuba, což jsou dva strážci Malty. V Baště sv. Jana se 21
nachází velvyslanectví Suverénního řádu maltézských rytířů. Dále jsou ve Vallettě ruiny královské opery, Auberge d’Italie (Hlavní pošta) s malbami bitvy u Dardanel. Jednou z nejvýznamnějších pamětihodností ve Vallettě je Spolukatedrála sv. Jana, klenot rytířské a církevní historie, které byl přidělen papežem Piem VII. stejný titul, jako katedrále v Mdině. Proto se jí říká spolukatedrála. Kromě toho tu lze vidět také Velmisterský palác nebo kostel Panny Marie Vítězné. (Lips, 2009, str. 108-122). Megalitické chrámy na Maltě Pravděpodobně nejstarší volně stojící stavby na Zemi. Objevily se již tisíce let před pyramidami, asi před 5 500 lety v neolitu. Předpokládá se, že jejich staviteli byli kolonizátoři ze Sicílie, kteří odtud poté odešli nejspíše kvůli klimatickým změnám, nebo kvůli vyčerpání zdrojů. Existují domněnky, že chrámy sloužily k uctívání ženských božstev a to z toho důvodu, že tu byla objevena spousta soch žen, z nich nejznámější jsou „Spící dáma“ a „Maltská Venuše“. V Ggantiji na ostrově Gozo, kde se slavný komplex nachází, prý podle pověsti nymfa Kalypso věznila sedm let Odyssea. Kameny, z nichž jsou chrámy postaveny, jsou více než 5 metrů dlouhé a váží více než 50 tun. V chrámech postavených z červených vápencových kamenů se našly oltáře, reliéfní rytiny a místa pro vykonávání rituálů, při kterých byla s velkou pravděpodobností obětovávána zvířata. Později mezi lety 3150 a 2500 př. n. l. byly na jihu ostrova postaveny další dva chrámové komplexy. Mnajdra a Hagar Qim jsou ty nejúchvatnější ze všech chrámů na Maltě a dříve patrně tvořily jeden komplex. Jsou výjimečné kamennými bloky, které připomínají nábytek a jsou bohatě zdobeny reliéfy a vývrty. V Hagar Qim dokonce najdeme výklenky, které nejspíš sloužily pro kněžky a kněží jako příbytek (Carr-Gomm, 2009, str. 58-61). Ħal Saflieni Hypogeum Bývalé pohřebiště a svatyně, které leží ve městě Paola. Nachází se v podzemní jeskyni, která byla vyhloubena místním obyvatelstvem mezi lety 3800 až 2500 př. n. l. Celkem má Hypogeum tři patra, z nichž nejníže položené sahá do hloubky až 12 metrů. Celkem tu bylo nalezeno přibližně 7000 kosterních pozůstatků a některé nálezy jsou vystaveny v Národním archeologickém muzeu ve Vallettě (Bennett, 2004, str. 45-46). Hypogeum bylo objeveno úplnou náhodou v roce 1902, když se při budování vodovodního potrubí propadl pod zem jeden z dělníků. Pokud někdo chce Hypogeum navštívit, musí se 22
objednat přibližně pět dní předem, jelikož vstup do prostor jeskyně je omezen (Kořínek, 2003, str. 64). Zajímavostí je, že v místnosti nazývané Věštírna se silně rozléhá ozvěna mužského hlasu, na rozdíl od toho ženského. Další místnost se jmenuje „Hadí jáma“ a sloužila pro chov plazů. V této místnosti byla také ve štěrku na zemi nalezena soška „Spící dámy“ (Carr-Gomm, 2009, str. 62-63). 1.1.2.3 Další kulturně-historické památky Pevnost St. Elmo – pevnost postavena v 16. století johanity. Dlouhé měsíce odolávala nájezdům Turků, ale nakonec byla zničena a znovu postavena. Za 2. světové války sehrála významnou roli, když odrážela útoky italského námořnictva. Před pevností lze vidět na zemi poklopy, které sloužily johanitům jako obilné sýpky. Součástí pevnosti je Národní válečné muzeum a k vidění je tu také střídání stráží ,,In Guardia“ (Lips, 2009, str. 130). Kostel ztroskotání sv. Pavla – ve Vallettě byl postaven jako památka na ztroskotání apoštola Pavla na Maltě. Je jedním z nejstarších kostelů na Maltě a uvnitř je k vidění spousta církevních památek. Hlavními dominantami kostela jsou velká dřevěná socha, pažní kost sv. Pavla a sloup, na kterém byl patron Malty sťat (Bennett, 2004, str. 38). Mdina – bývalé hlavní město Malty. Založili ho Féničané již před 3000 lety a od předměstí je odděleno mohutnými hradbami. Do příchodu maltézských rytířů Mdina velmi prosperovala. Poté se však stala hlavním městem Valletta a Mdina začala postupně upadat. V Mdině žije okolo 400 obyvatel. Protože působí tichým a klidným dojmem, říká se jí po právu Tiché město. Zřejmě nejkrásnějším domem ve Mdině je Palazzo Falzon, známý také jako Normanský dům. Kromě něj tu také stojí Katedrála sv. Pavla (Kořínek, 2003, str. 68). Katedrála sv. Pavla – nachází se v Mdině. Ve 12. století na místě dnešní katedrály vznikl původně kostel, který byl zničen v 17. století zemětřesením. Z kostela pak během 5 let vyrostla katedrála, která byla vysvěcena biskupem v roce 1702. Z venku fasáda katedrály sice nevypadá moc hezky, uvnitř jsou však krásné stropní malby ukazující výjevy ze života apoštolů Jana a Pavla, stříbrné sochy Panny Marie a apoštolů. Na podlaze jsou náhrobní kameny významných duchovních a šlechticů (Lips, 2009, str. 221). 23
Rotunda – mohutná stavba ve městě Mosta. Její kopule je třetí největší v Evropě. Měří 52 metrů v průměru a je vysoká 60 metrů. Větší má jen Svatopeterský chrám ve Vatikánu a Katedrála sv. Petra v Londýně. Zajímavostí je, že dovnitř Rotundy přiletěla oknem v roce 1942 bomba, která však nevybuchla. Zjistilo se, že uvnitř bomby není trhavina, nýbrž písek a vzkaz od dělníků z Plzně, kteří tímto způsobem sabotovali válku (Kořínek, 2003, str. 69). Marsaxlokk – (marsašlok) je největší rybářská flotila na ostrovech. V tomto přístavu se nachází nejvíce lodiček, zvaných luzzu. Tyto tradiční maltské loďky jsou zajímavé tím, že jsou nádherně barevné a vepředu na přídi je na každé straně namalované oko. Tyto magické oči slouží k zahnání zlých duchů a Malťané je na své loďky malují pravidelně každý rok (Bennett, 2004, str. 45,48). Popeye village – neboli česky Vesnice Pepka Námořníka je vlastně pouze soubor kulis, které na Maltě byly postaveny roku 1980 kvůli filmu s Robinem Williamsem. Kulisy vesničky Sweethaven ze známé kreslené pohádky se nacházejí na pobřeží v zátoce Anchor Bay. Vesnici tvoří celkem 18 domků a loď Pepka Námořníka. Vše je postaveno ze dřeva dovezeného speciálně až z Kanady (Lips, 2009, str. 253). Ve vesnici si lze prohlédnout kulisy i zevnitř, občerstvit se v kavárně s výhledem na moře, koupit suvenýry, podívat se na záběry z filmu, projet se na lodičce nebo ležet u bazénu. Citadela – pevnost dominující hlavnímu městu ostrova Gozo – Victoria. Město bylo pojmenováno na počest anglické královny Viktorie. Dodnes se však městu říká spíše Rabat. Uvnitř Citadely se dnes nachází Guvernérský palác, katedrála a čtyři muzea. Nejstarší částí města Victoria je bývalé shromaždiště a dnešní tržiště It Tokk (Bötig, 2002, str. 71). Dnešní podobu si Citadela uchovává již od 17. století. Z Citadely se naskýtá nádherný výhled na moře. Vedle katedrály byla postavena čtyřhranná zvonice, která harmonicky doplňuje vzhled celé Citadely (Kořínek, 2003, str. 70-71). Xewkija - nenápadná vesnice, ve které se však nachází jedna z největších kostelních kopulí v Evropě. Kostel sv. Jana Křtitele byl postaven pouze z darů věřících a místních obyvatel v roce 1971. Součástí je Xewkijská rotunda, která je svým vzhledem velmi podobná Rotundě v Mostě (Lips, 2009, str. 288).
24
1.1.2.4 Muzea, galerie a divadla Na Maltě je mnoho muzeí, ve kterých se dá poznat historie od pravěku po 2. světovou válku. Národní muzeum se nachází v Auberge de Provence a jsou tu k vidění předměty z pravěku, doby punské a římské. Muzeum umění nabízí sbírky známých italských a maltských malířů. Národní muzeum války se nachází v pevnosti St. Elmo. K vidění tu jsou váleční předměty od uniforem ke zbraním. Námořní muzeum ve Vittoriose nabízí sbírky brnění, lodí nebo zbraní. Navštívit se však dá i muzeum hraček, Národní muzeum archeologie nebo vězení v Citadele. [69] Ostrov Malta inspiroval při tvorbě mnoho známých malířů. Mezi nejznámější galerie na ostrovech patří St. James Cavalier, Christine X Art Gallery s obrazy místních malířů nebo Studio 104, kde je k vidění moderní umění včetně audiovizuálních efektů. [70] Z divadel je určitě nejunikátnější Manoel Theatre. Je to jedno z nejstarších evropských divadel. Kromě divadla Manoel je známé Republic Hall – MCC, které hostovalo známá operní, baletní nebo divadelní představení. Robert Samut Hall ve Florianě je rezidencí filharmonického orchestru Malty. [71] 1.1.2.5 Svátky a společenské události Malta, jakožto silně katolicky založený stát, velmi ráda oslavuje jakékoliv ať už historické, nebo církevní události během celého roku. Tyto slavnosti a svátky, zvané ,,festas“, se většinou konají v okolí kostela. Často jsou doprovázeny ohňostrojem. Města se zahalí do vlajek a ozdob, všude je plno stánků a na ulicích vystupují kapely (Lips, 2009, str. 31-32). Village festas – neboli vesnické slavnosti jsou pro Maltu typické. Konají se od května do září. Protože skoro v každém městě je kostel, který je zasvěcený nějakému svatému patronovi, probíhají tyto slavnosti téměř každý víkend. Města se pak zahalují do modré a červené barvy a všude vlají vlajky oslavovaného patrona. [4] Ztroskotání apoštola Pavla – první oslava, která je pořádána 10. února na počest sv. Pavla, který na Maltě ztroskotal roku 60 n.l.. Koná se vždy v Kostele ztroskotání sv. Pavla ve Vallettě. Tato událost je v kalendáři státním svátkem. [5] 25
Karneval – na přelomu února a března se koná velký týdenní karneval. Začíná vždy na masopustní pátek. Osoby v maskách lze vidět ve více městech, ale hlavní průvod začíná ve Vallettě a končí v Paceville. [6] Svatý týden a Velikonoce – Malťané jsou velmi křesťansky založení a proto jsou pro ně Velikonoce jedním z nejdůležitějších svátků. Připomínají si tak smrt a vzkříšení Ježíše Krista. Na Velký pátek se koná velký průvod, při kterém jsou neseny různé sochy. Každá socha představuje nějakou epizodu při Umučení Krista. Někteří účastníci jsou oblečeni do biblických kostýmů a nesou kříž. Někdy mají k bosým nohám připnuté řetězy. V neděli se slaví Kristovo vzkříšení. Dopoledne se koná průvod, ale tentokrát se sochou vzkříšeného Krista za doprovodu kapel. Velikonoční den Malťané slaví s rodinou, mají rodinný oběd a navštěvují příbuzné a přátele. Dětem se dávají čokoládová vejce a tzv. figolla, což je pečivo s mandlovou náplní posypané cukrem obvykle ve tvaru ryby, ovce, králíka nebo srdce. [7] Festival umění na Maltě – (The Malta Arts Festival) festival, který se koná vždy v červenci. Celý měsíc je možné vidět hudební, taneční, divadelní a umělecká představení představující domácí i zahraniční uměleckou scénu. Představení lze sledovat v Old Opera House, na Náměstí Svobody, v Mediterranean Conference Centre, St. James Cavalier Centre for Creativity a Marina Grand Harbour. [4] Mezinárodní festival ohňostrojů na Maltě – (The Malta International Fireworks Festival) událost každoročně pořádaná Ministerstvem pro cestovní ruch a organizací Malta Tourism Authority. Pořádá se na počest přistoupení Malty do Evropské unie v roce 2004. Koná se v Grand Harbour na konci dubna a pyrotechniku dodávají na ohňostroj zahraniční i místní společnosti. Nejlepší výhled na ohňostroj se naskytuje z Barriera Wharf ve Vallettě. [8] Mezinárodní jazzový festival na Maltě – (The Malta International Jazz Festival) koná se každoročně v červenci v Ta' Liesse ve Vallettě. V minulosti tu měly možnost představit se hvězdy jako John Scofield, Al Di Meola, Cubanismo, Petrucciani a mnoho dalších. [9] Isle of MTV Malta – tuto událost pořádá na Maltě každý rok televizní stanice MTV. V roce 2014 se koncert konal 25. června. Pod otevřeným nebem ve Florianě vystoupila 26
během let již řada světových hvězd například Lady Gaga, One Republic, Black Eyed Peas, Enrique Iglesias, David Guetta, Flo Rida, LMFAO nebo Nelly Furtado. [10]
1.2 Realizační předpoklady Realizační předpoklady jsou "nadstavbou" lokalizačních faktorů. Zpravidla umožňují samotnou realizaci cestovního ruchu. Tento druh faktorů zahrnuje dopravní infrastrukturu a služby spojené s cestovním ruchem jako je stravování, ubytování apod. (Mariot, 1983), tedy komunikační a materiálně technické podmínky rozvoje cestovního ruchu (Linderová, 2013, str. 56)
1.2.1 Dopravní předpoklady 1.2.1.1 Silniční doprava Pokud se turisté rozhodnou cestovat po Maltě autem, musí být připraveni na to, že se jezdí na levé straně. Není to ale nic pro nezkušené řidiče, protože po Maltě jezdí obrovské množství aut a počítat se musí s častými zácpami. Řidiči navíc mají buď špatné zkušenosti, nebo jezdí velmi neopatrně a nedisciplinovaně. Auta také nejsou v nejlepším stavu. Většina řidičů nedodržuje povolené limity rychlostí. Jízda podle map může být občas velmi chaotická, ale Malťané jsou vstřícný národ a rádi poradí s cestou. Silnice jsou rozděleny do třech tříd. Červené představují hlavní silnice, žlutě jsou označeny vedlejší silnice a bílá představuje venkovské silnice. Stav silnic ve větších městech je v celkem dobrém stavu, na venkově se však musí počítat s velmi špatným udržováním. Pro silniční značení se používají mezinárodní značky a nápisy jsou v angličtině. Připoutání bezpečnostním pásem je povinné pro všechny účastníky. Obrovským problémem na Maltě je parkování. U hotelů jsou většinou vyhrazena parkoviště pro hosty, ale není to pravidlem. Ve Vallettě je k dispozici podzemní parkoviště, ale je výhodnější a méně stresující vydat se do centra pěšky (Bennett, 2004, str. 103-106). Přestože je doprava na Maltě dosti chaotická, půjčovny aut poskytují auta za výhodné ceny. Nejvyšší povolená rychlost v obci je pro osobní vozidla omezena na 50 km/h. Mimo obec pouze 80 km/h a na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla také pouze 80 km/h. [11] Povolená hladina alkoholu v krvi je 0,8 ‰. [12] 27
1.2.1.2 Půjčovny automobilů Na Maltě se dá využít nabídek půjčoven automobilů. Od 25 euro se dá na den zapůjčit automobil, za 15 euro se půjčuje skútr. Podmínkou však je věk minimálně 21 let, pas nebo občanský průkaz a mezinárodní řidičský průkaz. Na internetu je spousta webových stránek, na kterých si lze auto předem vybrat a zamluvit. Mezi známé půjčovny na Maltě patří například Hertz, Avis nebo E-sixt (Lips, 2009, str. 58-60). 1.2.1.3 Letecká doprava Protože je Malta ostrov, letecká doprava je nejvhodnější způsob, jak se sem dopravit. Národní leteckou společností je Air Malta. Národní letiště se nachází na ostrově Malta ve městě Luqa. Na ostrov Gozo létají pouze helikoptéry dceřiné společnosti Air Malta Malta Air Charter. Letenky společnosti Air Malta z Vídně na Maltu se pohybují okolo 250 až 300 euro za jednosměrnou letenku. [13] Na letišti před příletovou halou stojí vozy taxislužby, které rozváží cestující do měst. Řidiči taxíků jsou velmi přátelští a rádi se vyptávají, odkud cestující přiletěli, za jakým účelem se na Maltu vydali a jak dlouho tu zůstanou. Například cesta z letiště do St. Julian’s vyjde na 20 euro. 1.2.1.4 Veřejná doprava Prostřednictvím autobusů se dá po Maltě cestovat téměř všude. Autobusová základna se nachází ve Vallettě a odtud se rozjíždějí do všech směrů. Navíc je cestování autobusem velmi levné. Typickým maltským znakem jsou originální žluto-oranžové autobusy, které pocházejí z 50. let. Tyto veterány, tzv. žluté šípy, jsou už však nahrazovány modernějšími autobusy. Pro turisty je však cesta autobusem peklo. Autobusy často trčí v zácpách a v neklimatizovaném autobuse je nepříjemné horko. Jízdní řády sice existují, řidiči je však často nedodržují ať už kvůli zdlouhavému nastupování a vystupování cestujících, nebo kvůli dopravním zácpám. Pro nastoupení do autobusu, se musí dát řidiči znamení mávnutím ruky. Někdy, když je autobus přeplněný, ani nezastaví a jede dál (Lips, 2009, str. 60-65).
28
Pro cestující je výhodnější koupit celodenní jízdné, které stojí 1,50 euro, protože jízdné na dvě hodiny stojí pouze o 20 centů méně. Týdenní jízdenka vyjde na 6,5 euro. Ceny jsou uvedeny za dospělé osoby. Děti do 3 let mají jízdné zdarma. Na Gozu jsou ceny o něco nižší. Cena dvouhodinové jízdenky je jen 1 euro a celodenní jízdenka stojí 1,50 euro. [14] Taxislužba je na Maltě centrálně řízena státem. Všechny taxíky mají bílou barvu a v každém z nich se nachází taxametr. Hlavní stanoviště s taxíky se nachází na letišti a ve Vallettě (Bennett, 2004, str. 113). Na oficiálních stránkách maltského mezinárodního letiště je zveřejněn seznam s taxami z letiště do různých měst po celé Maltě. Pokud se turisté chtějí vydat na cestu taxíkem, měli by se ujistit, kolik mají za cestu zaplatit, protože někteří řidiči mohou cizincům účtovat více, než mají povoleno. [15] 1.2.1.5 Lodní doprava Nejdůležitějším dopravním spojem po moři je trajektové spojení mezi přístavy Cirkewwa na Maltě a Mgarr na Gozu. Tato linka jezdí celkem 24 krát za den. Během odpoledne jezdí trajekt vždy po 45 minutách, večer a v časných ranních hodinách jezdí méně často. Cesta trajektem trvá nejdéle 25 minut. Cena za dospělou osobu je 4,65 euro a za dítě 1,15 euro. Za převezení automobilu se platí 15,70 euro a převoz motorky stojí 8,15 euro. [16] Další důležitý trajektový spoj je mezi Vallettou a Sliemou. Trajekty tudy jezdí každou půlhodinu 18 krát za den. První trajekt vyjíždí v 7:15 a poslední v 15:45 odpoledne. Cena pro dospělého je 1,50 euro za jednosměrnou jízdenku a 2,80 euro za zpáteční jízdenku. Děti mají jízdenku za 50 centů a zpáteční jízdenku za 90 centů. Plavba trvá přibližně 10 minut a naskytuje se při ní krásný výhled z lodi na okolí. [17] Velmi oblíbený je také spoj na prázdninový ostrov Comino. Na ostrov Comino jezdí trajekt z přístavu Marfa a Cirkewwa. Trajekt jezdí na pravidelné lince sedmkrát za den, v období hlavní sezóny 16 krát za den každou půlhodinu. Zpátky z Comina odjíždí trajekt každou hodinu. Plavba na ostrov zabere přibližně 25 minut, zpět z Comina až 35 minut. Cena je jednotná. Pro dospělé je jízdenka za 10 euro, pro děti od 5 do 12 let je za poloviční cenu a děti do 5 let mají cestu zdarma. [18] 29
Velmi populární je také plavba tradiční barevnou maltskou lodičkou. Je tu nutnost stejně jako návštěva pyramid v Egyptě nebo návštěva Eiffelovy věže v Paříži. Skvělý způsob, jak si prohlédnout Grand Harbour ve Vallettě a okolní města, je zaplatit si plavbu vodním taxi. Zároveň se tak dají ušetřit náklady za parkování, za benzín a to bez zbytečného stresování na silnicích. [19]
1.2.2 Dostupnost z České republiky Nejpohodlnějším způsobem, jak se lze na Maltu dostat je určitě letecká doprava. Na Maltu se dá letět z Prahy, pro někoho je ale výhodnější letět z Vídně. Nejvíce spojů nabízí
maltská
letecká
společnost
Air
Malta.
Přímý
let
trvá
pouze
2 hodiny a 30 minut. Pokud se rozhodneme letět se společností Air Malta, nejvýhodnější cena bývá většinou ve středu. Ceny se samozřejmě neustále mění. Například v květnu roku 2015 letenky vychází přibližně na 4 500 korun za zpáteční letenku. V některé dny však ceny mohou vyšplhat až na téměř 11 000 korun. [13] Kromě Air Malta létají na Maltu i další společnosti například Iberia, Air Berlin, Air France, Lufthansa nebo i Czech Airlines. Přímé lety však poskytuje pouze společnost Air Malta. [20] Další, avšak složitější možnost je let na Sicílii. Ze Sicílie jezdí každé pondělí, sobotu a neděli trajekt na Maltu. Cesta trajektem mezi těmito dvěma ostrovy trvá přibližně 4 hodiny a 15 minut. [21]
1.2.3 Materiálně – technická základna 1.2.3.1 Služby cestovního ruchu Cestovní ruch byl vždy jednou z nejdůležitějších součástí maltské ekonomiky a vytváří mnoho pracovních příležitostí pro místní obyvatelstvo. [29] V tabulce č. 1 lze pozorovat vývoj počtu zařízení jednotlivých odvětví cestovního ruchu v letech 2008 – 2012. Dá se říci, že vznikají stále nová zařízení a jejich počet se od roku 2008 velmi zvětšil. Tabulka č. 2 ukazuje, že v cestovním ruchu pracuje téměř 14 000 zaměstnanců (2012). V cestovním ruchu je zaměstnáno více mužů než žen. V roce 2012 muži představovali 62 % všech zaměstnanců v oblasti cestovního ruchu a ženy jen 38 %. Data zahrnují zaměstnance hotelů, restaurací, cestovních kanceláří a agentur. [30] 30
Tabulka 1 - Počet zařízení cestovního ruchu (v jednotkách) [30]
Ubytování Občerstvení Cestovní kanceláře a agentury Celkový počet zařízení
2008 208 2172 786 3166
2009 203 2193 767 3163
2010 203 2281 842 3326
2011 218 2373 915 3506
2012 222 2325 903 3450
Tabulka 2 - Počet zaměstnanců v cestovním ruchu v letech 2008 – 2012 (v jednotkách) [30]
2008 2009 2010 2011 2012 Muži Ženy Muži Ženy Muži Ženy Muži Ženy Muži Ženy 7179 5641 7986 4895 8245 4439 8438 4544 8604 5274 Celkový počet zaměstnanců
12820
12881
12684
12982
13878
1.2.3.2 Ubytovací služby Malta se v roce 2012 stala členem Hotelstars Union. Využívá tedy jednotnou klasifikaci hotelů. [22] Pro pobyt na Maltě existuje několik možností, kde se lze ubytovat. Lze zůstat například v hotelu, na ubytovně (guesthouse), v prázdninovém bytě (apartment) nebo domě (farmhouse) (Lips, 2009, str. 55-57). Studenti jazykových kurzů mají na výběr ze čtyř možností ubytování. Mohou bydlet v hostitelské rodině, v rezidenci, v hotelu nebo v apartmánu. Pokud se student rozhodne pro hostitelskou rodinu, bude mít buď vlastní pokoj, nebo ho bude sdílet s dalšími studenty. Dále bude moci sdílet s rodinou společné prostory, zahradu, bazén atd. Výhodou je také zajištěné stravování jak polopenze, tak plné penze. Student pozná novou kulturu, tradice a zvyklosti a odlišnou kuchyni a seznámí se s novými lidmi. Nevýhodami jsou cena, která je vyšší než ve studentské rezidenci a student se musí přizpůsobit rodinným pravidlům. [24] Studentské rezidence jsou domy pro studenty, kteří sdílí koupelnu, kuchyňku a jídelnu. Toto ubytování je vhodné pro osoby, které nepotřebují komfort a nevadí jim bydlet s více lidmi. Pokoje jsou jednolůžkové i vícelůžkové. Často jsou umístěny přímo v budově školy, případně v její těsné blízkosti. Výhodami rezidence jsou možnost seznámení s lidmi z celého světa, rychlejší osvojení cizího jazyka a cena, která je nižší. 31
Například za dvoulůžkový pokoj v sezóně (od června do září) se platí 150 – 200 euro za týden. Ubytování v rezidenci má i několik nevýhod. Pokoj se musí sdílet s dalšími lidmi, musí se dodržovat pravidla rezidence, platí se vratná záloha za klíč a ubytování je třeba rezervovat dlouho dopředu. [25] Apartmány bývají většinou více vybavené než rezidence. Nachází se přibližně 20 minut od školy a poskytují větší komfort a pohodlí. K dispozici je tu kuchyň, ložnice, obývací pokoj nebo jídelna. Výhodami jsou možnost vlastního stravování a možnost pořádání večírků. Navíc se prostory sdílí s menším počtem studentů. Nevýhodami jsou větší vzdálenost od školy, apartmán je dražší než rezidence a je potřeba ho zarezervovat dlouho dopředu. Například cena za dvoulůžkový pokoj v hlavní sezóně je 170 – 200 euro za týden. [26] Poslední možností je ubytování v hotelu. Je tu mnoho kvalitních hotelů, se kterými mají některé školy smluvené exkluzivní ceny. Mezi výhody patří wellness, fitness, bazén, komfort a pohodlí, hotelová služba zajišťuje pravidelný úklid pokojů a využít lze také hotelového stravování. Cena hotelu je však nejvyšší ze všech typů ubytování. [27] Tabulka 3 - Kapacita ubytovacích zařízení na Maltě v roce 2013 (v jednotkách) [23]
Hotely 5 hvězdiček 4 hvězdičky 3 hvězdičky 2 hvězdičky Apartmány 3 hvězdičky Ubytovny/ Hostely Ubytování s poskytováním služeb Ubytování s vlastním stravováním Ubytování celkem
Malta a Gozo Malta Gozo Jednotky Lůžka Jednotky Lůžka Jednotky Lůžka 135 34,357 123 32,835 12 1,522 15 7,210 13 6,830 2 380 44 14,848 39 14,022 5 826 55 10,825 51 10,625 4 200 21 1,474 20 1,358 1 116 1 600 1 600 0 0 1 600 1 600 0 0 60 2,857 51 2,617 9 240 196 37,814 1,775
7,986
1,971 45,800
175 36,052
21
1,762
4,478
704
3,508
1,246 40,530
725
5,270
1,071
V tabulce č. 3 lze vidět, že na Maltě se dá ubytovat v 135 hotelech. Celkem se však lze ubytovat v 1 971 zařízeních s 45 800 lůžky. Z níže uvedeného grafu č. 4 lze zjistit, že největší obsazenost hotelů je během letních prázdnin (v červenci a srpnu), kdy přesahuje 80 %. Naopak nejnižší obsazenost je 32
v zimních měsících od prosince do února. Je to celkem pochopitelné, jelikož se jedná o přímořskou destinaci a s růstem teploty roste návštěvnost.
Graf 1 - Obsazenost hotelů na Maltě a Gozu v roce 2013 [23]
1.3 Selektivní předpoklady Podle Linderové (2013) selektivní předpoklady stimulují vznik a rozvoj cestovního ruchu. Řadíme k nim objektivní faktory, tedy politické (politický systém, vnitropolitické uspořádání země), demografické, administrativní, urbanizační (…), personální, ekologické a sociologické (životní úroveň, fond volného času, kulturní a vzdělanostní úroveň) předpoklady (vlivy). (…) Subjektivními faktory jsou potom např. postavení hodnoceného území oproti konkurenci, jeho obraz u vybraných cílových skupin, tedy marketingové (reklama, módnost) a psychologické faktory (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011).
33
1.3.1 Demografie Podle posledního sčítání lidu, které proběhlo v roce 2011, měla Malta celkem 417 432 obyvatel. Populace neustále roste a od roku 1842 vzrostla již o 302 933 obyvatel. Většina obyvatel je maltské a britské národnosti. Malťané tvoří celkem 36,8 % a Britové 15,4 %. Malťanů bylo na Maltě v roce 2011 celkem 397 143 (95.1 %), další národnosti představují 20 289 (4.9 %). Mezi další národnosti žijící na Maltě patří Somálci, Němci, Bulhaři nebo Italové. Hustotou obyvatel se Malta řadí k nejhustěji zalidněným státům v Evropě. Zatímco na Gozu je hustota obyvatel pouze 457 osob/km2, na Maltě byla hustota obyvatel 1566 osob/km2. [31] 1.3.1.1 Úmrtnost V roce 2012 bylo podle Národního statistického úřadu zaznamenáno celkem 3 418 úmrtí, to znamená nárůst o 16,2 % oproti roku 2000. Od roku 2000 více než polovina registrovaných úmrtí zahrnovala osoby starší 75 let. [32]
Graf 2 - Úmrtnost dle věkových kategorií: 2000 – 2012 [32]
1.3.1.2 Porodnost Od roku 2006 do roku 2012 se každý rok narodilo v průměru okolo 4 000 dětí. Z těchto 4 000 dětí mělo 3 800 maltské občanství. Přes 50 % všech narozených dětí byli chlapci. Oproti roku 2006, kdy maltské děti tvořily 98,2 % všech narozených dětí na Maltě, v roce 2012 se jejich počet snížil na 92,9 %. [32] 34
1.3.1.3 Sňatkovost a rozvodovost Během 13 let došlo k nárůstu uzavírání manželství o 10,9 %. Občanské sňatky se zvýšily o 129,9 %, na rozdíl od církevních sňatků, které se snížily o 18,8 %. Nejvíce populární měsíce pro uzavírání manželství na Maltě jsou duben, květen a červen. [32] V říjnu 2011 byla na Maltě zavedena legislativa týkající se rozvodů. Malta byla poslední země v Evropě, kde byly rozvody zakázány. [33] Pokud se manželé chtěli rozvést, mohli tak učinit pouze v jiném státě. [34] V tabulce č. 4 lze pozorovat, že nejvíce manželství bylo uzavřeno v roce 2008. Oproti tomu v roce 2012 sňatky výrazně poklesly. Co se týče rozvodů, do roku 2011 bylo množství rozvodů mimo Maltu minimální. Po zavedení zákona umožňující rozvody nejprve došlo k mírnému nárůstu a v roce 2012 počet rozvodů rapidně vzrostl. Tabulka 4 - Počet uzavřených manželství a rozvodů v letech 2006 – 2012 [32]
Počet uzavřených manželství Počet rozvodů
2006 542 42
2007 329 35
2008 1281 31
2009 884 38
2010 126 47
2011 722 115
2012 157 510
1.3.1.4 Migrace Z tabulky č. 5 je vidět, že množství přistěhovalců je větší než počet emigrantů. Na grafu č. 6 je zobrazené migrační saldo neboli čistá migrace (rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých). Nejnižší čistá migrace byla v letech 2006 a 2010. Nejvyšší byla v roce 2012, kdy počet přistěhovalých převyšoval počet vystěhovalých o 3 106 osob.
Tabulka 5 - Migrace v letech 2006 – 2012 [32]
Imigrace Emigrace
2006 3889 3835
2007 5292 3730
2008 6043 3719
2009 6161 3868
2010 4275 4201
2011 5465 3806
2012 7111 4005
35
Graf 3 - Migrační saldo v letech 2006 - 2012 [32]
1.3.2 Jazyk Na Maltě jsou dva oficiální jazyky – angličtina a maltština. Maltština je směsice arabštiny a italštiny, jejíž kořeny sahají až do dob Féničanů. Do 19. století se však jazyk předával pouze ústně. Pro psanou podobu se používá latinka. Maltština je tak jediný arabský jazyk, který se zapisuje latinkou. Každý Malťan však hovoří plynule i anglicky. Mezi cizí jazyky, které jsou na Maltě rovněž rozšířené, patří italština, arabština a němčina (Lips, 2009, str. 52-53).
1.3.3 Náboženství Malta je velice nábožensky založená země. Ačkoliv na Maltě žije pouze něco málo přes 417 000 obyvatel, 98 % z nich uznává katolickou církev. Všude po ostrově se nachází malé kostelíky, které Malťané pravidelně navštěvují minimálně každou neděli. Je jich tu údajně až 365. Kvůli rozšířené katolické víře má Malta velmi nekompromisní zákony. Například rozvody na Maltě byly povoleny až v roce 2011 a potraty jsou zakázány dodnes. Dříve, když byly ještě rozvody zakázány, musel je řešit Vatikán a to mohlo trvat až 6 let. [35] V maltských domácnostech můžeme najít dekorace s náboženskými motivy například sošky, obrazy atd. Vliv náboženství dokazují také tzv. festas, náboženské svátky, pořádané během léta na počest svatých patronů Malty (Lips, 2009, str. 99). 36
1.3.4 Kultura Malta je země s bohatou historií i kulturou. Návštěvníci brzy po příjezdu zjišťují, že Malťané jsou vřelý národ plný energie, velmi přátelští a otevření turistům. Zkrátka se tu budou vždy cítit vítaní. Mnoho turistů si tu vytvoří přátelské vztahy s Malťany, jejichž návštěva pak může být důvod pro jejich příští návštěvu Malty. [36] Malťané jsou také známí svou vášní pro oslavy a užívají si život naplno. Příkladem jsou tradiční církevní festas. Pro turisty je to něco jedinečného a neobvyklého. Kromě toho je tu obrovská koncentrace historických i kulturních atraktivit. Maltská civilizace je více než 7 000 let stará. Nachází se tu tři památky UNESCO a více památek na kilometru čtverečním, než v jakékoliv jiné zemi. [36] 1.3.4.1 Tradice a zvyklosti Typickým středomořským zvykem jsou polední přestávky. To je celkem pochopitelné, protože Maltu v létě trápí obrovská horka. V poledne se život na Maltě zastaví a všichni odcházejí odpočívat. Malťané mají také velkou oblibu v sázení. Velmi rádi si vsadí například na fotbalové zápasy (fotbal je na Maltě velmi populární sport), hrají bingo nebo loterii. Postavení žen na Maltě se postupně začíná vyrovnávat postavení mužů. Vyrovnány jsou i mzdy. Ještě do nedávna však ženy hrály pouze tradiční roli žen v domácnosti a matek. Maltská rodina se trochu liší od té české. Na Maltě žijí na každém rohu osoby se stejným příjmením. Je to dáno tím, že na tak malé ploše má spoustu lidí společné předky a mezi rodinami existují velmi vřelé vztahy a soudržnost. Typická maltská příjmení jsou například Borg, Grech, Spiteri nebo Camilleri (Lips, 2009, str. 99-100). 1.3.4.2 Maltská kuchyně a nápoje Kuchyně na Maltě je velice ovlivněná nedalekou Itálií, takže tu najdeme jak maltskou, tak italskou kuchyni. Při vaření Malťané často používají kapary, rajčata, olivy, ovčí a kozí sýry, ryby a hlavně králíka. Na ulici lze narazit na místní prodejce s ovocem a zeleninou. Potraviny i nápoje jsou poměrně drahé, jelikož se podstatná část surovin musí na Maltu dovážet. Na Maltě se pěstují například fíky, hrozny, kaktusy, pomeranče,
37
jahody, čočka, fazole, olivy, rajčata, zelí, brambory a kapary. Velmi známé jsou také červené pomeranče a maltský med (Lips, 2009, str. 27-28). Tradičním národním jídlem je fenek, tedy divoký králík pečený na červeném víně. Dalším národním jídlem je také hobz biz żeijt. Jedná se o housku s rajčaty, olivami, kapari, mátou a sardelemi. Dále tu je možné ochutnat pastizzi, těstoviny plněné ricottou, špenátem a hráškem. Kromě toho jsou velmi populární také tzv. timpana, což je druh lasagní, imqaret (drobné palačinky s datlemi) a qubbajt (karamelové řezy s ovocem a ořechy. V maltské kuchyni samozřejmě nemohou chybět ryby. Národní rybou je lampuki (druh makrely). Další ryby, které tu lze sehnat jsou cerna (okoun) a qarni stuffat (chobotnice). Každý turista musí také ochutnat tradiční rybí polévku aljottu (Lips, 2009, str. 28-29). Na Maltě si vyrábí pro Malťany velmi oblíbené maltské víno. Není však příliš kvalitní, protože kvůli žhnoucímu slunci hrozny zrají příliš rychle. Za národní nápoj se dá považovat nealkoholický drink Kinnie’s, který je podobný top topicu nebo tonicu. Je vyrobený z hořkých pomerančů a bylinek. Mléko se na Maltě prodává pouze čerstvé každý den. Cisku je místní pivo. Malťané však v barech velmi rádi pijí také Heineken nebo Budweiser (Lips, 2009, str. 30-31).
1.3.5 Ekonomická situace Podle čtvrtletní zprávy, kterou vydala Centrální banka Malty 12. září 2014, vzrostlo v prvním čtvrtletí roku 2014 HDP meziročně o 3,5 %, ve druhém čtvrtletí o 2,9 %. Míra inflace měla v prosinci roku 2013 výši 1 %, v březnu 2014 byla už 1,4% a v červnu 2014 klesla na 0,7 %. Míra nezaměstnanosti se oproti předchozímu čtvrtletí snížila. Deficit státního rozpočtu se za poslední rok zvýšil na 3,1 % HDP. Zadlužení vzrostlo ze 74,4 % na 75,3 % HDP. [37]
Tabulka 6 - Základní makroekonomické ukazatele v letech 2009 – 2013 [37]
HDP (mil.eur) Růst HDP (%) Míra nezaměstnanosti (%)
2009 5 956,00 -2,5 6,9
2010 6 458,50 2,9 6,9
2011 6 691,90 1,7 6,5
2012 6 913,20 0,8 6,5
2013 7 262,60 2,4 6,4 38
Míra inflace (%) 2,1 1,5 2,7 2,4 Veřejný dluh (% HDP) 68 69 70,3 70,8 Zdroj: Centrální banka Malty podle dat Národního statistického úřadu; Eurostat
1 71,3
Na Maltě je velmi málo nerostného bohatství. Díky tomu zemědělství tvoři pouze 3 % na HDP, čímž se nachází na posledním místě. Největší podíl na tvorbě HDP májí služby (74 %), hlavně cestovní ruch. Velký význam má také výroba (23 %). [37] Tabulka 7 - Příspěvek hrubé přidané hodnoty hospodářských sektorů k tvorbě nominálního HDP v letech 2009 – 2013 [37]
(v % HDP) 2009 2010 2011 2012 2013 Zemědělství, lesnictví a rybářství 0,2 0,1 0 0,1 0 Těžba, energetika a vodohospodářství 0,8 -0,1 -1 -0,8 1,1 Zpracovatelský průmysl -2,3 1 0,5 0 -0,8 Stavebnictví 0 0,4 -0,1 -0,1 -0,1 Velkoobchod, maloobchod, oprava motorových -1,1 1 0,4 1 0,6 vozidel, doprava, ubytování a navazující služby Finanční a pojišťovací aktivity 1,5 1,3 0,8 0,5 0,2 Informatika a telekomunikace 0 0,8 0,6 0,4 0,4 Podnikaní s nemovitostmi 0,3 0,2 0,1 0 0,1 Profesní, vědecké, správní aktivity -0,2 1,1 0,6 0,4 1,2 Státní správa, obrana, školství, zdravotnictví 0,9 0,9 0,8 0,9 0,9 Umění, zábava -0,8 1 0 0,3 0,1 Hrubá přidaná hodnota – celkem -0,7 7,8 2,7 2,7 3,8 Čisté zdanění produkce 0,6 0,5 1,1 0,1 0,7 Roční nominální růst HDP -0,1 8,3 3,8 2,8 4,4 Zdroj: Centrální banka Malty podle dat Národního statistického úřadu Pro
Maltu
je
charakteristické
velké
množství
malých
a
středních
firem.
Mezi nejdůležitější odvětví patří výroba elektroniky, strojírenství, farmaceutický průmysl, oděvní průmysl a také výroba a oprava lodí. V těchto odvětvích v současné době operuje více než 200 firem a průmyslové výrobky se podílejí 70 % na celkových vývozech z Malty. Oblast průmyslu zaměstnává přibližně 20 % obyvatelstva. [37] Rozvoj v oblasti stavebnictví souvisí s rozvojem cestovního ruchu na Maltě. Od roku 2000 vyrostlo na Maltě několik luxusních hotelů. Co se týče zemědělství, pracují v tomto odvětví pouze 4 % obyvatelstva. Odvětví zemědělství zahrnuje také rybolov a podílí se pouze 3 % na tvorbě HDP. Pro zemědělské účely se dají využít asi 39
dvě třetiny plochy Malty. Vyváží se hlavně brambory a mořské ryby. Pro vlastní spotřebu je Malta schopna vyprodukovat pouze 20 % potravin. Zbývajících 80 % je potřeba dovážet z jiných zemí. [37]
1.3.6 Politická situace Až do roku 1964 byla Malta závislá na Velké Británii. V roce 1974 byl zrušen systém konstituční monarchie a Malta se stala parlamentní republikou v čele s prezidentem. I dnes je však stále členskou zemí britského Commonwealthu. Členem Evropské unie je Malta od roku 2004 a společnou měnu euro má Malta od roku 2008. [38] Maltský parlament má 69 členů a je jednokomorový. Na Maltě jsou tři hlavní politické strany: Labouristická strana (PL), Vládní Národní strana (PN) a Demokratická alternativa (AD). Jedním z největších rozporů mezi Labouristickou stranou a Vládní Národní stranou byl nesouhlas Labouristické strany s členstvím v EU. Demokratická alternativa je podobná stranám zelených. [38] Od roku 2014 je prezidentkou Malty Marie Louise Coleiro Preca. Je již devátou prezidentkou a v době jmenování byla členkou Labouristické strany. Prezidenti jsou voleni vždy po pěti letech nepřímou volbou. Prezident má právo vyhlašovat zákony, rozpustit parlament, jmenuje premiéra, jmenuje soudce a další veřejné činitele, uděluje milost a zmírňuje tresty udělené soudem. Předsedou vlády je od roku 2013 Joseph Muscat. [38]
2 Charakteristika cestovního ruchu na Maltě Podle Malta Tourism Authority v roce 2013 Maltu navštívilo téměř 1,6 milionů návštěvníků. To znamená nárůst oproti roku 2012 o 9,3 %. Turistické výjezdy se zvýšily o 9,6 % a od roku 2007 zaznamenávají průměrný roční nárůst o 4,1 %. [39] Tabulka 8 - Vývoj cestovního ruchu na Maltě v letech 2012/2013 [39]
Celková změna Změna 2013/12 2013/12 (%) 1,455,615 1,590,991 135,376 9,30% 1,443,414 1,582,153 138,739 9,60% 11,859,521 12,890,268 1,030,747 8,70% 2012
Příjezdy Odjezdy Počet přenocování
2013
40
Průměrná délka pobytu Výdaje (v tisících €) Výdaje na osobu (€)
8,2 1,326,474 919
8,1 1,440,379 910
-0,1 113,905 -9
-0,80% 8,60% -1,00%
Graf č. 7 ukazuje, že pro největší množství návštěvníků v roce 2013, přesně pro 77,2 %, byla hlavním důvodem návštěvy Malty dovolená. Mezi další důvody, proč lidé cestují na Maltu, patří například obchodní cesta nebo návštěva příbuzných a přátel. [39] Na grafu č. 8 lze vidět, že více než polovina všech turistů na Maltu přijíždí z Evropy. Téměř čtvrtina turistů přijíždí z Asie a zbytek převážně z Ameriky a Afriky. Největší množství turistů přijelo na Maltu roku 2013 z Velké Británie (454 659). Na druhém místě se umístili turisté z Itálie (233 777) a na třetím místě se nachází Německo (147 110). Na dalších příčkách se pak umístili turisté z Francie, Skandinávie, Španělska, Nizozemska nebo Ruska. Oproti roku 2012 se zdvojnásobil počet turistů z Libye. [23] Podle statistik Malta Tourism Authority na Maltu největší počet turistů přijíždí v srpnu. V srpnu roku 2013 byl počet turistů vyšší než 218 000. Více než 100 000 turistů je však na Maltě od dubna do října. V období mimo hlavní sezónu se jejich počet snižuje a nejméně turistů (61 442) přijelo na Maltu v únoru. [23]
Graf 4 - Důvod návštěvy Malty pro turisty v roce 2013
41
Graf 5 - Mezinárodní příjezdy turistů v roce 2013 [23]
Kromě ubytování turisté nejvíce výdajů vynaloží za jídlo a pití (54,2 %). Za nákupy utratili turisté přibližně 16,2 % z celkových výdajů. Na Maltu se 97,2 % turistů dopravuje letadlem, zbylých 2,8 % přicestovalo po moři. Turisté pro cestu letadlem nejčastěji zvolili společnost Air Malta (43,7 %). Dalších 27,4 % turistů se rozhodlo letět se společností Ryanair. Populární jsou také společnosti Easyjet, Lufthansa nebo Alitalia. [23] Tabulka 9 - Výdaje během pobytu v roce 2013 (kromě ubytování) [23]
Jídlo a pití 54,2 % Nakupování 16,2 % Rekreace 15,6 % Doprava 9,0 % Další 5,0 %
z toho restaurace 31,0 % z toho suvenýry a oblečení 12,0 % z toho exkurze a návštěvy památek 10,0 % z toho veřejná doprava 3,3 % z toho tabákové výrobky 2,0 %
Z turistů, co se vydali v roce 2013 na Maltu, muži představovali 52 % a ženy 48 %. Nejvíce turistů patří do věkové kategorie 45-64 let a jezdí sem také hodně turistů ve věku od 25 - 44 let. [23] 42
Tabulka 10 - Složení turistů dle pohlaví a věku v roce 2013 [23]
Pohlaví Muži Ženy Věková skupina 0 - 24 25 - 44 45 - 64 65+
2013 825 709 756 444 322 257 504 461 528 943 226 492
V tabulce č. 11 lze pozorovat, že více než polovina turistů si vybírala Maltu jako cíl své cesty hlavně kvůli příjemnému a teplému klimatu. Skoro 48 % z nich chtělo poznat nové místo a 39 % turistů zajímala maltská kultura a historie. [23]
Graf 6 - Hlavní motivace turistů pro výběr Malty v roce 2013 [23]
43
2.1 Stávající formy cestovního ruchu na Maltě 2.1.1 Rekreační cestovní ruch Moře a pláže jsou díky velikosti ostrova neustále nablízku. Na výběr tu jsou jak píseční pláže, tak skalnaté pláže s útesy. Ideální místo pro dovolenou tu najdou rodiny s dětmi, milovníci vodních sportů a adrenalinu, mladí lidé cestující za zábavou i osoby hledající klid, který panuje v opuštěných zátokách. [45] Pobřežní vody jsou převážně čisté a bezpečné. Teplota vody v létě je v průměru 22,8 °C. Ačkoliv je Středozemní moře v okolí Malty velmi známé pro pozorovatele žraloků, u pobřeží je lze pozorovat opravdu jen zřídka. V případě, že se tu nějaký objeví, většinou se jedná o žraloka modravého nebo žraloka mako. Žralok bílý je na Maltě raritou. Velmi často jsou tu však vidět delfíni. [46] Vrchol sezóny může trvat až do konce října, kdy je skvělá doba pro návštěvu. Teploty jsou v této době již snesitelnější než v letních měsících. Ačkoliv zima je poměrně mírná, koupání v moři v této době není příliš vhodné. [45]
2.1.2 Sportovní cestovní ruch Malta nabízí širokou škálu sportů, které si lze užívat buď aktivně, nebo i pasivně. Je tu velký výběr jak náročných druhů sportů pro experty, tak lehčích sportů pro začátečníky. Milovníci dobrodružství mohou vyzkoušet horolezectví nebo motokáry. Z venkovních sportů je oblíbený například golf, tenis nebo jízda na koni. [41] Malta má také skvělé podmínky pro pěší turistiku, cyklistiku, vandrování po ostrovech nebo pro projížďky jeepem. Pro tyto aktivity je tu jak vhodné podnebí, tak skvělý terén a scenérie. [41] Jelikož Maltu omývá čisté a teplé Středozemní moře, jsou tu výborné podmínky pro vodní sporty, jako jsou windsurfing, jízda na kajaku nebo vodní lyžování. Velké popularitě se na Maltě těší potápění a šnorchlováni. Velmi oblíbené jsou také plachtění a jachting. V říjnu se koná vzrušující Rolex Middle Sea Race. Jedná se o jachtařské závody, které jsou vždy velkou podívanou. [41]
44
2.1.3 Poznávací cestovní ruch Malta prošla vývojem starším více než 7 000 let, což se hluboce projevilo v národním bohatství a kultuře. Obdivovat se zde dá skvostná architektura a je tu spousta historických památek, které čekají na prozkoumání. K vidění je tu například Velmistrovský palác, který dnes slouží jako parlament, Sacra Infermeria, bývalá nemocnice, kde se dnes nachází kongresové centrum a samozřejmě tři památky UNESCO – historické město Valletta, Megalitické chrámy a Hypogeum. [43] Také umění má na Maltě své místo. Je tu nejen nespočet muzeí, ale také budov, které vykazují znaky od rané renesance po moderní dobu. Každý milovník historie a poznávání se na Maltě tedy rozhodně nudit nebude. [43]
2.1.4 Kongresový a incentivní cestovní ruch Malta je sice malá země, ale nabízí bohaté služby také pro kongresy, konference i pro incentivní pobyty. Poskytuje vhodné podmínky, ať už pro obchodní jednání, tak pro odměnění zaměstnanců za dobře odvedenou práci. Dalšími výhodami kromě krásného prostředí jsou skvělá pohostinnost místních obyvatel a fakt, že všichni na Maltě hovoří anglicky. [40] Na ostrovech operují specializované společnosti, které mají rozsáhlé zkušenosti s uspokojováním vysokých požadavků náročných cestovatelů. Umí zajistit veškeré požadavky cestujících od ubytování, výletů, rezervací v restauracích, zajištění zábavných programů po zamluvení konferenčních prostor. Jsou tu také firmy, které se specializují v pořádání akcí, zajišťují prezentace, osvětlení a ozvučení akcí i tlumočnické služby. [40]
2.1.5 Jazykové pobyty Více než 160 let byla Malta britskou kolonií, proto je angličtina jedním z úředních jazyků. Nejen protože na tu každý hovoří anglicky, ale také díky vynikajícímu klimatu, Malta je perfektní místo pro jazykový pobyt. Studenti tedy nemusí jen sedět ve třídě a učit se, ale mají spoustu příležitostí komunikovat a procvičovat cizí jazyk všude po ostrovech. Mohou tak zažít opravdu jedinečnou dvojí dovolenou zahrnující studium 45
angličtiny i úžasnou středomořskou atmosféru. Všechny jazykové školy také organizují mimoškolní programy, během kterých studenti lépe poznají jak zemi, tak její vstřícné obyvatelstvo. [42]
3 Popularita jazykových pobytů v zahraničí Jazykový pobyt je snad nejefektivnější způsob, jak se poměrně rychle naučit cizí jazyk. Během kurzu v zahraničí studenti nejenže chodí do školy, ale hlavně také zažijí skvělou dovolenou, na kterou jistě nikdy nezapomenou. Nejvíce lidí jezdí do zahraničí studovat angličtinu, roste však zájem i o španělštinu nebo němčinu. Nejpopulárnějšími destinacemi pro jazykové kurzy jsou například Londýn, New York, Sydney, Oxford, ale i St. Julian’s na Maltě. Jazykové školy nabízí kurzy jak pro děti a mládež, tak pro dospělé. Je možné zvolit i specializaci, které se chceme při studiu věnovat například marketing, management nebo příprava na mezinárodní zkoušku. [47]
3.1 Jazykové pobyty na Maltě Malta je velmi populární destinace pro jazykové pobyty. Oblíbená je hlavně díky příjemnému horkému klimatu, krásným plážím a milým lidem, kteří si studentů a turistů váží a vřele je vítají. Je tu spousta barů, restaurací, diskoték a kaváren, kde studenti mohou trávit volný čas. Ačkoliv je Malta tak malý stát, je tu celkem 46 jazykových škol. Mezi ty nejpopulárnější patří EF v St. Julian’s, EC Malta, ESE, Inlingua Sliema, nebo LAL Malta Sliema. V roce 2013 na Maltu přijelo celkem 74 992 studentů. Jedná se o pokles, protože v roce 2012 jich bylo dokonce 81 991. Studenti tu trávili v roce 2013 průměrně 3,1 týdny. Nejvíce studentů přijelo v roce 2013 z Itálie (17,8 %), dále z Ruska (15,3 %), z Německa (14,5 %) nebo z Francie (10,1 %). Dále je Malta populární pro studenty ze Španělska, Rakouska, Švýcarska, Turecka nebo Polska. Studenti z České republiky tvořili 2 % z celkového počtu studentů. [23]
46
3.2 Srovnání Malty s dalšími destinacemi jazykových pobytů Malta je zemí mnoha možností a jazykové pobyty jsou jedním z hlavních důvodů, proč tolik mladých lidí z celého světa míří do této krásné země. Rozhodně však není jedinou destinací, kam studenti míří za účelem studia angličtiny. Největší agenturou v České republice, která zajišťuje jazykové pobyty je Student Agency. Pokud se podíváme na nabídku jazykových pobytů, které nabízí, zjistíme, že kromě Malty zajišťuje zájezdy také do Velké Británie, Irska, Kanady, USA, Austrálie, Jihoafrické republiky, Indie, Thajska, na Nový Zéland a Kypr. [49] Tradiční destinací, kam jezdí nejvíce studentů z celého světa je už dlouhou dobu Velká Británie. Studenty na Velké Británii láká nejen kouzelné prostředí této nádherné země, ale také její kultura a tradice. Lze si vybrat z 15 destinací, z nichž nejpopulárnější je jistě Londýn, dále Liverpool, Cambridge, Brighton nebo Oxford. [49] Pro milovníky krásné zelené přírody a klidného prostředí je jednou z možností Irsko. Tato země oplývá bohatou historií i kulturou. Kromě jazykových škol v hlavním městě Dublinu studenti mohou zvolit školy také v Corku a Galway. [49] Když se řekne USA, každý si představí zemi nekonečných možností. Je to země mnoha kulturních protikladů i životních stylů. Student Agency nabízí jazykové pobyty v osmi lokalitách Spojených států amerických například v New Yorku, Miami, Los Angeles, San Franciscu, Bostonu, ale i na Havaji v Honolulu. Studenti mají během pobytu možnost projet státy a poznat tento obrovský kontinent. K vidění je toho skutečně mnoho od moderních obrovských metropolí po nejrůznější přírodní unikáty. Další možností pro studenty, kteří chtějí studovat anglický jazyk je Kanada. Vybrat si lze školu například v Calgary, Montrealu, Torontu nebo ve Vancouveru. Kromě studia se studenti mohou vydat za poznáním například k jedinečným Niagarským vodopádům, které musí vidět snad každý návštěvník Kanady. [49] Neskutečně nádhernou přírodu nabízí Nový Zéland. Na každém kroku tu jsou ledovce, sopky, gejzíry, jezera a nekonečné zelené louky. Uspokojení najdou i milovníci různých sportů jako je rafting, kanoistika, horolezectví nebo paragliding. Jazykové školy najdeme v Queenstownu, Aucklandu nebo ve Wellingtonu. Lákavé je také exotické prostředí Austrálie. Jsou tu naprosto úchvatné pláže a průzračné moře s korálovými 47
útesy, které je velmi populární hlavně u surfařů a potápěčů. Naprostým rájem pro potápěče je jistě Velký bariérový útes, který je opravdovým přírodním unikátem. Jazykové školy se nachází v Sydney, Brisbane nebo v Melbourne. [49] Pro ty, co dávají přednost horkému klimatu a exotickému prostředí, jsou ideální destinace pro jazykový pobyt například Kypr, Jihoafrická republika, Indie nebo Thajsko. V těchto zemích si studenti z celého světa užívají slunné počasí a relaxují na dlouhých písčitých plážích. Kypr, třetí největší ostrov ve Středozemním moři, má dvě části – severní tureckou a jižní řeckou část. Není tedy divu, že se tu střetávají dvě odlišné kultury a tradice. Kapské město v Jihoafrické republice je jedno z nejkrásnějších měst na světě a proto není divu, že láká mnoho lidí k návštěvě. Thajsko je všeobecně známé jako jedna z nejpopulárnějších destinací pobytových dovolených. Co se týče Indie, je to země s velmi bohatou historií a přímořské středisko Goa, kde se také nachází jazykové školy, je velmi známé po celém světě. [49] Tabulka 11 - Srovnání destinací jazykových pobytů [49], [50], [60], [72] Země
Spojené království
Irsko Malta
USA
Kanada
Dopravní dostupnost
letecky, autobusem
letecky letecky
letecky
letecky
Město Londýn autobusem Londýn letecky Bristol
Cena dopravy z Prahy od 950,-
Doba letu
Vízum
Cena základního kurzu za 2 týdny
Počet lekcí týdně
od 25 060,-
20
od 30 100,-
28
od 20 020,-
15
-
od 2 259,-
2:00
od 5 425,-
3:45
Cardiff
od 8 293,-
4:10
Edinburgh
od 5 754,-
4:25
od 22 470,-
20
Liverpool
od 35 140,-
9:20
od 26 780,-
21
Manchester
od 5 657,-
3:35
od 23 240,-
20
Cork
od 9 962,-
8:05
od 21 980,-
20
Dublin
od 3 145,-
2:30
od 20 640,-
20
od 25 340,-
20
ne
ne ne
Luga Fort Lauderdale Honolulu
od 6 610,-
2:30
od 16 929,-
44:42
od 23 870,-
20
od 27 807,-
22:42
od 41 560,-
20
Chicago
od 17 130,-
17:30
od 21 550,-
20
Los Angeles
od 20 335,-
30:25
od 26 340,-
20
Miami
od 16 817,-
44:42
od 21 550,-
20
New York San Francisco Calgary
od 12 427,-
12:08
od 26 400,-
20
od 20 001,-
14:50
od 22 660,-
16
od 20 187,-
12:45
od 23 180,-
20
ano
ne
48
Austrálie
Nový Zéland
letecky
letecky
Montreal
od 17 457,-
15:09
od 22 910,-
17
Toronto
od 15 688,-
16:50
od 22 910,-
17
Vancouver
od 20 340,-
17:39
od 23 140,-
20
Brisbane
od 25 611,-
41:15
od 22 080,-
20
Cairns
od 28 580,-
50:35
od 20 780,-
20
Gold Coast
od 31 054,-
39:20
od 26 940,-
20
Melbourne
od 25 672,-
39:55
od 25 180,-
20
Perth
od 23 935,-
40:50
od 22 440,-
20
Sydney
od 23 612,-
25:35
od 23 540,-
20
Auckland
od 27 441,-
35:00
od 20 480,-
20
Queenstown
od 28 723,-
37:35
od 27 400,-
25
Napier
od 36 350,-
38:00
od 25 840,-
25
Wellington
od 27 365,-
46:10
od 23 440,-
23
od 5 138,-
10:05
od 37 742,-
20
od 14 974,-
22:25
od 23 096,-
20
od 15 911,-
30:45
od 22 750,-
15
od 12 849,-
18:20
od 25 252,-
15
Kypr Jihoafrická republika Indie
letecky
letecky
Larnaca Kapské Město Goa
Thajsko
letecky
Bangkok
letecky
ano
do 90 dnů ne
ne do 90 dnů ne ano do 30 dnů ne
3.3 Srovnání nejoblíbenějších maltských jazykových škol a kurzů Na Maltě je více než 40 jazykových škol. V následující tabulce je vybráno několik nejznámějších a nejoblíbenějších škol, kam jezdí nejvíce studentů nejen z České republiky. Ceny jsou uvedené vždy za čtyři týdny a mimo hlavní sezónu. Během hlavní sezóny (ta je u většiny škol od června do září) všechny školy vyžadují sezónní příplatek. Kurz se tak vždy ještě o pár tisíc prodraží, proto je výhodnější jet dříve. Ze všech kurzů, které nabízí snad každá jazyková škola, jsem pro porovnání vybrala tři nejoblíbenější – základní kurz, intenzivní kurz a obchodní (business) kurz. Nejdražší jazykovou školou, ale mezi studenty jednou z nejoblíbenějších, je EF St. Julian's. Není se čemu divit, jelikož poskytuje jen to nejmodernější vybavení a zároveň má velmi strategickou polohu v centru kulturního a společenského dění. St. Julian's je městečko u moře s dlouhou promenádou zvanou Paceville, kam míří téměř všichni studenti noc co noc. Je to centrum nočního života a na každém kroku tu jsou bary, restaurace, občerstvení, kino, bowling, ale také nákupní centrum Bay Street. Vše na jednom místě a pouze několik málo metrů přímo od školy. Já osobně jsem na Maltě měla spoustu přátel, kteří právě tuto školy navštěvovali a všichni by ji jistě doporučili. Velkou výhodu vidím také v soukromém Beach Clubu, který je skvělým místem kam jít 49
po škole relaxovat. Jedná se o soukromou pláž s lehátky, kam smí pouze studenti EF školy. Naopak levnější kurzy poskytují školy Sprachcaffe v St. Julian's nebo EASY School of Languages ve Vallettě. Rozdíl je skutečně veliký. Téměř o 30 000 Kč za stejný typ kurzu. Pokud někdo nemá k dispozici tak obrovskou sumu peněz, tyto školy jsou rozhodně vhodnou volbou. Malta je neskutečně nádherné místo a opravdu stojí za zvážení. Dá se tak jednoduše skloubit studium s příjemnou dovolenou v exotickém ráji. Tabulka 12 - Srovnání stávající nabídky nejoblíbenějších maltských škol [53-59] Škola
EF St. Julian’s
IELS Sliema Malta
EC English Language Schools, St. Julian's European School of English, St. Julian's
Sprachcaffe St.Julians
Inlingua Malta School of Languages
Druhy kurzů
Počet Cena (4 týdny) lekcí/týden
Základní
20
43 602 Kč
Intenzivní
32
43 600 Kč
Obchodní
32
43 603 Kč
Základní
20
18 077 Kč
Intenzivní
30
25 747 Kč
Obchodní
20
27 938 Kč
Základní
20
21 364 Kč
Intenzivní
30
31 225 Kč
Obchodní
20
38 894 Kč
Základní
20
16 434 Kč
Intenzivní
30
40 537 Kč
Obchodní
20
32 868 Kč
Základní
20
14 243 Kč
Intenzivní
30
21 912 Kč
Obchodní
30
32 868 Kč
Základní
20
16 982 Kč
Intenzivní
30
21 912 Kč
Obchodní
20
24 651 Kč
Výhody Moderní škola s nejnovější technologií; V centru zábavy, barů a restaurací; V těsné blízkosti moře; Soukromý EF Beach Club; Studenti z více než 100 zemí světa Třetí nejlepší škola na Maltě; Rezidence přímo v budově školy; V těsné blízkosti moře; Škola organizuje volnočasové aktivity pro své studenty Moderní vybavení a nejnovější technologie; V centru zábavy, barů a restaurací; Střešní terasa se zahradou; V těsné blízkosti moře Jedna z nejlepších škol na Maltě; Intenzivní kurz zahrnuje 10 soukromých lekcí týdně; V centru zábavy, barů a restaurací; V těsné blízkosti moře; Moderní prostředí V centru zábavy, barů a restaurací; Velký kampus se zahradami a obrovským bazénem; Kurzy potápění pro studenty Vlastní účinná inlingua metoda výuky - používání jazyka namísto čtení o něm; vlastní rezidence v St. Julian's, centru nočního života a zábavy
50
EASY School of Languages Valletta
Základní
20
Intenzivní
30
Obchodní
30
14 791 Kč Škola se nachází v hlavním městě - obchodní, kulturní i 21 912 Kč společenské centrum a památka na seznamu světového dědictví 30 129 Kč UNESCO; Výuka i mimo třídu
3.3.1 Druhy kurzů V tabulce č. 12 jsou porovnávány tři nejpopulárnější druhy kurzů. Jedná se o základní kurz, intenzivní kurz a obchodní kurz. Tato podkapitola se zabývá jejich charakteristikou. Základní kurz Základní kurz je hlavní a nejoblíbenější kurz, který nabízí snad všechny jazykové školy. Je zaměřen na běžný mluvený jazyk a na ovládnutí jak mluvené, tak psané formy. Hlavním cílem tohoto kurzu je získání a zlepšení komunikačních schopností, gramatiky a slovní zásoby za krátkou dobu. [60] Intenzivní kurz Intenzivní kurz se od základního kurzu liší pouze počtem lekcí týdně. Zatímco základní kurz obsahuje jen 20 lekcí týdně a probíhá jen dopoledne, intenzivní obsahuje 10 doplňujících lekcí odpoledne. Cílem je prohloubit znalosti jazyka a naučit se ho prakticky využívat v každodenním životě. Během hodin jsou diskutována všeobecná témata, jako je společnost, kultura, ekonomika, politika, aktuální situace i běžné životní události. [61] Obchodní kurz Obchodní kurz je vhodnou volbou pro osoby, které potřebují znalost cizího jazyka pro své zaměstnání. Během kurzu je kladem důraz na získání znalostí jazyka v oblasti obchodu a marketingu, dále na psaní obchodních dopisů, přípravu obchodních jednání apod. Cílem je rozšířit slovní zásobu a zlepšit komunikační dovednosti v této oblasti. [60]
51
4 Dotazníkové šetření Ze všeho nejdříve je potřeba zmínit, že tvorbou jazykových pobytů se již jedna bakalářská práce dříve zabývala. Práce má název Maltézská kultura a jazykové pobyty na Maltě a napsala ji Michaela Ladmanová. Na rozdíl od mé práce, kde je zkoumán potenciál Malty, tato práce se zaměřuje na kulturu a jazykové pobyty všeobecně. V této práci se mi nelíbí vyhodnocení dotazníkového šetření a následná tvorba produktu. Dotazník nezjišťuje věkové složení tázaných osob. Lidé odlišných věkových kategorií mají různé preference a nelze na ně pohlížet stejnoměrně. Dvacetiletý člověk má úplně jiné preference než člověk v důchodovém věku. Navíc na dotazník odpovědělo pouze 100 respondentů, což je dle mého názoru málo na zjištění požadavků různých věkových skupin. Autorka nebere v potaz nároky a požadavky jednotlivých věkových kategorií. Mým dotazníkovým šetřením bylo zjištěno, že senioři nemají o jazykové pobyty zájem. Takto odpověděla většina seniorů. Proto je dle mého názoru zbytečné tvořit pro tuto skupinu produkt. Navíc podle dotazníku je největší část dotazovaných ochotna utratit za jazykový pobyt maximálně 19 000 Kč a autorčin nejlevnější pobyt stojí 26 572 Kč. To ani zdaleka neodpovídá požadavkům a preferencím dotazovaných osob. [67]
4.1 Metodika a vyhodnocení dotazníkového šetření Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 250 respondentů. Respondenti odpovídali jak prostřednictvím serveru Survio.cz, tak formou tištěných dotazníků. Šetření bylo cíleno na osoby od 18 let po osoby starší 60 let. Osoby byly rozděleny do přibližně stejně velkých skupin podle věku. Vytvořila jsem celkem pět věkových kategorií:
18 – 30 let
63 respondentů
31 – 40 let
49 respondentů
41 – 50 let
46 respondentů
51 – 60 let
47 respondentů
60 a více let
45 respondentů
První otázka je cíleně položena za účelem zjištění, zda je vůbec o jazykové pobyty zájem. Většina mladých osob odpovídala, že už o jazykovém kurzu přemýšlela. Naopak
52
starší osoby o jazykové pobyty nemají zájem. Jak lze vidět v grafu č. 10, záporně odpověděla více než polovina respondentů.
Graf 7 - Zájem o jazykové pobyty v zahraničí
Druhá otázka zjišťuje, jaké je povědomí o jazykových pobytech na Maltě. Jak jsem zjistila, 58 % respondentů vůbec netuší, že je Malta známou destinací jazykových pobytů a vyučuje se tu angličtina. Je to dle mého názoru velká škoda, že o tom spousta lidí neví.
Graf 8 - Povědomí o jazykových kurzech na Maltě
Třetí otázka je polootevřená a má zjistit, čím je Malta pro dotazované osoby atraktivní, konkrétně co by respondenty motivovalo jet na Maltu na jazykový kurz. S naprostou 53
převahou vyhrává moře, které láká téměř 67 % osob. Kromě moře lidi láká také maltská příroda a velmi dlouhá historie maltské civilizace.
Graf 9 - Motivace pro výběr Malty, jako destinace pro jazykový kurz
Graf 10 - Maximální finanční částka za jazykový pobyt
Jazykové kurzy nejsou levná záležitost. Proto mě nepřekvapilo, že drtivá většina osob (70,4 %) odpověděla, že je ochotná za kurz zaplatit maximálně 30 000 Kč. Jen 56 respondentů by zaplatilo i 40 000 Kč a 2 respondenti dokonce 60 000 Kč. Více však nebyl ochoten zaplatit žádný respondent. 54
Nejvíce preferovaná délka jazykového pobytu je tři týdny. Vybralo by si ji více než 30 % respondentů. Výsledky však byly poměrně vyrovnané. Mladé osoby nejvíce upřednostňovaly kurz po dobu čtyř týdnů.
Graf 11 – Preferovaná délka jazykového kurzu
Graf 12 - Preferovaný typ ubytování
Na ubytování měli respondenti velmi různé názory. Mladí respondenti upřednostňují ubytování v hostitelské rodině. Hostitelskou rodinu by si vybrala více než polovina tázaných osob ve věku od 18 do 30 let. Naopak starší osoby, chtějí mít své soukromí a nejvíce dávaly přednost apartmánu. 55
Pokud jde o stravování, více než polovina tázaných osob by si vybrala polopenzi. Vybralo si ji 140 respondentů. Pouze snídani zvolilo jen 53 respondentů.
Graf 13 - Preferovaný způsob stravování
Graf 14 - Preferovaný počet studentů ve třídě při výuce
Čím méně lidí je ve skupině, tím více se toho lze naučit a je více příležitostí k projevu. To si uvědomují hlavně mladí lidé a proto nejvíce dávali přednost skupině nejvíce 8 osob. Ostatní věkové skupiny však odpovídaly různě a nelze jednoznačně říci, jakému
56
počtu by daly přednost. Výsledky byly velmi vyrovnané, ale nejvíce osob by preferovalo skupinu nejvíce 12 osob.
Graf 15 - Preferovaná volnočasová aktivita
Předposlední otázka zjišťovala, čemu by se chtěli respondenti věnovat ve volném čase. Celkem 26 % respondentů si vybralo výlet za historickými památkami. Kromě toho lidé vybírali také plavbu na ostrov Comino, kde mohou strávit krásné chvilky v modré laguně nebo kurz potápění. Jak lze vidět z jednotlivých grafů, výsledky pojaté celkově od všech věkových skupin jsou často velmi nejednoznačné. Osmnáctiletý člověk očekává něco úplně jiného než šedesátiletý člověk. Nelze tedy vytvářet z celkových výsledků produkt pro všechny, ale je třeba pohlížet na odpovědi jednotlivých věkových kategorií. Původně bylo mým záměrem vytvořit jazykový pobyt jak pro mladé osoby ve věku od 18 do 30 let, tak pro osoby starší 50 let. Na základě dotazníkového šetření však bylo zjištěno, že tato věková skupina (osoby 50 a více let) nemá o jazykový pobyt zájem a nikdy o něm ani nepřemýšlela. Důvodem je nejspíše fakt, že tyto osoby již nemají zájem učit se nový jazyk a raději dají přednost klidné dovolené v exotickém prostředí. Druhým důvodem, proč starší osoby nemají zájem o jazykové pobyty, je cena. Jazykový
57
pobyt není zrovna nejlevnější záležitostí. Proto je jasné, že většina těchto osob si ze svého ušetřeného důchodu raději dopřeje dovolenou u moře. Na základě zjištěných faktů jsem se rozhodla, že vytvořím balíček jazykového pobytu pouze pro první výše zmíněnou skupinu, a to pro mladé osoby ve věku od 18 do 30 let. Následující grafy zobrazují pouze odpovědi osob ve věku od 18 – 30 let. Jedná se tedy o mou cílovou skupinu osob. Z této věkové kategorie mi odpovědělo na mé dotazníkové šetření celkem 63 osob. Všechny tyto osoby odpověděly online prostřednictvím elektronického dotazníku, který jsem měla vytvořený prostřednictvím systému Survio.cz.
Graf 16 - Zájem o jazykové pobyty v zahraničí (osoby od 18 do 30 let)
Na první otázku, zda někdy tyto osoby přemýšlely o jazykovém kurzu v zahraničí, více než tři čtvrtiny dotazovaných odpověděly, že přemýšlely. Není na tom nic divného, protože většina mladých osob si velmi dobře uvědomuje, jak je v dnešní době důležité dorozumět se cizím jazykem. Dnešní mladí lidé mají spoustu příležitostí, a i když je ne vždy využijí, je vidět, že o této možnosti mnoho lidí alespoň přemýšlí. Co se týče povědomí o výuce angličtiny na Maltě, lze vidět, že skoro polovina dotazovaných nemá ponětí, že je Malta velmi známou destinací, kde se nachází jazykové školy. Je to škoda, protože Malta je opravdu obdivuhodná země, kde se dá spojit příjemné s užitečným a po hodinách strávených v učebnách si studenti mohou
58
užívat slunné počasí a zasloužený odpočinek na pláži u moře. Navíc jistě spousta mladých lidí ocení, že je Malta centrem nočního života, kde se dá zažít spousta zábavy.
Graf 17 - Povědomí o jazykových kurzech na Maltě (osoby od 18 do 30 let)
Graf 18 - Motivace pro výběr Malty, jako destinace pro jazykový kurz (osoby od 18 do 30 let)
Třetí otázka byla polootevřená. Dotazované osoby tedy vybíraly více možností odpovědí. Na tuto otázku odpovídaly téměř všechny osoby podobně. Převážná většina 59
dotazovaných zaškrtla moře. Je to tedy primární důvod, proč by se lidé při výběru destinace pro jazykový kurz rozhodli pro Maltu. Téměř 42 % dotazovaných osob by lákala také krásná maltská příroda. Pro Maltu jsou charakteristické kouzelné zálivy a skalní útesy, ale také dlouhé pláže. Téměř 39 % mladých osob by na Maltu jelo kvůli nočnímu životu, kterým je Malta všeobecně známá. Studenti z celého světa se tu noc co noc chodí bavit do barů a na diskotéky. Je to skvělý způsob, jak si na Maltě najít přátele a zdokonalit jazyk mimo školní učebnu. Dvě dotazované osoby napsaly také vlastní důvod, proč by se rozhodly pro Maltu. První osoba napsala, že by ji lákala exotika, kterou na Maltě určitě najde. Druhá osoba napsala, že většina lidí na Maltě mluví anglicky. To je rozhodně velká výhoda, jelikož stejně jako maltština, angličtina je na Maltě úředním jazykem a tak studenti mohou každý den zdokonalovat své znalosti angličtiny.
Graf 19 - Maximální finanční částka za jazykový pobyt (osoby od 18 do 30 let)
Tato otázka celkem jasně ukazuje, že více než tři čtvrtiny dotazovaných ve věku od 18 do 30 let by zaplatily za jazykový pobyt částku do 30 000 Kč. Je to celkem pochopitelné, protože 30 000 Kč je už opravdu velký obnos peněz. Skutečností ale je, že jazykové kurzy jsou velmi drahou záležitostí a 30 000 Kč, obzvláště v hlavní sezóně, nemusí stačit. Jen 11,1 % dotazovaných osob by bylo ochotných zaplatit do 40 000 Kč a 9,5 % dokonce až 50 000 Kč. Více jak 50 000 Kč však není ochoten zaplatit ani jeden z dotazovaných. 60
Graf 20 - Preferovaná délka jazykového kurzu (osoby od 18 do 30 let)
Na tuto otázku odpovídali lidé různě. Téměř 24 % osob by však upřednostnilo zůstat na Maltě po dobu čtyř týdnů. Tři týdny by zvolilo celkem 22,2 % osob. Pro dva a šest týdnů se rozhodlo 20,6 % dotazovaných. Podle mého názoru je optimální délka kurzu minimálně čtyři týdny. Většina dotazovaných však zároveň odpověděla, že by do kurzu investovala jen do 30 000 Kč. Tato částka by však na 4 nebo 6 týdnů často ani nestačila. Co se týče ubytování, tak pro studenty a mladé osoby je nejvíce lákavé ubytování v hostitelské rodině. Této možnosti by dala přednost více než polovina dotazovaných. Podle mého názoru je to pro mladého člověka velmi vhodná volba. Studenti tak mají možnost poznat, jak funguje život v maltské rodině, jaké jsou jejich tradice a zvyklosti. Další výhodou je osobní vztah ke studentům a každý den jsou studenti nuceni hořit anglicky a procvičovat tak jazyk. Navíc rodina zajišťuje pro studenty domácí jídlo, takže studenti mají možnost ochutnat nejrůznější jídla maltské kuchyně. Nevýhodou je, že studenti musí dodržovat určitá pravidla daná hostitelskou rodinou, což může znamenat určitá omezení.
61
Graf 21 - Preferovaný typ ubytování (osoby od 18 do 30 let)
Graf 22 - Preferovaný způsob stravování (osoby od 18 do 30 let)
Téměř 59 % dotazovaných osob by si vybralo během pobytu stravování formou polopenze. Je to pro většinu osob optimální volba, protože mají zajištěná dvě jídla každý den. Zároveň si však ponechávají možnost najíst se v místních restauracích a ochutnat tak různé pokrmy nejen maltské kuchyně.
62
Graf 23 - Preferovaný počet studentů ve třídě při výuce (osoby od 18 do 30 let)
Tato otázka zkoumá, jak velká skupina osob ve třídě by dotazovaným vyhovovala při studiu. Nejvíce dotazovaní lidé odpovídali, že by chtěli třídu pouze s osmi studenty (36,5 %). Samozřejmě, čím více studentů je ve třídě, tím se snižuje prostor pro komunikaci. Pokud by chtěl někdo miniskupinu s šesti lidmi, platí se příplatek.
Graf 24 - Preferovaná volnočasová aktivita (osoby od 18 do 30 let)
63
Poslední otázka zjišťuje, co by dotazované osoby chtěly na ostrově podniknout. Nejvíce mladých osob by chtělo vyzkoušet kurz potápění. Malta je totiž rájem pro potápěče. Jsou tu nádherné korálové útesy s kouzelnými mořskými živočichy. Navíc tu bylo záměrně pro potápěče potopeno několik lodí. Aktivita na druhém místě je návštěva pamětihodností. Dalo by jí přednost 19,1 % tázaných osob. Pamětihodností je na Maltě nespočet. Velmi navštěvované jsou zejména město Valletta a megalitické chrámy. Kromě návštěvy památek by 17,5 % dotazovaných osob chtělo navštívit ostrov Comino. Comino, jeden z maltských ostrovů, je ráj na zemi. Najdeme tu nádherné pláže a blankytné moře. Není tedy divu, že většina návštěvníků Malty chce tento úžasný ostrov navštívit.
5 Sestavení produktu – Jazykový pobyt na Maltě Můj balíček, tedy jazykový pobyt na Maltě, jsem sestavila na základě výsledků zjištěných dotazníkovým šetřením. Rozhodla jsem se pro jazykový kurz mimo hlavní sezónu, jelikož je to mnohem levnější než na vrcholu sezóny. Kurz bude trvat čtyři týdny a bude trvat od 9. května 2015 do 6. června 2015.
5.1 Jazykový kurz Jazykový kurz bude probíhat ve škole EASY School of Languages v hlavním městě Vallettě. Standartní kurz zahrnuje 20 lekcí po 45 minutách týdně. Minimální věk účastníků kurzu je 18 let a kurzy jsou určeny pro studenty od pokročilých začátečníků (Elementary) až po pokročilé (Advanced). Ve třídě je vždy maximálně 8 studentů. [51] V ceně kurzu je také zahrnut uvítací balíček, rozřazovací test podle úrovně jazykových znalostí, výukové materiály, školní Wi-Fi zdarma a uvítací welcome party. Cena standartního kurzu je 135 euro za týden. Dle měnového kurzu České národní banky k 19. březnu 2015 (27,42 Kč/1 euro) je cena 3 702 Kč za týden. Dále škola vyžaduje jednorázový registrační poplatek 822 Kč. [68], [51] Cena za jazykový kurz / 4 týdny – 14 810 Kč Cena za registrační poplatek – 822 Kč 64
Cena výukových materiálů – ZDARMA (v ceně kurzu)
5.2 Ubytování Balíček obsahuje ubytování v maltské hostitelské rodině. Dům se nachází ve městě San Gwann a poskytuje pěkné a útulné zázemí. Hostitelská rodina žije s jedním malým dítětem ve velkém rodinném domě. V domě s rodinou žije také kočka. Dům se nachází dvě minuty pěšky od autobusové zastávky. Cesta autobusem do Valletty trvá přibližně 14 minut. Student je ubytovaný v jednolůžkovém pokoji a koupelna je sdílená s hostitelskou rodinou. Pokoj je dále vybaven pracovním stolem s lampičkou, skříní, zrcadlem, nočním stolkem a kobercem. Hostitelská rodina je nekuřácká, proto je kouření povoleno pouze venku mimo dům. V ceně za ubytování je zahrnuta snídaně. Další jídla za příplatek po domluvě s rodinou. [52] Cena ubytování za noc – 430 Kč Cena ubytování / 4 týdny – 12 040 Kč
5.3 Transport z/na letiště Součástí ceny balíčku je také transport autobusem z letiště do Valletty a na konci kurzu zpět z Valletty na letiště. [63] Cena transportu z/na letiště – 247 Kč
5.4 Volnočasové aktivity Potápění V ceně balíčku je i lekce potápění. Cena zahrnuje nejen ponoření s kompletní potápěcí výbavou, ale také transport od několika hotelů do přístavu a cesta motorovým člunem na širé moře. Cena ponoru je 45 euro. Potápění poskytuje škola Paradise Diving School. [64] Cena lekce potápění – 1 234 Kč Výlet lodí na ostrov Comino 65
Další zahrnutou aktivitou je cesta trajektem do modré laguny u ostrova Comino. V ceně je započítána cesta na Comino i zpět na Maltu. Jedná se o nezapomenutelný zážitek. Comino je ráj na zemi a neměl by si ho nechat ujít žádný návštěvník Malty. [65] Cena trajektu na Comino – 274 Kč Výlet za pamětihodnostmi Poslední zážitkovou aktivitou zahrnutou v ceně balíčku je výlet autobusem za památkami. Jedná se o Hop On – Hop Off výlet. To znamená, že za cenu jedné jízdenky je k dispozici neomezený počet nástupů a výstupů po celý den po celém ostrově. Výlet má celkem 25 zastávek, například Valletta, Sliema, Hypogeum, Marsaxlokk, jeskyně Blue Grotto nebo pevnost St. Elmo. [66] Cena výletu za pamětihodnostmi – 466 Kč Tabulka 13 - Ceník jednotlivých služeb zahrnutých v balíčku [51], [52], [63], [64], [65], [66] Jazykový kurz Registrační poplatek Výukové materiály Transport z letiště i na letiště Ubytování Welcome party Potápění Výlet lodí na ostrov Comino (tam i zpět) Výlet za pamětihodnostmi Celkem
Cena 14 810 Kč 822 Kč 0 Kč 247 Kč 12 040 Kč 0 Kč 1 234 Kč 274 Kč 466 Kč 29 893 Kč
6 Shrnutí Jistě se klade otázka, proč by si lidé měli koupit zrovna tento balíček, když je na trhu již tolik agentur specializujících se na jazykové pobyty. Jak jsem během výzkumu zjistila, v ceně balíčků konkurenčních firem je vždy jen jazykový kurz a ubytování. Někdy je zahrnuta také polopenze, ale setkala jsem se s mnoha pobyty, kde byla polopenze za týdenní příplatek. 66
Co se týče ubytování, školy ho samozřejmě pro své studenty zajišťují. Pravdou ale je, že ceny jsou podstatně vyšší. Já využila pro hledání vhodné rodiny server Homestay.com. Jedná se o společnost, která nabízí ubytování v rodinách po celém světě. Předtím, než je rodina zařazena do nabídky serveru, je pečlivě prověřena, zda vyhovuje požadavkům. Ceny na těchto stránkách jsou různé. Já vybrala příjemné a útulné ubytování, které je však přijatelné i cenově. Další věc je transport z letiště a zpět. Tato služba je poskytována také vždy za příplatek. Většinou jednosměrný transfer stojí kolem 20 euro. V mém balíčku je však zahrnuta doprava tam i zpět autobusem pouze za 9 euro. Všechny další aktivity, které chtějí studenti provozovat, jsou vždy za příplatek. Nejsou součástí ceny balíčku. V mém balíčku je však v ceně i lekce potápění, výlet lodí na ostrov Comino a výlet autobusem za pamětihodnostmi. Dále je velkou výhodou, že v ceně mého balíčku jsou zahrnuty i výdaje za studijní materiály a učebnice. Jsou školy, které mají materiály zahrnuty v ceně kurzu. Některé však vyžadují za studijní materiály poplatek (IESL Malta, Sprachcaffe). Co je však nejdůležitější, balíček je sestaven přesně podle preferencí a požadavků cílové skupiny zákazníků. Následující tabulka č. 14 znázorňuje, proč dát přednost mému balíčku před konkurencí. Tabulka srovnává dva naprosto stejné balíčky. Balíčky obsahují v základu jazykový kurz ve škole EASY School of Languages ve Vallettě, transport z/na letiště a ubytování se snídaní. Jak lze vidět, můj balíček je o 3 421 Kč levnější. Navíc jsou v něm přidány tři volnočasové aktivity a i přesto je cena stále nižší, než cena základního balíčku společnosti Intact. Kdyby si student nechal zajistit tyto aktivity od školy, cena konkurenčního balíčku by ještě o hodně povyrostla. Tabulka 14 - Srovnání mého balíčku s balíčkem společnosti Intact [62] Jazykový kurz Registrační poplatek Výukové materiály Transport z letiště i na letiště Ubytování se snídaní
Můj balíček Intact balíček 14 810 Kč 14 650 Kč 822 Kč 490 Kč 0 Kč 0 Kč 247 Kč 1 160 Kč 12 040 Kč 15 040 Kč
67
Welcome party MEZISOUČET Potápění Výlet lodí na ostrov Comino (tam i zpět) Výlet za pamětihodnostmi CELKEM
0 Kč 27 919 Kč 1 234 Kč 274 Kč 466 Kč 29 893 Kč
0 Kč 31 340 Kč Χ Χ Χ 31 340 Kč
Potencionálním klientům bych doporučila zarezervovat letenky s delším časovým předstihem. Lze tak slušně ušetřit. Rozdíly cen v jednotlivých dnech jsou až dvojnásobné. Nejvýhodnější letenky nabízí společnost Air Malta. Cena zpáteční letenky v termínu tohoto jazykového kurzu je z Prahy na Maltu za 172,24 euro. [13] To je v přepočtu 4 730 Kč. [67] Celkem tak můj jazykový pobyt s letenkou vyjde klienta na 36 070 Kč.
68
7 Závěr Tato práce poskytuje ucelený přehled předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu na Maltě. Jsou v ní popsány a zhodnoceny předpoklady lokalizační, selektivní i realizační. Lokalizační předpoklady jsou základem pro utváření produktu cestovního ruchu. V práci jsou popsány jak přírodní předpoklady, tak kulturně – historické včetně dlouhého historického vývoje, kterým Malta prošla. Je důležité si uvědomit, že hrají významnou roli při tvorbě produktu cestovního ruchu, jelikož rozhodují o jeho umístění. Selektivní předpoklady podporují vznik a rozvoj cestovního ruchu. Realizační předpoklady jsou nesmírně důležité. Jedná se o materiálně technickou základnu pro rozvoj cestovního ruchu a umožňují jeho realizaci. Malta má bez pochyby obrovský potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Disponuje nádhernou přírodou obohacenou o průzračné Středozemní moře, skalní útesy a písečné pláže. Více než 7 000 let stará maltská civilizace po sobě zanechala nespočet historických unikátů, které jsou lákadlem pro mnoho milovníků dějin a umění. To vše je doplněno horkým středomořským klimatem, které z Malty dělá exotickou destinaci pro různé druhy dovolené a láká turisty z celého světa. Maltští lidé jsou velmi přátelští a vřele vítají všechny návštěvníky. Fakt, že všichni místní obyvatelé mluví anglicky je velkou výhodou pro rozvoj turismu na ostrovech. Pro destinaci jazykových pobytů je důležité, že je kromě maltštiny úředním jazykem i angličtina. Jazykové pobyty jsou tak jedním z významných důvodů pro návštěvu Malty. Na Maltě je více než 40 jazykových škol, které poskytují velmi kvalitní služby a mají zkušený personál, který se snaží výuku angličtiny co nejvíce usnadnit. Malta má tedy velký potenciál pro rozvoj různých forem cestovního ruchu. Na Maltě vládne rekreační cestovní ruch, který je díky nádherným plážím, horkému klimatu a čistému moři velmi rozšířený, dále sportovní, poznávací, ale i kongresový cestovní ruch. Kromě potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu se však stejně jako v jiných zemích najdou i překážky. Malta se potýká s nedostatkem pitné vody. Nejsou tu téměř žádné řeky a mořská voda se musí zbavovat soli. I tak však není dobrá, proto se musí na Maltu pitná voda dovážet. To samé platí pro potraviny, jelikož Maltu trápí dlouhá suchá 69
období a nedostatek úrodné půdy. Nákupy se tak návštěvníkům mohou značně prodražit. Druhým nedostatkem je maltská doprava. Na tak malý ostrov je tu až moc velké množství automobilů, která tvoří nekonečné zácpy. Navíc dopravní infrastruktura nemá nejlepší úroveň. Co se týče veřejné dopravy, cestování autobusem není moc příjemná záležitost, protože autobusy jsou nemoderní, chybí klimatizace a mají velká zpoždění kvůli neustálým dopravním zácpám. Země se však s těmito problémy snaží bojovat a neustále se pracuje na zlepšování infrastruktury. Součástí této práce bylo také dotazníkové šetření, jehož hlavním cílem bylo zjistit povědomí o jazykových pobytech na Maltě a zájem o jazykové pobyty. Šetřením bylo zjištěno, že hodně lidí o možnosti studia na Maltě ani nemá tušení. Doufám tedy, že se tímto šetřením alespoň zvýšilo povědomí o jazykových pobytech a o tomto úžasném ostrově. Další část dotazníku měla za úkol zjistit, jaké jsou preference potencionálních zájemců o jazykové kurzy za účelem vytvoření ideálního jazykového pobytu dle požadavků většiny dotazovaných. Mým záměrem bylo původně vytvořit jazykové pobyty jak pro mladé studenty, tak pobyt pro seniory. Dotazníky byly rovnoměrně rozdány různým věkovým skupinám, počínaje mladými lidmi od 18 let až po osoby starší 50 let. Šetření však ukázalo, že starší osoby nemají zájem o účast na jazykovém kurzu. Proto by bylo dle mého názoru naprosto bezvýsledné vytvářet pro tuto skupinu pobyt. Tyto osoby dávají přednost klidné dovolené u moře a nejspíš už ve svém věku nemají zájem chodit do školy a učit se novému jazyku. Proto jsem se rozhodla vytvořit pobyt pouze pro první skupinu, která projevila značný zájem o studium angličtiny, a to pro osoby ve věku od 18 do 30 let. Více než 79 % těchto mladých osob by mělo zájem o kurz. Daly by přednost čtyřtýdennímu pobytu v hostitelské rodině, kde by měly zajištěnou polopenzi. Za kurz by však chtěly zaplatit částku do 30 000 Kč. Snažila jsem se tedy zkombinovat kvalitní služby za přijatelné ceny takovým způsobem, aby výsledná částka nepřesáhla požadované maximum. To se mi nakonec podařilo a do kurzu jsem zahrnula i tři volnočasové aktivity. Výsledný kurz tedy odpovídá preferencím většiny respondentů. Věřím, že jsem podala ucelený pohled na Maltskou republiku, která má všem návštěvníkům rozhodně co nabídnout. Těm, co se chtějí o Maltě dozvědět něco více, 70
práce poskytuje přehledné informace nejen o zemi, ale také o možnosti studia angličtiny, která je v dnešní době druhým nejrozšířenějším jazykem na světě. Jistě by tedy stálo za popřemýšlení, zda neinvestovat našetřené peníze do studia na krásném ostrově, kde se dá spojit příjemné s užitečným a zažít nevšední dovolenou doplněnou o zlepšení jazykových dovedností.
71
8 Seznam použité literatury Seznam knižních zdrojů BENNETT, Lindsay, Jan CHOVANEC, Vladimír ŠÍDA a Pete BENNETT. Malta: [průvodce do kapsy]. 1. české vyd. Bučovice: RO-TO-M, 2004. ISBN 80-867-0439-4. BOHONY, Rudolf. Malta. 1. Vyd. Jindřichův Hradec: Globus, 1995, 123 s. ISBN 80901-5843-9. BÖTIG, Klaus. Malta. České vyd. 1. Praha: Jan Vašut, 2002, 128 s. Merian live!. ISBN 80-723-6251-8. CARR-GOMM, Philip. Posvátná místa: poutní svatyně od Stonehenge po Santiago de Compostela. 1. vyd. Praha: Brána, 2009, 255 s. ISBN 978-80-7243-409-1. HRDLIČKA, Miroslav. Zpátky do Evropy: [kam na dovolenou? : turistický zeměpis. 1. vyd. Praha: Olympia, 2008, 511 s., [48] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-7376-085-4. KOŘÍNEK, Vladimír. Ministáty Evropy: Lucembursko, Andorra, Malta, Lichtenštejnsko, San Marino, Monako, Vatikán, Gibraltar. 1. vyd. Krnov: Vladimír Kořínek, 2003, 129 s. ISBN 80-903-1840-1. LAJKA, Jan. Malá země s velkými lidmi: Země památek. Země světa zeměpisný a cestopisný měsíčník: Malta. Listopad 2003, roč. 3, MK ČR E 13606, s. 24-25. ISSN 1213-8193 LINDEROVÁ, Ivica. Cestovní ruch: základy a právní úprava. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2013, 265 s. ISBN 978-80-87035-82-5. LIPS, Werner. Malta, Gozo, Comino: [kompletní průvodce na cesty]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2009, 370 s., xxiii s. barev. obr. příl. Průvodce světoběžníka. ISBN 978-80-251-2271-6. MARIOT, P. 1983. Geografia cestovného ruchu. Bratislava : Veda, 1983.
72
PEČNIKOV, Borislav Aleksejevič. 7+1 nejmenších v Evropě: Lucembursko, Andorra, Malta, Lichtenštejnsko, San Marino, Monako, Vatikán, Gibraltar. Praha: Lidové nakladatelství, 1989. ISBN 80-702-2035-X. PLESNÍK, P. 2008. Vymedzenie a ocenenie regiónov cestovného ruchu. Bratislava: EKONÓM, 2008. ISBN 978-80-225-2476-6. RYGLOVÁ, K. – BURIAN, M. – VAJČNEROVÁ, I. 2011. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Praha : Grada Publishing, 2011, 213 s. ISBN 978-80-247-4039-3. SNIŠČÁK, V. 2001. Služby a cestovný ruch. Bratislava: Sprint, 2001. ISBN 80-8884878-4. TABÁŠEK, Arnošt. Autem po Evropě. Praha: Ottovo nakladatelství, 2007, 232 s. Ottův průvodce. ISBN 978-80-7360-590-2.
Seznam elektronických zdrojů [1] PŘIDAL, Jaroslav. Rok 2003 - Mezinárodní rok vody. In: Česká společnost chemického inženýrství [online]. Hradec Králové, 2003 [cit. 2014-10-29]. Dostupné z: http://www.cschi.cz/malta.asp
[2] Mellieha. In: Minutex.cz: Průvodce dovolenou a cestovní agentura [online]. © 2009 - 2014 [cit. 2014-11-20]. Dostupné z: http://zeme.minutex.cz/malta/mellieha/ [3] UNESCO WORLD HERITAGE CENTRE. UNESCO World Heritage Centre: Malta [online]. © 1992-2014 [cit. 2014-11-04]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/statesparties/mt [4] Festivalová Malta. In: Information Planet: Malta [online]. Copyright © 2013 Information Planet [cit. 2014-11-20]. Dostupné z: http://malta.informationplanet.cz/zajimavosti-malty/festivalova-malta [5] FEAST OF ST. PAUL'S SHIPWRECK. In: Visit Malta [online]. © Copyright MTA 2010 [cit. 2014-11-20]. Dostupné z: http://www.visitmalta.com/en/event-details/201502/feast-of-st-pauls-shipwreck-6887
73
[6] Carnival. In: Visit Malta [online]. © Copyright MTA 2010 [cit. 2014-11-20]. Dostupné z: http://www.visitmalta.com/en/carnival [7] Holy Week & Easter. In: Visit Malta [online]. © Copyright MTA 2010 [cit. 201411-20]. Dostupné z: http://www.visitmalta.com/en/holy-week-and-easter [8] Malta International Fireworks Festival. In: Visit Malta [online]. © Copyright MTA 2010 [cit. 2014-11-20]. Dostupné z: http://www.visitmalta.com/en/miff [9] The Malta Jazz Festival. In: Visit Malta [online]. © Copyright MTA 2010 [cit. 201411-20]. Dostupné z: http://www.visitmalta.com/en/malta-jazz-festival [10] ISLE OF MTV MALTA. In: Visit Malta [online]. © Copyright MTA 2010 [cit. 2014-11-20]. Dostupné z: http://www.visitmalta.com/en/event-details/2014-06/isle-ofmtv-malta-special-6543 [11] Malta: Nejvyšší povolená rychlost. Evropská komise: Mobilita a doprava [online]. © Evropská unie, 1995–2014, 01/04/2014 [cit. 2014-11-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/transport/road_safety/going_abroad/malta/speed_limits_cs.htm [12] Malta: Povolená hladina alkoholu. Evropská komise: Mobilita a doprava [online]. © Evropská unie, 1995–2014, 01/04/2014 [cit. 2014-11-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/transport/road_safety/going_abroad/malta/alcohol_limits_cs.htm [13] AIR MALTA PLC. Air Malta [online]. © 2014 [cit. 2014-11-30]. Dostupné z: http://www.airmalta.com [14] Ticket Type. Malta Public Transport [online]. © Malta Public Transport 2014 [cit. 2014-11-30]. Dostupné z: http://www.publictransport.com.mt/ticket-type?l=1 [15] Taxi services. Malta International Airport [online]. 2001 [cit. 2014-11-30]. Dostupné z: http://gettinghere.maltairport.com/en/white-taxi.htm [16] Gozo Channel Company Limited [online]. © 2014 Gozo Channel [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.gozochannel.com/en/home.htm [17] Valletta Ferry Services [online]. © 2012 The Marsamxetto Steamferry Services Ltd [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.vallettaferryservices.com/index.html 74
[18] United Comino Ferries [online]. ©2010 United Comino Ferries [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.unitedcominoferries.com/schedule.html [19] Ancient & Scarce Water Taxis [online]. © 2012 [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.maltesewatertaxis.com/home/ [20] Letuška [online]. © 1996 - 2015 Asiana Global Travel Service [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: https://www.letuska.cz [21] DIRECT FERRIES LTD. Direct Ferries [online]. [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://www.directferries.cz/malta.htm [22] Hotelstars Union [online]. © HOTREC 2011 [cit. 2015-02-09]. Dostupné z: http://www.hotelstars.eu [23] Tourism in Malta. In: Malta Tourism Authority [online]. © MTA 2010 [cit. 201502-09]. Dostupné z: http://www.mta.com.mt/research [24] Homestay ubytování na Maltě. In: Information Planet: Malta [online]. © 2013 Information Planet [cit. 2015-02-10]. Dostupné z: http://malta.informationplanet.cz/ubytovani-na-malte/homestay-ubytovani-na-malte [25] Studentské rezidence na Maltě. In: Information Planet: Malta [online]. © 2013 Information Planet [cit. 2015-02-10]. Dostupné z: http://malta.informationplanet.cz/ubytovani-na-malte/studentske-rezidence-na-malte [26] Apartmány s vlastním stravováním. In: Information Planet: Malta [online]. © 2013 Information Planet [cit. 2015-02-10]. Dostupné z: http://malta.informationplanet.cz/ubytovani-na-malte/apartmany-s-vlastnimstravovanim [27] Hotely na Maltě. In: Information Planet: Malta [online]. © 2013 Information Planet [cit. 2015-02-10]. Dostupné z: http://malta.informationplanet.cz/ubytovani-namalte/hotely-na-malte [28] ERNST & YOUNG. The Hospitality Sector in Europe: An assessment of the economic contribution of the hospitality sector across 31 countries [online]. Great
75
Britain, © 2013 EYGM Limited, 283 s. [cit. 2015-02-12]. ISBN 978-2-9601382-0-7. Dostupné z: http://www.hospitalitynet.org/file/152005191.pdf [29] EVROPSKÁ UNIE. Tourism industry sub-sectors: Country Report Malta [online]. © Evropská unie, 1995–2015 [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/tourism/tourism-businessportal/documents/business/internationalisation/malta_contry_report.pdf [30] OECD tourism trends and policies [online]. 2014 [cit. 2015-04-13]. ISSN 20767773. Dostupné z: http://www.keepeek.com/Digital-Asset-Management/oecd/industryand-services/oecd-tourism-trends-and-policies-2014_tour-2014-en#page4 [31] NATIONAL STATISTICS OFFICE. Malta Census of Population and Houses 20.11.2011 [online]. © 2010 National Statistics Office [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://census2011.gov.mt [32] Demographic Review: 2005-2012: post-census revisions [online]. Valletta: National Statistics Office, 2015 [cit. 2015-02-12]. ISBN 978-99957-29-50-9. Dostupné z: http://nso.gov.mt/en/publicatons/Pages/Publications-by-Date.aspx [33] ČTK. Katolická Malta si jako poslední evropská země povolila rozvody. In: IDNES: Zprávy [online]. 29.5.2011 [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/katolicka-malta-si-jako-posledni-evropska-zeme-povolilarozvody-pxr-/zahranicni.aspx?c=A110529_141513_zahranicni_jan [34] TN.CZ. Poslední OSTRŮVEK nerozvodovosti v Evropě končí! Malta zavádí ROZVODY!. In: TN.cz [online]. © 2012, 25.7. 2011 [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://tn.nova.cz/clanek/zpravy/zajimavosti/posledni-ostruvek-nerozvodovosti-vevrope-konci-malta-zavadi-rozvody.html [35] Náboženství v zemích EU: Malta. In: VAĎURA, Petr. Český rozhlas [online]. 2009 [cit. 2015-02-16]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/zpravy/_zprava/nabozenstvi-v-zemich-eu-malta-564019 [36] Brochures about Malta, Gozo & Comino. MALTA TOURISM AUTHORITY. Visit Malta [online]. © Copyright MTA 2010 [cit. 2015-02-16]. Dostupné z: 76
http://issuu.com/visitmalta/docs/100127_online_en_image_bro_final_hw/7?e=0/159322 4 [37] Souhrnná teritoriální informace Malta: Ekonomická charakteristika země. © ZASTUPITELSKÝ ÚŘAD ŘÍM (ITÁLIE). Businessinfo: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2014 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/malta-ekonomicka-charakteristika-zeme18337.html [38] Souhrnná teritoriální informace Malta: Vnitropolitická charakteristika. © ZASTUPITELSKÝ ÚŘAD ŘÍM (ITÁLIE). Businessinfo: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2014 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/malta-vnitropoliticka-charakteristika-18335.html [39] Market Profiles: The Profile of the Tourist Visiting Malta - Year 2013. MALTA TOURISM AUTHORITY. Malta Tourism Authority [online]. 2013 [cit. 2015-02-18]. Dostupné z: http://www.mta.com.mt/page.aspx?id=168 [40] Conference & Incentive: Why Meet in Malta?. MALTA TOURISM AUTHORITY. Visit Malta [online]. © Copyright MTA 2010 [cit. 2015-02-19]. Dostupné z: http://www.visitmalta.com/en/why-malta [41] Water sports in Malta. MALTA TOURISM AUTHORITY. Visit Malta [online]. © Copyright MTA 2010 [cit. 2015-02-24]. Dostupné z: http://www.visitmalta.com/en/water-sports [42] English Language Learning. MALTA TOURISM AUTHORITY. Visit Malta [online]. © Copyright MTA 2010 [cit. 2015-02-25]. Dostupné z: http://www.visitmalta.com/en/language-learning [43] Heritage Malta. MALTA TOURISM AUTHORITY. Visit Malta [online]. © Copyright MTA 2010 [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: http://www.visitmalta.com/en/culture-and-heritage [45] Relaxing Holidays in Malta. MALTA TOURISM AUTHORITY. Visit Malta [online]. © Copyright MTA 2010 [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: http://www.visitmalta.com/en/simply-relax 77
[46] Malta - Podnebí: Mořský život. In: Sopka.cz [online]. © 2004 Sopka.cz [cit. 201502-26]. Dostupné z: http://zeme.sopka.cz/zeme_kapitola.php?idZeme=143&klic=1282 [47] Jazykové pobyty a kurzy. Invia.cz [online]. Copyright © 2000−2015, Invia.cz, a.s. [cit. 2015-03-04]. Dostupné z: http://jazykove-pobyty.invia.cz [48] KUČOVÁ, Věra. Světové kulturní a přírodní dědictví UNESCO [online]. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2009, 199 s.[cit. 2015-03-10]. Odborné a metodické publikace, sv. 37. ISBN 978-808-7104-521. Dostupné z: http://www.npu.cz/download/1269422467/UNESCO_web.pdf [49] Angličtina pro dospělé. Student Agency: Jazykové a studijní pobyty v zahraničí [online]. STUDENT AGENCY © 2015 [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://www.jazykovepobyty.cz/pro-dospele/anglictina [50] Letenky. STUDENT AGENCY. Student Agency: Letenky [online]. © 2015 [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://www.studentagency.cz/letenky/index.html [51] Courses: General English. EASY SCHOOL MALTA. EASY School Of Languages [online]. © Copyright 2010 [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: http://www.easysl.com/EasySL/Home/Courses/GeneralEnglish/tabid/871/Default.aspx [52] Friendly environment, sea and sun: Homestay San Gwann – Terrace in San Gwann, San Gwann. Homestay.com [online]. 2013 [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: https://www.homestay.com/malta/san-gwann/60178-homestay-in-san-gwann-sangwann [53] Kurzy angličtiny v Saint Julian's. EF EDUCATION FIRST LTD. EF Education First: EF Česká republika [online]. 2000 [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://www.efczech.cz/ils/destinations/malta/st-julians/ [54] Price List 2015: English language courses in Malta and Gozo. INSTITUTE OF ENGLISH LANGUAGE STUDIES LTD. IELS Malta: An LAL Language Centre [online]. © 2013 [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://cdn02.abakushost.com/ielsmalta/filerepo/files/Price_list_2015_1.pdf
78
[55] 2015 Price List: English Courses. EC ENGLISH LANGUAGE CENTRES. EC English Language Centres: Malta [online]. © 2014-2015 [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://www.ecenglish.com/en/school-locations/malta/learn-english-in-malta/price-list [56] ESE: Price list 2015. EUROPEAN SCHOOL OF ENGLISH. ESE: Learning for Life [online]. © 2014 [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://www.academix.com.tr/IcerikResimleri/file/ESE_Fiyat_Listesi_2015.pdf.pdf [57] 2015 Brochures: Sprachcaffe Adult Program. Sprachcaffe Languages Plus [online]. © sprachcaffe.com 2015 [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://www.sprachcaffe.com/fileadmin/Redaktion/catalogues/EN-2015/#13/z [58] Brožura a ceník ke stažení: Ceník 2015. INLINGUA INTERNATIONAL LTD. Inlingua Malta [online]. © 2013 [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://inlinguamalta.com/wp-content/uploads/2015/01/inlingua-Malta-Pricelist-2015.pdf [59] Prices: 2015 Price List. EASY SCHOOL MALTA. EASY School Of Languages [online]. © Copyright 2010 [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://www.easysl.com/LinkClick.aspx?fileticket=dLdOu%2fLWwOs%3d&tabid=2554 [60] Katalogy ke stažení: Jazykové kurzy v zahraničí pro dospělé 2015. STUDENT AGENCY K. S.,. Student Agency: Jazykové a studijní pobyty v zahraničí [online]. © 2015 [cit. 2015-03-26]. Dostupné z:http://www.jazykovepobyty.cz/opencms/export/sites/jazykovepobyty.cz/katalogy/JP_ dospeli_2015_web.pdf [61] Jazykové kurzy - druhy. ESL Education [online]. © 1999-2015 ESL [cit. 2015-0326]. Dostupné z: https://www.esl-jazykovky.cz/cz/jazykove-pobyty/dospeli-astudenti/jazykove-kurzy-druhy/index.htm [62] Katalog - Jazykové kurzy v zahraničí INTACT 2015: Kurzy angličtiny v zahraničí pro dospělé. INTACT, s.r.o. INTACT: Jazykové kurzy v zahraničí. [online]. Copyright © 2007 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.intact.cz/uploads/media/Kurzy_Anglictiny_Malta.pdf
79
[63] Book your Airport Transfer Now!: Shared Airport Transfer. SUPREME TRAVEL LTD. Supreme Coaches [online]. 2007-2013 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.maltasightseeing.com/EN/content/58 [64] Diving Price list. PARADISE DIVING MALTA. Paradise Diving School [online]. Copyright 2008-2015 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.paradisediving.com/pricelist.html [65] Schedule and Pricing. United Comino Ferries [online]. ©2010 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.unitedcominoferries.com/schedule.html [66] Open Top Bus Tours: South Tour Programme. SUPREME TRAVEL LTD. Malta Sightseeing: Hop On Hop Off [online]. 2007-2013 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.maltasightseeing.com/EN/content/12/south%20tour [67] LADMANOVÁ, Michaela. Maltézská kultura a jazykové pobyty na Maltě. Jihlava, 2013. Dostupné z: file:///C:/Users/manazer2/Downloads/bp%20(4).pdf. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce Mgr. Anica Djokic, MBA. [68] ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Česká národní banka [online]. ©2003-2015 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/index.html [69] KEV ALLEN. Zajímavosti na Maltě, 1. část. In: . Itálie-Malta-Web.cz: průvodce po Itálii a Maltě [online]. 21.11.2013 [cit. 2015-04-03]. Dostupné z: http://www.italiemalta-web.cz/clanky/zajimavosti-na-malte-1-cast [70] Museums & Galleries. MALTA TOURISM AUTHORITY. Visit Malta [online]. © Copyright MTA 2010 [cit. 2015-04-03]. Dostupné z: http://www.visitmalta.com/en/museums-and-galleries?pg=8 [71] Theatre and Opera. MALTA TOURISM AUTHORITY. Visit Malta [online]. © Copyright MTA 2010 [cit. 2015-04-03]. Dostupné z: http://www.visitmalta.com/en/theatre-and-opera?pg=3 [72] Austrálie & Nový Zéland: Jazykové a studijní pobyty. STUDENT AGENCY. Student Agency [online]. © 2015 [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://www.jazykovepobyty.cz/opencms/export/sites/jazykovepobyty.cz/katalogy/JP_A ustralie_Novy_Zeland_2012-13.pdf 80
Přílohy Příloha A
Dotazník
Dobrý den, jmenuji se Martina Hromádková a provádím výzkum pro svou bakalářskou práci. Cílem výzkumu je zjistit zájem a povědomí o jazykových pobytech na Maltě a preference na jazykové kurzy. Prosím Vás o vyplnění tohoto krátkého dotazníku. Děkuji Vám za Váš čas. 1) Přemýšleli jste se někdy o jazykovém kurzu v zahraničí?
Ano
Ne
2) Slyšeli jste o možnosti studia angličtiny na Maltě̌?
Ano
Ne
3) Kvůli čemu byste zvolili právě̌ Maltu jako destinaci pro jazykový kurz?
Moře
Příroda
Historie a památky UNESCO
Kultura, zvyky, festivaly
Noční život
Potápění
Windsurfing
Jízda na koni
Výlety lodí
Jiné – jaké? ..................................................
4) Jakou částku jste ochotni zaplatit za jazykový pobyt?
20000–30000 Kč
31000–40000 Kč
41000–50000 Kč
51000–60000 Kč
více
81
5) Jakou délku kurzu byste upřednostnili?
1 týden
2 týdny
3 týdny
4 týdny
6 týdnů
12 týdnů
6) Jaký typ ubytování byste zvolili?
Hostitelská rodina
Apartmán
Rezidence
Hotel
7) Jaký způsob stravování byste zvolili?
bez stravy
snídaně
polopenze
plná penze
8) Jaký počet studentů ve třídě byste preferovali?
6 nejvíce
8 nejvíce
10 nejvíce
12 nejvíce
9) Jakou volnočasovou aktivitu byste upřednostnili?
Kurz potápění
Kurz windsurfingu
Výlet lodí na ostrov Comino
Výlet za pamětihodnostmi
Jízda na koni
Projížďka Jeepem po ostrově
82
Noční party na lodi
Jiná aktivita…. jaká? …………………………………..
10) Do jaké věkové kategorie se řadíte?
18–30 let
31–40 let
41–50 let
51–60 let
60 let a více
83